(ES) č. 974/98Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura

Publikováno: Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 3. května 1998 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. ledna 1999 Nabývá účinnosti: 1. ledna 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 974/98

ze dne 3. května 1998

o zavedení eura

(Úř. věst. L 139 11.5.1998, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2596/2000 ze dne 27. listopadu 2000,

  L 300

2

29.11.2000

►M2

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2169/2005 ze dne 21. prosince 2005,

  L 346

1

29.12.2005

►M3

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1647/2006 ze dne 7. listopadu 2006,

  L 309

2

9.11.2006

►M4

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 835/2007 ze dne 10. července 2007,

  L 186

1

18.7.2007

►M5

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 836/2007 ze dne 10. července 2007,

  L 186

3

18.7.2007

►M6

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 693/2008 ze dne 8. července 2008,

  L 195

1

24.7.2008

►M7

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 670/2010 ze dne 13. července 2010,

  L 196

1

28.7.2010

►M8

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 678/2013 ze dne 9. července 2013,

  L 195

2

18.7.2013

►M9

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 827/2014 ze dne 23. července 2014,

  L 228

3

31.7.2014

►M10

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/1207 ze dne 12. července 2022,

  L 187

16

14.7.2022


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 015, 20.1.2006, s.  50 (2169/2005)




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 974/98

ze dne 3. května 1998

o zavedení eura



ČÁST I

DEFINICE

▼M2

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se:

a) 

„zúčastněnými členskými státy“ rozumějí členské státy uvedené v tabulce v příloze;

b) 

„právními nástroji“ rozumějí právní předpisy, správní akty, soudní rozhodnutí, smlouvy, jednostranné právní akty, platební nástroje jiné než bankovky a mince a ostatní nástroje mající právní účinek;

c) 

„přepočítacím koeficientem“ rozumí neodvolatelně stanovený přepočítací koeficient, který přijme Rada pro měnu každého zúčastněného členského státu v souladu s čl. 123 odst. 4 první větou nebo odst. 5;

d) 

„datem přijetí eura“ rozumí datum, ke kterému příslušný členský stát vstoupí do třetí etapy podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy, případně datum, ke kterému vstoupí v platnost zrušení výjimky pro příslušný členský stát podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy;

e) 

►C1  datem přechodu na hotovostní euro ◄ “ rozumí datum, ke kterému eurobankovky a euromince získají postavení zákonného platidla v daném zúčastněném členském státě;

f) 

„jednotkou euro“ rozumí měnová jednotka, jak je vymezena v článku 2 druhé větě;

g) 

„národními měnovými jednotkami“ rozumějí měnové jednotky zúčastněného členského státu, jak jsou vymezeny den před přijetím eura v tomto členském státě;

h) 

„přechodným obdobím“ rozumí období nejvýše tří let počínající v 00:00 hodin v den přijetí eura a končící v 00:00 hodin v ►C1  den přechodu na hotovostní euro ◄ ;

i) 

„obdobím postupného zrušení“ rozumí období nejvýše jednoho roku počínající dnem přijetí eura, které se může vztahovat pouze na ty členské státy, ve kterých je datum přijetí eura totožné s ►C1  datem přechodu na hotovostní euro ◄ ;

j) 

„změnou denominace“ rozumí změna jednotky, na niž zní částka nesplaceného dluhu, z národní měnové jednotky na jednotku euro, přičemž však tato změna denominace nemá za následek změnu jakékoli jiné podmínky tohoto dluhu, protože tato otázka se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy;

k) 

„úvěrovými institucemi“ rozumějí úvěrové instituce uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 1 ). Pro účely tohoto nařízení se, s výjimkou žirových institucí poštovních úřadů, za úvěrové instituce nepovažují instituce uvedené v čl. 2 odst. 3 této směrnice.

▼M2

Článek 1a

Datum přijetí eura, ►C1  datum přechodu na hotovostní euro ◄ a případné období postupného zrušení pro jednotlivé zúčastněné členské státy jsou stanoveny v příloze.

▼B



ČÁST II

NAHRAZENÍ MĚN ZÚČASTNĚNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EUREM

▼M2

Článek 2

S účinkem od příslušných dat přijetí eura je měnou zúčastněných členských států euro. Měnovou jednotkou je jedno euro. Jedno euro se dělí na sto centů.

▼B

Článek 3

Euro nahrazuje měny jednotlivých zúčastněných členských států podle přepočítacích koeficientů.

Článek 4

Euro je zúčtovací jednotkou Evropské centrální banky (ECB) a centrálních bank zúčastněných členských států.



ČÁST III

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Během přechodného období se použijí články 6, 7, 8 a 9.

Článek 6

1.  
Euro se dále dělí podle přepočítacích koeficientů na národní měnové jednotky. Dodržuje se jakékoliv dílčí dělení této měny. S výhradou ustanovení tohoto nařízení nadále platí měnové předpisy zúčastněných členských států.
2.  
Odkazuje-li některý právní nástroj na národní měnovou jednotku, má tento odkaz stejnou platnost jako odkaz na jednotku euro podle přepočítacích koeficientů.

Článek 7

Nahrazení měny jednotlivých zúčastněných členských států eurem nemění samo o sobě denominaci právních nástrojů existujících ke dni nahrazení.

Článek 8

1.  
Úkony na základě právních nástrojů, jež stanoví použití národní měnové jednotky nebo znějí na národní měnovou jednotku, jsou činěny v této národní měnové jednotce. Úkony na základě právních nástrojů, které stanoví použití jednotky euro nebo znějí na jednotku euro, jsou činěny v této jednotce.
2.  
Ustanovení odstavce 1 se použije, nedohodnou-li se strany jinak.
3.  
Aniž je dotčen odstavec 1, může dlužník jakoukoli částku znějící na jednotku euro nebo na národní měnovou jednotku některého zúčastněného členského státu, která je splatná v tomto členském státě formou připsání na účet věřitele, uhradit v jednotce euro nebo ve zmíněné národní měnové jednotce. Tato částka bude připsána na účet věřitele v měnové jednotce jeho účtu s provedením případného přepočtu za použití přepočítacích koeficientů.
4.  

Aniž je dotčen odstavec 1, může každý zúčastněný členský stát případně přijmout opatření potřebná k tomu, aby:

— 
změnil na jednotku euro denominaci nesplacených dluhopisů vydaných vládními institucemi tohoto členského státu, jak jsou vymezeny v Evropském systému integrovaných hospodářských účtů, které znějí na národní měnovou jednotku tohoto státu a které byly vydány podle jeho vnitrostátního práva. Přijme-li členský stát taková opatření, mohou emitenti změnit na jednotku euro denominaci dluhopisů znějících na národní měnu uvedeného členského státu, nevylučují-li změnu denominace výslovně podmínky smlouvy; toto ustanovení se vztahuje na dluhopisy vydané vládními institucemi členského státu a na dluhopisy a jiné formy dluhu vyjádřené v cenných papírech obchodovatelných na kapitálových trzích a na nástroje peněžního trhu emitované jinými dlužníky,
— 
umožnil změnu zúčtovací jednotky svých operačních postupů z národní měnové jednotky na jednotku euro prostřednictvím:
a) 

trhů, na nichž dochází k pravidelné výměně, započítávání a vypořádání nástrojů uvedených v oddíle B přílohy směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ( 2 ) a komodit, a

b) 

systému pro pravidelnou výměnu, započítávání a vypořádání plateb.

5.  
Zúčastněné členské státy mohou přijmout jiná ustanovení ukládající použití jednotky euro, než jsou ustanovení odstavce 4, pouze v souladu s harmonogramem stanoveným právními předpisy Společenství.
6.  
Vnitrostátní právní předpisy zúčastněných členských států, které dovolují nebo ukládají vyrovnávání vzájemných pohledávek v jejich čisté hodnotě, započítávání protipohledávek nebo techniky s obdobnými účinky, se vztahují na peněžní závazky bez ohledu na to, na jakou měnu znějí, znějí-li na jednotku euro nebo na národní měnovou jednotku, přičemž se případný přepočet provede podle přepočítacích koeficientů.

▼M2

Článek 9

Bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku si zachovají své postavení zákonného platidla v rámci jejich územního vymezení ke dni předcházejícímu dni přijetí eura v dotyčném zúčastněném členském státě.

▼M2

Článek 9a

Ve členském státě s obdobím „postupného zrušení“ se použije následující ustanovení. V právních nástrojích vytvořených během období postupného zrušení, které mají být prováděny v tomto členském státě, se může nadále odkazovat na národní měnovou jednotku. Tyto odkazy se považují za odkazy na jednotku euro podle příslušných přepočítacích koeficientů. Aniž je dotčen článek 15, úkony na základě těchto právních nástrojů se vykonávají pouze v jednotce euro. Použijí se pravidla pro zaokrouhlování stanovená v nařízení (ES) č. 1103/97.

Dotyčný členský stát omezí uplatňování prvního pododstavce na určité druhy právních nástrojů nebo na právní nástroje přijaté v určitých oblastech.

Dotyčný členský stát může toto období zkrátit.

▼B



ČÁST IV

EUROBANKOVKY A EUROMINCE

▼M2

Článek 10

S účinkem od příslušných ►C1  dat přechodu na hotovostní euro ◄ uvede ECB a centrální banky zúčastněných členských států do oběhu v zúčastněných členských státech bankovky znějící na eura.

Aniž je dotčen článek 15, jsou bankovky znějící na eura jedinými bankovkami, které mají v zúčastněných členských státech postavení zákonného platidla.

Článek 11

S účinkem od příslušného ►C1  data přechodu na hotovostní euro ◄ vydávají zúčastněné členské státy mince znějící na eura nebo na centy odpovídající nominálním hodnotám a technickým specifikacím, které může Rada stanovit v souladu s čl. 106 odst. 2 druhou větou Smlouvy. Aniž je dotčen článek 15 a ustanovení jakékoli dohody týkající se měnových záležitostí ve smyslu čl. 111 odst. 3 Smlouvy, jsou tyto mince jedinými mincemi, které mají v zúčastněných členských státech postavení zákonného platidla. S výjimkou vydávajícího orgánu a osob zvlášť určených vnitrostátními právními předpisy vydávajícího členského státu není žádná osoba při jakékoliv platbě povinna přijmout více než 50 mincí.

▼B

Článek 12

Zúčastněné členské státy zajistí přiměřené sankce proti padělání a napodobování eurobankovek a euromincí.



ČÁST V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M2

Článek 13

Články 10, 11, 14, 15 a 16 se použijí s účinkem od příslušného ►C1  data přechodu na hotovostní euro ◄ v jednotlivých zúčastněných členských státech.

Článek 14

Odkazují-li právní nástroje existující v den předcházející ►C1  dni přechodu na hotovostní euro ◄ na národní měnové jednotky, považují se tyto odkazy za odkazy na jednotku euro podle příslušných přepočítacích koeficientů. Použijí se pravidla pro zaokrouhlování stanovená v nařízení (ES) č. 1103/97.

▼B

Článek 15

1.  
Bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku, jak je uvedena v čl. 6 odst. 1, zůstanou v rámci svého územního vymezení zákonným platidlem nejdéle po šest měsíců ►M2  od příslušného ►C1  data přechodu na hotovostní euro ◄  ◄ ; toto období lze vnitrostátními právními předpisy zkrátit.
2.  
Každý zúčastněný stát může po dobu nejdéle šesti měsíců ►M2  od příslušného ►C1  data přechodu na hotovostní euro ◄  ◄ stanovit pravidla pro používání bankovek a mincí znějících na jeho národní měnovou jednotku, jak je uvedena v čl. 6 odst. 1, a přijmout jakákoli opatření nezbytná k usnadnění jejich stažení.

▼M2

3.  
Během období uvedeného v odstavci 1 vyměňují úvěrové instituce v zúčastněných členských státech, které přijmou euro po 1. lednu 2002, svým klientům bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku tohoto členského státu za bankovky a mince znějící na euro, a to bezplatně a bez omezení až do výše, která může být stanovena vnitrostátními právními předpisy. Úvěrové instituce mohou vyžadovat předchozí oznámení, převyšuje-li částka, která má být vyměněna, výši stanovenou vnitrostátními předpisy, nebo neexistují-li taková ustanovení, těmito úvěrovými institucemi a odpovídající částce na jednu domácnost.

Úvěrové instituce uvedené v prvním pododstavci vymění bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku tohoto členského státu jiným osobám, než těm, které jsou jejich klienty, bezplatně až do výše stanovené vnitrostátními právními předpisy, nebo neexistují-li taková ustanovení, stanovené těmito úvěrovými institucemi.

Vnitrostátní právní předpisy mohou omezit povinnost podle předchozích dvou pododstavců na zvláštní druhy úvěrových institucí. Vnitrostátní právní předpisy mohou tuto povinnost rozšířit rovněž na jiné osoby.

▼B

Článek 16

V souladu s právními předpisy nebo praxí zúčastněných členských států budou příslušné orgány vydávající bankovky a mince nadále přijímat bankovky a mince, které dříve vydaly, proti euru za použití přepočítacího koeficientu.



ČÁST VI

VSTUP V PLATNOST

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1999.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou, s výhradou protokolů č. 11 a 12 a čl. 109k odst. 1.




▼C1

PŘÍLOHA

▼M2



Členský stát

Datum přijetí eura

►C1  Datum přechodu na hotovostní euro ◄

Členský stát s obdobím „postupného zrušení“

Belgie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Německo

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

▼M7

Estonsko

1. ledna 2011

1. ledna 2011

nepoužije se

▼M2

Řecko

1. ledna 2001

1. ledna 2002

nepoužije se

Španělsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Francie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

▼M10

Chorvatsko

1. ledna 2023

1. ledna 2023

Ne

▼M2

Irsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Itálie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

▼M4

Kypr

1. ledna 2008

1. ledna 2008

Ne

▼M8

Lotyšsko

1. leden 2014

1. leden 2014

nepoužije se

▼M9

Litva

1. ledna 2015

1. ledna 2015

nepoužije se

▼M2

Lucembursko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

▼M5

Malta

1. leden 2008

1. leden 2008

Ne

▼M2

Nizozemsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Rakousko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Portugalsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

▼M3

Slovinsko

1. ledna 2007

1. ledna 2007

Ne

▼M6

Slovensko

ze dne 1. ledna 2009

ze dne 1. ledna 2009

nepoužije se

▼M2

Finsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se



( 1 ) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1 Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

( 2 ) Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES (Úř. věst. L 168, 18.7.1995, s. 7).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU