(ES) č. 515/97NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů
| Publikováno: | Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1-16 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 13. března 1997 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 25. března 1997 | Nabývá účinnosti: | 13. března 1998 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 (Úř. věst. L 082 22.3.1997, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 122 |
36 |
16.5.2003 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 766/2008 ze dne 9. července 2008, |
L 218 |
48 |
13.8.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1525 ze dne 9. září 2015, |
L 243 |
1 |
18.9.2015 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 515/97
ze dne 13. března 1997
o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů
Článek 1
1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých správní orgány příslušné k uplatňování celních a zemědělských předpisů v členských státech spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí, aby zajistily dodržování uvedených předpisů v rámci systému Společenství.
2. Ustanovení tohoto nařízení se nepoužijí, pokud se překrývají se zvláštními ustanoveními jiných předpisů o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí za účelem uplatňování celních a zemědělských předpisů.
Článek 2
1. Pro účely tohoto nařízení se
— „celními předpisy“ rozumějí celní předpisy ve smyslu čl. 5 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 1 ),
— „zemědělskými předpisy“ rozumějí veškeré právní předpisy přijaté v rámci společné zemědělské politiky a zvláštní právní předpisy přijaté s ohledem na zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů,
— „dožadujícím orgánem“ rozumí příslušný orgán členského státu, který podává žádost o pomoc,
— „dožádaným orgánem“ rozumí příslušný orgán členského státu, kterému je určena žádost o pomoc,
— „správním šetřením“ rozumějí veškeré kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí zástupci správních orgánů uvedených v čl. 1 odst. 1 při výkonu svých funkcí, aby zajistili správné uplatňování celních a zemědělských předpisů a případně odhalili protiprávní povahu operací, které se s nimi jeví v rozporu, s výjimkou kroků učiněných na příkaz soudních orgánů nebo na základě jejich zmocnění; pojem „správní šetření“ zahrnuje rovněž úkoly Společenství uvedené v článku 20,
— „osobními údaji“ rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě; identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, která může být identifikována, přímo či nepřímo, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity,
— „operativní analýzou“ se rozumí analýza operací, které jsou nebo se jeví být v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, spočívající v postupném provádění těchto kroků:
—
a) sběr informací, včetně osobních údajů;
b) vyhodnocení důvěryhodnosti informačního zdroje a informací samotných;
c) šetření, metodické zjišťování a výklad vztahů mezi těmito informacemi navzájem nebo mezi těmito informacemi a jinými důležitými údaji;
d) formulace zjištění, hypotéz nebo doporučení, které mohou příslušné orgány a Komise přímo využít jako informace o riziku za účelem předcházení jiným operacím, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, a za účelem jejich odhalování nebo k přesné identifikaci osob nebo podniků zapojených do těchto operací;
— „strategickou analýzou“ se rozumí šetření a zjišťování obecných tendencí, pokud jde o porušování celních a zemědělských předpisů, vyhodnocováním hrozeb, rozsahu a dopadu určitých forem operací, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, a to za účelem následného určení priorit, lepšího pochopení jevu nebo nebezpečí, změny zaměření postupů předcházení podvodům a jejich odhalování a změny organizační struktury. Pro účely strategické analýzy lze použít pouze data, z nichž byly odstraněny osobní údaje,
— „pravidelnou automatickou výměnou“ se rozumí soustavné sdělování předem určených informací, a to bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech,
— „občasnou automatickou výměnou“ se rozumí soustavné sdělování předem určených informací, a to bez předchozí žádosti a jakmile je daná informace k dispozici,
— „celním územím Unie“ rozumí celní území Unie ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013,
— „dopravci“ rozumějí osoby ve smyslu čl. 5 bodu 40 nařízení (EU) č. 952/2013.
2. Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi seznam příslušných orgánů, které určí pro účely uplatňování tohoto nařízení.
Pro účely tohoto nařízení se „příslušnými orgány“ rozumějí orgány jmenované v souladu s předchozím pododstavcem.
Článek 2a
Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, mohou si Komise a příslušné orgány kteréhokoli členského státu vyměňovat s příslušnými orgány kteréhokoli jiného členského státu a s Komisí určité údaje za účelem plnění cílů tohoto nařízení, zejména pokud nebylo předloženo celní prohlášení nebo zjednodušené celní prohlášení nebo pokud jsou tato prohlášení neúplná nebo pokud existující důvody pro domněnku, že uvedené údaje nejsou pravdivé. Těmito údaji jsou:
a) obchodní firma;
b) název, který podnik používá při své činnosti;
c) adresa podniku;
d) daňové identifikační číslo podniku pro účely DPH;
e) identifikační číslo pro účely spotřební daně ( 2 );
f) informace o tom, zda se používá identifikační číslo pro účely DPH, identifikační číslo pro účely spotřební daně nebo obě čísla;
g) jména vedoucích pracovníků a ředitelů podniku, popřípadě jména jeho hlavních akcionářů;
h) číslo a datum vystavení faktury;
i) fakturovaná částka.
Tento článek se použije pouze na pohyby zboží uvedeného v čl. 2 odst. 1 první odrážce.
Článek 3
Pokud se vnitrostátní orgány rozhodnou na základě žádosti o správní pomoc nebo sdělení podle tohoto nařízení učinit kroky zahrnující opatření, která lze realizovat pouze na příkaz soudních orgánů nebo na základě jejich zmocnění, musí být jako součást správní pomoci poskytnuté podle tohoto nařízení sděleny
— informace takto získané, které se týkají uplatňování celních a zemědělských předpisů, nebo alespoň
— hlavní prvky souboru, které umožní zastavit podvodnou činnost.
Sdělení však musí být předem schváleno soudním orgánem, je-li to podle vnitrostátních právních předpisů nezbytné.
HLAVA I
POMOC NA POŽÁDÁNÍ
Článek 4
1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá veškeré informace, které mu umožní zajistit dodržování celních nebo zemědělských předpisů, a zejména ty, které se týkají
— uplatňování cel a poplatků s rovnocenným účinkem, zemědělských dávek a jiných poplatků stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo zvláštních režimů, kterým podléhá některé zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů,
— operací tvořících součást systému financování Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem.
2. K získání požadovaných informací postupuje dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se obrátí, jako kdyby jednal na vlastní účet nebo na dožádání jiného orgánu vlastní země.
Článek 5
Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá potvrzení, dokument nebo ověřený opis dokumentu, který má nebo který získal způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 2 a který se týká operací upravených celními nebo zemědělskými předpisy.
Článek 6
1. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu, při dodržení pravidel platných v členském státě, ve kterém má sídlo, oznámí anebo dá oznámit adresátovi veškeré akty nebo rozhodnutí, které vydaly správní orgány a které se týkají uplatňování celních nebo zemědělských předpisů.
2. Žádosti o oznámení uvádějí předmět oznamovaného aktu nebo rozhodnutí a jsou provázeny překladem do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, aniž je dotčeno právo tohoto orgánu, aby se zřekl požadavku na překlad.
Článek 7
Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu vykonává nebo dá vykonávat, nakolik je to možné, zvláštní dohled v rámci své působnosti
a) nad osobami a zejména nad jejich pohybem, existuje-li důvodné podezření, že porušují celní nebo zemědělské předpisy;
b) nad místy, kde je zboží skladováno způsobem, který odůvodňuje podezření, že jejich účelem jsou operace v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy;
c) nad pohybem zboží ohlášeného jako předmět možného porušení celních nebo zemědělských předpisů;
d) nad dopravními prostředky, existuje-li důvodné podezření, že jsou používány k provádění operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.
Článek 8
Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán předá informace, které má nebo které získal způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 2, zejména zprávy a jiné dokumenty, jejich ověřené opisy nebo výpisy z nich, a které se týkají odhalených nebo zamýšlených operací, jež jsou nebo se dožadujícímu orgánu jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, nebo které se případně týkají výsledků zvláštního dohledu prováděného na základě článku 7.
Originály dokumentů a předmětů však budou předány pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými právními předpisy členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo.
Článek 9
1. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu provede nebo nechá provést vhodná správní šetření týkající se operací, které jsou nebo se dožadujícímu orgánu jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.
Dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se obrátí, provede tato správní šetření, jako kdyby jednal na vlastní účet nebo na dožádání jiného orgánu vlastní země.
Dožádaný orgán sdělí výsledky takových správních šetření dožadujícímu orgánu.
2. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem mohou být zástupci určení dožadujícím orgánem přítomni při správních šetřeních uvedených v odstavci 1.
Správní šetření provádějí vždy zástupci dožádaného orgánu. zástupci dožadujícího orgánu nesmějí z vlastního podnětu uplatnit kontrolní pravomoci svěřené zástupcům dožádaného orgánu. Mají však přístup do stejných prostor a ke stejným dokumentům jako oni jejich prostřednictvím a pouze za účelem provádění daného správního šetření.
Pokud vnitrostátní předpisy o trestním řízení vyhrazují určité úkony zástupcům zvlášť určeným vnitrostátními zákony, neúčastní se těchto úkonů zástupci dožadujícího orgánu. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek nebo formálních výslechů osob podle trestního práva. Mají však přístup k takto získaným informacím za podmínek stanovených v článku 3.
Článek 10
Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a postupem stanoveným dožádaným orgánem mohou řádně zmocněn zástupci dožadujícího orgánu získat v úřadovnách, v nichž vykonávají svou činnost správní orgány členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, informace o uplatňování celních a zemědělských předpisů, které dožadující orgán potřebuje a které pocházejí z dokumentace, ke které mají pracovníci těchto úřadoven přístup. Tito zástupci jsou oprávněni pořizovat opisy zmíněné dokumentace.
Článek 11
Zástupci dožadujícího orgánu přítomní v jiném členském státě v souladu s články 9 a 10 musí být kdykoli schopni předložit písemné zmocnění uvádějící jejich totožnost a úřední postavení.
Článek 12
Aniž je dotčen článek 51, informace, včetně dokumentů, ověřených opisů dokumentů, potvrzení, veškerých listin nebo rozhodnutí vydaných správními orgány, zpráv a jakýchkoli informací, získané zástupci dožádaného orgánu a sdělené dožadujícímu orgánu při poskytování pomoci podle článků 4 až 11 mohou být přípustnými důkazy stejně, jako kdyby byly získány v členském státě, v němž se řízení koná:
a) ve správních řízeních členského státu dožadujícího orgánu, včetně následných odvolacích řízení;
b) v soudních řízeních členského státu dožadujícího orgánu, ledaže dožádaný orgán v době předávání informací výslovně uvedl jinak.
HLAVA II
SPONTÁNNÍ POMOC
Článek 13
Příslušné orgány každého členského státu poskytují příslušným orgánům ostatních členských států pomoc podle článků 14 a 15 bez předchozí žádosti.
Článek 14
Považují-li to za užitečné pro zajištění dodržování celních nebo zemědělských předpisů, příslušné orgány každého členského státu
a) vykonávají nebo dají vykonávat, nakolik je to možné, zvláštní dohled uvedený v článku 7;
b) sdělují příslušným orgánům ostatních dotčených členských států veškeré informace, které mají o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, zejména zprávy a jiné dokumenty nebo ověřené opisy nebo výpisy z nich.
Článek 15
►M2 1. ◄ Příslušné orgány každého členského státu bezodkladně sdělí příslušným orgánům ostatních dotčených členských států veškeré užitečné informace o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, zejména informace o zboží, které je jejich předmětem, a o nových způsobech a prostředcích použitých k uskutečňování těchto operací.
2. Příslušné orgány každého členského státu mohou rovněž formou pravidelné automatické výměny nebo příležitostné automatické výměny sdělovat příslušným orgánům kteréhokoli jiného dotčeného členského státu informace, které získaly v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, přepravou, uskladněním a konečným použitím zboží pohybujícího se mezi celním územím Společenství a jinými územími, včetně poštovního styku, a v souvislosti s přítomností a pohybem zboží, které není zbožím Společenství, a zboží, jemuž bylo stanoveno konečné použití, na celním území, pokud je to nezbytné pro předcházení operacím, které jsou nebo se jeví být v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, nebo pro jejich odhalení.
Článek 16
Aniž je dotčen článek 51, informace, včetně dokumentů, ověřených opisů dokumentů, potvrzení, veškerých listin nebo rozhodnutí vydaných správními orgány, zpráv a jakýchkoli informací, získané zástupci sdělujícího orgánu a sdělené přijímajícímu orgánu při poskytování pomoci podle článků 13 až 15 mohou být přípustnými důkazy stejně, jako kdyby byly získány v členském státě, v němž se řízení koná:
a) ve správních řízeních členského státu přijímajícího orgánu, včetně následných odvolacích řízení;
b) v soudních řízeních členského státu přijímajícího orgánu, ledaže sdělující orgán v době předávání informací výslovně uvedl jinak.
HLAVA III
VZTAHY S KOMISÍ
Článek 17
1. Příslušné orgány každého členského státu sdělí Komisi, jakmile je mají k dispozici,
a) veškeré informace, které pokládají za důležité a které se týkají
— zboží, které je nebo se jeví předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy,
— metod nebo postupy, které byly nebo se jeví použity k porušování celních nebo zemědělských předpisů,
— žádostí o pomoc, kroků uskutečněných a informací vyměněných na základě článků 4 až 16 a které mohou odhalit tendence podvodů v oblasti cel a zemědělství;
b) veškeré informace o nedostatcích nebo neúplnostech celních a zemědělských předpisů, které se objevily nebo byly vyvozeny z uplatňování těchto předpisů.
2. Komise sdělí příslušným orgánům každého členského státu veškeré informace, které by jim mohly pomoci zajistit dodržování celních a zemědělských předpisů, jakmile je má k dispozici.
Článek 18
1. Pokud se příslušné orgány členského státu dozvědí o operacích, které jsou nebo se jeví v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, které mají na úrovni Společenství zvláštní význam, a zejména
— pokud se šíří nebo by se mohly rozšířit do jiných členských států nebo do třetích zemí nebo
— pokud mají uvedené orgány za to, že podobné operace mohou být uskutečňovány také v ostatních členských státech,
sdělí Komisi co nejdříve z vlastního podnětu nebo na odůvodněnou žádost Komise veškeré užitečné informace, případně ve formě dokumentů, jejich opisů nebo výpisů z nich, které jsou potřebné ke zjištění skutečností, na jejichž základě by Komise mohla koordinovat kroky učiněné členskými státy.
Komise předá tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států.
Do šesti měsíců od obdržení těchto informací zašlou příslušné orgány členských států Komisi souhrnný přehled opatření proti podvodům, která na základě těchto informací přijaly. Na základě těchto přehledů zpracovává Komise pravidelné zprávy o výsledcích opatření, která členské státy přijaly, a předává tyto zprávy členským státům.
2. Pokud příslušné orgány některého členského státu použijí odstavec 1, nejsou povinny sdělit informace příslušným orgánům ostatních členských států způsobem uvedeným v čl. 14 písm. b) a článku 15.
3. Na odůvodněnou žádost Komise jednají příslušné orgány členského státu způsobem stanoveným v článcích 4 až 8.
4. Pokud se Komise domnívá, že došlo k nesrovnalostem v jednom nebo více členských státech, uvědomí o tom dotčený členský stát nebo státy a tento stát nebo tyto státy provedou při nejbližší příležitosti šetření, při kterém mohou být přítomni zástupci Komise za podmínek stanovených v čl. 9 odst. 2 a článku 11.
Dotčený členský stát nebo státy co nejdříve sdělí Komisi výsledky šetření.
5. Zástupci Komise mohou shromažďovat informace uvedené v článku 10 za podmínek stanovených ve zmíněném článku na základě vzájemné dohody.
6. Tímto článkem nejsou dotčena práva Komise na informace a kontrolu vyplývající z jiných platných právních předpisů.
7. Aniž jsou dotčena ustanovení celního kodexu Společenství týkající se vytvoření společného rámce řízení rizik, mohou být údaje vyměňované mezi Komisí a členskými státy ve smyslu článků 17 a 18 uchovávány a využívány za účelem strategické analýzy a operativní analýzy.
8. Členské státy a Komise si mohou vyměňovat výsledky operativních a strategických analýz provedených podle tohoto nařízení.
Článek 18a
1. Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise zřídí a vede rejstřík údajů poskytovaných dopravci (dále jen „rejstřík přepravy“), s cílem napomáhat orgánům uvedeným v článku 29 v odhalování pohybu zásilek zboží, které mohou být předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a dopravních prostředků, včetně kontejnerů, použitých k tomuto účelu. Uvedené orgány mají k rejstříku přepravy přímý přístup. Rejstřík přepravy mohou využívat pouze pro účely tohoto nařízení, a to i v případě analýzy údajů a výměny informací.
2. V rámci vedení rejstříku přepravy je Komise oprávněna:
a) mít přístup k obsahu údajů, uchovávat je a pořizovat z nich výpisy jakýmkoliv prostředkem nebo v jakékoliv formě a využívat tyto údaje v souladu s právními předpisy v oblasti práv duševního vlastnictví. Komise zavede přiměřené záruky na ochranu, včetně technických a organizačních opatření a požadavků na transparentnost souvisejících se subjekty údajů. Subjekty údajů mají právo na přístup k údajům a na jejich opravu;
b) porovnávat získané údaje a jejich výpisy z rejstříku přepravy, indexovat je a doplňovat je z jiných zdrojů informací, jakož i je analyzovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 3 );
c) poskytovat údaje z rejstříku přepravy orgánům uvedeným v článku 29 tohoto nařízení pomocí elektronického zpracování údajů.
3. Údaje podle tohoto článku se týkají především pohybu kontejnerů nebo dopravních prostředků, zboží a osob dotčených tímto pohybem. V závislosti na jejich dostupnosti se jedná o tyto údaje:
a) v případě pohybu kontejnerů:
— číslo kontejneru,
— stav ložení kontejneru,
— datum pohybu,
— druh pohybu (naložený, vyložený, přeložený, vstup, výstup, atd.),
— název plavidla nebo registrační značka dopravního prostředku,
— číslo cesty,
— místo,
— nákladní list nebo jiný přepravní doklad;
b) v případě pohybu dopravních prostředků:
— název plavidla nebo registrační značka dopravního prostředku,
— nákladní list nebo jiný přepravní doklad,
— počet kontejnerů,
— hmotnost nákladu,
— popis nebo kód zboží,
— číslo rezervace,
— číslo pečetí,
— místo první nakládky,
— místo poslední vykládky,
— místa překládky,
— předpokládané datum příjezdu na místo poslední vykládky;
c) v případě osob, které jsou zapojeny do pohybů podle písmen a) a b): příjmení, rodné příjmení, křestní jména, dřívější příjmení, pseudonymy datum a místo narození, státní příslušnost, pohlaví a adresu;
d) v případě podniků, které jsou zapojeny do pohybů podle písmen a) a b): obchodní firma, název, který podnik používá při své činnosti, sídlo, registrační číslo, daňové identifikační číslo pro účely DPH a identifikační číslo pro účely spotřební daně a adresa vlastníků, odesílatelů, adresátů, zasilatelů, dopravců a jiných zprostředkovatelů nebo osob zapojených do mezinárodního dodavatelského řetězce.
4. Pro pohyb kontejnerů uvedený v odstavci 3 tohoto článku Komise zřídí a vede rejstřík předaných zpráv o stavu kontejneru (dále jen „rejstřík CSM“). Orgány uvedené v článku 29 mají k rejstříku CSM přímý přístup Dopravci, kteří jsou uvedeni v odstavci 1 tohoto článku a kteří uchovávají údaje o pohybu a stavu kontejnerů nebo mají takové údaje svým jménem uchovávány, podávají celním orgánům členských států zprávy o stavu kontejneru (CSM) v těchto případech:
a) kontejnery mají být přepraveny námořním plavidlem na celní území Unie ze třetí země, s výjimkou:
— kontejnerů, které mají zůstat na palubě stejného námořního plavidla během jeho plavby a mají opustit celní území Unie na palubě tohoto námořního plavidla, a
— kontejnerů, které mají být vyloženy a přeloženy na stejném námořním plavidle během jeho plavby s cílem umožnit vykládku nebo nakládku jiného zboží a mají opustit celní území Unie na palubě tohoto námořního plavidla;
b) pro dodávky zboží v kontejnerech opouštějících celní území Unie do třetí země na námořním plavidle a spadajících do oblasti působnosti:
— článku 2 směrnice Rady 92/84/EHS ( 4 ),
— článku 2 směrnice Rady 2011/64/EU ( 5 ), nebo
— čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2003/96/ES ( 6 );
Údaje předávají dopravci přímo do rejstříku CSM.
5. Zprávy CSM se podávají:
a) od okamžiku, kdy byl kontejner nahlášen jako prázdný před vstupem na celní území Unie nebo před jeho opuštěním, do okamžiku, kdy je kontejner opět nahlášen jako prázdný;
b) nejméně tři měsíce před fyzickým vstupem na celní území Unie a do jednoho měsíce od vstupu na celní území Unie, nejsou-li v elektronických záznamech dopravce k dispozici konkrétní zprávy CSM, které jsou zapotřebí k určení příslušných událostí v souvislosti s prázdným kontejnerem; nebo
c) nejméně tři měsíce po opuštění celního území Unie, nejsou-li v elektronických záznamech dopravce k dispozici konkrétní zprávy CSM, které jsou zapotřebí k určení příslušných událostí v souvislosti s prázdným kontejnerem.
6. Dopravci podají zprávy CMS v následujících nebo obdobných událostech, jsou-li dopravci podávajícímu zprávy známy a jsou-li pro tyto události generovány, shromažďovány nebo uchovávány údaje v jejich elektronických záznamech:
— potvrzení rezervace,
— příjezd do nakládacího nebo vykládacího zařízení,
— odjezd z nakládacího nebo vykládacího zařízení,
— nakládka na dopravní prostředek nebo vykládka z dopravního prostředku,
— příkaz k naložení zboží do kontejneru nebo vyložení zboží z kontejneru,
— potvrzení o naložení zboží do kontejneru nebo vyložení zboží z kontejneru,
— pohyb uvnitř terminálu,
— inspekce na bráně terminálu,
— odeslání na generální opravu.
Každý členský stát stanoví sankce za nesplnění povinnosti poskytnout údaje nebo za poskytnutí neúplných nebo nesprávných údajů. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
7. V Komisi jsou ke zpracování osobních údajů, na něž se vztahuje odst. 2 písm. b) a c), zmocněni pouze pověření analytici.
Osobní údaje, které nejsou nezbytné k odhalování pohybu zásilek zboží podle odstavce 1, je nutné okamžitě vymazat nebo je nutné z nich odstranit veškeré prvky, které umožňují identifikaci. V žádném případě nesmí být uchovávány déle než tři roky.
Komise zavede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému zveřejnění, změně a zpřístupnění jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování.
8. Údaje obdržené od dopravců jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byly zaneseny, a nesmějí být uchovávány po dobu delší než pět let.
9. Komise a členské státy chrání důvěrné obchodní informace obdržené od dopravců.
Komise a členské státy uplatní na své určené odborníky nejpřísnější technická, organizační a personální bezpečnostní pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie.
Komise a členské státy zajistí, aby bylo vyhověno žádostem jiných členských států o důvěrné zacházení s informacemi vyměněnými prostřednictvím rejstříku CSM.
Článek 18b
1. Komise je oprávněna poskytovat styčným důstojníkům ze třetích zemí a z evropských či mezinárodních organizací a agentur školení a veškerou pomoc s výjimkou finanční pomoci.
2. Komise může poskytnout členským státům znalecké služby, technickou nebo logistickou pomoc, školicí nebo komunikační podporu nebo jakoukoliv jinou operativní podporu jak za účelem dosažení cílů tohoto nařízení, tak v rámci plnění povinností při celní spolupráci ve smyslu článků 29 a 30 Smlouvy o Evropské unii.
Článek 18c
Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů ustanovení ohledně četnosti podávání zpráv, formátu údajů ve zprávách CSM a způsobu předávání těchto zpráv.
Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 43a odst. 2 do 29. února 2016.
Článek 18d
1. Komise zřídí a vede rejstřík (dále jen „rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu“) obsahující údaje o:
a) dovozu zboží,
b) tranzitu zboží, a
c) vývozu zboží, pokud toto zboží spadá do oblasti působnosti:
i) článku 2 směrnice 92/84/EHS;
ii) článku 2 směrnice 2011/64/EU; nebo
iii) čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/96/ES.
Rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu je veden v souladu s přílohami 37 a 38 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ( 7 ).
Komise systematicky kopíruje údaje z jí spravovaných zdrojů na základě nařízení (EU) č. 952/2013 do rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu. Členské státy mohou poskytnout Komisi údaje týkající se tranzitu zboží v členském státě a přímého vývozu v závislosti na dostupnosti údajů a infrastruktuře členských států v oblasti informačních technologií.
Útvary určené Komisí a vnitrostátní orgány uvedené v článku 29 tohoto nařízení mohou využívat rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu k analýze údajů a srovnání údajů v tomto rejstříku se zprávami CMS podanými v rámci rejstříku CSM a mohou si pro účely tohoto nařízení vyměňovat informace o výsledcích.
2. Rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu je přístupný vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 29 tohoto nařízení. V rámci Komise jsou ke zpracovávání údajů obsažených v rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu oprávněni pouze určení analytici.
Členské státy mají přímý přístup k:
a) údajům o všech prohlášeních vypracovaných a podaných v dotčeném členském státě;
b) údajům týkajícím se hospodářských subjektů s číslem EORI stanoveným nařízením (EHS) č. 2454/93 a přiděleným orgány uvedeného členského státu;
c) tranzitním údajům;
d) veškerým jiným údajům s výjimkou osobních údajů uvedených v čl. 41b odst. 2 tohoto nařízení.
Příslušné orgány, které zanesly údaje do celního informačního systému uvedeného v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo údaje z vyšetřovacího spisu do identifikační databáze celních spisů uvedené v čl. 41a odst. 1 tohoto nařízení v souladu s článkem 41b tohoto nařízení, mají přístup ke všem údajům v rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu týkajícím se daného záznamu nebo vyšetřovacího spisu.
3. Na zpracovávání osobních údajů Komisí v rámci údajů obsažených v rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
Komise se považuje za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001.
Rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu podléhá předběžné kontrole ze strany evropského inspektora ochrany údajů v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 45/2001.
Údaje obsažené v rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu nesmí být uchovávány po více než pět let, s dodatečným obdobím dvou let, pokud je to odůvodněné.
4. Rejstřík dovozu, vývozu a tranzitu nesmí zahrnovat zvláštní kategorie údajů ve smyslu čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001.
Komise zavede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému zveřejnění, změně a zpřístupnění, jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování.
5. Komise a členské státy chrání důvěrné obchodní informace. Komise a členské státy uplatňují na své určené odborníky nejpřísnější technická, organizační a personální bezpečnostní pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie.
Komise a členské státy zajistí, aby bylo vyhověno žádostem jiných členských států o důvěrné zacházení s informacemi vyměněnými prostřednictvím rejstříku dovozu, vývozu a tranzitu.
Článek 18e
Komise může požádat členské státy, aby v souvislosti s vyšetřováním týkajícím se provádění celních předpisů poskytly podpůrné dokumenty k dovozním a vývozním prohlášením a pro něž byly podklady vytvořeny nebo shromážděny hospodářskými subjekty.
Žádost uvedená v prvním pododstavci se zasílá příslušným orgánům. Určil-li členský stát více než jeden příslušný orgán, upřesní členský stát správní útvar odpovědný za vyřízení žádosti Komise.
Členský stát ve lhůtě čtyř týdnů počínající obdržením žádosti Komise:
— poskytne požadované dokumenty; s výhradou odůvodnění může být lhůta prodloužena o dalších šest týdnů;
— oznámí Komisi, že žádosti nebylo možné vyhovět, protože hospodářský subjekt požadované informace neposkytl; nebo
— žádost zamítne v důsledku rozhodnutí přijatého správním nebo soudním orgánem tohoto členského státu v souladu s článkem 3.
HLAVA IV
VZTAHY S TŘETÍMI ZEMĚMI
Článek 19
Pokud se dotčená třetí země právně zavázala poskytovat pomoc nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze operací, které se jeví být v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, nebo k určení rozsahu operací, u nichž bylo shledáno, že jsou v rozporu s těmito předpisy, mohou být informace získané podle tohoto nařízení třetí zemi sděleny:
— buď Komisí, nebo dotčeným členským státem, případně s předchozím souhlasem příslušných orgánů členského státu, které informace poskytly, nebo
— Komisí či dotčenými členskými státy v rámci společného postupu, jestliže jsou tyto informace poskytnuty více než jedním členským státem s předchozím souhlasem příslušných orgánů členských států, které informace poskytly.
Členský stát, který tímto způsobem sděluje informace, jedná v souladu se svými vnitřními předpisy pro předávání osobních údajů třetím zemím.
V každém případě je nutno zajistit, aby pravidla dotčené třetí země poskytla ochranu odpovídající ochraně stanovené v čl. 45 odst. 1 a 2.
Článek 20
1. Při uskutečňování cílů tohoto nařízení může Komise za podmínek stanovených v článku 19 vysílat do třetích zemí mise Společenství pro správní a vyšetřovací spolupráci, a to za koordinace a úzké spolupráce s příslušnými orgány členských států.
2. Mise Společenství ve třetích zemích uvedené v odstavci 1 se uskutečňují za těchto podmínek:
a) mohou být prováděny z podnětu Komise, případně na základě informací dodaných Evropským parlamentem nebo na žádost jednoho nebo více členských států;
b) jsou vykonávány zástupci Komise jmenovanými k tomuto účelu a zástupci jmenovanými k tomuto účelu příslušným členským státem nebo státy;
c) mohou je také se souhlasem Komise a příslušných členských států vykonávat v zájmu Společenství pracovníci členského státu, zejména na základě dvoustranné dohody o pomoci s třetí zemí; v takovém případě musí být Komise informována o výsledcích mise.
▼M2 —————
3. Komise informuje členské státy a Evropský parlament o výsledcích misí vykonaných podle tohoto článku.
Článek 21
1. S poznatky a informacemi získanými v průběhu misí Společenství uvedených v článku 20, a zejména s dokumenty předanými příslušnými orgány dotčených třetích zemí, jakož i s informacemi získanými v průběhu správních šetření, a to i šetření vedených útvary Komise, se zachází v souladu s článkem 45.
2. Článek 12 se použije přiměřeně na poznatky a informace uvedené v odstavci 1.
3. Pro účely jejich použití podle článku 12 předá Komise originály získaných dokumentů nebo jejich ověřené opisy příslušným orgánům členských států, pokud o ně požádají.
Článek 22
Členské státy oznámí Komisi informace vyměněné v rámci vzájemné správní pomoci s třetími zeměmi, mají-li ve smyslu čl. 18 odst. 1 zvláštní význam pro účinné používání celních a zemědělských předpisů v souladu s tímto nařízením a jestliže informace spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.
HLAVA V
CELNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
Kapitola 1
Zřízení celního informačního systému
Článek 23
1. Zřizuje se automatizovaný informační systém nazývaný „celní informační systém“ (dále jen „CIS“), který odpovídá požadavkům správních orgánů příslušných k uplatňování celních a zemědělských předpisů a požadavkům Komise.
2. Cílem CIS je v souladu s tímto nařízením napomáhat při předcházení operacím, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a jejich vyšetřování a stíhání tím, že se budou údaje poskytovat rychleji, a tím, že rychlejší šíření informací zvýší účinnost postupů spolupráce a kontrolních postupů příslušných orgánů uvedených v tomto nařízení.
3. Celní orgány členských států mohou využívat technickou infrastrukturu CIS v rámci celní spolupráce uvedené ►M2 v článcích 29 a 30 ◄ Smlouvy o Evropské unii.
V takovém případě zajišťuje Komise technické řízení infrastruktury.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, které stanoví operace týkající se uplatňování zemědělských předpisů, o nichž je třeba zanášet informace do CIS.
Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou do 29. února 2016.
▼M2 —————
6. Členské státy a Komise (dále jen „partneři CIS“) se podílejí na CIS za podmínek stanovených v této hlavě.
Kapitola 2
Provoz a využívání CIS
Článek 24
Základem CIS je centrální databáze a přístupná přes terminály v každém členském státě a v Komisi. Obsahuje výlučně data nezbytná k plnění jeho cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2, včetně osobních údajů, v těchto kategoriích:
a) zboží;
b) dopravní prostředky;
c) podniky;
d) osoby;
e) tendence podvodů;
f) dostupnost odborných znalostí;
g) zajištěné, zabrané nebo propadlé zboží;
h) peněžní hotovost, jak je definována v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící ( 8 ).
Článek 25
1. Ustanovení týkající se položek údajů pro každou z kategorií uvedených v článku 24, které mají být zaneseny v CIS, přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů v míře nezbytné pro dosažení cíle CIS. Osobní údaje nesmějí být uvedeny v kategorii uvedené v čl. 24 písm. e). Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 43a odst. 2 do 29. února 2016.
2. V případě kategorií uvedených v čl. 24 písm. a) až d) se osobní údaje, které mají být zanášeny, omezí na:
a) příjmení, rodné příjmení, křestní jména, dřívější příjmení a pseudonymy;
b) datum a místo narození;
c) státní příslušnost;
d) pohlaví;
e) číslo, místo a datum vydání dokladů totožnosti (pas, občanský průkaz, řidičský průkaz);
f) adresu;
g) zvláštní objektivní a trvalá tělesná znamení;
h) výstražný kód upozorňující na předchozí zkušenosti týkající se ozbrojení, násilí nebo útěku;
i) důvod pro zanesení údajů;
j) navrhovaná opatření;
k) registrační značku dopravního prostředku.
3. V případě kategorií uvedených v čl. 24 písm. f) se osobní údaje, které mají být zanášeny, omezí na příjmení a jména odborníků.
4. V případě kategorií uvedených v čl. 24 písm. g) a h) se osobní údaje, které mají být zanášeny, omezí na:
a) příjmení, rodné příjmení, křestní jména, dřívější příjmení a pseudonymy;
b) datum a místo narození;
c) státní příslušnost;
d) pohlaví;
e) adresu.
5. V žádném případě nesmějí být zaneseny osobní údaje odhalující rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborech ani údaje týkající se zdraví nebo pohlavního života jednotlivce.
Článek 26
Jedná-li se o osobní údaje, musí být při využívání CIS dodržovány tyto zásady:
a) sběr a ostatní operace pro zpracování osobních údajů musí být prováděny čestně a zákonně;
b) údaje musí být sbírány pro účely vymezené v čl. 23 odst. 2 a nesmějí být následně zpracovány způsobem neslučitelným s těmito účely;
c) údaje musí odpovídat účelu, pro který jsou zpracovávány, musí být pro něj významné a ve vztahu k němu přiměřené;
d) údaje musí být přesné a, je-li to nezbytné, aktualizované;
e) údaje musí být uchovávány ve formě, která neumožňuje identifikaci dotyčných osob déle, než je nezbytné pro sledované účely.
Článek 27
1. Osobní údaje z kategorií uvedených v článku 24 se zanášejí do CIS pouze za účelem těchto navrhovaných opatření:
a) pozorování a zpravodajství;
b) skryté sledování;
c) zvláštní kontrola a
d) operativní analýza.
2. Osobní údaje z kategorií uvedených v článku 24 mohou být zaneseny do CIS pouze tehdy, pokud existují skutečné poznatky, zejména na základě předchozí nezákonné činnosti nebo informací poskytnutých v rámci pomoci, že daná osoba uskutečnila, uskutečňuje nebo uskuteční operace, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy a které mají zvláštní význam na úrovni Společenství.
Článek 28
1. Jsou-li prováděny činnosti uvedené v čl. 27 odst. 1, mohou být zcela nebo zčásti shromážděny a předány partnerovi CIS, který zmíněné činnosti navrhnul, tyto informace:
a) skutečnost, že dotyčné zboží, dopravní prostředky, podnik nebo osoba byly nalezeny;
b) místo, čas a důvod kontroly;
c) trasa a cíl cesty;
d) osoby doprovázející danou osobu nebo uživatelé použitých dopravních prostředků;
e) použité dopravní prostředky;
f) převážené předměty;
g) okolnosti, za kterých byly zboží, dopravní prostředky, podnik nebo osoba nalezeny.
Jsou-li tyto informace shromážděny během skrytého sledování, je třeba učinit opatření, aby bylo zajištěno, že tajnost sledování nebude ohrožena.
2. V rámci zvláštních kontrol uvedených v čl. 27 odst. 1 mohou být osoby, dopravní prostředky a předměty prohledávány v přípustné míře a v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, v němž se prohlídka uskutečňuje. Pokud právní předpisy členského státu neumožňují zvláštní kontroly, daný členský stát je automaticky změní na pozorování a zpravodajství nebo skryté sledování.
Článek 29
1. Přístup k údajům obsaženým v CIS je vyhrazen výlučně vnitrostátním orgánům určeným každým členským státem a útvarům určeným Komisí. Těmito vnitrostátními orgány jsou celní orgány, ale mohou jimi být i jiné orgány oprávněné podle právních a správních předpisů a postupů daného členského státu jednat za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2.
Partner poskytující údaje do CIS má právo určit, které z vnitrostátních orgánů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce mohou mít přístup k údajům, jež zanesl do CIS.
2. Každý členský stát zašle Komisi seznam svých určených příslušných vnitrostátních orgánů, které mají přístup k CIS, a u každého orgánu uvede, ke kterým údajům může mít přístup a za jakými účely.
Komise s dotyčnými členskými státy ověří seznam určených vnitrostátních orgánů s ohledem na nepřiměřená určení. Po tomto ověření dotyčné členské státy seznam určených vnitrostátních orgánů potvrdí nebo pozmění. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Sdělí všem členským státům rovněž odpovídající údaje týkající se odborů Komise oprávněných k přístupu k CIS.
Seznam takto určených vnitrostátních orgánů a útvarů Komise zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropské unie a následné aktualizace seznamu zveřejní na internetu.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může Rada na návrh Komise rozhodnout o povolení přístupu k CIS mezinárodním nebo oblastním organizacím, je-li v příslušných případech uzavřen protokol s těmito organizacemi v souladu s čl. 7 odst. 3 úmluvy mezi členskými státy Společenství o využití informační technologie pro celní účely. Při rozhodování přihlíží zejména ke stávajícím dvoustranným ujednáním nebo ujednáním Společenství a k přiměřenosti úrovně ochrany dat.
Článek 30
1. Partneři CIS mohou využívat data získaná z CIS pouze k dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2; mohou je však využívat pro správní nebo jiné účely s předchozím souhlasem partnera CIS, který data zanesl do systému, a za podmínek jím uložených. Jiné využití musí být v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, který je zamýšlí využívat, a případně s odpovídajícími předpisy platnými v této souvislosti pro Komisi, a mělo by se při něm přihlédnout k zásadám uvedeným v příloze.
2. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 4 tohoto článku a čl. 29 odst. 3, mohou data získaná z CIS využívat pouze vnitrostátní orgány určené členskými státy a odbory určené Komisí, příslušné v souladu s právními předpisy a postupy, které se na ně vztahují, jednat za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 23 odst. 2.
3. Každý členský stát zašle Komisi seznam orgánů nebo odborů zmíněných v odstavci 2.
Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Sdělí všem členským státům rovněž odpovídající údaje týkající se odborů Komise oprávněných k přístupu k CIS.
Seznam takto určených vnitrostátních orgánů nebo útvarů zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropské unie a následné aktualizace seznamu zveřejní na internetu.
4. Údaje získané z CIS mohou být s předchozím schválením a za podmínek uložených členským státem, který je zanesl do CIS, sdělena vnitrostátním orgánům jiným než těm, které jsou uvedeny v odstavci 2, třetím zemím a mezinárodním nebo oblastním organizacím nebo agenturám Unie, které přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a řádnému provádění celních předpisů. Každý členský stát přijme zvláštní opatření k zajištění bezpečnosti těchto údajů, pokud jsou předávány nebo poskytovány úřadům mimo jeho území.
První pododstavec tohoto odstavce se použije obdobně na Komisi, pokud zanesla údaje do CIS.
Článek 31
1. Na zanášení dat do CIS se vztahují právní předpisy a postupy zanášejícího členského státu a případně odpovídající předpisy platné v této souvislosti pro Komisi, pokud toto nařízení nestanoví přísnější ustanovení.
2. Na zpracování dat získaných z CIS, včetně jejich využití nebo provádění některé činnosti podle čl. 27 odst. 1 navrženého partnerem CIS, který data zanesl, se vztahují právní předpisy a postupy členského státu zpracovávajícího nebo využívajícího tato data a odpovídající předpisy platné v této souvislosti pro Komisi, pokud toto nařízení nestanoví přísnější ustanovení.
Kapitola 3
Změna dat
Článek 32
1. Pouze dodávající partner CIS má právo měnit, doplňovat, opravovat nebo mazat data, která zanesl do CIS.
2. Pokud dodávající partner CIS zjistí nebo zpozoruje, že data, která zanesl, jsou obsahově nepřesná nebo byla zanesena nebo jsou uchovávána v rozporu s tímto nařízením, změní je, doplní, opraví nebo vymaže vhodným způsobem a zpraví o tom ostatní partnery CIS.
3. Má-li partner CIS důkaz naznačující, že je určitá datová položka obsahově nepřesná nebo byla zanesena do CIS nebo v něm je uchovávána v rozporu s tímto nařízením, zpraví o tom co nejdříve dodávajícího partnera CIS. Ten daná data zkontroluje, a je-li to nezbytné, neprodleně dotyčnou položku opraví nebo vymaže. Dodávající partner CIS zpraví ostatní partnery o veškerých provedených opravách nebo výmazech.
4. Pokud při zanášení dat do CIS některý partner CIS zjistí, že jeho zpráva je v rozporu s předchozí zprávou z hlediska obsahu nebo navrhovaných opatření, neprodleně o tom zpraví partnera, který vyhotovil předchozí zprávu. Oba partneři se poté pokusí věc vyřešit. Nedohodnou-li se, bude zachována první zpráva, avšak ty části nové zprávy, které s ní nejsou v rozporu, budou do systému zaneseny.
5. Pokud s výhradou ostatních ustanoveních tohoto nařízení v kterémkoli členském státě soud nebo jiný orgán k tomu zmocněný přijme konečné rozhodnutí o změně, doplnění, opravě nebo výmazu dat v CIS, přizpůsobí tomu partneři CIS svou činnost.
V případě rozporu mezi takovými rozhodnutími soudů nebo jiných orgánů k tomu zmocněných, včetně rozhodnutí uvedených v článku 36 týkajících se opravy nebo výmazu, vymaže dotyčná data ze systému členský stát, který je zanesl.
Prvního pododstavec se použije přiměřeně, pokud rozhodnutí Komise o datech obsažených v CIS prohlásí za neplatné Soudní dvůr.
Kapitola 4
Uchovávání údajů
Článek 33
Údaje zanesené do CIS jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byly zaneseny, a nesmějí být uchovávány po dobu delší než pět let, s dodatečným obdobím dvou let, pokud je to odůvodněné.
Kapitola 5
Ochrana osobních údajů
Článek 34
1. Každý partner CIS, který má v úmyslu získat osobní údaje z CIS nebo je do něj zanést, přijme nejpozději ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost vnitrostátní právní předpisy nebo vnitřní pravidla platná pro Komisi, které zaručují ochranu práv a svobod jednotlivců, pokud se jedná o zpracování osobních údajů.
2. Partner CIS může získávat osobní údaje z CIS nebo je do něj zanášet pouze za podmínky, že již vstoupila v platnost úprava ochrany těchto údajů zmíněná v odstavci 1. Každý členský stát také předem určí vnitrostátní dozorčí orgán nebo orgány tak, jak stanoví článek 37.
3. K zajištění správného uplatňování ustanovení tohoto nařízení o ochraně osobních údajů považují všechny členské státy a Komise CIS za systém pro zpracování osobních údajů, na který se vztahují:
— vnitrostátní předpisy, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES,
— nařízení (ES) č. 45/2001 a
— přísnější ustanovení tohoto nařízení.
Článek 35
1. S výhradou čl. 30 odst. 1 je zakázáno, aby partneři CIS využívali osobní údaje z CIS jinak než k účelu uvedenému v čl. 23 odst. 2.
2. Údaje mohou být reprodukovány pouze pro technické účely za předpokladu, je-li to nezbytné pro šetření prováděná orgány uvedenými v článku 29.
3. Osobní údaje zanesené do CIS členským státem nebo Komisí nesmějí být kopírovány do systémů zpracování údajů, za které jsou odpovědné členské státy nebo Komise, s výjimkou systémů řízení rizik, které se používají pro účely zaměření celních kontrol na vnitrostátní úrovni, nebo systému operativní analýzy, který se používá ke koordinaci postupů na úrovni Společenství.
V tomto případě jsou ke zpracovávání osobních údajů z CIS, respektive ze systému řízení rizik, který vnitrostátní orgány používají pro účely zaměření celních kontrol, nebo ze systému operativní analýzy, který se používá ke koordinaci postupů na úrovni Společenství, oprávněni pouze analytici pověření vnitrostátním orgánem členského státu a útvarem Komise.
Každý členský stát zašle Komisi seznam útvarů pověřených řízením rizik, k nimž náleží pověření analytici, kteří jsou oprávněni kopírovat a zpracovávat osobní údaje zanesené do CIS. Komise o tom informuje ostatní členské státy. Rovněž všem členským státům oznámí odpovídající informace o svých útvarech pověřených operativní analýzou.
Seznam určených vnitrostátních orgánů a svých útvarů zveřejní Komise pro informaci v Úředním věstníku Evropské unie.
Osobní údaje zkopírované z CIS jsou uchovány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, k němuž byly kopie pořízeny. Partner CIS, který pořídil kopie, nejméně jednou ročně posuzuje nezbytnost dalšího uchovávání údajů. Údaje smějí být uchovávány nejvýše po dobu deseti let. Osobní údaje, které nejsou nezbytné k analýze, musí být okamžitě vymazány nebo z nich musí být odstraněny veškeré prvky, které umožňují identifikaci dané osoby.
Článek 36
1. Práva osob, pokud jde o osobní údaje v CIS, zejména jejich právo na přístup k nim, jsou vykonávána
— v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, ve kterém jsou uplatňována,
— v souladu s vnitřními pravidly platnými pro Komisi zmíněnými v čl. 34 odst. 1.
Stanoví-li tak právní předpisy a postupy daného členského státu, rozhodne vnitrostátní dozorčí orgán uvedený v článku 37 o tom, zda budou informace sděleny a jakým postupem.
2. Partner CIS, jemuž je žádost o přístup k osobním údajům podána, jej může odepřít, pokud by jejich sdělení mohlo poškodit předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy. Členský stát může přístup odepřít rovněž na základě svých právních předpisů a postupů v případech, kdy je odepření opatřením nezbytným k ochraně bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti a práv a svobod ostatních. Komise může přístup odepřít, je-li odepření opatřením nezbytných k ochraně práv a svobod ostatních.
Přístup může být v každém případě odepřen každé osobě, jejíž údaje jsou zpracovávány, po dobu, kdy je prováděna činnost pro účely pozorování a zpravodajství nebo skrytého sledování, a po dobu, kdy probíhá operativní analýza údajů nebo správní šetření či trestní vyšetřování.
3. Pokud osobní údaje, pro které je žádost o přístup podána, dodal jiný partner CIS, je přístup povolen pouze tehdy, pokud dodávající partner dostal příležitost zaujmout stanovisko.
4. Kdokoli může v souladu s právními předpisy a postupy každého členského státu nebo s vnitřními pravidly platnými pro Komisi nechat opravit nebo vymazat osobní údaje, které se jej osobně týkají, každým partnerem CIS, jsou-li obsahově nepřesné nebo byly zaneseny do CIS nebo jsou v něm uchovávány v rozporu s cílem uvedeným v čl. 23 odst. 2 nebo pokud nebyly dodrženy zásady článku 26.
5. Na území každého členského státu může kdokoli v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu podat žalobu nebo případně stížnost k soudům nebo k orgánu k tomu určenému na základě právních předpisů a postupů v souvislosti s osobními údaji v CIS, které se jej osobně týkají, za účelem
a) opravy nebo výmazu obsahově nepřesných osobních údajů;
b) opravy nebo výmazu osobních údajů zanesených do CIS nebo v něm uchovávaných v rozporu s tímto nařízením;
c) získání přístupu k osobním údajům;
d) získání náhrady škody podle čl. 40 odst. 2.
Pokud se jedná o údaje zanesené Komisí, může být podána žaloba k Soudnímu dvoru v souladu s článkem 173 Smlouvy.
Členské státy a Komise se vzájemně zavazují, že vykonají konečná rozhodnutí přijatá soudem, Soudním dvorem nebo jiným orgánem k tomu určeným, která se týkají prvního pododstavce písm. a), b) a c).
6. Použití výrazu „konečné rozhodnutí“ v tomto článku a v čl. 32 odst. 5 neznamená povinnost členského státu nebo Komise odvolat se proti rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu k tomu určenému.
Kapitola 6
Dozor nad ochranou osobních údajů
Článek 37
1. Každý členský stát určí vnitrostátní dozorčí orgán nebo orgány pověřené ochranou osobních údajů, aby prováděly nezávislý dozor nad osobními údaji zanesenými v CIS.
Dozorčí orgány provádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezávislý dozor a kontroly, aby zajistily, že zpracování a využívání údajů obsažených v CIS není v rozporu s právy dotčených osob. K tomuto účelu mají dozorčí orgány přístup k CIS.
2. Kdokoli může požádat kterýkoli vnitrostátní dozorčí orgán uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES nebo evropského inspektora ochrany údajů podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 o přístup k osobním údajům, které se jej osobně týkají, aby prověřil jejich správnost a jejich využití. Na toto právo se vztahují právní a správní předpisy a postupy členského státu, ve kterém je žádost podána, a nařízení (ES) č. 45/2001. Pokud údaje zanesl jiný členský stát nebo Komise, provede se kontrola v úzké spolupráci s vnitrostátním dozorčím orgánem daného členského státu nebo s evropským inspektorem ochrany údajů.
3. Komise učiní všechny kroky v rámci svých odborů, aby zajistila dozor nad ochranou osobních údajů, který poskytuje ochranu na stejné úrovni, jaká plyne z odstavce 1.
3a. Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na to, aby byl CIS provozován v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
4. Evropský inspektor ochrany údajů pořádá nejméně jednou ročně setkání s vnitrostátními dozorčími orgány pověřenými ochranou údajů, na němž jsou řešeny otázky dozoru nad CIS.
5. Evropský inspektor ochrany údajů koordinuje svou činnost se společným kontrolním orgánem zřízeným podle rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ( 9 ), přičemž každý subjekt jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, v zájmu zajištění koordinovaného dozoru nad CIS a jeho auditů.
Kapitola 7
Bezpečnost údajů
Článek 38
1. Veškerá vhodná technická a organizační opatření nezbytná k zachování bezpečnosti musí učinit
a) členské státy a Komise, každý v rozsahu své působnosti, pokud jde o terminály CIS umístěných na jejich územích a v úřadovnách Komise;
▼M3 —————
c) Komise, pokud jde o prvky společné komunikační sítě Společenství.
2. Členské státy a Komise přijmou opatření zejména s cílem:
a) zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;
b) zabránit tomu, aby údaje a jejich nosiče byly čteny, kopírovány, měněny nebo vymazány nepovolanými osobami;
c) zabránit nepovolenému zanesení údajů a jakémukoli neoprávněnému použití, změně nebo výmazu údajů;
d) zabránit tomu, aby údaje zanesené v CIS byly přístupné nepovolaným osobám pomocí zařízení pro přenos dat;
e) zajistit, aby při používání CIS měly oprávněné osoby právo přístupu pouze k údajům, které spadají do jejich působnosti;
f) zaručit, aby bylo možné zkontrolovat a zjistit, kterým orgánům lze údaje sdělit prostřednictvím zařízení pro přenos dat;
g) zajistit, aby bylo možné následně zkontrolovat a určit, jaké údaje byly zaneseny do CIS, kdy a kým, a sledovat jejich vyhledávání;
h) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo výmazu údajů při přenosu údajů a přepravě nosičů dat.
▼M3 —————
Článek 39
1. Každý členský stát určí úřad odpovědný za bezpečnostní opatření uvedená v článku 38 ve vztahu k terminálům umístěným na jeho území, za přezkum uvedený v čl. 33 odst. 1 a 2 a obecně za správné uplatňování tohoto nařízení, nakolik je to nezbytné podle jeho právních předpisů a postupů.
2. Komise určí své odbory odpovědné za opatření uvedená v odstavci 1.
Kapitola 8
Odpovědnosti a zveřejňování
Článek 40
1. Každý partner CIS, který zanesl data do systému, je odpovědný za jejich přesnost, aktuálnost a zákonnost. Každý členský stát a případně Komise také odpovídají za dodržování článku 26.
2. Každý partner CIS je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nebo obdobnými předpisy Společenství odpovědný za škodu způsobenou osobě používáním CIS v daném členském státě nebo v Komisi.
To platí i v případě, kdy škodu způsobil dodávající partner CIS, který zanesl nepřesná data nebo je zanesl v rozporu s tímto nařízením.
3. Pokud partner CIS, proti kterému byla podána žaloba pro nepřesná data, tato data nedodal, budou dotčení partneři usilovat o dohodu o tom, jakou část částek vyplacených jako náhrada škody uhradí druhému partnerovi dodávající partner. Takové dohodnuté sumy budou uhrazeny na požádání.
Článek 41
Komise zveřejní sdělení o zahájení činnosti CIS v Úředním věstníku Evropských společenství.
HLAVA Va
IDENTIFIKAČNÍ DATABÁZE CELNÍCH SPISŮ
Kapitola 1
Zřízení identifikační databáze celních spisů
Článek 41a
1. CIS obsahuje rovněž zvláštní databázi s názvem „identifikační databáze celních spisů“ (dále jen „FIDE“). Veškerá ustanovení tohoto nařízení týkající se CIS se vztahují rovněž na FIDE, nestanoví-li ustanovení této hlavy jinak. Veškerými odkazy na CIS se rozumí rovněž odkazy na tuto databázi.
2. Cílem FIDE je napomáhat předcházení operacím, které jsou v rozporu s celními předpisy a se zemědělskými předpisy vztahujícími na zboží, které vstupuje na celní území Společenství nebo je opouští, a usnadňovat a urychlovat jejich odhalování a stíhání.
3. Účelem FIDE je umožnit Komisi, pokud otevírá koordinační spis ve smyslu článku 18 nebo připravuje misi Společenství do třetí země ve smyslu článku 20, a příslušným orgánům členských států pověřených správním šetřením, které byly určeny podle článku 29, pokud zahajují vyšetřování nebo vyšetřují jednu či více osob nebo podniků, aby zjistily, které příslušné orgány ostatních členských států nebo útvarů Komise právě vedou nebo vedly vyšetřování dotčených osob nebo podniků, aby tak na základě informací o existenci vyšetřovacích spisů dosáhly cíle uvedeného v odstavci 2.
4. Pokud členský stát nebo Komise potřebuje při vyhledávání ve FIDE informace širšího rozsahu o zanesených vyšetřovacích spisech, které se týkají osob nebo podniků, požádá o pomoc členský stát, který informace poskytl.
5. Celní orgány členských států mohou využívat FIDE v rámci celní spolupráce stanovené v článcích 29 a 30 Smlouvy o Evropské unii. V tom případě Komise zajistí technickou správu této databáze.
Kapitola 2
Provoz a využívání FIDE
Článek 41b
1. Příslušné orgány mohou do FIDE zanášet údaje z vyšetřovacích spisů za účelem stanoveným v čl. 41a odst. 3, v případech, kdy došlo k porušení celních nebo zemědělských předpisů vztahujících na zboží, které vstupuje na celní území Společenství nebo je opouští a které má zvláštní význam na úrovni Společenství. Tyto údaje se omezí na tyto kategorie:
a) osoby a podniky, které jsou nebo byly předmětem správního šetření nebo trestního vyšetřování vedeného příslušným útvarem členského státu a které:
— jsou podezřelé, že porušují nebo porušily celní nebo zemědělské předpisy nebo se takového porušení účastní nebo účastnily,
— byly předmětem zjištění spojeného s některou z těchto operací, nebo
— byly předmětem správního rozhodnutí nebo správní či soudní sankce za některou z těchto operací;
b) oblast, které se vyšetřovací spis týká;
c) jméno, státní příslušnost a spojení na příslušný útvar členského státu a číslo spisu.
Údaje uvedené v písmenech a), b) a c) se zanášejí pro každou osobu a podnik zvlášť. Vytváření vzájemných odkazů mezi těmito údaji je zakázáno.
2. Osobní údaje podle odst. 1 písm. a) se omezí na:
a) v případě osob: příjmení, rodné příjmení, křestní jméno, dřívější příjmení a pseudonym, datum a místo narození, státní příslušnost a pohlaví;
b) v případě podniků: obchodní firmu, název podniku používaný při jeho činnosti, sídlo, identifikační číslo pro účely DPH a identifikační číslo pro účely spotřební daně.
3. Údaje se zanášejí na dobu omezenou v souladu s článkem 41d.
Článek 41c
1. Zanášení údajů a nahlížení do FIDE je vyhrazeno výlučně orgánům uvedeným v článku 41a.
2. Při každém nahlížení do FIDE je nutné uvádět tyto osobní údaje:
a) v případě osob: křestní jméno nebo příjmení nebo rodné jméno nebo dřívější příjmení nebo pseudonym nebo datum narození;
b) v případě podniků: obchodní firmu nebo název podniku používaný při jeho činnosti nebo identifikační číslo pro účely DPH nebo identifikační číslo pro účely spotřební daně.
Kapitola 3
Uchovávání údajů
Článek 41d
1. Doba uchovávání údajů závisí na právních a správních předpisech a postupech členského státu, který údaje poskytl. Maximální lhůty, které nelze kumulovat, se počítají ode dne zanesení údajů do vyšetřovacího spisu a nesmějí být překročeny:
a) údaje ke spisům týkajícím se probíhajících vyšetřování nesmějí být uchovávány déle než tři roky, pokud není zjištěna žádná operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy; údaje je nutno anonymizovat dříve, pokud od posledního zjištění již uběhl jeden rok;
b) údaje týkající se správních šetření nebo vyšetřování v trestních věcech, při nichž byla odhalena operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, avšak nebylo vydáno správní rozhodnutí ani nebyl vynesen rozsudek, udělena pokuta nebo správní sankce, nesmějí být uchovávány déle než šest let;
c) údaje týkající se správních šetření nebo trestních vyšetřování, v nichž bylo vydáno správní rozhodnutí, vynesen odsuzující rozsudek, udělena pokuta nebo správní sankce, nesmějí být uchovávány déle než deset let.
2. Během jakékoliv fáze vyšetřovacího spisu uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jakmile je osoba nebo podnik ve smyslu článku 41b podle právních předpisů a postupů členského státu, který údaje poskytl, zproštěna podezření, musí být údaje týkající se této osoby nebo tohoto podniku okamžitě vymazány.
3. Komise údaje anonymizuje nebo vymaže, jakmile uplyne maximální lhůta pro jejich uchovávání stanovená v odstavci 1.
HLAVA VI
FINANCOVÁNÍ
Článek 42a
1. Toto nařízení tvoří základní právní akt, z něhož vychází financování všech činností Společenství, jež toto nařízení stanoví, včetně:
a) veškerých výdajů na instalaci a údržbu stálé technické infrastruktury, která členským státům poskytuje logistické a kancelářské prostředky a prostředky informační technologie k zajištění koordinace společných celních operací, zejména zvláštní dohled podle článku 7;
b) náhrady výdajů na dopravu, ubytování a stravu účastníků misí Společenství podle článku 20 při společných celních operacích, které jsou organizovány Komisí nebo společně s ní, při školeních, schůzkách ad hoc a setkáních k přípravě správního vyšetřování nebo operativních akcí členských států, pokud jsou organizovány Komisí nebo společně s ní.
Pokud je technická infrastruktura uvedená v písmenu a) používána v rámci celní spolupráce podle článků 29 a 30 Smlouvy o Evropské unii, hradí výdaje na dopravu, ubytování a stravu účastníků členské státy;
c) výdajů spojených s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou infrastruktury informační technologie (hardwaru), softwaru a síťového spojení a s tím spojenými službami výroby, podpory a školení pro účely provádění činností podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o předcházení podvodům a boj proti nim;
d) výdajů spojených s poskytováním informací a výdaje na související činnosti, které umožňují přístup k informacím, údajům a zdrojům dat v rámci činností podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o prevenci podvodů a boj proti nim;
e) výdajů spojených s používáním CIS stanovených právními nástroji přijatými v rámci článků 29 a 30 Smlouvy o Evropské unii, zejména Úmluvou o používání informační technologie pro celní účely vypracovanou aktem Rady ze dne 26. července 1995 ( 10 ), pokud tyto nástroje nestanoví, že tyto výdaje budou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
2. Výdaje spojené s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou prvků Společenství ve společné komunikační síti používané pro účely odst. 1 písm. c) jsou rovněž hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Komise uzavírá jménem Společenství smlouvy potřebné k zajištění operativnosti těchto prvků.
3. Aniž jsou dotčeny výdaje spojené s provozem CIS a částky určené na náhradu škody podle článku 40, vzdávají se členské státy i Komise veškerých nároků na náhradu výdajů spojených s poskytováním informací a dokumentů a s vedením správního vyšetřování nebo jakékoliv jiné operativní akce vyplývající z použití tohoto nařízení, pokud se provádějí na žádost členského státu nebo Komise, avšak s výjimkou případné odměny pro znalce.
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 43
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 23 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 8. října 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 23 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 43a
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 11 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 43b
Do 9. října 2017 provede Komise posouzení:
— nutnosti rozšířit údaje o vývozu obsažené v rejstřících uvedených v článcích 18a a 18d zanesením údajů o jiném zboží, než je zboží uvedené v čl. 18a odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a čl. 18d odst. 1 písm. c), a
— proveditelnosti rozšíření údajů obsažených v rejstříku přepravy o údaje týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží pozemní a leteckou cestou.
Článek 44
Aniž jsou dotčena ustanovení ►M2 hlav V a Va ◄ , lze poskytnutí dokumentů podle tohoto nařízení nahradit sdělením počítačových informací vytvořených v jakékoli formě ke stejnému účelu.
Článek 45
1. Informace sdělené v jakékoli formě v souladu s tímto nařízením mají důvěrnou povahu, včetně dat uložených v CIS. Vztahuje se na ně služební tajemství a požívají stejné ochrany, jakou obdobným informacím poskytují vnitrostátní právní předpisy členských států, které je získaly, a odpovídající předpisy platné pro orgány Společenství.
Informace uvedené v prvním pododstavci nesmějí být zejména sděleny osobám jiným než těm, které jsou v členských státech nebo v orgánech Společenství na základě svého úředního postavení povoláni je znát nebo využívat. Smějí být rovněž použity k jiným účelům, než stanoví toto nařízení, pouze pokud s tím členský stát nebo Komise, kteří je dodali nebo zanesli do CIS, výslovně souhlasí a za podmínek, které tento členský stát nebo Komise stanoví, a pokud toto sdělení nebo použití nezakazují platné právní předpisy členského státu, ve kterém má sídlo orgán, který informace obdržel.
2. Aniž jsou dotčena ustanovení ►M2 hlav V a Va ◄ , jsou informace týkající se fyzických a právnických osob sdělovány podle tohoto nařízení pouze v rozsahu nezbytné m pro předcházení, vyšetřování nebo stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.
3. Odstavce 1 a 2 nevylučují použití informací získaných podle tohoto nařízení v následně zahájeném soudním řízení nebo stíhání ve věci porušení celních nebo zemědělských předpisů.
Příslušný orgán, který tyto informace dodal, musí být neprodleně uvědomen o takovém použití.
4. Oznámí-li některý členský stát Komisi, že další šetření zprostilo podezření z účasti na nesrovnalostech fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž jméno jí bylo sděleno podle tohoto nařízení, Komise to ihned oznámí všem osobám, kterým tyto osobní údaje sdělila na základě tohoto nařízení. Daná osoba přestane být považována za účastnící se nesrovnalostí ve smyslu původního oznámení.
Nacházejí-li se osobní údaje o této osoby v CIS, musí z něj být odstraněny.
Článek 46
Pro účely uplatňování tohoto nařízení členské státy učiní veškeré kroky nezbytné k
a) zajištění účinné vnitřní koordinace mezi správními orgány uvedenými v čl. 1 odst. 1;
b) navázání veškeré potřebné přímé spolupráce ve vzájemných vztazích mezi orgány, které k tomu účelu zvlášť určí.
Článek 47
Členské státy mohou na základě vzájemné dohody rozhodnout o stanovení postupů nezbytných k tomu, aby bylo zajištěno správné fungování vzájemné pomoci stanovené v tomto nařízení, a zejména aby bylo zabráněno přerušení sledování osob nebo zboží, pokud by to mohlo poškodit odhalování operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy.
Článek 48
1. Toto nařízení nestanoví pro správní orgány členských států povinnost poskytovat vzájemnou pomoc tam, kde by to mohlo poškodit veřejný pořádek nebo jiné důležité zájmy členského státu, ve kterém mají sídlo, zejména v oblasti ochrany dat.
2. Každé odepření pomoci musí být odůvodněno.
Každé odepření pomoci musí být co nejdříve spolu s odůvodněním oznámeno Komisi.
Článek 49
Aniž je dotčeno právo Komise na informace podle jiných platných předpisů, sdělují členské státy Komisi správní nebo soudní rozhodnutí nebo jejich podstatné prvky týkající se ukládání sankcí za porušení celních nebo zemědělských předpisů v případech, které byly předmětem sdělení podle článků 17 nebo 18.
Článek 50
Aniž jsou dotčeny výdaje spojené s provozem CIS nebo náhrada škod podle článku 40, zřeknou se členské státy a Komise všech nároků na náhradu výdajů vzniklých na základě tohoto nařízení, s výjimkou případných odměn znalců.
Článek 51
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel trestního řízení a vzájemné pomoci v trestních věcech v členských státech, včetně utajení soudního vyšetřování.
Článek 51a
Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních, která byla přijata k provedení tohoto nařízení.
Článek 52
1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1468/81.
2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 53
►M2 ————— ◄ Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 13. března 1998.
V případě dopravců, kteří jsou ke dni 8. října 2015 vázáni soukromoprávními smlouvami, které jim brání splnit povinnost podávat zprávy podle čl. 18a odst. 4, se tato povinnost uplatňuje ode dne 9. října 2016.
▼M2 —————
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
SDĚLOVÁNÍ DAT
( Čl. 30 odst. 1 )
1. Sdělování dat jiným veřejným orgánům
Sdělení dat veřejnoprávním orgánům by mělo být možné pouze tehdy, pokud v konkrétním případě
a) existuje jasná zákonná povinnost nebo zmocnění nebo povolení dozorčího orgánu nebo
b) jsou tato data nezbytná pro to, aby příjemce splnil svůj zákonný úkol, pokud cíl sběru nebo zpracování příjemcem není neslučitelný s původním cílem a že to nevylučují zákonné povinnosti sdělujícího orgánu.
Sdělení je výjimečné možné, jestliže je v konkrétním případě:
a) sdělení nepochybně v zájmu dotyčné osoby a dotyčná osoba s tím souhlasí nebo jestliže jsou okolnosti takové, že je možné s určitostí předpokládat, že takový souhlas by byl dán, nebo
b) sdělení je nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí.
2. Sdělování dat soukromým osobám
Sdělení dat soukromým osobám by mělo být možné pouze tehdy, pokud v konkrétním případě existuje jasná zákonná povinnost nebo zmocnění nebo povolení dozorčího orgánu.
Sdělení soukromým osobám je výjimečně možné, jestliže je v konkrétním případě
a) sdělení nepochybně v zájmu dotyčné osoby a dotyčná osoba s tím souhlasí nebo jestliže jsou okolnosti takové, že je možné s určitostí předpokládat, že takový souhlas by byl dán, nebo
b) sdělení je nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí.
3. Mezinárodní sdělování dat
Sdělení dat zahraničním orgánům by mělo být možné pouze tehdy,
a) pokud existuje jasné právní ustanovení podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva;
b) neexistuje-li takové ustanovení, pokud je sdělení nezbytné k odvrácení vážného a bezprostředního nebezpečí,
a za předpokladu, že nejsou porušeny vnitřní předpisy na ochranu dané osoby.
4.1. Žádosti o sdělení dat
Nestanoví-li konkrétní ustanovení vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních dohod jinak, měly by žádosti o sdělení dat obsahovat označení orgánu nebo osoby, která žádost podává, jakož i důvod žádosti a její účel.
4.2. Podmínky sdělení dat
Kvalita dat by měla být pokud možno ověřena nejpozději před jejich sdělením. Je-li to možné, měla by být při sdělování dat vždy vyznačena všechna soudní rozhodnutí a rozhodnutí o zastavení stíhání a data založená na názorech nebo osobních hodnoceních by měla být zkontrolována u zdroje před jejich sdělením a měla by být označena míra jejich přesnosti nebo spolehlivosti.
Ukáže-li se, že data již nejsou přesná a aktuální, neměla by se sdělovat; jsou-li neaktuální nebo nepřesná data sdělena, sdělující orgán by měl uvědomit pokud možno všechny příjemce dat o jejich neshodě se skutečností.
4.3. Záruky týkající se sdělení dat
Data sdělená jiným orgánům, soukromým osobám a zahraničním orgánům by měla být používána výhradně pro účely, které jsou uvedeny v žádosti o sdělení.
Použití dat pro jiné účely, aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4.2, by mělo podléhat souhlasu sdělujícího orgánu.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
( 2 ) Ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní (Úř. věst. L 359, 4.12.2004, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
( 4 ) Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů, (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 29).
( 5 ) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).
( 6 ) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
( 7 ) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).
( 8 ) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9.
( 9 ) Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).
( 10 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 33.
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).