57/2023 Sb.Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 7. února 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti usnesení soudu o nevyloučení soudce pro podjatost
Částka: | 035 | Druh předpisu: | Sdělení |
Rozeslána dne: | 8. března 2023 | Autor předpisu: | Ústavní soud |
Přijato: | 7. února 2023 | Nabývá účinnosti: | 8. března 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud přijal pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 dne 7. února 2023 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka na návrh III. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. III. ÚS 3576/22, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu ze dne 2. 8. 2021 sp. zn. II. ÚS 741/21,
Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Důvody předložení stanoviska
1. Ústavní stížností, evidovanou pod sp. zn. III. ÚS 3576/22, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „vrchní soud“) ze dne 10. 11. 2022, č. j. 12 VSOL 334/2022-136, kterým bylo rozhodnuto tak, že soudce Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) JUDr. Jaroslav Pospíchal není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 32 ICm 358/2022 (KSBR 31 INS 25648/2014). Podle vrchního soudu v dané věci nejsou dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaného soudce nebo které by zakládaly důvod jeho vyloučení. Řízení tedy může pokračovat s tím, že jmenovaný soudce v něm bude činit příslušné úkony i rozhodnutí. Stěžovatel se však domnívá, že tímto rozhodnutím vrchního soudu byla porušena jeho základní práva na zákonného soudce a na spravedlivý proces.