439/2004 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

439

ZÁKON
ze dne 24. června 2004,
kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

(Změna zákona o ochraně osobních údajů

Čl. I)

zrušena zákonem č. 110/2019 Sb. (účinnost: 24. dubna 2019)

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o bankách

Čl. III

        Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb., se mění takto:

        1.  V § 37 se odstavce 3, 4 a 5, včetně poznámek pod čarou 7c), 7d), 7e) zrušují a odstavec 2 zní:

        "(2)  Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).".