(EU) 2022/2576Nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu

Publikováno: Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 1-35 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. prosince 2022 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 30. prosince 2022 Nabývá účinnosti: 31. března 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 31. prosince 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/2576

ze dne 19. prosince 2022

o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu

(Úř. věst. L 335 29.12.2022, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2023/2919 ze dne 21. prosince 2023,

  L 

1

29.12.2023



▼B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/2576

ze dne 19. prosince 2022

o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu



KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  

Toto nařízení stanoví dočasná pravidla pro:

a) 

urychlené zřízení služby, která podnikům usazeným v Unii umožní agregaci poptávky a společný nákup plynu;

b) 

rezervační platformu pro sekundární kapacity a platformu pro transparentnost v oblasti zařízení LNG a zásobníků plynu;

c) 

řízení přetížení v plynárenských přepravních soustavách.

2.  
Toto nařízení zavádí dočasné mechanismy na ochranu občanů a hospodářství před nadměrně vysokými cenami prostřednictvím dočasného mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility pro případ nadměrných výkyvů cen a ad hoc referenční hodnoty pro LNG, kterou má vypracovat agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura ACER“).
3.  
Toto nařízení stanovuje dočasná opatření pro případ stavu nouze v oblasti plynu s cílem spravedlivě distribuovat plyn přes hranice, zabezpečit dodávky plynu pro nejkritičtější zákazníky a zajistit provádění přeshraničních solidárních opatření.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„plynárenským podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá alespoň jednou z těchto činností: produkce, přeprava, distribuce, dodávky, nákup nebo skladování zemního plynu, včetně LNG, a která zajišťuje obchodní či technické úkony či činnosti údržby související s těmito funkcemi, s výjimkou konečných spotřebitelů;

2) 

„zařízením LNG“ terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplyňování LNG, zahrnuje pomocné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplyňování a k následnému dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje žádnou část terminálů LNG používanou ke skladování;

3) 

„zásobníkem plynu“ zařízení používané pro skladování zemního plynu, které je vlastněno nebo provozováno plynárenským podnikem, včetně části zařízení LNG používané pro skladování, avšak mimo části používané pro produkční činnosti a mimo zařízení vyhrazená pouze pro provozovatele přepravní soustavy při vykonávání jejich činností;

4) 

„poskytovatelem služeb“ podnik usazený v Unii, s nímž Komise uzavřela smlouvu na základě zadávacího řízení podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 za účelem organizace společného nákupu a plnění úkolů stanovených v článku 7 tohoto nařízení;

5) 

„nástrojem IT“ nástroj IT, jehož prostřednictvím poskytovatel služby agreguje poptávku plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících plyn a vyhledává nabídky k prodeji od dodavatelů nebo producentů zemního plynu k uspokojení uvedené agregované poptávky;

6) 

„obchodováním s LNG“ nabídky ke koupi, nabídky k prodeji nebo transakce týkající se nákupu nebo prodeje LNG:

a) 

které uvádějí místo dodání v Unii;

b) 

jejichž výsledkem je dodání v Unii; nebo

c) 

u nichž jedna protistrana provede znovuzplyňování LNG v terminálu v Unii;

7) 

„údaji o trhu s LNG“ záznamy o nabídkách k prodeji, nabídkách ke koupi nebo transakcích týkajících se obchodování s LNG s odpovídajícími informacemi, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 1;

8) 

„účastníkem trhu s LNG“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na místo založení nebo bydliště této osoby, která se zabývá obchodováním s LNG;

9) 

„odhadem ceny LNG“ stanovení denní referenční ceny pro obchodování s LNG v souladu s metodikou, kterou stanoví ACER;

10) 

„referenční hodnotou pro LNG“ určení rozpětí mezi denním odhadem ceny LNG a vypořádací cenou TTF Gas Futures s nejbližší měsíční splatností, kterou každodenně stanoví společnost ICE Endex Markets B.V.;

11) 

„obchodním systémem“ kterýkoli z těchto systémů:

a) 

„regulovaný trh“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

b) 

„mnohostranný obchodní systém“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

c) 

„organizovaný obchodní systém“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

12) 

„energetickým komoditním derivátem“ komoditní derivát ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ( 1 ) obchodovaný v obchodním systému, jehož podkladovým aktivem je elektřina nebo plyn a jehož datum splatnosti nepřesahuje 12 měsíců;

13) 

„příslušným orgánem“, není-li uvedeno jinak, příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice (EU) 2014/65/EU;

14) 

„kritickým objemem plynu pro bezpečnost dodávek elektřiny“ maximální spotřeba plynu potřebná v odvětví elektroenergetiky k zajištění přiměřenosti v nejhorším scénáři simulovaném v rámci zimního posouzení přiměřenosti podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ( 2 ).

15) 

„chráněným zákazníkem“ chráněný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/1938;

16) 

„zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník chráněný v rámci solidarity ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2017/1938.



KAPITOLA II

LEPŠÍ KOORDINACE NÁKUPŮ PLYNU



ODDÍL 1

Koordinace nákupů plynu v Unii

Článek 3

Transparentnost a výměna informací

1.  
Výhradně za účelem lepší koordinace plynárenské podniky nebo podniky, které spotřebovávají plyn, usazené v Unii nebo orgány členských států, které mají v úmyslu vypsat nabídkové řízení na nákup plynu nebo zahájit jednání s producenty nebo dodavateli zemního plynu ze třetích zemí o nákupu plynu o objemu vyšším než 5 TWh/rok, informují Komisi a případně členský stát, v němž jsou tyto podniky usazeny, o uzavření smlouvy o dodávkách plynu nebo memoranda o porozumění nebo o vypsání nabídkového řízení na nákup plynu.

Oznámení podle prvního pododstavce se učiní nejméně šest týdnů před zamýšleným uzavřením nebo vypsáním nebo v kratší lhůtě, pokud jsou jednání zahájena blíže k datu podpisu smlouvy, nejpozději však dva týdny před zamýšleným uzavřením nebo vypsáním. Toto oznámení je omezeno na následující základní informace:

a) 

identifikace smluvního partnera nebo partnerů nebo účel nabídkového řízení na nákup plynu;

b) 

příslušné objemy;

c) 

příslušná data;

d) 

příslušně identifikace poskytovatele služeb, který tyto nákupy nebo tato nabídková řízení jménem členského státu organizuje.

2.  
Má-li Komise za to, že by další koordinace, pokud jde o vypsání nabídkového řízení na nákup plynu nebo plánované nákupy plynu plynárenskými podniky nebo podniky, které spotřebovávají plyn, usazenými v Unii nebo orgány členských států, mohla zlepšit fungování společného nákupu nebo že vypsání nabídkového řízení na nákup plynu nebo plánované nákupy plynu mohou mít negativní dopad na vnitřní trh, na bezpečnost dodávek nebo na energetickou solidaritu, může Komise vydat doporučení plynárenským podnikům nebo podnikům, které spotřebovávají plyn, usazeným v Unii nebo orgánům členských států, aby zvážily vhodná opatření. V takovém případě Komise informuje členský stát, v němž je podnik usazen.
3.  
Před vydáním kteréhokoli z doporučení stanovených v odstavci 2 Komise informuje řídící výbor ad hoc uvedený v článku 4.
4.  
Při poskytnutí informací Komisi podle odstavce 1 mohou subjekty, které informace poskytují, uvést, zda některé z informací, ať už obchodní, či jiné povahy, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit činnost příslušných stran, mají být považovány za důvěrné a zda lze poskytnuté informace sdílet s dalšími členskými státy.
5.  
Přístup Komise k důvěrným informacím není žádostmi o zachování důvěrnosti podle tohoto článku omezen. Komise zajistí, aby byl přístup k důvěrným informacím přísně omezen na útvary Komise, pro které je přístup k těmto informacím zcela nezbytný. Zástupci Komise nakládají s takovými informacemi s náležitou důvěrností.
6.  
Aniž je dotčen článek 346 Smlouvy o fungování EU, vyměňují se důvěrné informace s Komisí a dalšími příslušnými orgány pouze tehdy, je-li taková výměna nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení. Vyměňované informace se omezí na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny. Při výměně informací je zachována důvěrnost daných informací a chráněna bezpečnost a obchodní zájmy subjektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a jsou uplatňovány účinné nástroje k fyzické ochraně údajů. Veškeré servery a informace musí být fyzicky umístěny a uloženy na území Unie.

Článek 4

Řídící výbor ad hoc

1.  
Pro usnadnění koordinace agregace poptávky a společného nákupu se zřizuje řídící výbor ad hoc.
2.  
Komise řídící výbor ad hoc zřídí do šesti týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost. Řídící výbor sestává z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise. Zástupci smluvních stran Energetického společenství mohou být Komisí pozváni k účasti na zasedání výboru ad hoc, která se týkají všech otázek společného zájmu. Zasedáním výboru předsedá Komise.
3.  
Řídící výbor ad hoc přijme svůj jednací řád kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od svého zřízení.
4.  
Komise konzultuje řídící výbor ad hoc ohledně návrhu doporučení poskytnutého Komisí podle čl. 3 odst. 4, zejména pokud jde o to, zda příslušné nákupy plynu nebo nabídkové řízení na nákup plynu zvyšují bezpečnost dodávek energie v Unii a jsou slučitelné se zásadou energetické solidarity.
5.  
Komise informuje řídící výbor ad hoc o dopadu účasti podniků na společném nákupu organizovaném poskytovatelem služeb na bezpečnost dodávek energie v Unii a případně na energetickou solidaritu.
6.  
V případě, že jsou členům řídícího výboru ad hoc předány důvěrné informace v souladu s čl. 3 odst. 6, nakládají jeho členové s takovými informacemi s náležitou důvěrností. Vyměňované informace se omezí na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny.



ODDÍL 2

Agregace poptávky a společný nákup

Článek 5

Dočasná smlouva o službách s poskytovatelem služeb

1.  
Odchylně od článku 176 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Komise prostřednictvím zadávacího řízení podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uzavře smlouvu o nezbytných službách se subjektem usazeným v Unii, který působí jako poskytovatel služeb za účelem plnění úkolů stanovených v článku 7 tohoto nařízení.
2.  
Smlouva o službách s vybraným poskytovatelem služeb určí vlastnictví informací, které poskytovatel služeb obdrží, a stanoví možné předání těchto informací Komisi při ukončení nebo uplynutí platnosti dané smlouvy.
3.  
Komise ve smlouvě o službách vymezí praktické aspekty činnosti poskytovatele služeb, včetně používání nástroje IT, bezpečnostních opatření, měny nebo měn, platebního režimu a závazků.
4.  
Smlouva o službách s poskytovatelem služeb vyhrazuje Komisi právo jej sledovat a vykonávat u něj audit. Za tímto účelem má Komise plný přístup k informacím, které má v držení poskytovatel služeb.

▼M1

5.  
Komise může poskytovatele služeb požádat, aby poskytl veškeré informace potřebné pro plnění úkolů stanovených v článku 7.

▼B

Článek 6

Kritéria pro výběr poskytovatele služeb

1.  

Poskytovatele služeb vybírá Komise na základě těchto kritérií způsobilosti:

a) 

poskytovatel služeb musí být usazen a mít své skutečné sídlo na území členského státu;

b) 

poskytovatel služeb musí mít zkušenosti s přeshraničními transakcemi;

c) 

pokud jde o poskytovatele služeb, nesmí:

i) 

proti němu být namířena omezujících opatření Unie přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

ii) 

být přímo či nepřímo vlastněn nebo ovládán fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednat jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

iii) 

být přímo či nepřímo vlastněn nebo ovládán Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednat jejich jménem či na jejich pokyn.

2.  

Aniž jsou dotčeny další povinnosti náležité péče, zavedou se smluvní povinnosti mezi Komisí a poskytovatelem služeb, které zajištují, že poskytovatel služeb při plnění svých úkolů v souladu s článkem 7 přímo ani nepřímo nezpřístupní žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

a) 

proti nimž jsou namířena omezující opatření Unie přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

c) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3.  
Poskytovatel služeb nesmí být součástí vertikálně integrovaného podniku působícího v oblasti produkce nebo dodávek zemního plynu podle čl. 2 bodu 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ( 3 ) o zemním plynu, s výjimkou subjektu odděleného v souladu s kapitolou IV uvedené směrnice.
4.  

Komise stanoví kritéria pro výběr poskytovatele a zadání zakázky mimo jiné s ohledem na následující kritéria, která budou upřesněna ve výzvě k podávání nabídek:

a) 

úroveň zkušeností se zaváděním a provozováním nabídkových řízení nebo dražebních procesů týkajících se zemního plynu nebo souvisejících služeb, jako jsou přepravní služby, s podporou specializovaných nástrojů IT;

b) 

úroveň zkušeností s přizpůsobováním nabídkových řízení nebo dražebních procesů různým potřebám, jako je zeměpisné zaměření nebo načasování;

c) 

úroveň zkušeností s vývojem nástrojů IT pro agregaci poptávky od více účastníků a její sladění s nabídkou;

d) 

kvalitu bezpečnosti informačního systému, zejména pokud jde o ochranu údajů a zabezpečení internetu, a

e) 

kapacitu pro identifikaci a akreditaci účastníků, a to jak z hlediska právního subjektu, tak z hlediska finanční kapacity.

Článek 7

Úkoly poskytovatele služeb

1.  

Poskytovatel služeb organizuje agregaci poptávky a společný nákup, a zejména:

a) 

agreguje poptávku plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících plyn za podpory nástroje IT;

b) 

vyhledává nabídky k prodeji od dodavatelů nebo producentů zemního plynu s cílem sladit je s agregovanou poptávkou za podpory nástroje IT;

c) 

přiděluje přístupová práva k dodávkám s přihlédnutím k přiměřenému rozdělení nabízených objemů plynu mezi menší a větší účastníky z řad plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících plyn, které se účastní agregace poptávky. Pokud agregovaná poptávka překročí obdržené nabídky dodávek, musí být přidělení přístupových práv úměrné poptávce uvedené zúčastněnými podniky během fáze agregace poptávky pro danou dodací lhůtu a místo;

d) 

ověřuje, akredituje a registruje uživatele nástroje IT; a

e) 

poskytuje veškeré pomocné služby nezbytné pro správné provádění operací, jak je stanoveno ve smlouvě o službách uvedené v článku 5, uživatelům nástroje IT, včetně služeb k usnadnění uzavírání smluv, nebo Komisi.

2.  
Podmínky týkající se úkolů poskytovatele služeb, zejména pokud jde o registraci uživatelů, zveřejňování a podávání zpráv, se stanoví ve smlouvě o službách podle článku 5 .

Článek 8

Účast na agregaci poptávky a společném nákupu

1.  

Účast na agregaci poptávky a společném nákupu je otevřená a transparentní pro všechny plynárenské podniky a podniky, které spotřebovávají plyn, usazené v Unii bez ohledu na požadovaný objem. Z účasti na agregaci poptávky a společném nákupu jsou jakožto dodavatelé, producenti a nakupující vyloučeny plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn:

a) 

proti nimž jsou namířena omezující opatření Unie přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

c) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

2.  

Zavedou se smluvní závazky zajišťující, že žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje pocházející z účasti na společném nákupu organizovaném poskytovatelem služeb nebudou přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

a) 

proti nimž jsou namířena omezujících opatření Unie přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

c) 

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3.  
Členské státy nebo jiné zúčastněné strany mohou v příslušných případech účastníkům společného nákupu organizovaného poskytovatelem služeb v souladu s pravidly státní podpory poskytnout podporu likvidity, včetně záruk. Podpora může zahrnovat záruky na pokrytí potřeb zajištění nebo na krytí rizika dodatečných nákladů v důsledku platební neschopnosti jiných kupujících v rámci stejné smlouvy o společném nákupu.
4.  
Plynárenské podniky a podniky, které spotřebovávají plyn, usazené ve smluvních stranách Energetického společenství se mohou účastnit agregace poptávky a společného nákupu za předpokladu, že jsou zavedena nezbytná opatření nebo ujednání umožňující jejich účast na agregaci poptávky a společném nákupu podle tohoto oddílu.

Článek 9

Dodávky zemního plynu vyloučené ze společného nákupu

Dodávky zemního plynu pocházející z Ruské federace nejsou předmětem společného nákupu včetně dodávek zemního plynu, které vstupují do členských států nebo smluvních stran Energetického společenství přes tyto vstupní body:

a) 

Greifswald;

b) 

Lubmin II;

c) 

Imatra;

d) 

Narva;

e) 

Värska;

f) 

Luhamaa;

g) 

Sakiai;

h) 

Kotlovka;

i) 

Kondratki;

j) 

Wysokoje;

k) 

Tieterowka;

l) 

Mozyr;

m) 

Kobryn;

n) 

Sudža (RU)/Ukrajina;

o) 

Bělgorod (RU)/Ukrajina;

p) 

Valujki (RU)/Ukrajina;

q) 

Serebrjanka (RU)/Ukrajina;

r) 

Pisarevka (RU)/Ukrajina;

s) 

Sochranovka (RU)/Ukrajina;

t) 

Prochorovka (RU)/Ukrajina;

u) 

Platovo (RU)/Ukrajina;

v) 

Strandža 2 (BG) / Malkoclar (TR).

▼M1 —————

▼B

Článek 11

Konsorcium pro nákup plynu

Plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn, které se účastní agregace poptávky organizované poskytovatelem služeb, mohou transparentním způsobem koordinovat prvky podmínek kupní smlouvy nebo využívat smlouvy o společném nákupu, aby získaly lepší podmínky u svých dodavatelů, pokud jsou tyto kroky v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, jak může stanovit Komise v rozhodnutí podle článku 10 nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i s požadavkem na transparentnost podle článku 3 tohoto nařízení.



ODDÍL 3

Opatření s cílem zlepšit využívání zařízení LNG, zásobníků plynu a plynovodů

Článek 12

Rezervační platforma pro sekundární kapacity pro uživatele zařízení LNG a zásobníků plynu

Uživatelé zařízení LNG a zásobníků plynu, kteří chtějí odprodat svou smluvní kapacitu na sekundárním trhu ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ( 4 ), jsou oprávněni tak učinit. Provozovatelé zařízení LNG a zásobníků plynu do 28. února 2023 jednotlivě nebo regionálně zřídí nebo využijí stávající transparentní a nediskriminační rezervační platformu, kde by uživatelé zařízení LNG a uživatelé zásobníků plynu mohli odprodat svou smluvní kapacitu na sekundárním trhu.

Článek 13

Platformy pro transparentnost v oblasti zařízení LNG a zásobníků plynu

1.  
Do 28. února 2023 zveřejní provozovatelé zařízení LNG a provozovatelé zásobníků plynu transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem veškeré informace požadované podle článku 19 nařízení (ES) č. 715/2009 na evropské platformě pro transparentnost v oblasti LNG, nebo na evropské platformě pro transparentnost v oblasti skladování. Regulační orgány mohou tyto provozovatele požádat, aby zveřejnili případné další informace relevantní pro uživatele soustavy.
2.  
Zařízení LNG, kterým byla udělena výjimka z pravidel pro přístup třetích stran podle článku 36 směrnice 2009/73/ES, a provozovatelé zásobníků plynu v rámci režimu sjednaného přístupu třetích stran podle čl. 33 odst. 3 uvedené směrnice zveřejní konečné sazby za infrastrukturu do 31. ledna 2023.

Článek 14

Účinnější využívání přepravních kapacit

1.  
Provozovatelé přepravní soustavy nabízejí nedostatečně využívanou smluvní pevnou kapacitu v propojovacích bodech a ve virtuálních propojovacích bodech jako měsíční kapacitní produkt a jako denní a vnitrodenní kapacitní produkty na daný měsíc v případě nedostatečného využívání podle odstavce 2.
2.  
Smluvní pevná kapacita se považuje za nedostatečně využívanou, pokud uživatel soustavy za uplynulý kalendářní měsíc využil nebo nabídl v průměru méně než 80 % rezervované pevné kapacity v propojovacím bodu nebo ve virtuálním propojovacím bodu. Provozovatel přepravní soustavy nevyužívanou kapacitu sleduje a informuje uživatele soustavy o objemu kapacity, která má být odebrána v příslušném propojovacím bodu nebo virtuálním propojovacím bodu, nejpozději před oznámením objemu kapacity, která má být nabídnuta pro nadcházející klouzavou aukci měsíční kapacity, v souladu s nařízením (EU) 2017/459.
3.  
Objem kapacity, která má být nabídnuta, se rovná rozdílu mezi průměrným využitím za předchozí kalendářní měsíc a 80 % pevné kapacity, která byla nasmlouvána na dobu delší než jeden měsíc.
4.  
Dostupná kapacita nabízená na aukci v souladu s nařízením (EU) 2017/459 má při přidělování kapacity přednost před nedostatečně využívanou kapacitou zahrnutou do aukce podle odstavce 2.
5.  
Pokud je nedostatečně využívaná kapacita nabízená provozovatelem přepravní soustavy prodána, původnímu držiteli smluvní kapacity se odebere. Původní držitel může odebranou pevnou kapacitu využívat jako přerušitelnou.
6.  
Uživateli soustavy jsou zachována jeho práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o přidělení kapacity do okamžiku, než provozovatel přepravní soustavy přidělí kapacitu jinému uživateli, a v rozsahu, v němž není kapacita daným provozovatelem přidělena jinému uživateli.
7.  

Před nabídnutím nedostatečně využívané pevné kapacity v souladu s tímto článkem provozovatelé přepravní soustavy analyzují potenciální účinky v každém propojovacím bodě, který provozují, a informují příslušný vnitrostátní regulační orgán. Odchylně od odstavců 1 až 6 tohoto článku a bez ohledu na to, zda jsou uvedené propojovací body přetížené, či nikoli, mohou vnitrostátní regulační orgány rozhodnout o zavedení jednoho z těchto mechanismů ve všech propojovacích bodech:

a) 

mechanismus ztráty v případě nevyužití pevné kapacity v režimu na následující den v souladu s nařízením (EU) 2017/459 a s přihlédnutím k bodu 2.2.3 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009;

b) 

režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu v souladu s bodem 2.2.2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009, který nabízí alespoň 5% dodatečnou kapacitu ve vztahu k technické kapacitě v příslušném propojovacím bodě; nebo

c) 

nabídka alespoň původně nenominované kapacity na základě vyhlídky na následující den a na vnitrodenním základě, která má být přidělena jako přerušitelná kapacita.

Odstavce 1 až 6 se použijí automaticky, pokud se některý z alternativních mechanismů podle prvního pododstavce nepoužije do 31. března 2023.

8.  
Před přijetím rozhodnutí uvedeného v odstavci 7 vede vnitrostátní regulační orgán konzultace s vnitrostátním regulačním orgánem sousedního členského státu a zohlední jeho stanoviska. V případě, že vstupně-výstupní systém zahrnuje více než jeden členský stát, kde působí více než jeden provozovatel přepravní soustavy, rozhodnou vnitrostátní regulační orgány dotčených členských států společně o uplatňování odstavce 7.



KAPITOLA III

OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ NADMĚRNÝM CENÁM PLYNU A NADMĚRNÉ VNITRODENNÍ VOLATILITĚ NA TRZÍCH S ENERGETICKÝMI DERIVÁTY



ODDÍL 1

Dočasný vnitrodenní nástroj k řízení nadměrné volatility na trzích s energetickými deriváty

Článek 15

Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility

1.  
Co nejdříve, nejpozději však do 31. ledna 2023 zavede každý obchodní systém, v němž se obchoduje s energetickými komoditními deriváty, pro každý energetický komoditní derivát, s nímž se v něm obchoduje, mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility založený na horních a dolních cenových hranicích („cenové hranice“), který definuje ceny nad a pod nimiž nelze pokyny provést („mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility“). Obchodní systémy zajistí, aby mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility bránil nadměrnému pohybu cen energetických komoditních derivátů v průběhu obchodního dne. Při vytváření mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility obchodní systémy rovněž zajistí, aby provádění uvedených opatření nebránilo tvorbě spolehlivých uzavíracích cen ke konci dne.
2.  
Obchodní systémy u každého energetického komoditního derivátu, který je v nich obchodován, stanoví použitelnou metodu výpočtu ke stanovení cenových hranic ve vztahu k referenční ceně. První referenční cena dne se rovná ceně stanovené při zahájení příslušného obchodního dne. Další referenční ceny odpovídají poslední tržní ceně zjištěné v pravidelných intervalech. V případě přerušení obchodování během obchodního dne je první referenční cenou po přerušení otevírací cena obnoveného obchodování.
3.  
Cenové hranice se vyjadřují buď v absolutní hodnotě, nebo v relativním vyjádření v podobě procentuální odchylky od referenční ceny. Obchodní systémy upraví tuto metodu výpočtu podle specifik každého energetického komoditního derivátu, profilu trhu s tímto derivátem z hlediska likvidity a jeho profilu volatility. Obchodní systém o této metodě bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán.
4.  
Obchodní systémy obnovují během obchodních hodin cenové hranice v pravidelných intervalech na základě referenční ceny.
5.  
Obchodní systémy bez zbytečného odkladu zveřejní prvky mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, který zavedly, nebo kdykoli provedly změnu.
6.  
Obchodní systémy zavedou mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility buď tím, že jej začlení do svých stávajících mechanismů pro přerušení obchodování, které již byly zřízeny v souladu se směrnicí 2014/65/EU, anebo jako doplňkový mechanismus.
7.  
Pokud obchodní systém hodlá změnit metodu výpočtu cenových hranic platných pro daný energetický komoditní derivát, informuje o zamýšlených změnách bez zbytečného odkladu příslušný orgán.
8.  
Pokud z informací shromážděných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s čl. 16 odst. 3 vyplyne, že k zajištění účinnějšího řízení nadměrné volatility cen v celé Unii je zapotřebí další konzistentnost provádění mechanismu, může Komise přijmout prováděcí akty upřesňující jednotné zásady pro provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility s přihlédnutím ke specifickým rysům každého energetického komoditního derivátu, profilu likvidity trhu s tímto derivátem a jeho profilu volatility. Za účelem zajištění hladkého fungování obchodních systémů, které nabízejí obchodování s energetickými komoditními deriváty, může Komise zejména stanovit intervaly, v nichž budou obnovovány cenové hranice, nebo opatření, která mají být přijata v případě, že se při obchodování uvedené cenové hranice překročí, včetně ustanovení k zajištění tvorby spolehlivých uzavíracích cen. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

Článek 16

Úloha příslušných orgánů

1.  
Na provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility dohlížejí příslušné orgány. Příslušné orgány zajistí, aby rozdíly v provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy usazenými v jejich členských státech byly řádně odůvodněny specifickými rysy dotčených obchodních systémů nebo energetických komoditních derivátů.
2.  
Příslušné orgány zajistí, aby obchodní systémy zavedly vhodné předběžné mechanismy, které zajistí, aby nadměrná volatilita na trzích s energetickými komoditními deriváty byla zmírněna až do zavedení mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility podle čl. 15 odst. 1.
3.  
Příslušné orgány podají orgánu ESMA zprávu o provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy, nad nimiž vykonávají dohled, a to do tří týdnů od data uvedeného v čl. 15 odst. 1 a alespoň jednou za čtvrt roku.

Článek 17

Koordinační úloha orgánu ESMA

1.  
Orgán ESMA koordinuje a sleduje provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility na základě zpráv, které mu předloží příslušné orgány v souladu s čl. 16 odst. 3.
2.  
Orgán ESMA na základě zpráv příslušných orgánů zdokumentuje veškeré rozdíly v provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility napříč jurisdikcemi v Unii. Do 30. června 2023 předloží orgán ESMA Komisi zprávu hodnotící účinnost mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility. Na základě této zprávy Komise zváží, zda předloží Radě návrh na změnu tohoto nařízení.



ODDÍL 2

Zmocnění agentury ACER ke shromažďování a zveřejňování objektivních údajů o cenách

Článek 18

Úkoly a pravomoci agentury ACER při stanovování odhadů ceny a referenčních hodnot

1.  
Nejpozději 13. ledna 2023 začne agentura ACER neprodleně vypracovávat a zveřejňovat denní odhad ceny LNG. Pro účely odhadu ceny LNG agentura ACER systematicky shromažďuje a zpracovává údaje o transakcích na trhu s LNG. V odhadu ceny se případně zohlední regionální rozdíly a tržní podmínky.
2.  
Nejpozději 31. března 2023 agentura ACER vypracuje a zveřejní denní referenční hodnotu pro LNG určenou na základě rozpětí mezi denním odhadem ceny LNG a vypořádací cenou smlouvy TTF Gas Futures s plněním v následujícím měsíci, kterou denně stanoví společnost ICE Endex Markets B.V. Pro účely stanovení referenční hodnoty pro LNG agentura ACER systematicky shromažďuje a zpracovává veškeré údaje o trhu s LNG.
3.  
Odchylně od čl. 3 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1227/2011 se povinnosti a zákazy vztahující se na účastníky trhu podle nařízení (EU) č. 1227/2011 vztahují na účastníky trhu s LNG. Pravomoci svěřené agentuře ACER nařízením (EU) č. 1227/2011 a prováděcím nařízením (EU) č. 1348/2014 se vztahují rovněž na účastníky trhu s LNG, a to včetně ustanovení o důvěrnosti.

Článek 19

Zveřejnění odhadu ceny LNG a referenční hodnoty pro LNG

1.  
Pro účely přímého odhadu transakční ceny se odhad ceny LNG zveřejňuje denně, a to nejpozději do 18:00 hodin SEČ. Kromě zveřejnění odhadu ceny LNG agentura ACER rovněž každý den zveřejňuje nejpozději do 19:00 SEČ nebo jakmile je to technicky možné, také referenční hodnotu pro LNG, a to od 31. března 2023.
2.  
Pro účely tohoto článku může agentura ACER využívat služeb třetí strany.

Článek 20

Poskytování údajů o trhu s LNG agentuře ACER

1.  
Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře ACER denně údaje o trhu s LNG v souladu se specifikacemi stanovenými v článku 21, a to ve standardizovaném formátu, prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu a co nejblíže reálnému času, jakmile je to technologicky možné, před zveřejněním denního odhadu ceny LNG (18:00 SEČ).
2.  
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví okamžik, do kdy mají být údaje o trhu s LNG předloženy před každodenním zveřejněním odhadu ceny LNG podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.
3.  

V případě potřeby vydá agentura ACER po konzultaci s Komisí pokyny týkající se:

a) 

podrobných údajů o informacích, které se mají oznamovat, mimo běžných údajů o oznamovaných transakcích a základních údajů podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014, včetně nabídek ke koupi a nabídek k prodeji; a

b) 

postupu, standardního a elektronického formátu a technických a organizačních požadavků na předkládání údajů, které mají být použity pro poskytování požadovaných údajů o trhu s LNG.

4.  
Účastníci trhu s LNG předkládají požadované údaje o trhu s LNG agentuře ACER bezplatně a prostřednictvím kanálů pro podávání zpráv zřízených agenturou ACER, a to pokud možno s využitím již existujících nebo dostupných postupů.

Článek 21

Kvalita údajů o trhu s LNG

1.  

Údaje o trhu s LNG zahrnují následující údaje:

a) 

smluvní strany, včetně ukazatele nákupu/prodeje;

b) 

oznamující stranu;

c) 

transakční cenu;

d) 

smluvní množství;

e) 

hodnotu smlouvy;

f) 

časový interval příjezdu nákladu LNG;

g) 

dodací podmínky;

h) 

místa dodávek;

i) 

informace časového razítka týkající se všech těchto položek:

i) 

data a okamžiku podání nabídky ke koupi nebo nabídky k prodeji;

ii) 

data a okamžiku transakce;

iii) 

data a okamžiku oznámení nabídky ke koupi, nabídky k prodeji nebo transakce;

iv) 

potvrzení přijetí údajů o trhu s LNG ze strany agentury ACER.

2.  

Účastníci trhu s LNG poskytnou agentuře ACER údaje o trhu s LNG v těchto jednotkách a měnách:

a) 

transakční, kupní a prodejní jednotkové ceny se vykazují v měně uvedené ve smlouvě a v EUR/MWh a případně zahrnují použité přepočítací a směnné kurzy;

b) 

smluvní množství se vykazují v jednotkách uvedených ve smlouvách a v MWh;

c) 

časové intervaly příjezdu se vykazují jako data dodání vyjádřená ve formátu UTC;

d) 

u místa dodávky je uveden platný identifikátor stanovený agenturou ACER, jako je například uveden v seznamu zařízení LNG podléhajících oznamovací povinnosti podle nařízení (EU) č. 1227/2011 a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014; informace časového razítka se hlásí ve formátu UTC;

e) 

v příslušných případech se uvede úplný cenový vzorec podle dlouhodobé smlouvy, z něhož je cena odvozena.

3.  
Agentura ACER vydá pokyny ohledně kritérií, podle nichž je každý předkladatel odpovědný za významnou část údajů o trhu s LNG předložených v rámci určitého referenčního období, a ohledně způsobu, jakým se tato situace zohledňuje v jejím denním odhadu ceny LNG a referenčních hodnotách pro LNG.

Článek 22

Kontinuita činnosti

Agentura ACER pravidelně přezkoumává, aktualizuje a zveřejňuje svou metodiku pro odhad referenční ceny LPG a stanovení referenční hodnoty pro LNG, jakož i metodiku používanou pro vykazování údajů o trhu s LNG a zveřejňování jejích odhadů ceny LNG a referenčních hodnot pro LNG, přičemž zohledňuje názory přispěvatelů údajů o trhu s LNG.



KAPITOLA IV

OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD STAVU NOUZE V OBLASTI PLYNU



ODDÍL 1



Solidarita v oblasti plynu pro dodávky elektřiny, základní průmyslová odvětví a chráněné zákazníky

Článek 23

Rozšíření ochrany v rámci solidarity o kritické objemy plynu k zabezpečení dodávek elektřiny

1.  

Odchylně od čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1938 se solidární opatření podle čl. 13 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení použije pouze v případě, že členský stát žádající o solidaritu nebyl schopen pokrýt:

a) 

deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo v případě, že členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby chráněných zákazníků v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, nezbytné objemy spotřeby plynu zákazníků chráněných v rámci solidarity;

b) 

kritický objem plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny, navzdory uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1938. Použijí se podmínky stanovené v čl. 13 odst. 3 písm. b), c) a d) nařízení (EU) 2017/1938.

2.  

Členské státy, které jsou povinny poskytnout solidární pomoc podle odstavce 1, jsou oprávněny odečíst od nabídky solidární pomoci:

a) 

dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity v rozsahu, v jakém jsou dotčeny nezbytné objemy, nebo v případě, že členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby chráněných zákazníků v souladu s článkem 28, dodávky nezbytných objemů spotřeby plynu zákazníků chráněných v rámci solidarity;

b) 

dodávky kritických objemů plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny;

c) 

dodávky objemů plynu pro dodávky elektřiny potřebné k produkci a přepravě plynu; a

d) 

objemy plynu nezbytné pro provoz kritické infrastruktury pro zabezpečení dodávek uvedené v příloze II, jakož i dalších zařízení se zásadním významem pro fungování vojenských služeb a služeb v oblasti národní bezpečnosti a humanitární pomoci.

3.  
Kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a d) nesmějí překročit objemy uvedené v příloze I. V případě, že členský stát může prokázat, že je zapotřebí vyššího objemu plynu, aby se zabránilo elektroenergetické krizi tohoto členského státu, může Komise na základě řádně odůvodněné žádosti rozhodnout o povolení odpočtu vyšších objemů.
4.  
Jsou-li o poskytnutí solidárních opatření požádány členské státy, jejichž elektrizační soustava je synchronizována pouze s elektrizační soustavou třetí země, mohou tyto členské státy výjimečně odečíst vyšší objemy plynu v případě desynchronizace elektrizační soustavy od soustavy dané třetí země po dobu, po kterou jsou k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy vyžadovány služby ostrovní elektrizační soustavy nebo jiné služby poskytované provozovateli přenosové soustavy.

Článek 24

Opatření ke snižování poptávky týkající se chráněných zákazníků

1.  
Členské státy mohou výjimečně přijmout dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby chráněných zákazníků ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/1938, zejména pokud byla vyhlášena jedna z krizových úrovní podle čl. 11 odst. 1 a článku 12 nařízení (EU) 2017/1938 nebo výstraha Unie podle nařízení (EU) 2022/1369. Tato opatření se omezí na jiná než nezbytná využití plynu a zohlední prvky stanovené v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2022/1369. Tato výjimečná opatření mohou být přijata pouze poté, co příslušné orgány, jak jsou vymezeny v čl. 2 bodě 7 nařízení (EU) 2017/1938, provedou posouzení týkající se podmínek pro stanovení takových objemů plynu, které nejsou nezbytné.
2.  
V důsledku opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku nesmí být za žádných okolností snížena spotřeba zranitelných zákazníků, jak je vymezují členské státy v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES, a členské státy nesmí v důsledku použití odstavce 1 tohoto článku odpojit chráněné zákazníky.

Článek 25

Záruky pro přeshraniční toky

V případě žádosti Komise podle čl. 12 odst. 6 prvního pododstavce nařízení (EU) 2017/1938 o ukončení nepatřičných omezení přeshraničních toků plynu nebo přístupu k plynárenské infrastruktuře nebo opatření ohrožujících dodávky plynu v jiném členském státě příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) 2017/1938 nebo členský stát, jak je uvedeno v čl. 12. odst. 6 prvním pododstavci uvedeného nařízení, namísto použití postupu uvedeného v čl. 12 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (EU) 2017/1938 změní své opatření nebo přijme opatření s cílem zajistit soulad s čl. 12 odst. 5 uvedeného nařízení.



ODDÍL 2

Pravidla pro poskytování solidárních opatření

Článek 26

Dočasné rozšíření solidárních povinností na členské státy se zařízeními LNG

1.  
Povinnost poskytnout solidární opatření podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938 se vztahuje nejen na členské státy přímo propojené s členským státem žádajícím, o solidaritu, ale také na členské státy, které mají zařízení LNG, pokud je k dispozici nezbytná kapacita v příslušné infrastruktuře, včetně plavidel a tankerů pro přepravu LNG.
2.  
Ustanovení čl. 13 odst. 2 až 9 nařízení (EU) 2017/1938 se použijí na členské státy se zařízeními LNG, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.
3.  
Členské státy se zařízeními LNG, která nejsou přímo propojena s členským státem žádajícím o solidaritu, se mohou na bilaterální bázi dohodnout s kterýmkoli jiným členským státem na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních o solidaritě, která se vztahují na poskytování solidarity.
4.  
Standardní pravidla pro poskytování solidárních opatření podle článku 27 se použijí rovněž na nepropojené členské státy, pokud dvoustranné ujednání není uzavřeno v době obdržení žádosti o solidární pomoc.

Článek 27

Standardní pravidla pro solidární opatření

1.  
Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle čl. 13 odst. 10 nařízení (EU) 2017/1938 (dále jen „dohoda o solidaritě“), vztahují se na dodávky plynu v souladu s povinností podle čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení v případě stavu nouze podmínky stanovené v tomto článku.
2.  

Kompenzace za solidární opatření nepřesáhne přiměřené náklady a odchylně od čl. 13 odst. 8 nařízení (EU) 2017/1938 v každém případě zahrnuje:

a) 

cenu za plyn v členském státě poskytujícím solidární pomoc;

b) 

náklady na uskladnění a přepravu, včetně případných poplatků vyplývajících z odklonění dodávek LNG k požadovanému propojovacímu bodu;

c) 

náklady na soudní spory pro související soudní či rozhodčí řízení týkající se členského státu poskytujícího solidární pomoc;

d) 

jiné nepřímé náklady, které nejsou zahrnuty v ceně plynu, jako je náhrada finančních nebo jiných škod vyplývajících z povinného cíleného snížení odběru zákazníků v souvislosti s poskytováním solidarity, za předpokladu, že tyto nepřímé náklady nepřesahují 100 % ceny plynu.

3.  
Požádá-li členský stát o kompenzaci nepřímých nákladů podle odst. 2 písm. d), které přesahují 100 % ceny plynu, Komise po konzultaci s relevantními příslušnými orgány rozhodne, zda je s ohledem na konkrétní smluvní a vnitrostátní okolnosti daného případu a zásadu energetické solidarity vhodná vyšší kompenzace.
4.  
Pokud se členský stát žádající o solidární pomoc a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou na jiné ceně, cena plynu dodaného do členského státu žádajícího o solidaritu odpovídá ceně na denním trhu v členském státě poskytujícím solidaritu za den předcházející žádosti o solidární pomoc nebo odpovídající ceně na denním trhu na nejbližší dostupné burze, na nejbližším dostupném virtuálním obchodním bodě nebo v dohodnutém uzlu za den předcházející žádosti o solidární pomoc.
5.  
Kompenzaci za objemy plynu dodané v souvislosti s žádostí o solidární pomoc podle článku 28 uhradí přímo členský stát žádající o solidární pomoc členskému státu nebo subjektu poskytujícímu solidární pomoc, který oba členské státy uvedou ve své odpovědi na žádost o solidární pomoc a v potvrzení o přijetí a o převzatém objemu.
6.  

Členský stát, jemuž je žádost o solidární opatření určena, poskytne solidární opatření co nejdříve, nejpozději však do tří dnů po podání žádosti. Členský stát může poskytnutí solidární pomoci členskému státu žádajícímu o solidární pomoc odmítnout pouze tehdy, pokud prokáže, že:

a) 

nemá dostatek plynu pro objemy uvedené v čl. 23 odst. 2; nebo

b) 

nemá dostatečnou dostupnou kapacitu propojení, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 7 nařízení (EU) 2017/1938, a nemá možnost poskytovat dostatečné objemy LNG.

7.  
Kromě standardních pravidel stanovených v tomto článku se členské státy mohou dohodnout na technických ujednáních a koordinaci poskytování solidární pomoci.
8.  
Tímto článkem nejsou dotčena stávající opatření pro bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy.

Článek 28

Postup pro solidární opatření v případě neexistence dohody o solidaritě

1.  

Členský stát žádající o uplatnění solidárních opatření se obrátí na jiný členský stát s žádostí o solidární pomoc, v níž uvede alespoň tyto informace:

a) 

kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu;

b) 

kontaktní údaje příslušných provozovatelů přepravní soustavy členského státu (v relevantních případech);

c) 

kontaktní údaje třetí strany jednající jménem členského státu (v relevantních případech);

d) 

dodací lhůta včetně harmonogramu první možné dodávky a předpokládaná doba trvání dodávek;

e) 

místa dodání a propojení;

f) 

objem plynu v kWh pro každý propojovací bod;

g) 

kvalita plynu.

2.  
Žádost o solidární pomoc se zasílá současně členským státům, které mohou potenciálně poskytnout solidární opatření, Komisi a krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2017/1938.
3.  
Členské státy, které obdrží žádost o solidární pomoc, zašlou odpověď, v níž jsou uvedeny kontaktní informace podle odst. 1 písm. a) až c) a objem a kvalita, které lze dodat do propojovacích bodů, a to v požadované době podle odst. 1 písm. d) až g). V odpovědi se uvede objem vyplývající z možného omezení, nebo je-li to nezbytně nutné, uvolnění strategických zásob v případě, že objem, který lze dodat na základě dobrovolných opatření, je nedostatečný.
4.  
Žádosti o solidární pomoc se podávají alespoň 72 hodin před uvedenou dodací lhůtou. Na žádosti o solidární pomoc je nutné odpovědět do 24 hodin. Potvrzení o přijetí a o objemu převzatém členským státem žádajícím o solidární pomoc se vystaví do 24 hodin od potřebné dodací lhůty.
5.  
Žádost lze podat na dobu jednoho dne nebo několika dnů a reakce musí odpovídat požadované době trvání.
6.  
Existuje-li několik členských států poskytujících solidární pomoc a je-li uzavřeno dvoustranné ujednání o solidaritě s jedním nebo několika z nich, mají tato ujednání mezi členskými státy, které se na dvoustranné dohodě dohodly, přednost. Standardní pravidla stanovená v tomto článku se použijí pouze ve vztahu k ostatním členským státům poskytujícím solidární pomoc.
7.  
Komise může usnadnit provádění dohod o solidaritě, zejména prostřednictvím vzoru dohody o solidaritě, který je přístupný na zabezpečené on-line platformě, která umožní předávání žádostí a nabídek v reálném čase.



KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 30

Přezkum

Do 1. října 2023 provede Komise přezkum tohoto nařízení s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předloží Radě zprávu o hlavních zjištěních tohoto přezkumu. Komise může na základě této zprávy navrhnout prodloužení platnosti tohoto nařízení.

Článek 31

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▼M1

Použije se do 31. prosince 2024.

▼B

Článek 14 se použije od 31. března 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

a) 

Maximální kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny podle článku 23 na období od prosince 2022 do března 2023 (hodnoty v milionech metrů krychlových) ►M1   ( 5 ) ◄



Členský stát

Prosinec 2022

Leden 2023

Únor 2023

Březen 2023

AT

74,24

196,83

152,20

139,35

BE

399,05

458,77

382,76

398,99

BG

61,49

71,26

61,55

63,29

CY

–

–

–

–

CZ

17,26

49,64

34,80

28,28

DE

2 090,53

2 419,56

2 090,59

1 863,77

DK

249,48

295,56

254,87

268,09

EE

5,89

5,78

5,00

1,05

EL

209,95

326,68

317,18

232,80

ES

1 378,23

1 985,66

1 597,27

1 189,29

IE

372,76

375,29

364,26

375,74

FI

28,42

39,55

44,66

12,97

FR

876,37

875,58

802,53

771,15

HR

10,95

66,01

59,99

48,85

HU

82,13

133,97

126,44

93,72

IT

2 166,46

3 304,99

3 110,79

2 774,67

LV

89,26

83,56

84,96

66,19

LT

16,13

20,22

18,81

4,21

LU

–

–

–

–

MT

32,88

34,84

31,43

33,02

NL

684,26

762,31

556,26

480,31

PL

158,14

158,64

136,97

148,64

PT

409,97

415,22

368,54

401,32

RO

130,35

179,35

162,41

159,71

SI

12,98

15,15

13,35

12,80

SK

33,99

47,26

34,80

34,76

SE

18,05

18,61

17,71

15,76

b) 

►M1  Maximální kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny podle článku 23 na období od dubna 2023 do prosince 2024 (hodnoty v milionech metrů krychlových): ◄



Členský stát

Měsíční hodnota

AT

140,66

BE

409,89

BG

64,40

CY

–

CZ

32,50

DE

2 116,11

DK

267,00

EE

4,43

EL

271,65

ES

1 537,61

IE

372,01

FI

31,40

FR

831,41

HR

46,45

HU

109,06

IT

2 839,23

LV

80,99

LT

14,84

LU

–

MT

33,03

NL

620,79

PL

150,60

PT

398,76

RO

157,96

SI

13,57

SK

37,70

SE

17,53



PŘÍLOHA II

Kritická infrastruktura pro zabezpečení dodávek podle čl. 23 odst. 2 písm. d)



Odvětví

Pododvětví

I Energetika

1.  Elektřina

Infrastruktury a zařízení pro výrobu a přenos elektrické energie, pokud jde o dodávky elektrické energie

2.  Ropa

Těžba ropy, rafinace, zpracování, skladování a distribuce potrubím

3.  Zemní plyn

Těžba zemního plynu, rafinace, zpracování, skladování a distribuce potrubím

Terminály LNG

II Doprava

4.  Silniční doprava

5.  Železniční doprava

6.  Letecká doprava


( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).

►M1  ( 5 ) Údaje v příloze I částech a) a b) vycházejí z údajů ze zimního posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 9 nařízení (EU) 2019/941 vypracovaného Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), s výjimkou Malty, v jejímž případě se výroba elektřiny opírá výhradně o dodávky LNG bez významných skladovacích kapacit. Vzhledem ke specifičnosti plynu s nízkou výhřevnou hodnotou by hodnoty pro Nizozemsko uvedené v této tabulce měly být vynásobeny přepočítacím koeficientem 37,89 a následně vyděleny 35,17. Příloha I část a) představuje jednotlivé měsíční objemy vypočítané ENTSO-E za období od prosince 2022 do března 2023; údaje v příloze I části b) za měsíce duben 2023 až prosinec 2024 představují průměr hodnot v období od prosince 2022 do března 2023. ◄

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.