Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
Ve znění:
▼B
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/1369
ze dne 5. srpna 2022
o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví pravidla pro řešení situace, v níž dochází k závažným obtížím při dodávkách zemního plynu, s cílem zajistit v duchu solidarity bezpečnost dodávek zemního plynu v Unii. Mezi tato pravidla patří lepší koordinace, sledování vnitrostátních opatření ke snížení poptávky po plynu a podávání zpráv o nich a možnost, aby Rada na návrh Komise vyhlásila výstrahu na úrovni Unie jako krizovou úroveň specifickou pro Unii, která by aktivovala povinné celounijní snížení poptávky.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)
„příslušným orgánem“ ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán určený členským státem, aby zajišťoval provádění opatření stanovených v nařízení (EU) 2017/1938;
2)
„výstrahou na úrovni Unie“ krizová úroveň specifická pro Unii, na jejímž základě se aktivuje povinné snížení poptávky a která nesouvisí s žádnou z krizových úrovní podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938;
3)
„spotřebou plynu“ celkové dodávky zemního plynu pro činnosti na území členského státu, včetně konečné spotřeby domácností, průmyslu a výroby elektřiny, ale s výjimkou – mimo jiné – plynu použitého k plnění skladovacích kapacit, v souladu s definicí spojení „dodávky, přeměna a spotřeba plynu“ používanou Komisí (Eurostatem);
4)
„vstupní surovinou“ neenergetické využití zemního plynu, jak je uvedeno v energetických bilancích Komise (Eurostatu);
▼M1
5)
„referenční spotřebou plynu“ objem průměrné spotřeby plynu v členském státě během referenčního období; v případě členských států, ve kterých se spotřeba plynu v období od 1. dubna 2021 do 31. března 2022 zvýšila alespoň o 8 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu během referenčního období, se referenční spotřebou plynu rozumí pouze objem spotřeby plynu v období od 1. dubna 2021 do 31. března 2022;
6)
„referenčním obdobím“ období od 1. dubna 2017 do 31. března 2022;
▼B
7)
„průběžným cílem“ průběžný cíl, jak je stanoven v příloze Ia nařízení (EU) 2017/1938.
▼M1
Článek 3
Dobrovolné snížení poptávky
Členské státy vynaloží veškeré úsilí ke snížení své spotřeby plynu v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 alespoň o 15 % ve srovnání se svou průměrnou spotřebou plynu v období od 1. dubna 2017 do 31. března 2022 (dále jen „dobrovolné snížení poptávky“). Na tato opatření k dobrovolnému snížení poptávky se vztahují články 6, 7 a 8.
▼B
Článek 4
Vyhlášení výstrahy na úrovni Unie Radou
1.
Rada na návrh Komise může prostřednictvím prováděcího rozhodnutí vyhlásit výstrahu na úrovni Unie.
2.
Komise předloží návrh na vyhlášení této výstrahy na úrovni Unie, jestliže dospěje k závěru, že existuje významné riziko závažného nedostatku dodávek plynu, nebo v případě mimořádně vysoké poptávky po plynu, pro které nejsou opatření uvedená v článku 3 dostatečná a která vedou k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu v Unii, avšak trh je schopen se s tímto narušením vypořádat, aniž by bylo potřeba přistoupit k netržním opatřením.
3.
Komise předloží Radě návrh na vyhlášení výstrahy na úrovni Unie rovněž v případě, že o to požádá alespoň pět příslušných orgánů, které vyhlásily výstrahu na národní úrovni podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1938.
4.
Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise změnit.
5.
Před tím, než Komise návrh na vyhlášení výstrahy na úrovni Unie předloží Radě, konzultuje relevantní rizikové skupiny podle přílohy I nařízení (EU) 2017/1938 a Koordinační skupinu pro otázky plynu zřízenou článkem 4 uvedeného nařízení.
6.
Na návrh Komise může Rada prostřednictvím prováděcího rozhodnutí vyhlásit konec výstrahy na úrovni Unie a ukončení platnosti povinností podle článku 5. Komise návrh tohoto prováděcího rozhodnutí Radě předloží, jestliže na základě posouzení a po konzultaci s relevantními rizikovými skupinami a s Koordinační skupinou pro otázky plynu dospěje k závěru, že situace, na jejímž základě byla výstraha na úrovni Unie vyhlášena, již není důvodem k tomu, aby byla tato výstraha zachována.
Článek 5
Povinné snížení poptávky v případě výstrahy na úrovni Unie
1.
Pokud Rada vyhlásí výstrahu na úrovni Unie, sníží každý členský stát svou spotřebu plynu v souladu s odstavcem 2 (dále jen „povinné snížení poptávky“).
▼M1
2.
Pro účely povinného snížení poptávky musí být po dobu vyhlášení výstrahy na úrovni Unie spotřeba plynu v každém členském státě v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „období snížení poptávky“) o 15 % nižší než referenční spotřeba plynu. Pro účely povinného snížení poptávky se zohlední veškerá snížení poptávky, jichž členské státy dosáhly během období před vyhlášením výstrahy na úrovni Unie.
▼B
3.
Členský stát, jehož elektroenergetická soustava je synchronizována pouze s elektroenergetickou soustavou třetí země, je osvobozen od uplatňování odstavce 2 v případě, že je synchronizace se soustavou dané třetí země přerušena po dobu, po kterou jsou služba izolované elektroenergetické soustavy nebo jiné služby pro provozovatele přenosové soustavy zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého fungování elektroenergetické soustavy.
4.
Členský stát je osvobozen od uplatňování odstavce 2 po dobu, po kterou není přímo připojen k propojené plynárenské soustavě jakéhokoli jiného členského státu.
5.
Členský stát může referenční spotřebu plynu, která se používá pro výpočet cílového povinného snížení poptávky podle odstavce 2, omezit o objem plynu, který se rovná rozdílu mezi jeho průběžným cílem pro den 1. srpna 2022 a skutečným objemem uskladněného plynu ke dni 1. srpna 2022, pokud k danému dni splňuje průběžný cíl.
6.
Členský stát může referenční spotřebu plynu, která se používá pro výpočet cílového povinného snížení poptávky podle odstavce 2, omezit o objem plynu spotřebovaného během referenčního období jakožto vstupní surovina.
▼M1
6a.
Členský stát může upravit referenční spotřebu plynu použitou pro výpočet cíle povinného snížení poptávky podle odstavce 2 o objem zvýšené spotřeby plynu v důsledku přechodu z uhlí na plyn používaný k dálkovému vytápění, pokud toto zvýšení v období od 1. srpna 2023 do 31. března 2024 činí alespoň 8 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu během referenčního období, a v rozsahu, v jakém lze toto zvýšení přímo přičíst přechodu.
▼B
7.
Členský stát může povinné snížení poptávky omezit o 8 procentních bodů, pokud prokáže, že jeho propojení s jinými členskými státy, měřené v pevné technické vývozní kapacitě, je ve srovnání s jeho roční spotřebou plynu v roce 2021 nižší než 50 % a že kapacita propojení s jinými členskými státy byla reálně využívána pro přepravu plynu na úrovni nejméně 90 % po dobu alespoň jednoho měsíce před oznámením o odchylce, ledaže členský stát může prokázat, že nebyla žádná poptávka a kapacita byla maximalizována a že jeho domácí zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) jsou z obchodního a technického hlediska připravena přesměrovávat plyn do jiných členských států až do výše objemů požadovaných trhem.
8.
Členský stát, který čelí elektroenergetické krizi, může povinné snížení poptávky podle odstavce 2 dočasně omezit na úroveň nezbytnou ke zmírnění rizika ohrožujícího dodávky elektřiny, pokud neexistují jiné ekonomické alternativy, které by plyn potřebný k výrobě elektřiny nahradily, aniž by byla vážně ohrožena bezpečnost dodávek. V takovém případě členský stát oznámí důvody pro dané omezení a výjimečné okolnosti, které jej opodstatňují, dostatečně doloží. Je-li to nezbytné, členský stát aktualizuje plán rizikové připravenosti podle článku 10 nařízení (EU) 2019/941.
9.
Členský stát oznámí Komisi své rozhodnutí omezit povinné snížení poptávky podle odstavců 5, 6, 7 a 8 společně s potřebnými důkazy o tom, že jsou splněny podmínky pro omezení povinného snížení poptávky. Oznámení týkající se odstavců 5, 6 a 7 lze učinit již po vstupu tohoto nařízení v platnost a zároveň nejpozději dva týdny poté, co byla vyhlášena výstraha na úrovni Unie. Oznámení týkající se odstavce 8 lze učinit nejpozději dva týdny poté, co nastala elektroenergetická krize uvedená v daném odstavci. Členský stát rovněž uvědomí o svém záměru relevantní rizikové skupiny a Koordinační skupinu pro otázky plynu.
10.
Na základě oznámení a po konzultaci rizikových skupiny a Koordinační skupiny pro otázky plynu Komise posoudí, zda jsou podmínky pro omezení podle odstavců 5, 6, 7 a 8 splněny. Shledá-li Komise, že omezení není opodstatněné, přijme stanovisko, v němž uvede důvody, proč by daný členský stát měl omezení povinného snížení poptávky zrušit nebo upravit. Toto stanovisko přijme do 30 pracovních dnů od úplného oznámení podle odstavce 9.
11.
Pokud již podmínky pro omezení povinného snížení poptávky podle odstavců 5, 6, 7 a 8 splněny nejsou, členský stát uplatní cílové povinné snížení poptávky podle odstavce 2.
12.
Komise průběžně sleduje, zda jsou podmínky pro omezení povinného snížení poptávky podle odstavců 5, 6, 7 a 8 splněny.
13.
Články 6, 7 a 8 se použijí na opatření k povinnému snížení poptávky, aniž by byly dotčeny stávající dlouhodobé smlouvy.
Článek 6
Opatření k dosažení snížení poptávky
1.
Členské státy mají možnost samy zvolit vhodná opatření ke snížení poptávky. Opatření uvedená v článcích 3 a 5 musejí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a ověřitelná. Při výběru opatření členské státy zohlední zásady stanovené v nařízení (EU) 2017/1938. Opatření zejména:
a)
nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování vnitřního trhu s plynem;
b)
nesmějí ohrožovat bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii;
c)
musí splňovat ustanovení nařízení (EU) 2017/1938, pokud jde o chráněné zákazníky.
2.
Při přijímání opatření ke snížení poptávky členské státy zváží upřednostnění opatření, která se dotknou jiných než chráněných zákazníků ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/1938, a mohou z uplatnění takových opatření tyto zákazníky rovněž vyloučit, a to na základě objektivních a transparentních kritérií, která zohlední jejich hospodářský význam, jakož i mimo jiné tyto prvky:
a)
dopad narušení na dodavatelské řetězce, které jsou pro společnost kriticky důležité;
b)
možné negativní dopady v jiných členských státech, zejména na dodavatelské řetězce v navazujících odvětvích, která jsou pro společnost kriticky důležitá;
c)
potenciální dlouhodobé škody na průmyslových zařízeních;
d)
možnosti snížení spotřeby a náhrady výrobků v Unii.
3.
Při rozhodování o opatřeních ke snížení poptávky zváží členské státy opatření ke snížení spotřeby plynu v elektroenergetickém odvětví, opatření na podporu přechodu na jiná paliva v průmyslu, vnitrostátní osvětové kampaně a povinnosti cíleně zaměřené na omezení vytápění a chlazení, na podporu přechodu na jiná paliva a na snížení spotřeby průmyslem.
Článek 7
Koordinace opatření ke snížení poptávky
1.
K zajištění náležité koordinace opatření k dobrovolnému a povinnému snížení poptávky podle článků 3 a 5 členské státy vzájemně spolupracují v rámci všech relevantních rizikových skupin.
2.
Příslušný orgán každého členského státu aktualizuje do 31. října 2022 jeho národní plán pro stav nouze vypracovaný podle článku 8 nařízení (EU) 2017/1938, aby zohlednil opatření k dobrovolnému snížení poptávky. Každý členský stát svůj národní plán pro stav nouze případně aktualizuje rovněž v případě vyhlášení výstrahy na úrovni Unie podle článku 4 tohoto nařízení. Na aktualizace národních plánů pro stav nouze podle tohoto odstavce se nepoužijí ustanovení čl. 8 odst. 6 až 10 nařízení (EU) 2017/1938.
3.
Před přijetím revidovaných plánů pro stav nouze členské státy konzultují Komisi a relevantní rizikové skupiny. Komise může s přihlédnutím k názorům vyjádřeným v této souvislosti členskými státy svolat zasedání rizikových skupin a Koordinační skupiny pro otázky plynu s cílem projednat otázky týkající se vnitrostátních opatření ke snížení poptávky.
Článek 8
Sledování a prosazování
▼M1
1.
Příslušný orgán každého členského státu sleduje provádění opatření ke snížení poptávky na území daného členského státu. Členské státy podávají Komisi alespoň každé dva měsíce a nejpozději do 15. dne následujícího měsíce zprávu o své spotřebě plynu (v terajoulech, TJ). Pokud je vyhlášena výstraha na úrovni Unie podle čl. 4 odst. 1, je tato zpráva podávána každý měsíc.
Členské státy mohou zahrnout do svých zpráv rozdělení spotřeby plynu podle odvětví, včetně spotřeby plynu v těchto odvětvích:
a)
vstupy plynu pro výrobu elektřiny a tepla;
b)
spotřeba plynu v průmyslu;
c)
spotřeba plynu v domácnostech a službách.
Pro účely tohoto odstavce se použijí definice a statistické zvyklosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (
1
).
Při sledování dobrovolného a povinného snížení poptávky je Komisi nápomocna Koordinační skupina pro otázky plynu.
▼B
2.
V případě, že Komise na základě vykázaných údajů o snížení poptávky zjistí, že existuje riziko, že členský stát nebude schopen splnit povinné snížení poptávky podle článku 5, požádá daný členský stát, aby předložil plán, v němž stanoví strategii k účinnému splnění povinnosti snížení poptávky. Komise také požádá členský stát, který žádá o solidární opatření podle článku 13 nařízení (EU) 2017/1938, aby předložil plán stanovující strategii k dosažení dalšího možného snížení poptávky po plynu v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1938. V obou případech Komise vydá k předloženým plánům stanovisko s připomínkami a doporučeními a informuje o něm Radu. Dotčený členský stát ke stanovisku Komise náležitě přihlédne.
3.
Komise o provádění tohoto nařízení pravidelně informuje Evropský parlament a Radu.
Článek 9
Přezkum
Do
►M1
1. března 2024 ◄ provede Komise přezkum tohoto nařízení s ohledem na všeobecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předloží Radě zprávu o hlavních závěrech vyplývajících z tohoto přezkumu. Na základě uvedené zprávy může Komise zejména navrhnout prodloužení doby použitelnosti tohoto nařízení.
Článek 10
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
▼M1
Použije se do 31. března 2024.
▼B
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.