(EU) 2022/1172Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní system v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností

Publikováno:	Úř. věst. L 183, 8.7.2022, s. 12-22	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	4. května 2022	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	15. července 2022	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2023
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 8. července 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1172

ze dne 4. května 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní system v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností

(Úř. věst. L 183 8.7.2022, s. 12)

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 084, 23.3.2023, s. 34 ((EU) 2022/1172)

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1172

ze dne 4. května 2022,

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o:

hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků uvedeného v čl. 68 odst. 3, systému pro geoprostorové žádosti uvedeného v čl. 69 odst. 6 a systému monitorování ploch podle čl. 70 odst. 2 uvedeného nařízení;

systém identifikace zemědělských pozemků podle článku 68 uvedeného nařízení;

uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností podle článku 85 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

INTEGROVANÝ SYSTÉM

Článek 2

Systém identifikace zemědělských pozemků

Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116 funguje na úrovni referenčních pozemků a zahrnuje informace umožňující výměnu údajů se systémem pro geoprostorové žádosti podle článku 69 uvedeného nařízení a se systémem monitorování ploch podle článku 70 uvedeného nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se „referenčním pozemkem“ rozumí zeměpisně vymezený prostor, který má jedinečnou identifikaci zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků uvedeném v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116. Referenční pozemek obsahuje jednotku půdy, která představuje zemědělskou plochu ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. V případě potřeby obsahuje referenční pozemek rovněž nezemědělské plochy, které členské státy považují za způsobilé pro získání podpory v rámci intervence podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

Referenční pozemky slouží jako základ pro podporu příjemců při podávání geoprostorových žádostí v rámci intervencí podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

Členské státy vymezí referenční pozemky tak, aby byl každý pozemek stabilní v průběhu času, měřitelný a umožňoval jedinečnou a jednoznačnou lokalizaci každého zemědělského pozemku a jednotky půdy nezemědělských ploch, které členské státy považují za způsobilé pro získání podpory v rámci ročně vykazovaných intervencí podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

Členské státy zajistí aktualizaci informací o všech referenčních pozemcích v systému identifikace alespoň jednou za tři roky. Kromě toho členské státy každý rok zohlední všechny informace dostupné ze systému pro geoprostorové žádosti, systému monitorování ploch nebo z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků obsahoval v souladu s čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 informace nezbytné k získání údajů relevantních pro správné vykazování ukazatelů.

V systému identifikace musí členské státy pro každý referenční pozemek alespoň:

určit maximální plochu způsobilou pro účely intervencí podle plochy v rámci integrovaného systému. Za účelem stanovení maximální způsobilé plochy členské státy pokud možno odečtou od pozemku pomocí vymezení nezpůsobilé prvky. Členské státy předem stanoví kritéria a postupy používané pro hodnocení, vyčíslení a případně vymezení způsobilých a nezpůsobilých částí pozemku. Při určování maximální způsobilé plochy mohou členské státy stanovit přiměřené rozpětí pro správné vyčíslení, aby se zohlednil tvar a stav pozemku;

identifikovat zemědělskou plochu ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. Členské státy podle potřeby v souladu s čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení pomocí vymezení zajistí rozlišení zemědělské plochy na ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém;

pokud jde o trvalé travní porosty s rozptýlenými nezpůsobilými prvky a pokud se členské státy rozhodnou použít pro určení plochy považované za způsobilou stanovené koeficienty snížení, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 4 písm. b) třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, zaevidovat všechny příslušné informace;

zahrnout prvky nebo závazky, které jsou relevantní pro způsobilost intervencí podle plochy a pro požadavky podmíněnosti a které jsou stabilní v průběhu času. Tyto informace se do systému identifikace zemědělských pozemků zaznamenávají jako atributy nebo vrstvy a musí obsahovat alespoň tyto údaje:

polohu rašelinných nebo mokřadních ploch, je-li to relevantní, v souladu se standardem DZES 2 uvedeným v příloze III nařízení (EU) 2021/2115;

ii)

druh a polohu krajinných prvků na pozemku, které jsou relevantní pro podmíněnost nebo intervence uvedené v čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116;

v případě potřeby lokalizovat krajinné prvky ve smyslu standardu DZES 8 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, které jsou relevantní pro minimální podíl zemědělské plochy věnované neproduktivním oblastem nebo prvkům, a určit jejich rozlohu;

určit, zda se pozemky nacházejí v oblastech s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, jak je uvedeno v článku 71 nařízení (EU) 2021/2115, nebo zda se na ně vztahují znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků ve smyslu článku 72 uvedeného nařízení;

určit, zda se pozemky nacházejí v oblastech sítě Natura 2000, v oblastech, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 1 ), zda se nacházejí na zemědělské půdě schválené pro pěstování bavlny podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, na plochách, které tvoří součást zavedených místních postupů uvedených v čl. 4 odst. 3 písm. c) druhém pododstavci bodu i) uvedeného nařízení, na plochách pokrytých trvalými travními porosty, které jsou ve smyslu standardu DZES 9 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 označeny za environmentálně citlivé, nebo v oblastech, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS ( 2 ) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 3 ).

V případě intervencí v odvětví lesnictví podporovaných podle článků 70 a 72 nařízení (EU) 2021/2115 mohou členské státy za účelem jednoznačného určení pozemků, na které se poskytuje podpora, pokud je plocha pokrytá lesy, zavést vhodné alternativní systémy.

Geografický informační systém funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému definovaného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ( 4 ), který umožňuje standardizované měření a jedinečnou identifikaci zemědělských pozemků na celém území dotčeného členského státu. Pokud se používají různé souřadnicové referenční systémy, vzájemně se vylučují a každý z nich zajišťuje spojitost mezi jednotlivými informacemi, které odkazují na totožnou polohu.

Článek 3

Hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků

Za účelem základní podpory příjmu pro udržitelnost provedou členské státy každý rok hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Uvedené hodnocení kvality se týká těchto prvků:

správného vyčíslení maximální způsobilé plochy;

poměru a rozdělení referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, že se zemědělská plocha nezohledňuje;

výskytu referenčních pozemků s kritickými vadami;

správné klasifikace zemědělské plochy jako orné půdy, trvalého travního porostu nebo trvalé kultury na každém referenčním pozemku;

poměru ohlášení plochy u každého referenčního pozemku;

kategorizace referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, kdy se zemědělská plocha nezohledňuje nebo vykazuje kritickou vadu;

procentního podílu referenčních pozemků, které se během pravidelného cyklu aktualizací změnily.

Členské státy rovněž zajistí, aby všechny žádosti o aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků byly provedeny způsobem, který umožní zjistit, zda byly výsledkem systému monitorování ploch, činnosti příjemce nebo pocházejí z jiného zdroje.

Členské státy provádějí hodnocení podle odstavce 1 na základě vzorku referenčních pozemků. Použijí údaje umožňující posoudit aktuální situaci na místě.

Pokud výsledky hodnocení kvality odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

Článek 4

Hodnocení kvality systému pro geoprostorové žádosti

Každoroční hodnocení kvality uvedené v čl. 69 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2116 posoudí spolehlivost informací v geoprostorové žádosti a správnost informací použitých pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115. Hodnocení kvality posoudí zejména úplnost a správnost informací předvyplněných v geoprostorové žádosti, úplnost a správnost podpůrných upozornění poskytovaných příjemcům během podávání žádosti a sledovatelnost všech změn zaznamenaných v geoprostorových žádostech po jejich podání.

Hodnocení kvality zahrnuje následující prvky:

ověření, zda informace použité členským státem k předvyplnění geoprostorové žádosti, byly úplné, správné a aktuální;

ověření členským státem, zda byla plocha vykázaná příjemcem pro intervenci podle plochy řádně stanovena ve vztahu k použitelným podmínkám způsobilosti;

ověření, zda byly pro vydávání podpůrných upozornění příjemcům při podávání žádosti členským státem v co největší míře zohledněny všechny podmínky způsobilosti intervencí a v příslušných případech požadavky týkající se podmíněnosti;

ověření, zda byly všechny změny geoprostorové žádosti provedené po jejím podání zaevidovány členským státem tak, aby bylo možné zjistit, zda byly výsledkem varování systému monitorování ploch, činnosti příjemce, nebo pocházejí z jakéhokoli jiného zdroje.

Hodnocení kvality podle odst. 2 písm. a), c) a d) se provádí prostřednictvím testování s využitím informačních technologií a opakovaného provedení podání žádostí na reprezentativním vzorku žádostí o podporu.

Pro ověření podle odst. 2 písm. b) se hodnocení kvality provádí prostřednictvím návštěv na místě nebo analýzy snímků ze stejného kalendářního roku a alespoň stejné kvality, jaká je vyžadována pro hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Toto ověření se provede měřením plochy ohlášené v souvislosti s intervencí na vzorku vybraném pro hodnocení kvality systému monitorování ploch podle článku 5 tohoto nařízení.

Členské státy zajistí, aby byly do vzorků uvedených v odstavcích 3 a 4 zahrnuty všechny intervence podle plochy řízené integrovaným systémem a aby tyto intervence byly ověřeny v rámci procesu hodnocení kvality.

Pokud výsledky hodnocení kvality odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

Článek 5

Hodnocení kvality systému monitorování ploch

Každoroční hodnocení kvality uvedené v čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 posoudí spolehlivost provádění systému monitorování ploch, poskytne diagnostické informace o zdrojích nesprávných rozhodnutí na úrovni intervencí a podmínkách způsobilosti a zejména vyhodnotí správnost informací použitých pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115.

Hodnocení kvality se provádí prostřednictvím návštěv na místě nebo analýzy snímků ze stejného kalendářního roku a alespoň stejné kvality, jaká je vyžadována pro hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Návštěvy na místě mohou být prováděny kdykoli během roku a v maximální možné míře se během téže návštěvy týkají všech podmínek způsobilosti, které jsou pro dotčeného příjemce relevantní. Snímky použité členskými státy pro hodnocení kvality musí být schopny poskytnout přesvědčivé a spolehlivé výsledky, pokud jde o skutečnou situaci na místě. Pokud členské státy používají k pozorování, sledování a hodnocení zemědělských činností fotografie s geografickými metadaty jako údaje s alespoň rovnocennou hodnotou, jakou mají data z družic Sentinel programu Copernicus, mohou provést hodnocení kvality rozhodnutí založených na fotografiích s geografickými metadaty pomocí neautomatizované analýzy fotografií s geografickými metadaty za předpokladu, že tyto poskytují průkazné a spolehlivé výsledky.

Na úrovni intervencí zahrnuje hodnocení kvality tyto prvky:

vyčíslení chyb způsobených nesprávnými rozhodnutími o podmínkách způsobilosti pozemků v rámci intervence podle plochy bez ohledu na to, zda příslušné rozhodnutí vycházelo ze systému monitorování ploch či nikoli. Výsledek se vyjádří v hektarech;

vyčíslení počtu pozemků, u nichž systém monitorování ploch zjistil nedodržení podmínek způsobilosti, a počtu pozemků, které po posledním datu pro změny žádostí o podporu nesplňují podmínky způsobilosti.

Zprávy, které mají být podány do 15. února 2025 a 15. února 2027, rovněž obsahují ověření, zda všechny podmínky způsobilosti intervencí podle plochy, které jsou považovány za sledovatelné, byly v letech 2024 a 2026 předmětem systému monitorování ploch. Po vyhodnocení výsledků těchto zpráv mohou být nezbytná nápravná opatření.

Hodnocení kvality se provádí kontrolou všech podmínek způsobilosti všech intervencí, o které se žádá, u reprezentativního vzorku pozemků.

Pro účely zjednodušení a vzhledem k tomu, že vzorek hodnocení kvality systému monitorování ploch poskytuje přiměřenou úroveň jistoty s ohledem na splnění podmínek způsobilosti jednotlivých intervencí, může členský stát rozhodnout, že pokud jde o povinnost vytvořit kontrolní systém stanovený v článku 72 nařízení (EU) 2021/2116, vezme v úvahu hodnocení kvality uvedená v článcích 4 a 5 tohoto nařízení.

Členské státy zajistí, aby do vzorku pozemků byly zahrnuty všechny intervence podle plochy řízené integrovaným systémem a aby byly ověřeny procesem hodnocení kvality, a to bez ohledu na možnost postupného vytváření systému monitorování ploch uvedeného v čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud výsledky vyčíslení ve smyslu odst. 3 písm. a) a b) odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

Nápravná opatření pro nesledované nebo neprůkazně sledované podmínky způsobilosti mohou zahrnovat provedení návštěv na místě. V případech, kdy jsou po výsledcích hodnocení kvality pro příslušný kalendářní rok nezbytná nápravná opatření, mohou být do zprávy o hodnocení kvality za následující rok zahrnuty další podrobné údaje týkající se nedostatků, které je třeba odstranit.

KAPITOLA III

UPLATŇOVÁNÍ A VÝPOČET SPRÁVNÍCH SANKCÍ V SOUVISLOSTI S PODMÍNĚNOSTÍ

Článek 6

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí definice v hlavě IV kapitole IV nařízení (EU) 2021/2116.

Použijí se rovněž tyto definice:

„nedodržením“ se rozumí: nedodržení povinných požadavků na hospodaření podle právních předpisů Unie uvedených v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 nebo standardů pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovených členskými státy v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení;

„standardy“ se rozumí jakékoli standardy stanovené členskými státy v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2021/2115;

„rokem zjištění“ se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla provedena správní kontrola nebo kontrola na místě;

„oblastmi podmíněnosti“ se rozumí kterákoli ze tří různých oblastí uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115.

Článek 7

Obecné zásady týkající se nedodržení

Pro určení případů opakujícího se nedodržení se přihlíží k nedodržení pravidel podmíněnosti stanovených v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

„Rozsah“ nedodržení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

„Závažnost“ nesouladu závisí zejména na tom, jak významné jsou jeho důsledky s ohledem na cíle dotčeného požadavku nebo normy.

Zda je porušení „trvalé“, závisí zejména na délce trvání účinku nebo na možnosti ukončení tohoto účinku rozumnými prostředky.

Pro účely této kapitoly se za „zjištěné“ považují případy nedodržení, které vyplynou z jakékoli kontroly provedené v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 nebo na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán nebo případně platební agentura.

Článek 8

Obecné zásady správních sankcí

Správní sankce stanovená v čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 se uloží pouze v případě zjištění nedodržení během tří po sobě jdoucích kalendářních let počítaných od roku, ve kterém k nedodržení došlo, a včetně tohoto dotčeného roku.

Pokud k témuž nedodržení dochází nepřetržitě po dobu několika kalendářních let, uplatní se správní sankce za každý kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo. Správní sankce se vypočítávají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářních let, v nichž došlo ke zjištění nedodržení.

Pokud v kalendářním roce zjištění příjemce nepředloží žádost o podporu nebo správní sankce překročí celkovou částku plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu, které příjemce předložil nebo předloží v průběhu kalendářního roku zjištění, se správní sankce získává zpět v souladu s článkem 30 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128 ( 5 ).

Článek 9

Procentní podíly snížení v případě neúmyslného nedodržení

V případě zjištěných neúmyslných nedodržení se může platební agentura na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 rozhodnout snížit procentní podíl stanovený v čl. 85 odst. 2 uvedeného nařízení až na 1 %.

Má-li zjištěné neúmyslné nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku nebo představuje-li přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, může se platební agentura na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 rozhodnout zvýšit procentní podíl uvedený v čl. 85 odst. 5 uvedeného nařízení až na 10 %.

Pokud zjištěné neúmyslné nedodržení stejného požadavku nebo standardu přetrvává během tří po sobě jdoucích kalendářních let, použije se procentní podíl snížení stanovený v čl. 85 odst. 6 prvním pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 pouze v případě, že byl příjemce o předchozím zjištěném nedodržení informován. Pokud stejné nedodržení přetrvává bez oprávněného důvodu ze strany příjemce, považuje se za případ úmyslného nedodržení.

Pokud nemá zjištěné nedodržení pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku žádné důsledky nebo pokud jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, neuplatní se v souladu s čl. 85 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2021/2116 žádná správní sankce a toto nedodržení se nezohlední pro účely stanovení toho, zda došlo k opakování nebo přetrvávání nedodržení.

Pokud členský stát používá ke zjišťování případů nedodržení systém monitorování ploch uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/2116, může být snížení, které má být uloženo za zjištěné neúmyslné nedodržení, nižší než snížení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, ale nejméně 0,5 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení.

Článek 10

Procentní podíly snížení v případě úmyslného nedodržení

Procentní snížení za zjištěné úmyslné nedodržení představuje alespoň 15 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116. Na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem může platební agentura s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení rozhodnout o zvýšení tohoto procentního podílu až na 100 %.

Článek 11

Výpočet snížení za několik případů nedodržení ve stejném kalendářním roce výskytu

Pokud zjištěné nedodržení standardu rovněž představuje nedodržení požadavku, považuje se za jediné nedodržení. Pro účely výpočtu snížení se nedodržení považuje za část oblasti podmíněnosti požadavku.

Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému jednorázovému neúmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly se sečtou. Celkové snížení však nesmí překročit:

▼C1

5 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116 v případech, kdy žádné z nedodržení nemá závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku anebo nepředstavuje přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, nebo

▼B

10 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116 v případech, kdy má alespoň jedno nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku nebo představuje přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.

Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému opakovanému neúmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly snížení se sečtou. Snížení však nesmí překročit 20 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému úmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly snížení se sečtou. Snížení však nesmí překročit 100 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud v témže kalendářním roce došlo k více případům neúmyslného, opakovaného a úmyslného nedodržení, výsledné procentní podíly snížení se sečtou a v příslušných případech se použijí ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. Snížení však nesmí překročit 100 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Přechodná ustanovení

Odchylně od čl. 104 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) bodu iv) nařízení (EU) 2021/2116 se kontroly dodržování pravidel podmíněnosti podle článku 83 uvedeného nařízení provádějí v oblastech podporovaných na základě článků 28, 29 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013 prostřednictvím programů rozvoje venkova prováděných do 31. prosince 2025 podle uvedeného nařízení, pokud dotčený příjemce obdrží platby podle plochy rovněž v rámci strategického plánu SZP podle nařízení (EU) 2021/2115.

Má se za to, že kontroly podmíněnosti uvedené v prvním pododstavci zahrnují rovněž kontroly podmíněnosti uvedené v článku 96 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud neodhalí nedodržení pravidel podmíněnosti. Nejsou-li splněna pravidla podmíněnosti, provede členský stát v souladu s uvedeným článkem v programech rozvoje venkova kontroly opatření podle plochy a v případě zjištění nesrovnalostí použije pravidla pro výpočet a uplatnění správních sankcí stanovená v nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2023.

Nadále se však použije pro:

žádosti o podporu pro přímé platby podané před 1. lednem 2023;

žádosti o platby v souvislosti s podpůrnými opatřeními prováděnými podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

kontrolní systém a správní sankce, pokud jde o pravidla podmíněnosti.

Článek 14

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( 2 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

( 5 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 131).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání