(EU) 2022/2523Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii
Publikováno: | Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1-58 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 14. prosince 2022 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 23. prosince 2022 | Nabývá účinnosti: | 23. prosince 2022 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE RADY (EU) 2022/2523 ze dne ►C1 15. prosince 2022 ◄ (Úř. věst. L 328 22.12.2022, s. 1) |
Opravena:
SMĚRNICE RADY (EU) 2022/2523
ze dne ►C1 15. prosince 2022 ◄
o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii
KAPITOLA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví společná opatření pro minimální efektivní zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v podobě:
pravidla pro zahrnutí příjmů, podle něhož mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny; a
pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podle něhož má členský subjekt nadnárodní skupiny podniků dodatečný hotovostní daňový náklad, který se rovná jeho podílu dorovnávací daně, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny.
Článek 2
Oblast působnosti
Tato směrnice se nevztahuje na tyto subjekty (dále jen „vyloučené subjekty“):
vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace, penzijní fond, investiční fond, který je nejvyšším mateřským subjektem, nebo subjekt investování do nemovitostí, který je nejvyšším mateřským subjektem;
subjekt, v němž alespoň 95 % hodnoty vlastní jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), a to přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika vyloučených subjektů, s výjimkou subjektů penzijních služeb, a který:
působí výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků ve prospěch subjektu nebo subjektů uvedených v písmenu a), nebo
vykonává výhradně činnosti, které doplňují činnosti vykonávané subjektem nebo subjekty uvedenými v písmenu a);
subjekt, v němž alespoň 85 % hodnoty vlastní, přímo nebo prostřednictvím jednoho či více vyloučených subjektů, jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), s výjimkou subjektů penzijních služeb, za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) a c).
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se může podávající členský subjekt v souladu s čl. 45 odst. 1 rozhodnout, že nebude se subjektem uvedeným v písmenech b) a c) uvedeného pododstavce zacházet jako s vyloučeným subjektem.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„subjektem“ jakékoli právní uspořádání, které sestavuje samostatné finanční výkazy, nebo jakákoli právnická osoba;
„členským subjektem“:
jakýkoli subjekt, který je součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a
jakákoli stálá provozovna hlavního subjektu, který je součástí nadnárodní skupiny podniků podle písmene a);
„skupinou“:
soubor subjektů, které jsou spojeny prostřednictvím vlastnictví nebo kontroly dle vymezení v přijatelném účetním standardu pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšším mateřským subjektem, včetně veškerých subjektů, které byly případně vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pouze z důvodu malé velikosti, významnosti nebo na základě toho, že jsou určeny k prodeji, nebo
subjekt, který má jednu nebo více stálých provozoven, pokud není součástí jiné skupiny ve smyslu písmene a);
„nadnárodní skupinou podniků“ jakákoli skupina, která zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu, které se nenacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu;
„velkou vnitrostátní skupinou“ jakákoli skupina, jejíž veškeré členské subjekty se nacházejí ve stejném členském státě;
„konsolidovanou účetní závěrkou“:
účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky tohoto subjektu a všech subjektů, v nichž má tento subjekt kontrolní podíl, vykázány tak, jako by je vykazovala jediná hospodářská jednotka;
u skupin vymezených v bodě 3 písm. b) účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem;
účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu, která není sestavena v souladu s přijatelným účetním standardem a která byla dodatečně upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže; a
nesestavuje-li nejvyšší mateřský subjekt účetní závěrku podle písmen a), b) nebo c), pak se konsolidovanou účetní závěrkou rozumí účetní závěrka, která by byla sestavena, pokud by byl nejvyšší mateřský subjekt povinen takovou účetní závěrku sestavit v souladu s:
přijatelným účetním standardem, nebo
jiným účetním standardem a za předpokladu, že tato účetní závěrka byla upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže;
„účetním obdobím“ účetní období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud nejvyšší mateřský subjekt konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje, kalendářní rok;
„podávajícím členským subjektem“ subjekt podávající informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44;
„vládním subjektem“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:
je součástí vlády nebo je zcela ve vlastnictví vlády, včetně jakéhokoli dílčího územního celku nebo jeho místního orgánu;
nevykonává obchodní nebo podnikatelskou činnost a jeho hlavním účelem je:
výkon vládní funkce, nebo
správa nebo investování aktiv dané vlády nebo jurisdikce prostřednictvím provádění a držení investic, správy aktiv a souvisejících investičních činností pro aktiva dané vlády nebo jurisdikce;
odpovídá vládě za své celkové výsledky a každoročně podává vládě zprávy, a
v případě zrušení jsou jeho aktiva převedena na uvedenou vládu, a pokud vyplácí čistý zisk, je tento vyplacen výhradně uvedené vládě a žádná jeho část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby;
„mezinárodní organizací“ jakákoli mezivládní organizace, včetně nadnárodní organizace, nebo jí zcela vlastněná agentura či její zařízení, jež splňuje všechna tato kritéria:
skládá se především z vlád;
má s jurisdikcí, v níž je usazena, uzavřenu platnou dohodu o sídle nebo obdobnou dohodu, například ujednání, která opravňují kanceláře nebo provozovny dotyčné organizace v dané jurisdikci k výsadám a imunitám, a
právní předpisy nebo její statutární dokumenty brání tomu, aby její příjmy plynuly ve prospěch soukromých osob;
„neziskovou organizací“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:
je zřízen a provozován v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo:
výlučně k náboženským, dobročinným, vědeckým, uměleckým, kulturním, sportovním, vzdělávacím nebo jiným podobným účelům, nebo
jako profesní organizace, zájmové sdružení, obchodní komora, odborová organizace, zemědělská nebo zahradnická organizace, občanský spolek nebo organizace působící výhradně za účelem podpory sociální péče;
v podstatě veškerý příjem z činností uvedených v písmeni a) je v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo, osvobozen od daně z příjmu;
nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo aktivech;
příjmy nebo aktiva subjektu nesmí být rozděleny soukromé osobě či nedobročinnému subjektu ani použity ve prospěch takovýchto osob, ledaže se tak děje:
v rámci výkonu dobročinných činností subjektu;
jako platba přiměřené odměny za poskytnuté služby nebo za užívání majetku nebo kapitálu, nebo
jako platba představující reálnou tržní hodnotu majetku, který si subjekt zakoupil, a
po ukončení, likvidaci nebo zrušení subjektu musí být veškerá jeho aktiva rozdělena nebo vrácena neziskové organizaci nebo vládě (včetně jakéhokoli vládního subjektu) v jurisdikci sídla subjektu, nebo jakémukoli jejímu dílčímu územnímu celku;
neprovozuje obchodní či podnikatelskou činnost, která přímo nesouvisí s účely, pro které byla založena;
„průtokovým subjektem“ subjekt, pokud je daňově transparentní ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám v jurisdikci, v níž byl založen, ledaže je daňovým rezidentem v jiné jurisdikci, v níž jeho příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani.
Za průtokový subjekt se považuje:
daňově transparentní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud je daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník;
reverzní hybridní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud není daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.
Pro účely této definice se daňově transparentním subjektem rozumí subjekt, s jehož příjmy, výdaji, zisky nebo ztrátami je podle právních předpisů jurisdikce nakládáno stejným způsobem, jako kdyby vznikly přímému vlastníkovi tohoto subjektu v poměru k jeho podílu v tomto subjektu.
S vlastnickým podílem v subjektu nebo stálé provozovně, které jsou členským subjektem, se zachází tak, jako by byl držen prostřednictvím daňově transparentní struktury, pokud je tento vlastnický podíl držen nepřímo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.
S členským subjektem, který není daňovým rezidentem a nepodléhá zahrnuté dani ani kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií, se zachází jako s průtokovým subjektem a daňově transparentním subjektem ve vztahu k jeho příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud:
se jeho vlastníci nacházejí v jurisdikci, která se subjektem zachází jako s daňově transparentním subjektem;
nemá místo podnikání v jurisdikci, v níž byl založen, a
příjmy, výdaje, zisky nebo ztráty nelze přiřadit stálé provozovně;
„stálou provozovnou“:
místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, kde je s nimi zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní, za předpokladu, že tato jurisdikce zdaňuje příjmy, které jim lze přiřadit, v souladu s ustanovením, jež je obdobné článku 7 modelové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění;
neexistuje-li použitelná smlouva týkající se daní, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, která zdaňuje příjmy, jež lze přiřadit těmto místům podnikání, v čisté výši podobným způsobem, jakým zdaňuje své vlastní daňové rezidenty;
nemá-li jurisdikce žádný systém daně z příjmu právnických osob, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v této jurisdikci, s nimiž by bylo zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s modelovou smlouvou OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění, za předpokladu, že by tato jurisdikce měla právo zdanit příjmy, které by bylo možné těmto místům podnikání přiřadit, v souladu s článkem 7 uvedené smlouvy, nebo
místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání neuvedená v písmenech a) až c), jejichž prostřednictvím je provozována činnost mimo jurisdikci, v níž se nachází subjekt, pokud tato jurisdikce příjmy, jež lze této činnosti přiřadit, osvobozuje od daně;
„nejvyšším mateřským subjektem“:
subjekt, který přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl v jakémkoli jiném subjektu a který není přímo ani nepřímo vlastněn jiným subjektem s kontrolním podílem v tomto subjektu, nebo
hlavní subjekt skupiny ve smyslu bodu 3 písm. b);
„minimální daňovou sazbou“ patnáct procent (15 %);
„dorovnávací daní“ dorovnávací daň vypočítaná pro určitou jurisdikci nebo členský subjekt podle článku 27;
„režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností“ soubor daňových pravidel jiných, než je kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, podle nichž se u přímého nebo nepřímého společníka zahraničního subjektu nebo u hlavního subjektu stálé provozovny daní jeho podíl na části či celém příjmu tohoto zahraničního členského subjektu, a to bez ohledu na to, zda je tento příjem společníkovi vyplacen;
„kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátním právu určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který je:
rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí v dokumentu nazvaném Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – globální modelová pravidla proti globální erozi základu daně (druhý pilíř) (dále jen „modelová pravidla OECD“), podle kterých mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům této skupiny;
uplatňován způsobem, jenž je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;
„nízce zdaněným členským subjektem“:
členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním, nebo
členský subjekt bez státní příslušnosti, který má v účetním období kvalifikovaný příjem a efektivní daňovou sazbu nižší, než je minimální daňová sazba;
„středním mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu z téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a který není považován za nejvyšší mateřský subjekt, částečně vlastněný mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;
„kontrolním podílem“ vlastnický podíl v subjektu, na jehož základě je po držiteli podílu vyžadováno nebo by bylo vyžadováno, aby konsolidoval aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektu po jednotlivých řádcích v souladu s přijatelným účetním standardem, má se za to, že kontrolní podíly ve stálých provozovnách drží jejich hlavní subjekt;
„částečně vlastněným mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo nebo nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a pro nějž vlastnické podíly na jeho zisku z více než 20 % drží přímo nebo nepřímo jedna nebo několik osob, jež nejsou členskými subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a nelze ho považovat za nejvyšší mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;
„vlastnickým podílem“ jakýkoli kapitálový podíl, který přináší práva na zisk, kapitál nebo rezervní fondy subjektu nebo stálé provozovny;
„mateřským subjektem“ nejvyšší mateřský subjekt, který není vyloučeným subjektem, střední mateřský subjektem, nebo částečně vlastněný mateřský subjekt;
„přijatelným účetním standardem“ mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ( 1 )) a obecně uznávané účetní zásady Austrálie, Brazílie, Čínské lidové republiky, členských států Evropské unie, členských států Evropského hospodářského prostoru, Hongkongu (Čína), Indické republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Mexika, Nového Zélandu, Ruska, Singapuru, Spojeného království, Spojených států amerických a Švýcarska;
„schváleným účetním standardem“ ve vztahu k subjektu soubor obecně přijatelných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v jurisdikci, v níž se tento subjekt nachází. Pro účely této definice se oprávněným účetním orgánem rozumí orgán, který má v dané jurisdikci pravomoc předepisovat, stanovovat nebo přijímat účetní standardy pro účely účetního výkaznictví;
„podstatným narušením hospodářské soutěže“, pokud jde o použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně přijatelných účetních zásad, použití takové zásady nebo postupu, které vede k celkové změně příjmů nebo výdajů o více než 75 000 000 EUR za účetní období v porovnání s částkou, která by byla stanovena uplatněním odpovídající zásady nebo postupu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002);
„kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daní“ dorovnávací daň, která je zavedena ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a která:
upravuje stanovení nadměrných zisků členských subjektů nacházejících se v této jurisdikci v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD a použití minimální daňové sazby na tyto nadměrné zisky v dané jurisdikci a v členských subjektech v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD a
je uplatňována způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;
„čistou účetní hodnotou hmotných aktiv“ průměr počáteční a konečné hodnoty hmotných aktiv po zohlednění kumulovaných odpisů, vyčerpání a znehodnocení, jak jsou zaznamenány v účetní závěrce;
„investičním subjektem“:
investiční fond nebo subjekt investování do nemovitostí;
subjekt, který je alespoň z 95 % vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce takových subjektů a který provozuje svou činnost výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků v jejich prospěch, nebo
subjekt, který je alespoň z 85 % své hodnoty vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu či ztrát pro účely této směrnice;
„investičním fondem“ subjekt nebo uspořádání, které splňují všechny tyto podmínky:
jejich účelem je sdružovat finanční nebo nefinanční aktiva od řady investorů, z nichž někteří nejsou propojeni;
investují v souladu se stanovenou investiční politikou;
umožňují investorům snížit transakční, výzkumné a analytické náklady nebo kolektivně rozložit riziko;
jsou primárně určeny k vytváření příjmů nebo zisků z investic nebo k ochraně před konkrétní či obecnou událostí nebo výsledkem;
jejich investoři mají právo na návratnost z aktiv fondu nebo na příjmy získané z těchto aktiv, a to na základě svého vkladu;
investiční fond nebo jeho správa podléhají v jurisdikci, v níž byly zřízeny nebo ve které jsou spravovány, regulačnímu režimu pro investiční fondy, včetně náležitých předpisů v oblasti boje proti praní peněz a ochrany investorů, a
jsou spravovány odborníky v oblasti správy investičních fondů jménem investorů;
„subjektem investování do nemovitostí“ subjekt s velkým množstvím investorů, který má v držení převážně nemovitý majetek a podléhá jediné úrovni zdanění, přičemž je daněn přímo tento subjekt, nebo jeho podílníci, s nejvýše jedním rokem odkladu;
„penzijním fondem“:
subjekt, který byl založen a je provozován v jurisdikci výhradně nebo téměř výhradně za účelem správy nebo poskytování důchodových dávek a doplňkových nebo doprovodných dávek fyzickým osobám, přičemž:
tento subjekt je jako takový regulován uvedenou jurisdikcí nebo jedním z jejích dílčích územních celků nebo místních orgánů, nebo
uvedené dávky jsou zajištěny nebo jinak chráněny vnitrostátními předpisy a jsou financovány souborem aktiv držených prostřednictvím svěřenského ujednání nebo svěřenským správcem s cílem zajistit splnění odpovídajících důchodových závazků v případě insolvence nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin;
subjekt penzijních služeb;
„subjektem penzijních služeb“ subjekt, který je zřízen a provozován výhradně nebo téměř výhradně za účelem investování finančních prostředků ve prospěch subjektů uvedených v bodě 33 písm. a) nebo za účelem provádění činností, které jsou doplňkové k regulovaným činnostem uvedeným v bodě 33 písm. a), pokud je subjekt penzijních služeb součástí téže skupiny jako subjekty provádějící tyto regulované činnosti;
„jurisdikcí s nízkým zdaněním“ ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině v kterémkoli účetním období členský stát nebo jurisdikce třetí země, v níž má nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina kvalifikovaný příjem a podléhá efektivní daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba;
„kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou“ čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu upravené v souladu s pravidly stanovenými v kapitolách III, VI a VII;
„nekvalifikovanou vratnou imputační daní“ jakákoli jiná daň než kvalifikovaná imputační daň vzniklá členskému subjektu nebo jím zaplacená, která:
je vratná skutečnému majiteli dividendy vyplácené takovým členským subjektem v souvislosti s touto dividendou nebo je započitatelná skutečným majitelem proti daňovému závazku, který se nevztahuje k této dividendě, nebo
je vratná vyplácející společnosti po vyplacení dividendy akcionáři.
Pro účely této definice se „kvalifikovanou imputační daní“ rozumí zahrnutá daň vzniklá členskému subjektu, včetně stálé provozovny, nebo jím zaplacená, která je vratná nebo započitatelná ve prospěch skutečného majitele dividendy vyplácené členským subjektem nebo, v případě zahrnuté daně vzniklé stálé provozovně nebo jí zaplacené, dividendy vyplácené hlavním subjektem, pokud je vratka splatná nebo pokud je poskytnut zápočet:
jinou jurisdikcí než tou, která zahrnuté daně uložila;
skutečnému majiteli dividendy, jež podléhá dani v nominální sazbě stejné jako minimální daňová sazba uplatňovaná na dividendy obdržené podle vnitrostátního práva jurisdikce, která členskému subjektu uložila zahrnuté daně, nebo vyšší;
fyzické osobě, která je skutečným majitelem dividendy a je daňovým rezidentem v jurisdikci, jež členskému subjektu uložila zahrnuté daně, a která podléhá dani v nominální sazbě stejné nebo vyšší než standardní daňová sazba uplatňovaná na běžné příjmy, nebo
vládnímu subjektu, mezinárodní organizaci, neziskové organizaci, která je daňovým rezidentem, penzijnímu fondu, který je daňovým rezidentem, investičnímu subjektu, který je daňovým rezidentem a který není součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nebo životní pojišťovně, která je daňovým rezidentem, pokud je dividenda získána v souvislosti s činnostmi penzijního fondu, který je daňovým rezidentem, a pokud podléhá dani podobně jako dividenda obdržená penzijním fondem.
Pro účely písmene d):
nezisková organizace nebo penzijní fond jsou v určité jurisdikci rezidentem, pokud jsou v ní zřízeny a spravovány;
investiční subjekt je v určité jurisdikci rezidentem, pokud je v ní zřízen a regulován;
životní pojišťovna je rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází;
„kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“:
vratný daňový zápočet, jenž musí být vyplacen v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení takového zápočtu právo podle právních předpisů jurisdikce, která zápočet poskytuje, nebo
je-li daňový zápočet vratný částečně, část vratného daňového zápočtu, která je splatná v hotovosti nebo peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení části vratného daňového zápočtu právo.
Kvalifikovaný vratný daňový zápočet nezahrnuje žádnou částku započitatelné nebo vratné daně na základě kvalifikované imputační daně nebo nekvalifikované vratné imputační daně;
„nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“ daňový zápočet, který není kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, ale je zcela nebo zčásti vratný;
„hlavním subjektem“ subjekt, který do své účetní závěrky zahrnuje čistý účetní příjem nebo ztrátu stálé provozovny;
„vlastnickým členským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;
„způsobilým systémem daně z rozděleného zisku“ systém daně z příjmu právnických osob, který:
ukládá daň z příjmu na zisky pouze tehdy, jsou-li tyto zisky skutečně rozděleny společníkům nebo jsou-li považovány za rozdělené společníkům nebo vzniknou-li společnosti určité náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti;
ukládá daň v sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje, a
byl v platnosti dne 1. července 2021 nebo dříve;
„kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který:
je rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí modelovým pravidlům OECD, podle kterých jurisdikce vybírá svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků;
je uplatňován způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;
„určeným podávajícím subjektem“ členský subjekt, který není nejvyšším mateřským subjektem a který byl jmenován nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou, aby jejich jménem plnil povinnosti podávat informační přehled uložené článkem 44.
Článek 4
Místo, kde se nachází členský subjekt
Nelze-li na základě prvního pododstavce určit místo, kde se subjekt, který není průtokovým subjektem, nachází, má se za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.
Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. b), se určí jako jurisdikce, v níž na základě své podnikatelské přítomnosti podléhá stálá provozovna zdanění na čistém základě.
Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), se určí jako jurisdikce, v níž je stálá provozovna umístěna.
Má se za to, že stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d) je bez státní příslušnosti.
Pokud použitelná smlouva týkající se daní vyžaduje, aby příslušné orgány dosáhly vzájemné dohody o tom, kde je členský subjekt daňovým rezidentem, a žádné dohody nebylo dosaženo, použije se odstavec 5.
Pokud podle použitelné smlouvy týkající se daní neexistuje žádná úleva týkající se dvojího zdanění, protože členský subjekt je daňovým rezidentem v obou smluvních stranách této smlouvy týkající se daní, použije se odstavec 5.
Pro účely výpočtu částky zahrnutých daní podle prvního pododstavce se nezohlední částka daně zaplacená v souladu s režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností.
Je-li částka zahrnutých daní splatných v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že se členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž má vyšší částku vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty vypočítanou na úrovni subjektu v souladu s článkem 28.
Je-li částka vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že členský subjekt je bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.
KAPITOLA II
PRAVIDLO PRO ZAHRNUTÍ PŘÍJMŮ A PRAVIDLO PRO NEDOSTATEČNĚ ZDANĚNÝ ZISK
Článek 5
Nejvyšší mateřský subjekt v Unii
Článek 6
Střední mateřský subjekt v Unii
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě, že:
nejvyšší mateřský subjekt podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, nebo
jiný střední mateřský subjekt se nachází v jurisdikci, v níž podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu.
Článek 7
Střední mateřský subjekt nacházející se v Unii a držený vyloučeným nejvyšším mateřským subjektem
Článek 8
Částečně vlastněný mateřský subjekt v Unii
Článek 9
Přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů
Částka kvalifikovaného příjmu přiřaditelná vlastnickým podílům v nízce zdaněném členském subjektu drženým jinými vlastníky je částka, která by byla považována za přidělitelnou těmto vlastníkům podle zásad přijatelného účetního standardu použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, pokud by se čistý příjem nízce zdaněného členského subjektu rovnal jeho kvalifikovanému příjmu a:
pokud by mateřský subjekt sestavil konsolidovanou účetní závěrku v souladu s tímto účetním standardem (hypotetická konsolidovaná účetní závěrka);
pokud by mateřský subjekt v nízce zdaněném členském subjektu vlastnil kontrolní podíl, takže by v hypotetické konsolidované účetní závěrce byly veškeré příjmy a náklady nízce zdaněného členského subjektu konsolidovány po jednotlivých řádcích s výnosy a náklady mateřského subjektu;
pokud by veškerý kvalifikovaný příjem nízce zdaněného členského subjektu byl přiřaditelný transakcím s osobami, které nejsou subjekty skupiny, a
pokud by všechny vlastnické podíly, které nejsou přímo ani nepřímo drženy mateřským subjektem, byly v držení jiných osob než subjektů skupiny.
Vedle částky přidělené mateřskému subjektu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zahrnuje dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 za dané účetní období v souladu s článkem 27:
celou částku dorovnávací daně vypočítanou pro tento mateřský subjekt; a
částku dorovnávací daně vypočítanou pro jeho nízce zdaněné subjekty nacházející se v témže členském státě vynásobenou přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.
Článek 10
Mechanismus kompenzace pravidla pro zahrnutí příjmů
Pokud mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnický podíl v nízce zdaněném členském subjektu nepřímo prostřednictvím středního mateřského subjektu nebo částečně vlastněného mateřského subjektu, který pro dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, sníží se dorovnávací daň splatná podle článků 5 až 8 o částku, která se rovná části přidělitelného podílu prvně uvedeného mateřského subjektu na dorovnávací dani, jež je splatná středním mateřským subjektem nebo částečně vlastněným mateřským subjektem.
Článek 11
Rozhodnutí uplatnit kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň
Pokud se členský stát, v němž se nacházejí členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, rozhodne uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, podléhají této vnitrostátní dorovnávací dani za dané účetní období všechny nízce zdaněné členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v tomto členském státě.
V rámci kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně mohou být vnitrostátní nadměrné zisky nízce zdaněných členských subjektů vypočítány na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu povoleného oprávněným účetním orgánem a upraveny tak, aby nedocházelo k podstatnému narušení hospodářské soutěže, a nikoli na základě účetního standardu používaného v konsolidované účetní závěrce.
Bez ohledu na první pododstavec platí, že pokud byla kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň za určité účetní období vypočítána v souladu s přijatelným účetním standardem nejvyššího mateřského subjektu nebo s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002), nevypočítá se ve vztahu k členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se v uvedeném členském státě za dané účetní období žádná dorovnávací daň v souladu s článkem 27. Tímto pododstavcem není dotčen výpočet jakékoli dodatečné dorovnávací daně podle článku 29 v případě, že členský stát neuplatní kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň k výběru jakékoli dodatečné dorovnávací daně vyplývající z článku 29.
Článek 12
Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v nadnárodní skupině podniků
Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.
Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku uplatnění odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.
Článek 13
Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu
Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.
První pododstavec se nepoužije, pokud se na nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním vztahuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu k němu a jeho nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v této jurisdikci.
Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.
Článek 14
Výpočet a přidělení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk
Procentní podíl členského státu podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk se pro každé účetní období a každou nadnárodní skupinu podniků vypočítá podle následujícího vzorce:
kde:
počtem zaměstnanců v členském státě je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v tomto členském státě;
počtem zaměstnanců ve všech jurisdikcích, uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk;
celkovou hodnotou hmotných aktiv v členském státě je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v daném členském státě;
celkovou hodnotou hmotných aktiv ve všech jurisdikcích uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk.
Hmotná aktiva zahrnují hmotná aktiva všech členských subjektů, které se nacházejí v příslušné jurisdikci, avšak nezahrnují hotovost nebo peněžní ekvivalenty ani nehmotná nebo finanční aktiva.
Hmotná aktiva zahrnutá do samostatných finančních výkazů stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2 se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.
Počet zaměstnanců a hmotná aktiva přiřazená jurisdikci stálé provozovny se nezohledňují v počtu zaměstnanců a hmotných aktivech v jurisdikci hlavního subjektu.
Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv držených investičním subjektem jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny.
Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv průtokového subjektu jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny, pokud nejsou přiřazeny stálé provozovně, nebo neexistuje-li stálá provozovna, členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci, v níž byl průtokový subjekt založen.
Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci s nulovým procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období, jsou vyloučeny z prvků vzorce pro přidělení celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk této nadnárodní skupině podniků za dané účetní období.
KAPITOLA III
VÝPOČET KVALIFIKOVANÉHO PŘÍJMU NEBO ZTRÁTY
Článek 15
Stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty
Není-li určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu rozumně proveditelné, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu za účetní období určeny za použití jiného přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu za předpokladu, že:
finanční výkazy členského subjektu jsou vedeny na základě uvedeného účetního standardu;
informace obsažené ve finančních výkazech jsou spolehlivé, a
trvalé rozdíly přesahující částku 1 000 000 EUR, které vyplývají z použití určité zásady nebo standardu, které se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, a jejich uplatnění na položky příjmů, nákladů nebo transakcí, se upraví tak, aby odpovídaly postupu požadovanému pro tuto položku v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky.
Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle čl. 3 bodu 6 písm. a), b) a c), považuje se za konsolidovanou účetní závěrku nejvyššího mateřského subjektu podle čl. 3 bodu 6 písm. d) taková účetní závěrka, která by byla sestavena, kdyby byl nejvyšší mateřský subjekt povinen sestavovat tuto konsolidovanou účetní závěrku v souladu s:
přijatelným účetním standardem nebo
schváleným účetním standardem za předpokladu, že tato konsolidovaná účetní závěrka je upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.
Článek 16
Úpravy za účelem stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„čistým daňovým nákladem“ čistá částka těchto položek:
zahrnuté daně vykázané jako náklad a veškeré stávající a odložené zahrnuté daně, které jsou součástí nákladů na daň z příjmů, včetně zahrnutých daní z příjmů, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;
odložené daňové pohledávky přiřaditelné ztrátě za účetní období;
kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vykázané jako náklad;
daně vzniklé na základě pravidel této směrnice, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí na základě modelových pravidel OECD, vykázané jako náklad, a
nekvalifikované vratné imputační daně vykázané jako náklad;
„vyloučenou dividendou“ dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku přijaté nebo vykázané v souvislosti s vlastnickým podílem, s výjimkou dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku, které byly přijaty nebo vykázány v souvislosti s:
vlastnickým podílem:
vlastnickým podílem v investičním subjektu, který podléhá rozhodnutí podle článku 43;
„vyloučeným kapitálovým ziskem nebo ztrátou“ výnos, zisk nebo ztráta zahrnuté v čistém účetním příjmu nebo ztrátě členského subjektu vyplývající ze:
zisků a ztrát vyplývajících ze změn reálné hodnoty vlastnického podílu, s výjimkou portfoliových podílů;
zisků nebo ztrát ze zcizení vlastnického podílu, který je zahrnut na základě ekvivalenční metody účetnictví, a
zisků a ztrát souvisejících se zcizením vlastnického podílu, s výjimkou zcizení portfoliových podílů;
„zahrnutým ziskem nebo ztrátou vyplývajícím z metody přecenění“ čistý zisk nebo ztráta, zvýšené nebo snížené o související zahrnuté daně za účetní období, vyplývající z použití účetní metody nebo praxe, které v případě veškerého majetku, budov a zařízení:
pravidelně upravují účetní hodnotu takového majetku, budov a zařízení na jeho reálnou hodnotu;
zaznamenávají změny hodnoty v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření a
následně nevykazují vzniklý zisk nebo ztrátu v ostatním úplném výsledku hospodaření prostřednictvím zisku a ztráty;
„asymetrickým kurzovým ziskem nebo ztrátou“ kurzový zisk nebo ztráta subjektu, jejichž účetní a daňové funkční měny se liší, které jsou:
zahrnuty do výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;
zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;
zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a účetní funkční měnou členského subjektu a
přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu, bez ohledu na to, zda je tento kurzový zisk nebo ztráta zahrnut do zdanitelného příjmu.
Daňová funkční měna je funkční měna používaná k určení zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu pro zahrnutou daň v jurisdikci, v níž se nachází. Účetní funkční měna je funkční měna používaná k určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu. Třetí cizí měna je měna, která není daňovou funkční měnou ani účetní funkční měnou členského subjektu;
„zásadně nepřípustnými náklady“:
náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s nezákonnými platbami včetně úplatků a nezákonných provizí a
náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s pokutami a sankcemi, které dosahují nebo přesahují hodnotu 50 000 EUR nebo rovnocennou částku ve funkční měně, v níž se vypočítává čistý účetní zisk nebo ztráta členského subjektu;
„chybami z předchozího období a změnami účetních zásad“ změna počátečního stavu vlastního kapitálu členského subjektu na začátku účetního období, kterou lze přičíst:
opravě chyby ve stanovení čistého účetního příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, která ovlivnila příjmy nebo náklady, jež lze zahrnout do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, s výjimkou případů, kdy tato oprava chyby vedla k podstatnému snížení závazku ze zahrnutých daní podle článku 25, a
změně účetních zásad nebo pravidel, která ovlivnila příjmy nebo náklady zahrnuté do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;
„vzniklými penzijními náklady“ rozdíl mezi částkou nákladů na důchodové závazky zahrnutou do čistého účetního příjmu nebo ztráty a částkou příspěvku do penzijního fondu za dané účetní období.
Aby se určil kvalifikovaný příjem nebo ztráta, upraví se čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu o částku těchto položek:
čisté daňové náklady;
vyloučené dividendy;
vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty;
zahrnuté zisky nebo ztráty vyplývající z metody přecenění;
zisky nebo ztráty související se zcizením aktiv a pasiv vyloučené podle článku 35;
asymetrické kurzové zisky nebo ztráty;
zásadně nepřípustné náklady;
chyby z předchozího období a změny účetních zásad a
vzniklé penzijní náklady.
Nebyla-li možnost využití akciových opcí uplatněna, částka nákladů nebo výdajů na kompenzaci na základě akcií, která byla odečtena od čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty za všechna předchozí účetní období, se zahrne v účetním období, v němž platnost této možnosti vypršela.
Pokud část nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií byla vykázána ve finančních výkazech členského subjektu v účetních obdobích předcházejících účetnímu období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, zahrne se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období částka rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která byla odečtena za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, a celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která by byla odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, pokud by v těchto účetních obdobích bylo uvedené rozhodnutí učiněno.
Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se shodně na všechny členské subjekty nacházející se ve stejné jurisdikci pro období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a pro všechna následující účetní období.
V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu zahrne částka neuhrazených nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií odečtená v návaznosti na uvedené rozhodnutí, která přesahuje vzniklé účetní náklady.
Ztráta z prodeje nebo jiného převodu aktiva mezi dvěma členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci, která není zaznamenána v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví na základě zásady obvyklých tržních podmínek, pokud je uvedená ztráta zahrnuta do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.
Pro účely tohoto odstavce se zásadou obvyklých tržních podmínek rozumí zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými subjekty zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými podniky.
Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo pasiva v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, jsou z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu podle prvního pododstavce vyloučeny.
Účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely stanovení zisku nebo ztráty podle prvního pododstavce je účetní hodnota v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vzniklo pasivum, nebo hodnota k prvnímu dni účetního období, v němž bylo dané rozhodnutí učiněno, podle toho, co nastane později.
Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v jurisdikci, ve vztahu k níž je rozhodnutí učiněno, pokud se podávající členský subjekt nerozhodne omezit rozhodnutí pouze na hmotná aktiva členských subjektů nebo na investiční subjekty.
V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo pasiva k prvnímu dni účetního období, v němž bylo rozhodnutí zrušeno, určená na základě uvedeného rozhodnutí, buď přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.
Čistý zisk plynoucí ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, se započte proti případné čisté ztrátě členského subjektu nacházejícího se v uvedené jurisdikci vyplývající ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a ve čtyřech účetních obdobích předcházejících tomuto účetnímu období („pětileté období“). Čistý zisk se nejprve započte proti případné čisté ztrátě, která vznikla v prvním účetním období pětiletého období. Veškerá zbytková částka čistého zisku se převádí do dalšího období a započte se proti případným čistým ztrátám, které vznikly v následujících účetních obdobích pětiletého období.
Zbytková částka čistého zisku, která zůstane po uplatnění druhého pododstavce, se pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého členského subjektu nacházejícího se v této jurisdikci, který dosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. Zbytková částka čistého zisku přiřazená členskému subjektu je úměrná čistému zisku tohoto členského subjektu vydělenému čistým ziskem všech členských subjektů.
Pokud žádný z členských subjektů v určité jurisdikci nedosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rozdělí se zbytková částka čistého zisku uvedená ve třetím pododstavci rovnoměrně mezi všechny členské subjekty v této jurisdikci a rovnoměrně se rozloží na celé pětileté období pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého z těchto členských subjektů.
Veškeré úpravy podle tohoto odstavce pro účetní období předcházející účetnímu období, v němž je rozhodnutí učiněno, podléhají úpravám v souladu s čl. 29 odst. 1. Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.
Jakékoli náklady související s ujednáním o financování, kdy jeden nebo více členských subjektů poskytují úvěr jednomu nebo více dalším členským subjektům téže skupiny, nebo do nich jinak investují („ujednání o financování uvnitř skupiny“), se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu neberou v úvahu, pokud jsou splněny tyto podmínky:
členský subjekt se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním nebo v jurisdikci, ve které by platilo nízké zdanění, pokud by náklady členskému subjektu nevznikly;
lze důvodně předpokládat, že po očekávanou dobu trvání ujednání o financování uvnitř skupiny bude toto ujednání o financování uvnitř skupiny zvyšovat částku nákladů zohledněných při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty uvedeného členského subjektu, aniž by to vedlo k odpovídajícímu zvýšení zdanitelného příjmu členského subjektu, který úvěr poskytuje („protistrana“);
protistrana se nachází v jurisdikci, která není jurisdikcí s nízkým zdaněním, nebo v jurisdikci, ve které by neplatilo nízké zdanění, pokud by příjmy související s danými náklady protistraně nevznikly.
Toto rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.
V účetním období, v němž je rozhodnutí učiněno nebo zrušeno, se provedou příslušné úpravy tak, aby položky kvalifikovaného příjmu nebo ztráty nebyly v důsledku takového rozhodnutí nebo jeho zrušení zohledněny více než jednou nebo opomenuty.
Částka, která je vykázána jako zvýšení vlastního kapitálu členského subjektu a která je výsledkem rozdělení zisku, která byla nebo má být přijata v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 drženým členským subjektem, se zahrne do výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.
Článek 17
Vyloučení příjmů z mezinárodní lodní dopravy
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„příjmy z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z následujících činností, pokud přeprava není prováděna po vnitrozemských vodních cestách ve stejné jurisdikci:
mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu, bez ohledu na to, zda je členský subjekt vlastníkem lodi, pronajímá si ji nebo ji má k dispozici jinak;
mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu na základě dohod o pronájmu lodního prostoru;
pronájem lodi, jež má být používána pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu formou pronájmu s plnou výbavou a posádkou;
pronájem lodi používané pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu jinému členskému subjektu formou pronájmu bez posádky;
účast ve společném fondu, společném podniku nebo mezinárodní provozní agentuře pro mezinárodní lodní přepravu cestujících nebo nákladu a
prodej lodi užívané k mezinárodní přepravě cestujících nebo nákladu za předpokladu, že loď byla členským subjektem držena pro použití po dobu nejméně jednoho roku;
„kvalifikovaným vedlejším příjmem z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z níže uvedených činností, pokud jsou tyto činnosti vykonávány především v souvislosti s mezinárodní lodní přepravou cestujících nebo nákladu:
pronájem lodi bez posádky jinému podniku lodní dopravy, který není členským subjektem, za předpokladu, že doba pronájmu nepřesáhne tři roky
prodej přepravních dokladů vydaných jinými podniky lodní dopravy pro vnitrostátní úsek mezinárodní plavby;
pronájem a krátkodobé skladování kontejnerů nebo poplatky za zadržení v případě pozdního vrácení kontejnerů;
poskytování služeb inženýrů, pracovníků údržby, pracovníků manipulujících s nákladem, zaměstnanců stravovacích služeb a zaměstnanců zákaznických služeb ostatním podnikům lodní dopravy a
příjmy z investiční činnosti, přičemž investiční činnost, ze které příjem plyne, je prováděna jako nedílná součást výkonu činnosti provozování lodí v mezinárodní dopravě.
Náklady vzniklé členskému subjektu, které nepřímo vyplývají z jeho činností v mezinárodní lodní dopravě a z kvalifikovaných vedlejších činností v mezinárodní lodní dopravě, se pro účely výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu odečtou od výnosů členského subjektu z těchto činností na základě jeho výnosů z těchto činností v poměru k jeho celkovým výnosům.
Článek 18
Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty mezi hlavní subjekt a stálou provozovnu
Nesestavuje-li stálá provozovna samostatné finanční výkazy, za její čistý účetní příjem nebo ztrátu se považuje částka, která by byla zohledněna v jejích samostatných finančních výkazech, kdyby byly sestaveny samostatně a v souladu s účetním standardem použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.
Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s článkem 7 modelové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění.
S kvalifikovaným příjmem, který následně získá stálá provozovna, se zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu až do výše kvalifikované ztráty, se kterou se dříve podle prvního pododstavce zacházelo jako s nákladem hlavního subjektu.
Článek 19
Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty průtokového subjektu
Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o částku, kterou lze přidělit jeho vlastníkům, kteří nejsou subjekty skupiny a kteří drží svůj vlastnický podíl v tomto průtokovém subjektu přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů, s výjimkou případů, kdy:
průtokový subjekt je nejvyšším mateřským subjektem nebo
průtokový subjekt je držen nejvyšším mateřským subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.
KAPITOLA IV
VÝPOČET UPRAVENÝCH ZAHRNUTÝCH DANÍ
Článek 20
Zahrnuté daně
Mezi zahrnuté daně členského subjektu patří:
daně vykázané ve finančních výkazech členského subjektu na základě jeho příjmů nebo zisků, případně jeho podílu na příjmech nebo zisku členského subjektu, v němž drží vlastnický podíl;
daně z rozděleného zisku a zisku považovaného za rozdělený a náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti, uložené v rámci způsobilého systému daně z rozděleného zisku;
daně uložené místo obecně použitelné daně z příjmu právnických osob a
daně vybírané s odkazem na nerozdělený zisk a vlastní kapitál společností, včetně daní z více složek založených na příjmech a vlastním kapitálu.
Mezi zahrnuté daně členského subjektu nepatří:
dorovnávací daň vzniklá mateřskému subjektu podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů;
dorovnávací daň vzniklá členskému subjektu v režimu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně;
daně, které je možné přičíst úpravě provedené členským subjektem v důsledku uplatnění kvalifikovaného pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk;
nekvalifikovaná vratná imputační daň a
daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků.
Článek 21
Upravené zahrnuté daně
Upravené zahrnuté daně členského subjektu za účetní období se určí tak, že se součet stávajících daňových nákladů vykázaných do jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty ve vztahu k zahrnutým daním za dané účetní období upraví:
o čistou částku položek připočítávaných k zahrnutým daním a odečítaných od zahrnutých daní za dané účetní období podle odstavců 2 a 3;
o celkovou částku úpravy odložené daně podle článku 22 a
jakékoli zvýšení nebo snížení zahrnutých daní vykázané do vlastního kapitálu nebo ostatního úplného výsledku hospodaření v souvislosti s částkami zahrnutými do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, které budou předmětem daně podle místních daňových předpisů.
Položky připočítávané k zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období zahrnují:
jakoukoli částku zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jako náklad do zisku před zdaněním;
jakoukoli částku odložené daňové pohledávky vzniklé z kvalifikované ztráty, která byla použita podle čl. 23 odst. 2;
jakoukoli částku zahrnutých daní související s nejistou daňovou pozicí dříve vyloučenou podle odst. 3 písm. d), která je v daném účetní období zaplacena, a
jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která vznikla jako snížení stávajícího daňového nákladu.
Položky odečítané od zahrnutých daní členského subjektu za dané účetní období zahrnují:
částku stávajících daňových nákladů v souvislosti s příjmy vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;
jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která nebyla vykázána jako snížení stávajícího daňového nákladu;
jakoukoli částku zahrnutých daní vrácenou nebo započtenou členskému subjektu, se kterou se ve finančních výkazech nezacházelo jako s úpravou stávajících daňových nákladů, s výjimkou případů, kdy se vztahuje ke kvalifikovanému vratnému daňovému zápočtu;
částku stávajících daňových nákladů, která souvisí s nejistou daňovou pozicí, a
jakoukoli částku stávajících daňových nákladů, u které se neočekává, že bude uhrazena do tří let od konce účetního období.
Článek 22
Celková částka úpravy odložené daně
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„nepovoleným výdajem příštích období“:
jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s nejistou daňovou pozicí, a
jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s rozdělením zisku členského subjektu;
„nenárokovaným výdajem příštích období“ jakékoli zvýšení odloženého daňového závazku vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu za účetní období, u něhož se neočekává, že bude uhrazen ve lhůtě stanovené v odstavci 7 tohoto článku, a který se podávající členský subjekt každoročně rozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 nezahrnout do celkové částky úpravy odložené daně za toto účetní období.
Přesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním přepočítaný podle minimální daňové sazby, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.
Celková částka úpravy odložené daně se zvýší o:
jakoukoli částku nepovoleného výdaje příštích období nebo nenárokovaného výdaje příštích období uhrazené v průběhu daného účetního období a
jakoukoli částku opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanoveného v předchozím účetním období, která byla uhrazena v průběhu daného účetního období.
Celková částka úpravy odložené daně nezahrnuje:
částku odložených daňových nákladů související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;
částku odložených daňových nákladů související s nepovolenými a nenárokovanými výdaji příštích období;
dopad úpravy ocenění nebo úpravy účetního uznání související s odloženou daňovou pohledávkou;
částku odložených daňových nákladů vyplývající z přepočtu související se změnou použitelné vnitrostátní daňové sazby a
částku odložených nákladů související s tvorbou a použitím daňových zápočtů.
Je-li postupem podle prvního pododstavce odložená daňová pohledávka zvýšena, celková částka úpravy o odložené daně se odpovídajícím způsobem sníží.
Částka opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanovená pro stávající účetní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1. Opětovně zachyceným odloženým daňovým závazkem za stávající účetní období je částka zvýšení v kategorii odloženého daňového závazku, která byla zahrnuta do celkové částky úpravy odložené daně v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a která nebyla vypořádána do konce posledního dne stávajícího účetního období.
Odchylně od odstavce 7 platí, že pokud odložený daňový závazek představuje výjimku z opětovného zachycení časově rozlišených položek, jeho opětovné zachycení se neprovádí ani když není vypořádán nebo uhrazen během pěti následujících let. Výjimka z opětovného zachycení časově rozlišených položek odpovídá částce vzniklých daňových nákladů, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových závazků, pokud jde o tyto položky:
opravné položky hmotných aktiv;
náklady na získání povolení nebo obdobného opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv;
náklady na výzkum a vývoj;
náklady na vyřazení z provozu a sanaci;
účtování reálné hodnoty nerealizovaných čistých zisků;
čisté kurzové zisky;
pojistné rezervy a odložené pořizovací náklady pojistných smluv;
zisky z prodeje hmotného majetku nacházejícího se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt, které jsou reinvestovány do hmotného majetku v téže jurisdikci, a
dodatečné částky vzniklé v důsledku změn účetních zásad ve vztahu k položkám uvedeným v písmenech a) až h).
Článek 23
Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty
Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty nelze učinit pro jurisdikci se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku podle článku 40.
Článek 24
Zvláštní přidělení zahrnutých daní, které vznikly některým druhům členských subjektů
„Hybridním subjektem“ se rozumí subjekt, s nímž se pro účely daně z příjmu zachází jako se samostatnou osobou v jurisdikci, v níž se nachází, ale jako s daňově transparentním subjektem v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.
Odchylně od prvního pododstavce zahrne členský subjekt uvedený v prvním pododstavci do svých upravených zahrnutých daní částku, která je výsledkem vynásobení procentní sazby dorovnávací daně pro danou jurisdikci částkou pasivních příjmů tohoto členského subjektu zahrnutých do režimu daně z příjmu ovládaných zahraničních společností nebo pravidla daňové transparentnosti, je-li tento výsledek nižší než částka určená podle prvního pododstavce. Pro účely tohoto pododstavce se procentní sazba dorovnávací daně pro danou jurisdikci určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnickému členskému subjektu.
Zahrnuté daně vlastnického členského subjektu vzniklé v souvislosti s takovými pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění tohoto odstavce, se nepřidělují podle odstavců 3 a 4.
Pro účely tohoto odstavce se „pasivními příjmy“ rozumí následující příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného příjmu v rozsahu, v jakém vlastnický členský subjekt podléhal dani v režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku vlastnického podílu v hybridním subjektu:
dividenda nebo ekvivalenty dividend;
úrok nebo ekvivalenty úroků;
nájemné;
licenční poplatky;
anuita nebo
čisté zisky z majetku, který vytváří příjem popsaný v písmenech a) až e).
Článek 25
Úpravy po podání informačního přehledu a změny daňových sazeb
Dojde-li k snížení zahrnutých daní, které byly zahrnuty do upravených zahrnutých daní členského subjektu za předchozí účetní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž jsou upravené zahrnuté daně sníženy o částku snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný příjem za dané účetní období a jakákoli předchozí účetní období se odpovídajícím způsobem upraví.
Podávající členský subjekt se může každoročně rozhodnout v souladu s čl. 45 odst. 2, že nepodstatné snížení zahrnutých daní bude považovat za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž se úprava provádí. Nepodstatným snížením zahrnutých daní je úhrnné snížení upravených zahrnutých daní stanovených pro danou jurisdikci za dané účetní období o méně než 1 000 000 EUR.
Úprava podle prvního pododstavce nesmí překročit částku rovnající se odloženým daňovým nákladům přepočítaným podle minimální daňové sazby.
KAPITOLA V
VÝPOČET EFEKTIVNÍ DAŇOVÉ SAZBY A DOROVNÁVACÍ DANĚ
Článek 26
Stanovení efektivní daňové sazby
Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny se vypočítá pro každé účetní období a pro každou jurisdikci za předpokladu, že existuje čistý kvalifikovaný příjem v dané jurisdikci, podle tohoto vzorce:
kde upravenými zahrnutými daněmi členských subjektů je součet upravených zahrnutých daní všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou IV.
Čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů v dané jurisdikci za účetní období se určí podle tohoto vzorce:
kde:
kvalifikovaným příjmem členských subjektů je případná kladná hodnota součtu kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III;
kvalifikovanými ztrátami členských subjektů je součet kvalifikovaných ztrát všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III.
Článek 27
Výpočet dorovnávací daně
Procentní sazbou dorovnávací daně pro určitou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota rozdílu v procentních bodech vypočtená podle tohoto vzorce:
kde efektivní daňovou sazbou je sazba vypočtená v souladu s článkem 26.
Dorovnávací daní pro danou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:
kde:
dodatečnou dorovnávací daní je částka daně stanovená v souladu s článkem 29 za dané účetní období;
vnitrostátní dorovnávací daní je částka daně za dané účetní období stanovená v souladu s článkem 11 nebo podle kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně jurisdikce třetí země.
Nadměrným ziskem pro danou jurisdikci za dané účetní období uvedeným v odstavci 3 je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:
kde:
čistým kvalifikovaným příjmem je příjem určený v souladu s čl. 26 odst. 2 pro danou jurisdikci;
vyloučením příjmu na základě ekonomické podstaty je částka určená v souladu s článkem 28 pro danou jurisdikci.
Dorovnávací daň členského subjektu za stávající účetní období se vypočítá podle tohoto vzorce:
kde:
kvalifikovaným příjmem členského subjektu pro jurisdikci za účetní období je příjem určený v souladu s kapitolou III;
celkovým kvalifikovaným příjmem všech členských subjektů pro jurisdikci za účetní období je součet kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů nacházejících se v dané jurisdikci za účetní období.
Článek 28
Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„způsobilými zaměstnanci“ zaměstnanci členského subjektu zaměstnaní na plný nebo částečný úvazek a nezávislí dodavatelé, kteří se účastní běžných provozních činností nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny pod vedením a kontrolou této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;
„způsobilými mzdovými náklady“ výdaje na náhrady zaměstnancům, včetně platů, mezd a jiných výdajů, které zaměstnanci přinášejí přímý a samostatný osobní prospěch, jako jsou příspěvky na zdravotní a důchodové pojištění, daně z příjmu a ze zaměstnání a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení;
„způsobilými hmotnými aktivy“:
pozemky, budovy a zařízení nacházející se v dané jurisdikci;
přírodní zdroje nacházející se v dané jurisdikci;
užívací právo nájemce k hmotným aktivům nacházejícím se v dané jurisdikci a
povolení nebo obdobné opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv.
Vyňatá částka mzdových nákladů členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % jeho způsobilých mzdových nákladů způsobilých zaměstnanců, kteří vykonávají činnost pro nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu v této jurisdikci, s výjimkou způsobilých mzdových nákladů, které jsou:
kapitalizovány a zahrnuty do účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv;
přiřaditelné příjmům, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.
Vyňatá částka hmotných aktiv členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv nacházejících se v dané jurisdikci, s výjimkou:
účetní hodnoty majetku, včetně pozemků a budov, který je držen za účelem prodeje, pronájmu nebo investice;
účetní hodnoty hmotných aktiv použitých k získání příjmů, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.
Pro účely způsobilých mzdových nákladů a způsobilých aktiv hlavního subjektu se nepřihlíží ke způsobilým mzdovým nákladům a způsobilým hmotným aktivům stálé provozovny.
Pokud byl příjem stálé provozovny zcela nebo zčásti vyloučen podle čl. 19 odst. 1 a čl. 38 odst. 5, způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva takové stálé provozovny jsou ve stejném poměru vyloučeny z výpočtů podle tohoto článku týkajících se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.
Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců vyplacené průtokovým subjektem a způsobilá hmotná aktiva vlastněná průtokovým subjektem, které nejsou přiděleny podle odstavce 6, se přidělí:
vlastnickým členským subjektům průtokového subjektu v poměru k částce, která jim byla přidělena podle čl. 19 odst. 4, pokud se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci vlastnických členských subjektů, a
průtokovému subjektu, pokud je nejvyšším mateřským subjektem, snížené v poměru k příjmům vyloučeným z výpočtu kvalifikovaného příjmu průtokového subjektu podle čl. 38 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci, ve které se nachází průtokový subjekt.
Všechny ostatní způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva průtokového subjektu jsou z výpočtu vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vyloučeny.
Článek 29
Dodatečná dorovnávací daň
Existuje-li splatná dodatečná dorovnávací daň podle čl. 21 odst. 5, kvalifikovaným příjmem každého členského subjektu, který se nachází v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené tomuto členskému subjektu a vydělené minimální daňovou sazbou. Přidělení se provede poměrným dílem pro každý členský subjekt na základě tohoto vzorce:
Dodatečná dorovnávací daň se přidělí pouze členským subjektům, které vykážou částku upravené zahrnuté daně, která je nižší než nula a nižší než kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto členských subjektů po jejich vynásobení minimální daňovou sazbou.
Článek 30
Vyloučení de minimis
Odchylně od článků 26 až 29 a článku 31 se podávající členský subjekt může rozhodnout, že se splatná dorovnávací daň za členské subjekty nacházející se v určité jurisdikci za účetní období rovná nule, pokud v tomto účetním období:
průměrný kvalifikovaný výnos všech členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, je nižší než 10 000 000 EUR a
průměrný kvalifikovaný příjem nebo ztráta všech členských subjektů v dané jurisdikci představují ztrátu nebo jsou nižší než 1 000 000 EUR.
Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.
Pokud se v prvním nebo druhém předchozím účetním období, nebo v obou, v dané jurisdikci nenacházejí žádné členské subjekty s kvalifikovaným výnosem nebo kvalifikovanou ztrátou, vyloučí se takové účetní období z výpočtu průměrného kvalifikovaného výnosu nebo průměrného kvalifikovaného příjmu nebo ztráty pro danou jurisdikci.
Článek 31
Členské subjekty v menšinovém vlastnictví
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„členským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt, v němž má nejvyšší mateřský subjekt přímý nebo nepřímý vlastnický podíl ve výši 30 % nebo méně;
„mateřským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který přímo či nepřímo drží kontrolní podíly jiného členského subjektu v menšinovém vlastnictví, s výjimkou případů, kdy kontrolní podíly prvně uvedeného subjektu přímo či nepřímo drží jiný členský subjekt v menšinovém vlastnictví;
„podskupinou v menšinovém vlastnictví“ mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví a jeho dceřiné podniky v menšinovém vlastnictví a
„dceřiným podnikem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, jehož kontrolní podíly přímo či nepřímo drží mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví.
Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členů podskupiny v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.
Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.
Tento odstavec se nevztahuje na členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který je investičním subjektem.
Článek 32
Bezpečné přístavy
Odchylně od článků 26 až 31 členské státy zajistí, aby se v případě, že se tak podávající členský subjekt rozhodne, dorovnávací daň splatná skupinou v určité jurisdikci považovala v daném účetním období za nulovou, jestliže efektivní úroveň zdanění členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, splňuje podmínky kvalifikované mezinárodní dohody o bezpečných přístavech.
Pro účely prvního pododstavce se „kvalifikovanou mezinárodní dohodou o bezpečných přístavech rozumí mezinárodní soubor pravidel a podmínek, s nímž všechny členské státy souhlasily a který skupinám spadajícím do působnosti této směrnice poskytuje možnost zvolit si pro určitou jurisdikci jeden nebo více bezpečných přístavů.
KAPITOLA VI
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO RESTRUKTURALIZACI A HOLDINGOVÉ STRUKTURY SPOLEČNOSTÍ
Článek 33
Použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů na fúze a rozdělení skupiny
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„fúzí“ jakékoli uspořádání, při němž:
se všechny nebo v podstatě všechny subjekty skupiny ze dvou nebo více samostatných skupin ocitnou pod společnou kontrolou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny, nebo
se subjekt, který není členem žádné skupiny, ocitne pod společnou kontrolou s jiným subjektem nebo skupinou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny;
„rozdělením“ jakékoli uspořádání, při němž jsou subjekty jedné skupiny rozděleny do dvou nebo více různých skupin, které již nejsou konsolidovány stejným nejvyšším mateřským subjektem.
Pokud dojde k rozdělení jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v působnosti této směrnice na dvě nebo více skupin (každá z nich jako „rozdělená skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozdělené skupiny je dosaženo:
pokud jde o první rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina v daném účetním období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více;
pokud jde o druhé až čtvrté rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina alespoň ve dvou z těchto účetních období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více.
Článek 34
Členské subjekty vstupující do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a z nich vystupující
Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílového subjektu se vypočítají v souladu s odstavci 2 až 8.
Článek 35
Převod aktiv a pasiv
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„reorganizací“ přeměna nebo převod aktiv a pasiv jako například v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo podobné operace, pokud:
protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývajícím členským subjektem nebo osobou s ním spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílového subjektu, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, pokud by vydání podílů na vlastním kapitálu nemělo žádný ekonomický význam;
zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti dani a
daňové právní předpisy jurisdikce, v níž se nachází nabývající členský subjekt, vyžadují, aby nabývající členský subjekt vypočítal zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv, s úpravou s ohledem na jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí;
„nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou“ zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani v místě, kde se nachází zcizující členský subjekt, nebo účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací, podle toho, která hodnota je nižší.
Členský subjekt, který nabývá aktiva a pasiva (dále jen „nabývající členský subjekt“), určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv stanovené podle účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.
Odchylně od odstavce 2, je-li zcizení nebo nabytí aktiv a pasiv provedeno v souvislosti s reorganizací:
zcizující členský subjekt vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakýkoli zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a
nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení.
Odchylně od odstavců 2 a 3 je-li zcizení aktiv a pasiv provedeno v rámci reorganizace, která má pro zcizující členský subjekt za následek nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu:
zcizující členský subjekt zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a
nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, s úpravou v souladu s místními daňovými předpisy nabývajícího členského subjektu za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.
Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že v případech, kdy je členský subjekt pro daňové účely v jurisdikci, v níž se nachází, povinen nebo oprávněn upravit základ svých aktiv a výši svých pasiv na reálnou hodnotu, může tento členský subjekt:
zahrnout do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty částku zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a pasiv, která se:
rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně před datem události, která vedla k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo pasiva bezprostředně po rozhodné události a
sníží (nebo zvýší) o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí;
použít reálnou hodnotu aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v účetních obdobích končících po rozhodné události; a
zahrnout celkovou čistou výši částek stanovených v písmeni a) do kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jedním z těchto způsobů:
celková čistá výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo
jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém z bezprostředně následujících čtyř účetních období, ledaže členský subjekt v některém z účetních období uvedeného časového horizontu nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu opustí, přičemž v tomto případě se v daném účetním období zahrne celá zbývající částka.
Článek 36
Společné podniky
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„společným podnikem“ subjekt, jehož finanční výsledky jsou vykázány ekvivalenční metodou v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, za předpokladu, že nejvyšší mateřský subjekt v něm drží přímo či nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl.
Společný podnik nezahrnuje:
nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů;
vyloučený subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 3;
subjekt, jehož vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučeného subjektu uvedeného v čl. 2 odst. 3 a jenž splňuje jednu z následujících podmínek:
subjekt v držení nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny tvořené výhradně vyloučenými subjekty nebo
přidruženou osobu společného podniku;
„přidruženou osobou společného podniku“:
subjekt, jehož aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného účetního standardu nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného účetního standardu, nebo
stálá provozovna, jejíž hlavní subjekt je společným podnikem nebo je subjektem podle bodu i). V těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobu společného podniku.
Pro účely tohoto odstavce se „dorovnávací daní splatnou skupinou společných podniků“ rozumí přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani skupiny společných podniků.
Článek 37
Nadnárodní skupiny podniků s více mateřskými subjekty
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty“ dvě nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské subjekty uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací, které zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu kombinované skupiny nacházející se v jiné jurisdikci, než ve kterých se nacházejí ostatní subjekty této kombinované skupiny;
„svázanou strukturou“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:
alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských subjektech samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu (jsou-li kótovány) a je z důvodu formy vlastnictví, omezení převodu nebo jiných podmínek vzájemně propojeno a nemůže být samostatně převedeno ani obchodováno a
jeden z nejvyšších mateřských subjektů sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky všech subjektů dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit;
„uspořádáním s dvojí kótací“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:
se nejvyšší mateřské subjekty dohodnou, že svou obchodní činnost spojí pouze na základě smlouvy,
podle smluvních ujednání budou nejvyšší mateřské podniky provádět rozdělení zisku související s dividendami a likvidací svým společníkům na základě pevného poměru;
jsou činnosti nejvyšších mateřských subjektů řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní subjektivita;
jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských subjektů, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a
nejvyšší mateřské subjekty sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektů ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit.
Subjekt, který není vyloučeným subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3, se považuje za členský subjekt, pokud je konsolidován po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty, nebo pokud jsou jeho kontrolní podíly drženy subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.
Při uplatňování této směrnice ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině s více mateřskými subjekty se podle potřeby veškeré odkazy na nejvyšší mateřský subjekt použijí, jako by se jednalo o odkazy na více nejvyšších mateřských subjektů.
KAPITOLA VII
REŽIMY DAŇOVÉ NEUTRALITY A DANĚ Z ROZDĚLNÉHO ZISKU
Článek 38
Nejvyšší mateřský subjekt, který je průtokovým subjektem
Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikovaného příjmu, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu („držitel podílu“) v průtokovém subjektu za předpokladu, že:
držitel podílu podléhá dani z těchto příjmů za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce daného účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo
lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu a daní uhrazených držitelem podílu z tohoto příjmu do dvanácti měsíců od konce daného účetního období odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.
Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období rovněž sníží o částku kvalifikovaného příjmu přidělenou držiteli podílu v průtokovém subjektu za předpokladu, že držitelem podílu je:
fyzická osoba, která je daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo
vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a které drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu.
První pododstavec se nepoužije v rozsahu, v jakém držitel podílu není oprávněn tuto ztrátu použít pro výpočet svého zdanitelného příjmu.
Článek 39
Nejvyšší mateřský subjekt podléhající režimu odčitatelných dividend
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„režimem odčitatelných dividend“ daňový režim, který uplatňuje jedinou úroveň zdanění příjmů vlastníků subjektu tak, že od příjmů subjektu odečte zisk rozdělený vlastníkům nebo jej z příjmů subjektu vyloučí nebo že osvobodí družstvo od daně;
„odčitatelnou dividendou“ ve vztahu k členskému subjektu, na který se vztahuje režim odčitatelných dividend:
rozdělení zisku držiteli vlastnického podílu v členském subjektu, kterou lze odečíst od zdanitelného příjmu členského subjektu podle práva jurisdikce, v níž se subjekt nachází, nebo
dividenda členovi družstva a
„družstvem“ subjekt, který uvádí na trh nebo pořizuje zboží nebo služby kolektivně jménem svých členů a podléhá daňovému režimu v jurisdikci, v níž se nachází, který zajišťuje daňovou neutralitu ve vztahu ke zboží nebo službám, které členové prostřednictvím družstva prodávají nebo pořizují.
Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro účetní období svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, která je rozdělována jako odčitatelná dividenda do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že:
dividenda podléhá zdanění u příjemce za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo
lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní a daní nejvyššího mateřského subjektu uhrazených příjemcem z takové dividendy odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.
Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend také pro účetní období sníží svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, kterou rozděluje jako odčitatelnou dividendu do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že příjemcem je:
fyzická osoba a obdržená dividenda je dividendou od zásobovacího družstva;
fyzická osoba, která je daňovým rezidentem ve stejné jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo
vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo jiný penzijní fond než subjekt penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt.
Článek 40
Způsobilý systém daně z rozděleného zisku
Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v určité jurisdikci.
Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený se rovná nižší z těchto částek:
částka upravených zahrnutých daní nezbytná ke zvýšení efektivní daňové sazby vypočtené v souladu s čl. 27 odst. 2 pro jurisdikci v daném účetním období na minimální daňovou sazbu nebo
částka daně, která by byla splatná, pokud by členské subjekty nacházející se v jurisdikci rozdělily veškerý svůj příjem podléhající způsobilému systému daně z rozděleného zisku během daného účetního období.
Na konci každého následujícího účetního období se zůstatky na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zřízených v předchozích účetních obdobích chronologicky snižují případně až na nulovou výši o daně zaplacené členskými subjekty v daném účetním období ve vztahu ke skutečnému rozdělení nebo tomu, které je za rozdělení považováno.
Případná zbytková částka na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění druhého pododstavce se sníží případně až na nulovou výši o částku rovnající se součinu čisté kvalifikované ztráty za danou jurisdikci a minimální daňové sazby.
Případná dodatečná splatná částka dorovnávací daně se vynásobí následujícím poměrem pro účely stanovení dodatečné dorovnávací daně splatné v příslušné jurisdikci:
kde:
kvalifikovaný příjem členského subjektu se určí v souladu s kapitolou III pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek, a
čistý kvalifikovaný příjem v jurisdikci se určí v souladu s čl. 26 odst. 2 pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek.
Článek 41
Stanovení efektivní daňové sazby a dorovnávací daně investičního subjektu
Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí jejich upravené zahrnuté daně, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.
Procentní sazba dorovnávací daně investičního subjektu se rovná kladnému rozdílu mezi minimální daňovou sazbou a efektivní daňovou sazbou tohoto investičního subjektu.
Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí částky jejich vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.
Vyloučení příjmu investičního subjektu na základě ekonomické podstaty se určí v souladu s čl. 28 odst. 1 až 7. Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců a způsobilá hmotná aktiva, které se pro takový investiční subjekt zohlední, se sníží v poměru k přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu vydělenému celkovým kvalifikovaným příjmem takového investičního subjektu.
Článek 42
Rozhodnutí zacházet s investičním subjektem jako s daňově transparentním subjektem
V případě zrušení rozhodnutí se jakýkoli zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo pasiva drženého investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem určí na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo pasiva k prvnímu dni roku, kdy ke zrušení rozhodnutí dojde.
Článek 43
Rozhodnutí použít metodu zdanitelného rozdělení zisku
Částka zahrnutých daní vzniklých investičnímu subjektu, která je započitatelná proti daňovému závazku vlastnického členského subjektu vyplývajícímu z rozdělení zisku ze strany investičního subjektu, se zahrne do kvalifikovaného příjmu a upravených zahrnutých daní vlastnického členského subjektu, který rozdělený zisk obdržel.
Podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu uvedeném v odstavci 3, který vznikl ve třetím roce předcházejícím danému účetnímu období („rozhodný rok“), se považuje za kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu tohoto kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.
Kvalifikovaný příjem nebo ztráta investičního subjektu a upravené zahrnuté daně přiřaditelné tomuto příjmu za dané účetní období jsou vyloučeny z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s kapitolou V a s čl. 41 odst. 1 až 4 s výjimkou částky zahrnutých daní podle druhého pododstavce tohoto odstavce.
Nerozděleným čistým kvalifikovaným příjmem investičního subjektu za rozhodný rok je částka kvalifikovaného příjmu tohoto investičního subjektu za rozhodný rok snížená případně až na nulovou výši o:
zahrnuté daně investičního subjektu;
zisk rozdělený a zisk považovaný za rozdělený společníkům, kteří nejsou investičními subjekty, v období začínajícím prvním dnem třetího roku předcházejícího účetnímu období a končícím posledním dnem vykazovaného účetního období, v němž byl vlastnický podíl držen („rozhodné období“);
kvalifikované ztráty vzniklé v rozhodném období a
jakoukoli zbytkovou částku kvalifikovaných ztrát, o kterou zatím nebyl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu za předchozí rozhodný rok, tak zvaný převod investičních ztrát do následujícího období.
Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o rozdělený zisk nebo zisk považovaný za rozdělený, o který již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. b).
Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o částku kvalifikovaných ztrát, o kterou již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. c).
V případě zrušení rozhodnutí se podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu za rozhodný rok na konci účetního období předcházejícího účetnímu období, kdy je zrušení provedeno, považuje za kvalifikovaný příjem investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu takového kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.
KAPITOLA VIII
ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ
Článek 44
Povinnosti týkající se podávání informačního přehledu
Pro účely tohoto článku se rozumí:
„určeným místním subjektem“ členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v členském státě a byl jmenován ostatními členskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícími se ve stejném členském státě k tomu, aby jejich jménem podal informační přehled k dorovnávací dani nebo oznámení v souladu s tímto článkem;
„kvalifikovanou dohodou příslušných orgánů“ dvoustranná nebo mnohostranná dohoda nebo ujednání mezi dvěma nebo více příslušnými orgány, která stanoví automatickou výměnu ročních informačních přehledů k dorovnávací dani.
Tento přehled může jménem členského subjektu podat určený místní subjekt.
Odchylně od odstavce 2 nemá členský subjekt povinnost podat svému správci daně informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled již byl v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 5 podán:
nejvyšším mateřským podnikem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází, nebo
určeným podávajícím subjektem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází.
Informační přehled k dorovnávací dani se podává ve standardní šabloně a obsahuje tyto informace týkající se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny:
identifikaci členských subjektů, včetně jejich případných daňových identifikačních čísel, jurisdikce, v níž se nacházejí, a jejich statusu podle pravidel této směrnice;
informace o obecné korporátní struktuře nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, včetně kontrolních podílů v členských subjektech držených ostatními členskými subjekty;
informace, které jsou nezbytné pro výpočet:
efektivní daňové sazby pro každou jurisdikci a dorovnávací daně každého členského subjektu;
dorovnávací daně člena skupiny společných podniků;
přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů a částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk jednotlivým jurisdikcím a
dokumentaci dokládající rozhodnutí učiněná v souladu s touto směrnicí.
Odchylně od odstavce 5, pokud se členský subjekt nachází v členském státě a nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země, která uplatňuje pravidla považovaná podle článku 52 za rovnocenná pravidlům této směrnice, podá členský subjekt nebo určený místní subjekt informační přehled k dorovnávací dani obsahující tyto informace:
veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 8, včetně:
identifikace všech členských subjektů, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží přímo či nepřímo kdykoli během účetního období vlastnický podíl, a struktury těchto vlastnických podílů;
veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby pro jurisdikce, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnické podíly v členských subjektech uvedených v bodě i), a splatné dorovnávací daně a
veškerých informací, které jsou pro tento účel důležité v souladu s články 9, 10, nebo 11;
veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 13, včetně:
identifikace všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, a struktury takových vlastnických podílů;
veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu a jeho splatné dorovnávací daně a
veškerých informací nezbytných pro přidělení takové dorovnávací daně na základě přidělovacího vzorce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanoveného v článku 14;
veškeré informace nezbytné pro uplatnění kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně kterýmkoli členským státem, který se v souladu s článkem 11 rozhodl takovou dorovnávací daň uplatňovat.
Článek 45
Rozhodnutí
Článek 46
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, včetně těch, jež se týkají povinnosti členského subjektu podat a uhradit svůj podíl dorovnávací daně nebo mít dodatečný hotovostní daňový náklad, a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
KAPITOLA IX
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 47
Daňové zacházení s odloženými daňovými pohledávkami, odloženými daňovými závazky a převáděnými aktivy v přechodném období
Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se zohlední při minimální daňové sazbě nebo použitelné vnitrostátní daňové sazbě podle toho, která z nich je nižší. Odložená daňová pohledávka, která byla vykázána při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, však může být zohledněna při minimální daňové sazbě, pokud je daňový poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě.
K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání v souvislosti s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.
Článek 48
Přechodná úleva pro vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty
Pro účely čl. 28 odst. 3 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:
2023 |
10 % |
2024 |
9,8 % |
2025 |
9,6 % |
2026 |
9,4 % |
2027 |
9,2 % |
2028 |
9,0 % |
2029 |
8,2 % |
2030 |
7,4 % |
2031 |
6,6 % |
2032 |
5,8 % |
Pro účely čl. 28 odst. 4 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:
2023 |
8 % |
2024 |
7,8 % |
2025 |
7,6 % |
2026 |
7,4 % |
2027 |
7,2 % |
2028 |
7,0 % |
2029 |
6,6 % |
2030 |
6,2 % |
2031 |
5,8 % |
2032 |
5,4 % |
Článek 49
Počáteční fáze vyloučení nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin z pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk
Dorovnávací daň splatná nejvyšším mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 5 odst. 2 nebo středním mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 7 odst. 2, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem, se sníží na nulu:
v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V;
v prvních pěti letech počínaje prvním dnem účetního období, v němž velká vnitrostátní skupina poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.
Má se za to, že nadnárodní skupina podniků je v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, pokud v daném účetním období:
má členské subjekty v nejvýše šesti jurisdikcích a
součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků nacházejících se ve všech jurisdikcích s výjimkou referenční jurisdikce nepřesahuje 50 000 000 EUR.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) se „referenční jurisdikcí“ rozumí jurisdikce, v níž mají členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nejvyšší součet celkové hodnoty hmotných aktiv v účetním období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice. Celkovou hodnotou hmotných aktiv v jurisdikci se rozumí součet čisté účetní hodnoty veškerých hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v dané jurisdikci.
Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) dnem 31. prosince 2023.
Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odstavci 2 dne 31. prosince 2024.
Pro velké vnitrostátní skupiny, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. b) dne 31. prosince 2023.
Článek 50
Rozhodnutí odložit uplatňování pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk
Nejvyšší mateřský subjekt podle prvního pododstavce jmenuje určený podávající subjekt v členském státě jiném, než je členský stát, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází, nebo jestliže nadnárodní skupina podniků nemá členský subjekt v jiném členském státě, jmenuje určený podávající subjekt v jurisdikci třetí země, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází.
V takovém případě určený podávající subjekt podá informační přehled k dorovnávací dani v souladu s požadavky čl. 44 odst. 5. Členské subjekty, jež se nacházejí v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, poskytnou určenému podávajícímu subjektu informace nezbytné pro dosažení souladu s čl. 44 odst. 5 a jsou osvobozeny od povinnosti podávat informační přehled podle čl. 44 odst. 2.
Článek 51
Přechodná úleva pro povinnost podávat informační přehled
Bez ohledu na čl. 44 odst. 7 se informační přehled k dorovnávací dani a oznámení podle článku 44 podávají správci daně členských států nejpozději osmnáct měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období, které je přechodným obdobím uvedeným v článku 47.
KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 52
Posouzení rovnocennosti
Právní rámec zavedený ve vnitrostátním právu jurisdikce třetí země se považuje za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů stanovenému v kapitole II a nepovažuje se za režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, pokud splňuje tyto podmínky:
prosazuje soubor pravidel, podle nichž mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům nadnárodní skupiny podniků;
stanoví minimální efektivní daňovou sazbu ve výši alespoň 15 %, pod jejíž úrovní je členský subjekt považován za nízce zdaněný subjekt;
pro účely výpočtu minimální efektivní daňové sazby umožňuje slučování příjmů pouze subjektů nacházejících se ve stejné jurisdikci a
pro účely výpočtu dorovnávací daně podle rovnocenného kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů stanoví úlevu pro jakoukoli dorovnávací daň, která byla zaplacena v členském státě při uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů, a pro jakoukoli kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou v této směrnici.
Článek 53
Výkon přenesené pravomoci
Článek 54
Informování Evropského parlamentu
Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.
Článek 55
Dvoustranná dohoda o zjednodušených oznamovacích povinnostech
Unie může uzavírat dohody s jurisdikcemi třetích zemí, jejichž právní rámce jsou v souladu s článkem 52 považovány za rovnocenné kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, za účelem vytvoření rámce pro zjednodušení postupů oznamování stanovených v čl. 44 odst. 6.
Článek 56
Provedení ve vnitrostátním právu
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2023. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.
Tyto předpisy použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2023.
Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 12, 13 a 14, s výjimkou ujednání stanoveného v čl. 50 odst. 2, se však použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2024.
Uvedené předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 57
Přezkum provádění prvního pilíře ze strany Komise
Komise do 30. června 2023 předloží Radě zprávu, v níž posoudí situaci, pokud jde o provádění prvního pilíře prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, které bylo dohodnuto inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021, a případně, pokud nebude řešení prvního pilíře provedeno, předloží legislativní návrh k řešení těchto výzev v oblasti zdanění.
Článek 58
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 59
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1)