(EU) 2021/2139Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1-349 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 4. června 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2139

ze dne 4. června 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 442 9.12.2021, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022,

  L 188

1

15.7.2022

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023,

  L 

1

21.11.2023




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2139

ze dne 4. června 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení.

▼M1

Článek 2a

Přezkum

Při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852 Komise rovněž přezkoumá a posoudí nutnost změnit termíny uvedené v příloze I oddíle 4.27, oddíle 4.28, oddíle 4.29 bodě 1 písm. b), oddíle 4.30 bodě 1 písm. b) a oddíle 4.31 bodě 1 písm. b).

Přezkum termínu uvedeného v příloze I oddílech 4.27 a 4.28 bodě 2 zohlední technický pokrok v oblasti uvádění paliv odolných vůči nehodám na trh v Unii a celém světě.

▼B

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Lesnictví

1.1

Zalesňování

1.2

Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

1.3

Hospodaření v lesích

1.4

Záchovné lesnictví

2.

Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí

2.1

Obnova mokřadů

3.

Zpracovatelský průmysl

3.1

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

3.2

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

3.3

Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

3.4

Výroba baterií

3.5

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov

3.6

Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

3.7

Výroba cementu

3.8

Výroba hliníku

3.9

Výroba železa a oceli

3.10

Výroba vodíku

3.11

Výroba pecních sazí

3.12

Výroba bezvodé sody

3.13

Výroba chloru

3.14

Výroba základních organických chemických látek

3.15

Výroba amoniaku

3.16

Výroba kyseliny dusičné

3.17

Výroba plastů v primárních formách

4.

Energetika

4.1

Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

4.2

Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

4.3

Výroba elektřiny z větrné energie

4.4

Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

4.5

Výroba elektřiny z vodní energie

4.6

Výroba elektřiny z geotermální energie

4.7

Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.8

Výroba elektřiny z bioenergie

4.9

Přenos a distribuce elektřiny

4.10

Skladování elektřiny

4.11

Skladování tepelné energie

4.12

Skladování vodíku

4.13

Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

4.14

Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

4.15

Rozvod dálkového vytápění/chlazení

4.16

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

4.17

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

4.18

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

4.19

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.20

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

4.21

Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění

4.22

Výroba tepla/chladu z geotermální energie

4.23

Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.24

Výroba tepla/chladu z bioenergie

4.25

Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

4.26.

Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

4.27.

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

4.28.

Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

4.29.

Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

4.30.

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

4.31.

Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

5.

Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace

5.1

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

5.2

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

5.3

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod

5.4

Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

5.5

Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje

5.6

Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod

5.7

Anaerobní digesce biologického odpadu

5.8

Kompostování biologického odpadu

5.9

Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití

5.10

Zachycování a využívání skládkového plynu

5.11

Přeprava CO2

5.12

Trvalé podzemní geologické ukládání CO2

6.

Doprava

6.1

Meziměstská železniční osobní doprava

6.2

Železniční nákladní doprava

6.3

Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava

6.4

Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

6.5

Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly

6.6

Silniční nákladní doprava

6.7

Vnitrozemská vodní osobní doprava

6.8

Vnitrozemská nákladní vodní doprava

6.9

Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy

6.10

Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti

6.11

Námořní a pobřežní osobní doprava

6.12

Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy

6.13

Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistickou logistiku

6.14

Infrastruktura pro železniční dopravu

6.15

Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu

6.16

Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu

6.17

Nízkouhlíková letištní infrastruktura

7.

Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí

7.1

Výstavba nových budov

7.2

Renovace stávajících budov

7.3

Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

7.4

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)

7.5

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov

7.6

Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

7.7

Pořizování a vlastnictví budov

8.

Informační a komunikační činnosti

8.1

Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

8.2

Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů

9.

Odborné, vědecké a technické činnosti

9.1

Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

9.2

Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu

9.3

Odborné služby související s energetickou náročností budov

Dodatek A:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro přizpůsobování se změně klimatu

Dodatek B:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Dodatek C:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Dodatek D:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

Dodatek E:

Technické specifikace pro zařízení k využívání vody

1.   LESNICTVÍ

1.1.    Zalesňování

Popis činnosti

Založení lesa výsadbou, záměrným vysetím nebo přirozenou obnovou na půdě, která byla do té doby využívána jiným způsobem nebo nebyla využívána. Zalesňování znamená transformaci využívání půdy z nelesního na lesní v souladu s definicí zalesňování Organizace pro výživu a zemědělství OSN („FAO“) ( 1 ), podle níž se lesem rozumí půda, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 2 ). Zalesňování může zahrnovat i dřívější zalesnění, pokud k němu dojde v období mezi výsadbou stromů a okamžikem, kdy je využití půdy uznáno jako lesní.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátním právu, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO.

Plán zalesňování obsahuje všechny prvky požadované vnitrostátním právem, které se týkají posuzování vlivů zalesňování na životní prostředí.

1.2  Nejlépe prostřednictvím plánu zalesňování nebo v případě chybějících informací prostřednictvím jiného dokumentu se poskytnou podrobné informace, pokud jde o tyto body:

a)  popis území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

b)  přípravu místa a dopady na již existující zásoby uhlíku, včetně půdy a nadzemní biomasy, za účelem ochrany půdy s velkou zásobou uhlíku (1);

c)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

d)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

e)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

f)  fúseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

g)  gopatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

h)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

i)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

j)  posouzení dopadu na potravinové zabezpečení;

k)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro zalesňování.

1.3  V okamžiku, kdy se z oblasti stane les, naváže na plán zalesňování následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanovený ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právo lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinuje, uvedený v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (2). Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.4  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (3);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.5  Činnost se řídí osvědčenými postupy pro zalesňování stanovenými ve vnitrostátním právu, nebo pokud takové osvědčené postupy pro zalesňování nejsou ve vnitrostátním právu stanoveny, je v souladu s jedním z těchto kritérií:

a)  činnost je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (4);

b)  činnost se řídí „Celoevropskými pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC“ (5).

1.6  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (6).

1.7  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 (7).

1.8  Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3  Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)  analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (8). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)  postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)  postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)  poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)  postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)  rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)  emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4  Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.  Záruka trvalosti

3.1  V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)  oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (9);

b)  oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)  na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2  Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu zalesňování a následného lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (10) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (11) jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (12) nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (13) (14), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (15), v Minamatské úmluvě o rtuti (16), v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (17), a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO (18) zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) (Plán zalesňování) a bodě 1.4 písm. i) (Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný systém) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(2)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(3)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(4)   

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1).

(5)   

Celoevropské pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC přijaté na zasedání odborné úrovně ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) ve dnech 12.–13. listopadu 2008 a předsednictvem PEBLDS jménem Rady PEBLDS dne 4. listopadu 2008 (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/other_meetings/2008/Geneva/Guidelines_Aff_Ref_ADOPTED.pdf).

(6)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(7)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).

(8)   

Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).

(9)   

Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(10)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(11)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(12)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).

(13)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(14)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

(15)   

Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 29).

(16)   

Minamatská úmluva o rtuti (Úř. věst. L 142, 2.6.2017, s. 6).

(17)   

Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 21).

(18)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

1.2.    Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

Popis činnosti

Obnova a rekultivace lesů podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá obnova a rekultivace definici, na níž v recenzované vědecké literatuře pro konkrétní země panuje široká shoda, nebo definici v souladu s koncepcí obnovy lesů podle FAO ( 3 ) nebo definici v souladu s jednou z definic ekologické obnovy ( 4 ) uplatněné na lesy nebo obnově lesů ( 5 ) podle Úmluvy o biologické rozmanitosti ( 6 ). Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž lesnické činnosti v souladu s definicí „opětovného zalesňování“ ( 7 ) a „přirozeně se obnovujícího lesa“ ( 8 ) podle FAO po extrémní události, jestliže je extrémní událost definována ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, jestliže je v souladu definicí extrémní povětrnostní události ( 9 ) podle IPCC; nebo po přírodním požáru, jestliže je přírodní požár definován ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, pak podle definice v Evropském slovníčku přírodních a lesních požárů ( 10 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují žádnou změnu využívání půdy a probíhají na znehodnocené půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 11 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (1).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (2);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (3) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (4);

c)  zavedený systém hospodaření splňuje kritéria udržitelnosti lesa stanovená v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti je v souladu s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (5).

1.5  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3  Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)  analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (6). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)  postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)  postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)  poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)  postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)  rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)  emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4  Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.  Záruka trvalosti

3.1  V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)  oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (7);

b)  oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)  na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2  Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (8) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (9), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(2)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(3)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).

(4)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady udržitelného hospodaření s lesy. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2.–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(5)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(6)   

Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).

(7)   

Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.


(Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(8)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(9)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

1.3.    Hospodaření v lesích

Popis činnosti

Hospodaření v lesích podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá hospodaření v lesích jakékoli hospodářské činnosti vyplývající ze systému použitelného na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa. Hospodaření v lesích nepředpokládá žádnou změnu využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 12 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (1).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (2);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (3) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (4);

c)  zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa stanovenými v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (5).

1.5  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3  Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)  analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (6). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)  postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)  postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)  poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)  postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)  rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)  emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4  Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.  Záruka trvalosti

3.1  V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)  oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (7);

b)  oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)  na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2  Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (8) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (9), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (10). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(2)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(3)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).

(4)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady udržitelného hospodaření s lesy. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2.–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(5)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(6)   

Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).

(7)   

Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.


(Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(8)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(9)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(10)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

1.4.    Záchovné lesnictví

Popis činnosti

Hospodaření v lesích s cílem chránit jedno nebo více stanovišť nebo druhů. Záchovné lesnictví nepředpokládá žádnou změnu kategorie využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 13 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (1).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, hlavní druhy lesních dřevin a zamýšlené druhy lesních dřevin, jejich rozsah a rozložení, a to v souladu s kontextem místního lesního ekosystému;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj:

a)  obsahuje primární stanovený cíl hospodaření (2), který spočívá v ochraně půdy a vody (3), ochraně biologické rozmanitosti (4) nebo společenských službách (5) na základě definic FAO;

b)  podporuje postupy, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

c)  zahrnuje analýzu:

i)  dopadů a tlaků na ochranu stanovišť a rozmanitost souvisejících stanovišť;

ii)  stavu těžby s minimalizací dopadů na půdu;

iii)  dalších činností, které mají dopad na cíle ochrany, jako jsou lov a rybolov, zemědělské, pastevecké a lesnické činnosti, průmyslové, těžební a komerční činnosti.

1.4  Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích, pokud existuje;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (6) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (7);

c)  zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa ve smyslu čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.5  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (8).

1.6  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.7  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2  U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3  Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)  analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (9). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)  postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)  postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)  poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)  postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)  rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)  emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4  Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.  Záruka trvalosti

3.1  V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)  oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (10);

b)  oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)  na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2  Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (11) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny lesnických podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Při této činnosti se nepoužívají pesticidy ani hnojiva.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (12), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (13). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(2)   

Primární stanovený cíl hospodaření přiřazený hospodářské jednotce (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(3)   

Les, ve kterém je cílem hospodaření ochrana půdy a vody. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(4)   

Les, ve kterém je cílem hospodaření ochrana biologické rozmanitosti. Zahrnuje mimo jiné oblasti určené k ochraně biodiverzity v chráněných oblastech. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(5)   

Les, ve kterém jsou cílem hospodaření společenské služby. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(6)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).

(7)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady udržitelného hospodaření s lesy. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2.–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(8)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(9)   

Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).

(10)   

Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.


(Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(11)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(12)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(13)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

2.   ČINNOSTI V OBLASTI OCHRANY A OBNOVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.1.    Obnova mokřadů

Popis činnosti

Obnova mokřadů označuje hospodářské činnosti, které podporují navrácení mokřadů do původního stavu, a hospodářské činnosti, které zlepšují funkce mokřadů, aniž by nutně podporovaly navrácení do stavu před narušením, přičemž mokřady se rozumí půda, která odpovídá mezinárodní definici mokřadu ( 14 ) nebo rašeliniště ( 15 ) stanovené v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) ( 16 ). Dotčená oblast odpovídá definici mokřadů v Unii, jak je stanovena ve sdělení Komise o rozumném využívání a ochraně mokřadů ( 17 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006, ale týkají se třídy 6 statistické klasifikace činností v oblasti ochrany životního prostředí (CEPA) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ( 18 ).

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Plán obnovy

1.1  Na oblast se vztahuje plán obnovy, který je v souladu se zásadami a pokyny Ramsarské úmluvy pro obnovu mokřadů (1), dokud oblast není klasifikována jako mokřad a nespadá pod plán hospodaření v mokřadech v souladu s pokyny Ramsarské úmluvy pro plánování hospodaření v ramsarských lokalitách a v ostatních mokřadech (2). U rašelinišť se plán obnovy řídí doporučeními obsaženými v příslušných usneseních Ramsarské úmluvy, včetně usnesení XIII/13.

1.2  Plán obnovy obsahuje pečlivé zvážení místních hydrologických a pedologických podmínek, včetně dynamiky nasycení půdy a změn aerobních a anaerobních podmínek.

1.3  V plánu obnovy jsou řešena všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se hospodaření v mokřadech.

1.4  Plán obnovy stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1  Činnost splňuje tato kritéria:

a)  analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)  předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá době 100 let.

2.2  Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)  analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (3). Zejména v případě, že se definice mokřadů použitá v této analýze liší od definice mokřadů použité v národní inventuře skleníkových plynů, zahrnuje analýza určení různých kategorií pozemků spadajících do dotčené oblasti. Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku. U pobřežních mokřadů zohledňuje analýza přínosů v oblasti klimatu projekce očekávaného relativního zvýšení hladiny moře a možnosti migrace mokřadů;

b)  postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)  postupy hospodaření zdokumentované před zahájením činnosti, pokud existují;

ii)  poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

c)  rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)  emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

4.  Záruka trvalosti

4.1  V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto mokřadu zaručena jedním z těchto opatření:

a)  oblast je určena k tomu, aby byla ponechána jako mokřad, a nesmí být přeměněna na jiné využití půdy;

b)  oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)  na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane mokřadem.

4.2  Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu obnovy budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z činností v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí vymezených v tomto nařízení.

5.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

6.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Těžba rašeliny je minimalizována.

5)  Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je minimalizováno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (4), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (5). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními prováděcími předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Plán uvedený v bodě 1 (Plán obnovy) tohoto oddílu obsahuje ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních druhů.

(1)   

Ramsarská úmluva (2002), Zásady a pokyny pro obnovu mokřadů. Přijato usnesením VIII.16 (2002) Ramsarské úmluvy (verze z 4.6.2021: https://www.ramsar.org/sites/default/files/documents/pdf/guide/guide-restoration.pdf).

(2)   

Ramsarská úmluva (2002), usnesení VIII.14, Nové pokyny pro plánování hospodaření v ramsarských lokalitách a v ostatních mokřadech (verze z 4.6.2021: https://www.ramsar.org/sites/default/files/documents/pdf/res/key_res_viii_14_e.pdf).

(3)   

Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).

(4)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(5)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

3.   ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

3.1.    Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přičemž energie z obnovitelných zdrojů je definována v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/2001.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení pro obnovitelnou energii.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.2.    Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

Popis činnosti

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě zařízení na výrobu vodíku, která splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy, a zařízení na využívání vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.3.    Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace nízkouhlíkových dopravních prostředků, kolejových vozidel a plavidel.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C29.1, C30.1, C30.2, C30.9, C33.15, C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení (1), novém využití nebo modernizaci:

a)  vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)  vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);

c)  zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, pokud jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

d)  do 31. prosince 2025 vozidel kategorií M2 a M3 (2), která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) (3) a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 (4) a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (5), jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná (6). Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové;

e)  zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity;

f)  vozidel kategorií M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla (7) s:

i)  do 31. prosince 2025: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (8) nižšími než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii)  od 1. ledna 2026: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631, které jsou nulové;

g)  vozidel kategorie L (9) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (10);

h)  vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (11);

i)  vozidel kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení;

j)  plavidel pro vnitrozemskou vodní osobní dopravu, která:

i)  mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)  do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz využívají nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjení ze sítě;

k)  plavidel pro vnitrozemskou nákladní vodní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)  mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)  do 31. prosince 2025 mají přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo v případě nových plavidel odhadnuté) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti (12), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

l)  plavidel pro námořní a pobřežní nákladní dopravu, plavidel pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)  mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
ii)  do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz na moři a v přístavu získávají nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;
iii)  do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) (13), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;
iv)  do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (14), jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (15); ►M2  
v)  od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (15), dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (18), a:
a)  jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;
b)  v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu;  ◄

m)  plavidel pro námořní a pobřežní osobní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)  mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
ii)  do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;
iii)  do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (16); ►M2  
iv)  od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (16), dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (19), a:
a)  jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;
b)  v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu.  ◄

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Pokud jde o písmena j) až m), kritéria týkající se dovybavení jsou uvedena v oddílech 6.9 a 6.12 této přílohy.

(2)   

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

(3)   

Jak je stanoveno v příloze I části C bodě 3 nařízení (EU) 2018/858.

(4)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1).

(5)   

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).

(6)   

Do 31. prosince 2022 EURO VI, krok E podle nařízení (ES) č. 595/2009.

(7)   

Ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2018/858.

(8)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(9)   

Ve smyslu článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

(10)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

(11)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).

(12)   

Provozní ukazatel energetické účinnosti je definován jako poměr hmotnosti CO2 emitovaného na jednotku přepravního výkonu. Je to reprezentativní hodnota energetické účinnosti provozu lodi za jednotné období, která představuje celkový obchodní model plavidla. Pokyny k výpočtu tohoto ukazatele jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní námořní organizace MEPC.1/Circ. 684.

(13)   

Index energeticky účinného designu (verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/fr/MediaCentre/HotTopics/GHG/Pages/EEDI.aspx).

(14)   

Požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 74. zasedání.

(15)   

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

(16)   

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

(17)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(18)   

Požadavky na EEDI specifikované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

(19)   

Požadavky na EEDI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

3.4.    Výroba baterií

Popis činnosti

Výroba nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů pro dopravu, stacionární a mimosíťové skladování energie a jiné průmyslové aplikace. Výroba příslušných součástí (aktivních materiálů pro baterie, bateriových článků, pouzder a elektronických součástí).

Recyklace baterií s ukončenou životností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C27.2 a E38.32 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů (a jejich příslušných součástí), též z druhotných surovin, které vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, při stacionárním a mimosíťovém skladování energie a u jiných průmyslových aplikací.

Dále spočívá v recyklaci baterií s ukončenou životností.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Pokud jde o výrobu nových baterií, součástí a materiálů, při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Postupy recyklace splňují podmínky stanovené v článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES (1) a v příloze III části B uvedené směrnice, včetně použití nejnovějších relevantních nejlepších dostupných technik a dosažení účinnosti stanovené pro olověné baterie, niklkadmioné baterie a pro další chemické látky. Tyto postupy zajišťují recyklaci kovového obsahu na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů.

Zařízení provádějící recyklaci v příslušných případech splňují požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (2).

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Baterie jsou v souladu s platnými pravidly udržitelnosti pro uvádění baterií na trh v Unii, včetně omezení používání nebezpečných látek v bateriích, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3) a směrnice 2006/66/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1).

(2)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(3)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

3.5.    Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov

Popis činnosti

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C16.23, C23.11, C23.20, C23.31, C23.32, C23.43, C.23.61, C25.11, C25.12, C25.21, C25.29, C25.93, C27.31, C27.32, C27.33, C27.40, C27.51, C28.11, C28.12, C28.13, C28.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě jednoho nebo více z těchto výrobků a jejich klíčových součástí (1):

a)  oken s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,0 W/m2K;

b)  dveří s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,2 W/m2K;

c)  systémů vnějších stěn s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,5 W/m2K;

d)  střešních systémů s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,3 W/m2K;

e)  izolačních výrobků s hodnotou lambda nižší nebo rovnou 0,06 W/mK;

f)  spotřebičů pro domácnost spadajících do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (2) a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

g)  zdrojů světla zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

h)  systémů pro vytápění prostoru a přípravu teplé vody zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

i)  chladicích a ventilačních systémů zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

j)  regulace osvětlení podle přítomnosti a úrovně denního světla u osvětlovacích systémů;

k)  tepelných čerpadel vyhovujících technickým screeningovým kritériím stanoveným v oddíle 4.16 této přílohy;

l)  fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace;

m)  energeticky účinných systémů automatizace a kontroly budov pro bytové i nebytové budovy;

n)  pásmových termostatů a zařízení pro inteligentní monitorování zatížení elektrické sítě nebo tepelného zatížení pro budovy a snímačů;

o)  výrobků pro měření tepla a termostatickou regulaci pro rodinné domy připojené k systémům dálkového vytápění, pro jednotlivé byty připojené k systémům ústředního vytápění sloužícím celé budově a pro systémy ústředního vytápění;

p)  výměníků a rozvoden dálkového vytápění, které jsou v souladu s činností rozvodu dálkového vytápění/chlazení uvedenou v oddíle 4.15 této přílohy;

q)  výrobků pro inteligentní monitorování a regulaci systémů vytápění a snímačů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

V příslušných případech se hodnota U vypočítá podle příslušných norem, např. EN ISO 10077-1:2017 (okna a dveře), EN ISO 12631:2017 (obvodové pláště) a EN ISO 6946:2017 (ostatní stavební prvky a konstrukce).

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

3.6.    Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích ekonomiky, pokud se na tato zařízení nevztahují oddíly 3.1 až 3.5 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22, C25, C26, C27 a C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení, která jsou zaměřena na podstatné úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením/výrobkem/řešením dostupným na trhu a prokazatelně jich dosahují.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU (1), případně podle ISO 14067:2018 (2) nebo ISO 14064-1:2018 (3).

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(2)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(3)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

3.7.    Výroba cementu

Popis činnosti

Výroba cementového slínku, cementu nebo alternativního pojiva.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C23.51 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)  šedého cementového slínku, kde jsou specifické emise skleníkových plynů (1) nižší než 0,722 (2) t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;

b)  cementu ze šedého slínku nebo alternativního hydraulického pojiva, kde jsou specifické emise skleníkových plynů (3) z výroby slínku a cementu nebo alternativního pojiva nižší než 0,469 (4) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo alternativního pojiva;

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (5).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům (6).

Při výrobě cementu, při níž se jako alternativní palivo využívá nebezpečný odpad, jsou zavedena opatření zajišťující bezpečné nakládání s odpady.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447 ze dne 12. března 2021, kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 29).

(3)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(4)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) pro šedý cementový slínek stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447 vynásobené poměrem slínku k cementu 0,65.

(5)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (Úř. věst. L 100, 9.4.2013, s. 1).

(6)   

Viz referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro ekonomii a mezisložkové vlivy, (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/ecm_bref_0706.pdf).

3.8.    Výroba hliníku

Popis činnosti

Výroba hliníku ze surového oxidu hlinitého (bauxitu) nebo recyklací sekundárního hliníku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C24.42, C24.53 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)  primárního hliníku, pokud daná hospodářská činnost splňuje do roku 2025 dvě z těchto kritérií a po roce 2025 všechna tato kritéria (1):

i)  emise skleníkových plynů (2) nepřesahují 1,484 (3) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného hliníku (4);

ii)  průměrná uhlíková náročnost nepřímých emisí skleníkových plynů (5) nepřesahuje 100 g ekvivalentu CO2/kWh;

iii)  spotřeba elektřiny při výrobním procesu nepřesahuje 15,5 MWh/t Al;

b)  sekundárního hliníku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro odvětví neželezných kovů (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Kombinovaná do jedné mezní hodnoty vedoucí k součtu přímých a nepřímých emisí, která se vypočítá jako průměrná hodnota 10 % nejlepších zařízení na základě údajů shromážděných v souvislosti se zavedením průmyslových referenčních úrovní EU ETS na období 2021–2026 vypočtená podle metodiky pro stanovení referenčních úrovní uvedené ve směrnici 2003/87/ES plus kritérium významného přínosu ke zmírňování změny klimatu u výroby elektřiny (100 g ekvivalentu CO2/kWh) vynásobeno průměrnou energetickou účinností výroby hliníku (15,5 MWh/t Al).

(2)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(3)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(4)   

Vyráběný hliník je surový nelegovaný tekutý hliník vyrobený elektrolýzou.

(5)   

Nepřímé emise skleníkových plynů jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vzniklé při výrobě elektřiny použité k výrobě primárního hliníku.

(6)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1032 ze dne 13. června 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro odvětví neželezných kovů (Úř. věst. L 174, 30.6.2016, s. 32).

3.9.    Výroba železa a oceli

Popis činnosti

Výroba železa a oceli.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C24.10, C24.20, C24.31, C24.32, C24.33, C24.34, C24.51 a C24.52 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)  železa a oceli, pokud emise skleníkových plynů (1) snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů v souladu s bodem 10.1.5 písm. a) přílohy VII nařízení (EU) 2019/331 nepřesahují tyto hodnoty uplatněné na jednotlivé fáze výrobního procesu:

i)  tekutý kov = 1,331 (2) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

ii)  aglomerovaná ruda = 0,163 (3) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iii)  koks (kromě hnědouhelného koksu) = 0,144 (4) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iv)  litina = 0,299 (5) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

v)  vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,266 (6) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

vi)  uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,209 (7) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

b)  oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, kdy vzniká uhlíková nebo vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 a poměr vstupního ocelového šrotu k výstupnímu produktu není nižší než:

i)  70 % u výroby vysokolegované oceli;

ii)  90 % u výroby uhlíkové oceli.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu oceli a železa (8).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(3)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(4)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(5)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(6)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(7)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(8)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu oceli a železa (Úř. věst. L 70, 8.3.2012, s. 63).

3.10.    Výroba vodíku

Popis činnosti

Výroba vodíku a syntetických paliv na bázi vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost je v souladu s požadavkem na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 73,4 % u vodíku [což znamená emise skleníkových plynů během životního cyklu nižší než 3 t ekvivalentu CO2/t H2] a 70 % u syntetických paliv na bázi vodíku oproti referenčnímu fosilnímu palivu s 94 g ekvivalentu CO2/MJ analogicky k přístupu stanovenému v čl. 25 odst. 2 a příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle metodiky uvedené v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001, případně podle normy ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2).

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu jsou ověřeny v příslušných případech podle článku 30 směrnice (EU) 2018/2001 nebo nezávislou třetí stranou.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (3) a závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (4);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro rafinaci minerálních olejů a plynů (5).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 34).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (Úř. věst. L 152, 9.6.2016, s. 23).

(5)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/738/EU ze dne 9. října 2014, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro rafinaci minerálních olejů a plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 38).

3.11.    Výroba pecních sazí

Popis činnosti

Výroba pecních sazí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (1) z procesů výroby pecních sazí jsou nižší než 1,141 (2) t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (3);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (4).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(3)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.12.    Výroba bezvodé sody

Popis činnosti

Výroba uhličitanu sodného (bezvodé sody, bezvodého uhličitanu sodného).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (1) z procesů výroby bezvodé sody jsou nižší než 0,789 (2) t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (3);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (4).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(3)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.13.    Výroba chloru

Popis činnosti

Výroba chloru.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Spotřeba elektřiny pro elektrolýzu a zpracování chloru je nejvýše 2,45 MWh na tunu chloru.

Průměrné emise skleníkových plynů během životního cyklu elektřiny používané k výrobě chloru jsou 100 g ekvivalentu CO2/kWh nebo nižší.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (3);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (4).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí 2013/732/EU.

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.14.    Výroba základních organických chemických látek

Popis činnosti

Výroba:

a) 

chemických látek vysoké hodnoty (HVC):

i) 

acetylenu;

ii) 

ethylenu;

iii) 

propylenu;

iv) 

butadienu;

b) 

aromatických látek:

i) 

směsí alkylbenzenů a směsí alkylnaftalenů jiných než z HS 2707 nebo 2902 ;

ii) 

cyklohexanu;

iii) 

benzenu;

iv) 

toluenu;

v) 

o-xylenu;

vi) 

p-xylenu;

vii) 

m-xylenu a směsí izomerů xylenu;

viii) 

ethylbenzenu;

ix) 

kumenu;

x) 

bifenylu, terfenylů, vinyltoluenů, ostatních cyklických uhlovodíků kromě cyklanů, cyklenů, cykloterpenů, benzenu, toluenu, xylenů, styrenu, ethylbenzenu, kumenu, naftalenu, anthracenu;

xi) 

benzolu (benzenu), toluolu (toluenu) a xylolu (xylenů);

xii) 

naftalenu a ostatních směsí aromatických uhlovodíků (kromě benzolu, toluolu, xylolu);

c) 

vinylchloridu;

d) 

styrenu;

e) 

ethylenoxidu;

f) 

ethylenglykolu;

g) 

kyseliny adipové.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (1) z procesů výroby základních organických chemických látek jsou nižší než:

a)  u chemických látek vysoké hodnoty (HVC): 0,693 (2) t ekvivalentu CO2/t HVC;

b)  u aromatických látek: 0,0072 (3) t ekvivalentu CO2/t komplexního váženého objemu;

c)  u vinylchloridu; 0,171 (4) t ekvivalentu CO2/t vinylchloridu;

d)  u styrenu: 0,419 (5) t ekvivalentu CO2/t styrenu;

e)  u ethylenoxidu/ethylenglykolů: 0,314 (6) t ekvivalentu CO2/t ethylenoxidu/ethylenglykolu;

f)  u kyseliny adipové: 0,32 (7) t ekvivalentu CO2/t kyseliny adipové.

Pokud jsou organické chemické látky spadající do těchto kategorií vyráběny zcela nebo částečně z obnovitelných surovin, jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobené chemické látky vyráběné zcela nebo částečně z obnovitelných surovin nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentní chemické látky vyráběné z fosilních paliv.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (8) nebo ISO 14064-1:2018 (9).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu velkého množství organických chemických látek (10);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (11).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(3)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(4)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(5)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(6)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(7)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(8)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(9)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(10)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2117 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu velkého množství organických chemických látek (Úř. věst. L 323, 7.12.2017, s. 1).

(11)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.15.    Výroba amoniaku

Popis činnosti

Výroba amoniaku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  amoniak se vyrábí z vodíku, který splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy (Výroba vodíku);

b)  amoniak se získává z odpadních vod.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (1);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (2).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(2)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.16.    Výroba kyseliny dusičné

Popis činnosti

Výroba kyseliny dusičné.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (1) z výroby kyseliny dusičné jsou nižší než 0,038 (2) t ekvivalentu CO2 na tunu kyseliny dusičné.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (3);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (4).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(2)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(3)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.17.    Výroba plastů v primárních formách

Popis činnosti

Výroba pryskyřic, plastů a nevulkanizovatelných termoplastických elastomerů, mísení a směšování pryskyřic na zakázku a výroba syntetických pryskyřic jinak než na zakázku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  plast v primární formě je zcela vyroben mechanickou recyklací plastového odpadu;

b)  není-li mechanická recyklace technicky proveditelná nebo ekonomicky životaschopná, je plast v primární formě zcela vyroben chemickou recyklací plastového odpadu, přičemž emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobeného plastu, s vyloučením případných vypočtených kreditů z výroby paliv, jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentního plastu v primární formě vyrobeného z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana;

c)  je zcela nebo částečně odvozený z obnovitelných surovin (3), přičemž jeho emise skleníkových plynů během životního cyklu jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentních plastů v primárních formách vyrobených z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu polymerů (4);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (5).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Obnovitelnými surovinami se rozumí biomasa, průmyslový biologický odpad nebo komunální biologický odpad.

(4)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu polymerů (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/pol_bref_0807.pdf).

(5)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

▼M2

3.18.    Výroba součástí pro automobily a zařízení osobní mobility

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace mobilních součástí pro zařízení osobní mobility s nulovými emisemi a automobilových a mobilních systémů, součástí, samostatných technických celků, dílů a náhradních dílů definovaných v čl. 3 bodech 18 až 21 a v bodě 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ( 19 ), typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech a autobusech kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3, a v čl. 3 bodech 15 až 18 a v bodě 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ( 20 ), typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech kategorie L, které splňují kritéria stanovená v tomto oddíle a jsou nezbytné pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti vozidla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny.

Pokud se použijí oddíly 3.2 a 3.4 této přílohy, jsou hospodářské činnosti spadající do této kategorie z tohoto oddílu vyloučeny.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22.2, C26.1, C26.2, 26.3, 26.4, C28.14, C28.15, C29.2, C29.3 a C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení, novém využití nebo modernizaci součástí, které jsou nezbytné pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti následujících vozidel:

a)  zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, kde jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

b)  vozidla kategorií M2 a M3 (1), kde jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

c)  vozidel kategorie M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla (2), jejichž specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (3) jsou nulové;

d)  vozidel kategorie L (4) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení (EU) č. 168/2013;

e)  vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (5).

2.  Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení, novém využití nebo modernizaci mobilních součástí pro zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech součásti a díly neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/858.

(2)   

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2018/858.

(3)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(4)   

Podle článku 4 nařízení (EU) č. 168/2013.

(5)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).

3.19.    Výroba prvků železničních kolejových vozidel

Popis činnosti

Výroba, instalace, technické poradenství, dovybavení, modernizace, opravy, údržba a nové využití výrobků, zařízení, systémů a softwaru souvisejících s železničními prvky uvedenými v bodě 2.7 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

Tyto prvky a služby jsou nezbytné pro environmentální výkonnost, provoz a fungování železničních kolejových vozidel, která jsou v souladu s oddílem 3.3 této přílohy, po celou dobu jejich životnosti.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C30.2, C27.1, C27.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, instalaci, dovybavení, opravách, údržbě, modernizaci nebo novém využití výrobků, zařízení, systémů nebo softwaru souvisejících s následujícími železničními prvky uvedenými v bodě 2.7 přílohy II směrnice (EU) 2016/797 nebo v poskytování souvisejícího technického poradenství:

Tyto prvky a služby jsou nezbytné pro environmentální výkonnost, provoz a fungování jedné nebo více níže uvedených technologií po celou dobu jejich životnosti:

a)  vlaky, osobní a nákladní vozy, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jež jsou v souladu s oddílem 3.3 přílohy I tohoto nařízení;

b)  vlaky, osobní a nákladní vozy, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode), jež jsou v souladu s oddílem 3.3 přílohy I tohoto nařízení.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.20.    Výroba, instalace a servis elektrických zařízení vysokého, středního a nízkého napětí pro přenos a distribuci elektřiny, která představují významný přínos ke zmírňování změny klimatu nebo k němu významně přispívají

Popis činnosti

Tato hospodářská činnost spočívá ve vývoji, výrobě, instalaci, údržbě nebo servisu elektrických výrobků, zařízení nebo systémů nebo softwaru zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v elektrických přenosových a distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti, integrace zdrojů obnovitelné energie nebo účinné přeměny energie.

Hospodářská činnost zahrnuje systémy pro integraci zdrojů obnovitelné energie do elektrizační soustavy, propojení nebo zvýšení automatizace, flexibility a stability soustavy, řízení odezvy na straně poptávky, rozvoj nízkouhlíkové dopravy nebo vytápění nebo zavádění inteligentních měřicích technologií pro podstatné zlepšení energetické účinnosti.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie nezahrnuje zařízení na výrobu tepla a elektrické energie a elektrické spotřebiče.

Pokud hospodářská činnost spadá do tohoto oddílu a oddílu 4.9 této přílohy, použije se oddíl 4.9 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C26.51, C27.1, C27.3, C27.9, C33.13, C33.14 a C33.2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost spočívá ve výrobě, instalaci, údržbě jednoho nebo více z následujících zařízení nebo poskytování údržby, oprav a technických poradenských služeb, které jsou nezbytné pro fungování jednoho nebo více z následujících zařízení po celou dobu jejich životnosti:

a)  dobíjecí stanice pro elektrická vozidla a podpůrná elektrická infrastruktura pro elektrifikaci dopravy, která je instalována především s cílem umožnit dobíjení elektrických vozidel.

Tento bod se nevztahuje na žádnou z činností uvedených v oddíle 7.4;

b)  přenosová a distribuční proudová elektroinstalační zařízení a neproudová elektroinstalační zařízení pro zapojení elektrických obvodů a transformátory, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) na velké výkonové transformátory stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) 548/2014 (1), a středně výkonové transformátory s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahující 36 kV, které splňují požadavky na úroveň AA0 pro ztráty bez zatížení stanovené v normě EN 50708, za předpokladu, že tato zařízení a transformátory přispívají ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v systému nebo zlepšují energetickou účinnost;

c)  nízkonapěťové elektrické výrobky, zařízení a systémy, které zvyšují regulovatelnost elektrické soustavy a přispívají ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů nebo zlepšují energetickou účinnost; jedná se o:

i)  nízkonapěťové vypínače, spínací zařízení, rozvaděče, rozvodné desky nebo řídicí centra, které jsou připojitelné, automatizované nebo vybavené zařízením pro měření výkonu nebo spotřeby a které splňují požadavky normy IEC TR 63196 Rozváděče nízkého napětí a řídicí zařízení a jejich sestavy – Energetická účinnost;

ii)  elektronické systémy pro byty a budovy (HBES) uvedené v řadě norem EN IEC 63044, které se týkají výrobků a systémů potřebných k měření, řízení a snižování spotřeby energie;

iii)  technologie, které umožňují zvýšit energetickou účinnost instalací nízkého napětí, uznané podle normy HD 60364-8-1: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 8-1: Energetická účinnost a normy HD 60364-8-82: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 8-82: Funkční aspekty – Elektrické instalace nízkého napětí samospotřebitelů, včetně a měřičů energie a spotřeby, externích zákaznických displejů, systémů kompenzace výkonu, fázové kompenzace a filtrace a účinných systémů poháněných elektromotory;

d)  spínací a řídicí zařízení vysokého a středního napětí, která zvyšují regulovatelnost elektrické soustavy, jsou integrovaná, aby zvyšovala podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo zvyšovala energetickou účinnost.

Zařízení uvedená v tomto písmenu d) jsou v souladu s normou EN 62271-1 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 1: Společná ustanovení pro spínací a řídicí zařízení střídavého proudu a s normou EN 62271-200 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 200: Kovově kryté rozváděče na střídavý proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně nebo s normou EN 62271-203 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení – Část 203: Plynem izolované kovově kryté rozváděče pro jmenovitá napětí nad 52 kV;

e)  zařízení, systémy a služby, které zvyšují flexibilitu elektrické soustavy a podporují stabilitu sítě a umožňují reakci na poptávku a přesouvání zátěže, které zahrnují:

i)  řešení pro přenos informací uživatelům pro účely dálkové reakce na dodávku nebo spotřebu, včetně zákaznických datových uzlů;

ii)  automatizovaná řídicí centra pro řízení zátěžového provozu a jejich základní součásti (rozvaděče, stykače, relé, jističe, automatická přepínací zařízení).

Základní součásti jsou instalovány jako součást řídicích center;

iii)  pokročilý software a analytika pro maximalizaci účinnosti a automatizaci elektrických sítí nebo integraci decentralizovaných zdrojů energie na úrovni elektrické sítě nebo odvětví (pokud nejsou zahrnuty v oddíle 8.2), které zahrnují:

a)  pokročilé velíny, automatizace elektrických rozvoden, možnosti regulace napětí;

b)  provozní software umožňující provozovatelům simulovat provoz sítí za účelem zajištění stability sítě, řízení distribuovaných zdrojů energie nebo zlepšení výkonu sítě.

Software podporuje dynamické vlastnosti sítě potřebné pro přechod na obnovitelné zdroje energie. Je schopen zpracovávat data z měření sítě téměř v reálném čase a sledovat, jak přenos, distribuce a spotřeba energie skutečně probíhají, a tyto informace využívat ke zlepšení simulačních studií a provozních činností, včetně předcházení odstávkám, blackoutům a ztrátám;

iv)  software podporující navrhování a plánování nových sítí nebo jejich modernizaci, pokud není zahrnut v oddíle 8.2.

Software podporuje dynamické vlastnosti sítě nezbytné pro přechod na obnovitelné zdroje energie, včetně nestálé výroby elektrické energie na úrovni distribuce („samospotřebitelé“), změny směru toku elektrické energie a použití síťových akumulačních jednotek;

v)  meteorologické snímače pro předpovídání výroby energie z obnovitelných zdrojů;

vi)  samostatné nebo vestavěné připojitelné regulátory a relé, které umožňují efektivní využití elektrické energie zdrojů a zatížení;

vii)  zařízení pro odlehčení sítě a přesouvání zátěže a zařízení pro řízení zátěžového provozu a pro přepínání zdrojů, pokud je zařízení v souladu s normou EN IEC 62962:2019 Zvláštní požadavky na zařízení pro odlehčení sítě;

f)  komunikační systémy, softwarová a řídicí zařízení, výrobky, systémy a služby pro energetickou účinnost nebo integraci obnovitelné energie, pokud nejsou zahrnuty v oddíle 8.2:

i)  zařízení umožňující výměnu elektřiny konkrétně z obnovitelných zdrojů mezi uživateli;

ii)  technologie nebo služby výměny baterií, které podporují elektrifikaci dopravy;

iii)  systémy řízení mikrosítí;

iv)  systémy řízení energie nebo spotřeby, systémy regulace energie nebo spotřeby a systémy SCADA pro řízení spotřeby;

v)  stykače, spouštěče motorů a řídicí jednotky motorů, které jsou připojitelné nebo automatizované a umožňují dálkové nebo automatizované řízení spotřeby elektrické energie a optimalizaci změn zatížení;

vi)  pohony s proměnnými otáčkami a jiná odpovídající řešení, s výjimkou softstartérů, které umožňují energetickou účinnost v aplikacích s elektrickými motory, pokud zařízení splňuje požadavky normy EN 61800-9-1: Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 9-1: Ekodesign pro systémy výkonových pohonů, spouštěče motorů, výkonovou elektroniku a jejich použití s pohony – Obecné požadavky na vytváření norem pro energetickou účinnost pro zařízení s elektrickým pohonem používající rozšířený produktový přístup (EPA) a poloanalytický model (SAM) a normy EN 61800-9-2: Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 9-2: Ekodesign pro systémy výkonových pohonů, spouštěče motorů, výkonovou elektroniku a jejich použití s pohony – Ukazatele energetické účinnosti pro systémy výkonových pohonů a spouštěče motorů;

vii)  nízkonapěťové elektromotory s třídou energetické účinnosti (podle EN 60034-30-1: Točivé elektrické stroje – Část 30-1: Třídy účinnosti střídavých motorů provozovaných ze sítě (IE kód)), která překračuje požadavky stanovené nařízením Komise 2019/1781 (2), konkrétně:

a)  jednofázové motory se jmenovitým výkonem 0,12 kW nebo vyšším a třídou účinnosti IE3 nebo vyšší;

b)  motory se zajištěným provedením Ex eb se jmenovitým výkonem od 0,12 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly a třídou účinnosti IE3 nebo vyšší;

c)  třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,75 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly, které nejsou motory se zajištěným provedením Ex eb a mají i) třídu účinnosti IE5 u motorů se dvěma, čtyřmi nebo šesti póly a jmenovitým výkonem od 75 kW do 200 kW, ii) třídu účinnosti IE 4 nebo vyšší u všech ostatních motorů;

d)  třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,12 kW do 0,75 kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly, které nejsou motory se zajištěným provedením Ex eb a mají třídu účinnosti IE3 nebo vyšší;

e)  třífázové motory se jmenovitým výkonem od 0,75 kW do 1 000  kW se dvěma, čtyřmi, šesti nebo osmi póly klasifikované podle EN IEC TS 60034-30-2 se třídou účinnosti IE5;

viii)  motory středního a vysokého napětí se jmenovitým výkonem vyšším než 1 000  kW a třídou energetické účinnosti IE 4 nebo vyšší podle návrhu normy IEC 60034-30-3.

2.  Následující prvky tato kritéria nesplňují:

a)  infrastruktura určená k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení mezi rozvodnou nebo sítí a elektrárnou, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu. Tato výjimka se vztahuje pouze na zařízení, která se přímo používají k připojení nebo posílení připojení k elektrárně, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu;

b)  výrobky, zařízení, systémy a software, které jsou instalovány v infrastruktuře určené k těžbě, přepravě, distribuci, skladování, výrobě nebo přeměně fosilních paliv.

3.  Spínací zařízení s izolačním nebo vypínacím médiem, která používají plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 10 nebo jejichž fungování na těchto plynech závisí, kritériím nevyhovují.

Pro všechny výkonové rozsahy platí, že spínací zařízení obsahující SF6 kritériím nevyhovují.

4.  Všechny výrobky, zařízení a systémy splňují povinné požadavky na energetickou a materiálovou účinnost uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (3). Výrobci se odkazují na nejnovější platné požadavky na výkon v Unii.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Nařízení Komise (EU) č. 548/2014 ze dne 21. května 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o malé, střední a velké výkonové transformátory (Úř. věst. L 152, 22.5.2014, s. 1).

(2)   

Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 74).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

3.21.    Výroba letadel

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace letadel a letadlových částí a zařízení ( 21 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména C30.3 a C33.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, renovaci, dovybavení, navrhování, novém využití nebo modernizaci jednoho z těchto letadel:

a)  letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)  do 31. prosince 2027 letadla, která nejsou vyrobena pro soukromou nebo obchodně zaměřenou leteckou dopravu, splňující níže uvedená rozpětí omezená náhradovým poměrem, aby se zajistilo, že dodávka nezvýší celosvětový počet letadlových parků:

i)  s maximální vzletovou hmotností větší než 5,7 t a menší nebo rovnou 60 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 11 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) (1);

ii)  s maximální vzletovou hmotností větší než 60 t a menší nebo rovnou 150 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 2 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy ICAO;

iii)  s maximální vzletovou hmotností větší než 150 t a s certifikovanou metrickou hodnotou emisí CO2 alespoň o 1,5 % nižší, než je limit pro nové typy letadel podle normy ICAO.

Část souladu způsobilých letadel s nařízením o taxonomii musí být omezena náhradovým poměrem. Náhradový poměr se vypočítá na základě poměru letadel trvale vyřazených z provozu a letadel dodaných na celosvětové úrovni v průměru za předchozích 10 let, které jsou doloženy ověřenými údaji dostupnými od nezávislých poskytovatelů údajů.

Pokud není k dispozici certifikát o metrických hodnotách emisí CO2 potvrzující požadované rozpětí limitu pro nový typ letadel podle normy ICAO, vydá výrobce letadla prohlášení, že letadlo splňuje požadovanou úroveň výkonnosti a rozpětí zlepšení s podmínkou, že letadlo bude certifikováno do 11. prosince 2026;

c)  od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2032 letadla, která splňují technická screeningová kritéria stanovená v písmenu b) tohoto pododdílu a která jsou certifikována pro provoz na 100 % směs udržitelných leteckých paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo uvedené v písmenech b) a c) tohoto oddílu splňuje následující normy:

a)  změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB;

b)  změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Svazek 3 (emise CO2) normy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) na ochranu životního prostředí uvedené v příloze 16 Chicagské úmluvy, první vydání.

▼B

4.   ENERGETIKA

4.1.    Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím solární fotovoltaické technologie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.2.    Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím technologie koncentrované solární energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.3.    Výroba elektřiny z větrné energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z větrné energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z větrné energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

V případě výstavby mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (1), což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 (2), pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (3).

V případě mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost) a 6 (celistvost mořského dna) stanovené v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(2)   

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).

(3)   

Praktické pokyny k provedení těchto kritérií obsahuje sdělení Evropské komise C(2020) 7730 final nazvané „Pokyny k rozvoji větrné energetiky a k právním předpisům EU na ochranu přírody“ (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/wind_farms_en.pdf).

4.4.    Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z energie z oceánů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z energie z oceánů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (1).

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 1 (biologická rozmanitost) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

4.5.    Výroba elektřiny z vodní energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z vodní energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  zařízení na výrobu elektrické energie je průtočná vodní elektrárna a nemá umělou nádrž;

b)  měrný výkon zařízení na výrobu elektřiny přesahuje 5 W/m2;

c)  emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z vodní energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1), ISO 14064-1:2018 (2) nebo pomocí nástroje G-res (3). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.  Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice.

2.  Pokud jde o provoz stávajících vodních elektráren, včetně renovace za účelem zvýšení potenciálu výroby obnovitelné energie nebo skladování energie, splňuje činnost tato kritéria:

2.1  V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

2.2  V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)  opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)  opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

2.3  Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.  Pokud jde o výstavbu nových vodních elektráren, splňuje činnost tato kritéria:

3.1  V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

3.2  Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

a)  elektrárna nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)  existuje-li riziko, že elektrárna zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy plánované vodní elektrárny převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy elektrárny nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. renovací stávajících vodních elektráren nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

3.3  Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)  opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)  opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.4  Elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

3.5  Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nezvyšoval fragmentaci vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaná vodní elektrárna způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (4).

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Veřejně dostupný online nástroj vytvořený Mezinárodním hydroenergetickým sdružením (IHA) ve spolupráci s týmem UNESCO pro celosvětové změny životního prostředí (verze z 4.6.2021: https://www.hydropower.org/gres).

(4)   

Praktické pokyny jsou obsaženy ve sdělení Komise C/2018/2619 „Příručka k požadavkům na hydroenergetiku v souvislosti s právními předpisy EU na ochranu přírody“ (Úř. věst. C 213, 18.6.2018, s. 1).

4.6.    Výroba elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES (1) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES (2).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3).

(2)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

4.7.    Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.8 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.  Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušném oddíle této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)  při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.  Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (3). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (4).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (Úř. věst. L 212, 17.8.2017, s. 1).

(4)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).

4.8.    Výroba elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby elektřiny kombinující obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.7 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.  Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.  Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.  Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

5.  U zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW činnost využívá technologii vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo u zařízení vyrábějících pouze elektřinu činnost splňuje úroveň energetické účinnosti spojenou s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (1).

6.  U zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 100 MW činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  dosahuje elektrické účinnosti alespoň 36 %;

b)  používá technologii vysoce efektivní kogenerace (kombinované výroby tepla a elektřiny) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2);

c)  používá technologii zachycování a ukládání CO2. Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (3) jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (4). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zavedena opatření ke snižování úrovně emisí, přičemž se zohlední výsledky výměny informací (5), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(2)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(5)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1147 ze dne 10. srpna 2018, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro zpracování odpadu (Úř. věst. L 208, 17.8.2018, s. 38).

4.9.    Přenos a distribuce elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz přenosových soustav, které přenášejí elektřinu v propojené soustavě velmi vysokého a vysokého napětí.

Výstavba a provoz distribučních soustav, které přenášejí elektřinu v distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.12 a D35.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

1.  Přenosová a distribuční infrastruktura nebo zařízení je v elektrické soustavě, která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

a)  daná soustava je propojená evropská soustava, tj. propojené regulační oblasti členských států, Norska, Spojeného království a Švýcarska, a podřízené soustavy;

b)  více než 67 % nově umožněné výrobní kapacity v soustavě je pod výrobní prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období;

c)  průměrný emisní faktor soustavy vypočtený jako celkové roční emise z výroby energie připojené k soustavě děleno celkovou roční čistou produkcí elektřiny v této soustavě je pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období.

Kritéria nesplňuje infrastruktura určená k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení mezi rozvodnou nebo sítí a elektrárnou, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu.

Kritéria nesplňuje instalace měřicí infrastruktury, která nesplňuje požadavky na inteligentní měřicí systémy podle článku 20 směrnice (EU) 2019/944.

2.  Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)  výstavba a provoz přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení nízkouhlíkové výroby elektřiny pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu, k rozvodně nebo síti;
b)  výstavba a provoz dobíjecích stanic elektromobilů a podpůrné elektrické infrastruktury pro elektrifikaci dopravy, s výhradou splnění technických screeningových kritérií podle oddílu této přílohy týkajícího se dopravy; ►M2  
c)  instalace přenosových a distribučních transformátorů, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) č. 548/2014 a v případě středně výkonových transformátorů s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahující 36 kV, které splňují požadavky na úroveň AA0 pro ztráty bez zatížení stanovené v normě EN 50588-1 (2);  ◄
d)  výstavba/instalace a provoz zařízení a infrastruktury, u kterých je hlavním cílem zvýšení výroby nebo využití výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů;
e)  instalace zařízení ke zvýšení regulovatelnosti a sledovatelnosti elektrické soustavy a k umožnění rozvoje a integrace zdrojů obnovitelné energie, včetně:
(i)  snímačů a měřicích nástrojů (včetně meteorologických snímačů pro předpovídání výroby energie z obnovitelných zdrojů);
(ii)  komunikace a regulace (včetně moderního softwaru a velínů, automatizace rozvoden nebo napáječů a možností regulace napětí pro přizpůsobení decentralizovanější dodávce z obnovitelných zdrojů);
f)  instalace zařízení, jako jsou mimo jiné budoucí inteligentní měřicí systémy nebo zařízení nahrazující inteligentní měřicí systémy v souladu s čl. 19 odst. 6. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (3), které splňují požadavky článku 20 směrnice (EU) 2019/944 a jsou schopné předávat informace uživatelům pro účely dálkového reagování na spotřebu, včetně zákaznických datových center;
g)  výstavba/instalace zařízení umožňujícího výměnu elektřiny konkrétně z obnovitelných zdrojů mezi uživateli;
h)  propojovací vedení mezi přenosovými soustavami, jestliže jedna ze soustav kritéria splňuje.

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto specifikace:

a)  klouzavé pětileté období použité při zjišťování souladu s prahovými hodnotami vychází z pěti po sobě jdoucích uplynulých let včetně roku, za který jsou k dispozici nejnovější údaje;

b)  „soustavou“ se rozumí oblast regulace výkonu přenosové nebo distribuční soustavy, v níž je infrastruktura nebo zařízení instalováno;

c)  přenosové soustavy mohou zahrnovat výrobní kapacitu připojenou k podřízeným distribučním soustavám;

d)  distribuční soustavy podřízené přenosové soustavě, která je považována za soustavu na cestě k úplné dekarbonizaci, lze rovněž považovat za distribuční soustavy na cestě k úplné dekarbonizaci;

e)  za účelem určení, zda jsou kritéria splněna, je možné zvažovat soustavu zahrnující více regulačních oblastí, které jsou vzájemně propojeny a mezi nimiž dochází k významným energetickým výměnám, přičemž v takovém případě se použije vážený průměr emisního faktoru všech zahrnutých regulačních oblastí a jednotlivé podřízené přenosové nebo distribuční soustavy v rámci této soustavy nemusí soulad prokazovat samostatně;

f)  soustava, která dříve kritéria splňovala, může kritéria přestat splňovat. V soustavách, které přestanou kritéria splňovat, je od toho okamžiku nesplňují žádné nové přenosové a distribuční činnosti, dokud soustava opět nedosáhne prahové hodnoty (kromě těch činností, které kritéria splňují vždy, viz výše). Činnosti v podřízených soustavách mohou kritéria nadále splňovat, pokud tyto podřízené soustavy splňují kritéria tohoto oddílu;

g)  přímé připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení k elektrárnám zahrnuje infrastrukturu, která je nezbytná k přenosu související elektřiny ze zařízení na výrobu elektřiny do rozvodny nebo do sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nadzemní vedení vysokého napětí:

a)  u činností na staveništi se činnosti řídí zásadami obecných pokynů IFC v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti (4);

b)  činnosti dodržují platné normy a předpisy k omezení dopadu elektromagnetického záření na lidské zdraví, u činností prováděných v Unii včetně doporučení Rady o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (5) a u činností prováděných ve třetích zemích včetně pokynů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) z roku 1998 (6).

Při činnostech se nepoužívají polychlorované bifenyly (PCB).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (7).

(1)   

Nařízení Komise (EU) č. 548/2014 ze dne 21. května 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o malé, střední a velké výkonové transformátory (Úř. věst. L 152, 22.5.2014, s. 1).

(2)   

CEI EN 50588-1, Střední výkonové transformátory 50 Hz, s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahujícím 36 kV.

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(4)   

Pokyny v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti ze dne 30. dubna 2007 (verze z 4.6.2021: https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/29f5137d-6e17-4660-b1f9-02bf561935e5/Final%2B-%2BGeneral%2BEHS%2BGuidelines.pdf?MOD=AJPERES&CVID=jOWim3p).

(5)   

Doporučení Rady ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (1999/519/ES) (Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59).

(6)   

Pokyny ICNIRP z roku 1998 pro omezení expozice časově proměnlivým elektrickým, magnetickým a elektromagnetickým polím (do 300 GHz) (verze z 4.6.2021: https://www.icnirp.org/cms/upload/publications/ICNIRPemfgdl.pdf).

(7)   

Praktické pokyny k provedení tohoto kritéria jsou obsaženy ve sdělení Evropské komise C(2018) 2620 „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody“ (Úř. věst. C 213, 18.6.2018, s. 62).

4.10.    Skladování elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují elektrickou energii a později ji vracejí v podobě elektřiny. Tato činnost zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výstavbě a provozu skladování elektrické energie, včetně přečerpávacích vodních elektráren.

Jestliže činnost zahrnuje chemické skladování energie, skladovací médium (například vodík nebo amoniak) splňuje kritéria pro výrobu daného produktu uvedená v oddílech 3.7 až 3.17 této přílohy. V případě, že se ke skladování elektrické energie využívá vodík, který splňuje technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.10 této přílohy, považuje se za součást činnosti rovněž opětovná elektrifikace vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které nejsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které jsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů uvedená v oddíle 4.5 (Výroba elektřiny z vodní energie).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.11.    Skladování tepelné energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují tepelnou energii a později ji vracejí v podobě tepla nebo jiných nosičů energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve skladování tepelné energie, včetně podzemní akumulace tepla (UTES) nebo akumulace tepla ve vodonosné vrstvě (ATES).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o akumulaci tepla ve vodonosné vrstvě, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.12.    Skladování vodíku

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují vodík a později jej vracejí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)  výstavbě zařízení na skladování vodíku;

b)  přeměně stávajících podzemních zařízení na skladování plynu na skladovací zařízení určená ke skladování vodíku;

c)  provozu zařízení na skladování vodíku, pokud vodík skladovaný v zařízení splňuje kritéria pro výrobu vodíku stanovená v oddíle 3.10 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

V případě skladování nad pět tun je činnost v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (1).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

4.13.    Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Popis činnosti

Výroba bioplynu nebo biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Zemědělská biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

K výrobě biopaliv pro použití v dopravě a k výrobě biokapalin se nepoužívají potravinářské a krmné plodiny.

2.  Úspory emisí skleníkových plynů z výroby biopaliv a bioplynu pro použití v dopravě a z výroby biokapalin jsou alespoň 65 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

3.  Pokud se při výrobě bioplynu využívá anaerobní digesce organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.  Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U výroby bioplynu je při skladování digestátu používán plynotěsný kryt.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (1). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.14.    Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

Popis činnosti

Přeměna, nové využití nebo modernizace plynárenských sítí pro přenos a distribuci plynů z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů.

Výstavba nebo provoz přenosových a distribučních potrubí určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)  výstavba nebo provoz nových přenosových a distribučních soustav určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů;

b)  přeměna / nové využití stávajících sítí zemního plynu na 100 % vodík;

c)  modernizace přepravních a distribučních soustav, která umožňuje integraci vodíku a dalších nízkouhlíkových plynů, do sítě, včetně činností v rámci přenosové nebo distribuční soustavy, které umožňují zvýšit podíl vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů v plynovodu.

2.  Činnost zahrnuje zjišťování a odstraňování netěsností ve stávajících plynovodech a dalších síťových prvcích za účelem omezení úniku methanu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (1), v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

4.15.    Rozvod dálkového vytápění/chlazení

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení, končící u předávací stanice nebo výměníku tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  v případě výstavby a provozu potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení vyhovuje soustava definici účinných soustav dálkového vytápění a chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU;

b)  v případě renovace potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení začne být investice, díky níž soustava vyhovuje definici účinného dálkového vytápění nebo chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU, realizována do tří let, což je podloženo smluvním závazkem nebo u provozovatelů odpovědných za výrobu i za síť rovnocenným způsobem;

c)  činnost spočívá v:

i)  úpravě na režimy nižších teplot;

ii)  pokročilých pilotních systémech (regulační systémy a systémy hospodaření s energií, internet věcí).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a jinak požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.16.    Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

Popis činnosti

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.30 a F43.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel splňují obě tato kritéria:

a)  prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování nepřesahuje 675;

b)  jsou splněny požadavky na energetickou účinnost stanovené v prováděcích předpisech (1) podle směrnice 2009/125/ES.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

U tepelných čerpadel vzduch-vzduch se jmenovitým výkonem nejvýše 12 kW jsou hladiny vnitřního a venkovního akustického výkonu pod prahovou hodnotou stanovenou v nařízení Komise (EU) č. 206/2012 (2).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 7), nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136), a nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Úř. věst. L 346, 20.12.2016, s. 1).

(2)   

Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 7).

4.17.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v kombinované výrobě (1) elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Kombinovaná výroba je definována v čl. 2 bodě 30 směrnice 2012/27/EU.

4.18.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny (1) z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Kombinovaná výroba je definována v čl. 2 bodě 30 směrnice 2012/27/EU.

4.19.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.20 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny (1) z obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (2) nebo ISO 14064-1:2018 (3).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.  Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu kombinované výroby, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)  při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.  Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (4). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Kombinovaná výroba je definována v čl. 2 bodě 30 směrnice 2012/27/EU.

(2)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(3)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(4)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

4.20.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení užívaných ke kombinované výrobě tepla/chladu a elektřiny výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou kombinované výroby, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.19 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.  Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy v kogeneračních zařízeních jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.  Pokud kogenerační zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.  Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na kombinovanou výrobu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (1), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (2), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (3). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(2)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.21.    Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení vyrábějících teplo/chlad prostřednictvím technologie solárního termálního vytápění.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu s využitím solárního termálního vytápění.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.22.    Výroba tepla/chladu z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.23.    Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.24 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.  Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)  při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.  Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (3). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

4.24.    Výroba tepla/chladu z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby tepla/chladu, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.23 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Zemědělská biomasa používaná při této činnosti pro výrobu tepla a chladu splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.  Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.  Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.  Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu tepla s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (1), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (2), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (3). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(2)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(3)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.25.    Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad s využitím odpadního tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu z odpadního tepla.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Čerpadla a použitá zařízení, na něž se vztahují požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku stanovené v nařízení (EU) 2017/1369 a požadavky prováděcích předpisů podle směrnice 2009/125/ES a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

▼M1

4.26.    Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

Popis činnosti

Výzkum, vývoj, demonstrace a zavádění inovativních zařízení na výrobu elektřiny, licencovaných příslušnými orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, která vyrábějí energii z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu.

Činnost je zařazena do kódů NACE M72 a M72.1 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Ekonomická činnost spadající do této kategorie je činností uvedenou v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje všechna technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

1. Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom ( 22 ) a směrnici Rady 2011/70/Euratom ( 23 );

b) 

členský stát dodržuje Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici Rady 2013/59/Euratom ( 24 ), jakož i platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ( 25 ) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 26 );

c) 

členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d) 

členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením Komise 2006/851/Euratom ( 27 );

e) 

členský stát má v provozu zařízení ke konečnému ukládání veškerého velmi nízkoaktivního, nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu oznámené Komisi podle článku 41 Smlouvy o Euratomu nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 a zahrnuté do národního programu aktualizovaného podle směrnice 2011/70/Euratom;

f) 

členský stát má zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i) 

koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii) 

koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii) 

odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv) 

posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

2. Projekt je součástí výzkumného programu financovaného Unií nebo byl oznámen Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu nebo s čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999, je-li jedno z těchto ustanovní použitelné, Komise k němu vydala stanovisko v souladu s článkem 43 Smlouvy o Euratomu a všechny problémy uvedené ve stanovisku, které jsou relevantní pro použití čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených v tomto oddíle, byly uspokojivě vyřešeny.

3. Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a) 

přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b) 

skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Na základě těchto zpráv Komise přezkoumá přiměřenost akumulovaných zdrojů fondu pro nakládání s radioaktivním odpadem a fondu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu uvedených v odst. 1 písm. c) a pokrok při provádění zdokumentovaného plánu uvedeného v odst. 1 písm. f) a může vydat stanovisko určené dotčenému členskému státu.

4. Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se do vnitrostátního práva provádějí právní předpisy uvedené v bodě 1 písm. a) a b), a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren nacházejících se na území Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, zejména prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a) 

předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b) 

přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c) 

provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

5. Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA), což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

6. Radioaktivní odpad uvedený v bodě 1 písm. e) a f) se ukládá v členském státě, v němž vznikl, ledaže existuje dohoda mezi dotčeným členským státem a členským státem určení, jak je stanoveno ve směrnici 2011/70/Euratom. V takovém případě má členský stát určení programy pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání a provozuje vhodné úložiště v souladu s požadavky směrnice 2011/70/Euratom.



Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Činnost je zaměřená na výrobu elektřiny z jaderné energie nebo je takovou výrobou. Emise skleníkových plynů během životního cyklu výroby elektřiny z jaderné energie jsou pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom prováděné v souladu s mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA týkající se extrémních přírodních nebezpečí, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

▼M2

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES a směrnice Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

▼M1

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty stanovené pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom (1) a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu prozatímního uskladnění, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány na uložení, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uskladnění, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

(1)   

Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).

4.27.    Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

Pro účely tohoto oddílu se nejlepšími dostupnými technologiemi rozumí technologie, které plně splňují požadavky směrnice 2009/71/Euratom a plně respektují nejnovější technické parametry norem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a bezpečnostní cíle a referenční úrovně asociace WENRA.

Popis činnosti

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných zařízení, pro něž vydaly příslušné orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy stavební povolení do roku 2045 k výrobě elektřiny nebo zpracování tepla, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, například výroby vodíku (nová jaderná zařízení), jakož i zvýšení jejich bezpečnosti.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Ekonomická činnost spadající do této kategorie je činností uvedenou v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje všechna technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

1. Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom a směrnici Rady 2011/70/Euratom;

b) 

členský stát dodržuje Smlouvu o Euratomu a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici Rady 2013/59/Euratom, jakož i platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici 2011/92/EU a 2000/60/ES;

c) 

členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d) 

členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením 2006/851/Euratom;

e) 

členský stát má v provozu zařízení ke konečnému ukládání veškerého velmi nízkoaktivního, nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu, oznámené Komisi podle článku 41 Smlouvy o Euratomu nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Rady 2587/1999 a zahrnuté do národního programu aktualizovaného podle směrnice 2011/70/Euratom;

f) 

členský stát má zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i) 

koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii) 

koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii) 

odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv) 

posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

2. Projekt plně využívá nejlepší dostupnou technologii a od roku 2025 paliva odolná vůči nehodám. Technologie je certifikována a schválena vnitrostátním bezpečnostním regulačním orgánem.

3. Projekt byl oznámen Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu nebo s čl. 1 odst. 4 nařízení Rady č. 2587/1999, je-li jedno z těchto ustanovení použitelné, Komise k němu vydala stanovisko v souladu s článkem 43 Smlouvy o Euratomu a všechny problémy uvedené ve stanovisku, které jsou relevantní pro použití čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených v tomto oddíle, byly uspokojivě vyřešeny.

4. Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a) 

přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b) 

skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Na základě těchto zpráv Komise přezkoumá přiměřenost akumulovaných zdrojů fondu pro nakládání s radioaktivním odpadem a fondu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu uvedených v odst. 1 písm. c) a pokrok při provádění zdokumentovaného plánu uvedeného v odst. 1 písm. f) a může vydat stanovisko určené dotčenému členskému státu.

5. Komise přezkoumá od roku 2025 a nejméně každých deset let poté technické parametry odpovídající nejlepší dostupné technologii na základě posouzení Skupiny evropských orgánů dozoru pro jadernou bezpečnost (ENSREG).

6. Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se do vnitrostátního práva provádějí právní předpisy uvedené v bodě 1 písm. a) a b), a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren nacházejících se na území Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, zejména prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a) 

předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b) 

přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c) 

provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

7. Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

8. Radioaktivní odpad uvedený v bodě 1 písm. e) a f) se ukládá v členském státě, v němž vznikl, ledaže existuje dohoda mezi dotčeným členským státem a členským státem určení, jak je stanoveno ve směrnici 2011/70/Euratom. V takovém případě má členský stát určení programy pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání a provozuje vhodné úložiště v souladu s požadavky směrnice 2011/70/Euratom.



Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Při této činnosti se vyrábí elektřina z jaderné energie. Emise skleníkových plynů během životního cyklu výroby elektřiny z jaderné energie jsou pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom prováděné v souladu s mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA týkající se extrémních přírodních nebezpečí, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

▼M2

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu se směrnicí 2000/60/ES, pokud jde o vodních útvary užívané pro odběr pitné vody, a směrnicí Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

▼M1

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty stanovené pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li takové podmínky stanoveny, nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu prozatímního uskladnění, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány na uložení, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uskladnění, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.28.    Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

Popis činnosti

Změna stávajících jaderných zařízení za účelem prodloužení doby trvání bezpečného provozu jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo teplo z jaderné energie (dále jen „jaderné elektrárny“), do roku 2040, s povolením příslušných orgánů členských států.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Ekonomická činnost spadající do této kategorie je činností uvedenou v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje všechna technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

1. Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom a směrnici Rady 2011/70/Euratom;

b) 

členský stát dodržuje Smlouvu o Euratomu a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici 2013/59/Euratom, a platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici 2011/92/EU a směrnici 2000/60/ES;

c) 

členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d) 

členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením 2006/851/Euratom;

e) 

členský stát má v provozu zařízení ke konečnému ukládání veškerého velmi nízkoaktivního, nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu, oznámené Komisi podle článku 41 Smlouvy o Euratomu nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Rady 2587/1999 a zahrnuté do národního programu aktualizovaného podle směrnice 2011/70/Euratom;

f) 

pro projekty schválené po roce 2025 má členský stát zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i) 

koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii) 

koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii) 

odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv) 

posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

2. Modernizovaný projekt provádí veškerá přiměřeně proveditelná zlepšení bezpečnosti a od roku 2025 využívá paliva odolná vůči nehodám. Technologie je certifikována a schválena vnitrostátním bezpečnostním regulačním orgánem.

3. Projekt byl oznámen Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu nebo s čl. 1 odst. 4 nařízení Rady č. 2587/1999, je-li jedno z těchto ustanovení použitelné, Komise k němu vydala stanovisko v souladu s článkem 43 Smlouvy o Euratomu a všechny problémy uvedené ve stanovisku, které jsou relevantní pro použití čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených v tomto oddíle, byly uspokojivě vyřešeny.

4. Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a) 

přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b) 

skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Na základě těchto zpráv Komise přezkoumá přiměřenost akumulovaných zdrojů fondu pro nakládání s radioaktivním odpadem a fondu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu uvedených v odst. 1 písm. c) a pokrok při provádění zdokumentovaného plánu uvedeného v odst. 1 písm. f) a může vydat stanovisko určené dotčenému členskému státu.

5. Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí právní předpisy uvedené v bodě 1 písm. a) a b), a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, zejména prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a) 

předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b) 

přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c) 

provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

6. Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

7. Radioaktivní odpad uvedený v bodě 1 písm. e) a f) se ukládá v členském státě, v němž vznikl, ledaže existuje dohoda mezi dotčeným členským státem a členským státem určení, jak je stanoveno ve směrnici 2011/70/Euratom. V takovém případě má členský stát určení programy nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání a provozuje vhodné úložiště v souladu s požadavky směrnice 2011/70/Euratom.



Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Při této činnosti se vyrábí elektřina z jaderné energie. Emise skleníkových plynů během životního cyklu výroby elektřiny z jaderné energie jsou pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom prováděné v souladu s mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA týkající se extrémních přírodních nebezpečí, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

▼M2

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES, pokud jde o vodních útvary užívané pro odběr pitné vody, a směrnicí Rady 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

▼M1

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li takové podmínky stanoveny, nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu dočasného skladování, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány pro ukládání, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého skladování, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.29.    Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv. Tato činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.7 této přílohy a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.8 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny s využitím fosilních plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí, včetně zachycování uhlíku nebo používání obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušném oddíle této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

b)  zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)  přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie nebo roční přímé emise skleníkových plynů z činnosti nepřesahují průměr 550 kg ekvivalentu CO2/kW kapacity zařízení během 20 let;

ii)  energie, která má být nahrazena, nemůže být vyrobena z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou určenou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iii)  činnost nahrazuje stávající činnost výroby elektřiny s vysokými emisemi, která využívá pevná nebo kapalná fosilní paliva;

iv)  nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu zařízení, které nahradila, o více než 15 %;

v)  zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vi)  nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % po dobu životnosti nově instalované výrobní kapacity;

vii)  pokud činnost probíhá na území členského státu, v němž je využíváno k výrobě energie uhlí, zavázal se tento členský stát k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a oznámil to ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeném v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1) nebo v jiném nástroji.

Splnění kritérií uvedených v bodě 1 písm. b) ověřuje nezávislá třetí strana. Ověřovatel – nezávislá třetí strana má nezbytné zdroje a odborné znalosti k provádění tohoto ověření. Ověřovatel – nezávislá třetí strana není ve střetu zájmů s vlastníkem nebo investorem a nepodílí se na vývoji nebo provozování činnosti. Ověřovatel – nezávislá třetí strana provádí pečlivé ověření souladu s technickými screeningovými kritérii. Nezávislá třetí strana zejména každý rok zveřejňuje a předává Komisi zprávu:

a)  osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě i);

b)  případně posuzující, zda jsou roční přímé emise skleníkových plynů v rámci dané činnosti na věrohodné trajektorii ke splnění průměrné prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) bodě i) během 20 let;

c)  posouzení, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem v).

Při provádění posouzení uvedeného v bodě 1 písm. b) zohlední ověřovatel – nezávislá třetí strana zejména plánované roční přímé emise skleníkových plynů pro každý rok trajektorie, skutečné roční přímé emise skleníkových plynů, plánované a skutečné provozní hodiny a plánované a skutečné využití obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů.

Na základě zpráv, které jí byly předány, může Komise příslušným provozovatelům zaslat stanovisko. Komise tyto zprávy zohlední při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852.

2.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, například úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)  při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

3.  Pokud se při této činnosti kombinují fosilní plynná paliva s plynnými nebo kapalnými biopalivy, zemědělská biomasa používaná k výrobě biopaliv splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001, zatímco lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovních emisí spojených s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

4.30.    Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím fosilních plynných paliv. Tato činnost nezahrnuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.19 této přílohy a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.20 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s kódy NACE D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny z plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí, včetně zachycování uhlíku nebo používání obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušných oddílech této přílohy. Pokud je zachycen CO2 emitovaný při výrobě elektřiny, musí splňovat mezní hodnotu emisí stanovenou v bodě 1 tohoto oddílu a být přepraven a skladován pod zemí způsobem, který splňuje technická screeningová kritéria pro přepravu CO2 a ukládání CO2 stanovená v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

b)  zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)  činnost dosahuje úspor primární energie ve výši alespoň 10 % ve srovnání s referenční hodnotou pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny; úspory primární energie se vypočítají na základě vzorce uvedeného ve směrnici 2012/27/EU;

ii)  přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie;

iii)  elektřina a/nebo teplo/chlad, které mají být nahrazeny, nemohou být vyrobeny z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou určenou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iv)  činnost nahrazuje stávající činnost kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny s vysokými emisemi, samostatnou činnost výroby tepla/chladu nebo samostatnou činnost při výrobě elektřiny, která využívá tuhá nebo kapalná fosilní paliva;

v)  nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu nahrazeného zařízení;

vi)  zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vii)  nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % na jednu kWh výstupní energie;

viii)  renovace zařízení nezvýší výrobní kapacitu zařízení;

ix)  pokud činnost probíhá na území členského státu, v němž je využíváno k výrobě energie uhlí, zavázal se tento členský stát k postupnému ukončení využívání výroby energie z uhlí a oznámil to ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeném v článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 nebo v jiném nástroji.

Splnění kritérií uvedených v bodě 1 písm. b) ověřuje nezávislá třetí strana. Ověřovatel – nezávislá třetí strana má nezbytné zdroje a odborné znalosti k provádění tohoto ověření. Ověřovatel – nezávislá třetí strana není ve střetu zájmů s vlastníkem nebo investorem a nepodílí se na vývoji nebo provozování činnosti. Ověřovatel – nezávislá třetí strana provádí pečlivé ověření souladu s technickými screeningovými kritérii. Nezávislá třetí strana zejména každý rok zveřejňuje a předává Komisi zprávu:

a)  osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)  posuzující, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem vi).

Na základě zpráv, které jí byly předány, může Komise příslušným provozovatelům zaslat stanovisko. Komise tyto zprávy zohlední při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852.

2.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, včetně úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)  při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovních emisí spojených s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.31.    Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím fosilních plynných paliv, připojená k účinnému dálkovému vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU. Tato činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu v účinném dálkovém vytápění výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv, které jsou uvedeny v oddíle 4.23 této přílohy, a bioplynu a biokapalin, které jsou uvedeny v oddíle 4.24 této přílohy.

Činnost je zařazena do kódu NACE D35.30 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu z plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí, včetně zachycování uhlíku nebo používání obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušných oddílech této přílohy. Pokud je CO2 emitovaný při výrobě elektřiny zachycen, musí splňovat mezní hodnotu emisí stanovenou v bodě 1 tohoto oddílu a být přepraven a skladován pod zemí způsobem, který splňuje technická screeningová kritéria pro přepravu CO2 a ukládání CO2 stanovená v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

b)  zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)  tepelná energie vyrobená touto činností se používá v systému účinného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu směrnice 2012/27/EU;

ii)  přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie;

iii)  teplo/chlad, které má být nahrazeno, nemůže být vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iv)  činnost nahrazuje stávající činnost vytápění/chlazení s vysokými emisemi, která využívá pevná nebo kapalná fosilní paliva;

v)  nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu nahrazeného zařízení;

vi)  zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vii)  nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % na jednu kWh výstupní energie;

viii)  renovace zařízení nezvýší výrobní kapacitu zařízení;

ix)  pokud činnost probíhá na území členského státu, v němž je využíváno k výrobě energie uhlí, zavázal se tento členský stát k postupnému ukončení využívání výroby energie z uhlí a oznámil to ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeném v článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 nebo v jiném nástroji.

Splnění kritérií uvedených v bodě 1 písm. b) ověřuje nezávislá třetí strana. Ověřovatel – nezávislá třetí strana má nezbytné zdroje a odborné znalosti k provádění tohoto ověření. Ověřovatel – nezávislá třetí strana není ve střetu zájmů s vlastníkem nebo investorem a nepodílí se na vývoji nebo provozování činnosti. Ověřovatel – nezávislá třetí strana provádí pečlivé ověření souladu s technickými screeningovými kritérii. Nezávislá třetí strana zejména každý rok zveřejňuje a předává Komisi zprávu:

a)  osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)  posuzující, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem vi).

Na základě zpráv, které jí byly předány, může Komise příslušným provozovatelům zaslat stanovisko. Komise tyto zprávy zohlední při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852.

2.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, například úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)  při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovních emisí spojených s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

▼B

5.   ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, KANALIZACE, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A SANACE

5.1.    Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Systém zásobování vodou splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  čistá průměrná spotřeba energie na odběr a úpravu vody nepřesahuje 0,5 kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody. Čistá spotřeba energie může zohledňovat opatření snižující spotřebu energie, jako je regulace zdrojů (zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výrobu energie (např. vodní, solární a větrné energie);

b)  míra úniků se vypočítá buď pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) (1), přičemž prahová hodnota nepřesahuje 1,5, nebo se vypočítá jinou vhodnou metodou, přičemž prahová hodnota je stanovena v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (2). Tento výpočet se použije v celém rozsahu vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. na úrovni zásobované oblasti, okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Index úniků z infrastruktury (ILI) se vypočítá jako aktuální skutečné roční ztráty (CARL) / nevyhnutelné skutečné roční ztráty (UARL): Aktuální skutečné roční ztráty představují množství vody, které skutečně unikne z rozvodné sítě (tj. není dodáno koncovým uživatelům). Nevyhnutelné skutečné roční ztráty zohledňují skutečnost, že ve vodovodní síti bude vždy docházet k určitým únikům. Hodnota nevyhnutelných skutečných ročních ztrát se vypočte na základě faktorů, jako je délka sítě, počet přípojek a provozní tlak v síti.

(2)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

5.2.    Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody včetně obnovy infrastruktury pro shromažďování, úpravu a rozvod vody pro domácnosti a průmysl. Nevede k žádným podstatným změnám objemu toků shromažďované, upravované nebo dodávané vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Obnova systému zásobování vodou vede ke zlepšení energetické účinnosti jedním z těchto způsobů:

a)  snížením čisté průměrné spotřeby energie systému nejméně o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, včetně odběru a úpravy vody, měřeno v kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody;

b)  zmenšením rozdílu buď mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) a hodnotou ILI 1,5 (1), nebo mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou jinou vhodnou metodou a mezní hodnotou stanovenou v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2020/2184, a to nejméně o 20 %. Stávající míra úniků zprůměrovaná za tři roky se vypočítá v celém rozsahu vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. pro obnovovanou vodovodní (rozvodnou) síť na úrovni okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Index úniků z infrastruktury (ILI) se vypočítá jako aktuální skutečné roční ztráty (CARL) / nevyhnutelné skutečné roční ztráty (UARL): Aktuální skutečné roční ztráty představují množství vody, které skutečně unikne z rozvodné sítě (tj. není dodáno koncovým uživatelům). Nevyhnutelné skutečné roční ztráty zohledňují skutečnost, že ve vodovodní síti bude vždy docházet k určitým únikům. Hodnota nevyhnutelných skutečných ročních ztrát se vypočte na základě faktorů, jako je délka sítě, počet servisních připojení a provozní tlak v síti.

5.3.    Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Čistá spotřeba energie čistírny odpadních vod nepřesahuje:

a)  35 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny nižší než 10 000 PE;

b)  25 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny mezi 10 000 a 100 000 PE;

c)  20 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny vyšší než 100 000 PE.

Čistá spotřeba energie při provozu čistírny odpadních vod může zohledňovat opatření snižující spotřebu energie týkající se regulace zdrojů (omezení srážkové vody nebo zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výrobu energie v rámci systému (např. vodní, solární, tepelné a větrné energie).

2.  V případě výstavby a rozšíření čistírny odpadních vod nebo čistírny odpadních vod se stokovým systémem, které nahrazují systémy čištění odpadních vod s vyšší intenzitou emisí skleníkových plynů (jako jsou septické nádrže, anaerobní laguny), se provádí posouzení přímých emisí skleníkových plynů (1). Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy. Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí (2).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici Rady 91/271/EHS (3) nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS (4) nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalu na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/pdf/5_Volume5/19R_V5_6_Ch06_Wastewater.pdf).

(2)   

Jak je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

(3)   

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(4)   

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

5.4.    Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Obnova centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění. Nevede k žádným podstatným změnám zatížení nebo objemu toků vody shromažďované nebo čištěné v systému odpadních vod.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E37.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Obnova stokového systému zlepšuje energetickou účinnost tím, že snižuje průměrnou spotřebu energie o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, doloženou na ročním základě. Toto snížení spotřeby energie lze vyjádřit na úrovni projektu (tj. obnovy stokového systému) nebo v celé navazující aglomeraci odpadních vod (tj. včetně navazující stokové soustavy, čistírny odpadních vod nebo vypouštění odpadních vod).

2.  Obnova čistírny odpadních vod zlepšuje energetickou účinnost tím, že snižuje průměrnou spotřebu energie čistírny nejméně o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, doloženou na ročním základě.

3.  Pro účely bodů 1 a 2 se čistá spotřeba energie v systému vypočítá v kWh na populační ekvivalent ročně odvedené nebo vyčištěné odpadní vody, přičemž se zohledňují opatření snižující spotřebu energie týkající se regulace zdrojů (omezení srážkové vody nebo zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výroba energie v rámci systému (např. vodní, solární, tepelné a větrné energie).

4.  Pro účely bodů 1 a 2 provozovatel prokáže, že nedochází k žádným podstatným změnám týkajícím se vnějších podmínek, včetně změn povolení k vypouštění nebo změn zatížení aglomerace, které by vedly ke snížení spotřeby energie, a to nezávisle na přijatých opatřeních ke zvýšení účinnosti.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy. Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí (1).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí 86/278/EHS nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalů na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Jak je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

5.5.    Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje

Popis činnosti

Oddělený sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný v samostatných nebo směsných složkách ( 28 ) s cílem připravit jej k opětovnému použití nebo recyklaci.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Veškerý odděleně sbíraný a svážený odpad, který není klasifikován jako nebezpečný a je oddělený u zdroje, je určený k přípravě na opětovné použití nebo recyklaci.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Odděleně sbírané složky odpadu se v zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nesměšují s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.6.    Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na zpracování kalu z čistíren odpadních vod anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení.

2.  Vyrobený bioplyn se používá přímo k výrobě elektřiny nebo tepla nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (1). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Je-li výsledný digestát určený k použití jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen jeho obsah dusíku (s úrovní tolerance ± 25 %).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.7.    Anaerobní digesce biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba a provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu ( 29 ) anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu a digestátu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení.

2.  Vyrobený bioplyn se používá přímo k výrobě elektřiny nebo tepla nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

3.  Biologický odpad, který se používá pro anaerobní digesci, je oddělen u zdroje a sbírá se odděleně.

4.  Vyrobený digestát se používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování.

5.  Ve specializovaných zařízeních na zpracování biologického odpadu tvoří podíl potravinářských a krmných plodin (1) používaných jako vstupní surovina, měřeno podle hmotnosti, v ročním průměru nejvýše 10 % vstupních surovin.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (2). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Vyrobený digestát splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U digestátu používaného jako hnojivo nebo pomocná půdní látka je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen obsah dusíku (s úrovní tolerance ± 25 %).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice 2018/2001/EU.

(2)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.8.    Kompostování biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba a provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu ( 30 ) kompostováním (aerobním biologickým rozkladem) s výslednou produkcí a využitím kompostu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Biologický odpad, který je kompostován, je oddělen u zdroje a sbírá se odděleně.

2.  Vyrobený kompost se používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka a splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U kompostovacích zařízení, která zpracovávají více než 75 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro aerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (1). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Kompostárna má zavedený systém, který brání průsaku do podzemních vod.

Vyrobený kompost splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.9.    Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na třídění a zpracování odděleně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny zahrnující opětovné mechanické zpracování, kromě zpracování za účelem využití jako zásypový materiál.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.32 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Při činnosti se přeměňuje nejméně 50 % hmotnosti zpracovaného odděleně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny, které jsou vhodné pro náhradu původních materiálů ve výrobních procesech.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.10.    Zachycování a využívání skládkového plynu

Popis činnosti

Instalace a provoz infrastruktury pro zachycování a využívání skládkového ( 31 ) plynu na trvale uzavřených skládkách nebo sekcích skládek s využitím nového nebo dodatečného specializovaného technického zařízení a vybavení instalovaného během nebo po uzavření skládky nebo sekce skládky.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Skládka nebyla otevřena po 8. červenci 2020.

2.  Skládka nebo sekce skládky, kde je nově instalován, rozšířen nebo modernizován systém zachycování plynu, je trvale uzavřena a nepřijímá další biologicky rozložitelný odpad (1).

3.  Vyrobený skládkový plyn se používá k výrobě elektřiny nebo tepla jako bioplyn (2) nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

4.  Emise methanu ze skládky a úniky ze zařízení na jímání a využívání skládkového plynu podléhají postupům kontroly a monitorování stanoveným v příloze III směrnice Rady 1999/31/ES (3).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Trvalé uzavření a sanace skládek a následná péče o staré skládky, kde je instalován systém zachycování skládkového plynu, se provádí v souladu s těmito pravidly:

a)  obecnými požadavky stanovenými v příloze I směrnice 1999/31/ES;

b)  postupy kontroly a monitorování stanovenými v příloze III uvedené směrnice.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Jak je stanoveno v čl. 5 odst. 3 směrnice 1999/31/ES.

(2)   

„Bioplyn“ je definován v čl. 2 bodě 28 směrnice 2018/2001/EU.

(3)   

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

5.11.    Přeprava CO2

Popis činnosti

Přeprava zachyceného CO2 všemi způsoby.

Výstavba a provoz potrubí na CO2 a rekonstrukce plynárenských sítí, kdy je hlavním účelem integrace zachyceného CO2.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Při přepravě CO2 ze zařízení, kde je zachycen, do místa vstřikování nedochází k únikům CO2 nad 0,5 % hmotnosti přepravovaného CO2.

2.  CO2 je dodáván do stálého úložiště CO2, které splňuje kritéria pro podzemní geologické ukládání CO2 stanovená v oddíle 5.12 této přílohy; nebo k jiným způsobům přepravy, které vedou k trvalému úložišti CO2, jež splňuje tato kritéria.

3.  Jsou použity vhodné systémy detekce úniků a je zaveden plán monitorování, přičemž zpráva je ověřena nezávislou třetí stranou.

4.  Činnost může zahrnovat instalaci aktiv, která zvyšují flexibilitu a zlepšují řízení stávající sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.12.    Trvalé podzemní geologické ukládání CO2

Popis činnosti

Trvalé ukládání zachyceného CO2 ve vhodných podzemních geologických útvarech.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E39.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Provede se charakterizace a posouzení potenciálního úložného komplexu a jeho okolí nebo průzkum ve smyslu čl. 3 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (1) s cílem zjistit, zda je geologický útvar vhodný pro použití jako úložiště CO2.

2.  Pro provoz podzemních geologických úložišť CO2, včetně povinností při uzavření a po uzavření:

a)  jsou zavedeny vhodné systémy detekce úniků, které zabraňují uvolnění plynu během provozu;

b)  je zaveden plán monitorování vstřikovacích zařízení, úložného komplexu a případně i okolního prostředí, přičemž pravidelné zprávy kontroluje příslušný vnitrostátní orgán.

3.  V případě průzkumu a provozu úložišť na území Unie je činnost v souladu se směrnicí 2009/31/ES. V případě průzkumu a provozu úložišť v třetích zemích je činnost v souladu s normou ISO 27914:2017 (2) pro geologické ukládání CO2.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost je v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(2)   

Norma ISO 27914:2017, Zachycování, přeprava a geologické ukládání oxidu uhličitého – Geologické ukládání (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/64148.html).

6.   DOPRAVA

6.1.    Meziměstská železniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování přepravy cestujících s využitím železničních kolejových vozidel v hlavních sítích pokrývajících rozsáhlé zeměpisné oblasti, přeprava osob meziměstskými železnicemi a provozování spacích nebo jídelních vozů jako integrované činnosti železničních společností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.10, N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  vlaky a osobní vozy mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)  vlaky a osobní vozy mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 (1).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53).

6.2.    Železniční nákladní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladní dopravy na hlavních železničních sítích i na místních nákladních železnicích.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.20 a N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo obě tato kritéria:

a)  vlaky a nákladní vozy mají nulové přímé výfukové emise CO2;

b)  vlaky a nákladní vozy mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode).

2.  Vlaky a nákladní vozy nejsou určeny k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.3.    Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel městské a příměstské dopravy pro přepravu cestujících a silniční osobní dopravu.

V souvislosti s motorovými vozidly provoz vozidel kategorie M2 nebo M3 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858 pro účely přepravy cestujících.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou zahrnovat provozování různých druhů pozemní dopravy, například dopravy autobusem, tramvají, trolejbusem, metrem a nadzemní drahou. To zahrnuje také linky z města na letiště nebo z města na nádraží a provoz pozemních a visutých lanových drah, pokud jsou součástí městských nebo příměstských tranzitních systémů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž pravidelnou dálkovou autobusovou dopravu, pronajaté autokary, výletní a další příležitostnou autokarovou dopravu, kyvadlovou dopravu (též na letištích), provoz školních autobusů a autobusů pro další přepravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.31, H49.3.9, N77.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  činnost zajišťuje městskou nebo příměstskou osobní dopravu a její přímé (výfukové) emise CO2 jsou nulové (1);

b)  do 31. prosince 2025 činnost zajišťuje městskou nebo příměstskou osobní dopravu s využitím vozidel kategorií M2 a M3 (2), která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) (3) a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení (ES) č. 595/2009 a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení (EU) č. 582/2011, jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná (4). Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti vozového parku, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

V příslušných případech vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Zahrnuje autobusy, které mají druh karoserie klasifikovaný jako „CE“ (nízkopodlažní jednopodlažní vozidlo), „CF“ (nízkopodlažní dvojpodlažní vozidlo), „CG“ (kloubové nízkopodlažní jednopodlažní vozidlo), „CH“ (kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní vozidlo), „CI“ (jednopodlažní vozidlo s otevřenou střechou) nebo „CJ“ (dvojpodlažní vozidlo s otevřenou střechou) podle přílohy I části C bodu 3 nařízení (EU) 2018/858.

(2)   

Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/858.

(3)   

Jak je stanoveno v příloze I části C bodě 3 nařízení (EU) 2018/858.

(4)   

Do 31. prosince 2021 EURO VI, krok E podle nařízení (ES) č. 595/2009.

(5)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 1).

6.4.    Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

Popis činnosti

Prodej, zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování zařízení pro osobní mobilitu nebo dopravních prostředků, které jsou poháněny fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity. To zahrnuje poskytování služeb přepravy zboží (nákladními) jízdními koly.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy N77.11 a N77.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Zařízení pro osobní mobilitu jsou poháněna fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity.

2.  Daná zařízení pro osobní mobilitu smějí být provozována na stejné veřejné infrastruktuře, kterou používají kola nebo chodci.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.5.    Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování vozidel kategorie M1 ( 32 ), N1 ( 33 ), v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ( 34 ), nebo L (dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky) ( 35 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.32, H49.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písm. a) bodě ii) a písmeni b) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje tato kritéria:

a)  u vozidel kategorií M1 a N1, v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 715/2007:

i)  do 31. prosince 2025 jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nižší než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii)  od 1. ledna 2026 jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nulové;

b)  u vozidel kategorie L se výfukové emise CO2 rovnají 0 g ekvivalentu CO2/km, vypočteno podle emisní zkoušky stanovené v nařízení (EU) č. 168/2013.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií M1 a N1 jsou zároveň:

a)  opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)  opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních (1).

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí lehkých užitkových vozidel Euro 6 (2) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

Vozidla splňují mezní hodnoty emisí pro čistá lehká užitková vozidla stanovené v tabulce 2 přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (3).

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 (4).

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10).

(2)   

Nařízení Komise (EU) 2018/1832 ze dne 5. listopadu 2018, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) 2017/1151 za účelem zlepšení zkoušek a postupů schválení typu z hlediska emisí pro lehká osobní vozidla a užitková vozidla, včetně zkoušek a postupů týkajících se shodnosti v provozu a emisí v reálném provozu, a za účelem zavedení zařízení pro monitorování spotřeby paliva a elektrické energie (Úř. věst. L 301, 27.11.2018, s. 1).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(4)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131).

6.6.    Silniční nákladní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel kategorie N1, N2 ( 36 ) nebo N3 ( 37 ) spadajících do oblasti působnosti normy EURO VI ( 38 ), kroku E nebo jeho nástupce, pro účely služeb silniční nákladní dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.4.1, H53.10, H53.20 a N77.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 1 písm. a) nebo b) nebo v bodě 1 písm. c) bodě i) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  vozidla kategorie N1 mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)  vozidla kategorií N2 a N3 s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;

c)  vozidla kategorií N2 a N3 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 7,5 tuny se řadí do jedné z těchto skupin:

i)  „těžká vozidla s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;

ii)  není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v bodě i), „těžká vozidla s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení.

2.  Vozidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií N1, N2 a N3 jsou zároveň:

a)  opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)  opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních (1).

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL). Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI (2) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Podle přílohy I směrnice 2005/64/ES.

(2)   

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).

6.7.    Vnitrozemská vodní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování osobních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE H50.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:
a)  plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
b)  do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě; ►M2  
c)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období (1) tyto limity:
a)  76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;
b)  61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;
c)  45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;
d)  30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;
e)  15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045 do 31. prosince 2049;
f)  0 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2050.  ◄

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

▼B

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

6.8.    Vnitrozemská nákladní vodní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE H50.4 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo obě tato kritéria:

a)  plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
b)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 mají plavidla přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo odhadnuté v případě nových plavidel) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti (1), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká nákladní vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení 2019/1242; ►M2  
c)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi nebo ve flotile společnosti během vykazovaného období (2) tyto limity:
a)  76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;
b)  61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;
c)  45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;
d)  30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;
e)  15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045 do 31. prosince 2049;
f)  0 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2050.  ◄

2.  Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Provozní ukazatel energetické účinnosti je definován jako poměr hmotnosti CO2 emitovaného na jednotku přepravního výkonu. Je to reprezentativní hodnota energetické účinnosti provozu lodi za jednotné období, která představuje celkový obchodní model plavidla. Pokyny k výpočtu tohoto ukazatele jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní námořní organizace MEPC.1/Circ. 684.

(2)   

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

6.9.    Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel pro přepravu nákladu nebo cestujících po vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.4, H50.30 a C33.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

►M2  
1.  Dovybavení splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:
a)  snižuje spotřebu paliva vnitrozemského osobního plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno na jednotku energie na celou cestu (celou okružní plavbu), jak prokazuje srovnávací výpočet pro reprezentativní plavební oblasti (včetně reprezentativních profilů zatížení a dokování), v nichž má být plavidlo provozováno, nebo výsledky modelových testů či simulací;
b)  snižuje spotřebu paliva vnitrozemského nákladního plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno na jednotku energie na tunokilometr, jak prokazuje srovnávací výpočet pro reprezentativní plavební oblasti (včetně reprezentativních profilů zatížení), v nichž má být plavidlo provozováno, nebo výsledky modelových testů či simulací.  ◄
2.  Dovybavená nebo modernizovaná plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.10.    Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo pro kombinovanou přepravu nákladu a cestujících na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelnou i nepravidelnou. Zakoupení, financování, pronájem a provozování plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.2, H52.22 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost sp.adající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 1 písm. a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
b)  do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;
c)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) (1), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení 2019/1242;
d)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 dosáhla plavidla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (2), jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (3); ►M2  
e)  není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (3), dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (15), a
a)  jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;
b)  v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu;
f)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium písmene a), od 1. ledna 2026 platí, že kromě dosažené hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 10 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023 (16), nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období (17) tyto limity:
a)  76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;
b)  61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;
c)  45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;
d)  30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;
e)  15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045.  ◄

2.  Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 (4). Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323 (5).

Činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (6), pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 (7) a s přílohou VI pravidlem 14 (9) úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025) (18).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 (19) úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (11).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (13).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (14).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Index energeticky účinného designu (verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/fr/MediaCentre/HotTopics/GHG/Pages/EEDI.aspx).

(2)   

Požadavky na EEDI dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Plavidla, která spadají mezi typy lodí uvedené v příloze VI pravidlu 2 úmluvy MARPOL, ale nejsou podle uvedeného předpisu považována za novou loď, mohou poskytnout dosaženou hodnotu EEDI vypočtenou na dobrovolném základě v souladu s přílohou VI kapitolou 4 úmluvy MARPOL a nechat tyto výpočty ověřit v souladu s přílohou VI kapitolou 2 úmluvy MARPOL.

(3)   

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

(4)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).

(5)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2016/2323 o vytvoření evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí (Úř. věst. L 345, 20.12.2016, s. 119).

(6)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

(7)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).

(8)   

(verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Sulphur-oxides-(SOx)-%E2%80%93-Regulation-14.aspx).

(9)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(10)   

(verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Nitrogen-oxides-(NOx)-–-Regulation-13.aspx).

(11)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(12)   

Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí z 5. října 2001.

(13)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(14)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

(15)   

Požadavky na EEDI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích pro EEDI se přičtou k faktoru procentního snížení EEDI.

(16)   

Požadavky na EEXI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 76. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích podle nařízení o taxonomii pro EEXI se musí přičíst k faktoru procentního snížení EEXI. (Dosažená hodnota indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která je od 1. ledna 2023 povinná pro všechny lodě v námořní nákladní/osobní dopravě, aby bylo možné měřit jejich energetickou účinnost a zahájit sběr údajů pro vykazování jejich ročního provozního ukazatele uhlíkové náročnosti (CII) a hodnocení CII. (Verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).

(17)   

ntenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

(18)   

(Verze ze dne 27. 6. 2023: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Sulphur-oxides- (SOx)-%E2 %80 %93-Regulation-14.aspx).

(19)   

(Verze ze dne 27. 6. 2023: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Nitrogenoxides-(NOx)-–-Regulation-13.aspx).

6.11.    Námořní a pobřežní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro provoz osobní dopravy na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelné i nepravidelné. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují provoz trajektů, vodní taxislužby, výletních nebo vyhlídkových lodí.

Činnost by mohla být spojena s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.10, N77.21 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:
a)  plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;
b)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;
c)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 dosáhla plavidla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) (1) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (2), jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů (3); ►M2  
d)  není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 plavidla, která mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů (3), dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI), jež odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 20 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (8), a
a)  jsou schopna se v kotvišti připojit do sítě;
b)  v případě plavidel používajících jako palivo plyn – prokáží použití nejmodernějších opatření a technologií ke zmírnění úniku emisí metanu;
e)  není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit požadavky písmene a), od 1. ledna 2026 platí, že kromě dosažené hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která odpovídá snížení referenční linie EEDI nejméně o 10 procentních bodů níže, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023 (9), nepřekročí roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období (10) tyto limity:
a)  76,4 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2029;
b)  61,1 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034;
c)  45,8 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2035 do 31. prosince 2039;
d)  30,6 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2040 do 31. prosince 2044;
e)  15,3 g ekvivalentu CO2/MJ od 1. ledna 2045.  ◄

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,50 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,10 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025) (4).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (5).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (6).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (7).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Index energeticky účinného designu (verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/fr/MediaCentre/HotTopics/GHG/Pages/EEDI.aspx).

(2)   

Požadavky na EEDI dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 75. zasedání. Plavidla, která spadají mezi typy lodí uvedené v příloze VI pravidlu 2 úmluvy MARPOL, ale nejsou podle uvedeného předpisu považována za novou loď, mohou poskytnout dosaženou hodnotu EEDI vypočtenou na dobrovolném základě v souladu s přílohou VI kapitolou 4 úmluvy MARPOL a nechat tyto výpočty ověřit v souladu s přílohou VI kapitolou 2 úmluvy MARPOL.

(3)   

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

(4)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(5)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(6)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(7)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

(8)   

EEDI requirements defined as a percentage reduction factor, to be applied to the EEDI reference value, as agreed by the Marine Environment Protection Committee of the International Maritime Organization on its seventy-fifth session. The defined percentage points in the technical screening criteria for EEDI shall be added to EEDI percentage reduction factor.

(9)   

Požadavky na EEXI definované jako faktor procentního snížení, který se použije na referenční hodnotu EEDI, dohodnuté Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 76. zasedání. Procentní body stanovené v technických screeningových kritériích podle nařízení o taxonomii pro EEXI se musí přičíst k faktoru procentního snížení EEXI. (Dosažená hodnota indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI), která je od 1. ledna 2023 povinná pro všechny lodě v námořní nákladní/osobní dopravě, aby bylo možné měřit jejich energetickou účinnost a zahájit sběr údajů pro vykazování jejich ročního provozního ukazatele uhlíkové náročnosti (CII) a hodnocení CII. (Verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).

(10)   

Intenzita emisí skleníkových plynů energie spotřebované na palubě lodi je ověřena nezávislou třetí stranou a vypočtena jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky a standardních hodnot stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

6.12.    Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo cestujících po moři nebo v pobřežních vodách a plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE H50.10, H50.2, H52.22, C33.15, N77.21 a N.77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

►M2  
1.  Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:
a)  dovybavení snižuje spotřebu paliva plavidla nejméně o 15 %, vyjádřeno v gramech paliva na tunu hrubé nosnosti na námořní míli u nákladních plavidel nebo na hrubou tonáž na námořní míli u osobních plavidel, jak prokazuje výpočetní dynamika kapalin, zkoušky nádrže nebo podobné technické výpočty;
b)  umožňuje plavidlům dosáhnout hodnoty indexu energetické účinnosti existujících lodí (EEXI) alespoň o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEXI platné k 1. lednu 2023, a pokud mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů (5) a mají možnost se v kotvišti připojit do sítě a jsou vybavena technologií dobíjení ze sítě.  ◄
2.  Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcího rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,50 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,10 % hmotnosti v oblasti regulace emisí, pokud jde o oxidy síry, stanovené IMO v Severním a Baltském moři, jakož i ve Středozemním moři (od roku 2025) (1).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech regulace emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (2).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (3).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (4).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(2)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(3)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(4)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

(5)   

Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

6.13.    Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistickou logistiku

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury pro osobní mobilitu, včetně výstavby silnic, dálničních mostů a tunelů a další infrastruktury určené pro chodce a jízdní kola s elektrickým pomocným pohonem nebo bez něj.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Vybudovaná a provozovaná infrastruktura je určena pro osobní mobilitu nebo cyklistickou logistiku: chodníky, cyklistické pruhy a pěší zóny, stanice pro dobíjení baterií a doplňování vodíku pro zařízení osobní mobility.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím Komise 2000/532/ES (1)) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (2). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).

(2)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.14.    Infrastruktura pro železniční dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba železnic a podzemních drah a rovněž mostů a tunelů, nádraží, terminálů, zařízení železničních služeb ( 39 ), bezpečnostních systémů a systémů řízení dopravy, včetně poskytování architektonických služeb, inženýrských služeb, projektových služeb, služeb stavebního dozoru a geodetických, kartografických a podobných služeb, jakož i provádění fyzikálních, chemických a jiných analytických zkoušek všech druhů materiálů a výrobků.

▼M2

Výroba, instalace, technické poradenství, dovybavení, modernizace, opravy, údržba, nové využití výrobků, zařízení, systémů a softwaru souvisejících s některým z následujících prvků:

a) 

montovaný kolejový svrškový upevňovací materiál;

b) 

železniční prvky uvedené v bodech 2.2 až 2.6 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25.99, C27.9, C30.20, F42.12, F42.13, M71.12, M71.20, F43.21 a H52.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  infrastrukturou (ve smyslu přílohy II.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (1)) je buď:
i)  elektrifikovaná traťová infrastruktura a související subsystémy: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;
ii)  nová a stávající traťová infrastruktura a související subsystémy, pokud existuje plán elektrifikace u tratí a v rozsahu nezbytném pro provoz elektrických vlaků též u vedlejších kolejí nebo pokud bude infrastruktura do deseti let od začátku činnosti vhodná k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi CO2: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;
iii)  do roku 2030 stávající traťová infrastruktura a související subsystémy, které nejsou součástí sítě TEN-T (2) a jejích orientačních rozšíření do třetích zemí ani žádné vnitrostátně, nadnárodně nebo mezinárodně definované sítě hlavních železničních tratí: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;
b)  infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží;
c)  infrastruktura a zařízení jsou určeny k přestupu cestujících mezi různými druhy kolejové dopravy nebo z jiných druhů dopravy na železnici; ►M2  
d)  digitální nástroje umožňují zvýšení účinnosti, kapacity nebo úsporu energie.  ◄

2.  Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

▼M2

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (5). Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

V případě výroby prvků se při činnosti hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace, jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (6).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

V případě výroby prvků činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)  v Unii, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS (7);

b)  v Unii, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (8). Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)  mimo Unii jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť a druhů.

▼B

(1)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

(2)   

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(3)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(4)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(5)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, září 2016: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/20509/.

(6)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(7)   

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(8)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

6.15.    Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury, která je nezbytná pro provoz silniční dopravy s nulovými výfukovými emisemi CO2, jakož i infrastruktury určené k překládce a infrastruktury potřebné pro provoz městské dopravy.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  infrastruktura je určena pro provoz vozidel s nulovými výfukovými emisemi CO2: elektrické dobíjecí stanice, modernizace přípojek k elektrické síti, vodíkové čerpací stanice nebo elektrické silniční systémy;

b)  infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží;

c)  infrastruktura a zařízení jsou určeny pro městskou a příměstskou veřejnou osobní dopravu, včetně souvisejících signalizačních systémů pro metro, tramvajové a železniční systémy.

2.  Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (1). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

V příslušných případech jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

V příslušných případech zajišťuje údržba vegetace podél infrastruktury pro silniční dopravu, aby se nešířily invazní druhy.

Jsou zavedena zmírňující opatření, aby se zabránilo kolizím s volně žijícími zvířaty.

(1)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.16.    Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu

▼M2

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba infrastruktury, která je nezbytná pro provoz plavidel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz přístavu, jakož i infrastruktury určené k překládce a přechodu na jiný druh dopravy, a servisních zařízení, bezpečnostních systémů a systémů řízení dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují bagrování vodních cest.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  infrastruktura je určena pro provoz plavidel s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2: dobíjení elektřiny, doplňování vodíku;
b)  infrastruktura je určena pro poskytování elektřiny na pobřeží pro kotvící plavidla;
c)  infrastruktura je určena pro výkon vlastních činností přístavu s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;
d)  infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží; ►M2  
e)  modernizace stávající infrastruktury, která je nezbytná pro přechod na jiný druh dopravy a je vhodná pro použití plavidly s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 a která byla podrobena prověření z hlediska klimatického dopadu v souladu se sdělením Komise – Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (2021/C 373/01).  ◄

2.  Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

▼M2

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje požadavky stanovené v článku 4 směrnice 2000/60/ES.

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, má být provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným. Posuzují se zejména kumulované dopady nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že projekt je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipován tak, aby splňoval jeden z těchto požadavků:

a)  projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)  existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)  naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkými řešeními, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů;

b)  opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;

c)  opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu/potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Vedle zmírňujících opatření se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Uvedeného výsledku se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (2) v souladu se směrnicí 2011/92/EU (3). V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

Činnost nemá významný vliv na chráněné oblasti (místa světového dědictví UNESCO, klíčové oblasti biologické rozmanitosti, jakož i jiné chráněné oblasti než oblasti Natura 2000) a chráněné druhy, a to na základě posouzení jejího vlivu, které zohledňuje nejlepší dostupné poznatky (4).

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)  v Unii, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS;

b)  v Unii, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)  v Unii je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo je jejich šíření řízeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (5);

d)  mimo Unii jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť, druhů a regulace invazních nepůvodních druhů

▼B

(1)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(2)   

Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda záměry uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(3)   

V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(4)   

V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

(5)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

6.17.    Nízkouhlíková letištní infrastruktura

Popis činnosti

▼M2

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury, která je nutná pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz letiště a pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi, jakož i infrastruktury určené k překládce pomocí železniční a vodní dopravy.

▼B

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.20 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  infrastruktura je určena pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2: dobíjení elektřiny a doplňování vodíku;
b)  infrastruktura je určena pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi;
c)  infrastruktura je určena pro zajištění vlastního provozu letiště s nulovými přímými emisemi: elektrické dobíjecí stanice, modernizace přípojek k elektrické síti, vodíkové čerpací stanice; ►M2  
d)  infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu pomocí železniční a vodní dopravy: infrastruktura terminálu a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží.  ◄

2.  Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (1). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

▼M2

6.18    Leasing letadel

Popis činnosti

Pronájem a leasing letadel a letadlových částí a zařízení ( 40 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména s kódem N77.35 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v pronájmu nebo leasingu jednoho z následujících výrobků:

a)  letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)  letadla dodaná před 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c);

c)  letadla dodaná po 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c), a se závazkem, že další letadlo v letadlovém parku, které neodpovídá kritériím, je buď:

i)  trvale vyřazeno z provozu do 6 měsíců od dodání způsobilého letadla, v takovém případě se náhradový poměr neuplatňuje, nebo

ii)  trvale vyřazeno z letadlového parku do šesti měsíců od dodání způsobilého letadla, přičemž část souladu způsobilého letadla s nařízením o taxonomii je omezena náhradovým poměrem, jak je uvedeno v oddíle 3.21;

čímž letadlo trvale vyřazené z provozu nebo z letadlového parku:

i)  není v souladu s rozpětími stanovenými v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b);

ii)  má alespoň 80 % maximální vzletové hmotnosti způsobilého letadla;

iii)  zůstalo v letadlovém parku po dobu nejméně 12 měsíců před vyřazením;

iv)  má doklad o letové způsobilosti z doby kratší než 6 měsíců před dodáním způsobilého letadla.

Pronajímatel zajistí, aby letadla uvedená v písmenu b) nebo c) byla poháněna udržitelnými leteckými palivy v souladu s kritérii uvedenými v písmeni d) a ve druhém pododstavci oddílu 6.19 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo uvedené v pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) až c) splňuje následující normy:

a)  jiné letadlo než nákladní: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB; nákladní letadlo: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy;

b)  změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

6.19.    Osobní a nákladní letecká doprava

Popis činnosti

Nákup, financování a provoz letadel včetně přepravy osob a zboží.

Hospodářská činnost nezahrnuje leasing letadel uvedený v oddíle 6.18.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H51.1 a H51.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost se provádí s využitím jedné z následujících možností:

a)  letadla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

b)  do 31. prosince 2029 letadla pořízená před 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c);

c)  do 31. prosince 2029 letadla pořízená po 11. prosince 2023, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b) nebo c), a se závazkem, že další letadlo v letadlovém parku, které neodpovídá kritériím, je buď:

i)  trvale vyřazeno z provozu do 6 měsíců od dodání způsobilého letadla, v takovém případě se náhradový poměr neuplatňuje; nebo

ii)  trvale vyřazeno z letadlového parku do šesti měsíců od dodání způsobilého letadla, přičemž část souladu způsobilého letadla s nařízením o taxonomii je omezena náhradovým poměrem, jak je uvedeno v oddíle 3.21.;

čímž letadlo trvale vyřazené z provozu nebo z letadlového parku:

i)  není v souladu s rozpětími stanovenými v oddíle 3.21 pododdíle „Významný přínos ke zmírňování změny klimatu“ písm. b);

ii)  má alespoň 80 % maximální vzletové hmotnosti způsobilého letadla;

iii)  zůstalo v letadlovém parku po dobu nejméně 12 měsíců před vyřazením;

iv)  má doklad o letové způsobilosti z doby kratší než 6 měsíců před dodáním způsobilého letadla;

d)  od 1. ledna 2030 letadla, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v písmenech b) nebo c) výše a jsou provozována s minimálním podílem udržitelných leteckých paliv, který bude v roce 2030 odpovídat 15 % a poté se každoročně zvýší o 2 procentní body;

e)  letadla provozovaná s minimálním podílem udržitelných leteckých paliv, který v roce 2022 odpovídal 5 % udržitelných leteckých paliv, přičemž podíl udržitelných leteckých paliv by se měl následně zvyšovat o 2 procentní body ročně.

Požadavek na použití udržitelných leteckých paliv uvedený v písmenech d) a e) se vypočítá s ohledem na celkové množství leteckého paliva použitého způsobilým letadlem a udržitelného leteckého paliva použitého na úrovni letadlového parku. Způsobilost vypočítají provozovatelé jako poměr množství (vyjádřeného v tunách) udržitelného leteckého paliva nakoupeného na úrovni letadlového parku k celkovému množství leteckého paliva použitého způsobilými letadly vynásobenému 100. Udržitelná letecká paliva jsou definována v nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Letadlo je v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139.

Letadlo, které splňuje technická screeningová kritéria podle písmen b) až e), je v souladu s následujícími normami:

a)  jiné letadlo než nákladní: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB; nákladní letadlo: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy;

b)  změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

6.20.    Pozemní odbavování v letecké dopravě

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace, nákup, financování, pronájem, leasing a provozování zařízení a servisních činností souvisejících s leteckou dopravou (pozemní odbavování), včetně činností pozemních služeb na letištích a manipulace s nákladem, včetně nakládky a vykládky zboží z letadla.

Hospodářská činnost zahrnuje:

a) 

vozidla pro signalizační navigaci letadel a další služby na odbavovací ploše;

b) 

zařízení pro nástup cestujících, včetně kyvadlové dopravy cestujících, mobilních schůdků;

c) 

zařízení pro manipulaci se zavazadly a nákladem, včetně pásových nakladačů, zavazadlových traktorů, letištních vysokozdvižných vozíků, nakladačů na dolní palubu, nakladačů na hlavní palubu;

d) 

zařízení pro stravování včetně chladicích vozíků, s výjimkou zařízení s chladicími jednotkami poháněnými spalovacím motorem;

e) 

zařízení pro údržbu včetně údržbářských stojanů a plošin;

f) 

tahače letadel;

g) 

odmrazovací zařízení pro odmrazování letadel a motorů;

h) 

sněhové pluhy a další zařízení na odklízení sněhu a odstraňování námrazy z povrchu;

i) 

neautonomní pojíždění.

Hospodářská činnost nezahrnuje vozidla pro přepravu cestujících a posádky a pro doplňování paliva do letadel používaná na letišti, na něž se vztahují oddíly 3.3, 6.3 a 6.6 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s H52.23, H52.24, H52.29 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Přímé (výfukové) emise CO2 vozidel pozemní obsluhy jsou nulové.

Pohon všech zařízení a vybavení pro pozemní obsluhu zajišťuje motor s nulovými emisemi.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o činnosti odmrazování, jsou zavedena opatření k zajištění nezbytných kontrol vypouštění na úrovni letiště, aby se snížil environmentální dopad na vodní toky, mimo jiné používáním ekologicky udržitelnějších chemických látek, regenerací glykolu a úpravou povrchových vod.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

▼B

7.   STAVEBNICTVÍ A ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ

7.1.    Výstavba nových budov

Popis činnosti

Developerská činnost týkající se bytových a nebytových budov, která spočívá ve sdružování finančních, technických a fyzických prostředků k realizaci stavebních projektů pro pozdější prodej, jakož i výstavba kompletních bytových nebo nebytových budov, a to na vlastní účet za účelem prodeje nebo na základě honoráře nebo smlouvy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.1 a F41.2, včetně činností kódu F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Výstavba nových budov, u nichž platí toto:

1.  Potřeba primární energie (1) definující energetickou náročnost budovy, která je výsledkem výstavby, je nejméně o 10 % nižší než prahová hodnota, kterou u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanoví vnitrostátní opatření provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (2). Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

2.  U budov nad 5 000  m2 (3) prochází po dokončení budova, která je výsledkem výstavby, zkouškou vzduchotěsnosti a tepelné integrity (4), přičemž veškeré odchylky od úrovní náročnosti stanovených ve fázi návrhu nebo vady pláště budovy jsou sděleny investorům a klientům. Alternativní postup: pokud jsou během stavebního procesu zavedeny robustní a sledovatelné postupy řízení kvality, jedná se o přijatelnou alternativu ke zkouškám tepelné integrity.

3.  U budov nad 5 000  m2 (5) je vypočten potenciál globálního oteplování (6) během životního cyklu budovy, která je výsledkem výstavby, pro každou fázi životního cyklu a je na požádání sdělen investorům a klientům.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v bytových jednotkách, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E této přílohy:

a)  umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)  sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)  WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)  pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

Aby se zabránilo negativním vlivům staveniště, splňuje činnost kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (7). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 (8) nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli (9), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 (10) a ISO 16000-3:2011 (11) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře (12).

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400 (13).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Nová budova není postavena na:

a)  orné půdě a zemědělské půdě se střední až vysokou úrovní úrodnosti a podzemní biologické rozmanitosti podle průzkumu EU LUCAS (14);

b)  zelené louce s uznávanou vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdě, která slouží jako stanoviště ohrožených druhů (flóry a fauny) uvedených na Evropském červeném seznamu (15) nebo na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (16);

c)  půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo používané v národní inventuře skleníkových plynů, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO (17).

(1)   

Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.

(2)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(3)   

U bytových budov se zkoušky provádějí pro reprezentativní soubor druhů bytových jednotek.

(4)   

Zkoušky se provádějí v souladu s normou EN 13187 (Tepelné chování budov – Kvalitativní určení tepelných nepravidelností v pláštích budov – Infračervená metoda) a EN 13829 (Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda) nebo rovnocennými normami akceptovanými příslušným stavebním kontrolním orgánem v místě, kde se budova nachází.

(5)   

U bytových budov jsou údaje vypočteny a sděleny pro reprezentativní soubor druhů bytových jednotek.

(6)   

Potenciál globálního oteplování je uveden jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený v kg ekvivalentu CO2 (užitné vnitřní podlahové plochy) jako roční průměr z 50letého referenčního období. Výběr údajů, vymezení scénářů a výpočty se provádějí v souladu s normou EN 15978 (BS EN 15978:2011. Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Pokud existuje vnitrostátní výpočetní nástroj nebo pokud je tento nástroj nutný pro sdělování informací nebo pro získávání stavebních povolení, lze k poskytnutí požadovaných údajů použít příslušný nástroj. Lze použít i jiné výpočetní nástroje, pokud splňují minimální kritéria stanovená společným rámcem EU Level(s)(verze z 4.6.2021: https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/product-groups/412/documents), viz uživatelská příručka pro ukazatel 1.2.

(7)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(8)   

ISO 20887:2020, Udržitelnost u budov a inženýrských staveb – Návrh umožňující demontáž a přizpůsobivost – Zásady, požadavky a pokyny (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/69370.html).

(9)   

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísni.

(10)   

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

(11)   

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/51812.html).

(12)   

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

(13)   

ISO 18400 série Kvalita půdy – Odběr vzorků.

(14)   

JRC ESDCA, LUCAS: rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu (verze z 4.6.2021: https://esdac.jrc.ec.europa.eu/projects/lucas).

(15)   

IUCN, Evropský červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze z 4.6.2021: https://www.iucn.org/regions/europe/our-work/biodiversity-conservation/european-red-list-threatened-species).

(16)   

IUCN, Červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze z 4.6.2021: https://www.iucnredlist.org).

(17)   

Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

7.2.    Renovace stávajících budov

Popis činnosti

Stavební práce a inženýrské stavby nebo jejich příprava.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41 a F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Renovace budov odpovídá příslušným požadavkům pro větší renovace (1).

Alternativně vede ke snížení potřeby primární energie nejméně o 30 % (2).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li v rámci renovace instalována tato zařízení k využívání vody, kromě renovací v bytových jednotkách, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E této přílohy:

a)  umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)  sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)  WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)  pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (3). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 (4) nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při renovaci budovy, které mohou přijít do styku s uživateli (5), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 a ISO 16000-3:2011 (6) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře (7).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Stanoveným příslušnými vnitrostátními a regionálními stavebními předpisy pro „větší renovace“ provádějícími směrnici 2010/31/EU. Energetická náročnost budovy nebo renovované části, která je modernizována, splňuje nákladově optimální minimální požadavky na energetickou náročnost v souladu s příslušnou směrnicí.

(2)   

Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení vychází z podrobného průzkumu budovy, energetického auditu provedeného akreditovaným nezávislým odborníkem nebo jiné transparentní a přiměřené metody a je ověřeno průkazem energetické náročnosti. Uvedené 30 % zlepšení je výsledkem skutečného snížení potřeby primární energie (přičemž není bráno v úvahu snížení čisté potřeby primární energie z obnovitelných zdrojů) a lze ho dosáhnout postupnými opatřeními nejdéle do tří let.

(3)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(4)   

ISO 20887:2020, Udržitelnost u budov a inženýrských staveb – Návrh umožňující demontáž a přizpůsobivost – Zásady, požadavky a pokyny (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/69370.html).

(5)   

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny (včetně použitých lepidel a tmelů), vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy (jako je ošetření proti vlhkosti a plísni).

(6)   

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/51812.html).

(7)   

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

7.3.    Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

Popis činnosti

Jednotlivá renovační opatření spočívající v instalaci, údržbě nebo opravách zařízení pro zvýšení energetické účinnosti.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28, S95.21, S95.22, C33.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření za předpokladu, že splňují minimální požadavky stanovené pro jednotlivé součásti a systémy v příslušných vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU a v příslušných případech jsou zařazena do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení:

a)  doplnění izolace ke stávajícím součástem pláště, jako jsou vnější zdi (včetně zelených zdí), střechy (včetně zelených střech), půdní vestavby, sklepy a přízemní podlaží (včetně opatření k zajištění vzduchotěsnosti, opatření ke snížení účinků tepelných mostů a lešení) a výrobky pro aplikaci izolace na plášť budovy (včetně mechanického upevnění a lepidla);

b)  výměna stávajících oken za nová energeticky účinná okna;

c)  výměna stávajících vnějších dveří za nové energeticky účinné dveře;

d)  instalace a náhrada energeticky účinných zdrojů světla;

e)  instalace, náhrada, údržba a opravy systémů vytápění, ventilace a klimatizace a ohřevu vody, včetně zařízení souvisejících se službami dálkového vytápění, s vysoce účinnými technologiemi;

f)  instalace kuchyňského a sanitárního vodovodního příslušenství využívajícího malé množství vody a energie, které odpovídá technickým specifikacím uvedeným v dodatku E této přílohy a v případě sprchových panelů, směšovacích sprch, sprchových hlavic a baterií mají maximální průtok vody 6 l/min nebo méně, což je doloženo stávajícím označením na trhu Unie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V případě doplnění tepelné izolace ke stávajícímu plášti budovy provede příslušný odborník vyškolený ve zjišťování výskytu azbestu stavební průzkum v souladu s vnitrostátním právem. Jakékoli odstraňování tepelné izolace, která obsahuje nebo pravděpodobně může obsahovat azbest, lámání nebo mechanické odvrtávání či odšroubování nebo odstraňování izolačních desek, obkladů a dalších materiálů obsahujících azbest je prováděno náležitě vyškolenými pracovníky, přičemž před provedením prací, během nich a po jejich ukončení je sledován jejich zdravotní stav v souladu s vnitrostátním právem.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.4.    Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách a na parkovištích připojených k budovám.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Instalace, údržba nebo opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.5.    Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71 a C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.



Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření:

a)  instalace, údržba a opravy zónových termostatů, systémů inteligentních termostatů a čidel, včetně čidel pohybu a denního světla;

b)  instalace, údržba a opravy systémů automatizace a kontroly budov, systémů hospodaření s energií v budovách, systémů řízení osvětlení a systémů hospodaření s energií;

c)  instalace, údržba a opravy inteligentních měřičů plynu, tepla, chladu a elektřiny;

d)  instalace, údržba a opravy fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.6.    Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii na místě.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření, pokud jsou zařízení instalována na místě jako technické systémy budovy:

a)  instalace, údržba a opravy solárních fotovoltaických systémů a pomocných technických zařízení;

b)  instalace, údržba a opravy teplovodních solárních panelů a pomocných technických zařízení;

c)  instalace, údržba, opravy a modernizace tepelných čerpadel, které přispívají k cílům pro obnovitelnou energii u vytápění a chlazení v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, a pomocných technických zařízení;

d)  instalace, údržba a opravy větrných turbín a pomocných technických zařízení;

e)  instalace, údržba a opravy transpirovaných solárních kolektorů a pomocných technických zařízení;

f)  instalace, údržba a opravy jednotek pro ukládání tepelné nebo elektrické energie a pomocných technických zařízení;

g)  instalace, údržba a opravy vysoce účinného mikrokogeneračního zařízení (na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny);

h)  instalace, údržba a opravy tepelných výměníků / rekuperačních systémů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.7.    Pořizování a vlastnictví budov

Popis činnosti

Nákup nemovitostí a výkon vlastnických práv k těmto nemovitostem.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE L68 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy A. Alternativně budova patří mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

2.  U budov postavených po 31. prosinci 2020 splňuje budova kritéria uvedená v oddíle 7.1 této přílohy, která jsou v době pořízení relevantní.

3.  Pokud se jedná o velkou nebytovou budovu (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW), je provozována efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti (1).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Lze prokázat například existencí smlouvy o energetických službách nebo systému automatizace a kontroly budovy v souladu s čl. 14 odst. 4 a čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/31/EU.

8.   INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

8.1.    Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

Popis činnosti

Uchovávání dat, manipulace s nimi, jejich správa, přesouvání, řízení, zobrazování, přepínání, výměna, přenos nebo zpracování prostřednictvím datových center ( 41 ), včetně edge computingu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J63.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  V rámci činnosti jsou zavedeny všechny relevantní postupy uvedené jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích (1) nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ (2).

Provedení těchto postupů je ověřeno nezávislou třetí stranou a auditováno nejméně každé tři roky.

2.  Pokud očekávaný postup není považován za relevantní z důvodu fyzických, logistických, plánovacích nebo jiných omezení, poskytne se vysvětlení, proč je očekávaný postup nepoužitelný nebo nepraktický. Jako přímá náhrada mohou být určeny alternativní osvědčené postupy z Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo z jiných rovnocenných zdrojů, pokud vedou k podobným úsporám energie.

3.  Potenciál globálního oteplování chladiv použitých v chladicí soustavě datového centra nepřesahuje 675.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (3) kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty v uvedené příloze.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální recyklaci elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery zajišťujícími recyklaci, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním, včetně zbavení všech tekutin a selektivního zpracování v souladu s přílohou VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (4).

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích je nejnovější verze zveřejněná na internetových stránkách Evropské platformy energetické účinnosti (E3P) Společného výzkumného střediska, https://e3p.jrc.ec.europa.eu/communities/data-centres-code-conduct, s šestiměsíčním přechodným obdobím počínaje dnem zveřejnění (verze z roku 2021 je k dispozici na adrese https://e3p.jrc.ec.europa.eu/publications/2021-best-practice-guidelines-eu-code-conduct-data-centre-energy-efficiency).

(2)   

Vydáno 1. července 2019 Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (verze z 4.6.2021: https://www.cenelec.eu/dyn/www/f?p=104:110:508227404055501::::FSP_ORG_ID,FSP_PROJECT,FSP_LANG_ID:1258297,65095,25).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

(4)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

8.2.    Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů

Popis činnosti

Vývoj nebo využívání IKT řešení, která jsou zaměřena na sběr, přenos, ukládání dat a na jejich modelování a využití, pokud se tyto činnosti zaměřují převážně na poskytování údajů a analýz, které umožní snížení emisí skleníkových plynů. Tato IKT řešení mohou mimo jiné zahrnovat využívání decentralizovaných technologií (tj. technologie sdíleného registru), internetu věcí, 5G a umělé inteligence. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy J61, J62 a J63.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Daná IKT řešení se využívají převážně k poskytování údajů a analýz, které umožní snížení emisí skleníkových plynů.

2.  Jestliže je na trhu již dostupné alternativní řešení či technologie, vykazuje dané IKT řešení ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním řešením či technologií podstatné úspory emisí skleníkových plynů.

Emise skleníkových plynů a čisté emise během životního cyklu se vypočítají na základě doporučení 2013/179/EU nebo případně podle normy ETSI ES 203 199  (1), ISO 14067:2018 (2) nebo ISO 14064-2:2019 (3).

Kvantifikované snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana, která transparentně posoudí, jak byla při stanovení hodnoty dodržována standardní kritéria, včetně kritérií pro kritický přezkum.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené v souladu se směrnicí 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice 2011/65/EU kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují hodnoty v uvedené příloze.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální recyklaci elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery zajišťujícími recyklaci, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním včetně odstranění všech kapalin a selektivním zpracováním v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

ETSI ES 203 199 , Environmentální inženýrství; Metodika pro environmentální analýzu životního cyklu (LCA) zboží, sítí a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) (verze z 4.6.2021: https://www.etsi.org/deliver/etsi_es/203100_203199/203199/01.03.00_50/es_203199v010300m.pdf). Norma ETSI s názvem ETSI ES 203 199 odpovídá normě ITU s názvem ITU–T L.1410.

(2)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(3)   

Norma ISO 14064-2:2019, Skleníkové plyny – Část 2: Specifikace s návodem pro stanovení, monitorování a vykazování snížení emisí nebo zvýšení propadů skleníkových plynů pro projekty (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66454.html).

9.   ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI

9.1.    Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

Popis činnosti

Výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj řešení, procesů, technologií, obchodních modelů a dalších produktů určených ke snižování, zamezení nebo odstranění emisí skleníkových plynů, u nichž je schopnost snižovat, zamezovat nebo odstraňovat emise skleníkových plynů při cílových hospodářských činnostech přinejmenším prokázána v relevantním prostředí, což odpovídá alespoň úrovni technologické připravenosti 6 ( 42 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy M71.1.2 a M72.1, nebo v případě výzkumu, který je nedílnou součástí těch hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, s kódy NACE stanovenými v dalších oddílech této přílohy podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Činnost spočívá ve výzkumu, vývoji nebo poskytování inovací pro technologie, produkty nebo jiná řešení, která jsou určena pro jednu nebo více hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria.

2.  Výsledky daného výzkumu, vývoje nebo inovací umožňují jedné nebo více z těchto hospodářských činností splnit příslušná kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, a to při současném dodržení příslušných kritérií, podle nichž se posuzuje, zda významně nepoškozují další environmentální cíle.

3.  Cílem hospodářské činnosti je přinést na trh řešení, které na trhu ještě není a předpokládá se, že má lepší výkonnost, pokud jde o emise skleníkových plynů během životního cyklu, než nejlepší komerčně dostupné technologie vycházející z veřejných nebo tržních informací. Uplatnění zkoumaných technologií, produktů nebo jiných řešení vede k celkovému snížení čistých emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu.

4.  Pokud zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení již umožňuje, aby jedna nebo více činností uvedených v této příloze splňovaly technická screeningová kritéria uvedená v příslušném oddíle této přílohy, nebo pokud tato technologie, produkt nebo jiné řešení již umožňuje, aby jedna nebo více činností považovaných za podpůrné nebo přechodné splnily požadavky uvedené v bodech 5 a 6, zaměřuje se výzkumná, vývojová a inovační činnost na rozvoj technologií, produktů nebo jiných řešení se stejně nízkými nebo nižšími emisemi a s novými významnými výhodami, jako jsou nižší náklady.

5.  Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností považovaných za podpůrné v souladu s čl. 10 odst. 1 bodem i) nařízení (EU) 2020/852, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, přinášejí výsledky tohoto výzkumu inovativní technologie, postupy nebo produkty umožňující, aby tyto podpůrné činnosti a činnosti, jež v konečném důsledku podporují, podstatně snížily své emise skleníkových plynů nebo podstatně zlepšily svou technologickou a ekonomickou proveditelnost, s cílem usnadnit jejich rozšíření.

6.  Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností považovaných za přechodné v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, zkoumané technologie, produkty nebo jiná řešení umožňují, aby se cílové činnosti prováděly s podstatně nižšími předpokládanými emisemi ve srovnání s technickými screeningovými kritérii pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovenými v této příloze.

Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností uvedených v oddílech 3.7, 3.8, 3.9, 3.11, 3.12, 3.13, 3.14 a 3.16 této přílohy, tyto technologie, produkty nebo jiná řešení buď umožňují, aby se cílové činnosti prováděly s podstatně nižšími emisemi skleníkových plynů s cílem dosáhnout 30 % snížení oproti příslušné referenční úrovni či úrovním EU ETS (1), nebo jsou určeny pro obecně přijímané relevantní nízkouhlíkové technologie nebo postupy v těchto odvětvích, zejména elektrifikaci, především pokud jde o vytápění a chlazení, vodík jakožto palivo nebo vstupní materiál, zachycování, využívání a ukládání CO2 a biomasu jakožto palivo nebo vstupní materiál, splňuje-li biomasa příslušné požadavky stanovené v oddílech 4.8, 4.20, 4.24 této přílohy.

7.  Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 6 nebo 7, provede zjednodušené vyhodnocení emisí skleníkových plynů během životního cyklu subjekt provádějící daný výzkum. Daný subjekt předloží v příslušných případech jeden z těchto dokladů:

(a)  patent, který není starší deseti let, související s danou technologií, produktem nebo jiným řešením, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů;

(b)  povolení udělené příslušným orgánem pro provoz demonstračního zařízení, které souvisí s danou technologií, produktem nebo jiným řešením po dobu trvání demonstračního projektu, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 8 nebo vyšší, emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (2) nebo ISO 14064-1:2018 (3) a jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Zkoumaná technologie, produkt nebo jiné řešení splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo odolnost ekosystémů nebo stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie.

(1)   

Odpovídá průměrné hodnotě 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2 na tunu) stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2021/447.

(2)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(3)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html.)

9.2.    Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu

Popis činnosti

Výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj řešení, procesů, technologií, obchodních modelů a dalších produktů určených k zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy M71.1.2 a M72.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Tato činnost spočívá ve výzkumu, vývoji nebo poskytování inovací pro technologie, produkty nebo jiná řešení, která jsou určena k zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu.

2.  Zavedení technologií, produktů nebo jiných řešení, která jsou zkoumána s ohledem na zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu, má potenciál vést po uvedení na trh k celkovému snížení čistých emisí skleníkových plynů.

3.  Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 1 až 7, provede zjednodušené vyhodnocení emisí skleníkových plynů během životního cyklu subjekt provádějící daný výzkum. Daný subjekt předloží v příslušných případech jeden z těchto dokladů:

a)  patent, který není starší deseti let, související s danou technologií, produktem nebo jiným řešením, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů;

b)  povolení udělené příslušným orgánem pro provoz demonstračního zařízení, které souvisí s danou technologií, produktem nebo jiným řešením po dobu trvání demonstračního projektu, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 8 nebo vyšší, emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (1) nebo ISO 14064-1:2018 (2) a jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Zkoumaná technologie, produkt nebo jiné řešení splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo odolnost ekosystémů nebo stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie.

(1)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(2)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

9.3.    Odborné služby související s energetickou náročností budov

Popis činnosti

Odborné služby související s energetickou náročností budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M71 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)  technické konzultace (konzultace v oblasti energetiky, energetické simulace, řízení projektů, příprava smluv o energetických službách, specializovaná školení) související se zlepšováním energetické náročnosti budov;

b)  akreditované energetické audity a posuzování energetické náročnosti budov;

c)  služby v oblasti hospodaření s energií;

d)  smlouvy o energetických službách;

e)  energetické služby poskytované společnostmi poskytujícími energetické služby.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se




Dodatek A

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ U PŘIZPŮSOBOVÁNÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU

I.    Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a) 

screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b) 

jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c) 

posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a) 

u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b) 

u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů ( 43 ), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu ( 44 ), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích ( 45 ) nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu; a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení ( 46 ) nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu ( 47 ).

II.    Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem ( 48 )



 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Proměnlivost srážek nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 




Dodatek B

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ A OCHRANU VODNÍCH A MOŘSKÝCH ZDROJŮ

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 49 ) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU ( 50 ) a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

▼M2

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ( 51 ), ( 52 ), s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ( 53 ), pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

▼B




Dodatek C

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO PREVENCI A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ, POKUD JDE O POUŽÍVÁNÍ A PŘÍTOMNOST CHEMICKÝCH LÁTEK

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a) 

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ( 54 ), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b) 

rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ( 55 );

c) 

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ( 56 ), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů;

d) 

látek uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ( 57 ), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e) 

látek uvedených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1907/2006 ( 58 ), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

▼M2

f) 

látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které po dobu nejméně 18 měsíců splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek ( 59 ).

▼M2 —————

▼B




Dodatek D

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO OCHRANU A OBNOVU BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI A EKOSYSTÉMŮ

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening ( 60 ) v souladu se směrnicí 2011/92/EU ( 61 ).

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení ( 62 ) a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření ( 63 ).




Dodatek E

TECHNICKÉ SPECIFIKACE ( 64 )PRO ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ VODY

1. Průtok se zaznamenává při standardním referenčním tlaku 3 – 0/+ 0,2 bar nebo 0,1 – 0/+ 0,02 u výrobků omezených na nízký tlak.

2. Průtok při nižším tlaku 1,5 – 0/+ 0,2 bar je ≥ 60 % maximálního dostupného průtoku.

3. U směšovacích sprch je referenční teplota 38 ± 1 °C.

4. Pokud musí být průtok nižší než 6 l/min, je v souladu s pravidlem stanoveným v bodě 2.

5. U výtokových ventilů se postupuje podle bodu 10.2.3 normy EN 200 s těmito výjimkami:

a) 

u výtokových ventilů, které nejsou určeny pouze pro nízkotlaké použití: použijte tlak 3 – 0/+ 0,2 bar střídavě do ventilu na teplou a studenou vodu;

b) 

u výtokových ventilů, které jsou určeny pouze pro nízkotlaké použití: použijte tlak 0,4 – 0/+ 0,02 bar do ventilu na teplou i studenou vodu a zcela otevřete regulátor průtoku.




PŘÍLOHA II

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

1.

Lesnictví

1.1

Zalesňování

1.2

Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

1.3

Hospodaření v lesích

1.4

Záchovné lesnictví

2.

Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí

2.1

Obnova mokřadů

3.

Zpracovatelský průmysl

3.1

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

3.2

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

3.3

Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

3.4

Výroba baterií

3.5

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov

3.6

Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

3.7

Výroba cementu

3.8

Výroba hliníku

3.9

Výroba železa a oceli

3.10

Výroba vodíku

3.11

Výroba pecních sazí

3.12

Výroba bezvodé sody

3.13

Výroba chloru

3.14

Výroba základních organických chemických látek

3.15

Výroba amoniaku

3.16

Výroba kyseliny dusičné

3.17

Výroba plastů v primárních formách

4.

Energetika

4.1

Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

4.2

Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

4.3

Výroba elektřiny z větrné energie

4.4

Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

4.5

Výroba elektřiny z vodní energie

4.6

Výroba elektřiny z geotermální energie

4.7

Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.8

Výroba elektřiny z bioenergie

4.9

Přenos a distribuce elektřiny

4.10

Skladování elektřiny

4.11

Skladování tepelné energie

4.12

Skladování vodíku

4.13

Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

4.14

Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

4.15

Rozvod dálkového vytápění/chlazení

4.16

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

4.17

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

4.18

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

4.19

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.20

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

4.21

Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění

4.22

Výroba tepla/chladu z geotermální energie

4.23

Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

4.24

Výroba tepla/chladu z bioenergie

4.25

Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

4.26.

Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

4.27.

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny a/nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

4.28.

Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

4.29.

Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

4.30.

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

4.31.

Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

5.

Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace

5.1

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

5.2

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

5.3

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod

5.4

Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

5.5

Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje

5.6

Anaerobní digesce kalů z čistíren odpadních vod

5.7

Anaerobní digesce biologického odpadu

5.8

Kompostování biologického odpadu

5.9

Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití

5.10

Zachycování a využívání skládkového plynu

5.11

Přeprava CO2

5.12

Trvalé podzemní geologické ukládání CO2

6.

Doprava

6.1

Meziměstská železniční osobní doprava

6.2

Železniční nákladní doprava

6.3

Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava

6.4

Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

6.5

Přeprava motocykly, osobními automobily a užitkovými vozidly

6.6

Silniční nákladní doprava

6.7

Vnitrozemská vodní osobní doprava

6.8

Vnitrozemská nákladní vodní doprava

6.9

Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy

6.10

Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti

6.11

Námořní a pobřežní osobní doprava

6.12

Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy

6.13

Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

6.14

Infrastruktura pro železniční dopravu

6.15

Infrastruktura umožňující silniční a veřejnou dopravu

6.16

Infrastruktura pro vodní dopravu

6.17

Letištní infrastruktura

7.

Stavebnictví a nemovitosti

7.1

Výstavba nových budov

7.2

Renovace stávajících budov

7.3

Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

7.4

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)

7.5

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov

7.6

Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

7.7

Pořizování a vlastnictví budov

8.

Informační a komunikační činnosti

8.1

Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

8.2

Programování, poradenství a související činnosti

8.3

Tvorba programů a vysílání

9.

Odborné, vědecké a technické činnosti

9.1

Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu

9.2

Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

10.

Peněžnictví a pojišťovnictví

10.1

Neživotní pojištění: upisování rizik souvisejících s klimatem

10.2

Zajištění

11.

Vzdělávání

12.

Zdravotní a sociální péče

12.1

Ústavní péče

13.

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

13.1

Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti

13.2

Činnosti knihoven, archivů, muzeí a kulturních zařízení

13.3

Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

Dodatek A:

Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem

Dodatek B:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Dodatek C:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Dodatek D:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.   LESNICTVÍ

1.1.    Zalesňování

Popis činnosti

Založení lesa výsadbou, záměrným vysetím nebo přirozenou obnovou na půdě, která byla do té doby využívána jiným způsobem nebo nebyla využívána. Zalesňování znamená transformaci využívání půdy z nelesního na lesní v souladu s definicí zalesňování Organizace pro výživu a zemědělství OSN („FAO“) ( 65 ), podle níž se lesem rozumí půda, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 66 ). Zalesňování může zahrnovat i dřívější zalesnění, pokud k němu dojde v období mezi výsadbou stromů a okamžikem, kdy je využití půdy uznáno jako lesní.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Činnosti jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou trvání činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zavedené řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátních právních předpisech, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO.

Plán zalesňování obsahuje všechny prvky požadované vnitrostátním právem, které se týkající posuzování vlivů zalesňování na životní prostředí.

1.2  Nejlépe prostřednictvím zalesňovacího plánu nebo v případě chybějících informací prostřednictvím jiného dokumentu se poskytnou podrobné informace, pokud jde o tyto body:

a)  popis území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

b)  přípravu místa a dopady na již existující zásoby uhlíku, včetně půdy a nadzemní biomasy, za účelem ochrany půdy s vysokým obsahem uhlíku (6);

c)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

d)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

e)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

f)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

g)  opatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

h)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);

i)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

j)  posouzení dopadu na potravinové zabezpečení;

k)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro zalesňování.

1.3  Poté, co je daná oblast zalesněna podle plánu zalesňování, se použije následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (7). Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.4  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (8);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.5  Činnost se řídí osvědčenými postupy pro zalesňování stanovenými ve vnitrostátním právu, nebo pokud takové osvědčené postupy pro zalesňování nejsou ve vnitrostátním právu stanoveny, je v souladu s jedním z těchto kritérií:

a)  činnost je v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

b)  činnost se řídí „celoevropskými pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC“ (9).

1.6  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (10).

1.7  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.8  Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

3.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (11) ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny lesnických podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Je omezeno používání pesticidů a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (12), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (13). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) (Plán zalesňování) a v bodě 1.4 písm. i) (Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný systém) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

(a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

(b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních druhů;

(c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(7)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(8)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva a ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(9)   

Celoevropské pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC přijatá na zasedání odborné úrovně ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) ve dnech 12.–13. listopadu 2008 a předsednictvem PEBLDS jménem Rady PEBLDS dne 4. listopadu 2008 (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/other_meetings/2008/Geneva/Guidelines_Aff_Ref_ADOPTED.pdf).

(10)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(11)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(12)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(13)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

1.2.    Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

Popis činnosti

Obnova a rekultivace lesů podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá obnova a rekultivace definici, na níž v recenzované vědecké literatuře pro konkrétní země panuje široká shoda, nebo definici v souladu s koncepcí obnovy lesů podle FAO ( 67 ) nebo definici v souladu s jednou z definic ekologické obnovy ( 68 ) uplatněné na lesy nebo obnově lesů ( 69 ) podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Hospodářské činnosti zahrnují rovněž lesnické činnosti v souladu s definicí „opětovného zalesňování“ ( 70 ) a „přirozeně se obnovujícího lesa“ ( 71 ) podle FAO po extrémní události, jestliže je extrémní událost definována ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, jestliže je v souladu definicí extrémní povětrnostní události ( 72 ) podle IPCC; nebo po přírodním požáru, jestliže je přírodní požár definován ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, pak podle definice v Evropském slovníčku přírodních a lesních požárů ( 73 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují žádnou změnu využívání půdy a probíhají na znehodnocené půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 74 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou pro danou činnost relevantní, jsou vybrána ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (6).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (7);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (8) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami pro udržitelné obhospodařování lesů (9);

c)  zavedený systém hospodaření splňuje kritéria udržitelnosti lesa stanovená v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti je v souladu s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (10).

1.5  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

3.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (11) ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané aktivity a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě dřevěných výrobků s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Je omezeno používání pesticidů a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (12), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, jenž je pravidelně revidován.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(7)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(8)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf.

(9)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady pro udržitelné obhospodařování lesů. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(10)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(11)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(12)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

1.3.    Hospodaření v lesích

Popis činnosti

Hospodaření v lesích podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá hospodaření v lesích jakékoli hospodářské činnosti vyplývající ze systému použitelného na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa. Hospodaření v lesích nepředpokládá žádnou změnu využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 75 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou pro danou činnost relevantní, jsou vybrána ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (6).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (7);

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Udržitelnost systému hospodaření v lesích, zdokumentovaného v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (8) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami pro udržitelné obhospodařování lesů (9);

c)  zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa stanovenými v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (10).

1.5  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný dokument upravuje monitorování, které zajišťuje správnost informací obsažených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

3.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (11) ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané aktivity a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě dřevěných výrobků s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Je omezeno používání pesticidů a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (12), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (13). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, jenž je pravidelně revidován.


Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(7)   

Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.

(8)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).

(9)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady pro udržitelné obhospodařování lesů. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021:


https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(10)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(11)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(12)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(13)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

1.4.    Záchovné lesnictví

Popis činnosti

Hospodaření v lesích s cílem chránit jedno nebo více stanovišť nebo druhů. Záchovné lesnictví nepředpokládá žádnou změnu kategorie využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO ( 76 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem; nebo

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1  Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (6).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2  Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)  cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

b)  obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)  definici kontextu lesního stanoviště, hlavní druhy lesních dřevin a zamýšlené druhy lesních dřevin, jejich rozsah a rozložení, a to v souladu s kontextem místního lesního ekosystému;

d)  definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)  úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)  opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)  zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);

h)  posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)  všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj:

a)  obsahuje primární stanovený cíl hospodaření (7), který spočívá v ochraně půdy a vody (8), ochraně biologické rozmanitosti (9) nebo společenských službách (10) na základě definic FAO;

b)  podporuje postupy, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

c)  zahrnuje analýzu:

i)  dopadů a tlaků na ochranu stanovišť a rozmanitost souvisejících stanovišť;

ii)  stavu těžby s minimalizací dopadů na půdu;

iii)  dalších činností, které mají dopad na cíle ochrany, jako jsou lov a rybolov, zemědělské, pastevecké a lesnické činnosti, průmyslové, těžební a komerční činnosti.

1.4  Udržitelnost systému hospodaření v lesích, zdokumentovaného v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)  hospodaření v lesích odpovídá vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích, pokud existuje;

b)  hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (11) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami pro udržitelné obhospodařování lesů (12);

c)  zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa ve smyslu čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.5  Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (13).

1.6  Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.7.  Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

3.  Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)  na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (14) ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;

b)  na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané aktivity a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě dřevěných výrobků s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)  Prevence a omezování znečištění

Při této činnosti se nepoužívají pesticidy ani hnojiva.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (15), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (16). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)  vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)  použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)  původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)  zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)  podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)  vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)  zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)  zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(7)   

Primární stanovený cíl hospodaření přiřazený hospodářské jednotce (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(8)   

Les, ve kterém je cílem hospodaření ochrana půdy a vody. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(9)   

Les, ve kterém je cílem hospodaření ochrana biodiverzity. Zahrnuje mimo jiné oblasti určené k ochraně biodiverzity v chráněných oblastech. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(10)   

Les, ve kterém jsou cílem hospodaření společenské služby. (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

(11)   

Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.


Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze z 4.6.2021: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).

(12)   

Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady pro udržitelné obhospodařování lesů. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze z 4.6.2021: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18).

(13)   

„Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.

(14)   

„Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.

(15)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(16)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

2.   ČINNOSTI V OBLASTI OCHRANY A OBNOVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.1.    Obnova mokřadů

Popis činnosti

Obnova mokřadů označuje hospodářské činnosti, které podporují navrácení mokřadů do původního stavu, a hospodářské činnosti, které zlepšují funkce mokřadů, aniž by nutně podporovaly navrácení do stavu před narušením, přičemž mokřady se rozumí půda, která odpovídá mezinárodní definici mokřadu ( 77 ) nebo rašeliniště ( 78 ) stanovené v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) ( 79 ). Dotčená oblast odpovídá definici mokřadů v Unii, jak je stanovena ve sdělení Komise o rozumném využívání a ochraně mokřadů ( 80 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006, ale týkají se třídy 6 statistické klasifikace činností v oblasti ochrany životního prostředí (CEPA) stanovené nařízením (EU) č. 691/2011.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Plán obnovy

1.1  Na oblast se vztahuje plán obnovy, který je v souladu se zásadami a pokyny Ramsarské úmluvy pro obnovu mokřadů, dokud oblast není klasifikována jako mokřad a nespadá pod plán hospodaření v mokřadech v souladu s pokyny Ramsarské úmluvy pro plánování hospodaření v ramsarských lokalitách a v ostatních mokřadech. U rašelinišť se plán obnovy řídí doporučeními obsaženými v příslušných usneseních Ramsarské úmluvy, včetně usnesení XIII/13.

1.2  Plán obnovy obsahuje pečlivé zvážení místních hydrologických a pedologických podmínek, včetně dynamiky nasycení půdy a změny aerobních a anaerobních podmínek.

1.3  V plánu obnovy jsou řešena všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se hospodaření v mokřadech.

1.4  Plán obnovy stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.  Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)  příslušné vnitrostátní orgány;

b)  nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané aktivity a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je minimalizována těžba rašeliny.

5)  Prevence a omezování znečištění

Je minimalizováno používání pesticidů a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (6), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (7). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k odstranění znečištění.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Plán uvedený v bodě 1 (plán obnovy) tohoto oddílu obsahuje ustanovení pro zachování a případně zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)  zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)  vyloučení používání nebo uvolnění invazních druhů.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).

(7)   

Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze z 4.6.2021: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).

3.   ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

3.1.    Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přičemž energie z obnovitelných zdrojů je definována v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/2001.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.2.    Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

Popis činnosti

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku, kde vodík, pro jehož výrobu se zařízení vyrábí, splňuje požadavek na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 73,4 % [což znamená emise skleníkových plynů během životního cyklu nižší než 3 t ekvivalentu CO2/t H2] a 70 % u syntetických paliv na bázi vodíku oproti referenčnímu fosilnímu palivu s 94 g ekvivalentu CO2/MJ, analogicky k přístupu stanovenému v čl. 25 odst. 2 a příloze V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.3.    Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení ( 81 ), nové využití a modernizace nízkouhlíkových dopravních prostředků, kolejových vozidel a plavidel týkající se jedné z těchto technologií:

a) 

vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b) 

vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);

c) 

zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, kde jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

d) 

do 31. prosince 2025 vozidel kategorií M2 a M3 ( 82 ), která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) ( 83 ) a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení (ES) č. 595/2009 a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení (EU) č. 582/2011, jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná ( 84 ). Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové;

e) 

zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity;

f) 

vozidel kategorií M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla ( 85 ):

i) 

do 31. prosince 2025: se specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nižšími než 50 g CO2/km (lehká užitková vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii) 

od 1. ledna 2026: se specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631, které jsou nulové;

g) 

vozidel kategorie L ( 86 ) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení (EU) č. 168/2013;

h) 

vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu nařízení (EU) 2019/1242;

i) 

vozidel kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12) uvedeného nařízení;

j) 

plavidel pro vnitrozemskou vodní osobní dopravu, která:

i) 

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii) 

do 31. prosince 2025 jsou hybridními nebo dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz využívají nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjení ze sítě;

k) 

plavidel pro vnitrozemskou nákladní vodní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i) 

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii) 

do 31. prosince 2025 mají přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo v případě nových plavidel odhadnuté) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti ( 87 ), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

l) 

plavidel pro námořní a pobřežní nákladní dopravu, plavidel pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i) 

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii) 

do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz na moři a v přístavu získávají nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii) 

do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) ( 88 ), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

iv) 

do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 ( 89 ), jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů ( 90 );

m) 

plavidel pro námořní a pobřežní osobní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i) 

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii) 

do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii) 

do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů ( 91 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C29.1, C30.1, C30.2, C30.9, C33.15 a C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla v souladu se směrnicí 2000/53/ES neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.4.    Výroba baterií

Popis činnosti

Výroba nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů pro dopravu, stacionární a mimosíťové skladování energie a další průmyslové aplikace a výroba příslušných součástí (aktivních materiálů pro baterie, bateriových článků, pouzder a elektronických součástí), které vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy, stacionárního a mimosíťového ukládání energie a dalších průmyslových aplikací.

Recyklace baterií s ukončenou životností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C27.2 a E38.3.2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Pokud jde o výrobu nových baterií, součástí a materiálů, při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Postupy recyklace splňují podmínky stanovené v článku 12 a v příloze III části B směrnice 2006/66/ES, včetně použití nejnovějších relevantních nejlepších dostupných technik a dosažení účinnosti stanovené pro olověné baterie, niklkadmioné baterie a pro další chemické látky. Tyto postupy zajišťují recyklaci kovového obsahu na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů.

Zařízení provádějící recyklaci v příslušných případech splňují požadavky stanovené ve směrnici 2010/75/EU.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Baterie jsou v souladu s platnými pravidly udržitelnosti pro uvádění baterií na trh v Unii, včetně omezení používání nebezpečných látek v bateriích, a to včetně nařízení (ES) č. 1907/2006 a směrnice 2006/66/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.5.    Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov

Popis činnosti

Výroba jednoho nebo více následujících energeticky úsporných vybavení (a jejich klíčových součástí ( 92 )) pro budovy:

a) 

oken s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,0 W/m2K;

b) 

dveří s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,2 W/m2K;

c) 

systémů vnějších stěn s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,5 W/m2K;

d) 

střešních systémů s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,3 W/m2K;

e) 

izolačních výrobků s hodnotou lambda nižší nebo rovnou 0,06 W/mK;

f) 

spotřebičů pro domácnost zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

g) 

zdrojů světla zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

h) 

systémů pro vytápění prostoru a přípravu teplé vody zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

i) 

chladicích a ventilačních systémů zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesenépravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

j) 

regulace osvětlení podle přítomnosti a úrovně denního světla u osvětlovacích systémů;

k) 

tepelných čerpadel vyhovujících technickým screeningovým kritériím stanoveným v oddíle 4.16 této přílohy;

l) 

fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace;

m) 

energeticky účinných systémů automatizace a kontroly budov pro bytové i nebytové budovy;

n) 

pásmových termostatů a zařízení pro inteligentní monitorování zatížení elektrické sítě nebo tepelného zatížení pro budovy a snímačů;

o) 

výrobků pro měření tepla a termostatickou regulaci pro rodinné domy připojené k systémům dálkového vytápění, pro jednotlivé byty připojené k systémům ústředního vytápění sloužícím celé budově a pro systémy ústředního vytápění;

p) 

výměníků a rozvoden dálkového vytápění, které jsou v souladu s činností rozvodu dálkového vytápění/chlazení uvedenou v oddíle 4.15 této přílohy;

q) 

výrobků pro inteligentní monitorování a regulaci systémů vytápění a snímačů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C16.23, C23.11, C23.20, C23.31, C23.32, C23.43, C.23.61, C25.11, C25.12, C25.21, C25.29, C25.93, C27.31, C27.32, C27.33, C27.40, C27.51, C28.11, C28.12, C28.13, C28.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.6.    Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích ekonomiky, pokud se na tato zařízení nevztahují oddíly 3.1 až 3.5 této přílohy, pokud tato zařízení dosahují podstatných úspor skleníkových plynů během životního cyklu ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením, výrobkem nebo řešením dostupným na trhu, přičemž úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, normy ISO 14067:2018 ( 93 ) nebo normy ISO 14064-1:2018 ( 94 ) a jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22, C25, C26, C27 a C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)  opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)  design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)  nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)  informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

3.7.    Výroba cementu

Popis činnosti

Výroba cementového slínku, cementu nebo alternativního pojiva.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C23.51 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (6) z procesů výroby cementu jsou:

a)  u šedého cementového slínku nižší než 0,816 (7) t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;

b)  u cementu nebo alternativního hydraulického pojiva z šedého slínku nižší než 0,530 (8) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo jiného pojiva.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (9). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům (10).

Při výrobě cementu, kdy se jako alternativní palivo využívá nebezpečný odpad, jsou zavedena opatření zajišťující bezpečné nakládání s odpady.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t), stanovené na základě údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, vynásobené poměrem slínku a cementu (0,65) stanoveného na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(9)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (Úř. věst. L 100, 9.4.2013, s. 1).

(10)   

Viz referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro ekonomii a mezisložkové vlivy, (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/ecm_bref_0706.pdf).

3.8.    Výroba hliníku

Popis činnosti

Výroba hliníku ze surového oxidu hlinitého (bauxitu) nebo recyklací sekundárního hliníku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C24.42 a C24.53 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)  primárního hliníku, pokud daná hospodářská činnost splňuje do roku 2025 dvě z těchto kritérií a po roce 2025 všechna tato kritéria (6):

i)  emise skleníkových plynů nepřesahují 1,604 (7) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného hliníku (8);

ii)  nepřímé emise skleníkových plynů nepřekračují 270 g ekvivalentu CO2/kWh;

iii)  spotřeba elektřiny při výrobním procesu nepřesahuje 15,5 MWh/t Al;

b)  sekundárního hliníku.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro odvětví neželezných kovů (9). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_en/-.

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Kombinovaná do jedné mezní hodnoty vedoucí k součtu přímých a nepřímých emisí, která se vypočítá jako střední hodnota údajů shromážděných v souvislosti se zavedením průmyslových referenčních úrovní EU ETS na období 2021–2026 vypočtená podle metodiky pro stanovení referenčních úrovní uvedené ve směrnici 2003/87/ES plus kritérium zásady „významně nepoškozovat“ zmírňování změny klimatu u výroby elektřiny (270 g ekvivalentu CO2/kWh) vynásobeno průměrnou energetickou účinností výroby hliníku (15,5 MWh/t Al).

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Vyráběný hliník je surový nelegovaný tekutý hliník vyrobený elektrolýzou.

(9)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1032 ze dne 13. června 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro odvětví neželezných kovů (Úř. věst. L 174, 30.6.2016, s. 32).

3.9.    Výroba železa a oceli

Popis činnosti

Výroba železa a oceli.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C24.10, C24.20, C24.31, C24.32, C24.33, C24.34, C24.51 a C24.52 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)  železa a oceli, pokud emise skleníkových plynů (6) snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů v souladu s bodem 10.1.5 písm. a) přílohy VII nařízení (EU) 2019/331 nepřesahují tyto hodnoty uplatněné na jednotlivé fáze výrobního procesu:

i)  tekutý kov = 1,443 (7) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

ii)  aglomerovaná ruda = 0,242 (8) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iii)  koks (kromě hnědouhelného koksu) = 0,237 (9) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iv)  litina = 0,390 (10) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

v)  vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,360 (11) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

vi)  uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,276 (12) t ekvivalentu CO2/t výrobku.

b)  oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, kdy vzniká uhlíková nebo vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 a poměr vstupního ocelového šrotu k výstupnímu produktu je:

i)  nejméně 70 % u výroby vysokolegované oceli;

ii)  nejméně 90 % u výroby uhlíkové oceli.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu železa a oceli (13).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(9)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(10)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(11)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(12)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(13)   

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu oceli a železa (Úř. věst. L 70, 8.3.2012, s. 63).

3.10.    Výroba vodíku

Popis činnosti

Výroba vodíku a syntetických paliv na bázi vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje požadavek na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 70 % vztahující se k referenčnímu fosilnímu palivu s hodnotou 94 g ekvivalentu CO2/MJ, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (6) a v příloze V uvedené směrnice.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle metodiky uvedené v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001, případně podle normy ISO 14067:2018 (7) nebo ISO 14064-1:2018 (8).

Podle článku 30 směrnice (EU) 2018/2001 jsou kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu v příslušných případech ověřovány nezávislou třetí stranou.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (9) a závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (10);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro rafinaci minerálních olejů a plynů (11).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(7)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/71206.html).

(8)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí 2013/732/EU.

(10)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

(11)   

Prováděcí rozhodnutí 2014/738/EU.

3.11.    Výroba pecních sazí

Popis činnosti

Výroba pecních sazí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Nezpůsobovat významné škody

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (6) z procesů výroby pecních sazí jsou nižší než 1,615 (7) t ekvivalentu CO2 na tunu produktu.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (8);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (9).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.12.    Výroba bezvodé sody

Popis činnosti

Výroba uhličitanu sodného (bezvodé sody, bezvodého uhličitanu sodného).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (6) z procesů výroby bezvodé sody jsou nižší než 0,866 (7) t ekvivalentu CO2 na tunu produktu.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (8);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (9).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic-s_bref_0907.pdf).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.13.    Výroba chloru

Popis činnosti

Výroba chloru.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Spotřeba elektřiny pro elektrolýzu a zpracování chloru je rovna nebo nižší než 2,45 MWh na tunu chloru.

Průměrné přímé emise skleníkových plynů z elektřiny používané pro výrobu chloru jsou rovny nebo nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (6);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (7).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

▼M2

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

▼B

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí 2013/732/EU.

(7)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.14.    Výroba základních organických chemických látek

Popis činnosti

Výroba:

a) 

chemických látek vysoké hodnoty (HVC):

i) 

acetylenu;

ii) 

ethylenu;

iii) 

propylenu;

iv) 

butadienu;

b) 

aromatických látek:

i) 

směsí alkylbenzenů a směsí alkylnaftalenů jiných než HS 2707 nebo 2902 ;

ii) 

cyklohexanu;

iii) 

benzenu;

iv) 

toluenu;

v) 

o-xylenu;

vi) 

p-xylenu;

vii) 

m-xylenu a směsí izomerů xylenu;

viii) 

ethylbenzenu;

ix) 

kumenu;

x) 

bifenylu, terfenylů, vinyltoluenů, ostatních cyklických uhlovodíků kromě cyklanů, cyklenů, cykloterpenů, benzenu, toluenu, xylenů, styrenu, ethylbenzenu, kumenu, naftalenu, anthracenu;

xi) 

benzolu (benzenu), toluolu (toluenu) a xylolu (xylenů);

xii) 

naftalenu a ostatních směsí aromatických uhlovodíků (kromě benzolu, toluolu, xylolu);

c) 

vinylchloridu;

d) 

styrenu;

e) 

ethylenoxidu;

f) 

ethylenglykolu;

g) 

kyseliny adipové.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (6) z procesů výroby organických chemických látek jsou nižší než:

a)  u velkoobjemových chemických látek: [0,851 (7)] t ekvivalentu CO2/t velkoobjemových chemických látek;

b)  u aromatických látek: 0,0300 (8) t ekvivalentu CO2/t komplexního váženého objemu;

c)  u vinylchloridu; [0,268 (9) t ekvivalentu CO2/t vinylchloridu;

d)  u styrenu: 0,564 (10) t ekvivalentu CO2/t styrenu;

e)  u ethylenoxidu/ethylenglykolů: 0,489 (11) t ekvivalentu CO2/t ethylenoxidu/ethylenglykolu;

f)  u kyseliny adipové: 0,76 (12) t ekvivalentu CO2/t kyseliny adipové.

Pokud jsou organické chemické látky spadající do těchto kategorií vyráběny zcela nebo částečně z obnovitelných surovin, jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobené chemické látky vyráběné zcela nebo částečně z obnovitelných surovin nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentní chemické látky vyráběné z fosilních paliv.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu velkoobjemových organických chemických látek (13);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (14).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(9)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(10)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(11)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(12)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(13)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2117 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu velkého množství organických chemických látek (Úř. věst. L 323, 7.12.2017, s. 1).

(14)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.15.    Výroba amoniaku

Popis činnosti

Výroba amoniaku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  v případě výroby amoniaku jsou emise skleníkových plynů (6) nižší než 1,948 (7) tuny ekvivalentu CO2 na tunu amoniaku;

b)  amoniak se získává z odpadních vod.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (8);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (9).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.16.    Výroba kyseliny dusičné

Popis činnosti

Výroba kyseliny dusičné.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (6) z výroby kyseliny dusičné jsou nižší než 0,184 (7) t ekvivalentu CO2 na tunu kyseliny dusičné.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (8);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (9).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočteno v souladu s nařízením (EU) 2019/331.

(7)   

Což odpovídá střední hodnotě pro daná zařízení v letech 2016 a 2017 (v tunách ekvivalentu CO2/t) podle údajů shromážděných v souvislosti se stanovením prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/447, určených na základě ověřených údajů týkajících se účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES.

(8)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemických látek – amoniaku, kyselin a hnojiv (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/lvic_aaf.pdf).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

3.17.    Výroba plastů v primárních formách

Popis činnosti

Výroba pryskyřic, plastů a nevulkanizovatelných termoplastických elastomerů, mísení a směšování pryskyřic na zakázku a výroba syntetických pryskyřic jinak než na zakázku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Plastem v primární formě je jeden z těchto plastů:

a)  zcela vyrobený mechanickou recyklací plastového odpadu;

b)  v případě, že není možná mechanická recyklace, je plast v primární formě zcela vyroben chemickou recyklací plastového odpadu, přičemž emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobeného plastu, s vyloučením případných vypočtených kreditů z výroby paliv, jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentního plastu v primární formě vyrobeného z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (6) nebo ISO 14064-1:2018 (7). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

c)  zcela nebo částečně získaný z obnovitelných surovin (8), pokud jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu plastu v primární formě vyrobeného zcela nebo částečně ze vstupních surovin z obnovitelných zdrojů nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentních plastů v primární podobě vyrobených ze vstupní suroviny založené na fosilních palivech. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)  referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu polymerů (9);

b)  závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (10).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (https://www.iso.org/standard/71206.html).

(7)   

Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (https://www.iso.org/standard/66453.html).

(8)   

Obnovitelnými surovinami se rozumí biomasa, průmyslový biologický odpad nebo komunální biologický odpad.

(9)   

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu polymerů (verze z 4.6.2021: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/sites/default/files/2019-11/pol_bref_0807.pdf).

(10)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/902.

4.   ENERGETIKA

4.1.    Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím solární fotovoltaické technologie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.2.    Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím technologie koncentrované solární energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.3.    Výroba elektřiny z větrné energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z větrné energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

V případě výstavby mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (6).

V případě mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost) a 6 (celistvost mořského dna) stanovené v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Praktické pokyny k provedení těchto kritérií obsahuje sdělení Evropské komise C(2020) 7730 final nazvané „Pokyny k rozvoji větrné energetiky a k právním předpisům EU na ochranu přírody“ (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/wind_farms_en.pdf).

4.4.    Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z energie z oceánů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity protihnilobných nátěrů a biocidů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o kontrole škodlivých protihnilobných přípravků na plavidlech přijatá dne 5. října 2001.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 1 (biologická rozmanitost) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.5.    Výroba elektřiny z vodní energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z vodní energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.  Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice.

2.  Pokud jde o provoz stávajících vodních elektráren, včetně renovace za účelem zvýšení potenciálu výroby obnovitelné energie nebo ukládání energie, splňuje činnost tato kritéria:

2.1  V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

2.2  V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)  opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)  opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

2.3  Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.  Pokud jde o výstavbu nových vodních elektráren, splňuje činnost tato kritéria:

3.1  V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

3.2  Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

a)  elektrárna nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)  existuje-li riziko, že elektrárna zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy plánované vodní elektrárny převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy elektrárny nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. renovací stávajících vodních elektráren nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

3.3  Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)  opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)  opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.4  Elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

3.5  Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nezvyšoval fragmentaci vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaná vodní elektrárna způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (6).

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Praktické pokyny jsou obsaženy ve sdělení Komise C/2018/2619 „Příručka k požadavkům na hydroenergetiku v souvislosti s právními předpisy EU na ochranu přírody“ (Úř. věst. C 213, 18.6.2018, s. 1).

4.6.    Výroba elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.7.    Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.8 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (Úř. věst. L 212, 17.8.2017, s. 1).

4.8.    Výroba elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby elektřiny kombinující obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.7 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (6) jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (7). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zavedena opatření ke snižování úrovně emisí, přičemž se zohlední výsledky výměny informací (8), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (9). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(7)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(8)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(9)   

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1147 ze dne 10. srpna 2018, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro zpracování odpadu (Úř. věst. L 208, 17.8.2018, s. 38).

4.9.    Přenos a distribuce elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz přenosových soustav, které přenášejí elektřinu v propojené soustavě velmi vysokého a vysokého napětí.

Výstavba a provoz distribučních soustav, které přenášejí elektřinu v distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.12 a D35.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Infrastruktura není určena k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení k elektrárně, pokud přímé emise skleníkových plynů přesahují 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nadzemní vedení vysokého napětí:

a)  u činností na staveništi se činnosti řídí zásadami obecných pokynů Mezinárodní finanční korporace (IFC) v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti (6).

b)  činnosti dodržují platné normy a předpisy k omezení dopadu elektromagnetického záření na lidské zdraví, u činností prováděných v Unii včetně doporučení Rady o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (7) a u činností prováděných ve třetích zemích včetně pokynů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) z roku 1998 (8).

Při činnostech se nepoužívají polychlorované bifenyly (PCB).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (9).

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Pokyny v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti ze dne 30. dubna 2007 (verze z 4.6.2021: https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/29f5137d-6e17-4660-b1f9-02bf561935e5/Final%2B-%2BGeneral%2BEHS%2BGuidelines.pdf?MOD=AJPERES&CVID=jOWim3p).

(7)   

Doporučení Rady ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (1999/519/ES) (Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59).

(8)   

Pokyny ICNIRP z roku 1998 pro omezení expozice časově proměnlivým elektrickým, magnetickým a elektromagnetickým polím (do 300 GHz) (verze z 4.6.2021: https://www.icnirp.org/cms/upload/publications/ICNIRPemfgdl.pdf).

(9)   

Praktické pokyny pro provedení tohoto kritéria jsou obsaženy ve sdělení Evropské komise C(2018)2620 „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody“ (Úř. věst. C 213, 18.6.2018, s. 62).

4.10.    Skladování elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují elektrickou energii a později ji vracejí v podobě elektřiny. Tato činnost zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které nejsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které jsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů uvedená v oddíle 4.5 (Výroba elektřiny z vodní energie).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.11.    Skladování tepelné energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která uchovávají tepelnou energii a později ji vrací ve formě tepelné energie nebo jiných nosičů energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o akumulaci tepla ve vodonosné vrstvě, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.12.    Skladování vodíku

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují vodík a později jej vracejí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

(a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

(b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

(c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

(a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

(b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

V případě skladování více než pěti tun je činnost v souladu se směrnicí 2012/18/EU.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.13.    Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Popis činnosti

Výroba bioplynu nebo biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U výroby bioplynu je při skladování digestátu používán plynotěsný kryt.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.14.    Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

Popis činnosti

Přeměna, nové využití nebo modernizace plynárenských sítí pro přenos a distribuci plynů z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů.

Výstavba nebo provoz přepravních a distribučních potrubí určených k přepravě vodíku a jiných nízkouhlíkových plynů.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Přeměnou, novým využitím nebo modernizací se nezvyšuje kapacita přepravy a distribuce plynu.

Přeměna, nové využití nebo modernizace neprodlužuje životnost sítí nad rámec předpokládané životnosti před přeměnou, novým využitím nebo modernizací, pokud není síť určena pro vodík nebo jiné nízkouhlíkové plyny.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další používaná zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES, splňují případné příslušné požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a prováděcí předpisy podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.15.    Rozvod dálkového vytápění/chlazení

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení, končící u předávací stanice nebo výměníku tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a jinak požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.16.    Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

Popis činnosti

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.30, F43.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)  Prevence a omezování znečištění

U tepelných čerpadel vzduch-vzduch o jmenovitém výkonu 12 kW nebo nižším jsou hladiny akustického výkonu ve vnitřních i vnějších prostorech pod prahovou hodnotou stanovenou v nařízení (EU) č. 206/2012.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.17.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pro vytápění nebo chlazení ze solární energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.18.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.19.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.20 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

4.20.    Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení užívaných ke kombinované výrobě tepla/chladu a elektřiny výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou kombinované výroby, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.19 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (6), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (7), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (8). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(7)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(8)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.21.    Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení vyrábějících teplo/chlad prostřednictvím technologie solárního termálního vytápění.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.22.    Výroba tepla/chladu z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo pro vytápění nebo chlazení z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

4.23.    Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.24 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

4.24.    Výroba tepla/chladu z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby tepla/chladu, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.23 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (6), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (7), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (8). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442.

(7)   

Závěrečná zpráva o technologiích vyplývající z výměny informací s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi obsahuje technické informace o nejlepších dostupných technologiích používaných ve středních spalovacích zařízeních ke snížení jejich dopadů na životní prostředí a o úrovních emisí dosažitelných při nejlepších dostupných a vznikajících technologiích a souvisejících nákladech (verze z 4.6.2021: https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/9a99a632-9ba8-4cc0-9679-08d929afda59/details).

(8)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

4.25.    Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad s využitím odpadního tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)  Prevence a omezování znečištění

Čerpadla a použitá zařízení, na něž se vztahují požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku stanovené v nařízení (EU) 2017/1369 a požadavky prováděcích předpisů podle směrnice 2009/125/ES a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_en/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

▼M1

4.26.    Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

Popis činnosti

Výzkum, vývoj, demonstrace a zavádění inovativních zařízení na výrobu elektřiny, licencovaných příslušnými orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, která vyrábějí energii z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu.

Činnost je zařazena do kódů NACE M72 a M72.1 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Činnost je v souladu s ustanoveními Smlouvy o Euratomu a právními předpisy přijatými na jejím základě, zejména směrnicí 2013/59/Euratom, směrnicí 2009/71/Euratom a směrnicí Rady 2011/70/Euratom, jakož i platnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijatými podle článku 192 SFEU, zejména směrnicí 2011/92/EU a směrnicí 2000/60/ES;

6.  Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí směrnici 2009/71/Euratom, a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)  předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)  přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)  provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace nebo prahovými hodnotami v souladu s regulačním rámcem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky na vodu určenou k lidské spotřebě podle směrnice 2000/60/ES a směrnice 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy. Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL), stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty platné pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s individuálními podmínkami povolení pro konkrétní provoz, případně s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu prozatímního uskladnění, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány na uložení, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uskladnění, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

4.27.    Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny a/nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

Popis činnosti

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných zařízení, pro něž příslušné orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vydaly stavební povolení do roku 2045 k výrobě elektřiny nebo zpracování tepla pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, například výroby vodíku (nová jaderná zařízení), jakož i zvýšení jejich bezpečnosti.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Činnost je v souladu s ustanoveními Smlouvy o Euratomu a právními předpisy přijatými na jejím základě, zejména směrnicí 2013/59/Euratom, směrnicí 2009/71/Euratom a směrnicí Rady 2011/70/Euratom, jakož i platnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijatými podle článku 192 SFEU, zejména směrnicí 2011/92/EU a směrnicí 2000/60/ES;

6.  Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí směrnici 2009/71/Euratom, a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)  předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)  přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)  provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, a/nebo s prahovými hodnotami v souladu s regulačním rámcem EU.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky na vodu určenou k lidské spotřebě podle směrnice 2000/60/ES a směrnice 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy. Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL), stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty platné pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s individuálními podmínkami povolení pro konkrétní provoz, případně s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu prozatímního uskladnění, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány na uložení, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uskladnění, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

4.28.    Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

Popis činnosti

Změna stávajících jaderných zařízení za účelem prodloužení doby trvání bezpečného provozu jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo teplo z jaderné energie (dále jen „jaderné elektrárny“) do roku 2040, s povolením příslušných orgánů členských států a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.2.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Činnost je v souladu s ustanoveními Smlouvy o Euratomu a právními předpisy přijatými na jejím základě, zejména směrnicí 2013/59/Euratom, směrnicí 2009/71/Euratom a směrnicí Rady 2011/70/Euratom, jakož i platnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijatými podle článku 192 SFEU, zejména směrnicí 2011/92/EU a směrnicí 2000/60/ES;

6.  Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí směrnici 2009/71/Euratom, a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)  předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)  přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)  provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)  maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky na vodu určenou k lidské spotřebě podle směrnice 2000/60/ES a směrnice 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy. Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL), stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty platné pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, a/nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu dočasného skladování, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány pro ukládání, aby se minimalizovala doba trvání dočasného skladování, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého skladování, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

4.29.    Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.29 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.7 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.8 přílohy I.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

4.30.    Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny využívajících fosilní plynná paliva, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.30 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.19 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.20 přílohy I.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s kódy NACE D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

4.31.    Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím fosilním plynných paliv připojených k účinnému dálkovému vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.31 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu z účinného dálkového vytápění výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v bodě 4.23 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.24 přílohy I.

Činnost je zařazena do kódu NACE D35.30 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

▼B

5.   ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI

5.1.    Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.2.    Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody včetně obnovy infrastruktury pro shromažďování, úpravu a rozvod vody pro domácnosti a průmysl. Nevede k žádným podstatným změnám objemu toků shromažďované, upravované nebo dodávané vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.3.    Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Bylo provedeno posouzení přímých emisí skleníkových plynů z centralizovaného systému odpadních vod, včetně odvádění (kanalizační síť) a čištění (6). Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí (7).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí 86/278/EHS nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalů na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/pdf/5_Volume5/19R_V5_6_Ch06_Wastewater.pdf).

(7)   

Jak je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

5.4.    Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Obnova centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění. Nevede k žádným podstatným změnám zatížení nebo objemu toků vody shromažďované nebo čištěné v systému odpadních vod.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E37.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Bylo provedeno posouzení přímých emisí skleníkových plynů z centralizovaného systému odpadních vod, včetně odvádění (kanalizační síť) a čištění (6). Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí (7).

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí 86/278/EHS nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalů na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/pdf/5_Volume5/19R_V5_6_Ch06_Wastewater.pdf).

(7)   

Jak je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

5.5.    Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje

Popis činnosti

Oddělený sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný v samostatných nebo směsných složkách ( 95 ) s cílem připravit jej k opětovnému použití nebo recyklaci.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Odděleně sbírané složky odpadu se v zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nesměšují s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.6.    Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na zpracování čistírenských kalů anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu nebo chemikálií.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Je stanoven plán monitorování úniků metanu v zařízení.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Je-li výsledný digestát určený k použití jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen jeho obsah dusíku (s úrovní tolerance ±25 %).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.7.    Anaerobní digesce biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu ( 96 ) anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu a digestátu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Vyrobený digestát splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu je sdělen obsah dusíku (s úrovní tolerance ±25 %) v digestátu používaném jako hnojivo nebo pomocná půdní látka.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.8.    Kompostování biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu kompostováním (aerobním biologickým rozkladem) s výslednou produkcí a využitím kompostu ( 97 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

U kompostovacích zařízení, která zpracovávají více než 75 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro aerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (6). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Kompostárna má zavedený systém, který brání průsaku do podzemních vod.

Vyrobený kompost splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1147.

5.9.    Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na třídění a zpracování odděleně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny zahrnující opětovné mechanické zpracování, kromě zpracování za účelem využití jako zásypový materiál.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.32 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.10.    Zachycování a využívání skládkového plynu

Popis činnosti

Instalace a provoz infrastruktury pro zachycování a využívání skládkového ( 98 ) plynu na trvale uzavřených skládkách nebo sekcích skládek s využitím nového nebo dodatečného specializovaného technického zařízení a vybavení instalovaného během nebo po uzavření skládky nebo sekce skládky.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Je stanoven plán monitorování úniků metanu v zařízení.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Trvalé uzavření a sanace skládek a následná péče o staré skládky, kde je instalován systém zachycování skládkového plynu, se provádí v souladu s těmito pravidly:

a)  obecnými požadavky stanovenými v příloze I směrnice 1999/31/ES;

b)  postupy kontroly a monitorování stanovenými v příloze III uvedené směrnice.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.11.    Přeprava CO2

Popis činnosti

Přeprava zachyceného CO2 všemi způsoby, výstavba a provoz potrubí pro CO2 a modernizace plynárenských sítí, kde je hlavním cílem integrace zachyceného CO2 a kde:

a) 

přeprava CO2 ze zařízení, kde je zachycen, do místa vstřikování nevede k úniku CO2 nad 0,5 % hmotnosti přepravovaného CO2;

b) 

je CO2 dodáván do stálého úložiště CO2, které splňuje kritéria pro podzemní geologické ukládání CO2 stanovená v oddíle 5.12 této přílohy, nebo k jiným způsobům přepravy, které vedou k trvalému úložišti CO2, jež splňuje tato kritéria;

c) 

jsou použity vhodné systémy detekce úniků a je zaveden plán monitorování, přičemž zpráva je ověřena nezávislou třetí stranou;

d) 

Činnost může zahrnovat instalaci aktiv, která zvyšují flexibilitu a zlepšují řízení stávající sítě.

Činnost by mohla být spojena s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Pro úniky CO2 je zaveden plán monitorování.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

5.12.    Trvalé podzemní geologické ukládání CO2

Popis činnosti

Trvalé ukládání zachyceného CO2 ve vhodných podzemních geologických útvarech.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E39.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Pro úniky CO2 je zaveden plán monitorování.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Činnost je v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

▼M2

5.13.    Odsolování

Popis činnosti

Výstavba, provoz, modernizace, rozšíření a obnova odsolovacích zařízení na výrobu vody určené k distribuci do systémů zásobování pitnou vodou.

Hospodářská činnost zahrnuje odběr mořské nebo brakické vody, předúpravu (například úpravu za účelem odstranění znečišťujících látek, vodního kamene nebo zanesení membrán), úpravu (například reverzní osmózou s využitím membránové technologie), následnou úpravu (dezinfekci a ošetření) a skladování upravené vody. Hospodářská činnost zahrnuje také likvidaci solanky (odpadní vody) prostřednictvím hlubokomořského potrubí nebo odtoků zajišťujících ředění nebo prostřednictvím jiných technik vypouštění solanky u zařízení umístěných více ve vnitrozemí (např. při odsolování brakické vody).

Hospodářskou činnost lze vykonávat na vodách s různou mírou salinity, pokud tyto vody nelze považovat za sladkou vodu podle definice v příloze II směrnice 2000/60/ES.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů z odsolovacích zařízení nepřesahují 1 080  g ekvivalentu CO2/m3 vyrobené sladké vody (včetně úprav, čerpání a likvidace solanky a související spotřeby energie).

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES (6) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Projekt byl schválen příslušným orgánem v rámci integrovaného vodního hospodářství, přičemž hlavní prioritou bylo zvážení všech ostatních reálných možnosti zásobování vodou, řízení poptávky po vodě a opatření na zvýšení účinnosti, a to po konzultaci s vodohospodářskými orgány.

Posouzení vlivů na životní prostředí nebo screening se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zahrnuje posouzení vlivu na sladkou i mořskou vodu v souladu se směrnicemi 2000/60/ES a 2008/56/ES.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2020/852 a v souladu se směrnicí 2008/56/ES, která vyžaduje zejména přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory stanovené v příloze I uvedené směrnice, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

Činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU (7).

Za účelem omezení tepelných anomálií spojených s vypouštěním odpadního tepla reguluje provozovatel odsolovacích zařízení:

a)  maximální teplotu přijímajícího mořského vodního útvaru po smíchání;

b)  maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím mořským vodním útvarem.

Regulace teploty se provádí v souladu s prahovými hodnotami stanovenými v právních předpisech Unie a ve vnitrostátních právních předpisech.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)  Prevence a omezování znečištění

Likvidace solanky je založena na studii vlivu na životní prostředí, která zahrnuje posouzení dopadů likvidace solanky v moři na danou lokalitu a zohledňuje následující prvky:

a)  popis místních základních podmínek, jako je kvalita mořské vody, topografie, hydrodynamické charakteristiky a mořské ekosystémy, a jejich porozumění na základě terénních měření a průzkumů;

b)  analýza dopadů vypouštění solanky založená na modelování rozptylu vypouštěné solanky a laboratorních testech toxicity, která je zaměřena na stanovení podmínek bezpečného vypouštění s ohledem na koncentraci soli, celkovou alkalitu, teplotu a toxické kovy.

Míra podrobnosti, kterou posouzení vyžaduje, je přiměřená velikosti, procesu a míře výtěžnosti odsolovacího zařízení, jakož i jeho umístění.

Studie vlivu na životní prostředí prokazuje, že dopad vypouštění solanky nezhoršuje celistvost ekosystému.

Na základě studie vlivu na životní prostředí jsou v rámci činnosti přijata kritéria bezpečného vypouštění solanky, včetně stanovení cílů minimálního ředění solanky pro konkrétní lokalitu, založená na vhodné charakteristice místních vodních podmínek, ekosystémů, druhů a stanovišť za účelem zmírnění možných nepříznivých účinků vypouštění solanky.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening (8) v souladu s příslušnou vnitrostátní legislativou týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (9). V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou prováděna požadovaná opatření pro zmírnění, obnovu nebo kompenzaci na ochranu životního prostředí.

Činnost nemá významný vliv na chráněné oblasti (místa světového dědictví UNESCO, klíčové oblasti biologické rozmanitosti, jakož i jiné chráněné oblasti než oblasti Natura 2000) a chráněné druhy, a to na základě posouzení jejího vlivu, které zohledňuje nejlepší dostupné poznatky (10).

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)   

V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že: 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

(7)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(8)   

Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda záměry uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

(9)   

V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

(10)   

V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

▼B

6.   DOPRAVA

6.1.    Meziměstská železniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování přepravy cestujících s využitím železničních kolejových vozidel v hlavních sítích pokrývajících rozsáhlé zeměpisné oblasti, přeprava osob meziměstskými železnicemi a provozování spacích nebo jídelních vozů jako integrované činnosti železničních společností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.10, N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

6.2.    Železniční nákladní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladní dopravy na hlavních železničních sítích i na místních nákladních železnicích.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.20 a N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Vlaky a nákladní vagony nejsou určeny k přepravě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

6.3.    Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel městské a příměstské dopravy pro přepravu cestujících a silniční osobní dopravu.

V případě motorových vozidel provoz vozidel kategorie M2 nebo M3 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858 pro účely přepravy cestujících.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou zahrnovat provozování různých druhů pozemní dopravy, například dopravy autobusem, tramvají, trolejbusem, metrem a nadzemní drahou. To zahrnuje také linky z města na letiště nebo z města na nádraží a provoz pozemních a visutých lanových drah, pokud jsou součástí městských nebo příměstských tranzitních systémů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž pravidelnou dálkovou autobusovou dopravu, pronajaté autokary, výletní a další příležitostnou autokarovou dopravu, kyvadlovou dopravu (též na letištích), provoz školních autobusů a autobusů pro další přepravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.31, H49.3.9, N77.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se (6)

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti vozového parku, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL).

V příslušných případech vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vozidla musí splňovat kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění uvedená v tomto oddíle, a to i pokud jde o úrovně emisí CO2.

6.4.    Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

Popis činnosti

Prodej, zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování zařízení pro osobní mobilitu nebo dopravních prostředků, které jsou poháněny fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity. To zahrnuje poskytování služeb přepravy zboží (nákladními) jízdními koly.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy N77.11 a N77.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

▼M2

6.5.   Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly

▼B

Popis činnosti

▼M2

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování vozidel kategorie M1 ( 99 ), N1 ( 100 ), v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 715/2007, nebo L (dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky) ( 101 ).

▼B

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.32, H49.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

U vozidel kategorií M1 a N1 specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nepřesahují cíle pro emise CO2 pro vozový park (6).

Pro vozový park se uvažují tyto cílové hodnoty emisí CO2:

a)  do 31. prosince 2024:

i)  u hodnot NEDC cílové hodnoty uvedené v čl. 1 odst. 2 až 3 nařízení (EU) 2019/631: 95 g CO2/km pro vozidla kategorie M1 a 147 g CO2/km pro vozidla kategorie N1;

ii)  u hodnot WLTP cíl pro vozový park EU2021 uvedený v příloze I nařízení (EU) 2019/631 (v části A bodě 6.0 pro vozidla kategorie M1 a v části B bodě 6.0 pro vozidla kategorie N1). Do doby, než bude zveřejněn příslušný cíl pro vozový park EU2021, bude na vozidla kategorií M1 a N1, jejichž emise CO2 jsou vyjádřeny pouze na základě zkušebního postupu WLTP, uplatňován konverzní faktor ve výši 1,21, respektive 1,24, s cílem zohlednit přechod z NEDC na WLTP, čímž se získají odpovídající hodnoty WLTP ve výši 115 g CO2/km pro vozidla kategorie M1 a 182 g CO2/km pro vozidla kategorie N1;

b)  od 1. ledna 2025 cílové hodnoty uvedené v čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií M1 a N1 jsou zároveň:

a)  opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)  opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních (7).

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí lehkých užitkových vozidel Euro 6 (8) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

Vozidla splňují mezní hodnoty emisí pro čistá lehká vozidla stanovené v tabulce 2 přílohy směrnice 2009/33/ES.

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vozidla musí splňovat kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění uvedená v tomto oddíle, a to i pokud jde o úrovně emisí CO2.

(7)   

Podle přílohy I směrnice 2005/64/ES.

(8)   

Nařízení Komise (EU) 2018/1832.

6.6.    Silniční nákladní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel kategorie N1, N2 ( 102 ) nebo N3 ( 103 ) spadajících do oblasti působnosti normy EURO VI ( 104 ), kroku E nebo jeho nástupce, pro účely služeb silniční nákladní dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.4.1, H53.10, H53.20 a N77.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Vozidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

2.  U vozidel kategorií N2 a N3 spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/1242 dosahují specifické přímé emise CO2 nejvýše referenčních emisí CO2 pro všechna vozidla v dané podskupině, jak stanoví článek 3 uvedeného nařízení (6).

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií N1, N2 a N3 jsou zároveň:

a)  opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)  opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních (7).

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI (8) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vozidla musí splňovat kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění uvedená v tomto oddíle, a to i pokud jde o úrovně emisí CO2.

(7)   

Jak je uvedeno v příloze I směrnice 2005/64/ES.

(8)   

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1).

6.7.    Vnitrozemská vodní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování osobních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódem H50.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání plavidla, tak na konci jeho životnosti, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly a nakládání s nebezpečnými materiály na palubě v obchodech a zajištění jejich bezpečné recyklace.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

5)  Prevence a omezování znečištění

Motory plavidel splňují mezní hodnoty emisí stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, které tyto mezní hodnoty splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

6.8.    Vnitrozemská nákladní vodní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódem H50.4 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání plavidla, tak na konci jeho životnosti, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly a nakládání s nebezpečnými materiály na palubě v obchodech a zajištění jejich bezpečné recyklace.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

5)  Prevence a omezování znečištění

Plavidla splňují mezní hodnoty emisí stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, které tyto mezní hodnoty splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

6.9.    Modernizace vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel pro přepravu nákladu nebo cestujících po vnitrozemských vodách s použitím plavidel, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.4, H50.30 a C33.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání plavidla, tak na konci jeho životnosti, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly a nakládání s nebezpečnými materiály na palubě v obchodech a zajištění jejich bezpečné recyklace.

5)  Prevence a omezování znečištění

Plavidla splňují mezní hodnoty emisí stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, které tyto mezní hodnoty splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

6.10.    Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo pro kombinovanou přepravu nákladu a cestujících na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelnou i nepravidelnou. Zakoupení, financování, pronájem a provozování plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.2, H52.22 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013 týkajícími se soupisu nebezpečných materiálů na palubě. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy IMO MARPOL, zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 (6) úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři (7).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), plavidla splňují pravidlo 13 (8) přílohy VI úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (9).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity protihnilobných nátěrů a biocidů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o kontrole škodlivých protihnilobných přípravků na plavidlech přijatá dne 5. října 2001.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (10).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (11).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

(Verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Sulphur-oxides-(SOx)-%E2%80%93-Regulation-14.aspx).

(7)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(8)   

(Verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/en/OurWork/Environment/PollutionPrevention/AirPollution/Pages/Nitrogen-oxides-(NOx)-–-Regulation-13.aspx).

(9)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(10)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(11)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

6.11.    Námořní a pobřežní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro provoz osobní dopravy na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelné i nepravidelné. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují provoz trajektů, vodní taxislužby, výletních nebo vyhlídkových lodí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.10, N77.21 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavkem nařízení (EU) č. 1257/2013 týkajícím se soupisu nebezpečných materiálů. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle rozhodnutí Komise 2016/2323.

Tato činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy IMO MARPOL, zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a částic, plavidla splňují požadavky směrnice (EU) 2016/802 a pravidla 14 přílohy VI úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři (6).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), plavidla splňují pravidlo 13 přílohy VI úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (7).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity protihnilobných nátěrů a biocidů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o kontrole škodlivých protihnilobných přípravků na plavidlech přijatá dne 5. října 2001.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (8).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (9).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(7)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(8)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(9)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

6.12.    Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo cestujících po moři nebo v pobřežních vodách a plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE H50.10, H50.2, H52.22, C33.15, N77.21 a N.77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



►M2  Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu ◄

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013 týkajícími se soupisu nebezpečných materiálů. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy IMO MARPOL, zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři (6).

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), plavidla splňují pravidlo 13 přílohy VI úmluvy MARPOL přijaté Mezinárodní námořní organizací. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx (7).

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu (8).

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou (9).

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Pokud jde o rozšíření požadavků platných v oblasti kontroly emisí na další moře Unie, země sousedící se Středozemním mořem jednají o vytvoření příslušné oblasti kontroly emisí podle právního rámce Barcelonské úmluvy.

(7)   

V mořích Unie je tento požadavek platný od roku 2021 v Baltském a Severním moři.

(8)   

Pokyny IMO pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi s cílem minimalizovat přenos invazních vodních druhů, rezoluce MEPC.207(62).

(9)   

Pokyny IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou pocházejícího z obchodní lodní dopravy za účelem odstranění nepříznivých dopadů na život v mořích (MEPC.1/Circ. 833).

6.13.    Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury pro osobní mobilitu, včetně výstavby silnic, dálničních mostů a tunelů a další infrastruktury určené pro chodce a jízdní kola s elektrickým pomocným pohonem nebo bez něj.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.14.    Infrastruktura pro železniční dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba železnic a podzemních drah a rovněž mostů a tunelů, nádraží, terminálů, zařízení železničních služeb ( 105 ), bezpečnostních systémů a systémů řízení dopravy, včetně poskytování architektonických služeb, inženýrských služeb, projektových služeb, služeb stavebního dozoru a geodetických, kartografických a podobných služeb, jakož i provádění fyzikálních, chemických a jiných analytických zkoušek všech druhů materiálů a výrobků.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.12, F42.13, M71.12, M71.20, F43.21 a H52.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

V případě nové infrastruktury nebo větší renovace byla posouzena odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, a to v souladu s vhodným postupem pro posouzení odolnosti vůči změně klimatu, který zahrnuje stanovení uhlíkové stopy a jasné určení stínových nákladů na uhlík. Uvedené stanovení uhlíkové stopy se vztahuje na emise kategorií 1–3 a prokazuje, že infrastruktura nevede k dalším relativním emisím skleníkových plynů vypočteným na základě konzervativních předpokladů, hodnot a postupů.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Je-li to vhodné, s ohledem na citlivost postižené oblasti, zejména pokud jde o velikost zasažené skupiny obyvatel, jsou hluk a vibrace způsobené používáním infrastruktury zmírněny umístěním otevřených příkopů, stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.15.    Infrastruktura umožňující silniční a veřejnou dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz dálnic, ulic, silnic, jiných cest pro vozidla a chodce, povrchové práce na ulicích, silnicích, dálnicích, mostech nebo tunelech a výstavba letištních drah, včetně poskytování architektonických služeb, inženýrských služeb, projektových služeb, služeb stavebního dozoru a geodetických, kartografických a podobných služeb, jakož i provádění fyzikálních, chemických a jiných analytických zkoušek všech druhů materiálů a výrobků, s výjimkou instalace pouličního osvětlení a elektrické signalizace.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být zařazeny pod několik kódů NACE, zejména pod kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

V případě nové infrastruktury nebo větší renovace byla posouzena odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, a to v souladu s vhodným postupem pro posouzení odolnosti vůči změně klimatu, který zahrnuje stanovení uhlíkové stopy a jasné určení stínových nákladů na uhlík. Uvedené stanovení uhlíkové stopy se vztahuje na emise kategorií 1–3 a prokazuje, že infrastruktura nevede k dalším relativním emisím skleníkových plynů vypočteným na základě konzervativních předpokladů, hodnot a postupů.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

V příslušných případech jsou hluk a vibrace způsobené používáním infrastruktury zmírněny umístěním otevřených příkopů, stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Zachování vegetace na vhodných úsecích silniční dopravní infrastruktury zamezuje šíření invazních druhů.

Byla přijata zmírňující opatření, aby se zabránilo kolizím s volně žijícími zvířaty.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.16.    Infrastruktura pro vodní dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace a provozování vodních cest, přístavů a říčních děl, rekreačních přístavů, plavebních komor, přehrad, hrází a podobně, včetně poskytování architektonických služeb, inženýrských služeb, projektových služeb, služeb stavebního dozoru a geodetických, kartografických a podobných služeb, jakož i provádění fyzikálních, chemických a jiných analytických zkoušek všech druhů materiálů a výrobků, s výjimkou činností spojených s projektovým řízením týkajícím se stavebních inženýrských prací.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují bagrování vodních cest.

▼M2

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

▼B

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

V případě nové infrastruktury nebo větší renovace byla posouzena odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, a to v souladu s vhodným postupem pro posouzení odolnosti vůči změně klimatu, který zahrnuje stanovení uhlíkové stopy a jasné určení stínových nákladů na uhlík. Uvedené stanovení uhlíkové stopy se vztahuje na emise kategorií 1–3 a prokazuje, že infrastruktura nevede k dalším relativním emisím skleníkových plynů vypočteným na základě konzervativních předpokladů, hodnot a postupů.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice. V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

a)  projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)  existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)  naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu/přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkým řešením, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě (včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů);

b)  opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;

c)  opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

6.17.    Letištní infrastruktura

Popis činnosti

Výstavba, modernizace a provoz infrastruktury, která je nutná pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz letiště, jakož i pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být zařazeny pod několik kódů NACE, zejména pod kódy F41.20 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

V případě nové infrastruktury nebo větší renovace byla posouzena odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, a to v souladu s vhodným postupem pro posouzení odolnosti vůči změně klimatu, který zahrnuje stanovení uhlíkové stopy a jasné určení stínových nákladů na uhlík. Uvedené stanovení uhlíkové stopy se vztahuje na emise kategorií 1–3 a prokazuje, že infrastruktura nevede k dalším relativním emisím skleníkových plynů vypočteným na základě konzervativních předpokladů, hodnot a postupů.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5)  Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

7.   STAVEBNICTVÍ A NEMOVITOSTI

7.1.    Výstavba nových budov

Popis činnosti

Developerská činnost týkající se bytových a nebytových budov, která spočívá ve sdružování finančních, technických a fyzických prostředků k realizaci stavebních projektů pro pozdější prodej, jakož i výstavba kompletních bytových nebo nebytových budov, a to na vlastní účet za účelem prodeje nebo na základě honoráře nebo smlouvy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.1 a F41.2, včetně činností kódu F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

Potřeba primární energie (PED) (6) definující energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, kterou u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanoví vnitrostátní předpisy provádějící směrnici 2010/31/EU. Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I tohoto nařízení:

a)  umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)  sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)  WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)  pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

Aby se zabránilo negativním vlivům staveniště, splňuje činnost kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (7). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem a s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat a usnadnit opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 (8) nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli (9), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 (10) a ISO 16000-3:2011 (11) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře (12).

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400 (13).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Nová budova není postavena na:

a)  orné půdě a zemědělské půdě se střední až vysokou úrovní úrodnosti a podzemní biologické rozmanitosti podle průzkumu EU LUCAS (14);

b)  zelené louce s uznávanou vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdě, která slouží jako stanoviště ohrožených druhů (flóry a fauny) uvedených na Evropském červeném seznamu (15) nebo na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (16);

c)  půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo používané v národní inventuře skleníkových plynů, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO (17).

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.

(7)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(8)   

ISO 20887:2020, Udržitelnost u budov a inženýrských staveb – Návrh umožňující demontáž a přizpůsobivost – Zásady, požadavky a pokyny (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/69370.html).

(9)   

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny, včetně použitých lepidel a tmelů, vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy, jako je ošetření proti vlhkosti a plísní.

(10)   

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

(11)   

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků.

(12)   

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

(13)   

ISO 18400 série Kvalita půdy – Odběr vzorků.

(14)   

JRC ESDCA, LUCAS: rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu (verze z 4.6.2021: https://esdac.jrc.ec.europa.eu/projects/lucas).

(15)   

IUCN, Evropský červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze z 4.6.2021: https://www.iucn.org/regions/europe/our-work/biodiversity-conservation/european-red-list-threatened-species).

(16)   

IUCN, Červený seznam ohrožených druhů IUCN (verze z 4.6.2021: https://www.iucnredlist.org).

(17)   

Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití.

7.2.    Renovace stávajících budov

Popis činnosti

Stavební práce a inženýrské stavby nebo jejich příprava.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41 a F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li v rámci renovace instalována tato zařízení k využívání vody, kromě renovací v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I tohoto nařízení:

a)  umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)  sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)  WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)  pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (6). Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 (7) nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

▼M2

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při renovaci budovy, které mohou přijít do styku s uživateli (8), se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 vzduchu ve zkušební komoře a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 (10) a ISO 16000-3:2011 (9) nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 vzduchu ve zkušební komoře (11).

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

▼B

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Protokol EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/growth/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en).

(7)   

ISO 20887:2020, Udržitelnost u budov a inženýrských staveb – Návrh umožňující demontáž a přizpůsobivost – Zásady, požadavky a pokyny (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/69370.html).

(8)   

Platí pro barvy a laky, obklady stropů, podlahové krytiny (včetně použitých lepidel a tmelů), vnitřní izolaci a vnitřní povrchové úpravy (jako je ošetření proti vlhkosti a plísni).

(9)   

ISO 16000-3:2011, Vnitřní ovzduší – Část 3: Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře – Aktivní metoda odběru vzorků (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/51812.html).

(10)   

CEN/TS 16516: 2013, Stavební výrobky – Posuzování uvolňování nebezpečných látek – Stanovení emisí do vnitřního ovzduší.

(11)   

Mezní hodnoty emisí pro karcinogenní těkavé organické sloučeniny se vztahují k 28dennímu zkušebnímu období.

7.3.    Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

Popis činnosti

Jednotlivá renovační opatření spočívající v instalaci, údržbě nebo opravách zařízení pro zvýšení energetické účinnosti. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie spočívají v jednom z těchto jednotlivých opatření za předpokladu, že splňují minimální požadavky stanovené pro jednotlivé součásti a systémy v příslušných vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU a v příslušných případech jsou zařazena do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení:

a) 

doplnění izolace ke stávajícím součástem pláště, jako jsou vnější zdi (včetně zelených zdí), střechy (včetně zelených střech), půdní vestavby, sklepy a přízemní podlaží (včetně opatření k zajištění vzduchotěsnosti, opatření ke snížení účinků tepelných mostů a lešení) a výrobky pro aplikaci izolace na plášť budovy (včetně mechanického upevnění a lepidla);

b) 

výměna stávajících oken za nová energeticky účinná okna;

c) 

výměna stávajících vnějších dveří za nové energeticky účinné dveře;

d) 

instalace a náhrada energeticky účinných zdrojů světla;

e) 

instalace, náhrada, údržba a opravy systémů vytápění, ventilace a klimatizace a ohřevu vody, včetně zařízení souvisejících se službami dálkového vytápění, s vysoce účinnými technologiemi;

f) 

instalace kuchyňského a sanitárního vodovodního příslušenství s nízkou spotřebou vody a energie, které splňuje technické specifikace stanovené v dodatku A přílohy I tohoto nařízení, a v případě sprchových řešení je maximální průtok vody ve směšovacích sprchách, sprchových vývodech a kohoutcích 6 l/min nebo méně a je doložený stávajícím štítkem na trhu Unie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28, S95.21, S95.22, C33.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V případě doplnění tepelné izolace ke stávajícímu plášti budovy provede příslušný odborník vyškolený ve zjišťování výskytu azbestu stavební průzkum v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Jakékoli odstraňování tepelné izolace, která obsahuje nebo pravděpodobně může obsahovat azbest, lámání nebo mechanické odvrtávání či odšroubování nebo odstraňování izolačních desek, obkladů a dalších materiálů obsahujících azbest je prováděno náležitě vyškolenými pracovníky, přičemž před provedením prací, během nich a po jejich ukončení je sledován zdravotní stav v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

7.4.    Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách a na parkovištích připojených k budovám.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

7.5.    Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov spočívající v některém z těchto opatření:

a) 

instalace, údržba a opravy zónových termostatů, systémů inteligentních termostatů a čidel, včetně čidel pohybu a denního světla;

b) 

instalace, údržba a opravy systémů automatizace a kontroly budov, systémů hospodaření s energií v budovách, systémů řízení osvětlení a systémů hospodaření s energií;

c) 

instalace, údržba a opravy inteligentních měřičů plynu, tepla, chladu a elektřiny;

d) 

instalace, údržba a opravy fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71 a C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

7.6.    Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy technologií využívajících energie z obnovitelných zdrojů, prováděné na místě, které spočívají v některém z následujících individuálních opatření, jsou-li instalovány na místě jako technické systémy budov:

a) 

instalace, údržba a opravy solárních fotovoltaických systémů a pomocných technických zařízení;

b) 

instalace, údržba a opravy teplovodních solárních panelů a pomocných technických zařízení;

c) 

instalace, údržba, opravy a modernizace tepelných čerpadel, které přispívají k cílům pro obnovitelnou energii u vytápění a chlazení v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, a pomocných technických zařízení;

d) 

instalace, údržba a opravy větrných turbín a pomocných technických zařízení;

e) 

instalace, údržba a opravy transpirovaných solárních kolektorů a pomocných technických zařízení;

f) 

instalace, údržba a opravy jednotek pro ukládání tepelné nebo elektrické energie a pomocných technických zařízení;

g) 

instalace, údržba a opravy vysoce účinného mikrokogeneračního zařízení (na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny);

h) 

instalace, údržba a opravy tepelných výměníků / rekuperačních systémů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

▼M2

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

▼B

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

7.7.    Pořizování a vlastnictví budov

Popis činnosti

Nákup nemovitostí a výkon vlastnických práv k těmto nemovitostem.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE L68 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy C. Alternativně budova patří mezi nejlepších 30 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

U budov postavených po 31. prosinci 2020 nepřekračuje potřeba primární energie (PED) (6), která určuje energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, prahovou hodnotu stanovenou pro požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2010/31/EU. Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.

8.   INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

8.1.    Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

Popis činnosti

Uchovávání dat, manipulace s nimi, jejich správa, přesouvání, řízení, zobrazování, přepínání, výměna, přenos nebo příjem různých dat prostřednictvím datových center ( 106 ), včetně tzv. edge computingu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J63.1.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost prokazuje, že bylo vynaloženo veškeré úsilí na zavedení všech relevantních postupů uvedených jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích (6) nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ (7), a umožnila zavést všechny očekávané postupy, které podle nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích získaly nejvyšší známku 5.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 2011/65/EU, s výjimkou případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty uvedené v této příloze.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální recyklaci elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery zajišťujícími recyklaci, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním včetně odstranění všech kapalin a selektivním zpracováním v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU.

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

(6)   

Nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích je nejnovější verze zveřejněná na internetových stránkách Evropské platformy energetické účinnosti (E3P) Společného výzkumného střediska, https://e3p.jrc.ec.europa.eu/communities/data-centres-code-conduct, s šestiměsíčním přechodným obdobím počínaje dnem zveřejnění (verze z roku 2021 je k dispozici na adrese https://e3p.jrc.ec.europa.eu/publications/2021-best-practice-guidelines-eu-code-conduct-data-centre-energy-efficiency).

(7)   

Vydáno 1. července 2019 Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (verze z 4.6.2021: https://www.cenelec.eu/dyn/www/f?p=104:110:508227404055501::::FSP_ORG_ID,FSP_PROJECT,FSP_LANG_ID:1258297,65095,25).

8.2.    Programování, poradenství a související činnosti

Popis činnosti

Poskytování odborných znalostí v oblasti informačních technologií: vývoj, úprava, testování a podpora softwaru; plánování a navrhování počítačových systémů, které zahrnují počítačové hardwarové, softwarové a komunikační technologie; správa a provoz počítačových systémů nebo zařízení pro zpracování dat na místě u zákazníka a ostatní odborné a technické činnosti související s počítači.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J62 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

8.3.    Tvorba programů a vysílání

Popis činnosti

Tvorba programů a vysílání zahrnuje vytváření obsahů nebo nabývání práv k jejich šíření a následné vysílání těchto obsahů, například rozhlasových, televizních a datových programů z oblasti zábavy, zpravodajství, diskusních pořadů apod. Patří sem také přenos dat, která jsou typicky součástí rozhlasového nebo televizního vysílání. Přenos lze provádět různými technologiemi: vzduchem, přes satelit, kabelovou sítí nebo prostřednictvím internetu. Tento oddíl zahrnuje také tvorbu programů, které jsou typicky určeny užšímu okruhu diváků (omezený formát, jako jsou zprávy, sport, vzdělávání a pořady pro mládež) a poskytovány na základě předplatného nebo poplatků třetí straně, která zajišťuje jejich následné vysílání pro veřejnost.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J60 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

▼M2

8.4.    Software umožňující řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu

Popis činnosti

Vývoj softwaru nebo činnosti programování zaměřené na zajišťování softwaru pro:

a) 

vytváření prognóz, projekcí a monitorování klimatických rizik;

b) 

systémy včasného varování před klimatickými riziky;

c) 

řízení klimatických rizik.

Hospodářská činnost nezahrnuje vývoj softwaru a programování v souvislosti s inženýrskými činnostmi a souvisejícím technickým poradenstvím zaměřeným na přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a v souvislosti s poradenstvím v oblasti řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.3 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J62.01 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Činnost odstraňuje informační, technologické nebo kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu.

2.  Činnost využívá metodiku a údaje, které:

a)  vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (1), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (2) nebo placenými modely;

b)  jsou v souladu s normami a pokyny pro přizpůsobování se změně klimatu, řízení rizik a snižování rizika katastrof, včetně například normy EN ISO 14090 (3), která se týká porozumění dopadům a nejistotám v souvislosti se změnou klimatu a jejich využití při rozhodování, jakož i normy EN ISO 14091 (4) o zranitelnosti, dopadech a posuzování rizik v souvislosti se změnou klimatu, Technických pokynů ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu (5) a sendajského rámce pro snižování rizika katastrof (6).

3.  Vyvinutý software:

a)  je zaměřen na to, aby umožňoval řízení fyzických klimatických rizik souvisejících s nebezpečími uvedenými v dodatku A této přílohy;

b)  nemá nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

c)  v nejvyšší možné míře upřednostňuje přírodě blízká řešení (7);

d)  je v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu;

e)  je monitorován a měřen na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

NEPOUŽIJE SE

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)  Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)  Prevence a omezování znečištění

NEPOUŽIJE SE

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

(1)   

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(2)   

Například služby programu Copernicus a služba včasného varování Galileo spravované Evropskou komisí.

(3)   

Norma ISO 14090:2019, Adaptace na změnu klimatu – Zásady, požadavky a směrnice (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68507.html).

(4)   

ISO 14091:2021, Adaptace na změnu klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68508.html).

(5)   

Technical Guidance on Comprehensive Risk Assessment and Planning in the Context of Climate Change (Technické pokyny ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu), https://www.undrr.org/publication/technical-guidance-comprehensive-risk-assessment-and-planning-context-climate-change.

(6)   

Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, https://www.undrr.org/publication/sendai-framework-disaster-risk-reduction-2015-2030.

(7)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

▼B

9.   ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI

9.1.    Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu

Popis činnosti

Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M71.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/20061.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

Hospodářská činnost je převážně zaměřena na poskytování poradenství, které napomáhá jedné nebo více hospodářským činnostem, pro něž byla v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, ke splnění příslušných kritérií pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu při současném dodržení příslušných kritérií, podle nichž se posuzuje, zda nedošlo k významnému poškození jiných cílů v oblasti životního prostředí.

Hospodářská činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)  využívá nejmodernější metody modelování, které:

i)  náležitě zohledňují rizika spojená se změnou klimatu;

ii)  nespoléhají pouze na historické trendy;

iii)  integrují scénáře budoucího vývoje;

b)  vyvíjí klimatické modely a projekce, služby a posouzení dopadů, nejlepší dostupné vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu a vědeckými recenzovanými publikacemi.

Hospodářská činnost odstraňuje informační, finanční, technologické a kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu.

Potenciál snížit závažné dopady klimatických rizik je zmapován prostřednictvím důkladného posouzení klimatických rizik v cílové hospodářské činnosti.

Činnosti v oblasti architektonického designu zohledňují pokyny pro ochranu klimatu, modelování nebezpečí souvisejících s klimatem a umožňují přizpůsobení staveb a infrastruktury, včetně stavebních předpisů a integrovaných systémů řízení.

Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (1) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (2);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost není prováděna za účelem těžby fosilních paliv nebo přepravy fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(2)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

9.2.    Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

Popis činnosti

Výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj řešení, procesů, technologií, obchodních modelů a dalších produktů určených k přizpůsobování se změně klimatu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M72, nebo v případě výzkumu, který je nedílnou součástí těch hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, s kódy NACE stanovenými v dalších oddílech této přílohy podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Hospodářská činnost spočívá ve výzkumu, inovaci nebo vývoji řešení, technologií, produktů, procesů nebo obchodních modelů, včetně přírodě blízkých řešení a řešení inspirovaných přírodou (1), určených k tomu, aby umožnily splnění příslušných kritérií pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu u jedné nebo více hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, a zvýšily jejich odolnosti vůči změně klimatu, a to při dodržení příslušných kritérií, aby nedošlo k významnému poškození jiných environmentálních cílů.

2.  Pokud zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení již umožňuje, aby jedna nebo více činností uvedených v této příloze splňovaly technická screeningová kritéria pro významný přínos, pak se výzkumná, vývojová nebo inovační činnost musí zaměřovat na dodání technologií, produktů nebo jiných řešení s novými významnými výhodami, jako je lepší výkonnost nebo nižší náklady.

3.  Hospodářská činnost odstraňuje informační, finanční, technologické a kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu prostřednictvím nových nebo zdokonalených řešení, technologií, produktů, procesů nebo obchodních modelů, včetně přírodě blízkých řešení.

4.  Hospodářská činnost má potenciál snížit materiální dopady klimatických rizik, zjištěných na základě důkladného posouzení klimatických rizik, na jinou hospodářskou činnost prostřednictvím vývoje, výzkumu nebo inovací řešení, technologií, produktů, procesů nebo obchodních modelů, jejichž potenciál ke snížení rizik byl prokázán alespoň v provozním prostředí (2) v předobchodní fázi a lze jej dále doložit alespoň jedním z těchto prvků:

a)  prvním použitím patentu souvisejícího s daným řešením, technologií, produktem, procesem nebo obchodním modelem, který není starší než 10 let;

b)  jinými formami duševního vlastnictví spojenými s daným řešením, technologií, produktem, procesem nebo obchodním modelem, jako jsou obchodní tajemství, ochranné známky nebo autorská práva;

c)  povolením uděleným příslušným orgánem pro provoz demonstračního zařízení, které souvisí s daným řešením, technologií, produktem, procesem nebo obchodním modelem po dobu trvání demonstračního projektu.

4.  Při vývoji řešení, technologií, produktů, procesů nebo obchodních modelů v rámci dané hospodářské činnosti se vychází z nejmodernějších klimatických projekcí a posouzení dopadů, nejlepších dostupných vědeckých poznatků pro analýzu zranitelnosti a rizik a souvisejících metodik v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu a vědeckými recenzovanými publikacemi.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost není prováděna za účelem těžby, přepravy nebo využívání fosilních paliv.

Předpokládané emise skleníkových plynů během životního cyklu dané technologie, produktu nebo řešení neohrožují cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v rámci Pařížské dohody ani nebrání zavedení řešení určených ke zmírňování změny klimatu.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo odolnost ekosystémů nebo stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie.

(1)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_en).

(2)   

Odpovídající alespoň úrovni technologické připravenosti 7 v souladu s přílohou G Obecných příloh pracovního programu Horizont 2020 na období 2016–2017, s. 29, čímž splňuje alespoň kritéria podstatného příspěvku k přizpůsobování se změně klimatu u cílových činností.

▼M2

9.3.    Poradenství v souvislosti s řízením fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu

Popis činnosti

Poskytování poradenských činností, které podnikům nebo organizacím umožňují řídit fyzická klimatická rizika, nebo uzavírání smluv na tyto činnosti.

Hospodářská činnost je prováděna se zaměřením alespoň na jeden z těchto cílů:

a) 

poskytování nebo podpora provádění hodnocení dopadů, zranitelnosti nebo rizik v souvislosti se změnou klimatu;

b) 

vývoj, zavádění, monitorování nebo hodnocení strategií, plánů nebo opatření pro řízení fyzických klimatických rizik.

Hospodářská činnost nezahrnuje technické poradenství související s inženýrskými činnostmi zaměřenými na přizpůsobování se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a poradenství v souvislosti s vývojem nebo programováním softwaru umožňujícího řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 8.4 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M74.90 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Činnost odstraňuje informační, technologické nebo kapacitní překážky bránící přizpůsobování se změně klimatu.

2.  Činnost využívá metodiku a údaje, které:

a)  vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (1), vědeckými recenzovanými publikacemi, modely založenými na otevřených zdrojích (2) nebo placenými modely;

b)  jsou v souladu s normami a pokyny pro přizpůsobování se změně klimatu, řízení rizik a snižování rizika katastrof, včetně například normy EN ISO 14090:2019 (3), která se týká porozumění dopadům a nejistotám v souvislosti se změnou klimatu a jejich využití při rozhodování, jakož i normy ISO 14091:2021 (4) o zranitelnosti, dopadech a posuzování rizik v souvislosti se změnou klimatu, Technických pokynů ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu (5) a sendajského rámce pro snižování rizika katastrof (6).

3.  Vypracované strategie, plány a opatření pro řízení klimatických rizik:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (7) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (8);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost se neprovádí na zařízeních určených k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

NEPOUŽIJE SE

4)  Přechod na oběhové hospodářství

NEPOUŽIJE SE

5)  Prevence a omezování znečištění

NEPOUŽIJE SE

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

NEPOUŽIJE SE

(1)   

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(2)   

Například služby programu Copernicus a služba včasného varování Galileo spravované Evropskou komisí.

(3)   

Norma ISO 14090:2019, Adaptace na změnu klimatu – Zásady, požadavky a směrnice (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68507.html).

(4)   

ISO 14091:2021, Adaptace na změnu klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.iso.org/standard/68508.html).

(5)   

Technical Guidance on Comprehensive Risk Assessment and Planning in the Context of Climate Change (Technické pokyny ke komplexnímu posuzování rizik a plánování v souvislosti se změnou klimatu), https://www.undrr.org/publication/technical-guidance-comprehensive-risk-assessment-and-planning-context-climate-change.

(6)   

Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, https://www.undrr.org/publication/sendai-framework-disaster-risk-reduction-2015-2030.

(7)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(8)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

▼B

10.   PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ

10.1.    Neživotní pojištění: upisování rizik souvisejících s klimatem

Popis činnosti

Poskytování následujících pojišťovacích služeb (kromě životního pojištění), stanovených v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014 ( 107 ), souvisejících s upisováním rizik souvisejících s klimatem uvedených v dodatku A této přílohy:

a) 

pojištění léčebných výloh;

b) 

pojištění ochrany příjmu;

c) 

pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;

d) 

pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel;

e) 

ostatní pojištění motorových vozidel;

f) 

pojištění námořní a letecké dopravy a pojištění přepravy;

g) 

pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku;

h) 

asistence.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE K65.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Vedení při modelování a určování cen klimatických rizik:

1.1  Pojišťovací činnost využívá nejmodernější metody modelování, které:

a)  náležitě zohledňují rizika spojená se změnou klimatu;

b)  nespoléhají pouze na historický trend;

c)  integrují scénáře budoucího vývoje.

1.2  Pojistitel zveřejní, jak pojišťovací činnost zohledňuje rizika související se změnou klimatu.

1.3  S výjimkou právních omezení týkajících se smluvních podmínek a pojistného pojišťovací činnost poskytuje pobídky pro snížení rizika, a to tak, že stanoví předpoklady a podmínky pojistného krytí rizika a působí jako cenový signál rizika. Pro účely tohoto bodu lze za pobídku ke snížení rizika považovat snížené pojistné nebo odpočitatelné částky, které mohou vycházet z podpůrných informací o stávajících/možných činnostech, pro pojistníky, kteří chrání určitý majetek nebo činnost před škodami způsobenými přírodními katastrofami.

1.4  Po události související s klimatickým rizikem pojistitel poskytne informace o podmínkách, za nichž by mohlo být pojištění v rámci pojišťovací činnosti obnoveno nebo zachováno, a zejména o výhodách jeho lepšího sestavení v této souvislosti.

2.  Návrh produktu:

2.1  Pojistné produkty prodávané v rámci pojišťovací činnosti nabízejí odměny za preventivní opatření přijatá pojistníky.

Pro účely tohoto bodu lze v případě, že pojistník investoval do adaptačních opatření, považovat za odměnu založenou na riziku za jím přijaté preventivní opatření nižší pojistné.

Odchylně od tohoto bodu, v případě, že právní omezení týkající se smluvních podmínek a pojistného brání pojišťovně či zajišťovně v poskytování odměn založených na riziku, mohou pojistné produkty namísto toho zákazníkům poskytovat opatření určená k prevenci přírodních katastrof nebo ochraně před nimi vztahující se na aktiva, činnosti nebo osoby. Uvedená opatření mohou být zákazníkům poskytnuta formou informace či rady ohledně rizik spojených s klimatem a preventivních opatření, která by mohli přijmout.

2.2  Distribuční strategie pro tyto produkty zahrnuje opatření pro informování pojistníků o významu preventivních opatření, která by mohli přijmout, pokud jde o podmínky pojistného krytí, včetně jakéhokoli dopadu daných opatření na pojistné krytí nebo výši pojistného.

3.  Inovativní řešení v oblasti pojistného krytí:

3.1  Pojistné produkty prodávané v rámci pojišťovací činnosti nabízejí krytí rizik souvisejících se změnou klimatu (1), pokud to vyžadují požadavky a potřeby pojistníků.

3.2  V závislosti na požadavcích a potřebách jednotlivých zákazníků mohou produkty zahrnovat specifická řešení převodu rizik, jako je ochrana před přerušením podnikání, nepředvídaným přerušením podnikání, jinými nefyzickými faktory ztrátovosti, kaskádovými efekty a vzájemnou závislostí rizik (sekundární ohrožení), kaskádovými dopady vzájemného působení přírodních a technologických rizik a selhání kritické infrastruktury.

4.  Sdílení údajů:

4.1  S náležitým ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) je významný podíl údajů o ztrátách souvisejících s činností pojistitele bezplatně zpřístupněn jednomu nebo více orgánům veřejné správy za účelem analytického výzkumu. Uvedené orgány veřejné správy prohlašují, že údaje použijí pro účely lepšího přizpůsobení se změně klimatu společností v regionu, zemi nebo na mezinárodní úrovni, a pojistitel poskytuje údaje v takové míře podrobnosti, jaká je dostatečná pro použití ohlášené příslušnými orgány veřejné správy.

4.2  Pokud pojistitel tyto údaje s orgánem veřejné správy za výše uvedeným účelem dosud nesdílí, prohlásil, že má v úmyslu bezplatně zpřístupnit své údaje zúčastněným třetím stranám, a uvedl, za jakých podmínek mohou být tyto údaje sdíleny. Prohlášení o úmyslu sdílet dostupné údaje je pro příslušné externí strany snadno dostupné, a to i na internetových stránkách pojistitele.

5.  Vysoká úroveň služeb v situaci po katastrofě:

Požadavky na pojistné plnění v rámci pojišťovací činnosti, a to jak běžné požadavky, tak i požadavky vznesené na základě pojistných událostí spojených s rozsáhlými ztrátami vzniklými v důsledku rizik spojených s klimatem, jsou zpracovávány spravedlivě vzhledem k zákazníkům, včas a v souladu s vysokými standardy pro vyřizování pojistných událostí podle platných právních předpisů; v souvislosti s nedávnými pojistnými událostmi spojenými s rozsáhlými ztrátami nedošlo při zpracování a vyřizování požadavků k žádným pochybením. Informace o postupech týkajících se dodatečných opatření v případě pojistných událostí spojených s rozsáhlými ztrátami jsou veřejně dostupné.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Činnost nezahrnuje pojištění těžby, skladování, přepravy nebo výroby fosilních paliv nebo pojištění vozidel, majetku nebo jiných aktiv určených pro tyto účely.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Viz dodatek A.

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

10.2.    Zajištění

Popis činnosti

Krytí rizik vyplývajících z rizik souvisejících s klimatem stanovených v dodatku A této přílohy postoupených pojistitelem zajistiteli. Krytí je stanoveno v dohodě mezi pojistitelem a zajistitelem, v níž jsou specifikovány produkty pojistitelů („podkladový produkt“), z nichž postoupená rizika pocházejí. Na přípravě nebo uzavření smluvního ujednání mezi pojistitelem a zajistitelem se může podílet zprostředkovatel zajištění ( 108 ).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE K65.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Vedení při modelování a určování cen klimatických rizik:

1.1  Pojišťovací činnost využívá nejmodernější metody modelování, které:

a)  jsou používány tak, aby na úrovni pojistného řádně odrážely expozici, nebezpečí a zranitelnost vůči rizikům změny klimatu, jakož i opatření přijatá pojistníkem pojistitele za účelem ochrany pojištěného aktiva nebo činnosti chránící před těmito riziky, pokud pojistitel zajistiteli takové informace poskytuje;

b)  nespoléhají pouze na historické trendy;

c)  integrují scénáře budoucího vývoje.

1.2  Zajistitel zveřejní, jak daná zajišťovací činnost zohledňuje rizika vyplývající z ohrožení souvisejících s klimatem.

2.  Podpora vývoje a nabídky pomocných produktů neživotního zajištění:

2.1  Podkladové produkty zajišťovací činnosti kryjí rizika vyplývající z ohrožení souvisejících s klimatem a poskytují odměnu za preventivní opatření přijatá pojistníky pojistitele, a to způsobem založeným na posouzení rizik, aniž jsou dotčena právní omezení týkající se smluvních podmínek a pojistného.

2.2  Zajišťovací činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)  v případě, že si tak pojistitel přeje, jedná s ním zajišťovatel během vývoje podkladového produktu buď přímo, nebo skrze zprostředkovatele zajištění:

i)  o možných řešeních zajištění, která je zajistitel v případě daného produktu ochoten nabídnout. Konečný produkt je uveden na trh za použití jednoho ze zajišťovacích řešení, která byla projednána se zajistitelem během fáze vývoje produktu;

ii)  poskytování údajů nebo jiného technického poradenství, které pojistiteli umožní stanovit cenu krytí rizik vyplývajících z ohrožení klimatu, jakož i výnosů založených na posouzení rizik za preventivní opatření přijatá pojistníky pojistitele;

b)  bez uzavření této nebo jiné srovnatelné dohody o zajištění by pojistitel pravděpodobně své krytí v rámci podkladového produktu omezil nebo ukončil;

c)  zajistitel poskytuje v rámci obchodního vztahu s pojistitelem nebo zprostředkovatelem zajištění údaje nebo jiné technické poradenství nebo obojí, které pojistiteli umožňují nabízet krytí rizik vyplývajících z ohrožení souvisejících se změnou klimatu, a toto krytí umožňuje poskytovat s ohledem na tato rizika odměny za preventivní opatření přijatá pojistníky pojistitele.

2.3  Pokud se zajistný produkt použije na úrovni portfolia podkladových produktů, může rizika vyplývající z ohrožení souvisejících s klimatem pokrývat a způsobem založeným na posouzení rizik poskytovat odměnu za preventivní opatření přijatá pojistníky pojistitele pro účely bodu 2.1 pouze určitý podíl podkladových produktů dané zajišťovací činnosti. V takovém případě je zajistitel schopen určit podíl zajistného, které se vztahuje k uvedeným podkladovým produktům.

3.  Inovativní řešení zajišťovacího krytí:

3.1  Produkty zajištění prodávané v rámci zajišťovací činnosti nabízejí krytí rizik vyplývajících z ohrožení souvisejících se změnou klimatu, pokud to vyžadují požadavky a potřeby klientů pojistitele na základě podkladových produktů. Tyto pojistné produkty náležitě odrážejí odměny poskytované s ohledem na rizika za preventivní opatření přijatá pojistníky pojistitele.

3.2  V závislosti na požadavcích a potřebách jednotlivých zákazníků pojistitele mohou produkty zajištění zahrnovat specifická řešení převodu rizik, která mohou zahrnovat ochranu před přerušením podnikání, nepředvídaným přerušením podnikání, jinými nefyzickými faktory ztrátovosti, kaskádovými efekty a vzájemnou závislostí rizik (sekundární ohrožení), kaskádovými dopady vzájemného působení přírodních a technologických rizik nebo selháním kritické infrastruktury.

4.  Sdílení údajů:

4.1  S náležitým ohledem na nařízení (EU) 2016/679 je významný podíl údajů o ztrátách souvisejících s činností zajistitele bezplatně zpřístupněn jednomu nebo více orgánům veřejné správy za účelem analytického výzkumu. Uvedené orgány veřejné správy prohlašují, že údaje použijí pro účely lepšího přizpůsobení se změně klimatu společností v regionu, zemi nebo na mezinárodní úrovni, a zajistitel poskytuje údaje v takové míře podrobnosti, jaká je dostatečná pro použití ohlášené příslušnými orgány veřejné správy.

4.2  Pokud zajistitel tyto údaje s orgánem veřejné správy za výše uvedeným účelem dosud nesdílí, prohlásil, že má v úmyslu bezplatně zpřístupnit své údaje zúčastněným třetím stranám, a uvedl, za jakých podmínek mohou být tyto údaje sdíleny. Prohlášení o úmyslu sdílet dostupné údaje je pro příslušné externí strany snadno dostupné, a to i na internetových stránkách zajistitele.

5.  Vysoká úroveň služeb v situaci po katastrofě:

Požadavky na pojistné plnění v rámci zajišťovací činnosti, a to jak běžné požadavky, tak i požadavky vznesené na základě pojistných událostí spojených s rozsáhlými ztrátami vzniklými v důsledku ohrožení souvisejících se změnou klimatu, jsou zpracovávány spravedlivě vzhledem k zákazníkům, včas a v souladu s vysokými standardy pro vyřizování pojistných událostí podle platných právních předpisů; v souvislosti s nedávnými pojistnými událostmi spojenými s rozsáhlými ztrátami nedošlo při zpracování a vyřizování požadavků k žádným pochybením. V případě potřeby poskytuje zajistitel podporu pojistiteli nebo zprostředkovateli zajištění při posuzování nároků vyplývajících z podkladového produktu. Informace o postupech týkajících se dodatečných opatření ze strany zajistitele v případě událostí spojených s rozsáhlými ztrátami jsou veřejně dostupné.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Zajišťovací činnost nezahrnuje postoupení pojištění těžby, skladování, přepravy nebo výroby fosilních paliv nebo postoupení pojištění vozidel, majetku nebo jiných aktiv určených pro tyto účely.

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

11.   VZDĚLÁVÁNÍ

Popis činnosti

Veřejné nebo soukromé vzdělávání na jakékoli úrovni nebo pro jakékoli povolání. Pokyny mohou být ústní nebo písemné a mohou být poskytovány prostřednictvím rádiového nebo televizního vysílání, internetu nebo korespondenčně. Zahrnuje vzdělávání různých institucí v rámci běžného školního systému na různých úrovních, jakož i programy vzdělávání dospělých a gramotnosti, včetně vojenských škol, akademií a vězeňských škol na příslušných úrovních.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE P85 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

12.   ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

12.1.    Ústavní sociální péče

Popis činnosti

Poskytování ústavní péče v kombinaci s ošetřováním, dohledem nebo jinými druhy péče podle požadavků obyvatel zařízení. Zařízení jsou významnou součástí výrobního procesu a poskytovaná péče je kombinací zdravotnických a sociálních služeb, přičemž zdravotnické služby jsou z do jisté míry převážně ošetřovatelskou péčí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE Q87 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje 1) bezpečné a k životnímu prostředí šetrné nakládání s nebezpečným odpadem (zejména toxickým a infekčním odpadem) a léčivými přípravky a 2) maximální opakované použití nebo recyklaci odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

13.   KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI

13.1.    Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti

Popis činnosti

Činnosti v oblasti tvorby, umění a zábavy zahrnují poskytování služeb, které odpovídají kulturním a zábavním zájmům jejich příjemců. Mezi tyto činnosti patří produkce a propagace živých vystoupení, událostí nebo výstav určených pro veřejné sledování a účast na nich a uplatňování uměleckých, kreativních nebo technických dovedností v produkci uměleckých děl a živých vystoupení. Tyto činnosti nezahrnují provozování muzeí všeho druhu, botanických a zoologických zahrad, ochrana historických památek a přírodních rezervací, činnosti související s hazardními hrami a sázkami ani sportovní, zábavní a rekreační činnosti.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE R90 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

13.2.    Činnosti knihoven, archivů, muzeí a kulturních zařízení

Popis činnosti

Činnosti knihoven, archivů, muzeí a kulturních zařízení zahrnují činnosti knihoven a archivů, provoz muzeí všeho druhu, botanických a zoologických zahrad, provoz historických památek a přírodních rezervací. Tyto činnosti zahrnují také ochranu a vystavování objektů, míst a divů přírody historického, kulturního nebo vzdělávacího významu, včetně památek světového dědictví. Tyto činnosti nezahrnují sportovní, zábavní a rekreační činnosti, jako je provoz pláží ke koupání a rekreačních parků.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE R91 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

13.3.    Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

Popis činnosti

Výroba filmů, videozáznamů a televizních programů, zvukových nahrávek a hudební vydavatelská činnost zahrnující výrobu hraných či nehraných filmů, zaznamenaných ať už na filmu, videopáskách nebo discích pro přímou projekci v kinech nebo pro vysílání v televizi, podpůrné činnosti, jako je editování, stříhání nebo dabování, distribuce hraných a jiných filmů do jiných odvětví, jakož i promítání hraných nebo jiných filmů. Zahrnuje také nákup a prodej filmů nebo jiných filmových distribučních práv. Tyto činnosti zahrnují rovněž činnosti nahrávání zvuku, včetně výroby originálních zvukových nahrávek, jejich zveřejňování, propagace a distribuce, vydávání hudby, jakož i činnosti v oblasti zvukových nahrávek ve studiu nebo jinde.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J59 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s těmito hlavními cíli:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem; nebo

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

Nepoužije se

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)  Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

▼M2

14.    ŘÍZENÍ RIZIK V PŘÍPADĚ KATASTROF

14.1.    Záchranné služby

Popis činnosti

1. 

Činnosti záchranných služeb včetně:

a) 

koordinace reakce na katastrofy pro zřízení a provoz zařízení a týmů pro posouzení, koordinaci nebo připravenost, např. stálých středisek pro koordinaci reakce na mimořádné události nebo operačních koordinačních středisek na místě mimořádné události. Činnost v rámci reakce na mimořádné události zahrnuje velení, hodnocení nebo analýzu, plánování, spojení nebo koordinaci, komunikaci a informování médií;

b) 

záchranných zdravotních služeb, tj. první pomoci a lékařské péče o pacienty v terénu, v dočasných polních nemocnicích, včetně vojenských nemocnic nebo ve zdravotnických zařízeních, které léčí hospitalizované i ambulantní pacienty, kteří jsou postiženi mimořádnou událostí, se zohledněním uznávaných mezinárodních pokynů pro používání polních nemocnic ( 109 ). To zahrnuje:

i) 

příjem, screening a třídění pacientů (triáž) na místě katastrofy nebo ve zdravotnickém zařízení;

ii) 

poskytování první pomoci;

iii) 

stabilizaci a přesměrování vážných urgentních případů (traumatických i netraumatických) v příslušných případech, přípravu pacienta na přesun do zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření;

iv) 

pokročilou resuscitaci;

v) 

anesteziologické, zobrazovací, sterilizační, laboratorní a transfuzní služby v souvislosti s mimořádnými situacemi ohrožujícími zdraví;

vi) 

provádění zákroků „damage control surgery“, všeobecných pohotovostních chirurgických zákroků;

vii) 

definitivní péči u méně závažných urgentních případů (traumatických i netraumatických);

viii) 

zdravotní evakuaci obětí katastrof, včetně evakuace pozemní, vodní a leteckou dopravou;

c) 

odstraňování následků katastrof, tj. ad hoc činností po katastrofě na místě, jako je zřizování a řízení evakuačních středisek v koordinaci se stávajícími strukturami, místními orgány a mezinárodními organizacemi až do předání místním orgánům nebo humanitárním organizacím a zajištění dodávky základních potřeb (jako jsou léky, potraviny, voda, teplé oblečení, přikrývky pro osoby postižené katastrofou), a to během katastrofy a bezprostředně po ní. To zahrnuje:

i) 

předběžné určení a zajištění připravenosti provizorních středisek pro pomoc při katastrofách, jako jsou komunitní evakuační střediska, místa pro výdej vody, potravin a první pomoci a podobně;

ii) 

školení personálu pro pomoc při katastrofách v místě předání;

d) 

pátracích a záchranných operací, jako je vyhledávání, lokalizace a záchrana obětí, které jsou v nouzi nebo v bezprostředním ohrožení, jsou uvězněny v záplavové situaci, nacházejí se pod troskami, ztratily se, uvízly nebo jsou izolovány bez možností nebo prostředků evakuace, jsou pohřešovány a nezvěstné, a to na souši i ve vodě. Činnosti jsou prováděny v souladu s mezinárodními pokyny ( 110 ). To zahrnuje:

i) 

pátraní na zemi, ve vodě i ve vzduchu, včetně využití pátracích psů nebo vyhledávací techniky;

ii) 

záchranu, včetně vyzvednutí a přesunu;

iii) 

poskytnutí pomoci nutné pro záchranu života a zajištění pokrytí základních potřeb;

iv) 

vniknutí, průlom a prořezávání;

v) 

záchranu s využitím lan;

vi) 

stavbu vzpěr;

e) 

likvidace nebezpečných látek, jako je detekce a izolace nebezpečných látek, omezená na případy, kdy je prováděna v průběhu nebo bezprostředně po havárii v souvislosti s nebezpečným materiálem za účelem okamžitého snížení rizika, mimo jiné: dekontaminace půdy a podzemní vody v místě znečištění, a to buď in situ, nebo ex situ, pomocí mechanických, chemických nebo biologických metod; dekontaminace průmyslových závodů nebo areálů, včetně jaderných elektráren a areálů; dekontaminace a čištění povrchové vody po havarijním znečištění, např. zachycením znečišťujících látek nebo použitím chemických látek; odstraňování ropných skvrn a jiného znečištění na souši, v povrchových vodách, v oceánech a mořích, včetně pobřežních oblastí; odstraňování azbestu, olovnatých nátěrů a dalších toxických látek. To zahrnuje:

i) 

rozpoznání chemického nebezpečí a detekci radiologického nebezpečí kombinací použití ručního, mobilního a laboratorního zařízení;

ii) 

shromažďování biologických, chemických a radiologických vzorků, manipulaci s nimi a jejich přípravu pro další analýzu na jiném místě;

iii) 

použití vhodného vědeckého modelu pro prognózu rizika;

iv) 

okamžité snížení rizika, včetně tlumení rizika, neutralizaci rizika a ošetření nebo dekontaminaci osob, zvířat a zařízení na místě, což může zahrnovat okamžitá nápravná opatření v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ( 111 );

f) 

likvidace požáru a protipožární ochrany, např. správy a provozu řádných a pomocných hasičských sborů v oblasti požární prevence a hašení požárů a hašení požárů na souši, ve vodě a letecké hašení požárů;

g) 

reakce v rámci technické ochrany a pomoci při nebezpečí v souvislosti s klimatem, pokud je prováděna během mimořádné události a bezprostředně po ní. To zahrnuje:

i) 

velkokapacitní odčerpávání, např. k zajištění odčerpávání v zaplavených oblastech a k zajištění pomoci při likvidaci požáru odčerpáváním vody;

ii) 

čištění, ukládání a dodávku vody prostřednictvím mobilních jednotek na čištění a ukládání vody;

iii) 

přepravu personálu a vybavení pro reakci na mimořádné události;

iv) 

zřízení, údržbu a provoz systémů tísňové komunikace pro zajištění komunikace během mimořádných událostí a po nich;

v) 

zřízení, údržbu a provoz systémů na výrobu elektřiny pro zajištění komunikace během mimořádných událostí a po nich;

vi) 

protipovodňové bariéry pro zpevnění stávajících konstrukcí a výstavbu nových bariér za účelem zabránění dalšímu zaplavování řek, povodí a vodních cest při stoupající hladině vody.

2. 

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují také činnosti v oblasti připravenosti ( 112 ) přímo související se záchrannými službami, jako např.:

a) 

vypracování a aktualizaci příslušných plánů pro zajištění připravenosti činností při reakci na mimořádné události;

b) 

školení a budování kapacit pracovníků a odborníků, případně i dobrovolníků a služebních zvířat;

c) 

uvádění do provozu školicích zařízení, která slouží k výcviku reakce na klimatická rizika;

d) 

pořízení, skladování, modernizaci a údržbu materiálních prostředků, včetně součástí modulů ( 113 ), v rámci pomoci v oblasti civilní ochrany ( 114 ) nutných ke zmírnění okamžitých následků katastrofy;

e) 

pořízení, instalaci, opravy, provoz, údržbu a dálkové monitorování systémů požární signalizace a včasného varování;

f) 

vzdělávací a osvětové činnosti týkající se rizik katastrof vykonávané poskytovateli záchranných služeb v komunitě nebo zaměřené na vybrané zúčastněné strany nebo cílové skupiny.

3. 

Hospodářské činnosti uvedené v bodech 1 a 2 jsou zahrnuty v případě, že mohou řešit katastrofy nebo jejich dopady související s klimatickými riziky.

4. 

Činnosti a aktiva, jejichž primárním cílem není poskytování civilních záchranných služeb, mohou být zahrnuty pouze v případě, že poskytují podporu civilní reakci na mimořádné události v případě katastrof, na které lze nahlížet jako na katastrofy související s klimatem.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují činnosti prováděné v rámci činnosti „Infrastruktura pro prevenci povodňových rizik a ochranu před nimi“ (viz oddíl 14.2 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují činnosti vykonávané provozovatelem odpovědným za škody na životním prostředí podle směrnice 2004/35/ES.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy A2.40, B9.10, E39.00, H52.23, N80.20, Q84, O84.25, Q86.10, Q86.90 a Q88.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a

její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

1.  Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)  jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro zmírňování změny klimatu na klima, včetně dopadů, které způsobují:

i)  emise skleníkových plynů okruhu 1 (6);

ii)  emise skleníkových plynů okruhu 2 (7);

iii)  emise skleníkových plynů okruhu 3 (8);

b)  jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na klima při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;

c)  je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)  je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.  Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)  vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)  je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)  je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

d)  pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014 (9).

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.  Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)  jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro ochranu vodních a mořských zdrojů na životní prostředí, včetně dopadů na vodní a mořské zdroje v oblastech zahrnutých do registrů chráněných oblastí stanovených v článku 6 směrnice 2000/60/ES nebo jiných rovnocenných vnitrostátních nebo mezinárodních klasifikací či definic, včetně negativních dopadů škodlivých látek (např. per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS)) v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření, na vodní zdroje;

b)  jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, přičemž do havarijního plánu jsou začleněny zásady cíleného použití (v čase a oblasti zásahu) a poskytování na vhodných úrovních (s upřednostněním fyzikálních nebo jiných nechemických metod, pokud je to možné);

c)  je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)  je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.  Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)  vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)  je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)  je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

1.  Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)  jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro přechod na oběhové hospodářství na životní prostředí, včetně dopadů na produkci odpadu (10), nakládání s odpady a jejich zpracování, včetně negativních dopadů značného nebo častého používání jednorázových nerecyklovatelných výrobků a nevhodného nakládání s odpadem (nebezpečným i s odpadem neklasifikovaným jako nebezpečný) a skladování a likvidace chemických látek (11) a zdravotnického odpadu (12);

b)  jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (13), včetně opatření k minimalizaci ničení nepoužitého skladového zboží a osvědčených odvětvových postupů při odstraňování dočasné infrastruktury, jak je stanoveno v protokolu EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (14);

c)  je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)  je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.  Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)  vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)  je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)  je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

5)  Prevence a omezování znečištění

1.  Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)  jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro prevenci a omezování znečištění na životní prostředí, včetně dopadů způsobených emisemi znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (15), včetně negativních dopadů škodlivých látek v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření na úroveň znečištění životního prostředí a negativních dopadů používání halonů na poškozování ozonové vrstvy;

b)  jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;

c)  je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)  je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.  Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)  vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou transparentně veřejně dostupné;

b)  je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)  je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že by mohlo potenciálně dojít ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

d)  pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009 (16).

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.  Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

a)  jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů na životní prostředí, včetně dopadů na:

i)  oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti, jako jsou oblasti sítě Natura 2000 (17), v souladu s článkem 3 směrnice Rady 92/43/EHS, článkem 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES nebo jinými rovnocennými vnitrostátními nebo mezinárodními klasifikacemi/definicemi (18);

ii)  zábory půdy a uplatňování „hierarchie záboru půdy“ popsané ve strategii EU pro půdu do roku 2030, včetně záborů vzniklých v důsledku zřízení a střednědobého až dlouhodobého provozování táborů pro pomoc při katastrofách;

b)  jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, včetně plánovaných opatření k minimalizaci rizik pro oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti, například začleněním prostorových informací o oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti a zásad péče do havarijního plánu;

c)  je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;

d)  je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2.  Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

a)  vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;

b)  je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;

c)  je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že by mohlo potenciálně dojít ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/research-area/environment/nature-based-solutions_en).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)   

„emisemi skleníkových plynů okruhu 2“ se rozumí nepřímé emise skleníkových plynů z výroby elektřiny spotřebované provozovatelem.

(7)   

“Scope 2 GHG emissions” means the indirect greenhouse gas emissions from the generation of the electricity consumed by the operator.

(8)   

„emisemi skleníkových plynů okruhu 3“ se rozumí všechny nepřímé emise skleníkových plynů, které nejsou zahrnuty do okruhu 2. Pokyny k výpočtu uhlíkové stopy humanitárních organizací viz Climate Charter, Humanitarian Carbon Calculator, 2023, https://www.climate-charter.org/humanitarian-carbon-calculator/.

(9)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(10)   

Jak je definováno v rozhodnutí Komise 2000/532/ES, seznam odpadů.

(11)   

Například látek v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření.

(12)   

Viz Mezinárodní výbor Červeného kříže, Nakládání se zdravotnickým odpadem, 2011, k dispozici na adrese: https://www.icrc.org/en/doc/assets/files/publications/icrc-002-4032.pdf.

(13)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(14)   

Protokol a pokyny EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, k dispozici na adrese: https://single-market-economy.ec.europa.eu/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en.

(15)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(16)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

(17)   

Uvedeno v aplikaci Natura 2000 Viewer, viz Evropská agentura pro životní prostředí, Natura 2000 Network Viewer, https://natura2000.eea.europa.eu/.

(18)   

Včetně dopadů vzniklých v důsledku zřizování a provozu táborů pro pomoc při katastrofách, dopadů na oblasti s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti v důsledku neúmyslného zavlečení/úniku nebezpečných materiálů nebo v důsledku selhání ochrany při likvidaci nebezpečných látek.

14.2.    Infrastruktura pro prevenci povodňových rizik a ochranu před nimi

Popis činnosti

Činnost se týká strukturálních ( 115 ) a nestrukturálních ( 116 ) opatření zaměřených na prevenci a ochranu osob, ekosystémů, kulturního dědictví a infrastruktury před povodněmi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ( 117 ).

1. 

Prováděná strukturální opatření zahrnují:

a) 

hráze, nábřeží řek;

b) 

mořské obranné hráze, bariéry proti zaplavení, přístavní hráze, regulační hráze a vlnolamy;

c) 

vyrovnávací nádrže na toku i mimo tok pro zadržování a regulaci povodní v přirozených i umělých kanalizačních systémech;

d) 

opatření na ochranu před povodněmi zvýšením retenční kapacity povodí, např. zavedení distribuovaných vyrovnávacích nádrží nebo struktur přepadů kanalizačních systémů;

e) 

vodní díla k regulaci průtoku vody, např. čerpací stanice, jezová pole, stavidla;

f) 

konstrukce pro regulaci sedimentů.

2. 

Prováděná nestrukturální opatření zahrnují:

a) 

kampaně na zvýšení povědomí o povodních;

b) 

modelování a předpovídání povodní, mapování povodňových nebezpečí a rizik;

c) 

územní plánování v oblastech ohrožených povodněmi zaměřené na snížení povodňových rizik, například uplatňováním omezení na využití půdy a prosazováním ochranných kritérií prostřednictvím stavebních předpisů;

d) 

systémy včasného varování před povodněmi.

Tato činnost zahrnuje projektování, výstavbu, rozšíření, obnovu, modernizaci a provoz strukturálních nebo nestrukturálních opatření.

Činnosti spadající do této kategorie nezahrnují plánování, výstavbu, rozšíření a fungování rozsáhlých opatření na zvládání povodní nebo sucha blízkých přírodě a opatření na obnovu mokřadů, na něž se vztahuje činnost „Přírodě blízká řešení pro prevenci povodňových rizik a sucha a ochranu před nimi“ (viz oddíl 3.1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci XXXX/XXX). Činnost rovněž nezahrnuje infrastrukturu pro vodní dopravu, jako jsou vodní cesty, přístavy a přístaviště (viz oddíl 6.16 této přílohy), reakce na mimořádné události v případě povodní (viz oddíl 14.1 této přílohy), poradenství v oblasti řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.3) a software umožňující řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 8.4).

Činnosti spadající do této kategorie nezahrnují výstavbu, úpravu nebo odstranění vodních nádrží na toku, které slouží k zadržování vody primárně pro účely využití vodní energie nebo zavlažování.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE F42.91 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria



Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

2.  Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)  screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)  pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)  posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a

její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)  u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)  u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

3.  Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

4.  Zavedená adaptační řešení:

a)  nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)  upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)  jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)  jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)  pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

5.  Aby mohla být činnost považována za podpůrnou činnost podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, musí hospodářský subjekt prostřednictvím posouzení současných a budoucích klimatických rizik, které zohledňuje nejistotu a vychází ze spolehlivých údajů, prokázat, že daná činnost poskytuje technologii, výrobek, službu, informace či postup nebo podporuje jejich využívání s jedním z těchto hlavních cílů:

a)  zvýšit míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům spojeným s klimatem;

b)  přispět k adaptačnímu úsilí jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)  Zmírňování změny klimatu

NEPOUŽIJE SE

3)  Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2020/852 a v souladu se směrnicí 2008/56/ES, která vyžaduje zejména přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory stanovené v příloze I uvedené směrnice, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES (6), a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 uvedené směrnice.

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posouzení zohledňuje zejména kumulované dopady projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí. Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že projekt je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipován tak, aby splňoval jeden z těchto požadavků:

a)  projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)  existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)  naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu/přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)  skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkými řešeními, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)  opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů;

b)  opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;

c)  opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu/potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)  Přechod na oběhové hospodářství

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem (7). Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci.

5)  Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění škodlivému přelití srážkových vod z kombinovaného stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat systémy udržitelné městské kanalizace, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

6)  Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Kromě toho je třeba zajistit následující:

a)  v EU, v souvislosti s oblastmi Natura 2000: činnost nemá významný vliv na oblasti Natura 2000 z hlediska cílů jejich ochrany, a to na základě příslušného posouzení provedeného v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS;

b)  v EU, v jakékoli oblasti: činnost neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany populací druhů chráněných podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES. Činnost rovněž neohrožuje obnovu nebo zachování příznivého stavu z hlediska ochrany dotčených typů přírodních stanovišť chráněných podle směrnice 92/43/EHS;

c)  v EU je zabráněno zavlékání invazních nepůvodních druhů nebo jejich šíření je řízeno v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014;

d)  mimo EU jsou činnosti prováděny v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se ochrany stanovišť, druhů a regulace invazních nepůvodních druhů.

(1)   

Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2)   

Hodnoticí zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3)   

Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4)   

Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne 27. 6. 2023: https://research-and-innovation.ec.europa.eu/research-area/environment/nature-based-solutions_en).

(5)   

Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final).

(6)   

For activities in third countries, in accordance with applicable national law or international standards which pursue equivalent objectives of good water status and good ecological potential, through equivalent procedural and substantive rules, i.e. a water use and protection management plan developed in consultation with relevant stakeholders which ensures that 1) the impact of the activities on the identified status or ecological potential of potentially affected water body or bodies is assessed and 2) deterioration or prevention of good status/ecological potential is avoided or, where this is not possible, 3) justified by the lack of better environmental alternatives which are not disproportionately costly/technically unfeasible, and all practicable steps are taken to mitigate the adverse impact on the status of the body of water.V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu/ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné/technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

(7)   

EU Protokol a pokyny EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (europa.eu) https://single-market-economy.ec.europa.eu/content/eu-construction-and-demolition-waste-protocol-0_en.

▼B




Dodatek A

KLASIFIKACE NEBEZPEČÍ SOUVISEJÍCÍCH S KLIMATEM ( 118 )



 

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

 

Srážky nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

 

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

 

Zasolování

Soliflukce

 

 

Zvyšování hladiny moří

 

 

 

Vodní stres

 

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna/mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

 

 

Protržení ledovcového jezera

 




Dodatek B

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ A OCHRANU VODNÍCH A MOŘSKÝCH ZDROJŮ

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES ( 119 ) a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

▼M2

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES ( 120 ), s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

▼B




Dodatek C

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO PREVENCI A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ, POKUD JDE O POUŽÍVÁNÍ A PŘÍTOMNOST CHEMICKÝCH LÁTEK

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a) 

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (EU) 2019/1021, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b) 

rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2017/852;

c) 

látek uvedených v příloze I nebo II nařízení (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů;

d) 

látek uvedených v příloze II směrnice 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e) 

látek uvedených v příloze XVII nařízení (ES) 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

▼M2

f) 

látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které po dobu nejméně 18 měsíců splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek ( 121 );

▼B

g) 

jiných látek, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy bylo prokázáno, že jejich použití je pro společnost zásadní;

▼M2

Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 u jedné z tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek ( 122 ).

▼B




Dodatek D

OBECNÁ KRITÉRIA ZÁSADY „VÝZNAMNĚ NEPOŠKOZOVAT“ PRO OCHRANU A OBNOVU BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI A EKOSYSTÉMŮ

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening ( 123 ) v souladu se směrnicí 2011/92/EU ( 124 ).

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení ( 125 ) a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření ( 126 ).



( 1 ) Založení lesa výsadbou nebo záměrným vysetím na půdě, která byla do té doby jinak využívána, což znamená změnu využití půdy z nelesního na lesní. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 2 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 3 ) Obnova lesů zahrnuje:

— 
obnovu, tj. navrácení žádoucích druhů, struktur nebo procesů do stávajícího ekosystému;
— 
rekonstrukci, tj. navrácení původních druhů rostlin na půdu, která je využívána jiným způsobem;
— 
rekultivaci, tj. regeneraci silně znehodnocené půdy bez vegetace;
— 
v radikálních případech nahrazení, kdy jsou druhy, které nejsou přizpůsobené dané lokalitě a nejsou schopny migrovat, nahrazeny nepůvodními druhy z důvodu rychlé změny klimatu.

Modul pro obnovu lesů. V Souboru nástrojů pro udržitelné hospodaření v lesích (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/sustainable-forest-management/toolbox/modules/forest-restoration/basic-knowledge/en/).

( 4 ) Ekologická obnova (též obnova ekosystému):

— 
proces navrácení ekosystému k jeho přirozené struktuře a funkci před narušením;
— 
proces napomáhající oživení ekosystému, u něhož došlo k degradaci, poškození nebo zničení;
— 
proces záměrné změny lokality za účelem vytvoření vymezeného původního ekosystému. Cílem tohoto procesu je napodobit strukturu, funkci, rozmanitost a dynamiku daného ekosystému;
— 
lidský zásah […] s cílem urychlit obnovu poškozených stanovišť nebo zajistit, aby se ekosystémy co nejvíce přiblížily svému stavu před narušením.

Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze z 4.6.2021: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).

( 5 ) Obnova lesů je proces obnovy schopnosti lesa opět poskytovat zboží a služby, kdy stav obnoveného lesa není shodný se stavem před jeho degradací.

Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze z 4.6.2021: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).

( 6 ) (verze z 4.6.2021: https://www.cbd.int/convention/text/).

( 7 ) Opětovné založení lesa výsadbou a/nebo záměrným vysetím na půdě klasifikované jako les.

Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 8 ) Les složený převážně ze stromů, které vyrostly přirozenou obnovou.

Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 9 ) Extrémní povětrnostní událost je událost, která je na daném místě a v daném ročním období vzácná. Definice vzácnosti jsou různé, avšak extrémní povětrnostní událost obvykle bývá stejně vzácná či vzácnější než desátý nebo devadesátý percentil funkce hustoty pravděpodobnosti odhadnuté z pozorování. Z podstaty věci se charakteristiky toho, co se označuje jako povětrnostní extrém, mohou na různých místech v absolutním smyslu lišit. Jestliže extrémní povětrnostní jevy přetrvávají po nějakou dobu, například jedno roční období, mohou být klasifikovány jako extrémní klimatický jev, zejména pokud z nich vyplývá průměrná nebo celková hodnota, která je sama o sobě extrémní (např. sucho nebo silné dešťové srážky během daného ročního období). Viz IPCC, 2018: Příloha I: Slovníček (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/glossary/).

( 10 ) Jakýkoli nekontrolovaný požár vegetace, který vyžaduje rozhodnutí nebo opatření v zájmu jeho potlačení. Evropský slovníček přírodních a lesních požárů 2012, vytvořený v rámci Evropské sítě pro lesní požáry – projektu „EUFOFINET“ jako součást programu INTERREG IVC (verze z 4.6.2021: https://www.ctif.org/index.php/library/european-glossary-wildfires-and-forest-fires).

( 11 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 12 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 13 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 14 Mokřady zahrnují širokou škálu vnitrozemských stanovišť, jako jsou bažiny, zamokřené louky a rašeliniště, nivy, řeky a jezera a pobřežní oblasti, jako jsou solné bažiny, mangrovy, intertidální bahnité mělčiny a porosty mořské trávy, korálové útesy a další mořské oblasti s hloubkou do šesti metrů při odlivu, jakož i uměle vytvořené mokřady, jako jsou přehrady, nádrže, rýžová pole a rybníky a laguny na čištění odpadních vod. An Introduction to the Ramsar Convention on Wetlands (Úvod k Ramsarské úmluvě o mokřadech), 7. vydání (dříve Příručka k Ramsarské úmluvě). Sekretariát Ramsarské úmluvy, Gland, Švýcarsko.

( 15 ) Rašeliniště jsou ekosystémy s rašelinnou půdou. Rašelinu tvoří nejméně 30 % mrtvých, částečně rozložených zbytků rostlin, které se nahromadily in situ ve vodou nasycených a často acidických podmínkách. Usnesení XIII.12, Pokyny k identifikaci rašelinišť jako mokřadů mezinárodního významu (ramsarských lokalit) pro globální regulaci změny klimatu jako doplňující argument ke stávajícím ramsarským kritériím, Ramsarská úmluva, přijato ve dnech 21.–29. října 2018.

( 16 ) Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (verze z 4.6.2021: https://www.ramsar.org/sites/default/files/documents/library/current_convention_text_e.pdf).

( 17 ) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 29. května 1995 o rozumném využívání a ochraně mokřadů (KOM(95) 189 v konečném znění).

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1).

( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).

( 21 ) Činnost zahrnuje výrobu letadlových částí a zařízení a poskytování souvisejících služeb, jakož i služeb údržby, oprav a generálních oprav, pokud je lze spojit se způsobilými typy letadel a pokud zlepšují nebo udržují úroveň účinnosti letadla.

( 22 ) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

( 23 ) Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

( 24 ) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).

( 25 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

( 26 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( 27 ) Doporučení Komise 2006/851/Euratom ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 31).

( 28 ) V Unii je tato činnost v souladu s čl. 10 bodem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) a s vnitrostátními právními předpisy a plány nakládání s odpady.

( 29 ) Ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES.

( 30 ) Ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES.

( 31 ) „Skládka“ je definována v čl. 2 písm. g) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

( 32 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

( 33 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

( 34 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

( 35 ) Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858.

( 36 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (EU) 2018/858.

( 37 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (EU) 2018/858.

( 38 ) Podle nařízení (ES) č. 595/2009,

( 39 ) V souladu s čl. 3 bodem 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

( 40 ) Tato činnost zahrnuje leasing částí a zařízení v rozsahu, v jakém je lze spojit se způsobilým typem letadla a který zlepšuje nebo zachovává úroveň účinnosti letadla.

( 41 ) Datová centra zahrnují tato zařízení: zařízení a služby IKT; chlazení; napájecí zařízení datového centra; zařízení pro distribuci energie v datovém centru; budovu datového centra; monitorovací systémy.

( 42 ) V souladu s přílohou G Obecných příloh pracovního programu Horizont 2020 na období 2016–2017, s. 29 (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/other/wp/2016-2017/annexes/h2020-wp1617-annex-ga_en.pdf.

( 43 ) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

( 44 ) Hodnotící zprávy o změně klimatu: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

( 45 ) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

( 46 ) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb. (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/research/environment/index.cfm?pg=nbs).

( 47 ) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM/2013/0249 final).

( 48 ) Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.

( 49 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu / ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné / technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

( 50 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

( 51 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

( 52 ) Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I této směrnice.

( 53 ) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43)

( 54 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

( 55 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1).

( 56 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

( 57 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

( 58 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

( 59 ) Výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenu f) Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.

( 60 ) Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

( 61 ) V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

( 62 ) V souladu se směrnicemi 2009/147/ES a 92/43/EHS. V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

( 63 ) Tato opatření jsou určena s cílem zajistit, aby projekt, plán nebo činnost neměly významný vliv na cíle ochrany chráněné oblasti.

( 64 ) K posouzení technických specifikací výrobků je na úrovni EU k dispozici odkaz na normy EU: EN 200 „Zdravotnětechnické armatury – Výtokové ventily a ventilové směšovací baterie pro vnitřní vodovody typu 1 a 2 – Všeobecná technická specifikace“; EN 816 „Zdravotnětechnické armatury – Samočinné uzavírací armatury PN 10“; EN 817 „Mechanické směšovací baterie (PN 10) – Všeobecné technické požadavky“; EN 1111 „Zdravotnětechnické armatury – Termostatické směšovací baterie (PN 10) – Všeobecné technické podmínky“; EN 1112 „Zdravotnětechnické armatury – Sprchy pro zdravotnětechnické armatury pro vnitřní vodovody typu 1 a typu 2 – Všeobecné technické požadavky“; EN 1113 pro „Zdravotnětechnické armatury – Sprchové hadice pro zdravotnětechnické armatury pro vnitřní vodovody typu 1 a typu 2 – Všeobecné technické požadavky“ včetně metody pro testování odolnosti hadice proti ohybu; EN 1287 pro „Zdravotnětechnické armatury – Nízkotlaké termostatické směšovače – Všeobecné technické požadavky“; EN 15091 „Zdravotnětechnické armatury – Elektronicky otevírané a uzavírané zdravotnětechnické armatury“.

( 65 ) Založení lesa výsadbou nebo záměrným vysetím na půdě, která byla do té doby využívána jinak, což znamená změnu využití půdy z nelesního na lesní (Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 66 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 67 ) Obnova lesů zahrnuje:

— 
obnovu, tj. navrácení žádoucích druhů, struktur nebo procesů do stávajícího ekosystému,
— 
rekonstrukci, tj. navrácení původních druhů rostlin na půdu, která je využívána jiným způsobem,
— 
rekultivaci, tj. regeneraci silně znehodnocené půdy bez vegetace,
— 
v radikálních případech nahrazení, kdy jsou druhy, které nejsou přizpůsobené dané lokalitě a nejsou schopny migrovat, nahrazeny nepůvodními druhy z důvodu rychlé změny klimatu.

Modul pro obnovu lesů. V Souboru nástrojů pro udržitelné hospodaření v lesích (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/sustainable-forest-management/toolbox/modules/forest-restoration/basic-knowledge/en/).

( 68 ) Ekologická obnova (též obnova ekosystému):

— 
proces navrácení ekosystému k jeho přirozené struktuře a funkci před narušením,
— 
proces napomáhající oživení ekosystému, u něhož došlo k degradaci, poškození nebo zničení,
— 
proces záměrné změny lokality za účelem vytvoření vymezeného původního ekosystému; cílem tohoto procesu je napodobit strukturu, funkci, rozmanitost a dynamiku daného ekosystému,
— 
lidský zásah […] s cílem urychlit obnovu poškozených stanovišť nebo zajistit, aby se ekosystémy co nejvíce přiblížily svému stavu před narušením.

Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze z 4.6.2021: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).

( 69 ) Obnova lesů je proces obnovy kapacity lesa opět poskytovat zboží a služby, kdy stav obnoveného lesa není shodný se stavem před jeho degradací.

Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze z 4.6.2021: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).

( 70 ) Opětovné založení lesa výsadbou a/nebo záměrným vysetím na půdě klasifikované jako les.

Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 71 ) Les složený převážně ze stromů, které vyrostly přirozenou obnovou.

Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 72 ) Extrémní povětrnostní událost je událost, která je na daném místě a v daném ročním období vzácná. Definice vzácnosti jsou různé, avšak extrémní povětrnostní událost obvykle bývá stejně vzácná či vzácnější než desátý nebo devadesátý percentil funkce hustoty pravděpodobnosti odhadnuté z pozorování. Z podstaty definice se charakteristiky toho, co se označuje jako povětrnostní extrém, mohou na různých místech v absolutním smyslu lišit. Jestliže extrémní povětrnostní jevy přetrvávají po nějakou dobu, například jedno roční období, mohou být klasifikovány jako extrémní klimatický jev, zejména pokud z nich vyplývá průměrná nebo celková hodnota, která je sama o sobě extrémní (např. sucho nebo silné dešťové srážky během daného ročního období). Viz IPCC, 2018: Příloha I: Slovníček (verze z 4.6.2021: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/glossary/).

( 73 ) Jakýkoli nekontrolovaný požár vegetace, který vyžaduje rozhodnutí nebo opatření v zájmu jeho potlačení. Evropský slovníček přírodních a lesních požárů 2012, vytvořený v rámci Evropské sítě pro lesní požáry – projektu „EUFOFINET“ jako součást programu INTERREG IVC (verze z 4.6.2021: https://www.ctif.org/index.php/library/european-glossary-wildfires-and-forest-fires).

( 74 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 75 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 76 ) Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).

( 77 Mokřady zahrnují širokou škálu vnitrozemských stanovišť, jako jsou bažiny, zamokřené louky a rašeliniště, nivy, řeky a jezera a pobřežní oblasti, jako jsou solné bažiny, mangrovy, intertidální bahnité mělčiny a porosty mořské trávy, korálové útesy a další mořské oblasti s hloubkou do šesti metrů při odlivu, jakož i uměle vytvořené mokřady, jako jsou přehrady, nádrže, rýžová pole a rybníky a laguny na čištění odpadních vod. An Introduction to the Ramsar Convention on Wetlands (Úvod k Ramsarské úmluvě o mokřadech), 7. vydání (dříve Příručka k Ramsarské úmluvě). Sekretariát Ramsarské úmluvy, Gland, Švýcarsko.

( 78 ) Rašeliniště jsou ekosystémy s rašelinnou půdou. Rašelinu tvoří nejméně 30 % mrtvých, částečně rozložených zbytků rostlin, které se nahromadily in situ ve vodou nasycených a často acidických podmínkách. Usnesení XIII.12, Pokyny k identifikaci rašelinišť jako mokřadů mezinárodního významu (ramsarských lokalit) pro globální regulaci změny klimatu jako doplňující argument ke stávajícím ramsarským kritériím, Ramsarská úmluva, přijato ve dnech 21.–29. října 2018.

( 79 ) Ramsarská úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (verze z 4.6.2021: https://www.ramsar.org/sites/default/files/documents/library/current_convention_text_e.pdf).

( 80 ) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 29. května 1995 o rozumném využívání a ochraně mokřadů (COM(95) 189 final).

( 81 ) Pokud jde o body j) až m), kritéria týkající se dovybavení jsou uvedena v oddílech 6.9 a 6.12 této přílohy.

( 82 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/858.

( 83 ) Jak je stanoveno v příloze I části C bodě 3 nařízení (EU) 2018/858.

( 84 ) Do 31. prosince 2022 EURO VI, krok E podle nařízení (ES) č. 595/2009.

( 85 ) Ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2018/858.

( 86 ) Podle článku 4 nařízení (EU) č. 168/2013.

( 87 ) Provozní ukazatel energetické účinnosti je definován jako poměr hmotnosti CO2 emitovaného na jednotku přepravního výkonu. Je to reprezentativní hodnota energetické účinnosti provozu lodi za jednotné období, které představuje celkový obchodní model plavidla. Pokyny k výpočtu tohoto ukazatele jsou uvedeny v dokumentu Mezinárodní námořní organizace MEPC.1/Circ. 684.

( 88 ) Index energeticky účinného designu (verze z 4.6.2021: http://www.imo.org/fr/MediaCentre/HotTopics/GHG/Pages/EEDI.aspx).

( 89 ) Dohodnutý Výborem pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace na jeho 74. zasedání.

( 90 ) Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

( 91 ) Paliva, která splňují technická screeningová kritéria uvedená v oddílech 3.10 a 4.13 této přílohy.

( 92 ) V příslušných případech se hodnota U vypočítá podle příslušných norem, např. EN ISO 10077-1:2017 (okna a dveře), EN ISO 12631:2017 (obvodové pláště) a EN ISO 6946:2017 (ostatní stavební prvky a konstrukce).

( 93 ) Norma ISO 14067:2018, Skleníkové plyny – Uhlíková stopa produktů – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci (https://www.iso.org/standard/71206.html).

( 94 ) Norma ISO 14064-1:2018, Skleníkové plyny – Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace (verze z 4.6.2021: https://www.iso.org/standard/66453.html).

( 95 ) V Unii je tato činnost v souladu s čl. 10 bodem 3 směrnice 2008/98/ES a s vnitrostátními právními předpisy a plány nakládání s odpady.

( 96 ) Ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES.

( 97 ) Biologický odpad je definován v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES.

( 98 ) „Skládka“ je definována v čl. 2 písm. g) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

( 99 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

( 100 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2018/858.

( 101 ) Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858.

( 102 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (EU) 2018/858.

( 103 ) Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (EU) 2018/858.

( 104 ) Podle nařízení (ES) č. 595/2009.

( 105 ) V souladu s čl. 3 bodem 11 směrnice 34/2012/EU.

( 106 ) Datová centra zahrnují tato zařízení: zařízení a služby IKT chlazení; napájecí zařízení datového centra; zařízení pro distribuci energie v datovém centru; budovu datového centra; monitorovací systémy.

( 107 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

( 108 ) Příslušná definice je uvedena v čl. 2 bodě 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

( 109 ) Například pokyny Světové zdravotnické organizace pro zdravotnická zařízení odolná vůči změně klimatu a environmentálně udržitelná, 2020, k dispozici na adrese: https://www.who.int/publications/i/item/9789240012226, a Světová zdravotnická organizace; 2020. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO) Světová zdravotnická organizace, Smart Hospitals Toolkit (Sada nástrojů pro chytré nemocnice), Panamerická zdravotnická organizace, 2017, k dispozici na adrese: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/climate-change/smart-hospital-toolkit-paho.pdf.

( 110 ) Například pokyny Mezinárodní poradní skupiny pro pátrací a záchranné akce (INSARAG) 2020, „Svazek II: Připravenost a reakce“ a „Svazek III: Operativní pokyny pro terén“, Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), k dispozici na adrese: www.insarag.org.

( 111 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

( 112 ) „Připraveností“ se rozumí stav pohotovosti a způsobilosti lidských a materiálních prostředků, struktur, komunit a organizací dosažený v důsledku předem přijatého opatření a umožňující jim zajistit účinnou a rychlou odezvu na katastrofy.

( 113 ) Modul pro účely této přílohy vychází z definice podle čl. 4 odst. 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, kterým se zřizuje mechanismus civilní ochrany Společenství, a rozumí se jím „soběstačné a nezávislé uspořádání předem vymezených kapacit […], které vychází z úkolů a potřeb, nebo mobilní operační tým […], představující soubor lidských a materiálních prostředků, který může být popsán z hlediska schopnosti zásahu nebo úlohy či úloh, které je schopen splnit;“. Materiální prostředky zahrnují dopravu potřebnou k podpoře zásahu v případě mimořádné události, je-li to relevantní. Příklady požadovaných materiálních prostředků pro různé typy modulů reakce záchranných služeb jsou uvedeny v prováděcích rozhodnutích 2014/762 a 2019/570 (mechanismus civilní ochrany Společenství), například materiální prostředky související s leteckým nebo pozemním hašením požárů, jako jsou vrtulníky, letadla a vozidla, záchranné čluny a letecké prostředky pro záchrannou evakuaci.

( 114 ) „Pomocí v oblasti civilní ochrany“ se rozumí týmy, odborníci nebo moduly určené k civilní ochraně s jejich vybavením a dále materiál nebo zásoby pro pomoc nutnou ke zmírnění okamžitých následků katastrofy. Ustanovení čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (oznámeno pod číslem C(2014) 7489) (2014/762/EU).

( 115 ) zahrnujících stavební inženýrství.

( 116 ) nezahrnujících stavební inženýrství.

( 117 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

( 118 ) Seznam nebezpečí souvisejících s klimatem v této tabulce není úplný a představuje pouze orientační seznam nejrozšířenějších nebezpečí, která by měla být při posuzování klimatických rizik a zranitelností zohledněna jako minimum.

( 119 ) V případě činností ve třetích zemích v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které sledují rovnocenné cíle dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu prostřednictvím rovnocenných procesních a hmotněprávních pravidel, tj. plánu hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaného po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, který zajišťuje, že 1) je posouzen dopad těchto činností na zjištěný stav nebo ekologický potenciál potenciálně zasaženého vodního útvaru nebo útvarů a 2) nedojde ke zhoršení dobrého stavu / ekologického potenciálu ani k jejich zabránění, nebo není-li to možné, 3) je to opodstatněno neexistencí lepších environmentálních alternativ, které by nebyly neúměrně nákladné / technicky neproveditelné, a jsou přijaty veškeré proveditelné kroky s cílem zmírnit nepříznivý vliv na stav vodního útvaru.

( 120 ) Definice stanovená v čl. 3 bodě 5 směrnice 2008/56/ES zejména stanoví, že dobrý stav prostředí se určuje na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I uvedené směrnice.

( 121 ) Výjimky ze zákazu výroby, uvádění na trh nebo používání látek uvedených v písmenu f) Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.

( 122 ) Výjimky ze zákazu výroby, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh látek uvedených v v tomto pododstavci Komise přezkoumá po zveřejnění horizontálních zásad pro nezbytné použití chemických látek.

( 123 ) Postup, kterým příslušný orgán určuje, zda projekty uvedené v příloze II směrnice 2011/92/EU mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí (podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice).

( 124 ) V případě činností ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, například s normou výkonnosti IFC č. 1: Posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik.

( 125 ) V souladu se směrnicemi 2009/147/ES a 92/43/EHS. V případě činností umístěných ve třetích zemích v souladu s rovnocennými platnými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními normami, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a které vyžadují provedení 1) screeningu s cílem určit, zda je pro danou činnost zapotřebí náležité posouzení možných dopadů na chráněná stanoviště a druhy; 2) daného náležitého posouzení, pokud ze screeningu vyplyne, že je zapotřebí, například podle normy výkonnosti IFC č. 6: Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů.

( 126 ) Tato opatření jsou určena s cílem zajistit, aby projekt, plán nebo činnost neměly významný vliv na cíle ochrany chráněné oblasti.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU