(EU) 2021/1057Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

Publikováno:	Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21-59	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	24. června 2021	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	1. července 2021	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2021
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 30. června 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231 30.6.2021, s. 21)

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 421, 26.11.2021, s. 75 (2021/1057)

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1057

ze dne 24. června 2021,

kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

OBSAH
Část I	Obecná ustanovení
Článek 1	Předmět
Článek 2	Definice
Článek 3	Obecné cíle ESF+ a metody provádění
Článek 4	Specifické cíle ESF+
Článek 5	Rozpočet
Článek 6	Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace
Část II	Provádění v rámci sdíleného řízení
Kapitola I	Společná ustanovení o programování
Článek 7	Provázanost a tematické zaměření
Článek 8	Dodržování Listiny
Článek 9	Partnerství
Článek 10	Podpora pro nejchudší osoby
Článek 11	Podpora zaměstnanosti mladých lidí
Článek 12	Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země
Kapitola II	Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
Článek 13	Oblast působnosti
Článek 14	Činnosti v oblasti sociálních inovací
Článek 15	Nadnárodní spolupráce
Článek 16	Způsobilost
Článek 17	Ukazatele a podávání zpráv
Kapitola III	Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace
Článek 18	Oblast působnosti
Článek 19	Zásady
Článek 20	Obsah priority
Článek 21	Způsobilost operací
Článek 22	Způsobilost výdajů
Článek 23	Ukazatele a podávání zpráv
Článek 24	Audit
Část III	Provádění v přímém a nepřímém řízení
Kapitola I	Operační cíle
Článek 25	Operační cíle
Kapitola II	Způsobilost
Článek 26	Způsobilé akce
Článek 27	Způsobilé subjekty
Článek 28	Horizontální zásady
Článek 29	Účast třetích zemí
Kapitola III	Obecná ustanovení
Článek 30	Formy financování Unie a metody provádění
Článek 31	Pracovní program
Článek 32	Monitorování a vykazování
Článek 33	Ochrana finančních zájmů Unie
Článek 34	Hodnocení
Článek 35	Audity
Článek 36	Informace, komunikace a publicita
ČÁST IV	Závěrečná ustanovení
Článek 37	Výkon přenesené pravomoci
Článek 38	Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
Článek 39	Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU
Článek 40	Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení
Článek 41	Přechodná ustanovení pro složku EaSI
Článek 42	Vstup v platnost
PŘÍLOHA I	Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
PŘÍLOHA II	Společné ukazatele pro akce ESF+ zaměřené na sociální začleňování nejchudších osob v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. l), v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem
PŘÍLOHA III	Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace
PŘÍLOHA IV	Ukazatele pro složku EaSI

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), který se skládá ze dvou složek: složky v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“).

Toto nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období 2021–2027, způsoby využívání, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách, totiž formální, neformální a informální učení, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a obvykle prosazuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie včetně osob bez státní příslušnosti a osob s nezjištěnou státní příslušností;

„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky, například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;

„znevýhodněnou skupinou“ skupina osob ve zranitelném postavení, včetně osob postižených nebo ohrožených chudobou, sociálním vyloučením nebo diskriminací ve více jejích rozměrech;

„klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství, konkrétně gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální dovednosti; dovednosti v oblasti sdělovacích prostředků; osobní a sociální dovednosti a schopnost učit se; aktivní občanské dovednosti; podnikání; kulturní a mezikulturní povědomí a projev a kritické myšlení;

„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob, včetně dětí ve zranitelném postavení a osob bez domova, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů a která mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

„koncovými příjemci“ nejchudší osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. m);

„sociální inovací“ činnost, která má co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnost, která se týká vývoje a realizace nových nápadů ohledně produktů, služeb, postupů a modelů, jež současně naplňuje sociální potřeby a vytváří nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

„doprovodným opatřením“ činnost, která přesahuje rámec distribuce potravinové nebo základní materiální pomoci a jejímž cílem je řešit problematiku sociálního vyloučení a přispívat k vymýcení chudoby, a to například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální a zdravotní služby, včetně psychologické podpory, a že jsou jí tyto služby a podpora poskytnuty; dalším cílem je poskytovat relevantní informace o veřejných službách nebo poradenství v oblasti vedení rozpočtu domácnosti;

10)

„sociálním experimentem“ zásah v oblasti politiky, jehož cílem je inovativně reagovat na sociální potřeby, jenž je proveden v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jeho dopad předtím, než bude proveden v jiných kontextech včetně geografického a odvětvového, či v širším měřítku, pokud se výsledky ukáží jako pozitivní;

11)

„přeshraničním partnerstvím“ systém spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery nebo občanskou společností nacházející se alespoň ve dvou členských státech;

12)

„mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

13)

„sociálním podnikem“ podnik, který bez ohledu na to, jakou má právní formu, včetně podniků sociální ekonomiky, nebo zda se jedná o fyzickou osobu,

má hlavní společenský cíl – v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se sociální podnik nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů, které mohou zahrnovat i environmentální dopady, jako hlavní sociální cíl, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavující sociální cíle;

využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla, jimiž se zajistí, aby rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

je řízen podnikatelským, participativním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných stran, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;

14)

„referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

15)

„náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové nebo základní materiální pomoci;

16)

„mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, kapitálové a kvazikapitálové investice ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako jsou služby poskytované formou individuálního poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a činnosti vytvářející příjmy;

17)

„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně v rámci nástroje nebo platformy kombinující zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

18)

právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

19)

„společným ukazatelem pro okamžité výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci;

20)

„společným ukazatelem pro dlouhodobé výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci.

Definice stanovené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Článek 3

Obecné cíle ESF+ a metody provádění

Cílem ESF+ je podpořit členské státy a regiony v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce, jakož i inkluzivní a soudržné společnosti zaměřené na vymýcení chudoby a jednající v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv.

ESF+ podporuje a doplňuje politiky členských států a dodává jim přidanou hodnotu, aby byly zajištěny rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, spravedlivé a kvalitní pracovní podmínky, sociální ochrana a začleňování se zaměřením zejména na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, celoživotní učení, investice do dětí a mladých lidí a přístup k základním službám.

ESF + se provádí:

v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“); a

v přímém a nepřímém řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 a v článku 25 (složka EaSI).

Článek 4

Specifické cíle ESF+

ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost a mobilita pracovních sil, vzdělávání a sociální začleňování, čímž se mimo jiné přispívá k vymýcení chudoby a rovněž k obecnému cíli, jímž je „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle čl. 5 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060:

zlepšit přístup k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a pro neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky;

modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

prosazovat genderově vyváženou účast na trhu práce, rovné pracovní podmínky a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, mimo jiné pomocí přístupu k cenově dostupné péči o děti a péči o závislé osoby;

prosazovat přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám, aktivní a zdravé stárnutí a zdravé a vhodně přizpůsobené pracovní prostředí s ohledem na zdravotní rizika;

zvýšit kvalitu, inkluzivitu a účinnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich relevantnosti pro trh práce, mimo jiné i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, s cílem podpořit získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a prosazováním zavádění duálních systémů odborné přípravy a učňovské přípravy;

prosazovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména v případě znevýhodněných skupin, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

prosazovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;

posilovat aktivní začleňování, a podpořit tak rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a zlepšit zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;

prosazovat socioekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;

prosazovat socioekonomickou integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, včetně služeb, které podporují přístup k bydlení a individuální péči, včetně zdravotní péče; modernizovat systémy sociální ochrany, včetně prosazování přístupu k sociální ochraně se zvláštním důrazem na děti a znevýhodněné skupiny; zlepšovat přístupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče;

podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a zajistit doprovodná opatření na podporu jejich sociálního začleňování.

Prostřednictvím akcí, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je cílem ESF+ přispívat rovněž k ostatním cílům politiky uvedeným v článku 5 nařízení (EU) 2021/1060, zejména cílům týkajícím se:

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

dosažení zelenější, nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energetikou, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.

Pokud je to opravdu nutné jakožto dočasné opatření v rámci reakce na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti podle článku 20 nařízení (EU) 2021/1060, a pouze na dobu 18 měsíců, ESF+ může podporovat:

financování režimů zkrácené pracovní doby bez požadavku na to, aby byly dané režimy kombinovány s aktivními opatřeními;

přístup ke zdravotní péči, mimo jiné i pro osoby, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné.

Pokud Komise na základě žádosti předložené dotčenými členskými státy shledá, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, v němž upřesní období, během něhož je dočasná dodatečná podpora z ESF+ povolena.

Komise průběžně monitoruje provádění odstavce 3 tohoto článku a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z ESF+ postačuje k usnadnění využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise případně předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 7, kromě požadavku na tematické zaměření uvedeného v čl. 7 odst. 5 a 6.

Článek 5

Rozpočet

Finanční krytí pro provádění ESF+ na období 2021–2027 činí 87 995 063 417 EUR v cenách roku 2018.

Část finančního krytí pro provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která má přispět k cíli Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, činí 87 319 331 844 EUR v cenách roku 2018, z čehož je 175 000 000 EUR přiděleno na nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, jak je uvedeno v čl. 25 bodě i) tohoto nařízení, a 472 980 447 EUR, v cenách roku 2018, jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku, připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (dále jen „Protokol č. 6“).

Část finančního krytí pro provádění složky EaSI na období 2021–2027 činí 675 731 573 EUR v cenách roku 2018.

Částku uvedenou v odstavci 3 lze použít také na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění složky EaSI, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 6

Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace

Členské státy a Komise podporují konkrétní cílené akce, jimiž se budou prosazovat horizontální zásady uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/1060 a v článku 28 tohoto nařízení v rámci kteréhokoli z cílů ESF+. Mezi tyto akce mohou patřit akce spočívající v zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a to i v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi, a v podpoře přechodu od pobytové či ústavní péče k rodině nebo komunitně založené péči.

Členské státy a Komise mají za cíl prostřednictvím ESF+ zvýšit účast žen v zaměstnání, zlepšit soulad mezi pracovním a osobním životem a na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě bojovat proti feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví.

ČÁST II

PROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

Členské státy při plánování zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení upřednostňují intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v rámci evropského semestru, mimo jiné ve svých národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a v národních a regionálních strategiích významných pro cíle ESF+, čímž přispívají k cílům stanoveným v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi ESF+ a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných akcí.

Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti specifických cílů ESF+, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění záruky pro děti prostřednictvím cílených akcí a strukturálních reforem v zájmu boje proti dětské chudobě v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) až l).

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí nejméně 5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu cílených opatření a cílených reforem na řešení dětské chudoby, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Členské státy přidělí alespoň 25 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 písm. h) až l), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

Členské státy s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m), nebo v řádně odůvodněných případech s ohledem na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l), nebo s ohledem na oba uvedené cíle, přidělí alespoň 3 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu nejchudších osob.

Tyto zdroje se nezohlední při ověřování toho, zda byly dodrženy minimální příděly stanovené v odstavcích 3 a 4.

Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené akce a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, zejména pak na učňovskou přípravu a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí v letech 2021 až 2027 nejméně 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu strukturálních reforem a cílených akcí, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém pododstavci, přidělí alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené akce a strukturální reformy, jak je uvedeno v prvním pododstavci. Tento příděl se případně zohlední při ověřování, zda byl na vnitrostátní úrovni dodržen minimální procentní podíl stanovený ve druhém pododstavci.

Členské státy musí při provádění cílených akcí a strukturálních reforem uvedených v tomto odstavci dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená aktivní podpůrná opatření.

Odstavce 2 až 6 tohoto článku se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6.

Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na technickou pomoc.

Článek 8

Dodržování Listiny

Všechny operace se vybírají a provádějí při dodržení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060.

Členské státy v souladu s čl. 69 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí účinné prošetřování stížností. Tím není dotčena obecná možnost občanů a zainteresovaných stran podat stížnost Komisi, mimo jiné i pokud jde o porušení Listiny.

Jestliže Komise shledá, že došlo k porušení Listiny, vezme při stanovování nápravných opatření, která mají být v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 použita, v úvahu závažnost daného porušení.

Článek 9

Partnerství

Členské státy zajistí smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Členské státy přidělí v rámci sdíleného řízení v každém programu odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i formou odborné přípravy, opatření pro vytváření sítí a posilování sociálního dialogu, a na činnosti prováděné společně sociálními partnery.

Pokud je v příslušném doporučení pro jednotlivé země přijatém v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU stanoveno budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, přidělí dotčený členský stát na tento účel odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, a to alespoň 0,25 %.

Článek 10

Podpora pro nejchudší osoby

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 5 mezi specifickými cíli v čl. 4 odst. 1 písm. l) a m) se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je 90 %.

Článek 11

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora podle čl. 7 odst. 6 druhého a třetího pododstavce se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo programu a zahrnuje přinejmenším podporu, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. a) a může zahrnovat podporu, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. f) a l).

Článek 12

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Akce k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv a v rámci jedné či více priorit, které mohou být prioritou podporovanou z více fondů.

KAPITOLA II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 13

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l, („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).

Článek 14

Činnosti v oblasti sociálních inovací

Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně akcí se sociálně-kulturní složkou nebo podporujících přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.

Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů, které jsou testovány v malém měřítku a vytvořeny v rámci složky EaSI a dalších programů Unie.

Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písmenech a) až l).

Členské státy si stanoví alespoň jednu prioritu, pokud jde o provádění odstavce 1, nebo 2, nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro takové priority může být zvýšena na 95 % maximálně u 5 % vnitrostátních zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Členské státy určí buď ve svých programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám členských států.

Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.

Článek 15

Nadnárodní spolupráce

Členské státy mohou podporovat činnosti nadnárodní spolupráce v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).

Článek 16

Způsobilost

Vedle nezpůsobilých nákladů uvedených v článku 64 nařízení (EU) 2021/1060 nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé tyto náklady:

nákup pozemků, nemovitostí a infrastruktury; a

nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány v průběhu operace, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto článku.

Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jsou v souladu s běžnou praxí příjemce v oblasti odměňování pro dotčenou kategorii funkce, nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo oficiálními statistikami.

Článek 17

Ukazatele a podávání zpráv

U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

Pokud členský stát přidělí své zdroje na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l) s cílem zaměřit se v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem na nejchudší osoby, použijí se společné ukazatele stanovené v příloze II.

Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastavena cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1.1 přílohy I týkající se daného účastníka k dispozici.

Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy mohou umožnit, aby řídící orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z těchto rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v přílohách I a II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Změny mají být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nemění metodiku shromažďování údajů stanovenou v přílohách I a II.

KAPITOLA III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 18

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m).

Článek 19

Zásady

Podpora z ESF+ se pro účely řešení materiální deprivace využije pouze na podporu distribuce potravin a zboží, jež jsou v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

Členské státy a příjemci vybírají potravinovou nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohlední klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

Potravinová nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo, například prostřednictvím poukázek nebo karet, v elektronické či jiné podobě, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou nebo základní materiální pomoc. Podpora nejchudším osobám doplňuje veškeré sociální dávky, které jsou koncovým příjemcům eventuálně poskytovány z vnitrostátních sociálních systémů nebo na základě vnitrostátního práva.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ( 1 ), jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

Členské státy doplní poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci doprovodnými opatřeními, jako jsou směrování na příslušné služby v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nebo podpora sociálního začlenění nejchudších osob v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Článek 20

Obsah priority

Priorita týkající se podpory, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m), stanoví:

typ podpory;

hlavní cílové skupiny; a

popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory.

V případě programů omezených na podporu podle odstavce 1 a související technickou pomoc jsou součástí priority rovněž kritéria pro výběr operací.

Článek 21

Způsobilost operací

Potravinová nebo základní materiální pomoc poskytovaná nejchudším osobám může být pořízena příjemcem nebo jeho jménem nebo může být příjemci bezplatně poskytnuta.

Potravinová nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytuje bezplatně.

Článek 22

Způsobilost výdajů

Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou nebo základní materiální pomoc dodají koncovým příjemcům;

pokud se na přepravu potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají koncovým příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové nebo základní materiální pomoci do skladů nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

správní náklady, náklady na přepravu, skladování a přípravu, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 7 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti; a

náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a).

Náklady na přípravu systémů karet nebo poukázek v elektronické nebo jiné podobě a odpovídající provozní náklady jsou způsobilé v rámci technické pomoci za předpokladu, že je nese řídící orgán nebo jiný veřejný orgán, který není příjemcem, jenž dodá kartu nebo poukázku koncovým příjemcům (nebo za předpokladu, že nejsou kryty z nákladů vedených v odst. 1 písm. c).

Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v písm. c) a e) uvedeného odstavce.

Za způsobilé náklady se nepovažují:

úroky z dlužných částek;

nákup infrastruktury; a

náklady na použité zboží.

Článek 23

Ukazatele a podávání zpráv

U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze III. Tyto priority mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

Stanoví se referenční hodnoty společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy.

Řídící orgány podají Komisi dvakrát zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu u koncových příjemců týkajícího se podpory obdržené z ESF+, který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace, který byl proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu. První taková zpráva bude podána do 30. června 2025 a druhá do 30. června 2028.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Takové změny musí být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nesmí měnit metodiku shromažďování údajů stanovenou v příloze III.

Článek 24

Audit

Audit operací může zahrnovat všechny fáze jejich provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly koncových příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

ČÁST III

PROVÁDĚNÍ V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Operační cíle

Článek 25

Operační cíle

Složka EaSI má tyto operační cíle:

rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a místní podmínky;

usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 s cílem pomoci navrhnout vhodná politická opatření;

na celostátní a místní úrovni podporovat sociální experimenty v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozšiřovat otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na další rozšiřování projektů vypracovaných místními zúčastněnými stranami v oblasti socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí;

usnadnit dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků a zvětšovat pracovní příležitosti prostřednictvím vytváření a poskytování specifických podpůrných služeb zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, a to od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta pomoc určitým skupinám, například osobám ve zranitelném postavení;

podporovat rozvoj tržního ekosystému kolem poskytování mikrofinancování mikropodnikům ve fázích zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které založily osoby ve zranitelném postavení nebo které takové osoby zaměstnávají;

podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, i mezi nimi, v oblastech politiky, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1, a přispívat k budování institucionální kapacity dotčených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí veřejného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;

podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1; a

podporovat uplatňování příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1.

KAPITOLA II

Způsobilost

Článek 26

Způsobilé akce

Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na plnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a v článku 25.

V rámci složky EaSI mohou být podporovány následující akce:

analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele a podpora středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční kritéria;

ii)

sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

iii)

monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

provádění politik, zejména:

přeshraničních partnerství, především mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a občanskou společností, a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

ii)

celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

iii)

podpora mikrofinančních institucí a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iv)

podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a rozšiřování inovativních řešení;

budování kapacit, zejména:

sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1;

ii)

vnitrostátních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky EaSI;

iii)

správních orgánů zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů v členských státech nebo třetích zemích přidružených ke složce EaSI podle článku 29;

iv)

zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, s ohledem na nadnárodní spolupráci;

komunikační činnost a šíření informací, zejména:

vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a srovnávání;

ii)

pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí politiky uvedených v čl. 4 odst. 1;

iii)

informační systémy šířící důkazní informace, které souvisejí s oblastmi politiky uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iv)

akce předsednictví Rady, konference, semináře a osvětové činnosti.

Článek 27

Způsobilé subjekty

S výhradou splnění kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou způsobilé tyto subjekty:

právní subjekty usazené v některé z těchto zemí nebo na některém z těchto území:

členském státě nebo zámořské zemi či na území spojeném s členským státem;

ii)

třetí zemi přidružené ke složce EaSI podle článku 29;

iii)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.

Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, v zásadě nesou náklady spojené se svou účastí.

Článek 28

Horizontální zásady

Komise zajistí, aby byla v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI zohledňována a prosazována rovnost pohlaví a genderový mainstreaming a začleňováno genderové hledisko.

Komise přijme vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění složky EaSI je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 29

Účast třetích zemí

Složka EaSI je prostřednictvím dohody s Unií otevřena účasti těchto třetích zemí:

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve složce EaSI, pokud tato dohoda:

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy nebo části programů a jejich správních nákladů,

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně složky EaSI;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

KAPITOLA III

Obecná ustanovení

Článek 30

Formy financování ze strany Unie a metody provádění

V rámci složky EaSI může být poskytováno financování ve všech formách stanovených pro finanční příspěvky ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie nebo na jejichž práci se podílí.

Složka EaSI se provádí přímo, jak je stanoveno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

Při hodnocení grantů může být hodnotící komise uvedená v článku 150 finančního nařízení tvořena externími odborníky.

Operace kombinování zdrojů v rámci složky EaSI se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a s hlavou X finančního nařízení.

Článek 31

Pracovní program

Složka EaSI se provádí na základě pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Obsah těchto pracovních programů je stanoven v souladu s operačními cíli stanovenými v článku 25 tohoto nařízení a v souladu se způsobilými akcemi stanovenými v článku 26 tohoto nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Komise shromažďuje odborné znalosti o přípravě pracovních programů prostřednictvím konzultace s pracovní skupinou uvedenou v čl. 39 odst. 8.

Komise podporuje synergie a zajišťuje účinnou koordinaci mezi ESF+ a jinými příslušnými unijními nástroji, jakož i mezi složkami ESF+.

Článek 32

Monitorování a podávání zpráv

Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku složky EaSI při plnění specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a operačních cílů stanovených v článku 25 jsou stanoveny v příloze IV.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků složky EaSI byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se složky EaSI na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 34

Hodnocení

Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

Do 31. prosince 2024 provede Komise hodnocení složky EaSI v polovině období, a to na základě dostatečných informací o jejím provádění.

Komise hodnotí výkonnost programu podle článku 34 finančního nařízení, a zejména jeho účinnost, efektivnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu pro Unii, mimo jiné ve vztahu k horizontálním zásadám uvedeným v článku 28 tohoto nařízení, a na kvalitativním a kvantitativním základě měří pokrok dosažený při plnění cílů složky EaSI.

Hodnocení v polovině období vychází z informací získaných na základě monitorovacích opatření a ukazatelů stanovených podle článku 32 s cílem provést případné nezbytné úpravy politických priorit a priorit financování.

Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení složek.

Komise předloží závěry hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 35

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 36

Informace, komunikace a publicita

Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, přiměřené a cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační akce týkající se složky EaSI, akcí uskutečněných v jejím rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na složku EaSI rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a článku 25.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. července 2021.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 7 nebo čl. 23 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 39

Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“).

Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

Výbor ESF+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.

Výbor ESF+, včetně jeho pracovních skupin uvedených v odstavci 7, může k účasti na svých zasedáních přizvat zástupce zúčastněných stran bez hlasovacího práva. Může se jednat o zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, jakož i o relevantní organizace občanské společnosti.

Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

Výbor ESF+ může vydat stanoviska k:

otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se evropského semestru, jako jsou například národní programy reforem;

otázkám týkajícím se nařízení (EU) 2021/1060, které jsou pro ESF+ relevantní;

otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 5.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise výbor ESF+ písemně uvědomí o tom, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

Výbor ESF+ zřídí pro každou složku ESF+ pracovní skupinu.

Komise konzultuje pracovní program s pracovní skupinou zabývající se složkou EaSI. Uvědomí pracovní skupinu o tom, jakým způsobem výsledky této konzultace zohlednila. Pracovní skupina zajistí, aby proběhla konzultace pracovního programu se zúčastněnými stranami, mimo jiné se zástupci občanské společnosti.

Článek 40

Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení

Nařízení (EU) č. 1304/2013, nařízení (EU) č. 223/2014 nebo jakýkoli akt přijatý na základě uvedených nařízení se nadále použijí na programy a operace podporované podle uvedených nařízení během programového období 2014–2020.

Článek 41

Přechodná ustanovení pro složku EaSI

Nařízení (EU) č. 1296/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021. Veškeré odkazy na nařízení (EU) č. 1296/2013 se považují za odkazy na toto nařízení.

Finanční krytí pro provádění složky EaSI může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1296/2013.

V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Platby získané z finančních nástrojů zřízených nařízením (EU) č. 1296/2013 se investují do finančních nástrojů oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/523.

V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované v rámci tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 42

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve vztahu ke složce EaSI se použije ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OBECNOU PODPORU ZE SLOŽKY ESF+ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ ( 2 )).

Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

V případě potřeby lze na základě cílové skupiny operace vykazovat společné ukazatele výstupů.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:

—

nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných ( *1 ),,

—

dlouhodobě nezaměstnaní (*1) ,

—

neaktivní (*1) ,

—

zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1) ,

—

počet dětí mladších 18 let (*1) ,

—

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1) ,

—

počet účastníků ve věku 55 a více let (*1) ,

—

osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0 až 2) (*1) ,

—

s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*1) ,

—

s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*1) ,

—

celkový počet účastníků ( 3 )

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nepoužijí na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), s výjimkou těchto ukazatelů: „počet dětí mladších 18 let“, „mladí lidé ve věku od 18 do 29 let“, „počet účastníků ve věku 55 a více let“ a „celkový počet účastníků“.

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

1.2

Ostatní společné ukazatele výstupů pro účastníky jsou:

—

účastníci se zdravotním postižením ( *2 ),

—

státní příslušníci třetích zemí (*1) ,

—

účastníci zahraničního původu, (*1)

—

příslušníci menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2) ,

—

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1) ,

—

účastníci z venkovských oblastí (*1) ( 4 ).

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.2 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

Pro ukazatele uvedené v bodě 1.2 mohou členské státy použít vnitrostátní definice, s výjimkou těchto ukazatelů: „státní příslušníci třetích zemí“ a „účastníci z venkovských oblastí“.

Společné ukazatele výstupů týkajících se subjektů

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se subjektů jsou:

—

počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni,

—

počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:

—

účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti (*1) ,

—

účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti (*1) ,

—

účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (*1)

—

účastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1) .

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:

—

účastníci zaměstnaní šest měsíců po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1) ,

—

účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila (*1) .

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky se vykáží do 31. ledna 2026 v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a v závěrečné zprávě o výkonnosti podle článku 43 uvedeného nařízení.

Jako minimální požadavek platí, že společné dlouhodobé ukazatele jsou založeny na reprezentativním vzorku účastníků v rámci specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.

PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO AKCE ESF+ ZAMĚŘENÉ NA SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NEJCHUDŠÍCH OSOB V RÁMCI SPECIFICKÉHO CÍLE STANOVENÉHO V ČL. 4 ODST. 1 PÍSM. L), V SOULADU S ČL. 7 ODST. 5 PRVNÍM PODODSTAVCEM

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ ( 5 )).

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:

—

celkový počet účastníků,

—

počet dětí ve věku mladších 18 let ( *3 ),

—

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*3) ,

—

počet účastníků ve věku 65 a více let (*3) .

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.1 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

1.2

Dalšími společnými ukazateli výstupů jsou:

—

účastníci se zdravotním postižením ( *4 ),

—

státní příslušníci třetích zemí (*3) ,

—

počet účastníků zahraničního původu (*3) , příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*4) ,

—

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*3) .

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty těchto ukazatelů uvedených v bodě 1.2 se mohou stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO PODPORU Z ESF+ PRO ŘEŠENÍ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE

Ukazatele výstupů

1.1

Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží

1.1.1

celková hodnota potravinové pomoci ( 6 );

1.1.1.1

celková peněžní hodnota potravin pro osoby bez domova;

1.1.1.2

celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

1.1.2

celková hodnota distribuovaného zboží ( 7 );

1.1.2.1.

celková peněžní hodnota zboží pro děti;

1.1.2.2

celková peněžní hodnota zboží pro osoby bez domova;

1.1.2.3

celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

1.2

Celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách) ( 8 ):

1.2.1

podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

▼C1

1.2.2

podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemci (v %).

▼B

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodech 1.2.1 a 1.2.2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.

Společné ukazatele výsledků

2.1

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

—

počet dětí mladších 18 let,

—

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

—

počet žen,

—

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

—

počet koncových příjemců se zdravotním postižením ( *5 ),

—

počet státních příslušníků třetích zemí (*5) ,

—

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*5) ,

—

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*5) .

2.2

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

—

počet dětí mladších 18 let,

—

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

—

počet žen,

—

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

—

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*5) ,

—

počet státních příslušníků třetích zemí (*5) ,

—

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*5) ,

—

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*5) .

2.3

Počet koncových příjemců využívajících poukazy nebo karty

—

počet dětí mladších 18 let,

—

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

—

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

—

počet žen,

—

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*5) ,

—

počet státních příslušníků třetích zemí (*5) ,

—

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*5) ,

—

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*5) .

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.

PŘÍLOHA IV

UKAZATELE PRO SLOŽKU EASI

Ukazatele pro složku EaSI:

—

počet analytických činností,

—

počet činností v oblasti sdílení informací a vzájemného učení,

—

počet sociálních experimentů,

—

počet činností v oblasti budování kapacit a vytváření sítí,

—

počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility.

Údaje vztahující se k ukazateli nazvanému „počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility“ se shromažďují pouze jednou za dva roky.

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

( 2 ) V souladu s vnitrostátním právem.

( *1 ) Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

( 3 ) Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání, s výjimkou podpory z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), kdy musí být celkový počet účastníků vykázán.

( *2 ) Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

( 4 ) Tento ukazatel se nevztahuje na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

( 5 ) V souladu s vnitrostátním právem.

( *3 ) Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

( *4 ) Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

( 6 ) Tyto ukazatele se nevztahují na potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

( 7 ) Tyto ukazatele se nevztahují na zboží poskytované nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

( 8 ) Tyto ukazatele se nepoužijí pro potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

( *5 ) Lze použít vnitrostátní definice.

Zavřít

(EU) 2021/1057Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání