(EU) 2021/695Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1-68 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 28. dubna 2021 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 12. května 2021 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170 12.5.2021, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, |
L 795 |
1 |
29.2.2024 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/695
ze dne 28. dubna 2021,
kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Program se provádí prostřednictvím:
zvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764;
finančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut zřízený nařízením o EIT;
zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech, včetně souvisejících lidských zdrojů, hlavního vybavení nebo souborů nástrojů; zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů; počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací; podle okolností mohou být používány pro jiné účely, než je výzkum, například pro poskytování vzdělávání nebo veřejných služeb;
„strategií pro inteligentní specializaci“ celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí; strategie pro inteligentní specializaci může mít podobu celostátního nebo regionálního strategického politického rámce pro výzkum a inovace nebo mohou být do něj zahrnuty, která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027;
„evropským partnerstvím“ iniciativa připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými nebo veřejnými partnery (jako jsou průmyslová odvětví, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu, v oblasti regulace či politik;
„otevřeným přístupem“ online přístup umožňující koncovému uživateli bezplatný přístup k výstupům výzkumu, jež jsou výsledky akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 14 a čl. 39 odst. 3;
„otevřenou vědou“ přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, který zahrnuje prvky uvedené v článku 14.
„misí“ portfolio činností excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími, určené k těmto účelům: i) dosáhnout ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí, ii) mít dopad na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky a iii) být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva a pro široké spektrum evropských občanů;
„zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;
„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako prvotní zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a může zahrnovat zkoušku shody;
„přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;
„stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, a to hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k dané akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;
„šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků, včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;
„využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných, než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh, vytváření a poskytování služby, nebo při normalizačních činnostech;
„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;
„financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;
„mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;
„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;
„zeměmi rozšiřování účasti“ nebo „zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací“ země, v nichž musí být právní subjekty zřízeny pro to, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu. Z členských států jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu; pro přidružené země se seznam způsobilých zemí sestaví na základě stanoveného ukazatele a zveřejní v pracovním programu. Jako koordinátoři v rámci této složky budou rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;
„neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;
„malým a středním podnikem“ mikropodnik nebo malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 1 );
„malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem a který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES;
„výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky dané akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;
„výstupy výzkumu“ výsledky generované danou akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výsledků a postupů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické poznámky;
„pečetí excelence“ značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, ale nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů v rámci pracovního programu a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;
„strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ prováděcí akt, který v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let a blíže upřesní priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity;
„pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 14 rozhodnutí (EU) 2021/764, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;
„smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí akce v oblasti inovací a tržního využití podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo kombinovaným financováním ERI;
„vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinovaného financování ERI odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je však přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou příjemce Unii zpětně uhradí za podmínek stanovených ve smlouvě;
„utajovanými informacemi“ utajované informace Evropské unie, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohodu o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohodu o bezpečnosti informací;
„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akce v rámci nástrojů nebo platforem kombinujících zdroje financování podle článku 2 finančního nařízení, které kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
„kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ finanční podpora programu k provedení akce v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;
„kombinovaným financováním ERI“ přímá finanční podpora poskytnutá v rámci ERI na akci v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;
„akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování, demonstrace a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí.
„inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlého ověřování produktů a tržní replikace;
„akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu“ výzkumná akce vedená hlavními vědeckými pracovníky, včetně programu ERV „Ověřování koncepce“, která je prováděna v rámci kapacit jednoho nebo více příjemců financovaných Evropskou radou pro výzkum (ERV);
„akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;
„akcí na spolufinancování programu“ akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného nebo prováděného právními subjekty, které řídí nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie; tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a akce v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání výsledků a poskytovat veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny a zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou provádět tyto právní subjekty přímo nebo třetí strany jejich jménem;
„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejímž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;
„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;
„koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností, vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“; a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z Unie, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit EVP;
„motivačním oceněním“ ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru;
„cenou uznání“ cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení;
„akcí v oblasti inovací a tržního využití“ akce zahrnující inovační a jiné akce nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI;
„nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;
„přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím JRC;
„zadáváním veřejných zakázek“ zadání veřejných zakázek ve smyslu čl. 2 bodu 49 finančního nařízení;
„přidruženým subjektem“ subjekt vymezený v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;
„inovačním ekosystémem“ ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a celostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování;
odměňováním na základě projektu" odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.
Článek 3
Cíle programu
Program má tyto specifické cíle:
rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci programu;
vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje;
podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;
optimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity EVP, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.
Článek 4
Struktura programu
Pro účely zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT je program rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:
Pilíř I „Excelentní věda“ obsahující tyto složky:
ERV;
Akce „Marie Curie-Skłodowska“;
výzkumné infrastruktury.
Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky, přičemž se zohlední to, že společenské vědy a humanitní obory hrají důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:
klastr „Zdraví“;
klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;
klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;
klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
klastr „Klima, energetika a mobilita“;
klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;
nejaderné přímé akce JRC.
Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto složky:
ERI;
Evropské inovační ekosystémy;
EIT.
Část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ obsahující tyto složky:
rozšiřování účasti a šíření excelence;
reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.
Článek 5
Výzkum a vývoj v oblasti obrany
Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c) a jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/697, se zaměří výhradně na výzkum a v oblasti obrany, s cíli a hlavními rysy činností, jež sledují zvýšení konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity evropské obranné, technologické a průmyslové základny.
Článek 6
Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků Unie
Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.
Strategické plánování zajistí soulad s dalšími příslušnými programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky Unie a vyšší doplňkovost a synergie s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze VI se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.
Výzva k podávání návrhů v rámci postupu FTRI musí splňovat všechny tyto charakteristiky:
výzvy k podávání návrhů na principu zdola nahoru;
kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje šest měsíců;
podpora poskytovaná pouze malým kolaborativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými a nezávislými způsobilými právními subjekty;
maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR.
V pracovním programu se uvedou výzvy k podávání návrhů, které využívají postup FTRI.
Článek 7
Zásady programu
Článek 8
Mise
Mise musí:
mít, s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění, jasný obsah výzkumu a inovací a jasnou přidanou hodnotu Unie a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu uvedených v článku 3;
pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů, a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;
být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;
ukazovat jasný směr a jasné cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasné rozpočtové krytí;
být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a maximalizací dopadu motivované, přitom však realistické cíle a na výzkumné, vývojové a inovační činnosti;
mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných k dosažení výsledků;
stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd) a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti;
být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro jejich dosažení.
transparentním způsobem využívat synergického působení s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v příslušných případech s regionálními inovačními ekosystémy.
Článek 9
Evropská rada pro inovace
ERI se řídí těmito zásadami:
jasná přidaná hodnota Unie,
autonomie,
schopnost přijímat rizika,
účinnost,
účelnost,
transparentnost
odpovědnost.
Článek 10
Evropská partnerství
Části programu mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít některou z těchto forem:
účast v evropských partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 bodu 3, kterými se stanoví cíle evropského partnerství, související závazky Komise a ostatních partnerů týkající se jejich finančních nebo věcných příspěvků, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výsledky, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);
účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výsledků, kterých je třeba dosáhnout, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);
účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, jako jsou společné podniky, nebo znalostními a inovačními společenstvími EIT v souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 (institucionalizovaná evropská partnerství).
Institucionalizovaná evropská partnerství se zřídí pouze v případě, že jiné části programu, jakož i jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Evropská partnerství v souladu s článkem 185 nebo článkem 187 Smlouvy o fungování EU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení všech finančních příspěvků se příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytují na základě financování požadovaného v návrzích od právních subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny zúčastněné státy jinak.
Pravidla institucionalizovaných evropských partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výsledky, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních nebo věcných příspěvků partnerů.
Evropská partnerství:
se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou dosahovat cílů programu efektivněji, než by bylo možné pouze samotnou Unií a ve srovnání s jinými formami podpory z programu; na akce programu, které jsou prováděny v rámci evropských partnerství, se přidělí přiměřený podíl rozpočtu z programu; většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;
musí být v souladu se zásadami přidané hodnoty Unie, transparentnosti a otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými evropskými partnerstvími a misemi;
mají přístup jasně zohledňující jejich životní cyklus, jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování z programu.
Článek 11
Přezkum oblastí pro mise a partnerství
Do 31. prosince 2023 Komise provede přezkum přílohy VI tohoto nařízení v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství zřízených na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, a Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o hlavních výsledcích.
Článek 12
Rozpočet
Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT je následující:
23 546 000 000 EUR na pilíř I „Excelentní věda“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:
15 027 000 000 EUR pro ERV;
6 333 000 000 EUR na akce „Marie Curie-Skłodowska“;
2 186 000 000 EUR na výzkumné infrastruktury;
47 428 000 000 EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:
6 893 000 000 EUR na klastr „Zdraví“;
1 386 000 000 EUR na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;
1 303 000 000 EUR na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;
13 462 000 000 EUR na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
13 462 000 000 EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“;
8 952 000 000 EUR na klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;
1 970 000 000 EUR na nejaderné přímé akce JRC;
11 937 000 000 EUR na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:
8 752 000 000 EUR pro ERI;
459 000 000 EUR na evropské inovační ekosystémy;
2 726 000 000 EUR pro EIT;
3 212 000 000 EUR na část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:
2 842 000 000 EUR na „rozšiřování účasti a šíření excelence“;
370 000 000 EUR na „reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací“.
Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:
1 286 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř I „Excelentní věda“, z čehož je určeno:
857 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro ERV;
236 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na akce „Marie Curie-Skłodowska“;
193 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na výzkumné infrastruktury;
1 286 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, z čehož je určeno:
686 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;
257 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;
171 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
171 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr „Klima, energetika a mobilita“;
270 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:
60 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro evropské inovační ekosystémy;
210 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro EIT;
159 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ na období 2021–2027, z čehož je určeno
99 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na „rozšiřování účasti a šíření excelence“;
60 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na „reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací“.
Částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na nepřímé akce v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT. Kromě toho může částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT pokrývat rovněž:
výdaje na studie, setkání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu,
výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
Článek 13
Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení
Orientační rozdělení částek uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení Rady (EU) 2020/2094 je následující:
25 % na klastr „Zdraví“;
25 % na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
25 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“;
25 % na ERI.
Článek 14
Otevřená věda
Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito prvky, které budou zajištěny v souladu s čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení:
otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;
otevřený přístup k výzkumným datům, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace, v souladu se zásadou „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“.
Článek 15
Alternativní, kombinované a kumulativní financování a převody zdrojů
Výzvám k podávání návrhů uvedeným v pracovním programu se uděluje „pečeť excelence“. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a příslušnými ustanoveními nařízení o strategických plánech SZP mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu+ (ESF+) nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV):
spolufinancované akce vybrané v rámci programu; a
akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“, pokud splnily všechny tyto podmínky:
byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;
splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů; a
nebyly financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů výhradně z důvodu rozpočtových omezení.
Článek 16
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí (dále jen "přidružené země"):
členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;
přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:
mají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací;
přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;
aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.
Přidružení každé z třetích zemí podle odst. 1 písm. d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda:
zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;
stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy, a jejich správní náklady.;
nesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc v souvislosti s programem Unie;
zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.
Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. b) představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO ÚČAST A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 17
Financující subjekty a přímé akce JRC
V řádně odůvodněných případech se financující subjekty mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 18, 19 a 20, pokud:
je takové odchýlení stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo
v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je takové odchýlení stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby nebo povaha akce.
Článek 18
Způsobilé akce a etické zásady
Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:
činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;
činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičné ( 2 );
činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.
Článek 19
Etické otázky
Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Právní subjekty účastnící se akce poskytnou:
etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;
potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;
pro činnosti prováděné mimo Unii potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a
pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.
Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.
Článek 20
Bezpečnost
Kapitola II
Granty
Článek 21
Granty
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
Článek 22
Právní subjekty způsobilé k účasti
Pokud pracovní program nestanoví jinak a je-li to řádně odůvodněno, jsou právní subjekty tvořící konsorcium způsobilé k účasti na akcích v rámci programu, pokud je toto konsorcium tvořeno:
alespoň jedním nezávislým právním subjektem usazeným v některém členském státě,
alespoň dalšími dvěma nezávislými právními subjekty usazenými v různých členských státech nebo přidružených zemích.
Článek 23
Právní subjekty způsobilé pro financování
Právní subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi nesou náklady na svou účast. Pro financování jsou však v rámci akce způsobilé právní subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích s nízkými až středními příjmy a výjimečně v jiných nepřidružených třetích zemích, pokud:
je tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí; nebo
Komise nebo příslušný financující subjekt má za to, že účast dotyčného právního subjektu je pro provedení akce nezbytná.
Článek 24
Výzvy k podávání návrhů
Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programu, které:
mají být provedeny JRC nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu;
nespadají podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů.
Článek 25
Společné výzvy k podávání návrhů
Komise nebo příslušný financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:
třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
mezinárodními organizacemi;
neziskovými právními subjekty.
V případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle článku 22 a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.
Článek 26
Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení
Zadávací řízení:
musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality;
mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů) a
stanoví, že bude veřejná zakázka zadána nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.
V případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může být zadávací řízení tam, kde je to vhodné, a aniž jsou dotčeny zásady uvedené v písmenu a), zjednodušeno nebo zrychleno a může stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění činností, které jsou předmětem zakázky, na území členských států a přidružených zemí;
Článek 27
Finanční způsobilost žadatelů
Článek 28
Kritéria pro udělení a výběr grantu
Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:
excelence,
dopad,
kvalita a efektivnost provádění.
Článek 29
Hodnocení
Pokud jde o činnosti ERI, mise a řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může se hodnotící výbor skládat částečně nebo, pokud jde o koordinační a podpůrné akce, částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.
Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.
Je-li to relevantní, stanoví hodnotící výbor pořadí návrhů, které dosáhly příslušných prahových hodnot, podle:
výsledků hodnocení,
jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje Pathfinder, mise a jiné řádně odůvodněné případy, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí.
Pokud jde o činnosti ERI, mise a jiné řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může hodnotící výbor také navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou tyto úpravy potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.
Článek 30
Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti
Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů hodnocení a jeho předsedou a členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor pro přezkum hodnocení může doporučit jeden z těchto postupů:
přehodnocení návrhu, které provedou především hodnotitelé, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení, nebo
potvrzení původního hodnocení.
Článek 31
Lhůta pro udělení grantu
Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:
pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: maximálně pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
pro podpis grantových dohod s žadateli: maximálně osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.
Článek 32
Provádění grantu
Článek 33
Grantové dohody
Článek 34
Míry financování
Z programu může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:
inovačních akcí, u nichž může být uhrazeno až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, u nichž může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů;
akcí spolufinancování programu, u nichž může být uhrazeno alespoň 30 % a ve stanovených a řádně odůvodněných případech až 70 % celkových způsobilých nákladů.
Článek 35
Nepřímé náklady
Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v prvním pododstavci, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.
Článek 36
Způsobilé náklady
Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.
Článek 37
Vzájemný pojišťovací mechanismus
Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahrazuje fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stává se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které příjemci dluží:
Komisi podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ( 6 ),
Komisi a institucím Unie v rámci „Horizontu 2020“,
Komisi a financujícím subjektům v rámci programu.
Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.
Článek 38
Vlastnictví a ochrana výsledků
Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:
je společně vytvořili a
nelze:
určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích, nebo
je oddělit při podání žádosti o jejich ochranu, při jejím získání nebo uplatňování.
Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.
Článek 39
Využívání a šíření výsledků
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.
Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití výsledků ve lhůtě stanovené v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zainteresované strany, které by tyto výsledky využily. Od této povinnosti se může na žádost příjemce upustit, je-li to odůvodněno.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.
Otevřený přístup k výzkumným datům je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, nepřístupné jen v nezbytné míře“, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, zájmy Unie na ochraně hospodářské soutěže, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.
Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti týkající se dodržování postupů otevřené vědy.
Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit jako další povinnost používat pro ukládání výzkumných dat a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.
Příjemci plán pro využívání a šíření výsledků v průběhu akce a po jejím skončení aktualizují v souladu s grantovou dohodou.
Článek 40
Převod vlastnictví a udělování licencí
Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu vlastnictví k výsledkům jiným příjemcem námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.
V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:
příjemci, kteří vytvořili výsledky, obdrželi financování z prostředků Unie;
se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi; a
převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.
Pokud je stanoveno v grantové dohodě právo na vznesení námitky, musí příjemce předem podat oznámení o svém záměru převést vlastnictví výsledků nebo udělit výhradní licenci k výsledkům. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.
Článek 41
Přístupová práva
Příjemci udělí přístup ke:
svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;
svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odstavci 3; tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;
svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:
je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;
je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce; a
potřebuje tento přístup pro využití výsledků náležících tomuto příjemci, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití.
Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.
V případě akcí v rámci klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato přístupová práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podají oznámení o této žádosti všem členským státům.
Článek 42
Zvláštní ustanovení
Článek 43
Ceny
Komise nebo příslušný financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat soutěže o cenu s:
ostatními orgány Unie;
třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
mezinárodními organizacemi nebo
neziskovými právními subjekty.
Kapitola III
Zadávání veřejných zakázek
Článek 44
Zadávání veřejných zakázek
Kapitola IV
Operace kombinování zdrojů a kombinované financování
Článek 45
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.
Článek 46
Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI
Článek 47
Nástroj Pathfinder
Pathfinder bude prováděn hlavně prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících špičkové technologické a razantní myšlení.
Zahájení a obsah výzev k podávání návrhů týkajících se přechodových činnosti v rámci nástroje Pathfinder:se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí.
Další granty na pevnou částku nepřesahující 50 000 EUR mohou být prostřednictvím výzvy k podávání návrhů poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder, popřípadě přechodových činností v rámci nástroje Pathfinder, s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například formou posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený podle zvláštního programu musí být o těchto případech informován.
Článek 48
Nástroj Accelerator
Nástroj Accelerator poskytuje tyto druhy podpor:
podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry.
podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně začínajících podniků, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následný růst;
podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a které vyvíjejí průlomové a přelomové inovace, jež nelze financovat komerčním úvěrem;
podporu pouze ve formě kapitálu požadovanou pro rozšíření podpory malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, včetně subjektů, které již obdržely podporu v souladu s písmeny a) až c), a které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry, v oblasti kritických technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ( 7 ).
Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator se poskytuje, pouze jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:
projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;
příjemcem může být pouze začínající podnik nebo malý a střední podnik;
podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator lze poskytnout příjemci pouze jednou během doby provádění programu, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR.
Při poskytování podpory ve formě kapitálu se EIC snaží přilákat další investory. V zájmu účinné podpory inovací, které nelze financovat komerčními úvěry, však může být podpora ve formě kapitálu poskytována bez zapojení jiných investorů, zejména v případě průlomových a přelomových inovací, které nelze financovat komerčními úvěry, v oblasti technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/795.
Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:
excelence,
dopad,
míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie.
Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež se podílejí na provádění programu (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle kritéria pro udělení uvedeného v odst. 5 písm. c) návrh akce v oblasti inovací a tržního využití, který již splňuje kritéria uvedená v odst. 5 písm. a) a b), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
tento návrh vychází z jiné akce financované z Horizontu 2020, z programu nebo na základě prvotní fáze pilotního projektu zahájeného v rámci prvního pracovního programu, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém schématu. Podrobná ustanovení se stanoví ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a);
návrh je založen na předchozím zhodnocení projektu, které bylo provedeno během dvou předchozích let, jež posuzuje excelenci a dopad návrhu a podléhá podmínkám a postupům, které jsou dále upřesněny v pracovním programu.
Pečeť excelence lze udělit, jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:
příjemcem je začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,
návrh byl způsobilý a dosáhl použitelných prahových hodnot u kritérií pro udělení uvedených v odst. 5 písm. a) a b),
jedná se o činnost, která by byla způsobilá v rámci inovační akce.
Komise může návrh vybraný nezávislými externími odborníky z opodstatněných důvodů, včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie, zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech takového zamítnutí informován.
V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.
Ve výjimečných případech a na doporučení rady ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.
Kapitola V
Odborníci
Článek 49
Jmenování nezávislých externích odborníků
Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.
Tito odborníci musí vydat prohlášení o své nezávislosti a schopnosti podporovat cíle programu.
Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotil, ani v ní neposkytoval poradenství či pomoc.
HLAVA III
MONITOROVÁNÍ PROGRAMU, KOMUNIKACE, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 50
Monitorování a podávání zpráv
Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze. Tato databáze obsahuje:
časové ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu uvedených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V;
informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižším a vyšším stupněm technologické připravenosti v kolaborativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí rozšiřování účasti, zeměpisném složení konsorcií v kolaborativních projektech, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoustupňového procesu předkládání a hodnocení návrhů projektů, opatřeních zaměřených na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění klimatických hledisek a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropských partnerstvích a míře spolufinancování, doplňkovém a kumulativním financování z ostatních programů Unie, výzkumných infrastrukturách, době pro udělení grantu, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;
výše výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;
úrovně převisu podávaných návrhů, zejména počet návrhů a počet podaných návrhů do jednotlivých výzev, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality.
Článek 51
Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků
Článek 52
Hodnocení programu
Článek 53
Audity
Článek 54
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.
Článek 55
Výkon přenesené pravomoci
HLAVA IV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 56
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 57
Přechodná ustanovení
Článek 58
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
HLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ
Obecné a specifické cíle uvedené v článku 3 tohoto nařízení jsou plněny v celém programu prostřednictvím oblastí působnosti a hlavních rysů činností popsaných v této příloze a příloze II tohoto nařízení, jakož i v příloze I rozhodnutí (EU) 2021/764.
1) Pilíř I „Excelentní věda“
V souladu s článkem 4 podporuje tento pilíř prostřednictvím následujících činností vědeckou excelenci, přitahuje do Evropy nejtalentovanější pracovníky, poskytuje vhodnou podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporuje tvorbu a šíření vědecké excelence, vysoce kvalitních znalostí, metodik a dovedností, technologií a řešení celosvětových sociálních problémů, problémů v oblasti životního prostředí a ekonomických výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu uvedených v článku 3.
ERV: Poskytne atraktivní a flexibilní financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, s důrazem na začínající výzkumné pracovníky, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest v neprobádaných oblastech vědy, bez ohledu na jejich státní příslušnost a zemi původu a na základě soutěže v rámci celé Unie založené výlučně na kritériu excelence.
Oblast působnosti: hraniční věda.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“: umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory, posílí systémy pro odbornou přípravu a profesní rozvoj a rovněž poskytnou strukturovaný a optimalizovaný institucionální a vnitrostátní nábor, při zohlednění Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků; akce „Marie Curie-Skłodowska“ takto přispějí k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispějí k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.
Oblasti působnosti: rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím excelentní odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci EVP; zlepšení a usnadnění synergií; podpora informování veřejnosti.
Výzkumné infrastruktury: Zajistí, aby Evropa disponovala udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně, které jsou otevřené a přístupné pro nejlepší výzkumné pracovníky z Evropy i mimo ni. Podporuje využívání stávajících výzkumných infrastruktur, včetně těch, jež jsou financovány z fondů unijní politiky soudržnosti. Vedle činností v příbuzných oblastech politiky Unie a mezinárodní spolupráce tak bude posílen potenciál výzkumné infrastruktury podporující vědecký pokrok a inovace a umožňující otevřenou a excelentní vědu, a to v souladu se zásadami FAIR.
Oblasti působnosti: konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur; otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur; inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy; posílení politiky evropských výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce.
2) Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“
Prostřednictvím následujících činností podpoří tento pilíř v souladu s článkem 4 vytváření a lepší šíření vysoce kvalitních nových znalostí, technologií a udržitelných řešení, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podpoří zavádění inovativních řešení v průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a začínajících podnicích a ve společnosti při řešení globálních výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu uvedených v článku 3.
Společenské vědy a humanitní obory budou plně začleněny do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností.
Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergické působení, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. V pilíři II programu budou zahrnuty činnosti ze širokého rozsahu úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti.
Každý klastr přispívá k několika cílům udržitelného rozvoje, přičemž řada cílů udržitelného rozvoje čerpá podporu z více než jednoho klastru.
Činnosti v oblasti výzkumu a inovací jsou prováděny v rámci těchto klastrů:
Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů všech věkových kategorií vytvářením nových znalostí, vypracováváním inovativních řešení a zajištěním začlenění genderového hlediska ve vhodných případech k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a rozvoji technologií v oblasti zdraví; snižování zdravotních rizik; ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel, a to i na pracovišti; zajištění efektivnějších, spravedlivých a udržitelných veřejných systémů zdravotní péče; boj s nemocemi souvisejícími s chudobou a jejich předcházení; a podpora a umožnění účasti a samostatné péče pacientům.
Oblasti působnosti: zdraví v průběhu celého života; environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví; nepřenositelná a vzácná onemocnění; infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí; nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče, včetně personalizované medicíny; systémy zdravotní péče.
Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“: Posilování demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv; zachování našeho kulturního dědictví; zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, včetně řízení migrace a integrace migrantů.
Oblasti působnosti: demokracie a správa věcí veřejných; kultura, kulturní dědictví a tvorba; sociální a ekonomická transformace.
Klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“: reakce na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.
Oblasti působnosti: společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost.
Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“: Posílení kapacit a zajištění evropské svrchovanosti v oblasti klíčových základních technologií pro digitalizaci a výrobu a v oblasti vesmírných technologií, a to v celém hodnotovém řetězci; vytvořit konkurenceschopný, digitální, nízkouhlíkový a oběhový průmysl; zajištění udržitelných dodávek surovin; vývoj pokročilých materiálů a vytvoření základu pro pokrok a inovace u všech celosvětových společenských výzev.
Oblasti působnosti: výrobní technologie; klíčové digitální technologie, včetně kvantových technologií; vznikající umožňující technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír, včetně pozorování Země.
Klastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadům a příležitostem, prostřednictvím opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější, podpoří využívání obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost, zlepší odolnost Unie vůči vnějším otřesům a přizpůsobí sociální chování s ohledem na cíle udržitelného rozvoje.
Oblasti působnosti: věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita; inteligentní mobilita; ukládání energie.
Klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“: Ochrana životního prostředí, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vnitrozemských vodních a mořských zdrojů s cílem zastavit narušování biologické rozmanitosti a řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy pro všechny a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a udržitelné biohospodářství.
Oblasti působnosti: pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní zdroje; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství Unie; oběhové systémy.
Nejaderné přímé akce JRC: Vytváření vysoce kvalitních vědeckých důkazů pro efektivní a dostupné dobré veřejné politiky. Nové iniciativy a návrhy právních aktů Unie potřebují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, aby byly citlivě navržené, a provádění politik vyžaduje měření a sledování důkazů. JRC zajistí politikám Unie nezávislé vědecké poznatky a technickou podporu v průběhu celého politického cyklu. JRC zaměří svůj výzkum na priority politik Unie.
Oblasti působnosti: posilování spolehlivé znalostní základny pro tvorbu politik; globální výzvy (zdraví; kultura, kreativita a inkluzivní společnost; civilní bezpečnost pro společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí); inovace, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost; excelence ve vědě; rozvoj a podpora členských států a regionů.
3) Pilíř III „Inovativní Evropa“
Prostřednictvím následujících činností posiluje tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků včetně začínajících podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí, a dále posiluje uvádění inovativních řešení. Přispívá také k dosažení jiných specifických cílů programu uvedených v článku 3. ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou nástrojů: nástroje Pathfinder, prováděného především prostřednictvím kolaborativního výzkumu, a nástroje Accelerator.
ERI: soustřeďuje se zejména na průlomové a přelomové inovace, zaměřené zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti, a zároveň bude také podporovat všechny typy inovací včetně těch inkrementálních.
Oblasti působnosti: nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum, podpora budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo špičkových technologií; nástroj Accelerator, umožňující překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; další činnosti ERI, jako jsou ceny a stipendia a podnikatelské služby s přidanou hodnotou.
Evropské inovační ekosystémy
Oblasti působnosti: činnosti zahrnující především propojení, případně ve spolupráci s EIT, s národními a regionálními aktéry v oblasti inovací, a podporu provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států, regionů a přidružených zemí, v rozsahu od výměny praktických postupů a znalostí o inovační regulaci až po podporu sociálních dovedností pro inovace ve prospěch činností v oblasti výzkumu a inovací, včetně otevřených inovací a inovací zaměřených na uživatele, s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. To by mělo být provedeno v součinnosti mimo jiné s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.
Evropský inovační a technologický institut:
Oblasti působnosti (vymezené v příloze II): udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě; inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit institucí vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě; nová řešení pro trhy za účelem zvládání celosvětových výzev; synergie a přidaná hodnota v rámci programu.
4) Část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“
Prostřednictvím následujících činností by tato část měla sledovat konkrétní cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. d). Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentů, posilování cirkulace kvalifikovaných pracovníků a předcházení odlivu mozků, Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, jakož i podpoře nadnárodní spolupráce, a tím napomůže k optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího EVP, v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikovaná pracovní síla, v němž jsou výsledky výzkumu a inovací v široké míře šířeny a těší se porozumění a důvěře ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika Unie, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.
Tato část rovněž podpoří činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností národních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření sítí, jakož i činnosti zaměřené na podporu právních subjektů ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se připojily k již vybraným kolaborativním projektům, jichž se právní subjekty z takových zemí neúčastní.
Oblasti působnosti: rozšiřování účasti a šíření excelence i prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce (teaming), vytváření partnerství (twinning), „ERA Chairs“, iniciativ Evropské spolupráce v oblasti vědy a technologií (COST), iniciativ excellence a činností na posílení cirkulace kvalifikovaných pracovníků; reformování a posílení evropského systému výzkumu a inovací, včetně například prostřednictvím podpory reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, zajištění atraktivního pracovního prostředí a podpory rovnosti žen a mužů a občanské vědy.
PŘÍLOHA II
EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT (EIT)
Při provádění činností programu týkajících se EIT se uplatní následující:
Zdůvodnění
Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů Unie pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských vysokoškolských institucí, které mají stimulovat podnikání, stírat hranice mezi obory a institucionalizovat silnou mezioborovou spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa založení u evropských zakladatelů začínajících podniků. Příležitosti pro vzdělávání a odbornou přípravu podnikatelů a rozvoj tvůrčích dovedností hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni Unie, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé Unii, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé Unie.
EIT je současný největší evropský integrovaný inovační ekosystém spojující partnery z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. EIT i nadále podporuje svá znalostní a inovační společenství, což jsou rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními globálními výzvami, a posiluje inovační ekosystémy kolem těchto společenství. Postupuje cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikatelů a podporou vytváření inovativních podniků včetně synergie a doplňkovosti s ERI.
Nadále je v rámci celé Evropy třeba vyvíjet úsilí o rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy totiž stále nefungují optimálně, a to z řady důvodů, například:
interakci mezi inovačními subjekty stále brání organizační, regulační a kulturní překážky mezi nimi;
snahy posílit inovační ekosystémy musí těžit z koordinace a jasného zaměření na konkrétní cíle a dopad.
Aby bylo možno reagovat na budoucí společenské výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu šetrnému k životnímu prostředí, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: posilováním stávajících a podporou vytváření nových prostředí příznivých pro spolupráci a inovace; posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru; podporou nové generace podnikatelsky založených lidí; stimulací vzniku a rozvoje inovativních podniků, jakož i zviditelňováním a uznáváním výzkumných a inovačních činností financovaných Unií, zejména financování EIT, u širší veřejnosti.
Povaha a rozsah inovačních výzev si žádá vzájemné propojení a mobilizaci subjektů a zdrojů v evropském měřítku, a to podporou přeshraniční spolupráce. Je nezbytné odstranit hranice mezi disciplínami a podél hodnotových řetězců a podporovat vytváření příznivého prostředí pro účinnou výměnu znalostí a know-how a pro vývoj a přilákání podnikatelských talentů. Strategický inovační program EIT zajistí soudržnost s výzvami programu, jakož i doplňkovost k ERI.
Oblasti působnosti
Udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě
V souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 a strategickým inovačním programem EIT hraje EIT důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů reagujících na příslušné výzvy v celé Evropě. EIT zejména působí především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství, což jsou rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. I nadále posiluje inovační ekosystémy okolo nich, a to jejich otevíráním a podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT kromě toho posiluje inovační ekosystémy v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (RIS). EIT pracuje s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a očekávaného dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.
Hlavní rysy
posilování účinnosti a otevřenosti pro nové partnery stávajících znalostních a inovačních společenství, umožnění přechodu k dlouhodobé soběstačnosti a analyzování potřeb na zřízení nových znalostních a inovačních společenství za účelem řešení globálních výzev. Konkrétní tematické oblasti jsou stanoveny ve strategickém inovačním programu EIT zohledňujícím strategické plánování;
urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou uvedeny ve strategickém inovačním programu v úzké spolupráci se strukturálními fondy a případně dalšími vhodnými unijními programy.
Inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě
Vzdělávací činnosti EIT se posílí, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím účelného vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu vychází z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace, kreativitu a podnikání, zejména v souladu se strategií Unie pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT také podporuje modernizaci vysokoškolských institucí v celé Evropě a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.
Hlavní rysy
rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby společnosti, průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na inovace a podnikání, jako jsou „high tech“ dovednosti související s digitálními a udržitelnými klíčovými základními technologiemi;
posilování a rozšiřování značky EIT, aby se zvýšila viditelnost a uznání vzdělávacích programů EIT na základě partnerství mezi různými vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a společnostmi, za současného zvyšování jejich celkové kvality poskytnutím vzdělávacích programů typu učení praxí a účelného podnikatelského vzdělávání, jakož i mezinárodní mobilita a mobilita mezi organizacemi a mezi odvětvími;
vývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání;
posílení úlohy společenství absolventů EIT jako vzoru pro nové studenty a silného nástroje pro sdělování dopadu EIT.
Nová řešení pro trhy za účelem zvládání celosvětových výzev
EIT podporuje, posiluje a oceňuje podnikatele, inovátory, výzkumné pracovníky, pedagogy, studenty a další inovační subjekty, přičemž zajistí, že bude zohledňováno hledisko rovnosti žen a mužů, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na inkrementální a přelomové inovace. Činnosti jsou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (například předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k absolventům se zvláštní kvalifikací, předním uživatelům, začínajícím podnikům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).
Hlavní rysy
podpora vývoje nových produktů, služeb a tržních příležitostí, kde subjekty znalostního trojúhelníku spolupracují na přípravě řešení globálních problémů;
plná integrace celého inovačního hodnotového řetězce: od studenta po podnikatele, od myšlenky k produktu, z laboratoře k zákazníkovi. To zahrnuje podporu začínajících a rostoucích podniků;
poskytování služeb a podpory na vysoké úrovni inovativním podnikům, a to včetně technické pomoci pro doladění produktů nebo služeb, substantivního mentorování, podpory pro zajištění cílových zákazníků a získání kapitálu, aby tyto podniky rychle získaly přístup na trh a zrychlily proces svého růstu.
Synergie a přidaná hodnota v rámci programu
EIT znásobí své úsilí ve snaze využít synergií a doplňkovosti mezi stávajícími znalostními a inovačními společenstvími a s různými subjekty a iniciativami na úrovni Unie i na celosvětové úrovni a rozšiřovat svou síť spolupracujících organizací na strategické i operační úrovni a vyhnout se přitom zdvojování činností.
Hlavní rysy
úzká spolupráce s ERI a Programem Investoru při racionalizaci podpory (totiž financování a služeb) nabízené inovačním podnikům ve fázích začínajících podniků a rozšiřování kapacity, a to zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství;
plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat synergie a doplňkovost s dalšími částmi programu;
práce s členskými státy na vnitrostátní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby bylo možné synergické působení s národními a regionálními iniciativami, včetně strategií pro inteligentní specializaci, uvažované rovněž prostřednictvím evropských inovačních ekosystémů, za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků;
sdílení a šíření inovativních postupů a poznatků po celé Evropě i mimo ni s cílem přispět k inovační politice v Evropě v koordinaci s dalšími částmi programu;
poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k návrhu a realizaci politických priorit Unie, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Komise, jinými programy Unie a jejich zainteresovanými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky;
využívání synergií s jinými programy Unie, včetně programů, které podporují rozvoj lidského kapitálu a inovace (jako jsou například COST, ESF+, EFRR, Erasmus+, Kreativní Evropa a COSME Plus/jednotný trh nebo Program Investoru);
budování strategických aliancí s klíčovými aktéry v oblasti inovací na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni a podpora znalostních a inovačních společenství při rozvoji spolupráce a vazeb s klíčovými partnery z třetích zemí v rámci znalostního trojúhelníku, a to s cílem otevřít nové trhy pro řešení podporovaná znalostními a inovačními společenstvími a přilákat financování a talenty ze zahraničí. Je podporována účast třetích zemí se zohledněním zásady reciprocity a vzájemných přínosů.
PŘÍLOHA III
EVROPSKÁ PARTNERSTVÍ
Evropská partnerství budou vybrána a prováděna, monitorována, hodnocena, postupně ukončena nebo obnovena na základě těchto kritérií:
Výběr
Prokázání toho, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu prostřednictvím zapojení a závazku partnerů, zejména při zajišťování jasných výsledků pro Unii a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, při zajišťování konkurenceschopnosti Unie, udržitelnosti a přispívání k posilování EVP a případně mezinárodních závazků.
V případě institucionalizovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU je povinná účast nejméně 40 % členských států:
soudržnost a synergie evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí Unie podle pravidel programu v co nejširším rozsahu;
transparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů ve vztahu k očekávaným výsledkům a dopadům a pokud jde o zapojení partnerů a zainteresovaných subjektů z celého hodnotového řetězce, z různých odvětví, prostředí a oborů, včetně v případě potřeby mezinárodních partnerů a zainteresovaných subjektů, při zachování evropské konkurenceschopnosti; jasné podmínky podpory účasti malých a středních podniků a šíření a využívání výsledků, zejména malými a středními podniky, a to i prostřednictvím zprostředkujících organizací;
předchozí doložení doplňkovosti a zaměření evropského partnerství, včetně společné strategické vize o smyslu evropského partnerství. Tato vize zahrnuje zejména:
identifikaci měřitelných očekávaných výstupů, výsledků a dopadů v konkrétních časových rámcích, včetně klíčové hospodářské nebo společenské hodnoty pro Unii;
prokázání očekávaných kvalitativních a významných kvantitativních pákových efektů, včetně metody měření klíčových ukazatelů výkonnosti;
přístupy zajišťující flexibilitu provádění a přizpůsobení se měnícím se politickým nebo společenským potřebám nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku s cílem zvýšit soudržnost politiky mezi regionální, národní a unijní úrovní;
ústupovou strategii a opatření na postupné ukončení programu;
předchozí prokázání dlouhodobého závazku partnerů, včetně minimálního podílu veřejných nebo soukromých investic.
V případě institucionalizovaných evropských partnerství zřízených v souladu s článkem 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU činí finanční nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé takové institucionalizované evropské partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků. U jiných partnerů, než je Unie a zúčastněné státy, by se měly finanční příspěvky zaměřit především na pokrytí administrativních nákladů a nákladů na koordinaci a podporu a nákladů týkajících se dalších nesoutěžních činností.
Provádění:
systémový přístup, který zajistí aktivní a včasné zapojení členských států a dosažení očekávaných dopadů evropského partnerství prostřednictvím flexibilního provádění společných akcí s velkou přidanou hodnotou Unie, které jdou rovněž nad rámec společných výzev k předkládání výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které se týkají absorpce tržních, regulačních a politických opatření;
vhodná opatření zajišťující kontinuální otevřenost iniciativy a transparentnost v průběhu provádění, zejména pokud jde o stanovení priorit a účast ve výzvách k podávání návrhů, informování o fungování řízení, viditelnost Unie, komunikační a informační opatření, šíření a využívání výsledků, včetně jasné otevřené přístupové/uživatelské strategie v rámci hodnotového řetězce; vhodná opatření na informování malých a středních podniků a podporu jejich účasti.
koordinace nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit optimální míru jejich vzájemného propojení a efektivní synergické působení, rovněž za účelem překonání případných překážek provádění na národní úrovni a zvýšení využitelnosti nákladů;
závazky, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky od jednotlivých partnerů v souladu s vnitrostátními ustanoveními po celou dobu trvání iniciativy;
v případě institucionalizovaných evropských partnerství přístup Komise k výsledkům a jiným informacím, jež s akcí souvisejí, pro účely rozvoje, provádění a monitorování politik nebo programů Unie.
Monitorování:
systém monitorování v souladu s požadavky stanovenými článkem 50 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů, pokroku a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření;
pravidelné zvláštní zprávy o kvantitativních a kvalitativních pákových efektech, včetně vyčleněných a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvků, viditelnosti a umístění v mezinárodním kontextu a dopadu na rizika investic ze soukromého sektoru určených na výzkum a inovace;
podrobné informace o procesu hodnocení a výsledcích ze všech výzev k podávání návrhů v rámci evropských partnerství, jež mají být poskytnuty včas a mají být přístupné ve společné elektronické databázi.
Hodnocení, postupné ukončení a obnovení:
hodnocení dopadů dosažených na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o stanovené cíle a klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou podkladem pro hodnocení programu uvedené v článku 52, a to včetně posouzení nejúčinnějšího způsobu politických zásahů pro veškeré budoucí akce; umístění každého případného obnovení evropského partnerství v celkovém prostředí evropských partnerství a jeho politických priorit;
nedojde-li k obnově, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení financování programu v souladu s podmínkami a lhůtami dohodnutými předtím s legálně zapojenými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty.
PŘÍLOHA IV
SYNERGIE S JINÝMI UNIJNÍMI PROGRAMY
Synergie s jinými unijními programy je založena na doplňkovosti mezi koncepcí a cíli programů a na kompatibilitě finančních pravidel a procesů na úrovni provádění.
Financování z programu se použije pouze na financování výzkumných a inovačních činností. Strategické plánování zajistí sladění priorit pro jednotlivé unijní programy a zajistí konzistentní možnosti financování v různých fázích cyklu výzkumu a inovací. Synergie s dalšími unijními programy a politikami je mimo jiné přínosná v případě misí a evropských partnerství.
Využití výsledků výzkumu a inovativních řešení vytvořených v programu je usnadněno s podporou dalších unijních programů, zejména prostřednictvím strategií šíření a využívání výsledků, předávání znalostí, doplňkových a kumulativních zdrojů financování a doprovodných opatření. Financování výzkumných a inovačních činností využívá harmonizovaných pravidel, která mají zajistit přidanou hodnotu Unie, zabránit překrývání s různými programy Unie a usilovat o maximální účinnost a administrativní zjednodušení.
Níže uvedené odstavce podrobněji stanoví, jak se tato synergie uplatňuje mezi rámcovým programem a různými programy Unie:
Synergie s Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP) zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby zemědělského odvětví a venkovských oblastí v Unii byly zjišťovány například v rámci evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ a zohledňovány v rámci strategického plánování programu a pracovních programů;
SZP co nejlépe využívala výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovativních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovými programy pro výzkum a inovace a z evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ a z příslušných znalostních a inovačních společenství EIT;
EZFRV podporoval zavádění a šíření znalostí a řešení vzešlých z výsledků programu, jež vedou k dosažení dynamičtějšího zemědělského odvětví a novým příležitostem rozvoje venkovských oblastí.
Synergie s Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF) zajistí, aby:
rámcový program a ENRAF byly úzce propojeny, jelikož se unijní výzkumné a inovační potřeby v oblasti mořské a integrované námořní politiky budou naplňovat prostřednictvím strategického plánování programu;
ENRAF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a integrované námořní politiky; ENRAF rovněž podporoval shromažďování, zpracování a monitorování údajů z terénu a šířil příslušné akce podpořené rámcovým programem, čímž se přispívá k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky Unie, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků.
Synergie s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) zajistí, aby:
opatření v rámci alternativního a kumulativního financování z EFRR a rámcového programu podporovala činnosti vytvářející propojení zejména mezi strategiemi pro inteligentní specializaci a excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních a nadnárodních programů a panevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit EVP a přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje;
EFRR se mimo jiné zaměřoval na rozvoj a posílení regionálních a místních výzkumných a inovačních ekosystémů, sítí a průmyslovou transformaci, včetně podpory budování výzkumných a inovačních kapacit i využívání výsledků a zavádění nových technologií a inovativních a klimaticky šetrných řešení vzešlých z rámcových programů pro výzkum a inovace prostřednictvím EFRR.
Synergie s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:
ESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované programem prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních programů, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro vyvíjející se požadavky trhu práce;
opatření týkající se alternativního a kombinovaného financování z ESF+ mohla být využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit EVP;
ESF+ začlenil inovativní technologie a nové modely podnikání a řešení, zejména ty vzešlé z programu, a přispěl tak k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a evropským občanům usnadnil přístup k lepší a bezpečnější zdravotní péči.
Synergie s programem „EU pro zdraví“ zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby Unie v oblasti zdraví byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;
program „EU pro zdraví“ přispěl k zajištění co nejlepšího využití výsledků výzkumu, zejména těch, které vzešly z programu.
Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby v odvětví dopravy, energetiky a digitálních technologií v Unii byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;
Nástroj pro propojení Evropy podpořil rozsáhlé zavádění nových inovativních technologií a řešení v oblastech dopravy, energetiky a digitálních fyzických infrastruktur, a to zejména těch, které vzešly z rámcových programů pro výzkum a inovace;
se usnadnila výměna informací a údajů mezi programem a projekty Nástroje pro propojení Evropy, např. upozorněním na technologie z programu s vysokou tržní připraveností, jež by díky Nástroji pro propojení Evropy mohly najít další uplatnění.
Synergie s programem Digitální Evropa zajistí, aby:
přes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;
výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu; k tomu patří například výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologií distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé kombinují digitální technologie s fyzickými) a podpora digitálních výzkumných infrastruktur;
se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur, a to například v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologií distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění napříč Unií stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v unijním rámci v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Unii, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;
kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa byly k dispozici výzkumné a inovační komunitě, včetně činností podporovaných v rámci programu, mj. testování, zkoušení a předvádění napříč všemi odvětvími a obory;
v rámci programu Digitální Evropa byly postupně využity a zaváděny nové digitální technologie vyvinuté díky programu;
iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v rámci příslušných znalostních a inovačních společenství EIT byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;
vznikly silné koordinační mechanismy pro strategické plánování, operační postupy a struktury řízení v případě obou programů.
Synergie s programem pro jednotný trh zajistí, aby:
program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se dotýkají malých a středních podniků, a podporoval podnikání a zakládání a růst podniků a aby mezi programem pro jednotný trh a akcemi EIT i ERI zaměřenými na inovativní podniky existovala doplňkovost, stejně jako v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky, a to zejména tam, kde trh nenabízí udržitelné financování;
síť Enterprise Europe Network spolu s dalšími stávajícími strukturami na podporu malých a středních podniků (např. národní kontaktní místa agentury pro inovace, centra pro digitální inovace, odborná střediska, inkubátory) nabízely v rámci programu, včetně ERI, podpůrné služby.
Synergie s programem LIFE – programem pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby s cílem čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci Unie byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;
program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušné politiky a právních předpisů v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu, a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální a regionální úrovni, kde může pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo přechodu na čistou energii; program LIFE bude i nadále podněcovat synergie zejména s programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu;
standardní akční projekty LIFE podporovaly vývoj, testování nebo demonstrace vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně programu. Jak EIT, tak ERI mohou podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.
Synergie s programem Erasmus+ zajistí, aby:
kombinované zdroje z programu, mimo jiné z EIT, a programu Erasmus+ byly využity na podporu činností zaměřených na posílení, modernizaci a transformaci evropských vysokoškolských institucí. Program doplní podporu programu Erasmus+ pro iniciativu Evropské univerzity, a to její výzkumný rozměr, tam, kde je to vhodné, a sice jako součást rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností. Činnosti EIT by mohly doplňovat strategie, které mají být prováděny v rámci iniciativy Evropské univerzity;
program a program Erasmus+ podpořily integraci vzdělávání a výzkumu tím, že vysokoškolským institucím pomohou při formulaci a zavádění společných vzdělávacích, výzkumných a inovačních strategií a sítí, obohacování vzdělávacích systémů, vyučujících a školitelů nejnovějšími poznatky a zkušenostmi z výzkumu s cílem zprostředkovat aktivní zkušenost s výzkumem všem studentům a vysokoškolským pracovníkům, zejména výzkumným pracovníkům, a podpořit i další činnosti sloužící integraci vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a inovací.
Synergie s kosmickým programem Unie zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby kosmického programu Unie a předcházejícího a navazujícího kosmického odvětví v rámci Unie byly zjišťovány a stanovovány jako součást strategického plánování programu. Akce pro výzkum vesmíru prováděné prostřednictvím programu jsou prováděny dle vhodnosti s ohledem na zadávání veřejných zakázek a způsobilost právních subjektů v souladu s kosmickým programem Unie;
se družicová data a služby zpřístupněné veřejnosti kosmickým programem Unie využívaly k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, mimo jiné v programu, zejména pokud jde o udržitelnost potravin a přírodních zdrojů, sledování klimatu, atmosféru, půdu, pobřežní a mořské prostředí, chytrá města, propojenou a automatizovanou mobilitu, bezpečnost a zvládání katastrof;
služby přístupu k datům a informacím z programu Copernicus přispívaly k evropskému cloudu pro otevřenou vědu a usnadňovaly tak výzkumným pracovníkům, vědcům a inovátorům přístup k datům programu Copernicus; výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ představovaly zásadní prvky pozorovací infrastruktury in situ umožňující činnost služeb programu Copernicus a aby ony mohly využívat informací vytvořených službami programu Copernicus.
Synergie s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástrojem předvstupní pomoci (IPA III) zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby v oblastech působnosti nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a NPP III byly zjišťovány prostřednictvím strategického plánování programu v souladu s cíli udržitelného rozvoje;
výzkumné a inovační činnosti programu za účasti třetích zemí a cílené akce mezinárodní spolupráce usilovaly o harmonizaci a soudržnost se souběžnými akcemi zaměřenými na zavádění a budování kapacit v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a NPP III, a to na základě společného stanovení potřeb a oblastí intervence.
Synergie s Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro správu hranic v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zajistí, aby:
výzkumné a inovační potřeby v oblasti bezpečnosti a integrované správy hranic byly zjišťovány a stanovovány prostřednictvím strategického plánování programu;
Fond pro vnitřní bezpečnost a Fond pro integrovanou správu hranic podpořily zavedení nových inovativních technologií a řešení, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnostního výzkumu.
Synergie s Programem InvestEU zajistí, aby:
program poskytoval kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI pro inovátory, pro něž je typická vysoká míra rizika a pro něž trh neposkytuje dostatečné a udržitelné financování a aby program zároveň podpořil účinné poskytování a řízení soukromé části kombinovaného financování prostřednictvím fondů a zprostředkovatelů podporovaných v rámci Programu InvestEU a dalších;
finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci Programu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky, čímž by přispěl k plnění cílů obou programů, jakož i k vytvoření silných doplňujících vazeb mezi oběma programy;
program poskytoval vhodnou podporu tak, aby bylo případně možné pomoci přesměrovat projekty financovatelné komerčními úvěry, nevhodné pro financování z prostředků ERI, do Programu InvestEU.
Synergie s inovačním fondem v rámci systému obchodování s emisemi (dále jen „inovační fond“) zajistí, aby:
se inovační fond zaměřil zejména na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také na produkty nahrazující produkty náročné na uhlík, a aby pomohl podpořit koncipování a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, jakož i na inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků;
program financoval vývoj a demonstrace technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení unijních cílů v oblasti klimatické neutrality, energetiky a transformace průmyslu, zejména prostřednictvím činností v pilíři II a pilíři III;
s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl inovační fond podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů, které mohly obdržet podporu z programu, přičemž se mezi oběma programy vytvoří silné doplňující vazby.
Synergie s mechanismem pro spravedlivou transformaci zajistí, aby:
byly prostřednictvím strategického plánování programu zjišťovány potřeby výzkumu a inovací s cílem podpořit řádnou a spravedlivou transformaci na klimatickou neutralitu;
bylo prosazováno zavádění a rozšiřování inovativních a klimaticky šetrných řešení, zejména těch, která vzešla z programu.
Synergie s programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zajistí, aby:
program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vypracovaly široce pojaté akce na podporu vzdělávání a odborné přípravy (včetně akcí „Marie Skłodowska-Curie“) s cílem zachovat a rozvíjet v Evropě potřebné dovednosti;
program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vypracovaly společné výzkumné akce s důrazem na průřezové aspekty bezpečného a zabezpečeného využívání neenergetických aplikací ionizujícího záření v sektorech, jako jsou lékařství, průmysl, zemědělství, kosmické odvětví, změna klimatu, bezpečnost a připravenost na mimořádné události, jakož i příspěvek k jaderné vědě.
Potenciální synergie s Evropským obranným fondem je přínosem pro civilní a obranný výzkum s cílem zamezit zbytečnému zdvojování činností a je v souladu s článkem 5 a čl. 7 odst. 1.
Synergie s programem Kreativní Evropa bude posílena zjišťováním výzkumných a inovačních potřeb v oblasti kulturních a kreativních politik ve strategickém plánování programu.
Synergie s Nástrojem pro oživení a odolnost zajistí, aby:
byly prostřednictvím strategického plánování programu zjišťovány výzkumné a inovační potřeby na podporu zvýšení odolnosti ekonomik a společnosti členských států a jejich lepší připravenosti na budoucnost;
bylo podporováno zavádění a rozšiřování inovativních řešení, zejména těch, která vzešla z programu.
PŘĺLOHA V
KLÍČOVÉ UKAZATELE ZPŮSOBŮ DOSAHOVÁNÍ DOPADŮ
Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování pokroku programu při dosahování jeho cílů, jak stanoví článek 3. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase a odrážejí tři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecký, společenský a technologicko-ekonomický dopad. U každé z těchto kategorií dopadů se uplatňují zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, zahrnující i období po ukončení programu, s možností příslušného rozčlenění, včetně rozčlenění podle členských států a přidružených zemí. Tyto ukazatele se sestaví za použití kvantitativních a kvalitativních metodik. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.
Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů jsou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni podrobnosti dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.
Kromě toho a nad rámec klíčových ukazatelů způsobů dosahování dopadů jsou jako součást údajů o řízení a provádění podle článku 50 téměř v reálném čase shromažďovány a vykazovány údaje o optimalizovaném provádění programu na posílení EVP, podporující účast všech členských států založenou na excelenci v programu a rovněž usnadňující kooperativní vazby v evropském výzkumu a inovacích. To zahrnuje sledování kooperativních vazeb, analýzu sítí, údaje o návrzích, žádostech, účasti a projektech, údaje o žadatelích a účastnících, včetně údajů o typu organizace (jako jsou organizace občanské společnosti, malé a střední podniky a soukromý sektor), země (členěno konkrétně podle skupin zemí, jako jsou členské státy, přidružené země a třetí země), pohlaví, úlohy v projektu, vědního oboru/odvětví, včetně společenských věd a humanitních oborů) a sledování míry začleňování klimatických hledisek a související výdaje.
Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy
Očekává se, že dopady programu v oblasti vědy budou nové vysoce kvalitní znalosti, posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací a podpora šíření znalostí a otevřené vědy. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
tabulka 1
Vědeckédopady |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Vytváření nových vysoce kvalitních znalostí |
Publikace – počet recenzovaných vědeckých publikací programu, jež jsou výsledkem programu |
Citace – vážený citační index recenzovaných vědeckých publikací programu v daném oboru, jež jsou výsledkem programu |
Věda světové úrovně – počet a podíl recenzovaných publikací, jež jsou výsledkem projektů financovaných z programu, jež představují zásadní příspěvek k jednotlivým vědeckým oborům |
Posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací |
Dovednosti – Počet výzkumných pracovníků zapojených do činností v rámci projektů programu ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, předávání zkušeností / poradenství, mobilita a přístup k výzkumným a inovačním infrastrukturám) financovaných z programu |
Kariéra – počet a podíl výzkumných pracovníků zapojených do programu, kterým se během programu zvýšila kvalifikace a kteří dosáhli většího individuálního vlivu ve svém oboru v oblasti výzkumu a inovací |
Pracovní podmínky – počet a podíl výzkumných pracovníků zapojených do programu, kterým se během programu zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky, včetně mezd |
Podpora šíření znalostí a otevřené vědy |
Sdílené znalosti – podíl výzkumných výstupů, jež jsou výsledkem programu (veřejně přístupná data, publikace, software atd.) sdílených prostřednictvím infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti |
Šíření znalostí – podíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výzkumným výstupům, jež jsou výsledkem programu |
Nové způsoby spolupráce – podíl příjemců programu, kteří vytvořili nové nadoborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výzkumných výstupů, jež jsou výsledkem programu |
Ukazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti
Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit Unie a globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, v návaznosti na zásady Agendy 2030 a cíle Pařížské dohody, prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků díky misím v oblasti výzkumu a inovací a evropským partnerstvím a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, jež budou v konečném důsledku přispívat k lidskému blahobytu. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadu.
tabulka 2
Dopady ve společnosti |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Řešení politických priorit Unie a globálních výzev prostřednictvím výzkumu a inovací |
Výsledky – počet a podíl výsledků zaměřených na řešení konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: počtu a podílu výsledků s významem pro klima zaměřených na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody |
Řešení – počet a podíl inovací a výstupů výzkumu na řešení konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody |
Přínosy – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků financovaných programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit Unie a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje), včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: odhadovaného souhrnného dopadu v důsledku využití výsledků financovaných programem s významem pro klima na plnění závazků Unie podle Pařížské dohody včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) |
Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací |
Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací – výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Mise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací – výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Mise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací – dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Posílení zavádění výzkumu a inovací ve společnosti |
Společná tvorba – počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané Unie a koncoví uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací |
Zapojení – Počet a podíl zúčastněných právních subjektů disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu financovaného programem |
Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti – zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení dosažených v rámci programu |
Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti technologií a hospodářství
Očekávané dopady tohoto programu v oblasti technologií a hospodářství, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků včetně začínajících podniků, povedou k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok při dosahování těchto dopadů je sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadu.
tabulka 3
Technologický a hospodářský dopad |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Vytváření růstu založeného na inovacích |
Výsledky v podobě inovací – počet inovativních produktů, postupů nebo metod, jež jsou výsledkem programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví |
Inovace – počet inovací, jež jsou výsledkem projektů financovaných programem (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví |
Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace v rámci programu |
Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst |
Podporovaná pracovní místa – počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u zúčastněných právních subjektů za účelem provedení projektu financovaného v rámci programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Zachovaná pracovní místa – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u zúčastněných právních subjektů po ukončení projektu financovaného v rámci programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací |
Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím v rámci programu |
Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití nebo rozšíření výsledků programu (včetně přímých zahraničních investic) |
Příspěvek k plnění cíle 3 % – pokrok Unie směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení programu |
PŘÍLOHA VI
OBLASTI PRO ZAVEDENÍ MOŽNÝCH MISÍ A MOŽNÝCH INSTITUCIONÁLNÍCH EVROPSKÝCH PARTNERSTVÍ PODLE ČLÁNKU 185 NEBO 187 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU
V souladu s články 8 a 12 tohoto nařízení jsou v této příloze stanoveny oblasti pro zavedení možných misí a možných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU.
Oblasti pro zavedení možných misí
Každá mise se řídí zásadami stanovenými v čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení.
Oblasti pro zavedení možných institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU
Proces posuzování potřeby zavedení institucionalizovaného evropského partnerství v jedné z výše zmíněných oblastí pro partnerství může vést v souladu s právem podnětu Komise k předložení legislativního návrhu. Kromě toho může příslušná oblast pro evropské partnerství také spadat do partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto nařízení nebo být provedena prostřednictvím jiných výzev k podávání návrhů v rámci tohoto programu.
Jelikož možné oblasti pro institucionalizovaná evropská partnerství pokrývají široké tematické oblasti, lze je v závislosti na posouzených potřebách provést prostřednictvím více než jednoho evropského partnerství.
( 1 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
( 2 ) Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
( 5 ) Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.
( 6 ) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj)
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).