(EU) 2021/523Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

Publikováno:	Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30-89	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	24. března 2021	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	26. března 2021	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2021
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. března 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107 26.3.2021, s. 30)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024,	L 795	1	29.2.2024

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/523

ze dne 24. března 2021,

kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU, jenž poskytuje záruky EU na podporu finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery, které přispívají k cílům interních politik Unie.

Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus k zajištění podpory rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a k zajištění pomoci při budování souvisejících kapacit (dále jen „Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech (dále jen „Portál InvestEU“).

Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, jeho rozpočet a výše záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

„zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a na požádání splatná rozpočtová záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení účinnosti vstupem v platnost jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

„oblastí politiky“ cílená oblast, kterou má záruka EU podpořit, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1;

„složkou“ část záruky EU vymezená z hlediska původu zdrojů, kterými je jištěna;

„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu Unie či obojí a vratné formy podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze na unijní programy financované z jiných zdrojů než z rozpočtu Unie, jako je Inovační fond systému EU ETS, nahlížet jako na programy Unie financované z rozpočtu Unie;

„skupinou EIB“ EIB, její dceřiné společnosti a jiné subjekty zřízené v souladu s čl. 28 odst. 1 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“);

„finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika, který se poskytuje za podmínek pari passu se zárukou EU nebo v jiné formě, která umožňuje účinné provádění Programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů;

„dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, v němž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu, jak je stanoveno v článku 10;

„finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování s využitím kteréhokoli typu financování uvedeného v článku 16;

10)

„finanční a investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;

11)

„fondy ve sdíleném řízení“ fondy, které umožňují přidělení části těchto fondů na tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti, které mají být zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti na období 2021-2027, Evropský sociální fond plus (ESF+), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „nařízení o ESF+ na období 2021-2027“), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o zrušení nařízení (EU) č. 508/2014, a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (dále jen „nařízení o strategických plánech SZP“);

12)

„záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner upřesní podmínky pro navrhování finančních a investičních operací, aby na ně mohla být poskytnuta záruka EU, pro poskytnutí záruky EU na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s tímto nařízením;

13)

„prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný finanční zprostředkovatel, se kterou Komise uzavřela záruční dohodu;

14)

„významným projektem společného evropského zájmu“ projekt, který splňuje všechna kritéria stanovená ve sdělení Komise nazvaném „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ nebo v jakékoli následné revidované verzi uvedeného sdělení;

15)

„poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro fungování Poradenského centra InvestEU;

16)

„poradenskou iniciativou“ technická pomoc a poradenské služby, které podporují investice, včetně činností spojených s budováním kapacit, poskytované poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonnými agenturami;

17)

„poradním partnerem“ způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela poradní dohodu za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise, nebo výkonných agentur;

18)

„investiční platformou“ zvláštní účelová jednotka, spravovaný účet, smluvní režim spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režim zavedený jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů a jež mohou zahrnovat:

národní platformu nebo platformu na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

přeshraniční platformu, platformu pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformu, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o investiční projekty v určité zeměpisné oblasti;

tematickou platformu, která sdružuje investiční projekty v určitém odvětví;

19)

„mikrofinancováním“ mikrofinancování ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027;

20)

„národní podpůrnou bankou či institucí“ právní subjekt, který vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a který členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřily prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

21)

„malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 1 );

22)

„malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není malým a středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 499 zaměstnanců;

23)

„sociálním podnikem“ sociální podnik ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

Obecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

růstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, udržitelnosti hospodářství Unie a jeho environmentálního a klimatického rozměru, jež přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k vytváření kvalitních pracovních míst;

sociální odolnosti, inkluzivitě a inovativnosti Unie;

podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;

integraci kapitálových trhů Unie a posilování vnitřního trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a podpory udržitelného financování;

podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti; nebo

udržitelnému a inkluzivnímu oživení hospodářství Unie po krizi způsobené onemocněním COVID-19, a to mimo jiné poskytnutím kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly touto krizí negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, k udržení a posílení stávajících strategických hodnotových řetězců hmotných či nehmotných aktiv, k rozvoji nových řetězců a zachování a posílení činností, které mají pro Unii strategický význam, včetně významných projektů společného evropského zájmu, pokud jde o kritickou infrastrukturu, a to jak fyzickou, tak i virtuální, transformační technologie, průlomové inovace a vstupy pro podniky a spotřebitele, a k podpoře udržitelné transformace; nebo

▼M1

podpoře investic přispívajících k plnění cílů Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) uvedených v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ( 2 ).

▼B

Program InvestEU má tyto specifické cíle:

podporu finančních a investičních operací souvisejících s udržitelnou infrastrukturou v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a);

podporu finančních a investičních operací souvisejících s výzkumem, inovacemi a digitalizací, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh, v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b);

zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací a posilování globální konkurenceschopnosti těchto malých a středních podniků;

zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování pro sociální podniky, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. d).

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) činí 26 152 310 073 EUR v běžných cenách. Vytvoří se na ni rezervy v míře 40 %. Částka uvedená v čl. 35 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se rovněž zohlední pro účely příspěvku k tvorbě rezerv vyplývající z této míry tvorby rezerv.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení lze poskytnout dodatečné prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí odpovídající částky podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“) a ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.

Dodatečné prostředky záruky EU pro účely složky členského státu mohou členské státy poskytnout rovněž v penězích nebo ve formě záruky. Částka poskytnutá v penězích představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 druhé věty finančního nařízení.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5 tohoto nařízení, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s čl. 218 odst. 2 finančního nařízení.

Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 14 825 000 000 EUR v běžných cenách přidělí na operace k realizaci opatření uvedených v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 k naplnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 11 327 310 073 EUR v běžných cenách přidělí na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2.

Částky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce budou k dispozici až od data uvedeného v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2020/2094.

Orientační rozdělení záruky EU pro účely složky EU je stanoveno v příloze I tohoto nařízení. Komise se může případně odchýlit od částek uvedených v příloze I až o 15 % na každý cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d). O případných odchylkách Komise informuje Evropský parlament a Radu.

Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách VI a VII činí 430 000 000 EUR v běžných cenách.

Částku uvedenou v odstavci 3 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 9 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a každá oblast politiky podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle čl. 218 odst. 2 finančního nařízení:

členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

země evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním odstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

Záruka EU se provádí v nepřímém řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) a vi) finančního nařízení. Další formy financování z prostředků Unie v rámci tohoto nařízení se provádí v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s finančním nařízením, a to včetně grantů prováděných v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem, co nejplynuleji a způsobem zajišťujícím účinnou a soudržnou podporu politik Unie.

Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů, nebo kryté inovačním fondem systému EU ETS, musí:

být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

být v souladu s tímto nařízením.

Operace kombinování zdrojů, které zahrnují finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez využití záruky EU v rámci tohoto nařízení, musí být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

V souladu s odst. 2 tohoto článku se o nevratných formách podpory a finančních nástrojích z rozpočtu Unie, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, rozhoduje podle pravidel příslušného unijního programu a provádí se v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s hlavou X finančního nařízení.

Při podávání zpráv o těchto operacích kombinování zdrojů se věnuje pozornost také jejich souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, jakož i jejich souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Kombinace portfolií

Podporu ze záruky EU podle tohoto nařízení, podporu Unie poskytovanou prostřednictvím finančních nástrojů, které byly zavedeny na základě programů v programovém období 2014–2020, a podporu Unie ze záruky EU zavedenou nařízením (EU) 2015/1017 lze kombinovat ve finančních produktech, které má EIB nebo EIF zavést podle tohoto nařízení.

Odchylně od čl. 19 odst. 2 a čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce může krýt záruka EU podle tohoto nařízení také ztráty uvedené v čl. 19 odst. 2 ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.

Bez ohledu na cíle finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 lze rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 použít na krytí ztrát ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1.

Ztráty, příjmy a vrácené prostředky z finančních produktů podle odstavce 1 a případné zpětně získané finanční prostředky se poměrným dílem rozdělí mezi finanční nástroje a záruky EU podle uvedeného odstavce, které tomuto finančnímu produktu poskytují kombinovanou podporu Unie.

▼M1

Odchylně od prvního pododstavce, pokud je podpora z finančních nástrojů kombinována ve finančním produktu v podřízené pozici vůči záruce EU podle tohoto nařízení, případně vůči záruce EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017, mohou být ztráty, příjmy a vrácené prostředky z finančních produktů podle odstavce 1 a případné zpětně získané finanční prostředky rovněž rozděleny nikoli poměrným dílem mezi finanční nástroje a záruku EU podle tohoto nařízení, případně záruku EU stanovenou nařízením (EU) 2015/1017.

▼B

Podmínky finančních produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně příslušných poměrných dílů ze ztrát, příjmů a vrácených a zpětně získaných prostředků jsou uvedeny v záruční dohodě uvedené v článku 17.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 8

Oblasti politiky

Fond InvestEU působí prostřednictvím následujících čtyř oblastí politiky, které se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jejich konkrétní působnosti:

oblasti politiky týkající se udržitelné infrastruktury, která zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, mimo jiné v souladu s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, v oblasti obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energetiky, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitální konektivity a přístupu k ní, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surovin, kosmu, oceánů, vody, včetně vnitrozemských vodních cest, nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s nimi a se zásadami oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, kulturního dědictví, cestovního ruchu, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti či odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

oblasti politiky týkající se výzkumu, inovací a digitalizace, která zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh za účelem podpory tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení a podpory rozšiřování inovativních společností, jakož i digitalizaci průmyslu Unie;

oblasti politiky týkající se malých a středních podniků, která zahrnuje přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně inovativních a těch, které působí v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací;

oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností, která zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu včetně zdravotnické a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení, sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, inkluzi a přístupnost, kulturní a kreativní činnosti se sociálním cílem a integraci zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

Režim pro spravedlivou transformaci se zavede horizontálně ve všech oblastech politiky. Tento režim zahrnuje investice, které řeší sociální, hospodářské nebo environmentální výzvy vyplývající z procesu transformace na cestě k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality, jehož má být dosaženo do roku 2050, a jsou prospěšné pro území uvedená v plánu spravedlivé transformace vypracovaném členským státem v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci.

Všechny oblasti politiky mohou zahrnovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zvyšování odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců.

V případě strategických investic v odvětví obrany a kosmu a do kybernetické bezpečnosti, jakož i do specifických druhů projektů se skutečnými a přímými bezpečnostními důsledky v kritických odvětvích stanoví investiční pokyny přijaté v souladu s odstavcem 9 tohoto článku (dále jen „investiční pokyny“) za účelem ochrany bezpečnosti Unie a jejích členských států omezení, pokud jde o konečné příjemce kontrolované třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí a konečné příjemce, jejichž výkonné vedení je mimo Unii. Tato omezení jsou stanovena v souladu se zásadami, které se týkají způsobilých subjektů a jež jsou uvedeny v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092, a v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU.

Investiční pokyny stanoví případné nezbytné požadavky týkající se kontroly a výkonného vedení konečných příjemců v dalších oblastech a kontroly zprostředkovatelů, přičemž jsou zohledněna příslušná hlediska veřejného pořádku nebo bezpečnosti. Při zohlednění těchto požadavků stanoví řídící rada jakékoli další nezbytné požadavky.

V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru spadá pod více než jednu oblast politiky, přiřadí se k oblasti politiky, pod kterou spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, pokud není v investičních pokynech stanoveno jinak.

Finanční a investiční operace se prověřují, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Pokud takový dopad mají, podléhají prověření z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady a maximalizovaly přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé projektů, kteří žádají o financování, odpovídající informace založené na pokynech uvedených v odstavci 6. Z prověření se vyloučí malé projekty do určité velikosti stanovené v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, sdělí investičnímu výboru důvody.

Komise vypracuje pokyny k udržitelnosti, které v souladu s environmentálními a sociálními cíli a standardy Unie a s náležitým zřetelem k zásadě „významně nepoškozovat“, umožní:

v souvislosti s adaptací zajistit odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu na základě posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivních účinků opatření ke zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

zohlednit celkový dopad projektů na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost;

odhadovat sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako je například potřeba dekarbonizovat hospodářství;

určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;

poskytovat prováděcím partnerům pokyny pro účely prověřování podle odstavce 5.

Prováděcí partneři poskytnou informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

Prováděcí partneři použijí cíl, podle něhož musí alespoň 60 % investic v rámci oblasti politiky pro udržitelnou infrastrukturu přispět k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část záruky EU využitá pro oblast politiky pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena tak, aby bylo mezi jednotlivými oblastmi uvedenými v odst. 1 písm. a) dosaženo rovnováhy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno tak, že se stanoví investiční pokyny pro každou oblast politiky. Investiční pokyny rovněž stanoví postupy pro provádění režimu pro spravedlivou transformaci, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku. Tyto investiční pokyny se připraví v úzkém dialogu se skupinou EIB a dalšími potenciálními prováděcími partnery.

10.

V případě strategických finančních a investičních operací v obranném a kosmickém odvětví a v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou investiční pokyny stanovit omezení ohledně převodu a licencování práv duševního vlastnictví na kritické technologie a technologie, jež slouží k zajištění bezpečnosti Unie a jejích členských států, přičemž respektují pravomoc členských států v oblasti kontroly vývozu.

11.

Komise zpřístupní informace týkající se uplatňování a výkladu investičních pokynů prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.

Článek 9

Složky

Oblasti politiky uvedené v čl. 8 odst. 1 sestávají ze složky EU a složky členského státu. Tyto složky se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace takto:

složka EU je zaměřena na tyto situace:

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace související s prioritami politiky Unie;

ii)

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států nebo

iii)

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, které vyžadují vyvinutí inovativních finančních řešení a tržních struktur, zejména nová či komplexní selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů ve sdíleném řízení nebo dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se v Unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost.

Složky uvedené v odstavci 1 se případně využijí na podporu dané finanční nebo investiční operace doplňkově, včetně kombinace podpory z obou složek.

Článek 10

Zvláštní ustanovení použitelná na složku členského státu

Prostředky dobrovolně přidělené členským státem podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo prostředky poskytnuté v penězích v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení se použijí pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě, nebo pro možné příspěvky ve prospěch Poradenského centra InvestEU. Tyto prostředky se použijí jako příspěvek k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství podle ustanovení o přípravě a předložení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, v programech nebo ve strategickém plánu SZP, které přispívají v rámci Programu InvestEU k provedení příslušných opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost vypracovaném podle nařízení (EU) 2021/241 nebo v jiných případech pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích v závislosti na původu poskytnutých prostředků.

Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Čtvrtý pododstavec tohoto odstavce a odstavec 5 tohoto článku se nepoužijí na dodatečné prostředky poskytnuté členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.

Ustanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení.

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství podle ustanovení o schválení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle strategického plánu SZP podle nařízení o strategických plánech SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo strategického plánu SZP podle ustanovení o změnách strategického plánu SZP obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.

Dva nebo více členských států mohou s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

celkovou výši části záruky EU spadající pod složku členského státu, která přísluší danému členskému státu, míru tvorby rezerv na tuto část, výši příspěvků z fondů ve sdíleném řízení nebo příspěvků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem, zahajovací fázi tvorby rezerv a výše výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

strategii členského státu zahrnující finanční produkty a jejich minimální aktivační účinek, zeměpisné pokrytí, v případě potřeby včetně regionálního pokrytí, druhy projektů, investiční období a případně kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

potenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s čl. 15 odst. 1 čtvrtým pododstavcem a povinnost Komise informovat dotyčný členský stát o vybraném prováděcím partnerovi či partnerech;

případný příspěvek z fondů ve sdíleném řízení nebo z prostředků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem ve prospěch Poradenského centra InvestEU;

povinnosti předkládat členskému státu každoroční zprávy včetně zpráv o příslušných ukazatelích týkajících se cílů politiky uvedených v dohodě o partnerství, programu, strategickém plánu SZP nebo v plánech pro oživení a odolnost a uvedených v dohodě o příspěvcích;

ustanovení o náhradách za část záruky EU spadající pod složku členského státu;

případnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU v souladu s čl. 9 odst. 2, včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik.

Dohody o příspěvcích provádí Komise prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 17 a poradních dohod uzavřených s poradními partnery podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce.

▼M1

Není-li do dvanácti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se po vzájemné dohodě ukončí nebo prodlouží. Není-li do dvanácti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích částka stanovená v takové dohodě plně vázána prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, tato částka se příslušným způsobem pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ( 3 ) nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

▼B

Není-li záruční dohoda během období stanoveného v ustanoveních o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo v ustanoveních o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU o obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo v příslušné dohodě o příspěvcích v případě záruční dohody týkající se částek poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení řádně plněna, dohoda o příspěvcích se pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:

po zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním výše rezerv požadované dle míry tvorby rezerv stanovené v dohodě o příspěvcích se skutečnou výší rezerv opětovně využity podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP;

odchylně od čl. 213 odst. 4 finančního nařízení nebudou po zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;

Komise neprodleně informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční míry tvorby rezerv;

pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční míry tvorby rezerv, poskytne příslušný členský stát na žádost Komise do společného rezervního fondu podle článku 212 finančního nařízení částku ve výši až 5 % počáteční míry tvorby rezerv.

Pokud jde o částky uvedené v čl. 4 odst. 1 třetím pododstavci, správu ročních přebytků a doplňování rezerv po zahajovací fázi se upraví v dohodě o příspěvcích.

KAPITOLA III

Partnerství mezi Komisí a skupinou EIB

Článek 11

Působnost partnerství

Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení, aby podpořily provádění Programu InvestEU a zajistily konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinné provádění. V souladu s tímto nařízením a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 3, skupina EIB:

provede část záruky EU uvedenou v čl. 13 odst. 4;

podpoří provádění složky EU Fondu InvestEU a v příslušných případech složky členského státu, zejména tím, že:

přispěje spolu s potenciálními prováděcími partnery k investičním pokynům v souladu s čl. 8 odst. 9, přispěje k návrhu srovnávacího přehledu podle článku 22 a přispěje k dalším dokumentům, kterými se stanoví operační pokyny pro Fond InvestEU;

ii)

stanoví spolu s Komisí a potenciálními prováděcími partnery rizikovou metodiku a systém mapování rizik, které souvisí s finančními a investičními operacemi prováděcích partnerů, aby bylo možné tyto operace posoudit pomocí společné ratingové stupnice;

iii)

na žádost Komise a po dohodě s příslušným potenciálním prováděcím partnerem provede posouzení systémů tohoto potenciálního prováděcího partnera a poskytne mu k těmto systémům cílené technické poradenství, pokud to požadují a v rozsahu, v němž to požadují závěry auditu hodnocení pilířů s ohledem na zavedení finančních produktů plánovaných tímto potenciálním prováděcím partnerem;

iv)

poskytne nezávazné stanovisko o bankovních aspektech, zejména o finančním riziku a finančních podmínkách spojených s částí záruky EU, jež má být přidělena jinému prováděcímu partnerovi, než je skupina EIB, jak stanoví záruční dohoda, jež má být s tímto prováděcím partnerem uzavřena;

provede simulace a projekce finančního rizika a výnosu sdruženého portfolia na základě předpokladů dohodnutých s Komisí;

vi)

změří finanční riziko sdruženého portfolia a poskytne o sdruženém portfoliu finanční zprávy a

vii)

poskytne Komisi služby restrukturalizace a inkasa uvedené v dohodě podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, a to na žádost Komise a po dohodě s prováděcím partnerem, v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. g), pokud prováděcí partner za provádění činností restrukturalizace a inkasa podle příslušné záruční dohody dále neodpovídá;

může národní podpůrné bance nebo instituci poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h) nebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU, pokud o to národní podpůrná banka či instituce požádají;

ve vztahu k Poradenskému centru InvestEU:

dostane z finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 přidělenu částku až 300 000 000 EUR na poradenské iniciativy uvedené v článku 25 a provozní úkoly uvedené v bodě ii) tohoto písmene;

ii)

poskytuje poradenství Komisi a plní provozní úkoly stanovené v dohodě podle odst. 3 písm. c) tím, že:

—

poskytuje Komisi podporu při koncipování, zřízení a provozování Poradenského centra InvestEU,

—

provádí posuzovaní žádostí o poradenskou podporu, o níž se Komise domnívá, že nespadá do stávajících poradenských iniciativ, aby tak podpořila rozhodování Komise o přidělení prostředků, pokud jde o žádosti o poradenství obdržené v rámci centrálního vstupního místa vymezeného v čl. 25 odst. 2 písm. a),

—

národním podpůrným bankám a institucím na jejich žádost poskytuje podporu tím, že poskytuje budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h), pokud jde o rozvoj jejich poradenských schopností, které jim mají umožnit účast na poradenských iniciativách,

—

na žádost Komise a potenciálního poradního partnera a po dohodě se skupinou EIB uzavírá jménem Komise s poradními partnery smlouvy na realizaci poradenských iniciativ.

Skupina EIB zajistí, aby byly její úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) prováděny zcela nezávisle na její úloze poradního partnera.

Komise podle potřeby jedná s prováděcím partnerem na základě zjištění učiněných ve stanovisku skupiny EIB podle prvního pododstavce písm. b) bodu iv). O výsledku svého rozhodnutí uvědomí Komise skupinu EIB.

Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) body ii), iv), v) a vi), se omezují na informace, jež skupina EIB nezbytně nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a rozsah výše uvedených bankovních informací s přihlédnutím k požadavkům na řádné finanční řízení záruky EU, oprávněným zájmům prováděcího partnera týkajícím se obchodně citlivých informací a potřebám skupiny EIB při plnění jejích povinností podle uvedených bodů.

Podmínky partnerství se stanoví v dohodách, mezi něž patří:

pokud jde o poskytnutí a provádění části záruky EU uvedeného v čl. 13 odst. 4:

záruční dohoda mezi Komisí a skupinou EIB nebo

ii)

samostatné záruční dohody mezi Komisí a EIB a případně jejími dceřinými společnostmi nebo jinými subjekty zřízenými v souladu s čl. 28 odst. 1 statutu EIB;

dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c);

dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s Poradenským centrem InvestEU;

servisní dohody mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi v souvislosti s budováním kapacit a dalšími službami podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c).

Aniž jsou dotčeny čl. 18 odst. 3 a čl. 25 odst. 4 tohoto nařízení, musí náklady skupiny EIB vzniklé při plnění úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto článku splňovat podmínky dohody uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku a mohou být kryty ze splátek nebo příjmů přiřaditelných záruce EU nebo z rezerv v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, zaúčtovány do finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení v rámci celkového stropu ve výši 7 000 000 EUR.

Náklady skupiny EIB vzniklé při plnění provozních úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě ii) jsou plně kryty částkou uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě i) a jsou z této částky hrazeny poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, v rámci celkového stropu ve výši 10 000 000 EUR.

Článek 12

Střet zájmů

Skupina EIB v rámci partnerství uvedeného v článku 11 přijme veškerá nezbytná preventivní a jiná opatření, aby zabránila střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodech iii) až vi). Tento tým podléhá přísným pravidlům o zachovávání důvěrnosti, která se na jeho členy vztahují i poté, co tým opustili.

Skupina EIB a další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci, která představuje střet zájmů nebo k němu může vést. V případě pochyb Komise určí, zda střet zájmů existuje, a o svém závěru informuje skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O těchto opatřeních a jejich výsledcích informuje skupina EIB řídící radu.

Skupina EIB přijme nezbytná preventivní opatření, aby zamezila situacím, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů při fungování Poradenského centra InvestEU, zejména ve vztahu k jejím provozním úkolům v rámci její úlohy podporovat Komisi podle čl. 11 prvního pododstavce odst. 1 písm. d) bodu ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.

KAPITOLA IV

Záruka EU

Článek 13

Záruka EU

Záruka EU je poskytována prováděcím partnerům jako neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je prováděna v nepřímém řízení v souladu s hlavou X uvedeného nařízení.

Odměna za záruku EU je spojena s vlastnostmi a rizikovým profilem finančních produktů s přihlédnutím k povaze podkladových finančních a investičních operací a k plnění cílů politiky, na něž se finanční produkty zaměřují.

Je-li to řádně odůvodněno povahou cílů politiky, na něž se finanční produkt zaměřuje, a potřebou dostupnosti finančních produktů pro cílené konečné příjemce, lze snížit náklady na financování poskytované konečnému příjemci nebo zlepšit podmínky tohoto financování snížením odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména v těchto případech:

pakliže by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění financování nebo investiční operace za tržní ceny, nebo

je-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu nebo v nichž panuje nepříznivá investiční situace, či k usnadnění zřizování investičních platforem.

Ke snížení odměny za záruku EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcího partnera podle druhého pododstavce může dojít jen v rozsahu, v němž nemají podstatný dopad na poskytování záruky EU.

Ze snížení odměny za záruku EU musí mít plný prospěch koneční příjemci.

Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení se použijí na každého prováděcího partnera na základě portfolia.

Skupině EIB se poskytne 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, což představuje 19 614 232 554 EUR. Skupina EIB poskytne souhrnný finanční příspěvek ve výši 4 903 558 139 EUR. Tento příspěvek se poskytne způsobem a formou usnadňujícími provádění Fondu InvestEU a plnění cílů stanovených v čl. 15 odst. 2.

▼M1

Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytne dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který má být stanoven v záručních dohodách. Pokud Komise zjistí, že tito další prováděcí partneři plně nevyužili zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU, může být přebytek poskytnut skupině EIB. Skupina EIB v takovém případě poskytne dodatečný odpovídající finanční příspěvek v souladu s požadavky stanovenými ve třetí větě odstavce 4.

▼B

Vynaloží se co možná největší úsilí o zajištění toho, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů a aby nedošlo k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší nebo méně vyspělé národní podpůrné banky a instituce, které mají komparativní výhodu z důvodu své místní přítomnosti, znalostí a investičních kompetencí. Komise vyvine na podporu tohoto úsilí soudržný přístup.

Podpora v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci tohoto nařízení se poskytuje za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2020/2094. V jiných případech může být podpora v rámci záruky EU poskytnuta na finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027.

▼M1

Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem či jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci musí být podepsány nejpozději do 31. srpna 2026. V ostatních případech musí být smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem či jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) podepsány do 31. prosince 2028.

▼B

Článek 14

Způsobilé finanční a investiční operace

Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které

splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, zejména podmínky týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení případně maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;

přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušné oblasti politiky v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

neposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v oddíle B přílohy V tohoto nařízení a

jsou v souladu s investičními pokyny.

Kromě projektů, které se nacházejí v Unii nebo v zámořské zemi či území spojených s členským státem, jak je stanoveno v příloze II Smlouvy o fungování EU, může Fond InvestEU podporovat prostřednictvím finančních a investičních operací tyto projekty a operace:

projekty, do nichž jsou zapojeny subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo více členských státech a jejichž územní působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, EHP nebo ESVO, nebo zámořské země či území, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU, nebo přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo v zámořské zemi či na zámořském území existuje partner, či nikoli;

finanční a investiční operace v třetích zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace, jež poskytují financování konečným příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí či na kterémkoli z těchto území:

v členském státě nebo v zámořské zemi či na zámořském území spojených s členským státem, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU;

v třetí zemi přidružené k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

případně v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

v jiných třetích zemích, je-li to nezbytné pro financování projektu v zemi nebo na území podle písmen a), b) nebo c).

Článek 15

Výběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB

Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB.

Prováděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 13 odst. 5.

Pro složku členského státu může dotyčný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem. Dotyčný členský stát může rovněž jako prováděcího partnera navrhnout skupinu EIB a na své náklady může uzavřít se skupinou EIB smlouvu o poskytování služeb uvedených v článku 11.

Pokud dotyčný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, postupuje Komise v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce a vybere prováděcí partnery z těch způsobilých protistran, které jsou schopny krýt finanční a investiční operace v příslušných zeměpisných oblastech.

Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo tyto cíle:

maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

maximalizovalo případně soukromé investice;

podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a nepříznivé investiční situace;

dosahovalo zeměpisné diverzifikace prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů;

poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika.

Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

Národní podpůrné banky a instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku.

Článek 16

Způsobilé typy financování

Záruka EU může být využita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové investice poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směrujících financování ke konečným příjemcům;

financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat financování uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční a investiční operace dle čl. 14 odst. 1 za předpokladu, že financování poskytnuté prováděcím partnerem bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanými nebo uzavřenými s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody a tato dohoda nebo transakce nebyly skončeny uplynutím doby, na niž byly sjednány, ani nebyly zrušeny.

Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s i investičními pokyny i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a ve třetích zemích uvedených v čl. 14 odst. 2 nebo investují menšinu svých investic do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Článek 17

Záruční dohody

Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu, uzavře se jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

Záruční dohoda musí obsahovat:

výši a podmínky finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

podmínky financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

podrobná pravidla poskytování záruky EU v souladu s článkem 19 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

odměnu za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo po snížení v řádně odůvodněných případech podle čl. 13 odst. 2;

platební podmínky;

závazek prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a investičního výboru v souvislosti s využitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera ohledně navrhovaných finančních nebo investičních operací bez záruky EU;

opatření a postupy související s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

podávání finančních a operačních zpráv a monitorování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU;

klíčové ukazatele výkonnosti, obzvláště v souvislosti s využitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 8 a 14 a s mobilizací soukromého kapitálu;

případná opatření a postupy související s operacemi kombinování zdrojů;

další příslušná ustanovení v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení;

existenci odpovídajících mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů.

Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, má být poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi, které souvisejí se zárukou EU, se odečítají od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nedostačuje na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 18 odst. 3, čerpá se zbývající výše z rezerv na záruku EU.

Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění uvedené záruční dohody.

Článek 18

Požadavky pro využití záruky EU

Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

Finanční a investiční operace jsou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení a v příslušných investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že uvedené operace splňují požadavky pro využití záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu Unie se omezuje na částku striktně potřebnou pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou kryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků se stanoví v záruční dohodě a je v souladu s čl. 17 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.

Prováděcí partner může záruku EU rovněž využít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek v souladu s čl. 17 odst. 4, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa.

Článek 19

Krytí a podmínky záruky EU

Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo případně ve vztahu k jednotlivým finančním a investičním operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech uvedených v čl. 13 odst. 2 snížena.

Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou pro podstupování rizika v rozumné míře přispět.

Záruka EU kryje:

u dluhových produktů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a):

jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací před okamžikem selhání;

ii)

ztráty z restrukturalizace;

iii)

ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a): investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jiné finanční instituci podle čl. 16 odst. 1 písm. b): použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) se v případě podřízeného dluhu za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení.

Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na Unii ve stávajícím rozsahu příslušná práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA V

Řízení

Článek 20

Poradní výbor

Komisi a řídící radě zřízené podle článku 21 poskytuje poradenství poradní výbor.

Poradní výbor usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:

jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;

jednoho zástupce z každého členského státu;

jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;

jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

Poradnímu výboru předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.

Poradní výbor zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy.

Poradní výbor:

poskytuje poradenství Komisi a řídící radě k návrhům finančních produktů, které mají být zavedeny podle tohoto nařízení;

poskytuje Komisi a řídící radě poradenství ohledně vývoje na trhu, selhání trhu, tržních podmínek a nepříznivých investičních situací;

vyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy.

Komise jmenuje po konzultaci s případnými prováděcími partnery první členy poradního výboru zastupující jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB. Jejich funkční období je omezeno na jeden rok.

Nejméně dvakrát ročně jsou rovněž pořádána samostatná zasedání zástupců členských států a těmto zasedáním předsedá Komise.

Poradní výbor a zasedání zástupců členských států uvedená v odstavci 6 mohou řídící radě vydávat ke zvážení doporučení ohledně provádění a fungování Programu InvestEU.

Podrobný zápis z jednání poradního výboru se zveřejní co nejdříve po jeho schválení poradním výborem.

Komise stanoví pravidla a postupy činnosti poradního výboru a řídí sekretariát poradního výboru. Aby mohl poradní výbor plnit své úkoly, jsou mu zpřístupněny veškeré příslušné dokumenty a informace.

Národní podpůrné banky a instituce zastoupené v poradním výboru si zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídící radě zřízené podle článku 21. Národní podpůrné banky a instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídící radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Zvolení zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.

Článek 21

Řídící rada

Pro Program InvestEU se zřizuje řídící rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako člena bez hlasovacího práva. Odborník jmenovaný Evropským parlamentem jako člen bez hlasovacího práva nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Programu InvestEU.

Členové řídící rady jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.

Řídící rada si zvolí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává zástupcům členských států v poradním výboru každé dva roky zprávu o provádění a fungování Programu InvestEU.

Podrobný zápis z jednání řídící rady se zveřejní co nejdříve po jeho schválení řídící radou.

Řídící rada:

poskytuje strategické a operační pokyny pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování Fondu InvestEU;

přijímá metodický rámec pro rizika vyvinutý Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery;

dohlíží na provádění Programu InvestEU;

je konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů ohledně užšího seznamu kandidátů do investičního výboru před jejich výběrem v souladu s čl. 24 odst. 2;

přijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 24 odst. 4;

přijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami.

Řídící rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud nelze mezi členy dosáhnout shody v postojích, jsou rozhodnutí řídící rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.

Článek 22

Srovnávací přehled

Vypracuje se srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“), jehož účelem je zajistit schopnost investičního výboru provádět nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení žádostí o využití záruky EU investičním výborem pro finanční a investiční operace, které navrhují prováděcí partneři.

Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.

Srovnávací přehled zahrnuje tyto prvky:

popis navrhované finanční nebo investiční operace;

způsob, jak navrhovaná finanční nebo investiční operace přispívá k plnění cílů politiky EU;

popis adicionality;

popis selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

finanční a technický příspěvek prováděcího partnera;

dopady investic;

finanční profil finanční nebo investiční operace;

doplňkové ukazatele.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno zavedením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.

Článek 23

Kontrola politiky

Komise provádí kontrolu, aby potvrdila, že jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právem a politikami Unie.

Finanční a investiční operace EIB spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB vydá záporné stanovisko.

▼M1

V rámci postupů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komise přihlédne ke všem pečetím suverenity uděleným projektu v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2024/795.

▼B

Článek 24

Investiční výbor

Zřizuje se zcela nezávislý investiční výbor pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Investiční výbor:

zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou politiky podle čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo které obdržely kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB;

ověřuje soulad návrhů uvedených v bodě a) s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny a

ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by využívaly podpory v rámci záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

Při plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce věnuje investiční výbor zvláštní pozornost požadavkům adicionality stanoveným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a požadavku na přilákání soukromých investic stanovenému v čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení.

Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících čtyřem oblastem politiky podle čl. 8 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni a jmenováni Komisí na doporučení řídící rady. Odborníci jsou jmenováni na nejvýše čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo. Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídící rady může rozhodnout o prodloužení funkčního období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by se řídila postupem stanoveným v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru musí zajistit, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oblastí politiky podle čl. 8 odst. 1 a rozsáhlé znalosti zeměpisných trhů v Unii, a aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové investičního výboru jsou stálými členy v každém ze čtyř složení investičního výboru. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do odpovídající oblasti politiky. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídící rada. Investiční výbor si zvolí ze svých stálých členů předsedu.

Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států ani jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídící radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Řídící rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo v jiných řádně odůvodněných případech.

Jedná-li investiční výbor v souladu s tímto článkem, je mu nápomocen sekretariát. Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými správními orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a oznámit je sekretariátu.

Dokumentace poskytnutá prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 22 a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a způsob jejich řešení pomocí finanční nebo investiční operace, spolu se spolehlivým posouzením operace, jež prokazuje adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace poskytnuté jinými prováděcími partnery, než je skupina EIB. Investiční výbor si může po dotyčném prováděcím partnerovi vyžádat objasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i tak, že požádá o přímou přítomnost zástupce prováděcího partnera na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely poskytnutí krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování navrhovaných finančních a investičních operací srovnávací přehled uvedený v článku 22.

Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jedna osoba, která nemá status stálého člena ve složení vztahujícím se k oblasti politiky, v jejímž rámci je návrh předkládán. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU, jsou veřejně přístupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.

Příslušný srovnávací přehled je veřejně přístupný po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.

Informace, které mají být veřejně přístupné podle druhého a třetího pododstavce, neobsahují obchodně citlivé informace ani osobní údaje, které nesmí být podle pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru předá Komise na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na zachovávání důvěrnosti.

Dvakrát ročně předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů investičního výboru za předchozích šest měsíců, jakož i s nimi související zveřejněné srovnávací přehledy. Toto předložení zahrnuje veškerá rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU. Tato rozhodnutí se řídí přísnými požadavky na zachovávání důvěrnosti.

Závěry investičního výboru včas zpřístupní sekretariát investičního výboru dotyčnému prováděcímu partnerovi.

Veškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací předložených investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává sekretariát investičního výboru v centrální evidenci.

Je-li investiční výbor požádán o schválení využití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jež představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, vztahuje se takové schválení i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor nemá právo samostatně schvalovat dílčí projekty o hodnotě nižší než 3 000 000 EUR.

Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů.

KAPITOLA VI

Poradenské centrum InvestEU

Článek 25

Poradenské centrum InvestEU

Komise zřídí Poradenské centrum InvestEU. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů a pro posílení schopnosti předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Tato podpora se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo financování podporovaného subjektu.

Komise uzavře poradní dohody se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, synergii a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.

Poradenské iniciativy jsou k dispozici jako složka každé oblasti politiky podle čl. 8 odst. 1 a pokrývají odvětví v rámci této oblasti politiky. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky.

Poradenské centrum InvestEU zejména:

slouží jako centrální vstupní místo, řízené a provozované Komisí, pro pomoc při vývoji projektů v rámci Poradenského centra InvestEU pro veřejné orgány a předkladatele projektů;

šíří u veřejných orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se investičních pokynů, a to včetně informací o jejich uplatňování nebo výkladu poskytovaných Komisí;

v příslušných případech pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle vytyčené v článcích 3 a 8 a kritéria způsobilosti stanovená v článku 14, a usnadňuje vývoj mimo jiné významných projektů společného evropského zájmu a agregátorů projektů malého rozsahu, a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v písmeni f) tohoto odstavce, s tím, že taková pomoc nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o využití záruky EU na tyto projekty;

podporuje akce a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemné výměny informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;

poskytuje proaktivní poradenskou podporu ohledně zakládání investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech podle tématu nebo podle regionu;

podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a maximalizoval se aktivační účinek a dopad Programu InvestEU;

podporuje akce zaměřené na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby veřejné orgány a předkladatelé projektů mohli vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí;

poskytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům („start-ups“), zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků („start-ups“), veřejným orgánům, národním podpůrným bankám a institucím a finančním i nefinančním zprostředkovatelům.

Komise uzavře s jednotlivými poradními partnery poradní dohodu o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 si Poradenské centrum InvestEU může účtovat poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných veřejným předkladatelům projektů nebo neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 činí nejvýše jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.

Za účelem provádění činností uvedených v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů.

Součástí každé poradenské iniciativy je mechanismus sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, kdy to vyžadují specifika poradní iniciativy a kdy je zajištěno konzistentní a rovné zacházení s poradními partnery, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.

V případě potřeby zřídí Poradenské centrum InvestEU místní zastoupení. Místní zastoupení se zřizuje zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň, aby byly budovány regionální a místní kapacity a odborné znalosti, a mohla tak být poskytována poradenská podpora uvedená v odstavci 1, včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifickým potřebám.

Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU pokud možno s národními podpůrnými bankami a institucemi a těží z jejich odborných znalostí. V rámci Poradenského centra InvestEU se případně uzavírají dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, a to alespoň s jednou národní podpůrnou bankou či institucí na každý členský stát.

Prováděcí partneři případně navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, mimo jiné zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty, je-li to vhodné, požádali o podporu Poradenské centrum InvestEU, aby se zkvalitnila jejich příprava a bylo možné posoudit možnost sdružení projektů.

Prováděcí partneři a poradní partneři případně rovněž informují předkladatele projektů o možnosti zařazení jejich projektů na Portál InvestEU podle článku 26.

KAPITOLA VII

Portál InvestEU

Článek 26

Portál InvestEU

Komise zřídí Portál InvestEU. Portál InvestEU je snadno přístupná a uživatelsky přívětivá databáze projektů, která poskytuje příslušné informace o každém projektu.

Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit mezi investory. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie, či rozhodnutí o veřejném financování. Na Portálu InvestEU jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právem a politikami Unie.

Komise předá projekty, které jsou slučitelné s právem a politikami Unie, příslušným prováděcím partnerům. Tam, kde je to vhodné a existuje-li poradenská iniciativa, předá Komise tyto projekty rovněž Poradenskému centru InvestEU.

Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

▼M1

Kromě odstavce 4 prováděcí partneři dále přezkoumají projekty, kterým byla udělena pečeť suverenity v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2024/795, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

▼B

KAPITOLA VIII

Odpovědnost, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 27

Odpovědnost

Předseda řídící rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

Na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, odpoví předseda řídící rady ústně nebo písemně do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.

Článek 28

Monitorování a podávání zpráv

Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění Programu InvestEU a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a aby tyto údaje umožňovaly dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk. Za tímto účelem se prováděcím partnerům, poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 finančního nařízení poskytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti. Za tímto účelem každý prováděcí partner Komisi každoročně poskytne potřebné informace, aby mohla plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, včetně informací o fungování záruky EU.

Každý prováděcí partner předloží Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení a jež se ve zprávě případně rozdělí na složku EU a složku členského státu. Každý prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva musí obsahovat posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva musí rovněž obsahovat operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční nebo investiční operaci a odhad očekávaných peněžních toků na úrovni složky, oblasti politiky a Fondu InvestEU. Jednou za rok musí být ve zprávě skupiny EIB a případně dalších prováděcích partnerů uvedeny rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Ve zprávách musí být uvedeny informace, které mají prováděcí partneři povinnost poskytovat podle čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

Pro zajištění účinného posouzení pokroku Programu InvestEU dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha III co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 29

Hodnocení

Hodnocení Programu InvestEU se provádějí tak, aby se mohla včas promítnout do rozhodovacího procesu.

Do 30. září 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU, o plnění povinností skupiny EIB podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c), o přidělení záruky EU podle čl. 13 odst. 4 a 5, o fungování Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) bodu i) a o čl. 8 odst. 8. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů do provádění Programu InvestEU přispělo k využití cílů tohoto programu a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty a ze zeměpisného a odvětvového hlediska. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování prověření udržitelnosti podle čl. 8 odst. 5 a zaměření na cílové malé a střední podniky v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky podle čl. 8 odst. 1 písm. c).

Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději 31. prosince 2031, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU.

Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 2 a 3 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

V souladu s čl. 211 odst. 1 finančního nařízení zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v článku 250 finančního nařízení přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, jejichž účelem je změna tohoto nařízení tak, aby byla na základě uvedeného přezkumu upravena míra tvorby rezerv stanovená v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 30

Audity

Audity využití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se Programu InvestEU na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA IX

Transparentnost a viditelnost

Článek 32

Informace, komunikace a publicita

Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Uplatnění požadavků podle prvního pododstavce na projekty v odvětví kybernetické bezpečnosti, obrany a v kosmickém odvětví je podmíněno dodržením případných povinností zachovávat důvěrnost či mlčenlivost.

Prováděcí partneři a poradní partneři informují konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory v rámci Programu InvestEU nebo uloží jiným finančním zprostředkovatelům povinnost informovat tyto konečné příjemce o této podpoře tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z Programu InvestEU, zejména v případě malých a středních podniků, aby se zvýšila informovanost veřejnosti a zlepšila viditelnost.

Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se Programu InvestEU, akcí uskutečněných v rámci Programu Invest EU a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na Program InvestEU rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA X

Účast Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu

Článek 33

Účast na zvýšení základního kapitálu EIF

Kromě svého podílu v EIF ke dni 3. prosince 2020 upíše Unie v EIF až 853 akcií, z nichž každá má nominální hodnotu 1 000 000 EUR, aby její poměrný podíl na základním kapitálu zůstal na úrovni rovnocenné úrovni ke dni 3. prosince 2020. Úpis akcií a splacení až 375 000 000 EUR splatné části akcií a emisního ážia proběhnou v souladu s podmínkami, které schválí valná hromada EIF, a to před 31. prosincem 2021. Výsledná upsaná, ale nesplacená část akcií nabytých podle tohoto článku nesmí překročit 682 400 000 EUR.

KAPITOLA X

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Týkají-li se akty v přenesené pravomoci činností, které má provádět nebo jejichž provádění se má účastnit skupina EIB a další prováděcí partneři, uspořádá Komise před vypracováním těchto aktů konzultaci se skupinou EIB a dalšími případnými prováděcími partnery.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto datem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Přechodná ustanovení

Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního a čtvrtého pododstavce finančního nařízení lze jakékoli příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.

Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení lze případný přebytek rezerv na záruku EU zřízenou nařízením (EU) 2015/1017 použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.

Částka 6 074 000 000 EUR v běžných cenách uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2020/2094 se použije:

na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení pomocí prostředků ve výši 5 930 000 000 EUR v běžných cenách, které doplní zdroje uvedené v čl. 211 odst. 4 prvním pododstavci finančního nařízení;

na provedení opatření stanovených v kapitolách VI a VII tohoto nařízení a opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 8 uvedeného nařízení, pomocí prostředků ve výši 142 500 000 EUR v běžných cenách.

Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Odchylně od čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení mohou být finanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod kryty zárukou EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou uvedenou v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a v obou případech je schválí investiční výbor v souladu s článkem 24 tohoto nařízení.

Článek 36

Změna nařízení (EU) 2015/1017

V nařízení (EU) 2015/1017 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 11a

Kombinace portfolia EFSI s jinými portfolii

Odchylně od čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce tohoto nařízení může krýt záruka EU ztráty uvedené v čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( *1 ).

Článek 37

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

VÝŠE ZÁRUKY EU NA SPECIFICKÉ CÍLE

Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce je následující:

až 9 887 682 891 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

až 6 575 653 460 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

až 6 906 732 440 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

až 2 782 241 282 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).

PŘÍLOHA II

OBLASTI ZPŮSOBILÉ PRO FINANČNÍ A INVESTIČNÍ OPERACE

Finanční a investiční operace mohou zahrnovat strategické investice na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zlepšení odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců. Mohou zahrnovat významné projekty společného evropského zájmu. Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie a přechodu na čistou energii, a se závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a bezpečných a udržitelných jiných energetických řešení a zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi;

energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky prostřednictvím řízení poptávky a rekonstrukcí budov);

rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii, mimo jiné technologie skladování, propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy a inteligentní sítě, a to jak na úrovni přenosu tak distribuce;

vývoje inovativních systémů dodávek tepla s nulovými a nízkými emisemi a kombinované výroby elektřiny a tepla;

výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a jiných bezpečných a udržitelných zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi, biopaliv a alternativních paliv, včetně paliv pro všechny druhy dopravy, v souladu s cíli směrnice (EU) 2018/2001;

infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky; a

kritické infrastruktury, fyzické i virtuální, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.

rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

projektů, které podporují rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, městských uzlů TEN-T, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a připojení těchto multimodálních terminálů k sítím TEN-T a telematických aplikací uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 4 );

projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

inteligentních a udržitelných projektů v oblasti městské mobility zaměřených na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, včetně řešení v oblasti vnitrozemských vodních cest a inovativních řešení mobility, nediskriminační dostupnost, snížení znečištění ovzduší a hluku, spotřebu energie, sítě inteligentních měst, údržbu a zvyšování úrovně bezpečnosti a snižování četnosti nehod, a to i v případě cyklistů a chodců;

podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění řešení v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, a to i využitím alternativních paliv ve vozidlech všech druhů dopravy;

železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest, projektů hromadné přepravy a námořních přístavů a mořských dálnic;

infrastruktury pro alternativní paliva pro účely všech druhů dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;

dalších inteligentních a udržitelných projektů v oblasti mobility se zaměřením na:

bezpečnost silničního provozu;

ii)

přístupnost;

iii)

snížení emisí; nebo

iv)

rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, jako například služeb souvisejících s propojenými a autonomními druhy dopravy nebo integrovaným prodejem přepravních dokladů;

projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení integrity infrastruktury a jejích standardů, vývoj bezpečných parkovacích ploch a zařízení dobíjecích a plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv; a

kritické infrastruktury, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.

životní prostředí a zdroje, zejména pokud jde o:

vodu, včetně otázek zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod a účinnosti sítí, snížení úniků, infrastruktury pro sběr a čištění odpadních vod, pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;

infrastrukturu pro nakládání s odpady;

projekty a podniky v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb, mimo jiné díky zlepšování přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím projektů zelené a modré infrastruktury;

udržitelný rozvoj měst, venkova a pobřežních oblastí;

činnosti v oblasti změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, včetně snižování rizika přírodních katastrof;

projekty a podniky, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelných dodávek primárních a druhotných surovin;

dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví a podstatné snižování emisí z těchto odvětví, včetně demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;

dekarbonizaci výroby energie a distribučního řetězce postupným ukončením využívání uhlí a ropy; a

projekty podporující udržitelné kulturní dědictví.

rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, fyzické i virtuální, zejména prostřednictvím projektů na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, především pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

výzkumných a inovačních projektů, které přispívají k dosažení cílů programu Horizont Evropa, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické obce;

podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

projektů výzkumné a inovační spolupráce, do nichž je zapojena akademická obec, výzkumné a inovační organizace a průmysl, partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizace občanské společnosti;

přenosu znalostí a technologií;

výzkumu v oblasti klíčových základních technologií a jejich průmyslových aplikací, včetně nových a pokročilých materiálů; a

nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně výzkumu, vývoje, inovací a výroby léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii a nových antimikrobiálních látek, jakož i inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména digitálních technologií a služeb včetně sdělovacích prostředků, platforem pro online služby a bezpečné digitální komunikace, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:

umělé inteligence,

kvantových technologií;

infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

internetu věcí;

technologie blockchain a jiných technologií distribuované účetní knihy;

pokročilých digitálních dovedností;

robotiky a automatizace;

fotoniky;

dalších pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii; a

zařízení na recyklaci a výrobních zařízení pro výrobu informačních, komunikačních a technologických komponentů a zařízení v Unii.

finanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

poskytování provozního kapitálu a investic;

poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění jejich vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti;

poskytování finančních prostředků na akvizici podniku zaměstnanci nebo na majetkovou účast zaměstnanců v podniku.

kulturní a tvůrčí odvětví, kulturní dědictví, média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, zejména prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví.

cestovní ruch.

10)

rekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova jejich udržitelného využívání.

11)

udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.

12)

sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:

mikrofinancování, financování etických sociálních podniků a sociální ekonomiky;

poptávky po dovednostech a jejich nabídky;

vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb, a to i pro dospělé;

sociální infrastruktury, zejména

inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, včetně předškolního vzdělávání a péče, a s nimi související vzdělávací infrastruktury a zařízení, alternativní péče o děti, studentských ubytoven a digitálního vybavení, k nimž mají přístup všichni;

ii)

cenově dostupného sociálního bydlení ( 5 );

iii)

zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;

sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledky v oblastech zmíněných v písmenech a) až d) a v písmenech f) až j);

kulturních činností se sociálním cílem;

opatření na podporu rovnosti žen a mužů;

začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;

inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

13)

rozvoj obranného průmyslu s cílem přispět ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:

dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;

společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;

dodavatelského řetězce odvětví obrany, pokud se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu;

infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v odvětví obrany.

14)

vesmír, zejména s ohledem na rozvoj kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie pro Evropu:

maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;

posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;

podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.

15)

moře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a finanční zásady udržitelné modré ekonomiky, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.

PŘÍLOHA III

KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI A MONITOROVÁNÍ

1. Objem financování podporovaného z Fondu InvestEU (v členění podle oblastí politiky)

1.1

Objem podepsaných operací

1.2

Mobilizované investice

1.3

Výše mobilizovaných soukromých finančních prostředků

1.4

Dosažený aktivační a multiplikační účinek

2. Zeměpisné pokrytí financování podporovaného Fondem InvestEU (v členění podle oblastí politiky, země a regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS))

2.1

Počet zahrnutých zemí (členských států a třetích zemí), na které se operace vztahují

2.2

Počet zahrnutých regionů, na které se operace vztahují

2.3

Objem operací na stát (členské státy a třetí země) a region

3. Dopad financování podporovaného z Fondu InvestEU

3.1

Počet vytvořených nebo podpořených pracovních míst

3.2

Investice podporující cíle v oblasti klimatu a případně uvedené podle oblasti politiky

3.3

Investice podporující digitalizaci

3.4

Investice podporující průmyslovou transformaci

3.5

Investice podporující spravedlivou transformaci

3.6

Strategické investice

—

Počet a objem operací přispívajících k zajištění kritické infrastruktury

—

Počet a objem operací přispívajících k investicím do kybernetické bezpečnosti, vesmíru a obrany

4. Udržitelná infrastruktura

4.1

Energetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (v megawattech (MW))

4.2

Energetika: Počet domácností, počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie

4.3

Energetika: Odhadované úspory energie díky projektům (v kilowatthodinách (kWh))

4.4

Energetika: Snížení/neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2

4.5

Energetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury

4.6

Digitální oblast: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI

4.7

Doprava: Mobilizované investice, zejména do TEN-T

—

Počet projektů týkajících se přeshraničních a chybějících spojení (včetně projektů týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)

—

Počet projektů přispívajících k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), říčního informačního systému (RIS), inteligentního dopravního systému (ITS), kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel (VTMIS) / služby e-Maritime a výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)

—

Počet vybudovaných nebo modernizovaných plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv

—

Počet projektů, které přispívají k bezpečnosti dopravy

4.8

Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou

5. Výzkum, inovace a digitalizace

5.1

Přínos k dosažení cíle investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie

5.2

Počet podporovaných podniků podle velikosti, které provádějí výzkumné a inovační projekty

6. Malé a střední podniky

6.1

Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikropodniky, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)

6.2

Počet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze, fáze růstu/expanze)

6.3

Počet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2

6.4

Počet podporovaných podniků podle odvětví podle kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE)

6.5

Procentní podíl objemu investic v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky zaměřených na malé a střední podniky

7. Sociální investice a dovednosti

7.1

Sociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní

7.2

Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných příjemců mikrofinancování a sociálních podniků

7.3

Dovednosti: počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznat a získávají o nich osvědčení: formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou

8. Poradenské centrum InvestEU

8.1

Počet závazků Poradenského centra InvestEU poskytnout poradenskou podporu podle odvětví a členského státu

PŘÍLOHA IV

PROGRAM INVESTEU – PŘEDCHŮDCOVSKÉ NÁSTROJE

A. Kapitálové nástroje:

—

Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

—

Pilotní projekt Transfer technologií (TTP): Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007

—

Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

—

Program pro konkurenceschopnost a inovace – mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (CIP – GIF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

—

Nástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1)

—

Nástroj pro kapitálové investice pro růst v rámci programu COSME (COSME EFG): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

—

Nástroj InnovFin Equity:

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

—

Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)

—

Investiční okno pro budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

B. Záruční nástroje:

—

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

—

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

—

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

—

Evropský nástroj mikrofinancování Progress – záruky (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

—

Nástroj financování se sdílením rizik, nástroj pro sdílení rizik (RSI):

—

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

—

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86)

—

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299)

—

Záruční nástroj EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

—

Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (COSME LGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

—

Nástroj InnovFin Debt:

—

Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221)

—

Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50)

—

Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

C. Nástroje ke sdílení rizik:

—

Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

—

InnovFin:

—

Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)

—

Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

D. Účelové investiční jednotky:

—

Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

—

Marguerite:

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1)

—

Rozhodnutí Komise C(2010)0941 ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite)

—

Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5)

PŘÍLOHA V

SELHÁNÍ TRHU, NEPŘÍZNIVÉ INVESTIČNÍ SITUACE, ADICIONALITA A VYLOUČENÉ ČINNOSTI

A. Selhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita

V souladu s článkem 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení).

Za účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2:

Selhání trhu a nepříznivé investiční situace

V zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:

mají povahu veřejného statku, pro který provozovatel nebo společnost nemůže získat dostatečné finanční výhody (jako jsou vzdělávání a dovednosti, zdravotní péče a její dostupnost, bezpečnost a obrana a bezplatně nebo s minimálními náklady přístupná infrastruktura);

externality, které provozovatel nebo společnost obecně neinternalizují, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, energetická účinnost, klima nebo ochrana životního prostředí;

informační asymetrie, zejména v případě malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, včetně vyšší míry rizika ve vztahu k podnikům v raném stadiu, podnikům s převážně nehmotným majetkem nebo nedostatečným kolaterálem nebo podnikům se zaměřením na činnosti s vyšším rizikem;

projekty přeshraniční infrastruktury a související služby nebo fondy, které investují na přeshraničním základě s cílem řešit roztříštěnost vnitřního trhu a posílit koordinaci v rámci vnitřního trhu;

expozice vyšší míře rizika v určitých odvětvích, zemích nebo regionech nad míru, již jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout, včetně případů, kdy by investice nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu z důvodu novosti nebo z důvodu rizik spojených s inovacemi nebo neověřenými technologiemi;

nové nebo složité selhání trhu či nepříznivé investiční situace v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.

Adicionalita

Finanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality uvedené v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení se těmito operacemi rozumí finanční a investiční operace, které musí splňovat tato dvě kritéria:

aby byly považovány za doplňkové k soukromým zdrojům uvedeným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU finanční a investiční operace prováděcích partnerů tím, že se zaměřuje na investice, které z důvodu svých vlastností (povaha veřejného statku, externality, informační asymetrie, aspekty týkající se sociálně-hospodářské soudržnosti nebo jiné) nejsou schopny vytvářet dostatečnou tržní finanční návratnost nebo jsou vnímány jako příliš riskantní (ve srovnání s mírou rizika, kterou jsou relevantní soukromé subjekty ochotny přijmout). Z důvodu těchto vlastností nemohou tyto finanční a investiční operace nemohou využít tržní financování za přiměřených podmínek, pokud jde o stanovení cen, požadavky na kolaterál, druh financování, dobu splatnosti poskytnutého financování nebo jiné podmínky, a nebyly by bez veřejné podpory v Unii provedeny vůbec nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu.

aby byly považovány za doplňkové ke stávající podpoře z jiných veřejných zdrojů podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU pouze finanční a investiční operace, u nichž platí tyto podmínky:

finanční a investiční operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly prováděcím partnerem provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu a

finanční a investiční operace by nebyly v Unii provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu ani v rámci jiných stávajících veřejných nástrojů, jako jsou finanční nástroje v rámci sdíleného řízení fungující na regionální a vnitrostátní úrovni, ačkoliv musí být možné doplňkové použití Fondu InvestEU a dalších veřejných zdrojů, zejména tam, kde lze dosáhnout přidané hodnoty EU a kde lze optimalizovat využití veřejných zdrojů k dosažení cílů politiky účinným způsobem.

Aby se prokázalo, že finanční a investiční operace využívající záruky EU doplňují stávající tržní a jinou stávající veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace, které prokazují přítomnost alespoň jednoho z následujících rysů:

podporu prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování;

podporu prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů;

podporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané v rámci vlastních standardních činností prováděcího partnera, či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu na podporu těchto operací;

účast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, která prováděcího partnera vystavuje míře rizika, jež je vyšší než míra tímto prováděcím partnerem obecně přijímaná nebo vyšší než míra rizika, kterou jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout;

podporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory z Fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká další soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní jiné soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří obvykle nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů;

podporu prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře.

U zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje, pokud Fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s mírou rizika, kterou jsou soukromé a veřejné finanční subjekty v cílových zemích či regionech v současné době schopny nebo ochotny přijmout.

Záruka EU se neposkytuje na podporu refinančních operací (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektů, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace podle přílohy II nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Tyto refinanční operace jsou v souladu s požadavky stanovenými v oddíle A této přílohy, které se týkají selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality.

B. Vyloučené činnosti

Fond InvestEU nepodporuje:

činnosti, které omezují práva a svobody jednotlivce nebo které porušují lidská práva;

v oblasti obranných činností: používání, vývoj nebo výroba produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;

výrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);

činnosti vyloučené z financování podle příslušných ustanovení nařízení o programu Horizont Evropa: výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům, činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, a činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky;

hazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem);

obchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média;

činnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Evropskou úmluvou na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely ( 6 );

činnost v oblasti rozvoje nemovitostí, jako je činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; způsobilé však jsou činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli Programu InvestEU uvedenými v čl. 3 odst. 2 nebo se způsobilými oblastmi pro finanční a investiční operace podle přílohy II, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení;

finanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv, který je určen pro rozprodávání majetku, nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku;

10)

činnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy;

11)

vyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu;

12)

investice související s dobýváním nebo těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Toto vyloučení se nevztahuje na:

projekty, u nichž neexistuje žádná reálná alternativní technologie;

projekty týkající se prevence a omezování znečištění;

projekty vybavené zařízením pro zachycování a ukládání uhlíku nebo zachycování a využívání uhlíku; průmyslové nebo výzkumné projekty, které v porovnání s příslušnými referenčními hodnotami systému EU pro obchodování s emisemi vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů;

13)

investice do zařízení k odstraňování odpadu skládkováním. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:

zařízení pro ukládání na skládku, která jsou doplňkovým prvkem průmyslového nebo těžebního investičního projektu a u nichž bylo prokázáno, že skládkování je jedinou reálnou možností, jak zacházet s průmyslovým nebo těžebním odpadem vznikajícím při samotné činnosti;

stávajících zařízení skládky, která mají zajistit využívání skládkového plynu a podporovat vytěžování skládek a opětovné zpracování těžebního odpadu;

14)

investice do zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBT). Toto vyloučení se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadu nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce;

15)

investice do spaloven pro zpracování odpadu. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:

zařízení určených výhradně ke zpracování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu;

stávajících zařízení, je-li účelem investice zvýšení energetické účinnosti, zachycování výfukových plynů za účelem skladování či používání nebo získávání materiálů z popela ze spalování za předpokladu, že tyto investice nevedou ke zvýšení kapacity zpracování odpadu dotčeného zařízení.

Prováděcí partneři nadále nesou odpovědnost za zajištění toho, že finanční a investiční operace budou v okamžiku podpisu příslušné dohody v souladu s kritérii pro vyloučení stanovenými v této příloze, že budou tento soulad monitorovat při provádění projektu a že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.

( 1 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).“

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

( 5 ) Cenově dostupné sociální bydlení je třeba chápat v tom smyslu, že se zaměřuje na znevýhodněné osoby nebo sociálně méně zvýhodněné skupiny, které kvůli omezené solventnosti čelí vážné deprivaci v oblasti bydlení nebo nejsou schopny získat bydlení za tržních podmínek.

( 6 ) Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 31.

Zavřít

(EU) 2021/523Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání