(EU) 2021/378Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (přepracované znění) (ECB/2021/1)
Publikováno: | Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 1-15 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 3. března 2021 | Autor předpisu: | Evropská centrální banka |
Platnost od: | 8. března 2021 | Nabývá účinnosti: | 26. června 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (přepracované znění) (ECB/2021/1) (Úř. věst. L 073 3.3.2021, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/2419 ze dne 6. prosince 2022, |
L 318 |
7 |
12.12.2022 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2023/1679 ze dne 25. srpna 2023, |
L 216 |
96 |
1.9.2023 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/378
ze dne 22. ledna 2021
o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (přepracované znění) (ECB/2021/1)
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví povinnost minimálních rezerv pro tyto instituce:
úvěrové instituce:
kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 1 ), nebo
které jsou osvobozeny od povinnosti získat takové povolení podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;
pobočky úvěrových institucí včetně poboček zřízených v členských státech, jejichž měnou je euro (členské státy eurozóny), úvěrovými institucemi, které nemají své sídlo ani správní ústředí v členském státě eurozóny, avšak s výjimkou poboček zřízených mimo členské státy eurozóny úvěrovými institucemi usazenými v členském státě eurozóny.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
„minimálními rezervami“ se rozumí objem prostředků, které je instituce povinna držet jako rezervy na svých účtech minimálních rezerv u příslušné národní centrální banky;
„povinností minimálních rezerv“ se rozumí veškeré požadavky, které jsou instituce povinny splňovat podle tohoto nařízení v souvislosti s minimálními rezervami, pokud jde o výpočet, oznamování, potvrzování a udržování minimálních rezerv, jakož i vykazování a ověřování;
„členským státem eurozóny“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro;
„úvěrovou institucí“ se rozumí „úvěrová instituce“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
„pobočkou“ se rozumí pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;
„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je daná instituce rezidentem;
„účty minimálních rezerv“ se rozumí účty, na nichž instituce drží své minimální rezervy u příslušné národní centrální banky;
„základem pro stanovení minimálních rezerv“ se rozumí suma způsobilých závazků, které se používají pro výpočet minimálních rezerv instituce;
„sazbou minimálních rezerv“ se rozumí procentní podíl, který se uplatní na položky základu pro stanovení minimálních rezerv pro účely výpočtu minimálních rezerv instituce;
„udržovacím obdobím“ se rozumí období, za něž se hodnotí dodržování povinnosti minimálních rezerv;
„denním konečným zůstatkem“ se rozumí stav rezerv k okamžiku, kdy byly uzavřeny všechny platby a kdy byly provedeny účetní záznamy související s přístupem ke stálým facilitám Eurosystému;
„obchodním dnem národní centrální banky“ se rozumí každý den, kdy je národní centrální banka otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému;
„rezidentem“ rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je rezidentem některého z členských států eurozóny ve smyslu čl. 1 bodu 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ( 3 );
„fúzí“ se rozumí operace, při které jedna nebo více úvěrových institucí („nabývané instituce“) převádějí v důsledku zrušení bez likvidace veškerá svá aktiva a pasiva na jinou úvěrovou instituci („nabývající instituce“), kterou může být nově založená úvěrová instituce;
„rozdělením“ se rozumí operace, při které jedna úvěrová instituce („rozdělovaná instituce“) převádí v důsledku zrušení bez likvidace veškerá svá aktiva a pasiva na více než jednu instituci („přijímající instituce“), kterými mohou být nově založené úvěrové instituce.
Článek 3
Držení minimálních rezerv
Instituce uvedené v článku 1 drží minimální rezervy vypočtené v souladu s článkem 6 takto:
průměrný denní konečný zůstatek jednoho či více účtů minimálních rezerv za udržovací období není nižší než částka vypočtená pro toto období podle článku 6;
minimální rezervy jsou drženy na účtech minimálních rezerv vedených v eurech u příslušných národních centrálních bank v každém členském státě eurozóny, v němž jsou usazeny;
jako účty minimálních rezerv mohou být pro účely tohoto nařízení použity účty platebního styku vedené u národních centrálních bank;
prostředky, na které se vztahují právní, smluvní, regulační nebo jiná omezení, která by instituci bránila v jejich realizaci, převodu, postoupení nebo v nakládání s těmito prostředky během příslušného udržovacího období, jsou z minimálních rezerv vyloučeny.
Pro účely písmene d) instituce bez zbytečného odkladu oznámí příslušné národní centrální bance jakákoli omezení uvedená v písmeni d).
Má-li instituce v témže členském státě eurozóny několik poboček, platí tato ustanovení:
povinnost minimálních rezerv stanovenou v tomto článku splní za tyto pobočky sídlo nebo ústředí, pokud se v daném členském státě nachází;
nemá-li instituce v daném členském státě sídlo ani ústředí, určí pro účely splnění povinnosti minimálních rezerv stanovené v tomto článku jednu ze svých poboček v tomto členském státě;
k posouzení, zda je splněn požadavek odst. 1 písm. a) tohoto článku, příslušná národní centrální banka použije všechny denní konečné zůstatky na účtech minimálních rezerv poboček této instituce v témže členském státě.
Evropská centrální banka (ECB) zveřejňuje na svých internetových stránkách tyto seznamy:
seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv podle tohoto nařízení;
seznam institucí, které jsou zproštěny povinnosti minimálních rezerv podle článku 4, s výjimkou institucí uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až c).
Článek 4
Výjimky z povinnosti minimálních rezerv
Instituce jsou zproštěny povinnosti minimálních rezerv uvedené v článku 3, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:
povolení uvedené v čl. 1 písm. a) bodu i) bylo odebráno nebo se jej instituce vzdala; nebo
instituce je předmětem likvidačního řízení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ( 4 ).
ECB může na žádost příslušné národní centrální banky udělit výjimku z povinnosti minimálních rezerv v článku 3, pokud nastane některá z těchto skutečností:
na instituci se vztahuje reorganizační opatření podle směrnice 2001/24/ES;
na instituci se vztahuje příkaz ke zmrazení majetku vydaný Unií nebo členským státem nebo se na ni vztahují opatření přijatá Unií podle článku 75 Smlouvy, jež omezují schopnost instituce používat své prostředky;
ECB a národní centrální banky (Eurosystém) pozastavily nebo vyloučily přístup dotčené instituce k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám Eurosystému podle obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) ( 5 );
není přiměřené na dotčené instituci požadovat, aby držela minimální rezervy.
Pro účely písm. c) prvního pododstavce, pokud Rada guvernérů ECB obnoví přístup instituce k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám Eurosystému podle článku 158 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), výjimka přestává platit od začátku následujícího udržovacího období.
Pro účely udělení výjimek ve smyslu odst. 2 písm. d) zohlední příslušné národní centrální banky a ECB všechny tyto skutečnosti:
zda je instituce oprávněna plnit pouze funkce zvláštního účelu;
zda instituce nesmí aktivně vykonávat bankovní činnost v hospodářské soutěži s jinými úvěrovými institucemi;
zda má instituce právní povinnost mít všechny své vklady účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.
Pro účely písm. a) je instituce oprávněna plnit pouze funkce zvláštního účelu, pokud vykonává konkrétní úkoly veřejné správy nebo pokud jí zákon nebo statut zakazuje vykonávat činnost úvěrových institucí.
Článek 5
Základ pro stanovení minimálních rezerv
Instituce vypočítají svůj základ pro stanovení minimálních rezerv za použití statistických informací o těchto závazcích vykazovaných podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2):
vklady a
emitované dluhové cenné papíry.
Pokud má instituce závazky vůči pobočce téhož subjektu, která se nachází mimo eurozónu, nebo vůči sídlu či správnímu ústředí téhož subjektu, které se nachází mimo eurozónu, zahrnují se tyto závazky do základu pro stanovení minimálních rezerv.
Ze základu pro stanovení minimálních rezerv, který se vypočte podle odstavce 1, se vyloučí tyto závazky:
závazky vůči jiné instituci, pokud:
tato instituce podléhá povinnosti minimálních rezerv podle tohoto nařízení, a
tato instituce není zproštěna povinnosti minimálních rezerv ani jí nebyla udělena výjimka podle článku 4;
závazky vůči ECB nebo národní centrální bance členského státu eurozóny.
Jsou-li ze základu pro stanovení minimálních rezerv vyloučeny závazky podle odstavce 2, instituce:
bez zbytečného odkladu oznámí příslušné národní centrální bance výši vyloučených závazků;
poskytne důkazy o těchto závazcích;
odečte sumu těchto závazků ze základu pro stanovení minimálních rezerv po prokázání výše závazků příslušné národní centrální bance v souladu s písmenem b).
Pro účely písmene b), není-li instituce schopna příslušné národní centrální bance prokázat výši závazků v kategorii „emitované dluhové cenné papíry“, uplatní tato instituce na hodnotu zůstatku dluhových cenných papírů, které vydala a které mají původní splatnost do dvou let včetně, standardní odpočet uveřejněný na internetových stránkách ECB.
Článek 6
Výpočet minimálních rezerv
Minimální rezervy, které instituce drží podle článku 3, se vypočítají použitím těchto sazeb minimálních rezerv na každý ze závazků základu pro stanovení minimálních rezerv uvedeného v článku 5.
sazba minimálních rezerv 0 % platí pro tyto kategorie uvedené v části 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2):
vklady, které splňují jednu z těchto podmínek:
emitované dluhové cenné papíry s původní splatností delší než dva roky.
sazba minimálních rezerv 1 % platí pro všechny ostatní závazky zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv.
Národní centrální banky používají minimální rezervy vypočtené v souladu s článkem 6 pro
úročení držených minimálních rezerv;
posouzení, zda je splněn požadavek uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a).
Článek 7
Oznamování minimálních rezerv
Pokud minimální rezervy instituce vypočítává podle odstavce 1 příslušná národní centrální banka, platí tato ustanovení:
příslušná národní centrální banka oznámí instituci výši jejích minimálních rezerv nejpozději tři obchodní dny národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období;
instituce potvrdí výši svých minimálních rezerv nejpozději poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období;
pokud instituce neodpoví na oznámení uvedené v písmeni a) do konce obchodního dne národní centrální banky, který předchází začátku udržovacího období, má se za to, že potvrdila výši minimálních rezerv ve smyslu písmene b) a oznámená výše minimálních rezerv pro tuto instituci platí pro příslušné udržovací období.
Pokud své minimální rezervy vypočítává podle odstavce 1 instituce, platí tato ustanovení:
instituce oznámí příslušné národní centrální bance výši svých minimálních rezerv nejpozději tři obchodní dny národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období;
příslušná národní centrální banka potvrdí výši minimálních rezerv instituce nejpozději poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období;
pokud příslušná národní centrální banka neodpoví na oznámení uvedené v písmeni a) do konce obchodního dne národní centrální banky, který předchází začátku udržovacího období, má se za to, že potvrdila výši minimálních rezerv ve smyslu písmene b) a oznámená výše minimálních rezerv pro tuto instituci platí pro příslušné udržovací období.
Článek 8
Udržovací období
Článek 9
Úročení
Článek 10
Nepřímé držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele
Instituce mohou požádat příslušnou národní centrální banku o povolení držet všechny své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatelskou instituci, pokud tato zprostředkovatelská instituce:
je rezidentem téhož členského státu;
je institucí, na kterou se vztahuje povinnost minimálních rezerv;
kromě držení minimálních rezerv pro danou instituci běžně vykonává určité administrativní úkoly (například správu hotovosti).
Pro účely odstavce 1, požádá-li instituce o povolení držet všechny své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatelskou instituci, uzavře za tímto účelem s touto zprostředkovatelskou institucí dohodu. Tato dohoda musí minimálně stanovit:
zda si žádající instituce přeje přístup ke stálým facilitám Eurosystému a operacím Eurosystému na volném trhu, a
výpovědní lhůtu v délce nejméně dvanácti měsíců, aniž by byl dotčen čl. 10 odst. 7 písm. b).
Pokud instituce vypoví dohodu ve smyslu písmene b), oznámí to bez zbytečného odkladu příslušné národní centrální bance.
Pokud mateřská společnost požádá o povolení držet minimální rezervy skupiny jako zprostředkovatel podle odstavce 3, uzavře s každou institucí v této skupině dohodu o tom, že bude jednat jako zprostředkovatel. Tyto dohody musí minimálně stanovit:
zda mateřská společnost nebo dceřiné společnosti budou mít přístup ke stálým facilitám Eurosystému a operacím Eurosystému na volném trhu, a
výpovědní lhůtu v délce nejméně dvanácti měsíců.
Pro účely tohoto nařízení se má za to, že povolení držet minimální rezervy přes zprostředkovatele, které bylo instituci uděleno v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), bylo vydáno v souladu s tímto odstavcem.
ECB nebo příslušná národní centrální banka může kdykoli odejmout povolení udělené podle odstavce 5, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:
kterákoli ze stran dohody uvedené v odstavci 2 nebo 4 neplní požadavky tohoto nařízení;
kterákoli ze stran dohody uvedené v odstavci 2 nebo 4 požádá o odnětí povolení podle tohoto článku;
již nejsou splněny podmínky pro nepřímé držení minimálních rezerv stanovené v odstavci 1; nebo
existují důvody obezřetnostního dohledu nad zprostředkovatelskou institucí.
Při rozhodování, zda odejmout povolení podle odstavce 7, příslušná národní centrální banka nebo ECB posoudí:
zda k ukončení dohody došlo na základě vzájemné dohody smluvních stran;
zda instituce, která drží své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatele, je schopna plnit svou povinnost minimálních rezerv.
Pokud příslušná národní centrální banka nebo ECB odejme povolení podle odstavce 7, platí tato ustanovení:
odnětí povolení nabývá účinku na konci udržovacího období, s výjimkou případů, kdy je povolení odňato podle odst. 7 písm. d);
je-li povolení odňato podle odst. 7 písm. d), odnětí povolení se stává okamžitě účinným a minimální lhůta pro oznámení uvedená v písmeni c) tohoto odstavce se neuplatňuje;
příslušná národní centrální banka nebo ECB vyrozumí o odnětí povolení obě strany dohody uvedené v odstavci 2 nebo 4 alespoň pět pracovních dnů před skončením posledního udržovacího období, na něž se povolení vztahuje.
Článek 11
Agregované vykazování základu pro stanovení minimálních rezerv
Článek 12
Fúze a rozdělení
Pokud během udržovacího období nabude účinnosti fúze, platí tato ustanovení:
nabývající instituce splní požadavky tohoto nařízení za nabývanou instituci;
výše minimálních rezerv nabývající instituce se sníží o každou paušální odpočitatelnou položku, kterou lze uplatnit podle čl. 6 odst. 2;
národní centrální banky posoudí, zda instituce splňují požadavky čl. 3 odst. 1 písm. a), tak, že vezmou v úvahu denní konečné zůstatky na účtech minimálních rezerv nabývajících i nabývaných institucí.
V udržovacím období následujícím bezprostředně po udržovacím období uvedeném v odstavci 1 se použijí tato ustanovení:
minimální rezervy nabývající instituce se snižují v souladu s čl. 6 odst. 2 jen o jednu paušální odpočitatelnou položku; a
výše minimálních rezerv nabývající instituce se vypočte pro účely článku 6 ze základu pro stanovení minimálních rezerv, shrnujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývaných institucí a nabývající instituce.
Pro účely písmene b) se při výpočtu použijí základy pro stanovení minimálních rezerv každé instituce pro příslušné udržovací období, jako kdyby k fúzi nedošlo, a v souladu s pravidly vymezenými v části 2 přílohy III nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).
Jsou-li splněny podmínky odstavce 4 části 2 přílohy III nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), použije se ustanovení prvního pododstavce i pro následující udržovací období.
Pokud během udržovacího období nabude účinnosti rozdělení, platí tato ustanovení:
přijímající instituce, které jsou úvěrovými institucemi, splní požadavky tohoto nařízení za rozdělovanou instituci;
každá z přijímajících úvěrových institucí splní požadavky tohoto nařízení pro tu část základu pro stanovení minimálních rezerv rozdělované instituce, která je jí přidělena;
rezervy držené rozdělovanou institucí se rozdělí poměrně mezi přijímající instituce;
paušální odpočitatelná položka uvedená v čl. 6 odst. 2 se odečte od minimálních rezerv každé přijímající instituce.
Během udržovacího období bezprostředně následujícího po udržovacím období, v němž rozdělení nabylo účinnosti, a až do té doby, než přijímající instituce vykážou své základy pro stanovení minimálních rezerv v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), se použijí tato ustanovení:
každá z přijímajících institucí splní požadavky tohoto nařízení pro tu část základu pro stanovení minimálních rezerv rozdělované instituce, která je jí přidělena; a
paušální odpočitatelná položka uvedená v čl. 6 odst. 2 se odečte od minimálních rezerv každé přijímající instituce.
Článek 13
Přenesení pravomocí v případě přijetí eura
Pokud členský stát přijme euro v souladu se Smlouvou, Rada guvernérů tímto přenáší na Výkonnou radu pravomoc rozhodnout po zohlednění stanoviska Výboru ESCB pro tržní operace o:
datech přechodného udržovacího období pro uplatňování povinnosti minimálních rezerv podle článku 3 na instituce usazené v daném členském státě, přičemž prvním dnem období je den přijetí eura v daném členském státě;
způsobu výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv uvedeného v článku 5 během přechodného udržovacího období uvedeného v písmeni a);
lhůtě, v níž mají instituce usazené v daném členském státě nebo příslušná národní centrální banka provést výpočet a ověření minimálních rezerv pro přechodné udržovací období.
Výkonná rada přijme a zveřejní rozhodnutí podle prvního pododstavce alespoň dva měsíce přede dnem přijetí eura v příslušném členském státě a informuje o tom Radu guvernérů.
Ustanovení prvního pododstavce se použije v případě, že instituce v členském státě, který přijímá euro, nejsou v době výpočtu minimálních rezerv na seznamu institucí uvedeném v čl. 3 odst. 3 písm. a). Rozhodnutí přijatá Výkonnou radou, která umožňují odpočet podle tohoto odstavce, mohou v takovém případě rovněž stanovit způsob výpočtu odpočtu těchto závazků.
Článek 14
Ověřování
Článek 15
Zrušení
Článek 16
Závěrečná ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 26. června 2021. Článek 3 se použije ode dne 28. července 2021, prvního dne pátého udržovacího období v roce 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1052/2008 (ECB/2008/10) (Úř. věst. L 282, 25.10.2008, s. 14).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1358/2011 (ECB/2011/26) (Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 51).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1376/2014 (ECB/2014/52) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 79).
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/1705 (ECB/2016/26) (Úř. věst. L 257, 23.9.2016, s. 10).
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Nařízení (ES) č. 1745/2003 |
Toto nařízení |
Článek 1 |
Článek 2 |
Čl. 2 odst. 1 |
Článek 1 |
Čl. 2 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 4 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 4 odst. 2 a 3 |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 3 odst. 3 |
— |
Čl. 3 odst. 1 písm. d) a čl. 3 odst. 4 |
Čl. 3 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 2a první pododstavec |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 3 odst. 2a druhý pododstavec |
Čl. 5 odst. 4 |
— |
Čl. 5 odst. 5 |
Čl. 3 odst. 3 |
Čl. 5 odst. 6 |
Čl. 3 odst. 4 |
Čl. 5 odst. 7 |
Čl. 4 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 písm. a) |
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 6 odst. 1 písm. b) |
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 úvodní věta a čl. 6 odst. 3 |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 7 odst. 1 až 5 |
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 7 odst. 6 |
Čl. 5 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 7 |
Čl. 6 odst. 1 první a druhá věta |
Čl. 3 odst. 1 písm. b) |
Čl. 6 odst. 1 třetí věta |
Čl. 3 odst. 1 písm. c) |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 1 písm. a) |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 3 odst. 2 |
Článek 7 |
Článek 8 |
Článek 8 |
Článek 9 |
Článek 9 |
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 1 a 2 |
Čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 6 a 10 |
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 7 a čl. 10 odst. 9 písm. a) a c) |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 9 písm. b) |
— |
Čl. 10 odst. 4, 5 a 8 |
Čl. 10 odst. 6 |
5. bod odůvodnění, čl. 14 odst. 2 |
Článek 11 |
Článek 11 |
Článek 12 |
— |
Článek 13 |
Článek 12 |
Článek 13a |
Článek 13 |
Článek 14 |
Článek 15 |
— |
|
Článek 15 |
Článek 16 |
— |
Přílohy I a II |
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 2 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2022/912 ze dne 24. února 2022 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase nové generace (TARGET) a o zrušení obecných zásad ECB/2012/27 (ECB/2022/8) (Úř. věst. L 163, 17.6.2022, s. 84). ◄
( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových společností (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).
( 5 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
( 6 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2019/671 ze dne 9. dubna 2019 o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (ECB/2019/7) (Úř. věst. L 113, 29.4.2019, s. 11).