C (2020) 1863Sdělení Komise Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 2020/C 91 I/01

1. Koronavirová nákaza COVID-19 je závažnou mimořádnou událostí v oblasti veřejného zdraví pro občany a společnosti, přičemž infekce se nevyhnula žádnému z členských států Unie. Představuje rovněž velký otřes pro globální hospodářství a hospodářství Unie a zásadní význam pro zmínění těchto negativních dopadů na hospodářství EU má koordinovaná ekonomická reakce členských států a orgánů EU.

2. Tento otřes postihuje hospodářství různými způsoby. Dochází k šoku na straně nabídky způsobenému přerušením dodavatelských řetězců, šoku na straně poptávky způsobenému nižší poptávkou spotřebitelů a k negativnímu dopadu nejistoty na investiční plány a dopadu omezení likvidity pro podniky.

3. Cílem různých opatření k omezení šíření nákazy přijatých členskými státy, jako jsou opatření spočívající v omezení shromažďování lidí, cestovní omezení, karantény a uzavření určitých oblastí, je zajistit, aby tento otřes byl co možná nejkratší a nejméně citelný. Dotyčná opatření mají bezprostřední dopad na poptávku i nabídku a zasahují podniky a zaměstnance, zejména v oblasti zdravotnictví, cestovního ruchu, kultury, maloobchodu a dopravy. Kromě bezprostředních dopadů na mobilitu a obchod má koronavirová nákaza COVID-19 rovněž stále větší dopad na podniky všech odvětví a velikostí: na malé a střední podniky, jakož i na velké podniky. Dopad je znatelný i na světových finančních trzích, zejména pokud jde o likviditu. Tyto následky neponese jeden konkrétní členský stát, avšak budou mít rušivý dopad na hospodářství Unie jako celku.

4. Vzhledem k výjimečným okolnostem způsobeným koronavirovou nákazou COVID-19 mohou závažnému nedostatku likvidity čelit podniky všech velikostí. S náhlým nedostatkem likvidity či dokonce s její nedostupností se mohou potýkat jak solventní, tak méně solventní podniky. Ohroženy jsou zejména malé a střední podniky. V krátkodobém a střednědobém horizontu tato skutečnost tedy může vážně zasáhnout hospodářskou situaci mnoha zdravých podniků a jejich zaměstnanců a zároveň mít rovněž dlouhodobější následky, které mohou ohrozit jejich samotné přežití.

5. Banky a další finanční zprostředkovatelé plní při řešení dopadů koronavirové nákazy COVID-19 klíčovou roli tím, že zachovávají tok úvěrů do hospodářství. Pokud bude tok úvěrů výrazně omezen, hospodářská činnost se prudce zpomalí, jelikož pro podniky může být obtížné zaplatit svým dodavatelům a zaměstnancům. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vhodné, aby členské státy mohly přijmout opatření s cílem motivovat úvěrové instituce a další finanční zprostředkovatele, aby i nadále plnily svou úlohu při pokračující podpoře hospodářské činnosti v EU.

6. Podpora poskytnutá členskými státy podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU na základě tohoto sdělení podnikům, která je realizována prostřednictvím bank jakožto finančních zprostředkovatelů, tyto podniky přímo zvýhodňuje. Cílem takové podpory není zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost bank. Stejně tak podpora poskytnutá členskými státy bankám podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU na náhradu přímé škody způsobené koronavirovou nákazou COVID-19 ( 1 ) nemá za cíl zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost instituce či subjektu. V důsledku toho by se podpora nepovažovala za mimořádnou veřejnou finanční podporu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank) ( 2 ), ani podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) ( 3 ) a rovněž by nebyla posuzována podle pravidel státní podpory ( 4 ) vztahujících se na bankovní odvětví ( 5 ).

7. Pokud by banky v důsledku koronavirové nákazy COVID-19 potřebovaly mimořádnou veřejnou finanční podporu (viz čl. 2 odst. 1 bod 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bod 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) ve formě likvidity, rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv banky, bude třeba posoudit, zda opatření splňuje podmínky čl. 32 odst. 4 písm. d) bodu i), ii) nebo iii) uvedené směrnice a čl. 18 odst. 4) písm. d) bodu i), ii) nebo iii) uvedeného nařízení. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, banka, která takovou mimořádnou veřejnou finanční podporu obdrží, nebude považována za instituci, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí. Pokud tato opatření řeší problémy spojené s koronavirovou nákazou COVID-19, mělo by se za to, že spadají do bodu 45 sdělení o bankovnictví z roku 2013 ( 6 ), v němž se stanoví výjimka z požadavku na sdílení nákladů akcionáři a podřízenými věřiteli.

8. V důsledku koronavirové nákazy COVID-19 se podniky mohou potýkat nejen s nedostatečnou likviditou, ale mohou také utrpět značnou škodu. Vzhledem k výjimečné povaze koronavirové nákazy COVID-19 nebylo možné tyto škody předvídat; jsou proto značného rozsahu a staví podniky do situace, která se velmi liší od podmínek, v nichž běžně působí. Dokonce i zdravé podniky, které jsou dobře připraveny na rizika, jež jsou běžnému podnikání vlastní, mohou mít za těchto výjimečných okolností potíže takového rozsahu, který může oslabit jejich životaschopnost.

9 Koronavirová nákaza COVID-19 představuje riziko závažného hospodářského poklesu s dopadem na celé hospodářství EU, jenž zasahuje podniky, pracovní místa a domácnosti. Je zapotřebí dobře zacílená veřejná podpora, aby na trzích zůstala k dispozici dostatečná likvidita, aby bylo možné čelit škodám způsobeným zdravým podnikům a zachovat kontinuitu hospodářské činnosti během koronavirové nákazy COVID-19 i po ní. Členské státy se také mohou rozhodnout, že podpoří hospodářské subjekty v odvětví cestování a cestovního ruchu s cílem zajistit, aby žádosti o vrácení peněz podané v důsledku nákazy COVID-19 byly uspokojeny za účelem zajištění ochrany práv cestujících a spotřebitelů a rovného zacházení s cestujícími. Vzhledem k omezené výši rozpočtu EU bude hlavní reakce pocházet z vnitrostátních rozpočtů členských států. Pravidla EU pro státní podporu umožňují členským státům přijímat rychlá a účinná opatření na podporu občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, které čelí hospodářským problémům v důsledku šíření koronavirové nákazy COVID-19.

10. Cílené a přiměřené uplatňování kontroly státní podpory ze strany EU slouží k zajištění toho, aby vnitrostátní podpůrná opatření dotčeným podnikům účinně pomáhala nejen během koronavirové nákazy COVID-19, avšak umožnila jim i zotavit se ze stávající situace, a to při současném zohlednění důležitosti splnění cílů dvojí transformace, ekologické a digitální v souladu s cíli EU. Kontrola státní podpory ze strany EU rovněž zajišťuje, aby vnitřní trh EU nebyl roztříštěný a aby rovné podmínky zůstaly nedotčeny. Integrita vnitřního trhu taktéž povede k rychlejšímu zotavení. Předchází i nezdravému soupeření v oblasti dotací, kdy bohatší členské státy mohou vynaložit více prostředků a předstihnout své sousedy na úkor soudržnosti v rámci Unie.

11. V rámci celkového úsilí členských států, pokud jde o řešení dopadů koronavirové nákazy COVID-19 na jejich hospodářství, toto sdělení stanoví, jaké možnosti mají členské státy podle pravidel EU k zajištění likvidity a přístupu k financování pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, které čelí náhlému nedostatku v tomto období, aby se mohly zotavit ze současné situace.

12. Komise ve sdělení „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ ze dne 13. března 2020 ( 7 ) uvedla různé možnosti, které mají členské státy k dispozici nad rámec kontroly státní podpory ze strany EU a které mohou zavést bez zapojení Komise. Patří sem například opatření vztahující se na všechny podniky, pokud jde o mzdové dotace, pozastavení plateb daně z příjmu právnických osob a daní z přidané hodnoty nebo sociálních příspěvků či finanční podpora přímo spotřebitelům za zrušené služby nebo vstupenky, za které příslušné hospodářské subjekty nevrací peníze zpět.

13. Členské státy mohou rovněž navrhovat podpůrná opatření v souladu s nařízeními o blokových výjimkách ( 8 ) bez zapojení Komise.

14. Kromě toho mohou členské státy na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a jak je blíže uvedeno v pokynech ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků, oznámit Komisi režimy podpory s cílem vyhovět naléhavým potřebám v oblasti likvidity a podpořit podniky, které čelí finančním obtížím, jež jsou rovněž způsobeny či zhoršeny koronavirovou nákazou COVID-19 ( 9 ).

15. Členské státy navíc mohou na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU rovněž poskytnout náhradu podnikům v odvětvích, která byla obzvláště zasažena nákazou (např. doprava, cestovní ruch, kultura, pohostinství a maloobchod), a/nebo organizátorům zrušených akcí za škody, které utrpěli v důsledku vypuknutí nákazy a které byly způsobeny přímo šířením nákazy. Členské státy mohou taková opatření pro náhradu škody oznámit a Komise je posoudí přímo podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU ( 10 ). Zásada „jednou a dost“ („one time, last time“) ( 11 ) uvedená v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci se nevztahuje na podporu, kterou Komise prohlásí za slučitelnou podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, protože posledně uvedený typ podpory není „podporu na záchranu, podporu na restrukturalizaci ani dočasnou podporu na restrukturalizaci“ ve smyslu bodu 71 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Členské státy mohou proto nahradit podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU škodu přímo způsobenou koronavirovou nákazou COVID-19 podnikům, které obdržely podporu podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

15a. Podpora na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU však musí nahrazovat škodu přímo způsobenou koronavirovou nákazou COVID-19, jako je škoda přímo způsobená omezujícími opatřeními, která příjemci de jure nebo de facto brání v provozování jeho hospodářské činnosti nebo konkrétní a oddělitelné části jeho činnosti ( 12 ).

15b. Ustanovení čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU rovněž vyžaduje, aby nedocházelo k poskytování nadměrných náhrad. Nahrazena může být pouze škoda, která přímo vyplývá z omezujících opatření, přičemž tato škoda musí být přesně vyčíslena. Proto je důležité prokázat, že podpora kompenzuje pouze škodu přímo způsobenou daným opatřením, a to až do výše zisku, kterého by příjemce mohl věrohodně dosáhnout za část jeho činnosti, která je omezena, pokud by opatření neexistovalo. Vzhledem k pokračující krizi nelze při výpočtu škod přičitatelných omezujícímu opatření, které lze nahradit podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, brát v úvahu hospodářské dopady snížení poptávky nebo poklesu účasti v důsledku nižší celkové poptávky nebo větší neochoty zákazníků shromažďovat se na veřejných místech, v dopravních prostředcích nebo na jiných místech nebo v důsledku obecně platných omezení kapacity, opatření k omezení fyzického kontaktu atd.

16. S cílem doplnit výše uvedené možnosti stanoví Komise v tomto sdělení dodatečná dočasná opatření státní podpory, která považuje za slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a která mohou být po oznámení dotčeným členským státem velmi rychle schválena. Kromě toho je i nadále možné oznamovat alternativní přístupy, a to jak režimy podpory, tak jednotlivá opatření. Cílem tohoto sdělení je stanovit rámec, který členským státům umožní řešit obtíže, s nimiž se v současné době podniky potýkají, a současně zachovat integritu vnitřního trhu EU a zajistit rovné podmínky.

16a. Kromě toho se Komise domnívá, že nad rámec opatření podpory povolených podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a stávajících možností podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je rovněž nezbytné urychlit výzkum a vývoj zaměřený na boj proti COVID-19, podpořit infrastruktury pro testování a rozšiřování výroby, které přispívají k vývoji příslušných produktů určených na boj s COVID-19, jakož i podpořit výrobu produktů, které jsou nezbytné k reakci na jeho šíření. Toto sdělení proto stanoví podmínky, za nichž bude Komise taková opatření považovat za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Komise náležitě zohlednila společný cíl sledovaný těmito opatřeními podpory a jejich pozitivní účinky v oblasti řešení mimořádné zdravotní krize vyvolané šířením koronavirové nákazy COVID-19 a vyvážení možných negativních účinků těchto opatření na vnitřní trh.

16b. Podpora poskytnutá podle tohoto sdělení na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) nebo c) SFEU nesmí být podmíněna přemístěním výrobní činnosti nebo jiné činnosti příjemce z jiné země v rámci EHP na území členského státu, který podporu poskytuje. Taková podmínka by se jevila jako škodlivá pro vnitřní trh. To platí bez ohledu na počet ztrát pracovních míst, ke kterým skutečně došlo v prvotním zařízení příjemce v EHP.

17. Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU může Komise za slučitelnou s vnitřním trhem považovat podporu, která má „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. V této souvislosti rozhodly soudy Unie, že porucha se musí dotknout celého hospodářství dotčeného členského státu nebo jeho významné části, a nikoli pouze některého z jeho regionů nebo částí jeho území. To je navíc v souladu s potřebou striktního výkladu všech mimořádných ustanovení, jako je čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ( 15 ). Tento výklad Komise soustavně uplatňuje ve své rozhodovací praxi ( 16 ).

18. Vzhledem k tomu, že koronavirová nákaza COVID-19 postihuje všechny členské státy a izolační opatření přijatá členskými státy mají dopad na podniky, Komise je toho názoru, že státní podpora je odůvodněná a může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU po omezenou dobu za účelem nápravy nedostatku likvidity, s nímž se podniky potýkají, a zajištění toho, aby poruchy způsobené nákazou COVID-19 neohrozily jejich životaschopnost, zejména pak v případě malých a středních podniků.

19. Komise v tomto sdělení uvádí podmínky slučitelnosti, které bude v zásadě uplatňovat na podporu poskytnutou členskými státy podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Členské státy proto musí prokázat, že opatření státní podpory oznámená Komisi v rámci tohoto sdělení jsou nezbytná, vhodná a přiměřená k tomu, aby napravila vážnou poruchu v hospodářství dotčeného členského státu, a že jsou všechny podmínky tohoto sdělení plně dodržovány.

20. Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělením lze vzájemně kumulovat v souladu s ustanoveními obsaženými v konkrétních oddílech tohoto sdělení. Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělením lze kumulovat s podporou podle nařízení o podpoře de minimis ( 17 ) nebo s podporou podle nařízení o blokových výjimkách ( 18 ), jsou-li dodržena ustanovení a pravidla kumulace uvedených nařízení.

20a. Podle tohoto sdělení se neposuzuje podpora úvěrovým a finančním institucím; výjimkou jsou: i) nepřímé výhody plynoucí úvěrovým nebo finančním institucím, které podporu distribuují ve formě úvěrů nebo záruk podle oddílů 3.1 až 3.3 v souladu se zárukami podle oddílu 3.4, a ii) podpora podle oddílu 3.10 za předpokladu, že se příslušný režim podpory nezaměřuje výhradně na zaměstnance z finančního sektoru.

21. Kromě stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením dočasně omezené částky podpory pro podniky, které se samy potýkají s náhlým nedostatkem likvidity, nebo dokonce s její nedostupností.

22. Komise bude tuto státní podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že budou splněny všechny následující podmínky (zvláštní ustanovení pro odvětví zemědělské prvovýroby a rybolovu a akvakultury jsou uvedena v bodě 23):

23. Odchylně od bodu 22 písm. a) se na podporu poskytnutou podnikům v odvětvích zemědělství, rybolovu a akvakultury kromě podmínek uvedených v bodě 22 písm. b) až e) vztahují tyto zvláštní podmínky:

23a. Pokud je podnik činný v několika odvětvích, pro něž platí různé maximální částky podle bodů 22 písm. a. a 23 písm. a., dotčený členský stát zajistí vhodnými způsoby, jako je např. oddělené účetnictví, aby byl u každé z těchto činností dodržen příslušný strop a aby nebyla překročena celková maximální částka 1,8 milionu EUR na podnik. Pokud je podnik činný v odvětvích, na něž se vztahuje bod 23 písm. a., neměla by být překročena celková maximální částka 270 000 EUR na podnik.

23b. Opatření poskytnutá na základě tohoto sdělení ve formě vratných záloh, záruk, úvěrů nebo jiných vratných nástrojů mohou být převedena na jiné formy podpory, např. granty, za předpokladu, že k danému převodu dojde nejpozději do 31. prosince 2022 a jsou dodrženy podmínky stanovené v tomto oddíle.

24. Aby se zajistil přístup k likviditě pro podniky, které se potýkají s jejím náhlým nedostatkem, mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením veřejné úvěrové záruky ( 29 ) po omezenou dobu a částku úvěru.

24a. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 nelze kumulovat s podporou poskytnutou na stejnou jistinu podkladového úvěru podle oddílu 3.3 a naopak. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 a podle oddílu 3.3 lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 25 písm. d), resp. v bodě 27 písm. d). Příjemce může souběžně využít několik opatření podle oddílu 3.2 za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 25 písm. d) a e).

25. Komise bude takovouto státní podporu poskytnutou ve formě nových veřejných záruk za individuální úvěry v reakci na šíření koronavirové nákazy COVID-19 považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že:

25a. Záruky za nově vydané dluhové nástroje, které jsou v případě úpadkového řízení podřízeny běžným přednostním věřitelům, mohou být poskytnuty s prémiemi za záruky, které se přinejmenším rovnají prémiím za záruky uvedeným v tabulce v bodě 25 písm. a. plus 200 bazických bodů v případě velkých podniků a 150 bazických bodů v případě malých a středních podniků. Na tyto záruky za dluhové nástroje se vztahuje alternativní možnost podle bodu 25 písm. b. Musí být rovněž splněny požadavky bodu 25 písm. c., bodu 25 písm. f. podbodů i. a iii., bodu 25 písm. g., bodu 25 písm. h. a bodu 25 písm. ha. ( 35 ) Výše zaručeného podřízeného dluhu nesmí překročit oba tyto stropy: ( 36 )

26. Aby se zajistil přístup k likviditě pro podniky, které se potýkají s jejím náhlým nedostatkem, mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením subvencované úrokové sazby na omezenou dobu a částku úvěru. Kromě toho může být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením také podřízený dluh, který je v případě úpadkového řízení podřízen běžným přednostním věřitelům. Takovýto dluh představuje nástroj, který narušuje hospodářskou soutěž méně než vlastní nebo hybridní kapitál, jelikož za předpokladu trvání podniku (going concern) nemůže být automaticky přeměněn na vlastní kapitál. Podpora ve formě podřízeného dluhu ( 37 ) proto musí splňovat příslušné podmínky podle oddílu 3.3, který se týká dluhových nástrojů. Jelikož však zvyšuje schopnost společností přijmout přednostní dluh podobně jako kapitálová podpora, použije se navíc přirážka za úvěrové riziko a další omezení týkající se částky ve srovnání s přednostním dluhem (jedna třetina u velkých podniků a polovina částky u malých a středních podniků, přičemž se vychází z částek stanovených v bodě 27 písm. d) podbodech i) nebo ii)). Aby bylo zajištěno rovné zacházení, měl by být podřízený dluh po překročení těchto stropů posuzován v souladu s podmínkami pro rekapitalizační opatření COVID-19 stanovenými v oddíle 3.11.

26a. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.3 nelze kumulovat s podporou poskytnutou na stejnou jistinu podkladového úvěru podle oddílu 3.2 a naopak. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 a podle oddílu 3.3 lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí prahové hodnoty stanovené v bodě 25 písm. d), resp. v bodě 27 písm. d). Příjemce může souběžně využít několik opatření podle oddílu 3.3 za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 27 písm. d) a e).

27. Komise bude státní podporu ve formě subvencí na veřejné úvěry v reakci na šíření koronavirové nákazy COVID-19 považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

27a. Dluhové nástroje, které jsou v případě úpadkového řízení podřízeny běžným přednostním věřitelům, mohou být poskytnuty za snížené úrokové sazby, které se přinejmenším rovnají základní sazbě a rozpětím úvěrového rizika uvedeným v tabulce v bodě 27 písm. a. plus 200 bazických bodů v případě velkých podniků a 150 bazických bodů v případě malých a středních podniků. Na tyto dluhové nástroje se vztahuje alternativní možnost podle bodu 27 písm. b. Rovněž musí být splněn bod 27 písm. c., f., g. a ga. Pokud výše podřízeného dluhu překročí oba tyto stropy, ( 46 ) slučitelnost nástroje s vnitřním trhem se určí podle oddílu 3.11:

28. Podpora ve formě záruk a úvěrů podle oddílu 3.1, oddílu 3.2 a oddílu 3.3 tohoto sdělení může být poskytnuta podnikům, které čelí náhlému nedostatku likvidity, přímo nebo prostřednictvím úvěrových institucí a jiných finančních institucí jako finančních zprostředkovatelů. V posledně uvedeném případě musí být splněny níže uvedené podmínky.

29. I když je tato podpora přímo zaměřena na podniky, které se potýkají s náhlým nedostatkem likvidity, a nikoli na úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce, může pro posledně zmíněné rovněž představovat nepřímou výhodu. Cílem této nepřímé podpory však není zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost úvěrových institucí. Komise se tudíž domnívá, že by tato podpora neměla být kvalifikována jako mimořádná veřejná finanční podpora podle čl. 2 odst. 1 bodu 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bodu 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, a neměla by být posuzována podle pravidel pro státní podporu použitelných na bankovní sektor ( 47 ).

30. V každém případě je s ohledem na možnou nepřímou podporu ve prospěch úvěrových institucí nebo jiných finančních institucí vhodné zavést určité záruky, které omezí nepatřičné narušení hospodářské soutěže.

31. Úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce by měly v co největší možné míře přenést výhody veřejné záruky nebo subvencovaných úrokových sazeb pro úvěry na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb, než by tomu bylo bez těchto veřejných záruk nebo úvěrů, byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům.

32. Sdělení Komise o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů stanoví, že obchodovatelná rizika nesmí být pokryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států. V důsledku současné situace způsobené šířením koronavirové nákazy COVID-19 a po veřejné konzultaci o dostupnosti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů pro vývoz do všech zemí s obchodovatelným rizikem Komise dospěla k závěru, že kapacita soukromého pojištění krátkodobých vývozních úvěrů je všeobecně nedostatečná a krytí obchodovatelných rizik je dočasně nedostupné.

33. Komise v této souvislosti považuje všechna obchodní a politická rizika spojená s vývozem do zemí uvedených v příloze sdělení Komise o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů za dočasně neobchodovatelná do 31. prosince 2021.

34. Nad rámec stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je nezbytné usnadnit výzkum a vývoj (VaV) zaměřený na boj proti COVID-19, aby bylo možné řešit současnou mimořádnou zdravotní krizi.

35. Komise bude považovat podporu na projekty VaV, které se zabývají výzkumem zaměřeným na boj proti COVID-19 a dalším virovým onemocněním ( 48 ), včetně projektů, jimž byla v rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, udělena značka kvality – pečeť excelence specifická pro COVID-19, za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud budou splněny všechny tyto podmínky:

36. Nad rámec stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je nezbytné podporovat infrastruktury pro testování a rozšiřování výroby, které přispívají k vývoji produktů určených na boj s COVID-19.

37. Komise proto bude považovat investiční podporu na budování nebo modernizaci infrastruktur pro testování a rozšiřování výroby, které jsou nezbytné pro vývoj, testování a rozšíření výroby produktů určených na boj s COVID-19 až do jejich prvního průmyslového využití, než se začnou vyrábět masově, jak je uvedeno v oddíle 3.8, za slučitelnou s vnitřním trhem, budou-li splněny tyto podmínky:

38. Nad rámec stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je nezbytné usnadnit výrobu produktů určených na boj s COVID-19. To zahrnuje: příslušné léčivé přípravky (včetně očkovacích látek) a léčebný materiál a postupy, jejich meziprodukty, účinné složky léčivých přípravků a suroviny; zdravotnické prostředky, nemocniční a lékařské vybavení (včetně ventilátorů, ochranných oděvů a pomůcek, jakož i diagnostických nástrojů) a nezbytné suroviny; dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a chemické suroviny nezbytné pro jejich výrobu; nástroje pro sběr/zpracování dat.

39. Komise bude považovat investiční podporu na výrobu produktů určených na boj s COVID-19 za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

40. Odklady platby daní a/nebo příspěvků na sociální zabezpečení mohou být cenným nástrojem k omezení nedostatku likvidity podniků (včetně osob samostatně výdělečně činných) a zachování zaměstnanosti. Pokud mají tyto odklady obecnou platnost a nezvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, nespadají do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU. Jsou-li omezeny například na určitá odvětví, regiony nebo druhy podniků, zahrnují podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU ( 59 ).

41. Komise bude považovat za slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU režimy podpory, které spočívají v dočasných odkladech daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, které se vztahují na podniky (včetně osob samostatně výdělečně činných), jež jsou obzvláště postiženy šířením koronavirové nákazy COVID-19, například podniky v určitých odvětvích nebo regionech nebo podniky určité velikosti. To platí i pro opatření stanovená v souvislosti s fiskálními povinnostmi a povinnostmi v oblasti sociálního zabezpečení, jejichž cílem je zmírnit nedostatek likvidity, jemuž příjemci čelí, mimo jiné včetně odkladu plateb ve splátkách, snadnějšího přístupu k platebním plánům daňového dluhu a poskytnutí bezúročných období, pozastavení vymáhání dlužných daní a urychleného vrácení daně. Podpora se poskytne před 31. prosincem 2021 a datum ukončení odkladu se stanoví nejpozději na 31. prosince 2022.

42. V zájmu zachování zaměstnanosti mohou členské státy zvážit, že přispějí na mzdové náklady podniků, které by jinak kvůli šíření koronavirové nákazy COVID-19 propouštěly zaměstnance, nebo na příjem ekvivalentní mzdě v případě osob samostatně výdělečně činných, u nichž mělo přijetí vnitrostátních opatření v reakci na šíření koronavirové nákazy COVID-19 za následek pozastavení nebo omezení jejich obchodní činnosti. Pokud se takové režimy podpory vztahují na celé hospodářství, nespadají do oblasti působnosti kontroly státní podpory ze strany Unie, jelikož nejsou selektivní. Naopak se má za to, že uvedené režimy poskytují podnikům selektivní výhodu, pokud jsou omezeny na určitá odvětví, regiony nebo druhy podniků.

43. Pokud tato opatření představují podporu, Komise je bude považovat za slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

43a. V rozsahu, v jakém tento režim zahrnuje rovněž zaměstnance úvěrových nebo finančních institucí, není cílem žádné podpory poskytnuté těmto institucím zachovat nebo obnovit jejich životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost, jelikož je tato podpora poskytována především pro sociální účely ( 60 ). Komise se tudíž domnívá, že by tato podpora neměla být kvalifikována jako mimořádná veřejná finanční podpora podle čl. 2 odst. 1 bodu 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bodu 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, a neměla by být posuzována podle pravidel pro státní podporu použitelných na bankovní sektor ( 61 ).

44. Tento dočasný rámec stanoví kritéria podle pravidel EU pro státní podporu, na základě nichž mohou členské státy poskytovat veřejnou podporu ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů podnikům, které čelí finančním potížím v důsledku koronavirové nákazy COVID-19 ( 62 ). Jeho cílem je zajistit, aby v důsledku narušení hospodářství nemusely trh zbytečně opustit podniky, které byly v době před vypuknutím této nákazy životaschopné. Rekapitalizace proto nesmí přesáhnout minimum potřebné k tomu, aby byla zajištěna životaschopnost příjemce, a neměla by jít nad rámec obnovení kapitálové struktury příjemce do stavu před koronavirovou nákazou COVID-19. Velké podniky musí informovat o tom, jak podpora, kterou obdržely, napomáhá jejich činnostem v souladu s cíli EU a povinnostmi na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, včetně cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

45. Komise zároveň zdůrazňuje, že poskytování vnitrostátní veřejné podpory ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů, ať už v rámci režimů nebo v jednotlivých případech, by mělo být zvažováno, pouze pokud neexistuje jiné vhodné řešení. Vydávání takových nástrojů by navíc mělo podléhat přísným podmínkám, neboť tyto nástroje velmi narušují hospodářskou soutěž mezi podniky. Takovéto intervence tedy musí podléhat jasným podmínkám, pokud jde o začátek státní účasti, protiplnění a ukončení kapitálové účasti v dotčených podnicích, jakož i správním ustanovením a vhodným opatřením k omezení narušení hospodářské soutěže. V této souvislosti Komise konstatuje, že koncipování vnitrostátních podpůrných opatření způsobem, který splňuje cíle politiky EU související s ekologickou a digitální transformací hospodářství členských států, umožní udržitelnější dlouhodobý růst a podpoří transformaci vedoucí k dohodnutému cíli EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

46. Na rekapitalizační režimy a jednotlivá rekapitalizační opatření členských států pro nefinanční podniky (společně dále jen „rekapitalizační opatření COVID-19“) podle tohoto sdělení, které nejsou zahrnuty v oddíle 3.1 tohoto sdělení, se vztahují následující podmínky. Vztahují se na rekapitalizační opatření COVID-19 pro velké podniky a malé a střední podniky. ( 63 )

47. Tyto podmínky se vztahují rovněž na podřízené dluhové nástroje, které překračují oba stropy uvedené v bodě 27a podbodech i) a ii) v oddíle 3.3 tohoto sdělení.

48. Rekapitalizační opatření COVID-19 nesmí být poskytnuta po 31. prosinci 2021.

49. Rekapitalizační opatření COVID-19 musí splňovat tyto podmínky:

50. Členské státy poskytnou rekapitalizační opatření COVID-19 na základě režimu podpory schváleného Komisí pouze na základě písemné žádosti potenciálních přijímajících podniků o tuto podporu. Pokud jde o podporu podléhající individuální oznamovací povinnosti, členské státy doloží tuto písemnou žádost v rámci oznámení jednotlivých opatření podpory Komisi.

51. Požadavky tohoto oddílu a oddílů 3.11.4, 3.11.5, 3.11.6 a 3.11.7 se vztahují jak na rekapitalizační režimy, tak na jednotlivá opatření podpory COVID-19. Při schvalování režimu Komise požádá o samostatné oznámení jednotlivé podpory přesahující prahovou hodnotu 250 milionů EUR. V souvislosti s těmito oznámeními Komise posoudí, zda stávající financování na trhu nebo horizontální opatření k pokrytí potřeb likvidity nejsou k zajištění životaschopnosti příjemce postačující, zda zvolené rekapitalizační nástroje a podmínky, které jsou s nimi spojeny, jsou pro řešení závažných potíží příjemce vhodné, zda je podpora přiměřená a zda jsou splněny podmínky uvedené v tomto oddíle a v oddílech 3.11.4, 3.11.5, 3.11.6 a 3.11.7.

52. Členské státy mohou poskytnout rekapitalizační opatření COVID-19 za použití dvou různých souborů rekapitalizačních nástrojů:

53. Intervence státu může mít podobu jakékoli varianty výše uvedených nástrojů nebo kombinace kapitálových a hybridních kapitálových nástrojů. Členské státy mohou rovněž upisovat výše uvedené nástroje v rámci nabídky trhu pod podmínkou, že jakýkoli výsledný státní intervence u příjemce splňuje podmínky stanovené v oddíle 3.11 tohoto sdělení. Členský stát musí zajistit, aby vybrané rekapitalizační nástroje a s nimi související podmínky byly vhodné pro řešení rekapitalizačních potřeb příjemce a zároveň co nejméně narušovaly hospodářskou soutěž.

54. Aby byla zajištěna přiměřenost podpory, nesmí objem rekapitalizace COVID-19 přesáhnout minimum potřebné k tomu, aby byla zajištěna životaschopnost příjemce, a neměl by jít nad rámec obnovení kapitálové struktury příjemce do stavu před vypuknutím koronavirové nákazy COVID-19, tj. situace ke dni 31. prosince 2019. Při posuzování přiměřenosti podpory se zohlední státní podpora, která byla poskytnuta nebo která je plánována v souvislosti s koronavirovou nákazou COVID-19. ( 68 )

55. Stát obdrží za investici přiměřenou odměnu. Čím více protiplnění odpovídá tržním podmínkám, tím menší je potenciální narušení hospodářské soutěže způsobené intervencí státu.

56. Rekapitalizace COVID-19 by měla být splacena, až se hospodářství stabilizuje. Komise považuje za vhodné poskytnout příjemci na splacení rekapitalizace dostatečnou dobu. Členský stát musí zavést mechanismus, který zajistí postupné vytváření pobídek ke splacení.

57. Protiplnění za rekapitalizační opatření COVID-19 by se mělo zvyšovat s cílem přiblížit se tržním cenám a motivovat tak příjemce a ostatní akcionáře ke splacení státního rekapitalizačního opatření a minimalizovat riziko narušení hospodářské soutěže.

58. Z toho vyplývá, že rekapitalizační opatření COVID-19 musí zahrnovat vhodné pobídky, aby podniky byly motivovány ke splacení této rekapitalizace a hledání alternativního kapitálu, až to tržní podmínky dovolí, a to prostřednictvím požadavku na dostatečně vysoké protiplnění za rekapitalizaci.

59. Jakožto alternativu ke způsobům stanovení protiplnění uvedeným níže mohou členské státy oznamovat režimy nebo jednotlivá opatření v případech, kdy je stanovení protiplnění upraveno podle prvků a seniority kapitálového nástroje ze předpokladu, že celkově vedou k podobnému výsledku, pokud jde o motivační účinek k ukončení státní účasti, a mají podobný celkový dopad na odměnu plynoucí státu.

60. Kapitálová injekce ze strany státu nebo rovnocenná intervence se provedou za cenu, která nepřekračuje průměrnou cenu akcií příjemce za 15 dní předcházejících podání žádosti o kapitálovou injekci. Pokud příjemce není kótovanou společností, měl by být odhad jeho tržní hodnoty stanoven nezávislým odborníkem nebo jinými přiměřenými prostředky.

61. Součástí každého rekapitalizačního opatření musí být mechanismus navýšení protiplnění státu s cílem motivovat příjemce ke zpětnému odkupu státních kapitálových injekcí. Toto navýšení protiplnění může mít formu dodatečných akcií ( 69 ) poskytnutých státu nebo jiných mechanismů a mělo by odpovídat alespoň 10% navýšení protiplnění příslušejícího státu (za účast vyplývající z nevrácené kapitálové injekce státu v souvislosti s krizí COVID-19) pro každý z kroků navyšování protiplnění:

62. Komise může přijmout i alternativní mechanismy za předpokladu, že celkově povedou k obdobnému výsledku, pokud jde o motivační účinky na ukončení státní účasti, a budou mít obdobný celkový dopad na protiplnění státu.

63. Příjemce by měl mít kdykoli možnost zpětně odkoupit kapitálový podíl, který stát získal. Aby bylo zajištěno, že stát dostane za investici přiměřené protiplnění, měla by být cena za zpětný odkup stanovena jako vyšší z těchto dvou částek: i) nominální investice státu navýšená o protiplnění v podobě ročního úroku, které je o 200 bazických bodů vyšší, než je uvedeno níže v tabulce ( 71 ); nebo ii) tržní cena v okamžiku zpětného odkupu.

64. Jinak může stát svůj kapitálový podíl kdykoli prodat za tržní cenu i jiným kupujícím, než je příjemce. K tomuto prodeji je v zásadě nutná otevřená a nediskriminační konzultace s potenciálními kupujícími nebo prodej na burze cenných papírů. Stát může dát stávajícím akcionářům, tj. akcionářům před rekapitalizací COVID-19, přednostní právo na nákup za cenu, která z veřejné konzultace vyplyne. Pokud stát prodává svůj kapitálový podíl za cenu nižší, než je minimální cena stanovená v bodě 63, nadále se nejméně po dobu čtyř let po poskytnutí opatření týkajícího se kapitálové injekce COVID-19 uplatní správní pravidla stanovená v oddíle 3.11.6.

64a. Pokud je stát jediným stávající akcionářem, může mít splacení rekapitalizace COVID-19 bez ohledu na bod 64 následující formu. Za předpokladu, že od poskytnutí rekapitalizace COVID-19 uplynuly dva roky:

64b. Pokud je stát jedním z několika stávajících akcionářů, může mít splacení rekapitalizace COVID-19 alternativně k bodu 64 následující formu. Za předpokladu, že od poskytnutí rekapitalizace COVID-19 uplynuly dva roky:

65. Do celkové výše protiplnění za hybridní kapitálové nástroje se musí odpovídajícím způsobem promítnout tyto prvky:

66. Minimální protiplnění za hybridní kapitálové nástroje až do jejich konverze na nástroje obdobné nástrojům kapitálovým se rovná alespoň součtu základní sazby (jednoletá sazba IBOR nebo ekvivalentní sazba zveřejňovaná Komisí ( 73 )) a prémie stanovené níže.

67. Konverze hybridních kapitálových nástrojů na vlastní kapitál se provádí sazbou 5 % nebo více pod úrovní teoretické ceny bez upisovacího práva (TERP) v okamžiku konverze.

68. Po konverzi na vlastní kapitál musí být zaveden navyšovací mechanismus, který zvýší protiplnění státu tak, aby byli příjemci motivováni ke zpětnému odkupu státních kapitálových injekcí. Pokud je vlastní kapitál plynoucí ze státní intervence COVID-19 stále ve vlastnictví státu dva roky po konverzi na vlastní kapitál, obdrží stát dodatečný podíl vlastnictví příjemce nad rámec své zbývající účasti plynoucí z konverze hybridních kapitálových nástrojů COVID-19, kterou stát provedl. Tento dodatečný podíl vlastnictví činí minimálně 10 % zbývající účasti plynoucí z konverze hybridních kapitálových nástrojů COVID-19, kterou stát provedl. Komise může přijmout alternativní mechanismy navýšení za předpokladu, že mají stejný motivační účinek a obdobný celkový dopad na protiplnění státu.

69. Členské státy si mohou zvolit vzorec stanovení cen, který obsahuje další navyšovací doložky nebo doložky o splacení. Tyto prvky by měly být navrženy tak, aby motivovaly k brzkému ukončení státní rekapitalizační podpory příjemce. Komise může přijmout i alternativní metodiku stanovení cen za předpokladu, že výsledné protiplnění je obdobné jako protiplnění stanovené použitím výše uvedené metodiky nebo vyšší.

70. Jelikož se povaha hybridních nástrojů značně liší, Komise neposkytuje pokyny ke všem typům nástrojů. Hybridní nástroje se v každém případě řídí výše uvedenými zásadami s tím, že protiplnění odráží riziko konkrétních nástrojů.

71. Aby se předešlo nepatřičnému narušení hospodářské soutěže, nesmějí se příjemci podpory dopouštět agresivní obchodní expanze financované ze státní podpory nebo podstupovat nadměrné riziko. Obecně platí, že čím menší je kapitálový podíl členského státu a čím vyšší je protiplnění, tím nižší je potřeba záruk.

72. Pokud je příjemce rekapitalizačního opatření COVID-19 převyšujícího 250 milionů EUR podnikem s významnou tržní silou nejméně na jednom z relevantních trhů, na nichž působí, musí členský stát k zachování účinné hospodářské soutěže na těchto trzích navrhnout další opatření. Při navrhování těchto opatření mohou členské státy zejména nabízet strukturální závazky nebo závazky k určitému chování uvedené v oznámení Komise o nápravných prostředcích, které jsou přijatelné podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a podle nařízení Komise (ES) č. 802/2004.

73. Příjemci rekapitalizačního opatření COVID-19 ho nesmějí propagovat v reklamě pro komerční účely.

74. Dokud není splaceno alespoň 75 % rekapitalizačních opatření COVID-19, nesmějí příjemci kromě malých a středních podniků nabýt více než 10 % podíl v konkurenčních subjektech nebo jiných subjektech v téže oblasti podnikání, a to ani těch, kteří působí v předcházejících a navazujících operacích.

75. Za mimořádných okolností, a aniž je dotčena kontrola spojování podniků, mohou tito příjemci nabýt více než 10 % podíl v subjektech, které v jejich oblasti podnikání působí v předcházejících nebo navazujících operacích, ovšem pouze pokud je tato akvizice nezbytná pro zachování životaschopnosti příjemce. Komise může tuto akvizici povolit, pokud je nezbytná pro zachování životaschopnosti příjemce. Akvizice nesmí být provedena dříve, než Komise v této věci rozhodne.

76. Státní podporu nelze použít ke křížovému subvencování hospodářských činností integrovaných podniků, které se již ke dni 31. prosince 2019 nacházely v hospodářských obtížích. V integrovaných společnostech musí existovat jasné oddělení účtů pro zajištění toho, aby rekapitalizační opatření tyto činnosti nezvýhodňovala.

77. Dokud nejsou rekapitalizační opatření COVID-19 zcela splacena, mohou příjemci provádět výplaty dividend, nepovinné výplaty kuponů a zpětné odkupy akcií pouze ve vztahu ke státu.

78. Dokud není splaceno alespoň 75 % rekapitalizačních opatření COVID-19, odměna jednotlivých členů vedení příjemců nesmí převyšovat pevnou složku jejich odměny stanovenou ke dni 31. prosince 2019. U osob, které se stanou členy vedení v okamžiku rekapitalizace nebo po ní, je platným limitem pevná odměna členů vedení se stejnou úrovní odpovědnosti stanovená ke dni 31. prosince 2019. Za žádných okolností se nevyplácejí žádné bonusy ani jiné pohyblivé nebo srovnatelné složky odměny.

78a. V případě, že stát je stávajícím akcionářem, tj. před kapitálovou injekcí COVID-19, a:

78b. Pokud stát vloží vlastní kapitál do podniku, v němž není stávajícím akcionářem (tj. před opatřením týkajícím se kapitálové injekce COVID-19), a

79. Příjemci kromě malých a středních podniků, kteří v okamžiku intervence obdrželi rekapitalizaci COVID-19 převyšující 25 % vlastního kapitálu, musí prokázat existenci důvěryhodné strategie pro postupné ukončování účasti členského státu, ledaže by státní intervence byla do dvanácti měsíců od data poskytnutí podpory snížena pod úroveň 25 % vlastního kapitálu ( 74 ).

80. Ve strategii pro postupné ukončování účasti se popíše:

81. Strategie pro postupné ukončování účasti by měla být připravena a předložena členskému státu do dvanácti měsíců od poskytnutí podpory a musí být schválena členským státem.

82. Nad rámec povinnosti stanovené v bodech 79 až 81 musí příjemci informovat členský stát o pokroku dosaženém při plnění splátkového kalendáře a o souladu s podmínkami uvedenými v oddíle 3.11.6 do dvanácti měsíců od předložení kalendáře a poté pravidelně jednou za dvanáct měsíců.

83. Dokud nejsou rekapitalizační opatření COVID-19 zcela splacena, příjemci rekapitalizace COVID-19 kromě malých a středních podniků zveřejňují informace o využití obdržené podpory do dvanácti měsíců ode dne poskytnutí podpory a poté pravidelně jednou za dvanáct měsíců. Ty by měly zejména obsahovat informace o tom, jak podpora, kterou obdrželi, podporuje jejich činnost v souladu s cíli EU a povinnostmi na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, včetně cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

84. Členský stát by měl Komisi každoročně podávat zprávu o plnění splátkového kalendáře a o souladu s podmínkami uvedenými v oddíle 3.11.6. Pokud příjemce obdržel rekapitalizaci COVID-19 přesahující 250 milionů EUR, musí zpráva obsahovat informace o souladu s podmínkami stanovenými v bodě 54.

85. Pokud do šesti let od rekapitalizace COVID-19 nebyla státní intervence snížena pod úroveň 15 % vlastního kapitálu příjemce, musí být Komisi předložen ke schválení plán restrukturalizace v souladu s pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Komise posoudí, zda opatření zvažovaná v plánu restrukturalizace zajišťují životaschopnost příjemce, mimo jiné s ohledem na cíle EU a povinnosti na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, a postupné ukončování účasti státu, aniž by nepříznivě ovlivnila obchod v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem. Není-li příjemce kótovanou společností nebo je-li malým a středním podnikem, může členský stát rozhodnout, že plán restrukturalizace předloží pouze tehdy, pokud státní intervence nebyla sedm let po rekapitalizaci COVID-19 snížena pod úroveň 15 % vlastního kapitálu.

86. Členské státy mohou zvážit příspěvek na pokrytí nekrytých fixních nákladů těchto podniků, u nichž šíření koronavirové nákazy COVID-19 vedlo k pozastavení nebo omezení jejich podnikatelské činnosti.

87.

Pokud tato opatření představují podporu, Komise je bude považovat za slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

▼M5

▼M4

▼M5

▼M4

88. S výjimkou podpory poskytnuté podle oddílů 3.9, 3.10 a 3.11 musí členské státy zveřejnit příslušné informace o každé jednotlivé podpoře poskytnuté podle tohoto sdělení přesahující 100 000 EUR ( 81 ) a podpoře v odvětví zemědělské prvovýroby a rybolovu přesahující 10 000 EUR ( 82 ) na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise ( 83 ) do dvanácti měsíců od poskytnutí podpory. Členské státy musí zveřejnit příslušné informace ( 84 ) o každé jednotlivé rekapitalizaci poskytnuté podle oddílu 3.11 na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise do tří měsíců od okamžiku rekapitalizace. Uvede se nominální hodnota rekapitalizace na příjemce.

►M4  89. ◄  Členské státy musí Komisi předkládat výroční zprávy ( 85 ).

90. Členské státy musí poskytnout Komisi seznam opatření zavedených na základě režimů schválených na základě tohoto sdělení do 31. prosince 2021.

►M4  91. ◄  Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o podpoře poskytnuté na základě tohoto sdělení. Evidence musí obsahovat veškeré informace, na základě kterých lze dojít k závěru, že nezbytné podmínky byly dodrženy, musí být uchovávána po dobu 10 let od poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuta Komisi.

►M4  92. ◄  Komise si k udělené podpoře může vyžádat další informace, aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky stanovené v jejím rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.

93. Komise použije toto sdělení od 19. března 2020 s ohledem na hospodářský dopad šíření koronavirové nákazy COVID-19, které vyžadovalo okamžitou akci. Toto sdělení je odůvodněno současnými mimořádnými okolnostmi a nepoužije se po 30. červnu 2021, s výjimkou oddílu 3.11, který se nepoužije po 30. září 2021. Komise přezkoumá všechny oddíly tohoto sdělení před 30. červnem 2021 na základě významných důvodů politiky hospodářské soutěže nebo důvodů ekonomických. Je-li to užitečné, může Komise svůj přístup k jednotlivým otázkám rovněž dále objasnit.

►M4  94. ◄  Komise použije ustanovení tohoto sdělení na všechna relevantní oznámená opatření ke dni 19. března 2020, a to i v případě, že opatření byla oznámena před tímto datem.

►M4  95. ◄  V souladu se sdělením Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory ( 86 ) uplatní Komise při posuzování neoznámené podpory následující právní předpisy:

►M4  96. ◄  Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy zajistí rychlé přijetí rozhodnutí o jasném a úplném oznámení opatření, která jsou předmětem tohoto sdělení. Členské státy by měly Komisi informovat o svých záměrech a oznámit plány zavést takováto opatření co nejdříve a co nejsrozumitelnějším způsobem. Komise členským státům v tomto procesu poskytne pokyny a pomoc.