(EU) 2020/1828Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1-27 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 25. listopadu 2020 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 24. prosince 2020 Nabývá účinnosti: 24. prosince 2020
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 17. února 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/1828

ze dne 25. listopadu 2020

o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 409 4.12.2020, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022

  L 265

1

12.10.2022

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022

  L 277

1

27.10.2022



▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/1828

ze dne 25. listopadu 2020

o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA 1

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a účel

1.  
Tato směrnice stanoví pravidla k zajištění toho, aby ve všech členských státech byl k dispozici mechanismus pro zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, a zároveň stanoví vhodné záruky proti zneužívání soudních sporů. Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu dosažením vysoké úrovně ochrany spotřebitele a sblížením určitých aspektů právních a správních předpisů členských států týkajících se zástupných žalob. Za tímto účelem má tato směrnice rovněž zlepšit přístup spotřebitelů ke spravedlnosti.
2.  
Tato směrnice nebrání členským státům přijmout nebo zachovat procesní prostředky na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů na vnitrostátní úrovni. Členské státy však zajistí, aby alespoň jeden procesní mechanismus, který oprávněným subjektům umožňuje podávat zástupné žaloby pro účely vydání opatření na zdržení se jednání i opatření ke zjednání nápravy, byl v souladu s touto směrnicí. Provádění této směrnice nezakládá důvod k omezení ochrany spotřebitelů v oblastech spadajících do působnosti právních aktů, jejichž seznam je uveden v příloze I.
3.  
Oprávněné subjekty si mohou zvolit jakékoli procesní prostředky, které mají k ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů k dispozici podle unijního nebo vnitrostátního práva.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané ve věci porušení ustanovení práva Unie uvedených v příloze I ze strany obchodníků, včetně těchto ustanovení provedených ve vnitrostátním právu, která poškozují nebo mohou poškodit kolektivní zájmy spotřebitelů. Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení práva Unie uvedená v příloze I. Tato směrnice se vztahuje na vnitrostátní a přeshraniční porušování předpisů, a to i v případě, skončilo-li porušování předpisů ještě před podáním zástupné žaloby nebo před skončením řízení o ní.
2.  
Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla unijního nebo vnitrostátního práva, kterými se stanoví smluvní a mimosmluvní prostředky nápravy, jež mají spotřebitelé v případě porušení předpisů uvedených v odstavci 1 k dispozici.
3.  
Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla týkající se soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„spotřebitelem“ jakákoliv fyzická osoba, která jedná za účelem, jejž nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

2) 

„obchodníkem“ jakákoliv fyzická osoba nebo jakákoli právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, i prostřednictvím jiné osoby jednající jménem této osoby nebo v jejím zastoupení, za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

3) 

„kolektivními zájmy spotřebitelů“ obecný zájem spotřebitelů, a zejména pokud jde o opatření ke zjednání nápravy, zájmy určité skupiny spotřebitelů;

4) 

„oprávněným subjektem“ jakákoli organizace nebo veřejnoprávní subjekt zastupující zájmy spotřebitelů, který byl členským státem určen jako oprávněný k podávání zástupných žalob v souladu s touto směrnicí;

5) 

„zástupnou žalobou“ žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou jménem spotřebitelů podává oprávněný subjekt jakožto žalující strana s cílem dosáhnout vydání opatření na zdržení se jednání nebo opatření ke zjednání nápravy;

6) 

„vnitrostátní zástupnou žalobou“ zástupná žaloba podaná oprávněným subjektem v členském státě, v němž byl oprávněný subjekt určen;

7) 

„přeshraniční zástupnou žalobou“ zástupná žaloba podaná oprávněným subjektem v jiném členském státě, než je členský stát, v němž byl oprávněný subjekt určen;

8) 

„praktikou“ jakékoliv jednání nebo opomenutí ze strany obchodníka;

9) 

„konečným rozhodnutím“ rozhodnutí soudu nebo správního orgánu členského státu, které není možné nebo již není možné přezkoumat řádnými opravnými prostředky;

10) 

„opatřením ke zjednání nápravy“ opatření, kterým se obchodníkovi ukládá povinnost poskytnout dotčeným spotřebitelům nápravu, jako je náhrada škody, oprava, výměna, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny, je-li to vhodné a přípustné podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.



KAPITOLA 2

ZÁSTUPNÉ ŽALOBY

Článek 4

Oprávněné subjekty

1.  
Členské státy zajistí, aby zástupné žaloby podle této směrnice mohly podávat oprávněné subjekty určené pro tento účel členskými státy.
2.  
Členské státy zajistí, aby k určení za oprávněné subjekty pro účely podávání vnitrostátních zástupných žalob, přeshraničních zástupných žalob, nebo obou druhů žalob byly způsobilé subjekty, zejména spotřebitelské organizace, včetně spotřebitelských organizací, které zastupují členy z více než jednoho členského státu.
3.  

Členské státy určí subjekt podle odstavce 2, který podal žádost o určení za oprávněný subjekt pro účely podávání přeshraničních zástupných žalob, jestliže daný subjekt splňuje všechna tato kritéria:

a) 

jedná se o právnickou osobu, která byla řádně založena podle práva členského státu určení a může prokázat, že po dobu 12 měsíců před podáním žádosti o určení vykonávala veřejnou činnost v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů;

b) 

jeho účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání dokládá, že má oprávněný zájem chránit zájmy spotřebitelů podle ustanovení práva Unie uvedených v příloze I;

c) 

je neziskové povahy;

d) 

není proti němu vedeno insolvenční řízení ani o něm nebylo prohlášeno, že je v úpadku;

e) 

je nezávislý a není ovlivňován osobami, které nejsou spotřebiteli, zejména obchodníky, a které mají hospodářský zájem na podání zástupné žaloby, a to i v případě financování třetími stranami, a za tímto účelem má zavedeny postupy umožňující předcházet takovému vlivu, jakož i střetu zájmů mezi jím samotným, jeho poskytovateli financování a zájmy spotřebitelů;

f) 

jakýmkoli vhodným způsobem, zejména na svých internetových stránkách, a jednoduchým a srozumitelným jazykem zpřístupňuje veřejnosti informace dokládající splnění kritérií uvedených v písmenech a) až e) a informace o svých zdrojích financování obecně a o své organizační, řídicí a členské struktuře, účelu vyplývajícím za zakladatelského právního jednání a činnostech.

4.  
V zájmu dosažení účelného a účinného fungování vnitrostátních zástupných žalob členské státy zajistí, aby kritéria, která používají k určení subjektu za oprávněný subjekt pro účely podávání těchto zástupných žalob, byla v souladu s cíli této směrnice.
5.  
Členské státy mohou rozhodnout, že se kritéria stanovená v odstavci 3 použijí i na určení oprávněných subjektů pro účely podávání vnitrostátních zástupných žalob.
6.  
Členské státy mohou určit subjekt na jeho vlastní žádost za oprávněný subjekt ad hoc pro účely podání konkrétní vnitrostátní zástupné žaloby, jestliže splňuje kritéria pro určení za oprávněný subjekt stanovená ve vnitrostátním právu.
7.  
Bez ohledu na odstavce 3 a 4 mohou členské státy za oprávněné subjekty pro účely podávání zástupných žalob určit veřejnoprávní subjekty. Členské státy mohou stanovit, že veřejnoprávní subjekty, které již byly určeny za oprávněné subjekty ve smyslu článku 3 směrnice 2009/22/ES, jsou i nadále určené za oprávněné subjekty pro účely této směrnice.

Článek 5

Informace a monitorování oprávněných subjektů

1.  
Každý členský stát sdělí Komisi do 26. prosince 2023 seznam oprávněných subjektů, které předem určil pro účely podávání přeshraničních zástupných žalob, včetně názvu a účelu vyplývajícího ze zakladatelského právního jednání těchto oprávněných subjektů. Každý členský stát uvědomí Komisi o veškerých změnách tohoto seznamu. Členské státy tento seznam zpřístupní veřejnosti.

Komise sestaví seznam těchto oprávněných subjektů a zpřístupní jej veřejnosti. Komise seznam aktualizuje na základě změn seznamů oprávněných subjektů členských států, které jsou jí sděleny.

2.  
Členské státy zajistí, aby informace o oprávněných subjektech předem určených pro účely podávání vnitrostátních zástupných žalob byly zpřístupněny veřejnosti.
3.  
Členské státy nejméně jednou za pět let posoudí, zda oprávněné subjekty nadále splňují kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3. Členské státy zajistí, aby oprávněný subjekt, který již jedno nebo více z těchto kritérií nesplňuje, svého statusu pozbyl.
4.  
Vyjádří-li členský stát nebo Komise pochybnosti o tom, zda určitý oprávněný subjekt splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3, členský stát, který tento oprávněný subjekt určil, tyto obavy prošetří. Pokud uvedený oprávněný subjekt již nesplňuje jedno nebo více ze zmíněných kritérií, členský stát jeho určení případně zruší. Obchodník žalovaný v rámci zástupné žaloby má právo vyjádřit před soudem nebo správním orgánem opodstatněné obavy ohledně toho, zda oprávněný subjekt splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3.
5.  
Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro účely odstavce 4 a sdělí Komisi název a kontaktní údaje těchto kontaktních míst. Komise sestaví seznam těchto kontaktních míst a tento seznam poskytne členským státům.

Článek 6

Podávání přeshraničních zástupných žalob

1.  
Členské státy zajistí, aby oprávněné subjekty předem určené v jiném členském státě pro účely podávání přeshraničních zástupných žalob mohly podávat tyto zástupné žaloby u jejich soudů nebo správních orgánů.
2.  
Členské státy zajistí, aby v případě, že údajné porušení práva Unie podle čl. 2 odst. 1 má nebo by mohlo mít dopad na spotřebitele z různých členských států, mohlo zástupnou žalobu u soudu nebo správního orgánu členského státu podat několik oprávněných subjektů z různých členských států za účelem ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů v různých členských státech.
3.  
Soudy a správní orgány přijmou seznam podle čl. 5 odst. 1 jako důkaz o procesní způsobilosti oprávněného subjektu k podání přeshraniční zástupné žaloby, aniž je dotčeno právo soudu nebo správního orgánu, u něhož byla žaloba podána, přezkoumat, zda účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání oprávněného subjektu v daném konkrétním případě opravňuje tento subjekt k podání žaloby.

Článek 7

Zástupné žaloby

1.  
Členské státy zajistí, aby zástupné žaloby upravené touto směrnicí mohly u jejich soudů nebo správních orgánů podávat oprávněné subjekty určené v souladu s článkem 4.
2.  
Při podávání zástupné žaloby poskytne oprávněný subjekt soudu nebo správnímu orgánu dostatečné informace o spotřebitelích, jichž se zástupná žaloba týká.
3.  
Soudy nebo správní orgány posoudí přípustnost dané zástupné žaloby v souladu s touto směrnicí a vnitrostátním právem.
4.  

Členské státy zajistí, aby měly oprávněné subjekty právo domáhat se alespoň těchto opatření:

a) 

opatření na zdržení se jednání;

b) 

opatření ke zjednání nápravy.

5.  
Členské státy mohou umožnit oprávněným subjektům případně domáhat se opatření uvedených v odstavci 4 v rámci jedné zástupné žaloby. Členské státy mohou stanovit, že uvedená opatření mají být obsažena v jediném rozhodnutí.
6.  
Členské státy zajistí, aby v rámci zástupných žalob zájmy spotřebitelů zastupovaly oprávněné subjekty a aby tyto oprávněné subjekty měly práva a povinnosti žalující strany v řízení. Spotřebitelé, jichž se zástupná žaloba týká, mají nárok na prospěch z opatření uvedených v odstavci 4.
7.  
Členské státy zajistí, aby soudy nebo správní orgány mohly zamítnout zjevně neopodstatněné případy v co nejranější fázi řízení v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 8

Opatření na zdržení se jednání

1.  

Členské státy zajistí, aby opatření na zdržení se jednání uvedená v čl. 7 odst. 4 písm. a) byla k dispozici v podobě:

a) 

předběžného opatření k ukončení nebo případně zákazu praktiky, pokud je tato praktika považována za porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1;

b) 

konečného opatření k ukončení nebo případně zákazu praktiky, pokud je tato praktika shledána porušením předpisů podle čl. 2 odst. 1.

2.  

Stanoví-li tak vnitrostátní právo, opatření uvedené v odst. 1 písm. b) může zahrnovat:

a) 

opatření, jímž se určuje, že daná praktika představuje porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1; a

b) 

povinnost zveřejnit rozhodnutí o opatření v plném nebo částečném rozsahu, v takové podobě, kterou soud nebo správní orgán považuje za přiměřenou, nebo povinnost zveřejnit opravné prohlášení.

3.  

K tomu, aby se oprávněný subjekt mohl domáhat opatření na zdržení se jednání, se od jednotlivých spotřebitelů nevyžaduje, aby vyjádřili svou vůli být zastupováni tímto oprávněným subjektem. Oprávněný subjekt nemusí prokazovat:

a) 

skutečnou ztrátu nebo újmu způsobenou jednotlivým spotřebitelům, jichž se porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1 týká; ani

b) 

úmysl nebo nedbalost ze strany obchodníka.

4.  
Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení vnitrostátního práva, na jejichž základě se může oprávněný subjekt domáhat opatření na zdržení se jednání podle odst. 1 písm. b) až poté, co zahájil s dotyčným obchodníkem konzultaci s cílem ukončit porušování předpisů podle čl. 2 odst. 1 ze strany obchodníka. Neukončí-li obchodník porušování předpisů do dvou týdnů od obdržení žádosti o konzultaci, může oprávněný subjekt okamžitě podat zástupnou žalobu na vydání opatření na zdržení se jednání.

Členské státy oznámí Komisi veškerá taková ustanovení vnitrostátního práva. Komise zajistí, aby tato informace byla veřejně přístupná.

Článek 9

Opatření ke zjednání nápravy

1.  
Opatřením ke zjednání nápravy se obchodníkovi uloží povinnost poskytnout dotčeným spotřebitelům nápravu, jako je náhrada škody, oprava, výměna, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny, je-li to vhodné a přípustné podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.
2.  
Členské státy stanoví pravidla, jak a v jaké fázi zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy mohou jednotliví spotřebitelé, jichž se tato zástupná žaloba týká, výslovně nebo konkludentně v příslušných lhůtách poté, co byla daná zástupná žaloba podána, vyjádřit svou vůli, zda si přejí být v rámci této zástupné žaloby zastoupeni oprávněným subjektem a zda si přejí být vázáni jejím výsledkem.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 členské státy zajistí, aby jednotliví spotřebitelé, kteří nemají obvyklý pobyt v členském státě soudu nebo správního orgánu, u něhož byla zástupná žaloba podána, museli výslovně vyjádřit svou vůli být v rámci této zástupné žaloby zastoupeni, aby byli výsledkem této zástupné žaloby vázáni.
4.  
Členské státy stanoví pravidla pro zajištění toho, aby spotřebitelé, kteří výslovně nebo konkludentně vyjádřili svou vůli být zastoupeni v rámci zástupné žaloby, nemohli být zastoupeni v rámci jiných zástupných žalob v téže věci a proti témuž obchodníkovi ani podat individuální žalobu v téže věci a proti témuž obchodníkovi. Členské státy rovněž stanoví pravidla pro zajištění toho, aby spotřebitelé neobdrželi náhradu škody v téže věci proti témuž obchodníkovi více než jednou.
5.  
Pokud se v opatření ke zjednání nápravy neuvádějí jednotliví spotřebitelé, kteří mají nárok na prospěch z nápravy, kterou opatření stanoví, uvede se v tomto opatření ke zjednání nápravy alespoň popis skupiny takových spotřebitelů.
6.  
Členské státy zajistí, aby opatření ke zjednání nápravy dávalo spotřebitelům nárok na prospěch z nápravy, kterou opatření stanoví, aniž by museli podat samostatnou žalobu.
7.  
Členské státy stanoví nebo zachovají pravidla o lhůtách, v jejichž rámci mohou jednotliví spotřebitelé uplatnit nároky na prospěch vyplývající z opatření ke zjednání nápravy. Členské státy mohou stanovit pravidla o využití veškerých zbývajících finančních prostředků na nápravu, které nebudou ve stanovených lhůtách vyplaceny.
8.  
Členské státy zajistí, aby oprávněné subjekty mohly podávat zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy, aniž by bylo nezbytné, aby soud nebo správní orgán předem v samostatném řízení konstatoval porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1.
9.  
Nápravou poskytovanou prostřednictvím opatření ke zjednání nápravy v rámci zástupné žaloby nejsou dotčeny žádné další prostředky nápravy, které mají spotřebitelé k dispozici podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, na něž se tato zástupná žaloba nevztahovala.

Článek 10

Financování zástupných žalob na vydání opatření ke zjednání nápravy

1.  
Členské státy zajistí, aby v případě financování žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy třetí stranou, jestliže jej vnitrostátní právo umožňuje, se předcházelo střetu zájmů a aby financování třetími stranami, které mají na podání nebo na výsledku zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy hospodářský zájem, neodklonilo zástupnou žalobu od ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů.
2.  

Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy zejména zajistí, aby:

a) 

rozhodnutí oprávněných subjektů v souvislosti se zástupnou žalobou, včetně rozhodnutí o smíru, nebyla nadmíru ovlivněna třetí stranou způsobem, který by poškodil kolektivní zájmy spotřebitelů, jichž se zástupná žaloba týká;

b) 

zástupná žaloba nebyla podána proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele financování, nebo proti žalovanému, na němž je poskytovatel financování závislý.

3.  
Členské státy zajistí, aby soudy nebo správní orgány měly v rámci zástupných žalob na vydání opatření ke zjednání nápravy pravomoc posuzovat soulad s odstavci 1 a 2, jestliže ohledně tohoto souladu vyvstanou jakékoli opodstatněné pochybnosti. Za tímto účelem oprávněné subjekty poskytnou soudu nebo správnímu orgánu finanční přehled zdrojů finančních prostředků použitých na podporu zástupné žaloby.
4.  
Členské státy zajistí, aby soudy nebo správní orgány měly pro účely odstavců 1 a 2 pravomoc přijmout odpovídající opatření, například požadovat, aby oprávněný subjekt příslušné financování odmítl nebo v něm provedl změny, a je-li to nezbytné, odmítnout procesní způsobilost oprávněného subjektu v rámci dané zástupné žaloby. Dojde-li v rámci konkrétní zástupné žaloby k odmítnutí procesní způsobilosti oprávněného subjektu, práva spotřebitelů, jichž se tato zástupná žaloba týká, nejsou tímto odmítnutím dotčena.

Článek 11

Smír ohledně nápravy

1.  

Pro účely schvalování smírů členské státy zajistí, aby v případě zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy:

a) 

mohli oprávněný subjekt a obchodník soudu nebo správnímu orgánu společně navrhnout smír, pokud jde o zjednání nápravy pro dotčené spotřebitele; nebo

b) 

mohl soud nebo správní orgán po konzultaci s oprávněným subjektem a obchodníkem vyzvat oprávněný subjekt a obchodníka, aby se v přiměřené lhůtě dohodli na smíru, pokud jde o zjednání nápravy.

2.  
Smíry uvedené v odstavci 1 podléhají kontrole ze strany soudu nebo správního orgánu. Soud nebo správní orgán posoudí, zda nemusí odmítnout schválení smíru, jelikož je v rozporu s kogentními ustanoveními vnitrostátního práva nebo zahrnuje podmínky, které nelze vymáhat, přičemž přihlédne k právům a zájmům všech stran, a zejména k právům a zájmům dotčených spotřebitelů. Členské státy mohou stanovit pravidla, která soudu nebo správnímu orgánu umožňují odmítnout schválení smíru z důvodu, že tento smír je nespravedlivý.
3.  
Pokud soud nebo správní orgán smír neschválí, pokračuje v projednávání dotyčné zástupné žaloby.
4.  
Schválený smír je pro oprávněný subjekt, obchodníka a jednotlivé dotčené spotřebitele závazný.

Členské státy mohou stanovit pravidla, která jednotlivým spotřebitelům, jichž se zástupná žaloba a následný smír týkají, umožňují smír podle odstavce 1 přijmout, nebo odmítnout být jím vázáni.

5.  
Nápravou, jíž bylo dosaženo schváleným smírem v souladu s odstavcem 2, nejsou dotčeny žádné další prostředky nápravy dostupné spotřebitelům podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva, které nebyly předmětem uvedeného smíru.

Článek 12

Rozdělení nákladů zástupných žalob na vydání opatření ke zjednání nápravy

1.  
Členské státy zajistí, aby strana, která měla v řízení o zástupné žalobě na vydání opatření ke zjednání nápravy neúspěch, měla povinnost nahradit náklady řízení vzniklé úspěšné straně, a to v souladu podmínkami a výjimkami stanovenými vnitrostátním právem platným obecně pro soudní řízení.
2.  
Jednotliví spotřebitelé, jichž se zástupná žaloba na vydání opatření ke zjednání nápravy týká, náklady řízení nehradí.
3.  
Odchylně od odstavce 2 lze za výjimečných okolností jednotlivému spotřebiteli, jehož se zástupná žaloba na vydání opatření ke zjednání nápravy týká, uložit náhradu nákladů řízení, které tento jednotlivý spotřebitel úmyslně nebo z nedbalosti způsobil svým jednáním.

Článek 13

Informace o zástupných žalobách

1.  

Členské státy stanoví pravidla pro zajištění toho, aby oprávněné subjekty zejména na svých internetových stránkách poskytovaly informace o:

a) 

zástupných žalobách, jež se rozhodly podat k soudu nebo správnímu orgánu;

b) 

stavu zástupných žalob, které již u soudu nebo správního orgánu podaly; a

c) 

výsledcích zástupných žalob uvedených v písmenech a) a b).

2.  
Členské státy stanoví pravidla pro zajištění toho, aby byly spotřebitelům, jichž se probíhající řízení o zástupné žalobě na vydání opatření ke zjednání nápravy týká, včas a vhodnými prostředky poskytovány informace o této zástupné žalobě, aby tito spotřebitelé mohli v souladu s čl. 9 odst. 2 výslovně nebo konkludentně vyjádřit svou vůli být v rámci řízení o této zástupné žalobě zastupováni.
3.  
Aniž jsou dotčeny informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, soud nebo správní orgán uloží obchodníkovi povinnost, aby spotřebitele, jichž se zástupná žaloba týká, na své náklady informoval o konečných rozhodnutích, kterými se stanoví opatření uvedená v článku 7, a o schválených smírech podle článku 11, a to s využitím prostředků, které jsou přiměřené okolnostem případu, a ve stanovených lhůtách, včetně případného informování všech dotčených spotřebitelů jednotlivě. Tato povinnost se neuplatní, jsou-li dotčení spotřebitelé informováni o konečném rozhodnutí nebo schváleném smíru jiným způsobem.

Členské státy mohou stanovit pravidla, podle kterých má obchodník poskytovat takové informace spotřebitelům, pouze pokud o to požádá oprávněný subjekt.

4.  
Požadavky na informování uvedené v odstavci 3 se obdobně použijí na oprávněné subjekty v případě konečných rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy.
5.  
Členské státy zajistí, aby úspěšné straně mohly být nahrazeny náklady na poskytnutí informací spotřebitelům v souvislosti se zástupnou žalobou v souladu s čl. 12 odst. 1.

Článek 14

Elektronické databáze

1.  
Členské státy mohou zřídit vnitrostátní elektronické databáze, které jsou veřejně přístupné prostřednictvím internetových stránek a které poskytují informace o oprávněných subjektech předem určených pro účely podávání vnitrostátních a přeshraničních zástupných žalob a obecné informace o probíhajících a skončených řízeních o zástupných žalobách.
2.  
Jestliže členský stát zřídí elektronickou databázi uvedenou v odstavci 1, oznámí Komisi adresu internetové stránky, na níž je tato elektronická databáze přístupná.
3.  

Komise zřídí a udržuje elektronickou databázi pro účely:

a) 

veškeré komunikace mezi členskými státy a Komisí podle čl. 5 odst. 1, 4 a 5 a čl. 23 odst. 2; a

b) 

spolupráce mezi oprávněnými subjekty podle čl. 20 odst. 4.

4.  

Elektronická databáze uvedená v odstavci 3 tohoto článku je v odpovídajícím rozsahu přímo přístupná:

a) 

vnitrostátním kontaktním místům uvedeným v č. 5 odst. 5;

b) 

soudům a správním orgánům, je-li to nezbytné podle vnitrostátního práva;

c) 

oprávněným subjektům určeným členskými státy pro účely podávání vnitrostátních zástupných žalob a přeshraničních zástupných žalob; a

d) 

Komisi.

Informace o oprávněných subjektech určených pro účely podávání přeshraničních zástupných žalob podle čl. 5 odst. 1, sdílené členskými státy v rámci elektronické databáze uvedené v odstavci 3 tohoto článku, jsou veřejně přístupné.

Článek 15

Účinky konečných rozhodnutí

Členské státy zajistí, aby konečné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu kteréhokoli členského státu týkající se existence porušení předpisů poškozujícího kolektivní zájmy spotřebitelů mohlo být všemi stranami použito jako důkaz v souvislosti s jakoukoli jinou žalobou, v níž je u jejich vnitrostátních soudů nebo správních orgánů uplatňováno opatření ke zjednání nápravy proti témuž obchodníkovi pro tytéž praktiky, a to v souladu s vnitrostátním právem týkajícím se hodnocení důkazů.

Článek 16

Promlčecí lhůty

1.  
Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby probíhající řízení o zástupné žalobě na vydání opatření na zdržení se jednání uvedeného v článku 8 mělo za následek pozastavení nebo přerušení příslušných promlčecích lhůt ve vztahu ke spotřebitelům, jichž se zástupná žaloba týká, tak aby těmto spotřebitelům nebylo následně zabráněno podat žalobu na vydání opatření ke zjednání nápravy týkající se údajného porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1 z důvodu uplynutí promlčecích lhůt během projednávání zástupných žalob na vydání těchto opatření na zdržení se jednání.
2.  
Členské státy rovněž zajistí, aby probíhající řízení o zástupné žalobě na vydání opatření ke zjednání nápravy uvedeného v čl. 9 odst. 1 mělo za následek pozastavení nebo přerušení platných promlčecích lhůt ve vztahu ke spotřebitelům, jichž se tato zástupná žaloba týká.

Článek 17

Rychlost řízení

1.  
Členské státy zajistí, aby zástupné žaloby na vydání opatření na zdržení se jednání uvedených v článku 8 byly projednávány s náležitou rychlostí.
2.  
Zástupné žaloby na vydání opatření na zdržení se jednání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) se případně projednávají ve zkráceném řízení.

Článek 18

Zpřístupnění důkazů

Členské státy zajistí, aby na žádost oprávněného subjektu, který předložil přiměřeně dostupné důkazy dostatečné na podporu zástupné žaloby a poukázal na další důkazy, které má žalovaný nebo třetí strana pod svou kontrolou, mohl soud nebo správní orgán nařídit, aby žalovaný nebo třetí strana v souladu s vnitrostátním procesním právem tyto důkazy zpřístupnili, a to v souladu s platnými unijními a vnitrostátními pravidly důvěrnosti a přiměřenosti. Členské státy zajistí, aby na žádost žalovaného mohl soud nebo správní orgán rovněž oprávněnému subjektu nebo třetí osobě v souladu s vnitrostátním procesním právem nařídit zpřístupnění relevantních důkazů.

Článek 19

Sankce

1.  

Členské státy stanoví sankce, které se použijí v případě nesplnění nebo odmítnutí splnění:

a) 

opatření na zdržení se jednání podle čl. 8 odst. 1 nebo čl. 8 odst. 2 písm. b); nebo

b) 

povinností podle čl. 13 odst. 3 nebo článku 18.

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  
Členské státy zajistí, aby sankce mohly mít mimo jiné podobu pokut.

Článek 20

Pomoc oprávněným subjektům

1.  
Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby náklady řízení spojené se zástupnými žalobami oprávněným subjektům nebránily v účinném výkonu jejich práva domáhat se opatření uvedených v článku 7.
2.  
Opatření uvedená v odstavci 1 mohou mít například podobu veřejného financování, včetně strukturální podpory pro oprávněné subjekty, omezení platných soudních nebo správních poplatků nebo přístupu k právní pomoci.
3.  
Členské státy mohou stanovit pravidla, která oprávněným subjektům umožní požadovat od spotřebitelů, kteří vyjádřili svou vůli být zastupováni oprávněným subjektem v rámci konkrétní zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy, zaplacení nízkého vstupního poplatku nebo obdobného poplatku, aby se mohli této zástupné žaloby účastnit.
4.  
Členské státy a Komise podporují a usnadňují spolupráci oprávněných subjektů a výměnu a šíření jejich osvědčených postupů a zkušeností, co se týče řešení vnitrostátních a přeshraničních porušování předpisů podle čl. 2 odst. 1.



KAPITOLA 3

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Zrušení

Směrnice 2009/22/ES se zrušuje s účinkem od 25. června 2023, aniž je dotčen čl. 22 odst. 2 této směrnice.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 22

Přechodná ustanovení

1.  
Členské státy použijí právní a správní předpisy provádějící tuto směrnici na zástupné žaloby, které jsou podány dne 25. června 2023 nebo později.
2.  
Členské státy použijí právní a správní předpisy provádějící směrnici 2009/22/ES na zástupné žaloby, které jsou podány přede dnem 25. června 2023.
3.  
Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy týkající se pozastavení nebo přerušení promlčecích lhůt, jimiž se provádí článek 16, vztahovaly pouze na nároky na dosažení nápravy, které se zakládají na porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1, ke kterým došlo dne 25. června 2023 nebo později. To nebrání uplatňování ustanovení vnitrostátních předpisů o pozastavení nebo přerušení promlčecích lhůt, jež se vztahovaly přede dnem 25. června 2023 na nároky na dosažení nápravy, které se zakládají na porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1, ke kterým došlo před uvedeným datem.

Článek 23

Sledování a hodnocení

1.  
Komise provede hodnocení této směrnice nejdříve 26. června 2028 a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Toto hodnocení se provádí v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy. Komise ve zprávě posoudí zejména oblast působnosti této směrnice vymezenou v článku 2 a v příloze I a fungování a účinnost této směrnice v přeshraničních situacích, a to i z hlediska právní jistoty.
2.  

Poprvé do 26. června 2027 a poté každý rok poskytnou členské státy Komisi tyto informace nezbytné pro přípravu zprávy uvedené v odstavci 1:

a) 

počet a druh řízení o zástupných žalobách, jež skončila před jejich soudy nebo správními orgány;

b) 

druh porušení předpisů podle čl. 2 odst. 1 a strany řízení o těchto zástupných žalobách;

c) 

výsledky řízení o těchto zástupných žalobách.

3.  
Do 26. června 2028 Komise vyhodnotí, zda by přeshraniční zástupné žaloby nebylo možné nejlépe řešit na úrovni Unie ustavením evropského veřejného ochránce práv pro zástupné žaloby na vydání opatření na zdržení se jednání a na vydání opatření ke zjednání nápravy, a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, v případě potřeby připojí legislativní návrh.

Článek 24

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  
Členské státy do 25. prosince 2022 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 25. června 2023.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.



PŘÍLOHA I

SEZNAM USTANOVENÍ PRÁVA UNIE, NA NĚŽ SE ODKAZUJE V ČL. 2 ODST. 1

1) 

Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).

2) 

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

3) 

Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel (Úř. věst. L 285, 17.10.1997, s. 1).

4) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

5) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12).

6) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1): články 5 až 7, 10 a 11.

7) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 90, 98 a 100.

8) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4): články 3 a 5.

9) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51): článek 10 a kapitola IV.

10) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): články 4 až 8 a 13.

11) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).

12) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

13) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).

14) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

15) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21).

16) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): články 20 a 22.

17) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).

18) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

19) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

20) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10).

21) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): článek 23.

22) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1): články 1 až 35.

23) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

24) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55): článek 3 a příloha I.

25) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94): článek 3 a příloha I.

26) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

27) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10): článek 14 a příloha I.

28) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1): články 183 až 186.

29) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24).

30) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).

31) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46): články 4 až 6.

32) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59): články 3 až 8 a 19 až 21.

33) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9 až 11, 19 až 26 a 28b.

34) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1): články 9 a 10.

35) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

36) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

37) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

38) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

39) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

40) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1): články 9 až 11a.

41) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

42) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10).

43) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13.

44) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14.

45) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

46) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).

47) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).

48) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349): články 23 až 29.

49) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

50) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).

51) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

52) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a maloobchodní ceny za regulovanou komunikaci v rámci Unie a mění směrnice 2002/22/ES a nařízení (EU) č. 531/2012 (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

53) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).

54) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

55) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19): články 17 až 24 a 28 až 30.

56) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

57) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1): kapitola II.

58) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176): kapitola II.

59) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1).

60) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

61) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

62) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1): články 3 až 6.

63) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60I, 2.3.2018, s. 1): články 3 až 5.

64) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36): články 88 a 98 až 116 a přílohy VI a VIII.

65) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).

66) 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).

▼M1

67) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (akt o digitálních trzích) (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 21.9.2022, s. 1).

▼M2

68) 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1)

▼B



PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA



Směrnice 2009/22/ES

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

-

Čl. 2 odst. 2

-

Článek 3

Čl. 2 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 4 písm. a)

-

Čl. 7 odst. 2 a 3

Čl. 7 odst. 4 písm. b)

Čl. 7 odst. 5, 6 a 7

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 7 odst. 4 písm. a)

Čl. 8 odst. 1

Článek 17

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 7 odst. 4 písm. a)

Čl. 8 odst. 2 písm. b)

Čl. 13 odst. 1 písm. c)

Čl. 13 odst. 3

-

Čl. 8 odst. 2 písm. a)

-

Čl. 8 odst. 3

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Článek 19

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Článek 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 6 a 7

-

Čl. 4 odst. 3 písm. c) až f)

Čl. 4 odst. 4 a 5

-

Čl. 5 odst. 2, 3, 4 a 5

Čl. 4 odst. 1

Článek 6

Čl. 4 odst. 2 a 3

Čl. 5 odst. 1

Článek 5

Čl. 8 odst. 4

-

Článek 9

-

Článek 10

-

Článek 11

-

Článek 12

-

Čl. 13 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 13 odst. 2, 4 a 5

-

Článek 14

-

Článek 15

-

Článek 16

-

Článek 18

Článek 6

Článek 23

Článek 7

Čl. 1 odst. 2 a 3

Článek 8

Článek 24

-

Článek 20

Článek 9

Článek 21

-

Článek 22

Článek 10

Článek 25

Článek 11

Článek 26
© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.