(EU) 2019/2015Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2015 ze dne 11. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 (Text s významem pro EHP.)

„síťovým světelným zdrojem“ (MLS) se rozumí světelný zdroj, který lze provozovat přímým připojením na elektrickou síť. Světelné zdroje, které se provozují přímým připojením na elektrickou síť a které lze provozovat také připojené do elektrické sítě nepřímo přes samostatný předřadný přístroj, se považují za síťové světelné zdroje;

„nesíťovým světelným zdrojem“ (NMLS) se rozumí světelný zdroj, který vyžaduje samostatný předřadný přístroj, aby je bylo možné připojit do elektrické sítě;

„samostatným předřadným přístrojem“ se rozumí předřadný přístroj, který není fyzicky zabudován do světelného zdroje a je uváděn na trh jako samostatný výrobek nebo jako součást výrobku obsahujícího světelný zdroj/předřadný přístroj;

„směrovým světelným zdrojem“ (DLS) se rozumí světelný zdroj, u kterého je alespoň 80 % světelného toku vyzářeno do prostorového úhlu π sr (odpovídá kuželu s vrcholovým úhlem 120°).

„nesměrovým světelným zdrojem“ (NDLS) se rozumí světelný zdroj, který není směrovým světelným zdrojem;

„propojeným světelným zdrojem“ (CLS) se rozumí světelný zdroj obsahující díly pro datové připojení, které jsou pro zachování „referenčních nastavení řízení“ fyzicky nebo funkčně neoddělitelné od svíticích dílů. Světelný zdroj může mít fyzicky zabudované díly pro datové připojení v jediném neoddělitelném krytu nebo může být kombinován s fyzicky samostatnými díly pro datové připojení uváděnými na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek;

„díly pro datové připojení“ se rozumí díly, které vykonávají kteroukoli z těchto funkcí:

„barevně laditelným světelným zdrojem“ (CTLS) se rozumí světelný zdroj, který lze nastavit tak, aby vyzařoval světlo v široké škále barev mimo rozsah definovaný v článku 2, ale lze jej rovněž nastavit tak, aby vyzařoval bílé světlo v rozsahu definovaném v článku 2, kvůli němuž spadá světelný zdroj do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Laditelné světelné zdroje bílého světla, které lze nastavit pouze tak, aby vyzařovaly světlo různých náhradních teplot chromatičnosti v rozsahu definovaném v článku 2, ani světelné zdroje s funkcí stmívání do teplé barvy, které při stmívání mění barevný tón bílého světla směrem do nižších náhradních teplot chromatičnosti, čímž simulují chování žárovek, se nepovažují za barevně laditelné světelné zdroje (CTLS);

„souřadnicovou čistotou“ se rozumí procentní podíl vypočtený pro barevně laditelný světelný zdroj nastavený tak, aby vyzařoval světlo určité barvy, pomocí postupu blíže definovaného v normách a narýsováním úsečky na grafu kolorimetrického prostoru (x a y) z bodu s trichromatickými souřadnicemi x = 0,333 a y = 0,333 (achromatický podnět; bod 1), která prochází bodem zastupujícím barevné souřadnice (x a y) světelného zdroje (bod 2) a končí na vnějším okraji kolorimetrického prostoru (čára spektrálních světel; bod 3). Souřadnicová čistota se vypočte jako podíl vzdálenosti mezi body 1 a 2 a vzdálenosti mezi body 1 a 3. Celá délka úsečky představuje souřadnicovou čistotu 100 % (bod na čáře spektrálních barev). Bod achromatického podnětu představuje souřadnicovou čistotu 0 % (bílé světlo);

„světelným zdrojem s vysokým jasem“ (HLLS) se rozumí LED světelný zdroj s průměrným jasem větším než 30 cd/mm2 ve směru maximální intenzity;

„jasem“ (v daném směru, v daném bodě skutečného nebo imaginárního povrchu) se rozumí světelný tok přenášený elementárním paprskem procházející daným bodem a vyzařovaný v daném směru do prostorového úhlu vydělený plochou výseku uvedeného paprsku v daném bodě (cd/m2);

„průměrným jasem“ (Luminance-HLLS) v případě LED světelného zdroje se rozumí průměrný jas na svítící plochu, kde jas je větší než 50 % maximálního jasu (cd/mm2);

„díly pro řízení osvětlení“ se rozumí díly, jež jsou zabudovány do světelného zdroje nebo jsou fyzicky oddělené, ale jsou uváděny na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek a nejsou naprosto nezbytné k tomu, aby světelný zdroj svítil na plný výkon, ale které umožňují ruční, nebo automatické, přímé, nebo dálkové ovládání svítivosti, chromatičnosti, náhradní teploty chromatičnosti, světelného spektra a/nebo úhlu poloviční osové svítivosti. Stmívače se také považují za díly pro řízení osvětlení.

Pojem zahrnuje též díly pro datové připojení, ale nezahrnuje zařízení v oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ( 2 );

„neosvětlovacími díly“ se rozumí díly, jež jsou zabudovány do světelného zdroje nebo jsou fyzicky oddělené, ale jsou uváděny na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek, nejsou nezbytné k tomu, aby světelný zdroj svítil na plný výkon, a nejsou „díly pro řízení osvětlení“. Příkladem jsou mimo jiné: reproduktory (audio), kamery, opakovače spojovacích signálů pro rozšíření dosahu (např. WiFi), díly podporující stabilitu energetické sítě (přepínající dle potřeby na vlastní zabudované baterie), nabíjení baterií, vizuální oznamování událostí (příchozí pošty, zvonění zvonku u dveří, výstraha), využití Light Fidelity (Li-Fi, obousměrná, vysokorychlostní a plně propojená bezdrátová komunikační technika).

Pojem zahrnuje též díly pro datové připojení používané pro jiné funkce než k řízení vyzařování světla;

„užitečným světelným tokem“ (Φuse) se rozumí část světelného toku světelného zdroje, která se bere v úvahu při určování energetické účinnosti zdroje:

„úhlem poloviční osové svítivosti“ směrového světelného zdroje se rozumí úhel mezi dvěma pomyslnými přímkami v rovině procházející osou světelného svazku tak, že tyto přímky procházejí středem čelní strany světelného zdroje a body, v nichž je svítivost rovna 50 % svítivosti středu svazku, kde svítivost středu svazku je hodnota svítivosti měřená v optické ose světelného svazku.

U světelných zdrojů, jež mají různé úhly poloviční osové svítivosti v různých rovinách, se bere v úvahu největší úhel poloviční osové svítivosti.

U světelných zdrojů, u kterých úhel poloviční osové svítivosti nastavuje uživatel, se bere v úvahu úhel poloviční osové svítivosti, jenž odpovídá „referenčnímu nastavení řízení“;

„plným výkonem“ se rozumí stav světelného zdroje v rámci deklarovaných provozních podmínek, ve kterém světelný zdroj vyzařuje maximální (neztlumený) světelný tok;

„pohotovostním režimem“ se rozumí stav světelného zdroje, kdy je připojen k napájecímu zdroji, ale světelný zdroj záměrně nesvítí, a světelný zdroj čeká na řídicí signál, aby se vrátil do stavu svícení. Díly pro řízení osvětlení, které umožňují pohotovostní funkci, musí být v režimu řízení. Neosvětlovací díly musí být odpojené nebo vypnuté nebo musí být jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce;

„pohotovostním režimem při připojení na komunikační síť“ se rozumí stav propojeného světelného zdroje (CLS), kdy je připojen k napájecímu zdroji, ale světelný zdroj záměrně nesvítí a čeká na dálkový signál, aby se vrátil do stavu svícení. Díly pro řízení osvětlení musí být v režimu řízení. Neosvětlovací díly musí být odpojené nebo vypnuté nebo musí být jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce;

„režimem řízení“ se rozumí stav dílů pro řízení osvětlení, kdy jsou připojeny ke světelnému zdroji a provádí své funkce tak, aby mohl být interně generován řídicí signál nebo drátově či bezdrátově přijat dálkový signál a zpracován tak, aby vedl ke změně ve vyzařování světla světelného zdroje;

„dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo světelného zdroje prostřednictvím komunikační sítě;

„řídicím signálem“ se rozumí analogový nebo digitální signál přenášený ke světelnému zdroji bezdrátově nebo drátově buď pomocí modulace napětí po samostatných řídicích kabelech, nebo pomocí signálu modulovaného na napájecí napětí. K přenosu signálu nedochází komunikační sítí, ale např. z vnitřního zdroje nebo z dálkového řízení dodávaného s výrobkem;

„komunikační sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů);

„příkonem v zapnutém stavu“ (Pon) vyjádřeným ve wattech se rozumí elektrický příkon světelného zdroje při plném výkonu se všemi díly pro řízení osvětlení a s odpojenými neosvětlovacími díly. Nelze-li tyto díly odpojit, musí být vypnuty nebo jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce. V případě nesíťového světelného zdroje (NMLS), který k provozu vyžaduje samostatný předřadný přístroj, lze Pon měřit přímo na vstupu světelného zdroje, nebo je Pon určen pomocí předřadného přístroje se známou účinností, jehož elektrický příkon je následně odečten od změřené hodnoty celkového příkonu;

„příkonem v pohotovostním režimu“ (Psb) vyjádřeným ve wattech se rozumí elektrický příkon světelného zdroje v pohotovostním režimu;

„příkonem v pohotovostním režimu při připojení na komunikační síť“ (Pnet) vyjádřeným ve wattech je elektrický příkon propojeného světelného zdroje (CLS) v pohotovostním režimu při připojení na komunikační síť;

„referenčním nastavením řízení“ (RCS) se rozumí nastavení řízení nebo kombinace nastavení řízení, jež se použije k ověření souladu světelného zdroje s tímto nařízením. Tato nastavení jsou významná pro světelné zdroje, které koncovému uživateli umožňují ručně nebo automaticky, přímo či dálkově ovládat svítivost, barvu, náhradní teplotu chromatičnosti, spektrum nebo úhel poloviční osové svítivosti vyzařovaného světla.

Referenční nastavení řízení jsou v zásadě nastavení předem stanovená výrobcem jako standardní hodnoty ze závodu, se kterými se uživatel setkává při první instalaci (hodnoty nastavené z výroby). Pokud postup instalace zajišťuje během první instalace automatickou aktualizaci softwaru nebo má-li uživatel možnost takovou aktualizaci provést, je nutno vzít v úvahu případnou výslednou změnu nastavení.

Je-li hodnota nastavená z výroby úmyslně nastavena odlišně od referenčního nastavení řízení (např. na nízký výkon z bezpečnostních důvodů), uvede výrobce v technické dokumentaci, jak obnovit referenční nastavení řízení pro ověření souladu, a poskytne technické odůvodnění, proč je hodnota nastavená z výroby nastavena odlišně od referenčního nastavení řízení.

Výrobce světelného zdroje definuje referenční nastavení řízení tak, aby:

U světelných zdrojů, jež umožňují výrobci výrobku, který je obsahuje, volit způsoby provedení, jež ovlivňují vlastnosti světelného zdroje (např. nastavení pracovního proudu (pracovních proudů); řízení tepelných poměrů) a které koncový uživatel nemůže ovlivnit, referenční nastavení řízení nemusí být definována. V takovém případě platí jmenovité zkušební podmínky určené výrobcem světelného zdroje;

„vysokotlakou rtuťovou výbojkou“ se rozumí vysokotlaká výbojka, ve které hlavní část světla vzniká přímo či nepřímo zářením převážně rtuťových par při parciálním tlaku nad 100 kPa.

„halogenidovou výbojkou“ (MH) se rozumí vysokotlaká výbojka, ve které světlo vzniká zářením směsí par kovů, halogenidů a produktů štěpení halogenidů. Halogenidové výbojky mohou být ke svému elektrickému napájení připojeny jedním konektorem („jednopaticové“) nebo dvěma konektory („dvoupaticové“). Materiálem hořáku halogenidových výbojek může být křemenné sklo (QMH) nebo keramika (CMH);

„kompaktní zářivkou“ (CFL) se rozumí jednopaticová zářivka s konstrukcí tvarované trubice navržená tak, aby se vešla do malého prostoru. CFL mohou být primárně spirálové (tj. stočené) nebo primárně tvarované jako několik spojených paralelních trubic s vnější baňkou nebo bez ní. CFL jsou k dispozici s fyzicky zabudovaným předřadným přístrojem (CFLi) nebo bez něj (CFLni);

zkratkami „T2“, „T5“, „T8“, „T9“ a „T12“ se označují trubicové světelné zdroje s průměry přibližně 7, 16, 26, 29 a 38 mm v daném pořadí, jak je definováno v normách. Trubice může být rovná (lineární) nebo ohnutá (např. ve tvaru U, kruhová);

zkratkou „LFL T5-HE“ se označuje vysoce účinná lineární zářivka T5 s budícím proudem nižším než 0,2 A;

zkratkou „LFL T5-HO“ se označuje vysoce výkonná lineární zářivka T5 s budícím proudem rovným nebo vyšším než 0,2 A;

zkratkou „HL R7s“ se označuje dvoupaticová lineární halogenová žárovka na síťové napětí s průměrem patice 7 mm;

„napájenými bateriemi“ se rozumí výrobek, který funguje pouze na stejnosměrný proud dodávaný ze zdroje, který je součástí téhož výrobku, bez přímého či nepřímého připojení k elektrické síti;

„vnější baňkou“ se rozumí vnější baňka vysokotlakých výbojek, která není potřebná k výrobě světla, ale slouží jako vnější obal zabraňující uvolnění rtuti či skla do okolního prostředí v případě, že se světelný zdroj rozbije. Při určování toho, zda se jedná o vnější baňku, se hořák nepovažuje za baňku;

„pokrytou baňkou“ vysokotlaké výbojky se rozumí průsvitná vnější baňka nebo vnější trubice, ve které není svíticí hořák vidět;

„clonou proti oslnění“ se rozumí mechanická nebo optická odrazná nebo neodrazná neprůsvitná přepážka určená pro odstínění přímého viditelného záření vyzařovaného světelným zářičem směrového světelného zdroje s cílem zabránit dočasnému částečnému přímému oslnění (omezujícímu oslnění) pozorovatele. Tento termín nezahrnuje povrchový nátěr (nebo úpravu) zářiče směrového světelného zdroje;

„míháním“ se rozumí dojem nestálosti zrakového vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení pro statického pozorovatele ve statickém prostředí v čase kolísá. Kolísání může být periodické i neperiodické a může být způsobeno samotným světelným zdrojem, napájecím zdrojem nebo jinými ovlivňujícími faktory.

Pro hodnocení míhání je v tomto nařízení použit parametr „Pst LM“, kde „st“ znamená krátkodobý a „LM“ znamená metodu světelného flikrmetru, jak je definováno v normách. Hodnotou Pst LM = 1 se rozumí, že pravděpodobnost, že si průměrný pozorovatel všimne míhání, je 50 %;

„stroboskopickým jevem“ se rozumí změna vnímání pohybu způsobená světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení pro statického pozorovatele v nestatickém prostředí v čase kolísá. Kolísání může být periodické i neperiodické a může být způsobeno samotným světelným zdrojem, napájecím zdrojem nebo jinými ovlivňujícími faktory.

Pro hodnocení stroboskopického jevu je v tomto nařízení použit parametr „SVM“ (míra stroboskopické viditelnosti), jak je definováno v normách. SVM = 1 představuje prahovou hodnotu viditelnosti pro průměrného pozorovatele;

zkratkou „R9“ se rozumí index podání barev pro červený barevný objekt, jak je definován v normách;

„deklarovanými hodnotami“ hodnoty poskytnuté dodavatelem pro stanovené, vypočítané nebo naměřené technické parametry podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1369 a v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) a přílohou VI tohoto nařízení, pro ověřování souladu orgány členského státu;

„svítivostí“ (kandela nebo cd) se rozumí podíl světelného toku vyzařovaného světelným zdrojem v daném směru do malého prostorového úhlu a velikosti tohoto prostorového úhlu;

„náhradní teplotou chromatičnosti“ (CCT [K]) se rozumí teplota Planckova zářiče (černého tělesa), jehož vnímaná barva se nejvíce podobá barvě uvažovaného podnětu při stejné jasnosti a za stanovených podmínek pozorování;

„stálostí barev“ se rozumí maximální odchylka počátečních (po krátké době) prostorově zprůměrovaných trichromatických souřadnic (x a y) jednotlivého světelného zdroje od středového bodu chromatičnosti (cx a cy) deklarovaná výrobcem nebo dovozcem, vyjádřená jako velikost (v násobcích) MacAdamovy elipsy utvořené kolem středového bodu chromatičnosti (cx a cy);

„účiníkem základní harmonické“ (cos φ1) se rozumí cosinus fázového posunu φ1 mezi základní harmonickou síťového napětí a základní harmonickou síťového proudu. Používá se pro síťové světelné zdroje využívající technologii LED nebo OLED. Účiník základní harmonické se měří při plném výkonu, případně při referenčním nastavení řízení, přičemž jsou všechny díly pro řízení osvětlení v režimu řízení a neosvětlovací díly odpojeny, vypnuty nebo nastaveny na minimální příkon podle pokynů výrobce;

„činitelem stárnutí“ (XLMF) se rozumí podíl světelného toku světelného zdroje v daném okamžiku života a počátečního světelného toku;

„činitelem funkční spolehlivosti“ (SF) se rozumí stanovený podíl z celkového počtu světelných zdrojů, které zůstávají v provozu v dané době při definovaných podmínkách a četnosti spínání;

„životem“ LED a OLED světelných zdrojů se rozumí doba v hodinách mezi začátkem provozu a okamžikem, kdy se světelný tok 50 % celkového počtu světelných zdrojů sníží pod hodnotu 70 % jejich počátečního světelného toku. Označuje se rovněž jako doba života L70B50;

„zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoliv zobrazovací jednotka, včetně dotykové obrazovky, nebo jiné použité technologie vizualizace, která uživateli zobrazí obsah internetu;

„dotykovou obrazovkou“ se rozumí zobrazovací jednotka reagující na dotyk, např. v zařízeních, jako je tablet, počítač typu slate nebo chytrý telefon;

„vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, v němž se k obrázku či sadě údajů přistupuje kliknutím myší nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo roztažením jiného obrázku či sady údajů na dotykovém displeji;

„alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa grafiky, který umožňuje předkládat informace v jiné než grafické podobě v případě, že zobrazovací jednotky nejsou schopny grafiku zobrazit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikací pro syntézu řeči.

„průmětem plochy svíticího povrchu (A)“ se rozumí viditelný svíticí povrch při ortografické projekci do směru s největší svítivostí v mm2 (milimetrech čtverečních), kde plocha svíticího povrchu je plocha povrchu světelné zdroje, která vyzařuje světlo s deklarovanými optickými vlastnostmi, jako např. přibližně kulový povrch oblouku (a), válcový povrch vinutého vlákna (b) nebo výbojky (c, d), plochý nebo polokulový plášť světelné diody (e).

U světelných zdrojů s pokrytou baňkou nebo s clonou proti oslnění je plochou svíticího povrchu celá plocha, skrze kterou světlo vychází ze světelného zdroje.

U světelných zdrojů, které obsahují více než jeden světelný zářič, se za svíticí povrch považuje průmět nejmenšího hrubého objemu, který zahrnuje všechny svítící povrchy.

Pro vysokotlaké výbojky platí definice (a), pokud jejich rozměry neodpovídají definici (d), přičemž L > D, kde L je vzdálenost mezi hroty elektrod a D je vnitřní průměr hořáku.

„kódem rychlé odezvy (kódem QR)“ se rozumí maticový kód uvedený na energetickém štítku modelu výrobku, který odkazuje na informace o daném modelu ve veřejné části databáze výrobků.

název nebo ochranná známka dodavatele;

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

stupnice tříd energetické účinnosti od A do G;

spotřeba energie vyjádřená v kWh pro spotřebu elektrické energie za 1 000 hodin provozu světelného zdroje v zapnutém stavu;

kód QR;

třída energetické účinnosti podle přílohy II;

číslo tohoto nařízení, tj. „2019/2015“.

Rozměry a specifikace prvků štítku musí být v souladu s přílohou III bodem 1 a s provedeními štítků standardní a malé velikosti pro světelné zdroje.

Pozadí štítku je 100 % bílé.

Použijí se typy písma Verdana a Calibri.

Barevné provedení je CMYK – azurová, purpurová, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 0-70-100-0: 0 % azurová, 70 % purpurová, 100 % žlutá, 0 % černá.

Energetické štítky musí splňovat všechny tyto požadavky (čísla odkazují na obrázky výše):

▼M1

▼B

v zařízeních radiologické a jaderné medicíny, která podléhají bezpečnostním standardům týkajícím se záření, jak je stanoveno ve směrnici Rady 2013/59/Euratom ( 3 );

v případě nouze;

v nebo na zařízeních, vybavení, pozemních vozidlech, námořních zařízeních nebo letadlech vojenské nebo civilní obrany stanovených v předpisech členských států nebo v dokumentech vydaných Evropskou obrannou agenturou;

v nebo na motorových vozidlech, jejich přípojných vozidlech a systémech, výměnných tažených zařízeních, konstrukčních částech a samostatných technických celcích stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ( 4 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ( 5 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ( 6 );

v nebo na nesilničních pojízdných strojích a v nebo na jejich přípojných vozidlech stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ( 7 );

v nebo na výměnných zařízeních stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ( 8 ) koncipovaných tak, aby byly taženy nebo namontovány a celé zdviženy nad zemí, nebo která se nemohou otáčet kolem svislé osy, pokud je vozidlo, ke kterému jsou připojeny, provozováno na pozemní komunikaci, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 167/2013;

v nebo na letadlech civilního letectví, jak je stanoveno v nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ( 9 );

v osvětlení železničních vozidel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ( 10 );

v lodní výstroji ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ( 11 );

ve zdravotnických prostředcích stanovených směrnicí Rady 93/42/EHS ( 12 ) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ( 13 ) a ve zdravotnických prostředcích in vitro stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ( 14 ).

elektronické displeje (např. televize, počítačové monitory, notebooky, tablety, mobilní telefony, elektronické čtečky, herní konzole), mimo jiné včetně displejů spadajících do působnosti nařízení Komise (EU) 2019/2021 ( 15 ) a nařízení Komise (EU) č. 617/2013 ( 16 );

světelné zdroje ve sporákových odsavačích par v oblasti působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 65/2014 ( 17 );

světelné zdroje ve výrobcích napájených bateriemi, mimo jiné včetně kapesních svítilen, mobilních telefonů se zabudovanou svítilnou, hraček obsahujících světelné zdroje, stolních světelných zdrojů napájených pouze bateriemi, náramkových světelných zdrojů pro cyklisty, solárně napájených zahradních světelných zdrojů apod.;

světelné zdroje na jízdních kolech a jiných nemotorových vozidlech;

světelné zdroje pro spektroskopii a fotometrické aplikace, např. spektroskopii UV-VIS, molekulární spektroskopii, atomovou absorpční spektroskopii, nedisperzní infračervenou spektroskopii, fourierovu transformační infračervenou spektroskopii, lékařskou analýzu, elipsometrii, měření tloušťky vrstev, monitorování procesů nebo životního prostředí;

signalizace (včetně mimo jiné signalizace v silniční, železniční, námořní nebo letecké dopravě, dopravních světel či světelných zdrojů na letištní dráze);

zachycování a promítání obrazu (včetně mimo jiné fotokopírování, tisku (přímo nebo v předzpracování), litografie, promítání filmu a videa, holografie);

světelné zdroje s poměrným efektivním výkonem ultrafialového záření > 2 mW/klm určené k použitím, která vyžadují vysoké UV;

světelné zdroje s maximálním zářením zhruba 253,7 nm určené pro germicidní použití (destrukci DNA);

světelné zdroje vyzařující 5 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 250–315 nm a/nebo 20 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 315–400 nm určené pro dezinfekci nebo lapání much;

světelné zdroje s prvotním účelem vyzařovat záření o délce zhruba 185,1 nm určené k použití pro výrobu ozónu;

světelné zdroje vyzařující 40 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 400–480 nm určené pro symbiózy korálových řas zooxantela;

zářivky FL vyzařující 80 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 250–400 nm určené pro opalování;

vysokotlaké výbojky HID vyzařující 40 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 250–400 nm určené pro opalování;

světelné zdroje s fotosyntetickou účinností > 1,2 μmol/J nebo vyzařující 25 % nebo více celkového vyzářeného výkonu rozsahu 250–800 nm v rozsahu 700–800 nm určené pro použití v zahradnictví;

světelné zdroje LED nebo OLED v souladu s definicí „originálu uměleckého díla“ ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ( 18 ) zhotoveného samotným umělcem v omezeném počtu méně než 10 kusů;

teplotní světelné zdroje s elektrickým připojením přes nožové kontakty, kovová oka, kabely, VF lanka, metrické závity nebo kolíkové patice nebo s nestandardně upraveným elektrickým připojením, se zapouzdřením z trubice z křemíkového skla, speciálně navržené a uváděné na trh výlučně pro průmyslová nebo profesionální elektrická topná zařízení (např. pro proces vyfukování ve výrobním odvětví PET, 3D tisk, fotovoltaické a elektronické výrobní procesy, sušení nebo vytvrzování lepidel, inkoustů, barev nebo povrchových nátěrů).

referenční nastavení řízení a případně pokyny, jak je lze provést;

pokyny, jak sejmout případné díly pro řízení osvětlení a neosvětlovací díly nebo jak je vypnout či minimalizovat jejich příkon;

je-li světelný zdroj stmívatelný: seznam stmívačů, se kterými je kompatibilní, a případně norma (normy) kompatibility světelného zdroje a stmívače, kterou (které) splňuje;

pokud světelný zdroj obsahuje rtuť: pokyny, jak uklidit úlomky v případě jeho náhodného rozbití;

doporučení ohledně odstranění světelného zdroje po skončení života v souladu se směrnicí 2012/19/EU ( 19 ).

jméno a adresu dodavatele;

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

identifikační značku všech rovnocenných modelů, které již byly uvedeny na trh;

jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele;

deklarované hodnoty u těchto technických parametrů; tyto hodnoty se považují za deklarované hodnoty pro účely postupu ověřování podle přílohy IX:

výpočty provedené s parametry, včetně určení třídy energetické účinnosti;

odkazy na použité harmonizované normy nebo jiné použité normy;

zkušební podmínky, nejsou-li dostatečně popsány v písmenu g);

referenční nastavení řízení a případně pokyny, jak je lze provést;

pokyny, jak sejmout případné díly pro řízení osvětlení a/nebo neosvětlovací díly nebo jak je vypnout či minimalizovat jejich příkon během zkoušek světelného zdroje;

zvláštní preventivní opatření, která je třeba učinit při montáži, instalaci, údržbě či zkoušení modelu.

šipkou s písmenem udávajícím třídu energetické účinnosti, provedeným 100 % bílou barvou, tučně písmem Calibri a o velikosti shodné s písmem, kterým je případně uvedena cena;

barvou šipky odpovídající barvě třídy energetické účinnosti;

rozsahem dostupných tříd energetické účinnosti v 100 % černé a

velikost musí být taková, aby byla šipka zřetelně viditelná a čitelná. přičemž písmeno uvnitř šipky udávající třídu energetické účinnosti se musí nacházet ve středu pravoúhlé části šipky s okrajem o tloušťce 0,5 bodu ve 100 % černé kolem šipky a písmene udávajícího třídu energetické účinnosti.

mít podobu šipky v barvě odpovídající třídě energetické účinnosti výrobku na štítku;

uvádět v šipce třídu energetické účinnosti výrobku 100 % bílou barvou a tučně písmem Calibri o velikosti shodné s písmem, kterým je uvedena cena;

mít rozsah dostupných tříd energetické účinnosti v 100 % černé a

mít jeden z těchto dvou formátů a velikost musí být taková, aby byla šipka zřetelně viditelná a čitelná. Písmeno uvnitř šipky udávající třídu energetické účinnosti se musí nacházet ve středu pravoúhlé části šipky s viditelným okrajem ve 100 % černé kolem šipky a písmene udávajícího třídu energetické účinnosti,

Obrázek 3
Levá/pravá barevná šipka s údajem o rozsahu tříd energetické účinnosti

pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí obrázek uvedený v bodě 2 této přílohy;

obrázek odkazuje na štítek uvedený v příloze III;

štítek se zobrazí po kliknutí pomocí myši či ukázání myší na obrázek nebo po rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji;

štítek se zobrazí v automaticky otevíraném okně, na nové kartě, na nové stránce nebo na vsazené stránce;

pro zvětšení štítku na dotykových displejích se použijí konvence zařízení pro zvětšení gestem na dotykovém displeji;

zobrazení štítku se zruší pomocí možnosti určené k zavření zobrazení nebo jiného standardního mechanismu pro zavření zobrazení;

alternativním textem ke grafice, který se zobrazí, pokud se nepodaří zobrazit štítek, je třída energetické účinnosti výrobku uvedená písmem o velikosti shodné s písmem, kterým je uvedena cena.

Orgány členského státu provedou ověření bodu 2 písm. a) a b) této přílohy na jediném kuse daného modelu.

▼M1

Orgány členského státu provedou ověření deseti kusů modelu světelného zdroje dle bodu 2 písm. c) této přílohy. Tolerance pro ověřování stanoví tabulka 9 této přílohy.

▼B

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a), b) nebo c), má se za to, že daný model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.

Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodu 3 této přílohy daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.