(EU) 2019/1896Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624
Publikováno: | Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1-131 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 13. listopadu 2019 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 4. prosince 2019 | Nabývá účinnosti: | 4. prosince 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295 14.11.2019, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, |
L 248 |
11 |
13.7.2021 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1896
ze dne 13. listopadu 2019
o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624
KAPITOLA I
EVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se za účelem zajištění evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, jejímž cílem je účinně tyto hranice v plném souladu se základními právy spravovat a zvýšit účinnost návratové politiky Unie.
Toto nařízení řeší migrační výzvy a případné budoucí výzvy a hrozby na vnějších hranicích. Zajišťuje vysokou míru vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území. Přispívá k odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, k jejímu předcházení a k boji proti ní.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399;
„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;
„ochranou hranic“ ochrana hranic ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2016/399;
„hraničními kontrolami“ hraniční kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;
„ostrahou hranic“ ostraha hranic ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/399;
„ostrahou vzdušných hranic“ sledování veškerých letů letadel s posádkou nebo bezpilotních letadel a jejich cestujících nebo nákladu na území nebo z území členských států, které nejsou vnitřními lety ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2016/399;
„situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční činnosti a těmto činnostem porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě kompilace nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;
„schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci;
„EUROSURem“ rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;
„situačním obrazem“ shrnutí georeferenčních údajů a informací v téměř reálném čase získaných od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů, které je předáváno zabezpečenými komunikačními a informačními kanály a které může být zpracováváno, výběrově zobrazováno a sdíleno s dalšími příslušnými orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti a v předhraniční oblasti;
„úsekem vnějších hranic“ celá vnější hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátním právem nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;
„přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem, která je páchána nebo kterou se někdo pokouší páchat na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;
„předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi, která je relevantní pro správu vnějších hranic na základě analýzy rizik a situační orientaci;
„incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti;
„statutárními zaměstnanci“ pracovníci zaměstnaní Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“), stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 1 );
„operativními pracovníky“ příslušníci pohraniční stráže, osoby pověřené doprovodem navracených osob, specialisté na navracení a další příslušní pracovníci tvořící stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu se čtyřmi kategoriemi stanovenými v čl. 54 odst. 1, kteří případně působí jako příslušníci jednotek s výkonnými pravomocemi, a statutární zaměstnanci odpovědní za fungování ústřední jednotky Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), které nelze vyslat jako příslušníky jednotek;
„příslušníkem jednotek“ příslušník stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaný prostřednictvím jednotky pro správu hranic, podpůrného týmu pro řízení migrace nebo návratové jednotky;
„jednotkou pro správu hranic“ jednotka vytvořená ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která má být vyslána při společných operacích na vnějších hranicích a při zásazích rychlé reakce na hranicích do členských států a do třetích zemí;
„podpůrným týmem pro řízení migrace“ tým odborníků, který poskytuje technickou a operativní posilu členským státům, a to i v hotspotech, a který se skládá z operativních pracovníků, odborníků Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu a tam, kde je to relevantní, z odborníků Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a dalších institucí a jiných subjektů Unie a členských států;
„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž probíhá nebo z něhož se zahajuje společná operace či zásah rychlé reakce na hranicích, návratová operace nebo návratový zásah, anebo členský stát, do nějž je vyslán podpůrný tým pro řízení migrace;
„domovským členským státem“ členský stát, z něhož je vyslán nebo dočasně přidělen pracovník ke stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;
„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se poskytnutím technického vybavení nebo pracovníků stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže účastní společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace, návratového zásahu či vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, anebo členský stát, který se poskytnutím technického vybavení či pracovníků účastní návratových operací nebo návratových zásahů, avšak není hostitelským členským státem;
„hotspotem“ oblast vytvořená na žádost hostitelského členského státu, v níž hostitelský členský stát, Komise, příslušné agentury Unie a zúčastněné členské státy spolupracují s cílem zvládnout existující nebo potenciální nepřiměřenou migrační výzvu vyznačující se významným nárůstem počtu migrantů přicházejících k vnějším hranicím;
„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;
„rozhodnutím o navrácení“ správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, kterým se rozhoduje nebo prohlašuje, že pobyt státního příslušníka třetí země je neoprávněný, a kterým se ukládá nebo prohlašuje povinnost návratu v souladu se směrnicí 2008/115/ES;
„navracenou osobou“ neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje vykonatelné rozhodnutí o navrácení;
„návratovou operací“ operace organizovaná nebo koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je jednomu či více členským státům poskytována technická a operativní posila a navracené osoby z jednoho či více členských států jsou navraceny buď nuceně, nebo dobrovolně, bez ohledu na dopravní prostředky;
„návratovým zásahem“ činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je členským státům poskytována posílená technická a operativní pomoc spočívající ve vyslání návratových jednotek a organizaci návratových operací;
„návratovými jednotkami“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při návratových operacích, při návratových zásazích v členských státech nebo při jiných operativních činnostech souvisejících s prováděním úkolů spojených s navracením;
„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník pro přistěhovalectví ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ( 2 ).
Článek 3
Evropská integrovaná správa hranic
Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky:
ochrana hranic, včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a ve vhodných případech opatření týkajících se předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a mechanismy a postupy pro identifikaci zranitelných osob, nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, sdělování informací těmto osobám a předávání těchto osob;
pátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři, zahájené či prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;
analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;
výměna informací a spolupráce mezi členskými státy v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, včetně pomoci, kterou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž koordinuje;
meziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě odpovědnými za ochranu hranic nebo za další úkoly prováděné na hranicích, jakož i mezi orgány v každém členském státě odpovědnými za navracení, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, včetně, je-li to vhodné, spolupráce s vnitrostátními orgány, které se zabývají ochranou základních práv;
spolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně pravidelné výměny informací;
spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední třetí země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví;
technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a čelit přeshraniční trestné činnosti;
navracení státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem;
využívání nejmodernější technologie, včetně rozsáhlých informačních systémů;
mechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus, hodnocení zranitelnosti a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění práva Unie v oblasti správy hranic;
mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování.
Článek 4
Evropská pohraniční a pobřežní stráž
Evropskou pohraniční a pobřežní stráž tvoří vnitrostátní orgány členských států odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, vnitrostátní orgány odpovědné za navracení a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“).
Článek 5
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž
Článek 6
Odpovědnost
Agentura je v souladu s tímto nařízením odpovědná Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 7
Sdílená odpovědnost
Článek 8
Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic
Pokud Komise víceletou strategickou politiku změní podle prvního pododstavce, upraví se podle potřeby technická a operativní strategie a vnitrostátní strategie.
Článek 9
Integrované plánování
Část pohotovostního plánu vyžadující doplňkovou podporu od Evropské pohraniční a pobřežní stráže připraví společně dotčený členský stát a agentura v úzké spolupráci se sousedními členskými státy.
Vnitrostátní program rozvoje kapacit řeší rozvoj každé ze složek evropské integrované správy hranic, zejména politiku náboru a odborné přípravy příslušníků pohraniční stráže a specialistů na navracení, pořizování a údržbu vybavení, nezbytné činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a odpovídající potřeby a zdroje financování.
Agentura tento přehled sdílí s členskými státy a Komisí s cílem identifikovat možné synergie a příležitosti ke spolupráci v různých oblastech, na něž se vztahují vnitrostátní programy rozvoje kapacit, včetně společného zadávání zakázek. Na základě identifikovaných synergií může agentura vyzvat členské státy k účasti na navazujících akcích za účelem spolupráce.
KAPITOLA II
FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽE
ODDÍL 1
Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
Článek 10
Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
Agentura plní tyto úkoly:
monitoruje migrační toky a provádí analýzu rizik, která zahrnuje všechny aspekty integrované správy hranic;
monitoruje operativní potřeby členských států související s prováděním navracení, včetně shromažďování operativních údajů;
provádí hodnocení zranitelnosti, včetně hodnocení schopnosti a připravenosti členských států čelit hrozbám a výzvám na vnějších hranicích;
monitoruje správu vnějších hranic prostřednictvím styčných úředníků agentury v členských státech;
sleduje dodržování základních práv při všech svých činnostech na vnějších hranicích a při návratových operacích;
podporuje rozvoj a provozování EUROSURu;
pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;
pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;
poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům a třetím zemím v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;
vysílá stálý útvar v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek (společně dále jen „jednotky“) při společných operacích a při zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích;
vytvoří rezervu technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení, která se má využívat při společných operacích, při zásazích rychlé reakce na hranicích, v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, při návratových operacích a při návratových zásazích;
s podporou vnitřního mechanismu kontroly kvality rozvíjí a řídí vlastní lidské a technické kapacity s cílem přispívat do stálého útvaru, včetně náboru a odborné přípravy svých zaměstnanců, kteří působí jako příslušníci jednotek, a rezervy technického vybavení;
v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v hotspotech:
vysílá operativní pracovníky a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, vedení pohovorů, zjišťování totožnosti a snímání otisků prstů;
ve spolupráci s EASO a příslušnými vnitrostátními orgány vytvoří postup pro předávání a poskytování počátečních informací osobám, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, který zahrnuje postup pro identifikaci zranitelných skupin;
poskytuje pomoc ve všech fázích procesu navracení, aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy, pomáhá při koordinaci a organizaci návratových operací a poskytuje technickou a operativní podporu při plnění povinnosti vracet navracené osoby a při návratových operacích a zásazích, a to i za okolností, které vyžadují zvýšenou pomoc;
vytvoří rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení;
vysílá návratové jednotky při návratových zásazích;
spolupracuje s Europolem a Eurojustem v mezích jejich a svého mandátu a poskytuje členským státům podporu za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích v boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu;
spolupracuje s EASO v mezích jeho a svého mandátu, zejména s cílem usnadnit opatření v případě, že státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu byly zamítnuty konečným rozhodnutím, mají být navráceni;
spolupracuje s FRA v mezích jejího a svého mandátu s cílem zajistit nepřetržité a jednotné uplatňování unijního acquis v oblasti základních práv;
spolupracuje s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) v mezích jejich a svého mandátu s cílem podporovat vnitrostátní orgány při výkonu funkcí pobřežní stráže, jak je stanoveno v článku 69, včetně záchrany života na moři, a to poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy, jakož i koordinací víceúčelových operací;
spolupracuje se třetími zeměmi v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, a to i prostřednictvím případného operativního vyslání jednotek pro správu hranic do třetích zemí;
pomáhá členským státům a třetím zemím v souvislosti s technickou a operativní spoluprací mezi nimi v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení;
pomáhá členským státům a třetím zemím při odborné přípravě příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže, dalších příslušných pracovníků a odborníků na navracení, a to i prostřednictvím vypracovávání společných standardů a programů odborné přípravy, včetně těch, jež se týkají základních práv;
podílí se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic, včetně využití vyspělé technologie ostrahy, a je-li to nezbytné pro provádění činností stanovených v tomto nařízení, na vývoji vlastních pilotních projektů;
vyvíjí technické normy pro výměnu informací;
podporuje vývoj technických norem pro vybavení v oblasti ochrany hranic a navracení, včetně pro propojení systémů a sítí, jakož i případně společných minimálních standardů pro ostrahu vnějších hranic v souladu s pravomocemi členských států a Komise;
vytvoří komunikační síť podle článku 14 a zajišťuje její funkčnost;
v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v úzké spolupráci s Komisí, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i Evropskou migrační sítí, zřízenou rozhodnutím Rady 2008/381/ES ( 3 );
poskytuje nezbytnou pomoc při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, případně včetně interoperability systémů;
dodržuje vysoké standardy v oblasti správy hranic, které umožňují transparentnost a veřejnou kontrolu při plném dodržování platného práva a zajišťují dodržování, ochranu a prosazování základních práv;
řídí a provozuje systém Falešné a pravé doklady online uvedený v článku 79 a podporuje členské státy tím, že usnadňuje odhalování podvodů s doklady;
plní úkoly a povinnosti svěřené agentuře podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ( 4 ) a zajišťuje zřízení a fungování ústřední jednotky ETIAS v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení;
plní úkoly a povinnosti svěřené agentuře nařízením (ES) č. 767/2008;
pomáhá členským státům usnadňovat osobám překračování vnějších hranic.
Tato komunikace nesmí být na újmu plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a zejména nesmí vést k prozrazení operativních informací, jejichž zveřejněním by bylo ohroženo dosažení cílů operací. Agentura komunikuje, aniž je dotčen článek 92, v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou a tam, kde je to vhodné, v úzké spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty.
ODDÍL 2
Výměna informací a spolupráce
Článek 11
Povinnost spolupracovat v dobré víře
Agentura, vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a vnitrostátní orgány odpovědné za navracení jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.
Článek 12
Povinnost vyměňovat si informace
Informace významné pro provádění svých úkolů si agentura vyměňuje s dalšími příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie za účelem analýzy rizik, sběru statistických údajů, posouzení situace ve třetích zemích, odborné přípravy a podpory pro členské státy v souvislosti s pohotovostním plánováním. Za tímto účelem se mezi institucemi a jinými subjekty Unie vypracují nezbytné nástroje a struktury.
Článek 13
Vnitrostátní kontaktní místo
Článek 14
Komunikační síť
Veškeré systémy a aplikace využívající komunikační síť musí být v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů v průběhu celého svého životního cyklu.
Komunikační síť musí být v provozu dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu a umožňovat:
dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;
pořádání audiokonferencí a videokonferencí;
zabezpečené nakládání s citlivými neutajovanými informacemi a jejich zabezpečené uchovávání, přenos a zpracování;
zabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL či do rovnocenného vnitrostátního stupně utajení, jakož i zabezpečené uchovávání, přenos a zpracování těchto informací, při zajištění toho, aby pro nakládání s utajovanými informacemi a jejich uchovávání, přenos a zpracování byla vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.
Článek 15
Systémy výměny informací a aplikace spravované agenturou
Článek 16
Technické normy pro výměnu informací
Agentura vyvíjí ve spolupráci s členskými státy technické normy za účelem:
propojení komunikační sítě uvedené v článku 14 s vnitrostátními sítěmi používanými k vytvoření vnitrostátních situačních obrazů uvedených v článku 25 a dalšími příslušnými informačními systémy pro účely tohoto nařízení;
vývoje a vytvoření rozhraní mezi příslušnými systémy pro výměnu informací a softwarovými aplikacemi agentury a členských států pro účely tohoto nařízení;
vysílání situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů uvedených v článku 27 a zajištění komunikace mezi příslušnými jednotkami a středisky příslušných vnitrostátních orgánů a s jednotkami vyslanými agenturou s použitím různých komunikačních prostředků, jako jsou družicová komunikace a rádiové sítě;
podávání zpráv o poloze vlastních prostředků s co nejlepším využitím technologického rozvoje systému družicové navigace vytvořeného v rámci programu Galileo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ( 5 ).
Článek 17
Zabezpečení informací
Členské státy prostřednictvím svých národních koordinačních center a pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány, agentury a další subjekty při používání komunikační sítě uvedené v článku 14 a systémů agentury pro výměnu informací:
měly náležitý a nepřetržitý přístup k příslušným systémům a sítím agentury nebo k systémům a sítím s nimi propojeným;
splňovaly příslušné technické normy uvedené v článku 16;
uplatňovaly bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura při nakládání s utajovanými informacemi;
vyměňovaly si, zpracovávaly a uchovávaly utajované a citlivé neutajované informace v souladu s článkem 92.
ODDÍL 3
EUROSUR
Článek 18
EUROSUR
Toto nařízení zřizuje EUROSUR jako integrovaný rámec pro výměnu informací a operativní spolupráci uvnitř Evropské pohraniční a pobřežní stráže s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce pro účely správy hranic, včetně odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.
Článek 19
Oblast působnosti EUROSURu
Článek 20
Složky EUROSURu
Členské státy a agentura využívají EUROSUR pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ochrany hranic a s přihlédnutím ke stávajícím mechanismům výměny informací a spolupráce. EUROSUR tvoří tyto složky:
národní koordinační centra uvedená v článku 21;
vnitrostátní situační obrazy uvedené v článku 25;
evropský situační obraz uvedený v článku 26, včetně informací o úsecích vnějších hranic s odpovídajícími úrovněmi dopadu;
specifické situační obrazy uvedené v článku 27;
služby fúze dat EUROSURu uvedené v článku 28;
integrované plánování uvedené v článku 9.
Článek 21
Národní koordinační centra
Národní koordinační centrum:
zajišťuje včasnou výměnu informací a včasnou spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými na vnitrostátní úrovni za ochranu vnějších hranic, jakož i s jinými národními koordinačními centry a agenturou;
zajišťuje včasnou výměnu informací s orgány činnými při pátrání a záchraně a s donucovacími, azylovými a imigračními orgány a řídí šíření relevantních informací na vnitrostátní úrovni;
přispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;
vytváří vnitrostátní situační obraz podle článku 25 a zajišťuje jeho funkčnost;
podporuje koordinaci, plánování a provádění ochrany hranic na vnitrostátní úrovni;
koordinuje vnitrostátní systém ochrany hranic v souladu s vnitrostátním právem;
přispívá k pravidelnému měření účinnosti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;
koordinuje operativní opatření s jinými členskými státy a třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a ostatních členských států;
vyměňuje si relevantní informace se styčnými úředníky pro přistěhovalectví svého členského státu, pokud byli určeni prostřednictvím vhodných struktur zřízených na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k evropskému situačnímu obrazu a podpořit operace ochrany hranic;
pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů přispívá k zabezpečení informací vnitrostátních informačních systémů a informačních systémů agentury.
Článek 22
Příručka EUROSURu
Článek 23
Monitorování EUROSURu
ODDÍL 4
Situační orientace
Článek 24
Situační obrazy
Situační obrazy uvedené v prvním pododstavci se skládají z těchto informačních vrstev:
vrstva týkající se událostí, jež zachycuje události a incidenty související s nedovoleným překračováním hranice a přeshraniční trestnou činností a případně informace o neoprávněných druhotných pohybech za účelem pochopení migračních trendů, objemu a tras;
operační vrstva, jež obsahuje informace o operacích, včetně plánu nasazení, operační oblasti a polohy, času, stavu a typu prostředků, jejichž účast je stanovena v operačním plánu;
analytická vrstva, jež obsahuje analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení, a zejména pro přiřazení úrovní dopadu k jednotlivým úsekům vnějších hranic, například snímky a geodata, údaje o hlavním vývoji a ukazatelích, analytické zprávy a další relevantní podkladové informace.
Článek 25
Vnitrostátní situační obraz
Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací shromážděných z těchto zdrojů:
vnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;
stacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic;
hlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;
místní, regionální a další koordinační centra;
jiné příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků pro přistěhovalectví, operačních center a kontaktních míst;
hraniční kontroly;
agentura;
národní koordinační centra v jiných členských státech;
orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 72;
systémy hlášení lodí v souladu s jejich příslušnými právními základy;
jiné příslušné evropské a mezinárodní organizace;
další zdroje.
Článek 26
Evropský situační obraz
Evropský situační obraz je vytvářen z informací shromážděných z těchto zdrojů:
národní koordinační centra a, v rozsahu stanoveném tímto článkem, vnitrostátní situační obrazy a informace a zprávy získané od styčných úředníků pro přistěhovalectví;
agentura, včetně informací a zpráv poskytnutých jejími styčnými úředníky v souladu s články 31 a 77;
delegace Unie a mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky, jak je uvedeno ve čl. 68 odst. 1 druhém pododstavci písm. j);
další příslušné instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v čl. 68 odst. 1;
orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 72 a pracovních ujednání uvedených v čl. 73 odst. 4;
další zdroje.
Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:
incidentech a dalších událostech obsažených ve vrstvě vnitrostátních situačních obrazů týkající se událostí;
incidentech a dalších událostech obsažených ve specifických situačních obrazech uvedených ve článku 27;
incidentech v operační oblasti společné operace nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou nebo v hotspotu.
Článek 27
Specifické situační obrazy
Článek 28
Služby fúze dat EUROSURu
Agentura poskytuje národnímu koordinačnímu centru na jeho žádost informace o vnějších hranicích členského státu, který ho určil, a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:
ze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa sloužící k naloďování na plavidla nebo k nástupu do jiných dopravních prostředků, které jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;
ze sledování plavidel nebo jiných dopravních prostředků pohybujících se na volném moři a ze sledování letadel, pokud u těchto plavidel, jiných dopravních prostředků nebo letadel existuje podezření nebo o nich bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři, s cílem předat tyto informace orgánům příslušným pro pátrací a záchranné operace;
z monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a jiné dopravní prostředky, jež jsou používány nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři, s cílem předat tyto informace orgánům příslušným pro pátrací a záchranné operace;
z monitorování určených oblastí vzdušných hranic s cílem odhalit, identifikovat a sledovat letadla a jiné prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;
z hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních a vzdušných hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;
ze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost;
z monitorování migračních toků do Unie a uvnitř Unie, pokud jde o trendy, objem a trasy;
z monitorování médií, zpravodajských informací z otevřených zdrojů a analýzy činnosti na internetu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 nebo nařízením (EU) 2016/679, podle okolností, za účelem předcházení nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;
z analýzy informací získaných z rozsáhlých informačních systémů za účelem odhalení měnících se tras a metod využívaných při nedovoleném přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti.
ODDÍL 5
Analýza rizik
Článek 29
Analýza rizik
ODDÍL 6
Prevence a schopnost reakce
Článek 30
Určení úseků vnějších hranic
Pro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější hranice na úseky vnějších hranic. Tyto úseky jsou pozemní, námořní a, rozhodne-li tak členský stát, vzdušné. Každý členský stát je oznámí agentuře.
Členské státy včas oznámí agentuře veškeré změny úseků vnějších hranic, aby byla zajištěna kontinuita analýz rizik, které agentura provádí.
Článek 31
Styční úředníci agentury v členských státech
Agentura může rozhodnout, že jeden styčný úředník bude mít na starost až čtyři členské státy, které si jsou zeměpisně blízko.
Styční úředníci jednají jménem agentury a jejich úloha spočívá v podpoře spolupráce a dialogu mezi agenturou a vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení. Styční úředníci zejména:
fungují jako spojovací články mezi agenturou a vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení;
podporují shromažďování informací, které agentura požaduje, aby mohla monitorovat nedovolené přistěhovalectví a provádět analýzy rizik uvedené v článku 29;
podporují shromažďování informací uvedených v článku 32 a požadovaných agenturou k provedení hodnocení zranitelnosti a připravují k tomuto účelu zprávu;
monitorují opatření přijatá členskými státy na úsecích vnějších hranic, jimž byla v souladu s článkem 34 přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu;
přispívají k prosazování uplatňování acquis Unie v oblasti správy vnějších hranic a navracení, i pokud jde o dodržování základních práv;
v případě potřeby spolupracují s úředníkem pro otázky základních práv s cílem podpořit dodržování základních práv při práci agentury v souladu s písmenem e);
kde je to možné, pomáhají členským státům s přípravou jejich pohotovostních plánů týkajících se správy hranic;
usnadňují komunikaci mezi dotčeným členským státem a agenturou a sdílejí relevantní informace agentury s dotčeným členským státem, včetně informací o probíhajících operacích;
pravidelně a přímo podávají výkonnému řediteli zprávy o situaci na vnějších hranicích a schopnosti dotčeného členského státu účinně zvládat situaci na vnějších hranicích; podávají rovněž zprávy o provádění návratových operací do příslušných třetích zemí;
monitorují opatření přijatá členským státem ve vztahu k situaci, která vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích, jak je uvedeno v článku 42;
monitorují opatření přijatá členským státem v souvislosti s navracením a podporují shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění činností uvedených v článku 48.
Pro účely odstavce 3 styčný úředník v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Unie týkajícími se zabezpečení a ochrany údajů:
dostává informace od dotčeného národního koordinačního centra a z příslušného vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného podle článku 25;
udržuje pravidelné kontakty s vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i s vnitrostátními orgány odpovědnými za navracení a informuje dotčené vnitrostátní kontaktní místo.
Článek 32
Hodnocení zranitelnosti
Doporučená opatření jsou zaměřena na odstranění nedostatků zjištěných v hodnocení, aby členské státy zvýšily svoji připravenost čelit současným a nadcházejícím výzvám na vnějších hranicích tím, že posílí nebo zlepší své kapacity, technické vybavení, systémy, zdroje a pohotovostní plány. Výkonný ředitel může členským státům nabídnout odbornou pomoc agentury na podporu provádění doporučených opatření.
Pokud hrozí, že členský stát neprovede doporučená opatření ve lhůtě stanovené v souladu s odstavcem 7, uvědomí výkonný ředitel okamžitě člena správní rady z dotčeného členského státu a Komisi. Po konzultaci s členem správní rady z dotčeného členského státu se výkonný ředitel dotáže příslušných orgánů tohoto členského státu na důvody zpoždění a nabídne podporu agentury k usnadnění provedení doporučeného opatření.
Článek 33
Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem
Článek 34
Přiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic
Na základě vlastní analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti a po dohodě s dotčeným členským státem agentura přiřadí každému úseku vnějších hranic některou z níže uvedených úrovní dopadu nebo tuto úroveň změní:
nízká úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;
střední úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic mírný dopad;
vysoká úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném úseku hranic dochází, na bezpečnost hranic významný dopad.
Článek 35
Reakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu
Členské státy zajistí, aby ochrana hranic na úsecích vnějších hranic odpovídala přiřazeným úrovním dopadu takto:
je-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu vnějších hranic zajistí pravidelnou ochranu hranic na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl pro daný úsek hranic stále dostupný dostatečný počet personálu a zdrojů;
je-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu vnějších hranic vedle opatření přijatých podle písmene a) tohoto odstavce zajistí, aby na tomto úseku byla přijata vhodná opatření na ochranu hranic; pokud jsou tato opatření přijata, oznámí se národnímu koordinačnímu centru. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanou v souladu s čl. 21 odst. 3;
je-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát vedle opatření přijatých podle písmene b) tohoto odstavce zajistí prostřednictvím národního koordinačního centra, aby byla vnitrostátním orgánům působícím na tomto úseku poskytnuta nezbytná podpora a aby byla přijata zesílená opatření na ochranu hranic; uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladu s podmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích stanovenými v článku 36;
je-li úseku vnějších hranic přiřazena kritická úroveň dopadu, agentura to oznámí Komisi; výkonný ředitel vedle opatření přijatých podle písmene c) tohoto odstavce vydá doporučení v souladu s čl. 41 odst. 1 a s přihlédnutím k probíhající podpoře agentury; dotčený členský stát na toto doporučení odpoví v souladu s čl. 41 odst. 2.
ODDÍL 7
Činnost agentury na vnějších hranicích
Článek 36
Činnosti agentury na vnějších hranicích
Agentura organizuje vhodnou technickou a operativní pomoc hostitelskému členskému státu a v souladu s příslušným právem Unie a mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení, může přijmout jedno či více následujících opatření:
koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat stálý útvar a nasazovat technické vybavení;
organizovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar a nasazovat technické vybavení;
koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací se třetími zeměmi;
vysílat stálý útvar v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace mimo jiné do hotspotů s cílem poskytovat technickou a operativní pomoc, v případě potřeby i při činnostech souvisejících s navracením;
v rámci operací uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem poskytovat členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;
poskytovat přednostní zacházení službám fúze dat EUROSURu.
Článek 37
Zahajování společných operací a zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích
Článek 38
Operační plán pro společné operace
Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Zahrnuje všechny aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro provedení společné operace, včetně:
popisu situace, způsobu provedení a popisu cílů vyslání, včetně operačního cíle;
předpokládané doby trvání společné operace nutné k dosažení jejích cílů;
zeměpisné oblasti, ve které bude společná operace probíhat;
popisu úkolů včetně těch, jež vyžadují výkonné pravomoci, odpovědností, a to i ve vztahu k dodržování základních práv a požadavků v oblasti ochrany údajů, a zvláštních pokynů pro jednotky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;
složení jednotek a vyslání dalších příslušných pracovníků;
ustanovení o velení a kontrole, včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu odpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;
technického vybavení, které bude nasazeno během společné operace, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;
podrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním orgánům;
režimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu, a to i pokud jde o ochranu základních práv, a termín pro předložení závěrečné hodnotící zprávy;
při operacích na moři konkrétních informací o uplatňování soudní příslušnosti a práva použitelného v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na vnitrostátní, mezinárodní a unijní právní předpisy týkající se zajištění, záchrany na moři a vylodění; v tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014;
podmínek spolupráce se třetími zeměmi, s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie nebo s mezinárodními organizacemi;
obecných pokynů o tom, jak mají být během operativní činnosti agentury chráněna základní práva;
postupů, jimiž jsou osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelném postavení nasměrovány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;
postupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím se přijímají a agentuře předávají stížnosti na kteroukoli osobu účastnící se operativní činnosti agentury, včetně příslušníků pohraniční stráže nebo dalších příslušných pracovníků hostitelského členského státu a příslušníků jednotek, které se týkají údajného porušení základních práv v rámci jejich účasti na operativní činnosti agentury;
logistických opatření, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí oblastí, v nichž se má společná operace uskutečnit.
Článek 39
Postup zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích
Článek 40
Podpůrné týmy pro řízení migrace
Tento členský stát podá žádost o posilu a vyhodnocení svých potřeb Komisi. Komise ji na základě tohoto posouzení potřeb postoupí agentuře, EASO, Europolu a případně dalším příslušným institucím a jiným subjektům Unie, podle okolností.
Technická a operativní posila poskytnutá při plném dodržování základních práv stálým útvarem v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace může zahrnovat poskytování:
pomoci při kontrole státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí na vnější hranice, včetně zjišťování totožnosti a evidence těchto státních příslušníků třetích zemí a vedení pohovorů s nimi a v případě, že o to daný členský stát požádá, snímání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí a poskytování informací o účelu těchto postupů, při plném dodržování základních práv;
počátečních informací pro osoby, které chtějí požádat o mezinárodní ochranu, a předávání těchto osob příslušným vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu nebo odborníkům vyslaným EASO;
technické a operativní pomoci v oblasti navracení v souladu s článkem 48, včetně přípravy a organizace návratových operací;
nezbytného technického vybavení.
Článek 41
Navrhované činnosti na vnějších hranicích
Článek 42
Situace na vnějších hranicích, která vyžaduje okamžité kroky
Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru z toho důvodu, že:
členský stát neprovede nezbytná opatření v souladu s rozhodnutím správní rady uvedeným v čl. 32 odst. 10; nebo
členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnějších hranicích, buď nepožádal agenturu o dostatečnou podporu podle článků 37, 39 nebo 40, nebo nečiní nezbytné kroky pro provedení činností podle uvedených článků nebo článku 41,
může Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu neprodleně přijmout rozhodnutí, v němž určí opatření ke zmírnění uvedených rizik, která má agentura provést, a jímž po dotčeném členském státě vyžaduje spolupráce s agenturou při provádění uvedených opatření. Komise před předložením svého návrhu konzultuje s agenturou.
Za účelem zmírnění rizika, že bude ohrožen schengenský prostor, stanoví rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1, že agentura přijme jedno či více z těchto opatření:
organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar, včetně týmů z rezervy pro rychlé nasazení;
vysílat stálý útvar v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, zejména do hotspotů;
koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetí země, včetně společných operací se třetími zeměmi;
nasazovat technické vybavení;
organizovat návratové zásahy.
Do dvou pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Rady uvedeného v odstavci 1 výkonný ředitel:
určí kroky, které je nutné učinit pro praktický výkon opatření určených v uvedeném rozhodnutí, včetně technického vybavení a počtu a profilů operativních pracovníků nutných k tomu, aby bylo dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí;
vypracuje návrh operačního plánu a předloží jej dotčeným členským státům.
Další technické vybavení se v případě potřeby nasadí ve druhé fázi v souladu s článkem 64.
Článek 43
Velení jednotkám
Článek 44
Koordinátor
Koordinátor jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek. Jeho úkolem je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy. Koordinátorovi poskytuje pomoc a poradenství alespoň jedna osoba pověřená sledováním základních práv. Koordinátor zejména:
jedná jako spojovací článek mezi agenturou, hostitelským členským státem a příslušníky jednotek a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami jejich vyslání v těchto jednotkách;
monitoruje řádné provádění operačního plánu, včetně ochrany základních práv ve spolupráci s osobami pověřenými sledováním základních práv, a podává o tom zprávy výkonnému řediteli;
jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek a podává jí o všech těchto aspektech zprávy;
podává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy povely vydané hostitelským státem jednotkám nejsou v souladu s operačním plánem, zejména pokud jde o základní práva, a ve vhodných případech navrhuje výkonnému řediteli, aby zvážil přijetí rozhodnutí podle článku 46.
Článek 45
Náklady
Agentura v plném rozsahu hradí následující náklady, které členským státům vzniknou tím, že poskytnou své pracovníky pro účely jejich krátkodobého vyslání jako příslušníků jednotek ze stálého útvaru do členských států a třetích zemí v souladu s článkem 57 nebo do členských států prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58:
náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu, z hostitelského členského státu do domovského členského státu, v hostitelském členském státě pro účely vyslání nebo přesunu uvnitř uvedeného hostitelského členského státu nebo do jiného hostitelského členského státu a pro účely vyslání do jiné třetí země a přesunů uvnitř nebo do jiné třetí země;
náklady na očkování;
náklady na zvláštní pojištění;
náklady na zdravotní péči, včetně psychologické pomoci;
denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování.
Článek 46
Rozhodnutí pozastavit, ukončit nebo nezahájit činnosti
Článek 47
Hodnocení činností
Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky všech operativních činností agentury. Do 60 dnů po ukončení těchto činností předloží správní radě podrobné hodnotící zprávy spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích činností a začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury. Výkonný ředitel zajistí, aby agentura při budoucích operativních činnostech zohlednila analýzu těchto výsledků.
ODDÍL 8
Činnost agentury v oblasti navracení
Článek 48
Navracení
Pokud jde o navracení, agentura, aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy, a v souladu se základními právy a obecnými zásadami práva Unie a mezinárodního práva, včetně mezinárodní ochrany, dodržování zásady nenavracení a práv dětí:
poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům v oblasti navracení, včetně
shromažďování informací nezbytných pro vydávání rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, o jejichž navrácení probíhá řízení, a při dalších přednávratových činnostech členských států, jejich činnostech souvisejících s navracením a činnostech po příjezdu a po návratu s cílem vytvořit integrovaný systém řízení navracení mezi příslušnými orgány členských států, jehož se budou účastnit příslušné orgány třetích zemí a další příslušné zúčastněné strany;
získávání cestovních dokladů, a to i prostřednictvím konzulární spolupráce, aniž by sdělovala informace o skutečnosti, že byla podána žádost o mezinárodní ochranu, nebo jakékoli jiné informace, které nejsou nezbytné pro účely návratu;
organizace a koordinace návratových operací a poskytování pomoci v souvislosti s dobrovolnými návraty ve spolupráci s členskými státy;
asistovaných dobrovolných návratů z členských států, poskytování pomoci navracejícím se osobám ve fázi před návratem, během návratu a po příjezdu a po návratu, s přihlédnutím k potřebám zranitelných osob;
poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům, které jsou vystaveny výzvám v souvislosti se svými systémy navracení;
po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv vypracuje nezávazný referenční vzor pro vnitrostátní informační systémy řízení případů navracení popisující strukturu těchto systémů a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při vytváření takových systémů kompatibilních s tímto vzorem;
provozuje a dále rozvíjí platformu pro integrované řízení navracení a komunikační infrastrukturu, jež umožňuje spojení systémů členských států pro řízení navracení s touto platformou za účelem výměny údajů a informací, včetně automatizovaného předávání statistických údajů, a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při připojování se k této komunikační infrastruktuře;
organizuje, propaguje a koordinuje činnosti, které umožňují výměnu informací a identifikaci a sdílení osvědčených postupů ve věcech navracení mezi členskými státy;
ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, financuje nebo spolufinancuje operace, zásahy a činnosti uvedené v této kapitole, včetně náhrady nákladů, které vznikly v souvislosti s nezbytnou úpravou vnitrostátních informačních systémů pro řízení případů navracení za účelem zajištění bezpečné komunikace s platformou pro integrované řízení navracení.
Technická a operativní pomoc uvedená v odst. 1 písm. b) zahrnuje činnosti, jejichž cílem je pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům členských států při provádění řízení o navrácení a v jejichž rámci jsou zejména poskytovány:
tlumočnické služby,
praktické informace, včetně analýz těchto informací, a doporučení agentury týkající se třetích zemí návratu relevantní pro provádění tohoto nařízení, ve vhodných případech ve spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie, zejména EASO;
poradenství o provádění a řízení o navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES;
poradenství a pomoc při provádění opatření přijatých členskými státy v souladu se směrnicí 2008/115/ES a mezinárodním právem, jež jsou nezbytná k tomu, aby se zajistilo, že navracené osoby jsou k dispozici pro účely návratu, a aby se zabránilo jejich útěku, a poradenství a pomoc týkající se alternativ k zadržení;
vybavení, zdroje a odborné znalosti k provádění rozhodnutí o navrácení a ke zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí.
Článek 49
Systémy pro výměnu informací a řízení navracení
Biografické údaje smějí být platformě předány pouze v případě, že k nim nemají přístup příslušníci jednotek a týmů podle čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ( 6 ).
Agentura může platformu rovněž používat k bezpečnému přenosu biometrických nebo biografických údajů včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za prokázání nebo přímý důkaz státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, pokud je přenos těchto osobních údajů nezbytný k tomu, aby agentura na žádost členského státu poskytla v jednotlivých případech pomoc při potvrzování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí. Tyto údaje nesmějí být na platformě uchovávány a musí být vymazány ihned poté, co je potvrzeno jejich přijetí.
Článek 50
Návratové operace
Vyslaní příslušníci jednotek musí před navracením každé navracené osoby nahlédnout do Schengenského informačního systému, aby ověřili, zda nebylo rozhodnutí o navrácení vydané ohledně této osoby pozastaveno nebo zda nebyl odložen jeho výkon.
Průběžný operační plán zahrnuje prvky nezbytné pro uskutečnění návratové operace, včetně prvků týkajících se dodržování základních práv, a odkazuje mimo jiné na relevantní kodexy chování a na postupy pro mechanismus sledování, podávání zpráv a podávání stížností.
Návratový plán pro sběrné návratové operace je pro agenturu a pro kterýkoli zúčastněný členský stát závazný. Zahrnuje všechny kroky, které jsou pro provedení sběrných návratových operací nezbytné.
Článek 51
Rezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení
Členské státy odpovídají za přispívání do rezervy jmenováním osob pověřených sledováním nuceného navracení, které odpovídají stanovenému profilu, aniž je dotčena nezávislost těchto osob podle vnitrostátního práva, pokud tak vnitrostátní právo stanoví. Agentura do této rezervy přispívá rovněž osobami pověřenými sledováním základních práv uvedenými v článku 110. Součástí rezervy musí být osoby pověřené sledováním nuceného navracení, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti ochrany dětí.
Článek 52
Návratové jednotky
Článek 53
Návratové zásahy
Článek 50 se použije rovněž na návratové operace organizované či koordinované agenturou v rámci návratových zásahů.
ODDÍL 9
Kapacity
Článek 54
Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže
Součástí agentury je stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže s kapacitou vymezenou v příloze I. Tvoří jej tyto čtyři kategorie operativních pracovníků v souladu s ročním režimem disponibility stanoveným v příloze I:
kategorie 1: statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek v operačních oblastech v souladu s článkem 55, jakož i pracovníci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS;
kategorie 2: pracovníci dlouhodobě dočasně přidělení z členských států do agentury jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 56;
kategorie 3: pracovníci z členských států připravení na poskytnutí do agentury pro krátkodobé vyslání jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 57 a
kategorie 4: rezerva pro rychlé nasazení, kterou tvoří pracovníci z členských států připravení na vyslání podle článku 58 za účelem provedení zásahů rychlé reakce na hranicích v souladu s článkem 39.
Vyslání stálého útvaru by mělo doplňovat úsilí vynakládané členskými státy.
Příslušníci stálého útvaru musí splňovat požadavky na odborné školení a profesionalitu stanovené v čl. 16 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) 2016/399 či v dalších příslušných nástrojích.
Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou, výsledkům hodnocení zranitelnosti a cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic a na základě počtů a profilů pracovníků, které má agentura k dispozici prostřednictvím svých statutárních zaměstnanců a probíhajících dočasných přidělení, přijme správní rada do 31. března každého roku rozhodnutí:
vymezující profily a požadavky týkající se operativních pracovníků stálého útvaru;
o počtu pracovníků pro každý konkrétní profil v kategoriích 1, 2 a 3 pro účely sestavení jednotek v následujícím roce na základě očekávaných operativních potřeb pro následující rok;
blíže určující příspěvky uvedené v přílohách II a III stanovením konkrétních počtů a profilů pracovníků z každého členského státu, kteří mají být dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 56 a jmenováni v souladu s článkem 57 v následujícím roce;
blíže určující příspěvky uvedené v příloze IV stanovením konkrétních počtů a profilů pracovníků z každého členského státu v rezervě pro rychlé nasazení, kteří mají být v následujícím roce poskytnuti v případě zásahů rychlé reakce na hranicích podle článků 39 a 58, a
stanovující orientační víceleté plánování profilů pro následující roky za účelem usnadnění dlouhodobého plánování příspěvků členských států a náboru statutárních zaměstnanců.
Článek 55
Statutární zaměstnanci ve stálém útvaru
Odborná příprava uvedená v prvním pododstavci probíhá v rámci speciálních programů odborné přípravy vytvořených agenturou a na základě dohod s vybranými členskými státy v jejich specializovaných školících a vzdělávacích institucích, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Pro každého zaměstnance se po náboru navrhne adekvátní plán odborné přípravy zajišťující, aby byl vždy profesně kvalifikován pro plnění úkolů spojených s ochranou hranic nebo navracením. Plány odborné přípravy se pravidelně aktualizují. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.
Plnou odbornou přípravu v oblasti ochrany hranic nebo navracení nemusí absolvovat statutární zaměstnanci působící jako technický personál k obsluze vlastního vybavení agentury.
Správní rada na návrh výkonného ředitele:
zavede vhodný mechanismus dohledu, jehož pomocí bude možné sledovat uplatňování ustanovení o použití síly statutárními zaměstnanci, včetně pravidel pro podávání zpráv o použití síly v rámci vyslání a souvisejících zvláštních opatření, například disciplinárních;
stanoví pravidla, podle nichž může výkonný ředitel povolit statutárním zaměstnancům nosit a používat zbraně v souladu s článkem 82 a přílohou V, včetně pravidel o povinné spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména orgány členského státu, jehož jsou státními příslušníky, členského státu pobytu a členského státu úvodní odborné přípravy; tato pravidla rovněž stanoví, jak výkonný ředitel zajistí, aby statutární zaměstnanci i nadále plnili podmínky pro vydávání těchto povolení, zejména pokud jde o zacházení se zbraní, včetně provádění pravidelných cvičných střeleb;
stanoví zvláštní pravidla, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení v zabezpečených zařízeních a jejich přepravu do operačních oblastí.
Komise vydá v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu stanovisko o souladu pravidel uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce se služebním a pracovním řádem. Návrh výkonného ředitele na tato pravidla se konzultuje s úředníkem pro otázky základních práv.
Statutární zaměstnanci agentury, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, musí být schopni vykonávat v souladu s článkem 82 následující úkoly vyžadující výkonné pravomoci v souladu se svými profily a příslušnou odbornou přípravou:
ověřování totožnosti a státní příslušnosti osob, včetně nahlížení do příslušných unijních a vnitrostátních databází;
povolování vstupu, pokud jsou splněny podmínky vstupu stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/399;
odepření vstupu v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/399;
opatřování cestovních dokladů otiskem razítka v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2016/399;
udělování nebo zamítání víz na hranicích v souladu s článkem 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ( 7 ) a vkládání příslušných údajů do Vízového informačního systému;
ostraha hranic včetně hlídkování mezi hraničními přechody s cílem zabránit nedovolenému překračování hranic, čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně, včetně zadržení nebo zajištění;
evidence otisků prstů osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice v systému Eurodac v souladu s kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ( 8 );
navázání kontaktu se třetími zeměmi za účelem zjištění totožnosti navracených osob a získání cestovních dokladů pro ně;
poskytování doprovodu státním příslušníkům třetích zemí, o jejichž nuceném návratu probíhá řízení.
Článek 56
Účast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení
Článek 57
Účast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím krátkodobých vyslání
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uvádějí členské státy na svých seznamech pro daný rok technický personál uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce až po skončení každoročních dvoustranných jednání. V případě jakýchkoli změn týkajících se technického personálu, k nimž by došlo v daném roce, mohou příslušné každoroční seznamy upravit. Tyto změny oznámí agentuře.
Ověřování uvedené v odstavci 4 tohoto článku se netýká způsobilosti obsluhovat technické vybavení.
Členové technického personálu, kteří mají provádět výlučně technické úkoly, se ve vnitrostátních seznamech na daný rok uvádějí pouze podle funkcí.
Doba trvání vyslání technického personálu se stanoví v souladu s článkem 64.
Článek 58
Účast členských států ve stálém útvaru prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení
Článek 59
Přezkum stálého útvaru
Přezkum popíše a zohlední stávající i potenciální operativní potřeby stálého útvaru zahrnujícího kapacitu pro zajištění rychlé reakce, významné okolnosti mající dopad na kapacitu členských států přispívat do stálého útvaru a vývoj situace týkající se statutárních zaměstnanců, pokud jde o příspěvky agentury do stálého útvaru.
Článek 60
Pobočky
Před zřízením pobočky musí být náležitě vyhodnoceny a vyčísleny všechny rozpočtové důsledky a příslušné částky musí být předem zahrnuty do rozpočtu.
Pobočky v příslušném případě:
poskytují operativní a logistickou podporu a zajišťují koordinaci činností agentury v dotčených operačních oblastech;
poskytují operativní podporu členskému státu nebo třetí zemi v dotčených operačních oblastech;
monitorují činnosti jednotek a pravidelně podávají zprávu do ústředí agentury;
spolupracují s hostitelským členským státem nebo hostitelskou třetí zemí ve všech záležitostech týkajících se praktického provádění operativních činností organizovaných agenturou v uvedeném členském státě nebo třetí zemi, včetně jakýchkoli dalších záležitostí, které se v průběhu těchto činností případně vyskytnou;
podporují koordinátora uvedeného v článku 44 při jeho spolupráci se zúčastněnými členskými státy ve všech záležitostech spojených s jejich příspěvkem na operativní činnosti organizované agenturou a v případě potřeby udržují styk s jejím ústředím;
podporují koordinátora a osoby pověřené sledováním základních práv dohlížející na operativní činnost při usnadňování, v případě potřeby, koordinace a komunikace mezi jednotkami agentury a příslušnými orgány hostitelského členského státu nebo hostitelské třetí země a jakýchkoli dalších relevantních úkolů;
organizují logistickou podporu související s vysíláním příslušníků jednotek a nasazením a použitím technického vybavení;
poskytují veškerou další logistickou podporu týkající se operační oblasti v působnosti dané pobočky s cílem usnadnit hladký průběh operativních činností organizovaných agenturou;
podporují styčného úředníka agentury, aniž jsou dotčeny jeho úkoly a funkce uvedené v článku 31, při identifikaci jakýchkoli současných nebo budoucích výzev pro správu hranic oblasti v působnosti dané pobočky pro provádění acquis v oblasti navracení a pravidelně podávají zprávy do ústředí agentury;
zajišťují účinnou správu vlastního vybavení agentury v oblastech, na něž se vztahují její činnosti, včetně případné registrace a dlouhodobé údržby tohoto vybavení a jakékoli potřebné logistické podpory.
Článek 61
Finanční podpora pro rozvoj stálého útvaru
Členské státy mají nárok obdržet každoročně finanční prostředky ve formě financování, které není spojeno s náklady, na podporu rozvoje lidských zdrojů pro zajištění svých příspěvků do stálého útvaru stanovených v přílohách II, III a IV, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Toto financování se poskytne po skončení dotčeného roku a při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Je založeno na referenční částce stanovené v odstavci 2 tohoto článku a činí, je-li to relevantní:
100 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků uvedených pro rok N + 2 pro účely dočasného přidělení v souladu s přílohou II;
37 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků skutečně vyslaných v souladu s článkem 57 v rozsahu stanoveném přílohou III nebo v souladu s článkem 58 v rozsahu stanoveném přílohou IV;
50 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků přijatých agenturou jako statutární zaměstnanci; tato jednorázová platba se uplatní v případě pracovníků odcházejících ze státní služby, kteří nebyli v době zaměstnání agenturou v aktivním služebním poměru déle než 15 let.
Na základě konkrétní a odůvodněné žádosti podané přispívajícím členským státem provede agentura zálohovou platbu spojenou s ročními úhradami částek uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 4 tohoto článku.
Článek 62
Odborná příprava
Tato odborná příprava se týká také použití síly v souladu s přílohou V.
Agentura může se souhlasem správní rady zřídit vzdělávací středisko agentury s cílem dále usnadnit začleňování společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.
Článek 63
Nabývání či nájem technického vybavení
K víceleté strategii se připojí podrobný prováděcí plán s uvedením harmonogramu nabývání či nájmu, plánování zadávání zakázek a zmírňování rizik. Pokud se při přijímání strategie a plánu správní rada rozhodne odchýlit se od stanoviska Komise, své rozhodnutí Komisi odůvodní. Po přijetí víceleté strategie se prováděcí plán stane součástí víceleté programové složky jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. k).
Nabývá-li nebo najímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou letadla, servisní vozidla či plavidla, platí tyto podmínky:
v případě jeho nabytí agenturou nebo spoluvlastnictví se agentura dohodne s jedním členským státem, že tento členský stát zajistí registraci tohoto vybavení jako vybavení ve vládních službách v souladu s platným právem tohoto členského státu, včetně výsad a imunit vztahujících se na toto technické vybavení v souladu s mezinárodním právem;
v případě nájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.
Pokud agentura požádá některý členský stát o poskytnutí technického vybavení a pracovníků, zohlední konkrétní operativní problémy, jimž tento členský stát v okamžiku podání žádosti čelí.
Článek 64
Rezerva technického vybavení
Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro takové činnosti, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.
Dotčený členský stát pošle vybavení zařazené na tento seznam spolu s potřebnými odborníky a technickým personálem co nejdříve a v každém případě nejpozději deset dnů ode dne odsouhlasení operačního plánu do místa určení za účelem nasazení.
Agentura do této rezervy přispívá vybavením, které má k dispozici podle čl. 63 odst. 1.
Na žádost agentury vznesenou v rámci každoročních dvoustranných jednání členské státy dají agentuře k dispozici pro nasazení technické vybavení spolufinancované v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo za použití jakýchkoli jiných budoucích speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie blíže určených v prvním pododstavci. Každá položka vybavení se dá k dispozici na dobu nejvýše čtyř měsíců, jak je plánováno při každoročních dvoustranných jednáních. Členské státy mohou rozhodnout o nasazení určité položky vybavení na dobu delší než čtyři měsíce. V případě operativní činnosti uvedené v článku 39 nebo 42 tohoto nařízení se nesmějí odvolat na výjimečnou situaci podle odstavce 9 tohoto článku.
Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:
roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;
roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);
celkový kontingent požadovaného vybavení;
případně požadovaný obslužný personál;
další informace, jako například podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné informace potřebné k správnému zacházení s vybavením;
údaj o tom, zda bylo některé vybavení financováno z finančních prostředků Unie.
Článek 65
Podávání zpráv o kapacitách agentury
Výroční zpráva o provádění uvádí zejména:
počet pracovníků, který se každý členský stát zavázal poskytnout do stálého útvaru, a to i prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení a rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení;
počet statutárních zaměstnanců, který se agentura zavázala poskytnout do stálého útvaru;
počet pracovníků skutečně vyslaných ze stálého útvaru jednotlivými členskými státy a agenturou podle profilů v předchozím roce;
kontingent technického vybavení, které se každý členský stát a agentura zavázaly poskytnout do rezervy technického vybavení;
kontingent technického vybavení, které každý členský stát a agentura nasadily v předchozím roce z rezervy technického vybavení;
závazky poskytnout vybavení do rezervy vybavení pro rychlé nasazení a nasazení vybavení z této rezervy;
rozvoj vlastních lidských a technických kapacit agentury.
Článek 66
Výzkum a inovace
Agentura provádí ty části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají bezpečnosti hranic. Za tímto účelem, a pokud jí k tomu Komise svěřila pravomoci, plní agentura tyto úkoly:
řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;
přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu;
poskytuje podporu při provádění programu.
ODDÍL 10
Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)
Článek 67
Ústřední jednotka ETIAS
Agentura zajišťuje zřízení a provoz ústřední jednotky ETIAS uvedené v článku 7 nařízení (EU) 2018/1240.
ODDÍL 11
Spolupráce
Článek 68
Spolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi
V souladu s prvním pododstavcem agentura spolupracuje zejména s:
Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ);
Europolem;
EASO;
FRA;
Eurojustem;
Satelitním střediskem Evropské unie;
EFCA a EMSA;
eu-LISA;
Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a manažerem struktury vzdušného prostoru Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN);
misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s jejich mandáty s cílem zajistit:
prosazování standardů evropské integrované správy hranic;
situační orientaci a analýzu rizik.
Agentura může spolupracovat také s těmito mezinárodními organizacemi, je-li to relevantní pro její úkoly, v mezích jejich právních rámců:
Organizace spojených národů (OSN) prostřednictvím jejích relevantních úřadů, agentur, organizací a dalších subjektů, což jsou zejména Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Mezinárodní organizace pro migraci, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a Mezinárodní organizace pro civilní letectví;
Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol);
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;
Rada Evropy a komisař Rady Evropy pro lidská práva;
Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N).
Každé předání osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie podle čl. 87 odst. 1 písm. c) a d) podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů.
Pracovní ujednání uvedená ve druhém pododstavci zahrnují ustanovení, které zajistí, aby osobní údaje, které agentura předá orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, mohly být zpracovávány pro jiný účel pouze v případě, že to agentura povolí a že je to slučitelné s původním účelem, pro který agentura údaje shromáždila a předala. Tyto orgány, instituce a jiné subjekty Unie vedou písemné záznamy o posouzení slučitelnosti jednotlivých případů.
Každé předání osobních údajů agenturou mezinárodním organizacím podle čl. 87 odst. 1 písm. c) probíhá v souladu s ustanoveními o ochraně údajů obsaženými v kapitole IV oddíle 2.
Agentura zejména zajistí, aby každé pracovní ujednání o výměně osobních údajů podle čl. 87 odst. 1 písm. c) uzavřené s mezinárodními organizacemi bylo v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725 a získalo povolení evropského inspektora ochrany údajů, je-li tak stanoveno v uvedeném nařízení.
Agentura zajistí, aby osobní údaje předávané mezinárodním organizacím byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly předány.
Článek 69
Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže
Aniž je dotčen EUROSUR, agentura ve spolupráci s EFCA a EMSA podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie, a je-li to vhodné, na úrovni mezinárodní:
sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;
poskytováním služeb v oblasti ostrahy a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;
budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků;
posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operativních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti;
sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných kapacit v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány uvedenými agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.
Článek 70
Spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím
Dohody uvedené v odstavci 2 se omezí na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem a odpovídajícím orgánem Irska nebo Spojeného království:
informace obsažené ve vnitrostátním situačním obraze členského státu v rozsahu, v jakém byly předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazu;
informace shromážděné Irskem nebo Spojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazu;
informace podle čl. 25 odst. 5.
Článek 71
Spolupráce se třetími zeměmi
Článek 72
Spolupráce členských států se třetími zeměmi
Článek 73
Spolupráce mezi agenturou a třetími zeměmi
Pracovní ujednání uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce určují rozsah, povahu a účel spolupráce a týkají se řízení operativní spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou zahrnovat ustanovení o výměně citlivých neutajovaných informací a o spolupráci v rámci EUROSURu v souladu s čl. 74 odst. 3.
Agentura zajistí, aby třetí země, kterým jsou informace předávány, zpracovávaly tyto informace pouze pro účely, pro které byly předány. Případná pracovní ujednání o výměně utajovaných informací se uzavřou v souladu s čl. 76 odst. 4 tohoto nařízení. Agentura požádá evropského inspektora ochrany údajů o předchozí povolení, pokud tato pracovní ujednání stanoví předávání osobních údajů a je-li tak stanoveno v nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 74
Technická a operativní pomoc poskytovaná agenturou třetím zemím
Pro účely prvního pododstavce informují členské státy výkonného ředitele o veškerých obavách týkajících se bezpečnosti svých státních příslušníků, pokud by byli vysláni na území určitých třetích zemí.
Pokud nelze zaručit bezpečnost kteréhokoli pracovníka vyslaného do třetích zemí, přijme výkonný ředitel vhodná opatření, totiž pozastaví nebo ukončí odpovídající aspekty technické a operativní pomoci, kterou agentura této třetí zemi poskytuje.
Kromě příslušného mechanismu uvedeného v čl. 57 odst. 9 a v odstavci 4 tohoto článku, pokud nelze zaručit bezpečnost zúčastněných pracovníků určitého členského státu k jeho spokojenosti, může se tento členský stát rozhodnout, že se operace v dotčené třetí zemi účastnit nebude. Pokud se členský stát odvolá na tuto výjimečnou situaci, poskytne agentuře podrobné písemné odůvodnění a informace o situaci, jejichž obsah se zahrne do zprávy uvedené v článku 65. Toto odůvodnění a informace se poskytnou během každoročních dvoustranných jednání nebo nejpozději 21 dnů před vysláním. Vyslání pracovníků dočasně přidělených v souladu s článkem 56 podléhá souhlasu domovského členského státu sděleného po oznámení agenturou, a to nejpozději 21 dnů před vysláním.
Článek 75
Výměna informací se třetími zeměmi v rámci EUROSURu
Ustanovení o výměně informací a spolupráci pro účely EUROSURu obsažená ve dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uvedená v čl. 72 odst. 2 upravují:
specifické situační obrazy sdílené se třetími zeměmi;
údaje pocházející ze třetích zemí, které lze sdílet v evropském situačním obraze, a postupy pro jejich sdílení;
postupy a podmínky, za nichž lze služby fúze dat EUROSURu poskytnout orgánům třetích zemí;
podrobná pravidla spolupráce a výměny informací s pozorovateli ze třetích zemí pro účely EUROSURu.
Článek 76
Úloha Komise, pokud jde o spolupráci se třetími zeměmi
Komise, po konzultaci s agenturou a dalšími relevantními institucemi nebo jinými subjekty Unie, včetně FRA a evropského inspektora ochrany údajů, vypracuje vzor pro pracovní ujednání uvedená v čl. 73 odst. 4. Tento vzor musí obsahovat ustanovení týkající se základních práv a záruk v oblasti ochrany údajů zabývající se praktickými opatřeními.
Dotčené členské státy oznámí ustanovení těchto stávajících a nových dvoustranných a mnohostranných dohod týkající se správy hranic a navracení Komisi, která o nich informuje Radu a agenturu.
Článek 77
Styční úředníci ve třetích zemích
Článek 78
Pozorovatelé účastnící se činností agentury
KAPITOLA III
FALEŠNÉ A PRAVÉ DOKLADY ONLINE (FADO)
Článek 79
Agentura převezme a provozuje systém Falešné a pravé doklady online (FADO) vytvořený v souladu se společnou akcí 98/700/SVV.
KAPITOLA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
ODDÍL 1
Obecná pravidla
Článek 80
Ochrana základních práv a strategie pro základní práva
Za tímto účelem agentura s přispěním úředníka pro otázky základních práv a s jeho schválením vypracuje, provádí a dále rozvíjí strategii a akční plán pro základní práva, včetně účinného mechanismu sledování dodržování základních práv při všech činnostech agentury.
Článek 81
Kodex chování
Článek 82
Úkoly a pravomoci příslušníků jednotek
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce uvede rozhodnutí správní rady podle čl. 54 odst. 4 písm. a) profily, na něž se vzhledem ke zvláštní povaze operativní činnosti nevztahuje povinnost nosit uniformu.
Všichni příslušníci jednotek nosí na uniformách viditelné identifikační osobní údaje a na rukávě modrou pásku se znakem Unie a agentury sloužící k jejich identifikaci jako účastníků společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu. Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu nosí u sebe příslušníci jednotek úřední doklad, který na požádání předloží.
Návrh a specifikace uniforem statutárních zaměstnanců se stanoví rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele učiněný po obdržení stanoviska Komise.
Možnost nosit a používat služební zbraně, střelivo a vybavení statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek podléhá rámci a podrobným pravidlům stanoveným v tomto článku a příloze V.
Pro účely provádění tohoto odstavce může výkonný ředitel v souladu s pravidly přijatými správní radou podle čl. 55 odst. 5 písm. b) oprávnit statutární zaměstnance nosit a používat zbraně.
Hostitelský členský stát může zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se takový zákaz podle jeho práva vztahuje i na jeho vlastní příslušníky pohraniční stráže nebo pracovníky, pokud se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tyto informace zpřístupní členským státům.
Toto nahlížení probíhá v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů a vnitrostátním právem hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.
Článek 83
Úřední doklad
Agentura vydává ve spolupráci s hostitelským členským státem příslušníkům jednotek doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Unie pro účely prokázání jejich totožnosti a jako důkaz toho, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci podle článku 82. Tento doklad obsahuje tyto údaje o každém příslušníku jednotek:
jméno a státní příslušnost;
hodnost nebo název pracovní pozice;
aktuální digitální fotografii a
úkoly, k jejichž plnění je během svého vyslání oprávněn.
Článek 84
Občanskoprávní odpovědnost příslušníků jednotek
Pokud újma vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání statutárních zaměstnanců, může hostitelský členský stát požádat agenturu o úhradu jakékoli částky, kterou zaplatil jako náhradu újmy poškozeným nebo osobám oprávněným obdržet tuto částku jménem poškozených. Tím není dotčena případná žaloba proti agentuře podaná k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) podle článku 98.
Článek 85
Trestní odpovědnost příslušníků jednotek
Aniž je dotčen článek 95, v průběhu společné operace, pilotního projektu, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu se na příslušníky jednotek na území hostitelského členského státu, včetně statutárních zaměstnanců, pokud jde o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží stejně jako na příslušníky jednotek z hostitelského členského státu.
ODDÍL 2
Zpracování osobních údajů Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž
Článek 86
Obecná pravidla zpracování osobních údajů agenturou
Agentura může v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 přijmout vnitřní pravidla omezující použití článků 14 až 22, 35 a 36 uvedeného nařízení. Zejména může pro účely plnění svých úkolů v oblasti navracení stanovit vnitřní pravidla omezující použití zmíněných ustanovení v jednotlivých případech, pokud by to ohrozilo řízení o navrácení. Tato omezení musí respektovat podstatu základních práv a svobod, být nezbytná a přiměřená sledovaným cílům a tam, kde je to relevantní, obsahovat konkrétní ustanovení uvedená v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 87
Účely zpracování osobních údajů
Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:
plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace podle článků 37 až 40;
plnění úkolů spočívajících v podpoře členských států a třetích zemí při přednávratových činnostech a činnostech souvisejících s navracením, provozu systémů řízení navracení a v koordinaci nebo organizaci návratových operací a poskytování technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím v souladu s článkem 48;
usnadňování výměny informací s členskými státy, Komisí, ESVČ a těmito subjekty Unie a mezinárodními organizacemi: EASO, Satelitním střediskem Evropské unie, EFCA, EMSA, EASA a manažerem struktury vzdušného prostoru EATMN v souladu s článkem 88;
usnadňování výměny informací s donucovacími orgány členských států, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 90;
analýzu rizik prováděnou agenturou v souladu s článkem 29;
plnění jejích úkolů v rámci EUROSURu v souladu s článkem 89;
provozování systému FADO v souladu s článkem 79;
administrativní úkoly.
Článek 88
Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, návratových operací, návratových zásahů, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace
Pro účely uvedené v čl. 87 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) agentura zpracovává výhradně následující kategorie osobních údajů, které byly shromážděny členskými státy, příslušníky jednotek, jejími zaměstnanci nebo EASO a byly jí předány v souvislosti se společnými operacemi, návratovými operacemi, návratovými zásahy, pilotními projekty, zásahy rychlé reakce na hranicích a vysláním podpůrných týmů pro řízení migrace:
osobní údaje osob, které neoprávněně překračují vnější hranice;
osobní údaje nezbytné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí v rámci činností souvisejících s navracením, včetně seznamů cestujících;
čísla registračních značek, identifikační čísla vozidel, telefonní čísla nebo identifikační čísla lodí a letadel, která jsou spojena s osobami uvedenými v písmenu a) a jsou nezbytná pro analýzu cest a metod používaných pro nedovolené přistěhovalectví.
Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat v těchto případech:
je-li jejich předání orgánům relevantních členských států odpovědným za ochranu hranic, migraci, azyl nebo navracení, nebo relevantním institucím a jiným subjektům Unie nutné pro plnění úkolů těchto orgánů nebo institucí nebo jiných subjektů Unie, v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem;
je-li jejich předání orgánům relevantních členských států, relevantním institucím a jiným subjektům Unie, třetím zemím návratu nebo mezinárodním organizacím nutné pro účely zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí, získání cestovních dokladů nebo umožnění nebo podporu návratu;
je-li to nutné pro vypracování analýz rizik.
Článek 89
Zpracování osobních údajů v rámci EUROSURu
Článek 90
Zpracování operativních osobních údajů
Agentura si vyměňuje osobní údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku pouze s:
Europolem nebo Eurojustem, jsou-li nezbytně nutné pro výkon jejích mandátů a v souladu s článkem 68;
příslušnými donucovacími orgány členských států, jsou-li pro ně nezbytně nutné pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažné přeshraniční trestné činnosti.
Článek 91
Uchovávání údajů
Článek 92
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
ODDÍL 3
Obecný rámec a organizace agentury
Článek 93
Právní postavení a umístění
Článek 94
Dohoda o sídle
Článek 95
Pracovníci
Článek 96
Výsady a imunity
Na agenturu a její statutární zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU.
Článek 97
Odpovědnost
Článek 98
Žaloby podané k Soudnímu dvoru
Článek 99
Správní a řídicí struktura agentury
Správní a administrativní struktura agentury zahrnuje:
správní radu;
výkonného ředitele;
zástupce výkonného ředitele a
úředníka pro otázky základních práv.
Jako poradní orgán slouží agentuře poradní fórum.
Článek 100
Funkce správní rady
Správní rada:
jmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 107;
jmenuje zástupce výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 107;
dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá rozhodnutí zřídit pobočky nebo prodloužit dobu jejich fungování v souladu s čl. 60 odst. 5;
přijímá rozhodnutí o provádění hodnocení zranitelnosti v souladu s čl. 32 odst. 1 a 10, přičemž rozhodnutí, jimiž se stanoví opatření přijímaná podle čl. 32 odst. 10, se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem;
přijímá rozhodnutí o seznamech povinných informací a údajů, které si s agenturou mají vyměňovat vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i vnitrostátní orgány odpovědné za navracení, aby mohla agentura plnit své úkoly, aniž tím jsou dotčeny povinnosti stanovené tímto nařízením, zejména v článku 49 a článcích 86 až 89;
přijímá rozhodnutí o vypracování společného modelu integrované analýzy rizik v souladu s čl. 29 odst. 1;
přijímá rozhodnutí o povaze a podmínkách vyslání styčných úředníků do členských států v souladu s čl. 31 odst. 2;
přijímá technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 5;
přijímá rozhodnutí o profilech a počtech operativních pracovníků pro správu hranic a řízení migrace v rámci stálého útvaru v souladu s čl. 54 odst. 4;
přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a do 1. července každého roku ji předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;
do 30. listopadu každého roku a s řádným ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument, který obsahuje mimo jiné víceletý program agentury a její pracovní program pro nadcházející rok, a předává jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
stanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se technických a operativních úkolů agentury;
dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle oddílu 4 této kapitoly;
vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po konzultaci s výkonným ředitelem nad zástupci výkonného ředitele;
přijímá svůj jednací řád;
stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;
přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, přičemž zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
přijímá vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;
v souladu s odstavcem 8 vykonává ve vztahu ke statutárním zaměstnancům pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;
přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);
přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci;
jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý;
rozhoduje o společné metodice hodnocení zranitelnosti, včetně objektivních kritérií, podle kterých agentura tato hodnocení provádí, četnosti těchto hodnocení a způsobu, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna;
rozhoduje o posílené intenzitě hodnocení a monitorování určitého členského státu podle čl. 32 odst. 2;
jmenuje úředníka pro otázky základních práv a zástupce úředníka pro otázky základních práv v souladu s článkem 109;
stanoví zvláštní pravidla s cílem zaručit nezávislost úředníka pro otázky základních práv při výkonu jeho povinností;
schvaluje pracovní ujednání se třetími zeměmi;
za podmínky předchozího souhlasu Komise přijímá bezpečnostní předpisy agentury týkající se ochrany utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací podle článku 92;
jmenuje úředníka pro otázky bezpečnosti, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který odpovídá za bezpečnost v rámci agentury, včetně ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací;
rozhoduje o jakékoli jiné záležitosti, je-li tak stanoveno v tomto nařízení. Výroční zpráva o činnosti uvedená v písmenu j) se zveřejní.
Správní rada přijímá svá rozhodnutí případ od případu. Ve svých rozhodnutích zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispívá k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, jíž se žádost o účast týká.
Vyžaduje-li to mimořádná situace, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby. Může je pak vykonávat sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na některého statutárního zaměstnance jiného než výkonného ředitele.
Článek 101
Složení správní rady
Článek 102
Víceletý program a roční pracovní programy
Článek 103
Předsednictví správní rady
Článek 104
Zasedání správní rady
Článek 105
Hlasování
Článek 106
Funkce a pravomoci výkonného ředitele
Výkonný ředitel odpovídá za přípravu a provádění strategických rozhodnutí správní rady a za přijímání rozhodnutí týkajících se operativních činností agentury v souladu s tímto nařízením. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:
navrhovat, připravovat a provádět strategická rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou v mezích pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;
přijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění každodenní správy a chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
vypracovat každý rok návrh jednotného programového dokumentu a předložit jej správní radě ke schválení před jeho zasláním Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna;
vypracovat každý rok výroční zprávu o činnostech agentury a předložit ji správní radě;
sestavovat návrh odhadu příjmů a výdajů agentury jako součást jednotného programového dokumentu podle čl. 115 odst. 3 a plnit rozpočet podle čl. 116 odst. 1;
přenášet své pravomoci na jiné statutární zaměstnance s výhradou pravidel přijatých v souladu s čl. 100 odst. 2 písm. o);
přijímat doporučení k opatřením podle čl. 32 odst. 7, včetně rozhodnutí navrhujících členským státům, aby zahájily a prováděly společné operace, zásahy rychlé reakce na hranicích či jiné činnosti uvedené v čl. 36 odst. 2;
vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat návrhy členských států na společné operace či zásahy rychlé reakce na hranicích podle čl. 37 odst. 3;
vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat žádosti členských států o návratové operace či návratové zásahy podle článků 50 a 53;
zajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 38 a 42 a čl. 53 odst. 3;
zajišťovat provádění rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 42 odst. 1;
stáhnout financování činností v souladu s článkem 46;
posoudit před každou operativní činností agentury, zda nedochází k porušením základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany, která jsou závažná nebo mohou přetrvávat, v souladu s čl. 46 odst. 4 a 5;
vyhodnocovat výsledky činností v souladu s článkem 47;
určovat minimální kontingent technického vybavení vyžadovaného pro splnění potřeb agentury, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací a návratových zásahů v souladu s čl. 64 odst. 6;
navrhnout zřídit pobočky nebo prodloužit dobu jejich fungování v souladu s čl. 60 odst. 5;
jmenovat vedoucí poboček v souladu s čl. 60 odst. 4;
vypracovat akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na vyšetřování OLAFu, a podávat zprávy o jeho plnění dvakrát za rok Komisi a pravidelně správní radě;
chránit finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;
vypracovat strategii agentury pro boj proti podvodům a předložit ji správní radě ke schválení.
Článek 107
Jmenování výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele
Po těchto prohlášeních přijímá Evropský parlament stanovisko, v němž uvede svůj názor, a může uvést, kterého kandidáta upřednostňuje.
Správní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž tento názor zohlední. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
Jestliže se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta, než kterého upřednostnil Evropský parlament, vyrozumí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem bylo stanovisko Evropského parlamentu zohledněno.
Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise odvolat.
Správní rada je oprávněna zástupce výkonného ředitele postupem stanoveným v prvním pododstavci i odvolat.
Článek 108
Poradní fórum
Článek 109
Úředník pro otázky základních práv
Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:
přispívá ke strategii agentury pro základní práva a odpovídajícímu akčnímu plánu, a to i vydáváním doporučení k jejich zlepšení;
sleduje, zda agentura dodržuje základní práva, a to i vyšetřováním kterýchkoli jejích činností;
podporuje agenturu při dodržování základních práv;
poskytuje agentuře poradenství v případech, kdy to považuje za potřebné nebo kdy ho o to agentura v souvislosti s kteroukoli činností požádá, aniž by způsobil zpoždění těchto činností;
poskytuje stanoviska k operačním plánům vypracovaným pro operativní činnosti agentury, k pilotním projektům a k projektům technické pomoci ve třetích zemích;
poskytuje stanoviska k pracovním ujednáním;
vykonává návštěvy na místě v rámci jakékoli společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, pilotního projektu, vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, návratové operace nebo návratového zásahu, a to i ve třetích zemích;
poskytuje sekretariát poradnímu fóru;
informuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv během činností agentury;
vybírá a řídí osoby pověřené sledováním základních práv;
plní jakékoli další úkoly stanovené tímto nařízením.
Sekretariát uvedený v prvním pododstavci písm. h) dostává pokyny přímo od poradního fóra.
Pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. j) úředník pro otázky základních práv zejména:
jmenuje osoby pověřené sledováním základních práv;
přiděluje osoby pověřené sledováním základních práv na operace a činnosti podle čl. 110 odst. 3;
jmenuje osoby pověřené sledováním základních práv jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení pro rezervu uvedenou v článku 51;
zajišťuje, aby osoby pověřené sledováním základních práv byly náležitě vyškoleny;
informuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv, které mu nahlásily osoby pověřené sledováním základních práv, pokud to považuje za nezbytné.
Výkonný ředitel úředníkovi pro otázky základních práv odpoví, jakým způsobem byly řešeny obavy týkající se možných porušení základních práv podle prvního pododstavce písm. e).
Úředník pro otázky základních práv může některou z osob pověřených sledováním základních práv pověřit kterýmkoli z konkrétních úkolů stanovených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až i) a k).
Své podřízené si úředník pro otázky základních práv vybírá sám a tito podřízení se zodpovídají pouze jemu.
Článek 110
Osoby pověřené sledováním základních práv
Osoby pověřené sledováním základních práv plní tyto úkoly:
sledují dodržování základních práv a poskytují poradenství a pomoc v oblasti základních práv při přípravě, výkonu a hodnocení operativních činností agentury, které jim za účelem sledování přidělil úředník pro otázky základních práv;
jednají jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení;
přispívají ke vzdělávacím činnostem agentury v oblasti základních práv, jak je stanoveno v článku 62, a to i poskytováním školení v oblasti základních práv.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) osoby pověřené sledováním základních práv zejména:
sledují přípravu operačních plánů a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv, aby mohl plnit své úkoly stanovené v čl. 109 odst. 2 písm. e);
navštěvují, a to i dlouhodobě, místa, kde jsou prováděny operativní činnosti;
spolupracují s koordinátorem podle článku 44 a poskytují mu poradenství a pomoc;
informují koordinátora a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv o veškerých obavách souvisejících s možnými porušeními základních práv při operativních činnostech agentury;
přispívají k hodnocení činností, jak je uvedeno v článku 47.
Osoby pověřené sledováním základních práv mají přístup do všech míst, v nichž probíhá operativní činnost agentury, a ke všem dokumentům relevantním pro její provádění.
Článek 111
Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností
Agentura stanoví vhodný postup pro případy, kdy je stížnost prohlášena za nepřípustnou nebo nedůvodnou.
Každé rozhodnutí musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění. Úředník pro otázky základních práv stížnost znovu posoudí, pokud stěžovatel předloží nové důkazy v situacích, kdy byla stížnost prohlášena za nepřípustnou či nedůvodnou.
V případě, že se stížnost týká otázek ochrany údajů, konzultuje výkonný ředitel před přijetím rozhodnutí o stížnosti s pověřencem agentury pro ochranu osobních údajů. Úředník pro otázky základních práv a pověřenec pro ochranu osobních údajů vypracují písemné memorandum o porozumění, v němž popíší rozdělení svých úkolů a spolupráci v souvislosti s obdrženými stížnostmi.
Pokud příslušný členský stát ve stanovené lhůtě nepodá žádnou zprávu nebo poskytne jen nejednoznačnou odpověď, uvědomí o tom úředník pro otázky základních práv výkonného ředitele a správní radu.
Agentura zajistí, aby byly informace o možnosti podat stížnost a o postupu podávání stížnosti snadno dostupné, a to i zranitelným osobám. Standardní formulář stížnosti musí být k dispozici na webových stránkách agentury a v tištěné podobě v průběhu všech činností agentury v jazycích, kterým státní příslušníci třetích zemí rozumějí nebo u nichž je rozumný předpoklad, že jim rozumějí. Standardní formulář stížnosti musí být snadno dostupný, a to i na mobilních zařízeních. Agentura zajistí, aby stěžovatelům bylo poskytnuto další vedení a pomoc v souvislosti s postupem pro podávání a vyřizování stížností. Úředník pro otázky základních práv stížnosti zváží i v případě, že nebyly podány prostřednictvím standardního formuláře stížnosti.
Má se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, aby agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracovali jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725.
Aby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází úředník pro otázky základních práv se stížnostmi v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel výslovně svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura v případě nutnosti sdělili jejich totožnost orgánům či subjektům příslušným ve vztahu k předmětu stížnosti.
Článek 112
Meziparlamentní spolupráce
Článek 113
Jazykový režim
Článek 114
Transparentnost a poskytování informací
ODDÍL 4
Finanční požadavky
Článek 115
Rozpočet
Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:
z příspěvku Unie zaneseného do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);
z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jenž je stanoven v příslušných ujednáních, která upřesňují jejich finanční příspěvek;
z finančních prostředků Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly agentury uvedenými v článku 120 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;
z poplatků za poskytované služby;
z jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.
Článek 116
Plnění a kontrola rozpočtu
Článek 117
Boj proti podvodům
Článek 118
Předcházení střetům zájmů
Agentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové jejích orgánů a její pracovníci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace hlásili.
Agentura zajistí transparentnost lobbování prostřednictvím rejstříku transparentnosti a zveřejňování všech svých schůzek se třetími zainteresovanými stranami. Rejstřík transparentnosti zahrnuje všechny schůzky a styky mezi zainteresovanými třetími stranami a výkonným ředitelem, zástupci výkonného ředitele a vedoucími oddělení ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie. Agentura si vede záznamy o všech schůzkách svých pracovníků se zainteresovanými třetími stranami ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie.
Článek 119
Správní šetření
Činnosti agentury podléhají šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
Článek 120
Finanční ustanovení
Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise. V tomto rámci přijme správní rada zvláštní finanční pravidla použitelná na činnosti agentury týkající se spolupráce se třetími zeměmi v oblasti navracení.
Článek 121
Hodnocení
Aniž je dotčen článek 59, do 5. prosince 2023 a poté každé čtyři roky provede Komise hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení posoudí zejména:
výsledky, jichž agentura dosáhla s ohledem na své cíle, mandát, zdroje a úkoly;
dopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům;
meziagenturní spolupráci na evropské úrovni, včetně provádění evropské spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže;
případnou potřebu upravit mandát agentury;
finanční dopady jakékoli takové úpravy;
fungování stálého útvaru a od druhého hodnocení celkový počet jeho příslušníků a jeho složení;
úroveň odborné přípravy, specializovaných odborných znalostí a profesionality pracovníků stálého útvaru.
Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina a další příslušné právo Unie.
Členské státy poskytují agentuře informace nezbytné k vypracování návrhů těchto zpráv.
Členské státy a agentura poskytují Komisi informace nezbytné k vypracování celkového hodnocení uvedeného v prvním pododstavci.
Při provádění celkového hodnocení uvedeného v prvním pododstavci konzultuje Komise s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně poradního fóra a FRA.
KAPITOLA V
Závěrečná ustanovení
Článek 122
Postup projednávání ve výboru
Článek 123
Zrušující a přechodná ustanovení
Článek 124
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
Kapacita stálého útvaru na rok a kategorii v souladu s článkem 54
Kategorie Rok |
Kategorie 1 Statutární zaměstnanci |
Kategorie 2 Operativní pracovníci pro dlouhodobé dočasné přidělení |
Kategorie 3 Operativní pracovníci pro krátkodobé vyslání |
Kategorie 4 Rezerva pro rychlé nasazení |
Stálý útvar celkem |
2021 |
1 000 |
400 |
3 600 |
1 500 |
6 500 |
2022 |
1 000 |
500 |
3 500 |
1 500 |
6 500 |
2023 |
1 500 |
500 |
4 000 |
1 500 |
7 500 |
2024 |
1 500 |
750 |
4 250 |
1 500 |
8 000 |
2025 |
2 000 |
1 000 |
5 000 |
0 |
8 000 |
2026 |
2 500 |
1 250 |
5 250 |
0 |
9 000 |
2027 a později |
3 000 |
1 500 |
5 500 |
0 |
10 000 |
PŘÍLOHA II
Roční příspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení pracovníků v souladu s článkem 56
Země/Rok |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 a později |
Belgie |
8 |
10 |
10 |
15 |
20 |
25 |
30 |
Bulharsko |
11 |
13 |
13 |
20 |
27 |
33 |
40 |
Česko |
5 |
7 |
7 |
10 |
13 |
17 |
20 |
Dánsko |
8 |
10 |
10 |
15 |
19 |
24 |
29 |
Německo |
61 |
73 |
73 |
110 |
152 |
187 |
225 |
Estonsko |
5 |
6 |
6 |
9 |
12 |
15 |
18 |
Řecko |
13 |
17 |
17 |
25 |
33 |
42 |
50 |
Španělsko |
30 |
37 |
37 |
56 |
74 |
93 |
111 |
Francie |
46 |
56 |
56 |
83 |
114 |
141 |
170 |
Chorvatsko |
17 |
22 |
22 |
33 |
43 |
54 |
65 |
Itálie |
33 |
42 |
42 |
63 |
83 |
104 |
125 |
Kypr |
2 |
3 |
3 |
4 |
5 |
7 |
8 |
Lotyšsko |
8 |
10 |
10 |
15 |
20 |
25 |
30 |
Litva |
10 |
13 |
13 |
20 |
26 |
33 |
39 |
Lucembursko |
2 |
3 |
3 |
4 |
5 |
7 |
8 |
Maďarsko |
17 |
22 |
22 |
33 |
43 |
54 |
65 |
Malta |
2 |
2 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
Nizozemsko |
13 |
17 |
17 |
25 |
33 |
42 |
50 |
Rakousko |
9 |
11 |
11 |
17 |
23 |
28 |
34 |
Polsko |
27 |
33 |
33 |
50 |
67 |
83 |
100 |
Portugalsko |
8 |
10 |
10 |
15 |
20 |
25 |
30 |
Rumunsko |
20 |
25 |
25 |
38 |
50 |
63 |
75 |
Slovinsko |
9 |
12 |
12 |
18 |
23 |
29 |
35 |
Slovensko |
9 |
12 |
12 |
18 |
23 |
29 |
35 |
Finsko |
8 |
10 |
10 |
15 |
20 |
25 |
30 |
Švédsko |
9 |
11 |
11 |
17 |
23 |
28 |
34 |
Švýcarsko |
4 |
5 |
5 |
8 |
11 |
13 |
16 |
Island |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
2 |
2 |
Lichtenštejnsko (*1) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Norsko |
5 |
7 |
7 |
10 |
13 |
17 |
20 |
CELKEM |
400 |
500 |
500 |
750 |
1 000 |
1 250 |
1 500 |
(*1)
Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory. |
PŘÍLOHA III
Roční příspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru pro krátkodobá vyslání pracovníků v souladu s článkem 57
Země/Rok |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 a později |
Belgie |
72 |
70 |
80 |
85 |
100 |
105 |
110 |
Bulharsko |
96 |
93 |
107 |
113 |
133 |
140 |
147 |
Česko |
48 |
47 |
53 |
57 |
67 |
70 |
73 |
Dánsko |
70 |
68 |
77 |
82 |
97 |
102 |
106 |
Německo |
540 |
523 |
602 |
637 |
748 |
785 |
827 |
Estonsko |
43 |
42 |
48 |
51 |
60 |
63 |
66 |
Řecko |
120 |
117 |
133 |
142 |
167 |
175 |
183 |
Španělsko |
266 |
259 |
296 |
315 |
370 |
389 |
407 |
Francie |
408 |
396 |
454 |
481 |
566 |
593 |
624 |
Chorvatsko |
156 |
152 |
173 |
184 |
217 |
228 |
238 |
Itálie |
300 |
292 |
333 |
354 |
417 |
438 |
458 |
Kypr |
19 |
19 |
21 |
23 |
27 |
28 |
29 |
Lotyšsko |
72 |
70 |
80 |
85 |
100 |
105 |
110 |
Litva |
94 |
91 |
104 |
111 |
130 |
137 |
143 |
Lucembursko |
19 |
19 |
21 |
23 |
27 |
28 |
29 |
Maďarsko |
156 |
152 |
173 |
184 |
217 |
228 |
238 |
Malta |
14 |
14 |
16 |
17 |
20 |
21 |
22 |
Nizozemsko |
120 |
117 |
133 |
142 |
167 |
175 |
183 |
Rakousko |
82 |
79 |
91 |
96 |
113 |
119 |
125 |
Polsko |
240 |
233 |
267 |
283 |
333 |
350 |
367 |
Portugalsko |
72 |
0 |
80 |
85 |
100 |
105 |
110 |
Rumunsko |
180 |
175 |
200 |
213 |
250 |
263 |
275 |
Slovinsko |
84 |
82 |
93 |
99 |
117 |
123 |
128 |
Slovensko |
84 |
82 |
93 |
99 |
117 |
123 |
128 |
Finsko |
72 |
70 |
80 |
85 |
100 |
105 |
110 |
Švédsko |
82 |
79 |
91 |
96 |
113 |
119 |
125 |
Švýcarsko |
38 |
37 |
43 |
45 |
53 |
56 |
59 |
Island |
5 |
5 |
5 |
6 |
7 |
7 |
7 |
Lichtenštejnsko (*1) |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Norsko |
48 |
47 |
53 |
57 |
67 |
70 |
73 |
CELKEM |
3 600 |
3 500 |
4 000 |
4 250 |
5 000 |
5 250 |
5 500 |
(*1)
Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory. |
PŘÍLOHA IV
Příspěvky, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58
Země |
Počet |
Belgie |
30 |
Bulharsko |
40 |
Česko |
20 |
Dánsko |
29 |
Německo |
225 |
Estonsko |
18 |
Řecko |
50 |
Španělsko |
111 |
Francie |
170 |
Chorvatsko |
65 |
Itálie |
125 |
Kypr |
8 |
Lotyšsko |
30 |
Litva |
39 |
Lucembursko |
8 |
Maďarsko |
65 |
Malta |
6 |
Nizozemsko |
50 |
Rakousko |
34 |
Polsko |
100 |
Portugalsko |
30 |
Rumunsko |
75 |
Slovinsko |
35 |
Slovensko |
35 |
Finsko |
30 |
Švédsko |
34 |
Švýcarsko |
16 |
Island |
2 |
Lichtenštejnsko (*1) |
0 |
Norsko |
20 |
CELKEM |
1 500 |
(*1)
Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory. |
PŘÍLOHA V
Pravidla pro použití síly, včetně odborné přípravy a vybavení služebními zbraněmi a nesmrtícím vybavením, jejich kontroly a použití, která platí pro statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek
1. Obecné zásady použití síly a zbraní
Pro účely tohoto nařízení se „použitím síly“ rozumí to, že statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek použijí fyzické prostředky pro výkon svých funkcí nebo k zajištění sebeobrany, což zahrnuje použití rukou a těla a jakýchkoli nástrojů, zbraní, včetně palných, nebo vybavení.
Zbraně, střelivo a vybavení lze nosit a používat pouze během operací. Je zakázáno je nosit nebo používat mimo dobu služby.
V souladu s čl. 82 odst. 8 používají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek sílu nebo zbraně v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.
Aniž je dotčeno oprávnění udělené hostitelským členským státem a použitelnost jeho vnitrostátního práva na použití síly během operací, musí být při použití síly a zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek dodrženy níže uvedené zásady nezbytnosti, přiměřenosti a prevence (dále jen „hlavní zásady“).
Operační plán dohodnutý mezi výkonným ředitelem a hostitelským členským státem vymezí podmínky pro nošení a používání zbraní v souladu s vnitrostátním právem nebo operativními postupy během operací.
Zásada nezbytnosti
K použití síly, ať již přímým fyzickým kontaktem nebo použitím zbraní či vybavení, smí dojít jen výjimečně a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné pro zajištění výkonu povinností agentury, nebo v sebeobraně. Sílu lze použít pouze jako poslední možnost po vynaložení veškerého úsilí o vyřešení situace nenásilnými prostředky, včetně přesvědčování, vyjednávání nebo mediace. Použití síly nebo donucovacích opatření nesmí být nikdy svévolné nebo zneužívající.
Zásada přiměřenosti
Kdykoli je zákonné použití síly nebo palných zbraní nevyhnutelné, jednají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek přiměřeně k závažnosti situace a legitimnímu cíli, kterého má být dosaženo. Během operativních činností se jak povaha použité síly (například nutnost použít zbraně), tak rozsah použité síly musí řídit zásadou přiměřenosti. Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí použít více síly, než je naprosto nezbytné pro dosažení legitimního cíle prosazování práva. Je-li použita palná zbraň, zajistí, aby toto použití způsobilo co nejmenší zranění a aby se co nejvíce minimalizovala zranění a škody. Pokud opatření vedou k nepřijatelnému důsledku, mohou od jeho provádění upustit. Podle zásady přiměřenosti musí agentura své statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek vybavit vybavením a nástroji sebeobrany, které jsou nutné pro uplatnění vhodné míry síly.
Zásada prevence
Operativní činnosti prováděné statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek plně respektují lidský život a lidskou důstojnost a usilují o jejich zachování. Je třeba učinit veškeré nezbytné kroky, které mohou minimalizovat riziko zranění a škod během operací. Tato povinnost zahrnuje obecnou povinnost pro statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek dát jasné varování ohledně úmyslu použít sílu, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek nebo by mohlo vést ke vzniku rizika smrti nebo těžkého zranění jiných osob nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.
2. Zvláštní pravidla pro nejčastěji používané nástroje pro použití síly (vybavení statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníků jednotek)
V souladu s hlavními zásadami je použití síly přípustné pouze v míře nezbytné pro dosažení bezprostředního cíle prosazování práva a pouze poté, co:
Pokud je nutné zvýšit úroveň zákroku (například použití zbraně nebo použití jiné formy zbraně), musí být rovněž dáno jasné varování o tomto zvýšení, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek, nebo by mohlo vést ke vzniku rizika smrti nebo těžkého zranění jiných osob, nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.
Palné zbraně
Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nepoužijí palné zbraně proti osobám, s výjimkou následujících okolností a pouze v případě, že méně extrémní prostředky nestačí k dosažení požadovaných cílů:
Před použitím palných zbraní musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek dát jasné varování o úmyslu tyto zbraně použít. Varování může být dáno ústně nebo vypálením varovných výstřelů.
Nesmrtící zbraně
Schválené obušky mohou být použity jako prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:
Před použitím obušků musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek dát jasné varování o úmyslu obušky použít. Jsou-li použity obušky, statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek vždy usilují o to, aby riziko zranění bylo co nejmenší a aby nedošlo ke kontaktu s hlavou.
Slzné látky (například pepřový sprej)
Schválené slzné látky mohou být použity jako prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:
Jiné vybavení
Pouty mohou být spoutány pouze osoby, které jsou považovány za nebezpečné samy sobě nebo pro jiné osoby, s cílem zajistit jejich bezpečné zadržení nebo převoz a zajistit bezpečnost statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníci jednotek a dalších příslušníků jednotek. Pouta smějí být použita pouze po co nejkratší možnou dobu a pouze v nezbytně nutných případech.
3. Praktická pravidla pro použití síly, služebních zbraní, střeliva a vybavení během operací
Všeobecná praktická pravidla pro použití síly, zbraní a jiného vybavení během operací
V souladu s čl. 82 odst. 8 mají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek vykonávat svou výkonnou pravomoc včetně použití síly pod velením a kontrolou hostitelského členského státu a smějí tuto sílu, včetně zbraní, střeliva a vybavení, použít pouze za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu a po získání oprávnění od příslušných orgánů hostitelského členského státu. Příslušné orgány hostitelského členského státu však mohou se souhlasem agentury oprávnit statutární zaměstnance vyslané jako příslušníci jednotek použít sílu v nepřítomnosti úředníků hostitelského členského státu.
Hostitelský členský stát může zakázat nošení určitých služebních zbraní, střeliva a vybavení v souladu s čl. 82 odst. 8 druhým pododstavcem.
Aniž je dotčeno oprávnění udělené hostitelským členským státem a použitelnost jeho vnitrostátního práva na použití síly během operací, musí použití síly a zbraní statutárními zaměstnanci vyslanými jako příslušníci jednotek:
dodržovat hlavní zásady a zvláštní pravidla stanovené v části 2;
dodržovat základní práva zaručená mezinárodním a unijním právem, včetně zejména Listinou, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, Základními zásadami OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů a Kodexem chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů;
dodržovat kodex chování agentury.
4. Kontrolní mechanismus
Agentura poskytne v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení tyto záruky a provede v tomto ohledu hodnocení ve své výroční zprávě.
Odborná příprava
Odborná příprava poskytovaná v souladu s čl. 62 odst. 2 zahrnuje teoretické a praktické aspekty prevence a použití síly. Teoretická odborná příprava zahrnuje psychologická školení, včetně tréninku odolnosti a zvládání práce v situacích, kdy je vyvíjen velký tlak, a techniky, jak se vyhnout použití síly, jako vyjednávání a mediace. Po teoretické odborné přípravě následuje povinná a přiměřená teoretická a praktická odborná příprava týkající se použití síly, zbraní, střeliva a vybavení, jakož i platných záruk v oblasti základních práv. S cílem zajistit společné praktické chápání a společný přístup končí praktická odborná příprava simulací relevantní pro činnosti prováděné během vyslání a zahrnuje praktickou simulaci včetně praktického uplatňování záruk v oblasti základních práv.
Agentura poskytuje statutárním zaměstnancům vyslaným jako příslušníci jednotek každoroční průběžnou odbornou přípravu na téma použití síly. Tato odborná příprava se provádí podle pravidel odborné přípravy stanovených v čl. 62 odst. 2. Tito zaměstnanci ji musí úspěšně absolvovat, aby mohli získat oprávnění nosit služební zbraně a používat sílu. Každoroční průběžná odborná příprava zahrnuje teoretické a praktické aspekty uvedené v prvním odstavci. Trvá celkem nejméně 24 hodin, přičemž teoretická odborná příprava trvá nejméně 8 hodin a praktická odborná příprava nejméně 16 hodin. Praktická odborná příprava je rozdělena na fyzickou přípravu týkající se používání technik pro omezení fyzického pohybu v délce nejméně 8 hodin a přípravu v oblasti používání palných zbraní v délce nejméně 8 hodin.
Užívání drog a požívání alkoholu
Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí ve službě požívat alkohol ani být v této době pod vlivem alkoholu.
Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nesmějí vlastnit ani užívat drogy, s výjimkou případů, kdy jim byly předepsány z léčebných důvodů. Ti z nich, kdo potřebují drogy k léčebným účelům, o této nutnosti neprodleně informují svého přímého nadřízeného. Jejich účast na operativních činnostech může být s ohledem na případné účinky i vedlejší účinky spojené s užíváním látky přezkoumána.
Agentura zavede kontrolní mechanismus k zajištění toho, aby její statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek nevykonávali své funkce pod jakýmkoli vlivem drog nebo alkoholu. Tento mechanismus je založen na pravidelných lékařských vyšetřeních, která musí statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek podstoupit s ohledem na zjištění možného užívání drog nebo požívání alkoholu. Jakékoli pozitivní výsledky těchto vyšetření se neprodleně hlásí výkonnému řediteli.
Hlášení
Každý incident, při němž bylo použito síly, se neprodleně hlásí po linii velení koordinační struktuře příslušné pro každou operaci, úředníkovi pro otázky základních práv a výkonnému řediteli. Hlášení musí obsahovat všechny podrobnosti k okolnostem, za nichž k tomuto použití síly došlo.
Povinnost spolupracovat a informovat
Statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek a všichni ostatní účastníci operací spolupracují při zjišťování skutečností týkajících se každého incidentu, který byl během operativní činnosti ohlášen.
Mechanismus dohledu
Agentura zavede mechanismus dohledu uvedený v čl. 55 odst. 5 písm. a).
Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností
Každá osoba může ohlásit domnělé porušení pravidel pro použití síly platných podle této přílohy prostřednictvím mechanismu pro podávání a vyřizování stížností podle článku 111, kterého se dopustili statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek.
Sankce
Pokud agentura zjistí, že některý z jejích statutárních zaměstnanců vyslaný jako příslušník jednotek prováděl činnosti, kterými porušil pravidla platná podle tohoto nařízení, včetně základních práv chráněných Listinou, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mezinárodním právem, přijme výkonný ředitel, aniž je dotčen článek 85, přiměřená opatření, která mohou zahrnovat okamžité odvolání tohoto statutárního zaměstnance z operativní činnosti a jakákoli disciplinární opatření v souladu se služebním řádem, včetně odvolání statutárního zaměstnance z agentury.
Úloha úředníka pro otázky základních práv
Úředník pro otázky základních práv ověří obsah úvodní a průběžné odborné přípravy se zvláštním zřetelem na aspekty týkající se základních práv a způsob možné ochrany základních práv v situacích, kdy je použití síly nutné, poskytne zpětnou vazbu a zajistí, aby do této odborné přípravy byly zahrnuty relevantní techniky prevence.
Úředník pro otázky základních práv podává zprávy o dodržování základních práv v praxi prosazování práva v hostitelském členském státě nebo v hostitelské třetí zemi. Tato zpráva se předkládá výkonnému řediteli a je zohledněna při vypracovávání operačního plánu.
Úředník pro otázky základních práv zajistí, aby byly všechny incidenty v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení důkladně vyšetřeny a bezodkladně hlášeny výkonnému řediteli. Výsledky těchto vyšetřování se předkládají poradnímu fóru.
Úředník pro otázky základních práv pravidelně sleduje veškeré činnosti v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení a všechny incidenty jsou uvedeny v jeho zprávách i ve výroční zprávě agentury.
5. Poskytnutí služebních zbraní
Oprávnění týkající se zbraní
Aby bylo možné přesně určit, jaké služební zbraně, střelivo a další vybavení mají statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek používat, stanoví agentura taxativní seznam věcí, které mají patřit k osobnímu vybavení.
Osobní vybavení používají všichni statutární zaměstnanci vyslaní jako příslušníci jednotek. Agentura může rovněž doplnit osobní vybavení o další zbraně, střelivo nebo jiné vybavení specifické pro provádění konkrétních úkolů v jednom nebo dvou typech jednotek.
Agentura zajistí, aby veškeré zbraně, včetně palných, střelivo a vybavení poskytnuté statutárním zaměstnancům vyslaným jako příslušníci jednotek splňovaly všechny nezbytné technické normy.
Zbraně, střelivo a vybavení, které jsou povoleny k použití, jsou uvedeny v operačním plánu v souladu s požadavky hostitelského členského státu ohledně přípustných a zakázaných zbraní.
Instrukce pro dobu služby
Zbraně, střelivo a vybavení lze nosit během operací a musí být použity pouze jako poslední možné opatření. Není dovoleno je nosit nebo používat mimo dobu služby. Agentura stanoví zvláštní pravidla a opatření, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení statutárních zaměstnanců vyslaných jako příslušníci jednotek mimo dobu služby v zabezpečených zařízeních, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 5 písm. c).
PŘÍLOHA VI
Srovnávací tabulka
Nařízení (EU) 2016/1624 |
Nařízení (EU) č. 1052/2013 |
Toto nařízení |
Čl. 1 první věta |
— |
Čl. 1 první pododstavec |
Čl. 1 druhá věta |
— |
Čl. 1 druhý pododstavec |
Čl. 2 bod 1 |
— |
Čl. 2 bod 1 |
— |
— |
Čl. 2 body 2, 4, 5, 6, 9, 15, 16, 17, 18, 29 a 30 |
Čl. 2 bod 2 |
— |
Čl. 2 bod 3 |
— |
Čl. 3 písm. b), c), d), f) a g) |
Čl. 2 body 7, 8, 10, 11 a 13 |
Čl. 2 bod 16 |
Čl. 3 písm. e) |
Čl. 2 bod 12 |
— |
Čl. 3 písm. i) |
Čl. 2 bod 14 |
Čl. 2 bod 9 |
— |
Čl. 2 bod 19 |
Čl. 2 body 5 až 7 |
— |
Čl. 2 body 20 až 22 |
Čl. 2 body 10 až 15 |
— |
Čl. 2 body 23 až 28 |
Čl. 4 písm. a) až d) |
— |
Čl. 3 odst. 1 písm. a) až d) |
Čl. 4 písm. e) |
— |
Čl. 3 odst. 1 písm. e) a f) |
Čl. 4 písm. f) až k) |
— |
Čl. 3 odst. 1 písm. g) až l) |
— |
— |
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 1 |
— |
Článek 4 |
Článek 6 |
— |
Článek 5 |
Článek 7 |
— |
Článek 6 |
Čl. 5 odst. 1 |
— |
Čl. 7 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 7 odst. 3 a 4 |
Čl. 8 odst. 2 |
— |
Čl. 7 odst. 5 |
— |
— |
Čl. 8 odst. 1 až 4 |
Čl. 3 odst. 2 |
— |
Čl. 8 odst. 5 |
Čl. 3 odst. 3 |
— |
Čl. 8 odst. 6 |
— |
— |
Čl. 8 odst. 7 a 8 |
— |
— |
Článek 9 |
Čl. 8 odst. 1 písm. a) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. a) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. b) |
Čl. 8 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. c) |
Čl. 8 odst. 1 písm. c) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. d) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. e) |
Čl. 8 odst. 1 písm. s) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. f) |
Čl. 8 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. g) |
Čl. 8 odst. 1 písm. e) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. h) |
Čl. 8 odst. 1 písm. f) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. i) |
Čl. 8 odst. 1 písm. g) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. j) |
Čl. 8 odst. 1 písm. h) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. k) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. l) |
Čl. 8 odst. 1 písm. i) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. m) |
Čl. 8 odst. 1 písm. l) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. n) |
Čl. 8 odst. 1 písm. n) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. o) |
Čl. 8 odst. 1 písm. o) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. p) |
Čl. 8 odst. 1 písm. m) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. q) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. r) a s) |
Čl. 8 odst. 1 písm. t) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. t) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. u) |
Čl. 8 odst. 1 písm. u) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. v) |
Čl. 8 odst. 1 písm. p) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. w) |
Čl. 8 odst. 1 písm. q) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. x) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. y) |
Čl. 8 odst. 1 písm. j) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. z) |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. a) |
Čl. 10 odst. 1 písm. aa) |
Čl. 8 odst. 1 písm. r) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. ab) |
Čl. 8 odst. 1 písm. s) |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. ac) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 1 písm. ad) až ag) |
Čl. 8 odst. 3 |
— |
Čl. 10 odst. 2 |
Článek 9 |
— |
Článek 11 |
Článek 10 |
— |
Čl. 12 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 12 odst. 2 a 3 |
Článek 23 |
— |
Čl. 13 odst. 1 první věta |
— |
— |
Čl. 13 odst. 1 druhá věta |
— |
— |
Čl. 13 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 14 odst. 1 |
— |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 14 odst. 2 |
Čl. 44 odst. 1 |
— |
Čl. 15 odst. 1 a 2 |
— |
— |
Čl. 15 odst. 3 |
— |
— |
Článek 16 |
— |
— |
Článek 17 |
— |
Článek 1 |
Článek 18 |
— |
Čl. 2 odst. 1 a 2 |
Čl. 19 odst. 1 |
— |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 19 odst. 2 |
— |
Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) |
Čl. 20 odst. 1 písm. a) a b) |
— |
Čl. 4 odst. 1 písm. d) |
Čl. 20 odst. 1 písm. c) |
— |
— |
Čl. 20 odst. 1 písm. d), e) a f) |
— |
Čl. 4 odst. 2 a 3 |
Čl. 20 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 5 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 21 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. a) až h) |
— |
— |
Čl. 21 odst. 3 písm. i) a j) |
— |
Čl. 17 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 21 odst. 4, 5 a 6 |
— |
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 21 odst. 7 |
— |
Článek 21 |
Článek 22 |
— |
Čl. 22 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 23 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 8 odst. 1 a 2 |
Čl. 24 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 24 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 24 odst. 3 |
— |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 25 odst. 1 |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. a) až e) |
Čl. 25 odst. 2 písm. a) až e) |
— |
— |
Čl. 25 odst. 2 písm. f) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. f) |
Čl. 25 odst. 2 písm. g) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. g) |
Čl. 25 odst. 2 písm. h) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. h) |
Čl. 25 odst. 2 písm. i) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. i) |
Čl. 25 odst. 2 písm. j) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. j) |
Čl. 25 odst. 2 písm. k) |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. k) |
Čl. 25 odst. 2 písm. l) |
— |
Čl. 9 odst. 4 |
Čl. 25 odst. 3 |
— |
Čl. 9 odst. 5 písm. a) druhá věta |
Čl. 25 odst. 4 |
— |
Čl. 9 odst. 10 |
Čl. 25 odst. 5 |
— |
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 26 odst. 1 |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. a) a b) |
Čl. 26 odst. 2 písm. a) a b) |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. d) |
Čl. 26 odst. 2 písm. c) |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. e) |
Čl. 26 odst. 2 písm. d) |
— |
— |
Čl. 26 odst. 2 písm. e) |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. f) |
Čl. 26 odst. 2 písm. f) |
— |
Čl. 10 odst. 3 písm. a) |
Čl. 26 odst. 3 písm. a) |
— |
— |
Čl. 26 odst. 3 písm. b) |
— |
Čl. 10 odst. 3 písm. c) |
Čl. 26 odst. 3 písm. c) |
— |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 26 odst. 4 |
— |
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 26 odst. 5 |
— |
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 26 odst. 6 |
— |
— |
Článek 27 |
— |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 28 odst. 1 |
— |
Čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c) |
Čl. 28 odst. 2 písm. a), b) a c) |
— |
— |
Čl. 28 odst. 2 písm. d) |
— |
Čl. 12 odst. 2 písm. d) |
Čl. 28 odst. 2 písm. e) |
— |
Čl. 12 odst. 2 písm. e) |
Čl. 28 odst. 2 písm. f) |
— |
— |
Čl. 28 odst. 2 písm. g), h) a i) |
— |
Čl. 12 odst. 4 a 5 |
Čl. 28 odst. 3 a 4 |
Článek 11 |
— |
Čl. 29 odst. 1, 2, 3 a 5 až 8 |
— |
— |
Čl. 29 odst. 4 |
— |
Článek 14 |
Článek 30 |
Článek 12 |
— |
Čl. 31 odst. 1 a 2, odst. 3 písm. a) až e) a g) až j) a odst. 4 až 7 |
— |
— |
Čl. 3 odst. 3 písm. f) až k) |
Článek 13 |
— |
Čl. 32 odst. 1 až 8, 10 a 11 |
— |
— |
Čl. 32 odst. 9 |
— |
— |
Článek 33 |
— |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 34 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 34 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 34 odst. 3 |
— |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 34 odst. 4 |
— |
Čl. 15 odst. 3 |
Čl. 34 odst. 5 |
— |
Čl. 16 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 35 odst. 1 písm. a), b) a c) a odst. 2 a 3 |
— |
— |
Čl. 35 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 16 odst. 5 |
Čl. 35 odst. 4 |
Článek 14 |
— |
Čl. 36 odst. 1, odst. 2 písm. a) až e) a odst. 3 a 4 |
— |
Čl. 16 odst. 4 písm. a) |
Čl. 36 odst. 2 písm. f) |
Čl. 15 odst. 1, 2 a 3 |
— |
Čl. 37 odst. 1, 2, a 3 |
Čl. 15 odst. 5 |
— |
Čl. 37 odst. 4 |
Článek 16 |
— |
Čl. 38 odst. 1, 2, odst. 3 písm. a) až k), m), n) a o) a odst. 4 |
— |
— |
Čl. 38 odst. 3 písm. l) a odst. 5 |
Článek 17 |
— |
Čl. 39 odst. 1, 2, 3, 5, 7 až 10 a 13 až 15 |
— |
— |
Čl. 39 odst. 4, 6, 11 a 12 |
Článek 18 |
— |
Čl. 40 odst. 1, 2 a 3, odst. 4 písm. a), b) a c) a odst. 5 |
— |
— |
Čl. 40 odst. 4 písm. d) |
Čl. 15 odst. 4 |
— |
Čl. 41 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 41 odst. 2 |
Článek 19 |
— |
Článek 42 |
Článek 21 |
— |
Čl. 43 odst. 1 až 5 |
— |
— |
Čl. 43 odst. 6 |
Článek 22 |
— |
Článek 44 |
Čl. 24 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 |
— |
Čl. 45 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 45 odst. 2 |
Článek 25 |
— |
Čl. 46 odst. 1 až 4 a 7 |
— |
— |
Čl. 46 odst. 5 a 6 |
Článek 26 |
— |
Článek 47 |
Čl. 27 odst. 1 písm. a) |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. a) bod i) |
Čl. 27 odst. 1 písm. c) |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. a) body ii) a iii) |
— |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. a) bod iv) |
Čl. 27 odst. 1 písm. b) |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. b) |
— |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. c) a d) |
Čl. 27 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. e) |
Čl. 27 odst. 1 písm. e) |
— |
Čl. 48 odst. 1 písm. f) |
Čl. 27 odst. 2 |
— |
Čl. 48 odst. 2 písm. a) až d) |
— |
— |
Čl. 48 odst. 2 písm. e) |
Čl. 27 odst. 3 |
— |
Čl. 48 odst. 3 |
— |
— |
Článek 49 |
Článek 28 |
— |
Článek 50 |
Článek 29 |
— |
Článek 51 |
— |
— |
Čl. 52 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 2 |
— |
Čl. 52 odst. 2 |
Článek 33 |
— |
Článek 53 |
— |
— |
Článek 54 |
— |
— |
Článek 55 |
— |
— |
Článek 56 |
— |
— |
Článek 57 |
— |
— |
Článek 58 |
— |
— |
Článek 59 |
— |
— |
Článek 60 |
— |
— |
Článek 61 |
Čl. 36 odst. 1 |
— |
Čl. 62 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 62 odst. 2 a 3 |
Čl. 36 odst. 2 |
— |
Čl. 62 odst. 4 |
Čl. 36 odst. 4 až 8 |
— |
Čl. 62 odst. 5 až 9 |
— |
— |
Čl. 62 odst. 10 |
Čl. 38 odst. 1 |
— |
Čl. 63 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 63 odst. 2 |
Čl. 38 odst. 2 až 5 |
— |
Čl. 63 odst. 3 až 6 |
Čl. 39 odst. 1 až 12, 14, 15 a 16 |
— |
Článek 64 |
— |
— |
Čl. 65 odst. 1 a 2 |
Čl. 20 odst. 12, čl. 39 odst. 13 |
— |
Čl. 65 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 65 odst. 4 |
Článek 37 |
— |
Čl. 66 odst. 1 až 4 |
— |
— |
Čl. 66 odst. 5 |
— |
— |
Článek 67 |
Čl. 52 odst. 1 |
Čl. 18 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 68 odst. 1 první pododstavec a druhý pododstavec písm. a) až g) |
— |
— |
Čl. 68 odst. 1 druhý pododstavec písm. i) a j) |
— |
— |
Čl. 68 odst. 1 třetí pododstavec písm. a) až d) |
— |
Čl. 18 odst. 3 |
Čl. 68 odst. 1 třetí pododstavec písm. e) |
Čl. 52 odst. 2 |
Čl. 18 odst. 5 |
Čl. 68 odst. 2 |
Čl. 52 odst. 4 |
Čl. 18 odst. 5 |
Čl. 68 odst. 3 |
Čl. 52 odst. 3 |
— |
Čl. 68 odst. 4 |
Čl. 52 odst. 4 |
Čl. 18 odst. 6 |
Čl. 68 odst. 5 |
— |
Čl. 18 odst. 4 |
Čl. 68 odst. 6 |
Článek 53 |
— |
Článek 69 |
Čl. 51 odst. 1 |
— |
Čl. 70 odst. 1 |
— |
Článek 19 |
Čl. 70 odst. 2 až 6 |
Čl. 51 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 70 odst. 7 a 8 |
Čl. 54 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 71 odst. 1, 2 a 3 |
— |
— |
Čl. 71 odst. 4 |
— |
Čl. 20 odst. 1 |
Čl. 72 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 72 odst. 2 |
— |
Čl. 20 odst. 3 |
Čl. 72 odst. 3 |
Čl. 54 odst. 2 |
— |
Čl. 73 odst. 1 a 2 |
Čl. 54 odst. 4 |
— |
Čl. 73 odst. 3 a 4 |
Čl. 54 odst. 8 |
— |
Čl. 73 odst. 5 |
Čl. 54 odst. 9 |
— |
Čl. 73 odst. 6 |
Čl. 54 odst. 11 |
— |
Čl. 73 odst. 7 a 8 |
Čl. 54 odst. 3 |
— |
Čl. 74 odst. 1, 2 a 3 |
— |
— |
Čl. 74 odst. 4, 5 a 6 |
— |
Čl. 20 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 20 odst. 7 |
Čl. 75 odst. 3 |
Čl. 54 odst. 5 |
— |
Čl. 76 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 76 odst. 2, 3 a 4 |
Čl. 55 odst. 4 |
— |
Čl. 76 odst. 5 |
Čl. 55 odst. 1, 2 a 3 |
— |
Čl. 77 odst. 1, 2 a 3 |
— |
— |
Čl. 77 odst. 4 |
Čl. 52 odst. 5 |
— |
Čl. 78 odst. 1 |
Čl. 54 odst. 7 |
— |
Čl. 78 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 78 odst. 3 |
— |
— |
Článek 79 |
Článek 34 |
— |
Článek 80 |
Článek 35 |
— |
Článek 81 |
Článek 40 |
— |
Čl. 82 odst. 1, 3, 4 a 6 až 11 |
— |
— |
Čl. 82 odst. 2 a 5 |
Článek 41 |
— |
Článek 83 |
Článek 42 |
— |
Článek 84 |
Článek 43 |
— |
Článek 85 |
Čl. 45 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 86 odst. 1 a 2 |
— |
— |
Čl. 86 odst. 3, 4 a 5 |
Čl. 46 odst. 1 |
— |
Čl. 87 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) a h) |
— |
— |
Čl. 87 odst. 1 písm. d) a g) |
Čl. 46 odst. 3 a 4 |
— |
Čl. 87 odst. 2 a 3 |
— |
— |
Čl. 88 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 47 odst. 1 písm. b) a c) |
— |
Čl. 88 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a c) |
— |
— |
Čl. 88 odst. 1 druhý pododstavec písm. b) |
Čl. 47 odst. 2 |
— |
Čl. 88 odst. 2 písm. a) a c) |
— |
— |
Čl. 88 odst. 2 písm. b) |
— |
Článek 13 |
Čl. 89 odst. 1 a 2 |
— |
— |
Čl. 89 odst. 3 |
— |
Čl. 20 odst. 4 a 5 |
Čl. 89 odst. 4 a 5 |
— |
— |
Čl. 89 odst. 6 |
— |
— |
Článek 90 |
— |
— |
Článek 91 |
Článek 50 |
— |
Článek 92 |
Článek 56 |
— |
Článek 93 |
Článek 57 |
— |
Článek 94 |
Článek 58 |
— |
Čl. 95 odst. 1, 4, 5 a 6 |
— |
— |
Čl. 95 odst. 2 a 3 |
Článek 59 |
— |
Článek 96 |
Článek 60 |
— |
Článek 97 |
— |
— |
Článek 98 |
Článek 61 |
— |
Článek 99 |
Čl. 62 odst. 1 a 3 až 8 |
— |
Čl. 100 odst. 1 a 3 až 8 |
Čl. 62 odst. 2 první pododstavec písm. a) až g) a i) až z) |
— |
Čl. 100 odst. 2 první pododstavec písm. a), b), d), f) až z) a ab) |
— |
— |
Čl. 100 odst. 2 první pododstavec písm. c), e), aa), ac), ad) a ae) |
Čl. 62 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 100 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 63 |
— |
Článek 101 |
Článek 64 |
— |
Článek 102 |
Článek 65 |
— |
Článek 103 |
Článek 66 |
— |
Čl. 104 odst. 1 až 5 a 7 až 9 |
— |
— |
Čl. 104 odst. 6 |
Článek 67 |
— |
Článek 105 |
Čl. 68 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. a) až j) a l) až r) |
— |
Čl. 106 odst. 1 a 2, odst. 4, písm. a) až l), n), o), r), s) a t) a odst. 5 a 6 |
— |
— |
Čl. 106 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 106 odst. 4 písm. m), p) a q) |
Článek 69 |
— |
Čl. 107 odst. 1 až 7 |
— |
— |
Čl. 107 odst. 8 |
Článek 70 |
— |
Článek 108 |
Článek 71 |
— |
Čl. 109 odst. 1, 4 a 7 |
— |
— |
Čl. 109 odst. 2, 3, 5 a 6 |
— |
— |
Článek 110 |
Článek 72 |
— |
Článek 111 |
— |
— |
Článek 112 |
Článek 73 |
— |
Článek 113 |
Článek 74 |
— |
Článek 114 |
Článek 75 |
— |
Čl. 115 odst. 1 až 14 |
— |
— |
Čl. 115 odst. 15 |
Článek 76 |
— |
Článek 116 |
Článek 77 |
— |
Čl. 117 odst. 1, 2, 3 a 5 |
— |
— |
Čl. 117 odst. 4 |
Článek 78 |
— |
Článek 118 |
— |
— |
Článek 119 |
Článek 79 |
— |
Článek 120 |
Čl. 81 odst. 1 |
— |
Čl. 121 odst. 1 první pododstavec písm. a) až e) a druhý pododstavec |
— |
— |
Čl. 121 odst. 1 první pododstavec písm. f) a g) |
— |
— |
Čl. 121 odst. 2 a 3 |
Čl. 81 odst. 2 |
— |
Čl. 121 odst. 4 |
— |
Čl. 22 odst. 2 |
Čl. 121 odst. 5 |
— |
Čl. 22 odst. 3 a 4 |
Čl. 121 odst. 6 |
— |
— |
Článek 122 |
Článek 82 |
— |
Článek 123 |
Článek 83 |
— |
Článek 124 |
Čl. 2 body 3 a 4 |
— |
— |
Čl. 8 odst. 1 písm. k) |
— |
— |
Čl. 8 odst. 1 písm. t) a u) |
— |
— |
Čl. 20 odst. 3 až 11 |
— |
— |
Čl. 27 odst. 1 písm. c) |
— |
— |
Čl. 27 odst. 4 |
— |
— |
Článek 30 |
— |
— |
Článek 31 |
— |
— |
Čl. 32 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 36 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 44 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 45 odst. 3 a 4 |
— |
— |
Čl. 46 odst. 2, 3 a 4 |
— |
— |
Čl. 47 odst. 3 |
— |
— |
Článek 48 |
— |
— |
Článek 49 |
— |
— |
Čl. 62 odst. 2 první pododstavec písm. h) |
— |
— |
— |
Čl. 2 odst. 4 |
— |
— |
Čl. 3 písm. a) |
— |
— |
Čl. 3 písm. h) |
— |
— |
Čl. 4 odst. 1 písm. c), e) a f) |
— |
— |
Čl. 4 odst. 4 |
— |
— |
Čl. 6 odst. 1 písm. b), c) a d) |
— |
— |
Čl. 6 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 7 odst. 3, 4 a 5 |
— |
— |
Čl. 9 odst. 2 písm. k) |
— |
— |
Čl. 9 odst. 5 písm. b) |
— |
— |
Čl. 9 odst. 6 |
— |
— |
Čl. 9 odst. 7 |
— |
— |
Čl. 9 odst. 8 |
— |
— |
Čl. 9 odst. 9 |
— |
— |
Čl. 9 odst. 10 |
— |
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. c) a f) |
— |
— |
Čl. 10 odst. 7 |
— |
— |
Článek 11 |
— |
— |
Čl. 12 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 16 odst. 4 |
— |
— |
Čl. 20 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 20 odst. 6 |
— |
— |
Čl. 20 odst. 8 |
— |
— |
Čl. 20 odst. 9 |
— |
— |
Článek 23 |
— |
— |
Článek 24 |
— |
( 1 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88).
( 3 ) Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
( 11 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
( 12 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
( 13 ) Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).
( 14 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
( 15 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).