(EU) 2019/876Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1-225 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2019 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 27. června 2019 Nabývá účinnosti: 28. června 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 27. června 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876

ze dne 20. května 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 150 7.6.2019, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/873 ze dne 24. června 2020,

  L 204

4

26.6.2020




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876

ze dne 20. května 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1) 

Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se obecných obezřetnostních požadavků, které musí instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti podléhající dohledu podle směrnice č. 2013/36/EU splňovat v souvislosti:

a) 

s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika, vypořádacího rizika a páky;

b) 

s požadavky na omezení velkých expozic;

c) 

s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity;

d) 

s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c);

e) 

s požadavky na zveřejňování informací.

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se požadavků na kapitál a způsobilé závazky, které musí splňovat subjekty řešící krizi, jež jsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) nebo součástí G-SVI a významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU.

Toto nařízení neupravuje požadavky na zveřejňování uložené příslušným orgánům v oblasti obezřetnostní regulace a dohledu nad institucemi, které jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU.

Článek 2

Pravomoci v oblasti dohledu

1.  Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají příslušné orgány pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v tomto nařízení.

2.  Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají orgány příslušné k řešení krize pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( *1 ) a v tomto nařízení.

3.  Pro účely zajišťování souladu s požadavky na kapitál a způsobilé závazky příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují.

4.  Pro účely zajišťování souladu v rámci svých příslušných pravomocí Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( *2 ) a Evropská centrální banka s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( *3 ) zabezpečují pravidelnou a spolehlivou výměnu příslušných informací.

2) 

Článek 4 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

bod 7) se nahrazuje tímto:

„7. 

„subjektem kolektivního investování“ SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( *4 ) nebo alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( *5 );

ii) 

bod 20) se nahrazuje tímto:

„20) 

„finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně institucemi nebo finančními institucemi a která není smíšenou finanční holdingovou společností; dceřiné podniky finanční instituce jsou převážně institucemi nebo finančními institucemi, jestliže alespoň jeden z nich je institucí a jestliže je více než 50 % vlastního kapitálu, konsolidovaných aktiv, výnosů, zaměstnanců nebo jiného ukazatele finanční instituce považovaného příslušným orgánem za relevantní spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;“,

iii) 

bod 26) se nahrazuje tímto:

„26) 

„finanční institucí“ podnik jiný než instituce a jiný než čistě průmyslová holdingová společnost, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( *6 ) a společnosti spravující aktiva, avšak s výjimkou pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice 2009/138/ES;

iv) 

bod 28) se nahrazuje tímto:

„28) 

„mateřskou institucí v členském státě“ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo která drží v instituci, finanční instituci nebo podniku pomocných služeb účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě“,

v) 

vkládají se nové body, které znějí:

„29a) 

„mateřským investičním podnikem v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je investičním podnikem;

29b) 

„mateřským investičním podnikem v EU“ mateřská instituce v EU, která je investičním podnikem;

29c) 

„mateřskou úvěrovou institucí v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je úvěrovou institucí;

29d) 

„mateřskou úvěrovou institucí v EU“ mateřská instituce v EU, která je úvěrovou institucí;“,

vi) 

v bodě 39 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky stanovené v písmenech a) nebo b) z důvodu své přímé expozice vůči stejné ústřední protistraně pro účely clearingových činností, nejsou považovány za ekonomicky spjatou skupinu klientů.“,

vii) 

bod 41) se nahrazuje tímto:

„41) 

„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;“,

viii) 

v bodě 71 písm. b) se návětí nahrazuje tímto:

„b) pro účely článku 97 součet:“,

ix) 

v bodě 72 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) je regulovaným trhem nebo trhem třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s postupem stanoveným v čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( *7 );

x) 

bod 86) se nahrazuje tímto:

„86) 

„obchodním portfoliem“ veškeré pozice ve finančních nástrojích a komoditách, jež instituce drží se záměrem obchodovat nebo s cílem zajistit pozice držené se záměrem obchodovat v souladu s článkem 104;“,

xi) 

bod 91) se nahrazuje tímto:

„91) 

„obchodní expozicí“ současná expozice vůči ústřední protistraně vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a), b) a c), včetně variační marže, kterou má člen clearingového systému obdržet, ale dosud neobdržel, a jakákoli potenciální budoucí expozice člena clearingového systému nebo klienta vůči ústřední protistraně vyplývající z uvedených smluv a transakcí, jakož i počáteční marže;“,

xii) 

bod 96) se nahrazuje tímto:

„96) 

„vnitřním zajištěním“ pozice, která podstatně kompenzuje složky rizika mezi pozicí v obchodním portfoliu a jednou nebo více pozicemi v investičním portfoliu nebo mezi dvěma obchodními útvary;“,

xiii) 

v bodě 127 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 nebo jsou trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu;“,

xiv) 

bod 128) se nahrazuje tímto:

„128) 

„položkami k rozdělení“ výše zisku na konci posledního účetního období zvýšená o veškerý zisk z předchozích období a fondy určené k tomuto účelu před rozdělením mezi držitele kapitálových nástrojů a snížená o veškeré ztráty z předchozích období, o veškerý zisk, který podle právních předpisů Unie nebo členských států nebo pravidel instituce rozdělit nelze, a o platby vložené do nedělitelných fondů v souladu s vnitrostátním právem nebo stanovami instituce, přičemž se vždy zohlední konkrétní kategorie kapitálových nástrojů, na kterou se právní předpisy Unie nebo členských států a pravidla nebo stanovy institucí vztahují; tyto zisky, ztráty a fondy se určují na základě individuální, nikoliv konsolidované účetní závěrky instituce;“,

xv) 

doplňují se nové body, které znějí:

„130) 

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;

131) 

„subjektem řešícím krizi“ subjekt řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83a směrnice 2014/59/EU;

132) 

„skupinou řešící krizi“ skupina řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83b směrnice 2014/59/EU;

133) 

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce, která byla určena v souladu s čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

134) 

„globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ globální systémově významná bankovní skupina nebo banka (G-SVB), která není G-SVI a která je uvedena na pravidelně aktualizovaném seznamu G-SVB zveřejňovaném Radou pro finanční stabilitu;

135) 

„významným dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který na individuálním nebo konsolidovaném základě splňuje některou z těchto podmínek:

a) 

dceřiný podnik drží více než 5 % konsolidovaných rizikově vážených aktiv svého původního mateřského podniku;

b) 

dceřiný podnik vytváří více než 5 % celkových provozních výnosů svého původního mateřského podniku;

c) 

celková míra expozic podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení dceřiného podniku představuje více než 5 % konsolidované celkové míry expozic jeho původního mateřského podniku;

použije-li se čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, považují se pro účely určení významného dceřiného podniku dva zprostředkující mateřské podniky v EU za jeden dceřiný podnik na základě jejich konsolidované situace;

136) 

„subjektem G-SVI“ subjekt s právní subjektivitou, který je G-SVI nebo je součástí G-SVI či součástí G-SVI mimo EU;

137) 

„nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/59/EU;

138) 

„skupinou“ skupina podniků, z nichž alespoň jeden je institucí a která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků nebo z podniků navzájem propojených ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ( *8 );

139) 

„transakcí s financováním cenných papírů“ repo operace, půjčka či výpůjčka cenných papírů či komodit nebo maržový obchod;

140) 

„počáteční marží“ jakýkoli kolaterál jiný než variační marže, získaný od subjektu nebo poskytnutý subjektu na pokrytí současné a potenciální budoucí expozice transakce nebo portfolia transakcí v období potřebném k likvidaci těchto transakcí nebo na opětovné zajištění jejich tržního rizika po selhání protistrany transakce nebo portfolia transakcí;

141) 

„tržním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů tržních cen, a to i směnných kurzů nebo cen komodit;

142) 

„měnovým rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů směnných kurzů;

143) 

„komoditním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů cen komodit;

144) 

„obchodním útvarem“ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí tak, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, která působí v rámci téže struktury řízení rizik;;

145) 

„malou a nepříliš složitou institucí“ instituce, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

není velkou institucí;

b) 

celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na konsolidovaném základě, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je za období čtyř let bezprostředně předcházejících aktuálnímu ročnímu vykazovanému období v průměru rovna hraniční hodnotě 5 miliard EUR nebo je nižší; členské státy mohou tuto hraniční hodnotu snížit;

c) 

nepodléhá ve vztahu k plánování ozdravných postupů a řešení krize v souladu s článkem 4 směrnice 2014/59/EU žádným povinnostem nebo podléhá zjednodušeným povinnostem;

d) 

její obchodní portfolio se podle čl. 94 odst. 1 považuje za malé obchodní portfolio;

e) 

celková hodnota jejích derivátových pozic, jež drží se záměrem obchodovat, nepřekračuje 2 % jejích rozvahových a podrozvahových aktiv a celková hodnota jejích celkových derivátových pozic nepřekračuje 5 %, přičemž obě hodnoty se vypočítají podle čl. 273a odst. 3;

f) 

více než 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce – v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny – se týká aktivit s protistranami, které se nacházejí v Evropském hospodářském prostoru;

g) 

instituce ke splnění obezřetnostních požadavků podle tohoto nařízení nepoužívá interní modely, přičemž tato podmínka neplatí pro dceřiné podniky, které používají interní modely vytvořené na úrovni skupiny, pokud daná skupina podléhá požadavkům na zpřístupňování informací stanoveným v článcích 433a nebo 433c na konsolidovaném základě;

h) 

instituce nevznesla u příslušného orgánu námitku proti tomu, aby byla považována za malou a nepříliš složitou instituci;

i) 

příslušný orgán nerozhodl, že na základě analýzy velikosti, propojenosti, složitosti či rizikového profilu nelze instituci považovat za malou a nepříliš složitou instituci;

146) 

„velkou institucí“ instituce splňující kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

je G-SVI;

b) 

byla v souladu s čl. 131 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU určena jako jiná systémově významná instituce (J-SVI);

c) 

představuje v členském státě, ve kterém je usazena, jednu ze tří největších institucí z hlediska celkové hodnoty aktiv;

d) 

celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na základě její konsolidované situace, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je 30 miliard EUR nebo vyšší;

147) 

„velkým dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který se kvalifikuje jako velká instituce;

148) 

„nekotovanou institucí“ instituce, která v žádném z členských států nevydala cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

149) 

„finanční zprávou“ pro účely části osmé finanční zpráva ve smyslu článků 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ( *9 ).

b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví, za jakých okolností jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 bodě 39.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

3) 

Článek 6 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Instituce plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé, sedmé A a osmé tohoto nařízení a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.“;

b) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku plní požadavek stanovený v článku 92a na individuálním základě pouze instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou zároveň G-SVI nebo jsou součástí G-SVI a které nemají dceřiné podniky.

Významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU plní ustanovení článku 92b na individuálním základě, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) 

nejsou subjekty řešící krizi;

b) 

nemají dceřiné podniky;

c) 

nejsou dceřiným podnikem mateřské instituce v EU.“;

c) 

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.  Od instituce, která je buď mateřským, nebo dceřiným podnikem, ani od instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v části osmé.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce plní instituce uvedené v odstavci 1a tohoto článku povinnosti článku 437a a čl. 447 písm. h) na individuálním základě.

4.  Úvěrové instituce a investiční podniky, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddílu A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2014/65/EU, plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.

Povinnosti stanovené v čl. 413 odst. 1 a související požadavky na podávání zpráv o likviditě stanovené v části sedmé A tohoto nařízení nemusí plnit tyto instituce:

a) 

instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

b) 

instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 16 a čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2014 ( *10 ), za předpokladu, že neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti, a

c) 

instituce určené podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014 za předpokladu, že:

i) 

je jejich činnost omezena na nabízení služeb bankovního typu, které jsou uvedeny v písmenech a) až e) oddílu C přílohy uvedeného nařízení, centrálním depozitářům cenných papírů povoleným podle článku 16 uvedeného nařízení a

ii) 

neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti.

Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 3 mohou příslušné orgány osvobodit investiční podniky od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti.

5.  Investiční podniky uvedené v čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 tohoto nařízení, instituce, v jejichž případě příslušné orgány uplatnily výjimku stanovenou v čl. 7 odst. 1 nebo 3 tohoto nařízení, a instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012, nemusí na individuálním základě plnit povinnosti stanovené v části sedmé a související požadavky na podávání zpráv o pákovém poměru stanovené v části sedmé A tohoto nařízení.“

4) 

Článek 8 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě neustále sleduje a dohlíží na likviditní pozice všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, na něž se vztahuje výjimka, neustále sleduje a dohlíží na pozice financování všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, pokud se upouští od požadavku na ukazatel čistého stabilního financování (NSFR) uvedeného v části šesté hlavě IV, a zajišťuje dostatečnou úroveň likvidity a stabilního financování, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV, pro všechny tyto instituce;“

b) 

v odstavci 3 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) 

rozdělení objemů, umístění a vlastnictví požadovaných likvidních aktiv, která mají být v jediné podskupině pro účely likvidity držena, pokud se upouští od požadavku na ukazatele krytí likvidity (LCR) vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a rozdělení objemů a umístění dostupného stabilního financování v jediné podskupině pro účely likvidity, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;

c) 

stanovení minimálních objemů likvidních aktiv, která mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na LCR vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a stanovení minimálních objemů dostupného stabilního financování, které mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;“

c) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.  Pokud v souladu s tímto článkem příslušný orgán zcela nebo částečně upustí od uplatňování části šesté na instituci, může ve vztahu k této instituci rovněž upustit od uplatňování souvisejících požadavků na podávání zpráv o likviditě podle čl. 430 odst. 1 písm. d).“

5) 

V čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„1.  Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na jednu nebo více úvěrových institucí, které se nacházejí v témže členském státě a které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled a je usazen v témže členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:“.

6) 

Článek 11 se mění takto:

a) 

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.  Mateřské instituce v členském státě plní na základě své konsolidované situace povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé a sedmé A, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d), v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 18. Mateřské podniky a jejich dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, mají zavedenu řádnou organizační strukturu a odpovídající mechanismy vnitřní kontroly, aby zajistily řádné zpracovávání a předávání údajů nezbytných ke konsolidaci. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění náležité konsolidace.

2.  Pro účely zajištění toho, aby požadavky tohoto nařízení byly uplatňovány na konsolidovaném základě, odkazují pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ podle situace rovněž na:

a) 

finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost schválenou v souladu s článkem 21a směrnice 2013/36/EU;

b) 

označenou instituci ovládanou mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností, pokud tato nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU;

c) 

finanční holdingovou společnost, smíšenou finanční holdingovou společnost nebo instituci označenou podle čl. 21a odst. 6 písm. d) směrnice 2013/36/EU.

Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce je konsolidovaná situace mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, která nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU. Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce je konsolidovaná situace jeho mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti.“;

b) 

odstavec 3 se zrušuje;

c) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku plní povinnosti stanovené v článku 92a tohoto nařízení na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem stanoveným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI, součástí G-SVI nebo součástí G-SVI mimo EU.

Povinnosti stanovené v článku 92b tohoto nařízení plní na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem popsaným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské podniky v EU, které jsou významným dceřiným podnikem G-SVI mimo EU a nejsou subjektem řešícím krizi. Pokud se použije čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU, které byly společně určeny jako významný dceřiný podnik, plní každý z těchto podniků požadavky podle článku 92b tohoto nařízení na základě své konsolidované situace.“;

d) 

odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.  Mateřské instituce v EU plní požadavky části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na základě své konsolidované situace, pokud se skupina skládá z jedné nebo více úvěrových institucí nebo investičních podniků, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddílu A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2014/65/EU. Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 2 tohoto nařízení, a pokud skupina sestává pouze z investičních podniků, mohou příslušné orgány osvobodit mateřské instituce v EU od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na konsolidovaném základě, s ohledem na povahu, rozsah a složitost činnosti daných investičních podniků.

Pokud byla udělena výjimka podle čl. 8 odst. 1 až 5, plní instituce a případně finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou součástí podskupiny pro účely likvidity, povinnosti stanovené v části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) na konsolidovaném základě nebo na subkonsolidovaném základě v rámci dané podskupiny pro účely likvidity.

5.  Pokud se použije článek 10 tohoto nařízení, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní požadavky části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na základě konsolidované situace celku tvořeného ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi.

6.  Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5 tohoto článku, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU, mohou příslušné orgány od instituce vyžadovat plnění povinností stanovených v části druhé a osmé tohoto nařízení a v hlavě VII směrnice 2013/36/EU na subkonsolidovaném základě, jestliže k tomu pro účely dohledu existují důvody plynoucí ze zvláštností rizika nebo kapitálové struktury instituce nebo jestliže členské státy přijmou vnitrostátní právní předpisy, které vyžadují strukturální oddělení činností v rámci bankovní skupiny.

Uplatněním přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí být dotčen účinný dohled na konsolidovaném základě a jeho uplatnění rovněž nesmí vést k neúměrným nepříznivým účinkům na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku ani nesmí vytvářet překážku bránící fungování vnitřního trhu.“

7) 

Článek 12 se zrušuje.

8) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi

Pokud nejméně dva subjekty G-SVI patřící ke stejné G-SVI jsou subjekty řešícími krizi, mateřská instituce v EU této G-SVI vypočítá objem kapitálu a způsobilých závazků podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Tento výpočet se provádí na základě konsolidované situace mateřské instituce v EU, jako by byla jediným subjektem řešícím krizi v rámci dané G-SVI.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku nižší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, postupují orgány příslušné k řešení krize v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku vyšší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, mohou orgány příslušné k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.“

9) 

Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Uplatňování požadavků na zpřístupňování na konsolidovaném základě

1.  Mateřské instituce v EU plní povinnosti stanovené v části osmé na základě své konsolidované situace.

Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.

2.  Instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, plní povinnosti stanovené v článku 437a a v čl. 447 písm. h) na základě konsolidované situace své skupiny řešící krizi.

3.  Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nepoužije na mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU ani subjekty řešící krizi, pokud jsou zahrnuty do rovnocenného zpřístupňování informací, které na konsolidovaném základě provádí mateřský podnik usazený ve třetí zemi.

Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se použije na dceřiné podniky mateřských podniků usazených ve třetí zemi, jestliže jsou tyto dceřiné podniky považovány za velké dceřiné podniky.

4.  Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní povinnosti stanovené v části osmé na základě konsolidované situace ústředního subjektu. Na ústřední subjekt se použije čl. 18 odst. 1 a s přidruženými institucemi se nakládá jako s dceřinými podniky ústředního subjektu.

Článek 14

Uplatňování požadavků článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném základě

1.  Mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, musí plnit povinnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich opatření, postupy a mechanismy požadované danými ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s uvedenými ustanoveními.

2.  Při uplatňování článku 92 tohoto nařízení na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě použijí instituce dodatečnou rizikovou váhu podle článku 270a tohoto nařízení, pokud jsou na úrovni subjektu usazeného ve třetí zemi, který je zahrnut do konsolidace v souladu s článkem 18 tohoto nařízení, porušeny požadavky uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 a porušení je podstatné ve vztahu k celkovému rizikovému profilu skupiny.“

10) 

V čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„1.  Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může v konkrétních případech upustit od uplatňování části třetí, souvisejících požadavků na podávání zpráv stanovených v části sedmé A tohoto nařízení a hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, na konsolidovaném základě za předpokladu, že platí tyto podmínky:“.

11) 

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Výjimky z uplatňování požadavků na pákový poměr na konsolidovaném základě pro skupiny investičních podniků

Pokud jsou všechny subjekty v rámci skupiny investičních podniků, včetně mateřského podniku, investičními podniky, které jsou vyňaty z uplatňování požadavků stanovených v části sedmé na individuálním základě v souladu s čl. 6 odst. 5, může se mateřský investiční podnik rozhodnout, že neuplatní požadavky stanovené v části sedmé a související požadavky na podávání zpráv o pákovém poměru stanovené v části sedmé A na konsolidovaném základě.“

12) 

Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Metody obezřetnostní konsolidace

1.  Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v oddíle 1 této kapitoly na základě konsolidované situace, provedou plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky. Odstavce 3 až 6 a odstavec 9 tohoto článku se nepoužijí, pokud se část šestá a čl. 430 odst. 1 písm. d) uplatňuje na základě konsolidované situace instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo subkonsolidované situace podskupiny pro účely likvidity podle článků 8 a 10.

Pro účely čl. 11 odst. 3a provedou instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v článku 92a nebo 92b na konsolidovaném základě, plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky v příslušných skupinách řešících krizi.

2.  Podniky pomocných služeb se do konsolidace zahrnují v případech uvedených v tomto článku a v souladu s metodami v něm stanovenými.

3.  Jsou-li podniky propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, určí způsob provedení konsolidace příslušné orgány.

4.  Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje poměrnou konsolidaci podle podílů na kapitálu držených v institucích a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li ručení těchto podniků omezeno do výše drženého podílu na kapitálu.

5.  V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 4, určí příslušné orgány, zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat použití ekvivalenční metody. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

6.  Příslušné orgány určí, zda a jak má být konsolidace provedena v těchto případech:

a) 

pokud podle názoru příslušných orgánů instituce uplatňuje významný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nemá v těchto institucích účast ani k nim nemá jiné kapitálové vazby, a

b) 

pokud jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov.

Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

7.  Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo drží v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit nebo požadovat, aby instituce na tyto dceřiné podniky či účasti uplatňovaly odlišnou metodu, včetně metody požadované příslušným účetním rámcem, za podmínky, že:

a) 

instituce neuplatňuje ekvivalenční metodu ke dni 28. prosince 2020;

b) 

uplatňování ekvivalenční metody by představovalo nepřiměřenou zátěž nebo ekvivalenční metoda přiměřeně nezohledňuje rizika, která tento podnik uvedený v prvním pododstavci pro instituci představuje, a

c) 

uplatňovaná metoda nevede k plné nebo poměrné konsolidaci tohoto podniku.

8.  Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podnik není pojišťovnou, pojišťovnou ze třetí země, zajišťovnou, zajišťovnou ze třetí země, pojišťovací holdingovou společností ani podnikem vyloučeným z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice;

b) 

existuje významné riziko, že se instituce rozhodne poskytnout tomuto podniku za krizových podmínek finanční podporu, ačkoliv neexistují smluvní závazky k poskytnutí takové podpory, nebo nad rámec těchto smluvních závazků.

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

13) 

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích

1.  Dceřiné instituce uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, jestliže tyto instituce mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo v takovém podniku drží účast.

2.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky jejich dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce.“

14) 

Název části druhé se nahrazuje tímto:

KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY

15) 

V článku 26 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.  Příslušné orgány vyhodnotí, zda emise kapitálových nástrojů splňují kritéria stanovená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. Instituce zařadí emise kapitálových nástrojů mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 až poté, co příslušné orgány udělí svolení.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 klasifikovat následné emise ve formě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, pro které již získaly svolení, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a) 

ustanovení, kterými se tyto následné emise řídí, jsou v zásadě totožné s ustanoveními, kterými se řídí ty emise, pro které již instituce získaly svolení;

b) 

instituce oznámily tyto následné emise příslušným orgánům v dostatečném časovém předstihu, než je klasifikovaly jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

Před udělením svolení pro nové formy kapitálových nástrojů, jež mají být klasifikovány jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, konzultují příslušné orgány orgán EBA. Příslušné orgány stanovisko orgánu EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodnou od něj odchýlit, zašlou orgánu EBA do tří měsíců ode dne doručení stanoviska orgánu EBA písemné oznámení vymezující důvody odchýlení od příslušného stanoviska. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

Na základě informací shromážděných od příslušných orgánů EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam všech forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které jsou považovány za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v souvislosti s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 shromažďovat veškeré informace, které považuje za nezbytné pro prokázání souladu s kritérii uvedenými v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení a za účelem udržování a aktualizace seznamu uvedeného v tomto pododstavci.

V návaznosti na proces přezkumu uvedený v článku 80 a existují-li dostatečné důkazy, že příslušné kapitálové nástroje nesplňují nebo přestaly splňovat kritéria uvedená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29, může orgán EBA rozhodnout, že tyto nástroje na seznam uvedený ve čtvrtém pododstavci nezařadí nebo je případně z tohoto seznamu vyřadí. EBA učiní v tomto smyslu oznámení, které musí rovněž odkazovat na postoj daného příslušného orgánu k dané otázce. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.“;

16) 

Článek 28 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) nástroje jsou plně splaceny a nabytí vlastnického práva k těmto nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;“

ii) 

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) lze za kapitálový nástroj považovat pouze tu část nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1, která je plně splacena.“

b) 

v odstavci 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Podmínka stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) bodě v) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda se na dceřiný podnik vztahuje dohoda s mateřským podnikem o převodu zisku a ztrát, podle které se dceřiný podnik po vypracování roční účetní závěrky zavazuje převést svůj roční výsledek mateřskému podniku, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

mateřský podnik vlastní 90 % nebo více hlasovacích práv a kapitálu dceřiného podniku;

b) 

mateřský podnik a dceřiný podnik se nacházejí ve stejném členském státě;

c) 

dohoda byla uzavřena za legitimním daňovým účelem;

d) 

dceřiný podnik má při vypracování roční účetní závěrky možnost snížit objem rozdělovaných výnosů dle vlastního uvážení převedením části nebo celého svého zisku do svých vlastních fondů nebo do rezervních fondů na všeobecná bankovní rizika, a to dříve než provede jakoukoli platbu ve prospěch mateřského podniku;

e) 

mateřský podnik je podle dohody povinen dceřinému podniku plně kompenzovat veškeré jeho ztráty;

f) 

na dohodu se vztahuje výpovědní lhůta, na základě které lze dohodu ukončit pouze ke konci účetního období a toto ukončení nabude účinnosti nejdříve od začátku následujícího účetního období, přičemž na povinnosti mateřského podniku plně kompenzovat veškeré ztráty dceřiného podniku vzniklé během běžného účetního období se nic nemění.

Pokud instituce uzavřela dohodu o převodu zisku a ztrát, neodkladně to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu kopii této dohody. Instituce rovněž příslušnému orgánu neodkladně oznámí jakékoli změny dohody o převodu zisku a ztrát a její ukončení. Instituce neuzavře více než jednu dohodu o převodu zisku a ztrát.“

17) 

V čl. 33 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) v reálné hodnotě vyjádřené zisky a ztráty z derivátových závazků instituce, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového rizika instituce.“

18) 

Článek 36 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) nehmotná aktiva s výjimkou obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, jejichž hodnota není negativně ovlivněna řešením krize, platební neschopností nebo likvidací instituce;“

ii) 

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„n) v případě příslibu minimální hodnoty uvedeného v čl. 132c odst. 2 jakákoli částka, o kterou je současná tržní hodnota podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování ve vztahu k příslibu minimální hodnoty nižší než současná hodnota příslibu minimální hodnoty a pro kterou instituce dosud neuznala snížení položek kmenového kapitálu tier 1.“

b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit, jak mají být uplatňovány odpočty uvedené v odst. 1 písm. b) včetně závažnosti negativních dopadů na hodnotu, které nezpůsobují obavy z hlediska obezřetnosti.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

19) 

V článku 37 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c) částka, která má být odečtena, se sníží o částku účetního přecenění nehmotných aktiv dceřiných podniků odvozených z konsolidace dceřiných podniků a přiřaditelných osobám jiným než podnikům zahrnutým do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.“

20) 

V čl. 39 odst. 2 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku jsou omezeny na odložené daňové pohledávky, které byly vytvořeny před 23. listopadem 2016 a vyplývají z přechodných rozdílů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“.

21) 

V čl. 45 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;“.

22) 

Článek 49 se mění takto:

a) 

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Tento odstavec se nepoužije při výpočtu kapitálu pro účely požadavků stanovených v článcích 92a a 92b, který se vypočte v souladu s odpočtovým rámcem uvedeným v čl. 72e odst. 4.“;

b) 

odstavec 3 se mění takto:

i) 

v písm. a) bodě iv) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Konsolidovaná rozvaha nebo rozšířený souhrnný výpočet se oznamují příslušným orgánům s četností stanovenou v prováděcích technických normách uvedených v čl. 430 odst. 7.“;

ii) 

v písm. a) bodě v) se první věta nahrazuje tímto:

„v) instituce zahrnuté do institucionálního systému ochrany společně splňují na konsolidovaném nebo rozšířeném souhrnném základě požadavky stanovené v článku 92 a podávají zprávy o dodržování těchto požadavků v souladu s článkem 430.“

23) 

V článku 52 se odstavec 1 mění takto:

a) 

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;“

b) 

v písmeni b) se návětí nahrazuje tímto:

„b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:“;

c) 

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;“

d) 

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného umoření včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;“

e) 

písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí vypovězeny, umořeny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;“

f) 

písmeno p) se nahrazuje tímto:

„p) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;“

g) 

doplňují se nová písmena, která znějí:

„q) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

r) 

nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.“;

h) 

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.“

24) 

V čl. 54 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e) pokud byly nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vydány dceřiným podnikem usazeným ve třetí zemi, hraniční hodnota 5,125 % nebo vyšší podle písmene a) se vypočítá v souladu s vnitrostátními právními předpisy této třetí země nebo smluvními ustanoveními, jimiž se nástroje řídí, jestliže se příslušný orgán po konzultaci s orgánem EBA přesvědčí, že daná ustanovení jsou přinejmenším rovnocenná požadavkům uvedeným v tomto článku.“

25) 

V článku 59 se písmeno a) bod i) nahrazuje tímto:

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;“.

26) 

V článku 62 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v článku 63 a v rozsahu stanoveném v článku 64;“.

27) 

Článek 63 se mění takto:

a) 

návětí se nahrazuje tímto:

„Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:“;

b) 

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;“

c) 

v písmenu b) se návětí nahrazuje tímto:

„b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:“;

d) 

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c) 

nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

d) 

nárok na částku jistiny nástrojů podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, se řadí za veškeré pohledávky z nástrojů způsobilých závazků;“

e) 

v písmenu e) se návětí nahrazuje tímto:

„e) nástroje nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z níže uvedených subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:“;

f) 

písmena f) až n) se nahrazují tímto:

„f) 

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, která by jinak zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g) 

nástroje mají původní dobu splatnosti nejméně pět let;

h) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádnou pobídku pro instituci, aby umořila nebo případně splatila jejich jistinu přede dnem splatnosti;

i) 

pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

j) 

nástroje mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

k) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

m) 

výše vyplácených úroků nebo případně dividend z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

n) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;“

g) 

doplňují se nová písmena, která znějí:

„o) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

p) 

nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.“;

h) 

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.“

28) 

Článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Umořování nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2

1.  Plná hodnota nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností delší než pět let se považuje za položky kapitálu tier 2.

2.  Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 lze v posledních pěti letech před splatností považovat za položky kapitálu tier 2 v míře, která se určí vynásobením výsledku výpočtu uvedeného níže v písmenu a) hodnotou uvedenou níže v písmenu b):

a) 

účetní hodnota nástrojů k prvnímu dni závěrečného pětiletého období jejich smluvní splatnosti vydělená počtem kalendářních dnů v tomto období;

b) 

počet zbývajících kalendářních dní smluvní splatnosti nástrojů.“

29) 

V článku 66 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e) hodnota položek, jež mají být odečteny od položek způsobilých závazků podle článku 72e, která převyšuje položky způsobilé závazky instituce.“

30) 

V čl. 69 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;“.

31) 

Za článek 72 se vkládá nová kapitola, která zní:

KAPITOLA 5a

Způsobilé závazky



Oddíl 1

Položky a nástroje způsobilých závazků

Článek 72a

Položky způsobilých závazků

1.  Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c:

a) 

nástroje způsobilých závazků, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 72b, pokud nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

b) 

nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně jeden rok, pokud nejsou považovány za položky kapitálu tier 2 v souladu s článkem 64.

2.  Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky:

a) 

pojištěné vklady;

b) 

vklady na viděnou a krátkodobé vklady s původní splatností kratší než jeden rok;

c) 

část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění uvedený v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( *11 );

d) 

vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;

e) 

zajištěné závazky, včetně krytých dluhopisů a závazků ve formě finančních nástrojů používaných pro zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátních právních předpisů zajištěny podobně jako kryté dluhopisy, pokud všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstanou nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním, a s vyloučením veškerých částí zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž byl poskytnut kolaterál, přesahujících hodnotu aktiv, zástavy nebo kolaterálu, vůči nimž je zajištěn;

f) 

veškeré závazky vzniklé z držení aktiv nebo finančních prostředků klienta včetně aktiv nebo finančních prostředků klienta držených jménem subjektů kolektivního investování, jestliže je tento klient chráněn podle použitelného insolvenčního práva;

g) 

veškeré závazky vzniklé v důsledku svěřenského vztahu mezi subjektem řešícím krizi nebo kterýmkoli jeho dceřiným podnikem (jako svěřenským správcem) a jinou osobou (jako obmyšleným), jestliže je takový obmyšlený chráněn podle použitelného insolvenčního nebo občanského práva;

h) 

závazky vůči institucím, s vyloučením závazků vůči subjektům, které jsou částí téže skupiny, s původní splatností kratší než sedm dní;

i) 

závazky se zbývající dobou splatnosti kratší než sedm dní vůči:

i) 

systémům nebo provozovatelům systémů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ( *12 ),

ii) 

účastníkům systému určeného v souladu se směrnicí 98/26/ES a závazky vyplývající z účasti v tomto systému nebo

iii) 

ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

j) 

závazek vůči kterémukoli z těchto subjektů:

i) 

zaměstnanci, a to ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou, a s výjimkou pohyblivé složky odměny osob podstupujících podstatné riziko podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU,

ii) 

obchodnímu věřiteli, pokud závazek vznikl na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo mateřskému podniku, jež jsou nezbytné pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor,

iii) 

daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní,

iv) 

systémům pojištění vkladů, pokud závazek vznikl z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU;

k) 

závazky vzniklé z derivátů;

l) 

závazky vzniklé z dluhových nástrojů s vloženými deriváty.

Pro účely prvního pododstavce písm. l) se dluhové nástroje obsahující opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta nebo držitele, a dluhové nástroje s pohyblivým úrokem odvozeným z široce používané referenční úrokové sazby, jako jsou Euribor nebo Libor, za dluhové nástroje s vloženými deriváty pouze na základě těchto prvků nepovažují.

Článek 72b

Nástroje způsobilých závazků

1.  Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud splňují podmínky stanovené v tomto článku, a pouze v rozsahu uvedeném v tomto článku.

2.  Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

závazky jsou přímo vydány nebo případně získány institucí a jsou plně splaceny;

b) 

závazky nevlastní žádný z těchto subjektů:

i) 

instituce nebo subjekt zahrnutý do stejné skupiny řešící krizi,

ii) 

podnik, v němž má instituce přímou nebo nepřímou účast ve formě vlastnictví, a to přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

c) 

nabytí vlastnického práva k závazkům není přímo ani nepřímo financováno subjektem řešícím krizi;

d) 

nárok na částku jistiny závazků podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, je zcela podřízen pohledávkám vyplývajícím z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2; tento požadavek podřízenosti se považuje za splněný v kterékoli z těchto situací:

i) 

ve smluvních ustanoveních, kterými se závazky řídí, se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

ii) 

v použitelných právních předpisech se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

iii) 

nástroje vydal subjekt řešící krizi, který nemá v rozvaze žádné vyloučené závazky podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení, které jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků nebo jsou jim podřízené;

e) 

závazky nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka nebo jiné ujednání ze strany žádného z níže uvedených subjektů, které by zvyšovaly pořadí uspokojení pohledávek:

i) 

instituce nebo její dceřiné podniky,

ii) 

mateřský podnik instituce nebo jeho dceřiné podniky,

iii) 

podnik, který má úzké vazby se subjekty uvedenými v bodech i) a ii);

f) 

závazky nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize;

g) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření nebo zpětnému odkupu částky jistiny před splatností nebo případně k předčasnému splacení institucí, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 3;

h) 

držitelé nástrojů nemohou závazky umořit před splatností, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

i) 

s výhradou čl. 72c odst. 3 a 4, pokud závazky zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

j) 

závazky mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 77 a 78a;

k) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky byly subjektem řešícím krizi případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu řešícího krizi;

m) 

výše vyplácených úroků nebo případně dividend ze závazků se nemění na základě úvěrového hodnocení subjektu řešícího krizi nebo jeho mateřského podniku;

n) 

v případě nástrojů vydaných po 28. červnu 2021 příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí možnost výkonu pravomocí k odpisu a konverzi v souladu s článkem 48 směrnice 2014/59/EU.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroje způsobilých závazků považovat pouze ty části závazků, které jsou plně splaceny.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto článku platí, že pokud jsou některé z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám podle vnitrostátního insolvenčního práva mimo jiné proto, že je drží věřitel, který je s dlužníkem úzce propojen, tj. je nebo byl akcionářem, je nebo byl ve vztahu kontroly nebo člena skupiny, je nebo byl členem vedoucího orgánu nebo je nebo byl v nějakém vztahu k jakékoli z těchto osob, neposuzuje se podřízenost s odkazem na nároky vyplývající z takovýchto vyloučených závazků.

3.  Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 a 4, pokud:

a) 

jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d);

b) 

závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku; a

c) 

zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

4.  Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 byly závazky považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud:

a) 

instituce nemá povoleno zahrnovat do položek způsobilých závazků závazky uvedené v odstavci 3;

b) 

jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. d);

c) 

závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2 nebo jsou jim nadřazené, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku;

d) 

v rozvaze instituce objem vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2, které jsou na stejné úrovni jako tyto závazky nebo jsou jim podřízené v rámci platební neschopnosti, nepřesáhne 5 % objemu kapitálu a způsobilých závazků instituce;

e) 

zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

5.  Orgán příslušný k řešení krize může instituci povolit, aby mezi položky způsobilých závazků zahrnula pouze závazky uvedené buď v odstavci 3, nebo 4.

6.  Orgán příslušný k řešení krize při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku, konzultuje s příslušným orgánem.

7.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

použitelné formy a povahu nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků;

b) 

formu a povahu možných pobídek k umoření nástrojů pro účely podmínky uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. g) tohoto článku a čl. 72c odst. 3.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a čl. 52 odst. 2 písm. a).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 72c

Umořování nástrojů způsobilých závazků

1.  Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností nejméně jeden rok se v plném rozsahu považují za položky způsobilých závazků.

Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se za položky způsobilých závazků nepovažují.

2.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opci umoření držitelem uplatnitelnou před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může držitel tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.

3.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje pobídku pro emitenta k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může emitent tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.

4.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta před původně stanovenou splatností nástroje, ale ustanovení, kterými se tento nástroj řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástroje před splatností a nezahrnují ani žádnou opci na umoření nebo splacení dle uvážení držitelů, potom se splatností nástroje rozumí jeho původně stanovená splatnost.

Článek 72d

Důsledky toho, že přestanou být splněny podmínky způsobilosti

Pokud v případě nástroje způsobilých závazků přestanou být splněny příslušné podmínky stanovené v článku 72b, závazky ihned přestanou být považovány za nástroje způsobilých závazků.

Závazky podle čl. 72b odst. 2 mohou nadále být považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou považovány za nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 nebo 4.



Oddíl 2

Odpočty od položek způsobilých závazků

Článek 72e

Odpočty od položek způsobilých závazků

1.  Instituce, na které se vztahuje článek 92a, odečítají od položek způsobilých závazků:

a) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do vlastních nástrojů způsobilých závazků, včetně vlastních závazků, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit schopnost subjektu řešícího krizi absorbovat ztráty a jeho schopnost rekapitalizace;

c) 

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI určenou v souladu s článkem 72i, v nichž instituce nemá významnou investici;

d) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž má instituce významnou investici, s výjimkou pozic z upisování držených pět obchodních dní nebo méně.

2.  Pro účely tohoto oddílu se se všemi nástroji, jež jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků, zachází jako s nástroji způsobilých závazků, s výjimkou nástrojů, které jsou na stejné úrovni jako nástroje uznané za způsobilé závazky podle čl. 72b odst. 3 a 4.

3.  Pro účely tohoto oddílu mohou instituce vypočítat objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 takto:

image

kde:

h

=

objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků uvedených v čl. 72b odst. 3;

i

=

index označující vydávající instituci;

Hi

=

celkový objem kapitálových investic do způsobilých závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3;

li

=

výše závazků zahrnutých vydávající institucí i mezi položky způsobilých závazků v rámci limitů uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných vydávající institucí; a

Li

=

celková výše nesplacených závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných emitentem.

4.  Pokud mateřská instituce v EU nebo mateřská instituce v členském státě, na niž se vztahuje článek 92a, má přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů nebo nástrojů způsobilých závazků jednoho nebo více dceřiných podniků, které nepatří do stejné skupiny řešící krizi jako daná mateřská instituce, může orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit mateřské instituci odečíst tyto kapitálové investice odečtením nižší částky, kterou určí orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce. Tato upravená částka se však musí rovnat minimálně částce m, která se vypočte takto:

mi = max{0; OPi + LPi – max{0; β · [Oi + Li – ri · aRWAi]}}
kde:

i

=

index označující dceřiný podnik;

OPi

=

objem kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

LPi

=

objem položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

β

=

procentní podíl kapitálových nástrojů a položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřským podnikem;

Oi

=

objem kapitálu dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

Li

=

objem způsobilých závazků dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

ri

=

poměr platný pro dceřiný podnik i na úrovni jeho skupiny řešící krizi v souladu s čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a článkem 45d směrnice 2014/59/EU; a

aRWAi

=

celkový objem rizikové expozice subjektu G-SVI i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 a 4 s přihlédnutím k úpravám stanoveným v článku 12a.

Pokud je mateřské instituci v souladu s prvním pododstavcem povoleno odečíst upravenou částku, dceřiný podnik odečte rozdíl mezi objemem investic do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků podle prvního pododstavce a touto upravenou částkou.

Článek 72f

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) 

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany,

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu;

b) 

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů;

c) 

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech,

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu.

Článek 72g

Základ odpočtů pro položky způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. b), c) a d) instituce odečítají hrubé dlouhé pozice s výjimkami stanovenými v článcích 72h a 72i.

Článek 72h

Odpočet kapitálových investic do způsobilých závazků jiných subjektů G-SVI

Instituce nevyužívající výjimku stanovenou v článku 72j provádí odpočty podle čl. 72e odst. 1 písm. c) a d) takto:

a) 

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok,

ii) 

buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

b) 

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů.

Článek 72i

Odpočet způsobilých závazků, pokud instituce nemá významnou investici v subjektech GSVI

1.  Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

souhrnná částka, o niž přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

i) 

článků 32 až 35,

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů,

iii) 

článků 44 a 45;

b) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž subjekt řešící krizi nemá významnou investici.

2.  Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru podle odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně obchodní dní.

3.  Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny nástroje způsobilých závazků subjektu G-SVI držené institucí. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) 

poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj způsobilých závazků držený institucí.

4.  Hodnota kapitálových investic uvedená v čl. 72e odst. 1 písm. c), která je nejvýše rovna 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) tohoto článku, se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

5.  Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, na niž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením objemu kapitálových investic, u nichž se vyžaduje použití rizikové váhy podle odstavce 4, poměrnou částí vyplývající z výpočtu uvedeného v odst. 3 písm. b).

Článek 72j

Výjimka z odpočtů od položek způsobilých závazků u obchodního portfolia

1.  Instituce se mohou rozhodnout neodečítat určenou část svých přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků, jejichž souhrnná výše měřená na hrubém dlouhém základě je nejvýše rovna 5 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění článků 32 až 36, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

kapitálové investice jsou v obchodním portfoliu;

b) 

nástroje způsobilých závazků jsou drženy nejvýše 30 obchodních dní.

2.  Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají kapitálovým požadavkům pro položky v obchodním portfoliu.

3.  Pokud v případě kapitálových investic neodečtených podle odstavce 1 přestanou být splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci, odečtou se tyto kapitálové investice v souladu s článkem 72g bez uplatnění výjimek stanovených v článcích 72h a 72i.



Oddíl 3

Kapitál a způsobilé závazky

Článek 72k

Způsobilé závazky

Způsobilé závazky instituce tvoří položky způsobilých závazků instituce po odpočtech uvedených v článku 72e.

Článek 72l

Kapitál a způsobilé závazky

Kapitál a způsobilé závazky instituce tvoří součet jejího kapitálu a jejích způsobilých závazků.

32) 

V části druhé hlavě I se název kapitoly 6 nahrazuje tímto:

Obecné požadavky na kapitál a způsobilé závazky “.

33) 

Článek 73 se mění takto:

a) 

název se nahrazuje tímto:

ROZDĚLENÍ VÝNOSŮ Z NÁSTROJŮ“;

b) 

odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:

„1.  Kapitálové nástroje a závazky, u nichž může instituce podle svého uvážení rozhodnout o vyplacení rozdělených výnosů jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo za nástroje způsobilých závazků, pokud instituce neobdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

2.  Příslušné orgány udělí předchozí svolení podle odstavce 1, pouze pokud jsou podle jejich názoru splněny všechny tyto podmínky:

a) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost instituce zrušit výplaty spojené s daným nástrojem;

b) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost kapitálového nástroje nebo závazku absorbovat ztráty;

c) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by žádným jiným způsobem nesnižovaly kvalitu kapitálového nástroje nebo závazku.

Před udělením předchozího svolení podle odstavce 1 příslušný orgán konzultuje s orgánem příslušným k řešení krize o tom, zda instituce uvedené podmínky splňuje.

3.  Kapitálové nástroje a závazky, u nichž právo rozhodnout nebo požadovat, aby rozdělené výnosy z nástroje nebo závazku byly vyplaceny jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, náleží jiné právnické osobě než instituci, která tyto kapitálové nástroje a závazky vydává, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za nástroje způsobilých závazků.

4.  Instituce mohou využít široký tržní index jako jeden ze základů pro stanovení výše rozdělených výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2 a nástrojů způsobilých závazků.“;

c) 

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  Instituce podávají zprávy o širokých tržních indexech, o něž se jejich kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků opírají, a zveřejňují je.“

34) 

V článku 75 se návětí nahrazuje tímto:

„Požadavky týkající se splatnosti se v případě krátkých pozic podle čl. 45 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) považují ve vztahu k drženým pozicím za splněné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“.

35) 

V článku 76 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.  Pro účely čl. 42 písm. a), čl. 45 písm. a), čl. 57 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 67 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) může instituce snížit hodnotu dlouhé pozice v kapitálovém nástroji o tu část indexu, která je tvořena stejnou podkladovou expozicí, jež je zajišťována, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

buď jsou zajišťovaná dlouhá pozice i krátká pozice v indexu použitá k zajištění této dlouhé pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

pozice uvedené v písmenu a) jsou v rozvaze instituce oceněny reálnou hodnotou;

c) 

krátkou pozici uvedenou v písmenu a) lze v rámci postupů vnitřní kontroly uplatňovaných institucí považovat za účinné zajištění;

d) 

příslušné orgány alespoň jednou ročně posuzují přiměřenost interních kontrolních postupů podle písmene c) a přesvědčí se, že tyto postupy jsou i nadále přiměřené.

2.  S předchozím svolením příslušného orgánu může instituce místo výpočtu své expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo více následujících písmenech jako alternativní postup použít konzervativní odhad své podkladové expozice vůči těmto nástrojům zahrnutým do indexů:

a) 

vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do indexů;

b) 

nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru zahrnutým do indexů;

c) 

nástrojům způsobilých závazků institucí zahrnutým do indexů.

3.  Příslušné orgány udělí předchozí svolení uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že by pro ni sledování podkladové expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo případně více písmenech odstavce 2 bylo provozně nepřiměřeně náročné.“

36) 

Článek 77 se nahrazuje tímto:

„Článek 77

Podmínky pro snížení kapitálu a způsobilých závazků

1.  Instituce získá předchozí svolení příslušného orgánu k provedení kteréhokoli z těchto kroků:

a) 

ke snížení, umoření nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a vydaných institucí způsobem, který je povolen podle použitelného vnitrostátního práva;

b) 

ke snížení nebo rozdělení emisního ážia souvisejícího s kapitálovými nástroji nebo k jeho reklasifikaci na jinou položku kapitálu;

c) 

k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo do kapitálu tier 2 před datem jejich smluvní splatnosti.

2.  Instituce získá předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k případnému vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, na které se nevztahuje odstavec 1, před datem jejich smluvní splatnosti.“

37) 

Článek 78 se nahrazuje tímto:

„Článek 78

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu

1.  Příslušný orgán udělí instituci svolení ke snížení, vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo ke snížení, rozdělení nebo reklasifikaci souvisejícího emisního ážia, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a) 

nejpozději současně s jakýmikoli postupy podle čl. 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v čl. 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) 

instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení překročily požadavky stanovené v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, může příslušný orgán instituci udělit obecné předběžné svolení k provedení kteréhokoli z kroků stanovených v čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pro určitou předem danou částku, kterou určí příslušný orgán. V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nesmí tato předem daná částka překročit 3 % příslušné emise a 10 % hodnoty, o niž kmenový kapitál tier 1 převyšuje součet kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1 stanovených v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou. V případě nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nesmí tato předem daná částka překročit 10 % příslušné emise a 3 % celkového objemu nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2.

Příslušný orgán toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) příslušné orgány zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje byly pro instituci nákladnější než ty kapitálové nástroje nebo emisní ážio, které by jimi byly nahrazeny.

3.  Pokud instituce postupuje podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnout splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 27, může příslušný orgán upustit od podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že vyžaduje, aby instituce přiměřeně omezila splacení těchto nástrojů.

4.  Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo související emisní ážio vypověděly, umořily, splatily nebo zpětně odkoupily před uplynutím pěti let ode dne vydání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:

a) 

dochází ke změně regulační klasifikace těchto nástrojů, která by pravděpodobně vedla k tomu, že by tyto nástroje byly vyloučeny z kapitálu nebo reklasifikovány jako kvalitativně nižší kapitál, a jsou splněny obě tyto podmínky:

i) 

příslušný orgán považuje tuto změnu za dostatečně jistou,

ii) 

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že regulační reklasifikace těchto nástrojů nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

b) 

dochází ke změně použitelného daňového režimu pro tyto nástroje, u níž instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že je podstatná a nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

c) 

pro nástroje a související emisní ážio platí zachování právních účinků podle článku 494b;

d) 

nejpozději současně s postupem podle článku 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v článku 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností, a příslušný orgán tento postup povolil na základě určení, že by byl z obezřetnostního hlediska přínosný a odůvodněný mimořádnými okolnostmi;

e) 

nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 jsou zpětně odkoupeny pro účely tvorby trhu.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) 

významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“;

b) 

přiměřenosti omezení splacení uvedeného v odstavci 3;

c) 

postupu, jakým příslušné orgány udělují předběžné svolení s provedením kroků uvedených v článku 77 odst. 1, včetně omezení a postupů, a požadavky na údaje v žádosti instituce o svolení příslušného orgánu k provedení kroků uvedených ve zmíněném ustanovení, včetně postupu, který se použije v případě odkupu podílů vydaných členům družstev, a lhůty pro vyřízení těchto žádostí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne 28. července 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

38) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 78a

Svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků

1.  Orgán příslušný k řešení krize udělí instituci svolení k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) 

nejpozději současně s jakýmkoli postupem podle čl. 77 odst. 2 instituce nahradí nástroje způsobilých závazků kapitálovými nástroji nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) 

instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 2 tohoto nařízení překročily požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou orgán příslušný k řešení krize po dohodě s příslušným orgánem považuje za nezbytnou;

c) 

instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že částečné nebo úplné nahrazení způsobilých závazků kapitálovými nástroji je nezbytné k zajištění souladu s kapitálovými požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU pro účely pokračujícího povolení.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem a způsobilými závazky v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem udělit instituci obecné předběžné svolení k provádění vypovězení, umoření, splacení nebo zpětných odkupů nástrojů způsobilých závazků, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pouze pro určitou předem danou částku, kterou určí orgán příslušný k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize informují příslušné orgány o veškerých udělených obecných předběžných svoleních.

Orgán příslušný k řešení krize toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) orgány příslušné k řešení krize zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje nebo náhradní způsobilé závazky byly pro instituci nákladnější než ty, které by jimi byly nahrazeny.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) 

postupu spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize;

b) 

postupu pro udělování svolení v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem včetně lhůt a požadavků na informace;

c) 

postupu pro udělování obecného předběžného svolení v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, včetně lhůt a požadavků na informace;

d) 

významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 78.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

39) 

Článek 79 se mění takto:

a) 

název se nahrazuje tímto:

„Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu a způsobilých závazků“;

b) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Pokud instituce drží kapitálové nástroje nebo závazky, které se považují za kapitálové nástroje v subjektu finančního sektoru nebo za nástroje způsobilých závazků v instituci a jejichž účelem je podle názoru příslušného orgánu finanční pomoc určená k reorganizaci a obnově životaschopnosti daného subjektu nebo instituce, může příslušný orgán dočasně upustit od uplatňování ustanovení o odpočtech, která by se jinak na tyto nástroje vztahovala.“

40) 

Za článek 79 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 79a

Posouzení souladu s podmínkami pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků

Při posuzování souladu s požadavky stanovenými v části druhé přihlédnou instituce k podstatným prvkům nástrojů, a nikoliv pouze k jejich právní formě. Posouzení podstatných prvků nástroje zohlední veškerá ujednání související s nástroji, a to i v případě, že tato nejsou výslovně uvedena v podmínkách nástrojů samotných, aby bylo možné určit, zda spojené ekonomické účinky těchto ujednání jsou v souladu s cílem příslušných ustanovení.“

41) 

Článek 80 se mění takto:

a) 

název se nahrazuje tímto:

„Průběžný přezkum kvality kapitálu a nástrojů způsobilých závazků“;

b) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  EBA sleduje kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii a neprodleně informuje Komisi, pokud se objeví významné důkazy, že uvedené nástroje nesplňují příslušná kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Aby mohl orgán EBA sledovat kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii, příslušné orgány mu na jeho žádost neprodleně postoupí veškeré informace o nově emitovaných kapitálových nástrojích nebo nových druzích závazků, jež považuje za relevantní.“;

c) 

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.  EBA poskytne Komisi odborné poradenství k významným změnám definice kapitálu a způsobilých závazků, které považuje za nutné v důsledku některé z následujících příčin:“.

42) 

V článku 81 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Menšinové podíly zahrnují součet položek kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) 

institucí,

ii) 

podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,

iii) 

zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b) 

dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

položky kmenového kapitálu tier 1 uvedené v úvodní části tohoto odstavce vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.“

43) 

Článek 82 se nahrazuje tímto:

„Článek 82

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál zahrnuje menšinový podíl, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 včetně souvisejícího nerozděleného zisku a emisního ážia dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) 

institucí,

ii) 

podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,

iii) 

zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b) 

dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

tyto nástroje vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.“

44) 

V čl. 83 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.  Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel a související emisní ážio se do 31. prosince 2021 zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo případně kvalifikovaného kapitálu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:“.

45) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 88a

Kvalifikované nástroje způsobilých závazků

Závazky vydané dceřiným podnikem usazeným v Unii, jenž patří do téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, se kvalifikují k zahrnutí do nástrojů konsolidovaných způsobilých závazků instituce podle článku 92a, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

jsou vydány v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU;

b) 

jsou zakoupeny stávajícím akcionářem, který není součástí téže skupiny řešící krizi, za podmínky, že výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

c) 

tyto závazky nepřekročí částku stanovenou odečtením částky uvedené v bodě i) od částky uvedené v bodě ii):

i) 

součet výše závazků vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi a výše kapitálových nástrojů vydaných v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU,

ii) 

částka požadovaná podle čl. 45f odst. 1 směrnice 2014/59/EU.“

46) 

Článek 92 se mění takto:

a) 

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d) pákový poměr ve výši 3 %.“;

b) 

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Vedle požadavku stanoveného v odst. 1 písm. d) tohoto článku udržují G-SVI kapitálovou rezervu k pákovému poměru ve výši celkové míry expozic G-SVI podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení vynásobené 50 % kapitálové rezervy vztahující se na G-SVI v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU.

Požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru plní G-SVI pouze prostřednictvím kapitálu tier 1. Kapitál tier 1, který se používá ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, se nepoužije ke splnění žádných požadavků založených na páce, jež jsou stanoveny v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, není-li v nich výslovně stanoveno jinak.

Jestliže G-SVI požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, vztahuje se na ni požadavek na zachování kapitálu v souladu s článkem 141b směrnice 2013/36/EU.

Neplní-li G-SVI současně požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, vztahuje se na ni vyšší z požadavků na zachování kapitálu v souladu s články 141 a 141b uvedené směrnice.“;

c) 

odstavec 3 se mění takto:

i) 

písmena b) a c) se nahrazují tímto:

„b) 

požadavky na kapitál pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:

i) 

k tržnímu riziku stanovené v souladu s hlavou IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy;

ii) 

pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit, jak je určeno v souladu s částí čtvrtou;

c) 

požadavky na kapitál k tržnímu riziku stanovené v hlavě IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy, pro veškerou obchodní činnost vystavenou měnovému nebo komoditnímu riziku;“

ii) 

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ca) požadavky na kapitál vypočtené v souladu s hlavou V této části, s výjimkou článku 379 pro vypořádací riziko.“

47) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 92a

Požadavky na kapitál a způsobilé závazky G-SVI

1.  S výhradou článků 93 a 94 a výjimek stanovených v odstavci 2 tohoto článku platí, že instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, musí vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:

a) 

na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4;

b) 

na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4.

2.  Požadavky stanovené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:

a) 

do tří let od data, kdy instituce nebo skupina, jejíž je instituce součástí, byla určena jako G-SVI;

b) 

do dvou let od data, kdy orgán příslušný k řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle směrnice 2014/59/EU;

c) 

do dvou let od data, kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU, jímž byly kapitálové nástroje a další závazky odepsány nebo konvertovány na položky kmenového kapitálu tier 1 za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez uplatnění nástrojů k řešení krize.

3.  Pokud souhrn plynoucí z uplatnění požadavku stanoveného v odst. 1 písm. a) tohoto článku na každý subjekt řešící krizi ze stejné G-SVI překročí požadavek na kapitál a způsobilé závazky vypočtený v souladu s článkem 12a tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize mateřské instituce v EU po konzultaci s ostatními relevantními orgány příslušnými k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 4 nebo čl. 45h odst. 1 směrnice 2014/59/EU.

Článek 92b

Požadavek na kapitál a způsobilé závazky G-SVI mimo EU

1.  Instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU a nejsou subjekty řešícími krizi, musí vždy splňovat požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které se rovnají 90 % požadavků na kapitál a způsobilé závazky stanovených v článku 92a.

2.  Pro účely dodržení odstavce 1 se nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků zohlední pouze tehdy, pokud je vlastní nejvyšší mateřský podnik G-SVI mimo EU a byly vydány buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v rámci téže skupiny, jsou-li všechny tyto subjekty usazeny ve stejné třetí zemi jako nejvyšší mateřský podnik nebo v členském státě.

3.  Nástroj způsobilých závazků se pro účely dodržení odstavce 1 zohlední pouze tehdy, pokud splňuje všechny tyto další podmínky:

a) 

v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU stojí pohledávka plynoucí z tohoto závazku až za pohledávkami plynoucími ze závazků, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a které nelze považovat za kapitál;

b) 

podléhá pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU.“

48) 

Článek 94 se nahrazuje tímto:

„Článek 94

Výjimka pro malá obchodní portfolia

1.  Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:

a) 

5 % celkových aktiv instituce;

b) 

50 milionům EUR.

2.  Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) splněny, může instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia takto:

a) 

u kontraktů uvedených v příloze II bodě 1, kontraktů týkajících se akcií uvedených v příloze II bodě 3 a úvěrových derivátů mohou instituce vyjmout tyto pozice z kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 3 písm. b);

b) 

u pozic v obchodním portfoliu neuvedených v písmeni a) tohoto odstavce mohou instituce nahradit kapitálový požadavek podle čl. 92 odst. 3 písm. b) požadavkem vypočteným v souladu s čl. 92 odst. 3 písm. a).

3.  Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia pro účely odstavce 1 na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

do výpočtu jsou zahrnuty všechny pozice zařazené do obchodního portfolia v souladu s článkem 104 s výjimkou těchto pozic:

i) 

pozic týkajících se cizích měn a komodit,

ii) 

pozic v úvěrových derivátech, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, a transakcí s úvěrovými deriváty, jež dokonale kompenzují tržní riziko tohoto vnitřního zajištění, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 3;

b) 

všechny pozice zahrnuté do výpočtu v souladu s písmenem a) jsou k danému dni oceněny v tržní hodnotě; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

c) 

absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.

4.  Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) tohoto článku splněny, a to bez ohledu na povinnosti stanovené v článcích 74 a 83 směrnice 2013/36/EU, čl. 102 odst. 3 a 4 a články 103 a 104b tohoto nařízení se nepoužijí.

5.  Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2.

6.  Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.

7.  Instituce do tří měsíců přestane vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnované do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 v některém z těchto případů:

a) 

instituce nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;

b) 

instituce nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu více než šesti z uplynulých dvanácti měsíců.

8.  Pokud instituce přestala vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s tímto článkem, může tyto požadavky pro své transakce zahrnuté do obchodního portfolia znovu vypočítávat v souladu s tímto článkem pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.

9.  Instituce neotevře, nekoupí ani neprodá pozici v obchodním portfoliu pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavce 1 během měsíčního posuzování.“

49) 

V části třetí hlavě I se zrušuje kapitola 2.

50) 

Článek 102 se mění takto:

a) 

odstavce 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:

„2.  Záměr obchodovat je třeba prokázat pomocí strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s články 103, 104 a 104a.

3.  Instituce vytvoří a udržují systémy a kontrolní mechanismy pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s článkem 103.

4.  Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 se pozice v obchodním portfoliu přiřazují obchodním útvarům vytvořeným v souladu s článkem 104b.“;

b) 

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.  Pozice v obchodním portfoliu podléhají požadavkům na obezřetné oceňování uvedeným v článku 105.

6.  Instituce zachází s vnitřním zajištěním v souladu s článkem 106.“

51) 

Článek 103 se nahrazuje tímto:

„Článek 103

Řízení obchodního portfolia

1.  Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkové řízení obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy vymezují alespoň:

a) 

činnosti, které instituce považuje za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;

b) 

rozsah, v jakém lze pozici denně přeceňovat tržní hodnotou podle situace na aktivním a likvidním obousměrném trhu;

c) 

u pozic oceňovaných pomocí modelu rozsah, v jakém instituce může:

i) 

určit všechna podstatná rizika spojená s pozicí,

ii) 

zajistit se proti všem podstatným rizikům spojeným s pozicí pomocí nástrojů, pro které existuje aktivní a likvidní obousměrný trh,

iii) 

spolehlivě odhadnout klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;

d) 

rozsah, v jakém instituce může a je povinna generovat ocenění pozice, které lze systematicky externě validovat;

e) 

rozsah, v jakém by právní omezení nebo jiné provozní požadavky ovlivnily schopnost instituce uzavřít nebo zajistit pozici v krátkém období;

f) 

rozsah, v jakém instituce může a je povinna aktivně řídit rizika spojená s pozicemi v rámci obchodních operací;

g) 

rozsah, v jakém instituce může reklasifikovat riziko nebo pozice mezi investičním a obchodním portfoliem, a požadavky na tuto reklasifikaci podle článku 104a.

2.  Při řízení svých pozic či portfolií pozic v obchodním portfoliu musí instituce splňovat všechny tyto požadavky:

a) 

instituce musí mít zavedenu jednoznačně zdokumentovanou strategii obchodování pro pozice nebo portfolia v obchodním portfoliu, která je schválená vrcholným vedením a zahrnuje očekávané období držení;

b) 

instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu; tyto zásady a postupy zahrnují:

i) 

vymezení pozic nebo portfolií pozic, které může každý obchodní útvar nebo případně určený obchodník otevírat,

ii) 

stanovení limitů na pozice a sledování jejich přiměřenosti,

iii) 

zajištění toho, aby obchodníci byli oprávněni otevírat a řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií,

iv) 

zajištění toho, aby pozice byly hlášeny vrcholnému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizik instituce,

v) 

zajištění toho, aby pozice byly aktivně sledovány s ohledem na zdroje informací o trhu a byla posouzena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik jejích složek, včetně posouzení, kvality a dostupnosti tržních vstupů pro proces oceňování, úrovně obratu a objemu pozic obchodovaných na trhu,

vi) 

aktivní postupy a kontroly pro boj proti podvodům;

c) 

instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro sledování pozic vzhledem ke své strategii obchodování, včetně sledování obratu a pozic, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení.“

52) 

V článku 104 se zrušuje odstavec 2.

53) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 104a

Reklasifikace pozice

1.  Instituce mají zavedeny jasně definované zásady pro určení výjimečných okolností, které odůvodňují reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak reklasifikaci pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu za účelem stanovení kapitálových požadavků ke spokojenosti příslušných orgánů. Instituce tyto zásady alespoň jednou ročně přezkoumají.

EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do 28. června 2024 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, příslušné orgány vyrozumí EBA o svém rozhodnutí udělit instituci svolení k reklasifikaci pozice podle odstavce 2 tohoto článku a k tomuto rozhodnutí poskytnou důvody.

2.  Příslušné orgány udělí svolení k reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu pro účely stanovení kapitálových požadavků pouze tehdy, pokud instituce poskytla příslušným orgánům písemné důkazy, že její rozhodnutí reklasifikovat tuto pozici je výsledkem výjimečné okolnosti, která je v souladu se zásadami, jež má instituce zavedeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. K tomuto účelu instituce poskytne dostatečné důkazy o tom, že pozice již nesplňuje podmínku, aby byla zařazena jako pozice v obchodním portfoliu nebo investičním portfoliu podle článku 104.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci schválí vedoucí orgán.

3.  V případech, kdy příslušný orgán udělil svolení k reklasifikaci pozice v souladu s odstavcem 2, instituce, která toto svolení obdržela:

a) 

neprodleně veřejně zpřístupní:

i) 

informaci, že její pozice byla reklasifikována, a

ii) 

má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, objem tohoto snížení, a

b) 

má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, neuzná tento účinek, dokud daná pozice nedosáhne splatnosti, ledaže jí příslušný orgán povolí tento účinek uznat k dřívějšímu dni.

4.  Instituce vypočítá čistou změnu výše svých kapitálových požadavků vyplývající z reklasifikace pozice jako rozdíl mezi kapitálovými požadavky bezprostředně po reklasifikaci a kapitálovými požadavky bezprostředně před reklasifikací, přičemž každé vypočítá v souladu s článkem 92. Při výpočtu se nezohledňují účinky žádných jiných faktorů než reklasifikace.

5.  Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná.

Článek 104b

Požadavky na obchodní útvar

1.  Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud splňují dohodnutou obchodní strategii pro obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.  Obchodní útvary instituce vždy splňují všechny tyto požadavky:

a) 

každý obchodní útvar má jasnou a specifickou obchodní strategii a strukturu řízení rizik, která je přiměřená jeho obchodní strategii;

b) 

každý obchodní útvar má jasnou organizační strukturu; pozice v daném obchodním útvaru jsou řízeny určenými obchodníky v rámci instituce; každý obchodník má v rámci obchodního útvaru zvláštní funkce; každý obchodník je přidělen pouze jednomu obchodnímu útvaru;

c) 

limity pozice jsou v každém obchodním útvaru stanoveny v souladu s obchodní strategií tohoto obchodního útvaru;

d) 

zprávy o činnosti, ziskovosti, řízení rizik a regulatorních požadavcích na úrovni obchodního útvaru se vypracovávají alespoň jednou týdně a pravidelně se sdělují vedoucímu orgánu;

e) 

každý obchodní útvar má jasný roční obchodní plán včetně řádně vymezených zásad odměňování na základě spolehlivých kritérií používaných k měření výkonnosti;

f) 

jednou měsíčně se za každý obchodní útvar vypracovávají zprávy o splatných pozicích, případech porušení vnitrodenních a denních limitů obchodování, jakož i opatřeních, jež instituce přijala k řešení těchto porušení, a posouzení likvidity trhu, které jsou poskytovány příslušným orgánům.

3.  Odchylně od odst. 2 písm. b) může instituce přidělit obchodníka více než jednomu obchodnímu útvaru, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že přidělení bylo provedeno v důsledku úvah souvisejících s obchodováním nebo zdroji a jsou při něm dodrženy ostatní kvalitativní požadavky, které tento článek stanoví pro obchodníky a obchodní útvary.

4.  Instituce oznámí příslušným orgánům způsob, jakým zajišťují soulad s odstavcem 2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce změnila strukturu nebo organizaci svých obchodních útvarů za účelem zajištění souladu s tímto článkem.“

54) 

Článek 105 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Veškeré pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou se řídí zásadami obezřetného oceňování uvedenými v tomto článku. Instituce zejména zajistí, aby obezřetné oceňování pozic v obchodním portfoliu bylo prováděno s odpovídajícím stupněm jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, požadavky obezřetnosti a přiměřenosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků týkajících se pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou.“;

b) 

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.  Instituce přeceňují pozice v obchodním portfoliu reálnou hodnotou alespoň jednou denně. Změny hodnoty těchto pozic se vykazují ve výsledovce instituce.

4.  Instituce provádějí tržní přecenění pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, kdykoli je to možné, a to rovněž při uplatnění příslušného kapitálového zacházení na tyto pozice.“;

c) 

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  Kde tržní ocenění není možné, používají instituce konzervativní ocenění pozic a portfolií pomocí modelu, a to rovněž při výpočtu kapitálových požadavků pro pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou.“;

d) 

v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na obchodních útvarech a nezávisle testován, včetně validace matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.“;

e) 

v odstavci 11 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) dodatečný čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice za horizonty likvidity, které byly přiřazeny rizikovým faktorům pozice v souladu s článkem 325bd;“.

55) 

Článek 106 se mění takto:

a) 

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Požadavky stanovené v odstavci 1 se uplatňují, aniž jsou dotčeny požadavky vztahující se na zajištěnou pozici v investičním portfoliu nebo případně v obchodním portfoliu.

3.  Pokud instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úvěrovém derivátu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s úvěrovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i úvěrový derivát uzavřený s třetí stranou jsou za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.“;

b) 

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.  Pokud instituce zajišťuje expozici akciového rizika v investičním portfoliu pomocí akciového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato akciová derivátová pozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice akciového rizika v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné akciové derivátové transakce se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i akciový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění jsou pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.

5.  Pokud instituce zajišťuje expozice úrokového rizika v investičním portfoliu pomocí pozice v úrokovém riziku zařazené do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úrokovém riziku pro účely posouzení úrokového rizika plynoucího z investičních pozic v souladu s články 84 a 98 směrnice 2013/36/EU za vnitřní zajištění, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pozice byla zařazena do samostatného portfolia odděleného od ostatních pozic v obchodním portfoliu, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může instituce do tohoto portfolia zařadit i jiné pozice v úrokovém riziku otevřené s třetími stranami nebo se svým vlastním obchodním portfoliem, pokud může tržní riziko těchto pozic v úrokovém riziku otevřených s vlastním obchodním portfoliem dokonale kompenzovat otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;

b) 

pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 byla pozice přiřazena obchodnímu útvaru vytvořenému v souladu s článkem 104b, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může obchodní útvar otevřít jiné pozice v úrokovém riziku s třetími stranami nebo jinými obchodními útvary instituce, pokud tyto jiné obchodní útvary dokonale kompenzují tržní riziko těchto jiných pozic v úrokovém riziku otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;

c) 

instituce plně zdokumentovala, jak pozice zmírňuje úrokové riziko vyplývající z pozic v investičním portfoliu pro účely požadavků stanovených v článcích 84 a 98 směrnice 2013/36/EU.

6.  Kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) se vypočítají samostatně a doplňují kapitálové požadavky pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.

7.  Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v článku 430b se kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) tohoto článku nebo případně přiřazených obchodnímu útvaru nebo otevřených tímto útvarem podle odst. 5 písm. b) tohoto článku vypočítají samostatně jako samostatné portfolio a doplňují výpočet kapitálových požadavků pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.“

56) 

V článku 107 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.  Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičnímu podniku ze třetí země, úvěrové instituci ze třetí země a burze ze třetí země zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.“

57) 

V článku 117 se odstavec 2 mění takto:

a) 

doplňují se nová písmena, která znějí:

„o) 

Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association);

p) 

Asijská banka pro investice do infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank).“;

b) 

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Komise je zmocněna změnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem pozměnit v souladu s mezinárodními standardy seznam mezinárodních rozvojových bank uvedený v prvním pododstavci.“

58) 

V článku 118 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii;“.

59) 

V článku 123 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Expozicím plynoucím z půjček poskytnutých úvěrovou institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka se přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

za účelem splacení půjčky udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané úvěrové instituci a tyto měsíční platby týkající se půjčky odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;

b) 

rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním, které dlužník uzavřel ve prospěch úvěrové instituce;

c) 

měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi půjčkami splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b) nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;

d) 

maximální původní doba splatnosti půjčky nepřesahuje 10 let.“

60) 

Článek 124 se nahrazuje tímto:

„Článek 124

Expozice zajištěné nemovitostmi

1.  Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článcích 125 nebo 126, přidělí se expozici nebo jakékoli její části plně zajištěné nemovitostmi riziková váha 100 %, s výjimkou jakékoli části expozice, která je zařazena do jiné kategorie expozic. Části expozice převyšující hodnotu zástavního práva nemovitosti se přidělí riziková váha použitelná pro nezajištěné expozice zapojené protistrany.

Část expozice, která je považována za plně zajištěnou nemovitostmi, nesmí být vyšší než zastavená výše tržní hodnoty daných nemovitostí nebo v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, zástavní hodnota daných nemovitostí.

1a.  Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 2. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 2.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

2.  Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a všech ostatních relevantních ukazatelů posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně, zda riziková váha 35 % uvedená v článku 125 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné obytnými nemovitostmi, a riziková váha 50 % uvedená v článku 126 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi jsou odpovídajícím způsobem založeny na:

a) 

realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;

b) 

budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic plně zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2.

Orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vyrozumí EBA a ESRB o veškerých úpravách rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedených podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanovit rizikové váhy v těchto rozpětích:

a) 

35 až 150 % pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi;

b) 

50 % až 150 % pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi.

3.  Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odst. 2 druhého pododstavce, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.

4.  EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti podle odstavce 1 a druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odst. 2 prvním pododstavci.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) 

faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odst. 2 druhém pododstavci,

b) 

orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 1a při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

6.  Instituce jednoho členského státu použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 2, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“

61) 

V článku 128 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.  Instituce přidělí rizikovou váhu 150 % expozicím, které jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem.

2.  Pro účely tohoto článku zachází instituce s kteroukoli z níže uvedených expozic jako s expozicemi spojenými s obzvláště vysokým rizikem:

a) 

investice do podniků rizikového kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází v souladu s článkem 132;

b) 

investice do soukromého kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází v souladu s článkem 132;

c) 

spekulativní financování nemovitostí.“

62) 

Článek 132 se nahrazuje tímto:

„Článek 132

Kapitálové požadavky pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování, vypočtený v souladu s přístupy uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci, vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.

2.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, mohou instituce uplatnit průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 nebo přístup založený na pověření v souladu s čl. 132a odst. 2.

S výhradou čl. 132b odst. 2 přidělí instituce, které neuplatňují průhledový přístup ani přístup založený na pověření, svým expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování rizikovou váhu 1 250  % („záložní přístup“).

Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto odstavci za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.

3.  Instituce mohou určit objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

subjekt kolektivního investování je jedním z těchto subjektů:

i) 

subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který se řídí směrnicí 2009/65/ES,

ii) 

alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů registrovaným podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2011/61/EU,

iii) 

alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 6 směrnice 2011/61/EU,

iv) 

alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 37 směrnice 2011/61/EU,

v) 

mimounijním alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů a nabízeným podle článku 42 směrnice 2011/61/EU,

vi) 

mimounijním alternativním investičním fondem nenabízeným v Unii a spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů usazeným ve třetí zemi, na niž se vztahuje akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 67 odst. 6 směrnice 2011/61/EU;

b) 

prospekt subjektu kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument zahrnuje:

i) 

kategorie aktiv, do kterých je danému subjektu kolektivního investování povoleno investovat,

ii) 

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;

c) 

podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti splňuje tyto požadavky:

i) 

o expozicích subjektu kolektivního investování jsou podávány zprávy alespoň stejně často jako o expozicích instituce,

ii) 

členění finančních informací je dostatečné k tomu, aby instituci umožnilo vypočítat objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem, který zvolila,

iii) 

pokud instituce použije průhledový přístup, informace o podkladových expozicích jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce mohou mnohostranné a dvoustranné rozvojové banky a jiné instituce, které do subjektu kolektivního investování investují společně s mnohostrannými nebo dvoustrannými rozvojovými bankami, určit objem rizikově vážené expozice expozic daného subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto odstavce a investiční pověření subjektu kolektivního investování omezuje druhy aktiv, do nichž může subjekt kolektivního investování investovat, na aktiva podporující udržitelný rozvoj v rozvojových zemích.

Instituce oznámí svému příslušnému orgánu subjekty kolektivního investování, u kterých uplatňují zacházení uvedené v druhém pododstavci.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) bodu i), určuje-li instituce objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem založeným na pověření, může být podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti omezeno na investiční pověření subjektu kolektivního investování a jakékoli jeho změny a pouze na okamžiky, kdy instituce expozici vůči subjektu kolektivního investování nabude poprvé a kdy dochází ke změně investičního pověření subjektu kolektivního investování.

4.  Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, mohou spoléhat na výpočty třetí strany za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

třetí stranou je jeden z těchto subjektů:

i) 

depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,

ii) 

v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmene, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje podmínku stanovenou v odst. 3 písm. a);

b) 

třetí strana provádí v závislosti na daném případě výpočet v souladu s přístupy uvedenými v čl. 132a odst. 1, 2 nebo 3;

c) 

správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

5.  Pokud instituce použije pro účely výpočtu objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 1“) přístupy uvedené v článku 132a a kterákoli z podkladových expozic subjektu kolektivního investování úrovně 1 je expozicí ve formě podílových jednotek nebo akcií v jiném subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 2“), lze objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování úrovně 2 vypočítat pomocí kteréhokoli ze tří přístupů popsaných v odstavci 2 tohoto článku. K výpočtu objemů rizikově vážené expozice expozic subjektů kolektivního investování úrovně 3 a jakékoli následné úrovně může instituce použít průhledový přístup pouze tehdy, pokud tento přístup použila pro výpočet na předchozí úrovni. Ve všech ostatních případech použije záložní přístup.

6.  Objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s průhledovým přístupem a přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 1 a 2 nepřesáhne objem rizikově vážené expozice expozic tohoto subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu se záložním přístupem.

7.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce uplatňující průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 vypočítat objem rizikově vážené expozice svých expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí rizikovou váhou (

image

) vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v článku 132c, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) 

instituce oceňují podílové jednotky nebo akcie držené v subjektu kolektivního investování v historických cenách, avšak při uplatňování průhledového přístupu oceňují podkladová aktiva tohoto subjektu kolektivního investování reálnou hodnotou;

b) 

změna tržní hodnoty podílových jednotek nebo akcií, jejichž hodnotu instituce oceňují v historických cenách, nemění ani objem kapitálu těchto institucí, ani hodnotu expozice spojené s takto drženými podílovými jednotkami nebo akciemi.“

63) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 132a

Přístupy k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

1.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy těmito institucemi.

2.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování k uplatnění průhledového přístupu, vypočítat objem rizikově vážené expozice těchto expozic v souladu s limity stanovenými v pověření subjektu kolektivního investování a příslušném právu.

Výpočty uvedené v prvním pododstavci provedou instituce za uplatnění předpokladu, že subjektu kolektivního investování nejprve vzniknou expozice v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva v expozicích, k nimž se váže nejvyšší kapitálový požadavek, a poté mu vznikají expozice v sestupném pořadí, dokud není dosaženo limitu maximální celkové expozice, a že subjekt kolektivního investování v příslušných případech uplatňuje páku v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva.

Instituce provedou výpočty uvedené v prvním pododstavci v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, v kapitole 5 a v oddílech 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy.

3.  Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní způsob, jakým instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice podle odstavce 2, pokud jeden nebo několik vstupů potřebných pro tento výpočet není k dispozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 132b

Vynětí z přístupů k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

1.  Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků držené subjektem kolektivního investování, které odečítají v souladu s čl. 36 odst. 1 a články 56, 66 a 72e.

2.  Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování uvedených v čl. 150 odst. 1 písm. g) a h) a namísto toho u těchto expozic použít zacházení podle článku 133.

Článek 132c

Zacházení s podrozvahovými expozicemi vůči subjektům kolektivního investování

1.  Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové položky s potenciálem konverze na expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty expozice těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí touto rizikovou váhou:

a) 

v případě všech expozic, u nichž instituce uplatňují jeden z přístupů uvedených v článku 132a:

image

kde:

image

=

riziková váha;

i

=

index označující subjekt kolektivního investování;

RWAEi

=

objem vypočtený v souladu s článkem 132a pro subjekt kolektivního investování i;

image

=

hodnota expozice expozic subjektu kolektivního investováníi;

Ai

=

účetní hodnota aktiv subjektu kolektivního investováníi; a

EQi

=

účetní hodnota vlastního kapitálu subjektu kolektivního investováníi;

b) 
v případě všech ostatních expozic

image

.

2.  Instituce vypočítají hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty, který splňuje podmínky podle odstavce 3 tohoto článku, jako diskontovanou současnou hodnotu zaručené částky za použití bezrizikového diskontního faktoru. Hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty mohou snížit o jakékoli ztráty uznané ve vztahu k tomuto příslibu podle příslušného mezinárodního účetního standardu.

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty, které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, tak, že hodnotu expozice těchto expozic vynásobí konverzním faktorem ve výši 20 % a rizikovou váhou odvozenou podle článku 132 nebo 152.

3.  Instituce určí objem rizikově vážené expozice pro podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty v souladu s odstavcem 2, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podrozvahová expozice instituce je příslibem minimální hodnoty pro investice do podílových jednotek nebo akcií jednoho nebo více subjektů kolektivního investování, kterou je instituce povinna v rámci příslibu minimální hodnoty vyplatit, pokud je v jednom nebo více okamžicích v čase tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nižší než předem určený limit, jak je stanoveno ve smlouvě;

b) 

subjekt kolektivního investování je kterýmkoli z těchto subjektů:

i) 

subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů ve smyslu směrnice 2009/65/ES nebo

ii) 

alternativním investičním fondem ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který investuje výhradně do převoditelných cenných papírů nebo jiných likvidních finančních aktiv uvedených v čl. 50 odst. 1 směrnice 2009/65/ES, jestliže pověření alternativního investičního fondu neumožňuje využít páky, která by převyšovala páku povolenou podle čl. 51 odst. 3 směrnice 2009/65/ES;

c) 

současná tržní hodnota podkladových expozic subjektu kolektivního investování, které jsou podkladem příslibu minimální hodnoty, bez zohlednění účinku podrozvahových příslibů minimální hodnoty pokrývá současnou hodnotu limitu uvedeného v tomto příslibu nebo ji převyšuje;

d) 

jestliže se rozdíl, o který tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování převyšuje současnou hodnotu příslibu minimální hodnoty, sníží, může instituce nebo jiný podnik, podléhá-li témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama instituce v souladu s tímto nařízením, směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2002/87/ES, ovlivnit složení podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nebo jinak omezit potenciál dalšího snižování tohoto rozdílu;

e) 

koncovým přímým nebo nepřímým beneficientem příslibu minimální hodnoty je obvykle neprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU.“

64) 

V čl. 144 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g) instituce vypočítala kapitálové požadavky vyplývající z jejích odhadů rizikových parametrů podle přístupu IRB a je schopna předkládat zprávy, jak vyžaduje článek 430;“.

65) 

Článek 152 se nahrazuje tímto:

„Článek 152

Zacházení s expozicemi ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  Instituce vypočítají objemy rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2 a 5 vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.

2.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto podkladové expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy institucemi.

3.  Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

4.  Instituce, které uplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a které splňují podmínky pro trvalé částečné použití v souladu s článkem 150 nebo které nesplňují podmínky pro používání metod stanovených v této kapitole nebo jedné či více metod stanovených v kapitole 5 pro všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování či pro jejich části, vypočítají objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v souladu s těmito zásadami:

a) 

pro expozice, které jsou zařazeny do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e), použijí instituce metodu zjednodušené rizikové váhy stanovenou v čl. 155 odst. 2;

b) 

pro expozice, které jsou zařazeny do položek představujících kategorii sekuritizovaných pozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. f), použijí instituce zacházení stanovené v článku 254, jako by tyto expozice držely přímo uvedené instituce;

c) 

pro všechny ostatní podkladové expozice použijí instituce standardizovaný přístup stanovený v kapitole 2 této hlavy.

Pokud není instituce pro účely prvního pododstavce písm. a) schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi.

5.  Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, vypočítat objem rizikově vážené expozice pro tyto expozice v souladu s přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 2. Nicméně pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku použijí instituce přístupy stanovené v příslušném písmenu.

6.  S výhradou čl. 132b odst. 2 použijí instituce, které neuplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku ani přístup založený na pověření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, záložní přístup uvedený v čl. 132 odst. 2.

7.  Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.

8.  Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3, 4 a 5, mohou spoléhat na výpočty třetí strany, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

třetí stranou je jeden z těchto subjektů:

i) 

depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,

ii) 

v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmene, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a);

b) 

pro jiné expozice než ty, které jsou uvedeny v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku, třetí strana provádí výpočet v souladu s průhledovým přístupem stanoveným v čl. 132a odst. 1;

c) 

pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) třetí strana provádí výpočet v souladu s přístupy stanovenými v příslušném písmenu;

d) 

správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objemy rizikově vážených expozic u expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

9.  Pro účely tohoto článku se použijí čl. 132 odst. 5 a 6 a článek 132b. Pro účely tohoto článku se použije článek 132c a uplatní se rizikové váhy vypočtené v souladu s kapitolou 3 této hlavy.“

66) 

V článku 158 se vkládá nový odstavec, který zní:

„9a.  Výše očekávaných ztrát pro příslib minimální hodnoty splňující všechny požadavky stanovené v čl. 132c odst. 3 je nula.“

67) 

Článek 164 se nahrazuje tímto:

„Článek 164

Ztrátovost ze selhání (LGD)

1.  Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 této kapitoly a svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může použít vlastní odhad LGD.

2.  Osobní zajištění úvěrového rizika lze uznat za způsobilé úpravou odhadů hodnot PD nebo LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v čl. 183 odst. 1, 2 a 3 a svolení příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.

3.  Pro účely čl. 154 odst. 2 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění podle čl. 153 odst. 3 buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka, pokud se ručitel či dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.

4.  Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 10 %.

Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obchodními nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 15 %.

5.  Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 6. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 6.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

6.  Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a veškerých dalších relevantních ukazatelů a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 5 tohoto článku pravidelně, alespoň jednou ročně, zda jsou minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 nejsou přiměřené, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost hodnot LGD mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může pro tyto expozice nacházející se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu stanovit vyšší minimální hodnoty LGD. Tyto vyšší minimální hodnoty mohou být rovněž uplatňovány na úrovni jednoho nebo více segmentů nemovitostí tvořících součást těchto expozic.

Orgán určený v souladu s odstavcem 5 vyrozumí EBA a ESRB předtím, než učiní jakékoli rozhodnutí podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB tyto hodnoty LGD zveřejní.

7.  Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 stanoví vyšší minimální hodnoty LGD podle odstavce 6, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.

8.  EBA vypracuje ve spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, k nimž musí orgán určený v souladu s odstavcem 5 přihlédnout při posuzování přiměřenosti hodnot LGD v rámci posuzování podle odstavce 6.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

9.  ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) 

faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odstavci 6, a

b) 

orientační hodnoty, k nimž orgán určený v souladu s odstavcem 5 při stanovování vyšších minimálních hodnot LGD přihlíží.

10.  Instituce jednoho členského státu použijí vyšší minimální hodnoty LGD, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 6, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“

68) 

V čl. 201 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h) způsobilé ústřední protistrany.“

69) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 204a

Způsobilé druhy akciových derivátů

1.  Instituce mohou používat akciové deriváty, které jsou swapy veškerých výnosů nebo mají obdobnou ekonomickou podstatu jako způsobilé zajištění úvěrového rizika pouze za účelem provádění vnitřního zajištění.

Zajištění úvěrového rizika se nepovažuje za způsobilé zajištění úvěrového rizika v případě, kdy instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje odpovídající snížení hodnoty zajištěných aktiv ani snížením reálné hodnoty, ani tvorbou opravných položek.

2.  Pokud instituce provádí vnitřní zajištění pomocí akciového derivátu, aby toto vnitřní zajištění bylo považováno za způsobilé zajištění úvěrového rizika pro účely této kapitoly, musí být úvěrové riziko, které je převedeno do obchodního portfolia, převedeno na třetí stranu nebo strany.

Pokud bylo vnitřní zajištění provedeno v souladu s prvním pododstavcem a požadavky uvedené v této kapitole byly splněny, instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě pořizování osobního zajištění úvěrového rizika pravidla stanovená v oddílech 4 až 6 této kapitoly.“

70) 

Článek 223 se mění takto:

a) 

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě transakcí s OTC deriváty vypočítají instituce, které používají metodu stanovenou v kapitole 6 oddílu 6, hodnotu EVA takto:

EVA = E.“;
b) 

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě transakcí s OTC deriváty vezmou instituce, které používají metody stanovené v oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6, v úvahu účinky kolaterálu snižující riziko v souladu s ustanoveními v příslušných oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6.“

71) 

Článek 272 se mění takto:

a) 

bod 6) se nahrazuje tímto:

„6) 

„skupinou zajistitelných transakcí“ (hedging set) skupina transakcí v rámci jedné skupiny transakcí se započtením, u které je povoleno úplné nebo částečné započtení pro stanovení potenciální budoucí expozice podle metod uvedených v oddíle 3 nebo 4 této kapitoly;“

b) 

vkládá se nový bod, který zní:

„7a) 

„dohodou o jednosměrné marži“ maržová dohoda, podle níž musí instituce variační marže protistraně poskytnout, ale nemá nárok variační marži od této protistrany obdržet, nebo naopak;“

c) 

bod 12) se nahrazuje tímto:

„12) 

„současnou tržní hodnotou“ (dále jen „CMV“) čistá tržní hodnota všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu;“

d) 

vkládá se nový bod, který zní:

„12a) 

„částkou čistého nezávislého kolaterálu“ (dále jen „NICA“) úhrn o volatilitu upravené hodnoty čistého přijatého nebo případně poskytnutého kolaterálu v souvislosti se skupinou transakcí se započtením, s výjimkou variační marže;“.

72) 

Článek 273 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Instituce vypočítají hodnotu expozice pro kontrakty uvedené na seznamu v příloze II na základě jedné z metod uvedených v oddílech 3 až 6 v souladu s tímto článkem.

Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 4. Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 5.

Instituce mohou v rámci skupiny trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6. Jednotlivá instituce nesmí trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6.“;

b) 

odstavce 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:

„6.  Podle metod uvedených v oddílech 3 až 6 se hodnota expozice u dané protistrany rovná součtu hodnot expozic počítaných pro každou skupinu transakcí se započtením prováděných s touto protistranou.

Odchylně od prvního pododstavce se hodnota expozice v případech, kde se jedna maržová dohoda vztahuje na více skupin transakcí se započtením prováděných s touto protistranou a instituce používá k výpočtu hodnoty expozice těchto skupin transakcí se započtením jednu z metod stanovených v oddílech 3 až 6, vypočítá v souladu s příslušným oddílem.

Pro danou protistranu je hodnotou expozice u dané skupiny transakcí se započtením nástrojů OTC derivátů uvedených v příloze II vypočítanou podle této kapitoly větší z těchto hodnot: 0 a rozdíl mezi celkovou hodnotou expozice napříč všemi skupinami transakcí se započtením s touto protistranou a celkovou výší CVA u této protistrany zaúčtovanou institucí jako již nastalý odpis. Při výpočtu úvěrových úprav v ocenění se nezohlední žádné vyrovnávací úpravy debetní hodnoty přiřazené vlastnímu úvěrovému riziku podniku, která již byla odečtena od kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. c).

7.  Při výpočtu hodnoty expozice v souladu s metodami stanovenými v oddílech 3, 4 a 5 mohou instituce zacházet se dvěma OTC derivátovými smlouvami zahrnutými v téže dohodě o započtení, které si dokonale odpovídají, jako s jediným kontraktem, jehož pomyslná jistina se rovná nule.

Pro účely prvního pododstavce si dvě OTC derivátové smlouvy dokonale odpovídají, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) 

jejich rizikové pozice jsou opačné;

b) 

jejich vlastnosti, s výjimkou dne uzavření obchodu, jsou totožné;

c) 

jejich peněžní toky se v plném rozsahu vzájemně kompenzují.

8.  U expozic vyplývajících z transakcí s delší dobou vypořádání určí instituce hodnotu expozice za použití kterékoli z metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly bez ohledu na metodu zvolenou pro zacházení s OTC deriváty a s repo obchody, půjčkami či výpůjčkami cenných papírů nebo komodit a s maržovými obchody. Při výpočtu kapitálových požadavků pro transakce s delší dobou vypořádání může instituce, která uplatňuje přístup uvedený v kapitole 3, trvale a bez ohledu na důležitost takových pozic přidělit rizikové váhy podle přístupu uvedeného v kapitole 2.“;

c) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„9.  Pro účely metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly zacházejí instituce s transakcemi, u nichž bylo zjištěno specifické riziko pozitivní korelace, v souladu s čl. 291 odst. 2, 4, 5 a 6.“

73) 

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 273a

Podmínky pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice

1.  Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 4 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:

a) 

10 % celkových aktiv instituce;

b) 

300 milionům EUR.

2.  Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 5 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:

a) 

5 % celkových aktiv instituce;

b) 

100 milionům EUR.

3.  Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítají instituce objem svých rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

derivátové pozice jsou oceněny tržními hodnotami k danému dni; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

b) 

absolutní hodnota dlouhé derivátové pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké derivátové pozice;

c) 

musí být zahrnuty všechny derivátové pozice kromě úvěrových derivátů, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika v investičním portfoliu.

4.  Odchylně od odstavce 1 nebo případně odstavce 2 platí, že pokud derivátové obchody na konsolidovaném základě nepřekračují hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1nebo případně 2, může se instituce, která je do dané konsolidace zahrnuta a která by jinak z důvodu toho, že dané hraniční hodnoty překračuje na individuálním základě, musela uplatnit metodu stanovenou v oddíle 3 nebo 4, s výhradou souhlasu příslušných orgánů namísto toho rozhodnout, že bude uplatňovat metodu, jež by se použila na konsolidovaném základě.

5.  Instituce oznámí příslušným orgánům metody stanovené v oddílech 4 nebo 5, které používají nebo případně přestanou používat k výpočtu hodnoty expozice svých derivátových pozic.

6.  Instituce neotevře derivátovou transakci, ani nekoupí či neprodá derivátový nástroj pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavců 1 a 2 během měsíčního posuzování.

Článek 273b

Nedodržení podmínek pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice derivátů

1.  Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek uvedených v čl. 273a odst. 1 nebo 2, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.

2.  Instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5 do tří měsíců poté, co nastane jedna z těchto situací:

a) 

instituce nesplňuje podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;

b) 

instituce nesplňuje podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) déle než šest měsíců během předchozích 12 měsíců.

3.  V případě, že instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5, může hodnoty expozice svých derivátových pozic pomocí metod stanovených v oddíle 4 nebo 5 znovu vypočítávat pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1 nebo 2 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.“

74) 

V části třetí hlavě II kapitole 6 se oddíly 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

Oddíl 3

Standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany

Článek 274

Hodnota expozice

1.  Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením pro všechny transakce spadající pod dohodu o započtení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dohoda o započtení patří k jednomu z druhů dohod o započtení uvedených v článku 295;

b) 

dohoda o započtení byla uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296;

c) 

v souvislosti s dohodou o započtení splnila instituce povinnosti stanovené v článku 297.

Pokud některá z podmínek stanovených v prvním pododstavci není splněna, musí instituce zacházet s každou transakcí, jako by to byla skupina transakcí se započtením sama o sobě.

2.  Instituce vypočítají hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku protistrany takto:

Hodnota expozice = α (RC + PFE)
kde:

RC

=

reprodukční náklady vypočítané v souladu s článkem 275; a

PFE

=

potenciální budoucí expozice vypočítaná v souladu s článkem 278;

α

=

1,4.

3.  Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením podléhající dohodě o smluvní marži je omezena na hodnotu expozice stejné skupiny transakcí se započtením nepodléhající žádné formě maržové dohody.

4.  Pokud se ke stejné skupině transakcí se započtením vztahuje více maržových dohod, přidělí instituce každou maržovou dohodu skupině transakcí ve skupině transakcí se započtením, ke které se tato maržová dohoda smluvně vztahuje, a vypočítá hodnotu expozice zvlášť pro každou z těchto seskupených transakcí.

5.  Instituce mohou nastavit na nulu hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením, která splňuje všechny následující podmínky:

a) 

skupina transakcí se započtením je složena výhradně z prodaných opcí;

b) 

současná tržní hodnota skupiny transakcí se započtením je vždy negativní;

c) 

prémie všech opcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením obdržela instituce předem k zajištění plnění smluv;

d) 

skupina transakcí se započtením nepodléhá žádné maržové dohodě.

6.  Pro účely výpočtu hodnoty expozice skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto oddílem instituce ve skupině transakcí se započtením nahradí transakci, která je konečnou lineární kombinací nakoupených nebo prodaných kupních nebo prodejních opcí, všemi jednotlivými opcemi, které tvoří danou lineární kombinaci, branými jako jednotlivá transakce. S každou takovou kombinací opcí se zachází jako s jednotlivou transakcí ve skupině transakcí se započtením, v níž je kombinace pro účely výpočtu hodnoty expozice zahrnuta.

7.  Hodnota expozice transakce s úvěrovými deriváty, která představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může být omezena na výši nevypořádané neuhrazené prémie, pokud se s ní zachází jako se skupinou transakcí se započtením samou o sobě, která nepodléhá maržové dohodě.

Článek 275

Reprodukční náklady

1.  Instituce vypočítají reprodukční náklady (RC) pro skupiny transakcí se započtením, které nepodléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV – NICA, 0}

2.  Instituce vypočítají reprodukční náklady pro jednotlivé skupiny transakcí se započtením, které podléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV – VM – NICA, TH + MTA – NICA, 0}
kde:

RC

=

reprodukční náklady;

VM

=

hodnota čisté variační marže ke skupině transakcí se započtením, která je pravidelně přijímána nebo poskytována ke zmírnění změn v CMV skupiny transakcí se započtením, upravená o volatilitu;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody.

3.  Instituce vypočítají reprodukční náklady pro více skupin transakcí se započtením, které podléhají téže maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

i

=

index označující skupiny transakcí se započtením, které podléhají jediné maržové dohodě;

CMVi

=

CMV skupiny transakcí se započtením „i“;

VMMA

=

celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován ke zmírnění změn v CMV více skupin transakcí se započtením, upravená o volatilitu; a

NICAMA

=

celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován k více skupinám transakcí se započtením jiným než VMMA, upravená o volatilitu.

Pro účely prvního pododstavce může být NICAMA vypočítávána na úrovni obchodu, na úrovni skupiny transakcí se započtením nebo na úrovni všech skupin transakcí se započtením, na něž se maržová dohoda vztahuje, v závislosti na úrovni, na níž se maržová dohoda uplatňuje.

Článek 276

Uznání kolaterálu a zacházení s kolaterálem

1.  Pro účely tohoto oddílu vypočítají instituce výše kolaterálu VM, VMMA, NICA a NICAMA uplatněním všech těchto požadavků:

a) 

pokud všechny transakce zahrnuté do skupiny transakcí se započtením patří do obchodního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článků 197 a 299;

b) 

pokud skupina transakcí se započtením obsahuje alespoň jednu transakci patřící do investičního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článku 197;

c) 

kolaterál přijatý od protistrany je uznán s kladným znaménkem a kolaterál poskytnutý protistraně je uznán se záporným znaménkem;

d) 

o volatilitu upravená hodnota jakéhokoli druhu přijatého nebo poskytnutého kolaterálu se vypočítá v souladu s článkem 223; pro účely tohoto výpočtu instituce nepoužívají metodu stanovenou v článku 225;

e) 

stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VM i NICA;

f) 

stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VMMA i NICAMA;

g) 

jakýkoli kolaterál poskytnutý protistraně, který je oddělen od aktiv dané protistrany, a v důsledku tohoto oddělení je odolný vůči úpadku v případě selhání nebo platební neschopnosti této protistrany, není při výpočtu NICA a NICAMA uznán.

2.  Pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu podle odst. 1 písm. d) tohoto článku instituce nahradí vzorec stanovený v čl. 223 odst. 2 tímto vzorcem:

CVA = C · (1 + HC + Hfx)
kde:
CVA = volatilita upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu; a
C = kolaterál;
Hc a Hfx jsou vymezeny v souladu s čl. 223 odst. 2.

3.  Pro účely odst. 1 písm. d) instituce stanoví dobu do realizace relevantní pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty jakéhokoli přijatého či poskytnutého kolaterálu v souladu s jedním z těchto časových horizontů:

a) 

jeden rok pro skupiny transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1;

b) 

období krytí rizika marží určené v souladu s čl. 279c odst. 1 písm. b) pro skupiny transakcí se započtením uvedené v čl. 275 odst. 2 a 3.

Článek 277

Přiřazování transakcí ke kategoriím rizika

1.  K určení potenciální budoucí expozice souboru transakcí se započtením podle článku 278 musí instituce přiřadit každou transakci ze skupiny transakcí se započtením k jedné z těchto kategorií rizika:

a) 

úrokové riziko;

b) 

měnové riziko;

c) 

úvěrové riziko;

d) 

akciové riziko;

e) 

komoditní riziko;

f) 

ostatní rizika.

2.  Instituce musí provést přiřazení uvedené v odstavci 1 na základě primárního rizikového faktoru derivátové transakce. Primární rizikový faktor je jediným významným rizikovým faktorem derivátové transakce.

3.  Odchylně od odstavce 2 přiřadí instituce derivátové transakce, které mají více než jeden podstatný rizikový faktor, k více než jedné kategorii rizika. Pokud všechny podstatné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do stejné kategorie rizika, mají instituce povinnost přiřadit danou transakci k této kategorii rizika pouze jednou na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru. V případě, že významné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do různých kategorií rizika, přiřadí instituce tuto transakci jednou do každé kategorie rizika, pro kterou má transakce alespoň jeden významný rizikový faktor, na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru v dané kategorii rizik.

4.  Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 instituce při přiřazování transakcí ke kategoriím rizika uvedeným v odstavci 1 použijí tyto požadavky:

a) 

pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je inflační proměnná, přiřadí instituce transakci ke kategorii úrokového rizika;

b) 

pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je proměnná klimatických podmínek, přiřadí instituce transakci ke kategorii komoditního rizika.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

metodu pro identifikaci transakcí s pouze jedním významným rizikovým faktorem;

b) 

metodu pro identifikaci transakcí s více než jedním významným rizikovým faktorem a pro identifikaci nejvýznamnějšího z těchto rizikových faktorů pro účely odstavce 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 277a

Skupiny zajistitelných transakcí

1.  Instituce vytvoří příslušné skupiny zajistitelných transakcí pro každou kategorii rizika skupiny transakcí se započtením a zařadí každou transakci do těchto skupin zajistitelných transakcí takto:

a) 

transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně;

b) 

transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, založen na stejném měnovém páru;

c) 

všechny transakce přiřazené ke kategorii úvěrového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;

d) 

všechny transakce přiřazené ke kategorii akciového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;

e) 

transakce přiřazené ke kategorii komoditního rizika se zařadí do jedné z těchto pěti skupin zajistitelných transakcí na základě povahy jejich primárního rizikového faktoru nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 jejich nejvýznamnějšího rizikového faktoru dané kategorie rizika:

i) 

energie,

ii) 

kovy,

iii) 

zemědělské produkty,

iv) 

další komodity,

v) 

klimatické podmínky;

f) 

transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, pokud je jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které mají jako primární rizikový faktor inflační proměnnou, zařadí do samostatných skupin zajistitelných transakcí jiných, než jsou skupiny zajistitelných transakcí vytvořené pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které inflační proměnnou jako primární rizikový faktor nemají. Tyto transakce se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně.

2.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku instituce vytvoří samostatné individuální skupiny zajistitelných transakcí v každé kategorii rizika pro tyto transakce:

a) 

transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, buď tržně implikovaná volatilita, nebo realizovaná volatilita rizikového faktoru nebo korelace mezi dvěma rizikovými faktory;

b) 

transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, rozdíl mezi dvěma rizikovými faktory přiřazenými ke stejné kategorii rizika, nebo transakce, které se skládají ze dvou platebních komponent denominovaných v téže měně a pro které je rizikový faktor ze stejné kategorie rizika primárního rizikového faktoru obsažen ve druhé platební komponentě, než je ta, která obsahuje primární rizikový faktor.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li pár rizikových faktorů v těchto transakcích podle písmene b) totožný a oba rizikové faktory obsažené v tomto páru jsou pozitivně korelovány. V opačném případě instituce zařadí transakce uvedené v prvním pododstavci písm. b) do jedné ze skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 1 na základě pouze jednoho z obou rizikových faktorů uvedených v prvním pododstavci písm. b).

3.  Instituce zpřístupní na žádost příslušných orgánů počet skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pro každou kategorii rizika, spolu s primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, nebo párem rizikových faktorů každé z těchto skupin zajistitelných transakcí a s počtem transakcí v každé z těchto skupin zajistitelných transakcí.

Článek 278

Potenciální budoucí expozice

1.  Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici skupiny transakcí se započtením takto:

image

kde:

PFE

=

potenciální budoucí expozice;

a

=

index označující kategorie rizika zahrnuté do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením;

Navýšení(a)

=

navýšení pro kategorii rizika „a“ vypočtené v příslušných případech v souladu s články 280a až 280f; a

multiplikátor

=

násobící koeficient vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v odstavci 3.

Pro účely tohoto výpočtu instituce zahrnou navýšení pro danou kategorii rizika do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením, pokud k této kategorii rizika byla přiřazena alespoň jedna transakce ze skupiny transakcí se započtením.

2.  Potenciální budoucí expozice více skupin transakcí se zajištěním podléhajících jedné maržové dohodě, jak je uvedeno v čl. 275 odst. 3, se vypočte jako součet potenciálních budoucích expozic všech jednotlivých skupin transakcí se započtením, jako by nepodléhaly žádné formě maržové dohody.

3.  Pro účely odstavce 1 se multiplikátor vypočítá takto:



multiplikátor =

left accolade

1 pokud z ≥ 0

image

pokud

image

kde:

DolníMezm = 5 %;
y = 2 · (1 – DolníMez ) · ΣaNavýšení(a)



z =

left accolade

CMV – NICA u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.1

CMV – VM – NICA u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.2

CMVi – NICAi u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.3

NICAi

=

částka čistého nezávislého kolaterálu vypočtená pouze pro transakce, které jsou zahrnuty do skupiny transakcí se započtením „i“. NICAi se vypočítá na úrovni obchodu nebo na úrovni skupiny transakcí se započtením v závislosti na maržové dohodě.

Článek 279

Výpočet rizikové pozice

Pro účely výpočtu navýšení pro kategorie rizika podle článků 280a až 280f instituce vypočítají rizikovou pozici každé transakce ze skupiny transakcí se započtením takto:

riziková pozice = δ · AdjNot · MF
kde:

δ

=

dohledová delta transakce vypočtená v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279a;

AdjNot

=

upravená pomyslná částka transakce vypočtená v souladu s článkem 279b; a

MF

=

faktor splatnosti transakce vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279c.

Článek 279a

Dohledová delta

1.  Instituce vypočítají dohledovou deltu takto:

a) 

pro kupní a prodejní opce, které opravňují kupujícího opce k nákupu nebo prodeji podkladového nástroje za kladnou cenu k jednomu nebo více než jednomu budoucímu dni vyjma případů, kdy jsou tyto opce přiřazeny ke kategorii úrokového rizika, použijí instituce tento vzorec:

image

kde:

δ

=

dohledová delta;

znaménko

=

– 1, pokud je transakce prodanou kupní opcí nebo koupenou prodejní opcí;

znaménko

=

+ 1, pokud je transakce koupenou kupní opcí nebo prodanou prodejní opcí;

druh

=

– 1, pokud je transakce prodejní opcí;

druh

=

+ 1, pokud je transakce kupní opcí;

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné „x“;

P

=

spotová nebo forwardová cena podkladového nástroje opce. U opcí, jejichž peněžní toky závisejí na průměrné hodnotě ceny podkladového nástroje, se P rovná této průměrné hodnotě ke dni výpočtu;

K

=

realizační cena opce;

T

=

datum skončení platnosti opce. U opcí, které lze uplatnit pouze k jednomu budoucímu dni, je datem skončení platnosti tento budoucí den. U opcí, které lze uplatnit k více než jednomu budoucímu dni, je datem skončení platnosti nejpozdější z těchto dní. Datum skončení platnosti musí být vyjádřeno v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní; a

σ

=

regulatorní volatilita opce stanovená v souladu s tabulkou 1 na základě kategorie rizika transakce a povahy podkladového nástroje opce.



Tabulka 1

Kategorie rizika

Podkladový nástroj

Regulatorní volatilita

Měnové riziko

Všechny

15 %

Úvěrové riziko

Nástroj na jedno jméno

100 %

Nástroj na více jmen

80 %

Akciové riziko

Nástroj na jedno jméno

120 %

Nástroj na více jmen

75 %

Komoditní riziko

Elektřina

150 %

Ostatní komodity (kromě elektřiny)

70 %

Ostatní rizika

Všechny

150 %

Instituce používající forwardovou cenu podkladového nástroje opce zajistí, že:

i) 

forwardová cena je v souladu s charakteristikami opce,

ii) 

forwardová cena se vypočte pomocí příslušné úrokové míry platné k datu vykázání,

iii) 

forwardová cena integruje očekávané peněžní toky podkladového nástroje před skončením platnosti opce;

b) 

pro tranše syntetické sekuritizace a úvěrového derivátu n-tého selhání použijí instituce tento vzorec:

image

kde:



znaménko =

left accolade

+ 1 pokud bylo transakcí získáno zajištění úvěrového rizika

– 1 pokud bylo transakcí poskytnuto zajištění úvěrového rizika

A

=

záchytný bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách A = (n – 1)/k; a

D

=

uvolňující bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách D = n/k;

c) 

pro transakce, které nejsou uvedeny v písmenech a) nebo b), používají instituce tuto dohledovou deltu:



δ =

left accolade

+ 1 pokud je transakce dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika

– 1 pokud je transakce krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika

2.  Pro účely tohoto oddílu se dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 se rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru snižuje.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

vzorec, který instituce použijí pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika kompatibilní s tržními podmínkami, za nichž mohou být úrokové míry negativní, jakož i regulatorní volatilitu, která je vhodná pro tento vzorec, v souladu s vývojem v oblasti mezinárodní regulace;

b) 

způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 279b

Upravená pomyslná částka

1.  Instituce vypočítají upravenou pomyslnou částku takto:

a) 

pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika nebo kategorii úvěrového rizika vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku jako součin pomyslné částky derivátové smlouvy a dohledového duračního faktoru, který se vypočte takto:

image

kde:

R

=

dohledová diskontní sazba; R = 5 %;

S

=

doba mezi dnem zahájení transakce a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

E

=

doba mezi dnem ukončení transakce a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

Dnem zahájení transakce je nejbližší možný den, k němuž je stanovena nebo realizována alespoň jedna smluvní platba v rámci dané transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce, jiná než platby související s výměnou kolaterálu v maržové dohodě. V případě, že ke dni vykázání již transakce platby stanovila nebo realizovala, se den zahájení transakce rovná 0.

Zahrnuje-li transakce jeden nebo více smluvně stanovených budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti, rovná se den zahájení transakce nejbližšímu z těchto dní:

i) 

den nebo nejbližší z více budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti,

ii) 

den, kdy v rámci transakce začíná stanovování nebo realizace plateb jiných než plateb souvisejících s výměnou kolaterálu v maržové dohodě.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den zahájení transakce na základě nejbližšího dne, k němuž tento podkladový nástroj začíná stanovovat nebo realizovat platby.

Dnem ukončení transakce je nejzazší možný den, k němuž smluvní platba v rámci transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce je nebo může být realizována.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den ukončení transakce na základě poslední smluvní platby v rámci podkladového nástroje transakce.

Pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacené expozice docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se vypořádání nesplacené expozice k těmto specifickým datům považuje za smluvní platbu v rámci též transakce;

b) 

pro transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika vypočte instituce upravenou pomyslnou částku takto:

i) 

pokud je transakce tvořena jedinou platební komponentou, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka derivátové smlouvy,

ii) 

pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka jedné platební komponenty je denominována ve vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka druhé z obou platebních komponent,

iii) 

pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka každé z nich je denominována v jiné měně než vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou nejvyšší z pomyslných částek obou platebních komponent poté, co byly tyto částky převedeny na vykazovací měnu instituce podle platného spotového směnného kurzu;

c) 

pro transakce přiřazené ke kategorii akciového nebo komoditního rizika vypočtou instituce upravenou pomyslnou částku jako součin tržní ceny jednotky podkladového nástroje transakce a počtu jednotek v podkladovém nástroji, k němuž transakce odkazuje;

je-li transakce přiřazená ke kategorii akciového nebo komoditního rizika smluvně vyjádřena jako pomyslná částka, použijí instituce tuto pomyslnou částku transakce jako upravenou pomyslnou částku namísto počtu jednotek v podkladovém nástroji;

d) 

pro transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku na základě nejvhodnější z metod uvedených v písmenech a), b) a c) v závislosti na povaze a vlastnostech podkladového nástroje transakce.

2.  Instituce určí pomyslnou částku nebo počet jednotek podkladového nástroje pro účely výpočtu upravené pomyslné částky transakce podle odstavce 1 takto:

a) 

pokud pomyslná částka nebo počet jednotek podkladového nástroje transakce nejsou stanoveny až do smluvního termínu splatnosti:

i) 

pro deterministické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou vážený průměr všech deterministických hodnot pomyslných částek nebo případně počtů jednotek podkladového nástroje až do smluvního data splatnosti transakce, přičemž váhou je poměrný podíl doby, po kterou příslušná hodnota pomyslné částky platí,

ii) 

pro stochastické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou částka určená stanovením současných tržních hodnot v rámci vzorce pro výpočet budoucích tržních hodnot;

b) 

pro kontrakty s vícenásobnými výměnami pomyslné částky se pomyslná částka vynásobí počtem zbývajících plateb, které mají být podle kontraktů ještě provedeny;

c) 

pro kontrakty stanovící multiplikaci peněžních toků nebo multiplikaci podkladového nástroje derivátové smlouvy je pomyslná částka institucí upravena, aby byly vzaty v úvahu účinky multiplikace na strukturu rizik těchto kontraktů.

3.  Instituce převedou upravenou pomyslnou částku transakce na svou vykazovací měnu podle platného spotového směnného kurzu, přičemž tato upravená pomyslná částka se vypočítá podle tohoto článku ze smluvní pomyslné částky nebo tržní ceny počtu jednotek podkladového nástroje denominovaného v jiné měně.

Článek 279c

Faktor splatnosti

1.  Instituce vypočítají faktor splatnosti takto:

a) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1 použijí instituce tento vzorec:

image

kde:

MF

=

faktor splatnosti;

M

=

zbývající doba splatnosti transakce, která se rovná době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z transakce. Za tímto účelem se opční prvek derivátové smlouvy považuje za smluvní závazek. Zbývající doba splatnosti musí být vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

pokud má transakce jako podkladový nástroj jinou derivátovou smlouvu, která může zakládat další smluvní závazky vedle smluvních závazků transakce, je zbývající doba splatnosti rovna době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z daného podkladového nástroje;

pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost transakce rovná době do následujícího data stanovení termínu; a

JedenObchodníRok

=

období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

b) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 2 a 3 je faktor splatnosti definován jako:

image

kde:

MF

=

faktor splatnosti; a

MPOR

=

období krytí rizika marží u skupiny transakcí se započtením v souladu s čl. 285 odst. 2 až 5; a

JedenObchodníRok

=

období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

Při určování období krytí rizika marží pro transakce mezi klientem a členem clearingového systému nahradí instituce jednající jako klient či jako člen clearingového systému minimální období stanovené v čl. 285 odst. 2 písm. b) obdobím pěti obchodních dní.

2.  Pro účely odstavce 1 se pro transakce strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota kontraktu byla k těmto specifickým platebním datům nulová, se zbývající doba splatnosti rovná době do následujícího data stanovení termínu transakce.

Článek 280

Koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí

Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí podle článků 280a až 280f je koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí „є“ určen takto:



є =

left accolade

1 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.1

5 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.2 písm.a)

0,5 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.2 písm.b)

Článek 280a

Navýšení pro kategorii úrokového rizika

1.  Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii úrokového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníÚrokové

=

navýšení pro kategorii úrokového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úrokového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. a) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

2.  Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočítají instituce takto:

image

kde:

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s příslušnou hodnotou stanovenou v článku 280;

SFÚrokové

=

dohledový faktor pro kategorii úrokového rizika o hodnotě rovnající se 0,5 %; a

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená v souladu s odstavcem 3.

3.  Pro účely výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“ instituce nejprve přiřadí každou transakci skupiny zajistitelných transakcí příslušnému koši v tabulce 2. Učiní tak na základě dne ukončení každé transakce určeného podle čl. 279b odst. 1 písm. a):



Tabulka 2

Koš

Den ukončení

(v letech)

1

> 0 a <= 1

2

> 1 a <=5

3

> 5

Instituce pak vypočítají efektivní pomyslnou částku skupiny zajistitelných transakcí „j“ podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“; a

Dj,k

=

efektivní pomyslná částka koše „k“ skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280b

Navýšení pro kategorii měnového rizika

1.  Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii měnového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníMěnové

=

navýšení pro kategorii měnového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí měnového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. b) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

2.  Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii měnového rizika vypočítají instituce takto:

image

kde:

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

SFMěnové

=

dohledový faktor pro kategorii měnového rizika o hodnotě rovnající se 4 %;

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280c

Navýšení pro kategorii úvěrového rizika

1.  Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením takto:

a) 

je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního dluhového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na jedno jméno se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že podkladový referenční dluhový nástroj těchto transakcí vydal stejný emitent;

b) 

je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každou skupinu referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno, které jsou podkladem transakce na více jmen přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na více jmen se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že skupina podkladových referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno těchto transakcí má stejné složky.

2.  Pro účely článku 278 vypočítá instituce navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníÚvěrové

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úvěrového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. c) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úvěrového rizika vypočtené v souladu s odstavcem 3.

3.  Instituce vypočítají navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

k

=

index označující úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 1;

image

=

korelační faktor úvěrové referenční jednotky „k“; pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a),

image

. Pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b),

image

potom

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ určené v souladu s odstavcem 4; a

4.  Instituce vypočítají navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:

image

kde:

image

=

efektivní pomyslná částka úvěrové referenční jednotky „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici; a

image

=

dohledový faktor použitelný na úvěrovou referenční jednotku „k“ vypočtený v souladu s odstavcem 5.

5.  Instituce vypočítají dohledový faktor pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:

a) 
pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. a) se

image

přiřadí k jednomu z šesti dohledových faktorů podle tabulky 3 v tomto odstavci na základě externího úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou příslušného individuálního emitenta; u individuálního emitenta, pro nějž není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou:
i) 

instituce používající přístup podle kapitoly 3 přiřadí interní rating individuálního emitenta k jednomu z externích úvěrových hodnocení,

ii) 
instituce používající přístup podle kapitoly 2 přidělí této úvěrové referenční jednotce hodnotu

image

pokud však instituce použije na rizikovou váhu expozice úvěrového rizika protistrany vůči tomuto individuálnímu emitentovi článek 128,

image

přidělí se této úvěrové referenční jednotce
b) 

pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. b):

i) 
pokud je pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ úvěrovým indexem kotovaným na uznané burze,

image

se přiřadí k jednomu ze dvou dohledových faktorů podle tabulky 4 v tomto článku na základě úvěrové kvality většiny jeho jednotlivých složek,
ii) 
pokud není riziková pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ uvedena v bodě i) tohoto písmene, je hodnotou

image

vážený průměr dohledových faktorů přiřazených ke každé složce v souladu s metodou stanovenou v písmeni a), přičemž váhy jsou stanoveny poměrným podílem pomyslné částky složek v dané pozici.



Tabulka 3

Stupeň úvěrové kvality

Dohledový faktor pro transakce na jedno jméno

1

0,38 %

2

0,42 %

3

0,54 %

4

1,06 %

5

1,6 %

6

6,0 %



Tabulka 4

Dominantní úvěrová kvalita

Dohledový faktor pro kotované indexy

Investiční stupeň

0,38 %

Neinvestiční stupeň

1,06 %

Článek 280d

Navýšení pro kategorii akciového rizika

1.  Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné akciové referenční jednotky pro skupinu transakcí se započtením takto:

a) 

je stanovena jedna akciová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního akciového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii akciového rizika; transakce na jedno jméno se přiřadí stejné akciové referenční jednotce pouze v případě, že podkladový referenční akciový nástroj těchto transakcí vydal stejný emitent;

b) 

je stanovena jedna akciová referenční jednotka pro každou skupinu referenčních akciových nástrojů nebo akciových derivátů na jedno jméno, jež jsou podkladem transakce na více jmen přidělené ke kategorii akciového rizika; transakce na více jmen se přiřadí stejné akciové referenční jednotce pouze v případě, že skupina podkladových referenčních akciových nástrojů nebo případně úvěrových derivátů na jedno jméno těchto transakcí má stejné složky.

2.  Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii akciového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníAkciové

=

navýšení pro kategorii akciového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí akciového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. d) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii akciového rizika vypočtené v souladu s odstavcem 3.

3.  Instituce vypočítají navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

k

=

index označující akciové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 1;

image

=

korelační faktor akciové referenční jednotky „k“; pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a), potom

image

Pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b), potom

image

; a

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“ určené v souladu s odstavcem 4.

4.  Instituce vypočítají navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“ takto:

image

kde:

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“;

image

=

dohledový faktor použitelný na akciovou referenční jednotku „k“; pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a), potom

image

pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b), potom

image

; a

image

=

efektivní pomyslná částka akciové referenční jednotky „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280e

Navýšení pro kategorii komoditního rizika

1.  Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii komoditního rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníKomoditní

=

navýšení pro kategorii komoditního rizika;

j

=

index označující skupiny zajistitelných transakcí komoditního rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. e) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii komoditního rizika vypočtené v souladu s odstavcem 4.

2.  Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí pro komoditní riziko dané skupiny transakcí se započtením v souladu s odstavcem 4 stanoví instituce pro každou skupinu zajistitelných transakcí příslušné referenční typy komodity. Komoditní derivátové transakce se přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že podkladový komoditní nástroj příslušných transakcí má stejnou povahu, bez ohledu na místo a kvalitu dodání komoditního nástroje.

3.  Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce, která je významným způsobem vystavena bazickému riziku různých pozic stejné povahy, jak je uvedeno v odstavci 2, stanovila referenční typy komodity pro tyto pozice s pomocí většího počtu vlastností než pouze povahy podkladového komoditního nástroje. V takové situaci se komoditní derivátové transakce přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že mají tyto vlastnosti společné.

4.  Instituce vypočítají navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

ρKomoditní

=

korelační faktor kategorie komoditního rizika o hodnotě 40 %.

k

=

index označující referenční typy komodity skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 2; a

image

=

navýšení pro referenční typ komodity „k“ vypočtené podle odstavce 5.

5.  Instituce vypočítají navýšení pro referenční typ komodity „k“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro referenční typ komodity „k“;

image

=

dohledový faktor použitelný na referenční typ komodity „k“; pokud referenční typ komodity „k“ odpovídá transakcím přiděleným ke skupině zajistitelných transakcí podle čl. 277a odst. 1 písm. e) bodu i) kromě transakcí týkajících se elektřiny, potom

image

; pro transakce týkající se elektřiny

image

; a

image

=

efektivní pomyslná částka referenčního typu komodity „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280f

Navýšení pro kategorii ostatních rizik

1.  Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii ostatních rizik pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

Navýšeníj Ostatní

=

navýšení pro kategorii ostatních rizik;

j

=

index označující skupiny zajistitelných transakcí ostatních rizik vytvořené podle čl. 277a odst. 1 písm. f) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii ostatních rizik vypočtené podle odstavce 2.

2.  Instituce vypočítají navýšení pro kategorii ostatních rizik pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii ostatních rizik;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280; a

SFOstatní

=

dohledový faktor pro kategorii ostatních rizik o hodnotě rovnající se 8 %;

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.



Oddíl 4

Zjednodušený standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany

Článek 281

Výpočet hodnoty expozice

1.  Instituce vypočtou jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením podle oddílu 3 s výhradou odstavce 2 tohoto článku.

2.  Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením se vypočítá v souladu s těmito požadavky:

a) 

instituce neuplatní zacházení uvedené v čl. 274 odst. 6;

b) 

odchylně od čl. 275 odst. 1 pro skupiny transakcí se započtením neuvedené v čl. 275 odst. 2 vypočtou instituce reprodukční náklady v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV,0}

kde:

RC

=

reprodukční náklady; a

CMV

=

současná tržní hodnota.

c) 

odchylně od čl. 275 odst. 2 tohoto nařízení pro skupiny transakcí se započtením, které jsou obchodovány na uznané burze, jejichž centrální clearing provádí ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení nebo pro něž je s danou protistranou dvoustranně vyměňován kolaterál v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 648/2012, vypočtou instituce reprodukční náklady v souladu s tímto vzorcem:

RC = TH + MTA

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody;

d) 

odchylně od čl. 275 odst. 3, pro více skupin transakcí se započtením podléhajících maržové dohodě vypočítají instituce reprodukční náklady jako součet reprodukčních nákladů každé jednotlivé skupiny transakcí se započtením vypočtených v souladu s odstavcem 1, jako by nebyly zajištěny marží;

e) 

všechny skupiny zajistitelných transakcí se stanoví v souladu s čl. 277a odst. 1;

f) 

instituce nastaví na hodnotu 1 multiplikátor ve vzorci, který je používán pro výpočet potenciální budoucí expozice v čl. 278 odst. 1, takto:

image

kde:

PFE

=

potenciální budoucí expozice;

Navýšení(a)

=

navýšení pro kategorii rizika „a“;

g) 

odchylně od čl. 279a odst. 1 vypočítají instituce pro všechny transakce dohledovou deltu takto:



δ =

left accolade

+ 1 „pokud je transakce dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru“

– 1 „pokud je transakce krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru“

kde:

δ

=

dohledová delta;

h) 

vzorec uvedeného v čl. 279b odst. 1 písm. a), který se používá k výpočtu dohledového duračního faktoru, zní takto:

dohledový durační faktor = E – S

kde:

E

=

doba mezi koncovým datem transakce a datem hlášení;

S

=

doba mezi počátečním dnem transakce a datem hlášení;

i) 

faktor splatnosti („MF“) uvedený v čl. 279c odst. 1 se vypočte takto:

i) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1 platí, že MF = 1;

ii) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 2 a 3 platí, že MF = 0,42;

j) 

vzorec uvedený v čl. 280a odst. 3, který se používá k výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“; a

Dj

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ pro koš k;

k) 

vzorec uvedený v čl. 280c odst. 3, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“;

l) 

vzorec uvedený v čl. 280d odst. 3, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“;

m) 

vzorec uvedený v čl. 280e odst. 4, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

image

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“;



Oddíl 5

Metoda původní expozice

Článek 282

Výpočet hodnoty expozice

1.  Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice pro všechny transakce v rámci jedné dohody o započtení, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 274 odst. 1. V opačném případě vypočítají instituce hodnotu expozice zvlášť pro každou transakci, která je považována za skupinu transakcí se započtením sama o sobě.

2.  Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením nebo transakce je součinem 1,4násobku součtu současných reprodukčních nákladů a potenciální budoucí expozice.

3.  Současné reprodukční náklady uvedené v odstavci 2 se vypočítají takto:

a) 

pro skupiny transakcí se započtením, které jsou obchodovány na uznané burze, jejichž centrální clearing provádí ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení nebo pro něž je s danou protistranou dvoustranně vyměňován kolaterál v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 648/2012, použijí instituce tento vzorec:

RC = TH + MTA

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody;

b) 

pro všechny ostatní skupiny transakcí se započtením nebo jednotlivé transakce použijí instituce tento vzorec:

RC = max{CMV,0}

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

CMV

=

současná tržní hodnota;

Pro výpočet současných reprodukčních nákladů aktualizují instituce současné tržní hodnoty minimálně jednou měsíčně.

4.  Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici uvedenou v odstavci 2 takto:

a) 

potenciální budoucí expozice pro skupinu transakcí se započtením je součet potenciální budoucí expozice všech transakcí skupiny transakcí se započtením podle výpočtu v písmenu b);

b) 

potenciální budoucí expozice jednotlivé transakce je její pomyslná částka vynásobená:

i) 

součinem 0,5 % a zbytkové splatnosti transakce vyjádřené v letech v případě úrokových derivátových smluv,

ii) 

součinem 6 % a zbytkové splatnosti transakce vyjádřené v letech v případě úvěrových derivátových smluv,

iii) 

4 % v případě měnových derivátů,

iv) 

18 % v případě derivátů zlata a komoditních derivátů, které nejsou deriváty na elektřinu,

v) 

40 % v případě derivátů na elektřinu,

vi) 

32 % v případě akciových derivátů;

c) 

pomyslná částka uvedená v písmeni b) tohoto odstavce se určí v souladu s čl. 279b odst. 2 a 3 v případě všech derivátů uvedených v daném písmeni; kromě toho se pomyslná částka derivátů uvedených v písm. b) bodech iii) až vi) tohoto odstavce určí v souladu s čl. 279b odst. 1 písm. b) a c);

d) 

potenciální budoucí expozice skupin transakcí se započtením podle odst. 3 písm. a) se vynásobí koeficientem 0,42.

Pro výpočet potenciální expozice úrokových derivátů a úvěrových derivátů v souladu s písm. b) body i) a ii) se může instituce rozhodnout použít namísto zbytkové splatnosti smluv původní splatnost.“

75) 

V článku 283 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  U všech transakcí s OTC deriváty a u transakcí s delší dobou vypořádání, ke kterým instituce neobdržela svolení pro použití metody interního modelu podle odstavce 1, použije instituce metody stanovené v oddílu 3. Kombinované použití těchto metod v rámci skupiny je trvale povoleno.“

76) 

Článek 298 se nahrazuje tímto:

„Článek 298

Účinky uznání započtení za faktor snižující riziko

Započtení pro účely oddílů 3 a 6 se uznává tak, jak je v nich uvedeno.“

77) 

V čl. 299 odst. 2 se zrušuje písmeno a).

78) 

Článek 300 se mění takto:

a) 

návětí se nahrazuje tímto:

„Pro účely tohoto oddílu a části sedmé se použijí tyto definice:“;

b) 

doplňují se nové body, které zní:

„5) 

„hotovostní transakcí“ se rozumí transakce v hotovosti, transakce s dluhovými nástroji nebo akciemi, spotová měnová transakce nebo spotová komoditní transakce; repo obchody a půjčky a výpůjčky cenných papírů nebo komodit se nicméně za hotovostní transakce nepovažují;

6) 

„nepřímým ujednáním o clearingu“ se rozumí ujednání, které splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 648/2012;

7) 

„klientem vyšší úrovně“ se rozumí subjekt poskytující clearingové služby klientovi nižší úrovně;

8) 

„klientem nižší úrovně“ se rozumí subjekt s přístupem ke službám ústřední protistrany prostřednictvím klienta vyšší úrovně;

9) 

„víceúrovňovou klientskou strukturou“ se rozumí nepřímé ujednání o clearingu, podle něhož poskytuje clearingové služby instituci subjekt, který není členem clearingového systému, ale sám je klientem člena clearingového systému nebo klienta vyšší úrovně;

10) 

„nefinancovaným příspěvkem do fondu pro riziko selhání“ se rozumí příspěvek, který má instituce působící jako člen clearingového systému na základě smluvního závazku poskytnout ústřední protistraně poté, co tato ústřední protistrana vyčerpala svůj fond pro riziko selhání, na pokrytí ztrát vzniklých v důsledku selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému;

11) 

„plně zaručenou transakcí půjček či výpůjček vkladů“ se rozumí plně zajištěná transakce na peněžním trhu, v níž si dvě protistrany vymění vklady a ústřední protistrana mezi ně vstupuje, aby zajistila splnění platebních povinností těchto protistran.“

79) 

Článek 301 se nahrazuje tímto:

„Článek 301

Věcná působnost

1.  Tento oddíl se vztahuje na následující smlouvy a transakce, které dosud nebyly s ústřední protistranou vypořádány:

a) 

derivátové smlouvy uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

b) 

transakce s financováním cenných papírů a plně zaručené transakce půjček či výpůjček vkladů a

c) 

transakce s delší dobou vypořádání.

Tento oddíl se nevztahuje na expozice vyplývající z vypořádání hotovostních transakcí. Na obchodní expozice vyplývající z těchto transakcí použijí instituce postup stanovený v hlavě V a na příspěvky do fondu pro riziko selhání zahrnující pouze tyto transakce uplatňují rizikovou váhu 0 %. Vedle hotovostních transakcí uplatňují instituce na příspěvky do fondu pro riziko selhání, které se vztahují ke smlouvám uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce, postup uvedený v článku 307.

2.  Pro účely tohoto oddílu platí následující požadavky:

a) 

počáteční marže nezahrnuje příspěvky ústřední protistraně v rámci dohod o vzájemném sdílení ztrát;

b) 

počáteční marže zahrnuje kolaterál složený institucí působící jako člen clearingového systému nebo klientem nad rámec minimální částky požadované ústřední protistranou nebo institucí působící jako člen clearingového systému, a to za předpokladu, že ústřední protistrana nebo instituce působící jako člen clearingového systému může ve vhodných případech zabránit instituci působící jako člen clearingového systému nebo klientovi v čerpání tohoto přebytečného kolaterálu;

c) 

pokud ústřední protistrana využije počáteční marži na vzájemné sdílení ztrát mezi členy svého clearingového systému, zacházejí instituce jednající jako členové clearingového systému s touto počáteční marží jako s příspěvkem do fondu pro riziko selhání.“

80) 

V článku 302 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Instituce prostřednictvím vhodné analýzy scénářů a zátěžového testování posoudí, zda úroveň kapitálu drženého proti expozicím vůči ústřední protistraně, včetně potenciálních budoucích nebo podmíněných úvěrových expozic, expozic vůči příspěvkům do fondu pro riziko selhání, a pokud instituce působí jako člen clearingového systému, expozic vyplývajících ze smluvních ujednání podle článku 304, vhodným způsobem odpovídá rizikům neodmyslitelně spjatým s těmito expozicemi.“

81) 

Článek 303 se nahrazuje tímto:

„Článek 303

Zacházení s expozicemi členů clearingového systému vůči ústřední protistraně

1.  Instituce, která působí jako člen clearingového systému, ať už pro své vlastní účely nebo jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje expozice vůči ústřední protistraně takto:

a) 

na své obchodní expozice vůči dané ústřední protistraně použije postup stanovený v článku 306;

b) 

na své příspěvky ústřední protistraně do fondu pro riziko selhání použije postup stanovený v článku 307.

2.  Pro účely odstavce 1 podléhá součet kapitálových požadavků instituce pro expozice vůči způsobilé ústřední protistraně z důvodu obchodních expozic a příspěvků do fondu pro riziko selhání stropu rovnajícímu se součtu kapitálových požadavků, které by se uplatnily na tytéž expozice, pokud by ústřední protistrana nebyla způsobilou ústřední protistranou.“

82) 

Článek 304 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Instituce, která působí jako člen clearingového systému a v rámci této funkce jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje transakce s daným klientem související s ústřední protistranou v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly, s touto hlavou kapitolou 4 oddílem 4 a případně s hlavou VI.“;

b) 

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.  Pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije metody stanovené v oddíle 3 nebo 6 této kapitoly pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice, použijí se tato ustanovení:

a) 

odchylně od čl. 285 odst. 2 může instituce pro své expozice vůči klientovi použít období krytí rizika marží v délce nejméně pět obchodních dní;

b) 

pro své expozice vůči ústřední protistraně použije instituce období krytí rizika marží v délce alespoň 10 obchodních dní;

c) 

odchylně od čl. 285 odst. 3 platí, že pokud skupina transakcí se započtením zahrnutá do výpočtu splní podmínku stanovenou v písmenu a) uvedeného odstavce, nemusí instituce brát zřetel na limit v uvedeném písmenu stanovený, pokud ovšem skupina transakcí se započtením nesplňuje podmínku podle písmene b) uvedeného odstavce a neobsahuje sporné obchody nebo exotické opce;

d) 

pokud si ústřední protistrana vůči transakci ponechá variační marži a kolaterál instituce není proti platební neschopnosti ústřední protistrany chráněn, uplatní instituce období krytí rizika marží v délce jednoho roku nebo zbývající doby splatnosti transakce podle toho, co je kratší, nejméně však 10 obchodních dní.

4.  Odchylně od čl. 281 odst. 2 písm. i) platí, že pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice vůči klientovi metodu uvedenou v oddíle 4, může pro tento výpočet použít faktor splatnosti 0,21.

5.  Odchylně od čl. 282 odst. 4 písm. d) platí, že pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice vůči klientovi metodu uvedenou v oddíle 5, může tato instituce pro tento výpočet použít faktor splatnosti 0,21.“;

c) 

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.  Instituce působící jako člen clearingového systému může použít sníženou expozici v selhání vyplývající z výpočtů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s hlavou VI.

7.  Instituce působící jako člen clearingového systému, která od klienta shromažďuje kolaterál pro transakce související s ústřední protistranou a předává jej dále ústřední protistraně, může tento kolaterál zohlednit ke snížení své expozice vůči klientovi v dané transakci související s ústřední protistranou.

V případě víceúrovňové klientské struktury může být zacházení popsané v prvním pododstavci použito na každé úrovni této struktury.“

83) 

Článek 305 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Instituce, která je klientem, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje transakce se svým členem clearingového systému související s ústřední protistranou v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly, s touto hlavou kapitolou 4 oddílem 4 a případně s hlavou VI.“;

b) 

odstavec 2 se mění takto:

i) 

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) klient provedl dostatečně důkladnou právní revizi, kterou průběžně aktualizuje a která dokládá, že opatření zajišťující splnění podmínky stanovené v písmenu b) jsou legální, platná, závazná a vymahatelná podle příslušných právních předpisů v rámci příslušné jurisdikce nebo jurisdikcí;“;

ii) 

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Při posuzování toho, zda splňuje podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), může instituce vzít v úvahu jakékoliv jasné precedenty převodů klientských pozic a odpovídajících kolaterálů na ústřední protistranu a záměr odvětví v této praxi pokračovat.“;

c) 

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku platí, že pokud instituce, která je klientem, nesplní podmínku stanovenou v písmeni a) uvedeného odstavce z toho důvodu, že není chráněna před ztrátami v případě společného selhání člena clearingového systému a jiného klienta člena clearingového systému, přičemž jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené v písmenech a) až d) uvedeného odstavce, může instituce vypočítat kapitálové požadavky pro svoje obchodní expozice vůči svému členovi clearingového systému pro transakce související s ústřední protistranou v souladu s článkem 306, za podmínky, že při tom nahradí rizikovou váhu ve výši 2 % uvedenou v čl. 306 odst. 1 písm. a) rizikovou váhou ve výši 4 %.

4.  V případě víceúrovňové klientské struktury může instituce, která je klientem nižší úrovně a má přístup ke službám ústřední protistrany prostřednictvím klienta vyšší úrovně, použít postup stanovený v odstavcích 2 nebo 3 pouze tehdy, jsou-li podmínky stanovené ve zmíněných odstavcích splněny na každé úrovni uvedené struktury.“

84) 

Článek 306 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) v případech, kdy instituce působí jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou a podmínky transakce související s ústřední protistranou stanoví, že instituce není povinna proplatit klientovi jakékoli ztráty, které utrpěl kvůli změnám hodnoty této transakce v případě selhání ústřední protistrany, může tato instituce nastavit hodnotu expozice u obchodní expozice s ústřední protistranou odpovídající uvedené transakci související s ústřední protistranou na rovnou nule.“;

ii) 

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d) v případech, kdy instituce působí jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou a podmínky transakce související s ústřední protistranou stanoví, že instituce je povinna proplatit klientovi ztráty, které utrpěl kvůli změnám hodnoty této transakce v případě selhání ústřední protistrany, použije tato instituce na obchodní expozici s ústřední protistranou odpovídající uvedené transakci související s ústřední protistranou postup stanovený v písmeni a) nebo případně b).“;

b) 

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud jsou aktiva, která byla dána do úschovy jako kolaterál ústřední protistraně nebo členu clearingového systému, odolná vůči úpadku, může instituce v případě, že se ústřední protistrana, člen clearingového systému nebo jeden nebo více dalších klientů člena clearingového systému dostane do platební neschopnosti, přiřadit expozici úvěrového rizika protistrany u těchto aktiv nulovou hodnotu expozice.

3.  Instituce provede výpočet hodnot expozice svých obchodních expozic vůči ústřední protistraně v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly a případně s kapitolou 4 oddílem 4.“

85) 

Článek 307 se nahrazuje tímto:

„Článek 307

Kapitálové požadavky pro příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany

Instituce, která působí jako člen clearingového systému, použije na expozice vyplývající z jejích příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany tento postup:

a) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 308;

b) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své předfinancované příspěvky a nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 309;

c) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 310.“

86) 

Článek 308 se mění takto:

a) 

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Instituce vypočítá kapitálový požadavek (Ki) na pokrytí nákladů na expozici vyplývající z jejího předfinancovaného příspěvku (DFi) takto:

image

kde:

Ki

=

kapitálový požadavek;

i

=

index označující člena clearingového systému;

KCCP

=

hypotetický kapitál způsobilé ústřední protistrany sdělený instituci touto způsobilou ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012;

DFi

=

předfinancovaný příspěvek;

DFCCP

=

předfinancované finanční zdroje ústřední protistrany sdělené instituci touto ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012; a

DFCM

=

součet předfinancovaných příspěvků všech členů clearingového systému způsobilé ústřední protistrany sdělený instituci touto způsobilou ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012.

3.  Instituce vypočítá objemy rizikově vážené expozice expozic vyplývajících z jejího předfinancovaného příspěvku do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany pro účely čl. 92 odst. 3 jako kapitálový požadavek vypočítaný v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, který se vynásobí číslem 12,5.“;

b) 

odstavce 4 a 5 se zrušují.

87) 

Články 309, 310 a 311 se nahrazují tímto:

„Článek 309

Kapitálové požadavky pro předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a pro nefinancované příspěvky nezpůsobilé ústřední protistraně

1.  Instituce použije níže uvedený vzorec pro výpočet kapitálového požadavku pro expozice vyplývající z jejích předfinancovaných příspěvků do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a z nefinancovaných příspěvků pro takovou ústřední protistranu:

K = DF + UC
kde:

K

=

kapitálový požadavek;

DF

=

předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany; a

UC

=

nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany.

2.  Instituce vypočítá objemy rizikově vážené expozice expozic vyplývajících z jejího příspěvku do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany pro účely čl. 92 odst. 3 jako kapitálový požadavek vypočítaný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, který se vynásobí číslem 12,5.

Článek 310

Kapitálové požadavky pro nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany

Na své nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany uplatní instituce rizikovou váhu 0 %.

Článek 311

Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám, které přestanou splňovat určité podmínky

1.  Instituce použijí postup stanovený v tomto článku, pokud se na základě veřejného oznámení nebo oznámení příslušného orgánu ústřední protistrany, kterou uvedené instituce využívají, nebo od ústřední protistrany samé dozví, že ústřední protistrana již nebude vyhovovat podmínkám pro povolení, případně uznání.

2.  Je-li splněna podmínka stanovená v odstavci 1, musí dané instituce do tří měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděly o okolnostech tamtéž uvedených, nebo dříve, pokud o to jejich příslušné orgány požádají, učinit tyto kroky s ohledem na své expozice vůči dané ústřední protistraně:

a) 

použít na své obchodní expozice vůči dané ústřední protistraně postup stanovený v čl. 306 odst. 1 písm. b);

b) 

použít na své předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání dané ústřední protistrany a pro nefinancované příspěvky dané ústřední protistraně postup stanovený v článku 309;

c) 

zacházet se svými expozicemi vůči dané ústřední protistraně, které jsou jiné než expozice uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce, jako s expozicemi vůči podnikům v souladu se standardizovaným přístupem k úvěrovému riziku, jak je uvedeno v kapitole 2.“

88) 

V čl. 316 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se mohou instituce rozhodnout nepoužívat pro výpočet relevantního ukazatele účetní kategorie pro výsledovku podle článku 27 směrnice 86/635/EHS na finanční a operativní leasing a namísto toho mohou zahrnout:

a) 

úrokové výnosy z finančního a operativního leasingu a zisky z pronajatých aktiv do kategorie uvedené v bodě 1 tabulky 1;

b) 

úrokové náklady z finančního a operativního leasingu a ztráty, odpisy a snížení hodnoty u aktiv pronajatých v rámci operativního leasingu do kategorie uvedené v bodě 2 tabulky 1.“

89) 

V části třetí hlavě IV se kapitola 1 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 325

Přístupy k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku

1.  Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:

a) 

standardizovaným přístupem uvedeným v odstavci 2;

b) 

přístupem interního modelu uvedeným v kapitole 5 této hlavy pro ty kategorie rizika, pro něž instituce v souladu s článkem 363 obdržela svolení k použití tohoto přístupu.

2.  Kapitálovými požadavky k tržnímu riziku vypočtenými v souladu se standardizovaným přístupem podle odst. 1 písm. a) se v příslušných případech rozumí součet těchto kapitálových požadavků:

a) 

kapitálové požadavky k pozičnímu riziku podle kapitoly 2;

b) 

kapitálové požadavky k měnovému riziku podle kapitoly 3;

c) 

kapitálové požadavky ke komoditnímu riziku podle kapitoly 4.

3.  Instituce, která není v souladu s článkem 325a osvobozena od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b, podává zprávy o výpočtu v souladu s článkem 430b pro všechny pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:

a) 

alternativním standardizovaným přístupem stanoveným v kapitole 1a;

b) 

přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v kapitole 1b.

4.  Instituce může v rámci skupiny trvale používat kombinaci přístupů podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v souladu s článkem 363.

5.  Instituce nesmí použít přístup uvedený v odst. 3 písm. b) pro nástroje v jejich obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi nebo pozicemi zahrnutými v alternativním portfoliu obchodování s korelací (ACTP) podle odstavců 6, 7 a 8.

6.  Do ACTP se zahrnují sekuritizované pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání, které splňují všechna tato kritéria:

a) 

pozice nejsou resekuritizovanými pozicemi, opcemi na sekuritizované tranše ani jakýmikoli jinými deriváty sekuritizovaných expozic, které neposkytují poměrný podíl na výnosech sekuritizované tranše;

b) 

všechny jejich podkladové nástroje jsou:

i) 

nástroji na jedno jméno, včetně úvěrových derivátů na jedno jméno, pro něž existuje likvidní obousměrný trh;

ii) 

běžně obchodovanými indexy založenými na nástrojích uvedených v bodu i).

Má se za to, že obousměrný trh existuje tam, kde existují nezávislé nabídky na nákup a prodej učiněné v dobré víře, takže lze během jednoho dne určit cenu, která má přiměřený vztah k poslední prodejní ceně nebo k běžným konkurenčním nabídkám na nákup a prodej učiněný v dobré víře, a vypořádání při této ceně je možné provést během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem.

7.  Do ACTP se nezahrnují pozice s kterýmkoli z těchto podkladových nástrojů:

a) 

podkladové nástroje zařazené do kategorií expozic uvedených v čl. 112 písm. h) nebo i);

b) 

pohledávka za jednotkou pro speciální účel, která je přímo či nepřímo zajištěna pozicí, jež by sama o sobě nebyla podle odstavce 6 způsobilá k zahrnutí do ACTP.

8.  Instituce mohou do ACTP zahrnout pozice, které nejsou sekuritizovanými pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podkladové nástroje existuje likvidní obousměrný trh popsaný v odst. 6 druhém pododstavci.

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s přístupy stanovenými v odst. 1 písm. a) a b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325a

Osvobození od zvláštních požadavků na podávání zpráv pro tržní riziko

1.  Instituce je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven každé z těchto hraničních hodnot:

a) 

10 % celkových aktiv instituce;

b) 

500 milionům EUR.

2.  Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

musí být zahrnuty všechny pozice zařazené do obchodního portfolia kromě úvěrových derivátů, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika v investičním portfoliu, a transakcí s úvěrovými deriváty, jež dokonale kompenzují tržní riziko vnitřního zajištění, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 3;

b) 

musí být zahrnuty všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku;

c) 

všechny pozice musí být oceněny svou tržní hodnotou k danému dni, s výjimkou pozic podle písmene b); pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

d) 

všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému riziku se považují za celkovou čistou měnovou pozici a oceňují se v souladu s článkem 352;

e) 

všechny pozice v investičním portfoliu vystavené komoditnímu riziku se oceňují podle článků 357 a 358;

f) 

absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.

3.  Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s tímto článkem.

4.  Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.

5.  Osvobození od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b se přestane uplatňovat tři měsíce poté, co nastane některý z těchto případů:

a) 

instituce nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců; nebo

b) 

instituce nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu více než šesti z uplynulých dvanácti měsíců.

6.  Pokud se na instituci začaly vztahovat požadavky na podávání zpráv podle článku 430b v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, může být od těchto požadavků na podávání zpráv osvobozena pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.

7.  Instituce neotevře, nenakoupí ani neprodá pozici pouze za účelem splnění některé z podmínek stanovených v odstavci 1 během měsíčního posuzování.

8.  Instituce, která je způsobilá pro zacházení stanovené v článku 94, je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b.

Článek 325b

Svolení ke konsolidovaným požadavkům

1.  S výhradou odstavce 2 a pouze pro účely výpočtu čistých pozic a kapitálových požadavků v souladu s touto hlavou na konsolidovaném základě mohou instituce využít pozice v jedné instituci nebo podniku k vykompenzování pozic v jiné instituci nebo podniku.

2.  Instituce mohou použít odstavec 1 pouze se svolením příslušných orgánů, které je uděleno, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

kapitál je uvnitř skupiny uspokojivě rozdělen;

b) 

regulační, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

3.  U podniků nacházejících se ve třetích zemích musí být kromě podmínek uvedených v odstavci 2 splněny i všechny následující podmínky:

a) 

tyto podniky obdržely povolení ve třetí zemi a odpovídají definici úvěrové instituce nebo jsou uznanými investičními podniky z třetích zemí;

b) 

na individuálním základě tyto podniky splňují kapitálové požadavky ekvivalentní požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

c) 

v dotyčných třetích zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.“

90) 

V části třetí hlavě IV se vkládají nové kapitoly, které znějí:

KAPITOLA 1a

Alternativní standardizovaný přístup



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 325c

Působnost a struktura alternativního standardizovaného přístupu

1.  Alternativní standardizovaný přístup vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 1.

2.  Instituce vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku alternativním standardizovaným přístupem pro portfolio pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku jako součet těchto tří složek:

a) 

kapitálového požadavku podle metody založené na citlivostech stanoveného v oddíle 2;

b) 

kapitálového požadavku k riziku selhání stanoveného v oddíle 5, který se vztahuje pouze na pozice v obchodním portfoliu v daném oddíle uvedené;

c) 

kapitálového požadavku ke zbytkovým rizikům podle oddílu 4, který se vztahuje pouze na pozice v obchodním portfoliu v daném oddíle uvedené.



Oddíl 2

Výpočet kapitálového požadavku podle metody založené na citlivostech

Článek 325d

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

1) 

„rizikovou třídou“ se rozumí jedna z těchto sedmi kategorií:

i) 

obecné úrokové riziko;

ii) 

riziko úvěrového rozpětí pro nesekuritizaci;

iii) 

riziko úvěrového rozpětí pro sekuritizaci mimo alternativní portfolio obchodování s korelací (riziko úvěrového rozpětí mimo ACTP);

iv) 

riziko úvěrového rozpětí pro sekuritizaci v rámci alternativního portfolia obchodování s korelací (riziko úvěrového rozpětí ACTP);

v) 

akciové riziko;

vi) 

komoditní riziko;

vii) 

měnové riziko;

2) 

„citlivostí“ se rozumí relativní změna hodnoty pozice v důsledku změny hodnoty některého z relevantních rizikových faktorů dané pozice, vypočtená pomocí modelu oceňování instituce v souladu s oddílem 3 pododdílem 2;

3) 

„košem“ se rozumí podkategorie pozic v rámci jedné rizikové třídy s podobným rizikovým profilem, jemuž je přidělována riziková váha ve smyslu oddílu 3 pododdílu 1.

Článek 325e

Složky metody založené na citlivostech

1.  Instituce vypočítají kapitálový požadavek k tržnímu riziku podle metody založené na citlivostech sloučením těchto tří kapitálových požadavků v souladu s článkem 325h:

a) 

kapitálových požadavků k riziku delta, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho rizikových faktorech nesouvisejících s volatilitou;

b) 

kapitálových požadavků k riziku vega, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho rizikových faktorech souvisejících s volatilitou;

c) 

kapitálových požadavků k riziku zakřivení, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho hlavních rizikových faktorech nesouvisejících s volatilitou, jež nejsou zachyceny kapitálovými požadavky k riziku delta.

2.  Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1:

a) 

všechny pozice nástrojů s opčním prvkem podléhají kapitálovým požadavkům podle odst. 1 písm. a), b) a c);

b) 

všechny pozice nástrojů bez opčního prvku podléhají pouze kapitálovým požadavkům podle odst. 1 písm. a).

Pro účely této kapitoly zahrnují nástroje s opčním prvkem mimo jiné: kupní a prodejní opce, capy, floory, swapové opce, bariérové opce a exotické opce. Vložené opce, jako jsou opce na předčasné splacení nebo behaviorální opce, se pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku považují za samostatné pozice v opcích.

Pro účely této kapitoly se nástroje, jejichž peněžní tok lze zapsat jako lineární funkci pomyslné hodnoty podkladu, považují za nástroje bez opčního prvku.

Článek 325f

Kapitálové požadavky k rizikům delta a vega

1.  Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega použijí instituce faktory rizika delta a vega uvedené v oddílu 3 pododdílu 1.

2.  Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega uplatní instituce postup stanovený v odstavcích 3 až 8.

3.  Pro každou rizikovou třídu se vypočítá citlivost všech nástrojů v působnosti kapitálových požadavků k rizikům delta a vega na každý příslušný faktor rizika delta a vega zahrnutý do dané rizikové třídy s pomocí příslušných vzorců uvedených v oddílu 3 pododdílu 2. Pokud hodnota některého nástroje závisí na několika rizikových faktorech, určí se citlivost samostatně pro každý z nich.

4.  Citlivosti jsou přiřazovány jednomu z košů „b“ v rámci každé rizikové třídy.

5.  V rámci každého koše „b“ jsou vzájemně započteny pozitivní a negativní citlivosti na tentýž rizikový faktor, čímž se získají čisté citlivosti (sk) na každý rizikový faktor „k“ v koši.

6.  Čisté citlivosti na každý rizikový faktor v každém koši se vynásobí odpovídající rizikovou váhou podle oddílu 6, čímž se získají vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v koši v souladu s tímto vzorcem:

WSk = RWk · sk
kde:

WSk

=

vážené citlivosti;

RWk

=

rizikové váhy; a

sk

=

rizikový faktor.

7.  Vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v každém koši se sečtou v souladu s níže uvedeným vzorcem, přičemž nejnižší hodnota ve funkci druhé odmocniny je nula, čímž se získá citlivost pro daný koš. Použijí se odpovídající korelace pro vážené citlivosti ve stejném koši (ρkl), jak jsou stanoveny v oddíle 6.

image

kde:

Kh

=

citlivost pro daný koš; a

WS

=

vážené citlivosti.

8.  Citlivost pro daný koš (Kb) se vypočítá pro každý koš v rámci rizikové třídy v souladu s odstavci 5, 6 a 7. Jakmile je citlivost pro daný koš vypočtena pro všechny koše, sloučí se vážené citlivosti na všechny rizikové faktory pro všechny koše v souladu s níže uvedeným vzorcem s použitím odpovídajících korelací γbc pro vážené citlivosti v různých koších, jak jsou stanoveny v oddíle 6, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu:

image

kde:

Sb

=

Σk WSk pro všechny rizikové faktory v koši b a Sc = Σk WSk v koši c. Pokud tyto hodnoty Sb a Sc vedou k záporné hodnotě celkového součtu
image , vypočte instituce kapitálové požadavky k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu alternativním způsobem, přičemž

Sb

=

max [min (Σk WSk, Kb), – Kb] pro všechny rizikové faktory v koši b a

Sc

=

max [min (Σk WSk, Kc), – Kc] pro všechny rizikové faktory v koši c.

Kapitálové požadavky k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu se vypočtou pro každou rizikovou třídu v souladu s odstavci 1 až 8.

Článek 325g

Kapitálové požadavky k riziku zakřivení

Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku zakřivení v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeném v článku 461a.

Článek 325h

Součet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy

1.  Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.

2.  Postup výpočtu kapitálových požadavků k rizikům delta a vega pro jednotlivé rizikové třídy a k riziku zakřivení stanovený v článcích 325f a 325g se provádí pro každou rizikovou třídu třikrát, pokaždé s jiným souborem korelačních parametrů ρkl (korelace mezi rizikovými faktory v rámci koše) a γbc (korelace mezi koši v rámci rizikové třídy). Každý z těchto souborů odpovídá odlišnému scénáři:

a) 

scénář středních korelací, podle nějž zůstávají korelační parametry ρkl a γbc podle oddílu 6 beze změny;

b) 

scénář vysokých korelací, podle nějž se korelační parametry ρkl a γbc určené v oddíle 6 jednotně vynásobí číslem 1,25, a parametry ρkl a γbc jsou podřízeny maximu 100 %;

c) 

scénář nízkých korelací, který se upřesní v aktu v přenesené pravomoci podle článku 461a.

3.  Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy pro každý scénář, aby určily tři kapitálové požadavky odpovídající jednotlivým scénářům.

4.  Kapitálovým požadavkem určeným metodou založenou na citlivostech je ten nejvyšší z daných tří kapitálových požadavků uvedených v odstavci 3 odpovídajících jednotlivým scénářům.

Článek 325i

Zacházení s indexovými nástroji a s opcemi s více podkladovými nástroji

Instituce zacházejí s indexovými nástroji a s opcemi s více podkladovými nástroji v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 461a.

Článek 325j

Zacházení se subjekty kolektivního investování

Instituce zacházejí se subjekty kolektivního investování v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 461a.

Článek 325k

Pozice z upisování

1.  Instituce mohou postup stanovený v tomto článku používat pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic z upisování dluhových nebo akciových nástrojů.

2.  Instituce uplatní jeden z vhodných multiplikačních koeficientů uvedených v tabulce 1 na čisté citlivosti všech pozic z upisování v každém jednotlivém emitentovi, s výjimkou pozic z upisování, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod, a vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v této kapitole na základě upravených čistých citlivostí.



Tabulka 1

Obchodní den 0

0 %

Obchodní den 1

10 %

Obchodní dny 2 a 3

25 %

Obchodní den 4

50 %

Obchodní den 5

75 %

Po obchodním dnu 5

100 %

Pro účely tohoto článku „obchodní den 0“ znamená obchodní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

3.  Instituce o použití postupu stanoveného v tomto článku informují příslušné orgány.



Oddíl 3

Definice rizikových faktorů a citlivosti



Pododdíl 1

Definice rizikových faktorů

Článek 325l

Faktory obecného úrokového rizika

1.  Pro všechny faktory obecného úrokového rizika včetně inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika se vytvoří jeden koš pro každou měnu, přičemž každý koš obsahuje různé druhy rizikových faktorů.

Faktory obecného úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje citlivé na úrokovou míru jsou příslušné bezrizikové míry pro každou měnu a každou z těchto splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce přiřadí rizikové faktory stanoveným bodům pomocí lineární interpolace nebo pomocí metody, která nejlépe odpovídá funkcím oceňování, které jsou používány v rámci nezávislé funkce řízení rizik instituce pro vykazování tržního rizika nebo zisků a ztrát vrcholnému vedení.

2.  Instituce získá bezrizikové míry pro každou měnu z nástrojů peněžního trhu držených v obchodním portfoliu instituce, které mají nejnižší úvěrové riziko, například jednodenní indexové swapy.

3.  Pokud instituce nemohou použít přístup uvedený v odstavci 2, musí být bezrizikové míry založeny na jedné nebo více trhem implikovaných swapových křivkách, které instituce používají k tržnímu ocenění pozic, například na mezibankovních nabídkových swapových křivkách.

Pokud jsou údaje o trhem implikovaných swapových křivkách uvedených v odstavci 2 a prvním pododstavci tohoto odstavce nedostatečné, mohou být bezrizikové míry odvozeny od nejvhodnější křivky státních dluhopisů pro danou měnu.

Pokud instituce používají faktory obecného úrokového rizika odvozené v souladu s postupem stanoveným v druhém pododstavci tohoto odstavce pro nástroje státního dluhu, nesmí být takový nástroj státního dluhu vyňat z kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí. V případech, kdy není možné oddělit bezrizikovou míru od složky úvěrového rozpětí, musí být citlivost na rizikový faktor přidělena jak ke třídě obecného úrokového rizika, tak i ke třídě rizika úvěrového rozpětí.

4.  V případě faktorů obecného úrokového rizika tvoří každá měna samostatný koš. Rizikovým faktorům ve stejném koši, avšak s odlišnou splatností, přiřadí instituce různé rizikové váhy v souladu s oddílem 6.

Instituce použijí dodatečné rizikové faktory pro inflační riziko u dluhových nástrojů, jejichž peněžní toky jsou funkčně závislé na míře inflace. Tyto dodatečné rizikové faktory jsou složeny z jednoho vektoru trhem implikovaných měr inflace s různými splatnostmi pro jednotlivé měny. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je měr inflace použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

5.  Instituce vypočítají citlivost nástroje na dodatečný rizikový faktor pro inflační riziko uvedený v odstavci 4 jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše zacházejí instituce s inflací jako s jedním rizikovým faktorem bez ohledu na počet složek každého vektoru. Instituce v rámci koše vzájemně započtou všechny citlivosti na inflaci vypočítané způsobem popsaným v tomto odstavci s cílem získat jedinou čistou citlivost za každý koš.

6.  Dluhové nástroje, které zahrnují platby v různých měnách, podléhají rovněž křížovému měnovému bazickému riziku mezi těmito měnami. Pro účely metody založené na citlivostech jsou rizikovými faktory, které mají instituce použít, křížové měnové bazické riziko pro každou měnu nad USD nebo EUR. Instituce vypočítají křížové měnové báze, které se nevztahují k bázi nad USD ani k bázi nad EUR, buď na „bázi nad USD“, nebo na „bázi nad EUR“.

Každý faktor křížového měnového bazického rizika je tvořen jedním vektorem křížové měnové báze různých splatností pro každou měnu. Pro každý dluhový nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je křížových měnových bází použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Každá měna tvoří odlišný koš.

Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor křížového měnového bazického rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše existují dva možné odlišné rizikové faktory: báze nad EUR a báze nad USD, bez ohledu na počet složek existujících v každém vektoru křížové měnové báze. Maximální počet čistých citlivostí na koš je dvě.

7.  Faktory obecného úrokového rizika vega použitelnými pro opce s podklady, jež jsou citlivé na obecnou úrokovou míru, jsou implikované volatility příslušných bezrizikových měr, jak je popsáno v odstavcích 2 a 3, které jsou zařazeny do košů v závislosti na měně a v každém koši přiřazeny k těmto splatnostem: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro každou měnu existuje jeden koš.

Pro účely vzájemného započtení mají instituce za to, že implikované volatility spojené se stejnými bezrizikovými mírami a přiřazené ke stejným splatnostem představují stejný rizikový faktor.

Pokud instituce přiřadí implikované volatility ke splatnostem podle tohoto odstavce, uplatní se tyto požadavky:

a) 

pokud je splatnost opce v souladu se splatností podkladu, použije se jeden rizikový faktor, který se přiřadí v souladu s touto splatností;

b) 

pokud je splatnost opce kratší než splatnost podkladu, použijí se následující rizikové faktory takto:

i) 

první rizikový faktor se přiřadí v souladu se splatností opce;

ii) 

druhý rizikový faktor se přiřadí v souladu se zbytkovou splatností podkladu opce ke dni skončení platnosti opce.

8.  Faktory obecného úrokového rizika zakřivení, jež mají instituce použít, jsou tvořeny jedním vektorem bezrizikových měr, který představuje specifickou bezrizikovou výnosovou křivku, na každou měnu. Každá měna tvoří odlišný koš. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností bezrizikových měr použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

9.  Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory odpovídající různým výnosovým křivkám a mající různý počet složek za tentýž rizikový faktor, a to za předpokladu, že tyto vektory odpovídají stejné měně. Instituce vzájemně započtou citlivosti na stejný rizikový faktor. Pro každý koš existuje pouze jedna čistá citlivost.

Pro riziko inflace a křížové měnové bazické riziko neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení.

Článek 325m

Faktory rizika úvěrového rozpětí pro nesekuritizované expozice

1.  Faktory rizika úvěrového rozpětí delta, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jež jsou citlivé na úvěrové rozpětí, jsou míry úvěrového rozpětí těchto nástrojů odvozené od příslušných dluhových nástrojů a swapů úvěrového selhání a přiřazené ke každé z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce použijí jeden rizikový faktor na emitenta a splatnost, bez ohledu na to, zda jsou dané míry úvěrového rozpětí emitenta odvozeny od dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání. Koše jsou sektorové koše, jak je uvedeno v oddíle 6, a každý koš zahrnuje všechny rizikové faktory přiřazené příslušnému sektoru.

2.  Faktory rizika úvěrového rozpětí vega, jež mají instituce používat pro opce s nesekuritizovanými podklady citlivými na úvěrové rozpětí, jsou implikované volatility měr úvěrového rozpětí emitenta podkladů odvozených způsobem stanoveným v odstavci 1, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatností opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice.

3.  Faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jsou tvořeny jedním vektorem měr úvěrového rozpětí, který představuje křivku úvěrového rozpětí konkrétního emitenta. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností měr úvěrového rozpětí použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice.

4.  Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi.

Článek 325n

Faktory rizika úvěrového rozpětí pro sekuritizaci

1.  Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 3 na sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 5 na sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

2.  Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné jako koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí nesekuritizovaných expozic, jak je uvedeno v oddíle 6.

Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou specifické pro tuto kategorii rizikové třídy, jak je uvedeno v oddíle 6.

3.  Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jsou vymezeny takto:

a) 

faktory rizika delta jsou všechny příslušné míry úvěrového rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice, odvozené od příslušných dluhových nástrojů a swapů úvěrového selhání pro každou z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

b) 

faktory rizika vega použitelnými pro opce se sekuritizovanými pozicemi, které patří do ACTP jako podklady, jsou implikované volatility úvěrových rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice odvozených způsobem stanoveným v písmenu a) tohoto odstavce, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatností odpovídající opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

c) 

faktory rizika zakřivení jsou příslušné výnosové křivky úvěrového rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice, vyjádřené jako vektor měr úvěrového rozpětí pro různé splatnosti odvozených způsobem uvedeným v písmenu a) tohoto odstavce; pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností měr úvěrového rozpětí použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

4.  Instituce vypočítají citlivost sekuritizované pozice na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi.

5.  Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, se vztahují k rozpětí tranše, nikoliv k rozpětí podkladových nástrojů, a jsou vymezeny takto:

a) 

faktory rizika delta jsou příslušné míry úvěrového rozpětí tranše přiřazené k následujícím splatnostem v souladu se splatností tranše: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

b) 

faktory rizika vega použitelnými pro opce se sekuritizovanými pozicemi, které nepatří do ACTP jako podklady, jsou implikované volatility úvěrového rozpětí tranší, přičemž každá z nich je přiřazena k následujícím splatnostem v souladu se splatností opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

c) 

faktory rizika zakřivení jsou stejné jako faktory popsané v písmeni a) tohoto odstavce; na všechny tyto rizikové faktory se použije společná riziková váha, jak je uvedeno v oddíle 6.

Článek 325o

Faktory akciového rizika

1.  Koši pro všechny faktory akciového rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6.

2.  Faktory akciového rizika delta, které mají instituce používat, jsou všechny spotové ceny akcií a všechny akciové repo sazby.

Pro účely akciového rizika tvoří specifická akciová repo křivka jeden rizikový faktor, který je vyjádřen jako vektor repo sazeb pro různé splatnosti. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností repo sazeb použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor akciového rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Instituce vzájemně započtou citlivosti na rizikový faktor repo sazby stejného akciového cenného papíru bez ohledu na počet složek každého vektoru.

3.  Faktory akciového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou implikované volatility spotových cen akcií, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku vega.

4.  Faktory akciového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou všechny spotové ceny akcií bez ohledu na splatnost odpovídajících opcí. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení.

Článek 325p

Faktory komoditního rizika

1.  Koši pro všechny faktory komoditního rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6.

2.  Faktory komoditního rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na komodity, jsou všechny spotové komoditní ceny pro každý typ komodity a každou z následujících splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce mají za to, že dvě komoditní ceny téhož typu komodity a se stejnou splatností představují stejný rizikový faktor pouze v případě, že soubor právních podmínek týkajících se místa dodání je shodný.

3.  Faktory komoditního rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, jsou implikované volatility komoditních cen pro každý typ komodity, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce mají za to, že citlivosti na stejný typ komodity přiřazené stejné splatnosti představují jeden rizikový faktor, který instituce následně vzájemně započtou.

4.  Faktory komoditního rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, tvoří jeden soubor komoditních cen s různými splatnostmi podle typu komodity, který je vyjádřen jako vektor. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je cen dané komodity, které jsou použity jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Instituce nerozlišují mezi cenami komodit podle místa dodání.

Citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení se vypočítá v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení mají instituce za to, že vektory s různým počtem složek představují tentýž rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému typu komodity.

Článek 325q

Faktory měnového rizika

1.  Faktory měnového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na cizí měny, jsou všechny spotové směnné kurzy mezi měnou, ve které je nástroj denominován, a vykazovací měnou instituce. Pro každý měnový pár existuje jeden koš obsahující jeden rizikový faktor a jednu čistou citlivost.

2.  Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry uvedenými v odstavci 1. Tyto implikované volatility směnných kurzů se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let.

3.  Faktory měnového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou stejné jako faktory uvedené v odstavci 1.

4.  U veškerých faktorů měnového rizika delta, vega a měnového rizika zakřivení nemusí instituce rozlišovat mezi místními a zahraničními variantami měny.



Pododdíl 2

Definice citlivosti

Článek 325r

Citlivosti na riziko delta

1.  Citlivosti na obecné úrokové riziko delta vypočítají instituce takto:

a) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené bezrizikovými mírami se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené bezrizikovými mírami;

rkt

=

míra bezrizikové křivky k se splatností t;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než rkt ve funkci oceňování Vi;

b) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené inflačním rizikem a křížovou měnovou bází se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené inflačním rizikem a křížovou měnovou bází;

image

=

vektor m složek vyjadřující implicitní křivku inflace nebo křížovou měnovou bazickou křivku pro danou měnu j, přičemž m se rovná počtu inflačních nebo křížových měnových proměnných použitých v modelu oceňování nástroje i;

image

=

jednotková matice rozměru (1 × m);

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

y, z

=

další proměnné v modelu oceňování.

2.  Citlivosti na riziko úvěrového rozpětí delta vypočítají instituce pro všechny sekuritizované a nesekuritizované pozice takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na riziko úvěrového rozpětí delta vypočítají instituce pro všechny sekuritizované a nesekuritizované pozice;

cskt

=

hodnota míry úvěrového rozpětí emitenta j při splatnosti t;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než cskt ve funkci oceňování Vi.

3.  Citlivosti na akciové riziko delta vypočítají instituce takto:

a) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené spotovými cenami akcií se vypočítají takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené spotovými cenami akcií;

k

=

konkrétní majetkový cenný papír;

EQk

=

hodnota spotové ceny daného majetkového cenného papíru;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než EQk ve funkci oceňování Vi;

b) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené akciovými repo sazbami se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené akciovými repo sazbami;

k

=

index označující akcii;

image

=

vektor m složek vyjadřující termínovou strukturu rep pro konkrétní akcii k, přičemž m se rovná počtu repo sazeb odpovídajícímu různým splatnostem použitým v modelu oceňování nástroje i;

image

=

jednotková matice rozměru (1 × m);

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

y, z

=

rizikové faktory jiné než
image ve funkci oceňování Vi.

4.  Citlivosti na komoditní riziko delta vypočítají instituce vůči každému rizikovému faktoru k takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na komoditní riziko delta;

k

=

daný faktor komoditního rizika;

CTYk

=

hodnota rizikového faktoru k;

Vi (.)

=

tržní hodnota nástroje i jako funkce rizikového faktoru k; a

y, z

=

rizikové faktory jiné než CTYk v modelu oceňování nástroje i.

5.  Citlivosti na měnové riziko delta vypočítají instituce vůči každému faktoru měnového rizika k takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na měnové riziko delta;

k

=

daný faktor měnového rizika;

FXk

=

hodnota rizikového faktoru;

Vi (.)

=

tržní hodnota nástroje i jako funkce rizikového faktoru k; a

y, z

=

rizikové faktory jiné než FXk v modelu oceňování nástroje i.

Článek 325s

Citlivosti na riziko vega

1.  Citlivost opce na riziko vega vypočítají instituce vůči danému rizikovému faktoru k takto:

image

kde:

sk

=

citlivost opce na riziko vega;

k

=

konkrétní faktor rizika vega, tvořený implikovanou volatilitou;

volk

=

hodnota tohoto rizikového faktoru, která by měla být vyjádřena jako procento; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než volk ve funkci oceňování Vi.

2.  V případě rizikových tříd, kde mají faktory rizika vega rozměr splatnosti, ale kde se pravidla přiřazování rizikových faktorů nepoužijí, protože opce nemají splatnost, přiřadí instituce tyto rizikové faktory k nejdelší předepsané splatnosti. Na tyto opce se vztahuje navýšení pro zbytková rizika.

3.  V případě opcí, které nemají realizační cenu nebo bariéru, a opcí, které mají několik realizačních cen nebo bariér, uplatní instituce přiřazování k realizační ceně a splatnosti používaným interně danou institucí ke stanovení ceny opce. Na tyto opce se rovněž vztahuje navýšení pro zbytková rizika.

4.  Instituce nepočítají riziko vega pro sekuritizované tranše zahrnuté do ACTP podle čl. 325 odst. 6, 7 a 8, které nemají implikovanou volatilitu. Pro tyto sekuritizované tranše musí být vypočítány kapitálové požadavky k riziku delta a riziku zakřivení.

Článek 325t

Požadavky na výpočty citlivosti

1.  Instituce odvozují citlivosti ze svých modelů oceňování, které slouží jako základ pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení, pomocí vzorců stanovených v tomto pododdíle.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány od instituce, které nebylo uděleno svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech podle kapitoly 1b, vyžadovat, aby při výpočtu citlivostí podle této kapitoly pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku a podávání zpráv o nich v souladu s čl. 430b odst. 3 použily funkce oceňování, které jsou součástí systému měření rizika v rámci jejich přístupu založeném na interních modelech.

2.  Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. a) na riziko delta mohou instituce předpokládat, že rizikové faktory implikované volatility jsou konstantní.

3.  Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. b) na riziko vega se použijí tyto požadavky:

a) 

v případě obecného úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí předpokládají instituce pro každou měnu, že podklad rizikových faktorů volatility, pro něž se riziko vega počítá, má v modelech oceňování použitých pro dané nástroje logaritmicko-normální nebo normální rozdělení;

b) 

v případě akciového rizika, komoditního rizika a měnového rizika předpokládají instituce, že podklad rizikových faktorů volatility, pro něž se riziko vega počítá, má v modelech oceňování použitých pro tyto nástroje logaritmicko-normální rozdělení.

4.  Instituce vypočítají všechny citlivosti kromě citlivostí na úvěrové úpravy v ocenění.

5.  Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko delta, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

tyto alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik a pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;

b) 

instituce prokáže, že jsou tyto alternativní definice vhodnější k zachycení citlivostí pro danou pozici než vzorce uvedené v tomto pododdíle a že výsledné citlivosti se od uvedených vzorců podstatně neliší.

6.  Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko vega, pokud splňuje obě tyto podmínky:

a) 

uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik a pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;

b) 

instituce prokáže, že jsou uvedené alternativní definice vhodnější k zachycení citlivostí pro danou pozici než vzorce uvedené v tomto pododdíle a že lineární transformace uvedená v prvním pododstavci odráží citlivost na riziko vega.



Oddíl 4

Navýšení pro zbytkové riziko

Článek 325u

Kapitálové požadavky ke zbytkovým rizikům

1.  Kromě kapitálových požadavků k tržnímu riziku stanovených v oddíle 2 uplatní instituce dodatečné kapitálové požadavky na nástroje vystavené zbytkovým rizikům v souladu s tímto článkem.

2.  Má se za to, že nástroje jsou vystaveny zbytkovým rizikům, pokud splňují kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

nástroj odkazuje na exotický podklad, což pro účely této kapitoly znamená, že nástroj obchodního portfolia odkazuje na podkladovou expozici, která nespadá do působnosti zacházení v rámci rizik delta, vega a zakřivení podle metody založené na citlivostech stanovené v oddíle 2 ani kapitálových požadavků k riziku selhání stanovených v oddíle 5;

b) 

nástroj je nástrojem nesoucím jiná zbytková rizika, což pro účely této kapitoly zahrnuje kterýkoli z těchto nástrojů:

i) 

nástroje, které podléhají kapitálovým požadavkům k riziku vega a k riziku zakřivení podle metody založené na citlivostech stanovené v oddíle 2 a které generují částky k výplatě, které nelze replikovat jako konečnou lineární kombinaci vanilkových opcí s jedinou podkladovou cenou akcie, cenou komodity, směnným kurzem, cenou dluhopisu, cenou swapu úvěrového selhání nebo úrokovým swapem;

ii) 

nástroje, které jsou pozicemi, jež patří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6; zajištění, která patří do daného ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 8, se nezohledňují.

3.  Instituce vypočítá dodatečné kapitálové požadavky uvedené v odstavci 1 jako součet hrubých pomyslných částek nástrojů uvedených v odstavci 2 vynásobených těmito rizikovými váhami:

a) 

1,0 % v případě nástrojů uvedených v odst. 2 písm. a);

b) 

0,1 % v případě nástrojů uvedených v odst. 2 písm. b).

4.  Odchylně od odstavce 1 instituce neuplatní kapitálový požadavek ke zbytkovým rizikům u nástroje, který splňuje kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

nástroj je kotován na uznané burze;

b) 

nástroj je způsobilý k centrálnímu clearingu v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012;

c) 

nástroj dokonale kompenzuje tržní riziko jiné pozice v obchodním portfoliu a v takovém případě jsou obě dokonale si odpovídající pozice v obchodním portfoliu z kapitálového požadavku ke zbytkovým rizikům vyňaty.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co je exotický podklad a které nástroje jsou nástroji nesoucími zbytková rizika pro účely odstavce 2.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA prověří, zda by za exotické podklady měly být považovány riziko dlouhověkosti, počasí, přírodní katastrofy a budoucí realizovaná volatilita.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 5

Kapitálové požadavky k riziku selhání

Článek 325v

Definice a obecná ustanovení

1.  Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

a) 

„krátkou expozicí“ se rozumí, že selhání emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku pro instituci bez ohledu na druh nástroje nebo transakce vytvářející tuto expozici;

b) 

„dlouhou expozicí“ se rozumí, že selhání emitenta nebo skupiny emitentů vede ke ztrátě pro instituci bez ohledu na druh nástroje nebo transakce vytvářející tuto expozici;

c) 

„hrubou výší rizika náhlého selhání“ („hrubou výší JTD“) se rozumí odhadovaná velikost ztráty nebo zisku, které by selhání dlužníka vytvořilo pro specifickou expozici;

d) 

„čistou výší rizika náhlého selhání“ („čistou výší JTD“) se rozumí odhadovaná velikost ztráty nebo zisku, které by selhání dlužníka způsobilo konkrétní instituci po kompenzaci mezi hrubými výšemi rizika náhlého selhání;

e) 

„ztrátovostí ze selhání“ neboli „LGD“ se rozumí ztrátovost ze selhání dlužníka u nástroje vydaného tímto dlužníkem vyjádřená jako podíl pomyslné hodnoty tohoto nástroje;

f) 

„rizikovou váhou selhání“ se rozumí procento představující odhadovanou pravděpodobnost selhání každého dlužníka podle jeho úvěruschopnosti.

2.  Kapitálové požadavky k riziku selhání se použijí na dluhové a akciové nástroje, na derivátové nástroje mající dané nástroje jako podklady a na deriváty, jejichž částky k výplatě nebo reálné hodnoty jsou ovlivněny selháním dlužníka jiného než protistrany samotného derivátového nástroje. Instituce vypočítají požadavky k riziku selhání samostatně pro každý z těchto druhů nástrojů: sekuritizované expozic, sekuritizované expozice, které nepatří do ACTP, a sekuritizované expozice, které do ACTP patří. Konečné kapitálové požadavky k riziku selhání jsou pro instituce součtem těchto tří složek.



Pododdíl 1

Kapitálové požadavky k riziku selhání u nesekuritizovaných expozic

Článek 325w

Hrubé výše rizika náhlého selhání

1.  Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou dlouhou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:

JTDdlouhá = max {LGD · Vpomyslná + P&Ldlouhá + Úpravadlouhá; 0}
kde:

JTDdlouhá

=

hrubá výše JTD pro dlouhou expozici;

Vpomyslná

=

pomyslná hodnota nástroje;

P&Ldlouhá

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří dlouhou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným; a

Úpravadlouhá

=

částka, o kterou by byla v důsledku struktury derivátového nástroje ztráta instituce v případě selhání zvýšena nebo snížena vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje;. zvýšení se do výrazu Úpravadlouhá zadávají s kladným znaménkem a snížení se záporným.

2.  Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou krátkou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:

JTDkrátká = min {LGD · Vpomyslná + P&Lkrátká + Úpravakrátká; 0}
kde:

JTDkrátká

=

hrubá výše JTD pro krátkou expozici;

Vpomyslná

=

pomyslná hodnota nástroje, která se do vzorce zadává se záporným znaménkem;

P&Lkrátká

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří krátkou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným; a

Úpravakrátká

=

částka, o kterou by byl v důsledku struktury derivátového nástroje zisk instituce v případě selhání zvýšen nebo snížen vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje; snížení se do výrazu Úpravakrátká zadávají s kladným znaménkem a zvýšení se záporným.

3.  Pro účely výpočtu stanoveného v odstavcích 1 a 2 jsou LGD pro dluhové nástroje, které mají instituce používat, tyto:

a) 

expozicím vůči dluhovým nástrojům bez přednostního pořadí se přiřadí hodnota LGD 100 %;

b) 

expozicím vůči dluhovým nástrojům s přednostním pořadím se přiřadí hodnota LGD 75 %;

c) 

expozicím vůči krytým dluhopisům podle článku 129 se přiřadí hodnota LGD 25 %.

4.  Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 1 a 2 se pomyslné hodnoty určí takto:

a) 

v případě dluhových nástrojů je pomyslnou hodnotou nominální hodnota dluhového nástroje;

b) 

v případě derivátových nástrojů s podklady ve formě dluhových cenných papírů je pomyslnou hodnotou pomyslná hodnota derivátového nástroje.

5.  Pro expozice vůči akciovým nástrojům nevypočítají instituce hrubé výše JTD pomocí vzorců uvedených v odstavcích 1 a 2, ale takto:

JTDkrátká = max {LGD · Vpomyslná + P&Lkrátká + Úpravakrátká; 0}
JTDkrátká = min {LGD · Vpomyslná + P&Lkrátká + Úpravakrátká; 0}
kde:

JTDdlouhá

=

hrubá výše JTD pro dlouhou expozici;

JTDkrátká

=

hrubá výše JTD pro krátkou expozici;

V

=

reálná hodnota akcie, nebo v případě derivátových nástrojů s podklady ve formě akcií reálná hodnota podkladu ve formě akcií.

6.  Instituce přiřadí LGD 100 % akciovým nástrojům pro účely výpočtu stanoveného v odstavci 5.

7.  V případě expozic vůči riziku selhání vyplývajícímu z derivátových nástrojů, jejichž částky k výplatě v případě selhání dlužníka nesouvisejí s pomyslnou hodnotou konkrétního nástroje vydaného tímto dlužníkem nebo s LGD dlužníka či nástrojem vydaným tímto dlužníkem, použijí instituce alternativní metodiky k odhadu hrubých výší JTD.

8.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

způsob, jakým mají instituce vypočítat výše JTD pro různé druhy nástrojů v souladu s tímto článkem;

b) 

alternativní metodiky, jež mají instituce používat pro účely odhadu hrubých výší JTD podle odstavce 7;

c) 

pomyslné hodnoty nástrojů jiných než uvedených v odst. 4 písm. a) a b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325x

Čisté výše rizika náhlého selhání

1.  Instituce vypočítá čisté výše JTD vzájemným započtením hrubých výší JTD pro krátké a dlouhé expozice. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi vůči stejnému dlužníkovi, pokud mají krátké expozice stejné pořadí přednosti jako dlouhé expozice nebo nižší pořadí přednosti.

2.  Vzájemné započtení se provede v plném rozsahu nebo částečně, v závislosti na splatnostech vzájemně započítávaných expozic:

a) 

vzájemné započtení se provede v plném rozsahu, pokud mají všechny vzájemně započítávané expozice splatnost jeden rok nebo delší;

b) 

vzájemné započtení se provede částečně, pokud alespoň jedna ze vzájemně započítávaných expozic má splatnost kratší než jeden rok; v takovém případě je výše JTD každé expozice se splatností kratší než jeden rok vynásobena poměrem splatnosti dané expozice k období jednoho roku.

3.  Pokud není vzájemné započtení možné, hrubé výše JTD se rovnají čistým výším JTD v případě expozic se splatností jeden rok nebo delší. Hrubé výše JTD se splatností kratší než jeden rok se pro výpočet čistých výší JTD vynásobí poměrem splatnosti expozice k období jednoho roku s dolní hranicí tři měsíce.

4.  Pro účely odstavců 2 a 3 se uvažují splatnosti derivátových smluv, a nikoliv splatnosti jejich podkladů. Hotovostním akciovým expozicím se přiřadí splatnost jeden rok nebo tři měsíce, podle vlastního uvážení instituce.

Článek 325y

Výpočet kapitálových požadavků k riziku selhání

1.  Čisté výše JTD bez ohledu na druh protistrany se vynásobí rizikovými vahami selhání, které odpovídají jejich úvěrové kvalitě, jak je uvedeno v tabulce 2:



Tabulka 2

Kategorie úvěrové kvality

Riziková váha selhání

Stupeň úvěrové kvality 1

0,5 %

Stupeň úvěrové kvality 2

3 %

Stupeň úvěrové kvality 3

6 %

Stupeň úvěrové kvality 4

15 %

Stupeň úvěrové kvality 5

30 %

Stupeň úvěrové kvality 6

50 %

Nehodnoceno

15 %

Selhání

100 %

2.  Expozice, které by obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu pro hodnocení úvěrového rizika v souladu s hlavou II kapitolou 2, obdrží rizikovou váhu selhání 0 % pro kapitálové požadavky k riziku selhání.

3.  Vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů: podnikatelské subjekty, státy, místní samosprávy / obce.

4.  Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:

DRCb = max Σi ∈ Dlouhá RWi · čistá JTDi – WtS · (Σi ∈ Krátká RWi · čistá JTDi); 0}
kde:

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b;

i

=

index označující nástroj, jenž náleží do koše b;

RWi

=

riziková váha; a

WtS

=

poměr vyjadřující přínos pro zajišťovací vztahy v koši, který se vypočítá takto:

image

Pro účely výpočtu DRCb a WtS se pro všechny pozice v koši bez ohledu na stupeň úvěrové kvality, který je těmto pozicím přidělen, sečtou dlouhé a krátké pozice, čímž se získají kapitálové požadavky k riziku selhání pro daný koš.

5.  Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u nesekuritizovaných expozic se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.



Pododdíl 2

Kapitálové požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

Článek 325z

Výše rizika náhlého selhání

1.  Hrubými výšemi rizika náhlého selhání pro sekuritizované expozice jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem.

2.  Čisté výše rizika náhlého selhání se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší rizika náhlého selhání a krátkých hrubých výší rizika náhlého selhání. Vzájemné započtení je možné pouze mezi sekuritizovanými expozicemi se stejným seskupením podkladových aktiv náležejícími do stejné tranše. Není povoleno vzájemné započtení mezi sekuritizovanými expozicemi s různými seskupeními podkladových aktiv, přestože jsou záchytné a uvolňující body stejné.

3.  V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících sekuritizovaných expozic lze dokonale, s výjimkou rozměru splatnosti, replikovat ostatní stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z daného rozložení nebo kombinace.

4.  V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících expozic v podkladových složkách lze dokonale replikovat celou strukturu tranší stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z tohoto rozložení nebo kombinace. Pokud jsou podkladové složky použity tímto způsobem, vyjmou se ze zacházení s rizikem selhání u nesekurituzací.

5.  Článek 325x se použije na stávající sekuritizované expozice i na sekuritizované expozice používané v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku. Příslušnými splatnostmi jsou splatnosti sekuritizovaných tranší.

Článek 325aa

Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání pro sekuritizace

1.  Čisté výše JTD sekuritizovaných expozic se vynásobí 8 % rizikovou váhou, která se vztahuje na příslušnou sekuritizovanou expozici, včetně jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací (STS), v investičním portfoliu v souladu s hierarchií přístupů stanovených v hlavě II kapitole 5 oddíle 3 a bez ohledu na druh protistrany.

2.  Splatnost jeden rok se použije pro všechny tranše, pro které se rizikové váhy vypočítají v souladu s přístupy SEC-IRBA a SEC-ERBA.

3.  Rizikově vážené výše JTD pro jednotlivé hotovostní sekuritizované expozice jsou shora omezeny reálnou hodnotou pozice.

4.  Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů:

a) 

jeden společný koš pro všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na oblast;

b) 

44 různých košů odpovídajících jednomu koši na oblast pro každou z jedenácti tříd aktiv definovaných v druhém pododstavci.

Pro účely prvního pododstavce se jedenácti třídami aktiv rozumí komerční papíry zajištěné aktivy, půjčky/leasing automobilů, cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti, kreditní karty, cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti, zajištěné úvěrové závazky, zajištěné dluhové závazky na druhou („CDO na druhou“), malé a střední podniky, studentské půjčky, ostatní retailoví klienti, ostatní profesionální klienti. Danými čtyřmi oblastmi jsou Asie, Evropa, Severní Amerika a zbytek světa.

5.  Pro zařazení sekuritizované expozice do koše se instituce spoléhají na klasifikaci běžně používanou na trhu. Instituce zařadí každou sekuritizovanou expozici pouze do jednoho z košů uvedených v odstavci 4. Jakákoli sekuritizovaná expozice, kterou instituce nemůže zařadit do koše pro třídu aktiv nebo oblast, se zařadí do třídy aktiv „ostatní retailoví klienti“, „ostatní profesionální klienti“ nebo „zbytek světa“.

6.  Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši stejným způsobem jako v případě rizika selhání nesekuritizovaných expozic s pomocí vzorce v čl. 325y odst. 4, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku selhání pro každý koš.

7.  Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.



Pododdíl 3

Kapitálové požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

Článek 325ab

Oblast působnosti

1.  Pro ACTP zahrnují kapitálové požadavky riziko selhání pro sekuritizované expozice a pro nesekuritizovaná zajištění. Tato zajištění se vyjmou z výpočtů rizika selhání pro nesekuritizované expozice. Mezi kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, a kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, není žádná výhoda diverzifikace.

2.  Pro obchodované nesekuritizované úvěrové a akciové deriváty se výše JTD podle jednotlivých složek stanoví použitím průhledového přístupu.

Článek 325ac

Výše rizika náhlého selhání pro ACTP

1.  Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a) 

„rozložením pomocí modelu oceňování“ se rozumí to, že složka sekuritizace na jedno jméno je oceněna jako rozdíl mezi nepodmíněnou hodnotou sekuritizace a podmíněnou hodnotou sekuritizace za předpokladu, že selhání jednoho jména znamená LGD 100 %;

b) 

„replikací“ se rozumí, že kombinace jednotlivých sekuritizovaných indexových tranší jsou zkombinovány s cílem replikovat jinou tranši stejné indexové řady nebo replikovat netranšovanou pozici v indexové řadě;

c) 

„rozložením“ se rozumí replikování indexu prostřednictvím sekuritizace, jejíž podkladové expozice v seskupení jsou shodné s expozicemi vůči jednotlivým jménům, které tvoří index.

2.  Hrubými výšemi JTD pro sekuritizované expozice a nesekuritizované expozice v ACTP jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem.

3.  S produkty n-tého selhání se zachází jako s tranšovanými produkty s těmito záchytnými a uvolňujícími body:

a) 

záchytný bod = (N – 1) / celkový počet jmen;

b) 

uvolňující bod = N / celkový počet jmen;

kde „celkový počet jmen“ představuje celkový počet jmen v podkladovém koši nebo seskupení.

4.  Čisté výše JTD se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší JTD a krátkých hrubých výší JTD. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi, které jsou s výjimkou splatnosti shodné. Vzájemné započtení je možné pouze tímto způsobem:

a) 

v případě indexů, indexových tranší a individuálních tranší je vzájemné započtení možné napříč splatnostmi v rámci stejné indexové sady, řady a tranše, s výhradou ustanovení týkajících se expozic kratších než jeden rok uvedených v článku 325x. Dlouhé a krátké hrubé výše JTD, které se navzájem dokonale replikují, mohou být vzájemně započteny prostřednictvím rozložení na expozice odpovídající jednomu jménu pomocí modelu oceňování. V takových případech se součet hrubých výší JTD u expozic odpovídajících jednomu jménu získaných rozložením rovná hrubé výši JTD nerozložené expozice;

b) 

vzájemné započtení rozložením, jak je stanoveno v písmeni a), není povoleno pro resekuritizace ani deriváty na sekuritizace;

c) 

pro indexy a indexové tranše je vzájemné započtení možné napříč splatnostmi v rámci stejné indexové sady, řady a tranše replikací nebo rozložením; pokud jsou dlouhé a krátké expozice shodné s výjimkou jedné zbytkové složky, je vzájemné započtení povoleno a čistá výše JTD odráží zbytkovou expozici;

d) 

různé tranše stejné indexové řady, různé řady stejného indexu a různé indexové sady nesmí být vzájemně započítávány.

Článek 325ad

Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání u ACTP

1.  Čisté výše JTD se vynásobí:

a) 

pro tranšované produkty rizikovými váhami selhání odpovídajícími jejich úvěrové kvalitě, jak je stanoveno v čl. 325y odst. 1 a 2;

b) 

v případě netranšovaných produktů rizikovými váhami selhání podle čl. 325aa odst. 1.

2.  Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do košů, které odpovídají indexu.

3.  Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:

DRCb = max {(Σi ∈ Dlouhá RWi · čistá JTDi) – WtSACTP · (Σi ∈ Krátká RWi · |čistá JTDi); 0}
kde:

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b;

i

=

nástroj náležející do koše b; a

WtSACTP

=

poměr vyjadřující přínos zajišťovacích vztahů v koši, který se vypočítá v souladu se vzorcem pro WtS uvedeným v čl. 325y odst. 4, ale s pomocí dlouhých a krátkých pozic v celém ACTP, nikoli pouze pozic v daném koši.

4.  Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku selhání v případě ACTP pomocí tohoto vzorce:

image

kde:

DRCACTP

=

kapitálový požadavek k riziku selhání v případě ACTP; a

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b.



Oddíl 6

Rizikové váhy a korelace



Pododdíl 1

Váhy a korelace rizika Delta

Článek 325ae

Rizikové váhy pro obecné úrokové riziko

1.  Pro měny, které nejsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), se rizikové váhy citlivostí na rizikové faktory bezrizikových měr pro každý koš v tabulce 3 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a.



Tabulka 3

Koš

Splatnost

1

0,25 roku

2

0,5 roku

3

1 rok

4

2 roky

5

3 roky

6

5 let

7

10 let

8

15 let

9

20 let

10

30 let

2.  Společná riziková váha pro všechny citlivosti na faktory inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika se stanoví v aktu v přenesené pravomoci podle článku 461a.

3.  Pro měny, které jsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), a domácí měnu instituce jsou rizikovými váhami rizikových faktorů pro bezrizikové míry rizikové váhy uvedené v tabulce 3 vydělené√2.

Článek 325af

Korelace v rámci koše pro obecné úrokové riziko

1.  Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše a se stejnou přiřazenou splatností, jež však odpovídají různým křivkám, se korelace ρkl stanoví na 99,90 %.

2.  Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají stejné křivce, ale mají různé splatnosti, se korelace stanoví v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

Tk (respektiveTl)

=

splatnost, která se týká bezrizikové míry;

θ

=

3 %.

3.  Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají různým křivkám a mají různé splatnosti, se korelace ρkl rovná korelačnímu parametru uvedenému v odstavci 2 vynásobenému 99,90 %.

4.  Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů inflačního rizika WSl se korelace stanoví na 40 %.

5.  Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů křížového měnového bazického rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSl, včetně jiného faktoru křížového měnového bazického rizika, se korelace stanoví na 0 %.

Článek 325ag

Korelace mezi koši pro obecné úrokové riziko

1.  K agregaci rizikových faktorů náležejících do různých košů se použije parametr γbc = 50 %.

2.  K agregaci faktoru úrokového rizika založeného na měně uvedeného v čl. 325av odst. 3 a faktoru úrokového rizika založeného na euru se použije parametr γbc = 80 %.

Článek 325ah

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

1.  Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 4:



Tabulka 4

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Sektor

Riziková váha

(procentní body)

1

Všechny

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

0,50 %

2

Stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

0,5 %

3

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

1,0 %

4

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

5,0 %

5

Základní materiály, energie, průmysl, zemědělství, výroba, těžba a dolování

3,0 %

6

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

3,0 %

7

Technologie, telekomunikace

2,0 %

8

Zdravotnictví, inženýrské sítě, profesionální a technické činnosti

1,5 %

9

Kryté dlužní úpisy vydané úvěrovými institucemi v členském státu

1,0 %

11

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

 

12

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

4,0 %

13

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

12,0 %

14

Základní materiály, energie, průmysl, zemědělství, výroba, těžba a dolování

7,0 %

15

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

8,5 %

16

Technologie, telekomunikace

5,5 %

17

Zdravotnictví, inženýrské sítě, profesionální a technické činnosti

5,0 %

18

Jiný sektor

12,0 %

2.  Za účelem zařazení rizikové expozice do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 4. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 18 v tabulce 4.

Článek 325ai

Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

1.  Mezi dvěma citlivostmi WSk a WSl v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:

ρkl = ρkl (jméno) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (jméno) se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, v ostatních případech se rovná 35 %;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 65 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,90 %.

2.  Korelační parametry uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na koš 18 uvedený v tabulce 4 v čl. 325ah odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 18 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

Článek 325aj

Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

Korelační parametr γbc, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:

γbc = γbc (hodnocení) · γbc (odvětví)
kde:
γbc (hodnocení) se rovná 1, pokud mají oba koše stejnou kategorii úvěrové kvality (buď stupeň úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupeň úvěrové kvality 4 až 6), v ostatních případech se rovná 50 %. Pro účely tohoto výpočtu se má za to, že koš 1 náleží do stejné kategorie úvěrové kvality jako koše, které mají stupeň úvěrové kvality 1 až 3; a
γbc (odvětví) se rovná 1, pokud oba koše náležejí do téhož odvětví, v ostatních případech se rovná příslušnému procentu uvedenému v tabulce 5.



Tabulka 5

Koš

1, 2 a 11

3 a 12

4 a 13

5 a 14

6 a 15

7 a 16

8 a 17

9

1,2 a 11

 

75 %

10 %

20 %

25 %

20 %

15 %

10 %

3 a 12

 

 

5 %

15 %

20 %

15 %

10 %

10 %

4 a 13

 

 

 

5 %

15 %

20 %

5 %

20 %

5 a 14

 

 

 

 

20 %

25 %

5 %

5 %

6 a 15

 

 

 

 

 

25 %

5 %

15 %

7 a 16

 

 

 

 

 

 

5 %

20 %

8 a 17

 

 

 

 

 

 

 

5 %

9

 

 

 

 

 

 

 

Článek 325ak

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši a pro každý koš v tabulce 6 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:



Tabulka 6

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Odvětví

1

Všechny

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

2

Stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, mezinárodní rozvojové banky a mezinárodní organizace uvedené v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

3

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

4

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zřízených nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelé podpůrných úvěrů

5

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

6

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

7

Technologie, telekomunikace

8

Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti

9

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi v členských státech

10

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi ve třetích zemích

11

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, mezinárodní rozvojové banky a mezinárodní organizace uvedené v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

12

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

13

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zřízených nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelé podpůrných úvěrů

14

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

15

 

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

16

Technologie, telekomunikace

17

Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti

18

Jiné odvětví

Článek 325al

Korelace pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

1.  Korelace rizika deltaρkl se odvodí v souladu s článkem 325ai s výjimkou toho, že pro účely tohoto odstavce se ρkl (báze) rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,00 %.

2.  Korelace γbc se odvodí v souladu s článkem 325aj.

Článek 325am

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 7 a pro každý koš v tabulce 7 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:



Tabulka 7

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Odvětví

1

S předností, stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

2

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

4

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

5

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

6

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

7

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

8

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

9

Bez přednosti, stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

10

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

11

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

12

 

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

13

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

14

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

15

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

16

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

17

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

18

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

19

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

20

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

21

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

22

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

23

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

24

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

25

Jiné odvětví

2.  Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každou tranši do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 7. Rizikové expozice z jakékoli tranše, kterou instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 25.

Článek 325an

Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:

ρkl = ρkl (tranše) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (tranše) se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l v rámci téhož koše a týkají se téže sekuritizované tranše (více než 80 % překrytí v pomyslném vyjádření), v ostatních případech se rovná 40 %;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 80 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,90 %.

2.  Korelační parametry uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na koš 25 uvedený v tabulce 7 v čl. 325am odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 25 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

Článek 325ao

Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  Korelační parametr γbc se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši a stanoví se na 0 %.

2.  Kapitálový požadavek pro koš 25 se připočítá k celkovému kapitálu na úrovni rizikové třídy bez účinků diverzifikace nebo zajištění uznaných u jakéhokoli jiného koše.

Článek 325ap

Rizikové váhy pro akciové riziko

1.  Rizikové váhy pro citlivosti na faktory akciového rizika a rizika akciových repo sazeb se pro každý koš v tabulce 8 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:



Tabulka 8

Číslo koše

Tržní kapitalizace

Ekonomika

Odvětví

1

Velká

Rozvíjející se tržní ekonomika

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby

2

Telekomunikace, průmyslové podniky

3

Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

4

Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie

5

Rozvinutá ekonomika

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby

6

Telekomunikace, průmyslové podniky

7

Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

8

Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie

9

Malá

Rozvíjející se tržní ekonomika

Všechna odvětví popsaná v koších číslo 1, 2, 3 a 4

10

Rozvinutá ekonomika

Všechna odvětví popsaná v koších číslo 5, 6, 7 a 8

11

Jiné odvětví

2.  Pro účely tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325bd odst. 7 stanoví, co se považuje za malou a velkou tržní kapitalizaci.

3.  Po účely tohoto článku EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co se považuje za rozvíjející se trh a co se považuje za rozvinutou ekonomiku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  Při zařazování rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 8 a zařadí všechny emitenty ze stejného průmyslu do stejného odvětví. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 11 v tabulce 8. Mezinárodní nebo víceodvětvoví emitenti akcií se zařadí do specifického koše na základě nejvýznamnější oblasti a odvětví, v nichž emitent akcií působí.

Článek 325aq

Korelace v rámci koše pro akciové riziko

1.  Korelační parametr rizika delta ρkl se stanoví na 99,90 % mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše, pokud jedna je citlivost na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu, jestliže se obě týkají stejného jména emitenta akcií.

2.  V jiných případech, než jsou případy uvedené v odstavci 1, se korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WS k WS l na spotovou cenu akcie v rámci téhož koše stanoví takto:

a) 

15 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do kategorie velké tržní kapitalizace v rozvíjející se tržní ekonomice (koš číslo 1, 2, 3 nebo 4);

b) 

25 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do velké tržní kapitalizace v rozvinuté ekonomice (koš číslo 5, 6, 7 nebo 8);

c) 

7,5 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do kategorie malé tržní kapitalizace v rozvíjející se tržní ekonomice (koš číslo 9).

d) 

12,5 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do malé tržní kapitalizace v rozvinuté ekonomice (koš číslo 10).

3.  Korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WS k WS l na akciovou repo sazbu v rámci téhož koše se stanoví v souladu s odstavcem 2.

4.  Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše, pokud jedna je citlivost na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu a obě tyto citlivosti se týkají jiného jména emitenta akcií, se korelační parametr ρkl stanoví podle korelačních parametrů uvedených v odstavci 2 vynásobených 99,90 %.

5.  Korelační parametry uvedené v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na koš 11. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 11 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

Článek 325ar

Korelace mezi koši pro akciové riziko

Korelační parametr γb c se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši. Stanoví se na 15 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 1 až 10.

Článek 325as

Rizikové váhy pro komoditní riziko

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory komoditního rizika se pro každý koš v tabulce 9 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:



Tabulka 9

Číslo koše

Název koše

1

Energie – tuhá paliva

2

Energie – tekutá paliva

3

Energie – elektřina a obchod s uhlíkem

4

Nákladní doprava

5

Běžné kovy

6

Plynná paliva

7

Drahé kovy (včetně zlata)

8

Obilniny a olejnatá semena

9

Chov dobytka a produkce mléka

10

Netrvanlivé a další zemědělské produkty

11

Jiné komodity

Článek 325at

Korelace v rámci koše pro komoditní riziko

1.  Pro účely tohoto článku se jakékoli dvě komodity považují za různé komodity, pokud na trhu existují dvě smlouvy odlišující se pouze podkladovou komoditou, která má být v rámci každé smlouvy dodána.

2.  Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρk lstanoví takto:

ρkl = ρkl (komodita) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (komodita) se rovná 1, pokud jsou obě komodity citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná korelacím v rámci koše v tabulce 10;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 99 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud jsou obě citlivosti shodné z hlediska místa dodání komodity, v ostatních případech se rovná 99,90 %.

3.  Korelace v rámci koše ρkl (komodita) jsou:



Tabulka 10

Číslo koše

Název koše

Korelace

ρkl (komodity)

1

Energie – tuhá paliva

55 %

2

Energie – tekutá paliva

95 %

3

Energie – elektrická energie a obchod s uhlím

40 %

4

Nákladní doprava

80 %

5

Kovy – kromě drahých

60 %

6

Plynná paliva

65 %

7

Drahé kovy (včetně zlata)

55 %

8

Obilí a olejnatá semena

45 %

9

Hospodářská zvířata a mlékárenské produkty

15 %

10

Měkké a další zemědělské produkty

40 %

11

Další komodity

15 %

4.  Bez ohledu na odstavec 1 se použijí tato ustanovení:

a) 

dva rizikové faktory zařazené do koše 3 v tabulce 10 a týkající se elektřiny, která se vyrábí v různých oblastech nebo je podle smlouvy dodávána v odlišném časovém období, se považují za odlišné faktory komoditního rizika;

b) 

dva rizikové faktory zařazené do koše 4 v tabulce 10 a týkající se nákladní dopravy, u nichž se trasa nákladní dopravy nebo týden dodání liší, se považují za odlišné faktory komoditního rizika.

Článek 325au

Korelace mezi koši pro komoditní riziko

Korelační parametr γb c, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:

a) 

20 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 1 až 10;

b) 

0 %, pokud kterýkoli z obou košů je koš číslo 11.

Článek 325av

Rizikové váhy pro měnové riziko

1.  Rizikové váhy pro všechny citlivosti na faktory měnového rizika se stanoví v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 461a.

2.  Rizikovou vahou faktorů měnového rizika týkajících se měnových párů, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se druhé fáze hospodářské a měnové unie (ERM II), je jedna z těchto rizikových vah:

a) 

riziková váha uvedená v odstavci 1 vydělená 3;

b) 

maximální fluktuace v rámci fluktuačního rozpětí formálně dohodnutého členským státem a Evropskou centrální bankou, je-li užší než fluktuační pásmo vymezené v ERM II.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 se riziková váha faktorů měnového rizika týkajících se měn uvedených v odstavci 2, které se účastní ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %, rovná maximální procentní fluktuaci v tomto užším pásmu.

4.  Rizikovou vahou faktorů měnového rizika zahrnutých v podkategorii nejlikvidnějších měnových párů, jak je uvedeno v čl. 325bd odst. 7 písm. c), je riziková váha uvedená v odstavci 1 tohoto článku vydělená√2.

5.  Pokud z údajů o denních směnných kurzech za předcházející období tří let vyplývá, že směnný kurz měnového páru tvořeného eurem a měnou členského státu jinou než euro je konstantní a dotyčná instituce se může vždy dostat do situace, že je rozpětí nabídka/poptávka u příslušných obchodů souvisejících s tímto měnovým párem nulové, může tato instituce uplatňovat rizikovou váhu uvedenou v odstavci 1 vydělenou 2, pokud k tomu obdrží výslovné svolení svého příslušného orgánu.

Článek 325aw

Korelace pro měnové riziko

Pro agregaci citlivostí na měnové riziko se použije jednotný korelační parametr γb cve výši 60 %.



Pododdíl 2

Váhy a korelace rizika vega a rizika zakřivení

Článek 325ax

Váhy rizika vega a rizika zakřivení

1.  Pro faktory rizika vega se použijí koše delta uvedené v pododdíle 1.

2.  Riziková váha pro daný faktor rizika vega k se určí jako podíl současné hodnoty daného rizikového faktoru k, který představuje implicitní volatilitu podkladu, jak je popsáno v oddíle 3.

3.  Podíl uvedený v odstavci 2 závisí na předpokládané likviditě každého druhu rizikového faktoru v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

RWk = riziková váha pro daný faktor rizika vega k;
RWσ je stanoveno na 55 %; a
LHriziková třída je regulační horizont likvidity, který má být předepsán při stanovení každého faktoru rizika vega k. LHriziková třída se stanoví podle této tabulky:



Tabulka 11

Riziková třída

LHrisk class

GIRR

60

CSR, bez sekuritizace

120

CSR, se sekuritizací (ACTP)

120

CSR, se sekuritizací (mimo ACTP)

120

Vlastní kapitál (vysoká tržní kapitalizace)

20

Vlastní kapitál (nízká tržní kapitalizace)

60

Komodita

120

FX

40

4.  Koše použité v kontextu rizika delta v pododdíle 1 se použijí v kontextu rizika zakřivení, není-li v této kapitole uvedeno jinak.

5.  Pro faktory měnového rizika zakřivení a akciového rizika zakřivení jsou váhami rizika zakřivení relativní posuny, které se rovnají vahám rizika delta uvedeným v pododdíle 1.

6.  Pro faktory obecného úrokového rizika zakřivení, faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení a faktory komoditního rizika zakřivení je vahou rizika zakřivení paralelní posun všech bodů pro každou křivku na základě nejvyšší předepsané váhy rizika delta v pododdíle 1 pro příslušnou rizikovou třídu.

Článek 325ay

Korelace rizika vega a rizika zakřivení

1.  Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci téhož koše rizikové třídy obecného úrokového rizika se korelační parametr rkl stanoví takto:

image

kde:

image

se rovnáe

image

, kde α je nastavena na 1 %, Tk a Tl jsou splatnosti opcí, pro které jsou citlivosti vega odvozeny, vyjádřené v letech; a

image

se rovnáe

image

, kde α je nastavena na 1 %,

image

a

image

jsou splatnosti podkladových nástrojů opcí, pro které jsou citlivosti vega odvozeny, minus splatnosti odpovídajících opcí, obojí vyjádřeno v letech.

2.  Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci koše ostatních rizikových tříd se korelační parametr ρkl stanoví takto:

image

kde:

image

se rovná korelaci delta v rámci koše, která odpovídá koši, do něhož by byly zařazeny faktory rizika vega k a l; a

image

se nastaví podle odstavce 1.

3.  Pokud jde o citlivosti na riziko vega mezi koši v rámci rizikové třídy (obecné úrokové riziko a jiné než obecné úrokové riziko), používají se v kontextu rizika vega stejné korelační parametry pro γbc, které byly stanoveny pro korelace delta pro každou rizikovou třídu v oddíle 4.

4.  Mezi faktory rizik vega a delta není žádná výhoda diverzifikace nebo zajištění uznaná ve standardizovanému přístupu. Kapitálové požadavky k riziku vega a delta se agregují prostým součtem.

5.  Korelacemi rizika zakřivení je druhá mocnina odpovídajících korelací rizika delta ρkl a γbc uvedených v pododdíle 1.



KAPITOLA 1b

Přístup založený na alternativních interních modelech



Oddíl 1

Svolení a kapitálové požadavky

Článek 325az

Přístup založený na alternativních interních modelech a svolení používat alternativní interní modely

1.  Přístup založený na alternativních interních modelech vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 3.

2.  Po ověření, že instituce splňují požadavky stanovené v článcích 325bh, 325bi a 325bj, příslušné orgány udělí těmto institucím svolení vypočítávat kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům za použití svých alternativních interních modelů v souladu s článkem 325ba, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:

a) 

obchodní útvary byly vytvořeny v souladu s článkem 104b;

b) 

instituce příslušnému orgánu poskytla důvod pro zahrnutí obchodních útvarů do přístupu založeného na alternativních interních modelech.

c) 

obchodní útvary splnily požadavky na zpětné testování uvedené v čl. 325bf odst. 3 za předcházející rok;

d) 

instituce příslušným orgánům podala zprávu o výsledcích požadavku přiřazování zisků a ztrát uloženého obchodním útvarům podle článku 325bg;

e) 

v případě obchodních útvarů, kterým byla přiřazena alespoň jedna z pozic v obchodním portfoliu, které jsou uvedeny v článku 325bl, splňují tyto obchodní útvary požadavky stanovené v článku 325bm pro interní model rizika selhání;

f) 

obchodnímu útvaru nebyly přiřazeny žádné sekuritizované ani resekuritizované pozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce nesmí být důvodem k nezahrnutí obchodního útvaru do přístupu založeného na alternativních interních modelech to, že kapitálový požadavek vypočtený podle alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v čl. 325 odst. 3) písm. a) by byl nižší než kapitálový požadavek vypočtený podle přístupu založeného na alternativních interních modelech.

3.  Instituce, které obdržely svolení použít přístup založený na alternativních interních modelech, podávají příslušným orgánům zprávy v souladu s čl. 430b odst. 3.

4.  Instituce, které bylo uděleno svolení podle odstavce 2, ihned informuje své příslušné orgány o tom, že jeden z jejích obchodních útvarů již nesplňuje přinejmenším jeden z požadavků stanovených v uvedeném odstavci. Instituce pozbývá svolení uplatňovat tuto kapitolu na kteroukoli z pozic přiřazených danému obchodnímu útvaru a musí počítat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v kapitole 1a pro všechny pozice přiřazené tomuto obchodnímu útvaru od nejbližšího data hlášení a dokud příslušným orgánům neprokáže, že daný obchodní útvar znovu splňuje všechny požadavky stanovené v odstavci 2.

5.  Odchylně od odstavce 4 mohou příslušné orgány za mimořádných podmínek svolit, aby instituce pokračovala v používání svých alternativních interních modelů pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního útvaru, který již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) tohoto článku a v čl. 325bg odst. 1. Pokud příslušné orgány využijí této možnosti, informují o tom EBA a své rozhodnutí zdůvodní.

6.  Pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro které instituci nebylo uděleno svolení uvedené v odstavci 2, vypočítá instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s kapitolou 1a této hlavy. Pro tento výpočet se na všechny tyto pozice pohlíží na samostatném základě jako na samostatné portfolio.

7.  Podstatné změny v použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, rozšíření použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, a podstatné změny ve výběru podsouboru modelovatelných rizikových faktorů ze strany instituce, jak je uvedeno v čl. 325bc odst. 2, vyžadují samostatné svolení příslušných orgánů.

Instituce oznámí příslušným orgánům všechna další rozšíření a změny v užívání těchto alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení.

8.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

podmínky pro posouzení, jak podstatné jsou rozšíření a změny týkající se používání alternativních interních modelů a změny v podsouborech modelovatelných rizikových faktorů, jak je uvedeno v článku 325bd;

b) 

metodiku hodnocení, podle níž příslušné orgány ověřují soulad instituce s požadavky stanovenými v článcích 325bh, 325bi, 325bn, 325bo a 325bp.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění mimořádných podmínek, za kterých mohou příslušné orgány svolit, aby instituce:

a) 

nadále používala své alternativní interní modely za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního útvaru, který již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) tohoto článku a v čl. 325bg odst. 1;

b) 

omezila navýšení na takovou hodnotu, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325ba

Kapitálové požadavky při použití alternativních interních modelů

1.  Instituce používající alternativní interní model vypočítá kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jí bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2, jako vyšší z těchto hodnot:

a) 

součet těchto hodnot:

i) 

rizikového ukazatele očekávaného deficitu instituce pro předchozí den vypočteného v souladu s článkem 325bb (ESt-1) a

ii) 

rizikového ukazatele zátěžového scénáře instituce pro předchozí den vypočteného v souladu s oddílem 5 (SSt-1); nebo

b) 

součet:

i) 

průměru denního rizikového ukazatele očekávaného deficitu instituce vypočteného v souladu s článkem 325bb pro každý z předcházejících 60 obchodních dní (ESavg), který se vynásobí multiplikačním faktorem (mc); a

ii) 

průměru denního rizikového ukazatele zátěžového scénáře instituce vypočítaného v souladu s oddílem 5 pro každý z předcházejících 60 obchodních dní (SSavg).

2.  Instituce držící pozice v obchodovaných dluhových a akciových nástrojích, které jsou zahrnuty do interního modelu rizika selhání a přiřazeny obchodním útvarům uvedeným v odstavci 1, musí splňovat dodatečný kapitálový požadavek vyjádřený jako vyšší z těchto hodnot:

a) 

nejnovější kapitálový požadavek k riziku selhání vypočtený v souladu s oddílem 3;

b) 

průměr částky uvedené v písmeni a) za předchozích 12 týdnů.



Oddíl 2

Obecné požadavky

Článek 325bb

Rizikový ukazatel očekávaného deficitu

1.  Instituce vypočítají rizikový ukazatel očekávaného deficitu uvedený v čl. 325ba odst. 1 písm. a) pro jakýkoli daný den „t“ a pro jakékoli dané portfolio pozic v obchodním portfoliu takto:

image

kde:

ESt

=

rizikový ukazatel očekávaného deficitu;

i

=

index označující pět obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v prvním sloupci tabulky 2 v článku 325bd;

UESt

=

ukazatel neomezeného očekávaného deficitu vypočtený takto:

image

image

=

ukazatel neomezeného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů „i“ vypočtený takto:

image

ρ

=

dohledový korelační faktor napříč obecnými kategoriemi rizik; ρ = 50 %;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 2;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 3;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 4;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 2;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 3;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů „i“, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 4.

2.  Při stanovování každé hodnoty částečného očekávaného deficitu pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu v souladu s odstavcem 1 použije instituce scénáře budoucích šoků pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů příslušných pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu, jak je uvedeno v článku 325bc.

3.  Má-li alespoň jedna transakce v portfoliu alespoň jeden modelovatelný rizikový faktor, který byl přiřazen k obecné kategorii rizik „i“ v souladu s článkem 325bd, vypočtou instituce ukazatel neomezeného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i a zahrnou jej do vzorce pro rizikový ukazatel očekávaného deficitu podle odstavce 1 tohoto článku.

4.  Odchylně od odstavce 1 může instituce snížit četnost výpočtu ukazatelů neomezeného očekávaného deficitu

image

a ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

,

image

a

image

pro všechny obecné kategorie rizikových faktorů „i“ z denní na týdenní, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a) 
instituce může příslušnému orgánu prokázat, že výpočet ukazatelů neomezeného očekávaného deficitu

image

nepodhodnocuje tržní riziko daných pozic v obchodním portfoliu;
b) 
instituce je schopna zvýšit četnost výpočtu

image

,

image

,

image

a

image

z týdenní na denní, pokud to příslušný orgán vyžaduje.

Článek 325bc

Výpočty částečného očekávaného deficitu

1.  Instituce vypočítávají veškeré ukazatele částečného očekávaného deficitu uvedené v čl. 325bb odst. 1 takto:

a) 

denní výpočty ukazatelů částečného očekávaného deficitu;

b) 

při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti;

c) 

pro dané portfolio pozic v obchodním portfoliu vypočte instituce ukazatel částečného očekávaného deficitu v čase „t“ podle tohoto vzorce:

image

kde:

PESt

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu v čase „t“;

j

=

index označující pět horizontů likvidity uvedených v prvním sloupci tabulky 1;

LHj

=

délka horizontů likvidity j vyjádřená ve dnech v tabulce 1;

T

=

bazický časový horizont, kde T = 10 dní;

PESt(T)

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který je stanoven použitím scénářů budoucích šoků s časovým horizontem 10 dní pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu stanovený v odstavcích 2, 3 a 4 pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu uvedený v čl. 325bb odst. 1.

PESt(T, j)

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který je stanoven použitím scénářů budoucích šoků s časovým horizontem 10 dní pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu stanovený v odstavcích 2, 3 a 4 pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu uvedený v čl. 325bb odst. 1, jejichž efektivní horizont likvidity stanovený v souladu s čl. 325bd odst. 2 je stejný jako LHj nebo delší.



Tabulka 1

Horizont likvidity j

Délka horizontu likvidity j

(dny)

1

10

2

20

3

40

4

60

5

120

2.  Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 tohoto článku instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu, který vybrala, ke spokojenosti příslušných orgánů, tak aby byla splněna následující podmínka, přičemž jde o součet za předchozích 60 obchodních dní:

image

Instituce, která již nesplňuje požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto písmene, o tom bezodkladně informuje příslušné orgány a aktualizuje podsoubor modelovatelných rizikových faktorů během dvou týdnů, aby byl uvedený požadavek splněn. Pokud tato instituce uvedený požadavek nesplňuje ani po dvou týdnech, vrátí se k přístupu pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za některé obchodní útvary stanovenému v kapitole 1a, dokud příslušným orgánům neprokáže, že požadavek stanovený v prvním pododstavci tohoto písmene splňuje;

b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu, které vybrala pro účely písmene a) tohoto odstavce a které byly přiřazeny k obecné kategorii rizikových faktorů i v souladu s článkem 325bd;
c) 
datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) se kalibrují na historické údaje ze souvislého dvanáctiměsíčního období finanční zátěže, jež instituce určí pro maximalizaci hodnoty

image

; pro účely určení tohoto zátěžového období použijí instituce období pozorování začínající nejpozději 1. ledna 2007, ke spokojenosti příslušných orgánů; a
d) 
datové vstupy

image

se kalibrují na 12měsíční zátěžové období, které bylo institucí určeno pro účely písmene c).
3.  Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu uvedený v odst. 2 písm. a);
b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích otřesů pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu uvedený v odst. 2 písm. b);
c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) tohoto odstavce se kalibrují s historickými údaji uvedenými v odst. 4 písm. c); tato data se aktualizují minimálně jednou za měsíc.

4.  Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků na veškeré modelovatelné rizikové faktory pozic v portfoliu;
b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků na veškeré modelovatelné rizikové faktory pozic v portfoliu, které byly přiřazeny k obecné kategorii rizikových faktorů i v souladu s článkem 325bd;
c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) se kalibrují na historické údaje z předcházejícího dvanáctiměsíčního období. Dochází-li k významnému nárůstu cenové volatility u podstatného počtu modelovatelných rizikových faktorů portfolia instituce, které nejsou v podsouboru rizikových faktorů uvedeném v odst. 2 písm. a), mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce použila historické údaje za období kratší než předchozích 12 měsíců, ale takové kratší období nesmí být kratší než předchozích šest měsíců. Příslušné orgány informují EBA o jakémkoli rozhodnutí, které od instituce vyžaduje použití historických údajů z období kratšího než 12 měsíců, a zdůvodní je.

5.  Při výpočtu daného ukazatele částečného očekávaného deficitu podle čl. 325bb odst. 1 musejí instituce uchovávat hodnoty modelovatelných rizikových faktorů, u kterých se od ní podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku nevyžadovalo použití scénářů budoucích šoků pro tento daný ukazatel částečného očekávaného deficitu.

Článek 325bd

Horizonty likvidity

1.  Instituce přiřadí každý rizikový faktor pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nacházejí v procesu udělování svolení, k jedné z obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v tabulce 2 a k jedné z obecných podkategorií rizikových faktorů uvedených ve zmíněné tabulce.

2.  Horizontem likvidity rizikového faktoru pozic dle odstavce 1 je horizont likvidity odpovídající obecných podkategorii rizikových faktorů, k níž byl přiřazen.

3.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se instituce může rozhodnout nahradit pro daný obchodní útvar horizont likvidity určité obecné podkategorie rizikových faktorů uvedené v tabulce 2 tohoto článku některým z delších horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 článku 325bc. Pokud se instituce takto rozhodne, použije se delší horizont likvidity na všechny modelovatelné rizikové faktory pozic přiřazených tomuto obchodnímu útvaru, které byly přiřazeny k této obecné podkategorii rizikových faktorů, pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c).

Instituce informuje příslušné orgány o obchodních útvarech a obecných podkategoriích rizikových faktorů, pro které se rozhodla použít zacházení uvedené v prvním pododstavci.

4.  Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c) se efektivní horizont likvidity daného modelovatelného rizikového faktoru dané pozice v obchodním portfoliu vypočítá takto:



EfektivníLH=

left accolade

SubCatLH pokud Mat > LH5

min (SubCatLH, (min)j {LHj/LHj ≥ Mat}) pokud

LH1 ≤ Mat ≤ LH5

kde:

EfektivníLH

=

efektivní horizont likvidity;

Mat

=

splatnost pozice v obchodním portfoliu;

SubCatLH

=

délka horizontu likvidity modelovatelného rizikového faktoru určeného v souladu s odstavcem 1; a

minj {LHj/LHj ≥ Mat}

=

délka jednoho z horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 v článku 325bc, který je nejbližším horizontem likvidity nad splatností pozice v obchodním portfoliu.

5.  Měnové páry, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se ERM II, jsou zahrnuty do podkategorie nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnového rizika v tabulce 2.

6.  Instituce ověří vhodnost přiřazování uvedeného v odstavci 1 nejméně jednou za měsíc.

7.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

jak instituce přiřadí rizikové faktory pozic uvedených v odstavci 1 k obecným kategoriím a podkategoriím rizikových faktorů pro účely odstavce 1;

b) 

které měny tvoří podkategorii nejlikvidnějších měn v obecné kategorii úrokových rizikových faktorů v tabulce 2;

c) 

které měnové páry tvoří podkategorii nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnových rizikových faktorů v tabulce 2;

d) 

definice malé a velké tržní kapitalizace pro účely podkategorie ceny akcií a volatility v obecné kategorii akciových rizikových faktorů v tabulce 2;

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Tabulka 2

Obecné kategorie rizikových faktorů

Obecné podkategorie rizikových faktorů

Horizonty likvidity

Délka horizontu likvidity (dny)

Úroková míra

Nejlikvidnější měny a domácí měna

1

10

Jiné měny (kromě nejlikvidnějších měn)

2

20

Volatilita

4

60

Jiné typy

4

60

Úvěrové rozpětí

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

2

20

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi v členských státech (investiční stupeň)

2

20

Státní dluhopisy (investiční stupeň)

2

20

Státní dluhopisy (vysoký výnos)

3

40

Podnikové dluhopisy (investiční stupeň)

3

40

Podnikové dluhopisy (vysoký výnos)

4

60

Volatilita

5

120

Jiné typy

5

120

Akcie

Cena akcií (velká tržní kapitalizace)

1

10

Cena akcií (malá tržní kapitalizace)

2

20

Volatilita (velká tržní kapitalizace)

2

20

Volatilita (malá tržní kapitalizace)

4

60

Jiné typy

4

60

Cizí měny

Nejlikvidnější měnové páry

1

10

Jiné měnové páry (kromě nejlikvidnějších měnových párů)

2

20

Volatilita

3

40

Jiné typy

3

40

Komodity

Cena energií a cena emisí oxidu uhličitého

2

20

Cena drahých kovů a cena neželezných kovů

2

20

Ceny dalších komodit (kromě ceny energie a ceny emisí oxidu uhličitého, ceny drahých kovů a ceny neželezných kovů)

4

60

Volatilita energie a volatilita emisí oxidu uhličitého

4

60

Volatilita drahých kovů a volatilita neželezných kovů

4

60

Volatility dalších komodit (kromě volatility energie a volatility emisí oxidu uhličitého, volatility drahých kovů a volatility neželezných kovů)

5

120

Jiné typy

5

120

Článek 325be

Posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů

1.  Instituce posoudí modelovatelnost všech rizikových faktorů pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nachází v procesu udělování svolení.

2.  V rámci posouzení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočítají instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s článkem 325bk pro rizikové faktory, které nejsou modelovatelné.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů v souladu s odstavcem 1, jakož i četnost tohoto posuzování.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bf

Regulační požadavky na zpětné testování a multiplikační faktory

1.  Pro účely tohoto článku se „překročením“ rozumí jednodenní změna hodnoty portfolia všech pozic přiřazených obchodnímu útvaru, která překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí alternativního interního modelu instituce v souladu s těmito požadavky:

a) 

výpočet hodnoty v riziku podléhá jednodennímu období držení;

b) 

scénáře budoucích šoků se použijí na rizikové faktory pozic obchodního útvaru, které jsou uvedené v čl. 325bg odst. 3 a které jsou považovány za modelovatelné v souladu s článkem 325be;

c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory se kalibrují s historickými údaji uvedenými v čl. 325bc odst. 4 písm. c).

d) 

pokud není v tomto článku uvedeno jinak, je alternativní interní model instituce založen na stejných modelovacích předpokladech, jaké jsou použity pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a).

2.  Instituce počítají denní překročení na základě zpětného testování hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia tvořeného všemi pozicemi přiřazenými obchodnímu útvaru.

3.  Má se za to, že obchodní útvar instituce splňuje požadavky na zpětné testování, jestliže počet překročení pro daný obchodní útvar, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, nepřekračuje žádnou z těchto hodnot:

a) 

12 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia;

b) 

12 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování skutečných změn hodnoty portfolia;

c) 

30 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia;

d) 

30 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování skutečných změn hodnoty portfolia.

4.  Instituce počítají denní překročení v souladu s tímto:

a) 

zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho hodnotou na konci následujícího dne za předpokladu nezměněných pozic;

b) 

zpětné testování skutečných změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho skutečnou hodnotou ke konci následujícího dne bez poplatků a provizí;

c) 

překročení se počítá za každý obchodní den, za který instituce nemůže stanovit hodnotu portfolia nebo nemůže vypočítat výši hodnoty v riziku, jak je uvedeno v odstavci 3.

5.  Instituce vypočítá v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku multiplikační faktor (mc) uvedený v článku 325ba pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které bylo uděleno svolení použít alternativní interní modely uvedené v čl. 325az odst. 2.

6.  Multiplikační faktor (mc) je součtem hodnoty 1,5 a navýšení mezi 0 a 0,5 podle tabulky 3. Pro portfolio uvedené v odstavci 5 se toto navýšení vypočítá podle počtu překročení, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, což je doloženo institucí provedeným zpětným testováním výše hodnoty v riziku vypočtené podle písmene a) tohoto pododstavce. Výpočet navýšení splňuje tyto požadavky:

a) 

překročením je, pokud jednodenní změna hodnoty portfolia překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí interního modelu instituce v souladu s tímto:

i) 

jednodenní období držení;

ii) 

99 % jednostranný interval spolehlivosti;

iii) 

scénáře budoucích šoků se použijí na rizikové faktory pozic obchodních útvarů, které jsou uvedené v čl. 325bg odst. 3 a které jsou považovány za modelovatelné v souladu s článkem 325be;

iv) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory se kalibrují s historickými údaji uvedenými v čl. 325bc odst. 4 písm. c);

v) 

pokud není v tomto článku uvedeno jinak, je interní model instituce založen na stejných modelovacích předpokladech, jaké jsou použity pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a);

b) 

počet překročení se rovná vyššímu z počtu překročení na základě hypotetických a skutečných změn hodnoty portfolia.



Tabulka 3

Počet překročení

Navýšení

méně než 5

0,00

5

0,20

6

0,26

7

0,33

8

0,38

9

0,42

více než 9

0,50

Za mimořádných podmínek mohou příslušné orgány omezit hodnotu navýšení na takovou, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn, pokud počet překročení podle zpětného testování podle skutečných změn nevyplývá z nedostatků v interním modelu.

7.  Příslušné orgány monitorují vhodnost multiplikačního faktoru uvedeného v odstavci 5 a soulad obchodních útvarů s požadavky na zpětné testování uvedenými v odstavci 3. Instituce bezodkladně informuje příslušné orgány, v každém případě nejpozději pět obchodních dní po výskytu překročení, o překročení, které je výsledkem programu zpětného testování instituce, a poskytne vysvětlení těchto překročení.

8.  Odchylně od odstavců 1 a 6 tohoto článku mohou příslušné orgány svolit, aby instituce nepočítala překročení, pokud lze jednodenní změnu hodnoty jejího portfolia, která překračuje související výši hodnoty v riziku vypočtenou na základě interního modelu instituce, přičíst na vrub nemodelovatelného rizikového faktoru. Proto instituce příslušnému orgánu prokáže, že rizikový ukazatel zátěžového scénáře vypočítaný v souladu s článkem 325bk pro tento nemodelovatelný rizikový faktor je vyšší než kladný rozdíl mezi změnou hodnoty portfolia instituce a související výše hodnoty v riziku.

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění technických prvků, které se zahrnou do skutečných a hypotetických změn hodnoty portfolia instituce pro účely tohoto článku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bg

Požadavek na přiřazování zisků a ztrát

1.  Obchodní útvar instituce splňuje požadavky na přiřazování zisků a ztrát, jestliže splňuje požadavky stanovené v tomto článku.

2.  Požadavek na přiřazování zisků a ztrát zajistí, že teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě modelu měření rizika instituce jsou dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru na základě modelu oceňování instituce.

3.  Soulad instituce s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát vede pro každou pozici v daném obchodním útvaru k určení přesného seznamu rizikových faktorů, které jsou považovány za vhodné pro ověření souladu instituce s požadavkem na zpětné testování stanoveným v článku 325bf.

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

kritéria nezbytná pro zajištění toho, aby teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru byly dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely odstavce 2, při zohlednění vývoje v oblasti mezinárodní regulace;

b) 

důsledky pro instituci, jestliže teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru nejsou dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely odstavce 2;

c) 

četnost, s níž má instituce přiřazování zisků a ztrát provádět;

d) 

technické prvky, které se zahrnou do teoretických a hypotetických změn v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely tohoto článku;

e) 

způsob, jímž instituce používající interní model mají agregovat celkový kapitálový požadavek k tržnímu riziku pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku, s ohledem na důsledky uvedené v písmeni b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bh

Požadavky na měření rizika

1.  Instituce, které k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku používají interní model měření rizika, jak je uvedeno v článku 325ba, zajistí, aby tento model splňoval všechny tyto požadavky:

a) 

interní model měření rizika popisuje dostatečný počet rizikových faktorů, které zahrnují minimálně rizikové faktory uvedené v kapitole 1a oddíle 3 pododdíle 1, pokud instituce neprokáže příslušným orgánům, že vynechání těchto rizikových faktorů nemá podstatný dopad na výsledky požadavku na přiřazování zisků a ztrát uvedeného v článku 325bg; instituce musí umět příslušným orgánům vysvětlit, proč integrovala určitý rizikový faktor do svého modelu oceňování, ale nikoli do svého interního modelu měření rizika;

b) 

interní model měření rizika zachycuje pro opce a jiné produkty nelineárnosti a také riziko korelace a bazické riziko;

c) 

interní model měření rizika zahrnuje soubor rizikových faktorů odpovídajících úrokovým mírám v každé měně, ve které má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice citlivé na úrokové míry; instituce profiluje výnosové křivky pomocí jednoho z obecně uznávaných postupů; výnosová křivka se rozděluje do různých segmentů splatnosti, aby byly zachyceny změny volatility úrokových měr na výnosové křivce; pro významné expozice vůči úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích se výnosová křivka modeluje za použití minimálně šesti segmentů splatnosti a počet rizikových faktorů použitých k modelování výnosové křivky musí být úměrný povaze a složitosti obchodních strategií instituce; model musí rovněž zachycovat rizikové rozpětí ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami nebo různými finančními nástroji téhož podkladového emitenta;

d) 

interní model měření rizika zahrnuje rizikové faktory pro zlato a jednotlivé cizí měny, ve kterých jsou pozice instituce denominovány; u subjektů kolektivního investování se zohlední jejich skutečné měnové pozice; instituce se mohou spolehnout na informace třetí strany o měnových pozicích subjektu kolektivního investování, je-li správnost těchto informací náležitým způsobem zajištěna; měnové pozice subjektu kolektivního investování, jež nejsou instituci známy, se izolují a zachází se s nimi podle kapitoly 1a;