(EU) 2019/159Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

Publikováno:	Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27-74	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	31. ledna 2019	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	2. února 2019	Nabývá účinnosti:	2. února 2019
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 031 1.2.2019, s. 27)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1590 ze dne 26. září 2019,	L 248	28	27.9.2019
M2	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/35 ze dne 15. ledna 2020,	L 12	13	16.1.2020
►M3	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/894 ze dne 29. června 2020,	L 206	27	30.6.2020
M4	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/2037, ze dne 10. prosince 2020,	L 416	32	11.12.2020
►M5	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1029 ze dne 24. června 2021,	L 225I	1	25.6.2021
M6	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1091 ze dne 2. července 2021,	L 236	47	5.7.2021
M7	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/434 ze dne 15. března 2022,	L 88	181	16.3.2022
►M8	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/664 ze dne 21. dubna 2022,	L 121	12	22.4.2022
►M9	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/978 ze dne 23. června 2022,	L 167	58	24.6.2022
►M10	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/104 ze dne 12. ledna 2023,	L 12	7	13.1.2023
►M11	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1301 ze dne 26. června 2023,	L 161	44	27.6.2023
►M12	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1331 ze dne 29. června 2023,	L 166	98	30.6.2023
►M13	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2840 ze dne 14. prosince 2023,	L	1	15.12.2023

Opraveno:

C1	Oprava, Úř. věst. L 321, 15.12.2022, s. 72 (2022/978)

▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/159

ze dne 31. ledna 2019,

o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

Článek 1

S výhradou článků 6 a 7 se otevírá celní kvóta vztahující se na dovoz každé z 26 dotčených kategorií výrobků do Unie (vymezených odkazem na příslušné kódy KN, které jsou uvedeny v příloze I) a na každé období uvedené v příloze IV.1 a IV.2.

▼M3

U každé dotčené kategorie výrobků s výjimkou kategorií 8 a 25a se část každé celní kvóty přidělí zemím uvedeným v příloze IV.

Zbývající část každé celní kvóty, jakož i celní kvóta pro kategorie výrobků 8 a 25 se přidělí podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, a to na základě celní kvóty stanovené rovnoměrně pro každé čtvrtletí období uložení opatření.

▼B

Čerpání každé čtvrtletní kvóty se ukončí dvacátým pracovním dnem Komise po skončení čtvrtletí. Na konci každého čtvrtletí se nevyužité zůstatky z celní kvóty automaticky převádějí do dalšího čtvrtletí. Na konci posledního čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty se žádný nevyužitý zůstatek nepřevádí.

▼M9

Pokud jedna konkrétní země příslušnou celní kvótu podle odstavce 2 vyčerpá, může dovoz z této země pro některé kategorie výrobků probíhat v rámci zbývající části celní kvóty pro stejnou kategorii výrobků. Toto ustanovení se použije pouze v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty. U kategorií výrobků 5, 9 a 21 nebude povolen žádný další přístup ke zbývající části celní kvóty. U kategorií výrobků 12, 13, 14, 16, 20 a 27 bude povolen přístup pouze k určitému objemu v rámci objemu celní kvóty původně dostupného v posledním čtvrtletí. U kategorií výrobků 1 a 4B nesmí žádná vyvážející země sama využít více než 30 % objemu zbytkové celní kvóty původně dostupného v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování opatření. U kategorií výrobků 2, 3A, 3B, 4A, 6, 10, 15, 18, 19, 22, 24, 25B, 26 a 28 bude povolen přístup k celkovému objemu celní kvóty původně dostupnému v posledním čtvrtletí v příslušných kategoriích výrobků.

▼B

Pokud je příslušná celní kvóta vyčerpána nebo pokud dovoz daných kategorií výrobků příslušnou celní kvótu nevyužívá, uplatní se na skupiny výrobků stanovené v příloze IV.1 dodatečné clo ve výši 25 %, které se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

Článek 2

Původ výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se stanoví v souladu s ustanoveními platnými v Unii ohledně nepreferenčního původu zboží.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 3

Celní kvóty stanovené v článku 1 spravuje Komise a členské státy v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447.

Článek 4

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 5

S výhradou odstavce 2 se na dovoz 26 kategorií produktů uvedených v příloze IV, které pocházejí z jedné ze zemí uvedených v příloze III, nevztahují opatření stanovená v článku 1.

Pro každou ze 26 kategorií výrobků uvedených v příloze IV uvádí příloha III.2 země původu, na které se vztahují opatření stanovená v čl. 1.

Článek 6

Opatření stanovená v článku 1 se nevztahují na výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

►M8 Opatření stanovená v článku 1 se rovněž nevztahují na Mosambik. ◄

Článek 7

V průběhu uložení ochranných opatření uvedených v článku 1 se pozastavují opatření předchozí kontroly, která platí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/670 ( 1 ) ze dne 28. dubna 2016 pro výrobky uvedené v příloze IV.

Článek 8

V případě změny okolností během období stanoveného v přílohách IV.1 a IV.2 může Komise opatření přezkoumat.

Článek 9

Veškeré částky zaplacené v souvislosti s dodatečnými cly uloženými podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1013 ve vztahu k výrobkům uvedeným v příloze IV tohoto nařízení se s konečnou platností vybírají ve výši stanovené v čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1013.

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▼M5

Použije se do dne 30. června 2024

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

Dotčený výrobek

Číslo výrobku	Kategorie výrobku	Kódy KN
1	Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla	7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99
2	Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena	7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00
3	Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)	7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10 , 7225 19 90 , 7226 19 80
4	Pokovené plechy	7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 41 00 , 7210 49 00 , 7210 61 00 , 7210 69 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 30 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 61 , 7212 50 69 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7225 92 00 , 7225 99 00 , 7226 99 10 , 7226 99 30 , 7226 99 70
5	Plechy s organickým povlakem	7210 70 80 , 7212 40 80
6	Výrobky z bílého plechu	7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20
7	Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli	7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60
8	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla	7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00
9	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena	7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80
10	Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla	7219 21 10 , 7219 21 90
11	Elektroplech s orientovanou strukturou	7225 11 00 , 7226 11 00
12	Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily	7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00
13	Betonářská ocel	7214 20 00 , 7214 99 10
14	Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli	7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90
15	Válcovaný drát z nerezavějící oceli	7221 00 10 , 7221 00 90
16	Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli	7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95
17	Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli	7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90
18	Štětovnice	7301 10 00
19	Železniční materiál	7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00
20	Plynové trubky	7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77
21	Duté profily	7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99
22	Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli	7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 10 , 7304 49 93 , 7304 49 95 , 7304 49 99
23	Ložiskové trouby a trubky	7304 51 12 , 7304 51 18 , 7304 59 32 , 7304 59 38
24	Ostatní bezešvé trubky	7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 10 , 7304 39 52 , 7304 39 58 , 7304 39 92 , 7304 39 93 , 7304 39 98 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 10 , 7304 59 92 , 7304 59 93 , 7304 59 99 , 7304 90 00
25	Velké svařované trubky	7305 11 00 , 7305 12 00 , 7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00
26	Ostatní svařované trubky	7306 11 10 , 7306 11 90 , 7306 19 10 , 7306 19 90 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 11 , 7306 30 19 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 20 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00
27	Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena	7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80
28	Drát z nelegované oceli	7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90

PŘÍLOHA II

II 1 - Růst dovozu u 26 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku	Kategorie výrobku	2013	2014	2015	2016	2017	PO	Růst v PO oproti roku 2013
1	Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla	4 867 242	5 263 815	7 854 395	8 610 847	7 048 217	7 209 718	48 %
2	Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena	1 837 875	1 906 067	2 761 337	2 007 299	2 463 937	2 463 941	34 %
3	Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)	266 355	284 376	279 777	312 647	377 744	433 526	63 %
4	Pokovené plechy	1 855 325	2 203 135	2 688 830	3 924 906	5 019 132	4 637 052	150 %
5	Plechy s organickým povlakem	681 646	725 004	622 482	730 619	919 000	937 693	38 %
6	Výrobky z bílého plechu	549 941	660 743	634 722	754 638	616 810	735 928	34 %
7	Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli	1 439 430	1 968 634	2 573 220	2 834 744	2 549 694	2 374 170	65 %
8	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla	157 197	213 885	247 090	326 631	407 886	408 468	160 %
9	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena	645 004	954 179	697 199	753 058	869 091	972 415	51 %
10	Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla	26 799	34 700	31 586	25 995	27 704	28 677	7 %
12	Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily	942 999	1 265 397	1 233 328	1 429 511	1 419 973	1 792 392	90 %
13	Betonářská ocel	528 702	972 572	1 430 000	1 292 936	1 191 379	1 755 338	232 %
14	Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli	114 638	149 670	144 875	149 499	161 973	184 811	61 %
15	Válcovaný drát z nerezavějící oceli	52 068	71 209	57 542	58 659	63 022	69 786	34 %
16	Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli	1 107 169	1 267 308	1 694 707	2 001 322	2 093 877	2 354 164	113 %
17	Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli	222 797	274 863	267 851	387 353	262 759	373 732	68 %
18	Štětovnice	15 871	16 497	14 051	36 683	84 549	83 502	426 %
19	Železniční materiál	14 587	25 532	23 202	12 494	18 232	23 013	58 %
20	Plynové trubky	275 378	349 078	314 471	354 261	401 410	445 569	62 %
21	Duté profily	485 038	578 426	602 190	757 274	862 889	956 360	97 %
22	Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli	42 417	55 590	54 948	51 614	49 593	49 781	17 %
24	Ostatní bezešvé trubky	440 696	509 052	448 761	448 333	410 822	480 600	9 %
25	Velké svařované trubky	295 502	418 808	218 549	171 512	1 053 049	720 886	144 %
26	Ostatní svařované trubky	462 137	484 915	494 914	526 634	551 764	558 457	21 %
27	Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena	446 086	514 066	479 271	454 924	454 921	501 232	12 %
28	Drát z nelegované oceli	555 798	700 560	683 041	726 158	714 480	762 600	37 %

II 2 - Růst dovozu u 2 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku	Kategorie výrobku	2013	2014	2015	2016	2017	PO	Růst v PO oproti roku 2013
11	Elektroplech s orientovanou strukturou	114 388	112 258	101 737	109 518	99 917	106 570	– 7 %
23	Ložiskové trouby a trubky	7 475	8 998	8 337	7 035	6 137	6 265	– 16 %

PŘÍLOHA III

III.1 - Seznam rozvojových zemí, které jsou členy WTO

Afghánistán, Albánie, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Arménie, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Botswana, Brazílie, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Burundi, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Čad, Černá Hora, Čína, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Fidži, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Honduras, Hongkong, Chile, Indie, Indonésie, Jamajka, Jemen, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kongo, Kostarika, Kuba, Kuvajt, Kyrgyzská republika, Laoská lidově demokratická republika, Lesotho, Libérie, Macao, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Mauricius, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Omán, Pákistán, Panama, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Rwanda, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Spojené arabské emiráty, Středoafrická republika, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Šrí Lanka, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Uganda, Ukrajina, Uruguay, Vanuatu, Venezuela, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

▼M11

III.2 - Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují konečná opatření

Země / Skupina výrobků

25A

25B

Argentina

Brazílie

Čína

Egypt

Indie

Indonésie

Kazachstán

Malajsie

Mexiko

Moldavsko

Severní Makedonie

Omán

Jihoafrická republika

Turecko

Ukrajina

Spojené arabské emiráty

Vietnam

Všechny ostatní rozvojové země

▼M9

PŘÍLOHA IV

IV.1 – Objemy celních kvót

Číslo výrobku	Kategorie výrobku	Kódy KN	Rozdělení podle zemí (v příslušných případech)	Rok 5				Rok 6				Dodatečné clo	Pořadová čísla
				Od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022	Od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022	Od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023	Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023	Od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023	Od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023	Od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024	Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024
				Objem celní kvóty (v tunách netto)				Objem celní kvóty (v tunách netto)
1	Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla	7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99	Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8966
			Turecko	452 373,88	452 373,88	442 539,66	447 456,77	469 183,40	469 183,40	464 083,58	464 083,58	25 %	09.8967
			Indie	287 227,31	287 227,31	280 983,24	284 105,28	297 900,24	297 900,24	294 662,20	294 662,20	25 %	09.8968
			Korejská republika	179 365,46	179 365,46	175 466,21	177 415,83	186 030,40	186 030,40	184 008,33	184 008,33	25 %	09.8969
			Spojené království	150 045,49	150 045,49	146 783,63	148 414,56	155 620,95	155 620,95	153 929,42	153 929,42	25 %	09.8976
			Srbsko	159 231,56	159 231,56	155 770,01	157 500,79	165 148,37	165 148,37	163 353,27	163 353,27	25 %	09.8970
			Ostatní země	900 290,25	900 290,25	880 718,72	890 504,48	933 743,65	933 743,65	923 594,27	923 594,27	25 %	(1)
2	Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena	7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00	Indie	156 974,80	156 974,80	153 562,31	155 268,55	162 807,74	162 807,74	161 038,10	161 038,10	25 %	09.8801
			Korejská republika	91 042,24	91 042,24	89 063,06	90 052,65	94 425,23	94 425,23	93 398,87	93 398,87	25 %	09.8802
			Spojené království	84 142,99	84 142,99	82 313,80	83 228,39	87 269,62	87 269,62	86 321,03	86 321,03	25 %	09.8977
			Ukrajina	69 898,31	69 898,31	68 378,78	69 138,54	72 495,62	72 495,62	71 707,62	71 707,62	25 %	09.8803
			Srbsko	39 631,71	39 631,71	38 770,15	39 200,93	41 104,37	41 104,37	40 657,58	40 657,58	25 %	09.8805
			Ostatní země	321 824,43	321 824,43	314 828,25	318 326,34	333 782,94	333 782,94	330 154,85	330 154,85	25 %	(2)
3.A	Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)	7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10	Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8808
			Spojené království	532,59	532,59	521,01	526,80	552,38	552,38	546,38	546,38	25 %	09.8978
			Íránská islámská republika	159,72	159,72	156,25	157,98	165,65	165,65	163,85	163,85	25 %	09.8809
			Korejská republika	244,60	244,60	239,29	241,94	253,69	253,69	250,93	250,93	25 %	09.8806
			Ostatní země	817,65	817,65	799,87	808,76	848,03	848,03	838,81	838,81	25 %	(3)
3.B		7225 19 90 , 7226 19 80	Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8811
			Korejská republika	33 860,21	33 860,21	33 124,12	33 492,16	35 118,40	35 118,40	34 736,68	34 736,68	25 %	09.8812
			Čína	29 777,29	29 777,29	29 129,96	29 453,62	30 883,77	30 883,77	30 548,08	30 548,08	25 %	09.8813
			Tchaj-wan	23 288,87	23 288,87	22 782,59	23 035,73	24 154,25	24 154,25	23 891,70	23 891,70	25 %	09.8814
			Ostatní země	8 303,99	8 303,99	8 123,47	8 213,73	8 612,56	8 612,56	8 518,94	8 518,94	25 %	(4)
4.A	Pokovené plechy	Kódy TARIC: 7210410020 , 7210410030 , 7210490020 , 7210490030 , 7210610020 , 7210610030 , 7210690020 , 7210690030 , 7212300020 , 7212300030 , 7212 50 20 , 7212506120 , 7212506130 , 7212506920 , 7212506930 , 7225920020 , 7225920030 , 7225990011 , 7225990022 , 7225990023 , 7225990041 , 7225990045 , 7225990091 , 7225990092 , 7225990093 , 7226993010 , 7226993030 , 7226997011 , 7226997013 , 7226997091 , 7226997093 , 7226997094	Korejská republika	36 115,37	36 115,37	35 330,25	35 722,81	37 457,36	37 457,36	37 050,22	37 050,22	25 %	09.8816
			Indie	51 623,89	51 623,89	50 501,64	51 062,77	53 542,16	53 542,16	52 960,18	52 960,18	25 %	09.8817
			Spojené království	34 028,35	34 028,35	33 288,60	33 658,47	35 292,79	35 292,79	34 909,17	34 909,17	25 %	09.8979
			Ostatní země	454 338,51	454 338,51	444 461,58	449 400,05	471 221,03	471 221,03	466 099,06	466 099,06	25 %	(5)
4.B		Kódy KN: 7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10 Kódy TARIC: 7210410080 , 7210490080 , 7210610080 , 7210690080 , 7212300080 , 7212506180 , 7212506980 , 7225920080 , 7225990025 , 7225990095 , 7226993090 , 7226997019 , 7226997096	Čína	123 409,30	123 409,30	120 726,49	122 067,90	127 995,00	127 995,00	126 603,75	126 603,75	25 %	09.8821
			Korejská republika	160 163,83	160 163,83	156 682,01	158 422,92	166 115,27	166 115,27	164 309,67	164 309,67	25 %	09.8822
			Indie	73 708,96	73 708,96	72 106,59	72 907,78	76 447,88	76 447,88	75 616,92	75 616,92	25 %	09.8823
			Spojené království	34 028,35	34 028,35	33 288,60	33 658,47	35 292,79	35 292,79	34 909,17	34 909,17	25 %	09.8980
			Ostatní země	100 848,08	100 848,08	98 655,73	99 751,91	104 595,44	104 595,44	103 458,53	103 458,53	25 %	(6)
5	Plechy s organickým povlakem	7210 70 80 , 7212 40 80	Indie	75 642,86	75 642,86	73 998,45	74 820,66	78 453,64	78 453,64	77 600,88	77 600,88	25 %	09.8826
			Korejská republika	68 363,40	68 363,40	66 877,24	67 620,32	70 903,68	70 903,68	70 132,99	70 132,99	25 %	09.8827
			Spojené království	33 563,94	33 563,94	32 834,29	33 199,12	34 811,13	34 811,13	34 432,75	34 432,75	25 %	09.8981
			Tchaj-wan	21 910,16	21 910,16	21 433,85	21 672,00	22 724,31	22 724,31	22 477,30	22 477,30	25 %	09.8828
			Turecko	15 126,78	15 126,78	14 797,94	14 962,36	15 688,87	15 688,87	15 518,34	15 518,34	25 %	09.8829
			Ostatní země	41 252,54	41 252,54	40 355,75	40 804,14	42 785,42	42 785,42	42 320,36	42 320,36	25 %	(7)
6	Výrobky z bílého plechu	7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20	Čína	106 758,00	106 758,00	104 437,17	105 597,58	110 724,96	110 724,96	109 521,43	109 521,43	25 %	09.8831
			Spojené království	38 940,37	38 940,37	38 093,84	38 517,11	40 387,34	40 387,34	39 948,34	39 948,34	25 %	09.8982
			Srbsko	21 429,38	21 429,38	20 963,53	21 196,46	22 225,67	22 225,67	21 984,08	21 984,08	25 %	09.8832
			Korejská republika	15 501,05	15 501,05	15 164,07	15 332,56	16 077,04	16 077,04	15 902,29	15 902,29	25 %	09.8833
			Tchaj-wan	12 887,99	12 887,99	12 607,82	12 747,90	13 366,89	13 366,89	13 221,60	13 221,60	25 %	09.8834
			Ostatní země	35 715,05	35 715,05	34 938,63	35 326,84	37 042,16	37 042,16	36 639,53	36 639,53	25 %	(8)
			▼M12
7	Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli	7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60 , 7225 99 00	Ukrajina	270 017,57	270 017,57	264 147,62	267 082,59	280 051,01	280 051,01	277 006,97	277 006,97	25 %	09,8836
			Ostatní země	554 571,27	554 571,27	542 515,37	548 543,32	575 178,29	575 178,29	568 926,35	568 926,35	25 %	(9)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)	–	–	–	–	5 231,58	5 231,58	5 174,72	5 174,72	25 %	09,8498
			▼M13
8	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla	7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00	Ostatní země							108 314,26	108 314,26	25 %	(10)
8	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla		Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)							13,13	13,13	25 %	09.8491
9	Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena	7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80	Korejská republika							49 010,58	49 010,58	25 %	09.8846
			Tchaj-wan							45 449,15	45 449,15	25 %	09.8847
			Indie							30 376,69	30 376,69	25 %	09.8848
			Jižní Afrika							26 432,63	26 432,63	25 %	09.8853
			Spojené státy							24 714,52	24 714,52	25 %	09.8849
			Turecko							20 565,57	20 565,57	25 %	09.8850
			Malajsie							13 029,20	13 029,20	25 %	09.8851
			Ostatní země							52 263,55	52 263,55	25 %	(12)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)							30,76	30,76	25 %	09.8492
			▼M9
10	Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla	7219 21 10 , 7219 21 90	Čína	4 731,30	4 731,30	4 628,44	4 679,87	4 907,10	4 907,10	4 853,77	4 853,77	25 %	09.8856
			Indie	2 007,05	2 007,05	1 963,42	1 985,24	2 081,63	2 081,63	2 059,01	2 059,01	25 %	09.8857
			Jihoafrická republika	1 374,32	1 374,32	1 344,44	1 359,38	1 425,39	1 425,39	1 409,89	1 409,89	25 %	09.8859
			Spojené království	827,96	827,96	809,96	818,96	858,73	858,73	849,39	849,39	25 %	09.8984
			Tchaj-wan	764,41	764,41	747,79	756,10	792,81	792,81	784,19	784,19	25 %	09.8858
			Ostatní země	1 002,95	1 002,95	981,14	992,04	1 040,21	1 040,21	1 028,91	1 028,91	25 %	(12)
12	Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily	7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00	Čína	135 003,41	135 003,41	132 068,55	133 535,98	140 019,93	140 019,93	138 497,97	138 497,97	25 %	09.8861
			Spojené království	112 785,82	112 785,82	110 333,95	111 559,89	116 976,77	116 976,77	115 705,28	115 705,28	25 %	09.8985
			Turecko	101 999,52	101 999,52	99 782,14	100 890,83	105 789,67	105 789,67	104 639,78	104 639,78	25 %	09.8862
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8863
			Švýcarsko	65 555,05	65 555,05	64 129,94	64 842,50	67 990,98	67 990,98	67 251,94	67 251,94	25 %	09.8864
			Bělorusko	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8865
			Ostatní země	58 414,15	58 414,15	57 144,27	57 779,21	60 584,73	60 584,73	59 926,20	59 926,20	25 %	(13)
			▼M13
13	Betonářská ocel	7214 20 00 , 7214 99 10	Turecko							93 208,76	93 208,76	25 %	09.8866
			Ruská federace							Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8867
			Ukrajina							43 393,39	43 393,39	25 %	09.8868
			Bosna a Hercegovina							33 531,95	33 531,95	25 %	09.8869
			Moldavská republika							28 025,13	28 025,13	25 %	09.8870
			Ostatní země							136 103,03	136 103,03	25 %	(14)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)							2 127,24	2 127,24	25 %	09.8493
			▼M9
14	Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli	7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90	Indie	30 542,92	30 542,92	29 878,94	30 210,93	31 677,84	31 677,84	31 333,52	31 333,52	25 %	09.8871
			Spojené království	4 463,47	4 463,47	4 366,44	4 414,96	4 629,33	4 629,33	4 579,01	4 579,01	25 %	09.8986
			Švýcarsko	4 393,46	4 393,46	4 297,95	4 345,71	4 556,72	4 556,72	4 507,19	4 507,19	25 %	09.8872
			Ukrajina	3 393,31	3 393,31	3 319,54	3 356,42	3 519,40	3 519,40	3 481,14	3 481,14	25 %	09.8873
			Ostatní země	4 956,51	4 956,51	4 848,76	4 902,63	5 140,68	5 140,68	5 084,81	5 084,81	25 %	(15)
15	Válcovaný drát z nerezavějící oceli	7221 00 10 , 7221 00 90	Indie	7 103,74	7 103,74	6 949,31	7 026,53	7 367,70	7 367,70	7 287,62	7 287,62	25 %	09.8876
			Tchaj-wan	4 580,21	4 580,21	4 480,64	4 530,43	4 750,40	4 750,40	4 698,77	4 698,77	25 %	09.8877
			Spojené království	3 679,69	3 679,69	3 599,69	3 639,69	3 816,42	3 816,42	3 774,93	3 774,93	25 %	09.8987
			Korejská republika	2 286,74	2 286,74	2 237,03	2 261,88	2 371,71	2 371,71	2 345,93	2 345,93	25 %	09.8878
			Čína	1 548,74	1 548,74	1 515,07	1 531,90	1 606,28	1 606,28	1 588,83	1 588,83	25 %	09.8879
			Japonsko	1 536,99	1 536,99	1 503,57	1 520,28	1 594,10	1 594,10	1 576,77	1 576,77	25 %	09.8880
			Ostatní země	773,87	773,87	757,04	765,46	802,62	802,62	793,90	793,90	25 %	(16)
16	Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli	7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95	Spojené království	176 384,36	176 384,36	172 549,92	174 467,14	182 938,53	182 938,53	180 950,07	180 950,07	25 %	09.8988
			Ukrajina	118 599,40	118 599,40	116 021,16	117 310,28	123 006,38	123 006,38	121 669,35	121 669,35	25 %	09.8881
			Švýcarsko	130 373,45	130 373,45	127 539,25	128 956,35	135 217,93	135 217,93	133 748,17	133 748,17	25 %	09.8882
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8883
			Turecko	113 300,38	113 300,38	110 837,33	112 068,85	117 510,45	117 510,45	116 233,16	116 233,16	25 %	09.8884
			Bělorusko	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8885
			Moldavská republika	66 581,74	66 581,74	65 134,31	65 858,02	69 055,81	69 055,81	68 305,20	68 305,20	25 %	09.8886
			Ostatní země	116 864,97	116 864,97	114 324,43	115 594,70	121 207,50	121 207,50	119 890,02	119 890,02	25 %	(17)
			▼M12
17	Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli	7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90	Ukrajina	30 113,25	30 113,25	29 458,61	29 785,93	31 232,21	31 232,21	30 892,73	30 892,73	25 %	09,8891
			Ostatní země	64 947,85	64 947,85	63 535,94	64 241,90	67 361,21	67 361,21	66 629,03	66 629,03	25 %	(18)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)	–	–	–	–	14 061,23	14 061,23	13 908,39	13 908,39	25 %	09,8499
			▼M9
18	Štětovnice	7301 10 00	Čína	6 736,44	6 736,44	6 590,00	6 663,22	6 986,76	6 986,76	6 910,82	6 910,82	25 %	09.8901
			Spojené arabské emiráty	3 333,90	3 333,90	3 261,43	3 297,67	3 457,79	3 457,79	3 420,20	3 420,20	25 %	09.8902
			Spojené království	864,55	864,55	845,76	855,16	896,68	896,68	886,93	886,93	25 %	09.8990
			Ostatní země	274,44	274,44	268,47	271,45	284,63	284,63	281,54	281,54	25 %	(19)
19	Železniční materiál	7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00	Spojené království	4 916,90	4 916,90	4 810,01	4 863,46	5 099,61	5 099,61	5 044,18	5 044,18	25 %	09.8991
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8906
			Turecko	1 498,14	1 498,14	1 465,57	1 481,86	1 553,81	1 553,81	1 536,92	1 536,92	25 %	09.8908
			Čína	1 449,19	1 449,19	1 417,68	1 433,44	1 503,04	1 503,04	1 486,70	1 486,70	25 %	09.8907
			Ostatní země	759,42	759,42	742,91	751,17	787,64	787,64	779,08	779,08	25 %	(20)
20	Plynové trubky	7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77	Turecko	47 578,14	47 578,14	46 543,83	47 060,99	49 346,07	49 346,07	48 809,70	48 809,70	25 %	09.8911
			Indie	18 309,56	18 309,56	17 911,53	18 110,55	18 989,92	18 989,92	18 783,51	18 783,51	25 %	09.8912
			Severní Makedonie	6 762,54	6 762,54	6 615,53	6 689,04	7 013,83	7 013,83	6 937,59	6 937,59	25 %	09.8913
			Spojené království	6 432,95	6 432,95	6 293,10	6 363,03	6 671,99	6 671,99	6 599,47	6 599,47	25 %	09.8992
			Ostatní země	10 690,62	10 690,62	10 458,21	10 574,41	11 087,86	11 087,86	10 967,34	10 967,34	25 %	(21)
21	Duté profily	7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99	Turecko	94 689,32	94 689,32	92 630,86	93 660,09	98 207,83	98 207,83	97 140,35	97 140,35	25 %	09.8916
			Spojené království	50 502,05	50 502,05	49 404,18	49 953,11	52 378,63	52 378,63	51 809,29	51 809,29	25 %	09.8993
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8917
			Severní Makedonie	27 955,71	27 955,71	27 347,98	27 651,85	28 994,51	28 994,51	28 679,35	28 679,35	25 %	09.8918
			Ukrajina	20 676,33	20 676,33	20 226,85	20 451,59	21 444,63	21 444,63	21 211,54	21 211,54	25 %	09.8919
			Švýcarsko	15 453,34	15 453,34	15 117,40	15 285,37	16 027,57	16 027,57	15 853,35	15 853,35	25 %	09.8920
			Bělorusko	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8921
			Ostatní země	19 871,64	19 871,64	19 439,65	19 655,65	20 610,04	20 610,04	20 386,02	20 386,02	25 %	(22)
22	Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli	7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 83 , 7304 49 85 , 7304 49 89	Indie	5 659,79	5 659,79	5 536,75	5 598,27	5 870,10	5 870,10	5 806,30	5 806,30	25 %	09.8926
			Ukrajina	3 543,95	3 543,95	3 466,91	3 505,43	3 675,64	3 675,64	3 635,69	3 635,69	25 %	09.8927
			Spojené království	1 798,90	1 798,90	1 759,80	1 779,35	1 865,75	1 865,75	1 845,47	1 845,47	25 %	09.8994
			Korejská republika	1 114,07	1 114,07	1 089,85	1 101,96	1 155,47	1 155,47	1 142,91	1 142,91	25 %	09.8928
			Japonsko	1 036,03	1 036,03	1 013,51	1 024,77	1 074,53	1 074,53	1 062,85	1 062,85	25 %	09.8929
			Čína	888,89	888,89	869,57	879,23	921,92	921,92	911,90	911,90	25 %	09.8931
			Ostatní země	2 586,28	2 586,28	2 530,05	2 558,16	2 682,38	2 682,38	2 653,22	2 653,22	25 %	(23)
24	Ostatní bezešvé trubky	7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 50 , 7304 39 82 , 7304 39 83 , 7304 39 88 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 82 , 7304 59 83 , 7304 59 89 , 7304 90 00	Čína	36 946,09	36 946,09	36 142,92	36 544,50	38 318,95	38 318,95	37 902,44	37 902,44	25 %	09.8936
			Ukrajina	30 880,76	30 880,76	30 209,44	30 545,10	32 028,25	32 028,25	31 680,11	31 680,11	25 %	09.8937
			Bělorusko	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8938
			Spojené království	11 268,07	11 268,07	11 023,11	11 145,59	11 686,77	11 686,77	11 559,74	11 559,74	25 %	09.8995
			Spojené státy	8 110,65	8 110,65	7 934,33	8 022,49	8 412,03	8 412,03	8 320,60	8 320,60	25 %	09.8940
			Ostatní země	43 742,37	43 742,37	42 791,45	43 266,91	45 367,77	45 367,77	44 874,64	44 874,64	25 %	(24)
			▼M13
25.A	Velké svařované trubky	7305 11 00 , 7305 12 00	Ostatní země							118 743,72	118 743,72	25 %	(25)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)							13,70	13,70	25 %	09.8494
			▼M9
25.B	Velké svařované trubky	7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00	Turecko	14 371,47	14 371,47	14 059,05	14 215,26	14 905,49	14 905,49	14 743,48	14 743,48	25 %	09.8971
			Čína	8 134,62	8 134,62	7 957,78	8 046,20	8 436,89	8 436,89	8 345,18	8 345,18	25 %	09.8972
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8973
			Spojené království	5 903,81	5 903,81	5 775,46	5 839,64	6 123,18	6 123,18	6 056,63	6 056,63	25 %	09.8996
			Korejská republika	2 781,17	2 781,17	2 720,71	2 750,94	2 884,52	2 884,52	2 853,16	2 853,16	25 %	09.8974
			Ostatní země	6 251,05	6 251,05	6 115,16	6 183,11	6 483,33	6 483,33	6 412,86	6 412,86	25 %	(26)
26	Ostatní svařované trubky	7306 11 00 , 7306 19 00 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 12 , 7306 30 18 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 21 , 7306 50 29 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00	Švýcarsko	46 275,35	46 275,35	45 269,36	45 772,35	47 994,87	47 994,87	47 473,18	47 473,18	25 %	09.8946
			Turecko	36 650,08	36 650,08	35 853,34	36 251,71	38 011,94	38 011,94	37 598,77	37 598,77	25 %	09.8947
			Spojené království	11 192,00	11 192,00	10 948,70	11 070,35	11 607,88	11 607,88	11 481,71	11 481,71	25 %	09.8997
			Tchaj-wan	8 671,66	8 671,66	8 483,14	8 577,40	8 993,88	8 993,88	8 896,12	8 896,12	25 %	09.8950
			Čína	7 769,95	7 769,95	7 601,04	7 685,50	8 058,67	8 058,67	7 971,08	7 971,08	25 %	09.8949
			Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8952
			Ostatní země	19 298,91	19 298,91	18 879,37	19 089,14	20 016,03	20 016,03	19 798,47	19 798,47	25 %	(27)
27	Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena	7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80	Ruská federace	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8956
			Švýcarsko	40 584,14	40 584,14	39 701,88	40 143,01	42 092,18	42 092,18	41 634,66	41 634,66	25 %	09.8957
			Spojené království	24 483,32	24 483,32	23 951,08	24 217,20	25 393,08	25 393,08	25 117,07	25 117,07	25 %	09.8998
			Čína	25 900,31	25 900,31	25 337,26	25 618,79	26 862,73	26 862,73	26 570,74	26 570,74	25 %	09.8958
			Ukrajina	29 232,30	29 232,30	28 596,82	28 914,56	30 318,53	30 318,53	29 988,98	29 988,98	25 %	09.8959
			Ostatní země	30 366,43	30 366,43	29 706,29	30 036,36	31 494,80	31 494,80	31 152,46	31 152,46	25 %	(28)
			▼M13
28	Drát z nelegované oceli	7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90	Bělorusko							Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8961
			Čína							77 963,72	77 963,72	25 %	09.8962
			Ruská federace							Nepoužije se	Nepoužije se	25 %	09.8963
			Turecko							50 733,63	50 733,63	25 %	09.8964
			Ukrajina							38 259,97	38 259,97	25 %	09.8965
			Ostatní země							48 776,62	48 776,62	25 %	(29)
			Spojené království (do Severního Irska z jiných částí Spojeného království)							187,47	187,47	25 %	09.8495
			▼M9
(1) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8601 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8602 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko: 09.8572, pro Indii: 09.8573, pro Korejskou republiku: 09.8574, pro Srbsko: 09.8575 a pro Spojené království: 09.8599 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (2) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8603 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8604 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii, Korejskou republiku, Ukrajinu, Brazílii, Srbsko* a Spojené království: 09.8567 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (3) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8605 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8606 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku, Íránskou islámskou republiku a Spojené království: 09.8568 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (4) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8607 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8608 09.8816 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku, Čínu a Tchaj-wan: 09.8569 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (5) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8609 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8610 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii, Korejskou republiku a Spojené království: 09.8570 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (6) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8611 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8612 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu: 09.8581, pro Korejskou republiku: 09.8582, pro Indii: 09.8583, pro Spojené království: 09.8584 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (7) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8613 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8614 (8) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8615 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8616 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Korejskou republiku, Tchaj-wan, Srbsko* a Spojené království: 09.8576 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (9) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8617 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8618 (10) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8619 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8620 (11) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8621 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8622 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku, Tchaj-wan, Indii, Jihoafrickou republiku, Spojené státy americké, Turecko a Malajsii: 09.8578 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (12) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8623 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8624 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku, Tchaj-wan a Spojené království: 09.8591 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (13) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8625 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8626 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Turecko, Švýcarsko* a Spojené království: 09.8592 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (14) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8627 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8628 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko, Ukrajinu, Bosnu a Hercegovinu* a Moldavsko: 09.8593 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (15) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8629 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8630 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii, Švýcarsko, Ukrajinu* a Spojené království: 09.8594 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (16) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8631 09.8907 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8632 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii, Tchaj-wan, Korejskou republiku, Čínu, Japonsko* a Spojené království: 09.8595 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (17) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8633 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8634 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Ukrajinu, Švýcarsko, Turecko, Moldavsko a Spojené království: 09.8558 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (18) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8635 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8636 (19) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8637 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8638 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Spojené arabské emiráty a Spojené království: 09.8580 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (20) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8639 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8640 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Turecko a Spojené království: 09.8585 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (21) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8641 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8642 (22) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8643 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8644 (23) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8645 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8646 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii, Ukrajinu, Korejskou republiku, Japonsko, Čínu* a Spojené království: 09.8597 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (24) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8647 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8648 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu, Ukrajinu, Spojené státy americké* a Spojené království: 09.8586 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (25) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8657 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8658 (26) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8659 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8660 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko, Čínu, Korejskou republiku* a Spojené království: 09.8587 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (27) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8651 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8652 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Švýcarsko, Turecko, Tchaj-wan, Čínu a Spojené království: 09.8588 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (28) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8653 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8654 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Švýcarsko, Čínu, Ukrajinu* a Spojené království: 09.8539 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5. (29) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8655 Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8656 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko, Ukrajinu a Čínu: 09.8598 V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.

IV.2 – Objemy celkových a zbytkových celních kvót za trimestr

Číslo výrobku	Rozdělení podle zemí (v příslušných případech)	Rok 2				Rok 3
		Od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022	Od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022	Od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023	Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023	Od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023	Od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023	Od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024	Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024
		Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)	Objem celní kvóty (v tunách netto)
1	Ostatní země	900 290,25	900 290,25	880 718,72	890 504,48	933 743,65	933 743,65	923 594,27	923 594,27
2	Ostatní země	321 824,43	321 824,43	314 828,25	318 326,34	333 782,94	333 782,94	330 154,85	330 154,85
3A	Ostatní země	817,65	817,65	799,87	808,76	848,03	848,03	838,81	838,81
3B	Ostatní země	8 303,99	8 303,99	8 123,47	8 213,73	8 612,56	8 612,56	8 518,94	8 518,94
4A	Ostatní země	454 338,51	454 338,51	444 461,58	449 400,05	471 221,03	471 221,03	466 099,06	466 099,06
4B	Ostatní země	100 848,08	100 848,08	98 655,73	99 751,91	104 595,44	104 595,44	103 458,53	103 458,53
5	Ostatní země	41 252,54	41 252,54	40 355,75	40 804,14	42 785,42	42 785,42	42 320,36	42 320,36
6	Ostatní země	35 715,05	35 715,05	34 938,63	35 326,84	37 042,16	37 042,16	36 639,53	36 639,53
7	Ostatní země	554 571,27	554 571,27	542 515,37	548 543,32	575 178,29	575 178,29	568 926,35	568 926,35
8	Ostatní země	105 581,29	105 581,29	103 286,04	104 433,67	109 504,53	109 504,53	108 314,26	108 314,26
▼M11
9	Ostatní země	63 645,29	63 645,29	62 261,69	62 953,49	52 837,87	52 837,87	52 263,55	52 263,55
▼M9
10	Ostatní země	1 002,95	1 002,95	981,14	992,04	1 040,21	1 040,21	1 028,91	1 028,91
12	Ostatní země	58 414,15	58 414,15	57 144,27	57 779,21	60 584,73	60 584,73	59 926,20	59 926,20
13	Ostatní země	132 668,90	132 668,90	129 784,79	131 226,85	137 598,67	137 598,67	136 103,03	136 103,03
14	Ostatní země	4 956,51	4 956,51	4 848,76	4 902,63	5 140,68	5 140,68	5 084,81	5 084,81
15	Ostatní země	773,87	773,87	757,04	765,46	802,62	802,62	793,90	793,90
16	Ostatní země	116 864,97	116 864,97	114 324,43	115 594,70	121 207,50	121 207,50	119 890,02	119 890,02
17	Ostatní země	64 947,85	64 947,85	63 535,94	64 241,90	67 361,21	67 361,21	66 629,03	66 629,03
18	Ostatní země	274,44	274,44	268,47	271,45	284,63	284,63	281,54	281,54
19	Ostatní země	759,42	759,42	742,91	751,17	787,64	787,64	779,08	779,08
20	Ostatní země	10 690,62	10 690,62	10 458,21	10 574,41	11 087,86	11 087,86	10 967,34	10 967,34
21	Ostatní země	19 871,64	19 871,64	19 439,65	19 655,65	20 610,04	20 610,04	20 386,02	20 386,02
22	Ostatní země	2 586,28	2 586,28	2 530,05	2 558,16	2 682,38	2 682,38	2 653,22	2 653,22
24	Ostatní země	43 742,37	43 742,37	42 791,45	43 266,91	45 367,77	45 367,77	44 874,64	44 874,64
25A	Ostatní země	115 747,59	115 747,59	113 231,34	114 489,47	120 048,60	120 048,60	118 743,72	118 743,72
25B	Ostatní země	6 251,05	6 251,05	6 115,16	6 183,11	6 483,33	6 483,33	6 412,86	6 412,86
26	Ostatní země	19 298,91	19 298,91	18 879,37	19 089,14	20 016,03	20 016,03	19 798,47	19 798,47
27	Ostatní země	30 366,43	30 366,43	29 706,29	30 036,36	31 494,80	31 494,80	31 152,46	31 152,46
28	Ostatní země	47 545,89	47 545,89	46 512,29	47 029,09	49 312,63	49 312,63	48 776,62	48 776,62

IV.3 – Maximální objem zbytkové kvóty dostupné v posledních čtvrtletích pro země, jimž byla přidělena kvóta pro jednotlivé země

Kategorie výrobku	Nová přidělená kvóta v tunách
Kategorie výrobku	Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023	Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024
1	Zvláštní režim	Zvláštní režim
2	318 326,34	330 154,85
3.A	808,76	838,81
3.B	8 213,73	8 518,94
4.A	449 400,05	466 099,06
4.B	Zvláštní režim	Zvláštní režim
5	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí
6	35 326,84	36 639,53
7	Nepoužije se	Nepoužije se
8	Nepoužije se	Nepoužije se
9	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí
10	992,04	1 028,91
12	22 671,97	23 514,42
13	53 215,94	55 193,36
14	3 652,73	3 788,46
15	765,46	793,90
16	18 138,68	18 812,69
17	Nepoužije se	Nepoužije se
18	271,45	281,54
19	751,17	779,08
20	960,89	996,60
21	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí	Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí
22	2 558,16	2 653,22
24	43 266,91	44 874,64
25.A	Nepoužije se	Nepoužije se
25.B	6 183,11	6 412,86
26	19 089,14	19 798,47
27	4 699,24	4 873,85
28	47 029,09	48 776,62

▼M10

PŘÍLOHA V

Atraktivita trhu Unie

1) Ve svém původním rozhodnutí Komise vysvětlila, že trh s ocelí v Unii je pro dovoz atraktivní z hlediska velikosti a cen ( 2 ). V tomto ohledu byl trh Unie podle údajů OECD ( 3 ) v letech před zahájením šetření, které vedlo k uložení ochranného opatření, největším dovozním územím z hlediska objemu, který v tomto období představoval 13,8 % až 18,4 % celosvětového podílu dovozu.

2) Kromě objemů byl trh Unie velmi atraktivní také z hlediska cen. Analýza příslušných údajů ( 4 ) ve skutečnosti ukázala, že hlavní země vyvážející ocel do Unie dosáhly u velké části svého vývozu (od 46 % do 78 % dotčených kódů KN) vyšší ceny na trhu Unie ve srovnání s vývozními cenami dosaženými u stejných kódů KN na jiných třetích trzích. Pro tyto země představoval trh Unie rovněž významný podíl na jejich vývozu, neboť byl hlavní nebo jednou z hlavních vývozních destinací, v některých případech dosahoval více než 25% podílu, a v daném roce dokonce podílu ve výši 32 % ( 5 ).

3) Atraktivitu trhu Unie potvrzuje i skutečnost, že zatímco hlavní země vyvážející ocel ( 6 ) snižovaly vývoz do třetích zemí, rychle zvyšovaly svůj vývoz do Unie. Zejména vývoz do jiných třetích zemí z těchto zemí původu klesl v roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 ( 7 ) o více než 11 milionů tun (-8 %) ( 8 ). Na druhou stranu se ve stejném období dovoz z těchto zemí původu do Unie zvýšil o více než 3 miliony tun (+14 %) ( 9 ). Tyto protichůdné trendy ukázaly, že zatímco dovoz do jiných třetích zemí obecně klesal, vyvážející výrobci v kontextu rostoucí nadměrné kapacity a zvýšeného omezení přístupu na trhy po celém světě (viz oddíly 1.1.1 a 1.1.2 níže) a při absenci významnějšího příznivého vývoje domácí spotřeby využili příležitosti k prodeji stále větších objemů na trhu Unie.

4) Z výše uvedeného souboru údajů tedy jednoznačně vyplývá, že trh Unie byl pro vyvážející výrobce atraktivní jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen.

1. ANALÝZA

1.1. Nárůst dovozu v důsledku nepředvídaného vývoje

5) Níže uvedené pododdíly proto poskytují dodatečné informace a podrobnější vysvětlení, které spojují každý typ nepředvídaného vývoje s nárůstem dovozu, k němuž došlo, a doplňují tak původní zjištění.

1.1.1. Nárůst dovozu do Unie v důsledku celosvětové nadměrné kapacity v odvětví oceli

6) V původním rozhodnutí Komise konstatovala, že v odvětví oceli existuje nadměrná kapacita, a to navzdory úsilí o její snížení; v průběhu šetření se nicméně ještě zvýšila ( 10 ).

7) Několik zdrojů důsledně potvrzuje přímou souvislost mezi nadměrnou kapacitou v odvětví oceli a jejími dopady na vývoz. OECD například uvedla, že „nadměrná úroveň ocelářské kapacity má pro ocelářský průmysl významné důsledky, které jsou často spojeny s nadměrnou nabídkou, nízkými cenami a slabou ziskovostí“ ( 11 ). Dále poznamenala, že „na celosvětové úrovni se dopady nadměrné kapacity přenášejí prostřednictvím obchodu; nadměrná kapacita může vést k prudkému nárůstu vývozu, což vede k poklesu cen a ztrátám podílů na trhu pro domácí výrobce konkurující dovozu“ ( 12 ).

8) Podobným směrem se ubírají i další studie. Například dokument Economic Policy Institute z roku 2014 ( 13 ), který uvádí: „Nadměrná kapacita znamená, že zařízení na výrobu oceli mají kapacitu vyrábět mnohem více oceli, než trh požaduje.“ Vysoké fixní náklady, kapitálová náročnost a velký rozsah výroby oceli podporují vývoz přebytků za nižší než tržní ceny. […] „Nadměrná kapacita vede k nadvýrobě a prudkému nárůstu vývozu“ a „vysoká kapitálová náročnost odvětví vede výrobce k maximalizaci výroby, aby pokryli fixní náklady, a to je zase vede k tomu, že nadměrnou produkci prodávají za dumpingové ceny na zahraničních trzích, zejména na atraktivním trhu USA, když domácí poptávka zaostává. To v průběhu let vedlo k opakovanému prudkému nárůstu nekalého obchodu s ocelí“.

9) Ve stejném duchu se vyjádřila i Evropská komise ve svém sdělení z roku 2016: „Nadvýroba oceli způsobila nedávný dramatický nárůst vývozu, destabilizovala světové trhy s ocelí a ceny této komodity ve světovém měřítku stlačila“ ( 14 ).

10) Proto existuje obecně přijímané ekonomické zdůvodnění, které vysvětluje postup vyvážejících výrobců spočívající v přesunu jejich nadměrné kapacity na trhy třetích zemí (obvykle za nižší ceny), aby přispěli alespoň k částečnému pokrytí svých nákladů.

11) Komise poté podrobněji posoudila přímou souvislost mezi potvrzenou stávající (a rostoucí) nadměrnou kapacitou v odvětví oceli a nárůstem dovozu do Unie.

12) V situaci nadměrné kapacity, kdy mají vyvážející výrobci motivaci k tomu, aby se zbavili své nadměrné kapacity, se zaměřují na ty trhy, které jim v zásadě umožňují prodávat větší objemy, v ideálním případě za lepší ceny (ve srovnání s jinými třetími trhy). V tomto ohledu Komise v 1. až 4. bodě odůvodnění vysvětlila, že Unie je pro vyvážející výrobce atraktivním trhem jak z hlediska velikosti, tak z hlediska úrovní cen. Dostupné údaje o dovozu rovněž ukázaly, že dovoz do Unie se v období, kdy rostla i nadměrná kapacita, rychle a ve velkém objemu zvyšoval ( 15 ) a že se tak dělo mnohem rychleji, než rostla spotřeba v Unii ( 16 ), a rovněž ukázaly, že dovoz do Unie nadále rostl, zatímco trend vývozu do jiných třetích zemí byl opačný. Údaje v prozatímním nařízení navíc odhalily, že vyvážející výrobci se setrvale podbízeli výrobcům v Unii (v některých případech výrazně), což svědčí o jejich odhodlání nadále těžit z atraktivních podmínek trhu Unie ( 17 ). Rozsah a tempo dovozu do Unie za setrvale nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie, a to v kontextu mnohem pomalejšího růstu spotřeby, by bylo stěží možné rozumně vysvětlit, kdyby nebylo kontextu rostoucí nadměrné kapacity, která určovala chování vyvážejících výrobců.

13) Komise proto dospěla k závěru, že dovoz do Unie v období původního šetření vzrostl v důsledku nadměrné kapacity v odvětví oceli.

1.1.2. Nárůst obchodních ochranných opatření a omezujících obchodních opatření ve třetích zemích

14) Ve 33. a 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že zejména v letech před zahájením ochranného šetření EU došlo k výraznému nárůstu používání nástrojů na ochranu obchodu v odvětví oceli. Prozatímní nařízení uvádí, že „zatímco v období let 2011–2013 bylo zahájeno v průměru přibližně 77 šetření souvisejících s ocelí, v letech 2015–2016 se tento průměr zvýšil na 117“. Kromě toho třetí země v průběhu roku 2017 nadále zaváděly omezující obchodní opatření ( 18 ).

15) Celkově Komise z analyzovaných údajů ( 19 ) zjistila, že v období 2013–2017 bylo v souvislosti s výrobky z oceli uloženo více než 300 obchodních ochranných opatření ( 20 ).

16) Z rozpisu těchto údajů vyplynulo, že tato opatření zavedl velký počet zemí (nejméně 24 jurisdikcí) a mezi nimi všechny hlavní země dovážející ocel ( 21 ). Tyto země v období 2013–2017 uložily 157 opatření, tj. více než 52 % z celkového počtu.

17) Současně se na země, které do Unie vyvážejí nejvíce, vztahovalo v tomto období v mnoha jurisdikcích velké množství opatření. Na příkladu sedmi největších vývozců do Unie ( 22 ) Komise zaznamenala, že se na ně vztahuje přibližně 200 opatření, tj. přibližně 66 % všech opatření zavedených v nejméně 24 různých třetích zemích.

18) Komise proto potvrdila, že rozsah opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu, pokud jde o počet jednotlivých opatření a dotčených zemí (jak zemí ukládajících opatření, tak zemí, na které se opatření vztahují), je velmi významný. Komise dále uvedla, že údaje z původního spisu naznačují, že i tato čísla by mohla být spíše konzervativní ( 23 ). Kromě toho se zdálo, že cla uložená na základě těchto opatření byla dostatečně vysoká na to, aby ovlivnila úroveň dovozu na tyto trhy ve srovnání s obdobím před zavedením těchto opatření. To se projevilo v celkovém poklesu vývozu ze zemí, na které se vztahují opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu, na třetí trhy (viz 19. bod odůvodnění), a to navzdory skutečnosti, že celkové podmínky na trhu se výrazně nezměnily ( 24 ), a tudíž by v zásadě neodůvodňovaly snížení vyváženého objemu v takovém rozsahu, kdyby nebylo účinků úrovně opatření.

19) V tomto ohledu Komise na základě analyzovaných údajů potvrdila, že běžným účinkem uložení obchodních ochranných opatření bylo (v mnoha případech výrazné) snížení dovozu do zemí, na které se vztahují opatření, v období následujícím po jejich uložení. V této souvislosti Komise poznamenala, že na základě analýzy vlastních šetření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu týkajících se výrobků z oceli ( 25 ) klesl dovoz ve srovnání s úrovní dovozu v období šetření, které vedlo k uložení opatření, v průměru až o 82 %. V těchto případech byly dotčené objemy dovozu významné ( 26 ). Komise rovněž potvrdila, že opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu související s ocelí měla podobný účinek, i pokud je zavedly třetí země. Ve vzorku 26 posuzovaných případů ( 27 ) Komise potvrdila, že snížení dovozu činilo v průměru 73 % a že dotčené objemy byly rovněž relevantní ( 28 ). V důsledku uložení opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu třetími zeměmi proto klesl objem vývozu do těchto zemí, který byl alespoň zčásti směrován na trh Unie.

20) Dalším souborem údajů, které ukazují jasnou souvislost mezi rostoucím počtem obchodních ochranných opatření ve třetích zemích a nárůstem dovozu na trh Unie, jsou opačné trendy vývozu hlavních zemí vyvážejících ocel do Unie vysvětlené v 3. bodě odůvodnění ( 29 ). Vzhledem k velkému množství obchodních ochranných opatření uložených třetími zeměmi a jejich účinkům na objemy dovozu do zemí, které opatření uložily (jak je podrobně uvedeno v 18. a 19. bodě odůvodnění), tento trend potvrzuje, že jejich schopnost vyvážet do třetích zemí byla výrazně omezena. Proto se snažily tyto dodatečné objemy (rovněž ovlivněné nadměrnou kapacitou) prodat na atraktivním trhu Unie, který v důsledku toho ve stejném období zaznamenal setrvalý nárůst dovozu, a to tempem podstatně vyšším, než byl vývoj spotřeby.

21) Tyto trendy ilustruje následující graf ( 30 ).

22) Komise rovněž uvedla, že celková spotřeba oceli v tomto období nezaznamenala žádné výrazné snížení, které by vysvětlovalo takový pokles vývozu do třetích zemí. Snížení vývozu do jiných třetích zemí lze tedy rozumně vysvětlit pouze omezujícím účinkem široké škály opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu nebo jiných omezujících obchodních opatření, která byla uložena ve velkém počtu jurisdikcí.

23) Komise tudíž dospěla k závěru, že nárůst opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu a dalších omezujících obchodních opatření ve třetích zemích vedl v posuzovaném období ke zvýšenému dovozu do Unie.

1.1.3. Opatření USA podle § 232

24) V 58. až 61. bodě odůvodnění konečného nařízení Komise vysvětlila souvislost mezi opatřeními USA podle § 232 a zvýšením dovozu dovoz do Unie. Kromě toho Komise ve 101. až 110. bodě odůvodnění konečného nařízení rovněž posoudila vývoj dovozu na trhy Unie i USA ( 31 ).

25) Vzhledem k tomu, že údaje posuzované za účelem stanovení nárůstu dovozu skončily s koncem června 2018 (konec posledního období), zahrnovaly trendy dovozu do Unie a do USA za poměrně krátké období po vstupu opatření USA podle § 232 v platnost. Nicméně, jak je vysvětleno v 58. bodě odůvodnění konečného nařízení, šetření vedoucí k opatření USA bylo zahájeno již v dubnu 2017 a zpráva, která byla základem pro pozdější přijetí opatření, byla zveřejněna v lednu 2018, a proto již byly zjištěny první známky odklonu obchodu.

26) Z údajů vyplývá, že zatímco v první polovině roku 2018 dovoz do USA ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 klesl o téměř jeden milion tun (-7 %), dovoz do Unie měl téměř totožný opačný trend, a to nárůst dovozu o 1,2 milionu tun (+7 %).

27) Tento trend lze vysvětlit tím, že hlavní země vyvážející ocel do Unie vyvážely příslušné objemy také na trh USA. Zatímco objem vývozu do USA klesal (v důsledku účinků 25% cla USA podle § 232), objem vývozu některých z těchto zemí do Unie souběžně rostl. Kromě toho, jak je vysvětleno v 3. bodě odůvodnění výše, vývoz z těchto zemí na jiné třetí trhy obecně klesal.

28) Nemožnost vyvážet do USA ve stejném množství poté, co vstoupilo v platnost opatření USA podle § 232, proto přivedla vyvážející země do situace, kdy byly nuceny hledat pro svou ocel jiná odbytiště. V tomto případě byl trh Unie ve srovnání s jinými třetími trhy velmi atraktivní z hlediska velikosti a cen, a byl tedy pro vyvážející země přirozeným cílem, což vedlo ke zvýšenému dovozu, zejména ze zemí původu, které přišly o objem vývozu do USA. Tyto trendy jsou znázorněny v grafech níže ( 32 ).

29) S ohledem na tyto skutečnosti Komise potvrdila, že nárůst dovozu do Unie, ke kterému došlo v období šetření, byl důsledkem (společně s dalšími zjištěnými nepředvídanými událostmi) opatření USA podle § 232.

Kumulativní posouzení

30) Komise rovněž dospěla k závěru, že k nárůstu dovozu došlo v důsledku kombinace všech zjištěných nepředvídaných událostí (nadměrná kapacita ve světě, nárůst obchodních ochranných opatření a omezujících obchodních opatření ve třetích zemích a opatření USA podle § 232). Existence několika nepředvídaných událostí ve stejnou dobu posiluje závěr o logické souvislosti mezi nárůstem dovozu do Unie, která byla atraktivním a významným trhem pro vývoz oceli, a zjištěnými nepředvídanými událostmi.

1.2. hrozba vážné újmy

31) V původním rozhodnutí bylo stanoveno, že pokud Unie ochranné opatření neuloží, hrozí domácím výrobcům vážná újma, neboť se očekává, že dovoz bude nadále růst, zejména v důsledku odklonu obchodu pramenícího z opatření USA podle § 232 (nikoli však výlučně), a tím se zvýší tlak dovozu z hlediska cen a objemů ( 33 ). V tomto oddílu nařízení bude podrobněji rozvedeno, proč hrozba vážné újmy existovala a byla opodstatněná s ohledem na důkazy dostupné v době uložení konečného opatření. Za tímto účelem poskytne tento oddíl nařízení další vysvětlení a objasnění následujících aspektů vedoucích ke zjištění hrozby vážné újmy: i) situace výrobního odvětví Unie a důvody vysvětlující jeho částečné oživení v roce 2017; ii) úloha opatření v rámci nástroje EU na ochranu obchodu v situaci výrobního odvětví Unie; iii) dopad opatření USA podle § 232 – včetně nedávného vývoje dovozu do Unie; iv) poslední vývoj cen oceli a surovin; v) stav opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu ve třetích zemích a nadměrná kapacita; vi) výhledy a prognózy trhu.

Trvalá atraktivita trhu Unie

32) V 1. až 4. bodě odůvodnění Komise vysvětlila, jak byl trh Unie atraktivní z hlediska velikosti a cen a jak tyto vlastnosti přispěly k rostoucímu objemu dovozu na trh Unie v období šetření.

33) Komise se domnívala, že tyto vlastnosti zůstaly na konci šetření, které vedlo k uložení konečného ochranného opatření, stejné, což potvrzuje, že v roce 2018 byl trh Unie stále atraktivním trhem z hlediska velikosti ( 34 ) a cen. Hlavní země vyvážející ocel do Unie dosáhly vyšší ceny na trhu Unie ve srovnání s vývozními cenami dosaženými na jiných třetích trzích u 48 % až 81 % dotčených kódů KN ( 35 ). Potvrzuje se tak stálá atraktivita z hlediska cen. Pokud jde o velikost, Unie byla i nadále významným vývozním trhem, který pro některé vyvážející země představoval téměř 40 % a pro některé z nich přibližně 25 % jejich celkového vývozu, v závislosti na vyvážející zemi ( 36 ).

34) Komise dále dospěla k závěru, že z posuzovaných údajů, včetně vyjádření zúčastněných stran, nevyplývá, že by se v blízké budoucnosti snížila atraktivita trhu Unie. Jak je uvedeno v této příloze (viz například pododdíly 1.2.3 a 1.2.5 níže), ve skutečnosti se stále více projevoval nedostatek alternativních odbytišť, kde by vyvážející výrobci mohli dosáhnout stejného nebo podobného objemu vývozu jako v minulosti, a v důsledku toho by se tlak dovozu na atraktivní trh Unie ještě zvýšil.

1.2.1. Situace výrobního odvětví Unie a faktory vysvětlující jeho částečné zotavení v roce 2017

35) V oddíle VI.1 prozatímního nařízení a v oddílech 5.1 až 5.3 konečného nařízení byla vysvětlena situace výrobního odvětví Unie na konci analyzovaného období a vývoj ukazatelů újmy od roku 2013, přičemž byl vyvozen závěr, že výrobní odvětví Unie se nachází v křehké a zranitelné situaci.

36) Zjištění zranitelnosti navzdory částečnému zlepšení v roce 2017 bylo vysvětleno řadou faktorů, které umožnily výrobnímu odvětví Unie dosáhnout, až v roce 2017, celkově zdravější úrovně ziskovosti než v předchozích letech, a to i přes neustálý růst dovozu ( 37 ).

37) Zaprvé, ziskovost výrobního odvětví Unie během analyzovaného období vykazovala obecně špatnou výkonnost, jelikož zaznamenala ztráty (2013) nebo dosahovala velmi nízké úrovně zisku (2014–2016). V roce 2017 se výrobní odvětví sice poprvé po pěti letech dostalo na zdravější úroveň ziskovosti, ta však nebyla takového rozsahu, aby vyrovnala předchozí výkonnost v průběhu čtyřletého období. I v tomto roce zůstala ziskovost u velkého počtu kategorií výrobků nízká. Tři kategorie výrobků byly stále ztrátové a třináct kategorií se blížilo k nulovému zisku. Pouze sedm kategorií se v roce 2017 dokázalo vrátit na úroveň zisku vyšší než 6 % ( 38 ). V tomto ohledu se klíčový odlišný faktor v roce 2017 týkal vývoje a úrovně jeho jednotkových prodejních cen a rozdílu oproti výrobním nákladům v porovnání s předchozími lety. Co se týče ceny, v roce 2017 vzrostla oproti předchozímu roku přibližně o 18 % (nárůst o 106 EUR za tunu). I když výrobní náklady v tomto roce také vzrostly (o 82 EUR/tuna v porovnání s předchozím rokem) ( 39 ), bylo výrobní odvětví Unie současně schopno dosáhnout největšího (kladného) rozpětí mezi uvedenými dvěma ukazateli v analyzovaném období (36 EUR za tunu), což vedlo k vyšší ziskovosti ( 40 ). Tato výjimečná ( 41 ) situace však podle nejnovějšího vývoje analyzovaného v rámci šetření neměla mít dlouhého trvání a existovaly jasné trendy ukazující, že obrat již probíhá (viz oddíl 1.2.4).

38) Zadruhé, ačkoli výrobní odvětví Unie dokázalo v roce 2017 zvýšit objem prodeje v celkovém vyjádření o 7 % ve srovnání s rokem 2013 ( 42 ), což přispělo k částečnému zlepšení jeho výkonnosti v uvedeném roce, zjevně nedokázalo plně využít mnohem vyššího nárůstu spotřeby ve stejném období (+14 %) ( 43 ) na trhu Unie, ačkoli mělo v roce 2017 i nadále k dispozici dostatečnou kapacitu (76 % využití kapacity v roce 2017 ve srovnání se 75 % v roce 2016) ( 44 ), k dalšímu zvýšení domácího prodeje. Je pozoruhodné, že výrobní odvětví Unie v roce 2017 stěží zlepšilo využití své kapacity ve srovnání s předchozím rokem. Takto potlačenou výkonnost lze vysvětlit výrazným rostoucím tlakem dovozu (z hlediska objemu a cen), kterému bylo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období vystaveno. Ve skutečnosti měl z nárůstu spotřeby mnohem větší prospěch dovoz než výrobci v Unii. Zatímco výrobci v Unii meziročně setrvale přicházeli o podíl na trhu (z 87,2 % na 81,9 %) ( 45 ), dovoz zaznamenal drastický nárůst (+71 %) ( 46 ), který představuje zvýšení jeho podílu na trhu z 12,7 % v roce 2013 na 18,8 % v roce 2017 ( 47 ). Podíl dovozu na trhu v posledním období činil 18,8 %, což bylo ještě více než v roce 2017 (18,1 %). Tyto trendy lze vysvětlit soustavným cenovým podbízením dovozu ( 48 ), které tak výrobnímu odvětví Unie bránilo využít buď plný (nebo alespoň větší) potenciál vývoje na trhu.

39) Zatřetí, i když se podmínky na trhu celkově zlepšily (zvýšila se spotřeba, domácí prodej a úrovně cen), výrobní odvětví Unie to stále nebylo schopno promítnout do vyšší zaměstnanosti, která v období 2013–2017 v Unii utrpěla ztrátu téměř 10 000 pracovníků ( 49 ). V roce 2017 se úroveň zaměstnanosti oproti roku 2016 dokonce velmi mírně snížila. Konečně, zásoby vzrostly během období šetření o 19 % a v roce 2017 zůstaly na vysoké úrovni ( 50 ).

40) Výrobní odvětví Unie tedy v roce 2017 částečně zlepšilo svou výkonnost v důsledku kombinace faktorů, zejména zvýšení spotřeby a domácího prodeje a vyššího rozdílu mezi cenou oceli a cenou surovin ( 51 ), nicméně toto zlepšení bylo omezeno mírou tlaku dovozu, kterému výrobní odvětví Unie v uvedeném roce čelilo, což mu neumožnilo využít těchto existujících faktorů ve větší míře. Trvalá ztráta podílu na trhu a přetrvávající podbízení napříč kategoriemi výrobků nebo pracovní místa, která nebylo s to obnovit, byly jasnými známkami toho, že jeho situace neodpovídá situaci výrobního odvětví, které se plně zotavilo z dopadů předchozích negativních výsledků v předchozích letech, a že klíčovou roli při bránění tomuto zotavení hraje tlak dovozu.

41) Jelikož některé z těchto faktorů, které se v roce 2017 vyvíjely pozitivně, v roce 2018 přecházely (viz níže nejnovější vývoj a očekávaná výkonnost u cen oceli a surovin, jakož i očekávané trendy spotřeby) do situace, kdy se očekávalo zvýšení tlaku dovozu z hlediska objemů a cen, byl by dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie negativní.

42) Jinými slovy, zatímco výrobní odvětví Unie se dokázalo částečně zotavit díky kumulovanému pozitivnímu vývoji řady klíčových faktorů na trhu a pomalejšímu nárůstu dovozu v roce 2017 ve srovnání s předchozími roky ( 52 ), negativní obrat, který většina těchto faktorů vykazovala na konci roku 2018, by nutně vedl ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie vůči pokračujícímu dalšímu nárůstu tlaku dovozu, který by tentokrát výrobní odvětví Unie vzhledem k jeho rozsahu a očekávanému převládajícímu tržnímu kontextu nebylo schopno ustát. V důsledku toho byla situace výrobního odvětví Unie na konci období šetření zranitelná vůči dalšímu prudkému nárůstu dovozu.

1.2.2. Úloha unijních opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu v situaci výrobního odvětví Unie v roce 2017

43) V tomto oddíle Komise poskytuje nezbytná dodatečná vysvětlení a podpůrné údaje týkající se úlohy opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu při částečném oživení výrobního odvětví Unie v roce 2017.

44) K provedení tohoto úkolu Komise vybrala především opatření uložená v letech 2015 a 2016, jelikož se domnívala, že to budou opatření, jimž lze částečně připsat účinky na výkonnost výrobního odvětví Unie v roce 2017 ( 53 ). V rámci těchto parametrů proto Komise před rokem 2017 uložila šest opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu na dovoz z kategorií výrobků, které následně podléhaly ochrannému opatření ( 54 ).

45) Jednalo se o tato opatření: ( 55 ): prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/501 ( 56 ), prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/181 ( 57 ), prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1778 ( 58 ), prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/113 ( 59 ), prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1777 ( 60 ) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ( 61 ).

46) Komise poznamenala, že ziskovost výrobců v Unii v těchto kategoriích výrobků se v roce následujícím po uložení opatření systematicky zlepšovala. Komise zejména zjistila, že v roce 2017 se ziskovost obecně zlepšila ( 62 ), i když u velkého počtu výrobků z kategorií zůstala nízká, zejména u kategorií výrobků, na které se vztahují nedávná opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu, a že dovozní ceny třetích zemí (jiných než těch, na které se vztahují dotyčná opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu) se v roce 2017 po uložení opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu obecně dočasně zvýšily ( 63 ).

47) Objemy dotčené nedávnými obchodními ochrannými opatřeními navíc představovaly přibližně 40 % celkového dovozu v rámci kategorií výrobků, na které se v posuzovaném období vztahovala nedávná opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu ( 64 ), a v letech následujících po uložení těchto opatření klesly jejich objemy na trhu Unie o více než 90 % ( 65 ). Výrazné snížení dovozu představujícího nekalý obchod, které následovalo po uložení opatření, proto obecně umožnilo výrobcům v Unii a dalším vyvážejícím zemím zvýšit v roce 2017 své prodejní ceny.

48) Kromě toho všechny kategorie výrobků, na které se vztahují nedávná obchodní ochranná opatření, zaznamenaly výrazné zlepšení ziskovosti ( 66 ), která u několika z nich přesáhla v roce 2017 6 % ( 67 ). U ostatních kategorií byla situace rozmanitější, několik kategorií překročilo nebo dosáhlo téměř 6% ziskovosti ( 68 ), jiné kategorie se zlepšily, ale stále vykazovaly slabou nebo nízkou úroveň ziskovosti ( 69 ) a další byly ztrátové nebo se bez ohledu na nedávné trendy pohybovaly kolem 1% ziskovosti ( 70 ). Ukazuje se tak, že situace z hlediska vývoje ziskovosti nebyla mezi jednotlivými kategoriemi homogenní a že celkově byla většina kategorií ( 71 ) v roce 2017 buď ztrátová, nebo s nezdravou úrovní ziskovosti, i když se jejich situace v některých případech oproti předchozímu roku zlepšila. Potvrzuje se tak křehkost celkové situace výrobního odvětví Unie, přestože situace je lepší než v předchozím roce.

49) Jak je však vysvětleno níže, trend zvyšování cen v roce 2017 byl dočasný a začal se obracet v roce 2018, kdy Unie čelila prudkému nárůstu dovozu zejména ze třetích zemí, na které se nevztahují obchodní ochranná opatření, a odklonu obchodu způsobenému opatřením USA podle § 232. Svědčí o tom objem dovozu v posledním období, který dosáhl rekordní hodnoty 31 314 tun, a to i přes nedávné zavedení obchodních ochranných opatření u některých kategoriích výrobků. To ukázalo, že ačkoli nedávná opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu přispěla k částečnému a dočasnému zlepšení situace výrobního odvětví Unie, prospěla také těm vyvážejícím zemím, na které se opatření nevztahovala a které rovněž začaly výrazně zvyšovat svou přítomnost na trhu Unie ( 72 ).

50) Komise proto potvrdila, že uložení opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu přispělo k celkové výkonnosti výrobců v Unii, pokud jde o tyto kategorie ( 73 ).

51) Kromě toho z odůvodnění v oddílech 1.2.1 a 1.2.2 jasně vyplynulo, že některé faktory vysvětlující částečné zotavení Unie (např. spotřeba) neměly na výrobce v Unii a vyvážející země stejný nebo podobný vliv nebo jim z nich nevznikl prospěch, neboť tyto země mohly výrazně zvýšit (+71 % objemu) svou přítomnost na trhu Unie na úkor výrobců v Unii, kteří přišli o podíl na trhu, a ve srovnání s neustálým růstem dovozu zaznamenaly pouze poměrně mírný nárůst celkového objemu prodeje (+7 %).

1.2.3. Dopad opatření USA podle § 232

52) V konečném nařízení ( 74 ) dospěla Komise k závěru, že opatření USA podle § 232 by mohlo způsobit významný odklon obchodu na trh Unie.

53) V tomto ohledu Komise provedla podrobnější analýzu struktury dovozu do Unie a USA, a to jak z celkového hlediska, tak i z hlediska další analýzy chování některých vyvážejících zemí. Tato analýza ukázala, že při porovnání dovozu do USA a do Unie v první polovině roku 2018 s první polovinou roku 2017 dovoz do USA ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 klesl o téměř jeden milion tun (-7 %), dovoz do Unie měl téměř totožný opačný trend, a to nárůst dovozu o 1,2 milionu tun (+7 %) (viz 26. bod odůvodnění výše). Při hodnocení vývoje ve druhé polovině roku 2018 a ve stejném období roku 2017 se tyto opačné trendy ještě zvýrazňují. Ve skutečnosti dovoz do USA klesl o 2,4 milionu tun (-19 %), zatímco dovoz do Unie vzrostl o více než 2 miliony tun (+15 %) ( 75 ).

54) Výsledkem byl celkový roční pokles dovozu do USA o 3,3 milionu tun (-13 %) a nárůst dovozu do Unie o 3,2 milionu tun (+11 %), z čehož 72 % sníženého celkového objemu do USA a 63 % nárůstu dovozu do Unie se uskutečnilo ve druhé polovině roku 2018 ( 76 ).

55) Tempo a rozsah, v jakém se tyto trendy dovozu ve druhé polovině roku 2018 zrychlily, proto ukazují, že dopad opatření USA podle § 232 nabýval postupně na síle, neboť opatření platilo již několik měsíců, a že se vyvážející země rychle přizpůsobovaly nové situaci na trhu ( 77 ).

56) Komise tento trend potvrdila, když se blíže zaměřila na chování zemí vyvážejících na trh USA i EU. Například v zemích, jako je Turecko, Rusko, Jižní Korea a Tchaj-wan ( 78 ), které se podílely na významném objemu vývozu do USA a do Unie, byly v roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 zaznamenány tyto trendy: Turecko snížilo svůj vývoz do USA přibližně o 850 000 tun (-45 %) a vývoz do Unie zvýšilo o 2,6 milionu tun (+56 %). Podobně vývoz z Ruska do USA klesl o více než 250 000 tun (-36 %) a v Unii vzrostl o 870 000 tun (+23 %), vývoz z Jižní Koreje do USA klesl o více než 880 000 tun (-27 %), zatímco v Unii vzrostl o přibližně 250 000 tun (+8 %), a konečně vývoz z Tchaj-wanu do USA klesl o přibližně 160 000 tun (-14 %), zatímco v Unii vzrostl o více než 500 000 tun (+40 %) ( 79 ).

57) Tyto údaje tedy ukázaly, že vyvážející výrobci byli obecně schopni dodávat na trh Unie alespoň část objemu, o který přišli v USA, a v některých případech byli schopni zvýšit svou přítomnost na trhu Unie výrazně nad objem, o který přišli v USA. Vzhledem k velikosti trhu USA ( 80 ) a ke skutečnosti, že opatření USA podle § 232 bylo uplatňováno teprve několik měsíců, a tudíž ještě nedosáhlo svých plných zamýšlených účinků ( 81 ), bylo důvodné očekávat, že objemy vývozu do USA budou nadále výrazně klesat a že vyvážející výrobci budou schopni se těmto okolnostem přizpůsobit a ještě více zvýšit svou přítomnost na trhu Unie.

58) Komise tudíž potvrdila, že opatření USA podle § 232 mohlo v blízké budoucnosti způsobit ještě větší odklon obchodu při vývozu na trh Unie.

1.2.4. Nejnovější vývoj cen oceli a surovin

59) V konečném nařízení Komise uvedla, že „[c]eny oceli v Unii […] začaly od třetího čtvrtletí roku 2018 klesat“ ( 82 ).

60) V tomto ohledu Komise v oddíle 1.2.1 výše uvedla, že jedním z faktorů, které vysvětlují částečné zlepšení výkonnosti výrobního odvětví Unie v roce 2017, je skutečnost, že rozdíl mezi cenou oceli a náklady na suroviny byl vyšší než v kterémkoli roce z předchozích let analyzovaného období. Další podrobná analýza posledního vývoje před uložením konečného opatření však ukázala, že se trend obrací a že se kladný rozdíl mezi oběma hodnotami postupně snižuje, což by mělo negativní dopad na hospodářskou výkonnost výrobního odvětví Unie.

61) Jak ukazuje níže uvedený graf 4 ( 83 ), ceny oceli v Unii zaznamenaly ve druhé polovině roku 2018 trvalý pokles. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat s ohledem na nejisté vyhlídky trhu (viz oddíl 1.2.6) a v důsledku neustálého a rostoucího tlaku dovozu z hlediska objemů a cen, který by za zhoršujících se nebo nejistých podmínek na trhu pravděpodobně měl vliv na snižování cen, což by výrobnímu odvětví Unie neumožnilo přizpůsobit své ceny zvýšeným nákladům. V grafu 5 ( 84 ) je patrné, jak cena některých hlavních surovin pro výrobu oceli ve stejném období neustále rostla.

62) Proto by tyto kombinované trendy, u nichž nic nenasvědčovalo tomu, že se v blízké budoucnosti změní, dostaly výrobní odvětví Unie do ještě napjatější finanční situace.

63) Kromě toho se Komise domnívala, že v pravděpodobném scénáři dalšího tlaku dovozu a na trhu, který by neměl zaznamenat žádný významný růst, by se trendy podbízení domácích cen zjištěné v původním šetření ještě více prohloubily. To by způsobilo další potíže výrobcům v Unii, kteří by čelili rozhodnutí, zda budou soutěžit o podíl na trhu na úkor udržitelnějších cen, nebo zda si zachovají vyšší úroveň cen na úkor pokračující ztráty podílu na trhu. V obou případech by to mělo negativní dopad na jeho finanční výkonnost.

64) Komise dále uvedla, že tento vývoj cen se shodoval s obdobím, kdy již bylo v platnosti prozatímní ochranné opatření (od poloviny července 2018). Z toho vyplývá, že vyvážející země se v rámci opatření chovaly při dovozu ještě agresivněji a že měly i navzdory zavedení prozatímního ochranného opatření nadále zájem vstoupit na trh Unie s velkými objemy.

1.2.5. Aktuální stav opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu ve třetích zemích a nadměrná kapacita

65) V oddílech 1.1.1 a 1.1.2 Komise vysvětlila vývoj a novější situaci v oblasti nadměrné kapacity a opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu ve třetích zemích. Vzhledem k těmto informacím se Komise domnívala, že je velmi nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti došlo ke změně stávající situace. Například opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu se obvykle ukládají na dobu pěti let a mohou být dále prodloužena. Zejména proto, že mnohá z opatření byla uložena v průběhu několika let před přijetím ochranného opatření EU v oblasti oceli ( 85 ), měla zůstat v platnosti přinejmenším v nejbližší budoucnosti. Pokud jde o nadměrnou kapacitu, zprávy, na které se Komise odvolává, nenaznačují, že by existovaly známky toho, že by se nadměrná kapacita měla významně snížit, ba dokonce naznačují, že by se situace celosvětové nadměrné kapacity v odvětví mohla dokonce ještě zhoršit ( 86 ). Globální fórum pro nadměrnou kapacitu v ocelářství také dospělo k jasnému závěru, že nadměrná kapacita zůstává i na konci roku 2018 přetrvávajícím problémem. Upozornilo, že „nadměrná kapacita výroby oceli – celosvětový problém, který stále trápí toto odvětví – působí značné potíže výrobcům oceli ve vyspělých, vznikajících i rozvojových ekonomikách“ ( 87 ).

66) Doložené účinky, které tyto faktory způsobily na trhu Unie v podobě podstatného nárůstu dovozu, byly podrobně popsány v oddíle 1.1 výše a rovněž v konečném nařízení. Jelikož tato opatření měla v blízké budoucnosti pokračovat, očekávalo se, že jejich účinky budou stejné povahy, a proto by společně s opatřením USA podle § 232 vyvolaly další nárůst dovozu do Unie s následnými negativními dopady na výrobní odvětví Unie, pokud by ochranné opatření nebylo uloženo.

67) Komise tudíž dospěla k závěru, že tyto prvky budou v blízké budoucnosti i nadále hrát důležitou roli na trhu s ocelí v Unii, a jsou tedy relevantní pro analýzu hrozby vážné újmy.

1.2.6. Výhledy a prognózy trhu

68) Během celého analyzovaného období spotřeba oceli na trhu Unie meziročně rostla ( 88 ). Díky tomuto trendu mohlo výrobní odvětví Unie obecně také zvýšit objem prodeje, což mu následně umožnilo do určité míry zmírnit účinky tlaku dovozu, jemuž bylo vystaveno a který se projevoval trvalým cenovým podbízením a stálou ztrátou podílu na trhu. Jak je vysvětleno v oddíle 1.2.1, v roce 2017 se na základě nárůstu prodeje v kontextu oživení cen (jak v celkovém vyjádření, tak ve srovnání s vývojem nákladů) mohlo výrobní odvětví Unie částečně zotavit ze setrvale negativní finanční výkonnosti v předchozích letech. V oddíle 1.2.4 Komise zaznamenala klesající trend cen oceli v Unii souběžně s růstem cen surovin.

69) Komise poté posoudila hospodářské výhledy a prognózy pro období následující po ukončení šetření, aby posoudila existenci hrozby vážné újmy, přičemž analyzovala celou řadu specializovaných zdrojů o trhu.

70) V této souvislosti zdroje setrvale poukazovaly na scénář nejistoty a snížení celosvětové poptávky po oceli v blízké budoucnosti. Světové sdružení výrobců oceli poznamenalo, že „snížení poptávky po oceli bude pokračovat i v roce 2019 (…). Brexit bez dohody a obchodní válka představují rizika“ ( 89 ). Připomnělo také, že „ačkoli se síla oživení poptávky po oceli zaznamenaná v roce 2017 přenesla i do roku 2018, rizika vzrostla. Rostoucí obchodní napětí a volatilní pohyby měn zvyšují nejistotu“ ( 90 ).

71) OECD uvedla, že „oživení (podmínek na trhu s ocelí) se zdá být křehké kvůli přetrvávajícím strukturálním nerovnováhám“ ( 91 ). Další zdroje o trhu, jako například S&P Global Platts, tento pocit nejistoty potvrdily ve svém výhledu celosvětového trhu Global Market Outlook z prosince 2018.

72) Globální fórum pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství navíc v září 2018 dospělo k závěru, že „ačkoli podmínky na trhu s ocelí v roce 2017 vykázaly určité cyklické oživení, základní trend celosvětové poptávky po oceli zůstává slabý a nadměrné kapacity zůstávají značné“ ( 92 ).

73) Sdružení Eurofer (sdružení výrobců oceli v EU) rovněž poznamenalo, že „(…) přetrvávající obchodní třenice s USA a ochlazující se celosvětová poptávka naznačují, že vnější rizika by mohla nadále růst, což by zase zvýšilo nejistotu a vedlo k oslabení vyhlídek uživatelů oceli v EU“ ( 93 ).

74) Z analyzovaných údajů z různých zdrojů proto soustavně vyplývalo, že se očekává přinejlepším mírný nárůst spotřeby oceli, ačkoli ani ten není jistý, neboť vyhlídky se uprostřed rostoucí nejistoty zhoršovaly. V důsledku toho by stagnující světová poptávka po oceli ještě více zvýšila pravděpodobnost, že vývozci oceli budou prodávat na atraktivní trh Unie.

Závěr o hrozbě vážné újmy

75) Údaje analyzované v tomto oddíle potvrdily, že dovoz s velkou pravděpodobností vzroste v relevantních objemech, a že tlak dovozu bude tedy pokračovat, a to jak u objemů, tak u cen, v důsledku přetrvávající nadměrné kapacity a rostoucího počtu opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu ve třetích zemích, jejichž účinky na vývoz budou pokračovat. Kromě toho je velmi pravděpodobné, že s přibývajícími měsíci se účinky opatření USA podle § 232 projeví výrazněji, což zvýší tlak na trh Unie prostřednictvím zvýšeného rizika odklonu obchodu, jehož první známky se již projevily.

76) V této souvislosti Komise rovněž potvrdila opačný vývoj cen oceli a surovin ve druhé polovině roku 2018 a nejistý výhled trhu v blízké budoucnosti.

77) S ohledem na prvky analyzované v této příloze a na zjištění uvedená v původním rozhodnutí proto Komise potvrdila, že hrozí vážná újma a že by k ní došlo, kdyby Komise neuložila konečné ochranné opatření.

1.3. závazky, jejichž důsledkem byl nárůst dovozu

78) Příslušná část čl. XIX odst. 1 písm. a) GATT 1994 stanovuje: „[j]estliže se v důsledku … účinků závazků, které [člen] přijal podle této dohody, včetně koncesí, dováží na území tohoto člena jakýkoli výrobek v takovém zvýšeném množství…“.

79) Dotyčný výrobek zahrnuje několik celních položek ( 94 ).

80) Ve všech těchto celních položkách má Evropská unie na základě koncesí učiněných v minulých kolech mnohostranných obchodních jednání celní závazky ( 95 ):

—

valorické (ad valorem) clo ve výši 0 %

81) Tyto koncese byly v době stanovení ochranných opatření zapsány v části I oddílu II listiny koncesí a závazků Evropské unie, potvrzeného jako listina EU CLXXIII – Evropská unie dne 1. prosince 2016 ( 96 ), v platném znění. Sloupec pro „ostatní cla a poplatky“ v uvedené listině a týkající se výše uvedených celních položek byl prázdný.

82) V důsledku těchto koncesí zapsaných v listině koncesí a závazků Evropské unie, který je připojen k dohodě GATT a začleněn podle čl. II odst. 7 GATT 1994, měla Evropská unie v době stanovení ochranných opatření zejména tyto závazky vyplývající z GATT 1994: Čl. XI odst. 1, který zakazuje necelní omezení dovozu výše uvedených výrobků, a co je důležité, čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994. Podle čl. II odst. 1 písm. b) první věty nesmí EU, pokud neexistuje příslušná výjimka, uložit na dotyčný výrobek vyšší běžná cla, než jsou cla stanovená a uvedená v příslušné části listiny koncesí a závazků EU, tj. nulová sazba uvedená výše pro každou z dotčených celních položek. V době stanovení původního ochranného opatření i v době uložení konečného ochranného opatření dovozní cla EU na výrobek, na který se vztahuje ochranné opatření, činila 0 %. Jinými slovy, u běžných cel byly tyto uplatňované sazby již maximem povoleným podle čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první věty GATT 1994. Pokud jde o jiná cla nebo jiné poplatky, podle čl. II odst. 1 písm. b) druhé věty neexistovala žádná flexibilita pro zavedení dodatečných jiných cel nebo poplatků, než jsou běžná cla.

83) Výrobek, na který se vztahuje ochranné opatření, byl dovážen ve zvýšeném množství (jak bylo stanoveno v konečném ochranném opatření) v důsledku výše uvedených závazků přijatých podle GATT 1994 (čl. XI odst. 1, čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994), protože tyto závazky ve spojení s koncesemi, které Evropská unie učinila v následujících kolech mnohostranných obchodních jednání, zlepšily a zajistily podmínky přístupu na trh pro dovoz výrobku, na který se vztahuje ochranné opatření na trhu Evropské unie. Výše uvedené celní závazky Evropské unie tak vedly k nárůstu dovozu a neposkytly EU žádný prostor ke zvýšení běžných cel namísto zavedení ochranného opatření. To současně vysvětluje, jak předmětné závazky vedly k nárůstu dovozu, který hrozil vážnou újmou.

84) Uvedené závazky podle GATT současně bránily EU ve zvýšení uplatňovaných dovozních cel na dotčený výrobek. Jednalo se tedy o „závazky Evropské unie vyplývající z GATT 1994, které omezovaly její schopnost zabránit újmě způsobené nárůstem dovozu nebo ji napravit“. Zároveň Evropská unie „pozastavila tyto závazky na základě“ svého ochranného opatření.

( 1 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/670 ze dne 28. dubna 2016, kterým se zavádí předchozí kontrola Unie nad dovozem některých výrobků ze železa a oceli pocházejících z určitých třetích zemí (Úř. věst. L 115, 29.4.2016, s. 37)

( 2 ) Viz 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení a oddíl 4 konečného nařízení.

( 3 ) Viz OECD, „Recent Developments in Steel Trade and Trade Policy Measures“, DSTI/SC(2018)3, s. 9, Tabulka 3.

( 4 ) Zdroj: Výpočty GŘ TRADE na základě údajů z databáze Global Trade Atlas (https://ihsmarkit.com/index.html) – nezpracované údaje jsou k dispozici na základě předplatného – analyzované období: 2014–2017. Podrobnosti viz poznámka ke spisu ze dne 30. listopadu 2022, tabulka 1.

( 5 ) Tamtéž.

( 6 ) Těmito zeměmi byly: Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Turecko a Ukrajina, které v roce 2018 představovaly přibližně 75 % celkového dovozu do Unie.

( 7 ) Zdroj: Global Trade Atlas (https://ihsmarkit.com/index.html) – k dispozici na základě předplatného.

( 8 ) Údaje za celý rok 2018 extrapolované na základě dostupných údajů za období leden–listopad 2018.

( 9 ) Viz 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

( 10 ) Viz 31. a 32. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 51. až 54. bod odůvodnění konečného nařízení.

( 11 ) Viz OECD „Excess Capacity in the Global Steel Industry: The Current Situation and Ways Forward“, 2015, s. 3.

( 12 ) Viz OECD „Evaluating the Financial Health of the Steel Industry“, DSTI/SU/SC(2015)12/FINAL, 9. června 2017, s. 25.

( 13 ) K dispozici na adrese: https://www.epi.org/publication/surging-steel-imports.

( 14 ) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“; COM(2016) 155 final ze dne 16. března 2016.

( 15 ) Viz OECD „Excess Capacity in the Global Steel Industry: The Current Situation and Ways Forward“, 2015, tabulka na str. 2.

( 16 ) Během období šetření se dovoz zvýšil o 71 %, zatímco spotřeba vzrostla o 14 %.

( 17 ) Cenové podbízení v rozsahu od 1,2 % do 23 % bylo konkrétně zjištěno u 17 kategorií výrobků.

( 18 ) Viz 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

( 19 ) Zdroj: WTO, Integrated Trade Intelligence Portal (I-TIP) – navštíven dne 28. 11. 2018, 10:58.

( 20 ) Týkajících se výrobků z oceli, na které se vztahuje ochranné opatření, a vylučujících opatření uložená Evropskou unií a opatření uložená proti dovozu vyvážejících výrobců v EU. Přehled opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu uložených Evropskou unií na kategorie výrobků, na něž se rovněž vztahuje ochranné opatření, viz příloha 1.B prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1382 ze dne 2. září 2019, kterým se mění některá nařízení o uložení antidumpingových nebo antisubvenčních opatření na některé výrobky z oceli, na něž se vztahují ochranná opatření; (Úř. věst. L 227, 3.9.2019, s. 1).

( 21 ) Odkaz na hlavní země dovážející ocel v období šetření viz OECD, „Recent developments in steel trade and trade policy measures – A closer look at non-tariff trade measures“, DSTI/SC(2018)3 ze dne 26. ledna 2018, strana 9, tabulka 3. K dispozici na tomto odkazu. (https://one.oecd.org/document/DSTI/SC(20183/en/pdf).

( 22 ) Jednalo se o tyto země (v abecedním pořadí): Čína (10%), Indie (9%), Korea (10%), Rusko (14%), Tchaj-wan (5%), Turecko (22%) a Ukrajina (7%). V období 2013–2017 představovaly v průměru přibližně 75 % dovozu dotčeného výrobku do Unie.

( 23 ) Viz 76. bod odůvodnění podání sdružení EUROFER ze dne 16. dubna 2018 v rámci původního šetření, které je spojeno s podrobnějšími informacemi o jednotlivých zvažovaných opatřeních, uvedenými v příloze A07 D.1. Zdroj údajů: SBB Platts.

( 24 ) Viz údaje CRU: spotřeba v letech 2017 a 2018 byla spíše stabilní (nárůst pouze o 2 %).

( 25 ) Podobný trend byl pozorován při posuzování dopadu opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu na jiné výrobky než ocel.

( 26 ) Tato opatření se dotkla přibližně 15 milionů tun kombinovaného dovozu, z nichž pouze o něco více než 2 miliony tun vstoupily na trh po přijetí opatření. Podrobnosti viz poznámka ke spisu, tabulka 2.

( 27 ) Viz poznámka ke spisu ze dne 30. listopadu 2022, tabulka 3.

( 28 ) Aby bylo možné uložit opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu, musí být objemy dotčené každým šetřením vyšší než de minimis. Jak je patrné z příkladů z praxe EU v oblasti nástrojů na ochranu obchodu a z vybraných případů opatření v oblasti těchto nástrojů v jiných třetích zemích, obchoduje se mimoto s ocelí obvykle v poměrně velkých objemech.

( 29 ) Na tyto země připadalo v období šetření setrvale přibližně 75 % celkového dovozu do Unie.

( 30 ) Zdroj: Dovoz do Unie: Eurostat; opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu: WTO, Integrated Trade Intelligence Portal (I-TIP).

( 31 ) Pro účely vysvětlení souvislosti mezi opatřením USA podle § 232 a zvýšeným dovozem se Komise. v rámci těchto bodů odůvodnění odvolává pouze na údaje do června 2018 včetně. Důvodem je, že nárůst dovozu posuzovaný v konečném nařízení se vztahuje až na uvedený měsíc.

( 32 ) Zdroj: GTA, kumulovaný vývoz z Turecka, Koreje, Ruska a Tchaj-wanu do Spojených států (graf 2) a kumulovaný vývoz ze stejných zemí do USA a Unie (graf 3).

( 33 ) Viz 90. a 110. bod odůvodnění konečného nařízení.

( 34 ) Viz Výbor OECD pro ocel – Recent developments in steel trade and trade policy measures, 17–18, září 2018, s. 8, tabulka 2 (z níž vyplývá, že v roce 2018 Unie dále upevňovala svou pozici hlavního světového trhu pro dovoz oceli.

( 35 ) Zdroj: Výpočty GŘ TRADE na základě údajů z databáze Global Trade Atlas (https://ihsmarkit.com/index.html) – nezpracované údaje jsou k dispozici na základě předplatného. Podrobnosti viz poznámka ke spisu ze dne 30. listopadu 2022, tabulka 1.

( 36 ) Tamtéž.

( 37 ) K tomuto zlepšení přispělo i zavedení opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu na některé kategorie výrobků, ale jejich konkrétní úloha je zanalyzována v oddílu 1.2.2.

( 38 ) 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

( 39 ) Viz tabulka 15 konečného nařízení.

( 40 ) Tyto trendy byly posuzovány pro dotčený výrobek, nikoli pro jednotlivé kategorie výrobků.

( 41 ) Na základě srovnání všech let analyzovaného období.

( 42 ) Viz tabulka 4 konečného nařízení.

( 43 ) Tamtéž.

( 44 ) Viz tabulka 5 konečného nařízení.

( 45 ) Viz tabulka 4 konečného nařízení.

( 46 ) Viz tabulka 2 konečného nařízení.

( 47 ) Tamtéž.

( 48 ) Viz příloha III prozatímního nařízení.

( 49 ) Viz tabulka 7 konečného nařízení.

( 50 ) Viz tabulka 5 konečného nařízení.

( 51 ) Vysvětlení úlohy nedávných opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu ve výkonnosti výrobního odvětví Unie v roce 2017 viz oddíl 1.2.2.

( 52 ) Celkový dovoz vzrostl přibližně o 1 milion tun a jeho podíl na trhu se od roku 2016 do roku 2017 zvýšil ze 17,9 % na 18,1 %, což je méně než předchozí meziroční nárůsty v absolutním i relativním vyjádření.

( 53 ) V tomto ohledu se Komise domnívala, že například opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu uložené v roce 2013 by bylo příliš vzdálené v čase na to, aby mohlo být spojeno se zlepšenou výkonností Unie v roce 2017, a proto vybraná opatření nabízejí přesnější a vhodnější základ pro analýzu.

( 54 ) V některých případech nemusí rozsah opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu pro určitý výrobek z hlediska zahrnutých kódů KN zcela odpovídat definici výrobku odpovídající kategorie výrobků v rámci ochranného opatření, a proto je toto posouzení přibližné.

( 55 ) Odkazy na tato nařízení se týkají nařízení, kterými se ukládá prozatímní opatření, protože z praktického hlediska se předpokládalo, že dokud je clo (prozatímní nebo konečné) v platnosti, má podobný dopad na objemy, s nimiž se obchoduje. Ve všech těchto případech vedlo šetření k uložení konečného opatření.

( 56 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/501 ze dne 24. března 2015 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 79, 25.3.2015, s. 23).

( 57 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/181 ze dne 10. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace (Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 1).

( 58 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1778 ze dne 6. října 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 272, 7.10.2016, s. 33).

( 59 ) Nařízení Komise (EU) 2016/113 ze dne 28. ledna 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 23, 29.1.2016, s. 16).

( 60 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1777 ze dne 6. října 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 272, 7.10.2016, s. 5).

( 61 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

( 62 ) Zdroj: Analýza ukazatelů újmy zveřejněných v příslušných opatřeních provedená GŘ TRADE a analýza odpovědí na dotazník poskytnutých výrobním odvětvím Unie podle kategorií výrobků v rámci původního ochranného šetření. Podrobnosti viz poznámka ke spisu ze dne 30. listopadu 2022, tabulka 4.

( 63 ) Zdroj: Eurostat

( 64 ) Součet dovozů, na které se vztahují opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu v rámci těchto šetření (ačkoli se týkají různých období šetření a různých let, např. 2013 až 2015), mírně překročil 5 milionů tun.

( 65 ) Zdroj: Analýza GŘ TRADE týkající se jeho vlastních případů nástroje na ochranu obchodu pro objem dovozu v příslušném období šetření a Eurostat u údajů o dovozu z každého z těchto šetření pro účely tohoto provádění po období šetření.

( 66 ) Kategorie 1, 2, 7, 9, 12 a 13.

( 67 ) Kategorie 1, 2 a 9.

( 68 ) Viz kategorie 4, 8 a 14.

( 69 ) Viz kategorie 5, 6, 15, 16 a 26.

( 70 ) Viz kategorie 3, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 25 a 28.

( 71 ) Nejméně patnáct kategorií z celkových dvaceti tří, na které se vztahuje prozatímní opatření (jejichž rozpis byl uveden v příloze III prozatímního nařízení).

( 72 ) Například Turecko zvýšilo svou přítomnost na trhu Unie v kategorii 1, kde se na Čínu v říjnu 2016 vztahovala opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu, z 1 062 247 tun v roce 2016 na 2 miliony tun v roce 2017 (a téměř 3 miliony tun v roce 2018). Stejně tak se v roce 2017 zvýšila produkce Indie ze 443 551 tun na 1 121 334 tun, respektive produkce Egypta ze 47 400 tun v roce 2016 na 409 432 tun v roce 2017.

( 73 ) V oddíle 1.2.1 byly vysvětleny důvody celkového zlepšení výrobního odvětví Unie s ohledem na dotčený výrobek.

( 74 ) Viz 57. až 62. bod odůvodnění a tabulka 12 konečného nařízení.

( 75 ) Abychom tento objem uvedli do souvislostí, základní výpočet, který bere v úvahu průměrnou cenu oceli v Unii v roce 2017, ukazuje, že průmysl EU by mohl přijít o domácí prodej v hodnotě přibližně 1,4 miliardy EUR v důsledku tohoto dodatečného dovozu. Tím se ukázalo, že potenciální dopad tohoto dalšího prodeje byl relevantní.

( 76 ) Nárůst dovozu do Unie v letech 2016 až 2017 byl naopak mnohem menší, přibližně 1 milion tun.

( 77 ) Viz Výbor OECD pro ocel – Recent developments in steel trade and trade policy measures, 17–18, září 2018, s. 8, tabulka 2.

( 78 ) V době přijetí konečného ochranného opatření byla zavedena pouze tato čtyři opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu ovlivňující dovoz do Unie (tři proti Rusku a jedno proti Tchaj-wanu): Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795, ze dne 5. října 2017 kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska (Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1328 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla (Úř. věst. L 210, 4.8.2016, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1469 ze dne 1. října 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 246, 2.10.2018, s. 20). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).

( 79 ) Zdroj: dovoz do USA (GTA); dovoz do EU (Eurostat).

( 80 ) Trh s ocelí v USA patřil podle velikosti mezi hlavní místo určení dovozu, viz OECD, „Recent Developments in Steel Trade and Trade Policy Measures“, DSTI/SC(2018)3, s. 9, tabulka 3.

( 81 ) Viz 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení: „USA vypočítaly, že zavedení jednotného cla pro všechny výrobky v rámci opatření podle § 232 s téměř žádným vyloučením zemí by mělo snížit dovoz přibližně o 13 milionů tun, což odpovídá 7 % spotřeby v Unii.“

( 82 ) Viz 89. bod odůvodnění konečného nařízení.

( 83 ) Zdroj: Eurostat u dovozních cen a S&P Global Commodity Insights u cen žárově pozinkované oceli a za tepla válcovaných svitků.

( 84 ) Zdroj: S&P Global Commodity Insights.

( 85 ) V roce 2015 nebo později bylo zahájeno přibližně 140 šetření, která vedla k přijetí opatření, a proto byla doba jejich trvání stanovena v zásadě nejméně do roku 2021 (tj. nejméně dva roky po ukončení ochranného šetření EU). Zdroj: WTO, Integrated Trade Intelligence Portal (I-TIP).

( 86 ) Viz OECD, „Recent Developments in Steelmaking Capacity“, DSTI/SC(2018)2/FINAL: „aktualizované informace o oznámených investičních projektech naznačují, že v současné době probíhá navýšení hrubé kapacity o téměř 52 milionů tun, které by mohlo být uvedeno do praxe v průběhu tříletého období 2018–2020. V současné době se plánuje navýšení kapacity o dalších 39 milionů tun, které by mohlo být spuštěno ve témže období.“

( 87 ) Globální fórum pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství, ministerská zpráva, 20. září 2018, bod 2.

( 88 ) Konečné nařízení, tabulka 4.

( 89 ) Viz Světové sdružení výrobců oceli – Výhled celosvětového trhu s ocelí – zasedání Výboru OECD pro ocel, 17. září 2018.

( 90 ) Viz Světové sdružení výrobců oceli – Krátkodobý výhled světového ocelářství, říjen 2018, tisková zpráva.

( 91 ) Viz OECD Steel Market Developments, 85. zasedání Výboru pro ocel, září 2018. Viz také strany 7 a 8 publikace OECD Global Economic Outlook ze 17. září 2018, kde je uvedena revize očekávání růstu směrem dolů (rovněž v Unii) a informace, že „uprostřed rostoucí nejistoty v oblasti obchodní politiky celosvětový obchod zpomalil“.

( 92 ) Globální fórum pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství, ministerská zpráva, 20. září 2018, bod 2.

( 93 ) Viz EUROFER – Economic and Steel Market Outlook 2018–2019, 25. října 2018.

( 94 ) Viz příloha I konečného nařízení.

( 95 ) Podrobnosti viz poznámka ke spisu ze dne 30. listopadu 2022, tabulka 5.

( 96 ) Dokument WTO WT/Let/1220.

Zavřít

(EU) 2019/159Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání