(EU) 2018/762Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (Text s významem pro EHP. )

popsat druh a rozsah svých činností a svou oblast provozu;

identifikovat závažná bezpečnostní rizika plynoucí z jejího železničního provozu, ať už jej zajišťuje sama organizace, nebo dodavatelé, subdodavatelé či partneři, nad nimiž má kontrolu;

určit zúčastněné strany (např. regulační subjekty, orgány, provozovatele infrastruktury, dodavatele, subdodavatele, partnery), které jsou významné pro systém zajišťování bezpečnosti, včetně stran, které nejsou zapojeny do železničního systému;

identifikovat právní a jiné požadavky související s bezpečností a vyžadovat jejich plnění od zúčastněných stran uvedených v písmenu c);

zajistit, aby požadavky uvedené v písmenu d) byly zohledněny při vypracovávání, provádění a udržování systému zajišťování bezpečnosti;

popsat oblast působnosti systému zajišťování bezpečnosti a uvést, která část podniku do jeho oblasti působnosti je, či není zahrnuta, s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v písmenu d).

přijme celkovou odpovědnost za bezpečnost a povinnosti s ní spojené;

zajistí, že vedení na různých úrovních organizace se zaváže k bezpečnosti při svém jednání a ve svých vztazích se zaměstnanci a subdodavateli;

zajistí vypracování a pochopení bezpečnostní politiky a bezpečnostních cílů, které jsou v souladu se strategickým směřováním organizace;

zajistí integraci požadavků systému zajišťování bezpečnosti do podnikových procesů organizace;

zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro systém zajišťování bezpečnosti;

zajistí, aby systém zajišťování bezpečnosti účinně kontroloval bezpečnostní rizika, která organizace způsobuje;

motivuje zaměstnance k tomu, aby podporovali dodržování požadavků systému zajišťování bezpečnosti;

podporuje soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti;

zajistí, aby při identifikaci a řízení podnikatelských rizik organizace byla zohledněna bezpečnost, a vysvětluje, jak se budou zjišťovat a řešit konflikty mezi bezpečností a jinými podnikatelskými cíli;

podporuje pozitivní kulturu bezpečnosti.

vhodný pro druh a rozsah železničního provozu organizace;

schválen výkonným ředitelem organizace (nebo zástupcem či zástupci vrcholného vedení);

aktivně prováděn, sdělován a zpřístupněn všem zaměstnancům.

zahrnovat závazek dodržovat veškeré právní a jiné požadavky související s bezpečností;

poskytnout rámec pro stanovení bezpečnostních cílů a hodnocení stavu bezpečnosti organizace vůči těmto cílům;

zahrnovat závazek kontrolovat jak bezpečnostní rizika, která plynou z vlastní činnosti organizace, tak i bezpečnostní rizika způsobená jinými;

zahrnovat závazek soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti;

být udržována v souladu s podnikatelskou strategií a hodnocením stavu bezpečnosti organizace.

identifikovat a analyzovat všechna provozní, organizační a technická rizika relevantní pro druh a rozsah činností a oblast provozu organizace. Tato rizika musí zahrnovat rizika plynoucí z lidských a organizačních faktorů, jako jsou pracovní zátěž, organizace práce, únava nebo vhodnost postupů, a z činností jiných zúčastněných stran (viz bod 1. Kontext organizace);

vyhodnotit rizika uvedená v písmenu a) pomocí vhodných metod posouzení rizik;

vypracovat a zavést bezpečnostní opatření, přičemž určí související povinnosti (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

vytvořit systém pro sledování účinnosti bezpečnostních opatření (viz bod 6.1. Sledování);

rozpoznat potřebu případné spolupráce s jinými zúčastněnými stranami (jako jsou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblasti sdílených rizik a zavádění odpovídajících bezpečnostních opatření;

sdělovat rizika zaměstnancům a zúčastněným externím subjektům (viz bod 4.4. Informace a komunikace).

být v souladu s bezpečnostní politikou a strategickými cíli organizace (v příslušných případech);

být spojeny s prioritními riziky, která mají vliv na stav bezpečnosti organizace;

být měřitelné;

zohledňovat platné právní a jiné požadavky;

být přezkoumávány, pokud jde o jejich dosahování, a podle potřeby revidovány;

být sdělovány.

identifikaci kompetencí (včetně znalostí, dovedností, netechnického chování a postojů) nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

zásady výběru (požadovaná minimální úroveň vzdělání a psychická a fyzická způsobilost);

vstupní školení, zkušenosti a kvalifikace;

průběžná školení a pravidelné aktualizace stávajících kompetencí;

pravidelné posouzení kompetence a kontroly psychické a fyzické způsobilosti, aby bylo zajištěno, že kvalifikace a dovednosti jsou udržovány v průběhu času;

specifická školení zaměřená na příslušné části systému zajišťování bezpečnosti, aby mohli plnit své úkoly související s bezpečností.

program školení je realizován podle zjištěných požadavků na kompetence a individuálních potřeb zaměstnanců;

školení v příslušných případech zajistí, že zaměstnanci jsou schopni pracovat za všech provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

délka školení a četnost udržovacích školení je přiměřená cílům školení;

pro všechny zaměstnance jsou vedeny záznamy (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

program školení je pravidelně přezkoumáván a auditován (viz bod 6.2. Interní audit) a v případě potřeby jsou provedeny změny (viz bod 5.4. Řízení změn).

relevantní, úplné a srozumitelné určeným uživatelům;

platné;

přesné;

konzistentní;

řízené (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

sděleny před tím, než nabydou účinku;

obdrženy a pochopeny.

identifikaci a popis procesů a činností týkajících se bezpečnosti železničního provozu, včetně úkolů souvisejících s bezpečností a s nimi spojených povinností (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

interakci těchto procesů;

postupy nebo jiné dokumenty popisující, jak jsou tyto procesy zavedeny;

identifikaci dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, včetně popisu druhu a rozsahu poskytovaných služeb;

identifikaci smluvních ujednání a dalších obchodních dohod uzavřených mezi organizací a jinými stranami uvedenými v písmenu d) nezbytných k řízení bezpečnostních rizik organizace a rizik souvisejících s využíváním subdodavatelů;

odkaz na dokumentované informace požadované tímto nařízením.

souhrnu rozhodnutí týkajících se úrovně významnosti změn souvisejících s bezpečností, včetně přehledu významných změn, v souladu s čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 402/2013;

bezpečnostních cílů organizace na nadcházející rok(y) a toho, jak závažná bezpečnostní rizika ovlivňují stanovení těchto bezpečnostních cílů;

výsledků interního vyšetřování nehod / mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí) a dalších činností sledování (viz body 6.1. Sledování, 6.2. Interní audit a 6.3. Přezkum vedením organizace) v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ( 2 );

podrobností o pokroku v řešení nedořešených doporučení vnitrostátních inspekčních orgánů (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí);

bezpečnostních ukazatelů organizace stanovených pro hodnocení stavu bezpečnosti organizace (viz bod 6.1. Sledování);

v příslušných případech závěrů výroční zprávy poradce v oblasti bezpečnosti, jak uvádí RID ( 3 ), o činnostech organizace souvisejících s přepravou nebezpečných věcí ( 4 ).

musí zahrnovat vypracování strategie a využívání odborných znalostí a uznávaných metod z oboru lidských a organizačních faktorů;

se musí zabývat riziky souvisejícími s návrhem a využíváním vybavení, jakož i s úkoly, pracovními podmínkami a organizačními opatřeními a zohledňovat přitom lidské schopnosti i omezení a faktory ovlivňující lidskou výkonnost.

byla uplatňována kritéria přijatelnosti rizik a bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik);

byl realizován plán (plány) pro dosažení bezpečnostních cílů (viz bod 3.2. Bezpečnostní cíle a plánování);

byly shromažďovány informace k měření správného uplatňování a účinnosti provozních opatření (viz bod 6.1. Sledování).

plánování stávajících nebo nových vlakových tras a nových služeb železniční dopravy, včetně zavedení nových typů vozidel, potřeby pronájmu vozidel a/nebo nájmu zaměstnanců od externích subjektů a výměny informací o údržbě pro provozní účely se subjekty odpovědnými za údržbu;

vypracovávání a zavádění jízdních řádů vlaků;

přípravu vlaků nebo vozidel před jízdou, včetně kontrol před odjezdem a řazení vlaků;

provoz vlaků nebo pohyb vozidel za různých provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

přizpůsobení provozu žádostem o vyjmutí z provozu a oznámením o navrácení do provozu, které vydávají subjekty odpovědné za údržbu;

schvalování pohybu vozidel;

použitelnost rozhraní v kabinách strojvedoucích a železničních dispečincích, jakož i jejich použitelnost se zařízením používaným zaměstnanci údržby.

soulad s jejich školením a pracovními pokyny a v případě potřeby přijetí nápravných opatření;

specifická školení v případě očekávaných změn, které mají vliv na provoz nebo jim přidělené úkoly;

přijetí odpovídajících opatření v návaznosti na nehody a mimořádné události.

zajistit, aby byla aktiva používána k zamýšlenému účelu, a současně je udržovat v bezpečném provozním stavu, v příslušných případech v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, a na očekávané úrovni výkonnosti;

spravovat aktiva v běžném provozu a v provozu za zhoršených podmínek;

odhalovat, jakmile je to prakticky proveditelné, případy nesouladu s provozními požadavky před nebo během provozu aktiva, včetně případného uplatňování omezení použití tak, aby byl zajištěn bezpečný provozní stav daného aktiva (viz bod 6.1. Sledování).

identifikace potřeby údržby, aby bylo aktivum udržováno v bezpečném provozuschopném stavu, na základě plánovaného a skutečného využívání aktiva a jeho konstrukčních vlastností;

řízení vyjímání aktiva z provozu za účelem údržby v případě, že byly zjištěny závady nebo stav aktiva degradoval za hranice bezpečného provozuschopného stavu podle písmene a);

řízení navracení aktiva do provozu s případnými omezeními použití po provedení údržby, aby bylo zajištěno, že aktivum je v bezpečném provozuschopném stavu;

správa zařízení pro sledování a měření, aby bylo zajištěno, že je vhodné pro zamýšlený účel.

výměnu relevantních informací v rámci organizace nebo s externími subjekty odpovědnými za údržbu (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři), zejména pokud jde o selhání související s bezpečností, nehody, mimořádné události i případná omezení použití daného aktiva;

sledovatelnost všech nezbytných informací včetně informací souvisejících s písmenem a) (viz body 4.4. Informace a komunikace a 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

zřízení a vedení záznamů, včetně řízení změn, které mají vliv na bezpečnost aktiv (viz bod 5.4. Řízení změn).

právních a jiných požadavků týkajících se bezpečnosti (viz bod 1. Kontext organizace);

úrovně kompetencí potřebné k plnění úkolů stanovených ve smlouvě (viz bod 4.2. Kompetence);

povinností, pokud jde o úkoly, které mají být vykonávány;

očekávaného stavu bezpečnosti, který má být po dobu smlouvy udržován;

povinností týkajících se výměny informací souvisejících s bezpečností (viz bod 4.4. Informace a komunikace);

sledovatelnosti dokumentů souvisejících s bezpečností (viz bod 4.5. Dokumentované informace).

stav bezpečnosti všech činností a veškerého provozu dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené ve smlouvě;

povědomí dodavatelů, subdodavatelů a partnerů o bezpečnostních rizicích, která představují pro provoz organizace.

možnost neprodleně kontaktovat pohotovostní služby;

aby pohotovostní služby obdržely všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane;

interní poskytnutí první pomoci.

varování všech zaměstnanců, kteří mají povinnosti v oblasti zvládání mimořádných situací;

sdělování informací všem stranám (např. provozovateli infrastruktury, subdodavatelům, orgánům, pohotovostním službám), včetně udílení pokynů cestujícím v případě mimořádné situace;

přijímání veškerých potřebných rozhodnutí podle typu mimořádné situace.

kontroly správného uplatňování a účinnosti všech procesů a postupů v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně provozních, organizačních a technických bezpečnostních opatření;

kontroly správného uplatňování systému zajišťování bezpečnosti jako celku a toho, zda dosahuje očekávaných výsledků;

šetření, zda systém zajišťování bezpečnosti splňuje požadavky tohoto nařízení;

určení, zavedení a hodnocení případných nápravných opatření (viz bod 7.2. Soustavné zlepšování), pokud je zjištěn jakýkoli relevantní případ nesouladu s písmeny a), b) a c).

harmonogram plánovaných interních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonnosti;

určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací (viz bod 4.2. Kompetence);

analyzování a hodnocení výsledků auditů;

určení, zda jsou nutná nápravná či zlepšovací opatření;

ověření, zda tato opatření byla dokončena a jsou účinná;

dokumentaci týkající se provádění a výsledků auditů;

sdělování výsledků auditů vrcholnému vedení.

podrobnosti o pokroku v řešení dosud nerealizovaných opatření z předchozích přezkumů vedením organizace;

měnící se vnitřní a vnější situaci (viz bod 1. Kontext organizace);

stav bezpečnosti organizace, pokud jde o:

návrhy na zlepšení.

nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány za účelem určení jejich příčin;

v příslušných případech nahlášeny vnitrostátním orgánům.

byla vyhodnocena a zavedena doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / interního vyšetřování, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

byly zváženy a vzaty v úvahu příslušné zprávy/informace od jiných zúčastněných stran, například železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel.

sledování (viz bod 6.1. Sledování);

interní audit (viz bod 6.2. Interní audit);

přezkum vedením organizace (viz bod 6.3. Přezkum vedením organizace);

poučení z nehod a mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí).

popsat povahu a rozsah svých činností;

identifikovat závažná bezpečnostní rizika plynoucí z jejího železničního provozu, ať už jej zajišťuje sama organizace, nebo dodavatelé, subdodavatelé či partneři, nad nimiž má kontrolu;

identifikovat zúčastněné strany (např. regulační subjekty, orgány, železniční podniky, provozovatele infrastruktury, dodavatele, subdodavatele, partnery), které jsou významné pro systém zajišťování bezpečnosti, včetně stran, které nejsou zapojeny do železničního systému;

identifikovat právní a jiné požadavky související s bezpečností a vyžadovat jejich plnění od zúčastněných stran uvedených v písmenu c);

zajistit, aby požadavky uvedené v písmenu d) byly zohledněny při vypracovávání, provádění a udržování systému zajišťování bezpečnosti;

popsat oblast působnosti systému zajišťování bezpečnosti a uvést, která část podniku do jeho oblasti působnosti je, či není zahrnuta, s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v písmenu d).

„povahou“ se v souvislosti s železničním provozem, který zajišťují provozovatelé infrastruktury, rozumí charakterizace provozu daná jeho oblastí působnosti, včetně návrhu a konstrukce infrastruktury, údržby infrastruktury, plánování dopravy a řízení dopravy, jakož i využitím železniční infrastruktury, včetně konvenčních a/nebo vysokorychlostních tratí a dopravy cestujících a/nebo věcí;

„rozsahem“ se v souvislosti s železničním provozem, který zajišťují provozovatelé infrastruktury, rozumí rozsah charakterizovaný délkou železničních kolejí a odhadovanou velikostí provozovatele infrastruktury, pokud jde o počet zaměstnanců pracujících v odvětví železniční dopravy.

přijme celkovou odpovědnost za bezpečnost a povinnosti s ní spojené;

zajistí, že vedení na různých úrovních organizace se zaváže k bezpečnosti při svém jednání a ve svých vztazích se zaměstnanci a subdodavateli;

zajistí vypracování a pochopení bezpečnostní politiky a bezpečnostních cílů, které jsou v souladu se strategickým směřováním organizace;

zajistí integraci požadavků systému zajišťování bezpečnosti do podnikových procesů organizace;

zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro systém zajišťování bezpečnosti;

zajistí, aby systém zajišťování bezpečnosti účinně kontroloval bezpečnostní rizika, která organizace způsobuje;

motivuje zaměstnance k tomu, aby podporovali dodržování požadavků systému zajišťování bezpečnosti;

podporuje soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti;

zajistí, aby při identifikaci a řízení podnikatelských rizik organizace byla zohledněna bezpečnost, a vysvětluje, jak se budou zjišťovat a řešit konflikty mezi bezpečností a jinými podnikatelskými cíli;

podporuje pozitivní kulturu bezpečnosti.

vhodný pro povahu a rozsah železničního provozu organizace;

schválen výkonným ředitelem organizace (nebo zástupcem či zástupci vrcholného vedení);

aktivně prováděn, sdělován a zpřístupněn všem zaměstnancům.

zahrnovat závazek dodržovat veškeré právní a jiné požadavky související s bezpečností;

poskytnout rámec pro stanovení bezpečnostních cílů a hodnocení stavu bezpečnosti organizace vůči těmto cílům;

zahrnovat závazek kontrolovat jak bezpečnostní rizika, která plynou z vlastní činnosti organizace, tak i bezpečnostní rizika způsobená jinými;

zahrnovat závazek soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti;

být udržována v souladu s podnikatelskou strategií a hodnocením stavu bezpečnosti organizace.

identifikovat a analyzovat všechna provozní, organizační a technická rizika relevantní pro povahu a rozsah činností organizace. Tato rizika musí zahrnovat rizika plynoucí z lidských a organizačních faktorů, jako jsou pracovní zátěž, organizace práce, únava nebo vhodnost postupů, a z činností jiných zúčastněných stran (viz bod 1. Kontext organizace);

vyhodnotit rizika uvedená v písmenu a) pomocí vhodných metod posouzení rizik;

vypracovat a zavést bezpečnostní opatření, přičemž určí související povinnosti (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

vytvořit systém pro sledování účinnosti bezpečnostních opatření (viz bod 6.1. Sledování);

rozpoznat potřebu případné spolupráce s jinými zúčastněnými stranami (jako jsou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblasti sdílených rizik a zavádění odpovídajících bezpečnostních opatření;

sdělovat rizika zaměstnancům a zúčastněným externím subjektům (viz bod 4.4. Informace a komunikace).

být v souladu s bezpečnostní politikou a strategickými cíli organizace (v příslušných případech);

být spojeny s prioritními riziky, která mají vliv na stav bezpečnosti organizace;

být měřitelné;

zohledňovat platné právní a jiné požadavky;

být přezkoumávány, pokud jde o jejich dosahování, a podle potřeby revidovány;

být sdělovány.

identifikaci kompetencí (včetně znalostí, dovedností, netechnického chování a postojů) nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

zásady výběru (požadovaná minimální úroveň vzdělání a psychická a fyzická způsobilost);

vstupní školení, zkušenosti a kvalifikace;

průběžná školení a pravidelné aktualizace stávajících kompetencí;

pravidelné posouzení kompetence a kontroly psychické a fyzické způsobilosti, aby bylo zajištěno, že kvalifikace a dovednosti jsou udržovány v průběhu času;

specifická školení zaměřená na příslušné části systému zajišťování bezpečnosti, aby mohli plnit své úkoly související s bezpečností.

program školení je realizován podle zjištěných požadavků na kompetence a individuálních potřeb zaměstnanců;

školení v příslušných případech zajistí, že zaměstnanci jsou schopni pracovat za všech provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

délka školení a četnost udržovacích školení je přiměřená cílům školení;

pro všechny zaměstnance jsou vedeny záznamy (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

program školení je pravidelně přezkoumáván a auditován (viz bod 6.2. Interní audit) a v případě potřeby jsou provedeny změny (viz bod 5.4. Řízení změn).

relevantní, úplné a srozumitelné určeným uživatelům;

platné;

přesné;

konzistentní;

řízené (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

sděleny před tím, než nabydou účinku;

obdrženy a pochopeny.

identifikaci a popis procesů a činností týkajících se bezpečnosti železničního provozu, včetně úkolů souvisejících s bezpečností a s nimi spojených povinností (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

interakci těchto procesů;

postupy nebo jiné dokumenty popisující, jak jsou tyto procesy zavedeny;

identifikaci dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, včetně popisu druhu a rozsahu poskytovaných služeb;

identifikaci smluvních ujednání a dalších obchodních dohod uzavřených mezi organizací a jinými stranami uvedenými v písmenu d) nezbytných k řízení bezpečnostních rizik organizace a rizik souvisejících s využíváním subdodavatelů;

odkaz na dokumentované informace požadované tímto nařízením.

souhrnu rozhodnutí týkajících se úrovně významnosti změn souvisejících s bezpečností, včetně přehledu významných změn, v souladu s čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 402/2013;

bezpečnostních cílů organizace na nadcházející rok(y) a toho, jak závažná bezpečnostní rizika ovlivňují stanovení těchto bezpečnostních cílů;

výsledků interního vyšetřování nehod / mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí) a dalších činností sledování (viz body 6.1. Sledování, 6.2. Interní audit a 6.3. Přezkum vedením organizace) v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1078/2012;

podrobností o pokroku v řešení nedořešených doporučení vnitrostátních inspekčních orgánů (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí);

bezpečnostních ukazatelů organizace stanovených pro hodnocení stavu bezpečnosti organizace (viz bod 6.1. Sledování);

v příslušných případech závěrů výroční zprávy poradce v oblasti bezpečnosti, jak uvádí RID ( 6 ), o činnostech organizace souvisejících s přepravou nebezpečných věcí ( 7 ).

musí zahrnovat vypracování strategie a využívání odborných znalostí a uznávaných metod z oboru lidských a organizačních faktorů;

se musí zabývat riziky souvisejícími s návrhem a využíváním vybavení, jakož i s úkoly, pracovními podmínkami a organizačními opatřeními a zohledňovat přitom lidské schopnosti i omezení a faktory ovlivňující lidskou výkonnost.

byla uplatňována kritéria přijatelnosti rizik a bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik);

byl realizován plán (plány) pro dosažení bezpečnostních cílů (viz bod 3.2. Bezpečnostní cíle a plánování);

byly shromažďovány informace k měření správného uplatňování a účinnosti provozních opatření (viz bod 6.1. Sledování).

identifikace hranic bezpečné dopravy pro účely plánování a řízení dopravy na základě konstrukčních vlastností infrastruktury;

plánování dopravy, včetně jízdních řádů a přidělování tras vlaků;

řízení dopravy v reálném čase v režimu běžného provozu a režimech provozu za zhoršených podmínek včetně uplatňování provozních omezení použití a zvládání narušení dopravy;

stanovení podmínek pro přepravu výjimečných zásilek.

soulad s jejich školením a pracovními pokyny a v případě potřeby přijetí nápravných opatření;

specifická školení v případě očekávaných změn, které mají vliv na provoz nebo jim přidělené úkoly;

přijetí odpovídajících opatření v návaznosti na nehody a mimořádné události.

zajistit, aby byla aktiva použita k zamýšlenému účelu, a současně je udržovat v bezpečném provozním stavu a na očekávané úrovni výkonnosti;

spravovat aktiva v běžném provozu a v provozu za zhoršených podmínek;

odhalovat, jakmile je to prakticky proveditelné, případy nesouladu s provozními požadavky před nebo během provozu aktiva, včetně případného uplatňování omezení použití tak, aby byl zajištěn bezpečný provozní stav daného aktiva (viz bod 6.1. Sledování).

identifikace potřeby údržby, aby byla infrastruktura v bezpečném provozuschopném stavu, a to na základě plánovaného a skutečného využívání infrastruktury a jejích konstrukčních vlastností;

řízení vyjímání aktiva z provozu za účelem údržby v případě, že byly zjištěny závady nebo stav aktiva degradoval za hranice bezpečného provozuschopného stavu podle písmene a);

řízení navracení aktiva do provozu s případnými omezeními použití po provedení údržby, aby bylo zajištěno, že aktivum je v bezpečném provozuschopném stavu;

správa zařízení pro sledování a měření, aby bylo zajištěno, že je vhodné pro zamýšlený účel.

výměnu relevantních informací v rámci organizace nebo s externími subjekty odpovědnými za údržbu (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři), zejména pokud jde o selhání související s bezpečností, nehody, mimořádné události i případná omezení použití daného aktiva;

sledovatelnost všech nezbytných informací včetně informací souvisejících s písmenem a) (viz body 4.4. Informace a komunikace a 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

zřízení a vedení záznamů, včetně řízení změn, které mají vliv na bezpečnost aktiv (viz bod 5.4. Řízení změn).

právních a jiných požadavků týkajících se bezpečnosti (viz bod 1. Kontext organizace);

úrovně kompetencí potřebné k plnění úkolů stanovených ve smlouvě (viz bod 4.2. Kompetence);

povinností, pokud jde o úkoly, které mají být vykonávány;

očekávaného stavu bezpečnosti, který má být po dobu smlouvy udržován;

povinností týkajících se výměny informací souvisejících s bezpečností (viz bod 4.4. Informace a komunikace);

sledovatelnosti dokumentů souvisejících s bezpečností (viz bod 4.5. Dokumentované informace).

stav bezpečnosti všech činností a veškerého provozu dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené ve smlouvě;

povědomí dodavatelů, subdodavatelů a partnerů o bezpečnostních rizicích, která představují pro provoz organizace.

možnost neprodleně kontaktovat pohotovostní služby;

aby pohotovostní služby obdržely všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane;

interní poskytnutí první pomoci.

varování všech zaměstnanců, kteří mají povinnosti v oblasti zvládání mimořádných situací;

sdělování informací všem stranám (např. železničním podnikům, subdodavatelům, orgánům, pohotovostním službám), včetně udílení pokynů cestujícím v případě mimořádné situace;

přijímání veškerých potřebných rozhodnutí podle typu mimořádné situace.

kontroly správného uplatňování a účinnosti všech procesů a postupů v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně provozních, organizačních a technických bezpečnostních opatření;

kontroly správného uplatňování systému zajišťování bezpečnosti jako celku a toho, zda dosahuje očekávaných výsledků;

šetření, zda systém zajišťování bezpečnosti splňuje požadavky tohoto nařízení;

určení, zavedení a hodnocení případných nápravných opatření (viz bod 7.2. Soustavné zlepšování), pokud je zjištěn jakýkoli relevantní případ nesouladu s písmeny a), b) a c).

harmonogram plánovaných interních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonnosti;

určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací (viz bod 4.2. Kompetence);

analyzování a hodnocení výsledků auditů;

určení, zda jsou nutná nápravná či zlepšovací opatření;

ověření, zda tato opatření byla dokončena a jsou účinná;

dokumentaci týkající se provádění a výsledků auditů;

sdělování výsledků auditů vrcholnému vedení.

podrobnosti o pokroku v řešení dosud nerealizovaných opatření z předchozích přezkumů vedením organizace;

měnící se vnitřní a vnější situaci (viz bod 1. Kontext organizace);

stav bezpečnosti organizace, pokud jde o:

návrhy na zlepšení.

nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány za účelem určení jejich příčin;

v příslušných případech nahlášeny vnitrostátním orgánům.

byla vyhodnocena a zavedena doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / interního vyšetřování, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

byly zváženy a vzaty v úvahu příslušné zprávy/informace od jiných zúčastněných stran, například železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel.

sledování (viz bod 6.1. Sledování);

interní audit (viz bod 6.2. Interní audit);

přezkum vedením organizace (viz bod 6.3. Přezkum vedením organizace);

poučení z nehod a mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí).