(EU) 2018/2001Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP.)
Publikováno: | Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82-209 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 11. prosince 2018 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 24. prosince 2018 | Nabývá účinnosti: | 24. prosince 2018 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328 21.12.2018, s. 82) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/759 ze dne 14. prosince 2021, |
L 139 |
1 |
18.5.2022 |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001
ze dne 11. prosince 2018
o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
(přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla finanční podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, samospotřeby této elektřiny a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a odborné přípravy. Stanoví rovněž kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ( 1 ).
Dále se rozumí:
„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;
„energií okolního prostředí“ přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách;
„geotermální energií“ energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;
„hrubou konečnou spotřebou energie“ energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu;
„režimem podpory“ jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;
„povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;
„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 2 );
„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 3 );
„odpadním teplem a chladem“ teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;
„modernizací“ obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;
„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl. 2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ( 4 );
„zárukou původu“ elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů;
„zbytkovým energetickým mixem“ celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;
„samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů“ konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že u samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
„společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů“ skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu s více bytovými jednotkami;
„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ právní subjekt:
který je v souladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené a dobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;
jehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;
jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;
„smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;
„přímým obchodováním“ s energií z obnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy s předem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;
„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;
„účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;
„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;
„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.
„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;
„biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;
„zemědělskou biomasou“ biomasa vyrobená v zemědělství;
„lesní biomasou“ biomasa vyrobená v lesnictví;
„palivy z biomasy“ plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;
„bioplynem“ plynná paliva vyrobená z biomasy;
„biologickým odpadem“ biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;
„oblastí získávání surovin“ zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;
„obnovou lesa“ obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;
„biokapalinou“ kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;
„biopalivem“ kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
„pokročilými biopalivy“ biopaliva vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX části A;
„recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních;
„kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ kapalná či plynná paliva používaná v odvětví dopravy jiná než biopaliva nebo bioplyn, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;
„biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy“ biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin v oblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy stanovenými v článku 29;
„dodavatelem paliva“ subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva v místě placení spotřební daně, nebo v případě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo v jiných řádně odůvodněných případech;
„plodinami bohatými na škrob“ plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení; hlízy a okopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy; jakož i plodiny s oddenkovými hlízami, například kolokázie a xantosoma;
„potravinářskými a krmnými plodinami“ plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;
„lignocelulózovou vláknovinou“ vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;
„nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;
„zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;
„zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;
„skutečnou hodnotou“ úspory emisí skleníkových plynů v některém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy nebo v celém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C nebo v příloze VI části B;
„typizovanou hodnotou“ odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;
„standardizovanou hodnotou“ hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.
Článek 3
Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030
Pokud Komise na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 dojde k závěru, že příspěvky členských států nestačí ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie, použijí postup podle článků 9 a 31 uvedeného nařízení.
Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, včetně dodatečných prostředků k usnadnění řádného přechodu uhlíkově náročných regionů na vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména finančních nástrojů, obzvláště pro tyto účely:
snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
příprava projektů a programů pro začlenění obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, zvýšení její spolehlivosti, udržení stability sítě a řízení přetížení sítě;
rozvoj infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, inteligentních sítí, skladovacích zařízení a propojení s cílem dosáhnout do roku 2030 cíle 15 % propojení elektrizačních soustav v zájmu zvýšení technicky a ekonomicky dostupné úrovně energie z obnovitelných zdrojů v elektrizační soustavě;
zvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.
Článek 4
Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů
Za tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná.
Členské státy mohou z tohoto odstavce vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aniž je dotčeno použitelné právo Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.
Členské státy mohou z výběrových řízení vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty.
Členské státy mohou rovněž zvážit zřízení mechanismů k zajištění regionální diverzifikace při zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zejména zajištění nákladově efektivní integrace systému.
Členské státy mohou výběrová řízení omezit na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění režimů podpory všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů vedlo k suboptimálnímu výsledku s ohledem na:
dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;
nezbytnost docílit diverzifikace;
náklady na integraci do sítě;
omezení soustavy a stabilitu sítě;
potřebu zamezit deformaci trhů se surovinami v případě biomasy.
Pokud je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím výběrových řízení, členské státy s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů:
zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní kritéria pro způsobilost účastnit se výběrových řízení a stanoví jasná data a pravidla pro realizaci projektu;
zveřejní informace o předchozích výběrových řízeních, včetně měr realizace projektů.
Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o účinnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytnuté prostřednictvím výběrových řízení v Unii a analyzuje zejména způsobilost výběrových řízení:
dosahovat snížení nákladů;
dosahovat technologického zlepšení;
dosahovat vysoké míry realizace;
zajistit účast malých aktérů a případně místních orgánů za nediskriminačních podmínek;
omezovat dopady na životní prostředí;
zajistit lokální akceptovatelnost;
zaručit bezpečnost dodávek a integraci sítě.
Článek 5
Zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů
Při zpřístupňování režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou členské státy stanovit, aby podpora pro orientační podíl nově podporované kapacity nebo rozpočtu, který je na ni vyčleněn, byla v každém roce přístupná výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.
Tyto orientační podíly mohou každoročně dosáhnout alespoň 5 % v letech 2023 až 2026 a alespoň 10 % v letech 2027 až 2030 nebo úrovně propojení elektrizační soustavy dotčeného členského státu v kterémkoli daném roce, je-li nižší.
Za účelem získání dalších zkušeností s prováděním mohou členské státy uspořádat jeden nebo více pilotních režimů, v jejichž rámci se podpora zpřístupní výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.
Článek 6
Stabilita finanční podpory
Článek 7
Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů
Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:
hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;
hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a
konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.
S ohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c) se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou.
S výhradou čl. 29 odst. 1 druhého pododstavce se nezohlední biopaliva, biokapaliny ani paliva z biomasy, které nesplňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.
V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.
Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.
V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se podíl každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení, pokud konečný výkon významně převyšuje primární příkon potřebný k pohonu tepelných čerpadel. Množství tepla nebo chladu, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII a zohlední se při tom využití energie ve všech odvětvích konečné spotřeby.
Tepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nezohledňuje.
Do 31. prosince 2021 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením, metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení a změní přílohu VII.
Tato metodika zahrne minimální sezónní výkonnostní faktory pro tepelná čerpadla fungující v opačném režimu.
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) se použijí tyto požadavky:
Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů.
Pro účely výpočtu konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy Evropské organizace pro normalizaci (ESO). Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).
Součet uvedený v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce upraví v souladu s články 8, 10, 12 a 13.
Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení toho, jak dodržuje cíle a orientační plán stanovené v této směrnici, se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států.
Členské státy zajistí konzistentnost statistických informací použitých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle uvedeného nařízení.
Článek 8
Platforma Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a statistické převody mezi členskými státy
Členské státy se mohou dohodnout na statistickém převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:
odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů převádějícího členského státu pro účely této směrnice, a
přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.
Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici zřízením URDP a stanovením podmínek finalizace převodů, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku.
Článek 9
Společné projekty členských států
V oznámení uvedeném v odstavci 2 musí být:
popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;
uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu;
uveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a
uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž mají být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení z obnovitelných zdrojů považovány za započitatelné do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu.
Článek 10
Účinky společných projektů členských států
Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. d), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 9, oficiální oznámení, ve kterém uvede:
celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 9, a
množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu v souladu s oznámením.
Pro účely této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b):
odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a
připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.
Článek 11
Společné projekty členských států a třetích zemí
Elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená ve třetí zemi se zohlední pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
elektřina je spotřebována v Unii, což se považuje za splněné, pokud:
k přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosové soustavy v zemi původu, v zemi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přiděleno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,
v systému bilance bylo příslušným provozovatelem přenosové soustavy na straně Unie, pokud jde o propojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a
jmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle písmene b) se vztahují ke stejnému období;
elektřina je vyrobena zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1;
množství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční pomoc poskytnutá danému zařízení, a
elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem ve třetí zemi, která je signatářem Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod či jiných mezinárodních úmluv nebo smluv o lidských právech.
Pro účely odstavce 4 mohou členské státy požádat Komisi, aby byla zohledněna elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená a spotřebovaná ve třetí zemi v souvislosti s vybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dokončení mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou splněny tyto podmínky:
stavba propojovacího vedení začne do 31. prosince 2026;
propojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu do 31. prosince 2030;
propojovací vedení může být uvedeno do provozu do 31. prosince 2032;
po svém uvedení do provozu bude propojovací vedení používáno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů do Unie v souladu s odstavcem 2;
žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, jakož i k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.
V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:
popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;
uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti;
uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a
zahrnuto písemné potvrzení písmen b) a c) třetí zemí, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a uvedeny podíl nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které budou využity přímo danou třetí zemí.
Článek 12
Účinky společných projektů členských států a třetích zemí
Do 12 měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 11 odst. 5 písm. c), vydá oznamující členský stát oficiální oznámení, ve kterém uvede:
celkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 11;
množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s oznámením podle článku 11, a
doklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2.
Článek 13
Společné režimy podpory
Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného zúčastněného členského státu za podmínky, že dotčené členské státy:
provedou statistický převod konkrétních množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 8, nebo
stanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými členskými státy, podle něhož se množství energie z obnovitelných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy.
Distribuční pravidlo uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.
Článek 14
Zvýšení kapacity
Pro účely čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 písm. b) se s jednotkami energie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity zařízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.
Článek 15
Správní postupy, nařízení a kodexy
Členské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:
správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné správní úrovni, a aby byly stanoveny předvídatelné časové rámce pro postupy uvedené v prvním pododstavci;
pravidla schvalování, vydávání osvědčení a povolení byla objektivní, transparentní a přiměřená, nediskriminovala mezi žadateli a plně zohledňovala zvláštní rysy jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;
správní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavitelé a osoby zajišťující instalaci a dodávky vybavení a systémů, byly transparentní a odpovídaly nákladům a
pro decentralizovaná zařízení a pro výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně postupu na základě prostého oznámení.
Při zavádění těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy případně zohlednit případná vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, místního skladování energie a energetické účinnosti týkající se kombinované výroby tepla a elektřiny a energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.
Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU, a pokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Členské státy umožní, aby bylo těchto minimálních množství energie dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu.
Požadavky stanovené v prvním pododstavci se vztahují na ozbrojené síly pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.
Členské státy popíší politiky a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.
Článek 16
Organizace a trvání povolovacího řízení
Členské státy zajistí, aby žadatelé měli přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajícím se povolovacího řízení a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.
Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnosti, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody, pokud má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.
Rozhodne-li příslušný orgán, že oznámení stačí, udělí povolení automaticky. Rozhodne-li tento orgán, že oznámení nestačí, je nezbytné požádat o nové povolení a použijí se lhůty uvedené v odstavci 6.
Článek 17
Postupy pro připojení k síti na základě prostého oznámení
Provozovatel distribuční soustavy se může během omezeného období od oznámení rozhodnout, že odmítne požadovaný bod připojení k síti nebo navrhne alternativu z důvodu opodstatněných obav z hlediska bezpečnosti nebo technické neslučitelnosti prvků systému. Zařízení nebo sdružená výrobní jednotka mohou být připojeny, pokud provozovatel distribuční soustavy rozhodne kladně nebo nerozhodne do jednoho měsíce od oznámení.
Článek 18
Informování a odborná příprava
Článek 19
Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů
Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.
Členské státy zajistí, aby byla tržní hodnota záruk původu náležitě zohledněna v příslušném režimu podpory, pokud výrobce přijímá finanční podporu z režimu podpory.
Předpokládá se, že tržní hodnota záruk původu byla náležitě zohledněna, pokud:
je finanční podpora poskytnuta na základě výběrového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;
je tržní hodnota záruk původu administrativně zohledněna v míře finanční podpory, nebo
nejsou záruky původu vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Aby byla tržní hodnota záruk původu zohledněna, mohou se členské státy mimo jiné rozhodnout, že vydají výrobci záruku původu a okamžitě ji zruší.
Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým přenosem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem dodržení článku 3 či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 7.
V záruce původu musí být uvedeny alespoň:
zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;
zda se záruka původu vztahuje na:
elektřinu,
plyn, včetně vodíku, nebo
vytápění nebo chlazení;
základní údaje, umístění, typ a kapacita zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;
zda zařízení využilo investiční podporu a zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;
datum uvedení zařízení do provozu a
datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.
Na zárukách původu ze zařízení s výkonem nižším než 50 kW mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.
Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 9 písm. a) směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu, s výjimkou:
podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu, nebo
případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.
Pokud se členské státy dohodly používat záruky původu i pro jiné druhy energie, použijí dodavatelé oznámení stejného druhu záruky původu jako dodané energie. Podobně mohou být záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použity ke splnění požadavku na prokázání množství elektřiny vyrobené z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro účely odstavce 2 tohoto článku, pokud je elektřina vyrobena za použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedeny obě vlastnosti.
Článek 20
Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz
Článek 21
Samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů
Členské státy zajistí, aby byli samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů, individuálně nebo prostřednictvím agregátorů, oprávněni:
vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, včetně výroby pro vlastní spotřebu, skladovat a prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, dodavatelů elektřiny a ujednání o přímém obchodování, aniž by se na ně vztahovaly:
diskriminační nebo nepřiměřené postupy a poplatky a síťové poplatky neodrážející náklady v souvislosti s elektřinou, kterou z distribuční soustavy odebírají nebo do ní dodávají;
diskriminační nebo nepřiměřené postupy a jakékoli poplatky nebo platby v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách;
instalovat a provozovat systémy skladování elektřiny v kombinaci se zařízeními na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli dvojí poplatky, včetně síťových poplatků, za uskladněnou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách;
zachovat si práva a povinnosti jako koneční spotřebitelé;
obdržet odměnu, a to případně i prostřednictvím režimů podpory, za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, jež odráží tržní hodnotu této elektřiny a jež může zohlednit její dlouhodobou hodnotu pro distribuční soustavu, životní prostředí a společnosti.
Členské státy mohou uplatnit nediskriminační a přiměřené poplatky a platby na samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách, v jednom nebo více z těchto případů:
je-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, účinně podporována prostřednictvím režimů podpory, a to pouze v rozsahu, který neohrožuje ekonomickou životaschopnost projektu a pobídkový účinek takové podpory;
od 1. prosince 2026, překročí-li celkový podíl zařízení pro samospotřebu 8 % celkového instalovaného výkonu elektřiny členského státu, je-li prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů provedené národním regulačním orgánem uvedeného členského státu otevřeným, transparentním a účastnickým postupem, prokázáno, že ustanovení. 2 písm. a) bodu ii) buď vedlo ke značně nepřiměřené zátěži pro dlouhodobou finanční udržitelnost elektrizační soustavy, nebo vytváří pobídku, jež překračuje objektivní potřebu k dosažení nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a že tato zátěž nebo pobídka nemohou být minimalizovány přijetím jiných přiměřených opatření; nebo
je-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, vyráběna v zařízeních s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 30 kW.
Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na základě posouzení stávajícího potenciálu a neodůvodněných překážek samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na svých územích a ve svých elektrizačních soustavách. Tento rámec musí mimo jiné:
řešit otázku přístupnosti samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů pro všechny konečné zákazníky, včetně zákazníků v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;
řešit otázku neodůvodněných překážek pro financování projektů na trhu a opatření k usnadnění přístupu k financování;
řešit otázky jiných neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce;
řešit otázky pobídek pro majitele budov, aby vytvářeli příležitosti k samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně příležitostí pro nájemce;
udělit samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a dodávají do distribuční soustavy, nediskriminační přístup k relevantním stávajícím režimům podpory, jakož i ke všem segmentům trhů s elektřinou;
zajistit, aby se samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídajícím a vyváženým způsobem podíleli na sdílení celkových nákladů na soustavu, je-li elektřina dodávána do distribuční soustavy.
Členské státy zahrnou souhrn politik a opatření tohoto rámce a posouzení jejich provádění do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a do navazujících zpráv o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.
Článek 22
Společenství pro obnovitelné zdroje
Členské státy zajistí, aby společenství pro obnovitelné zdroje byla oprávněna:
vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů;
sdílet ve svém rámci energii z obnovitelných zdrojů, která je vyrobena výrobními jednotkami vlastněnými tímto společenstvím, při splnění ostatních požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinností členů společenství pro obnovitelné zdroje jako zákazníků;
vstupovat bez diskriminace na všechny vhodné trhy s elektřinou jak přímo, tak prostřednictvím agregace.
Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj společenství pro obnovitelné zdroje. Tento rámec zajišťuje především, aby:
byly odstraněny neodůvodněné regulační a administrativní překážky omezující společenství pro obnovitelné zdroje;
se na společenství pro obnovitelné zdroje, která dodávají energii nebo poskytují služby agregace či jiné obchodní energetické služby, vztahovaly příslušné předpisy pro tyto činnosti;
příslušný provozovatel distribuční soustavy spolupracoval se společenstvími pro obnovitelné zdroje za účelem usnadnění přenosu energie v rámci těchto společenství;
se na společenství pro obnovitelné zdroje vztahovaly spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy, včetně postupů pro registraci a udělování licencí, a síťové poplatky odrážející náklady, jakož i příslušné poplatky, odvody a daně, čímž se zajistí, aby tato společenství přiměřeným a vyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na systém v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušnými orgány členských států;
společenství pro obnovitelné zdroje podléhala nediskriminačnímu zacházení s ohledem na své činnosti, práva a povinnosti jako konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů, provozovatelů distribučních soustav nebo jiných účastníků trhu;
účast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;
byly k dispozici nástroje pro usnadnění přístupu k financování a k informacím;
se veřejným orgánům dostávalo regulační podpory a podpory v oblasti budování kapacit, pokud jde o podporu a zřizování společenství pro obnovitelné zdroje a pokud jde o přímou účast těchto orgánů ve společenstvích;
existovala pravidla k zajištění rovného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří se účastní společenství pro obnovitelné zdroje.
Článek 23
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení
Pro účely odstavce 1 může každý členský stát při výpočtu svého podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a jeho průměrného ročního nárůstu podle uvedeného odstavce:
započítat odpadní teplo a chlad, a to až do výše 40 % průměrného ročního nárůstu;
přesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení 60 %, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst, a
přesahuje-li podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení 50 %, ale nikoli 60 %, započítat jakýkoli takový podíl jako splňující polovinu průměrného ročního nárůstu.
Členské státy mohou při rozhodování o opatřeních na zavádění energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení zohlednit nákladovou efektivnost s ohledem na strukturální překážky vyplývající z vysokého podílu zemního plynu nebo chlazení nebo z rozptýlené struktury osídlení s nízkou hustotou obyvatelstva.
Pokud by tato opatření vedla k nižšímu průměrnému ročnímu zvýšení, než jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, členské státy je zveřejní například prostřednictvím svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 20 nařízení (EU) 2018/1999 a poskytnou Komisi odůvodněním včetně důvodů pro výběr opatření uvedených ve druhém pododstavci tohoto odstavce.
Členské státy mohou dosáhnout průměrného ročního nárůstu uvedeného v odstavci 1 mimo jiné prostřednictvím jednoho nebo více z těchto opatření:
fyzickým začleněním energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
přímými zmírňujícími opatřeními, jako jsou instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
nepřímými zmírňujícími opatřeními, na která se vztahují obchodovatelné certifikáty dokazující splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako jsou nezávislý instalátor technologií obnovitelných zdrojů nebo společnost energetických služeb poskytující služby pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
dalšími politickými opatřeními s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout průměrného ročního nárůstu stanoveného v odstavci 1, včetně fiskálních opatření nebo jiných finančních pobídek.
Při přijímání a uplatňování opatření uvedených v prvním pododstavci se členské státy zaměří na zajištění přístupnosti opatření pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.
Jsou-li určeny subjekty podle odstavce 3, členské státy zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný a aby tyto subjekty každoročně podávaly zprávy o:
celkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení;
celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodané pro vytápění a chlazení;
množství odpadního tepla a chladu dodaných pro vytápění a chlazení;
podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu na celkovém množství energie dodané pro vytápění a chlazení a
druhu obnovitelného zdroje energie.
Článek 24
Dálkové vytápění a chlazení
Je-li ukončení smlouvy spojeno s fyzickým odpojením, může být podmíněno náhradou za náklady přímo vzniklé v důsledku fyzického odpojení a za neodepsaný podíl aktiv potřebných k poskytování tepla nebo chladu tomuto zákazníkovi.
Členské státy stanoví nezbytná opatření pro zajištění toho, aby soustavy dálkového vytápění a chlazení přispívaly ke zvýšení uvedenému v čl. 23 odst. 1 této směrnice provedením nejméně jedné z těchto dvou možností:
usilováním o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení nejméně o jeden procentní bod jakožto roční průměr vypočítaný za období let 2021 až 2025 a 2026 až 2030 počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeno v podobě podílu konečné spotřeby energie v dálkovém vytápění a chlazení, provedením opatření, u nichž se očekává, že spustí tento roční průměrný nárůst v letech s normálními klimatickými podmínkami.
Členské státy, jejichž podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení přesahuje 60 %, mohou započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst uvedený v prvním pododstavci tohoto písmene.
Členské státy stanoví nezbytná opatření pro provedení průměrného ročního nárůstu uvedeného v prvním pododstavci tohoto písmene ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení (EU) 2018/1999;
zajištěním toho, aby byli provozovatelé soustav dálkového vytápění a chlazení povinni připojit dodavatele energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, nebo povinni nabídnout, že připojí dodavatele, kteří jsou třetími stranami, a nakoupí od nich teplo a chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, na základě nediskriminačních kritérií stanovených příslušným orgánem dotčeného členského státu, pokud potřebují učinit jeden či více z těchto kroků:
uspokojit poptávku nových zákazníků;
nahradit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu a
rozšířit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu.
Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení odmítnout připojit dodavatele, který je třetí stranou, a nakupovat od něj teplo nebo chlad, pokud:
daná soustava postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla a chladu, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů nebo tepla nebo chladu vyrobených vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny;
teplo nebo chlad od dodavatele, který je třetí stranou, nesplňují technické požadavky nezbytné pro připojení a zajištění spolehlivého a bezpečného provozu soustavy dálkového vytápění a chlazení, nebo
provozovatel může prokázat, že by poskytnutí přístupu vedlo k nadměrnému zvýšení nákladů na teplo nebo chlad pro konečné zákazníky ve srovnání s náklady na využívání hlavního místního zdroje tepla nebo chladu, jemuž by teplo a chlad z obnovitelných zdrojů nebo odpadní teplo a chlad konkurovaly.
Členské státy zajistí, aby provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, pokud odmítá připojit určitého dodavatele vytápění nebo chlazení podle prvního pododstavce, informoval příslušný orgán podle odstavce 9 o důvodech odmítnutí, jakož i o podmínkách, které musí být splněny, a o opatřeních, která musí být v soustavě přijata, aby připojení bylo umožněno.
Uplatní-li členský stát možnost uvedenou v odst. 4 písm. b), může vyjmout z uplatňování uvedeného písmene provozovatele těchto soustav dálkového vytápění a chlazení:
účinné dálkové vytápění a chlazení;
účinné dálkové vytápění a chlazení využívající vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;
dálkové vytápění nebo chlazení, jež se na základě plánu schváleného příslušným orgánem stane účinným dálkovým vytápěním nebo chlazením k 31. prosinci 2025;
dálkové vytápění a chlazení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem pod 20 MW.
Od členského státu se nevyžaduje uplatňování odstavce 2 až 9 tohoto článku, pokud:
jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení není vyšší než 2 % celkové spotřeby energie ve vytápění a chlazení ke dni 24. prosince 2018;
jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení je zvýšen nad 2 % rozvojem nových účinných soustav dálkového vytápění a chlazení, na základě jeho integrovaných vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přílohy I nařízení (EU) 2018/1999 nebo posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 7 této směrnice; nebo
jeho podíl soustav uvedených v odstavci 6 tohoto článku tvoří více než 90 % celkového prodeje jeho dálkového vytápění a chlazení.
Článek 25
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy
Členské státy ukládající dodavatelům paliv tuto povinnost z ní mohou některé dodavatele paliv vyjmout nebo mezi různými dodavateli paliv a různými přepravci energie rozlišovat, aby zajistily, že bude brán zřetel na rozdíly ve vyspělosti a nákladnosti různých technologií.
Pro výpočet minimálního podílu uvedeného v prvním pododstavce členské státy:
zohlední kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy v případě, že jsou využívána jako meziprodukt pro výrobu neobnovitelných paliv, a
mohou zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.
V rámci minimálního podílu uvedeného v prvním pododstavci musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části A vyjádřený jako podíl na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy představovat v roce 2022 alespoň 0,2 %, v roce 2025 alespoň 1 % a v roce 2030 alespoň 3,5 %.
Členské státy mohou osvobodit dodavatele paliv, kteří dodávají palivo v podobě elektřiny nebo kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, od plnění povinnosti, aby tato paliva obsahovala minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze surovin uvedených v příloze IX části A.
Členské státy mohou povinnost podle prvního a čtvrtého pododstavce s cílem zajistit dosažení podílu, jenž je v nich stanoven, uložit mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na objemy, energetický obsah nebo emise skleníkových plynů, je-li dosažení minimálních podílů podle prvního a čtvrtého pododstavce prokázáno.
Do 1. ledna 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jímž doplní tuto směrnici stanovením vhodných minimálních hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku prostřednictvím posouzení životního cyklu, při němž budou zohledněny zvláštní rysy každého z paliv.
Článek 26
Zvláštní pravidla pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z potravinářských a krmných plodin
Je-li tento podíl v členském státě nižší než 1 %, může být zvýšen na nejvýše 2 % konečné spotřeby energie v odvětvích silniční a železniční dopravy.
Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat pro účely čl. 29 odst. 1 mezi různými biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy vyrobenými z potravinářských a krmných plodin při zohlednění nejlepších dostupných důkazů o dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy. Členské státy mohou například stanovit nižší limit pro podíl z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyráběných z olejnin.
Je-li v některém členském státě podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě vyrobených z potravinářských a krmných plodin omezen na méně než 7 % nebo se některý členský stát rozhodne omezit tento podíl ještě více, může odpovídajícím způsobem snížit minimální podíl uvedený v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci o nejvýše 7 procentních bodů.
Od 31. prosince 2023 nejpozději do 31. prosince 2030 tato mezní hodnota postupně klesne na 0 %.
Do 1. února 2019 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu rozšíření celosvětové produkce relevantních potravinářských a krmných plodin.
Do 1. února 2019 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapaliny a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy a pro stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku. Tato zpráva a doprovodný akt v přenesené pravomoci musí vycházet z nejlepších dostupných vědeckých údajů.
Do 1. září 2023 Komise provede přezkum kritérií stanovených akty v přenesené pravomoci uvedenými ve čtvrtém pododstavci na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů a přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem pozměnit případně tato kritéria a zahrnout plán na postupné snížení příspěvku k cílům Unie stanoveným v čl. 3 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 a k minimálnímu podílu uvedenému v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci ohledně biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběných ze surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku.
Článek 27
Pravidla výpočtu s ohledem minimální podíly energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy
Pro výpočet minimálních podílů uvedených v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci se použijí tato ustanovení:
pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzin, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina dodávaná do odvětví silniční a železniční dopravy;
pro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v odvětví dopravy, se pro účely čl. 25 odst. 1 prvního pododstavce zohledňuje energetický obsah všech druhů energie z obnovitelných zdrojů dodávané do všech odvětví dopravy, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví silniční a železniční dopravy. Členské státy mohou rovněž zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.
Pro účely výpočtu čitatele se podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části B, s výjimkou Kypru a Malty, omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu. Členské státy mohou tato omezení na základě řádného zdůvodnění změnit s přihlédnutím k dostupnosti surovin. Všechny tyto změny podléhají schválení Komisí.;
pro účely výpočtu čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy ESO. Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy ISO. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž změní tuto směrnici tím, že přizpůsobí energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III v souladu s vědeckotechnickým pokrokem.
K prokázání toho, že bylo dosaženo minimálních podílů uvedených v čl. 25 odst. 1:
může být podíl biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX započítáván jako dvojnásobek jejich energetického obsahu;
podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se započítává jako čtyřnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána silničním vozidlům, a může být započítáván jako jedenapůlnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána železniční dopravě;
s výjimkou paliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin se podíl paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy započítává jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se při stanovování podílu elektřiny pro účely odstavce 1 tohoto článku v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a dodávané silničním vozidlům tato elektřina započítává jako pocházející z plně obnovitelných zdrojů.
S cílem zajistit, aby byl očekávaný nárůst poptávky po elektřině v odvětví dopravy nad rámec stávající základní úrovně dosažen pomocí dodatečných kapacit výroby energie z obnovitelných zdrojů, Komise vypracuje rámec pro doplňkovost v odvětví dopravy a rozvine možnosti s cílem stanovit základní úroveň pro členské státy a pro měření této doplňkovosti.
Pro účely tohoto odstavce, je-li pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, použije se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem.
Elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů lze však plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, pokud je používána pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, za předpokladu, že toto zařízení:
vstupuje do provozu ve stejné době jako zařízení vyrábějící kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy nebo později a
není připojeno k distribuční soustavě, nebo k distribuční soustavě připojeno je, avšak lze prokázat, že dotčená elektřina byla dodána, aniž by byla elektřina z distribuční soustavy odebírána.
Kromě toho elektřina, která byla odebírána z distribuční soustavy, může být započítána jako elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů, je-li vyrobena výhradně z obnovitelných zdrojů a byly prokázány obnovitelné vlastnosti a jiná odpovídající kritéria, čímž se zajistí, aby obnovitelné vlastnosti této elektřiny byly uplatněny pouze jednou a v jediné oblasti konečné spotřeby.
Do 31. prosince 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem doplnit tuto směrnici tím, že stanoví unijní metodiku, v níž budou vymezena podrobná pravidla, podle kterých mají hospodářské subjekty dosáhnout souladu s požadavky stanovenými v pátém a šestém pododstavci.
Článek 28
Další ustanovení týkající se energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy
Dodavatelé paliv zadávají do příslušné databáze informace nezbytné pro ověření souladu s požadavky stanovenými v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž změní seznam surovin v příloze IX částech A a B doplněním surovin, nikoli však jejich odstraněním. Suroviny, které mohou být zpracovány pouze pokročilými technologiemi, se doplní do přílohy IX části A. Suroviny, které mohou být zpracovány na biopaliva nebo bioplyn pro dopravu vyspělými technologiemi, se doplní do přílohy IX části B.
Tyto akty v přenesené pravomoci vycházejí z analýzy potenciálu suroviny jakožto suroviny pro výrobu biopaliv nebo bioplynu pro dopravu zohledňující všechny tyto body:
zásady oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady zavedené směrnicí 2008/98/ES;
unijní kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7;
potřebu zabránit účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky;
možnost, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě posouzení životního cyklu emisí;
potřebu zabránit nepříznivému ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti;
potřebu zabránit vytváření dodatečné poptávky po půdě.
Komise případně předloží návrh na změnu povinnosti týkající se pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobeného ze surovin uvedených v příloze IX části A stanovené v čl. 25 odst. 1 čtvrtém pododstavci.
Článek 29
Kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy
Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto pododstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10:
příspěvek ke splnění cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a podíl energie z obnovitelných zdrojů v členských státech;
posuzování plnění povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně povinnosti stanovené v článku 25;
způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.
Aby však mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c), musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 10. Tento pododstavec se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Elektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v odstavci 10.
Pokud jsou paliva z biomasy použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě pevných paliv a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě plynných paliv z biomasy, musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem.
Kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, tj. z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoli:
původní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;
vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;
oblasti určené:
zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo
k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem,
ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;
vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:
původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy; nebo
travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.
Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž dále upřesní kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje první pododstavec písm. d) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, tj. půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:
mokřady, tj. půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;
souvisle zalesněné oblasti, tj. půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;
půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze V části C je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 10 tohoto článku.
Tento odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující kritéria, aby se minimalizovalo riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby:
země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní nebo nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují:
legalitu provádění těžby;
obnovu lesa ve vytěžených oblastech;
ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a
těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;
nejsou-li důkazy podle písm. a) tohoto odstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují:
legalitu provádění těžby;
obnovu lesa ve vytěžených oblastech;
ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť, ledaže jsou poskytnuty důkazy, že těžba dané suroviny není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody;
že se těžba provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady, a
že těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF):
země nebo organizace regionální hospodářské integrace původu lesní biomasy je smluvní stranou Pařížské dohody a:
předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku; nebo
má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytne důkaz o tom, že vykazované emise odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení;
nejsou-li důkazy podle písmene a) k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.
Komise případně předloží legislativní návrh na změnu kritérií stanovených v odstavcích 6 a 7 na období po roce 2030.
Úspora emisí skleníkových plynů z využití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit:
alespoň 50 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;
alespoň 60 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 6. října 2015 do 31. prosince 2020;
alespoň 65 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021;
alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2026.
Má se za to, že zařízení je uvedeno do provozu, když začala fyzická výroba biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy a biokapalin a fyzická výroba vytápění, chlazení a elektřiny z paliv z biomasy.
Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy, biokapalin a paliv z biomasy používaných v zařízeních produkujících vytápění, chlazení a elektřinu se vypočítá postupem podle čl. 31 odst. 1.
Elektřina z paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, splňuje-li jeden nebo více z následujících požadavků:
vyrábí se v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW;
pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW se vyrábí za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo pro zařízení vyrábějící výhradně elektřinu splňující úrovně energetické účinnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEEL) ve smyslu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ( 5 );
pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 100 MW se vyrábí buď za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo pro zařízení vyrábějících výhradně elektřinu dosahuje čistá elektrická účinnost nejméně 36 %;
vyrábí se použitím zachycování a ukládání CO2 z biomasy.
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto článku se zohlední zařízení vyrábějící výhradně elektřinu, nepoužívá-li fosilní paliva jako hlavní palivo, a pouze tehdy, neexistuje-li nákladově efektivní potenciál využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě posouzení provedeného v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku se tento odstavec použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen nebo jež budou převedena na používání paliva z biomasy po 25. prosinci 2021. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku není tímto odstavcem dotčena podpora poskytnutá v rámci režimů podpory v souladu s čl. 4 schválených do 25. prosince 2021.
Členské státy mohou na zařízení s nižším jmenovitým tepelným příkonem uplatnit vyšší požadavky na energetickou účinnost než ty uvedené v prvním pododstavci.
První pododstavec se nepoužije na elektřinu ze zařízení, jež jsou předmětem zvláštního oznámení členského státu Komisi na základě řádně odůvodněné existence rizik pro bezpečnost dodávek elektřiny. Po posouzení uvedeného oznámení Komise přijme rozhodnutí, jež zohlední informace v oznámení obsažené.
Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku se členské státy mohou na omezenou dobu odchýlit od kritérií stanovených v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku přijetím jiných kritérií vztahujících se na:
zařízení umístěná v nejvzdálenějším regionu v souladu s článkem 349 Smlouva o fungování EU, pokud tato zařízení vyrábějí elektřinu nebo vytápění nebo chlazení z paliva z biomasy, a
paliva z biomasy využívaná v zařízeních podle písmene a) tohoto pododstavce bez ohledu na původ této biomasy, pokud jsou tato kritéria objektivně odůvodněná s cílem zajistit v daném nejvzdálenějším regionu hladký přechod na kritéria stanovená v odstavcích 2 až 7, 10 a11 tohoto článku, a tím podpořit přechod od fosilních paliv k udržitelným palivům z biomasy.
Odlišná kritéria uvedená v tomto odstavci musí být předmětem zvláštního oznámení příslušného členského státu Komisi.
Do 31. prosince 2026 Komise posoudí dopad, jejž mohou tato doplňující kritéria mít na vnitřní trh, a v případě potřeby předloží návrh na zajištění jejich harmonizace.
Článek 30
Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů
Mají-li být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiná paliva, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1, zohledněny v článcích 23 a 25 a v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10. Pro tyto účely od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:
umožňuje mísení dodávek surovin nebo paliv s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;
umožňuje, aby byly dodávky surovin s různým energetickým obsahem míseny pro účely dalšího zpracování, pod podmínkou, že je velikost dodávek upravena podle jejich energetického obsahu;
požaduje informace ohledně parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a objemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a
stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi, a vyžaduje, aby bylo této rovnováhy dosaženo v náležité lhůtě.
Systém hmotnostní bilance zajišťuje, aby byla každá dodávka pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohledněna v rámci čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) nebo c) jen jednou a aby obsahovala informace o tom, zda byla na výrobu této dodávky poskytnuta podpora, a pokud ano, o jaký druh režimu podpory se jednalo.
Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:
je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu;
je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku bez ohledu na to, zda byly v Unii vyrobeny, nebo zda byly do Unie dovezeny. Informace o zeměpisném původu a druhu surovin biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy podle dodavatele paliva jsou k dispozici spotřebitelům na internetových stránkách provozovatelů, dodavatelů nebo příslušných orgánů a aktualizují se každý rok.
Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi. Komise je zveřejní v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv podle článku 28 nařízení (EU) 2018/1999 v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.
Komise může rozhodnout, že uvedené režimy obsahují přesné informace o opatřeních přijatých pro ochranu půdy, vody a ovzduší, obnovu znehodnocené půdy, zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.
Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil každoročně do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z bodů ►C1 stanovených v příloze XI nařízení (EU) 2018/1999. ◄ Zpráva se týká předchozího kalendářního roku. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.
Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro elektronické podávání zpráv uvedené v článku 28 nařízení (EU) 2018/1999.
Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů pro jiná paliva, která lze započítat do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b). Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.
Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a odst. 10 a s minimálními hodnotami úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 25 odst. 2 a přijatými podle uvedeného ustanovení.
Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.
V těchto prováděcích aktech věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Tyto prováděcí akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy podle odstavce 4 v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud některý členský stát vyjádří obavy, že nepovinný režim nefunguje v souladu s normami spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, jež jsou základem pro rozhodnutí podle odstavce 4, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření.
Příslušné orgány členských států provádějí dohled nad činností certifikačních orgánů, které v rámci nepovinného režimu provádějí nezávislý audit. Na žádost příslušných orgánů předloží certifikační orgány veškeré relevantní informace, jež jsou nezbytné pro dohled nad činností, včetně přesného data, času a místa auditů. Zjistí-li členské státy případy nesouladu, informují neprodleně dotčený nepovinný režim a akreditační orgán.
Během šesti měsíců od obdržení takové žádosti a v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 34 odst. 3 Komise rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, zda může dotčený členský stát buď:
pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) zohlednit biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy a jiná paliva způsobilá pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b) z daného zdroje, nebo
odchylně od odstavce 9 tohoto článku žádat od dodavatele biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy a jiných paliv způsobilých pro započtení do čitatele uvedeného v čl. 27 odst. 1 písm. b), aby předložil další důkazy o splnění těchto kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a těchto minimálních hodnot úspor emisí skleníkových plynů.
Článek 31
Výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy
Pro účely čl. 29 odst. 10 se úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vypočte tímto způsobem:
pokud je standardizovaná hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, rovná-li se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 nule nebo je nižší než nula, použitím této standardizované hodnoty;
použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy;
použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C, nebo
použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardizované hodnoty v příloze VI části C a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.
Tyto údaje lze podle tohoto rozhodnutí použít namísto rozložených standardizovaných hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž podle potřeby změní přílohy V a VI doplněním nebo opravením standardizovaných hodnot nebo změnou metodiky.
V případě jakékoli úpravy seznamu standardizovaných hodnot v přílohách V a VI nebo jeho doplnění:
pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý, je-li změna v omezeném rozsahu, nebo jestliže náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, stanoví se standardizované hodnoty jako typizované pro běžné výrobní procesy;
ve všech ostatních případech se standardizované hodnoty stanoví jako umírněný odhad oproti běžným výrobním procesům.
Článek 32
Prováděcí akty
V prováděcích aktech uvedených v čl. 29 odst. 3 druhém pododstavci a odst. 8, čl. 30 odst. 6 druhém pododstavci a odst. 8 prvním pododstavci a v čl. 31 odst. 4 prvním pododstavci a odst. 6 této směrnice se řádně zohlední ustanovení týkající se snížení emisí skleníkových plynů v souladu s článkem 7a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ( 7 ).
Článek 33
Sledování ze strany Komise
Tento návrh přihlédne ke zkušenostem s prováděním této směrnice, včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
Článek 34
Postup projednávání ve výboru
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 35
Výkon přenesené pravomoci
Článek 36
Provedení
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.
Článek 37
Zrušení
Směrnice 2009/28/ES ve znění směrnic uvedených v příloze X části A se zrušuje s účinkem ode dne 1. července 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze X části B ve vnitrostátním právu a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v roce 2020, stanovené v čl. 3 odst. 1 a v příloze I části A směrnice 2009/28/ES.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze XII.
Článek 38
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 39
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
CELKOVÉ CÍLE ČLENSKÝCH STÁTŮ URČUJÍCÍ PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA HRUBÉ KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V ROCE 2020 ( 8 )
A. Celkové cíle členských států
|
Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S2005) |
Cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S2020) |
Belgie |
2,2 % |
13 % |
Bulharsko |
9,4 % |
16 % |
Česko |
6,1 % |
13 % |
Dánsko |
17,0 % |
30 % |
Německo |
5,8 % |
18 % |
Estonsko |
18,0 % |
25 % |
Irsko |
3,1 % |
16 % |
Řecko |
6,9 % |
18 % |
Španělsko |
8,7 % |
20 % |
Francie |
10,3 % |
23 % |
Chorvatsko |
12,6 % |
20 % |
Itálie |
5,2 % |
17 % |
Kypr |
2,9 % |
13 % |
Lotyšsko |
32,6 % |
40 % |
Litva |
15,0 % |
23 % |
Lucembursko |
0,9 % |
11 % |
Maďarsko |
4,3 % |
13 % |
Malta |
0,0 % |
10 % |
Nizozemsko |
2,4 % |
14 % |
Rakousko |
23,3 % |
34 % |
Polsko |
7,2 % |
15 % |
Portugalsko |
20,5 % |
31 % |
Rumunsko |
17,8 % |
24 % |
Slovinsko |
16,0 % |
25 % |
Slovenská republika |
6,7 % |
14 % |
Finsko |
28,5 % |
38 % |
Švédsko |
39,8 % |
49 % |
Spojené království |
1,3 % |
15 % |
PŘÍLOHA II
NORMALIZAČNÍ VZOREC PRO ZOHLEDNĚNÍ ELEKTŘINY VYROBENÉ Z VODNÍ A VĚTRNÉ ENERGIE
Pro zohlednění elektřiny vyrobené z vodní energie v daném členském státě se použije tento vzorec:
►C1 ◄ , kde:
N |
= |
referenční rok; |
QN(norm) |
= |
je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech vodních elektrárnách členského státu v roce N; |
Qi |
= |
množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech vodních elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh, kromě elektřiny vyrobené v přečerpávacích elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím vypumpovaly; |
Ci |
= |
celkový instalovaný výkon všech vodních elektráren členského státu, bez přečerpávacích elektráren, na konci roku i, vyjádřený v MW. |
Pro zohlednění elektřiny vyrobené z větrné energie na pevnině v daném členském státě se použije tento vzorec:
►C1 ◄ , kde:
N |
= |
referenční rok; |
QN(norm) |
= |
normalizované množství elektřiny vyrobené pro účely výpočtu ve všech pevninských větrných elektrárnách členského státu v roce N; |
Qi |
= |
množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech pevninských větrných elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh; |
Cj |
= |
celkový instalovaný výkon všech pevninských větrných elektráren členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW; |
n |
= |
4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší. |
Pro zohlednění elektřiny vyrobené z větrné energie na moři v daném členském státě se použije tento vzorec:
►C1 ◄ , kde:
N |
= |
referenční rok; |
QN(norm) |
= |
normalizované množství elektřiny vyrobené pro účely výpočtu ve všech větrných elektrárnách na moři členského státu v roce N; |
Qi |
= |
množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech větrných elektrárnách na moři členského státu, vyjádřené v GWh; |
Cj |
= |
celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren na moři členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW; |
n |
= |
4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší. |
PŘÍLOHA III
ENERGETICKÝ OBSAH PALIV
Palivo |
Energetický obsah v hmotnostní jednotce (spodní výhřevnost v MJ/kg) |
Energetický obsah v objemové jednotce (spodní výhřevnost v MJ/l) |
PALIVO Z BIOMASY NEBO OPERACÍ ZPRACOVÁNÍ BIOMASY |
||
biopropan |
46 |
24 |
čistý rostlinný olej (olej vyrobený z olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, ale chemicky neupravený) |
37 |
34 |
bionafta – methylestery mastných kyselin (methylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy) |
37 |
33 |
bionafta – ethylestery mastných kyselin (ethylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy) |
38 |
34 |
bioplyn, který je možné vyčistit na kvalitu zemního plynu |
50 |
– |
hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu |
44 |
34 |
hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za benzin |
45 |
30 |
hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo |
44 |
34 |
hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn |
46 |
24 |
společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu |
43 |
36 |
společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za benzín |
44 |
32 |
společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo |
43 |
33 |
společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn |
46 |
23 |
PALIVA, KTERÁ JE MOŽNÉ VYROBIT Z RŮZNÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VČETNĚ BIOMASY |
||
metanol z obnovitelných zdrojů |
20 |
16 |
etanol z obnovitelných zdrojů |
27 |
21 |
propanol z obnovitelných zdrojů |
31 |
25 |
butanol z obnovitelných zdrojů |
33 |
27 |
nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za naftu) |
44 |
34 |
benzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za benzín) |
44 |
33 |
tryskové palivo vyrobené Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo) |
44 |
33 |
zkapalněný ropný plyn vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn) |
46 |
24 |
dimethylether (DME) |
28 |
19 |
vodík z obnovitelných zdrojů |
120 |
– |
ETBE (terc-butyl(ethyl)ether vyrobený z etanolu) |
36 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů) |
27 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů) |
MTBE (terc-butyl(methyl)ether vyrobený z metanolu) |
35 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů) |
26 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů) |
TAEE (terc-amyl-ethyl-ether vyrobený z etanolu) |
38 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů) |
29 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů) |
TAME (terc-amyl(methyl)ether vyrobený z metanolu) |
36 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů) |
28 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů) |
THxEE (terc-hexyl(ethyl)ether vyrobený z etanolu) |
38 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů) |
30 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů) |
THxME (terc-hexyl(methyl)ether vyrobený z metanolu) |
38 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů) |
30 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů) |
FOSILNÍ PALIVA |
||
Benzin |
43 |
32 |
Nafta |
43 |
36 |
PŘÍLOHA IV
VYDÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ OSOBÁM PROVÁDĚJÍCÍM INSTALACI
Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 vycházejí z těchto kritérií:
Postup vydávání osvědčení nebo získávání kvalifikace musí být transparentní a jasně definovaný členským státem nebo jím pověřeným správním orgánem.
Osobám provádějícím instalaci zařízení na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních a solárních fotovoltaických a solárních tepelných zařízení se udělí osvědčení na základě absolvování akreditovaného programu odborné přípravy nebo jej udělí akreditovaný poskytovatel takového programu.
Akreditaci programu odborné přípravy nebo jeho poskytovatele provádí členský stát nebo jím pověřený správní orgán. Akreditační orgán musí zajistit, aby měl program odborné přípravy organizovaný příslušným poskytovatelem zaručenu kontinuitu a regionální nebo celostátní působnost. Poskytovatel programu odborné přípravy musí mít k dispozici odpovídající technické vybavení nezbytné pro praktický výcvik, včetně určitého laboratorního vybavení nebo odpovídajícího zařízení pro praktický výcvik. Kromě základní odborné přípravy musí poskytovatel také organizovat kratší opakovací kurzy zabývající se aktuálními otázkami včetně nových technologií, aby mohl zajistit celoživotní doškolování osob provádějících instalaci. Poskytovatelem odborné přípravy může být výrobce vybavení nebo systémů, instituce nebo sdružení.
Odborná příprava, jejímž výsledkem je získání osvědčení nebo kvalifikace osobou provádějící instalaci, musí zahrnovat teoretický výklad i praktický výcvik. Na konci odborné přípravy musí mít osoba provádějící instalaci dovednosti potřebné k instalaci příslušného vybavení a systémů tak, aby byla schopna splnit požadavky zákazníka kladené na výkon a spolehlivost, prokazovat řemeslnou zručnost a musí být schopna dodržovat všechny příslušné předpisy a normy včetně předpisů o energetickém a ekologickém značení.
Kurz odborné přípravy musí být ukončen závěrečnou zkouškou podmiňující udělení příslušného osvědčení nebo kvalifikace. Zkouška musí zahrnovat praktické vyhodnocení úspěšné instalace kotlů nebo kamen na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních zařízení, solárních fotovoltaických nebo solárních tepelných systémů.
Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 odst. 3 náležitým způsobem zohlední tyto zásady:
akreditované programy odborné přípravy by se měly nabízet osobám provádějícím instalaci, které mají praktické zkušenosti a které absolvovaly nebo právě absolvují následující typy odborné přípravy:
v případě osob instalujících kotle a kamna na biomasu: povinně vyučen jako instalatér, potrubář, mechanik tepelných zařízení nebo mechanik sanitárních, tepelných nebo chladících zařízení;
v případě osob instalujících tepelná čerpadla: povinně vyučen jako instalatér nebo technik chladicích zařízení se základními elektrikářskými a instalatérskými dovednostmi (řezání, svařování a lepení trubek, tepelná izolace potrubí, těsnění, zkoušky těsnosti potrubí a instalace tepelných nebo chladicích zařízení);
v případě osob instalujících solární fotovoltaické nebo solární tepelné systémy: povinně vyučen jako instalatér nebo elektrikář s instalatérskou, elektrikářskou a pokrývačskou praxí včetně praxe v oboru sváření a lepení trubek, v oboru těsnění, zkoušek těsnosti potrubí, schopnosti v oboru připojování elektrických přívodů, znalost základních pokrývačských materiálů, znalost oplechování/olemování a těsnících postupů; nebo
odborná příprava, kterou osoba získá dovednosti odpovídající tříletému vzdělání v oblastech vyjmenovaných v písmenech a), b) nebo c), včetně teoretického výkladu a praktického výcviku;
teoretická část odborné přípravy osob provádějících instalaci kotlů a kamen na biomasu by měla poskytnout přehled situace na trhu s biomasou a zahrnovat ekologické aspekty, paliva vyráběná z biomasy, logistiku, protipožární ochranu, příslušné dotace, techniky spalování, systémy zapalování, optimální hydraulická řešení, porovnání nákladů a ziskovosti, jakož i konstrukci, instalaci a údržbu kotlů a kamen na biomasu. Příprava by měla rovněž poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných v oblasti technologie a paliv vyráběných z biomasy, například pelet, jakož i znalost vnitrostátního práva a práva Unie vztahujícího se na biomasu;
teoretická část odborné přípravy osob instalujících tepelná čerpadla by měla poskytnout přehled situace na trhu tepelných čerpadel a zahrnovat témata geotermálních zdrojů a teplot povrchových tepelných zdrojů v různých oblastech, identifikaci půd a podloží z hlediska tepelné vodivosti, dále předpisy týkající se využívání geotermálních zdrojů, využitelnost tepelných čerpadel v budovách a určení nejvhodnějšího systému tepelných čerpadel, dále znalosti o technických požadavcích jednotlivých tepelných čerpadel, jejich bezpečnosti, filtraci vzduchu, propojení se zdrojem tepla a dispozičním řešení systému. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných pro tepelná čerpadla, příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:
základní pochopení fyzikálních a provozních principů tepelného čerpadla, včetně charakteristik jeho tepelného cyklu: souvislost mezi dolními teplotami tepelné jímky, horními teplotami tepelného zdroje a účinností celého systému, stanovení topného faktoru a faktoru sezónní účinnosti;
pochopení významu jednotlivých prvků a jejich funkce v rámci tepelného cyklu čerpadla, včetně kompresoru, expanzního ventilu, výparníku, kondenzátoru, armatur a spojovacích prvků, mazacího oleje, chladiva, možného přehřátí, ochlazení a podchlazení tepelného čerpadla a
schopnost zvolit typ a velikost komponent pro typické instalace, včetně stanovení typizovaných hodnot tepelného zatížení různých budov a hodnot pro přípravu horké vody na základě údajů o spotřebě energie, stanovení potřebného výkonu tepelného čerpadla pro tento účel podle tepelné kapacity budovy a podle přerušitelné dodávky proudu, stanovení prvků a objemu vyrovnávací nádrže a integrace doplňkového (bivalentního) topného systému;
teoretická část odborné přípravy osob instalujících solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla poskytnout přehled situace na trhu solárních prvků a porovnání nákladů a ziskovosti a měla by zahrnovat ekologické aspekty, komponenty, charakteristiky a dimenzování solárních systémů, výběr přesných systémů a určení rozměrů jednotlivých komponent, stanovení tepelných požadavků, protipožární předpisy, příslušné dotace a konstrukci, instalaci a údržbu solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů. Odborná příprava by rovněž měla poskytnout dobré znalosti případných evropských norem platných pro danou technologii, jakož i certifikačních zásad, například Solar Keymark, stejně jako odpovídající znalost vnitrostátního práva a práva Unie. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:
schopnost bezpečně pracovat s požadovanými nástroji a požadovaným vybavením při dodržování bezpečnostních předpisů a norem a schopnost identifikovat nebezpečí spojená s instalatérskou, elektrikářskou a další činností při instalaci solárních zařízení;
schopnost identifikovat systémy a jejich prvky specifické pro aktivní a pasivní systémy, včetně jejich mechanické konstrukce, a schopnost rozhodnout o umístění komponent i rozvržení a konfiguraci systému;
schopnost určit požadovanou plochu instalace, orientaci a náklon solárních fotovoltaických prvků a prvků pro solární ohřev vody s přihlédnutím k možnému zastínění, oslunění, strukturální integritě a vhodnosti instalace pro danou budovu nebo dané klima a schopnost určit různé metody instalace vhodné pro rozmanité typy střech a vyváženost systémového vybavení požadovaného pro instalaci a
specificky ve spojení s instalací solárních fotovoltaických systémů schopnost přizpůsobit schéma elektrického zapojení včetně stanovení proudů, výměru vhodných typů vodičů a charakteristiky elektrických obvodů, stanovení vhodné velikosti, jmenovitého výkonu a umístění veškerého souvisejícího vybavení a subsystémů a výběru vhodného propojovacího místa;
osvědčení vydané osobě provádějící instalaci by mělo být časově omezeno tak, že k jeho prodloužení bude nezbytný opakovací seminář nebo kurz.
PŘÍLOHA V
PRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z BIOPALIV, BIOKAPALIN A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV
A. TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PLATNÉ PRO BIOPALIVA, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
Způsob výroby biopaliva |
Úspory emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
67 % |
59 % |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
77 % |
73 % |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
73 % |
68 % |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
79 % |
76 % |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
58 % |
47 % |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
71 % |
64 % |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
48 % |
40 % |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
55 % |
48 % |
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
40 % |
28 % |
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
69 % |
68 % |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
47 % |
38 % |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
53 % |
46 % |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
37 % |
24 % |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*)) |
67 % |
67 % |
Etanol z cukrové třtiny |
70 % |
70 % |
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE) |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE) |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
52 % |
47 % |
Bionafta ze slunečnice |
57 % |
52 % |
Bionafta ze sójových bobů |
55 % |
50 % |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
33 % |
20 % |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
51 % |
45 % |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
88 % |
84 % |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (**) |
84 % |
78 % |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
51 % |
47 % |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
58 % |
54 % |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
55 % |
51 % |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
34 % |
22 % |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
53 % |
49 % |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
87 % |
83 % |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**) |
83 % |
77 % |
Čistý rostlinný olej z řepky |
59 % |
57 % |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
65 % |
64 % |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
63 % |
61 % |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
40 % |
30 % |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
59 % |
57 % |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
98 % |
98 % |
(*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (1), pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
||
(1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1). |
B. ODHADOVANÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ BIOPALIVA, KTERÁ NEBYLA V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLA NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ, BYLA-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
Způsob výroby biopaliva |
Úspor emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota |
Úspor emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota |
Etanol z pšeničné slámy |
85 % |
83 % |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
83 % |
83 % |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
82 % |
82 % |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
83 % |
83 % |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
82 % |
82 % |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
84 % |
84 % |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
83 % |
83 % |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
84 % |
84 % |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
83 % |
83 % |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
89 % |
89 % |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
89 % |
89 % |
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
89 % |
89 % |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
89 % |
89 % |
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(methyl)etheru (MTBE) |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
C. METODIKA
1. Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin používaných v odvětví dopravy se vypočítají takto:
Emise skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv se vypočítají z tohoto vzorce:
E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,
kde
E |
= |
celkové emise z používání daného paliva; |
eec |
= |
emise z těžby nebo pěstování surovin; |
el |
= |
anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; |
ep |
= |
emise ze zpracování; |
etd |
= |
emise z přepravy a distribuce; |
eu |
= |
emise z používání daného paliva; |
esca |
= |
úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; |
eccs |
= |
úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a |
eccr |
= |
úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2. |
Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu.
Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají ze vzorce pro biopaliva (E), který však musí být rozšířen o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení, takto:
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:
kde
ECh,el |
= |
celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; |
E |
= |
celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; |
ηel |
= |
elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; |
ηh |
= |
účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; |
v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
kde
ECh,el |
= |
celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; |
E |
= |
celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; |
ηel |
= |
elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; |
ηh |
= |
účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; |
Cel |
= |
podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1). |
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple). |
Účinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:
kde
Th |
= |
teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; |
T0 |
= |
teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C). |
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. |
Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění a chlazení;
„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.
2. Emise skleníkových plynů z bioplynů a biokapalin se vyjádří takto:
emise skleníkových plynů z biopaliv, E, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva: g CO2eq/MJ.
emise skleníkových plynů z biokapalin, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny): g CO2eq/MJ.
Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. b)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení ( 9 ).
Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto ( 10 ):
kde
emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:
3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:
úspory emisí skleníkových plynů z biopaliv:
ÚSPORY = (EF(t) – EB )/EF(t),
kde
EB |
= |
celkové emise z biopaliva a |
EF(t) |
= |
celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro dopravu; |
úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z biokapalin:
ÚSPORY = (ECF(h&c,el,) – ECB(h&c,el)/ECF (h&c,el),
kde
ECB(h&c,el) |
= |
celkové emise z tepla nebo elektřiny; a |
ECF(h&c,el) |
= |
celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu. |
4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:
CO2 |
: |
1 |
N2O |
: |
298 |
CH4 |
: |
25 |
5. Emise pocházející z těžby nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z používaných regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.
6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě lepšího řízení zemědělství esca, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů ( 11 ).
7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:
el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, ( 12 )
kde
el |
= |
anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). „Orná půda“ (1) a „trvalé kultury“ (2) se považují za jeden způsob využívání půdy; |
CSR |
= |
zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum; |
CSA |
= |
zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; |
P |
= |
produktivita plodiny (vyjádřená jako energie biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a |
eB |
= |
bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8. |
(1)
Orná půda, jak je vymezena IPCC.
(2)
Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná. |
8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
nebyla v lednu 2008 využívána k zemědělským nebo ani žádným jiným činnostem; a
je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.
Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).
9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.
10. Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě ( 13 ) vycházející z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – svazku 4 a v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ( 14 ). Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely této směrnice.
11. Emise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.
Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.
12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.
13. Emise z použitého paliva, eu, se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.
Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (N2O a CH4) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu pro biokapaliny.
14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ( 15 ).
15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.
16. Pokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:
kde
Th |
= |
teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; |
T0 |
= |
teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C). |
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. |
Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.
Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.
17. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.
18. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.
V případě biopaliv a biokapalin musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.
V případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.
19. V případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva EF(t) = 94 g CO2eq/MJ.
V případě biokapalin používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(e) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ.
V případě biokapalin používaných k výrobě užitečného tepla a k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva ECF(h&c) 80 g CO2eq/MJ.
D. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BIOPALIVA A BIOKAPALINY
Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec“ ve smyslu části C této přílohy, včetně emisí N2O z půdy
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové |
9,6 |
9,6 |
Etanol z kukuřice |
25,5 |
25,5 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice |
27,0 |
27,0 |
Etanol z cukrové třtiny |
17,1 |
17,1 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
32,0 |
32,0 |
Bionafta ze slunečnice |
26,1 |
26,1 |
Bionafta ze sójových bobů |
21,2 |
21,2 |
Bionafta z palmového oleje |
26,0 |
26,0 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1) |
0 |
0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
33,4 |
33,4 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
26,9 |
26,9 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
22,1 |
22,1 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje |
27,3 |
27,3 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1) |
0 |
0 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
33,4 |
33,4 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
27,2 |
27,2 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
22,2 |
22,2 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje |
27,1 |
27,1 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
(*1)
Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec“ – pouze pro emise N2O z půdy (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise z pěstování v tabulce pro „eec“)
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové |
4,9 |
4,9 |
Etanol z kukuřice |
13,7 |
13,7 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice |
14,1 |
14,1 |
Etanol z cukrové třtiny |
2,1 |
2,1 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
17,6 |
17,6 |
Bionafta ze slunečnice |
12,2 |
12,2 |
Bionafta ze sójových bobů |
13,4 |
13,4 |
Bionafta z palmového oleje |
16,5 |
16,5 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1) |
0 |
0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
18,0 |
18,0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
12,5 |
12,5 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
13,7 |
13,7 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje |
16,9 |
16,9 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1) |
0 |
0 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
17,6 |
17,6 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
12,2 |
12,2 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
13,4 |
13,4 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje |
16,5 |
16,5 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
(*1)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep“ ve smyslu části C této přílohy
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
18,8 |
26,3 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
9,7 |
13,6 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
13,2 |
18,5 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
7,6 |
10,6 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
27,4 |
38,3 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
15,7 |
22,0 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
20,8 |
29,1 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
14,8 |
20,8 |
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
28,6 |
40,1 |
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,8 |
2,6 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
21,0 |
29,3 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
15,1 |
21,1 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
30,3 |
42,5 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,5 |
2,2 |
Etanol z cukrové třtiny |
1,3 |
1,8 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
11,7 |
16,3 |
Bionafta ze slunečnice |
11,8 |
16,5 |
Bionafta ze sójových bobů |
12,1 |
16,9 |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
30,4 |
42,6 |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
13,2 |
18,5 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
9,3 |
13,0 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2) |
13,6 |
19,1 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
10,7 |
15,0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
10,5 |
14,7 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
10,9 |
15,2 |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
27,8 |
38,9 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
9,7 |
13,6 |
Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje |
10,2 |
14,3 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2) |
14,5 |
20,3 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
3,7 |
5,2 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
3,8 |
5,4 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
4,2 |
5,9 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
22,6 |
31,7 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
4,7 |
6,5 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
0,6 |
0,8 |
(*1)
Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
(*2)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Rozložené standardizované hodnoty pouze pro extrakci oleje (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise ze zpracování v tabulce pro „ep“)
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Bionafta z řepky |
3,0 |
4,2 |
Bionafta ze slunečnice |
2,9 |
4,0 |
Bionafta ze sójových bobů |
3,2 |
4,4 |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
20,9 |
29,2 |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
3,7 |
5,1 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1) |
4,3 |
6,1 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
3,1 |
4,4 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
3,0 |
4,1 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
3,3 |
4,6 |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
21,9 |
30,7 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
3,8 |
5,4 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1) |
4,3 |
6,0 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
3,1 |
4,4 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
3,0 |
4,2 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
3,4 |
4,7 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
21,8 |
30,5 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
3,8 |
5,3 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
0 |
0 |
(*1)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“ ve smyslu části C této přílohy
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,3 |
2,3 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
2,2 |
2,2 |
Etanol z cukrové třtiny |
9,7 |
9,7 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
1,8 |
1,8 |
Bionafta ze slunečnice |
2,1 |
2,1 |
Bionafta ze sójových bobů |
8,9 |
8,9 |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
6,9 |
6,9 |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
6,9 |
6,9 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
1,9 |
1,9 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2) |
1,6 |
1,6 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
1,7 |
1,7 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
2,0 |
2,0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
9,2 |
9,2 |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
7,0 |
7,0 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
7,0 |
7,0 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
1,7 |
1,7 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2) |
1,5 |
1,5 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
1,4 |
1,4 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
1,7 |
1,7 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
8,8 |
8,8 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
6,7 |
6,7 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
6,7 |
6,7 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
1,4 |
1,4 |
(*1)
Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
(*2)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
1,6 |
1,6 |
Etanol z cukrové třtiny |
6,0 |
6,0 |
Podíl terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE) z etanolu z obnovitelných zdrojů |
Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl terc-amyl(ethyl)etheru (TAEE) z etanolu z obnovitelných zdrojů |
Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
1,3 |
1,3 |
Bionafta ze slunečnice |
1,3 |
1,3 |
Bionafta ze sójových bobů |
1,3 |
1,3 |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
1,3 |
1,3 |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
1,3 |
1,3 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
1,3 |
1,3 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2) |
1,3 |
1,3 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
1,2 |
1,2 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2) |
1,2 |
1,2 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
0,8 |
0,8 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
0,8 |
0,8 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
0,8 |
0,8 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
0,8 |
0,8 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
0,8 |
0,8 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
0,8 |
0,8 |
(*1)
Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
(*2)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
30,7 |
38,2 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
21,6 |
25,5 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
25,1 |
30,4 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
19,5 |
22,5 |
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
39,3 |
50,2 |
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
27,6 |
33,9 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
48,5 |
56,8 |
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
42,5 |
48,5 |
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
56,3 |
67,8 |
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
29,5 |
30,3 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) |
50,2 |
58,5 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
44,3 |
50,3 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
59,5 |
71,7 |
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1)) |
30,7 |
31,4 |
Etanol z cukrové třtiny |
28,1 |
28,6 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
|
Bionafta z řepky |
45,5 |
50,1 |
Bionafta ze slunečnice |
40,0 |
44,7 |
Bionafta ze sójových bobů |
42,2 |
47,0 |
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
63,3 |
75,5 |
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
46,1 |
51,4 |
Bionafta z použitého kuchyňského oleje |
11,2 |
14,9 |
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2) |
15,2 |
20,7 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky |
45,8 |
50,1 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic |
39,4 |
43,6 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů |
42,2 |
46,5 |
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
62,1 |
73,2 |
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
44,0 |
47,9 |
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje |
11,9 |
16,0 |
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2) |
16,0 |
21,8 |
Čistý rostlinný olej z řepky |
38,5 |
40,0 |
Čistý rostlinný olej ze slunečnic |
32,7 |
34,3 |
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů |
35,2 |
36,9 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) |
56,4 |
65,5 |
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) |
38,5 |
40,3 |
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje |
2,0 |
2,2 |
(*1)
Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
(*2)
Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. |
E. ODHADOVANÉ ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ PALIVA A BIOKAPALINY, KTERÉ NEBYLY V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLY NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ
Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „eec“ podle definice v části C této přílohy, včetně emisí N2O (včetně štěpkování odpadního dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických dřevin)
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
1,8 |
1,8 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
3,3 |
3,3 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
8,2 |
8,2 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
3,3 |
3,3 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
8,2 |
8,2 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
3,1 |
3,1 |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
7,6 |
7,6 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
3,1 |
3,1 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
7,6 |
7,6 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,5 |
2,5 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,5 |
2,5 |
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,5 |
2,5 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,5 |
2,5 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
Rozložené standardizované hodnoty pro emise N2O z půdy (zahrnuté do rozložených standardních hodnot pro emise z pěstování v tabulce „eec“)
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
0 |
0 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
4,4 |
4,4 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
4,4 |
4,4 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
4,1 |
4,1 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
4,1 |
4,1 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep“ ve smyslu části C této přílohy
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
4,8 |
6,8 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0,1 |
0,1 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0,1 |
0,1 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0,1 |
0,1 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
0,1 |
0,1 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
0 |
0 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
0 |
0 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“ ve smyslu části C této přílohy
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
7,1 |
7,1 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
12,2 |
12,2 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
8,4 |
8,4 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
12,2 |
12,2 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
8,4 |
8,4 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
12,1 |
12,1 |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
8,6 |
8,6 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
12,1 |
12,1 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
8,6 |
8,6 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
7,7 |
7,7 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
7,9 |
7,9 |
DME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
7,7 |
7,7 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
7,9 |
7,9 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd“ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
1,6 |
1,6 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
1,2 |
1,2 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
1,2 |
1,2 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
1,2 |
1,2 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
1,2 |
1,2 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
2,0 |
2,0 |
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
2,0 |
2,0 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
2,0 |
2,0 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
2,0 |
2,0 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,0 |
2,0 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,0 |
2,0 |
DME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,0 |
2,0 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
2,0 |
2,0 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci
Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Etanol z pšeničné slámy |
13,7 |
15,7 |
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
15,6 |
15,6 |
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
16,7 |
16,7 |
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
15,6 |
15,6 |
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení |
16,7 |
16,7 |
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
15,2 |
15,2 |
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
16,2 |
16,2 |
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení |
15,2 |
15,2 |
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení |
16,2 |
16,2 |
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
10,2 |
10,2 |
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
10,4 |
10,4 |
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
10,2 |
10,2 |
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy |
10,4 |
10,4 |
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE |
Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
PŘÍLOHA VI
PRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PALIV Z BIOMASY A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV
A. Typizované a standardizované hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku ze změny ve využívání půdy
DŘEVNÍ ŠTĚPKA |
|||||
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
||
Teplo |
Elektřina |
Teplo |
Elektřina |
||
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví |
1 až 500 km |
93 % |
89 % |
91 % |
87 % |
500 až 2 500 km |
89 % |
84 % |
87 % |
81 % |
|
2 500 až 10 000 km |
82 % |
73 % |
78 % |
67 % |
|
Nad 10 000 km |
67 % |
51 % |
60 % |
41 % |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) |
2 500 až 10 000 km |
77 % |
65 % |
73 % |
60 % |
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) |
1 až 500 km |
89 % |
83 % |
87 % |
81 % |
500 až 2 500 km |
85 % |
78 % |
84 % |
76 % |
|
2 500 až 10 000 km |
78 % |
67 % |
74 % |
62 % |
|
Nad 10 000 km |
63 % |
45 % |
57 % |
35 % |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) |
1 až 500 km |
91 % |
87 % |
90 % |
85 % |
500 až 2 500 km |
88 % |
82 % |
86 % |
79 % |
|
2 500 až 10 000 km |
80 % |
70 % |
77 % |
65 % |
|
Nad 10 000 km |
65 % |
48 % |
59 % |
39 % |
|
Dřevní štěpka z kmenoviny |
1 až 500 km |
93 % |
89 % |
92 % |
88 % |
500 až 2 500 km |
90 % |
85 % |
88 % |
82 % |
|
2 500 až 10 000 km |
82 % |
73 % |
79 % |
68 % |
|
Nad 10 000 km |
67 % |
51 % |
61 % |
42 % |
|
Dřevní štěpka z průmyslových zbytků |
1 až 500 km |
94 % |
92 % |
93 % |
90 % |
500 až 2 500 km |
91 % |
87 % |
90 % |
85 % |
|
2 500 až 10 000 km |
83 % |
75 % |
80 % |
71 % |
|
Nad 10 000 km |
69 % |
54 % |
63 % |
44 % |
DŘEVĚNÉ PELETY (*1) |
||||||
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
|||
Teplo |
Elektřina |
Teplo |
Elektřina |
|||
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví |
Situace 1 |
1 až 500 km |
58 % |
37 % |
49 % |
24 % |
500 až 2 500 km |
58 % |
37 % |
49 % |
25 % |
||
2 500 až 10 000 km |
55 % |
34 % |
47 % |
21 % |
||
Nad 10 000 km |
50 % |
26 % |
40 % |
11 % |
||
Situace 2a |
1 až 500 km |
77 % |
66 % |
72 % |
59 % |
|
500 až 2 500 km |
77 % |
66 % |
72 % |
59 % |
||
2 500 až 10 000 km |
75 % |
62 % |
70 % |
55 % |
||
Nad 10 000 km |
69 % |
54 % |
63 % |
45 % |
||
Situace 3a |
1 až 500 km |
92 % |
88 % |
90 % |
85 % |
|
500 až 2 500 km |
92 % |
88 % |
90 % |
86 % |
||
2 500 až 10 000 km |
90 % |
85 % |
88 % |
81 % |
||
Nad 10 000 km |
84 % |
76 % |
81 % |
72 % |
||
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) |
Situace 1 |
2 500 až 10 000 km |
52 % |
28 % |
43 % |
15 % |
Situace 2a |
2 500 až 10 000 km |
70 % |
56 % |
66 % |
49 % |
|
Situace 3a |
2 500 až 10 000 km |
85 % |
78 % |
83 % |
75 % |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) |
Situace 1 |
1 až 500 km |
54 % |
32 % |
46 % |
20 % |
500 až 10 000 km |
52 % |
29 % |
44 % |
16 % |
||
Nad 10 000 km |
47 % |
21 % |
37 % |
7 % |
||
Situace 2a |
1 až 500 km |
73 % |
60 % |
69 % |
54 % |
|
500 až 10 000 km |
71 % |
57 % |
67 % |
50 % |
||
Nad 10 000 km |
66 % |
49 % |
60 % |
41 % |
||
Situace 3a |
1 až 500 km |
88 % |
82 % |
87 % |
81 % |
|
500 až 10 000 km |
86 % |
79 % |
84 % |
77 % |
||
Nad 10 000 km |
80 % |
71 % |
78 % |
67 % |
||
Dřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení) |
Situace 1 |
1 až 500 km |
56 % |
35 % |
48 % |
23 % |
500 až 10 000 km |
54 % |
32 % |
46 % |
20 % |
||
Nad 10 000 km |
49 % |
24 % |
40 % |
10 % |
||
Situace 2a |
1 až 500 km |
76 % |
64 % |
72 % |
58 % |
|
500 až 10 000 km |
74 % |
61 % |
69 % |
54 % |
||
Nad 10 000 km |
68 % |
53 % |
63 % |
45 % |
||
Situace 3a |
1 až 500 km |
91 % |
86 % |
90 % |
85 % |
|
500 až 10 000 km |
89 % |
83 % |
87 % |
81 % |
||
Nad 10 000 km |
83 % |
75 % |
81 % |
71 % |
||
Kmenovina |
Situace 1 |
1 až 500 km |
57 % |
37 % |
49 % |
24 % |
500 až 2 500 km |
58 % |
37 % |
49 % |
25 % |
||
2 500 až 10 000 km |
55 % |
34 % |
47 % |
21 % |
||
Nad 10 000 km |
50 % |
26 % |
40 % |
11 % |
||
Situace 2a |
1 až 500 km |
77 % |
66 % |
73 % |
60 % |
|
500 až 2 500 km |
77 % |
66 % |
73 % |
60 % |
||
2 500 až 10 000 km |
75 % |
63 % |
70 % |
56 % |
||
Nad 10 000 km |
70 % |
55 % |
64 % |
46 % |
||
Situace 3a |
1 až 500 km |
92 % |
88 % |
91 % |
86 % |
|
500 až 2 500 km |
92 % |
88 % |
91 % |
87 % |
||
2 500 až 10 000 km |
90 % |
85 % |
88 % |
83 % |
||
Nad 10 000 km |
84 % |
77 % |
82 % |
73 % |
||
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu |
Situace 1 |
1 až 500 km |
75 % |
62 % |
69 % |
55 % |
500 až 2 500 km |
75 % |
62 % |
70 % |
55 % |
||
2 500 až 10 000 km |
72 % |
59 % |
67 % |
51 % |
||
Nad 10 000 km |
67 % |
51 % |
61 % |
42 % |
||
Situace 2a |
1 až 500 km |
87 % |
80 % |
84 % |
76 % |
|
500 až 2 500 km |
87 % |
80 % |
84 % |
77 % |
||
2 500 až 10 000 km |
85 % |
77 % |
82 % |
73 % |
||
Nad 10 000 km |
79 % |
69 % |
75 % |
63 % |
||
Situace 3a |
1 až 500 km |
95 % |
93 % |
94 % |
91 % |
|
500 až 2 500 km |
95 % |
93 % |
94 % |
92 % |
||
2 500 až 10 000 km |
93 % |
90 % |
92 % |
88 % |
||
Nad 10 000 km |
88 % |
82 % |
85 % |
78 % |
||
(*1)
Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka, která je zásobována předsušenou štěpkou. |
ZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY |
|||||
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
||
Teplo |
Elektřina |
Teplo |
Elektřina |
||
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 (*1) |
1 až 500 km |
95 % |
92 % |
93 % |
90 % |
500 až 2 500 km |
89 % |
83 % |
86 % |
80 % |
|
2 500 až 10 000 km |
77 % |
66 % |
73 % |
60 % |
|
Nad 10 000 km |
57 % |
36 % |
48 % |
23 % |
|
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 (*2) |
1 až 500 km |
95 % |
92 % |
93 % |
90 % |
500 až 2 500 km |
93 % |
89 % |
92 % |
87 % |
|
2 500 až 10 000 km |
88 % |
82 % |
85 % |
78 % |
|
Nad 10 000 km |
78 % |
68 % |
74 % |
61 % |
|
Slámové pelety |
1 až 500 km |
88 % |
82 % |
85 % |
78 % |
500 až 10 000 km |
86 % |
79 % |
83 % |
74 % |
|
Nad 10 000 km |
80 % |
70 % |
76 % |
64 % |
|
Brikety z bagasy |
500 až 10 000 km |
93 % |
89 % |
91 % |
87 % |
Nad 10 000 km |
87 % |
81 % |
85 % |
77 % |
|
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) |
Nad 10 000 km |
20 % |
-18 % |
11 % |
- 33 % |
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) |
Nad 10 000 km |
46 % |
20 % |
42 % |
14 % |
(*1)
Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).
(*2)
Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). |
BIOPLYN NA ELEKTŘINU (*1) |
||||
Systém výroby bioplynu |
Technologické řešení |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
|
Vlhká mrva (1) |
Situace 1 |
Otevřený digestát (2) |
146 % |
94 % |
Uzavřený digestát (3) |
246 % |
240 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
136 % |
85 % |
|
Uzavřený digestát |
227 % |
219 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
142 % |
86 % |
|
Uzavřený digestát |
243 % |
235 % |
||
Celá rostlina kukuřice (4) |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
36 % |
21 % |
Uzavřený digestát |
59 % |
53 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
34 % |
18 % |
|
Uzavřený digestát |
55 % |
47 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
28 % |
10 % |
|
Uzavřený digestát |
52 % |
43 % |
||
Biologický odpad |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
47 % |
26 % |
Uzavřený digestát |
84 % |
78 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
43 % |
21 % |
|
Uzavřený digestát |
77 % |
68 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
38 % |
14 % |
|
Uzavřený digestát |
76 % |
66 % |
||
(*1)
Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).
(1)
Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná – 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
(2)
Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce.
(3)
Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů.
(4)
Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. |
BIOPLYN NA ELEKTŘINU – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE |
||||
Systém výroby bioplynu |
Technologické řešení |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
|
Mrva – kukuřice 80 % – 20 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
72 % |
45 % |
Uzavřený digestát |
120 % |
114 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
67 % |
40 % |
|
Uzavřený digestát |
111 % |
103 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
65 % |
35 % |
|
Uzavřený digestát |
114 % |
106 % |
||
Mrva – kukuřice 70 % – 30 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
60 % |
37 % |
Uzavřený digestát |
100 % |
94 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
57 % |
32 % |
|
Uzavřený digestát |
93 % |
85 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
53 % |
27 % |
|
Uzavřený digestát |
94 % |
85 % |
||
Mrva – kukuřice 60 % – 40 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
53 % |
32 % |
Uzavřený digestát |
88 % |
82 % |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
50 % |
28 % |
|
Uzavřený digestát |
82 % |
73 % |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
46 % |
22 % |
|
Uzavřený digestát |
81 % |
72 % |
BIOMETAN PRO PŘEPRAVU (*1) |
|||
Systém výroby biometanu |
Technologické řešení |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
Vlhká mrva |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
117 % |
72 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
133 % |
94 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
190 % |
179 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
206 % |
202 % |
|
Celá rostlina kukuřice |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
35 % |
17 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
51 % |
39 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
52 % |
41 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
68 % |
63 % |
|
Biologický odpad |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
43 % |
20 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
59 % |
42 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
70 % |
58 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
86 % |
80 % |
|
(*1)
Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ. |
BIOMETAN – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE (*1) |
|||
Systém výroby biometanu |
Technologické řešení |
Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota |
Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
Mrva – kukuřice 80 % – 20 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (1) |
62 % |
35 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů (2) |
78 % |
57 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
97 % |
86 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
113 % |
108 % |
|
Mrva – kukuřice 70 % – 30 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
53 % |
29 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
69 % |
51 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
83 % |
71 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
99 % |
94 % |
|
Mrva – kukuřice 60 % – 40 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
48 % |
25 % |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
64 % |
48 % |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
74 % |
62 % |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
90 % |
84 % |
|
(*1)
Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ.
(1)
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
(2)
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). |
B. METODIKA
1. Emise skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se vypočítají takto:
emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení se vypočítají z tohoto vzorce:
E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,
kde:
E |
= |
celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; |
eec |
= |
emise z těžby nebo pěstování surovin; |
el |
= |
anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; |
ep |
= |
emise ze zpracování; |
etd |
= |
emise z přepravy a distribuce; |
eu |
= |
emise z používání daného paliva; |
esca |
= |
úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; |
eccs |
= |
úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a |
eccr |
= |
úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. |
Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;
v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se typizované a standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů vypočítají z tohoto vzorce:
kde
E |
= |
emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů; |
Sn |
= |
podíl suroviny n na energetickém obsahu; |
En |
= |
emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*) |
kde
Pn |
= |
energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**); |
Wn |
= |
váhový faktor substrátu n, který je definován takto: |
kde
In |
= |
roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty] |
AMn |
= |
průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty] |
SMn |
= |
standardní vlhkost substrátu n (***). |
(*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.
(**) Pro výpočet typizovaných a standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:
(***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:
V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu vypočtou z tohoto vzorce:
kde
E |
= |
celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie; |
Sn |
= |
podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru; |
eec,n |
= |
emise z těžby nebo pěstování suroviny n; |
etd, suroviny,n |
= |
emise z přepravy suroviny n do reaktoru; |
el,n |
= |
anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n; |
esca |
= |
úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*); |
ep |
= |
emise ze zpracování; |
etd,produkt |
= |
emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu; |
eu |
= |
emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování; |
eccs |
= |
úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a |
eccr |
= |
úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. |
(*) Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.
emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, se vypočítají takto:
u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:
kde
ECh,el |
= |
celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; |
E |
= |
celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; |
ηel |
= |
elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; |
ηh |
= |
účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; |
v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
kde
ECh,el |
= |
celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; |
E |
= |
celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; |
ηel |
= |
elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; |
ηh |
= |
účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; |
Cel |
= |
podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1); |
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple). |
Účinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:
kde
Th |
= |
teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; |
T0 |
= |
teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). |
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. |
Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.
2. Emise skleníkových plynů z paliv z biomasy se vyjádří tímto způsobem:
emise skleníkových plynů z paliv biomasy E se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy, g CO2eq/MJ;
emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny), g CO2eq/MJ.
Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo je skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. ( 16 )
Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/ t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto ( 17 ):
kde
emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:
3. Úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy se vypočtou takto:
úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy:
ÚSPORY = (E F(t) – E B)/E F(t),
kde
EB |
= |
celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a |
EF(t) |
= |
celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu; |
úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy:
ÚSPORY = (ECF(h&c,el) – ECB(h&c,el))/ECF (h&c,el),
kde
ECB(h&c,el) |
= |
celkové emise z tepla nebo elektřiny; |
ECF(h&c,el) |
= |
celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu. |
4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:
5. Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 této směrnice nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.
Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.
6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství esca, jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů ( 18 ).
7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:
el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, ( 19 )
kde
el |
= |
anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ ( 20 ) a „trvalé kultury“ ( 21 ) se považují za jeden způsob využívání půdy; |
CSR |
= |
zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum; |
CSA |
= |
zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; |
P |
= |
produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a |
eB |
= |
bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8. |
8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a
je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.
Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).
9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.
10. V souladu s přílohou V částí C bodem 10 této směrnice slouží jako základ pro výpočet uhlíku rozhodnutí Komise 2010/335/EU ( 22 ), které stanoví pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě ve vztahu k této směrnici vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů – svazku 4, a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841.
11. Emise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.
Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.
12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.
13. Emise CO2 z použitého paliva, eu, se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.
14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.
15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.
16. Pokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:
kde
Th |
= |
teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; |
T0 |
= |
teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). |
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch |
= |
účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. |
Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.
Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;
„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.
17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.
18. Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.
►C1 V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. ◄ K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.
V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.
19. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.
V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.
V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.
V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.
C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY
Dřevěné brikety nebo pelety
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
||||||
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
||
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví |
1 až 500 km |
0,0 |
1,6 |
3,0 |
0,4 |
0,0 |
1,9 |
3,6 |
0,5 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
1,6 |
5,2 |
0,4 |
0,0 |
1,9 |
6,2 |
0,5 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
1,6 |
10,5 |
0,4 |
0,0 |
1,9 |
12,6 |
0,5 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
1,6 |
20,5 |
0,4 |
0,0 |
1,9 |
24,6 |
0,5 |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) |
2 500 až 10 000 km |
4,4 |
0,0 |
11,0 |
0,4 |
4,4 |
0,0 |
13,2 |
0,5 |
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) |
1 až 500 km |
3,9 |
0,0 |
3,5 |
0,4 |
3,9 |
0,0 |
4,2 |
0,5 |
500 až 2 500 km |
3,9 |
0,0 |
5,6 |
0,4 |
3,9 |
0,0 |
6,8 |
0,5 |
|
2 500 až 10 000 km |
3,9 |
0,0 |
11,0 |
0,4 |
3,9 |
0,0 |
13,2 |
0,5 |
|
Nad 10 000 km |
3,9 |
0,0 |
21,0 |
0,4 |
3,9 |
0,0 |
25,2 |
0,5 |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) |
1 až 500 km |
2,2 |
0,0 |
3,5 |
0,4 |
2,2 |
0,0 |
4,2 |
0,5 |
500 až 2 500 km |
2,2 |
0,0 |
5,6 |
0,4 |
2,2 |
0,0 |
6,8 |
0,5 |
|
2 500 až 10 000 km |
2,2 |
0,0 |
11,0 |
0,4 |
2,2 |
0,0 |
13,2 |
0,5 |
|
Nad 10 000 km |
2,2 |
0,0 |
21,0 |
0,4 |
2,2 |
0,0 |
25,2 |
0,5 |
|
Dřevní štěpka z kmenoviny |
1 až 500 km |
1,1 |
0,3 |
3,0 |
0,4 |
1,1 |
0,4 |
3,6 |
0,5 |
500 až 2 500 km |
1,1 |
0,3 |
5,2 |
0,4 |
1,1 |
0,4 |
6,2 |
0,5 |
|
2 500 až 10 000 km |
1,1 |
0,3 |
10,5 |
0,4 |
1,1 |
0,4 |
12,6 |
0,5 |
|
Nad 10 000 km |
1,1 |
0,3 |
20,5 |
0,4 |
1,1 |
0,4 |
24,6 |
0,5 |
|
Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu |
1 až 500 km |
0,0 |
0,3 |
3,0 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
3,6 |
0,5 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
0,3 |
5,2 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
6,2 |
0,5 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
0,3 |
10,5 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
12,6 |
0,5 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
0,3 |
20,5 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
24,6 |
0,5 |
Dřevěné brikety nebo pelety
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
||||||
|
|
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava a distribuce |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava a distribuce |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1) |
1 až 500 km |
0,0 |
25,8 |
2,9 |
0,3 |
0,0 |
30,9 |
3,5 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
25,8 |
2,8 |
0,3 |
0,0 |
30,9 |
3,3 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
25,8 |
4,3 |
0,3 |
0,0 |
30,9 |
5,2 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
25,8 |
7,9 |
0,3 |
0,0 |
30,9 |
9,5 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a) |
1 až 500 km |
0,0 |
12,5 |
3,0 |
0,3 |
0,0 |
15,0 |
3,6 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
12,5 |
2,9 |
0,3 |
0,0 |
15,0 |
3,5 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
12,5 |
4,4 |
0,3 |
0,0 |
15,0 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
12,5 |
8,1 |
0,3 |
0,0 |
15,0 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a) |
1 až 500 km |
0,0 |
2,4 |
3,0 |
0,3 |
0,0 |
2,8 |
3,6 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
2,4 |
2,9 |
0,3 |
0,0 |
2,8 |
3,5 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
2,4 |
4,4 |
0,3 |
0,0 |
2,8 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
2,4 |
8,2 |
0,3 |
0,0 |
2,8 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1) |
2 500 až 10 000 km |
3,9 |
24,5 |
4,3 |
0,3 |
3,9 |
29,4 |
5,2 |
0,3 |
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2) |
2 500 až 10 000 km |
5,0 |
10,6 |
4,4 |
0,3 |
5,0 |
12,7 |
5,3 |
0,3 |
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a) |
2 500 až 10 000 km |
5,3 |
0,3 |
4,4 |
0,3 |
5,3 |
0,4 |
5,3 |
0,3 |
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1) |
1 až 500 km |
3,4 |
24,5 |
2,9 |
0,3 |
3,4 |
29,4 |
3,5 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
3,4 |
24,5 |
4,3 |
0,3 |
3,4 |
29,4 |
5,2 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
3,4 |
24,5 |
7,9 |
0,3 |
3,4 |
29,4 |
9,5 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a) |
1 až 500 km |
4,4 |
10,6 |
3,0 |
0,3 |
4,4 |
12,7 |
3,6 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
4,4 |
10,6 |
4,4 |
0,3 |
4,4 |
12,7 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
4,4 |
10,6 |
8,1 |
0,3 |
4,4 |
12,7 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a) |
1 až 500 km |
4,6 |
0,3 |
3,0 |
0,3 |
4,6 |
0,4 |
3,6 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
4,6 |
0,3 |
4,4 |
0,3 |
4,6 |
0,4 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
4,6 |
0,3 |
8,2 |
0,3 |
4,6 |
0,4 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1) |
1 až 500 km |
2,0 |
24,5 |
2,9 |
0,3 |
2,0 |
29,4 |
3,5 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
2,0 |
24,5 |
4,3 |
0,3 |
2,0 |
29,4 |
5,2 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
2,0 |
24,5 |
7,9 |
0,3 |
2,0 |
29,4 |
9,5 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a) |
1 až 500 km |
2,5 |
10,6 |
3,0 |
0,3 |
2,5 |
12,7 |
3,6 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
2,5 |
10,6 |
4,4 |
0,3 |
2,5 |
12,7 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
2,5 |
10,6 |
8,1 |
0,3 |
2,5 |
12,7 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a) |
1 až 500 km |
2,6 |
0,3 |
3,0 |
0,3 |
2,6 |
0,4 |
3,6 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
2,6 |
0,3 |
4,4 |
0,3 |
2,6 |
0,4 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
2,6 |
0,3 |
8,2 |
0,3 |
2,6 |
0,4 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1) |
1 až 500 km |
1,1 |
24,8 |
2,9 |
0,3 |
1,1 |
29,8 |
3,5 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
1,1 |
24,8 |
2,8 |
0,3 |
1,1 |
29,8 |
3,3 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
1,1 |
24,8 |
4,3 |
0,3 |
1,1 |
29,8 |
5,2 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
1,1 |
24,8 |
7,9 |
0,3 |
1,1 |
29,8 |
9,5 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a) |
1 až 500 km |
1,4 |
11,0 |
3,0 |
0,3 |
1,4 |
13,2 |
3,6 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
1,4 |
11,0 |
2,9 |
0,3 |
1,4 |
13,2 |
3,5 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
1,4 |
11,0 |
4,4 |
0,3 |
1,4 |
13,2 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
1,4 |
11,0 |
8,1 |
0,3 |
1,4 |
13,2 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a) |
1 až 500 km |
1,4 |
0,8 |
3,0 |
0,3 |
1,4 |
0,9 |
3,6 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
1,4 |
0,8 |
2,9 |
0,3 |
1,4 |
0,9 |
3,5 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
1,4 |
0,8 |
4,4 |
0,3 |
1,4 |
0,9 |
5,3 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
1,4 |
0,8 |
8,2 |
0,3 |
1,4 |
0,9 |
9,8 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1) |
1 až 500 km |
0,0 |
14,3 |
2,8 |
0,3 |
0,0 |
17,2 |
3,3 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
14,3 |
2,7 |
0,3 |
0,0 |
17,2 |
3,2 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
14,3 |
4,2 |
0,3 |
0,0 |
17,2 |
5,0 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
14,3 |
7,7 |
0,3 |
0,0 |
17,2 |
9,2 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a) |
1 až 500 km |
0,0 |
6,0 |
2,8 |
0,3 |
0,0 |
7,2 |
3,4 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
6,0 |
2,7 |
0,3 |
0,0 |
7,2 |
3,3 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
6,0 |
4,2 |
0,3 |
0,0 |
7,2 |
5,1 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
6,0 |
7,8 |
0,3 |
0,0 |
7,2 |
9,3 |
0,3 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a) |
1 až 500 km |
0,0 |
0,2 |
2,8 |
0,3 |
0,0 |
0,3 |
3,4 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
0,2 |
2,7 |
0,3 |
0,0 |
0,3 |
3,3 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
0,2 |
4,2 |
0,3 |
0,0 |
0,3 |
5,1 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
0,2 |
7,8 |
0,3 |
0,0 |
0,3 |
9,3 |
0,3 |
Zemědělské postupy
Výroba paliva z biomasy Systém |
Přepravní vzdálenost |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
||||||
|
|
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava a distribuce |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Pěstování |
Zpracování |
Přeprava a distribuce |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 |
1 až 500 km |
0,0 |
0,9 |
2,6 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
3,1 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
0,9 |
6,5 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
7,8 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
0,9 |
14,2 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
17,0 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
0,9 |
28,3 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
34,0 |
0,3 |
|
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 |
1 až 500 km |
0,0 |
0,9 |
2,6 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
3,1 |
0,3 |
500 až 2 500 km |
0,0 |
0,9 |
3,6 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
4,4 |
0,3 |
|
2 500 až 10 000 km |
0,0 |
0,9 |
7,1 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
8,5 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
0,9 |
13,6 |
0,2 |
0,0 |
1,1 |
16,3 |
0,3 |
|
Slámové pelety |
1 až 500 km |
0,0 |
5,0 |
3,0 |
0,2 |
0,0 |
6,0 |
3,6 |
0,3 |
500 až 10 000 km |
0,0 |
5,0 |
4,6 |
0,2 |
0,0 |
6,0 |
5,5 |
0,3 |
|
Nad 10 000 km |
0,0 |
5,0 |
8,3 |
0,2 |
0,0 |
6,0 |
10,0 |
0,3 |
|
Brikety z bagasy |
500 až 10 000 km |
0,0 |
0,3 |
4,3 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
5,2 |
0,5 |
Nad 10 000 km |
0,0 |
0,3 |
8,0 |
0,4 |
0,0 |
0,4 |
9,5 |
0,5 |
|
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) |
Nad 10 000 km |
21,6 |
21,1 |
11,2 |
0,2 |
21,6 |
25,4 |
13,5 |
0,3 |
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) |
Nad 10 000 km |
21,6 |
3,5 |
11,2 |
0,2 |
21,6 |
4,2 |
13,5 |
0,3 |
Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny
Systém výroby paliva z biomasy |
Technologie |
TYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] |
STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] |
|||||||||
Pěstování |
Zpracování |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Přeprava |
Kredity na mrvu |
Pěstování |
Zpracování |
Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva |
Přeprava |
Kredity na mrvu |
|||
Vlhká mrva (1) |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
0,0 |
69,6 |
8,9 |
0,8 |
– 107,3 |
0,0 |
97,4 |
12,5 |
0,8 |
– 107,3 |
Uzavřený digestát |
0,0 |
0,0 |
8,9 |
0,8 |
– 97,6 |
0,0 |
0,0 |
12,5 |
0,8 |
– 97,6 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
0,0 |
74,1 |
8,9 |
0,8 |
– 107,3 |
0,0 |
103,7 |
12,5 |
0,8 |
– 107,3 |
|
Uzavřený digestát |
0,0 |
4,2 |
8,9 |
0,8 |
– 97,6 |
0,0 |
5,9 |
12,5 |
0,8 |
– 97,6 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
0,0 |
83,2 |
8,9 |
0,9 |
– 120,7 |
0,0 |
116,4 |
12,5 |
0,9 |
– 120,7 |
|
Uzavřený digestát |
0,0 |
4,6 |
8,9 |
0,8 |
– 108,5 |
0,0 |
6,4 |
12,5 |
0,8 |
– 108,5 |
||
Celá rostlina kukuřice (2) |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
15,6 |
13,5 |
8,9 |
0.0 (3) |
— |
15,6 |
18,9 |
12,5 |
0,0 |
— |
Uzavřený digestát |
15,2 |
0,0 |
8,9 |
0,0 |
— |
15,2 |
0,0 |
12,5 |
0,0 |
— |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
15,6 |
18,8 |
8,9 |
0,0 |
— |
15,6 |
26,3 |
12,5 |
0,0 |
— |
|
Uzavřený digestát |
15,2 |
5,2 |
8,9 |
0,0 |
— |
15,2 |
7,2 |
12,5 |
0,0 |
— |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
17,5 |
21,0 |
8,9 |
0,0 |
— |
17,5 |
29,3 |
12,5 |
0,0 |
— |
|
Uzavřený digestát |
17,1 |
5,7 |
8,9 |
0,0 |
— |
17,1 |
7,9 |
12,5 |
0,0 |
— |
||
Biologický odpad |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
0,0 |
21,8 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
30,6 |
12,5 |
0,5 |
— |
Uzavřený digestát |
0,0 |
0,0 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
0,0 |
12,5 |
0,5 |
— |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
0,0 |
27,9 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
39,0 |
12,5 |
0,5 |
— |
|
Uzavřený digestát |
0,0 |
5,9 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
8,3 |
12,5 |
0,5 |
— |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
0,0 |
31,2 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
43,7 |
12,5 |
0,5 |
— |
|
Uzavřený digestát |
0,0 |
6,5 |
8,9 |
0,5 |
— |
0,0 |
9,1 |
12,5 |
0,5 |
— |
||
(1)
Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
(2)
Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
(3)
Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu. |
Rozložené standardizované hodnoty pro biometan
Systém výroby biometanu |
Technologické řešení |
TYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] |
STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] |
|||||||||||
Pěstování |
Zpracování |
Úprava |
Přeprava |
Komprese na čerpací stanici |
Kredity na mrvu |
Pěstování |
Zpracování |
Úprava |
Přeprava |
Komprese na čerpací stanici |
Kredity na mrvu |
|||
Vlhká mrva |
Otevřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
0,0 |
84,2 |
19,5 |
1,0 |
3,3 |
– 124,4 |
0,0 |
117,9 |
27,3 |
1,0 |
4,6 |
– 124,4 |
Spalování odpadních plynů |
0,0 |
84,2 |
4,5 |
1,0 |
3,3 |
– 124,4 |
0,0 |
117,9 |
6,3 |
1,0 |
4,6 |
– 124,4 |
||
Uzavřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
0,0 |
3,2 |
19,5 |
0,9 |
3,3 |
– 111,9 |
0,0 |
4,4 |
27,3 |
0,9 |
4,6 |
– 111,9 |
|
Spalování odpadních plynů |
0,0 |
3,2 |
4,5 |
0,9 |
3,3 |
– 111,9 |
0,0 |
4,4 |
6,3 |
0,9 |
4,6 |
– 111,9 |
||
Celá rostlina kukuřice |
Otevřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
18,1 |
20,1 |
19,5 |
0,0 |
3,3 |
– |
18,1 |
28,1 |
27,3 |
0,0 |
4,6 |
– |
Spalování odpadních plynů |
18,1 |
20,1 |
4,5 |
0,0 |
3,3 |
– |
18,1 |
28,1 |
6,3 |
0,0 |
4,6 |
– |
||
Uzavřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
17,6 |
4,3 |
19,5 |
0,0 |
3,3 |
– |
17,6 |
6,0 |
27,3 |
0,0 |
4,6 |
– |
|
Spalování odpadních plynů |
17,6 |
4,3 |
4,5 |
0,0 |
3,3 |
– |
17,6 |
6,0 |
6,3 |
0,0 |
4,6 |
– |
||
Biologický odpad |
Otevřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
0,0 |
30,6 |
19,5 |
0,6 |
3,3 |
– |
0,0 |
42,8 |
27,3 |
0,6 |
4,6 |
– |
Spalování odpadních plynů |
0,0 |
30,6 |
4,5 |
0,6 |
3,3 |
– |
0,0 |
42,8 |
6,3 |
0,6 |
4,6 |
– |
||
Uzavřený digestát |
Bez spalování odpadních plynů |
0,0 |
5,1 |
19,5 |
0,5 |
3,3 |
– |
0,0 |
7,2 |
27,3 |
0,5 |
4,6 |
– |
|
Spalování odpadních plynů |
0,0 |
5,1 |
4,5 |
0,5 |
3,3 |
– |
0,0 |
7,2 |
6,3 |
0,5 |
4,6 |
– |
D. CELKOVÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví |
1 až 500 km |
5 |
6 |
500 až 2 500 km |
7 |
9 |
|
2 500 až 10 000 km |
12 |
15 |
|
Nad 10 000 km |
22 |
27 |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) |
2 500 až 10 000 km |
16 |
18 |
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) |
1 až 500 km |
8 |
9 |
500 až 2 500 km |
10 |
11 |
|
2 500 až 10 000 km |
15 |
18 |
|
Nad 10 000 km |
25 |
30 |
|
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) |
1 až 500 km |
6 |
7 |
500 až 2 500 km |
8 |
10 |
|
2 500 až 10 000 km |
14 |
16 |
|
Nad 10 000 km |
24 |
28 |
|
Dřevní štěpka z kmenoviny |
1 až 500 km |
5 |
6 |
500 až 2 500 km |
7 |
8 |
|
2 500 až 10 000 km |
12 |
15 |
|
Nad 10 000 km |
22 |
27 |
|
Dřevní štěpka z průmyslových zbytků |
1 až 500 km |
4 |
5 |
500 až 2 500 km |
6 |
7 |
|
2 500 až 10 000 km |
11 |
13 |
|
Nad 10 000 km |
21 |
25 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1) |
1 až 500 km |
29 |
35 |
500 až 2 500 km |
29 |
35 |
|
2 500 až 10 000 km |
30 |
36 |
|
Nad 10 000 km |
34 |
41 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a) |
1 až 500 km |
16 |
19 |
500 až 2 500 km |
16 |
19 |
|
2 500 až 10 000 km |
17 |
21 |
|
Nad 10 000 km |
21 |
25 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a) |
1 až 500 km |
6 |
7 |
500 až 2 500 km |
6 |
7 |
|
2 500 až 10 000 km |
7 |
8 |
|
Nad 10 000 km |
11 |
13 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1) |
2 500 až 10 000 km |
33 |
39 |
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a) |
2 500 až 10 000 km |
20 |
23 |
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a) |
2 500 až 10 000 km |
10 |
11 |
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1) |
1 až 500 km |
31 |
37 |
500 až 10 000 km |
32 |
38 |
|
Nad 10 000 km |
36 |
43 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a) |
1 až 500 km |
18 |
21 |
500 až 10 000 km |
20 |
23 |
|
Nad 10 000 km |
23 |
27 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a) |
1 až 500 km |
8 |
9 |
500 až 10 000 km |
10 |
11 |
|
Nad 10 000 km |
13 |
15 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1) |
1 až 500 km |
30 |
35 |
500 až 10 000 km |
31 |
37 |
|
Nad 10 000 km |
35 |
41 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a) |
1 až 500 km |
16 |
19 |
500 až 10 000 km |
18 |
21 |
|
Nad 10 000 km |
21 |
25 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a) |
1 až 500 km |
6 |
7 |
500 až 10 000 km |
8 |
9 |
|
Nad 10 000 km |
11 |
13 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1) |
1 až 500 km |
29 |
35 |
500 až 2 500 km |
29 |
34 |
|
2 500 až 10 000 km |
30 |
36 |
|
Nad 10 000 km |
34 |
41 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a) |
1 až 500 km |
16 |
18 |
500 až 2 500 km |
15 |
18 |
|
2 500 až 10 000 km |
17 |
20 |
|
Nad 10 000 km |
21 |
25 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a) |
1 až 500 km |
5 |
6 |
500 až 2 500 km |
5 |
6 |
|
2 500 až 10 000 km |
7 |
8 |
|
Nad 10 000 km |
11 |
12 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1) |
1 až 500 km |
17 |
21 |
500 až 2 500 km |
17 |
21 |
|
2 500 až 10 000 km |
19 |
23 |
|
Nad 10 000 km |
22 |
27 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a) |
1 až 500 km |
9 |
11 |
500 až 2 500 km |
9 |
11 |
|
2 500 až 10 000 km |
10 |
13 |
|
Nad 10 000 km |
14 |
17 |
|
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a) |
1 až 500 km |
3 |
4 |
500 až 2 500 km |
3 |
4 |
|
2 500 až 10 000 km |
5 |
6 |
|
Nad 10 000 km |
8 |
10 |
Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.
Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.
Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.
Systém výroby paliva z biomasy |
Přepravní vzdálenost |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 (1) |
1 až 500 km |
4 |
4 |
500 až 2 500 km |
8 |
9 |
|
2 500 až 10 000 km |
15 |
18 |
|
Nad 10 000 km |
29 |
35 |
|
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 (2) |
1 až 500 km |
4 |
4 |
500 až 2 500 km |
5 |
6 |
|
2 500 až 10 000 km |
8 |
10 |
|
Nad 10 000 km |
15 |
18 |
|
Slámové pelety |
1 až 500 km |
8 |
10 |
500 až 10 000 km |
10 |
12 |
|
Nad 10 000 km |
14 |
16 |
|
Brikety z bagasy |
500 až 10 000 km |
5 |
6 |
Nad 10 000 km |
9 |
10 |
|
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) |
Nad 10 000 km |
54 |
61 |
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) |
Nad 10 000 km |
37 |
40 |
(1)
Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).
(2)
Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). |
Typizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu
Systém výroby bioplynu |
Technologické řešení |
Typizovaná hodnota |
Standardizovaná hodnota |
|
Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ) |
|||
Bioplyn na elektřinu z vlhké mrvy |
Situace 1 |
Otevřený digestát (1) |
– 28 |
3 |
Uzavřený digestát (2) |
– 88 |
– 84 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
– 23 |
10 |
|
Uzavřený digestát |
– 84 |
– 78 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
– 28 |
9 |
|
Uzavřený digestát |
– 94 |
– 89 |
||
Bioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřice |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
38 |
47 |
Uzavřený digestát |
24 |
28 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
43 |
54 |
|
Uzavřený digestát |
29 |
35 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
47 |
59 |
|
Uzavřený digestát |
32 |
38 |
||
Bioplyn na elektřinu z biologického odpadu |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
31 |
44 |
Uzavřený digestát |
9 |
13 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
37 |
52 |
|
Uzavřený digestát |
15 |
21 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
41 |
57 |
|
Uzavřený digestát |
16 |
22 |
||
(1)
Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4 / MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4 / MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4 / MJ bioplynu u biologického odpadu.
(2)
Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. |
Typizované a standardizované hodnoty pro biometan
Systém výroby biometanu |
Technologické řešení |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Biometan z vlhké mrvy |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (1) |
-20 |
22 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů (2) |
-35 |
1 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
-88 |
-79 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
-103 |
-100 |
|
Biometan z celé rostliny kukuřice |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
58 |
73 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
43 |
52 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
41 |
51 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
26 |
30 |
|
Biometan z biologického odpadu |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
51 |
71 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
36 |
50 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
25 |
35 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
10 |
14 |
|
(1)
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4 / MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
(2)
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). |
Typizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
Systém výroby bioplynu |
Technologické řešení |
Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
|
Mrva – kukuřice 80 % – 20 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
17 |
33 |
Uzavřený digestát |
– 12 |
– 9 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
22 |
40 |
|
Uzavřený digestát |
– 7 |
– 2 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
23 |
43 |
|
Uzavřený digestát |
– 9 |
– 4 |
||
Mrva – kukuřice 70 % – 30 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
24 |
37 |
Uzavřený digestát |
0 |
3 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
29 |
45 |
|
Uzavřený digestát |
4 |
10 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
31 |
48 |
|
Uzavřený digestát |
4 |
10 |
||
Mrva – kukuřice 60 % – 40 % |
Situace 1 |
Otevřený digestát |
28 |
40 |
Uzavřený digestát |
7 |
11 |
||
Situace 2 |
Otevřený digestát |
33 |
47 |
|
Uzavřený digestát |
12 |
18 |
||
Situace 3 |
Otevřený digestát |
36 |
52 |
|
Uzavřený digestát |
12 |
18 |
Poznámky
Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.
Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.
Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).
Typizované a standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
Systém výroby biometanu |
Technologické řešení |
Typizovaná hodnota |
Standardizovaná hodnota |
(g CO2eq/MJ) |
(g CO2eq/MJ) |
||
Mrva – kukuřice 80 % – 20 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
32 |
57 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
17 |
36 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
– 1 |
9 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
– 16 |
– 12 |
|
Mrva – kukuřice 70 % – 30 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
41 |
62 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
26 |
41 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
13 |
22 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
– 2 |
1 |
|
Mrva – kukuřice 60 % – 40 % |
Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
46 |
66 |
Otevřený digestát, spalování odpadních plynů |
31 |
45 |
|
Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů |
22 |
31 |
|
Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů |
7 |
10 |
V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst k typizovaným hodnotám hodnotu 3,3 g CO2eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.
PŘÍLOHA VII
ZAPOČTENÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VYUŽITÉ PRO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
ČÁST A: ZAPOČTENÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ Z TEPELNÝCH ČERPADEL VYUŽITÉ PRO VYTÁPĚNÍ
Podíl aerotermální, geotermální nebo hydrotermální energie využité tepelnými čerpadly, jež se považuje za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, ERES, se vypočítá podle tohoto vzorce:
ERES = Qusable * (1 – 1/SPF)
kde
— |
Qusable |
= |
odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η, |
— |
SPF |
= |
odhadovaný průměrný sezónní výkonnostní faktor u těchto tepelných čerpadel, |
— |
η |
= |
poměr mezi celkovou hrubou výrobou elektřiny a primární spotřebou energie pro výrobu elektřiny, a vypočítá se jako průměr EU založený na údajích Eurostatu. |
ČÁST B: ZAPOČTENÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VYUŽITÉ PRO CHLAZENÍ
1. Definice
Pro účely výpočtu energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení se rozumí:
„chlazením“ odebírání tepla z uzavřeného nebo vnitřního prostoru (komfortní aplikace) nebo z procesu za účelem snížení teploty v prostoru nebo teploty procesu na stanovenou hodnotu (požadovaná hodnota nastavení), popřípadě k jejímu udržení na této hodnotě; u systémů chlazení je odebírané teplo odváděno a následně absorbováno okolním vzduchem, okolní vodou nebo půdou tam, kde prostředí (vzduch, půda a voda) poskytuje jímky pro odebrané teplo a funguje tak jako zdroj chladu;
„systémem chlazení“ sestava komponent zahrnující systém pro odběr tepla, jedno nebo několik chladicích zařízení a systém odvodu tepla, která je v případě aktivního chlazení doplněná chladicím médiem ve formě tekutiny. Společně vytvářejí specifikovaný přenos tepla a tím zajišťují požadovanou teplotu
pro účely chlazení prostoru může být jako systém chlazení použit buď systém volného chlazení, nebo systém chlazení se zabudovaným zdrojem chlazení, u něhož chlazení představuje jednu z primárních funkcí;
pro účely chlazení procesu je v systému chlazení zabudován zdroj chlazení, u něhož chlazení představuje jednu z primárních funkcí;
„volným chlazením“ systém chlazení, který k odvádění tepla z prostoru nebo procesu určených k chlazení využívá přírodní zdroj chladu prostřednictvím dopravování média (médií) pomocí čerpadla (čerpadel) a/nebo ventilátoru (ventilátorů) a který nevyžaduje použití zdroje chlazení;
„zdrojem chlazení“ část systému chlazení, která generuje teplotní rozdíl umožňující odebírání tepla z prostoru nebo procesu, které se mají ochladit, a to pomocí parního kompresního cyklu, sorpčního cyklu nebo jiného termodynamického cyklu poháněného energií.
„aktivním chlazením“ odvod tepla z prostoru nebo procesu, pro který je za účelem splnění požadavku na chlazení zapotřebí určitý energetický příkon a který se používá v případě, kdy je energetický tok z přírodního prostředí nedostupný nebo nedostatečný. Může probíhat se zdrojem chlazení i bez něj;
„pasivním chlazením“ odvod tepla přirozeným energetickým tokem prostřednictvím vedení, proudění, sálání nebo výměny hmoty bez potřeby pohybu chladicího média za účelem odebrání a odvodu tepla nebo vytvoření nižší teploty pomocí zdroje chlazení, včetně snížení potřeby na chlazení prostřednictvím konstrukčních prvků budov, například izolací budov, zelenou střechou, vegetační stěnou, zastíněním nebo zvýšením hmotnosti budovy, a dále větráním či využíváním komfortních ventilátorů;
„větráním“ přirozený nebo nucený pohyb vzduchu za účelem přivedení okolního vzduchu do prostoru s cílem zajistit vhodnou kvalitu vnitřního vzduchu, včetně teploty;
„komfortním ventilátorem“ výrobek, který zahrnuje sestavu ventilátoru a elektromotoru pro rozpohybování vzduchu a zajišťování pohodlí v letním období prostřednictvím zvýšení rychlosti proudění vzduchu okolo lidského těla, které navodí pocit chladu;
„množstvím obnovitelné energie pro chlazení“ dodávka chlazení, která byla vyrobena se specifikovanou energetickou účinností vyjádřenou sezónním výkonnostním faktorem vypočítaným v primární energii;
„tepelnou jímkou“ nebo „zdrojem chladu“ vnější přírodní jímka, do které se přenáší teplo odebrané z prostoru nebo procesu; může se jednat o okolní vzduch nebo okolní vodu ve formě přírodních nebo umělých vodních těles a geotermálních útvarů pod zemským povrchem;
„systémem odběru tepla“ zařízení, odstraňující teplo z prostoru nebo procesu, který se má chladit, např. výparník v rámci parního kompresního cyklu;
„chladicím zařízením“ zařízení určené k provádění aktivního chlazení;
„systémem odvodu tepla“ zařízení, kde dochází ke konečnému přenosu tepla z chladicího média do tepelné jímky, jako je např. vzduchem chlazený kondenzátor v rámci vzduchem chlazeného parního kompresního cyklu;
„energetickým příkonem“ energie potřebná k dopravení tekutiny (volné chlazení) nebo energie potřebná k dopravení tekutiny a pohonu zdroje chlazení (aktivní chlazení prostřednictvím zdroje chlazení);
„dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě ochlazených tekutin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby skrze síť pro více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;
„primárním sezónním výkonnostním faktorem“ metrika účinnosti přeměny primární energie systému chlazení;
„ekvivalentním počtem hodin plného zatížení“ počet hodin, po které systém chlazení pracuje pod plným zatížením, aby vyrobil množství chlazení, které ve skutečnosti vyrobí za rok, ale při měnícím se zatížení;
„chladícími denostupni“ klimatické hodnoty vypočítané ze základní hodnoty 18 °C, která se použije jako vstupní hodnota pro stanovení počtu ekvivalentních hodin plného zatížení.
2. Oblast působnosti
Při výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité k chlazení musí členské státy započítávat aktivní chlazení, včetně dálkového chlazení, bez ohledu na to, zda se jedná o volné chlazení, nebo zda se používá zdroj chlazení.
Členské státy nezapočítávají:
pasivní chlazení, přestože tam, kde se jako teplonosné médium pro chlazení používá ventilační vzduch, je součástí výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení související dodávka chlazení, která může být dodána buď prostřednictvím zdroje chlazení, nebo systému volného chlazení;
tyto technologie nebo procesy chlazení:
chlazení v dopravních prostředcích ( 23 ),
systémy chlazení, jejichž primární funkcí je výroba nebo uchovávání rychle se kazících materiálů při stanovených teplotách (chlazení a mrazení),
systémy chlazení s nastavenými hodnotami teploty pro chlazení prostoru nebo procesu, které jsou nižší než 2 °C,
systémy chlazení s nastavenými hodnotami teploty pro chlazení prostoru nebo procesu, které jsou vyšší než 30 °C,
chlazení odpadního tepla vznikajícího při výrobě energie, v průmyslových procesech a terciárním sektoru (odpadní teplo) ( 24 );
energii použitou k chlazení v elektrárnách; při výrobě cementu, železa a oceli; v čistírnách odpadních vod; v zařízeních informačních technologií (např. datová centra); v zařízeních pro přenos a distribuci energie a v rámci dopravních infrastruktur.
Členské státy mohou z výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení vyloučit více kategorií systémů chlazení, aby v konkrétních zeměpisných oblastech zachovaly přírodní zdroje chlazení z důvodů ochrany životního prostředí. Příkladem je ochrana řek nebo jezer před rizikem přehřívání.
3. Metodika započítávání energie z obnovitelných zdrojů pro INDIVIDUÁLNÍ a dálkové chlazení
Pouze systémy chlazení, které při provozu překračují minimální požadovanou hodnotou účinnosti vyjádřenou primárním sezónním výkonnostním faktorem (SPFp) uvedenou v oddíle 3.2 druhém odstavci se považují za systémy vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů.
3.1. Množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení
Množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení (ERES-C) se vypočítá z tohoto vzorce:
kde:
je množství tepla uvolněného do okolního vzduchu, okolní vody nebo půdy prostřednictvím systému chlazení ( 25 ),
EINPUT je spotřeba energie systému chlazení, včetně spotřeby energie pomocných systémů pro měřené systémy, např. dálkového chlazení,
je energie využitá pro chlazení dodaná systémem chlazení ( 26 ),
je na úrovni systému chlazení definován jako podíl dodávky chlazení, který lze považovat za chlazení z obnovitelných zdrojů podle požadavků SPF, vyjádřený v procentech. Faktor SPF se stanovuje bez započtení distribučních ztrát. Pro dálkové chlazení to znamená, že se SPF stanoví pro každý zdroj chlazení nebo na úrovni systému volného chlazení. Pro systémy chlazení, kde lze použít standardní SPF, se koeficienty F(1) a F(2) podle nařízení Komise (EU) 2016/2281 ( 27 ) a souvisejícího sdělení Komise ( 28 ) nepoužívají jako korekční faktory.
U chlazení poháněného 100 % energie z obnovitelných zdrojů (absorpce a adsorpce) by získané chlazení mělo být považováno za plně obnovitelné.
Výpočetní kroky potřebné pro a jsou vysvětleny v oddílech 3.2–3.4.
3.2. Výpočet podílu sezónního výkonnostního faktoru, který se považuje za energii z obnovitelných zdrojů –
SSPF je podíl dodávky chlazení, který lze započítat jako pocházející z obnovitelných zdrojů, se zvyšuje spolu se zvyšováním hodnot SPFp. Faktor SPFp ( 29 ) je definován tak, jak je popsáno v nařízení Komise (EU) 2016/2281 a nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ( 30 ), s výjimkou toho, že standardní faktor primární energie pro elektřinu byl ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (ve znění směrnice (EU) 2018/2002) aktualizován na 2,1 ( 31 ). Musí být použity mezní podmínky z normy EN14511.
Minimální požadavek na účinnost systému chlazení vyjádřený primárním sezónním výkonnostním faktorem musí být alespoň 1,4 (SPFpLOW ). Aby bylo dosaženo 100 %, minimální požadavek na účinnost systému chlazení musí být alespoň 6 (SPFpHIGH ). Pro všechny ostatní systémy chlazení se použije tento výpočet:
SPFp je účinnost systému chlazení vyjádřená jako primární sezónní výkonnostní faktor,
je minimální hodnota primárního sezónního výkonnostního faktoru a zakládá se na účinnosti standardních systémů chlazení (minimální požadavky na ekodesign),
je horní práh pro hodnotu primárního sezónního výkonnostního faktoru vyjádřenou v primární energii a zakládá se na osvědčených postupech pro volné chlazení používané u dálkového chlazení ( 32 ).
3.3. Výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení pomocí standardního a naměřeného SPFp
Standardní a měřený faktor SPF
Standardizované hodnoty SPF jsou k dispozici pro zdroje chlazení, které používají parní kompresní cyklus a jsou poháněné elektromotorem nebo spalovacím motorem, na základě požadavků na ekodesign uvedených v nařízení (EU) č. 206/2012 a (EU) 2016/2281. Pro tyto zdroje chlazení jsou k dispozici hodnoty až do 2 MW pro komfortní chlazení a až 1,5 MW pro chlazení procesů. Pro jiné technologie a výkonové rozsahy nejsou standardní hodnoty k dispozici. Pokud jde o dálkové chlazení, standardní hodnoty k dispozici nejsou, nicméně měření se používají a jsou k dispozici; ta umožňují vypočítat hodnoty SPF alespoň na roční bázi.
Pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení lze použít standardní hodnoty SPF, pokud jsou k dispozici. Pokud standardní hodnoty nejsou k dispozici nebo pokud je měření běžnou praxí, použijí se naměřené hodnoty SPF rozdělené na základě prahových hodnot pro chladicí výkon. Pro zdroje chlazení s chladicím výkonem nižším než 1,5 MW lze použít standardní SPF, zatímco naměřený SPF se použije pro dálkové chlazení, pro zdroje chlazení s chladicím výkonem vyšším než nebo rovným 1,5 MW a zdroje chlazení, pro které nejsou k dispozici standardní hodnoty.
Kromě toho musí být pro všechny systémy chlazení bez standardního SPF, které zahrnují všechna řešení pro volné chlazení a tepelně aktivované zdroje chlazení, stanoven naměřený SPF, aby bylo možné využít metodiku výpočtu množství energie chlazení z obnovitelných zdrojů.
Definice standardních hodnot SPF
Hodnoty SPF jsou vyjádřeny jako primární energetická účinnost vypočtená pomocí faktorů primární energie podle nařízení (EU) 2016/2281 za účelem stanovení účinnosti chlazení prostoru pro různé typy zdrojů chlazení ( 33 ). Faktor primární energie v nařízení (EU) 2016/2281 se vypočítá jako 1/η, kde η je průměrný poměr celkové hrubé výroby elektřiny ke spotřebě primární energie pro výrobu elektřiny v celé EU. Se změnou standardního faktoru primární energie pro elektřinu, nazývaného koeficient v bodě 1) přílohy směrnice (EU) 2018/2002, kterou se mění poznámka pod čarou 3 v příloze IV směrnice 2012/27/EU, se při výpočtu hodnot SPF faktor primární energie 2,5 v nařízení (EU) 2016/2281 nahrazuje hodnotou 2,1.
Použijí-li se pro pohon zdroje chlazení nosiče primární energie, např. teplo nebo plyn jako energetický příkon, je standardní faktor primární energie (1/η) roven 1, což odráží nedostatečnou přeměnu energie η = 1.
Standardní provozní podmínky a další parametry potřebné pro stanovení SPF jsou definovány v nařízení (EU) 2016/2281 a nařízení (EU) č. 206/2012 v závislosti na kategorii zdroje chlazení. Mezní podmínky jsou podmínky definované v normě EN14511.
Pro reverzibilní zdroje chlazení (reverzibilní tepelná čerpadla), které jsou vyloučeny z oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/2281 vzhledem k tomu, že se na jejich topnou funkci vztahuje nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ( 34 ), pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, se použije stejný výpočet SPF, který je definován pro podobné nereverzibilní zdroje chlazení v nařízení (EU) 2016/2281.
Například pro zdroje chlazení, které používají parní kompresní cyklus a jsou poháněné elektromotorem, se SPFp stanoví následovně (index p se používá k objasnění, že SPF je definován z hlediska primární energie):
kde:
F(1) a F(2) jsou opravné faktory podle nařízení (EU) 2016/2281 a souvisejícího sdělení Komise. Tyto koeficienty se v nařízení (EU) 2016/2281 nevztahují na chlazení procesu, neboť se přímo používají metriky SEPR v konečné energii. Pokud nejsou k dispozici upravené hodnoty, použijí se pro převod SEPR stejné hodnoty jako pro převod SEER.
Mezní podmínky SPF
Pro stanovení SPF zdroje chlazení se použijí mezní podmínky SPF definované v nařízení (EU) 2016/2281 a nařízení (EU) č. 206/2012. V případě zdrojů chlazení voda-vzduch a voda-voda je energetický příkon potřebný pro zpřístupnění zdroje chladu zahrnut prostřednictvím korekčního faktoru F(2). Mezní podmínky SPF jsou znázorněny na obrázku 1. Tyto mezní podmínky platí pro všechny systémy chlazení, jak pro systémy volného chlazení, tak pro systémy se zdroji chlazení.
Tyto mezní podmínky jsou podobné podmínkám pro tepelná čerpadla (používaná v režimu vytápění) uvedeným v rozhodnutí Komise 2013/114/EU ( 36 ). Rozdíl je v tom, že u tepelných čerpadel se pro vyhodnocení faktoru SPF nebere v úvahu spotřeba elektrické energie odpovídající pomocnému příkonu (stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru). Nicméně stejně jako v případě chlazení budou použity jak standardní hodnoty SPF, tak měřené hodnoty SPF, a vzhledem ke skutečnosti, že u měřeného faktoru SPF se zohledňuje pomocný příkon, je třeba v obou situacích pomocný příkon zahrnout.
U dálkového chlazení se do odhadu faktoru SPF nezahrnují ztráty chladu v distribuci a spotřeba elektrické energie distribučního čerpadla mezi chladírnou a odběratelskou rozvodnou.
V případě systémů vzduchového chlazení, které zajišťují i ventilační funkci, se dodávka chlazení vlivem proudění ventilačního vzduchu nezapočítává. Výkon ventilátoru potřebný pro větrání se také odečte úměrně k poměru průtoku ventilačního vzduchu k průtoku chladicího vzduchu.
.tifObrázek 1 Ilustrace mezních podmínek SPF pro zdroj chlazení používající standardní SPF a dálkové chlazení (a další velké systémy chlazení používající měřený SPF), kde EINPUT_AUX představuje energetický příkon do ventilátoru a/nebo čerpadla a EINPUT_CG představuje energetický příkon do zdroje chlazení
V případě systémů vzduchového chlazení s vnitřní rekuperací chladu se dodávka chlazení v důsledku rekuperace chladu nezapočítává. Výkon ventilátoru potřebný pro rekuperaci chladu zajišťovanou výměníkem tepla se odečítá úměrně k poměru tlakových ztrát způsobených výměníkem tepla s rekuperací chladu k celkovým tlakovým ztrátám systému vzduchového chlazení.
3.4. Výpočet pomocí standardních hodnot
Zjednodušenou metodu lze použít pro jednotlivé systémy chlazení s výkonem nižším než 1,5 MW, pro které je pro účely odhadu celkové dodané energie pro chlazení k dispozici standardní hodnota SPF.
Podle zjednodušené metody se energie využitá pro chlazení dodaná systémem chlazení (QCsupply označuje jmenovitý chladicí výkon (Pc ) násobí počtem ekvivalentních hodin plného zatížení (EFLH). Pro celou zemi lze použít jednu hodnotu chladicích denostupňů (CDD), popřípadě lze pro různé klimatické zóny použít různé hodnoty, a to za předpokladu, že pro tyto klimatické zóny jsou k dispozici údaje o jmenovitém výkonu a hodnoty SPF.
K výpočtu EFLH lze použít následující standardní metody:
kde:
τs je faktor aktivity, do kterého se započítává provozní doba konkrétních procesů (např. po celý rok τs = 1, nikoli o víkendech τs = 5/7). Není k dispozici žádná standardní hodnota.
3.4.1. Výpočet pomocí naměřených hodnot
U systémů, pro které nejsou k dispozici žádné standardní hodnoty, stejně jako v případě systémů chlazení s výkonem vyšším než 1,5 MW a systémů dálkového chlazení, se musí vypočítat množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení, a to na základě následujících měření:
Měřený energetický příkon: Naměřený energetický vstup zahrnuje všechny zdroje energie pro chladicí systém, včetně jakéhokoli zdroje chlazení, tj. elektřiny, plynu, tepla atd. Zahrnuje také pomocná čerpadla a ventilátory používané v systému chlazení, ale nikoli pro účely distribuce chlazení do budovy nebo procesu. V případě chlazení vzduchem s ventilační funkcí se do energetického příkonu systému chlazení započítává pouze přídavný energetický příkon z důvodu chlazení.
Měření dodávky energie využité pro chlazení: Dodávka energie využitá pro chlazení se měří jako výstup ze systému chlazení a odečítají se od ní veškeré ztráty chladem za účelem odhadu čisté dodávky energie využité pro chlazení do budovy nebo procesu, který představuje konečného uživatele chlazení. Ztráty chladu zahrnují ztráty v systému dálkového chlazení a v distribuční soustavě pro rozvod chlazení v budově nebo průmyslovém areálu. V případě chlazení vzduchem s ventilační funkcí musí být dodávka energie určené pro chlazení očištěna od vlivu přívodu čerstvého vzduchu pro účely větrání.
Měření je třeba provádět pro konkrétní rok, který má být vykázán, tj. souhrn veškerého energetického příkonu a veškerých dodávek energie pro chlazení za celý rok.
3.4.2. Dálkové chlazení: dodatečné požadavky
U systémů dálkového chlazení se při stanovování čisté dodávky chlazení započítává čistá dodávka chlazení na úrovni zákazníka, která se označuje jako QC_Supply_net . Tepelné ztráty, ke kterým dochází v distribuční síti (Qc_LOSS ) se odečítají od hrubé dodávky chlazení (Qc_Supply_gross ) následovně:
QC_Supply_net = Qc_Supply_gross- - Qc_LOSS
3.4.2.1.
Systémy dálkového chlazení lze rozdělit na subsystémy, které obsahují alespoň jeden zdroj chlazení nebo systém volného chlazení. To vyžaduje měření dodávky energie využité pro chlazení a energetického příkonu pro každý subsystém, jakožto i rozdělení ztrát chladu pro každý subsystém takto:
3.4.2.2.
Při rozdělování systému chlazení na subsystémy se pomocná zařízení (např. ovládání, čerpadla a ventilátory) zdroje (zdrojů) chlazení a/nebo systému (systémů) volného chlazení zahrnou do stejného subsystému (stejných subsystémů). Pomocná energie příslušící rozvodu chlazení uvnitř budovy, např. pomocná čerpadla a koncové jednotky (např. ventilátorové konvektory, ventilátory vzduchotechnických jednotek) se nezapočítává.
U pomocných zařízení, která nelze přiřadit ke konkrétnímu subsystému, například k čerpadlům v síti dálkového chlazení, která dodávají energii určenou pro chlazení prostřednictvím všech zdrojů chlazení, se jejich spotřeba primární energie přiřadí ke každému subsystému chlazení úměrně k energii využité pro chlazení dodané zdroji chlazení a/nebo systémy volného chlazení každého subsystému stejně jako se ztrátami chladu v síti takto:
kde:
EINPUT_AUX1_i je spotřeba pomocné energie subsystému „i“,
EINPUT_AUX12 je spotřeba pomocné energie celého systému chlazení, kterou nelze přiřadit ke konkrétnímu subsystému chlazení.
3.5. Výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení k získání celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů a podílu energie z obnovitelných zdrojů využité pro vytápění a chlazení
Pro výpočet celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů se množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení přičte jak k čitateli „hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů“, tak ke jmenovateli „hrubá konečná spotřeba energie“.
Pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů využité pro vytápění a chlazení se podílové množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení přičte jak k čitateli „hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů využitá pro vytápění a chlazení“, tak ke jmenovateli „hrubá konečná spotřeba energie využitá pro vytápění a chlazení“.
3.6. Pokyny k vypracování přesnějších metodik a výpočtů
Počítá se s tím (a doporučuje se), že členské státy provedou své vlastní odhady SPF i EFLH. Veškeré takové vnitrostátní/regionální přístupy by měly být založeny na přesných předpokladech, reprezentativních vzorcích dostatečné velikosti, což povede k výrazně lepšímu odhadu energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s odhadem získaným pomocí metodiky stanovené v tomto aktu v přenesené pravomoci. Tyto zdokonalené metodiky mohou být založeny na podrobném výpočtu na základě technických údajů, zohledňujícím, kromě dalších faktorů, rok montáže, kvalitu instalace, typ kompresoru a velikost stroje, provozní režim, systém rozvodu energie, stupnici zdrojů a regionální klima. Členské státy, které využívají alternativní metodiky a/nebo hodnoty, je předloží Komisi spolu se zprávou popisující použitou metodiku a údaje. Komise v případě potřeby uvedené dokumenty přeloží a zveřejní je na své platformě pro transparentnost.
PŘÍLOHA VIII
ČÁST A. PŘEDBĚŽNÉ ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY U SUROVIN PRO VÝROBU BIOPALIV, BIOKAPALIN A PALIV Z BIOMASY (g CO2eq/MJ) ( 37 )
Skupina surovin |
Průměr (1) |
Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (2) |
Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob |
12 |
8 až 16 |
Cukry |
13 |
4 až 17 |
Olejniny |
55 |
33 až 66 |
(1)
Uvedené průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot surovin.
(2)
Uvedené rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a devadesátého pátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 g CO2eq/MJ). Devadesátý pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 g CO2eq/MJ). |
ČÁST B. BIOPALIVA, BIOKAPALINY A PALIVA Z BIOMASY, U NICHŽ SE ODHADOVANÉ EMISE VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY POVAŽUJÍ ZA NULOVÉ
U biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z následujících kategorií surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:
suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;
suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC – lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy – na zemědělskou půdu nebo na trvalé kultury ( 38 ). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle přílohy V části C bodu 7.
PŘÍLOHA IX
Část A. Suroviny pro výrobu bioplynu pro dopravu a pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k minimálním podílům uvedeným v čl. 25 odst. 1 prvním a čtvrtém pododstavci lze považovat za dvojnásobek jejich energetického obsahu:
řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;
podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;
biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;
podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne suroviny uvedené v části B této přílohy;
sláma;
chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod;
odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;
dehet z tálového oleje;
surový glycerin;
bagasa;
matoliny a vinné kaly;
ořechové skořápky;
plevy;
kukuřičné klasy zbavené zrn;
podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej;
další nepotravinářské celulózové vláknoviny;
další lignocelulózové vláknoviny, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.
Část B. Suroviny pro výrobu biopaliv a bioplynu pro dopravu, jejichž příspěvek k minimálnímu podílu stanovenému v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci je omezen a lze jej považovat za dvojnásobek jejich energetického obsahu:
použitý kuchyňský olej;
živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1069/2009.
PŘÍLOHA X
ČÁST A
Zrušená směrnice a její následné změny (uvedené v článku 37)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16) |
|
Směrnice Rady 2013/18/EU (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 230) |
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1) |
Pouze článek 2 |
ČÁST B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
(uvedené v článku 36)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
2009/28/ES |
25. června 2009 |
2013/18/EU |
1. července 2013 |
(EU) 2015/1513 |
10. září 2017 |
PŘÍLOHA XI
Srovnávací tabulka
Směrnice 2009/28/ES |
Tato směrnice |
Článek 1 |
Článek 1 |
Čl. 2 první pododstavec |
Čl. 2 první pododstavec |
Čl. 2 druhý pododstavec návětí |
Čl. 2 druhý pododstavec návětí |
Čl. 2 druhý pododstavec písm. a) |
Čl. 2 druhý pododstavec bod 1 |
Čl. 2 druhý pododstavec písm. b) |
— |
— |
Čl. 2 druhý pododstavec bod 2 |
Čl. 2 druhý pododstavec písm. c) |
Čl. 2 druhý pododstavec bod 3 |
Čl. 2 druhý pododstavec písm. d) |
— |
Čl. 2 druhý pododstavec písm. e), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o), p), q), r), s), t), u), v) a w) |
Čl. 2 druhý pododstavec body 24, 4, 19, 32, 33, 12, 5, 6, 45, 46, 47, 23, 39, 41, 42, 43, 36, 44 a 37 |
— |
Čl. 2 druhý pododstavec body 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 34, 35, 38 a 40 |
Článek 3 |
— |
— |
Článek 3 |
Článek 4 |
— |
— |
Článek 4 |
— |
Článek 5 |
— |
Článek 6 |
Čl. 5odst. 1 |
Čl. 7odst. 1 |
Čl. 5 odst. 2 |
— |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 4 první, druhý, třetí a čtvrtý pododstavec |
Čl. 7 odst. 3 první, druhý, třetí a čtvrtý pododstavec |
— |
Čl. 7 odst. 3 pátý a šestý pododstavec |
— |
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 5 odst. 5 |
Čl. 27 odst. 1 první pododstavec písm. c) |
Čl. 5 odst. 6 a 7 |
Čl. 7 odst. 5 a 6 |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 |
— |
Čl. 8 odst. 2 a 3 |
Čl. 6 odst. 2 a 3 |
Čl. 8 odst. 4 a 5 |
Čl. 7 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 |
Čl. 9 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 |
— |
Čl. 9 odst. 6 |
Článek 8 |
Článek 10 |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 1 |
Článek 9 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c) |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c) |
— |
Čl. 11 odst. 2 první pododstavec písm. d) |
Článek 10 |
Článek 12 |
Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 13 odst. 1, 2 a 3 |
— |
Čl. 13 odst. 4 |
Článek 12 |
Článek 14 |
Čl. 13 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a b) |
— |
Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec písm. c), d), e) a f) |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a), b), c) a d) |
Čl. 13 odst. 2, 3, 4 a 5 |
Čl. 15 odst. 2, 3, 4 a 5 |
Čl. 13 odst. 6 první pododstavec |
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec |
Čl. 13 odst. 6 druhý, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec |
— |
— |
Čl. 15 odst. 7 a 8 |
— |
Článek 16 |
— |
Článek 17 |
Článek 14 |
Článek 18 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 19 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 2, první, druhý a třetí pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec |
— |
Čl. 19 odst. 2, čtvrtý a pátý pododstavec |
Čl. 15 odst. 2, čtvrtý pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 šestý pododstavec |
Čl. 15 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 19 odst. 3 a 4 |
Čl. 15 odst. 4 a 5 |
Čl. 19 odst. 5 a 6 |
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. a) |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. a) |
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod i) |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod i) |
— |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod ii) |
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. b) bod ii) |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. b) bod iii) |
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec písm. c), d), e) a f) |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec písm. c), d), e) a f) |
— |
Čl. 19 odst. 7 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 7 |
Čl. 19 odst. 8 |
Čl. 15 odst. 8 |
— |
Čl. 15 odst. 9 a 10 |
Čl. 19 odst. 9 a 10 |
— |
Čl. 19 odst. 11 |
Čl. 15 odst. 11 |
Čl. 19 odst. 12 |
Čl. 15 odst. 12 |
— |
— |
Čl. 19 odst. 13 |
Čl. 16 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 |
— |
Čl. 16 odst. 9, 10 a 11 |
Čl. 20 odst. 1, 2 a 3 |
— |
Článek 21 |
— |
Článek 22 |
— |
Článek 23 |
— |
Článek 24 |
— |
Článek 25 |
— |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
— |
Článek 28 |
Čl. 17 odst. 1 první a druhý pododstavec |
Čl. 29 odst. 1 první a druhý pododstavec |
— |
Čl. 29 odst. 1 třetí, čtvrtý a pátý pododstavec |
— |
Čl. 29 odst. 2 |
Čl. 17 odst. 2 první a druhý pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 29 odst. 10, třetí pododstavec |
Čl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
— |
Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. b) |
Čl. 17 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c) |
Čl. 29 odst. 3 první pododstavec písm. c) a d) |
— |
Čl. 29 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 29 odst. 4 |
Čl. 17 odst. 5 |
Čl. 29 odst. 5 |
Čl. 17 odst. 6 a 7 |
— |
— |
Čl. 29 odst. 6, 7, 8, 9, 10 a 11 |
Čl. 17 odst. 8 |
Čl. 29 odst. 12 |
Čl. 17 odst. 9 |
— |
— |
Čl. 29 odst. 13 a 14 |
Čl. 18 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 30 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 18 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c) |
Čl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. a), c) a d) |
— |
Čl. 30 odst. 1 první pododstavec písm. b) |
— |
Čl. 30 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 30 odst. 2 |
Čl. 18 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 30 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 18 odst. 3 druhý a třetí pododstavec |
— |
Čl. 18 odst. 3 čtvrtý a pátý pododstavec |
Čl. 30 odst. 3 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 18 odst. 4 první pododstavec |
— |
Čl. 18 odst. 4 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 30 odst. 4 první a druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 4 čtvrtý pododstavec |
— |
Čl. 18 odst. 5 první a druhý pododstavec |
Čl. 30 odst. 7 první a druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 5 třetí pododstavec |
Čl. 30 odst. 8 první a druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 5 čtvrtý pododstavec |
Čl. 30 odst. 5 třetí pododstavec |
— |
Čl. 30 odst. 6 první pododstavec |
Čl. 18 odst. 5 pátý pododstavec |
Čl. 30 odst. 6 druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 6 první a druhý pododstavec |
Čl. 30 odst. 5 první a druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 6 třetí pododstavec |
— |
Čl. 18 odst. 6 čtvrtý pododstavec |
Čl. 30 odst. 6 třetí pododstavec |
— |
Čl. 30 odst. 6 čtvrtý pododstavec |
Čl. 18 odst. 6 pátý pododstavec |
Čl. 30 odst. 6 pátý pododstavec |
Čl. 18 odst. 7 |
Čl. 30 odst. 9 první pododstavec |
— |
Čl. 30 odst. 9 druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 8 a 9 |
— |
— |
Čl. 30 odst. 10 |
Čl. 19 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 31 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 19 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c) |
Čl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c) |
— |
Čl. 31 odst. 1 první pododstavec písm. d) |
Čl. 19 odst. 2, 3 a 4 |
Čl. 31 odst. 2, 3 a 4 |
Čl. 19 odst. 5 |
— |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec |
Čl. 31 odst. 5 první pododstavec |
Čl. 19 odst. 7 první pododstavec první, druhá třetí a čtvrtá odrážka |
— |
Čl. 19 odst. 7 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 31 odst. 5 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 19 odst. 8 |
Čl. 31 odst. 6 |
Článek 20 |
Článek 32 |
Článek 22 |
— |
Čl. 23 odst. 1 a 2 |
Čl. 33 odst. 1 a 2 |
Čl. 23 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a 8 |
— |
Čl. 23 odst. 9 |
Čl. 33 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 10 |
Čl. 33 odst. 4 |
Článek 24 |
— |
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 34 odst. 1 |
Čl. 25 odst. 2 |
Čl. 34 odst. 2 |
Čl. 25 odst. 3 |
Čl. 34 odst. 3 |
Čl. 25a odst. 1 |
Čl. 35 odst. 1 |
Čl. 25a odst. 2 |
Čl. 35 odst. 2 a 3 |
Čl. 25a odst. 3 |
Čl. 35 odst. 4 |
— |
Čl. 35 odst. 5 |
Čl. 25a odst. 4 a 5 |
Čl. 35 odst. 6 a 7 |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
Článek 36 |
— |
Článek 37 |
Článek 28 |
Článek 38 |
Článek 29 |
Článek 39 |
Příloha I |
Příloha I |
Příloha II |
Příloha II |
Příloha III |
Příloha III |
Příloha IV |
Příloha IV |
Příloha V |
Příloha V |
Příloha VI |
— |
— |
Příloha VI |
Příloha VII |
Příloha VII |
Příloha VIII |
Příloha VIII |
Příloha IX |
Příloha IX |
— |
Příloha X |
— |
Příloha XI |
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 3 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
( 5 ) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (Úř. věst. L 212, 17.8.2017, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).
( 8 ) Aby bylo možné splnit cíle členských států stanovené v této příloze, zdůrazňuje se, že Pokyny pro státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí uznávají trvalou potřebu vnitrostátních mechanismů na podporu energie z obnovitelných zdrojů.
( 9 ) Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Proto je vhodné vypočítat pouze emise související s vyrobeným teplem, vyjádřené v MJ tepla, bez ohledu na to, zda je konečným použitím tepla skutečné vytápění, nebo chlazení pomocí absorpčních chladičů.
( 10 ) Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.
( 11 ) Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
( 12 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.
( 13 ) Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (Úř. věst. L 151, 17.6.2010, s. 19).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).
( 16 ) Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.
( 17 ) Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.
( 18 ) Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
( 19 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.
( 20 ) Orná půda, jak je vymezena IPCC.
( 21 ) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.
( 22 ) Rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (Úř. věst. L 151, 17.6.2010, s. 19).
( 23 ) Definice chlazení z obnovitelných zdrojů se týká pouze stacionárního chlazení.
( 24 ) Odpadní teplo je definováno v čl. 2 bodě 9 této směrnice. Odpadní teplo lze započítat pro účely článků 23 a 24 této směrnice.
( 25 ) Velikost zdroje chlazení odpovídá množství tepla absorbovaného okolním vzduchem, okolní vodou a půdou, které fungují jako tepelné jímky. Okolním vzduchem a okolní vodou se rozumí energie okolního prostředí, jak je definována v čl. 2 bodě 2 této směrnice. Půda odpovídá geotermální energii, jak je definována v čl. 2 bodě 3 této směrnice.
( 26 ) Z hlediska termodynamiky se dodávkou chlazení rozumí část tepla uvolněného systémem chlazení do okolního vzduchu, okolní vody nebo půdy, které fungují jako tepelná jímka nebo zdroj chladu. Okolním vzduchem a okolní vodou se rozumí energie okolního prostředí, jak je definována v čl. 2 bodě 2 této směrnice. Funkce tepelné jímky nebo zdroje chladu odpovídá geotermální energii, jak je definována v čl. 2 bodě 3 této směrnice.
( 27 ) Nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Úř. věst. L 346, 20.12.2016, s. 1).
( 28 ) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2017.229.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2017:229:TOC
( 29 ) V případě, že skutečné provozní podmínky zdrojů chlazení vedou k hodnotám SPF podstatně nižším, než je plánováno za standardních podmínek z důvodu odlišných předpisů pro instalaci, mohou členské státy tyto systémy vyloučit z působnosti definice chlazení z obnovitelných zdrojů (např. vodou chlazený zdroj chlazení využívající suchý chladič namísto chladicí věže pro uvolňování tepla do okolního vzduchu).
( 30 ) Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 7).
( 31 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).
( 32 ) Renewable cooling under the revised Renewable Energy Directive (Chlazení využívající energii z obnovitelných zdrojů podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie), ENER/C1/2018-493, TU-Wien, 2021.
( 33 ) SPFp je totožný s ηs,c definovaným v nařízení (EU) 2016/2281.
( 34 ) Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136).
( 35 ) Část 1 studie ENER/C1/2018-493 „Cooling Technologies Overview and Market Share“ (Přehled technologií chlazení a podíl na trhu) poskytuje podrobnější definice a rovnice pro výpočet těchto metrik v kapitole 1.5 „Energy efficiency metrics of state-of-the-art cooling systems“ (Metriky energetické účinnosti nejmodernějších systémů chlazení).
( 36 ) Rozhodnutí Komise ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví pokyny pro členské státy pro výpočet energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel využívajících různé technologie tepelných čerpadel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (Úř. věst. L 62, 6.3.2013, s. 27).
( 37 ) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.
( 38 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/…