(EU) 2017/655Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP. )

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 102 13.4.2017, s. 334)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/987 ze dne 27. dubna 2018	L 182	40	18.7.2018
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2387 ze dne 30. srpna 2022,	L 316	1	8.12.2022

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/655

ze dne 19. prosince 2016,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná opatření ohledně výběru motorů, zkušebních postupů a vykazování výsledků týkajících se monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu, instalovaných v nesilničních mobilních strojích, pomocí přenosných systémů pro měření emisí.

Článek 2

Oblast působnosti

▼M2

▼B

Toto nařízení se nevztahuje na výrobce původního zařízení.

▼M2

Článek 3

Postupy a požadavky pro monitorování emisí motorů v provozu

Emise plynných znečišťujících látek z motorů v provozu uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1628 se monitorují následovně:

▼M1

Článek 3a

Přechodná ustanovení

▼M2

▼B

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA

1.    Obecné požadavky na monitorování v provozu

1.1.	Pro účely této přílohy se „kategorií nesilničních mobilních strojů“ rozumí skupina nesilničních mobilních strojů, které plní tutéž obecnou funkci (funkce).

1.2.

Výrobce si zajistí přístup k motorům instalovaným v nesilničních mobilních strojích za účelem provádění monitorovacích zkoušek v provozu. Při monitorovacích zkouškách v provozu provádí výrobce odběr vzorků emisí, měření parametrů výfukových plynů a záznam údajů týkajících se motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích a provozovaných v rámci jejich běžných pracovních cyklů, dokud není dosaženo minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2.

▼M2

1.2.a.

Skupina motorů monitorovaných v provozu (skupina ISM) Za účelem provedení zkoušek v provozu se všechny typy motorů a rodiny motorů vyráběné výrobci rozdělí do skupin podle jejich podkategorie, jak je stanoveno v tabulce 1 a znázorněno na obrázku 1. Jeden výrobce může mít pro každý možný typ skupiny ISM jednu skupinu ISM. Tabulka 1 Skupiny ISM Skupina ISM (Pod)kategorie motoru A NRE-v-5, NRE-v-6 B NRE-c-5, NRE-c-6 C NRE-v-3, NRE-v-4 D NRE-c-3, NRE-c-4 E NRE-v-1, NRE-c-1, NRE-v-2, NRE-c-2 F NRE-v-7, NRE-c-7 G NRG-v-1, NRG-c-1 H NRS-v-2b, NRS-v-3 I NRS-vr-1b, NRS-vi-1b, NRS-v-2a J IWP-v-1, IWP-c-1, IWA-v-1, IWA-c-1, IWP-v-2, IWP-c-2, IWA-v-2, IWA-c-2 K IWP-v-3, IWP-c-3, IWA-v-3, IWA-c-3 L IWP-v-4, IWP-c-4, IWA-v-4, IWA-c-4 M RLL-v-1, RLL-c-1 N RLR-v-1, RLR-c-1 O SMB-v-1 P ATS-v-1

Obrázek 1

Znázornění skupin ISM

▼B

1.3.

Motory, na které se vztahují monitorovací zkoušky v provozu: a)  musí být instalovány v některé z kategorií nesilničních mobilních strojů, které jsou nejreprezentativnější pro zvolený typ motoru nebo případně pro zvolenou rodinu motorů; ▼M2 ————— ▼B c)  musí mít záznam o údržbě prokazující, že na motoru byla prováděna řádná údržba a servis podle doporučení výrobce; d)  nesmí vykazovat žádné známky nevhodného používání (např. přetěžování či chybného doplňování paliva) ani žádné jiné změny (např. nedovolené zásahy), které by mohly vlastnosti motoru, pokud jde o emise plynných znečišťujících látek; e)  musí být v souladu s dokumentací EU schválení typu, pokud jde o konstrukční části systém(ů) pro regulaci emisí instalovaného (instalovaných) v motoru a v nesilničních mobilních strojích.

▼M2

1.4.

Jestliže v případě motorů s elektronickou řídicí jednotkou (ECU) a komunikačním rozhraním určeným k poskytování potřebných údajů specifikovaných v dodatku 7 chybí rozhraní nebo údaje, nebo pokud není možné dosáhnout jasné identifikace a validace potřebných signálů, nejsou tyto motory způsobilé k monitorovací zkoušce v provozu a je nutno vybrat alternativní motor. Schvalovací orgán nesmí absenci ECU nebo rozhraní, chybějící nebo neplatné signály nebo neshodnost signálu točivého momentu z ECU akceptovat jako důvod pro snížení počtu motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky podle tohoto nařízení.

▼B

1.5.

Motory, v jejichž případě má shromažďování údajů ECU vliv na výkon nesilničních mobilních strojů nebo na jejich emise plynných znečišťujících látek, se považují za nezpůsobilé k monitorovací zkoušce v provozu. Bez ohledu na požadavky článku 39 nařízení (EU) č. 2016/1628 se alternativní motor zvolí pouze v případě, že výrobce je schopen předložit schvalovacímu orgánu přesvědčivé důkazy o tom, že neexistuje žádná odpojovací strategie.

2.    Plán pro monitorování motorů v provozu

▼M2

2.1.

Výrobce předloží schvalovacímu orgánu prvotní plán pro monitorování každé skupiny ISM, a to: a)  v případě skupiny ISM A do jednoho měsíce od zahájení výroby jakéhokoli typu motoru nebo jakékoli rodiny motorů v rámci skupiny ISM; b)  v případě jakékoli jiné skupiny ISM do pozdějšího z těchto dat: i)  26. června 2023; ii)  do jednoho měsíce od zahájení výroby jakéhokoli typu motoru nebo jakékoli rodiny motorů v rámci skupiny ISM.

2.2.

Prvotní plán musí zahrnovat seznam typů motorů nebo rodin motorů v rámci skupiny ISM, a to spolu s kritérii výběru a zdůvodněním samotného výběru: ▼B a)  rodiny motorů nebo typy motorů a kategorii (kategorie) nesilničních mobilních strojů zahrnuté v plánu; b)  seznam konkrétních motorů a nesilničních mobilních strojů vybraných k monitorovací zkoušce v provozu, pokud již byly určeny; c)  zvolený rozvrh zkoušek.

▼M2

2.3.

Výrobci předloží schvalovacímu orgánu aktualizovaný plán pro monitorování motorů v provozu, jakmile se seznam rodin motorů v rámci skupiny ISM změní nebo jakmile je seznam vybraných konkrétních motorů a nesilničních mobilních strojů dokončen nebo pokud v něm byly provedeny změny. Aktualizovaný plán musí zahrnovat odůvodnění kritérií výběru a v příslušných případech také důvody změny předchozího seznamu. Plán s počtem zkoušek, které musí být provedeny v souladu s bodem 2.6, se odpovídajícím způsobem upraví rovněž tehdy, když se změní počet rodin motorů ve skupině ISM nebo roční objem výroby pro trh Unie.

▼B

2.4.	Schvalovací orgán schválí prvotní a následně aktualizovaný plán (plány) nebo si vyžádá příslušné změny do dvou měsíců od jejich předložení a zajistí, aby konečný plán zahrnoval širokou škálu typů motorů a kategorií nesilničních mobilních strojů.

2.5.	Každý prvotní nebo následně aktualizovaný plán pro monitorování musí být nejprve schválen schvalovacím orgánem; teprve poté může být zkouška motorů a nesilničních mobilních strojů uvedených v těchto plánech zahájena.

▼M2

2.6.

Kritéria pro výběr motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky Počet motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky, se vztahuje na skupinu ISM a nikoli na podkategorie motorů, rodiny motorů nebo typy motorů náležející do skupiny ISM. Výrobce vybere motory, které vyváženým způsobem reprezentují podkategorie, rodiny motorů a typy motorů náležející do skupiny ISM. To nemusí nutně znamenat, že je třeba provést zkoušky motorů náležejících do každé podkategorie motorů, rodiny motorů nebo ke každému typu motorů. V případě skupin ISM obsahujících kategorii IWP i IWA musí výběr motorů v co nejvyšší možné míře zahrnovat motory obou kategorií. 2.6.1.   Rozvrh zkoušek pro skupinu ISM A Pro monitorování v provozu zvolí výrobce jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.1.1 a 2.6.1.2. 2.6.1.1.   Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period) 2.6.1.1.1. Zkoušce se podrobí 9 motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu kratší než a % EDP podle tabulky 2. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024. 2.6.1.1.2. Zkoušce se podrobí 9 motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu delší než b % EDP podle tabulky 2. Zkušební protokoly se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026. 2.6.1.1.3. V případě, že výrobce nemůže splnit požadavek podle bodu 2.6.1.1, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovanou naakumulovanou dobou provozu podle bodu 2.6.1.1.2, může schvalovací orgán povolit zkoušky motorů podle tohoto bodu s naakumulovanou dobou provozu mezi dvojnásobkem a % a b % EDP, pokud výrobce předloží spolehlivé důkazy, že zvolil motory s nejvyšší dostupnou naakumulovanou dobou provozu. Alternativně přijme schvalovací orgán změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.1.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.1.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s bodem 2.6.1.1. Tabulka 2 Procenta hodnot EDP pro skupinu ISM vymezenou v bodě 2.6.1 Referenční výkon vybraného motoru (kW) a b 56 ≤ P < 130 20 55 130 ≤ P ≤ 560 30 70 2.6.1.2.   Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období Každý výrobce podrobí zkoušce průměrně devět motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem. 2.6.1.2.1. Výsledky zkoušek prvních devíti motorů se předloží nejpozději do 24 měsíců od instalace prvního motoru do nesilničního mobilního stroje a nejpozději do 30 měsíců od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo schválené rodiny motorů v rámci skupiny ISM. 2.6.1.2.2. Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že ani 30 měsíců od zahájení výroby nebyl do nesilničních mobilních strojů nainstalován žádný motor, předloží se výsledky zkoušek až po instalaci prvního motoru, a to v den dohodnutý se schvalovacím orgánem. 2.6.1.2.3. Malí výrobci V případě malých výrobců se počet zkoušených motorů přizpůsobí takto: a)  výrobci, kteří vyrábějí pouze dvě rodiny motorů v rámci skupiny ISM, předloží výsledky zkoušek průměrně šesti motorů ročně; b)  výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí více než 250 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně tří motorů ročně; c)  výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí od 125 do 250 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně dvou motorů ročně; d)  výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí méně než 125 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně jednoho motoru ročně. Schvalovací orgán ověří, že deklarovaná velikost výroby není během čtyřletého období, kdy výrobce provádí zkoušky, překročena. Pokud je tato velikost v jakémkoli okamžiku překročena, výrobce podrobí zkoušce průměrně devět motorů ročně, a to po zbývající roky ze čtyřletého období, pro které nebyly předloženy výsledky. 2.6.2.   Rozvrh zkoušek pro skupiny ISM B, F, G, J, K, L, M a N Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.2.1 a 2.6.2.2. 2.6.2.1.   Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period) 2.6.2.1.1. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu kratší než c % EDP podle tabulky 3. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024. 2.6.2.1.2. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu delší než d % EDP podle tabulky 3. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026. 2.6.2.1.3. V případě, že výrobce nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovanou naakumulovanou dobou provozu, může schvalovací orgán povolit zkoušky motorů podle tohoto bodu s naakumulovanou dobou provozu mezi dvojnásobkem c % a d % EDP, pokud výrobce předloží spolehlivé důkazy, že zvolil motory s nejvyšší dostupnou naakumulovanou dobou provozu. Alternativně přijme schvalovací orgán změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.2.2. V tomto případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.2.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s body 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2. 2.6.2.1.4. Pokud se v souladu s čl. 7 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/656 pro získání odpovídajícího schválení typu pro rodinu motorů etapy V použije zkušební protokol etapy IIIB rodiny motorů rovnocenné s kategorií RLL a výrobce motorů nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory etapy V s požadovanou naakumulovanou dobou provozu, schvalovací orgán za účelem splnění požadavků stanovených v bodech 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2 přijme výběr motoru etapy IIIB. Tabulka 3 Procenta hodnot EDP pro skupiny ISM vymezené v bodě 2.6.2.1 Referenční výkon vybraného motoru (kW) c d P < 56 10 40 56 ≤ P < 130 20 55 P ≥ 130 30 70 Tabulka 4 Počet motorů, které se podrobí zkoušce pro skupiny ISM vymezené v bodech 2.6.2, 2.6.3.1 a 2.6.4.1 N CA x 1 — 1 2 ≤ N ≤ 4 — 2 > 4 ≤ 50 2 5 ≤ N ≤ 6 > 50 3 ≥ 7 > 50 4 kde: N = celkový počet EU rodin motorů vyráběných výrobcem v rámci skupiny ISM CA = kombinovaná roční výroba pro trh EU pro zbývající rodiny motorů vyráběná výrobcem v rámci skupiny ISM, a to po vyřazení čtyř rodin s nejvyšší roční výrobou pro trh EU x = počet motorů, které se podrobí zkoušce 2.6.2.2.   Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období Zkoušce se podrobí průměrně x motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let podle tabulky 4. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem. 2.6.2.2.1. Výsledky zkoušky prvních x motorů se předloží do pozdějšího z těchto dat: a)  26. prosince 2024; b)  dvanáct měsíců od instalace prvního motoru do nesilničních mobilních strojů; c)  osmnáct měsíců od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo rodiny motorů v rámci skupiny ISM. 2.6.2.2.2. Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že ani 18 měsíců od zahájení výroby nebyl do nesilničních mobilních strojů nainstalován žádný motor, předloží se výsledky zkoušek až po instalaci prvního motoru, a to v den dohodnutý se schvalovacím orgánem. 2.6.2.2.3. Malí výrobci Počet zkoušených motorů se přizpůsobí, pokud kombinovaná roční výroba napříč všemi rodinami motorů ve skupině ISM nepřekročí 50 motorů (malí výrobci), a to takto: a)  výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí od 25 do 50 motorů napříč všemi rodinami v rámci dané skupiny ISM, předloží buď: i)  výsledky zkoušky jednoho motoru s naakumulovanou dobou provozu mezi c % a d % EDP, jak je definováno v tabulce 3, a to do 26. prosince 2025, nebo ii)  výsledky zkoušky průměrně jednoho motoru ročně po dobu dvou let, a to počínaje uplynutím dvanácti měsíců od instalace prvního motoru do nesilničního mobilního stroje; b)  výrobci, kteří pro trh EU ročně vyrobí celkově méně než 25 motorů napříč všemi rodinami v dané skupině ISM, nemusí předkládat žádné zkoušky motorů, ledaže výroba ve dvouletém klouzavém období překročí 35 motorů, přičemž v takovém případě se výrobce řídí stejným rozvrhem, který je stanoven v písmenu a). Schvalovací orgán ověří, že deklarovaná velikost výroby není během období stanovených v prvním pododstavci písm. a) překročena. Pokud je tato velikost v jakémkoli okamžiku překročena, výrobce přejde na jeden z rozvrhů zkoušek stanovených v bodech 2.6.2.1 a 2.6.2.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle uvedených bodů, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s tímto bodem. 2.6.3.   Skupiny ISM C, D, E, H a I Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2 nebo rozvrh zkoušek založený na stáří zařízení popsaný v bodě 2.6.3.1. 2.6.3.1.   Rozvrh zkoušek založený na stáří nesilničních mobilních strojů (viz obrázek 2) 2.6.3.1.1. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM, přičemž rok výroby nesilničních mobilních strojů musí být nejvíce dva roky před datem dané zkoušky (viz obrázek 2), podle tabulky 4. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024. 2.6.3.1.2. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM, přičemž rok výroby nesilničních mobilních strojů musí být nejméně čtyři roky před datem dané zkoušky (viz obrázek 2), podle tabulky 4. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026. 2.6.3.1.2.1. Schvalovacímu orgánu se předloží spolehlivé důkazy, že každý motor zvolený pro provedení zkoušky podle bodu 2.6.3.1.2 byl každý rok použit způsobem a v rozsahu, které jsou podobné způsobu a rozsahu použití odpovídajících motorů uváděných na trh Unie. Vhodné důkazy mohou zahrnovat charakteristické znaky prokazující normální opotřebení, záznamy o užití, záznamy o údržbě a záznamy o spotřebě paliva. 2.6.3.1.3. V případě, že výrobce nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.3.1.1 a 2.6.3.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovaným rokem výroby nesilničních mobilních strojů nebo neexistují dostatečné důkazy o užití, schvalovací orgán přijme změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.2.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.2.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s body 2.6.3.1.1 a 2.6.3.1.2. Obrázek 2 Znázornění motorů způsobilých ke zkoušce ISM na základě stáří nesilničních mobilních strojů 2.6.4.   Skupiny ISM O a P Pro každou skupinu ISM zvolí výrobce jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2. V případě, že je zvolen rozvrh zkoušek stanovený v bodě 2.6.2.1, musí mít výrobci možnost použít v rámci stejné skupiny ISM rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů popsaný v bodě 2.6.4.1. V případě, že si výrobce zvolí postup stanovený v bodě 2.6.2.1, platí požadovaná naakumulovaná doba provozu uvedena v tabulce 5, nikoli v tabulce 3. Tabulka 5 Procenta hodnot EDP pro skupiny ISM O a P Skupina c d O 20 55 P 10 40 2.6.4.1.   Rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů nesilničních mobilních strojů 2.6.4.1.1. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu nesilničních mobilních strojů v podobě stavu počitadla ujetých kilometrů nižšího než c (km) podle tabulky 4 a tabulky 6. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024. 2.6.4.1.2. Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu nesilničních mobilních strojů v podobě stavu počitadla ujetých kilometrů vyššího než d (km) podle tabulky 4 a tabulky 6. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026. Tabulka 6 Naakumulovaná doba provozu pro skupiny ISM O a P Skupina Zdvihový objem motoru (cm3) c (km) d (km) O Jakýkoli 1 600 4 400 P < 100 1 350 5 400 ≥ 100 2 700 10 800 ▼M2 2.6.5.   Výrobce může provést a vykázat větší množství zkoušek, než je počet stanovený v jednotlivých rozvrzích zkoušek v bodech 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4. 2.6.6.   Provedení více zkoušek s týmž motorem za účelem získání údajů za jednotlivé po sobě jdoucí fáze akumulace doby provozu v souladu s body 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4 je doporučeno, ale není povinné.

▼B

3.    Zkušební podmínky

Monitorovací zkouška v provozu musí podat přehled o výkonu motoru při jeho instalaci do nesilničního mobilního stroje, ve skutečném provozu a při obsluze obvyklým odborným personálem – operátory.

3.1.   Operátor

▼M1

3.1.1.

Operátorem nesilničních mobilních strojů provádějícím monitorovací zkoušku v provozu může být osoba jiná než ta, která stroj obvykle obsluhuje, a to za předpokladu, že výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že určený operátor má dostatečnou kvalifikaci a odbornou přípravu k obsluze nesilničního mobilního stroje.

▼B

3.1.2.

Výrobce poskytne schvalovacímu orgánu podrobné vysvětlení ohledně obvyklé kvalifikace a odborné přípravy operátora a prokáže, že vybraný operátor je vhodnou osobou k provedení monitorovací zkoušky v provozu.

3.2.   Provoz nesilničních mobilních strojů

3.2.1.

Zkouška se provede v průběhu úplného skutečného provozu (nebo jeho části) nesilničního mobilního stroje.

3.2.2.

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné dodržet požadavek bodu 3.2.1, musí zkušební pracovní cyklus v co největší možné míře představovat skutečný provoz nesilničního mobilního stroje. 3.2.2.1. Reprezentativní zkušební pracovní cyklus stanoví výrobce se souhlasem schvalovacího orgánu.

3.2.3.

Bez ohledu na to, zda je zkouška prováděna během skutečného provozu nesilničního mobilního stroje nebo v rámci jeho reprezentativního zkušebního pracovního cyklu, platí následující: a)  zkouška se musí týkat skutečného provozu v rámci činností, k nimž je používána většina v provozu se nacházejících motorů vybrané kategorie (vybraných kategorií) nesilničních mobilních strojů; b)  zkouška nesmí zahrnovat neúměrné množství činností při volnoběžných otáčkách; c)  musí být uplatněno dostatečné zatížení, aby bylo dosaženo minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2.

3.3.   Okolní podmínky

Zkoušky se provádějí za okolních podmínek splňujících tyto požadavky:

▼M2

▼B

3.4.   Mazací olej, palivo a činidlo

Mazací olej, palivo a činidlo (pro systémy následného zpracování výfukových plynů, které používají ke snížení emisí plynných znečišťujících látek činidlo) musí splňovat požadavky stanovené výrobcem.

3.4.1.

Palivem musí být běžně prodávané palivo nebo referenční palivo podle přílohy V nařízení v přenesené (EU) 2017/654.

▼M2

3.4.2.

Za účelem prokázání souladu s bodem 3.4 se odeberou vzorky a uchovají se alespoň po dobu, která je z níže uvedených dob nejkratší: a)  dvanáct měsíců po ukončení zkoušky, nebo b)  jeden měsíc poté, co výrobce příslušný zkušební protokol předloží schvalovacímu orgánu.

▼B

3.4.3.

Odebrané vzorky činidla se nesmí zmrazit.

3.5.   Sled operací

Sled operací je doba nepřetržitého provozu nesilničního mobilního stroje a nepřetržitého odebírání vzorků údajů v průběhu monitorovací zkoušky v provozu.

Monitorovací zkouška v provozu se provede v rámci jednoho jediného sledu operací, s výjimkou údajů podle metody kombinovaného odběru vzorků údajů stanovené v bodě 4.2, kdy se v rámci jedné monitorovací zkoušky v provozu sloučí několik sledů operací.

▼M2

3.6.

Pokud zkouška probíhá mimo Unii, musí výrobce schvalovacímu orgánu předložit důkazy, že následující podmínky odpovídají zkušebním podmínkám, kterým by nesilniční mobilní stroje byly podrobeny při zkoušce v Unii: a)  provoz nesilničních mobilních strojů; b)  okolní podmínky; c)  mazací olej, palivo a činidlo a d)  provozní podmínky.

▼B

4.    Metody odběru vzorku údajů

4.1.   Nepřetržitý odběr vzorků údajů

Nepřetržitý odběr vzorků údajů se použije v případě, kdy jeden sled operací trvá stejně dlouho jako minimální doba trvání zkoušky stanovená v bodě 2 dodatku 2 nebo déle.

▼M2 —————

▼B

4.2.   Kombinovaný odběr vzorků údajů

Alternativně k bodu 4.1 lze vzorky údajů získat zkombinováním výsledků výsledků několika sledů operací.

4.2.1.

Kombinovaný odběr vzorků údajů se použije pouze v případě, kdy se pokus dosáhnout minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2 v rámci jednoho jediného sledu operací kvůli zkoušebním podmínnkým nezdaří, nebo v případě, kdy kategorie nesilničních mobilních strojů vybraná (vybrané) ke zkoušení je používána (jsou používány) při několika různých pracovních činnostech s odlišným příslušným pracovním cyklem.

▼M2

4.2.2.

Při použití postupu kombinovaného odběru vzorků údajů musí být splněny tyto doplňkové požadavky: a)  v rámci jednotlivých odlišných sledů operací se použije tentýž nesilniční mobilní stroj a motor; b)  kombinovaný odběr vzorků údajů ze zkoušek provedených při okolní teplotě vyšší než 273,15 K musí zahrnovat nanejvýš tři sledy operací; c)  kombinovaný odběr vzorků údajů ze zkoušek provedených při okolní teplotě rovnající se 273,15 K nebo nižší musí zahrnovat nanejvýš šest sledů operací; d)  mezi prvním a posledním sledem operací nesmí uplynout více než 72 hodin; e)  kombinovaný odběr vzorků údajů se nesmí použít, dojde-li k chybné funkci motoru, jak je uvedeno v bodě 8 dodatku 2; f)  aby byl sled operací způsobilý ke kombinovanému odběru vzorků údajů, musí každý sled operací monitorovací zkoušky v provozu zahrnovat následující minimální množství práce (kWh) nebo hmotnost CO2 (g/cyklus): i)  u motorů ve skupinách ISM A a C minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu NRTC se startem za tepla; ii)  u motorů ve skupině ISM H minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu LSI-NRTC; iii)  u motorů ve všech ostatních skupinách ISM minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu v ustáleném stavu zjištěnou za použití metody stanovené v dodatku 9; iv)  u motorů, u nichž se monitorovací zkouška v provozu provádí při teplotě 0 °C nebo nižší, minimálně tři čtvrtiny referenční práce nebo referenční hmotnosti CO2 v průběhu prvního sledu operací a minimálně polovinu referenční práce nebo referenční hmotnosti CO2 cyklu v ustáleném stavu pro následující sledy operací zjištěné za použití metody stanovené v dodatku 9. V případě zkoušky v provozu pro typ motoru v rámci rodiny motorů je referenční hodnotou referenční hodnota pro typ základního motoru; g)  před sloučením sledů operací musí být pro každý sled samostatně dokončeno veškeré nezbytné předběžné zpracování v souladu s požadavky stanovenými v bodě 6.3; h)  sledy operací v rámci kombinovaného odběru vzorků údajů musí být sloučeny v chronologickém pořadí včetně veškerých údajů, které nejsou vyloučeny v rámci písmene f); i)  kombinovaný odběr vzorků údajů se považuje za jednu zkoušku ISM; j)  stanovení případů činnosti stanovených v bodě 6.4 a výpočty stanovené v bodě 8 se provedou na základě celého souboru údajů získaných kombinovaným odběrem vzorků údajů.

▼M2

4.3.   Dočasná ztráta signálu

Při zaznamenávání parametrů musí být dosaženo úplnosti údajů minimálně 98 %, což znamená, že dojde-li při původním zaznamenávání údajů jednou nebo vícekrát k neúmyslné dočasné ztrátě signálu, je přípustné vyloučit z každého sledu operací maximálně 2 % údajů, přičemž žádný souvislý časový interval nesmí trvat déle než 30 sekund. Během předběžného zpracování, kombinování nebo následného zpracování jakéhokoli sledu operací nesmí dojít k žádné ztrátě signálu.

▼M2

5.    Datový tok ECU

▼M2

▼B

6.    Zkušební postupy a předběžné zpracování a validace údajů

▼M1

6.1.	Monitorovací zkoušky v provozu se provádějí s použitím PEMS podle dodatku 1.

▼B

6.2.	Výrobci musí dodržet zkušební postup stanovený v dodatku 2, pokud jde o monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

6.3.	Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 3 týkající se předběžného zpracování údajů získaných z monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

▼M2

6.4.	Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 4 týkající se stanovení případů činnosti a případů nečinnosti pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek po monitorovacích zkouškách v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

▼M2

Obrázek 3

Znázornění úplného sledu pro provádění monitorování v provozu

▼M2

7.    Dostupnost údajů ze zkoušek

Ze souboru(ů) nezpracovaných údajů ze zkoušek použitých pro dokončení bodu 6 nesmí být měněny ani mazány žádné údaje. Výrobce tento soubor (soubory) nezpracovaných údajů ze zkoušek uchová nejméně po dobu deseti let a na žádost jej (je) zpřístupní schvalovacímu orgánu a Komisi.

8.    Výpočty

Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 5 týkající se výpočtů emisí plynných znečišťujících látek pro monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

▼B

9.    Potvrzující zkouška

9.1.	Schvalovací orgány mohou provést potvrzující monitorovací zkoušku v provozu s cílem získat nezávislé údaje z monitorování v provozu.

9.2.	Potvrzující zkouška se provede pro rodinu/typ motorů a kategorii (kategorie) nesilničních mobilních strojů uvedené v bodě 2; zkouší se konkrétní motor namontovaný do příslušného nesilničního mobilního stroje, a to v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

10.    Postupy hlášení údajů

10.1.

Schvalovací orgány vypracují zkušební protokol o monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS, a to pro každý motor podrobený zkoušce. Ve zkušebním protokolu musí být uvedeny provedené činnosti a výsledky monitorování v provozu a rovněž alespoň informace požadované v položkách 1 až 11 dodatku 8.

10.2.

Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje 10.2.1. Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje se nezaznamenávají do zkušebního protokolu, ale výrobce je musí uchovat a na žádost zpřístupnit Evropské komisi a schvalovacímu orgánu, a to po dobu stanovenou v bodě 7. 10.2.2. Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje musí zahrnovat alespoň informace požadované v položkách I-1 až I-2.20 dodatku 8.

10.3.

Veřejně dostupné informace Pro účely čl. 44 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 2016/1628 musí výrobce předložit samostatný protokol, který obsahuje informace požadované v těchto položkách dodatku 8: 1.1, 2.2, 2.4, 3.2, 6.3, 6.4.1, 6.10 oddíl 9 a oddíl 10. Informace požadované v položce 6.3 se uvedou ve vztahu k regionální úrovni, přičemž se uvede pouze přibližná zeměpisná poloha.

---

Dodatek 1

Přenosný systém pro měření emisí

1.

Součástí PEMS jsou tyto měřicí přístroje: a)  analyzátory plynů pro měření koncentrací emisí plynných znečišťujících látek uvedených bodě 1 prvním pododstavci dodatku 2; ▼M2 b)  průtokoměr výfukového plynu (EFM) fungující na principu průměrných hodnot získaných Pitotovou sondou nebo na podobném principu, s výjimkou případů, kdy může být použito nepřímé měření toku výfukových plynů povolené poznámkou 3) v tabulce v bodě 1 dodatku 2; ▼B c)  čidla k měření okolní teploty a tlaku; d)  jiné měřicí přístroje potřebné pro monitorovací zkoušku v provozu; Součástí PEMS jsou také: a)  přenosové potrubí pro odvádění extrahovaných vzorků ze sondy pro odběr vzorků do analyzátorů plynů, a to včetně sondy pro odběr vzorků; b)  zařízení k záznamu dat pro ukládání údajů získaných z ECU. c)  PEMS může zahrnovat i globální polohový systém (GPS).

▼M2

2.

Požadavky na měřicí přístroje 2.1. Měřicí přístroje musí splňovat požadavky týkající se kontroly kalibrace a vlastností podle bodu 8.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ( 3 ), s výjimkou případů stanovených v bodech 2.1.1 a 2.1.2. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto krokům: a)  ověření těsnosti na straně podtlaku systému PEMS, jak je stanoveno v bodě 8.1.8.7 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654; b)  ověření odezvy a aktualizace záznamů analyzátoru plynů, jak je stanoveno v bodě 8.1.5 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. 2.1.1. Minimální četnost ověřování linearity analyzátoru plynů a ověřování konverze NO2 na NO konvertorem podle tabulek 6.4 a 6.5 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 může být navýšena na 3 měsíce. 2.1.2. Minimální četnost kontrol výkonu a kalibrace EFM a podrobnosti týkající se těchto kontrol se řídí podle údajů výrobce přístroje. 2.2. Měřicí přístroje musí splňovat specifikace uvedené v bodě 9.4 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. ▼M2 2.3. Analytické plyny použité ke kalibraci měřicích přístrojů musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.5.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

3.

Požadavky na přenosové potrubí a sondu pro odběr vzorků 3.1. Přenosové potrubí musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.2 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. 3.2. Sonda pro odběr vzorků musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

▼B

---

Dodatek 2

Zkušební postup pro monitorování v provozu s použitím PEMS

▼M2

1.    Zkušební parametry

2.    Doba trvání zkoušky

3.    Příprava nesilničních mobilních strojů

Příprava nesilničního mobilního stroje, jehož motor byl zvolen pro provedení zkoušky v souladu s bodem 1.3 této přílohy, musí sestávat alespoň z těchto kroků:

4.    Instalace PEMS

4.1.   Omezení týkající se instalace

▼B

4.2.   Elektrické napájení

Elektrické napájení systému PEMS musí být zajištěno z vnější napájecí jednotky.

4.2.1.

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné splnit požadavek bodu 4.2, může být během zkoušky použit zdroj čerpající energii (přímo nebo nepřímo) z motoru.

4.2.2.

V takovém případě nesmí nejvyšší spotřeba energie systému PEMS překročit hodnotu 1 % maximálního výkonu motoru a musí být přijata dodatečná opatření, aby se zamezilo nadměrnému snížení stavu nabití baterie, když motor neběží nebo běží na volnoběžné otáčky.

4.3.   Měřicí přístroje jiné než EFM

Měřicí přístroje jiné než EFM se pokud možno instalují v místě, které je co nejméně vystaveno těmto vlivům:

4.4.   EFM

Instalace průtokoměru výfukového plynu (EFM) nesmí způsobit zvýšení protitlaku nad hodnotu doporučenou výrobcem.

4.4.1.

EFM se připojí k výfukové trubce nesilničního mobilního stroje. Čidla EFM by měla být umístěna mezi dvě rovné trubky, jejichž délka by měla být nejméně dvojnásobkem průměru EFM (před oblastí měření a za ní ve směru proudění).

4.4.2.

EFM musí být umístěn za tlumičem nesilničního mobilního stroje, aby se omezil vliv pulsací výfukových plynů na signály měření.

4.5.   Přenosové potrubí a sonda pro odběr vzorků

Přenosové potrubí musí být náležitě izolované v bodech spojení (se sondou pro odběr vzorků a se zadní částí měřicích přístrojů).

4.5.1.

Změní-li se délka přenosového potrubí, je třeba ověřit doby trvání přenosu a podle potřeby je upravit.

4.5.2.

Přenosové potrubí a sonda pro odběr vzorků musí být nainstalovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 9.3 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.

▼M2

4.6.   Zařízení k záznamu dat

Pokud se použijí data ECU, zařízení k záznamu dat se připojí k ECU motoru za účelem zaznamenávání dostupných parametrů motoru uvedených v tabulce 1 v dodatku 7 a případně parametrů motoru uvedených v tabulce 2 v dodatku 7.

▼B

4.7.   GPS (v příslušných případech)

Anténa by měla být namontována co nejvýše, kde nehrozí působení jakéhokoli rušivého vlivu během provozu.

5.    Přípravné kroky pro monitorovací zkoušku v provozu

▼M2

5.1.   Měření okolní teploty

Okolní teplota se měří minimálně na začátku sledu operací a na konci sledu operací. Měření se provede v přiměřené vzdálenosti od nesilničního mobilního stroje. Je povoleno použití čidla nebo signálu ECU pro teplotu vzduchu nasávaného motorem.

Je-li k odhadu okolní teploty použita teplota nasávaného vzduchu, představuje zaznamenaná okolní teplota teplotu nasávaného vzduchu upravenou s ohledem na příslušný jmenovitý rozdíl mezi okolní teplotou a teplotou nasávaného vzduchu podle údajů výrobce.

▼B

5.2.   Uvedení do činnosti a stabilizace měřicích přístrojů

Měřicí přístroje se zahřívají a stabilizují tak dlouho, dokud tlaky, teploty a průtoky nedosáhnou svých provozních hodnot v souladu s pokyny výrobce měřicího přístroje / výrobce PEMS.

5.3.   Čištění a zahřátí přenosového potrubí

Aby se zabránilo znečištění systému, je třeba přenosové potrubí před zahájením odběru vzorků vyčistit v souladu s pokyny výrobce měřicího přístroje / výrobce PEMS.

Přenosové potrubí musí být zahřáto na 190 °C (+/– 10 °C) před zahájením zkoušky, aby se zabránilo výskytu chladných míst, jež by mohly vést ke znečištění vzorku kondenzovanými uhlovodíky.

5.4.   Kontrola a kalibrace analyzátorů plynů

Kontrola kalibrace analyzátorů plynů na nulu a na plný rozsah a kontrola linearity se provedou pomocí analytických plynů stanovených v bodě 2.1.3 dodatku 1.

5.5.   Čištění průtotokoměru výfukových plynů (EFM)

EFM se důkladně vyčistí na místech připojení čidla v souladu s pokyny výrobce PEMS/EFM. Tímto postupem se odstraní kondenzace a pevné částice motorové nafty z tlakového potrubí a příslušných přípojek pro měření tlaku v potrubí.

▼M2

6.    Zaznamenávání údajů z monitorovací zkoušky v provozu

6.1.   Před sledem operací

Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí být zahájeno před nastartováním motoru.

6.2.   V průběhu sledu operací

Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí probíhat nepřetržitě po celou dobu chodu motoru za běžných provozních podmínek.

Motor lze zastavit a znovu nastartovat, ale zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů, zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí pokračovat po celou dobu sledu operací monitorování v provozu.

6.3.   Po sledu operací

Na konci sledu operací monitorování v provozu musí být poskytnut dostatek času, než uplynou časové intervaly odezvy měřicích přístrojů a zařízení k záznamu dat. Motor lze vypnout před ukončením záznamu údajů nebo po něm.

7.    Kontrola analyzátorů plynů

7.1.   Pravidelné ověřování nastavení nuly v průběhu sledu operací

Je-li to praktické a z hlediska provedení bezpečné, může být nastavení nuly analyzátorů plynů v průběhu sledu operací prováděno jednou za dvě hodiny.

7.2.   Pravidelná korekce nastavení nuly v průběhu sledu operací

Ke korekci o posun nuly v průběhu daného sledu operací lze použít výsledky získané na základě kontrol provedených podle bodu 7.1.

7.3.   Ověření posunu nuly po sledu operací

Ověření posunu nuly se provede pouze v případě, že nebyla provedena žádná korekce o posun nuly v průběhu sledu operací podle bodu 7.2.

8.    Chybná funkce motoru nebo stroje

▼B

---

Dodatek 3

Předběžné zpracování údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek

1.    Definice

1.2.

Pro účely tohoto dodatku se použijí tyto definice: 1.2.1.  „odezvou na nulu“ se rozumí střední hodnota odezvy (včetně šumu) na nulovací plyn v časovém intervalu nejméně 30 s; 1.2.2.  „odezvou na kalibrační plyn pro plný rozsah“ se rozumí střední hodnota odezvy (včetně šumu) na kalibrační plyn v časovém intervalu nejméně 30 s.

▼M2

2.    Vyloučení údajů

2.1.   Dočasná ztráta signálu

2.2.   Pravidelné kontroly měřicích přístrojů

2.3.   Okolní podmínky

2.4.   Údaje při studeném startu

Před výpočty emisí plynných znečišťujících látek se vyloučí naměřené údaje o emisích plynných znečišťujících látek při studeném startu.

2.4.1.   Motory chlazené kapalinou

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy teplota chladiva motoru poprvé dosáhla 343 K (70 °C), nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 2 K, nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 K v případě zkoušek prováděných při okolní teplotě rovnající se 273,15 K nebo nižší, podle toho, co nastane dříve; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

2.4.2.   Motory chlazené vzduchem

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy se teplota naměřená v referenčním bodě identifikovaném v bodě 3.7.2.2.1 části C v dodatku 3 k příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656 stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 %; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

3.    Korekce o posun

3.1.   Maximální přípustný posun

Posun odezvy na nulu a posun odezvy na kalibrační plyn pro plný rozsah musí být menší než 2 % plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu:

3.2.   Korekce o posun

4.    Časová synchronizace

K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi různými signály při výpočtu hmotnostních emisí plynných znečišťujících látek je nutné údaje směrodatné pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek časově synchronizovat v souladu s požadavky uvedenými v bodech 4.1 až 4.4.

4.1.   Údaje analyzátorů plynů

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 8.1.5.3 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

4.2.   Údaje analyzátorů plynů a EFM

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány s údaji průtokoměru výfukových plynů (EFM) postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.3.   Údaje systému PEMS a motoru

Údaje získané z přenosného systému měření emisí (analyzátorů plynů a EFM) musí být náležitě synchronizovány s údaji ECU motoru postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.4.   Postup pro lepší časovou synchronizaci údajů PEMS

Zkušební parametry uvedené v tabulce v dodatku 2 se dělí do tří různých kategorií:

Časová synchronizace každé kategorie s dvěma zbývajícími kategoriemi se ověří nalezením nejvyššího korelačního koeficientu mezi dvěma řadami zkušebních parametrů. U všech zkušebních parametrů v každé kategorii se musí provést posun tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího korelačního faktoru. Pro výpočet korelačních koeficientů se použijí tyto zkušební parametry:

5.    Kontrola konzistentnosti údajů

5.1.   Údaje analyzátorů plynů a EFM

V případě motorů, které jsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout údaje o toku paliva v souladu s tabulkou 2 v dodatku 7, se konzistentnost údajů (hmotnostní průtok výfukových plynů naměřený průtokoměrem výfukových plynů a koncentrace plynů) ověří pomocí korelace mezi naměřeným tokem paliva v motoru z ECU a tokem paliva v motoru vypočteným podle postupu stanoveného v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

Provede se lineární regrese naměřených a vypočtených hodnot průtoku paliva. Použije se metoda nejmenších čtverců s nejvhodnější rovnicí, která má tvar:

y = mx + b

kde:

a) y	je vypočtený průtok paliva [g/s];

b) m	je sklon regresní přímky;

c) x	je naměřený průtok paliva [g/s];

d) b	je průsečík regresní přímky s osou y.

Pro každou regresní přímku se vypočte sklon (m) a koeficient určení (r2). Tuto analýzu se doporučuje provést v intervalu od 15 % nejvyšší hodnoty do nejvyšší hodnoty a při kmitočtu 1 Hz nebo větším. Aby se zkouška mohla pokládat za platnou, musí být posouzena tato dvě kritéria:

5.2.   Údaje točivého momentu z ECU

Pokud se při výpočtech použijí údaje točivého momentu z ECU, ověří se konzistentnost údajů točivého momentu z ECU porovnáním nejvyšších hodnot točivého momentu z ECU při (v příslušných případech) různých otáčkách motoru s odpovídajícími hodnotami na oficiální křivce točivého momentu při plném zatížení motoru a v souladu s dodatkem 6.

5.3.   Spotřeba paliva specifická pro brzdění (BSFC)

Jsou-li k dispozici údaje ECU, BSFC se kontroluje na základě:

5.4.   Okolní tlak

Okolní tlak se kontroluje uvedením do souvislosti s údajem o nadmořské výšce podle GPS, je-li k dispozici.

5.5.   Pokud schvalovací orgán není spokojen s výsledky kontroly konzistentnosti údajů, může prohlásit zkoušku za neplatnou.

6.    Korekce suchého stavu na vlhký stav

Pokud se koncentrace měří v suchém stavu, musí být tyto hodnoty převedeny na koncentrace ve vlhkém stavu v souladu s postupem uvedeným v bodě 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

7.    Korekce NOx s ohledem na vlhkost a teplotu

U koncentrací NOx naměřených analyzátory plynu se neprovádí korekce s ohledem na teplotu a vlhkost okolního vzduchu.

▼B

---

Dodatek 4

Algoritmus pro stanovení platných případů při monitorování v provozu

1.    Obecná ustanovení

1.1.	Pro účely tohoto dodatku se „případem“ rozumí údaje, jež byly v rámci monitorovací zkoušky v provozu pro účely výpočtů emisí plynných znečišťujících látek naměřeny v časovém intervalu Δt, který je roven časovému intervalu odběru údajů.

1.2.	Metodika stanovená v tomto dodatku vychází z konceptu případů činnosti a případů nečinnosti.

1.3.	Žádný případ považovaný za případ nečinnosti podle tohoto dodatku se nepovažuje za platný pro účely výpočtu práce nebo hmotnosti CO2 a emisí plynných znečišťujících látek a faktorů shodnosti průměrovacího okénka podle oddílu 2 dodatku 5. K výpočtům se použijí pouze případy činnosti.

1.4.	Případy nečinnosti se dělí na případy krátkodobé nečinnosti (≤ D2) a případy dlouhodobé nečinnosti (> D2) (hodnoty D2 viz tabulka).

▼M2

2.    Postup stanovení případů nečinnosti

3.    Algoritmus označování „práce stroje“ za účelem provádění požadavků stanovených v bodě 2

Bod 2 se provede v pořadí stanoveném v bodech 3.1 až 3.4.

3.1.   Krok 1: Identifikace jednotlivých případů a jejich rozdělení na případy činnosti a případy nečinnosti.

3.2.   Krok 2: Sloučení případů krátkodobé činnosti (≤ D0) s případy nečinnosti.

Případy činnosti kratší než D0, kterým předcházejí a po kterých následují zbývající případy nečinnosti trvající déle než D1, označte jako případy nečinnosti.

3.3.   Krok 3: Vyloučení případů činnosti po případech dlouhodobé nečinnosti (fáze náběhu motoru).

Použije-li se bod 2.2.3, jako případy nečinnosti označte ty případy činnosti, k nimž dochází po případech dlouhodobé nečinnosti (> D2) až do okamžiku, kdy:

3.4.   Krok 4: Zahrnutí případů nečinnosti po případech činnosti.

Zahrňte D1 minut případu nečinnosti po jakémkoli případu činnosti jako součást daného případu činnosti.

▼B

4.    Příklady

4.1.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 1

4.2.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 2

4.3.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 3

4.4.   Konec kroku 4 – závěr

---

Dodatek 5

Výpočty emisí plynných znečišťujících látek

1.    Výpočet okamžitých emisí plynných znečišťujících látek

Okamžitá hmotnost emisí plynných znečišťujících látek se vypočítá na základě okamžité koncentrace emisí plynných znečišťujících látek naměřené v průběhu monitorovací zkoušky v provozu a v souladu s postupem stanoveným v oddílu 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.

2.    Stanovení emisí plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének a stanovení faktorů shodnosti

▼M2

2.1.   Metoda průměrovacích okének

2.1.1.   Všeobecné požadavky

Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu. Hmotnost emisí plynných znečišťujících látek a faktory shodnosti se vypočtou pomocí metody klouzavých průměrovacích okének na základě referenční práce (postup podle bodu 2.2) a referenční hmotnosti CO2 (postup podle bodu 2.3) naměřených v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu.

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka.

Výpočty se provedou podle těchto písmen:

Obrázek 4

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka, v závislosti na čase

2.1.2.   Referenční hodnoty

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 typu motoru nebo všech typů motorů ve stejné rodině motorů se určí takto:

2.2.   Metoda založená na práci

Obrázek 5

Metoda založená na práci

Doba trvání (t 2, i  – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

W(t 2, i) – W(t 1, i) ≥ Wref

kde:

W(t 2, i  – Δt) – W(t 1, i) < W ref ≤ W(t 2, i) – W(t 1, i)

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

2.2.1.   Výpočty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění

Emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění egas (g/kWh) se pro každé průměrovací okénko a každou plynnou znečišťující látku vypočtou takto:

kde:

2.2.2.   Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková průměrovací okénka, v nichž průměrný výkon překročí prahovou hodnotu výkonu odpovídající 20 % referenčního výkonu, jak je definován v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1628 a uveden v příloze I uvedeného nařízení pro každou (pod)kategorii motoru, pro typ motoru, který je předmětem zkoušky ISM, s výjimkou motorů kategorie ATS, kde je referenčním výkonem výkon při mezilehlých otáčkách, jak jsou definovány v bodě 5.2.5.4 písm. f) přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.

2.2.3.   Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé platné průměrovací okénko a každou jednotlivou plynnou znečišťující látku takto:

kde:

2.3.   Metoda založená na hmotnosti CO2

Obrázek 6

Metoda založená na hmotnosti CO2

Doba trvání (t 2, i  – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

kde:

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

Hmotnosti CO2 se v rámci průměrovacích okének vypočtou integrováním okamžitých emisí plynných znečišťujících látek vypočtených podle požadavků stanovených v bodě 1.

2.3.1.   Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková, jejichž doba trvání nepřekročí maximální přípustnou dobu trvání vypočtenou podlé této rovnice:

kde:

2.3.2.   Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé průměrovací okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:

přičemž

(poměr v provozu) a

(certifikační poměr)

kde:

mL se stanoví takto:

kde:

▼M1

3.    Zaokrouhlování při výpočtech emisí plynných znečišťujících látek

V souladu s normou ASTM E 29-06b (Standard Practice for Using Significant Digits in Test Data to Determine Conformance with Specifications) se konečné výsledky zkoušek zaokrouhlí v jednom kroku na počet desetinných míst, který mají příslušné mezní hodnoty výfukových emisí stanovené podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1628, zvýšený o jedno další platné desetinné místo.

▼B

4.    Výsledné hodnoty emisí plynných znečišťujících látek

V souladu s bodem 10 této přílohy se předkládají tyto výsledné hodnoty:

---

Dodatek 6

Shodnost signálu točivého momentu z ECU

1.    Metoda maximálního točivého momentu

1.1	Metodou „maximálního točivého momentu“ se potvrzuje, že při monitorovacích zkoušce v provozu byl dosažen určitý bod na referenční křivce maximálního točivého momentu jakožto funkce otáček motoru.

1.2.

Jestliže při monitorovacích zkoušce v provozu nebylo tohoto bodu na referenční křivce maximálního točivého momentu jakožto funkce otáček motoru dosaženo, je výrobce oprávněn změnit zatížení nesilničního mobilního stroje a/nebo minimální dobu trvání zkoušky stanovenou v bodě 2 dodatku 2 tak, aby toto prokázání bylo možné uskutečnit po provedení monitorovací zkoušky v provozu.

1.3.

Požadavky stanovené v bodě 1.2 se nepoužijí v případě, že podle názoru výrobce a s předchozím souhlasem schvalovacího orgánu není možné dosáhnout daného bodu na referenční křivce maximálního točivého momentu při běžném provozu, aniž by došlo k přetížení motoru instalovaného do nesilničního mobilního stroje, nebo v případě, že by jeho dosažení bylo spojeno s bezpečnostním rizikem.

1.4.	V tomto případě musí výrobce schvalovacímu orgánu navrhnout alternativní metodu kontroly signálu. Alternativní metoda může být použita, pouze pokud ji schvalovací orgán považuje za proveditelnou a použitelnou, aniž by došlo k přetížení motoru nebo aniž by hrozilo bezpečnostní riziko.

1.5.

Výrobce může schvalovacímu orgánu navrhnout přesnější a kompletnější metodu kontroly shodnosti signálu točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, než je metoda stanovená v bodech 1.1 až 1.4. V takovém případě se metoda navržená výrobcem použije namísto metody stanovené v uvedených bodech.

▼M2

2.    Nemožnost provést kontrolu shodnosti signálu točivého momentu z ECU

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné zkontrolovat signál točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, musí schvalovací orgán akceptovat ověření provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 během zkoušek vyžadovaných pro účely EU schválení typu a uvedené v certifikátu EU schválení typu.

V případě motorů v jiných skupinách ISM, než jsou skupiny A, C a H, může schvalovací orgán akceptovat samostatné prokázání provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654, avšak při použití těchto mapovacích postupů, jež jsou obsaženy v uvedené příloze:

Je-li mapování provedeno při konstantních otáčkách v souladu s písmenem b), postačí změřit a porovnat stavy točivého momentu naměřené pomocí dynamometru a točivý moment odeslaný z ECU v jediném bodě jmenovitého netto výkonu.

▼B

---

Dodatek 7

Požadavky na informace datového toku ECU

▼M2

1.    Poskytované údaje

▼B

2.    Oznamovací povinnosti

2.1.   Přístup k informacím datového toku

▼M2

2.1.1.

Přístup k informacím datového toku musí být zajištěn v souladu s alespoň jednou z následujících sérií norem: a)  ISO 27145 s ISO 15765-4 (pro rozhraní CAN); b)  ISO 27145 s ISO 13400 (pro rozhraní TCP/IP); c)  SAE J1939-73; d)  ISO 14229.

▼B

2.1.2.

ECU musí podporovat odpovídající služby alespoň jedné z výše uvedených norem za účelem poskytování údajů stanovených v tabulce 1. Uplatnění dalších aspektů uvedené normy (uvedených norem) v rámci ECU je povoleno, ale není povinné.

2.1.3.

Přístup k informacím datového toku musí být umožněn prostřednictvím kabelového připojení (externího čtecího přístroje).

2.2.   Drátová komunikace přes rozhraní CAN

2.2.1.

Přenosová rychlost kabelového datového spojení musí být buď 250 kb/s, nebo 500 kb/s.

2.2.2.

Rozhraní pro spojení mezi motorem a měřicími přístroji PEMS musí být normalizované a splňovat všechny požadavky normy ISO 15031-3 Typ A (stejnosměrné napájení 12 V), Typ B (stejnosměrné napájení 24 V) nebo SAE J1939-13 (stejnosměrné napájení 12 nebo 24 V).

2.3   Požadavky na dokumentaci

Výrobce musí v informačním dokumentu stanoveném v prováděcím nařízení (EU) 2017/656 ( 4 ) o správních požadavcích uvést požadavky na komunikační normu (normy) sloužící jako základ pro zajištění přístupu k informacím datového toku v souladu s bodem 2.1.1.

---

Dodatek 8

Zkušební protokol o monitorování v provozu

1.    Údaje o výrobci motoru

1.1.	Značka (obchodní firma (firmy) výrobce)

1.2.	Název a adresa výrobce

1.3.	Jméno a adresa případného oprávněného zástupce výrobce

1.4.	Název (názvy) a adresa (adresy) montážního/výrobního závodu (závodů)

▼M2

2.    Údaje o motoru

▼B

3.    Údaje o nesilničním mobilním stroji

3.1.	Vlastník nesilničního mobilního stroje

3.2.	Kategorie nesilničních mobilních strojů

3.3.	Výrobce nesilničního mobilního stroje

3.4.	Identifikační číslo nesilničního mobilního stroje

3.5.	Registrační číslo nesilničního mobilního stroje a země registrace (je-li k dispozici)

3.6.	Obchodní název (názvy) nesilničního mobilního stroje (v příslušných případech)

3.7.	Rok a měsíc výroby nesilničního mobilního stroje

4.    Výběr motoru / nesilničního mobilního stroje

4.1.	Způsob lokalizace nesilničního mobilního stroje nebo motoru

4.2.	Kritéria výběru nesilničních mobilních strojů, motorů, rodin motorů v provozu

4.3.	Místo, kde je zkoušený nesilniční mobilní stroj obvykle provozován

4.4.	Počet hodin provozu při zahájení zkoušky: 4.4.1.  Nesilniční mobilní stroj [h] 4.4.2.  Motor [h]

5.    Přenosný systém pro měření emisí (PEMS)

5.1.	Napájení systému PEMS: externí napájení / napájení z nesilničního mobilního stroje

5.2.	Značka a typ měřicích přístrojů (PEMS)

5.3.	Datum kalibrace měřicích přístrojů (PEMS)

5.4.	Použitý výpočetní software a jeho verze (např. EMROAD 4.0)

5.5.	Umístění čidel okolních podmínek

6.    Zkušební podmínky

6.1.	Datum a čas konání zkoušky

6.2.	Doba trvání zkoušky [s]

6.3.	Místo zkoušky

6.4.	Celkové povětrnostní a okolní podmínky (např. teplota, vlhkost, nadmořská výška) 6.4.1. Průměrné okolní podmínky (vypočteno z okamžitých naměřených údajů)

6.5.	Doba provozu za nesilniční mobilní stroj/motor

6.6.	Podrobné informace ohledně skutečného provozu nesilničního mobilního stroje

6.7.	Specifikace zkušebního paliva

6.8.	Specifikace mazacího oleje

6.9.	Specifikace činidla (v příslušných případech)

6.10.

Stručný popis provedené pracovní činnosti

7.    Průměrná koncentrace emisí plynných znečišťujících látek

7.1.	Průměrná koncentrace HC [ppm] [není povinné]

7.2.	Průměrná koncentrace CO [ppm] [není povinné]

7.3.	Průměrná koncentrace NOx [ppm] [není povinné]

7.4.	Průměrná koncentrace CO2 [ppm] [není povinné]

7.5.	Průměrný hmotnostní průtok výfukových plynů [kg/h] [není povinné]

7.6.	Průměrná teplota výfukových plynů [°C] [není povinné]

8.    Integrovaná hmotnost emisí plynných znečišťujících látek

8.1	Emise THC [g]

8.2	Emise CO [g]

8.3	Emise NOx [g]

8.4	Emise CO2 [g]

▼M2

9.    Faktory shodnosti průměrovacího okénka ( 5 )(stanovené podle dodatků 3 až 5)

(Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)

10.    Faktory shodnosti průměrovacího okénka (stanovené podle dodatků 3 a 5 bez zjištění případů činnosti a nečinnosti v souladu s dodatkem 4 a bez vyloučení neplatných okének podle bodů 2.2.2 a 2.3.1 dodatku 5)

(Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)

▼B

11.    Ověření výsledků zkoušek

11.1.

Výsledky kontroly analyzátoru THC, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

11.2.

Výsledky kontroly analyzátoru CO, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

11.3.

Výsledky kontroly analyzátoru NOx, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

11.4.

Výsledky kontroly analyzátoru CO2, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

11.5.

Výsledky kontroly konzistentnosti údajů podle bodu 4 dodatku 3

I-1.    Okamžité naměřené údaje

I-1.1.

Koncentrace THC [ppm]

I-1.2.

Koncentrace CO [ppm]

I-1.3.

Koncentrace NOx [ppm]

I-1.4.

Koncentrace CO2 [ppm]

I-1.5.

Hmotnostní průtok výfukových plynů [kg/h]

I-1.6.

Teplota výfukových plynů [°C]

I-1.7.

Teplota okolního vzduchu [°C]

I-1.8.

Okolní tlak [kPa]

I-1.9.

Vlhkost okolního prostředí [g/kg] [není povinné]

I-1.10.

Točivý moment motoru [Nm]

I-1.11.

Otáčky motoru [ot./min]

I-1.12.

Tok paliva v motoru [g/s]

I-1.13.

Teplota chladiva motoru [°C]

I-1.14.

Zeměpisná šířka polohy nesilničního mobilního stroje [stupně]

I-1.15.

Zeměpisná délka polohy nesilničního mobilního stroje [stupně]

▼M2

I-2.   Okamžité vypočtené údaje

▼M2

---

Dodatek 9

Stanovení referenční práce a referenční hmotnosti CO2 pro typy motorů, kde je použitelným zkušebním cyklem pro schválení typu výhradně nesilniční zkušební cyklus v ustáleném stavu (NRSC)

1.    Obecná ustanovení

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 pro skupiny ISM A a C jsou převzaty z cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu základního motoru a pro skupinu ISM H z cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu základního motoru, jak je stanoveno v bodě 2.1.2 dodatku 5. Tento dodatek definuje, jak stanovit referenční práci a referenční hmotnost CO2 pro typy motorů ve všech skupinách ISM s výjimkou skupin A, C a H.

Pro účely tohoto dodatku je použitelným laboratorním zkušebním cyklem NRSC s diskrétními režimy nebo RMC NRSC pro odpovídající (pod)kategorii motoru stanovenou v tabulkách IV-1 a IV-2 a v tabulkách IV-5 až IV-10 přílohy IV nařízení (EU) 2016/1628.

2.    Stanovení Wref a z RMC NRSC

3.    Stanovení Wref a na základě NRSC s diskrétními režimy

(9-1)

kde:

Pi	je výkon motoru pro režim i, v kW, přičemž Pi = Pm,i + PAUX (viz body 6.3 a 7.7.1.3 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích),

WFi	je váhový faktor pro režim i [–],

tref	je referenční čas, v s, (viz tabulka),

Wref	je referenční práce za cyklus emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh,

i	je číslo režimu,

Nmode

je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu.

(9-2)

kde:

je průměrný hmotnostní průtok CO2 pro režim i, v g/h,

WFi	je váhový faktor pro režim i [–],

tref	je referenční čas, v s, (viz tabulka),

je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g,

i	je číslo režimu,

Nmode

je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu

---

Dodatek 10

Stanovení okamžitého zástupného výkonu na základě hmotnostního průtoku CO2

1.    Obecná ustanovení

„Zástupným výkonem“ se rozumí hodnota získaná prostou lineární interpolací, a to výhradně za účelem stanovení platných případů při monitorování v provozu, jak je popsáno v dodatku 4. Tato metodika je určena pro motory, které jsou navrženy bez komunikačního rozhraní schopného poskytnout údaje týkající se točivého momentu a otáček motoru v souladu s tabulkou 1 v dodatku 7. Výpočet je založen na předpokladu, že pro všechny typy motorů v rámci rodiny motorů platí následující:

2.    Výpočet okamžitého zástupného výkonu

Pro výpočet konstanty Veline, Kveline , se referenční hmotnost CO2 emitovaného základním motorem při schválení typu vydělí prací provedenou základním motorem při schválení typu, přičemž se použije rovnice 10-1.

(10-1)

kde:

Kveline

je konstanta „Veline“, v g/kWh,

je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g,

W ref

je referenční práce provedená základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh.

(10-2)

kde:

Pi,proxy

je okamžitý zástupný výkon, v kW,

je okamžitý hmotnostní průtok CO2 emitovaný motorem, který je podroben zkoušce, v g/s.

---

( 1 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 102, 13.4.2017, s. 1).

( 2 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/987 ze dne 27. dubna 2018 o změně a opravě nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 182, 18.7.2018, s. 40).

( 3 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 102, 13.4.2017, s. 1).

( 4 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/656 ze dne 19. listopadu 2016, kterým se stanoví správní požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (viz strana 364 tohoto Úředního věstníku).

( 5 ) Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s referenční hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými na příslušném základním motoru v rámci referenčního laboratorního cyklu NRTC nebo NRSC.

( 6 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 7 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 8 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 9 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 10 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 11 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 12 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 13 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 14 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 15 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 16 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 17 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 18 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 19 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 20 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 21 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 22 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

( 23 ) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.