(EU) 2016/1011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1-65 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 8. června 2016 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 30. června 2016 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1011

ze dne 8. června 2016

o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 171 29.6.2016, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019,

  L 317

17

9.12.2019

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019,

  L 334

1

27.12.2019

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/168 ze dne 10. února 2021,

  L 49

6

12.2.2021




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1011

ze dne 8. června 2016

o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014

(Text s významem pro EHP)



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů. Toto nařízení tak přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu při dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
Toto nařízení se vztahuje na poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot a používání referenčních hodnot v Unii.
2.  

Toto nařízení se nevztahuje na:

a) 

centrální banku;

b) 

veřejný orgán, pokud dodává údaje pro stanovení referenčních hodnot pro účely veřejné politiky, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud poskytuje nebo má nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;

c) 

ústřední protistranu, pokud poskytuje referenční ceny nebo vypořádací ceny používané pro řízení rizik nebo vypořádání ústřední protistranou;

d) 

poskytování jednotné referenční ceny pro jakýkoli finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU;

e) 

tisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli nad jejím poskytováním jakoukoli kontrolu;

f) 

fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci svého podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr, za podmínky, že tato osoba zveřejňuje nebo veřejnosti zpřístupňuje své vlastní pohyblivé nebo pevné úrokové sazby půjček, které byly stanoveny na základě vnitřních rozhodnutí a které se vztahují pouze na finanční smlouvy, které tato osoba nebo společnost v rámci stejné skupiny uzavřela se svými vlastními klienty;

g) 

referenční hodnotu cen komodit založenou na údajích předaných dodavateli, z nichž většina není dohlíženou osobou, a na něž se vztahují následující obě následující podmínky:

i) 

na referenční hodnotu odkazují finanční nástroje, které byly předmětem žádosti o přijetí k obchodování pouze v jednom obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, nebo s nimiž se obchoduje pouze v rámci takového obchodního systému;

ii) 

celková jmenovitá hodnota finančních nástrojů odkazujících na referenční hodnotu nepřesahuje 100 milionů EUR;

h) 

poskytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jenž poskytuje, není vědom a za přiměřených okolností si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 3;

▼M3

i) 

referenční hodnotu spotového směnného kurzu, která byla stanovena Komisí v souladu s čl. 18 odst. 1.

▼B

Článek 3

Definice

1.  

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„indexem“ číselná hodnota:

a) 

která je uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti;

b) 

která je pravidelně určována:

i) 

buď zcela, nebo zčásti výpočtem podle vzorce či jakoukoli jinou metodou výpočtu nebo na základě posouzení; a

ii) 

na základě hodnoty jednoho či více podkladových aktiv nebo cen, včetně cen odhadovaných, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot či anket;

2) 

„poskytovatelem indexu“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;

3) 

„referenční hodnotou“ index, na který se odkazuje při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, který se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů takového indexu nebo stanovení alokace aktiv portfolia nebo za účelem výpočtu poplatků spojených s výkonností;

4) 

„skupinou příbuzných referenčních hodnot“ skupina příbuzných referenčních hodnot, které jsou poskytovány týmž administrátorem a stanovovány na základě vstupních údajů stejné povahy a které měří stejný či podobný reálný stav trhu nebo ekonomickou realitu;

5) 

„poskytováním referenční hodnoty“:

a) 

spravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty;

b) 

shromažďování, analyzování nebo zpracovávání vstupních údajů za účelem stanovení referenční hodnoty; a

c) 

stanovování referenční hodnoty za použití vzorce či jiné metody výpočtu nebo na základě posouzení vstupních údajů poskytnutých za tímto účelem;

6) 

„administrátorem“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;

7) 

„používáním referenční hodnoty“:

a) 

vydání finančního nástroje, který odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;

b) 

určení výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy, a to odkazem na určitý index nebo kombinaci indexů;

c) 

skutečnost, že subjekt je smluvní stranou finanční smlouvy, která odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;

d) 

poskytování úrokové sazby půjček ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice 2008/48/ES, která je vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu nebo kombinaci indexů a je výhradně používána jako odkaz ve finanční smlouvě, jejíž je věřitel stranou;

e) 

měření výkonnosti investičního fondu pomocí indexu nebo kombinace indexů s cílem sledovat výnosnost tohoto indexu či kombinace indexů nebo stanovit alokaci aktiv portfolia či vypočítat poplatky spojené s výkonností;

8) 

„dodáváním vstupních údajů“ poskytování vstupních údajů, jež nejsou snadno dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k stanovení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;

9) 

„dodavatelem“ fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;

10) 

„dohlíženým dodavatelem“ dohlížená osoba, která dodává vstupní údaje určitému administrátorovi nacházejícímu se v Unii;

11) 

„přispěvatelem“ fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem za účelem dodávání vstupních údajů;

12) 

„posuzovatelem“ zaměstnanec administrátora referenční hodnoty cen komodit nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíchž služeb administrátor využívá nebo kterou řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k průkaznému posouzení ceny určité komodity;

13) 

„odborným úsudkem“ výkon pravomoci administrátora nebo dodavatele s ohledem na používání údajů při stanovení referenčních hodnot, včetně extrapolace hodnot z předchozích nebo souvisejících obchodů, úpravy hodnot v závislosti na činitelích, které by mohly ovlivnit kvalitu údajů, jako jsou například události na trhu nebo zhoršení úvěrové kvality kupujících či prodávajících nebo udělení větší váhy závazným poptávkám nebo nabídkám než jednotlivým uzavřeným obchodům;

14) 

„vstupními údaji“ údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, kotací, závazných kotací nebo jiné hodnoty používané administrátorem ke stanovení referenční hodnoty;

15) 

„údaji o obchodech“ sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty obchodů mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhající tržním silám nabídky a poptávky;

16) 

„finančním nástrojem“ veškeré nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice;

17) 

„dohlíženou osobou“:

a) 

úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );

b) 

investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

c) 

pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 2 );

d) 

zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;

e) 

SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES nebo případně správcovská společnost SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice;

f) 

správce alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 3 );

g) 

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ( 4 );

h) 

věřitel ve smyslu čl. 3 písm. b) směrnice 2008/48/ES pro účely úvěrových smluv ve smyslu čl. 3 písm. c) uvedené směrnice;

i) 

neúvěrová instituce ve smyslu čl. 4 bodu 10 směrnice 2014/17/EU pro účely smluv o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 uvedené směrnice;

j) 

organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;

k) 

ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ( 5 );

l) 

registr obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

m) 

administrátor;

18) 

„finanční smlouvou“:

a) 

jakákoli úvěrová smlouva ve smyslu čl. 3 písm. c) směrnice 2008/48/ES;

b) 

jakákoli smlouva o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice 2014/17/EU;

19) 

„investičním fondem“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;

20) 

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány administrátora nebo jiné dohlížené osoby jmenovaný či jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou zmocněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a které dozorují a sledují rozhodnutí vedení a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu;

21) 

„spotřebitelem“ fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

22) 

„referenční hodnotou týkající se úrokových sazeb“ referenční hodnota, jež je pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce určena na základě sazby úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank nebo jiných subjektů, než jsou banky, na peněžních trzích;

▼M3

22a) 

„referenční hodnotou spotového směnného kurzu“ referenční hodnota, která odráží v jedné měně vyjádřenou cenu jiné měny nebo koše jiných měn, pro dodání valuty k nejbližšímu možnému dni;

▼B

23) 

„referenční hodnotou cen komodit“ referenční hodnota, jejímž podkladovým aktivem pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce je komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ( 6 ), s výjimkou povolenek na emise podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;

▼M1

23a) 

„referenční hodnotou EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a splňuje tyto požadavky:

a) 

pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce a článku 19b jsou její podkladová aktiva vybírána, vážena nebo vyloučena tak, aby výsledné referenční portfolio bylo na dekarbonizační trajektorii; a

b) 

je koncipována v souladu s minimálními standardy stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2;

23b) 

„referenční hodnotou EU navázanou na Pařížskou dohodu“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu a splňuje tyto požadavky:

a) 

pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce a aktů v přenesené pravomoci podle článku 19c jsou její podkladová aktiva vybírána, vážena nebo vyloučena tak, aby byly emise uhlíku výsledného referenčního portfolia v souladu s cíli Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla schválena Unií dne 5. října 2016 ( 7 ) (dále jen „Pařížská dohoda“);

b) 

je koncipována v souladu s minimálními standardy stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedenými v čl. 19a odst. 2; a

c) 

činnosti týkající se jejích podkladových aktiv významně nepoškozují jiné cíle v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (dále jen „ESG cíle“);

23c) 

„dekarbonizační trajektorií“ měřitelná, vědecky podložená a časově vymezená trajektorie směřující ke sladění s cíli Pařížské dohody spočívající ve snížení emisí uhlíku Okruhu 1, 2 a 3, jak je uvedeno v bodě 1 písm. e) přílohy III;

▼B

24) 

„referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů“ referenční hodnota stanovená uplatněním vzorce podle:

▼M2

a) 

vstupních údajů, které jsou dodávány v celém rozsahu:

▼M3

i) 

z obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo obchodního systému třetí země, pro který přijala Komise prováděcí rozhodnutí, podle něhož se považuje právní a dohledový rámec této země za rovnocenný ve smyslu čl. 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ( 8 ) nebo čl. 25 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, nebo podle něhož má tato země regulovaný trh, který je podle článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 považován za rovnocenný, avšak v každém případě pouze v souvislosti s údaji o obchodech týkajících se finančních nástrojů;

▼B

ii) 

ze schváleného systému pro uveřejňování informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 52 směrnice 2014/65/EU nebo od poskytovatele konsolidovaných obchodních informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 53 směrnice 2014/65/EU, v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému;

iii) 

ze schváleného mechanismu pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 54 směrnice 2014/65/EU, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů, které jsou obchodovány v obchodním systému a jež musí být zveřejněny v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu;

iv) 

z burzy pro obchodování s elektřinou uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ( 9 );

v) 

z burzy pro obchodování se zemním plynem uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ( 10 );

vi) 

z dražební platformy uvedené v článku 26 nebo 30 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ( 11 );

▼M2

vii) 

od poskytovatele služeb, kterého administrátor referenční hodnoty v souladu s článkem 10, s výjimkou čl. 10 odst. 3 písm. f), pověřil shromažďováním údajů, pokud tento poskytovatel služeb získává údaje v celém rozsahu od subjektu uvedeného v bodech i) až vi) tohoto písmene;

▼B

b) 

čisté hodnoty aktiv investičních fondů;

25) 

„referenční hodnotou s kritickým významem“ jakákoli jiná referenční hodnota, než je referenční hodnota týkající se regulovaných údajů, která splňuje kteroukoli z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 a která je uvedena na seznamu vypracovaném Komisí podle uvedeného článku;

26) 

„referenční hodnotou se značným významem“ referenční hodnota, která splňuje podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1;

27) 

„referenční hodnotou bez značného významu“ referenční hodnota, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. a čl. 24 odst. 1;

28) 

„nacházejícím se“ pokud jde o právnickou osobu, země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou úřední adresu; a pokud jde o fyzickou osobu, země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;

29) 

„veřejným orgánem“:

a) 

vláda nebo jiný orgán veřejné správy, včetně subjektů, které jsou pověřeny správou veřejného dluhu nebo se na ní podílejí;

b) 

subjekt nebo osoba, která buď vykonává funkce ve veřejné správě podle vnitrostátního práva, nebo nese odpovědnost či má funkci ve veřejné správě nebo poskytuje veřejné služby, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, pod dohledem subjektu ve smyslu písmene a).

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem upřesnění dalších technických prvků definic stanovených v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zejména upřesní, co pro účely definice pojmu index představuje zpřístupňování veřejnosti.

Komise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

3.  
Komise přijme prováděcí akty za účelem sestavení a revize seznamu veřejných orgánů v Unii, na něž se vztahuje definice podle odst. 1 bodu 29 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

Komise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.



HLAVA II

INTEGRITA A SPOLEHLIVOST REFERENČNÍCH HODNOT



KAPITOLA 1

Správa, řízení a kontrola administrátorů

Článek 4

Požadavky na správu a řízení a požadavky týkající se střetů zájmů

1.  
Administrátor musí mít zaveden spolehlivý systém správy a řízení, který má jasnou organizační strukturu, v níž mají všechny osoby podílející se na poskytování referenční hodnoty náležitě definované, transparentní a konzistentní role a povinnosti.

Administrátoři učiní náležitá opatření pro zjišťování a prevenci nebo řešení vlastních střetů zájmů, včetně opatření týkajících se jejich vedoucích pracovníků, zaměstnanců a jakékoli další osoby, která je s nimi přímo či nepřímo spojena prostřednictvím kontroly, a dodavatelů nebo uživatelů a rovněž učiní veškerá opatření k tomu, aby v případech, kdy je nezbytné v rámci procesu stanovování referenčních hodnot provést určitý úsudek či uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a spravedlivě.

2.  
Poskytování referenčních hodnot musí být z provozního hlediska odděleno od všech součástí obchodní činnosti administrátora, které mohou způsobit skutečný nebo možný střet zájmů.
3.  
Pokud u administrátora kvůli jeho vlastnické struktuře, kontrolním podílům nebo jiným činnostem prováděným subjektem, který administrátora vlastní nebo řídí nebo jejž administrátor vlastní nebo řídí, či spřízněnými subjekty administrátora dojde ke střetu zájmů, který nelze odpovídajícím způsobem odstranit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby zřídil nezávislý útvar dozoru s vyrovnaným zastoupením zúčastněných stran, včetně uživatelů a dodavatelů.
4.  
Není-li možné takový střet zájmů přiměřeným způsobem řešit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby buď ukončil veškeré činnosti, nebo vztahy, jež jsou příčinou tohoto střetu zájmů, nebo přestal poskytovat referenční hodnoty.
5.  
Administrátor zveřejní nebo oznámí uživatelům referenční hodnotu a relevantnímu příslušnému orgánu a případně dodavatelům veškeré stávající nebo možné střety zájmů, včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo ovládání administrátora.
6.  

Administrátor zavádí a přijímá odpovídající strategie a postupy, jakož i účinná organizační opatření ke zjišťování, zveřejňování, prevenci, řešení a zmírňování střetů zájmů s cílem chránit integritu a nezávislost určování referenční hodnoty. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizovány. Tyto strategie a postupy zohledňují a řeší střety zájmů, míru volnosti rozhodování v procesu stanovování referenčních hodnot a rizika, jež tyto referenční hodnoty představují, a:

a) 

zajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a

b) 

zmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů ve skupině administrátora nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou vykonávat na administrátora svůj vliv nebo jej ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.

7.  

Administrátor zajistí, aby jeho zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování referenční hodnoty:

a) 

disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b) 

nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;

c) 

neměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti dotyčného administrátora;

d) 

měli zakázáno přispívat ke stanovení referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento způsob přispívání výslovně vyžadován jako součást metodiky referenčních hodnot a řídí se zvláštními pravidly, které se na ně vztahují; a

e) 

podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.

8.  
Administrátor zavede zvláštní postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit věrohodnost a spolehlivost zaměstnance nebo osoby určující referenční hodnotu, včetně toho, že referenční hodnoty budou před šířením alespoň interně schváleny vedením.

▼M2

9.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní požadavky k zaručení toho, aby systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 byl dostatečně spolehlivý.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 5

Požadavky na útvar dozoru

1.  
Administrátor zavede a udržuje stálý a účinný útvar dozoru, který zajistí dohled nad všemi aspekty poskytování jeho referenčních hodnot.
2.  
Administrátor vypracuje a zachovává spolehlivé postupy týkající se jeho útvaru dozoru, které zpřístupní relevantním příslušným orgánům.
3.  

Tento útvar dozoru se řídí zásadou integrity a má následující povinnosti, které jsou administrátorem přizpůsobovány složitosti referenční hodnoty, jejímu používání a slabým místům:

a) 

nejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její stanovení;

b) 

dohled nad změnami metodiky pro stanovení referenční hodnoty a vyžadování, aby administrátor takové změny konzultoval

c) 

dohled nad kontrolním systémem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, dohled nad kodexem chování uvedeným v článku 15;

d) 

přezkum a schvalování postupů pro ukončení referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;

e) 

dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;

f) 

posuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená nápravná opatření;

g) 

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, sledování vstupních údajů a dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;

h) 

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování uvedeného v článku 15; a

i) 

podávání zpráv relevantním příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů, vychází-li referenční hodnota z vstupních údajů od dodavatelů, nebo administrátorů, o nichž se útvar dozoru dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.

4.  
Útvar dozoru je vykonáván samostatným výborem nebo jiným vhodným systémem správy a řízení.
5.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit postupy týkající se útvaru dozoru a jeho vlastností, včetně jeho složení a umístění v rámci organizační struktury administrátora, aby byla zajištěna integrita tohoto útvaru a zabránilo se střetu zájmů. Orgán ESMA zejména vypracuje demonstrativní seznam vhodných systémů správy a řízení ve smyslu odstavce 4.

Orgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu rozdíly ve vlastnické a ovládací struktuře administrátorů a povahu, rozsah a složitost poskytování určité referenční hodnoty, slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou a jakýkoli dopad takové manipulace, jakož i vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují či neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.  
Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 6

Požadavky na kontrolní systém

1.  
Administrátor musí mít zaveden kontrolní systém, který zajistí, že je referenční hodnota poskytována a uveřejňována nebo zpřístupňována v souladu s tímto nařízením.
2.  
Kontrolní systém je přiměřený rozsahu zjištěných střetů zájmů, míře volnosti rozhodování při poskytování referenčních hodnot a povaze vstupních údajů pro výpočet referenčních hodnot.
3.  

Kontrolní systém zahrnuje:

a) 

řízení provozních rizik;

b) 

odpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události;

c) 

pohotovostní postupy, které jsou zavedeny pro případ přerušení procesu poskytování referenčních hodnot.

4.  

Administrátor zavede opatření:

a) 

k zajištění toho, aby dodavatelé dodržovali kodex chování uvedený v článku 15 a normy použitelné pro poskytování vstupních údajů;

b) 

ke sledování vstupních údajů, včetně pokud možno sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem zjistit chyby a anomálie.

5.  
Kontrolní systém je podle potřeby dokumentován, přezkoumáván a aktualizován a zpřístupněn relevantnímu příslušnému orgánu a na požádání i uživatelům referenčních hodnot.

Článek 7

Požadavky na systém odpovědnosti

1.  
Administrátor musí zavést systém odpovědnosti, který zahrnuje uchovávání záznamů, provádění auditů a přezkum a postup pro řešení stížností a jenž zajišťuje doklady o dodržování požadavků tohoto nařízení.
2.  
Administrátor určí osobu pro výkon interní funkce s potřebnými schopnostmi, jejímž úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom zprávy.
3.  
U referenčních hodnot s kritickým významem jmenuje administrátor nezávislého externího auditora, jehož úkolem je minimálně jednou za rok přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.
4.  
Administrátor poskytne relevantnímu příslušnému orgánu na jeho žádost podrobné údaje o přezkumech a zprávách uvedených v odstavci 2. Na žádost relevantního příslušného orgánu zveřejní administrátor podrobné údaje o auditech uvedených v odstavci 3.

Článek 8

Požadavky na uchovávání záznamů

1.  

Administrátor vede záznamy o:

a) 

veškerých vstupních údajích, včetně využití těchto údajů;

b) 

metodice, která byla použita pro stanovení referenční hodnoty;

c) 

veškerých úsudcích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při stanovení referenčních hodnot, včetně zdůvodnění těchto případů úsudků nebo uplatnění volnosti rozhodování;

d) 

o tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro stanovení referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;

e) 

jiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;

f) 

totožnosti přispěvatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem stanovování referenčních hodnot;

g) 

všech dokumentech týkajících se stížností, včetně dokumentů předložených stěžovatelem; a

h) 

telefonních hovorech a elektronické komunikaci mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či přispěvateli týkajících se referenční hodnoty.

2.  
Záznamy uvedené v odstavci 1 uchovává administrátor nejméně po dobu pěti let ve formě, kterou je možné reprodukovat a plně z ní pochopit stanovení referenční hodnoty a která umožňuje provést audit nebo hodnocení vstupních údajů, výpočtů, úsudků a uplatnění volnosti rozhodování. Záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace pořízené v souladu s odst. 1 písm. h) se na požádání poskytnou účastníkům hovorů nebo komunikace a uchovávají se po dobu tří let.

Článek 9

Mechanismus pro vyřizování stížností

1.  
Administrátor má zavedeny písemné postupy pro přijímání, prošetřování a uchovávání záznamů o stížnostech, včetně stížností, které souvisí s procesem stanovování referenčních hodnot administrátorem, a tyto postupy zveřejní.
2.  

Tento mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:

a) 

administrátor zpřístupní pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní stanovení referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn procesu stanovování referenčních hodnot, použití metodiky při určitém stanovení referenční hodnoty a jiných rozhodnutí týkajících se procesu stanovování referenčních hodnot;

b) 

stížnosti jsou vyřizovány řádně a včas a o výsledku šetření je stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě s výjimkou případů, kdy by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejné politiky nebo s nařízením (EU) č. 596/2014; a

c) 

šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti mohl nebo může týkat;

Článek 10

Externí zajištění služeb nebo činností

1.  
Administrátor nesmí prostřednictvím externích poskytovatelů služeb zajišťovat funkce spojené s poskytováním určité referenční hodnoty takovým způsobem, aby to významně narušovalo kontrolu administrátora nad poskytováním referenční hodnoty nebo schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat dohled nad danou referenční hodnotou.
2.  
Využívá-li administrátor k zajištění určitých funkcí či souvisejících služeb a činností spojených s poskytováním určité referenční hodnoty externího poskytovatele služeb, odpovídá administrátor v celém rozsahu i nadále za plnění veškerých svých povinností, které mu na základě tohoto nařízení vznikají.
3.  

Administrátor využívající externích poskytovatelů služeb zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a) 

poskytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;

b) 

administrátor dá relevantním příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se procesu stanovování referenčních hodnot;

c) 

administrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

d) 

administrátor si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;

e) 

poskytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

f) 

poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi, které na něj byly přeneseny, spolupracuje s relevantním příslušným orgánem, a administrátor a relevantní příslušný orgán mají faktický přístup k údajům o přenesených činnostech a do prostor pro výkon podnikání poskytovatele služeb a relevantní příslušný orgán je schopen tato práva na přístup vykonávat;

g) 

administrátor je schopen v případě potřeby ujednání o externím poskytování služeb ukončit;

h) 

administrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v procesu stanovování referenčních hodnot.



KAPITOLA 2

Vstupní údaje, metodika a oznamování případů porušení

Článek 11

Vstupní údaje

1.  

Poskytování referenční hodnoty se řídí následujícími požadavky, které se týkají jejích vstupních údajů:

a) 

vstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit.

Jako vstupní údaje slouží údaje o obchodech, jsou-li k dispozici a je-li to vhodné. Pakliže údaje o obchodech nejsou dostatečné nebo nejsou vhodné k tomu, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, včetně odhadovaných cen, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot;

b) 

vstupní údaje uvedené v písmenu a) musí být ověřitelné;

c) 

administrátor vypracuje a zveřejní jasné pokyny o typech vstupních údajů, pořadí využití různých typů vstupních údajů a využití odborného úsudku, aby byl zajištěn soulad s písmenem a) tohoto odstavce a příslušnou metodikou;

d) 

pokud referenční hodnota vychází ze vstupních údajů získaných od dodavatelů, administrátor získává, je-li to vhodné, vstupní údaje od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit;

e) 

administrátor nepoužívá vstupní údaje od dodavatele, pokud má administrátor jakékoli náznaky o tom, že tento dodavatel nectí kodex chování uvedený v článku 15, a v takovém případě získá reprezentativní veřejně dostupné údaje.

2.  

Administrátor zajistí, aby jeho kontroly vstupních údajů zahrnovaly:

a) 

kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů;

b) 

postup, jakým jsou vstupní údaje od dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně postup, jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce; a

c) 

postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.

3.  

Jestliže vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty dodává útvar poskytující služby přímo klientům, to znamená jakékoli oddělení, divize, skupina nebo zaměstnanci dodavatelů, nebo k němu přidružený subjekt plnící tuto funkci, který provádí jakékoli činnosti v oblasti výpočtu cen, obchodování, prodeje, uvádění na trh, reklamy, oslovování, strukturování a makléřství, administrátor musí:

a) 

získat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí; a

b) 

zajistit, aby dodavatelé měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.

4.  
Pokud se administrátor domnívá, že vstupní data neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, musí v přiměřené lhůtě změnit vstupní údaje, dodavatele nebo metodiku, aby bylo zajištěno, že vstupní údaje odráží reálný stav trhu či ekonomickou realitu nebo v opačném případě poskytování této referenční hodnoty ukončit.
5.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, jak to je vyžadováno v odst. 1 písm. a) a b), jakož i vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele, kdy se administrátor musí ujistit, že byly dodavatelem zavedeny, v souladu s odst. 3 písm. b), aby byla zajištěna integrita a přesnost vstupních údajů. Tyto návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

Orgán ESMA zohledňuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení, povahu vstupních údajů, vlastnosti podkladového trhu nebo ekonomické reality a zásadu proporcionality, náchylnost referenční hodnoty k manipulaci a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.  
Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 12

Metodika

1.  

Pro stanovení referenční hodnoty používá administrátor metodiku, která:

a) 

je důkladná a spolehlivá;

b) 

má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;

c) 

je přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně příslušného zpětného testování oproti dostupným údajům o obchodech;

d) 

je odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností, aniž by byla ohrožena její integrita;

e) 

je dohledatelná a ověřitelná.

2.  

Při vypracovávání metodiky pro stanovení referenčních hodnot administrátor referenční hodnoty:

a) 

zohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a vhodnost každého vzorku z hlediska reálného stavu trhu a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;

b) 

určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a

c) 

stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.

3.  
Administrátor musí mít zavedena a zveřejněna jasná pravidla, jež stanoví, za jakých okolností kvantita nebo kvalita vstupních údajů nedosahuje standardů nezbytných pro to, aby bylo možno pomocí dané metodiky přesně a spolehlivě určit referenční hodnotu, a v nichž popíše, zda a jak se má referenční hodnota za takových okolností vypočítat.

▼M2

4.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní podmínky k zaručení toho, aby metodika uvedená v odstavci 1 byla v souladu s písmeny a) až e) uvedeného odstavce.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 13

Transparentnost metodiky

1.  

Referenční hodnoty a metodiku administrátor sestaví, provozuje a spravuje transparentním způsobem. Administrátor za tímto účelem zveřejní a poskytne tyto informace:

a) 

klíčové prvky metodiky, kterou administrátor používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot;

b) 

podrobné informace o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a četnosti těchto přezkumů;

c) 

postupy konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny v metodice administrátora, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a okolnosti, za nichž má administrátor oznámit všechny takové změny uživatelům;

▼M1

d) 

vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí ESG faktory u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, vyjma referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů.

Administrátoři referenčních hodnot splní požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. d) do 30. dubna 2020.

▼B

2.  

Postupy, které jsou vyžadovány podle odst. 1 písm. c) musí stanovit:

a) 

informování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad všech navrhovaných podstatných změn a připomínkovat je; a

b) 

sdělování připomínek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti původcem připomínky.

▼M1

2a.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální obsah vysvětlení uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) tohoto článku, jakož i standardního formátu, který se má použít.

▼B

3.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, které musí administrátor poskytovat na základě požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2, přičemž rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení. Orgán ESMA vezme v úvahu potřebu zveřejňovat takové prvky metodiky, které umožní uživatelům na základě dostatečně podrobných informací získat přehled o tom, jak je referenční hodnota poskytována, posoudit její reprezentativnost, její relevantnost z hlediska konkrétních uživatelů a její vhodnost jakožto reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv a ve vztahu k zásadě proporcionality. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  
Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, jimiž blíže upřesní prvky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Článek 14

Oznamování případů porušení

1.  
Administrátor zavede odpovídající systémy a účinné kontroly, které zaručí integritu vstupních údajů, aby mohl zjistit a oznamovat příslušnému orgánu jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.
2.  
Vstupní údaje a jejich dodavatele administrátor monitoruje, aby mohl příslušnému orgánu oznámit skutečnost, že nabyl podezření, že v souvislosti s příslušnou referenční hodnotou dochází k jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014, a podat mu o tom veškeré potřebné informace, a to včetně jednání ve shodě za tímto účelem.

Příslušný orgán administrátora případně postoupí tuto informaci příslušnému orgánu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.

3.  
Administrátor má zavedeny postupy, které jeho vedoucím pracovníkům, zaměstnancům a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení tohoto nařízení.

▼M2

4.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní vlastnosti systémů a kontrol uvedených v odstavci 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B



KAPITOLA 3

Kodex chování a požadavky na dodavatele

Článek 15

Kodex chování

1.  
Je-li referenční hodnota založena na vstupních údajích od dodavatelů, její administrátor vypracuje pro každou referenční hodnotu kodex chování, který jasně stanoví povinnosti dodavatelů spojené s dodáváním vstupních údajů, a zajistí, aby byl takový kodex chování v souladu s tímto nařízením. Administrátor se musí minimálně jednou za rok nebo v okamžiku změny v kodexu chování ujistit o tom, že jej dodavatelé soustavně dodržují.
2.  

Kodex chování obsahuje alespoň tyto prvky:

a) 

jasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 11 a 14;

b) 

označení osob, které mohou dodávat administrátorovi vstupní údaje a postupy ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, jakož i oprávnění přispěvatelů, kteří dodávají vstupní údaje jménem dodavatele;

c) 

postupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje;

d) 

systémy a kontroly, jež je povinen zavést dodavatel, včetně:

i) 

postupů pro dodávání vstupních údajů, včetně požadavků, aby dodavatel určil, zda jsou vstupními údaji údaje o obchodech a zda vstupní údaje vyhovují požadavkům administrátora;

ii) 

postupů pro uplatňování volnosti rozhodování při dodávání vstupních údajů;

iii) 

požadavků na ověřování vstupních údajů před jejich poskytnutím administrátorovi;

iv) 

postupů pro uchovávání záznamů;

v) 

požadavků na oznamování podezřelých vstupních údajů;

vi) 

požadavků ohledně řešení střetů zájmů.

3.  
Administrátor může vytvořit samostatný kodex chování pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které poskytuje.
4.  
Pokud relevantní příslušný orgán při uplatnění své pravomoci uvedené v článku 41 shledá, že určité prvky kodexu chování nejsou v souladu s tímto nařízením, vyrozumí o tom dotyčného administrátora. Administrátor upraví do 30 dnů od tohoto vyrozumění kodex chování tak, aby byl zajištěn jeho soulad s tímto nařízením.
5.  
Do 15 pracovních dnů ode dne použití rozhodnutí o zařazení referenční hodnoty s kritickým významem na seznam uvedený v čl. 20 odst. 1 předloží administrátor této referenční hodnoty s kritickým významem kodex chování relevantnímu příslušnému orgánu. Relevantní příslušný orgán do 30 dnů ověří, zda je obsah kodexu chování v souladu s tímto nařízením. V případě, že relevantní příslušný orgán zjistí prvky kodexu chování, které nejsou v souladu s tímto nařízením, použije se odstavec 4 tohoto článku.
6.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní prvky kodexu chování uvedené v odstavci 2 pro různé typy referenčních hodnot a aby zohlednil vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích.

Orgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti vstupních údajů a metodik, rizikům manipulace se vstupními údaji a ke sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Požadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlíženého dodavatele

1.  

Na dohlíženého dodavatele se vztahují tyto požadavky na správu, řízení a kontrolu:

a) 

dohlížený dodavatel zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování uvedeným v článku 15;

b) 

dohlížený dodavatel musí zavést kontrolní systém, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s tímto nařízením a kodexem chování uvedeným v článku 15.

2.  

Dohlížený dodavatel musí zavést účinné systémy a kontroly, jimiž zajišťuje integritu a spolehlivost všech vstupních údajů, které jsou dodávány administrátorovi, včetně:

a) 

kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli;

b) 

náležité odborné přípravy přispěvatelů pokrývající alespoň toto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;

c) 

opatření pro řešení střetů zájmů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;

d) 

uchovávání záznamů po náležitou dobu o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů, veškerých informacích, které byly využity k tomu, aby dodavatel mohl učinit jednotlivá předložení, a veškerých stávajících nebo možných střetech zájmů, včetně mimo jiné o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci;

e) 

uchovávání záznamů o interních a externích auditech.

3.  
V případech, kdy se vstupní údaje opírají o odborný úsudek, zavedou dohlížení dodavatelé kromě systémů a kontrol uvedených v odstavci 2 postupy, jimiž se řídí při použití úsudku nebo při uplatnění volnosti rozhodování, a uchovávají záznamy obsahující zdůvodnění takového úsudku nebo volného rozhodnutí. V přiměřeném rozsahu dohlížení dodavatelé zohlední povahu dané referenční hodnoty a jejích vstupních údajů.
4.  
Při provádění auditů a výkonu dohledu nad poskytováním referenční hodnoty dohlížený dodavatel plně spolupracuje s administrátorem a relevantním příslušným orgánem a umožní přístup k informacím a záznamům uchovávaným v souladu s odstavci 2 a 3.
5.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní požadavky týkající se správy a řízení, systémů a kontrol a politik uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.

Orgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dohlížených dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti poskytovaných vstupních údajů a používaných metodik, riziku manipulace se vstupními údaji a povaze činností prováděných dohlíženými dodavateli a vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na dohlížené dodavatele referenčních hodnot bez značného významu.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.  
Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené dohlíženým dodavatelům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.



HLAVA III

POŽADAVKY NA RŮZNÉ TYPY REFERENČNÍCH HODNOT



KAPITOLA 1

Referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů

Článek 17

Referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů

1.  
Ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. d) a e), čl. 11 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1 a 2, články 15 a 16 se nepoužijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na poskytování těch referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, které vychází ze vstupních údajů dodaných v celém rozsahu a přímo ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 24.
2.  
Články 24 a 25 nebo článek 26 se případně použijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, které se používají přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě do 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány.



KAPITOLA 2

▼M3

Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a referenční hodnoty spotových směnných kurzů

▼B

Článek 18

Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb

Vedle požadavků stanovených v hlavě II nebo místo nich se na poskytování referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty použijí zvláštní požadavky stanovené v příloze I.

Na poskytování referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.

▼M3

Článek 18a

Referenční hodnoty spotových směnných kurzů

1.  

Komise může určit referenční hodnotu spotového směnného kurzu, která je spravována administrátory nacházejícími se mimo Unii (dále jen „referenční hodnota třetí země“), jsou-li splněna obě následující kritéria:

a) 

referenční hodnota spotového směnného kurzu odkazuje na spotový směnný kurz měny třetí země, která není volně směnitelná, a

b) 

referenční hodnota spotového směnného kurzu se často, systematicky a pravidelně používá k zajištění proti nepříznivým pohybům směnných kurzů.

2.  
Komise do 31. prosince 2022 uspořádá veřejnou konzultaci, aby určila referenční hodnoty spotových směnných kurzů, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1.
3.  
Komise přijme do 15. června 2023 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, kterým vytvoří seznam referenčních hodnot spotových směnných kurzů, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku. Komise tento seznam podle potřeby aktualizuje.

▼B



KAPITOLA 3

Referenční hodnoty cen komodit

Článek 19

Referenční hodnoty cen komodit

1.  
Na poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, pokud se nejedná o referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů nebo založené na údajích dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, se namísto požadavků podle hlavy II, s výjimkou článku 10, vztahují zvláštní požadavky stanovené v příloze II.

Na poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.

2.  
Pokud je referenční hodnota cen komodit referenční hodnotou s kritickým významem a podkladovým aktivem je zlato, stříbro nebo platina, tak se namísto přílohy II uplatňují požadavky hlavy II.

▼M1



KAPITOLA 3a

Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

Článek 19a

Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

1.  
Na poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se kromě požadavků hlav II, III a IV vztahují požadavky stanovené v příloze III.
2.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby upřesnila:

a) 

kritéria pro výběr podkladových aktiv, případně včetně jakýchkoli kritérií pro vyloučení aktiv;

b) 

kritéria a metodu pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;

c) 

určení dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

3.  
Administrátoři referenční hodnoty, kteří poskytují referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, splní požadavky tohoto nařízení do 30. dubna 2020.

Článek 19b

Požadavky pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

Do 31. prosince 2022 administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem vyberou, zváží nebo vyloučí podkladová aktiva vydaná společnostmi, jež se řídí dekarbonizační trajektorií, v souladu s těmito požadavky:

i) 

společnosti zveřejní měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku, které mají být dosaženy ve vymezených lhůtách;

ii) 

společnosti zveřejní snížení emisí uhlíku, jež je rozčleněno na úroveň příslušných provozovaných dceřiných podniků;

iii) 

společnosti každoročně zveřejňují informace o pokroku při dosahování těchto cílových hodnot;

iv) 

činnosti týkající se podkladových aktiv nesmí významně poškozovat jiné ESG cíle.

Článek 19c

Vyloučení pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

1.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu určí odvětví, jež mají být vyloučena z toho důvodu, že nemají měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku ve vymezených lhůtách, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 1. ledna 2021 a aktualizuje jej každé tři roky.
2.  
Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 1 přihlédne Komise k práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

Článek 19d

Snaha poskytnout referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

Do 1. ledna 2022 se administrátoři nacházející se v Unii, kteří poskytují referenční hodnoty se značným významem, jež jsou určeny na základě hodnoty jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, vynasnaží poskytnout jednu nebo více referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

▼B



KAPITOLA 4

Referenční hodnoty s kritickým významem

Článek 20

Referenční hodnoty s kritickým významem

1.  

Komise přijme prováděcí akty přezkumným postupem uvedeným v čl. 50 odst. 2, aby sestavila seznam referenčních hodnot poskytovaných administrátory nacházejícími se v Unii, které se považují za referenční hodnoty s kritickým významem, a minimálně jednou za dva roky provedla jeho revizi, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

referenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována;

b) 

referenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a je považována v tomto členském státě v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku za referenční hodnotu s kritickým významem;

c) 

referenční hodnota splňuje všechna následující kritéria:

i) 

referenční hodnota se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 400 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, avšak nepřevyšuje hodnotu stanovenou v písmeni a);

ii) 

referenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;

iii) 

neposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo v několika členských státech.

Pokud referenční hodnota splňuje kritéria podle písm. c) bodů ii) a iii), avšak nesplňuje kritérium písm. c) bodu i), příslušné orgány dotčených členských států se mohou dohodnout s příslušným orgánem členského státu, v němž je usazen administrátor, že taková referenční hodnota má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce. Orgán příslušný pro administrátora však vždy musí vést konzultace s příslušnými orgány dotčených členských států. Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, rozhodne orgán příslušný pro administrátora, zda má být referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce, přičemž vezme v úvahu důvody neshody. Příslušné orgány či v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení Komisi. Komise poté, co takové posouzení obdrží, přijme v souladu s tímto odstavcem prováděcí akt. Kromě toho v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení orgánu ESMA, který může zveřejnit stanovisko.

▼M2

1a.  
Pokud se orgán ESMA domnívá, že referenční hodnota splňuje všechna kritéria podle odst. 1 písm. c), předloží Komisi zdokumentovanou žádost o to, aby byla uznána za referenční hodnotu s kritickým významem.

Komise po obdržení této zdokumentované žádosti přijme prováděcí akt v souladu s odstavcem 1.

Orgán ESMA přezkoumá alespoň jednou za dva roky své posouzení kritického významu referenční hodnoty a toto posouzení oznámí a postoupí Komisi.

▼B

2.  
Pokud se příslušný orgán členského státu podle odst. 1 písm. b) domnívá, že administrátor podléhající jeho dohledu poskytuje referenční hodnotu, která má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA a postoupí mu posouzení s příslušnými podklady.
3.  

Příslušný orgán pro účely odstavce 2 posoudí, zda by ukončení této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů nebo skupiny dodavatelů, které již nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu, mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jeho členském státě. Příslušný orgán ve svém posouzení vezme v úvahu:

a) 

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v tomto členském státě;

b) 

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;

c) 

jakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v daném členském státě.

Příslušný orgán přezkoumá alespoň jednou za dva roky své posouzení kritického významu referenční hodnoty a toto nové posouzení oznámí a postoupí orgánu ESMA.

4.  
Orgán ESMA do šesti týdnů od přijetí oznámení podle odstavce 2 vydá stanovisko o tom, zda je posouzení příslušného orgánu v souladu s požadavky podle odstavce 3, a předá toto stanovisko spolu s posouzením příslušného orgánu Komisi.
5.  
Komise po obdržení stanoviska podle odstavce 4 přijme prováděcí akt v souladu s odstavcem 1.
6.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem:

a) 

určení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);

b) 

přezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku, s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, se blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018;

c) 

určení způsobu, jak se uplatní kritéria podle odst. 1 písm. c) bodu iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více z členských států.

Komise případně zohlední relevantní vývoj na trhu či technologický vývoj.

Článek 21

Povinná administrace referenční hodnoty s kritickým významem

1.  

Pokud má administrátor referenční hodnoty s kritickým významem v úmyslu přestat tuto referenční hodnotu poskytovat, je povinen:

a) 

tuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu; a

b) 

do čtyř týdnů od takového oznámení předložit posouzení toho, jak má být tato referenční hodnota:

i) 

převedena na nového administrátora; nebo

ii) 

jakým způsobem bude ukončeno její poskytování, přičemž vezme v úvahu postup stanovený v čl. 28 odst. 1.

Během období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat.

▼M2

2.  

Příslušný orgán po obdržení posouzení vypracovaného administrátorem a uvedeného v odstavci 1:

a) 

informuje orgán ESMA a kolegium zřízené podle článku 46;

b) 

do čtyř týdnů od obdržení uvedeného posouzení vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.

Během období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat, ledaže by k tomu měl písemný souhlas orgánu ESMA nebo případně příslušného orgánu.

▼B

3.  

Po dokončení posouzení uvedeného v odst. 2 písm. b) je příslušný orgán oprávněn uložit administrátorovi, aby danou referenční hodnotu nadále uveřejňoval až do okamžiku, kdy:

a) 

bude poskytování této referenční hodnoty převedeno na nového administrátora;

b) 

je poskytování této referenční hodnoty možné řádně ukončit; nebo

c) 

tato referenční hodnota již nebude mít kritický význam.

Pro účely prvního pododstavce nesmí být období, pro které může příslušný orgán uložit administrátorovi, aby nadále zveřejňoval referenční hodnotu, delší než 12 měsíců.

▼M1

Na konci tohoto období přezkoumá příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu. Je-li to nezbytné, příslušný orgán může uvedené období prodloužit o příslušnou dobu, avšak nejdéle o 12 měsíců. Celková doba povinné administrace nesmí překročit pět let.

▼B

4.  
Aniž je dotčen odstavec 1, posoudí příslušný orgán v případě, že administrátor referenční hodnoty s kritickým významem má v souvislosti s insolvenčním řízením ukončit svou činnost, zda a jak lze referenční hodnotu s kritickým významem převést na nového administrátora či řádně ukončit její poskytování, přičemž zohlední postup stanovený podle čl. 28. odst. 1.

▼M2

5.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní kritéria, na kterých se zakládá posouzení uvedené v odst. 2 písm. b).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 22

Omezení tržní síly administrátorů referenčních hodnot s kritickým významem

Aniž je dotčeno uplatnění unijního práva hospodářské soutěže, učiní administrátor při poskytování referenčních hodnot s kritickým významem náležitá opatření, aby zajistil, že licence a informace týkající se referenční hodnoty jsou poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

Článek 23

Povinné dodávání vstupních údajů u referenční hodnoty s kritickým významem

1.  
Tento článek se použije na referenční hodnoty s kritickým významem, které vycházejí z údajů dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby.
2.  
Administrátor jedné nebo více referenčních hodnot s kritickým významem předkládá každé dva roky svému příslušnému orgánu posouzení schopnosti každé referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.

▼M2

3.  
Dohlížený dodavatel pro referenční hodnotu s kritickým významem, který má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi. Administrátor o tom poté bez zbytečného odkladu informuje svůj příslušný orgán.

Orgán příslušný pro administrátora referenční hodnoty s kritickým významem o tom bez zbytečného odkladu informuje orgán příslušný pro uvedeného dohlíženého dodavatele a případně i orgán ESMA. Administrátor předloží svému příslušnému orgánu co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů po obdržení oznámení učiněného dohlíženým dodavatelem, posouzení dopadů, které se týká schopnosti referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.

4.  
Orgán příslušný pro administrátora po obdržení posouzení podle odstavců 2 a 3 tohoto článku v příslušných případech neprodleně informuje orgán ESMA nebo kolegium zřízené podle článku 46 a na základě uvedeného posouzení vypracuje své vlastní posouzení schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh a ekonomickou realitu, přičemž zohlední postupy administrátora pro ukončení jeho referenční hodnoty, které jsou stanoveny v souladu s čl. 28 odst. 1.

▼B

5.  
Ode dne, kdy je orgánu příslušnému pro administrátora oznámen záměr dodavatele přestat dodávat vstupní údaje, až do okamžiku, kdy je dokončeno posouzení podle odstavce 4, je tento orgán oprávněn vyžadovat od dodavatelů, kteří učinili oznámení podle odstavce 3, aby v dodávání vstupních údajů pokračovali, a to po dobu maximálně čtyř týdnů, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat či se k obchodu zavázat.
6.  

Pokud se příslušný orgán po uplynutí doby uvedené v odstavci 5 a na základě svého vlastního posouzení podle odstavce 4 domnívá, že je ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty s kritickým významem, je tento orgán oprávněn:

a) 

uložit dohlíženým osobám, které byly vybrány v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, včetně osob, které dosud nejsou dodavateli pro stanovení příslušné referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou administrátora, kodexem chování uvedeným v článku 15 nebo jinými pravidly. Tento požadavek se uplatní po přiměřené období, které nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle odstavce 5, nebo v případě těch osob, které dosud nejsou dodavateli, ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle tohoto písmene;

b) 

po přezkumu podle odstavce 9 veškerých opatření přijatých v souladu s písmenem a) tohoto odstavce prodloužit přiměřeně období povinného dodávání vstupních údajů, a to nejvýše o 12 měsíců;

c) 

stanovit formát veškerých dodávaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich dodávání, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;

d) 

vyžadovat od administrátora, aby změnil metodiku, kodex chování uvedený v článku 15 nebo jiná pravidla pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem.

▼M1

Maximální doba povinného dodávání vstupních údajů podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí přesáhnout pět let.

▼B

7.  
Pro účely odstavce 6 jsou dohlížené osoby, které mají povinnost dodávat vstupní údaje, vybírány orgánem příslušným pro administrátora za úzké spolupráce s příslušnými orgány pro dohlížené osoby, a to na základě rozsahu skutečné a potenciální účasti dotyčné dohlížené osoby na trhu, který má tato referenční hodnota měřit.
8.  
Orgán příslušný pro dohlíženého dodavatele, od něhož je prostřednictvím opatření přijatých v souladu s odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) nebo c) vyžadováno, aby dodával vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty, při vymáhání takových opatření spolupracuje s orgánem příslušným pro administrátora.
9.  

Orgán příslušný pro administrátora přezkoumá do konce období uvedeného v odst. 6 prvním pododstavci písm. a) opatření přijatá podle odstavce 6. Kterékoli z nich zruší, jestliže má za to, že:

a) 

je pravděpodobné, že dodavatelé budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena, což je doloženo přinejmenším:

i) 

písemným závazkem, kterým se dodavatel administrátorovi a příslušnému orgánu zaváže, že bude pokračovat v dodávání vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena;

ii) 

písemnou zprávou administrátora příslušnému orgánu, v níž budou poskytnuty důkazy, na základě kterých bude moci příslušný orgán posoudit, že další životaschopnost této referenční hodnoty s kritickým významem lze zajistit i po zrušení povinného dodávání vstupních údajů;

b) 

poskytování dané referenční hodnoty může pokračovat i poté, co dodavatelé, jimž byla uložena povinnost dodávat vstupní údaje, jejich dodávání ukončí;

c) 

je k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo přinejmenším písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou; nebo

d) 

není možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele a ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných dohlížených osob by danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by bylo nutné jí ukončit.

▼M1

10.  
V případě, že má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, pokračují všichni dohlížení dodavatelé pro uvedenou referenční hodnotu s kritickým významem v dodávání vstupních údajů ještě po dobu stanovenou příslušným orgánem, která však nesmí přesáhnout maximální dobu pěti let stanovenou v odst. 6 druhém pododstavci.

▼B

11.  
V případě, že některý dodavatel poruší požadavky odstavce 6, administrátor to v nejkratší možné přiměřené lhůtě oznámí relevantnímu příslušnému orgánu.
12.  
Je-li referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2, 3, 4 a 5, orgán příslušný pro administrátora má pravomoc žádat, aby vstupní údaje byly v souladu s odstavcem 5 a odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) tohoto článku dodávány pouze dohlíženými dodavateli, kteří se nacházejí v jeho členském státě.

▼M3



KAPITOLA 4A

Statutární nahrazení referenční hodnoty

Článek 23a

Působnost statutárního nahrazení referenční hodnoty

Tato kapitola se použije na:

a) 

každou smlouvu nebo každý finanční nástroj ve smyslu směrnice 2014/65/EU, jež se řídí referenčními hodnotami a na něž se vztahuje právo některého z členských států, a

b) 

každou smlouvu, jejíž smluvní strany jsou všechny usazeny v Unii, jež se řídí referenčními hodnotami a na niž se vztahuje právo třetí země, které neupravuje řádné postupné vyřazování referenční hodnoty.

Článek 23b

Nahrazení referenční hodnoty na základě práva Unie

1.  

Tento článek se použije na:

a) 

referenční hodnoty určené jako hodnoty s kritickým významem v prováděcím aktu přijatém podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo c);

b) 

referenční hodnoty založené na přínosu vstupních údajů, pokud by ukončení jejich poskytování nebo jejich postupné vyřazení závažně narušilo fungování finančních trhů v Unii, a

c) 

referenční hodnoty třetích zemí, pokud by ukončení jejich poskytování nebo jejich postupné vyřazení závažně narušilo fungování finančních trhů v Unii nebo by představovalo systémové riziko pro finanční systém v Unii.

2.  

Komise může určit jednu nebo více náhrad za určitou referenční hodnotu, pokud došlo k některé z těchto událostí:

a) 

orgán příslušný pro administrátora této referenční hodnoty vydal veřejné prohlášení nebo zveřejnil informaci, v nichž oznámil, že tato referenční hodnota již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu; pokud byla daná referenční hodnota určena jako hodnotu s kritickým významem v prováděcím aktu přijatém podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo c), učiní příslušný orgán příslušný toto oznámení až poté, co ani po uplatnění pravomoci podle článku 23 daná referenční hodnota již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu;

b) 

administrátor této referenční hodnoty nebo osoba jednající jeho jménem vydali veřejné prohlášení nebo zveřejnili informaci, nebo bylo vydáno veřejné prohlášení nebo zveřejněna informace, v nichž bylo oznámeno, že tento administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování této referenční hodnoty pokračoval;

c) 

orgán příslušný pro administrátora této referenční hodnoty nebo kterýkoli subjekt s pravomocí k řešení úpadku nebo krizové situace tohoto administrátora vydali veřejné prohlášení nebo zveřejnili informaci, v nichž oznámili, že tento administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování této referenční hodnoty pokračoval, nebo

d) 

příslušný orgán administrátora této referenční hodnoty odebere nebo pozastaví povolení k činnosti administrátora v souladu s článkem 35, zruší uznání administrátora v souladu s čl. 32 odst. 8, nebo nařídí ukončení přejímání jeho referenčních hodnot v souladu s čl. 33 odst. 6, za předpokladu, že v době takového odebrání, pozastavení“ zrušení nebo ukončení neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování referenční hodnoty pokračoval, a její administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává.

3.  

Pro účely odstavce 2 tohoto článku náhrada za referenční hodnotu nahrazuje všechny odkazy na tuto referenční hodnotu ve smlouvách a finančních nástrojích uvedených v článku 23a, pokud tyto smlouvy a finanční nástroje neobsahují:

a) 

žádné záložní ustanovení nebo

b) 

žádná vhodná záložní ustanovení.

4.  

Pro účely odst. 3 písm. b) se záložní ustanovení považuje za nevhodné, pokud:

a) 

nestanoví trvalou náhradu za referenční hodnotu v případě ukončení jejího poskytování, nebo

b) 

jeho uplatňování vyžaduje souhlas třetích stran, který byl odepřen, nebo

c) 

umožňuje náhradu za referenční hodnotu, která již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu, které má ukončovaná referenční hodnota měřit, nebo se od nich podstatně odchyluje a jejíž použití by mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu.

5.  

Náhrada za referenční hodnotu smluvně dohodnutá jako záložní sazba již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu, které má ukončovaná referenční hodnota měřit, nebo se od nich podstatně odchyluje a její použití by mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu, pokud:

a) 

tak shledal příslušný vnitrostátní orgán na základě horizontálního posouzení konkrétního typu smluvního ujednání, které bylo provedeno na odůvodněné žádosti alespoň jedné zúčastněné strany, a po konzultaci s relevantními zúčastněnými subjekty;

b) 

na základě posouzení v souladu s písmenem a) vznesla jedna ze stran smlouvy nebo finančního nástroje námitku proti smluvně dohodnutému záložnímu ustanovení nejpozději tři měsíce před ukončením poskytování referenční hodnoty, a

c) 

po vznesení námitky podle písmene b) se strany smlouvy nebo finančního nástroje nejpozději jeden pracovní den před ukončením poskytování referenční hodnoty nedohodly na alternativní náhradě za referenční hodnotu.

6.  
Pro účely odst. 4 písm. c) informuje příslušný vnitrostátní orgán bez zbytečného odkladu Komisi a orgán ESMA o svém posouzení uvedeném v odst. 5 písm. a). Pokud by toto posouzení mohlo mít dopad na subjekty ve více členských státech, provedou je příslušné orgány všech těchto členských států společně.
7.  
Členské státy určí příslušný orgán, který je schopen provádět posouzení uvedená v odst. 5 písm. a). Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušného orgánu do 14. srpna 2021.
8.  
Dojde-li ke kterékoliv události uvedené v odstavci 2 tohoto článku, přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2 prováděcí akty, jimiž stanoví jednu nebo více náhrad za referenční hodnotu.
9.  

Prováděcí akt uvedený v odstavci 8 obsahuje:

a) 

náhradu nebo náhrady za referenční hodnotu;

b) 

úpravu rozpětí, včetně metody k jejímu stanovení, která se má na náhradu za referenční hodnotu, jejíž poskytování bude ukončeno, použít k datu nahrazení pro každé jednotlivé období, aby byl zohledněn vliv přechodu nebo změny z vyřazované referenční hodnoty na její náhradu;

c) 

odpovídající změny nezbytné k zajištění souladu, které jsou spojeny s použitím nebo uplatňováním náhrady za referenční hodnotu nebo jsou pro její použití či uplatňování rozumně nutné, a

d) 

datum začátku platnosti náhrady nebo náhrad za referenční hodnotu.

10.  
Při přijímání prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8 přihlédne Komise k případným doporučením, která ohledně náhrady za referenční hodnotu, odpovídajících změn nezbytných k zajištění souladu a úpravy rozpětí učinila centrální banka odpovídající za měnový prostor, v němž je příslušná referenční hodnota vyřazována, nebo pracovní skupina pro alternativní referenční sazby působící pod záštitou orgánů veřejné moci nebo centrální banky. Před přijetím prováděcího aktu uspořádá Komise veřejnou konzultaci a přihlédne k doporučením dalších relevantních zúčastněných subjektů, včetně orgánu příslušného pro administrátora referenční hodnoty a orgánu ESMA.
11.  
Bez ohledu na odst. 5 písm. c) tohoto článku se náhrada za referenční hodnotu určená Komisí v souladu s odstavcem 2 tohoto článku nepoužije, pokud všechny strany nebo požadovaná většina stran smlouvy nebo finančního nástroje uvedených v článku 23a přede dnem použitelnosti prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8 tohoto článku nebo po něm souhlasily s použitím jiné náhrady za referenční hodnotu.

Článek 23c

Nahrazení referenční hodnoty na základě vnitrostátního práva

1.  

Příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž sídlí většina dodavatelů, může určit jednu nebo více náhrad za referenční hodnotu uvedenou v čl. 20 odst. 1 písm. b), pokud došlo k některé z těchto událostí:

a) 

orgán příslušný pro administrátora této referenční hodnoty vydal veřejné prohlášení nebo zveřejnil informaci, v nichž oznámil, že tato referenční hodnota již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu; příslušný orgán učiní toto oznámení až poté, co ani po uplatnění pravomocí podle článku 23 daná referenční hodnota již neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu;

b) 

administrátor této referenční hodnoty nebo osoba jednající jeho jménem vydali veřejné prohlášení nebo zveřejnili informaci, nebo bylo vydáno veřejné prohlášení nebo zveřejněna informace, v nichž bylo oznámeno, že tento administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování této referenční hodnoty pokračoval;

c) 

orgán příslušný pro administrátora této referenční hodnoty nebo kterýkoli subjekt s pravomocí k řešení úpadku nebo krizové situace tohoto administrátora vydali veřejné prohlášení nebo zveřejnili informaci, v nichž oznámili, že tento administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování této referenční hodnoty pokračoval, nebo

d) 

příslušný orgán administrátora této referenční hodnoty odebere nebo pozastaví povolení k činnosti v souladu s článkem 35, za předpokladu, že v době jeho odebrání nebo pozastavení neexistuje nástupce administrátora, který by v poskytování referenční hodnoty pokračoval, a její administrátor začne postupně řádně vyřazovat nebo trvale či na neurčitou dobu přestane poskytovat tuto referenční hodnotu, případně některé lhůty splatnosti či některé měny, pro něž se tato referenční hodnota vypočítává.

2.  
Pokud členský stát určí v souladu s odstavcem 1 jednu nebo více náhrad za referenční hodnotu, příslušný orgán tohoto členského státu to okamžitě oznámí Komisi a orgánu ESMA.
3.  

Náhrada za referenční hodnotu nahradí všechny odkazy na tuto referenční hodnotu ve smlouvách a finančních nástrojích, které jsou uvedeny v článku 23a, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

tyto smlouvy nebo finanční nástroje odkazují na referenční hodnotu, jejíž poskytování je ukončováno, ke dni nabytí účinnosti vnitrostátního právního předpisu, jímž se určuje náhradu za referenční hodnotu, a

b) 

tyto smlouvy nebo finanční nástroje neobsahují žádné záložní ustanovení nebo obsahují záložní ustanovení, které nestanoví trvalou náhradu za referenční hodnotu v případě ukončení jejího poskytování.

4.  
Náhrada za referenční hodnotu určená příslušným orgánem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se nepoužije, pokud všechny strany nebo požadovaná většina stran smlouvy nebo finančního nástroje uvedených v článku 23a před nabytím účinnosti daného vnitrostátního právního předpisu nebo po něm souhlasily s použitím jiné náhrady za referenční hodnotu.

▼B



KAPITOLA 5

Referenční hodnoty se značným významem

Článek 24

Referenční hodnoty se značným významem

1.  

Referenční hodnota, která nesplňuje některou z podmínek stanovených v čl. 20 odst. 1, má značný význam, jestliže:

a) 

se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců; nebo

b) 

nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo a v případě ukončení poskytování této referenční hodnoty nebo jejího poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by to mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo několika z členských států.

2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem přezkoumání metody výpočtu používané ke stanovení prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, aby odrážela vývoj trhů, cen a regulace, a vhodnosti klasifikace referenčních hodnot, u nichž se celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na ně odkazují, této prahové hodnotě blíží. Tento přezkum se provádí alespoň každé dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018.
3.  
Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota se značným významem poklesne pod prahovou hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. a).

Článek 25

Výjimky ze zvláštních požadavků na referenční hodnoty se značným významem

1.  
Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo a čl. 15 odst. 2 na své referenční hodnoty se značným významem, pokud má tento administrátor za to, že uplatňování jednoho nebo více z těchto ustanovení by bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.
2.  
Pokud se administrátor rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, okamžitě to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu všechny relevantní informace, jež potvrzují jeho úsudek, že by uplatňování jednoho nebo více z uvedených ustanovení bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.
3.  

Příslušný orgán může rozhodnout, že administrátor referenční hodnoty se značným významem má nicméně jeden nebo více požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2 uplatňovat, pokud má za to, že je to vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora přiměřené. Příslušný orgán bere ve svém posouzení, vycházejícím z informací poskytnutých administrátorem, v úvahu následující kritéria:

a) 

slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou;

b) 

povahu vstupních údajů;

c) 

rozsah střetů zájmů;

d) 

stupeň volnosti rozhodování administrátora;

e) 

dopad referenční hodnoty na trhy;

f) 

povahu, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty;

g) 

význam referenční hodnoty pro finanční stabilitu;

h) 

hodnotu finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují;

i) 

velikost, organizační formu nebo strukturu administrátora.

4.  
Do 30 dnů od obdržení oznámení od administrátora podle odstavce 2 sdělí příslušný orgán administrátorovi své rozhodnutí o uplatňování dodatečného požadavku podle odstavce 3. Pokud je oznámení příslušnému orgánu učiněno v průběhu postupu povolování k činnosti či registrace administrátora, použijí se lhůty uvedené v článku 34.
5.  
Při výkonu své dohledové pravomoci v souladu s článkem 41 příslušný orgán pravidelně přezkoumává, zda je jeho posouzení podle odstavce 3 tohoto článku stále platné.
6.  
Pokud příslušný orgán dospěje k dostatečně odůvodněnému závěru, že informace, které mu byly podle odstavce 2 tohoto článku předloženy, jsou neúplné nebo že jsou zapotřebí dodatečné informace, běží lhůta 30 dnů uvedená v odstavci 4 tohoto článku až ode dne, kdy administrátor takové doplňující informace poskytne, ledaže se na základě odstavce 4 tohoto článku uplatňují lhůty uvedené v článku 34.
7.  
V případě, že administrátor referenční hodnoty se značným významem nesplňuje jeden nebo více z požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou jasně uvedeny náležité důvody, proč uvedená ustanovení nedodržuje.
8.  
Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 7 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.

Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní kritéria uvedená v odstavci 3.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.



KAPITOLA 6

Referenční hodnoty bez značného významu

Článek 26

Referenční hodnoty bez značného významu

1.  
Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 4 odst. 8, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 1, 3 a 5, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1 písm. b), čl. 11 odst. 2 písm. b) a c), čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 a 3 na své referenční hodnoty bez značného významu.
2.  
Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota bez značného významu přesáhne prahovou hodnotu uvedenou v čl. 24 odst. 1 písm. a). V takovém případě musí do tří měsíců splnit požadavky platné pro referenční hodnoty se značným významem.
3.  
V případě, že se administrátor referenční hodnoty bez značného významu rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou uvedeny náležité důvody, proč tato ustanovení nedodržuje. Toto prohlášení o shodě poskytne administrátor svému příslušnému orgánu.
4.  
Relevantní příslušný orgán posoudí prohlášení o shodě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Příslušný orgán si může rovněž od administrátora vyžádat další informace týkající se jeho referenčních hodnot bez značného významu v souladu s článkem 41 a může požadovat provedení změn za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
5.  
Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 3 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.

Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M2

6.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní kritéria, podle nichž mohou příslušné orgány požadovat změny v prohlášení o shodě podle odstavce 4.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. října 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B



HLAVA IV

TRANSPARENTNOST A OCHRANA SPOTŘEBITELŮ

Článek 27

Prohlášení o referenční hodnotě

1.  
Do dvou týdnů od zanesení administrátora do registru uvedeného v článku 36 uveřejní administrátor prohlášení o referenční hodnotě způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, a to pro každou referenční hodnotu nebo případně pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii.

Jestliže tento administrátor začne poskytovat novou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii, uveřejní do dvou týdnů způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, prohlášení o referenční hodnotě pro každou novou referenční hodnotu nebo případně skupinu příbuzných referenčních hodnot.

V případě jakýchkoli změn informací, jež mají být podle tohoto článku poskytovány, a nejméně jednou za dva roky přezkoumá administrátor prohlášení o referenční hodnotě ke každé referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot a v případě potřeby je aktualizuje.

Toto prohlášení o referenční hodnotě:

a) 

jasně a jednoznačně definuje reálný stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;

b) 

stanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volné rozhodování, kritéria jeho uplatňování a postavení osob, které je mohou uplatňovat, a dále způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;

c) 

obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a

d) 

obsahuje doporučení pro uživatele, že změny v poskytování dané referenční hodnoty nebo ukončení jejího poskytování mohou mít dopad na finanční smlouvy a finanční nástroje odkazující na tuto referenční hodnotu nebo na měření výkonnosti investičních fondů.

2.  

Prohlášení o referenční hodnotě musí obsahovat alespoň:

a) 

definice všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;

b) 

zdůvodnění přijetí metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupů pro přezkum a schvalování této metodiky;

c) 

kritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority jednotlivých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a jakýchkoli postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;

d) 

kontroly a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování, které slouží k zajištění konzistentnosti při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování;

e) 

postupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy mohou být zdroje údajů o obchodech nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;

f) 

postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu; a

g) 

identifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.

▼M1

2a.  
Do 30. dubna 2020 musí prohlášení o referenční hodnotě u každého požadavku uvedeného v odstavci 2 obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot zohledňují ESG faktory. V případě těch referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které nesledují ESG cíle, postačuje, aby administrátoři referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě jasně uvedli, že tyto cíle nesledují.

Pokud portfolio daného administrátora referenčních hodnot neobsahuje žádnou referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem ani referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, nebo pokud daný administrátor referenčních hodnot nemá žádné referenční hodnoty, které sledují ESG cíle nebo zohledňují ESG faktory, uvede se tato skutečnost v prohlášení o referenční hodnotě ke všem referenčním hodnotám, které uvedený administrátor poskytuje. Pokud jde o referenční hodnoty se značným významem pro akcie a dluhopisy, jakož i o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, zveřejní administrátoři referenčních hodnot ve svých prohlášeních o referenční hodnotě podrobnosti o tom, zda a v jakém rozsahu je zajištěn stupeň celkového souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo je zajištěno dosažení cílů Pařížské dohody, v souladu s pravidly pro zveřejňování informací o finančních produktech podle čl. 9 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ( 12 ).

Do 31. prosince 2021 zahrnou administrátoři referenční hodnoty u každé referenční hodnoty nebo případně každé skupiny příbuzných referenčních hodnot, vyjma referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů, do svých prohlášení o referenční hodnotě vysvětlení, jakým způsobem je jejich metodika v souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo dosahuje cílů Pařížské dohody.

2b.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že dále upřesní informace, které mají být uváděny v prohlášení o referenční hodnotě podle odstavce 2a tohoto článku, jakož i standardní formát, který se má použít pro odkazy na ESG faktory, s cílem umožnit účastníkům trhu přijímat informovaná rozhodnutí a zajistit technickou proveditelnost dodržování uvedeného odstavce.

▼B

3.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní obsah prohlášení o referenční hodnotě a případy, kdy je nutné toto prohlášení aktualizovat.

Orgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu zásadu proporcionality.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Změny a ukončení poskytování referenční hodnoty

1.  
Administrátor uveřejní spolu s prohlášením o referenční hodnotě podle článku 27 postup týkající se toho, jaká opatření učiní v případě změn určité referenční hodnoty, která může být v souladu s čl. 29 odst. 1 používána v Unii, nebo v případě ukončení jejího poskytování. Tento postup může být případně vypracován pro skupiny příbuzných referenčních hodnot, a dojde-li k podstatné změně, musí být aktualizován a zveřejněn.

▼M3

2.  
Dohlížené osoby, které nejsou administrátory uvedenými v odstavci 1 a které používají určitou referenční hodnotu, vypracují a uchovávají podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření učiní v případě, že se tato referenční hodnota podstatně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Je-li to možné a vhodné, určí v těchto plánech jednu nebo více alternativních referenčních hodnot, na něž by mohlo být odkazováno náhradou za referenční hodnoty, které již nejsou poskytovány, a uvedou, proč jsou tyto alternativní referenční hodnoty vhodné. Dohlížené osoby na vyžádání a bez zbytečného odkladu předloží tyto plány a jejich veškeré aktualizace relevantnímu příslušnému orgánu a odpovídajícím způsobem je promítnou do svých smluvních vztahů s klienty.

▼B



HLAVA V

POUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT V UNII

Článek 29

Používání referenční hodnoty

1.  
Dohlížená osoba může používat referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot v Unii, je-li referenční hodnota poskytována administrátorem nacházejícím se v Unii, jenž je uveden v registru podle článku 36, nebo je referenční hodnotou, jež je uvedena v registru podle článku 36.

▼M3

1a.  
Dohlížená osoba může rovněž použít náhradu za referenční hodnotu stanovenou podle článku 23b nebo článku 23c.

▼B

2.  
Týká-li se prospekt, jenž má být zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES nebo směrnicí 2009/65/ES, převoditelných cenných papírů nebo jiných investičních produktů, které odkazují na referenční hodnotu, zajistí emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, aby prospekt obsahoval rovněž jasné a podstatné informace o tom, zda je referenční hodnota poskytována administrátorem uvedeným v registru podle článku 36 tohoto nařízení.

Článek 30

Rovnocennost

1.  

Aby mohla být referenční hodnota nebo kombinace referenčních hodnot poskytovaná administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používána v Unii v souladu s čl. 29 odst. 1, musí být tato referenční hodnota a administrátor uvedeni v registru podle článku 36. Pro zápis do registru musí být splněny tyto podmínky:

a) 

Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku;

b) 

dotyčný administrátor má v dané třetí zemi povolení k činnosti nebo je v ní registrován a podléhá v ní dohledu;

c) 

administrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány dohlíženými osobami v Unii, poskytl mu seznam referenčních hodnot, k jejichž používání v Unii dává svůj souhlas, a uvedl příslušný orgán odpovědný za dohled nad ním ve třetí zemi; a

d) 

funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 4 tohoto článku.

2.  

Komise může přijmout prováděcí rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její postupy dohledu zaručují, že:

a) 

administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy; a

b) 

tyto závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.

▼M2

Komise může za účelem zajištění rovnocenných standardů dohledu a regulace podmínit použití prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tím, že uvedená třetí země skutečně soustavně plní některou z podmínek stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí, a schopností orgánu ESMA účinně vykonávat povinnosti v oblasti sledování podle článku 33 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

▼M2

2a.  
Komise může přijmout v souladu s článkem 49 akt v přenesené pravomoci, jímž upřesní podmínky podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku.

▼B

3.  

Komise může případně přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž bude stanoveno, že:

a) 

závazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;

b) 

tito zvláštní administrátoři nebo tyto zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání dodržování předpisů.

▼M2

Komise může za účelem zajištění rovnocenných standardů dohledu a regulace podmínit použití prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tím, že uvedená třetí země skutečně soustavně plní některou z podmínek stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí, a schopností orgánu ESMA účinně vykonávat povinnosti v oblasti sledování podle článku 33 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

▼M2

3a.  
Komise může přijmout v souladu s článkem 49 akt v přenesené pravomoci, jímž upřesní podmínky podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku.

▼M2

4.  

Orgán ESMA vytvoří mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámce a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku. Při vytváření těchto mechanismů přihlíží ESMA k tomu, zda daná třetí země je v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 13 ) na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny alespoň:

▼B

a) 

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem relevantním informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;

b) 

mechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní v této třetí zemi podmínky vyplývající z povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;

c) 

postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.

5.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce uvedených v odstavci 4, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány a orgán ESMA mohou v souladu s tímto nařízením vykonávat veškeré své pravomoci v oblasti dohledu.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 31

Zrušení registrace administrátora nacházejícího se ve třetí zemi

1.  

Orgán ESMA zruší registraci administrátora nacházejícího se ve třetí zemi jeho vyškrtnutím z registru uvedeného v článku 36, má-li na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že tento administrátor:

a) 

jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo

b) 

hrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3.

2.  

Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něj v této třetí zemi platí;

b) 

orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.

3.  
Orgán ESMA bezodkladně informuje ostatní příslušné orgány o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s odstavcem 1, a své rozhodnutí uveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 32

Uznání administrátora nacházejícího se ve třetí zemi

▼M2

1.  
Dokud není přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 30 odst. 2 a 3, mohou dohlížené osoby v Unii používat referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, pokud uvedený administrátor předem získá uznání orgánu ESMA v souladu s tímto článkem.

▼B

2.  
Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1 tohoto článku, musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23. Administrátor může tuto podmínku splnit uplatňováním zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, pokud je takové uplatňování rovnocenné splnění požadavků stanovených tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23.

▼M2

Ke stanovení toho, zda je podmínka uvedená v prvním pododstavci splněna, a k posouzení dodržování zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy může orgán ESMA zohlednit posouzení nezávislého externího auditora nebo certifikaci, kterou poskytne příslušný orgán administrátora ve třetí zemi, v níž se administrátor nachází.

▼B

Pokud je administrátor schopen prokázat, a pouze do té míry, do jaké je schopen prokázat, že jím poskytovaná referenční hodnota je referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů nebo je referenční hodnotou cen komodit, která není založena na údajích dodávaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, nevzniká administrátorovi žádná povinnost, aby splňoval požadavky, které se nevztahují na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, jak stanoví článek 17, a na poskytování referenčních hodnot cen komodit, jak stanoví čl. 19 odst. 1.

3.  
►M2  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, musí mít svého právního zástupce. Tímto právním zástupcem musí být fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, kterou administrátor výslovně jmenoval, aby jeho jménem jednala, pokud jde o povinnosti administrátora stanovené tímto nařízením. Právní zástupce vykonává společně s administrátorem funkci dohledu nad poskytováním referenčních hodnot administrátorem podle tohoto nařízení a v tomto ohledu je odpovědný orgánu ESMA. ◄

▼M2 —————

▼M2

5.  
Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, požádá o uznání orgán ESMA. Žádající administrátor předloží veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgánu ESMA prokázal, že v okamžiku uznání bude mít zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2, a poskytne seznam svých zavedených či potenciálních referenčních hodnot, které mají být používány v Unii, a případně uvede příslušný orgán v dané třetí zemi, jenž odpovídá za dohled nad ním.

Orgán ESMA do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.

Pokud se orgán ESMA domnívá, že podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 nebyly splněny, zamítne žádost o uznání a uvede důvody tohoto zamítnutí. Kromě toho nelze udělit uznání, pokud nejsou splněny tyto další podmínky:

a) 

pokud administrátor nacházející se ve třetí zemi podléhá dohledu, existuje mezi orgánem ESMA a příslušným orgánem třetí země, v níž se administrátor nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, které je v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 30 odst. 5 a jehož cílem je zajistit účinnou výměnu informací, jež příslušnému orgánu uvedené třetí země umožní plnit jeho povinnosti v souladu s tímto nařízením;

b) 

orgánu ESMA nebrání v účinném vykonávání jeho funkcí dohledu podle tohoto nařízení ani právní a správní předpisy třetí země, v níž se administrátor nachází, ani případná omezení pravomocí dohledu a šetření příslušného orgánu této třetí země.

▼M2 —————

▼M2

8.  

Orgán ESMA pozastaví platnost nebo případně zruší uznání udělené podle odstavce 5, jestliže má na základě podložených důkazů oprávněné důvody se domnívat, že dotyčný administrátor:

a) 

jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů;

b) 

hrubě porušil příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení;

c) 

ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jiných nedovolených prostředků.

▼B

9.  
Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž stanoví formu a obsah žádosti podle odstavce 5, a zejména předkládání informací požadovaných v odstavci 6.

Pokud takové regulační technické normy orgán ESMA vypracovává, předloží je Komisi.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 33

Přejímání referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi

1.  

Administrátor nacházející se v Unii, který má povolení k činnosti nebo je registrován v souladu s článkem 34, nebo jakákoli jiná dohlížená osoba nacházející se v Unii, která má jasnou a dobře definovanou úlohu v kontrolním systému nebo systému odpovědnosti administrátora ve třetí zemi, která může účinně sledovat poskytování referenční hodnoty, může požádat relevantní příslušný orgán, aby přejal referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi k jejich používání v Unii, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba ověřili a jsou schopni svému příslušnému orgánu průběžně prokazovat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež mají být přejaty, splňuje – ať je to pro ně povinné, nebo dobrovolné – požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;

b) 

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba mají nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování referenční hodnoty ve třetí zemi a řízení s ním spojených rizik; a

c) 

pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod.

Pro účely písmene a), totiž při posuzování, zda poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které mají být přejaty, splňuje požadavky, jež jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení, může příslušný orgán přihlížet k tomu, zda by byla skutečnost, že je poskytování referenčních hodnot nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, rovnocenná plnění požadavků podle tohoto nařízení.

2.  
Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří podávají žádost o přejímání podle odstavce 1, poskytnou veškeré informace nezbytné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázali, že jsou v okamžiku podání žádosti splněny všechny podmínky zmíněné v uvedeném odstavci.
3.  
Příslušný orgán do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti o přejímání podle odstavce 1, tuto žádost posoudí a přijme rozhodnutí, kterým schválí přejímání, nebo jej zamítne. Příslušný orgán informuje o přejaté referenční hodnotě nebo přejaté skupině příbuzných referenčních hodnot orgán ESMA.
4.  
Přejatá referenční hodnota nebo přejatá skupiny příbuzných referenčních hodnot se považuje za referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou potvrzujícím administrátorem nebo dohlíženou osobou. Potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba nesmí použít toto přejímání s úmyslem vyhnout se požadavkům tohoto nařízení.
5.  
Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou ve třetí zemi, jsou i nadále plně odpovědní za tuto referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot a za to, že splňuje povinnosti stanovené v tomto nařízení.
6.  
Jestliže má příslušný orgán potvrzujícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby oprávněné důvody domnívat se, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nejsou dále plněny, je oprávněn požadovat od tohoto přejímajícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby, aby toto přejímání ukončili, a informuje o tom orgán ESMA. V případě ukončení přejímání se použije článek 28.
7.  
Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se opatření pro stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod. Komise přihlíží k prvkům, jako je zvláštní povaha podkladového trhu nebo ekonomické reality, kterou má referenční hodnota měřit, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty pro tento trh a ekonomickou realitu, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty dodavatelům, materiální dostupnost vstupních údajů s ohledem na odlišná časová pásma nebo zvláštní dovednosti, které poskytování referenční hodnoty vyžaduje.



HLAVA VI

POVOLENÍ K ČINNOSTI A REGISTRACE ADMINISTRÁTORŮ A DOHLED NAD NIMI



KAPITOLA 1

Povolení k činnosti a registrace

Článek 34

Povolení k činnosti a registrace administrátora

1.  

Fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, která hodlá jednat jako administrátor, požádá příslušný orgán určený podle článku 40 pro členský stát, v němž se tato osoba nachází, o:

a) 

povolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení;

b) 

registraci, pokud je dohlíženou osobou, jenž není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem; nebo

c) 

registraci, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat pouze indexy, které by byly referenčními hodnotami bez značného významu.

▼M2

1a.  
Pokud jeden nebo více indexů, které jsou poskytovány osobou uvedenou v odstavci 1, lze považovat za referenční hodnoty s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c), je žádost adresována orgánu ESMA.

▼B

2.  
Administrátor s povolením k činnosti nebo registrací dodržuje neustále podmínky stanovené v tomto nařízení a veškeré jejich podstatné změny oznámí příslušnému orgánu.
3.  
Žádost uvedená v odstavci 1 se podává do 30 pracovních dnů ode dne, kdy dohlížená osoba uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný žadatelem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu.
4.  
Žadatel poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby prokázal příslušnému orgánu, že v okamžiku vydání povolení k činnosti nebo registrace má zavedena veškerá opatření nezbytná pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.
5.  
Do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí relevantní příslušný orgán, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel další informace, které si relevantní příslušný orgán vyžádá. Lhůta uvedená v tomto odstavci se uplatňuje ode dne, kdy žadatel takové další informace poskytne.
6.  

Relevantní příslušný vnitrostátní orgán:

a) 

žádost o povolení k činnosti posoudí a do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti přijme rozhodnutí, jímž povolení k činnosti žadateli vydá, nebo jej odmítne vydat;

b) 

žádost o registraci posoudí a do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o registraci přijme rozhodnutí, jímž žadatele registruje, nebo jej odmítne registrovat.

Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci jej příslušný orgán oznámí žadateli. Pokud příslušný orgán odmítne žadateli povolení k činnosti vydat nebo jej odmítne registrovat, uvede důvody tohoto rozhodnutí.

7.  
Příslušný orgán oznámí každé své rozhodnutí, jímž vydal žadateli povolení k činnosti nebo jímž žadatele zaregistroval, do pěti pracovních dnů ode dne jeho přijetí orgánu ESMA.
8.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci, přičemž zohlední skutečnost, že povolení k činnosti a registrace jsou odlišné procesy, kdy povolení k činnosti vyžaduje důkladnější posouzení žádosti administrátora, zásady proporcionality, povahy dohlížených osob žádajících o registraci podle odst. 1 písm. b) a nákladů vzniklých žadatelům a příslušným orgánům.

Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 35

Odebrání či pozastavení povolení k činnosti nebo zrušení či pozastavení registrace

1.  

Příslušný orgán může administrátorovi odebrat povolení k činnosti či zrušit jeho registraci nebo pozastavit jejich platnost v případě, že administrátor:

a) 

se tohoto povolení k činnosti nebo registrace výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;

b) 

získal povolení k činnosti či byl registrován nebo přejal referenční hodnotu na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c) 

již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení k činnosti nebo byl zaregistrován; nebo

d) 

závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2.  
Své rozhodnutí oznámí příslušný orgán do pěti pracovních dnů od jeho přijetí orgánu ESMA.

Orgán ESMA neprodleně aktualizuje registr uvedený v článku 36.

3.  
Pokud bylo přijato rozhodnutí o pozastavení povolení k činnosti nebo registrace administrátora a pokud by ukončení dané referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, jak to upřesňuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 51 odst. 6, může být poskytování dané referenční hodnoty povoleno relevantním příslušným orgánem členského státu, v němž se administrátor nachází, až do doby, než bude rozhodnutí o pozastavení zrušeno. Během tohoto období je dohlíženým osobám povoleno tuto referenční hodnotu používat pouze u finančních smluv, finančních nástrojů a investičních fondů, které již na tuto referenční hodnotu odkazují.
4.  
Po přijetí rozhodnutí o odebrání povolení k činnosti nebo zrušení registrace administrátora se použije čl. 28 odst. 2.

Článek 36

Registr administrátorů a referenčních hodnot

1.  

Orgán ESMA zřídí a spravuje veřejný registr, který obsahuje tyto informace:

a) 

totožnost administrátorů, kteří získali povolení k činnosti nebo byli zaregistrováni podle článku 34, a příslušné orgány odpovědné za dohled nad nimi;

b) 

totožnost administrátorů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. c) a příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

c) 

totožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 32, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 32 odst. 7 a případně příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

d) 

referenční hodnoty přejaté v souladu s postupem stanoveným v článku 33, totožnost jejich administrátorů a totožnost přejímajících administrátorů nebo přejímajících dohlížených osob.

2.  
Registr uvedený v odstavci 1 je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a v případě potřeby je neprodleně aktualizován.



KAPITOLA 2

Spolupráce v oblasti dohledu

Článek 37

Postoupení úkolů mezi příslušnými orgány

1.  
V souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1095/2010 může příslušný orgán své úkoly, které mu svěřuje toto nařízení, postoupit příslušnému orgánu jiného členského státu, který s tím předem souhlasí.

Příslušné orgány oznámí každé navrhované postoupení úkolů 60 dnů před tím, než takové postoupení vstoupí v platnost, orgánu ESMA.

2.  
Pokud s tím orgán ESMA vysloví souhlas, může příslušný orgán některé své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit orgánu ESMA.
3.  
Navrhované postoupení úkolů oznámí orgán ESMA do sedmi dnů členským státům. Orgán ESMA uveřejní podrobné informace o každém dohodnutém postoupení úkolů do pěti pracovních dnů od jeho oznámení.

Článek 38

Zpřístupňování informací od jiného členského státu

Příslušný orgán může zveřejnit informace, které obdrží od jiného příslušného orgánu, pouze v případě, že:

a) 

k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo

b) 

zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.

Článek 39

Spolupráce při kontrolách na místě a šetření

1.  
Příslušný orgán může v souvislosti s prováděním kontrol na místě nebo šetření požádat o pomoc jiný příslušný orgán. Příslušný orgán, který takovou žádost obdrží, spolupracuje v nejvyšší možné a vhodné míře.
2.  
Příslušný orgán, který žádost uvedenou v odstavci 1 předloží, o tom informuje orgán ESMA. Provádí-li se šetření nebo kontroly s přeshraniční působností, mohou příslušné orgány požádat orgán ESMA o koordinaci kontrol na místě nebo šetření.
3.  

Obdrží-li příslušný orgán žádost jiného příslušného orgánu, aby provedl určitou kontrolu na místě nebo určité šetření, může:

a) 

provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b) 

umožnit příslušnému orgánu, který se na něj s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;

c) 

jmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou při provádění kontroly na místě nebo šetření podporu nebo kontrolu na místě nebo šetření provedou.



KAPITOLA 3

Úloha příslušných orgánů

▼M2

Článek 40

Příslušné orgány

1.  

Pro účely tohoto nařízení je ESMA příslušným orgánem pro :

a) 

administrátory referenčních hodnot s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c);

b) 

administrátory referenčních hodnot podle článku 32.

2.  
Každý členský stát určí relevantní příslušný orgán, který odpovídá za výkon povinností stanovených v tomto nařízení, a informuje o tom Komisi a orgán ESMA.
3.  
Členský stát, který určí více než jeden příslušný orgán v souladu s odstavcem 2, jasně vymezí úlohu uvedených příslušných orgánů a určí jeden orgán, který bude příslušný pro koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států.
4.  
Orgán ESMA uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavci 2 a 3.

▼B

Článek 41

Pravomoci příslušných orgánů

▼M2

1.  

K plnění svých povinností podle tohoto nařízení mají příslušné orgány podle čl. 40 odst. 2 v souladu s vnitrostátními právními předpisy alespoň tyto pravomoci v oblasti dohledu a šetření:

▼B

a) 

mají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;

b) 

mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých externích poskytovatelů služeb, kteří zajišťují určité funkce, služby či činnosti spojené s poskytováním určité referenční hodnoty podle článku 10, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c) 

požadovat informace ve vztahu k referenčním hodnotám cen komodit od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů, a zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d) 

provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;

e) 

vstupovat do prostor právnických osob, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;

f) 

požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané dohlíženými osobami;

g) 

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;

h) 

požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

i) 

uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;

j) 

přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že je příslušnému administrátorovi nebo osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.

▼M2

2.  

Příslušné orgány podle čl. 40 odst. 2 vykonávají své funkce a pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku a pravomoci ukládat sankce uvedené v článku 42 v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem některým z následujících způsobů:

▼B

a) 

přímo;

b) 

ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c) 

v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;

d) 

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

V souvislosti s výkonem těchto pravomocí musí mít příslušné orgány zavedeny náležité a účinné záruky na ochranu práva na obhajobu a základních práv.

3.  
Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.
4.  
Má se za to, že administrátor nebo jakákoli dohlížená osoba, kteří předávají příslušnému orgánu informace v souladu s odstavcem 1, neporušují žádné omezení ohledně zveřejnění informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.

Článek 42

Správní sankce a jiná správní opatření

▼M1

1.  

Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 41 a právo členských států stanovovat a ukládat trestní sankce, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodné správní sankce a jiná správní opatření za přinejmenším tato porušení pravidel:

a) 

porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19a, 19b, 19c, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 nebo 34, jsou-li použitelné; a

b) 

neochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.

▼B

Tyto správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  

V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uložit přinejmenším tyto správní sankce a jiná správní opatření:

a) 

příkaz administrátorovi nebo dohlížené osobě, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;

b) 

vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

c) 

veřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo dohlíženou osobu a povahu porušení pravidel;

d) 

odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi či zrušení nebo pozastavení registrace administrátora;

e) 

dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dohlíženého dodavatele určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f) 

udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit; nebo

g) 

pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

i) 

v případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 nejméně 500 000  EUR nebo v členských státech, jejich úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016; nebo

ii) 

v případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 nejméně 100 000  EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016;

h) 

pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

i) 

v případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 buď nejméně 1 000 000  EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší; nebo

ii) 

v případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 buď nejméně 250 000  EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 2 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší.

Pro účely prvního pododstavce písm. h) bodů i) a ii), pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 14 ), příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů v souladu se směrnicí Rady 86/635/ES ( 15 ) pro banky a směrnicí Rady 91/674/ES ( 16 ) pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů.

3.  
Do 1. ledna 2018 oznámí členské státy pravidla týkající se odstavců 1 a 2 Komisi a orgánu ESMA.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce, jak je stanoveno v odstavci 1, pokud porušení pravidel zmíněných v uvedeném odstavci podléhají trestním sankcím podle jejich vnitrostátního práva. V tom případě informují členské státy Komisi a orgán ESMA při předložení oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce o příslušných ustanoveních trestního práva.

Komisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

4.  
Členské státy mohou příslušným orgánům formou vnitrostátního právního předpisu stanovit kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné pravomoci k ukládání sankcí a mohou stanovit vyšší sazby sankcí, než jsou ty, které stanovuje odstavec 2.

Článek 43

Výkon dohledových pravomocí a ukládání sankcí

▼M2

1.  

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené v souladu čl. 40 odst. 2, při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

▼B

a) 

závažnosti a délky trvání porušování pravidel;

b) 

kritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;

c) 

míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

d) 

finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým ročním obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

e) 

výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

f) 

míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se uvedená osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;

g) 

předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;

h) 

opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

2.  
Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 42 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby uplatňování pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správních sankcí a jiných správních opatření dosáhlo žádoucích výsledků z hlediska tohoto nařízení. Koordinují rovněž svůj postup, aby se vyhnuly případné duplicitě a překrývání při uplatňování dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správních sankcí, včetně peněžitých sankcí, a jiných správních opatření v rámci přeshraničních případů.

▼M2

Článek 44

Povinnost spolupracovat

1.  
Členské státy, které se rozhodly stanovit za porušení ustanovení uvedených v článku 42 trestní sankce, zajistí, aby byla učiněna vhodná opatření, která příslušným orgánům určeným v souladu s čl. 40 odst. 2 a 3 zaručí veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci s justičními orgány v rámci jejich jurisdikce za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení zahájeném ve věci možného porušení tohoto nařízení. Tyto příslušné orgány poskytnou tyto informace dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA.
2.  
Příslušné orgány určené v souladu s čl. 40 odst. 2 a 3 jsou nápomocny dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech v oblasti dohledu. Příslušné orgány mohou rovněž spolupracovat s jinými příslušnými orgány za účelem snazšího vymáhání peněžitých sankcí.

▼B

Článek 45

Zveřejnění rozhodnutí

1.  
S výhradou odstavce 2, příslušný orgán uveřejní jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení na svých oficiálních internetových stránkách, poté co o tomto rozhodnutí informuje osobu, které se dané rozhodnutí týká. Takové zveřejnění musí obsahovat přinejmenším informaci o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti osoby, které se dané rozhodnutí týká.

První pododstavec se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

2.  

Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti uveřejnění těchto údajů za to, že uveřejnění totožnosti právnické osoby nebo osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené, nebo pokud by takové uveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, příslušný orgán:

a) 

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b) 

rozhodnutí zveřejní anonymně a způsobem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c) 

rozhodnutí nezveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

i) 

stabilita finančních trhů nebude ohrožena; nebo

ii) 

přiměřenost pro zveřejňování takových rozhodnutí s ohledem na opatření považována za méně významná.

Pokud se příslušný orgán rozhodne zveřejnit rozhodnutí anonymně podle prvního pododstavce písm. b), může uveřejnění příslušných údajů o určitou přiměřenou dobu odložit, jestliže se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou.

3.  
Je-li rozhodnutí předmětem odvolání k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu nebo jinému orgánu, příslušný orgán rovněž tuto informaci okamžitě uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace o výsledku takového odvolání. Zveřejněno musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.
4.  
Příslušný orgán zajistí, aby každé rozhodnutí uveřejněné v souladu s tímto článkem zůstalo přístupné na jeho oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

▼M2

5.  
Členské státy poskytují každoročně orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených v souladu s článkem 42. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě společně se souhrnnými informacemi o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených podle článku 48f.

▼B

Pokud se členské státy rozhodnou stanovit v souladu s článkem 42 za porušení ustanovení zmíněných v uvedeném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány každý rok orgánu ESMA anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

Článek 46

Kolegia

▼M2

1.  
Do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je referenční hodnota uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) zařazena na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, s výjimkou referenčních hodnot, u kterých není většina dodavatelů dohlíženou osobou, zřídí orgán příslušný pro administrátora kolegium a toto kolegium vede.
2.  
Kolegium se skládá ze zástupců orgánu příslušného pro administrátora, orgánu ESMA, pokud není orgánem příslušným pro administrátora, a orgánu příslušného pro dohlížené dodavatele.

▼B

3.  
Právo stát se členem kolegia mají i příslušné orgány jiných členských států, pokud by to v případě, že by poskytování této referenční hodnoty s kritickým významem mělo být ukončeno, mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo financování domácností a podniků těchto členských států.

Jestliže příslušný orgán zamýšlí stát se členem kolegia, podá žádost u orgánu příslušného pro administrátora obsahující důkazy, že jsou splněny požadavky podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Relevantní orgán příslušný pro administrátora žádost posoudí a do 20 pracovních dnů od jejího obdržení oznámí žádajícímu orgánu, zda považuje tyto požadavky za splněné. Pokud má za to, že tyto požadavky splněny nejsou, může žádající orgán postoupit tuto záležitost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 9.

4.  
Orgán ESMA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií uvedených v tomto článku v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010. Za tímto účelem se orgán ESMA vhodným způsobem účastní jejich činnosti a je pro tento účel považován za příslušný orgán.

Jedná-li orgán ESMA ve věci referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s čl. 17 odst. 6 nařízení (EU) č. 1095/2010, zajistí náležitou výměnu informací a spolupráci s ostatními členy kolegia.

5.  
Orgán příslušný pro administrátora předsedá zasedáním kolegia, koordinuje činnost kolegia a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi členy kolegia.

Pokud administrátor poskytuje více než jednu referenční hodnotu s kritickým významem, může orgán příslušný pro daného administrátora ustavit jediné kolegium pro všechny referenční hodnoty poskytované tímto administrátorem.

6.  

Orgán příslušný pro administrátora v rámci kolegia zavede písemné opatření se zaměřením na tyto otázky:

a) 

informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;

b) 

postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů a lhůtu, v níž má být každé rozhodnutí přijato;

c) 

případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;

d) 

spolupráce, jež má být poskytnuta podle čl. 23 odst. 7 a 8.

7.  
Před odsouhlasením konečného znění věnuje orgán příslušný pro administrátora náležitou pozornost veškerým doporučením orgánu ESMA týkajícím se písemných opatření podle odstavce 6. Písemná opatření jsou stanovena v jednom dokumentu, který obsahuje podrobné zdůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení orgánu ESMA. Dokument obsahující písemná opatření předá orgán příslušný pro administrátora členům kolegia a orgánu ESMA.
8.  
Před přijetím jakéhokoli opatření uvedeného v čl. 23 odst. 6, 7 a 9 a v článcích 34, 35 a 42 provede orgán příslušný pro administrátora konzultaci s členy kolegia. Členové kolegia v rámci svých pravomocí učiní vše pro to, aby dosáhli dohody ve lhůtě stanovené v písemných opatřeních uvedených v odstavci 6 tohoto článku.

Orgán příslušný pro administrátora v každém svém rozhodnutí ohledně přijetí takových opatření vezme v úvahu dopad na ostatní dotčené členské státy, zejména možný dopad na stabilitu jejich finančních systémů.

V případě rozhodnutí o odebrání povolení vydaného administrátorovi nebo zrušení registrace administrátora v souladu s článkem 35, pokud by ukončení poskytování referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu v Unii odkazují, ve smyslu aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle čl. 51 odst. 6, příslušné orgány v rámci kolegia zváží, zda budou přijata opatření ke zmírnění účinků uvedených v tomto odstavci, včetně:

a) 

změny kodexu chování uvedeného v článku 15, metodiky nebo jiných pravidel týkajících se této referenční hodnoty;

b) 

přechodného období, po které se uplatňují postupy uvedené v čl. 28 odst. 2.

9.  

Nedosáhnou-li členové kolegia dohody, příslušné orgány mohou upozornit orgán ESMA, pokud:

a) 

některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;

b) 

po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;

c) 

se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;

d) 

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s články 34, 35 a 42;

e) 

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s čl. 23 odst. 6;

f) 

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem tohoto článku.

10.  
V situacích uvedených v odst. 9 písm. a), b), c), d) a f), není-li tato záležitost vyřešena do 30 dnů od jejího postoupení orgánu ESMA, přijme orgán příslušný pro administrátora konečné rozhodnutí a příslušným orgánům uvedeným v uvedeném odstavci a orgánu ESMA poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.

Lhůta uvedená v čl. 34 odst. 6 písm. a) je pozastavena ode dne postoupení orgánu ESMA, dokud není přijato rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

Pokud se orgán ESMA domnívá, že orgán příslušný pro administrátora přijal opatření podle odstavce 8 tohoto článku, která zřejmě nejsou v souladu s unijním právem, postupuje podle článku 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.  
V situacích uvedených v odst. 9 písm. e) tohoto článku, aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pravomoci orgánu příslušného pro administrátora podle čl. 23 odst. 6 mohou být vykonávány, dokud orgán ESMA nezveřejní své rozhodnutí.

Článek 47

Spolupráce s orgánem ESMA

▼M2

1.  
Příslušné orgány uvedené v čl. 40 odst. 2 pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.
2.  
Příslušné orgány uvedené v čl. 40 odst. 2 poskytnou orgánu ESMA bez zbytečného odkladu veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

3.  
Pro účely výměny informací uvedených v odstavci 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem pro stanovení příslušných postupů a formulářů.

Návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží orgán ESMA Komisi do 1. dubna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 48

Služební tajemství

1.  
Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavci 2.
2.  
Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán či jakýkoli orgán nebo podnik na trhu či pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem.
3.  
Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení unijního či vnitrostátního práva.
4.  
Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.

▼M2



KAPITOLA 4

Pravomoci a působnost orgánu ESMA



Oddíl 1

Pravomoci a postupy

Článek 48a

Výkon pravomocí orgánu ESMA

Pravomoci svěřené podle článků 48b až 48d orgánu ESMA, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 48b

Žádost o poskytnutí informací

1.  

Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a) 

osob, které se podílejí na poskytování referenčních hodnot podle čl. 40 odst. 1;

b) 

třetích stran, na které osoby uvedené v písmeni a) převedly funkce nebo činnosti v rámci externího zajištění služeb nebo činností v souladu s článkem 10;

c) 

osob jinak úzce a významně spřízněných nebo propojených s osobami uvedenými v písmeni a).

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010 a na žádost orgánu ESMA předloží příslušné orgány uvedenou žádost o informace dodavatelům pro referenční hodnoty s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) tohoto nařízení a získané informace předají bez zbytečného odkladu orgánu ESMA.

2.  

Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel uvedené žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

zahrne lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

bude obsahovat prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f) 

upozorní na výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 48f, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3.  

V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel uvedené žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

upozorní na penále stanovené v článku 48g, jestliže jsou požadované informace neúplné;

f) 

upozorní na pokutu stanovenou v článku 48f, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící;

g) 

upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 48k tohoto nařízení a články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  
Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle právních předpisů nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.
5.  
ESMA zašle bez zbytečného odkladu kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu osob uvedených v odstavci 1.

Článek 48c

Obecná šetření

1.  

Při plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 48b odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) 

zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) 

pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) 

předvolat některou z uvedených osob nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) 

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) 

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.  
Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou uvedena penále stanovená v článku 48g, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 48b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 48f, jestliže jsou odpovědi uvedených osob na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.
3.  
Osoby uvedené v čl. 48b odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 48g, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
4.  
Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření účastnit.
5.  
Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platných vnitrostátních právních předpisů povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.
6.  

Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:

a) 

rozhodnutí podle odstavce 3 je pravé;

b) 

opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 48d

Kontroly na místě

1.  
Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 48b odst. 1.
2.  
Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 48c odst. 1. Jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.
3.  
S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území se má provádět. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že relevantní orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky.
4.  
Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 48g pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.
5.  
Osoby uvedené v čl. 48b odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V uvedeném rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 48g, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
6.  
Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území se má kontrola provádět, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci uvedeného příslušného orgánu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit.
7.  
Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 48c odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako orgán ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 48c odst. 1.
8.  
Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.
9.  
Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžaduje podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.
10.  

Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

a) 

rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 5 je pravé;

b) 

opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.



Oddíl 2

Správní sankce a jiná správní opatření

Článek 48e

Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA

1.  

Pokud v souladu s čl. 48i odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se nějaká osoba dopustila některého z případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), přijme jedno nebo více těchto opatření:

a) 

přijme rozhodnutí, které této osobě nařizuje porušování pravidel ukončit;

b) 

přijme rozhodnutí o uložení pokut podle článku 48f;

c) 

vydá veřejná oznámení.

2.  

Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) 

trvání a četnost porušení pravidel;

b) 

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením pravidel;

c) 

zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d) 

míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

e) 

finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f) 

vliv porušení na zájmy retailových investorů;

g) 

výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení pravidel dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

h) 

míru spolupráce osoby odpovědné za porušení pravidel s orgánem ESMA, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i) 

předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení;

j) 

opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

3.  
Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a) 

prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení pravidel se proti rozhodnutí odvolat;

b) 

v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c) 

prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 48f

Pokuty

1.  
Pokud v souladu s čl. 48i odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila jednoho nebo více porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení pravidel se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit pravidla.

2.  

Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí:

a) 

v případě právnických osob 1 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016, nebo 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší;

b) 

v případě fyzických osob 500 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016.

Bez ohledu na první pododstavec činí maximální výše pokuty za porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 250 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016 nebo 2 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, přičemž se u právnických osob použije vyšší z obou hodnot, a 100 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 30. června 2016 u fyzických osob.

Pro účely bodu a), je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

3.  
Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 48e odst. 2.
4.  
Bez ohledu na odstavec 3 platí, že pokud měla právnická osoba z porušení pravidel přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu.
5.  
Jestliže se určitá osoba svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho případu porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, která se vztahuje k jednomu z těchto případů.

Článek 48g

Penále

1.  

Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) 

danou osobu porušování pravidel ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 48e odst. 1 písm. a);

b) 

osoby uvedené v čl. 48b odst. 1:

i) 

aby poskytly úplné informace, o které byly požádány na základě rozhodnutí podle článku 48b;

ii) 

aby se podrobily šetření, a zejména předložily úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnily a opravily další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 48c;

iii) 

aby se podrobily kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 48d.

2.  
Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
4.  
Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 48h

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1.  
Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a každé penále uložené podle článků 48f a 48g s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 17 ).
2.  
Pokuty a penále uložené podle článků 48f a 48g jsou správní povahy.
3.  
Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.
4.  
Pokuty a penále uložené podle článků 48f a 48g jsou vykonatelné.

Výkon rozhodnutí se řídí procesními pravidly platnými v členském státě nebo třetí zemi, na jejichž území se provádí.

5.  
Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.



Oddíl 3

Postupy a přezkum

Článek 48i

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.  
Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad referenčními hodnotami, k nimž se porušení pravidla vztahuje, a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu orgánu ESMA.
2.  
Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA.
3.  
Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 48b a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 48c a 48d.
4.  
Při plnění uvedených úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.
5.  
Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.
6.  
V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu.
7.  
Jakmile je spis s nálezem předán radě orgánů dohledu orgánu ESMA, vyšetřující úředník o tom uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran.
8.  
Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, rozhodne orgán ESMA po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 48j, zda se tyto vyšetřované osoby dopustily jednoho nebo více případů porušení pravidel uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a), a pokud tomu tak je, přijme opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 48e a uloží pokutu v souladu s článkem 48f.
9.  
Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu orgánu ESMA neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.
10.  
Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 49 akty v přenesené pravomoci, jimiž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání pokut a penále.
11.  
Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 48j

Vyjádření účastníků šetření

1.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 48f, 48g a 48e poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec se nepoužije, je-li třeba přijmout naléhavé opatření podle článku 48e s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2.  
V průběhu vyšetřování musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 48k

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.



Oddíl 4

Poplatky a přenesení úkolů

Článek 48l

Poplatky za dohled

1.  
Orgán ESMA účtuje administrátorům uvedeným v čl. 40 odst. 1 poplatky v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro dohled nad administrátory a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů v souladu s článkem 48m.
2.  
Výše individuálního poplatku účtovaného administrátorovi pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA na jeho činnost v oblasti dohledu a musí být úměrná obratu daného administrátora.
3.  
Do 1. října 2021 Komise přijme v souladu s článkem 49 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 48m

Přenesení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány

1.  
Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 48b a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 48c a článku 48d.

Odchylně od prvního pododstavce nesmí být přeneseno povolování referenčních hodnot s kritickým významem.

2.  

Před přenesením úkolu v souladu s odstavcem 1 orgán ESMA s relevantním příslušným orgánem konzultuje:

a) 

rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b) 

harmonogram pro splnění úkolu a

c) 

předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a orgánem ESMA.

3.  
V souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 48l odst. 3, poskytne ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu vznikly v důsledku výkonu přenesených úkolů.
4.  
Přenesení úkolu podle odstavce 1 ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.
5.  
Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu ESMA a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni.

Článek 48n

Přechodná opatření týkající se ESMA

1.  
Všechny pravomoci a povinnosti související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva týkajícími se administrátorů uvedených v čl. 40 odst. 1, které byly svěřeny příslušným orgánům uvedeným v čl. 40 odst. 2, zaniknou dne 1. ledna 2022. Uvedené pravomoci a povinnosti začne vykonávat k témuž dni orgán ESMA.
2.  
Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s činnostmi dohledu a vymáhání práva týkajícími se administrátorů podle čl. 40 odst. 1, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie převezme orgán ESMA ke dni uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.

Avšak žádosti o povolení podané administrátory referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) a žádosti o uznání v souladu s článkem 32, které příslušné orgány obdržely přede dnem 1. října 2021, se orgánu ESMA nepředávají a rozhodnutí o povolení nebo uznání přijme relevantní příslušný orgán.

3.  
Příslušné orgány zajistí, aby byly veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie orgánu ESMA předány co nejdříve, nejpozději však do 1. ledna 2022. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné převedení a výkon činností v oblasti dohledu a vymáhání práva týkajících se administrátorů podle čl. 40 odst. 1.
4.  
Orgán ESMA jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z činností v oblasti dohledu a vymáhání práva vykonávaných těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení.
5.  
Povolení administrátorů referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) a uznání v souladu s článkem 32 udělená příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku zůstávají po přenesení pravomocí na orgán ESMA v platnosti.

▼B



HLAVA VII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

▼M1

Článek 49

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. prosince 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději 11. března 2024. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

▼M2

2a.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 30 odst. 2a a 3a, čl. 48i odst. 10 a čl. 48l odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 30. prosince 2019.

▼M3

2b.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18a odst. 3 a čl. 54 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 13. února 2021.

▼M2

3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 30 odst. 2a a 3a, čl. 33 odst. 7, čl. 48i odst. 10, čl. 48l odst. 3, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

▼M3

3a.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18a odst. 3 a čl. 54 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

▼M1

4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

▼M2

6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 30 odst. 2a a 3a, čl. 33 odst. 7, čl. 48i odst. 10, čl. 48l odst. 3, čl. 51 odst. 6 nebo čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M3

6a.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18a odst. 3 a čl. 54 odst. 7 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼B

Článek 50

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného nařízení.



HLAVA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Přechodná ustanovení

1.  
Poskytovatel indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádá o povolení nebo o registraci podle článku 34 do 1. ledna 2020.
2.  

Do 1. ledna 2020 je příslušný orgán členského státu, v němž se nachází poskytovatel indexu, který požádal o povolení podle článku 34, oprávněn rozhodnout o registraci tohoto poskytovatele indexu jako administrátora, i když se nejedná o dohlíženou osobu, jsou-li splněny následující podmínky:

a) 

poskytovatel indexu neposkytuje referenční hodnotu s kritickým významem;

b) 

příslušný orgán si je přiměřeně vědom toho, že index či indexy poskytnuté tímto poskytovatelem indexu nejsou ve smyslu tohoto nařízení široce používány v členském státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, ani v jiných členských státech.

Své rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem příslušný orgán oznámí orgánu ESMA.

Příslušný orgán uchovává záznam o důvodech, na nichž se zakládá jeho rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem, v takové podobě, aby bylo možné plně pochopit hodnocení příslušného orgánu, že index nebo indexy poskytnuté poskytovatelem indexu se nepoužívají v širší míře, včetně údajů o trhu, úsudku či jiných informací, jakož i informací obdržených od poskytovatele indexu.

3.  
Poskytovatel indexu může v poskytování určité stávající referenční hodnoty, kterou mohou využívat dohlížené osoby, pokračovat do 1. ledna 2020, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podává žádost o povolení k činnosti nebo o registraci v souladu s odstavcem 1, není-li tato žádost o povolení či registraci zamítnuta, a to až do okamžiku případného zamítnutí.
4.  
Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak ukončení poskytování nebo změna této referenční hodnoty, aby vyhověla požadavkům tohoto nařízení, by vedly k události způsobené vyšší mocí nebo by zmařily či jiným způsobem porušily podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje nebo pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, příslušný orgán členského státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, používání referenční hodnoty povolí. Od 1. ledna 2020 již nesmějí žádné finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu začít na takovou stávající referenční hodnotu odkazovat.

▼M1

4a.  
Poskytovatel indexu může v poskytování stávající referenční hodnoty, která byla prováděcím aktem přijatým Komisí v souladu s článkem 20 uznána jako referenční hodnota s kritickým významem, pokračovat do 31. prosince 2021, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podá žádost o povolení v souladu s odstavcem 1, dokud není tato žádost o povolení zamítnuta.
4b.  
Stávající referenční hodnota, která byla uznána prováděcím aktem přijatým Komisí v souladu s článkem 20 jako referenční hodnota s kritickým významem, může být používána u stávajících a nových finančních nástrojů, finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů do 31. prosince 2021, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podá žádost o povolení v souladu s odstavcem 1, dokud není tato žádost o povolení zamítnuta.

▼M3

5.  
Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 30 odst. 2 nebo 3 nebo pokud nebyl uznán administrátor podle článku 32 nebo nebyla přejata referenční hodnota podle článku 33, smějí dohlížené osoby v Unii referenční hodnotu třetí země používat pouze pro ty finanční nástroje, finanční smlouvy a měření výkonnosti investičních fondů, které na tuto referenční hodnotu v Unii již odkazují nebo které na ni začaly odkazovat před 31. prosincem 2023.

První pododstavec se nepoužije na referenční hodnoty poskytované administrátory, kteří se během přechodného období přemístí z Unie do třetí země. Příslušný orgán to oznámí orgánu ESMA v souladu s článkem 35. Orgán ESMA vypracuje seznam referenčních hodnot třetích zemí, na něž se první pododstavec tohoto odstavce nepoužije.

▼B

6.  
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, kterými stanoví opatření ke stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda by ukončení poskytování nebo změna existující referenční hodnoty tak, aby splňovala požadavky tohoto nařízení, mohly reálně vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují.

Článek 52

Lhůta pro aktualizaci prospektů a klíčových informačních dokumentů

Ustanovením čl. 29 odst. 2 nejsou dotčeny existující prospekty schválené podle směrnice 2003/71/ES před 1. lednem 2018. U prospektů schválených před 1. lednem 2018 podle směrnice 2009/65/ES jsou podkladové dokumenty aktualizovány při nejbližší příležitosti nebo nejpozději dvanáct měsíců od uvedeného dne.

▼M2

Článek 53

Přezkum orgánem ESMA

1.  
ESMA usiluje o vytváření jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a současně zajišťuje, aby příslušné orgány používaly článek 33 konzistentním způsobem. Za tímto účelem provádí orgán ESMA každé dva roky přezkum přejímání schválených v souladu s článkem 33.

ESMA vydá stanovisko pro každý příslušný orgán, který přejal referenční hodnotu třetí země, a posoudí v něm, do jaké míry příslušný orgán vyhověl příslušným požadavkům článku 33 a požadavkům veškerých příslušných aktů v přenesené pravomoci a regulačních či prováděcích technických norem vycházejících z tohoto nařízení.

2.  
ESMA je oprávněn požadovat od příslušného orgánu podložené důkazy pro každé rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 51 odst. 2 prvním pododstavcem a čl. 25 odst. 2, jakož i pro každé opatření přijaté v oblasti vymáhání podle čl. 24 odst. 1.

▼B

Článek 54

Přezkum

1.  

Do 1. ledna 2020 Komise toto nařízení přezkoumá a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, a zejména o:

a) 

fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem, povinné administraci a povinném dodávání vstupních údajů podle článků 20, 21 a 23 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 25;

b) 

účinnosti systému povolování a registrace administrátorů a dohledu nad nimi podle hlavy VI a kolegií podle článku 46 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;

c) 

fungování a účinnosti čl. 19 odst. 2, zejména oblasti jeho působnosti.

2.  
Komise přezkoumá vývoj mezinárodních zásad platných pro referenční hodnoty, právních rámců a postupů dohledu ve třetích zemích v souvislosti s poskytováním referenčních hodnot a každých pět let ode dne 1. ledna 2018 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva zejména posoudí, zda je potřeba toto nařízení změnit, a případně se k ní připojí legislativní návrh.
3.  
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem prodloužení 42měsíční lhůty uvedené v čl. 51 odst. 2 o 24 měsíců, pokud zpráva uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku prokazuje, že přechodný systém registrace podle čl. 51 odst. 2 není na úkor jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a přístupů k dohledu uplatňovaných příslušnými orgány.

▼M1

4.  
Do 31. prosince 2022 Komise přezkoumá minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby bylo zajištěno, že výběr podkladových aktiv je soudržný s environmentálně udržitelnými investicemi vymezenými v celounijním rámci.
5.  
Před 31. prosincem 2022 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu tohoto nařízení a o proveditelnosti „ESG referenční hodnoty“, přičemž přihlédne k vyvíjejícímu se charakteru ukazatelů udržitelnosti a k metodám používaným k jejich měření. K této zprávě se případně připojí legislativní návrh.

▼M3

6.  
Do 15. června 2023 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména pokud jde o další používání referenčních hodnot třetích zemí dohlíženými osobami, a o možných nedostatcích stávajícího rámce. V této zprávě posoudí zejména, zda je třeba toto nařízení změnit, aby se oblast jeho působnosti omezila na poskytování určitých typů referenčních hodnot nebo na poskytování referenčních hodnot, které jsou v Unii široce používány, a v případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.
7.  
Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 15. června 2023 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 s cílem prodloužit přechodné období uvedené v čl. 51 odst. 5 nejdéle do 31. prosince 2025, pokud ze zprávy uvedené v odstavci 6 tohoto článku vyplyne, že by v opačném případě další používání určitých referenčních hodnot třetích zemí dohlíženými osobami v Unii bylo významně narušeno nebo by ohrozilo finanční stabilitu.

▼B

Článek 55

Oznámení týkající se referenčních hodnot, na něž je odkazováno, a jejich administrátorů

Je-li na referenční hodnotu odkazováno ve finančním nástroji, na nějž se vztahuje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014, uvádí se v oznámení podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení název referenční hodnoty, na kterou je odkazováno, a jejího administrátora.

Článek 56

Změny nařízení (EU) č. 596/2014

Nařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:

1) 

Článek 19 se mění takto:

a) 

vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.  

Oznamovací povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na obchody s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta zmíněného v uvedeném odstavci, pokud je v okamžiku uskutečnění obchodu splněna některá z těchto podmínek:

a) 

tento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování, jehož expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv držených subjektem kolektivního investování;

b) 

tento finanční nástroj představuje expozici vůči portfoliu aktiv, v jehož rámci expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv portfolia;

c) 

tento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování nebo představuje expozici vůči portfoliu aktiv a osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou nezná, a nemůže znát, skladbu investic ani expozici daného subjektu kolektivního investování nebo portfolia aktiv ve vztahu k akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta a navíc nemá tato osoba důvod se domnívat, že akcie nebo dluhové nástroje emitenta přesahují prahové hodnoty uvedené v písmenech a) nebo b).

Jsou-li k dispozici informace o skladbě investic subjektu kolektivního investování nebo o expozici portfoliu aktiv, vynaloží osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby tyto informace využila.“

b) 

v odstavci 7 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pro účely písmene b) není třeba oznamovat obchody s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta nebo deriváty či jinými finančními nástroji s nimi spojenými uskutečněné správci subjektu kolektivního investování, do nichž investovala osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou, pokud správce subjektu kolektivního investování jedná plně podle svého uvážení, aniž by mu investoři v daném subjektu kolektivního investování přímo nebo nepřímo vydávali pokyny nebo předkládali návrhy týkající se skladby portfolia.“

2) 

Článek 35 se mění takto:

a) 

v odstavcích 2 a 3 se výraz „a čl. 19 odst. 13 a 14“ nahrazuje výrazem „čl. 19 odst. 13 a 14 a článku 38“;

b) 

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 13 nebo 14 nebo článku 38 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce“.
3) 

V článku 38 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Do 3. července 2019 předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni prahových hodnot pro obchody osob s řídicí pravomocí stanovených v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), pokud jsou akcie nebo dluhové nástroje emitenta součástí subjektu kolektivního investování nebo představují expozici vůči portfoliu aktiv, s cílem posoudit, zda je úroveň těchto hodnot přiměřená, nebo zda by měly být upraveny.

Dospěje-li Komise v této zprávě k závěru, že by prahové hodnoty stanovené v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), měly být upraveny, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se tyto prahové hodnoty upravují.“

Článek 57

Změny směrnice 2008/48/EU

Směrnice 2008/48/ES se mění takto:

1) 

v čl. 5 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud úvěrová smlouva odkazuje na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ( *1 ), sdělí věřitel, popřípadě zprostředkovatel úvěru, spotřebiteli ve zvláštním dokumentu, který může být připojen k formuláři ‚standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru‘, název referenční hodnoty a jejího administrátora a možné důsledky pro spotřebitele.

2) 

V čl. 27 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“

Článek 58

Změny směrnice 2014/17/EU

Směrnice 2014/17/EU se mění takto:

1) 

v čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„ea) jsou-li k dispozici smlouvy, které odkazují na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ( 18 ), názvy referenčních hodnot a jejich administrátorů a možné důsledky pro spotřebitele;

2) 

v čl. 42 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem písm. ea) a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“;

3) 

V čl. 43 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce písm. ea) se nepoužije na úvěrové smlouvy existující před 1. červencem 2018.“

Článek 59

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2018.

Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 5, článek 20 (vyjma odst. 6 písm. b), články 21 a 23, čl. 25 odst. 8 a 9, čl. 26 odst. 5, čl. 27 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 9, čl. 33 odst. 7, čl. 34 odst. 8, článek 46, čl. 47 odst. 3 a čl. 51 odst. 6 použijí ode dne 30. června 2016.

Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se článek 56 použije ode dne 3. července 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

REFERENČNÍ HODNOTY TÝKAJÍCÍ SE ÚROKOVÝCH SAZEB

Přesné a dostatečné údaje

1. Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) je pořadí využití vstupních údajů zpravidla následující:

a) 

obchody dodavatele na podkladovém trhu, jejž má referenční hodnota měřit, nebo – pokud to nepostačuje – jeho obchody na souvisejících trzích, jako například na:

— 
trhu nezajištěných mezibankovních vkladů;
— 
jiných trzích nezajištěných vkladů včetně depozitních certifikátů a obchodních cenných papírů a
— 
jiných trzích, jako jsou jednodenní indexové swapy (Overnight Index Swap), repo obchody, měnové forwardy, úrokové futures a opce, pokud tyto obchody odpovídají požadavkům na vstupní údaje stanoveným v kodexu chování;
b) 

poznámky dodavatele k obchodům třetích stran na trzích uvedených v písmenu a);

c) 

závazné kotace;

d) 

nezávazné kotace nebo odborné úsudky.

2. Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a čl. 11 odst. 4 lze vstupní údaje upravovat.

Vstupní údaje lze upravovat zejména za uplatňování těchto kritérií:

a) 

časový interval mezi dobou obchodů a dobou poskytnutí vstupních údajů a dopad událostí na trhu v době mezi obchody a poskytnutím vstupních údajů;

b) 

interpolace nebo extrapolace údajů o obchodech;

c) 

úpravy z účelem zohlednění změn v úvěrovém hodnocení dodavatelů a jiných účastníků trhu.

Útvar dozoru

3. Tyto požadavky se použijí místo požadavků podle čl. 5 odst. 4 a 5:

a) 

administrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb musí zřídit nezávislý výbor pro dohled. Údaje o členství v tomto výboru se zveřejní spolu s prohlášeními o střetu zájmů a s postupy volby nebo jmenování jeho členů.

b) 

výbor pro dohled zasedá nejméně jednou za čtyři měsíce a z každého zasedání pořizuje zápisy.

c) 

výbor pro dohled administrátora vykonává svou činnost v souladu se zásadou integrity a má všechny povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 3.

Audity

4. Administrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb jmenuje nezávislého externího auditora, jehož úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy. Externí audit u administrátora se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.

Výbor pro dohled může požádat o externí audit u dodavatelů pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb, jestliže není spokojen s jakýmikoli z aspektů jejich chování.

Systémy a kontroly dodavatele

5. Vedle požadavků stanovených v článku 16 se vůči dodavatelům pro referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb uplatní níže uvedené požadavky. Ustanovení čl. 16 odst. 5 se nepoužije.

6. Každý přispěvatel v rámci dodavatele a přímí vedoucí pracovníci tohoto přispěvatele písemně stvrdí, že si přečetli kodex chování a že ho budou dodržovat.

7. Systémy a kontroly dodavatele zahrnují:

a) 

vymezení povinností v rámci každé společnosti včetně interních linií výkaznictví a odpovědnosti, včetně pozice předkladatelů a vedoucích pracovníků a jmen příslušných osob a náhradníků;

b) 

vnitřní postupy pro schvalování dodávaných vstupních údajů;

c) 

kázeňské postupy pro případ pokusů o manipulaci se vstupními údaji nebo jakýchkoli nesrovnalostí v oblasti podávání zpráv a skutečné manipulace nebo pokusů o manipulaci ze strany subjektů, jež nejsou zapojeny do procesu dodávání údajů;

d) 

účinné postupy zajišťující řešení střetů zájmů, a kontroly komunikace v rámci dodavatelů i mezi dodavateli a jinými třetími stranami, tak aby nebyly zvnějšku nežádoucím způsobem ovlivňovány osoby odpovědné za předkládání sazeb. Přispěvatelé musí svou činnost vykonávat v prostorách fyzicky oddělených od obchodníků s úrokovými deriváty;

e) 

účinné postupy za účelem prevence nebo kontroly výměny informací mezi osobami podílejícími se na činnostech, pokud existuje riziko střetu zájmů a pokud výměna takových informací může ovlivnit dodávané referenční údaje;

f) 

pravidla pro předcházení nekalé spolupráci mezi dodavateli a mezi dodavateli a administrátory referenčních hodnot;

g) 

opatření za účelem prevence nebo omezení toho, aby mohl kdokoli nežádoucím způsobem ovlivňovat, jakým způsobem vykonávají osoby podílející se na dodávání vstupních údajů tyto činnosti;

h) 

odstranění přímé vazby mezi odměňováním zaměstnanců podílejících se na dodávání vstupních údajů a odměňováním nebo příjmy osob, jež se podílejí na jiných činnostech, pokud v souvislosti s těmito činnostmi může vzniknout střet zájmů;

i) 

kontrolní postupy za účelem zjištění reverzních obchodů provedených po poskytnutí vstupních údajů.

8. Dodavatel pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb vede podrobné záznamy o:

a) 

všech důležitých aspektech dodávaných vstupních údajů;

b) 

postupech pro určování vstupních údajů a jejich schvalování;

c) 

jménech přispěvatelů a jejich odpovědnosti;

d) 

veškeré komunikaci mezi přispěvateli a jinými osobami včetně interních a externích obchodníků a makléřů v souvislosti s určováním nebo dodáváním vstupních údajů;

e) 

interakcích mezi přispěvateli a administrátorem nebo zástupci provádějícími výpočty;

f) 

dotazech ohledně vstupních údajů a výsledcích těchto dotazů;

g) 

citlivostních zprávách o obchodním portfoliu úrokových swapů a jiných obchodních portfoliích derivátů, jež mají význam pro stanovení úrokových sazeb v souvislosti se vstupními údaji.

9. Záznamy musí být vedeny způsobem, který umožňuje zpřístupnění uchovávaných informací pro budoucí potřebu, se zdokumentovanou auditní stopou.

10. Funkce kontroly dodržování předpisů u dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb pravidelně oznamuje svému vedení veškerá zjištění včetně reverzních obchodů.

11. Vstupní údaje a postupy podléhají pravidelnému internímu přezkumu.

12. Externí audit, jehož předmětem jsou vstupní údaje daného dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb a dodržování kodexu chování a tohoto nařízení, se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.




PŘÍLOHA II

REFERENČNÍ HODNOTY CEN KOMODIT

Metodika

1. Administrátor referenční hodnoty cen komodit formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které administrátor při výpočtu referenční hodnoty používá. Tato metodika obsahuje a popisuje přinejmenším:

a) 

všechna kritéria a postupy používané pro vytvoření referenční hodnoty včetně toho, jak administrátor používá vstupní údaje včetně konkrétních objemů, uzavřených a nahlášených obchodů, nabídek, poptávek a veškerých dalších informací o trhu při svém posuzování nebo v obdobích či časových úsecích, za něž posouzení provádí, dále včetně toho, proč je používána konkrétní referenční jednotka, jak administrátor takové vstupní údaje shromažďuje, pokyny pro kontrolu úsudků posuzovatelů a veškeré další informace, například hypotézy, modely nebo extrapolace na základě shromážděných údajů, které jsou zvažovány při posuzování;

b) 

postupy a praktické kroky směřující ke sjednocování přístupů posuzovatelů při uplatňování úsudku;

c) 

relativní význam, jaký se přisuzuje každému z kritérií používaných při výpočtu referenční hodnoty, zejména druh používaných vstupních údajů, a druh kritéria, na základě kterého jsou činěny úsudky, s cílem zajistit kvalitu a integritu výpočtů referenčních hodnot;

d) 

kritéria pro stanovení minimálního množství údajů o obchodech požadovaného pro výpočet konkrétní referenční hodnoty. Pokud není takový práh stanoven, měly by být vysvětleny důvody, proč tak nebylo učiněno, včetně stanovení postupů, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;

e) 

kritéria pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že předložené údaje nedosahují minima údajů o obchodech doporučovaného metodikou nebo potřebných kvalitativních standardů administrátora, včetně alternativních metod posuzování včetně teoretických modelů pro provádění odhadů. Tato kritéria vysvětlí postupy, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;

f) 

kritéria pro včasnost dodávaných vstupních údajů a způsoby takového dodávání vstupních údajů, ať již elektronicky, telefonicky, nebo jiným způsobem;

g) 

kritéria a postupy pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že jeden nebo více dodavatelů předkládá vstupní údaje, jež představují významný podíl na celkových vstupních údajích pro danou referenční hodnotu. Administrátor rovněž v těchto kritériích a postupech stanoví, co představuje významný podíl pro výpočet každé referenční hodnoty;

h) 

kritéria, podle kterých lze údaje o obchodech vyloučit z výpočtu referenční hodnoty.

2. Administrátor referenční hodnoty cen komodit zveřejní nebo zpřístupní klíčové prvky metodiky, kterou používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty cen komodit nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot.

3. Spolu s metodikou uvedenou v bodě 2 administrátor referenční hodnoty cen komodit popíše a zveřejní:

a) 

důvody, proč byla přijata konkrétní metodika, včetně technik úpravy cen a zdůvodnění, proč období nebo časový úsek, ve kterém jsou vstupní údaje přijímány, je spolehlivým ukazatelem cen na fyzickém trhu.

b) 

postup pro interní přezkum a schvalování dané metodiky a četnost těchto přezkumů;

c) 

postup pro externí přezkum dané metodiky včetně postupů pro získání souhlasu trhu s touto metodikou prostřednictvím konzultací s uživateli o důležitých změnách postupů pro výpočet jimi používaných referenčních hodnot.

Změny v metodice

4. Administrátor referenční hodnoty cen komodit přijme a zveřejní pro uživatele explicitní postupy při návrhu podstatné změny své metodiky a odůvodnění této změny. Tyto postupy musí být v souladu s převažujícím cílem, tj. že administrátor musí zajistit trvalou integritu výpočtů svých referenčních hodnot a musí provádět změny v zájmu řádného fungování konkrétního trhu, jehož se takové změny týkají. Takové postupy zajistí:

a) 

oznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;

b) 

aby připomínky uživatelů a reakce administrátora na tyto připomínky byly vždy po uplynutí doby vymezené pro konzultace zpřístupněny všem uživatelům trhu, kromě případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

5. Administrátor referenční hodnoty cen komodit pravidelně přezkoumává svou metodiku s cílem zajistit, že bude spolehlivým obrazem posuzovaného fyzického trhu, a zavede postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.

Kvalita a integrita výpočtů referenční hodnoty

6. Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:

a) 

stanovit kritéria definující fyzickou komoditu, která je předmětem konkrétní metodiky;

b) 

upřednostnit vstupní údaje v tomto pořadí, pokud je to v souladu s metodikami:

i) 

uzavřené a nahlášené obchody;

ii) 

nabídky a poptávky;

iii) 

jiné informace.

Není-li dána přednost uzavřeným a nahlášeným obchodům, musí být vysvětleny důvody, jak je vyžadováno v bodě 7 písm. b);

c) 

používat dostatečná opatření umožňující využití vstupních údajů, jež jsou předkládány a zohledňovány ve výpočtech referenčních hodnot, které vycházejí ze zásady dobré víry, tj. že strany předkládající vstupní údaje provedly nebo hodlají provést obchody, jež povedou ke vzniku takových vstupních údajů, a že uzavřené obchody se uskutečnily za běžných tržních podmínek, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat obchodům mezi spřízněnými subjekty;

d) 

zavést a využívat postupy pro určování anomálních nebo podezřelých údajů o obchodech a uchovávat záznamy o rozhodnutích vyloučit určité údaje o obchodech z procesu výpočtů referenčních hodnot prováděných administrátorem;

e) 

vést dodavatele k tomu, aby předkládali veškeré vstupní údaje, jež splňují kritéria administrátora pro daný výpočet. Administrátoři musí usilovat, nakolik je to v jejich silách a nakolik je to přiměřené, o to, aby předkládané vstupní údaje byly reprezentativní pro obchody skutečně uzavírané dodavateli; a

f) 

využívat systém vhodných opatření s cílem zajistit, aby dodavatelé dodržovali platné standardy kvality a integrity vstupních údajů stanovené administrátorem.

7. Aniž je dotčeno řádné zveřejňování referenčních hodnot, administrátor referenční hodnoty cen komodit při každém výpočtu pokud možno podá a zveřejní:

a) 

stručné vysvětlení, jež uživatelům referenční hodnoty nebo příslušnému orgánu umožní pochopit, jak byl výpočet proveden, a jež bude uvádět minimálně velikost a likviditu posuzovaného fyzického trhu (jako například počet a objem obchodů, jež tvoří základ předložených údajů), rozpětí objemu, průměrný objem, cenové rozpětí, průměrnou cenu a indikativní procentní podíl jednotlivých druhů vstupních údajů, jež byly zvažovány při výpočtu; toto vysvětlení musí uvádět pojmy odkazující na metodiku pro určování cen, např. založeno na obchodech, založeno na maržových rozpětích nebo interpolováno nebo extrapolováno; a

b) 

stručné vysvětlení toho, v jaké míře a na základě čeho byl v určitém výpočtu použit jakýkoli úsudek, včetně vyloučení údajů, jež by jinak vyhovovaly požadavkům příslušné metodiky, stanovení cen na základě maržových rozpětí nebo na základě interpolace, extrapolace nebo důvod, proč byla udělena větší váha nabídkám nebo poptávkám než uzavřeným obchodům, pokud k něčemu takovému došlo.

Integrita procesu podávání zpráv

8. Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:

a) 

stanovit kritéria vymezující, kdo mu může předkládat vstupní údaje;

b) 

mít zavedeny postupy řízení kvality pro ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, kteří oznamují vstupní údaje, a ověřování toho, že tito přispěvatelé mají povolení od dodavatele, že mohou jeho jménem oznamovat vstupní údaje;

c) 

stanovit kritéria, jaká musí splňovat zaměstnanci dodavatele, kteří smějí jeho jménem předkládat vstupní údaje administrátorovi; vést dodavatele k tomu, aby předkládali údaje o obchodech získané od podpůrných útvarů, a pokud byly údaje o obchodech získány přímo od obchodníka, aby se snažili potvrzovat je z jiných zdrojů; a

d) 

zavést opatření vnitřní kontroly a písemné postupy, které slouží k doložení komunikace mezi dodavateli a posuzovateli, kteří se pokoušejí ovlivnit výpočet ve prospěch kterékoli obchodní pozice (ať již se jedná o dodavatele, jeho zaměstnance, nebo jakoukoli třetí stranu) či se pokoušejí přimět posuzovatele k porušení pravidel nebo pokynů administrátora, nebo které slouží k odhalování dodavatelů, kteří zpravidla předkládají anomální nebo podezřelé údaje o obchodech. Tyto postupy musí v co největší míře zahrnovat ustanovení o rozšíření šetření administrátorem ve společnosti dodavatele. Kontroly musí zahrnovat křížové kontroly tržních ukazatelů za účelem ověření předkládaných informací.

Posuzovatelé

9. Ve vztahu k roli posuzovatele administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:

a) 

přijmout a mít zavedena explicitní interní pravidla a pokyny pro výběr posuzovatelů, včetně minimální předepsané úrovně jejich odborné přípravy, praxe a dovedností, jakož i postup pro pravidelný přezkum jejich odborné způsobilosti;

b) 

mít zavedena opatření, jimiž zajišťuje, aby bylo možno výpočty provádět konzistentně a pravidelně;

c) 

mít nastaveno plánování, jak zachovat kontinuitu a jak předávat funkci posuzovatele, s cílem zajistit, aby byly výpočty prováděny konzistentně a aby je prováděli zaměstnanci s náležitou úrovní odborných znalostí; a

d) 

zavést postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit integritu a spolehlivost výpočtů. Tyto vnitřní kontroly a postupy musejí stanovit alespoň průběžný dohled nad posuzovateli, aby bylo zajištěno řádné uplatňování metodiky, a postupy pro interní schvalování orgánem dohledu před uvolněním cen k šíření na trhu.

Auditní stopy

10. Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy pro zdokumentování významných informací k určitému okamžiku, včetně:

a) 

veškerých vstupních údajů;

b) 

úsudků, jež činí posuzovatelé při dosahování každého výpočtu referenčních hodnot;

c) 

toho, zda z výpočtu byl vyloučen nějaký konkrétní obchod, který jinak splňoval požadavky příslušné metodiky pro tento výpočet, a zdůvodnění, proč se tak stalo;

d) 

totožnosti každého posuzovatele a všech dalších osob, jež předkládaly nebo jinak vytvářely informace uvedené v písmenech a), b) nebo c).

11. Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy, jež zajistí, aby auditní stopa u příslušných informací byla uchovávána alespoň po dobu pěti let, a aby tak bylo možné zdokumentovat strukturu jeho výpočtů.

Střety zájmů

12. Administrátor referenční hodnoty cen komodit zavede odpovídající strategie a postupy pro zjišťování, zveřejňování, řešení nebo zmírňování střetu zájmů, pro předcházení jejich vzniku a pro ochranu integrity a nezávislosti výpočtů. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizaci a musí:

a) 

zajistit, aby výpočty referenčních hodnot nebyly ovlivňovány existencí nebo možností vzniku obchodních nebo osobních pracovních vztahů nebo zájmů mezi administrátorem nebo jeho spřízněnými subjekty, jejich zaměstnanci, zákazníky, jakýmikoli účastníky trhu nebo osobami s nimi spojenými;

b) 

nedovolit, aby funkci administrátora mohly ohrozit osobní zájmy a pracovní styky zaměstnanců administrátora včetně vedlejších zaměstnání, cestování a přijímání zábavy, darů a pohostinnosti poskytovaných zákazníky administrátora nebo jinými účastníky komoditního trhu;

c) 

s ohledem na zjištěné střety zájmů zajistit náležité oddělení funkcí v rámci struktury administrátora prostřednictvím dohledu, odměňování, přístupu k systémům a toků informací;

d) 

chránit důvěrnost informací předkládaných administrátorovi nebo jím vytvářených, s výhradou povinností administrátora v oblasti zveřejňování informací;

e) 

zakázat vedoucím pracovníkům, posuzovatelům a dalším zaměstnancům administrátora, aby přispívali k výpočtu referenčních hodnot účastí v nabídkách, poptávkách a obchodech, a to ani za vlastní osobu, ani jménem jiných účastníků trhu; a

f) 

účinně řešit jakékoli zjištěné střety zájmů, jež mohou existovat mezi poskytováním referenčních hodnot dotyčným administrátorem (včetně všech zaměstnanců, kteří plní povinnosti při výpočtu referenční hodnoty nebo se na něm jinak podílejí) a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi tohoto administrátora.

13. Administrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby v rámci jeho jiné obchodní činnosti byly zavedeny náležité postupy a mechanismy zaměřené na minimalizaci pravděpodobnosti toho, že v důsledku střetu zájmů dojde k ovlivnění integrity výpočtů referenčních hodnot.

14. Administrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby měl zavedeny oddělené linie pro předávání zpráv mezi svými vedoucími pracovníky, posuzovateli a dalšími zaměstnanci a od vedoucích pracovníků k vrcholovému vedení administrátora a k jeho správní radě, s cílem zajistit:

a) 

aby administrátor uspokojivě plnil požadavky tohoto nařízení; a

b) 

aby byly jasně vymezeny povinnosti a aby tyto povinnosti nebyly ve vzájemném střetu nebo nevzbuzovaly dojem střetu.

15. Jakmile se administrátor referenční hodnoty cen komodit dozví o střetu zájmů vyplývajícím z vlastnictví administrátora, oznámí to uživatelům svých referenčních hodnot.

Stížnosti

16. Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla pro vyřizování stížností, jež stanoví postupy pro přijímání, šetření a uchovávání záznamů o stížnostech souvisejících s procesem výpočtů daného administrátora a musí tato pravidla zveřejnit. Takový mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:

a) 

zákazníci referenční hodnoty mohou podávat stížnosti ohledně toho, zda konkrétní výpočet referenční hodnoty je reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn ve výpočtu referenčních hodnot, použití určité metodiky při určitém výpočtu referenční hodnoty a jiných rozhodnutí administrátora týkajících se postupů pro výpočet referenčních hodnot;

b) 

je zaveden cílový harmonogram pro vyřizování stížností;

c) 

formální stížnosti vůči administrátorovi a jeho zaměstnancům prošetří tento administrátor řádně a včas;

d) 

šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se může týkat předmět stížnosti;

e) 

administrátor usiluje o rychlé vyřízení šetření;

f) 

výsledek šetření sdělí administrátor písemně a v přiměřené lhůtě stěžovateli a všem ostatním zainteresovaným stranám;

g) 

není-li stěžovatel spokojen s tím, jak byla stížnost příslušným administrátorem vyřízena, nebo s rozhodnutím administrátora v dané situaci, existuje možnost odvolání k nezávislé třetí straně jmenované administrátorem, a to nejpozději do šesti měsíců od podání původní stížnosti; a

h) 

veškeré dokumenty týkající se stížnosti včetně dokumentů předložených stěžovatelem a vlastních záznamů administrátora se uchovávají nejméně po dobu pěti let.

17. Spory týkající se určování každodenních cen, které nejsou formálními stížnostmi, řeší administrátor referenční hodnoty cen komodit s odkazem na své standardní příslušné postupy. Dojde-li v důsledku stížnosti ke změně ceny, musí se o podrobnostech této změny ceny dozvědět trh co nejdříve.

Externí audit

18. Administrátor referenční hodnoty cen komodit jmenuje nezávislého externího auditora s odpovídajícími zkušenostmi a způsobilostí, jehož úkolem je přezkoumávat, zda administrátor dodržuje kritéria své metodiky a požadavky tohoto nařízení, a podávat o tom zprávy. Audit je prováděn jednou ročně a zpráva o auditu je zveřejněna tři měsíce po jeho dokončení; další průběžné audity jsou prováděny podle potřeby.

▼M1




PŘÍLOHA III

Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

Metodika pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

1. 

Administrátor referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet této referenční hodnoty, a při současném zachování důvěrnosti a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ( 19 ) uvádí tyto informace:

a) 

seznam hlavních složek referenční hodnoty;

b) 

všechna kritéria a metody použité v metodice referenční hodnoty, včetně faktorů výběru a vážení, metod měření a zástupných indikátorů;

c) 

kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí taková úroveň uhlíkové stopy nebo úroveň zásob fosilních paliv, jež se neslučuje se zařazením do referenční hodnoty;

d) 

kritéria pro určení dekarbonizační trajektorie;

e) 

druh a zdroj údajů použitých k určení dekarbonizační trajektorie pro:

i) 

Okruh 1 emisí uhlíku, tzn. emisí produkovaných ze zdrojů, které má společnost vydávající podkladová aktiva pod kontrolou;

ii) 

Okruh 2 emisí uhlíku, tzn. emisí ze spotřeby zakoupené elektřiny, páry nebo jiných zdrojů energie produkovaných v předešlých fázích produkce společnosti vydávající podkladová aktiva;

iii) 

Okruh 3 emisí uhlíku, tzn. všech nepřímých emisí, na které se nevztahují body i) a ii) a které vznikají v hodnotovém řetězci společnosti podávající zprávu, včetně emisí v předešlé i následné fázi, zejména u odvětví s velkým dopadem na změnu klimatu a její zmírňování;

iv) 

to, zda se údaje řídí metodami stanovení environmentální stopy produktu a organizace ve smyslu bodu 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU nebo celosvětovými standardy, jako jsou standardy pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících se změnou klimatu při Radě pro finanční stabilitu;

f) 

celkové emise uhlíku portfolia indexu.

Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem použit základní index, zveřejní se odchylka výkonnosti referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem ve srovnání se základním indexem.

Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem použit základní index, zveřejní se poměr mezi tržní hodnotou cenných papírů zařazených do referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a tržní hodnotou cenných papírů v základním indexu.

Metodika pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu

2. 

Kromě bodu 1 písm. a), b) a c) uvede administrátor referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu vzorec nebo výpočet, který se používá k určení toho, zda jsou emise v souladu s cíli Pařížské dohody, a to při současném zachování důvěrnosti a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) ve smyslu směrnice (EU) 2016/943.

Změny metodiky

3. 

Administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu stanoví postupy pro zavádění změn svých metodik. Uvedení administrátoři tyto postupy, jakož i navržené změny metodik a jejich zdůvodnění zveřejní. Uvedené postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, který spočívá v tom, že výpočty referenčních hodnot musí být v souladu s čl. 3 odst. 1 body 23a a 23b. Těmito postupy se zajistí:

a) 

oznámení v předstihu v jasně stanovené lhůtě, jež poskytne uživatelům referenčních hodnot dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na zhodnocení celkových okolností provedené administrátorem;

b) 

možnost uživatelů referenčních hodnot vyjádřit se k těmto změnám a možnost administrátorů na tyto připomínky reagovat, jakož i zpřístupnění daných připomínek po uplynutí lhůty stanovené pro vyjádření, s výjimkou případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

4. 

Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu pravidelně přinejmenším jednou ročně přezkoumávají svou metodiku s cílem zajistit, aby jejich referenční hodnoty spolehlivě odrážely stanovené cíle, a zavedou postup pro zohledňování názorů všech příslušných uživatelů.



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

( 6 ) Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).

( 7 ) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

( 11 ) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 15 ) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

( 16 ) Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“.

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“

( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU