(EU) 2016/948Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/948 ze dne 1. června 2016 o provádění programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (ECB/2016/16)
| Publikováno: | Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 28-32 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 13. ledna 2017 | Autor předpisu: | Evropská centrální banka |
| Platnost od: | 6. června 2016 | Nabývá účinnosti: | 6. června 2016 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/948 ze dne 1. června 2016 o provádění programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (ECB/2016/16) (Úř. věst. L 157 15.6.2016, s. 28) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/103 ze dne 11. ledna 2017, |
L 16 |
57 |
20.1.2017 |
|
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/1359 ze dne 18. května 2017, |
L 190 |
20 |
21.7.2017 |
|
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2020/441 ze dne 24. března 2020, |
L 91 |
5 |
25.3.2020 |
|
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/1613 ze dne 9. září 2022, |
L 241 |
13 |
19.9.2022 |
|
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2024/190 ze dne 15. prosince 2023, |
L |
1 |
5.1.2024 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/948
ze dne 1. června 2016
o provádění programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (ECB/2016/16)
Článek 1
Zavedení a rozsah přímého nákupu podnikových dluhopisů
Tímto se zavádí program CSPP. V rámci programu CSPP mohou určené centrální banky Eurosystému nakupovat způsobilé podnikové dluhopisy od způsobilých protistran na primárních a sekundárních trzích, zatímco podnikové dluhopisy veřejného sektoru vymezené v čl. 3 odst. 1 lze nakupovat za určitých podmínek jen na sekundárních trzích.
Článek 2
Kritéria způsobilosti podnikových dluhopisů
Obchodovatelné dluhové nástroje vydané podniky jsou způsobilé pro přímý nákup v rámci programu CSPP, pokud splňují kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv pro úvěrové operace Eurosystému podle části 4 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) ( 1 ), jakož i níže uvedené požadavky.
Emitent obchodovatelného dluhového nástroje:
je registrován v členském státě, jehož měnou je euro;
není úvěrovou institucí ve smyslu čl. 2 bodu 14 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);
nemá mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 ), který je úvěrovou institucí ve smyslu čl. 2 bodu 14 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);
nemá mateřskou společnost, která podléhá bankovnímu dohledu mimo eurozónu;
není dohlíženým subjektem ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) ( 3 ) ani členem dohlížené skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 21 písm. b) nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17), které jsou uvedeny na seznamu zveřejněném na internetových stránkách ECB v souladu s čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17), a není dceřiným podnikem, jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 16 nařízení (EU) č. 575/2013, žádného z těchto dohlížených subjektů nebo žádné z těchto dohlížených skupin;
není investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 4 );
nevydal cenný papír krytý aktivy ve smyslu čl. 2 bodu 3 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);
nevydal tzv. multi cédulas ve smyslu čl. 2 bodu 62 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);
nevydal strukturovaný krytý dluhopis ve smyslu čl. 2 bodu 88 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);
není subjektem ve veřejném nebo v soukromém vlastnictví, který: i) má za hlavní cíl postupný prodej svých aktiv a ukončení své obchodní činnosti; nebo ii) je subjektem pro správu nebo prodej aktiv zřízeným k podpoře restrukturalizace a/nebo řešení krize finančního sektoru ( 5 ), včetně společností pro správu aktiv zřízených v důsledku řešení krize pomocí nástroje oddělení aktiv v souladu s článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 6 ) nebo vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 42 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 7 ); a
▼M2 —————
není způsobilým emitentem v rámci programu PSPP.
Má-li obchodovatelný dluhový nástroj původní splatnost 365/366 dnů nebo méně, má v okamžiku, kdy jej příslušná centrální banka Eurosystému kupuje, minimální zbytkovou splatnost 28 dnů;
Má-li obchodovatelný dluhový nástroj původní splatnost 367 dnů nebo více, má v okamžiku, kdy jej příslušná centrální banka Eurosystému kupuje, minimální zbytkovou splatnost 6 měsíců a maximální zbytkovou splatnost 30 let a 364 dnů.
Odchylně od čl. 59 odst. 5 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se při hodnocení požadavků na úvěrovou kvalitu obchodovatelného dluhového nástroje zohlední pouze informace úvěrového hodnocení, které poskytuje externí ratingová agentura akceptovaná v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
Obchodovatelný dluhový nástroj je denominován v eurech.
Povoleny jsou nákupy nominálních podnikových dluhopisů se záporným výnosem do splatnosti (nebo nejnižším možným výnosem („yield to worst“)), který se rovná sazbě vkladové facility nebo tuto sazbu převyšuje. Nákupy nominálních podnikových dluhopisů se záporným výnosem do splatnosti (nebo nejnižším možným výnosem) pod sazbou vkladové facility jsou povoleny v nezbytném rozsahu.
Článek 3
Omezení pro provádění nákupů podnikových dluhopisů veřejného sektoru
Článek 4
Limity pro nákup
V určitých případech se může uplatňovat nižší limit pro podíl na emisi, například u podnikových dluhopisů veřejného sektoru nebo z důvodů řízení rizik. Zacházení s podnikovými dluhopisy veřejného sektoru odpovídá způsobu, jakým se s nimi zachází v rámci programu PSPP.
Článek 4a
Začlenění aspektů změny klimatu do rozdělení podle referenční hodnoty
Článek 5
Nakupující centrální banky Eurosystému
Centrální banky Eurosystému, které nakupují podnikové dluhopisy v rámci programu CSPP, jsou uvedeny v seznamu zveřejněném na internetových stránkách ECB. Pro účely rozdělení podnikových dluhopisů, které mají být v rámci CSPP nakoupeny, uplatňuje Eurosystém režim specializace na základě země registrace emitenta. Rada guvernérů povolí ad hoc odchylky z režimu specializace, pokud existují objektivní faktory, které brání uplatnění tohoto režimu, nebo pokud jsou takové odchylky vhodné v zájmu dosažení celkových měnověpolitických cílů programu CSPP. Každá určená centrální banka Eurosystému nakupuje pouze způsobilé podnikové dluhopisy, které vydávají emitenti registrovaní v určených členských státech eurozóny. Geografické rozdělení zemí registrace emitentů způsobilých podnikových dluhopisů mezi určené centrální banky Eurosystému je uvedeno v seznamu zveřejněném na internetových stránkách ECB.
Článek 6
Způsobilé protistrany
Způsobilými protistranami pro účely programu CSPP, a to jak pro přímé transakce, tak i pro půjčky cenných papírů zahrnující podnikové dluhopisy držené Eurosystémem v portfoliu programu CSPP, jsou:
subjekty, které splňují kritéria způsobilosti pro účast na operacích měnové politiky Eurosystému podle článku 55 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), a
jakékoli jiné protistrany, které centrální banky Eurosystému využívají pro účely investování svých investičních portfolií v eurech.
Článek 7
Půjčky cenných papírů
Centrální banky Eurosystému, které nakupují podnikové dluhopisy v rámci programu CSPP, dají cenné papíry nakoupené v rámci tohoto programu k dispozici pro účely půjček, včetně repo operací, s cílem zajistit účinnost programu CSPP.
Článek 8
Závěrečná ustanovení
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 6. června 2016.
Příloha
METODIKA BODOVÉHO HODNOCENÍ V OBLASTI KLIMATU A PŘÍSTUP ÚPRAVY REFERENČNÍ HODNOTY
1. METODIKA BODOVÉHO HODNOCENÍ V OBLASTI KLIMATU
Pro posouzení klimatické výkonnosti každého emitenta se vypočítává jeho bodové hodnocení (dále jen „bodové hodnocení v oblasti klimatu“) na základě tří ukazatelů: ukazatel zveřejňování informací, retrospektivní ukazatel a výhledový ukazatel, a to podle vzorce stanoveného Radou guvernérů. Bodové hodnocení v oblasti klimatu se pohybuje v rozmezí od nuly do pěti a zaměřuje se na finanční rizika související se změnou klimatu, která jsou odhadována na základě a) kvality informací zveřejňovaných emitentem, b) intenzity nedávných emisí emitentů ( 9 ) a c) cílů emitenta v oblasti klimatu. Čím vyšší je bodové hodnocení, tím lepší je posuzovaná klimatická výkonnost.
1.1. Ukazatel zveřejňování informací
Ukazatel zveřejňování informací hodnotí kvalitu informací zveřejňovaných emitenty, pokud jde o jejich emise skleníkových plynů okruhu 1 a 2, jak je uvedeno v protokolu o skleníkových plynech ( 10 ), podle vzorce stanoveného Radou guvernérů. Ukazatel zveřejňování informací oceňuje emitenty, kteří zveřejňují vysoce kvalitní informace. Emitenti získají na základě tohoto ukazatele lepší bodové hodnocení, pokud jimi zveřejněné informace byly ověřeny třetí stranou. Emitenti, kteří nevykazují žádné vlastní údaje o emisích, obdrží nejhorší bodové hodnocení.
1.2. Retrospektivní ukazatel
Retrospektivní ukazatel hodnotí úroveň dřívějších emisí skleníkových plynů emitentů, a to jak z hlediska úrovně intenzity emisí, tak z hlediska míry dekarbonizace. Tento ukazatel zohledňuje intenzitu emisí skleníkových plynů emitentů okruhu 1 a 2 a odvětvové průměry intenzity emisí skleníkových plynů okruhu 3. V souladu s metodikou stanovenou Radou guvernérů tento ukazovatel kombinuje přístup nejlepšího ve své třídě s přístupem nejlepšího napříč odvětvími. Podle přístupu nejlepšího ve své třídě se jednotlivé společnosti porovnávají s ostatními společnostmi v rámci konkrétních průmyslových odvětví. Podle přístupu nejlepšího napříč odvětvími se porovnávají společnosti ze všech odvětví, a to jak pokud jde o intenzitu emisí v určitém okamžiku, tak pokud jde o míru dekarbonizace.
1.3. Výhledový ukazatel
Výhledový ukazatel hodnotí očekávaný vývoj intenzity emisí skleníkových plynů emitentů. Mezi faktory vedoucí k vyššímu bodovému hodnocení v rámci tohoto ukazatele patří úroveň ambicí a věrohodnost stanovených cílů emitentů v oblasti snižování intenzity emisí skleníkových plynů (zejména pokud je cíl vědecky podložen a ověřen třetí osobou), jakož i dodržování jejich vlastních cílů v oblasti snižování intenzity emisí skleníkových plynů, jak byly posouzeny v souladu s metodikou stanovenou Radou guvernérů.
2. PŘÍSTUP ÚPRAVY REFERENČNÍ HODNOTY
Nákupy podnikových dluhopisů jsou upraveny ve prospěch emitentů s vyšším bodovým hodnocením v oblasti klimatu podle vzorce stanoveného Radou guvernérů. Úprava znamená, že tržní kapitalizací vážený podíl aktiv v referenční hodnotě, kterou se řídí nákupy aktiv podnikového sektoru ze strany Eurosystému, se zvyšuje v případě emitentů s lepším bodovým hodnocením v oblasti klimatu oproti emitentům s horším bodovým hodnocením. Upravená referenční hodnota je začleněna do limitů pro skupiny emitentů, aby se zajistilo, že se nákupy řídí touto upravenou referenční hodnotou.
( 1 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 5 ) Seznam subjektů pro správu a prodej aktiv, které jsou relevantní pro CSPP, je zveřejněn na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
( 8 ) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy (Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 1).
( 9 ) Intenzita emisí emitenta je definována jako poměr emisí skleníkových plynů emitenta (v tCO2) k příjmům emitenta (v milionech EUR).
( 10 ) Protokol o skleníkových plynech rozlišuje mezi přímými emisemi skleníkových plynů společností z jimi vlastněných nebo kontrolovaných zdrojů (okruh 1), nepřímými emisemi z nakoupené nebo získané elektřiny, páry, topení nebo chlazení (okruh 2) a všemi dalšími nepřímými emisemi, zejména včetně těch, k nimž dochází v rámci hodnotového řetězce podniku, a to směrem nahoru nebo dolů (okruh 3); viz internetové stránky protokolu o skleníkových plynech na adrese ghgprotocol.org