(EU) 2015/2402Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU

Publikováno:	Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 54-61	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	12. října 2015	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	20. prosince 2015	Nabývá účinnosti:	20. prosince 2015
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2402

ze dne 12. října 2015,

kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU

(Úř. věst. L 333 19.12.2015, s. 54)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2104 ze dne 4. července 2023,	L	1	4.10.2023

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2402

ze dne 12. října 2015,

Článek 1

Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny jsou stanoveny v příloze I a harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla jsou stanoveny v příloze II.

Článek 2

Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I průměrným klimatickým podmínkám v každém členském státě použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze III.

Jestliže na území některého členského státu vykazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 oC a více, může daný členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III použít několik klimatických pásem.

K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I vyhnutelným síťovým ztrátám použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze IV.

Pokud členský stát použije korekční faktory stanovené v příloze III i korekční faktory stanovené v příloze IV, použije nejdříve přílohu III a teprve poté přílohu IV.

Článek 3

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.

Počínaje jedenáctým rokem od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, jež se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu jednoho roku.

Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku kalendářní rok, během něhož jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 4

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty stanovené v příloze II v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky.

Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku rok výstavby pro účely článku 3.

Článek 5

Zdokonalení kogenerační jednotky

Pokud investiční náklady na zdokonalení kogenerační jednotky přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se za rok výstavby zdokonalené kogenerační jednotky pro účely článků 3 a 4 kalendářní rok, kdy zdokonalená kogenerační jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 6

Palivová směs

Pokud je kogenerační jednotka provozována s více než jedním druhem paliva, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu jednotlivých paliv.

Článek 7

Zrušení

Rozhodnutí 2011/877/EU se zrušuje.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 1. ledna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M1

PŘÍLOHA I

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(podle článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu elektřiny v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

	Kategorie	Zdroj energie	Rok výstavby
	Kategorie	Zdroj energie	před rokem 2016	v období 2016–2023	od roku 2024
Pevná paliva	S1	Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks	44,2	44,2	53,0
	S2	Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice	41,8	41,8	53,0
	S3	Rašelina, rašelinové brikety	39,0	39,0	53,0
	S4	Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek	33,0	37,0	37,0
	S5	Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh	25,0	30,0	30,0
	S6	Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad	25,0	25,0	25,0
Kapalná paliva	L7	Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty	44,2	44,2	53,0
	L8	Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin	44,2	44,2	44,2
	L9	Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta)	25,0	29,0	29,0
Plynná paliva	G10	Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan	52,5	53,0	53,0
	G11 A	Obchodovaný vodík (1)	44,2	44,2	53,0
	G11B	Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny (2)	44,2	44,2	44,2
	G12	Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod	42,0	42,0	42,0
	G13	Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)	35,0	35,0	35,0
Jiné zdroje	O14 A	Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C)		30,0	30,0
	O14B	Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C)		30,0	20,0
	O15	Jaderná energie		33,0	33,0
	O16	Solární termální energie		30,0	30,0
	O17	Geotermální energie		19,5	19,5
	O18	Jiná paliva výše neuvedená		30,0	30,0
(1) Vodík prodaný dodavatelem provozovateli kogenerační jednotky. (2) (2) E-plyny se rozumí plynné syntetické palivo pocházející z vodíku z obnovitelných zdrojů a oxidu uhličitého zachyceného buď z koncentrovaného zdroje, jako jsou spaliny z průmyslového areálu, nebo ze vzduchu.

PŘÍLOHA II

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

(podle článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu tepla v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Kategorie		Zdroj energie	Rok výstavby
			před rokem 2016			v období 2016–2023			od roku 2024
			Horká voda	Pára (1)	Přímé využití spalin (2)	Horká voda	Pára (1)	Přímé využití spalin (2)	Horká voda	Pára (1)	Přímé využití spalin (2)
Pevná paliva	S1	Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks	88	83	80	88	83	80	92	87	84
	S2	Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice	86	81	78	86	81	78	92	87	84
	S3	Rašelina, rašelinové brikety	86	81	78	86	81	78	92	87	84
	S4	Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek	86	81	78	86	81	78	86	81	78
	S5	Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh	80	75	72	80	75	72	80	75	72
	S6	Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad	80	75	72	80	75	72	80	75	72
Kapalná paliva	L7	Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty	89	84	81	85	80	77	92	87	84
	L8	Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin	89	84	81	85	80	77	85	80	77
	L9	Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta)	80	75	72	75	70	67	75	70	67
Plynná paliva	G10	Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan	90	85	82	92	87	84	92	87	84
	G11 A	Obchodovaný vodík	89	84	81	90	85	82	92	87	84
	G11B	Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny	89	84	81	90	85	82	90	85	82
	G12	Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod	70	65	62	80	75	72	80	75	72
	G13	Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)	80	75	72	80	75	72	80	75	72
Jiné zdroje	O14 A	Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C)	—	—	—	92	87	—	92	87	—
	O14B	Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C)	—	—	—	92	87	—	92	87	—
	O15	Jaderná energie	—	—	—	92	87	—	92	87	—
	O16	Solární termální energie	—	—	—	92	87	—	92	87	—
	O17	Geotermální energie	—	—	—	92	87	—	92	87	—
	O18	Jiná paliva výše neuvedená	—	—	—	92	87	—	92	87	—
(1) Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, měly by se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce navýšit o 5 procentních bodů. (2) Při teplotě 250 °C nebo vyšší by se měly použít hodnoty pro přímé teplo.

▼B

PŘÍLOHA III

Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami a metoda k určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v čl. 2 odst. 1)

a) Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami

Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními atmosférickými podmínkami ISO (15 °C).

Korekce je následující:

0,1 procentního bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;

0,1 procentního bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.

Příklad:

Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnotu kogenerační jednotky v tomto členském státě je třeba zvýšit o 0,5 procentního bodu.

b)	Korekce teploty prostředí se vztahuje pouze na plynná paliva (G10, G11, G12, G13).

Metoda pro určení klimatických pásem:

Hranice každého klimatického pásma bude tvořena izotermami (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.

Příklad:

Je-li na území některého členského státu průměrná roční teplota prostředí na určitém místě 12 °C a na jiném místě 6 °C, má členský stát možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C:

jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C (teplotní rozdíl 4 °C) s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a

druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.

▼M1

PŘÍLOHA IV

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(podle čl. 2 odst. 2)

Napěťová úroveň připojení	Korekční faktor (pro dodávky do sítě)	Korekční faktor (pro spotřebu na místě)
≥ 345 kV	1	0,976
≥ 200 – < 345 kV	0,972	0,963
≥ 100 – < 200 kV	0,963	0,951
≥ 50 – < 100 kV	0,952	0,936
≥ 12 – < 50 kV	0,935	0,914
≥ 0,45 – < 12 kV	0,918	0,891
< 0,45 kV	0,888	0,851

Příklad:

Kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel s motorem s vratnými písty poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu o napětí 380 V. Z toho se 85 % využívá pro vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Zařízení bylo postaveno v roce 2020. Roční teplota prostředí je 15 °C (tudíž není zapotřebí korekce na základě klimatických podmínek).

Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):

Ref Εη = 53 % × (0,851 × 85 % + 0,888 × 15 %) = 45,4 %.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání