(EU) 2015/63Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí
Publikováno: | Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44-64 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 21. října 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 6. února 2015 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2015 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, (Úř. věst. L 011 17.1.2015, s. 44) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1434 ze dne 14. prosince 2015, |
L 233 |
1 |
30.8.2016 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/662 ze dne 20. ledna 2023, |
L 83 |
58 |
22.3.2023 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/63
ze dne 21. října 2014,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí
ODDÍL 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla, kterými se upřesňují:
metodika výpočtu příspěvků, jež mají instituce zaplatit do mechanismů financování k řešení krizí, a metodika úpravy podle rizikového profilu institucí;
povinnosti institucí týkající se jednak informací, jež mají poskytnout pro účely výpočtu příspěvků, a jednak placení příspěvků do mechanismů financování k řešení krizí;
opatření zajišťující, že orgány příslušné k řešení krize ověřují, že příspěvky byly zaplaceny správně.
Článek 2
Oblast působnosti
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 1 ) a směrnici 2014/59/EU. Pro účely tohoto nařízení se dále použijí tyto definice:
„institucemi“ se rozumějí úvěrové instituce definované v čl. 2 odst. 1 bodě 2 směrnice 2014/59/EU nebo investiční podniky definované v bodě 2 tohoto článku i ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013 jako celek na konsolidovaném základě, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1;
„investičními podniky“ se rozumějí investiční podniky definované v čl. 2 odst. 1 bodě 3 směrnice 2014/59/EU, s výjimkou investičních podniků vyhovujících definici uvedené v čl. 96 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo investičních podniků, které vykonávají činnost 8 uvedenou v oddílu A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 2 ), ale nevykonávají činnosti 3 nebo 6 uvedené v oddílu A přílohy I dané směrnice;
„roční cílovou úrovní“ se rozumí celková hodnota ročních příspěvků, které orgán příslušný k řešení krize stanoví pro každé příspěvkové období s cílem dosáhnout cílové úrovně uvedené v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;
„mechanismem financování“ se rozumí mechanismus k zajištění účinného používání nástrojů a pravomocí k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 100 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;
„ročním příspěvkem“ se rozumí částka uvedená v článku 103 směrnice 2014/59/EU, kterou orgán příslušný k řešení krize vybírá za příslušné příspěvkové období pro vnitrostátní mechanismus financování od každé instituce uvedené v článku 2 tohoto nařízení;
„příspěvkovým obdobím“ se rozumí kalendářní rok;
„orgánem příslušným k řešení krize“ se rozumí orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/59/EU nebo jakýkoli jiný příslušný orgán jmenovaný členskými státy pro účely čl. 100 odst. 2 a 6 směrnice 2014/59/EU;
„příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013;
„systémy pojištění vkladů“ se rozumějí systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) nebo c) směrnice 2014/49/EU;
„pojištěnými vklady“ se rozumějí vklady uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/49/EU, bez dočasných vysokých zůstatků, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 dané směrnice;
„celkovými aktivy“ se rozumějí celková aktiva definovaná v oddíle 3 směrnice 86/635/ES nebo definovaná v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví uvedenými v nařízení (ES) č. 1606/2002;
„celkovou rizikovou expozicí“ se rozumí celková hodnota rizikové expozice definovaná v čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;
„poměrem kmenového kapitálu tier 1“ se rozumí poměr uvedený v čl. 92 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
„minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky“ se rozumí minimální požadavek definovaný v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;
„kapitálem“ se rozumí kapitál definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013;
„způsobilými závazky“ se rozumějí závazky a kapitálové nástroje definované v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU;
„pákovým poměrem“ se rozumí pákový poměr definovaný v článku 429 nařízení (EU) č. 575/2013;
„ukazatelem krytí likvidity“ se rozumí ukazatel krytí likvidity definovaný v článku 412 nařízení (EU) č. 575/2013 a dále upřesněný v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ( 5 );
„ukazatelem čistého stabilního financování“ se rozumí ukazatel čistého stabilního financování vykázaný v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013;
„ústřední protistranou“ se rozumí právnická osoba definovaná v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012;
„deriváty“ se rozumějí deriváty podle přílohy II nařízení (EU) č. 575/2013;
„centrálním depozitářem cenných papírů“ se rozumí právnická osoba definovaná v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a článku 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 6 );
„vypořádáním“ se rozumí dokončení transakce s cennými papíry definované v čl. 2 odst. 1 bodě 2 nařízení (EU) č. 909/2014;
„clearingem“ se rozumí proces určení pozic definovaný v čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;
„infrastrukturou finančního trhu“ se pro účely tohoto nařízení rozumí ústřední protistrana podle bodu 21 tohoto článku nebo centrální depozitář cenných papírů podle bodu 23 tohoto článku, které jsou povoleny jako instituce v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU;
►C1 „podpůrnou bankou“ se rozumí jakýkoli podnik nebo subjekt zřízený ústřední nebo regionální vládou členského státu, který na nekonkurenční a neziskové bázi poskytuje podpůrné úvěry za účelem prosazování cílů veřejné politiky této vlády, za předpokladu, že tato vláda má povinnost chránit hospodářskou základnu tohoto podniku nebo subjektu a zachovávat jeho životaschopnost po celou dobu jeho existence, nebo za předpokladu, že nejméně 90 % původních finančních prostředků nebo podpůrných úvěrů, které poskytuje, je přímo nebo nepřímo zaručeno touto vládou; ◄
„podpůrným úvěrem“ se rozumí úvěr poskytnutý podpůrnou bankou nebo prostřednictvím zprostředkující banky na nekonkurenční, neziskové bázi za účelem prosazování cílů veřejné politiky ústřední nebo regionální vlády v členském státě;
„zprostředkovatelem“ se rozumí úvěrová instituce, která zprostředkovává podpůrné úvěry, pokud je neposkytuje jako úvěr koncovému zákazníkovi;
„závazky plynoucími z derivátů“ se rozumějí buď jednotlivé závazky vyplývající z derivátové smlouvy, nebo případně závazky vyplývající ze skupiny derivátových smluv se započtením, jež jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013.
ODDÍL 2
METODIKA
Článek 4
Stanovení ročních příspěvků
Článek 5
Úprava základního ročního příspěvku podle rizikového profilu
Při výpočtu příspěvků uvedených v čl. 103 odst. 2 směrnice 2014/59/EU se nezapočítají tyto závazky:
vnitroskupinové závazky plynoucí z transakcí uzavřených mezi určitou institucí a další institucí, která je součástí téže skupiny, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
každá z institucí je usazena v Unii;
každá z institucí podléhá stejnému konsolidovanému dohledu podle článků 6 až 17 nařízení (EU) č. 575/2013 v plném rozsahu a podléhá přiměřeným centralizovaným postupům hodnocení, měření a kontroly rizika a
neexistuje žádná současná nebo předvídatelná podstatná věcná nebo právní překážka, která by bránila rychlému vyrovnání závazku v době jeho splatnosti;
závazky vytvořené institucí, která je členem institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 2 odst. 1 bodě 8 směrnice 2014/59/EU a které příslušný orgán povolil použít čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013, prostřednictvím dohody s jinou institucí, která je členem téhož institucionálního systému ochrany;
v případě ústřední protistrany usazené v členském státě, který využil možnost stanovenou v čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, závazky související s clearingovými činnostmi podle definice uvedené v čl. 2 odst. 3 daného nařízení, včetně závazků plynoucích z jakéhokoli opatření, které ústředí protistrana přijme, aby splnila maržové požadavky, zřídila fond pro riziko selhání a udržovala dostatečný předem financovaný fond pro riziko selhání ke krytí potenciálních ztrát jako součást postupné ochrany proti selhání v souladu s uvedeným nařízením nebo aby investovala své finanční zdroje v souladu s článkem 47 uvedeného nařízení;
v případě centrálního depozitáře cenných papírů závazky související s činností centrálního depozitáře cenných papírů, včetně závazků vůči účastníkům nebo poskytovatelům služeb centrálního depozitáře cenných papírů se splatností kratší než sedm dní, které vznikly z činností, pro něž získal povolení k poskytování bankovních doplňkových služeb v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014, ale bez dalších závazků vznikajících z takovýchto bankovních činností;
v případě investičních firem závazky, které vznikly v důsledku držení aktiv nebo finančních prostředků klientů, včetně aktiv nebo finančních prostředků klientů držených jménem SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 7 ) nebo alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 8 ), je-li takový klient chráněn příslušným insolvenčním právem;
v případě institucí poskytujících podpůrné úvěry závazky zprostředkovatele vůči původní nebo jiné podpůrné bance nebo jinému zprostředkovateli a závazky podpůrné banky vůči subjektům, které jí poskytují finanční prostředky, v míře, v níž je hodnota daných závazků vyrovnána podpůrnými úvěry dané instituce.
Hodnota přidělená závazkům plynoucím z derivátů však nemůže být nižší než 75 % hodnoty stejných závazků plynoucí z použití účetních pravidel, které pro danou instituci platí pro účely účetního výkaznictví.
Pokud podle vnitrostátních účetních standardů platných pro instituci neexistuje u některých derivátových nástrojů žádná účetní míra expozice, protože tyto derivátové nástroje jsou podrozvahové, vykáže daná instituce orgánu příslušnému k řešení krize součet reálných hodnot těchto derivátů, je-li tento součet záporný, jako reprodukční náklady a přičte tyto deriváty ke svým rozvahovým účetním hodnotám.
Článek 5a
Hodnota expozice derivátů
Při určování hodnoty expozice mohou instituce zohlednit dopady smluv o novaci a ostatních dohod o započtení v souladu s článkem 5d. Křížové započtení se neuplatňuje. Instituce však mohou provádět započtení v rámci kterékoliv kategorie produktů uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se na ně vztahuje dohoda o smluvním křížovém započtení.
Pro účely odstavce 1 mohou instituce odečíst od části hodnoty expozice odpovídající současným reprodukčním nákladům variační marži zaplacenou v hotovosti protistraně, pokud podle použitelného účetního rámce nebyla variační marže již uznána jako snížení hodnoty expozice a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
v případě obchodů, u nichž není prováděn clearing prostřednictvím způsobilé ústřední protistrany ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 88 nařízení (EU) č. 575/2013, není hotovost poskytnutá přijímající protistraně oddělena;
variační marže je vypočítávána a vyměňována denně na základě oceňování derivátových pozic podle tržní hodnoty;
variační marže poskytnutá v hotovosti je ve stejné měně jako vypořádání derivátové smlouvy;
vyměňovaná variační marže je úplnou částkou, která by byla nezbytná k celkovému zániku expozice na základě oceňování podle tržní hodnoty, pokud jde o deriváty, na něž se vztahují limity a minimální hodnoty převodu použitelné u instituce;
na derivátovou smlouvu a variační marži mezi institucí a protistranou smlouvy se vztahuje jediná dohoda o započtení, se kterou může instituce zacházet jako s faktorem snižujícím riziko v souladu s článkem 5d.
Pro účely písmene c) prvního pododstavce platí, že pokud se na derivátovou smlouvu vztahuje kvalifikovaná rámcová dohoda o započtení, měnou vypořádání se rozumí jakákoli měna vypořádání uvedená v derivátové smlouvě nebo v rozhodné kvalifikované rámcové dohodě o započtení.
Pokud podle použitelného účetního rámce instituce uzná variační marži přijatou v hotovosti od protistrany jako splatný závazek, může tento závazek vyloučit z míry expozic za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) až e).
Pro účely odstavce 3 platí, že:
odečtení uhrazené variační marže je omezeno na část hodnoty expozice odpovídající záporným současným reprodukčním nákladům;
instituce nepoužije variační marži uhrazenou v hotovosti ke snížení částky potenciální budoucí úvěrové expozice, a to ani pro účely čl. 5e odst. 1 písm. b) bodu ii).
Instituce, které použijí metodu zjednodušené expozice, nesníží míru expozic o variační marži obdrženou v hotovosti.
Článek 5b
Metoda oceňování podle tržní hodnoty
Pro určení potenciální budoucí úvěrové expozice instituce vynásobí pomyslné částky nebo podkladové hodnoty procentními sazbami uvedenými v tabulce č. 1 v souladu s těmito zásadami:
derivátové smlouvy nespadající do jedné z pěti kategorií uvedených v tabulce č. 1 se považují za smlouvy týkající se jiných komodit než vzácných kovů;
pro derivátové smlouvy s vícenásobnými výměnami jistiny se procentní sazba vynásobí počtem zbývajících plateb, které mají být podle smlouvy ještě provedeny;
pro derivátové smlouvy strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota derivátové smlouvy k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost rovná době do následujícího data stanovení termínu; v případě úrokových smluv, které splňují tato kritéria a mají do splatnosti více než jeden rok, je procentní sazba nejméně 0,5 %.
Tabulka č. 1
Zbytková splatnost |
Úrokové smlouvy |
Smlouvy týkající se směnných kurzů a zlata |
Smlouvy týkající se kmenových akcií |
Smlouvy týkající se jiných drahých kovů než zlata |
Smlouvy týkající se jiných komodit než drahých kovů |
Jeden rok nebo méně |
0 % |
1 % |
6 % |
7 % |
10 % |
Více než jeden rok, ne více než pět let |
0,5 % |
5 % |
8 % |
7 % |
12 % |
Více než pět let |
1,5 % |
7,5 % |
10 % |
8 % |
15 % |
|
|
|
|
|
|
Článek 5c
Metoda zjednodušené expozice
Podle metody zjednodušené expozice instituce určí hodnotu expozice vynásobením pomyslné hodnoty každého nástroje procentními sazbami stanovenými v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2
Původní splatnost |
Úrokové smlouvy |
Smlouvy týkající se směnných kurzů a zlata |
Jeden rok nebo méně |
0,5 % |
2 % |
Více než jeden rok, ne více než dva roky |
1 % |
5 % |
Za každý další rok |
1 % |
3 % |
Článek 5d
Uznání smluvního započtení za faktor snižující riziko
Instituce mohou v souladu s článkem 5e považovat za faktor snižující riziko pouze následující druhy dohod o započtení, pokud byla taková dohoda o započtení uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296 nařízení (EU) č. 575/2013 a instituce splňuje požadavky stanovené v článku 297 uvedeného nařízení:
dvoustranné smlouvy o novaci mezi institucí a její protistranou, podle nichž se vzájemné pohledávky a závazky automaticky slučují takovým způsobem, že se při každé novaci stanoví jediná čistá částka a tím vytvoří jediná nová smlouva, která je pro strany závazná a nahrazuje veškeré předešlé smlouvy a všechny závazky mezi stranami na základě těchto smluv;
jiné dvoustranné dohody mezi institucí a její protistranou.
Článek 5e
Účinky uznání započtení za faktor snižující riziko
Instituce s dohodami o započtení zacházejí takto:
v případě smluv o novaci mohou instituce vážit jednotlivé čisté hodnoty stanovené těmito smlouvami, a nikoliv dotyčné hrubé hodnoty.
Při použití článku 5b mohou instituce smlouvu o novaci zohlednit při určování:
Při použití metody zjednodušené expozice mohou instituce při určování pomyslné částky podle čl. 5c odst. 1 zohlednit smlouvu o novaci pro účely výpočtu pomyslné jistiny. V těchto případech použijí instituce procentní sazby uvedené v tabulce č. 2;
v případě ostatních dohod o započtení instituce použijí článek 5b takto:
současné reprodukční náklady podle čl. 5b odst. 1 pro smlouvy zahrnuté do dohody o započtení se získají zohledněním skutečných hypotetických čistých reprodukčních nákladů vyplývajících z dohody; v případě, že započtení vede k čisté pohledávce pro instituci, která provádí výpočet čistých reprodukčních nákladů, vypočtou se současné reprodukční náklady jako „0“;
číselná hodnota potenciální budoucí úvěrové expozice podle čl. 5b odst. 2 pro všechny smlouvy zahrnuté v dohodě o započtení se sníží podle následujícího vzorce:
PCEred = 0,4 • PCEgross + 0,6 • NGR • PCEgross
kde:
PCEred = snížená hodnota potenciální budoucí úvěrové expozice pro všechny smlouvy s danou protistranou zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení;
PCEgross = úhrn hodnot potenciální budoucí úvěrové expozice pro všechny smlouvy s danou protistranou, které jsou zahrnuty do právně platné dvoustranné dohody o započtení a vypočteny vynásobením jejich pomyslných jistin procentními sazbami stanovenými v tabulce č. 1;
NGR = poměr čistý/hrubý, který se vypočítá jako podíl čistých reprodukčních nákladů pro všechny smlouvy zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s danou protistranou (čitatel) a hrubých reprodukčních nákladů pro všechny smlouvy zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s touto protistranou (jmenovatel).
Při použití čl. 5c odst. 1 mohou instituce zacházet s dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami zahrnutými do dohody o započtení tak, jako by tyto smlouvy byly jedinou smlouvou, jejíž pomyslná jistina se rovná čistým příjmům, a pomyslné jistiny se vynásobí procentní sazbou stanovenou v tabulce č. 2 v článku 5c.
Pro účely tohoto odstavce se dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami rozumí forwardové měnové smlouvy nebo podobné smlouvy, ve kterých se pomyslná jistina rovná peněžním tokům, jestliže splatnost peněžních toků připadá na stejný den valuty a je zcela ve stejné měně.
U všech ostatních derivátových smluv zahrnutých do dohody o započtení mohou instituce snížit použitelné procentní sazby, jak je uvedeno v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3
Původní splatnost |
Úrokové smlouvy |
Měnové smlouvy |
Jeden rok nebo méně |
0,35 % |
1,50 % |
Více než jeden rok, avšak ne více než dva roky |
0,75 % |
3,75 % |
Za každý další rok |
0,75 % |
2,25 % |
Článek 6
Soubory ukazatelů rizik a jednotlivé ukazatele
Orgán příslušný k řešení krize hodnotí rizikový profil institucí na základě čtyř souborů ukazatelů rizik, jimiž jsou:
riziková expozice;
stabilita a různorodost finančních zdrojů;
význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství;
dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize.
Soubor „riziková expozice“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:
kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky;
pákový poměr;
poměr kmenového kapitálu tier 1;
celková riziková expozice vydělená celkovými aktivy.
Soubor „stabilita a různorodost finančních zdrojů“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:
ukazatel čistého stabilního financování (NSFR),
ukazatel krytí likvidity (LCR).
Soubor „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se skládá z následujících ukazatelů:
obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize;
účast v institucionálním systému ochrany;
rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory.
Při určování různých ukazatelů rizika ze souboru „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize,“ vezme tento orgán v úvahu význam těchto ukazatelů podle toho, s jakou pravděpodobností by v dané instituci mohl být zaveden režim řešení krize, a podle toho, s jakou pravděpodobností by pak při řešení krize této instituce došlo k využití mechanismu financování k řešení krizí.
Při stanovení ukazatelů „obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize“, které jsou uvedeny v odst. 5 písm. a), bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:
zvýšení rizikového profilu instituce z důvodu:
významu obchodních činností v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu, rizikovostí expozic a celkovým modelem podnikání;
významu podrozvahových expozic v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu a rizikovostí expozic;
významu hodnoty derivátů v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu, rizikovostí expozic a celkovým modelem podnikání,
rozsahu, v němž se podle kapitoly II hlavy II směrnice 2014/59/EU má za to, že model podnikání a organizační struktura instituce jsou složité;
snížení rizikového profilu instituce z důvodu:
relativní hodnoty derivátů zúčtovaných ústřední protistranou;
rozsahu, v němž podle kapitoly II hlavy II směrnice 2014/59/EU lze krizi instituce řešit rychle a bez právních překážek.
Při stanovení ukazatele uvedeného v odst. 5 písm. b) bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:
zda je hodnota finančních prostředků, které jsou okamžitě k dispozici pro rekapitalizaci a financování likvidity, jejichž cílem je podpořit postiženou instituci v případě problémů, tak vysoká, že by této instituci mohla poskytnout důvěryhodnou a účinnou podporu;
stupeň právní nebo smluvní jistoty potvrzující, že finanční prostředky uvedené v písmeni a) budou plně využity před tím, než bude případně požádáno o mimořádnou veřejnou podporu.
Ukazatel rizika uvedený v odst. 5 písm. c) má maximální hodnotu rozmezí uvedeného v kroku 3 přílohy I v případě:
instituce, která je součástí skupiny, u níž byla zahájena restrukturalizace poté, co obdržela státní nebo rovnocenné finanční prostředky, například prostředky z mechanismu financování k řešení krizí, a je stále v restrukturalizaci nebo likvidaci, s výjimkou dvou posledních let provádění restrukturalizačního plánu;
instituce, která je v likvidaci, až do konce likvidačního plánu (v míře, v níž ještě má platit příspěvek).
U všech ostatních institucí má minimální hodnotu uvedenou v kroku 3 přílohy I.
Článek 7
Relativní váha každého souboru ukazatelů rizika a jednotlivých ukazatelů
Při posuzování rizikového profilu každé instituce použije orgán příslušný k řešení krize na každý soubor ukazatelů rizik tyto váhy:
riziková expozice: 50 %;
stabilita a různorodost finančních zdrojů: 20 %;
význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství: 10 %;
dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize: 20 %.
Pro jednotlivé ukazatele rizika, které orgány příslušné k řešení krize hodnotí pro stanovení hodnoty souboru ukazatelů „riziková expozice“, se použijí tyto váhy:
kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky: 25 %;
pákový poměr: 25 %;
poměr kmenového kapitálu tier 1: 25 %;
celková riziková expozice vydělená celkovými aktivy: 25 %.
Pro jednotlivé ukazatele rizika, které orgány příslušné k řešení krize hodnotí pro stanovení hodnoty souboru ukazatelů „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se použijí tyto váhy:
obchodní činnosti a podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize: 45 %;
členství v mezinárodním systému ochrany: 45 %;
rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory: 10 %.
Při použití ukazatele uvedeného v písmeni b) orgán příslušný k řešení krize přihlédne k relativní váze ukazatele uvedeného v písmeni a).
Článek 8
Použití ukazatelů rizika ve zvláštních případech
Článek 9
Použití úpravy základního ročního příspěvku podle rizikového profilu
Článek 10
Roční příspěvky malých institucí
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí stanovující, že rizikový profil instituce je nepřiměřený její malé velikosti, a uplatnit na danou instituci články 5, 6, 7, 8 a 9. Takové rozhodnutí je založeno na těchto kritériích:
model podnikání instituce;
informace, které daná instituce vykázala podle článku 14;
soubory ukazatelů rizik a jednotlivé ukazatele uvedené v článku 6;
posouzení rizikového profilu dané instituce příslušným orgánem.
Článek 11
Roční příspěvek institucí, na něž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU
Pokud se pro některou instituci, na niž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, použije v některém členském státě mechanismus financování k řešení krize pro účely uvedené v článku 101 směrnice 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí, v němž stanoví, že se na ty instituce, jejichž rizikový profil je obdobný nebo vyšší než rizikový profil instituce, která použila mechanismus financování krize pro některý z účelů uvedených v článku 101 směrnice 2014/59/EU, použijí články 5, 6, 7, 8 a 9. Při přijímání odůvodněného rozhodnutí vezme orgán příslušný k řešení krize pro účely stanovení obdobnosti rizikového profilu v úvahu všechny tyto prvky:
model podnikání dané instituce;
informace, které tato instituce vykázala podle článku 14;
soubory ukazatelů a jednotlivé ukazatele rizik uvedené v článku 6;
hodnocení příslušného orgánu ohledně rizikového profilu dané instituce.
Článek 12
Instituce, které začaly podléhat dohledu nebo změnily status
Článek 13
Postup výběru ročního příspěvku
Orgán příslušný k řešení krize o svém rozhodnutí vyrozumí jedním z následujících způsobů:
elektronicky nebo jiným srovnatelným komunikačním prostředkem, který umožňuje obdržet potvrzení o doručení;
doporučenou poštou s doručenkou.
Úrok z denního penále narůstá ze splatné částky denně podle úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní operace refinancování, zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, platné prvního kalendářního dne měsíce, v němž končí splatnost, a zvýšené o 8 procentních bodů ode dne splatnosti pohledávky.
ODDÍL 3
SPRÁVNÍ ASPEKTY A SANKCE
Článek 14
Vykazovací povinnosti institucí
Článek 15
Povinnost orgánů příslušných k řešení krize zajistit výměnu informací
Článek 16
Vykazovací povinnosti systémů pojištění vkladů
Článek 17
Vynucování
Článek 18
Správní sankce a jiná správní opatření
Orgány příslušné k řešení krize mohou osobám nebo subjektům odpovědným za porušení tohoto nařízení uložit správní sankce a jiná správní opatření uvedená v článku 110 směrnice 2014/59/EU.
ODDÍL 4
UJEDNÁNÍ O SPOLUPRÁCI
Článek 19
Ujednání o spolupráci
ODDÍL 5
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Přechodná ustanovení
Článek 21
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
(POSTUP PRO VÝPOČET ROČNÍHO PŘÍSPĚVKU INSTITUCÍ)
KROK 1
Výpočet hrubých ukazatelů
Orgán příslušný k řešení krize vypočítá tyto ukazatele, přičemž použije následující opatření:
Soubor ukazatelů |
Ukazatel |
Opatření |
Riziková expozice |
Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) |
přičemž pro účely tohoto ukazatele: „Kapitálem“ se rozumí součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013. Způsobilé závazky jsou součtem závazků uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU. Celkové závazky jsou vymezeny v čl. 3 bodě 11 tohoto nařízení. Derivátové závazky se zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany. Minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (MREL) se rozumí minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který je vymezen v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. |
Riziková expozice |
Pákový poměr |
Pákový poměr je vymezen v článku 429 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou X prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. |
Riziková expozice |
Poměr kmenového kapitálu tier 1 |
Poměr kmenového kapitálu tier 1 je vymezen v článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. |
Riziková expozice |
Celkový objem rizikové expozice (TRE)/celková aktiva |
přičemž: Celkovým objemem rizikové expozice (TRE) se rozumí celkový objem rizikové expozice, jak je vymezen v čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Celková aktiva jsou vymezena v čl. 3 bodě 12 tohoto nařízení. |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel čistého stabilního financování |
Vykazování ukazatele čistého stabilního financování je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013. |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel krytí likvidity |
Vykazování ukazatele krytí likvidity je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61. |
Význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství |
Podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v EU |
přičemž: Mezibankovní úvěry jsou vymezeny jako součet účetní hodnoty úvěrů a jiných pohledávek za úvěrovými institucemi a jinými finančními podniky, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. Mezibankovní vklady jsou vymezeny jako účetní hodnota vkladů úvěrových institucí a jiných finančních podniků, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 8.1 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. Celkové mezibankovní úvěry a vklady v EU jsou součtem souhrnných mezibankovních úvěrů a vkladů v držbě institucí v každém členském státě vypočtených podle článku 15. |
KROK 2
Diskretizace ukazatelů
1. V následujícím zápisu je n indexem institucí, i indexem ukazatelů v rámci souborů ukazatelů a j indexem souborů ukazatelů.
2. U každého hrubého ukazatele xij , který vyplývá z kroku 1, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, vypočítá orgán příslušný k řešení krize počet intervalů kij jako nejbližší celé číslo k:
,
přičemž:
N je počet institucí, které přispívají k mechanismu financování k řešení krizí, pro něž se počítá daný ukazatel.
;
;
.
3. Ke každému ukazateli, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, přidělí orgán příslušný k řešení krizí do každého intervalu stejný počet institucí, počínaje tím, že do prvního intervalu přiřadí instituce s nejnižšími hodnotami hrubého ukazatele. V případě, že počet institucí nelze přesně vydělit počtem intervalů, je do každého z prvních intervalů r, počínaje intervalem obsahujícím instituce s nejnižšími hodnotami hrubého ukazatele, kde r je zbytkem po vydělení počtu institucí N počtem intervalů kij , přidělena jedna dodatečná instituce.
4. Ke každému ukazateli, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, přidělí orgán příslušný k řešení krize všem institucím zahrnutým do daného intervalu hodnotu pořadí intervalu, počítáno zleva doprava, což znamená, že hodnota diskretizovaného ukazatele je definována jako Iij,n = 1,…, kij .
5. Tento krok se vztahuje na ukazatele uvedené v čl. 6 odst. 5 písm. a) a b), pouze pokud je orgán příslušný k řešení krize určí jako spojité proměnné.
KROK 3
Přepočet ukazatelů
Orgán příslušný k řešení krize přepočte každý ukazatel Iij , jenž je výsledkem kroku 2, v rozmezí od 1–1 000 podle následujícího vzorce:
,
přičemž argumenty funkcí pro výpočet minima a maxima jsou hodnoty všech institucí, které přispívají do mechanismu financování k řešení krizí, pro které se tento ukazatel počítá.
KROK 4
Uvedení přiřazeného znaménka
1. Orgán příslušný k řešení krize použije k ukazatelům tato znaménka:
Soubor ukazatelů |
Ukazatel |
Znaménko |
Riziková expozice |
Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) |
– |
Riziková expozice |
Pákový poměr |
– |
Riziková expozice |
Poměr kmenového kapitálu tier 1 |
– |
Riziková expozice |
Celkový objem rizikové expozice (TRE)/celková aktiva |
+ |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel čistého stabilního financování |
– |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel krytí likvidity |
– |
Význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství |
Podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v EU |
+ |
Dodatečné ukazatele rizik, které určí orgán příslušný k řešení krize |
Členství v institucionálním systému ochrany (IPS) |
– |
Dodatečné ukazatele rizik, které určí orgán příslušný k řešení krize |
Rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory |
+ |
U ukazatelů s kladným znaménkem odpovídají vyšší hodnoty vyšší rizikovosti instituce. U ukazatelů se záporným znaménkem odpovídají vyšší hodnoty nižší rizikovosti instituce.
Orgán příslušný k řešení krize určí ukazatele, jimiž jsou obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize, a uvede k nim příslušné znaménko.
2. Orgán příslušný k řešení krize provede ke každému přepočtenému ukazateli RIij,n z kroku 3 tuto transformaci, aby uvedl jeho znaménko:
|
RIij,n |
if sign = „–“ |
||
1 001 – RIij,n |
if sign = „+“ |
KROK 5
Výpočet souhrnného ukazatele
1. Orgán příslušný k řešení krize agreguje ukazatele i v rámci každého souboru ukazatelů j prostřednictvím váženého aritmetického průměru pomocí následujícího vzorce:
,
přičemž:
2. Pro výpočet souhrnného ukazatele agreguje orgán příslušný k řešení krize soubory ukazatelů j prostřednictvím váženého geometrického průměru pomocí následujícího vzorce:
,
přičemž:
3. Aby mohl být konečný souhrnný ukazatel vymezen v tom smyslu, že u institucí s vyššími rizikovými profily uvádí vyšší hodnoty, provede orgán příslušný k řešení krize tuto transformaci:
.
KROK 6
Výpočet ročních příspěvků
1. Orgán příslušný k řešení krize přepočte konečný souhrnný ukazatel FCIn , jenž je výsledkem kroku 5, v rozmezí uvedeném v článku 9 podle následujícího vzorce:
,
přičemž argumenty funkcí pro výpočet minima a maxima jsou hodnoty všech institucí, které přispívají do mechanismu financování k řešení krizí, pro které se konečný souhrnný ukazatel počítá.
2. Orgán příslušný k řešení krize vypočte roční příspěvky každé instituce n, s výjimkou institucí, které jsou předmětem článku 10, a s výjimkou části v podobě jednorázové částky z příspěvků institucí, u nichž členské státy uplatňují čl. 20 odst. 5, takto:
,
přičemž:
PŘÍLOHA II
ÚDAJE PŘEDKLÁDANÉ ORGÁNŮM PŘÍSLUŠNÝM K ŘEŠENÍ KRIZE
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).
( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
( 3 ) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
( 5 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
( 10 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).