(EU) 2015/63Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí

Publikováno:	Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44-64	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	21. října 2014	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	6. února 2015	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2015
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. října 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 011 17.1.2015, s. 44)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1434 ze dne 14. prosince 2015,	L 233	1	30.8.2016
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/662 ze dne 20. ledna 2023,	L 83	58	22.3.2023

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 38 (2015/63)

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/63

ze dne 21. října 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, kterými se upřesňují:

metodika výpočtu příspěvků, jež mají instituce zaplatit do mechanismů financování k řešení krizí, a metodika úpravy podle rizikového profilu institucí;

povinnosti institucí týkající se jednak informací, jež mají poskytnout pro účely výpočtu příspěvků, a jednak placení příspěvků do mechanismů financování k řešení krizí;

opatření zajišťující, že orgány příslušné k řešení krize ověřují, že příspěvky byly zaplaceny správně.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na instituce uvedené v čl. 103 odst. 1 směrnice 2014/59/EU a definované v čl. 2 odst. 1 bodu 23. Rovněž se vztahuje na ústřední subjekt a jeho přidružené instituce na konsolidovaném základě, jsou-li přidružené instituce zcela nebo zčásti osvobozeny od obezřetnostních požadavků na základě vnitrostátního práva v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odkazuje-li se v tomto nařízení na skupinu, měl by být v tomto pojmu zahrnut také ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich dceřiné podniky.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 1 ) a směrnici 2014/59/EU. Pro účely tohoto nařízení se dále použijí tyto definice:

„institucemi“ se rozumějí úvěrové instituce definované v čl. 2 odst. 1 bodě 2 směrnice 2014/59/EU nebo investiční podniky definované v bodě 2 tohoto článku i ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013 jako celek na konsolidovaném základě, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1;

„investičními podniky“ se rozumějí investiční podniky definované v čl. 2 odst. 1 bodě 3 směrnice 2014/59/EU, s výjimkou investičních podniků vyhovujících definici uvedené v čl. 96 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo investičních podniků, které vykonávají činnost 8 uvedenou v oddílu A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 2 ), ale nevykonávají činnosti 3 nebo 6 uvedené v oddílu A přílohy I dané směrnice;

„roční cílovou úrovní“ se rozumí celková hodnota ročních příspěvků, které orgán příslušný k řešení krize stanoví pro každé příspěvkové období s cílem dosáhnout cílové úrovně uvedené v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;

„mechanismem financování“ se rozumí mechanismus k zajištění účinného používání nástrojů a pravomocí k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 100 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;

„ročním příspěvkem“ se rozumí částka uvedená v článku 103 směrnice 2014/59/EU, kterou orgán příslušný k řešení krize vybírá za příslušné příspěvkové období pro vnitrostátní mechanismus financování od každé instituce uvedené v článku 2 tohoto nařízení;

„příspěvkovým obdobím“ se rozumí kalendářní rok;

„orgánem příslušným k řešení krize“ se rozumí orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/59/EU nebo jakýkoli jiný příslušný orgán jmenovaný členskými státy pro účely čl. 100 odst. 2 a 6 směrnice 2014/59/EU;

„příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013;

„systémy pojištění vkladů“ se rozumějí systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) nebo c) směrnice 2014/49/EU;

10)

„pojištěnými vklady“ se rozumějí vklady uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/49/EU, bez dočasných vysokých zůstatků, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 dané směrnice;

11)

„celkovými závazky“ se rozumějí celkové závazky definované v oddíle 3 směrnice Rady 86/635/EHS ( 3 ) nebo definované v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví uvedenými v nařízení Evropskéhoa parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ( 4 );

12)

„celkovými aktivy“ se rozumějí celková aktiva definovaná v oddíle 3 směrnice 86/635/ES nebo definovaná v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví uvedenými v nařízení (ES) č. 1606/2002;

13)

„celkovou rizikovou expozicí“ se rozumí celková hodnota rizikové expozice definovaná v čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

14)

„poměrem kmenového kapitálu tier 1“ se rozumí poměr uvedený v čl. 92 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

15)

„minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky“ se rozumí minimální požadavek definovaný v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;

16)

„kapitálem“ se rozumí kapitál definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013;

17)

„způsobilými závazky“ se rozumějí závazky a kapitálové nástroje definované v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU;

18)

„pákovým poměrem“ se rozumí pákový poměr definovaný v článku 429 nařízení (EU) č. 575/2013;

19)

„ukazatelem krytí likvidity“ se rozumí ukazatel krytí likvidity definovaný v článku 412 nařízení (EU) č. 575/2013 a dále upřesněný v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ( 5 );

20)

„ukazatelem čistého stabilního financování“ se rozumí ukazatel čistého stabilního financování vykázaný v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013;

21)

„ústřední protistranou“ se rozumí právnická osoba definovaná v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

22)

„deriváty“ se rozumějí deriváty podle přílohy II nařízení (EU) č. 575/2013;

23)

„centrálním depozitářem cenných papírů“ se rozumí právnická osoba definovaná v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a článku 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 6 );

24)

„vypořádáním“ se rozumí dokončení transakce s cennými papíry definované v čl. 2 odst. 1 bodě 2 nařízení (EU) č. 909/2014;

25)

„clearingem“ se rozumí proces určení pozic definovaný v čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

26)

„infrastrukturou finančního trhu“ se pro účely tohoto nařízení rozumí ústřední protistrana podle bodu 21 tohoto článku nebo centrální depozitář cenných papírů podle bodu 23 tohoto článku, které jsou povoleny jako instituce v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU;

27)

►C1 „podpůrnou bankou“ se rozumí jakýkoli podnik nebo subjekt zřízený ústřední nebo regionální vládou členského státu, který na nekonkurenční a neziskové bázi poskytuje podpůrné úvěry za účelem prosazování cílů veřejné politiky této vlády, za předpokladu, že tato vláda má povinnost chránit hospodářskou základnu tohoto podniku nebo subjektu a zachovávat jeho životaschopnost po celou dobu jeho existence, nebo za předpokladu, že nejméně 90 % původních finančních prostředků nebo podpůrných úvěrů, které poskytuje, je přímo nebo nepřímo zaručeno touto vládou; ◄

28)

„podpůrným úvěrem“ se rozumí úvěr poskytnutý podpůrnou bankou nebo prostřednictvím zprostředkující banky na nekonkurenční, neziskové bázi za účelem prosazování cílů veřejné politiky ústřední nebo regionální vlády v členském státě;

29)

„zprostředkovatelem“ se rozumí úvěrová instituce, která zprostředkovává podpůrné úvěry, pokud je neposkytuje jako úvěr koncovému zákazníkovi;

▼M2

30)

„závazky plynoucími z derivátů“ se rozumějí buď jednotlivé závazky vyplývající z derivátové smlouvy, nebo případně závazky vyplývající ze skupiny derivátových smluv se započtením, jež jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013.

▼B

ODDÍL 2

METODIKA

Článek 4

Stanovení ročních příspěvků

Orgány příslušné k řešení krize stanoví roční příspěvky splatné jednotlivými institucemi v poměru k jejich rizikovému profilu na základě informací, které tyto instituce poskytly podle článku 14, a za použití metodiky stanovené v tomto oddílu.

Orgán příslušný k řešení krize stanoví roční příspěvek uvedený v odstavci 1 na základě roční cílové úrovně mechanismu financování k řešení krizí, přičemž zohlední cílovou úroveň, jíž má být podle čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU dosaženo do 31. prosince 2024, a na základě čtvrtletně počítané průměrné hodnoty vkladů pojištěných v předchozím roce všemi institucemi povolenými na jeho území.

Článek 5

Úprava základního ročního příspěvku podle rizikového profilu

Při výpočtu příspěvků uvedených v čl. 103 odst. 2 směrnice 2014/59/EU se nezapočítají tyto závazky:

vnitroskupinové závazky plynoucí z transakcí uzavřených mezi určitou institucí a další institucí, která je součástí téže skupiny, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

každá z institucí je usazena v Unii;

ii)

každá z institucí podléhá stejnému konsolidovanému dohledu podle článků 6 až 17 nařízení (EU) č. 575/2013 v plném rozsahu a podléhá přiměřeným centralizovaným postupům hodnocení, měření a kontroly rizika a

iii)

neexistuje žádná současná nebo předvídatelná podstatná věcná nebo právní překážka, která by bránila rychlému vyrovnání závazku v době jeho splatnosti;

závazky vytvořené institucí, která je členem institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 2 odst. 1 bodě 8 směrnice 2014/59/EU a které příslušný orgán povolil použít čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013, prostřednictvím dohody s jinou institucí, která je členem téhož institucionálního systému ochrany;

v případě ústřední protistrany usazené v členském státě, který využil možnost stanovenou v čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, závazky související s clearingovými činnostmi podle definice uvedené v čl. 2 odst. 3 daného nařízení, včetně závazků plynoucích z jakéhokoli opatření, které ústředí protistrana přijme, aby splnila maržové požadavky, zřídila fond pro riziko selhání a udržovala dostatečný předem financovaný fond pro riziko selhání ke krytí potenciálních ztrát jako součást postupné ochrany proti selhání v souladu s uvedeným nařízením nebo aby investovala své finanční zdroje v souladu s článkem 47 uvedeného nařízení;

v případě centrálního depozitáře cenných papírů závazky související s činností centrálního depozitáře cenných papírů, včetně závazků vůči účastníkům nebo poskytovatelům služeb centrálního depozitáře cenných papírů se splatností kratší než sedm dní, které vznikly z činností, pro něž získal povolení k poskytování bankovních doplňkových služeb v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014, ale bez dalších závazků vznikajících z takovýchto bankovních činností;

v případě investičních firem závazky, které vznikly v důsledku držení aktiv nebo finančních prostředků klientů, včetně aktiv nebo finančních prostředků klientů držených jménem SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 7 ) nebo alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 8 ), je-li takový klient chráněn příslušným insolvenčním právem;

▼M1

v případě institucí poskytujících podpůrné úvěry závazky zprostředkovatele vůči původní nebo jiné podpůrné bance nebo jinému zprostředkovateli a závazky podpůrné banky vůči subjektům, které jí poskytují finanční prostředky, v míře, v níž je hodnota daných závazků vyrovnána podpůrnými úvěry dané instituce.

▼B

Závazky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se na základě jednotlivých transakcí rovnoměrně odečtou od hodnoty celkových závazků institucí, které jsou stranami transakcí nebo dohod uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

▼M2

Pro účely tohoto oddílu se průměrná roční hodnota závazků uvedených v odstavci 1, které vyplývají z derivátových smluv uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, počítaná na čtvrtletním základě ocení podle článků 5a až 5e tohoto nařízení.

Hodnota přidělená závazkům plynoucím z derivátů však nemůže být nižší než 75 % hodnoty stejných závazků plynoucí z použití účetních pravidel, které pro danou instituci platí pro účely účetního výkaznictví.

Pokud podle vnitrostátních účetních standardů platných pro instituci neexistuje u některých derivátových nástrojů žádná účetní míra expozice, protože tyto derivátové nástroje jsou podrozvahové, vykáže daná instituce orgánu příslušnému k řešení krize součet reálných hodnot těchto derivátů, je-li tento součet záporný, jako reprodukční náklady a přičte tyto deriváty ke svým rozvahovým účetním hodnotám.

▼B

Pro účely tohoto oddílu celkové závazky uvedené v odstavci 1 nezahrnují účetní hodnotu závazků plynoucích z derivátů a zahrnují odpovídající hodnotu stanovenou podle odstavce 3.

Orgán příslušný k řešení krize vychází při ověřování splnění všech podmínek a požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 z relevantních hodnocení provedených příslušnými orgány, která jsou k dispozici podle článku 90 směrnice 2014/59/EU.

▼M2

Článek 5a

Hodnota expozice derivátů

Instituce určí hodnotu expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami, v souladu s metodou oceňování podle tržní hodnoty stanovenou v článku 5b.

Při určování hodnoty expozice mohou instituce zohlednit dopady smluv o novaci a ostatních dohod o započtení v souladu s článkem 5d. Křížové započtení se neuplatňuje. Instituce však mohou provádět započtení v rámci kterékoliv kategorie produktů uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se na ně vztahuje dohoda o smluvním křížovém započtení.

Pokud poskytnutí kolaterálu souvisejícího s derivátovými smlouvami snižuje na základě použitelného účetního rámce objem závazků, instituce provede reverzi tohoto snížení.

Pro účely odstavce 1 mohou instituce odečíst od části hodnoty expozice odpovídající současným reprodukčním nákladům variační marži zaplacenou v hotovosti protistraně, pokud podle použitelného účetního rámce nebyla variační marže již uznána jako snížení hodnoty expozice a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

v případě obchodů, u nichž není prováděn clearing prostřednictvím způsobilé ústřední protistrany ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 88 nařízení (EU) č. 575/2013, není hotovost poskytnutá přijímající protistraně oddělena;

variační marže je vypočítávána a vyměňována denně na základě oceňování derivátových pozic podle tržní hodnoty;

variační marže poskytnutá v hotovosti je ve stejné měně jako vypořádání derivátové smlouvy;

vyměňovaná variační marže je úplnou částkou, která by byla nezbytná k celkovému zániku expozice na základě oceňování podle tržní hodnoty, pokud jde o deriváty, na něž se vztahují limity a minimální hodnoty převodu použitelné u instituce;

na derivátovou smlouvu a variační marži mezi institucí a protistranou smlouvy se vztahuje jediná dohoda o započtení, se kterou může instituce zacházet jako s faktorem snižujícím riziko v souladu s článkem 5d.

Pro účely písmene c) prvního pododstavce platí, že pokud se na derivátovou smlouvu vztahuje kvalifikovaná rámcová dohoda o započtení, měnou vypořádání se rozumí jakákoli měna vypořádání uvedená v derivátové smlouvě nebo v rozhodné kvalifikované rámcové dohodě o započtení.

Pokud podle použitelného účetního rámce instituce uzná variační marži přijatou v hotovosti od protistrany jako splatný závazek, může tento závazek vyloučit z míry expozic za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) až e).

Pro účely odstavce 3 platí, že:

odečtení uhrazené variační marže je omezeno na část hodnoty expozice odpovídající záporným současným reprodukčním nákladům;

instituce nepoužije variační marži uhrazenou v hotovosti ke snížení částky potenciální budoucí úvěrové expozice, a to ani pro účely čl. 5e odst. 1 písm. b) bodu ii).

Odchylně od odstavce 1 mohou instituce k určení hodnoty expozice derivátových smluv uvedených v bodech 1 a 2 přílohy II nařízení (EU) č. 575/2013 použít metodu zjednodušené expozice stanovenou v článku 5c, pokud velikost rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů těchto institucí splňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2 uvedeného nařízení.

Instituce, které použijí metodu zjednodušené expozice, nesníží míru expozic o variační marži obdrženou v hotovosti.

Článek 5b

Metoda oceňování podle tržní hodnoty

Současnými reprodukčními náklady závazků plynoucích z derivátových smluv na úrovni skupiny transakcí se započtením je absolutní hodnota čisté tržní hodnoty těchto smluv v rámci započtení, bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu, pokud se při výpočtu čisté tržní hodnoty započítávají kladné a záporné tržní hodnoty. Za tímto účelem instituce považují jednotlivé derivátové transakce za vlastní skupinu transakcí se započtením.

Pro určení potenciální budoucí úvěrové expozice instituce vynásobí pomyslné částky nebo podkladové hodnoty procentními sazbami uvedenými v tabulce č. 1 v souladu s těmito zásadami:

derivátové smlouvy nespadající do jedné z pěti kategorií uvedených v tabulce č. 1 se považují za smlouvy týkající se jiných komodit než vzácných kovů;

pro derivátové smlouvy s vícenásobnými výměnami jistiny se procentní sazba vynásobí počtem zbývajících plateb, které mají být podle smlouvy ještě provedeny;

pro derivátové smlouvy strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota derivátové smlouvy k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost rovná době do následujícího data stanovení termínu; v případě úrokových smluv, které splňují tato kritéria a mají do splatnosti více než jeden rok, je procentní sazba nejméně 0,5 %.

Tabulka č. 1

Zbytková splatnost	Úrokové smlouvy	Smlouvy týkající se směnných kurzů a zlata	Smlouvy týkající se kmenových akcií	Smlouvy týkající se jiných drahých kovů než zlata	Smlouvy týkající se jiných komodit než drahých kovů
Jeden rok nebo méně	0 %	1 %	6 %	7 %	10 %
Více než jeden rok, ne více než pět let	0,5 %	5 %	8 %	7 %	12 %
Více než pět let	1,5 %	7,5 %	10 %	8 %	15 %

Hodnota expozice se rovná součtu současných reprodukčních nákladů a potenciální budoucí úvěrové expozice.

Článek 5c

Metoda zjednodušené expozice

Podle metody zjednodušené expozice instituce určí hodnotu expozice vynásobením pomyslné hodnoty každého nástroje procentními sazbami stanovenými v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2

Původní splatnost	Úrokové smlouvy	Smlouvy týkající se směnných kurzů a zlata
Jeden rok nebo méně	0,5 %	2 %
Více než jeden rok, ne více než dva roky	1 %	5 %
Za každý další rok	1 %	3 %

Instituce mohou při výpočtu hodnoty expozice úrokových smluv použít buď původní, nebo zbytkovou splatnost.

Článek 5d

Uznání smluvního započtení za faktor snižující riziko

Instituce mohou v souladu s článkem 5e považovat za faktor snižující riziko pouze následující druhy dohod o započtení, pokud byla taková dohoda o započtení uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296 nařízení (EU) č. 575/2013 a instituce splňuje požadavky stanovené v článku 297 uvedeného nařízení:

dvoustranné smlouvy o novaci mezi institucí a její protistranou, podle nichž se vzájemné pohledávky a závazky automaticky slučují takovým způsobem, že se při každé novaci stanoví jediná čistá částka a tím vytvoří jediná nová smlouva, která je pro strany závazná a nahrazuje veškeré předešlé smlouvy a všechny závazky mezi stranami na základě těchto smluv;

jiné dvoustranné dohody mezi institucí a její protistranou.

Článek 5e

Účinky uznání započtení za faktor snižující riziko

Instituce s dohodami o započtení zacházejí takto:

v případě smluv o novaci mohou instituce vážit jednotlivé čisté hodnoty stanovené těmito smlouvami, a nikoliv dotyčné hrubé hodnoty.

Při použití článku 5b mohou instituce smlouvu o novaci zohlednit při určování:

—

současných reprodukčních nákladů podle čl. 5b odst. 1;

—

pomyslné jistiny nebo podkladové hodnoty podle čl. 5b odst. 2.

Při použití metody zjednodušené expozice mohou instituce při určování pomyslné částky podle čl. 5c odst. 1 zohlednit smlouvu o novaci pro účely výpočtu pomyslné jistiny. V těchto případech použijí instituce procentní sazby uvedené v tabulce č. 2;

v případě ostatních dohod o započtení instituce použijí článek 5b takto:

současné reprodukční náklady podle čl. 5b odst. 1 pro smlouvy zahrnuté do dohody o započtení se získají zohledněním skutečných hypotetických čistých reprodukčních nákladů vyplývajících z dohody; v případě, že započtení vede k čisté pohledávce pro instituci, která provádí výpočet čistých reprodukčních nákladů, vypočtou se současné reprodukční náklady jako „0“;

ii)

číselná hodnota potenciální budoucí úvěrové expozice podle čl. 5b odst. 2 pro všechny smlouvy zahrnuté v dohodě o započtení se sníží podle následujícího vzorce:

PCEred = 0,4 • PCEgross + 0,6 • NGR • PCEgross

kde:

PCEred = snížená hodnota potenciální budoucí úvěrové expozice pro všechny smlouvy s danou protistranou zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení;

PCEgross = úhrn hodnot potenciální budoucí úvěrové expozice pro všechny smlouvy s danou protistranou, které jsou zahrnuty do právně platné dvoustranné dohody o započtení a vypočteny vynásobením jejich pomyslných jistin procentními sazbami stanovenými v tabulce č. 1;

NGR = poměr čistý/hrubý, který se vypočítá jako podíl čistých reprodukčních nákladů pro všechny smlouvy zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s danou protistranou (čitatel) a hrubých reprodukčních nákladů pro všechny smlouvy zahrnuté do právně platné dvoustranné dohody o započtení s touto protistranou (jmenovatel).

Při výpočtu potenciální budoucí úvěrové expozice podle vzorce stanoveného v odst. 1 písm. b) bodě ii) mohou instituce zacházet s dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami zahrnutými do dohody o započtení tak, jako by tyto smlouvy byly jedinou smlouvou, jejíž pomyslná jistina se rovná čistým příjmům.

Při použití čl. 5c odst. 1 mohou instituce zacházet s dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami zahrnutými do dohody o započtení tak, jako by tyto smlouvy byly jedinou smlouvou, jejíž pomyslná jistina se rovná čistým příjmům, a pomyslné jistiny se vynásobí procentní sazbou stanovenou v tabulce č. 2 v článku 5c.

Pro účely tohoto odstavce se dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami rozumí forwardové měnové smlouvy nebo podobné smlouvy, ve kterých se pomyslná jistina rovná peněžním tokům, jestliže splatnost peněžních toků připadá na stejný den valuty a je zcela ve stejné měně.

U všech ostatních derivátových smluv zahrnutých do dohody o započtení mohou instituce snížit použitelné procentní sazby, jak je uvedeno v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

Původní splatnost	Úrokové smlouvy	Měnové smlouvy
Jeden rok nebo méně	0,35 %	1,50 %
Více než jeden rok, avšak ne více než dva roky	0,75 %	3,75 %
Za každý další rok	0,75 %	2,25 %

V případě úrokových smluv mohou instituce zvolit buď původní, nebo zbytkovou splatnost.

▼B

Článek 6

Soubory ukazatelů rizik a jednotlivé ukazatele

Orgán příslušný k řešení krize hodnotí rizikový profil institucí na základě čtyř souborů ukazatelů rizik, jimiž jsou:

riziková expozice;

stabilita a různorodost finančních zdrojů;

význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství;

dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize.

Soubor „riziková expozice“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:

kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky;

pákový poměr;

poměr kmenového kapitálu tier 1;

celková riziková expozice vydělená celkovými aktivy.

Soubor „stabilita a různorodost finančních zdrojů“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:

ukazatel čistého stabilního financování (NSFR),

ukazatel krytí likvidity (LCR).

Soubor „význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství“ se skládá z ukazatele „podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v Evropské unii“, který odráží význam instituce pro hospodářství členského státu, v němž je usazena.

Soubor „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se skládá z následujících ukazatelů:

obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize;

účast v institucionálním systému ochrany;

rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory.

Při určování různých ukazatelů rizika ze souboru „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize,“ vezme tento orgán v úvahu význam těchto ukazatelů podle toho, s jakou pravděpodobností by v dané instituci mohl být zaveden režim řešení krize, a podle toho, s jakou pravděpodobností by pak při řešení krize této instituce došlo k využití mechanismu financování k řešení krizí.

Při stanovení ukazatelů „obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize“, které jsou uvedeny v odst. 5 písm. a), bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:

zvýšení rizikového profilu instituce z důvodu:

významu obchodních činností v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu, rizikovostí expozic a celkovým modelem podnikání;

ii)

významu podrozvahových expozic v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu a rizikovostí expozic;

iii)

významu hodnoty derivátů v souvislosti s bilanční sumou, úrovní kapitálu, rizikovostí expozic a celkovým modelem podnikání,

iv)

rozsahu, v němž se podle kapitoly II hlavy II směrnice 2014/59/EU má za to, že model podnikání a organizační struktura instituce jsou složité;

snížení rizikového profilu instituce z důvodu:

relativní hodnoty derivátů zúčtovaných ústřední protistranou;

ii)

rozsahu, v němž podle kapitoly II hlavy II směrnice 2014/59/EU lze krizi instituce řešit rychle a bez právních překážek.

Při stanovení ukazatele uvedeného v odst. 5 písm. b) bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:

zda je hodnota finančních prostředků, které jsou okamžitě k dispozici pro rekapitalizaci a financování likvidity, jejichž cílem je podpořit postiženou instituci v případě problémů, tak vysoká, že by této instituci mohla poskytnout důvěryhodnou a účinnou podporu;

stupeň právní nebo smluvní jistoty potvrzující, že finanční prostředky uvedené v písmeni a) budou plně využity před tím, než bude případně požádáno o mimořádnou veřejnou podporu.

Ukazatel rizika uvedený v odst. 5 písm. c) má maximální hodnotu rozmezí uvedeného v kroku 3 přílohy I v případě:

instituce, která je součástí skupiny, u níž byla zahájena restrukturalizace poté, co obdržela státní nebo rovnocenné finanční prostředky, například prostředky z mechanismu financování k řešení krizí, a je stále v restrukturalizaci nebo likvidaci, s výjimkou dvou posledních let provádění restrukturalizačního plánu;

instituce, která je v likvidaci, až do konce likvidačního plánu (v míře, v níž ještě má platit příspěvek).

U všech ostatních institucí má minimální hodnotu uvedenou v kroku 3 přílohy I.

▼M1

Pro účely odstavců 6, 7 a 8 vychází orgán příslušný k řešení krize při stanovení ukazatelů z hodnocení provedených příslušnými orgány, jsou-li taková hodnocení k dispozici.

▼B

Článek 7

Relativní váha každého souboru ukazatelů rizika a jednotlivých ukazatelů

Při posuzování rizikového profilu každé instituce použije orgán příslušný k řešení krize na každý soubor ukazatelů rizik tyto váhy:

riziková expozice: 50 %;

stabilita a různorodost finančních zdrojů: 20 %;

význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství: 10 %;

dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize: 20 %.

Pro jednotlivé ukazatele rizika, které orgány příslušné k řešení krize hodnotí pro stanovení hodnoty souboru ukazatelů „riziková expozice“, se použijí tyto váhy:

kapitál a způsobilé závazky, které instituce drží nad rámec minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky: 25 %;

pákový poměr: 25 %;

poměr kmenového kapitálu tier 1: 25 %;

celková riziková expozice vydělená celkovými aktivy: 25 %.

Všechny ukazatele rizika v souboru „stabilita a různorodost finančních zdrojů“ mají stejnou váhu.

Pro jednotlivé ukazatele rizika, které orgány příslušné k řešení krize hodnotí pro stanovení hodnoty souboru ukazatelů „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se použijí tyto váhy:

obchodní činnosti a podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize: 45 %;

členství v mezinárodním systému ochrany: 45 %;

rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory: 10 %.

Při použití ukazatele uvedeného v písmeni b) orgán příslušný k řešení krize přihlédne k relativní váze ukazatele uvedeného v písmeni a).

Článek 8

Použití ukazatelů rizika ve zvláštních případech

Jestliže příslušný orgán udělil určité instituci výjimku v souladu s články 8 a 21 nařízení (EU) č. 575/2013, použije orgán příslušný k řešení krize ukazatel uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení na úrovni podskupiny pro účely likvidity. Při výpočtu ukazatele rizika takové instituce se hodnota tohoto ukazatele na úrovni podskupiny pro účely likvidity přidělí každé instituci, která je součástí dané podskupiny pro účely likvidity.

Pokud příslušný orgán v případě konkrétní instituce úplně upustil od uplatňování kapitálových požadavků v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a orgán příslušný k řešení krize rovněž v případě téže instituce úplně upustil od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s čl. 45 odst. 12 směrnice 2014/59/EU, lze ukazatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení vypočítat na konsolidované úrovni. Při výpočtu ukazatele rizika takové instituce se hodnota tohoto ukazatele na konsolidované úrovni přidělí každé instituci, která je součástí dané skupiny.

Pokud příslušný orgán udělil určité instituci výjimku za jiných podmínek vymezených v nařízení (EU) č. 575/2013, lze příslušné ukazatele vypočítat na konsolidované úrovni. Při výpočtu ukazatelů rizika takové instituce se hodnota těchto ukazatelů na konsolidované úrovni přidělí každé instituci, která je součástí dané skupiny.

Článek 9

Použití úpravy základního ročního příspěvku podle rizikového profilu

Orgán příslušný k řešení krize stanoví pro každou instituci dodatečný multiplikátor pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu tím, že zkombinuje ukazatele rizika uvedené v článku 6 podle vzorců a postupů uvedených v příloze I.

Aniž je dotčen článek 10, orgán příslušný k řešení krize stanoví roční příspěvek každé instituce pro každé příspěvkové období vynásobením základního ročního příspěvku dodatečným multiplikátorem pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu v souladu se vzorci a postupy stanovenými v příloze I.

Hodnoty multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu se pohybují v rozmezí 0,8 až 1,5.

Článek 10

Roční příspěvky malých institucí

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu 50 000 000 EUR nebo nižší a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 1 000 EUR.

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 50 000 000 EUR ale nejvýše 100 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 2 000 EUR.

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 100 000 000 EUR ale nejvýše 150 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 7 000 EUR.

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 150 000 000 EUR ale nejvýše 200 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 15 000 EUR.

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 200 000 000 EUR ale nejvýše 250 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 26 000 EUR.

Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 250 000 000 EUR ale nejvýše 300 000 000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1 000 000 000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 50 000 EUR.

Aniž je dotčen odstavec 8, jestliže instituce dostatečným způsobem prokáže, že paušální částka uvedená v odstavcích 1 až 6 je vyšší než příspěvek vypočítaný podle článku 5, použije orgán příslušný k řešení krize nižší částku.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí stanovující, že rizikový profil instituce je nepřiměřený její malé velikosti, a uplatnit na danou instituci články 5, 6, 7, 8 a 9. Takové rozhodnutí je založeno na těchto kritériích:

model podnikání instituce;

informace, které daná instituce vykázala podle článku 14;

soubory ukazatelů rizik a jednotlivé ukazatele uvedené v článku 6;

posouzení rizikového profilu dané instituce příslušným orgánem.

Odstavce 1 až 8 se nepoužijí na ty instituce, jejichž celkové závazky, do nichž není započítán kapitál a pojištěné vklady, mají po vyloučení závazků uvedených v čl. 5 odst. 1 hodnotu 300 000 000 EUR nebo méně.

10.

K vyloučením uvedeným v čl. 5 odst. 1 se nepřihlíží při použití odstavců 1 až 9 na ty instituce, jejichž celkové závazky, do nichž není započítán kapitál a pojištěné vklady, mají před vyloučením závazků uvedených v čl. 5 odst. 1 hodnotu 300 000 000 EUR nebo méně.

Článek 11

Roční příspěvek institucí, na něž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU

Aniž je dotčen článek 10, roční příspěvek institucí, na něž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU se vypočítá v souladu s článkem 9, přičemž se použije 50 % jejich základního ročního příspěvku.

Pokud se pro některou instituci, na niž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, použije v některém členském státě mechanismus financování k řešení krize pro účely uvedené v článku 101 směrnice 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí, v němž stanoví, že se na ty instituce, jejichž rizikový profil je obdobný nebo vyšší než rizikový profil instituce, která použila mechanismus financování krize pro některý z účelů uvedených v článku 101 směrnice 2014/59/EU, použijí články 5, 6, 7, 8 a 9. Při přijímání odůvodněného rozhodnutí vezme orgán příslušný k řešení krize pro účely stanovení obdobnosti rizikového profilu v úvahu všechny tyto prvky:

model podnikání dané instituce;

informace, které tato instituce vykázala podle článku 14;

soubory ukazatelů a jednotlivé ukazatele rizik uvedené v článku 6;

hodnocení příslušného orgánu ohledně rizikového profilu dané instituce.

Článek 12

Instituce, které začaly podléhat dohledu nebo změnily status

▼M1

Jedná-li se o instituci, nad níž se dohled začal provádět nově, pouze po část příspěvkového období, stanoví se částečný příspěvek použitím metodiky stanovené v tomto oddíle na hodnotu jejího ročního příspěvku vypočítanou během následujícího příspěvkového období podle počtu celých měsíců příspěvkového období, po něž byl nad danou institucí vykonáván dohled.

▼B

Změna postavení instituce, včetně malé instituce, během příspěvkového období nemá vliv na roční příspěvek, který má být zaplacen v daném roce.

Článek 13

Postup výběru ročního příspěvku

Nejpozději do 1. května každého roku vyrozumí orgán příslušný k řešení krize každou instituci uvedenou v článku 2 o svém rozhodnutí, v němž stanovil roční příspěvek dané instituce.

Orgán příslušný k řešení krize o svém rozhodnutí vyrozumí jedním z následujících způsobů:

elektronicky nebo jiným srovnatelným komunikačním prostředkem, který umožňuje obdržet potvrzení o doručení;

doporučenou poštou s doručenkou.

V rozhodnutí jsou upřesněny podmínky a způsob platby ročního příspěvku i podíl neodvolatelných platebních příslibů uvedených v článku 103 směrnice 2014/59/EU, které může daná instituce využít. Orgán příslušný k řešení krize přijme pouze kolaterál takového druhu a za takových podmínek, které umožní rychlou realizaci, a to i v případě, že bude rozhodnutí o řešení krize přijato během víkendu. Kolaterál by měl být oceněn konzervativně, aby se přihlédlo k výrazně zhoršeným podmínkám na trhu.

Aniž jsou dotčeny další opravné prostředky, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici, v případě částečného splacení, nesplacení nebo nedodržení požadavků stanovených v rozhodnutí nabíhá dané instituci denní penále z nesplacené částky pohledávky.

Úrok z denního penále narůstá ze splatné částky denně podle úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní operace refinancování, zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, platné prvního kalendářního dne měsíce, v němž končí splatnost, a zvýšené o 8 procentních bodů ode dne splatnosti pohledávky.

V případě instituce, která začala nově podléhat dohledu a podléhala mu pouze po část příspěvkového období, se její částečný roční příspěvek vybere spolu s ročním příspěvkem splatným za následující příspěvkové období.

ODDÍL 3

SPRÁVNÍ ASPEKTY A SANKCE

Článek 14

Vykazovací povinnosti institucí

▼M1

Instituce poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize poslední schválené roční účetní závěrky, které byly k dispozici nejpozději 31. prosince roku, jenž předchází příspěvkovému období, spolu s výrokem statutárního auditora nebo auditorské firmy v souladu s článkem 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 9 ).

▼B

Instituce poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize alespoň informace uvedené v příloze II na úrovni jednotlivého subjektu.

Informace uvedené v příloze II, které jsou zahrnuty do požadavků na oznamování orgánům dohledu stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ( 10 ) nebo případně do jakýchkoli jiných požadavků na oznamování orgánům dohledu platných pro instituci na základě vnitrostátního práva, se poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize v podobě, v níž je instituce vykázala v poslední relevantní zprávě, kterou pro účely dohledu předložila příslušnému orgánu v souvislosti s referenčním rokem roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1.

Informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se poskytnou nejpozději 31. ledna každého roku ohledně roku, který skončil 31. prosince předcházejícího roku nebo ohledně relevantního použitelného účetního období. Jestliže 31. leden není pracovním dnem, poskytnou se informace následující pracovní den.

Jsou-li informace nebo údaje předložené orgánům příslušným k řešení krize předmětem aktualizací nebo oprav, předloží se takové aktualizace nebo opravy orgánům příslušným k řešení krize bez zbytečného prodlení.

Instituce předají informace uvedené v příloze II v takových datových formátech a reprezentacích, které upřesnil orgán příslušný k řešení krize.

Informace poskytnuté v souladu s odstavci 2 a 3 podléhají požadavkům na důvěrnost a profesní tajemství stanoveným v článku 84 směrnice 2014/59/EU.

Článek 15

Povinnost orgánů příslušných k řešení krize zajistit výměnu informací

Pro účely výpočtu jmenovatele stanoveného v souboru ukazatelů rizik uvedeném v čl. 7 odst. 1 písm. c) poskytnou orgány příslušné k řešení krize Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) do 15. února každého roku informace, které získaly od všech institucí usazených na jejich území v souvislosti s mezibankovními závazky a vklady uvedenými v příloze I na agregované úrovni.

Do 1. března každého roku EBA každému orgánu příslušnému k řešení krize sdělí hodnotu jmenovatele pro soubor ukazatelů rizika uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c).

Článek 16

Vykazovací povinnosti systémů pojištění vkladů

Systémy pojištění vkladů poskytnou orgánům příslušným k řešení krize do 31. ledna každého roku výpočet průměrné hodnoty vkladů pojištěných v předchozím roce, vypočítaný na čtvrtletním základě, za všechny jejich členské úvěrové instituce.

Tyto informace poskytnou jak na individuální úrovni, tak na agregované úrovni dotčených úvěrových institucí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly stanovit roční cílovou úroveň mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 4 odst. 2 a určit základní roční příspěvek každé instituce podle článku 5.

Článek 17

Vynucování

Jestliže instituce nepředloží všechny informace uvedené v článku 14 v časovém rámci stanoveném v daném článku, použije orgán příslušný k řešení krize k výpočtu ročního příspěvku dané instituce odhady nebo své vlastní předpoklady.

Nejsou-li informace poskytnuty do 31. ledna každého roku, může orgán příslušný k řešení krize přidělit dané instituci nejvyšší multiplikátor pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu, který je uveden v článku 9.

Jsou-li informace předložené institucemi orgánu příslušnému k řešení krize upraveny nebo opraveny, upraví tento orgán roční příspěvek podle aktualizovaných informací po výpočtu ročního příspěvku dané instituce za následující příspěvkové období.

Jakýkoli rozdíl mezi ročním příspěvkem vypočítaným a zaplaceným na základě informací, které byly upraveny nebo opraveny, a ročním příspěvkem, který by měl být zaplacen po úpravě, se zahrne do částky ročního příspěvku splatného za následující příspěvkové období. Tato úprava se provede snížením nebo zvýšením příspěvků za následující příspěvkové období.

Článek 18

Správní sankce a jiná správní opatření

Orgány příslušné k řešení krize mohou osobám nebo subjektům odpovědným za porušení tohoto nařízení uložit správní sankce a jiná správní opatření uvedená v článku 110 směrnice 2014/59/EU.

ODDÍL 4

UJEDNÁNÍ O SPOLUPRÁCI

Článek 19

Ujednání o spolupráci

Pro zajištění skutečného zaplacení příspěvků jsou příslušné orgány nápomocny orgánům příslušným k řešení krize při provádění jakéhokoli úkolu stanoveného v tomto nařízení, pokud je o to tyto orgány požádají.

Příslušné orgány poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize na jeho žádost kontaktní údaje institucí, jimž je třeba oznámit rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 1, nejpozději do 1. dubna každého roku nebo v následující pracovní den, pokud 1. duben není pracovním dnem. Kontaktními údaji se rozumí název právnické osoby, jméno fyzické osoby, která danou právnickou osobu zastupuje, adresa, e-mailová adresa, telefonní číslo, faxové číslo nebo jakékoli další informace umožňující identifikaci instituce.

Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které těmto orgánům umožní vypočítat roční příspěvky, zejména informace související s dodatečnou úpravou podle rizika a informace o relevantních výjimkách, které příslušné orgány institucím udělily podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 574/2013.

ODDÍL 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Přechodná ustanovení

Pokud informace vyžadované v souvislosti s některým ukazatelem podle přílohy II nejsou pro daný referenční rok zahrnuty do použitelných požadavků na oznamování orgánům dohledu uvedených v článku 14, daný ukazatel rizika se nepoužije, dokud nezačne být daný požadavek na oznamování orgánům dohledu použitelný. Váha ostatních dostupných ukazatelů rizika se přepočítá úměrně jejich váze v souladu s článkem 7, aby součet jejich vah činil 1. ►M1 V roce 2015 v případě, že systémy pojištění vkladů nebudou mít do 1. září k dispozici některé informace uvedené v článku 16 pro účely výpočtu cílové roční úrovně podle čl. 4 odst. 2 nebo základního ročního příspěvku každé instituce podle článku 5, poskytnou orgánům příslušným k řešení krize tyto informace k uvedenému datu příslušné úvěrové instituce poté, co je k tomu systém pojištění vkladů vyzve. ◄ Odchylně od čl. 13 odst. 1 v případě příspěvků splatných v roce 2015 orgán příslušný k řešení krize vyrozumí každou instituci o svém rozhodnutí, jímž stanovil její roční příspěvek, nejpozději do 30. listopadu 2015.

Odchylně od čl. 13 odst. 4 v případě příspěvků splatných v roce 2015 musí být částka stanovená v rozhodnutí uvedeném v čl. 13 odst. 3 zaplacena do 31. prosince 2015.

Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2015, musí být informace uvedené v daném odstavci poskytnuty nejpozději do 1. září 2015.

Odchylně od čl. 16 odst. 1 systémy pojištění vkladů poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize do 1. září 2005 informace o hodnotě vkladů pojištěných k 31. červenci 2015.

►M1 Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, mohou členské státy během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 povolit institucím, jejichž celková aktiva mají hodnotu nejvýše 3 000 000 000 EUR, aby za prvních 300 000 000 EUR celkových závazků bez kapitálu a pojištěných vkladů zaplatily paušální částku 50 000 EUR. ◄ Pokud jde o celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů nad limitem 300 000 000 EUR, zaplatí tyto instituce příspěvek vypočítaný podle článků 4 až 9 tohoto nařízení.

▼M2

Odchylně od čl. 13 odst. 1 vyrozumí orgány příslušné k řešení krize v příspěvkovém období 2023 každou instituci uvedenou v článku 2 o svých rozhodnutích o stanovení ročního příspěvku, který má daná instituce uhradit, do 31. května 2023.

Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2023, se informace podle uvedeného odstavce poskytnou do 28. února 2023.

▼B

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

(POSTUP PRO VÝPOČET ROČNÍHO PŘÍSPĚVKU INSTITUCÍ)

KROK 1

Výpočet hrubých ukazatelů

Orgán příslušný k řešení krize vypočítá tyto ukazatele, přičemž použije následující opatření:

Soubor ukazatelů	Ukazatel	Opatření
Riziková expozice	Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL)	přičemž pro účely tohoto ukazatele: „Kapitálem“ se rozumí součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013. Způsobilé závazky jsou součtem závazků uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU. Celkové závazky jsou vymezeny v čl. 3 bodě 11 tohoto nařízení. Derivátové závazky se zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany. Minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (MREL) se rozumí minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který je vymezen v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU.
Riziková expozice	Pákový poměr	Pákový poměr je vymezen v článku 429 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou X prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014.
Riziková expozice	Poměr kmenového kapitálu tier 1	Poměr kmenového kapitálu tier 1 je vymezen v článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014.
Riziková expozice	Celkový objem rizikové expozice (TRE)/celková aktiva	přičemž: Celkovým objemem rizikové expozice (TRE) se rozumí celkový objem rizikové expozice, jak je vymezen v čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Celková aktiva jsou vymezena v čl. 3 bodě 12 tohoto nařízení.
Stabilita a různorodost financování	Ukazatel čistého stabilního financování	Vykazování ukazatele čistého stabilního financování je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013.
Stabilita a různorodost financování	Ukazatel krytí likvidity	Vykazování ukazatele krytí likvidity je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
Význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství	Podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v EU	přičemž: Mezibankovní úvěry jsou vymezeny jako součet účetní hodnoty úvěrů a jiných pohledávek za úvěrovými institucemi a jinými finančními podniky, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. Mezibankovní vklady jsou vymezeny jako účetní hodnota vkladů úvěrových institucí a jiných finančních podniků, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 8.1 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014. Celkové mezibankovní úvěry a vklady v EU jsou součtem souhrnných mezibankovních úvěrů a vkladů v držbě institucí v každém členském státě vypočtených podle článku 15.

KROK 2

Diskretizace ukazatelů

1. V následujícím zápisu je n indexem institucí, i indexem ukazatelů v rámci souborů ukazatelů a j indexem souborů ukazatelů.

2. U každého hrubého ukazatele xij , který vyplývá z kroku 1, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, vypočítá orgán příslušný k řešení krize počet intervalů kij jako nejbližší celé číslo k:

přičemž:

N je počet institucí, které přispívají k mechanismu financování k řešení krizí, pro něž se počítá daný ukazatel.

;

3. Ke každému ukazateli, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, přidělí orgán příslušný k řešení krizí do každého intervalu stejný počet institucí, počínaje tím, že do prvního intervalu přiřadí instituce s nejnižšími hodnotami hrubého ukazatele. V případě, že počet institucí nelze přesně vydělit počtem intervalů, je do každého z prvních intervalů r, počínaje intervalem obsahujícím instituce s nejnižšími hodnotami hrubého ukazatele, kde r je zbytkem po vydělení počtu institucí N počtem intervalů kij , přidělena jedna dodatečná instituce.

4. Ke každému ukazateli, s výjimkou ukazatele „rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory“, přidělí orgán příslušný k řešení krize všem institucím zahrnutým do daného intervalu hodnotu pořadí intervalu, počítáno zleva doprava, což znamená, že hodnota diskretizovaného ukazatele je definována jako Iij,n = 1,…, kij .

5. Tento krok se vztahuje na ukazatele uvedené v čl. 6 odst. 5 písm. a) a b), pouze pokud je orgán příslušný k řešení krize určí jako spojité proměnné.

KROK 3

Přepočet ukazatelů

Orgán příslušný k řešení krize přepočte každý ukazatel Iij , jenž je výsledkem kroku 2, v rozmezí od 1–1 000 podle následujícího vzorce:

přičemž argumenty funkcí pro výpočet minima a maxima jsou hodnoty všech institucí, které přispívají do mechanismu financování k řešení krizí, pro které se tento ukazatel počítá.

KROK 4

Uvedení přiřazeného znaménka

1. Orgán příslušný k řešení krize použije k ukazatelům tato znaménka:

Soubor ukazatelů	Ukazatel	Znaménko
Riziková expozice	Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL)	–
Riziková expozice	Pákový poměr	–
Riziková expozice	Poměr kmenového kapitálu tier 1	–
Riziková expozice	Celkový objem rizikové expozice (TRE)/celková aktiva	+
Stabilita a různorodost financování	Ukazatel čistého stabilního financování	–
Stabilita a různorodost financování	Ukazatel krytí likvidity	–
Význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství	Podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v EU	+
Dodatečné ukazatele rizik, které určí orgán příslušný k řešení krize	Členství v institucionálním systému ochrany (IPS)	–
Dodatečné ukazatele rizik, které určí orgán příslušný k řešení krize	Rozsah předchozí mimořádné veřejné finanční podpory	+

U ukazatelů s kladným znaménkem odpovídají vyšší hodnoty vyšší rizikovosti instituce. U ukazatelů se záporným znaménkem odpovídají vyšší hodnoty nižší rizikovosti instituce.

Orgán příslušný k řešení krize určí ukazatele, jimiž jsou obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize, a uvede k nim příslušné znaménko.

2. Orgán příslušný k řešení krize provede ke každému přepočtenému ukazateli RIij,n z kroku 3 tuto transformaci, aby uvedl jeho znaménko:

TRIij,n =

RIij,n

if sign = „–“

1 001 – RIij,n

if sign = „+“

KROK 5

Výpočet souhrnného ukazatele

1. Orgán příslušný k řešení krize agreguje ukazatele i v rámci každého souboru ukazatelů j prostřednictvím váženého aritmetického průměru pomocí následujícího vzorce:

přičemž:

wij je váha ukazatele i v souboru ukazatelů j, jak je vymezen v článku 7;

Nj je počet ukazatelů v rámci souboru ukazatelů j.

2. Pro výpočet souhrnného ukazatele agreguje orgán příslušný k řešení krize soubory ukazatelů j prostřednictvím váženého geometrického průměru pomocí následujícího vzorce:

přičemž:

Wj je váha souboru ukazatelů j, jak je vymezena v článku 7;

J je počet souborů ukazatelů.

3. Aby mohl být konečný souhrnný ukazatel vymezen v tom smyslu, že u institucí s vyššími rizikovými profily uvádí vyšší hodnoty, provede orgán příslušný k řešení krize tuto transformaci:

KROK 6

Výpočet ročních příspěvků

1. Orgán příslušný k řešení krize přepočte konečný souhrnný ukazatel FCIn , jenž je výsledkem kroku 5, v rozmezí uvedeném v článku 9 podle následujícího vzorce:

přičemž argumenty funkcí pro výpočet minima a maxima jsou hodnoty všech institucí, které přispívají do mechanismu financování k řešení krizí, pro které se konečný souhrnný ukazatel počítá.

2. Orgán příslušný k řešení krize vypočte roční příspěvky každé instituce n, s výjimkou institucí, které jsou předmětem článku 10, a s výjimkou části v podobě jednorázové částky z příspěvků institucí, u nichž členské státy uplatňují čl. 20 odst. 5, takto:

přičemž:

p, q jsou indexy institucí;

Target je roční cílovou úrovní stanovenou orgánem příslušným k řešení krizí v souladu s čl. 4 odst. 2 mínus součet příspěvků vypočtených v souladu s článkem 10 mínus součet veškerých jednorázových částek, které mohou být zaplaceny podle čl. 20 odst. 5;

Bn je výše závazků (s výjimkou kapitálu) po odečtení pojištěných vkladů instituce n upravená podle článku 5 a aniž je dotčeno použití čl. 20 odst. 5.

PŘÍLOHA II

ÚDAJE PŘEDKLÁDANÉ ORGÁNŮM PŘÍSLUŠNÝM K ŘEŠENÍ KRIZE

—

celková aktiva definovaná v čl. 3 bodě 12

—

celkové závazky definované v čl. 3 bodě 11

—

závazky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a f)

—

závazky plynoucí z derivátů

—

závazky plynoucí z derivátů oceněných v souladu s čl. 5 odst. 3

—

pojištěné vklady

—

celková riziková expozice

—

kapitál

—

poměr kmenového kapitálu tier 1

—

způsobilé závazky

—

pákový poměr

—

ukazatel krytí likvidity

—

ukazatel čistého stabilního financování

—

mezibankovní úvěry

—

mezibankovní vklady

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

( 3 ) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

( 5 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 10 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

Zavřít

(EU) 2015/63Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání