(EU) 2015/2366Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35-127 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 25. listopadu 2015 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 12. ledna 2016 | Nabývá účinnosti: | 12. ledna 2016 |
| Platnost předpisu: | Ano (od 19. června 2026 zrušen předpisem (EU) 2023/2673) | Pozbývá platnosti: | 19. června 2026 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
►C1 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337 23.12.2015, s. 35) |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366
ze dne 25. listopadu 2015
o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
1. Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členské státy rozlišují tyto kategorie poskytovatelů platebních služeb:
a) úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 ), včetně jejich poboček ve smyslu bodu 17 uvedeného článku, pokud se tyto pobočky nacházejí v Unii, bez ohledu na to, zda se jedná o pobočky úvěrových institucí se sídlem v Unii, nebo o pobočky úvěrových institucí se sídlem mimo Unii podle článku 47 směrnice 2013/36/EU a vnitrostátních právních předpisů;
b) instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES, včetně jejich poboček podle článku 8 uvedené směrnice a vnitrostátních právních předpisů, pokud se takové pobočky se nacházejí v Unii a jejich sídlo se nachází mimo Unii, a v případě, že platební služby poskytované těmito pobočkami jsou spojeny s vydáváním elektronických peněz;
c) poštovní žirové instituce, jež jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy oprávněny poskytovat platební služby;
d) platební instituce;
e) ECB a národní centrální banky, pokud nejednají jako měnový orgán nebo jako jiné veřejné orgány;
f) členské státy a jejich regionální a místní orgány, pokud nejednají jako veřejné orgány.
2. Tato směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se:
a) transparentnosti podmínek a požadavků na informace o platebních službách;
b) příslušných práv a povinností uživatelů platebních služeb a poskytovatelů platebních služeb v souvislosti s poskytováním platebních služeb jakožto pravidelnou činností při výkonu povolání nebo podnikatelské činnosti.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na platební služby poskytované v Unii.
2. Hlavy III a IV se vztahují na platební transakce v měně některého z členských států, kdy se jak poskytovatel platebních služeb plátce, tak i poskytovatel platebních služeb příjemce, nebo jediný poskytovatel platebních služeb v dané platební transakci nacházejí v Unii.
3. Hlava III, s výjimkou čl. 45 odst. 1 písm. b), čl. 52 bodu 2 písm. e) a čl. 56 písm. a), a hlava IV, s výjimkou článků 81 až 86, se vztahují na platební transakce v měně, která není měnou některého členského státu, kdy se jak poskytovatel platebních služeb plátce, tak i poskytovatel platebních služeb příjemce, nebo jediný poskytovatel platebních služeb v dané platební transakci nacházejí v Unii, ve vztahu k těm částem dané platební transakce, které jsou prováděny v Unii.
4. Hlava III, s výjimkou čl. 45 odst. 1 písm. b), čl. 52 bodu 2 písm. e), čl. 52 bodu 5 písm. g) a čl. 56 písm. a), a hlava IV IV, s výjimkou čl. 62 odst. 2 a 4, článků 76, 77 a 81, čl. 83 odst. 1 a článků 89 a 92, se vztahují na platební transakce ve všech měnách, kdy se na území Unie nachází pouze jeden z poskytovatelů platebních služeb, ve vztahu k těm částem dané platební transakce, které jsou prováděny v Unii.
5. Členské státy mohou upustit od uplatňování všech ustanovení nebo části ustanovení této směrnice na instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU.
Článek 3
Vynětí z oblasti působnosti
Tato směrnice se nevztahuje na:
a) platební transakce uskutečněné výhradně v hotovosti přímo od plátce k příjemci, bez jakéhokoli zásahu zprostředkovatele;
b) platební transakce od plátce k příjemci uskutečněné prostřednictvím obchodního zástupce oprávněného na základě dohody ke sjednávání nebo uzavírání obchodů spočívajících v prodeji nebo nákupu zboží nebo služeb jménem buď pouze plátce, či pouze příjemce;
c) profesionální fyzickou přepravu bankovek a mincí, včetně jejich shromažďování, zpracování a doručování;
d) platební transakce spočívající v neprofesionálním shromažďování a doručování hotovosti v rámci neziskové nebo charitativní činnosti;
e) služby, kdy příjemce poskytuje hotovost plátci jako součást platební transakce na výslovnou žádost uživatele platebních služeb těsně před provedením platební transakce prostřednictvím platby za koupi zboží nebo služeb;
f) směnu hotovosti za hotovost v jiné měně, při níž prostředky nejsou uloženy na platebním účtu;
g) platební transakce založené na některém z následujících dokladů vystavených na poskytovatele platebních služeb s cílem dát peněžní prostředky k dispozici příjemci:
i) papírové šeky podle úmluvy ze dne 19. března 1931 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon šekový,
ii) papírové šeky podobné šekům uvedeným v bodu i) upravené právními předpisy členských států, jež nejsou stranami úmluvy ze dne 19. března 1931 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon šekový,
iii) papírové směnky v souladu s úmluvou ze dne 7. června 1930 podepsanou v Ženevě, která stanoví jednotný zákon směnečný,
iv) papírové směnky podobné směnkám uvedeným v bodu iii) upravené právními předpisy členských států, jež nejsou stranami úmluvy ze dne 7. června 1930 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon směnečný,
v) papírové poukázky,
vi) papírové cestovní šeky,
vii) papírové poštovní peněžní poukázky podle definice Světové poštovní unie;
h) platební transakce prováděné v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi zúčtovateli, centrálními protistranami, clearingovými institucemi nebo centrálními bankami a jinými účastníky systému a poskytovateli platebních služeb, aniž je dotčen článek 35;
i) platební transakce související se správou cenných papírů, včetně dividend, výnosů nebo jiných příjmů, nebo s odkoupením nebo prodejem, prováděné osobami uvedenými v písmenu h) nebo investičními podniky, úvěrovými institucemi, subjekty kolektivního investování nebo společnostmi pro správu aktiv poskytujícími investiční služby a jakýmikoli jinými subjekty, které mají povolení provádět úschovu a správu finančních nástrojů;
j) služby poskytované poskytovateli technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by v kterémkoli okamžiku převáděné peněžní prostředky přecházely do jejich držby, včetně zpracování a uchovávání údajů, svěřenských služeb a služeb na ochranu soukromí, ověřování údajů a totožnosti, poskytování informačních technologií a komunikačních sítí a poskytování a údržby terminálů a zařízení využívaných v oblasti platebních služeb, s výjimkou služeb iniciování platby a služeb informování o účtu;
k) služby založené na specifických platebních prostředcích, které lze použít pouze omezeným způsobem a které splňují některou z těchto podmínek:
i) prostředky umožňující držiteli pořizovat zboží nebo služby pouze v prostorách jejich vydavatele nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní smlouvy s profesionálním vydavatelem,
ii) prostředky, které lze používat pouze k pořízení určitého velmi omezeného sortimentu zboží a služeb,
iii) prostředky poskytnuté na žádost podniku nebo subjektu veřejného sektoru, jež jsou platné pouze v jednom členském státě a jsou regulované vnitrostátním nebo regionálním veřejným orgánem pro zvláštní sociální nebo daňové účely za účelem pořízení konkrétního zboží nebo služeb od dodavatelů, kteří mají obchodní smlouvu s vydavatelem;
l) platební transakce ze strany poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací poskytované vedle služeb elektronických komunikací pro účastníky sítě nebo služby:
i) za účelem nákupu digitálního obsahu a hlasových služeb, a to bez ohledu na zařízení, které se k nákupu nebo spotřebě digitálního obsahu použije, vyúčtované na souvisejícím účtu; nebo
ii) prováděné z elektronického zařízení nebo jeho prostřednictvím a vyúčtované na souvisejícím účtu v rámci charitativní činnosti nebo za účelem nákupu lístků či vstupenek;
za předpokladu, že hodnota každé jednotlivé platební transakce uvedené v bodech i) a ii) nepřesahuje 50 EUR a:
— souhrnná hodnota platebních transakcí u každého jednotlivého účastníka nepřesahuje 300 EUR měsíčně; nebo
— v případě, že si účastník předplatí u poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací účet, souhrnná hodnota platebních transakcí nepřesahuje 300 EUR měsíčně;
m) platební transakce prováděné mezi poskytovateli platebních služeb, jakož i mezi jejich zástupci nebo pobočkami, na jejich vlastní účet;
n) platební transakce a související služby mezi mateřským podnikem a jeho dceřiným podnikem, nebo mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku, bez jakéhokoli zásahu prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, který není podnikem patřícím do téže skupiny;
o) služby pro výběr hotovosti pomocí bankomatů ze strany poskytovatelů jednajících jménem jednoho nebo více vydavatelů karet, kteří nejsou jednou ze stran rámcové smlouvy s klientem vybírajícím peníze z platebního účtu, za podmínky, že tito poskytovatelé neprovádějí jiné platební služby uvedené v příloze I. Avšak informace o veškerých poplatcích za výběr stanovené v článcích 45, 48, 49 a 59 musí být klientovi poskytnuty před provedením výběru i na stvrzence na závěr transakce po uskutečnění výběru hotovosti.
Článek 4
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „domovským členským státem“:
a) členský stát, na jehož území se nachází sídlo poskytovatele platebních služeb, nebo
b) členský stát, na jehož území se nachází ústředí poskytovatele platebních služeb, pokud poskytovatel platebních služeb nemá podle vnitrostátního práva sídlo;
2) „hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má poskytovatel platebních služeb zástupce nebo pobočku nebo v němž poskytuje platební služby;
3) „platební službou“ jedna nebo více podnikatelských činností uvedených v příloze I;
4) „platební institucí“ právnická osoba, jíž bylo v souladu s článkem 11 uděleno povolení poskytovat a provádět platební služby v celé Unii;
5) „platební transakcí“ úkon uložení, převodu nebo výběru peněžních prostředků, ať už z podnětu plátce nebo jeho jménem, nebo z podnětu příjemce, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;
6) „platební transakcí na dálku“ platební transakce iniciovaná po internetu nebo prostřednictvím zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci;
7) „platebním systémem“ systém sloužící k převodu peněžních prostředků, s formálními a standardizovanými postupy a společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí;
8) „plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která zadá platební příkaz;
9) „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;
10) „uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce, příjemce nebo obojí;
11) „poskytovatelem platebních služeb“ subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 nebo fyzická či právnická osoba požívající výjimky podle článků 32 nebo 33;
12) „platebním účtem“ účet vedený na jméno jednoho nebo více uživatelů platebních služeb, který je využíván k provádění platebních transakcí;
13) „platebním příkazem“ jakýkoli pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem jejich poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;
14) „platebním prostředkem“ jakékoli personalizované zařízení nebo soubor postupů sjednaný mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb, které jsou používány k iniciování platebního příkazu;
15) „službou iniciování platby“ služba k iniciování platebního příkazu na žádost uživatele platebních služeb ve vztahu k platebnímu účtu vedenému u jiného poskytovatele platebních služeb;
16) „službou informování o účtu“ služba on-line, jejímž cílem je poskytnout konsolidované informace o jednom nebo více platebních účtech uživatele platebních služeb vedených buď u jiného poskytovatele platebních služeb, nebo u více než jednoho poskytovatele platebních služeb;
17) „poskytovatelem platebních služeb, který vede účet,“ poskytovatel platebních služeb, který pro plátce poskytuje a vede platební účty;
18) „poskytovatelem služeb iniciování platby“ poskytovatel platebních služeb vykonávající podnikatelskou činnost uvedenou v bodě 7 přílohy I;
19) „poskytovatelem služeb informování o účtu“ poskytovatel platebních služeb vykonávající podnikatelskou činnost uvedenou v bodě 8 přílohy I;
20) „spotřebitelem“ fyzická osoba, která na základě smluv o platebních službách, na něž se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;
21) „rámcovou smlouvou“ smlouva o platebních službách, kterou se řídí budoucí provádění jednotlivých a navazujících platebních transakcí a která může obsahovat povinnosti a podmínky pro zřízení platebního účtu;
22) „poukazováním peněz“ platební služba, při které dochází k přijetí peněžních prostředků od plátce, bez vytvoření jakéhokoliv platebního účtu na jméno plátce nebo příjemce, výhradně za účelem převodu příslušné částky příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb jednajícímu jménem příjemce nebo při níž dochází k přijetí těchto peněžních prostředků jménem příjemce a jejich zpřístupnění příjemci;
23) „inkasem“ platební služba pro odepsání částky transakce z účtu plátce, při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb;
24) „úhradou“ platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynů plátce poskytovatelem platebních služeb, u něhož má plátce veden platební účet;
25) „peněžními prostředky“ bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES;
26) „dnem valuty“ referenční čas, který poskytovatel platebních služeb používá při výpočtu úroků z peněžních prostředků odepsaných z platebního účtu nebo připsaných na platební účet;
27) „referenčním směnným kurzem“ směnný kurz, jenž se použije jako základ pro výpočet jakékoli směny měny a jenž je zpřístupněn poskytovatelem platebních služeb nebo pochází z veřejně přístupného zdroje;
28) „referenční úrokovou sazbou“ úroková sazba, jež se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, který má být uplatněn, a jež pochází z veřejně přístupného zdroje, který mohou strany smlouvy o platební službě ověřit;
29) „ověřením“ postup, který poskytovateli platebních služeb umožňuje ověřit totožnost uživatele platebních služeb nebo platnost použití konkrétního platebního prostředku, včetně využití osobních bezpečnostních údajů uživatele;
30) „silným ověřením klienta“ ověření založené na použití dvou nebo více navzájem nezávislých prvků z kategorie znalost (to, co ví pouze uživatel), držení (to, co drží pouze uživatel) a inherence (to, čím uživatel je), kdy nesplněním jednoho z nich není ovlivněna spolehlivost ostatních; postup je navržen tak, aby byla chráněna důvěrnost ověřovacích údajů;
31) „osobními bezpečnostními údaji“ osobní prvky, které poskytovatel platebních služeb poskytl uživateli platebních služeb pro účely ověření;
32) „citlivými údaji o platbách“ údaje, včetně osobních bezpečnostních údajů, které by mohly být použity k podvodu. Pro činnosti poskytovatelů služeb iniciování platby a poskytovatelů služeb informování o účtu nepředstavují jméno majitele účtu a číslo účtu citlivé údaje o platbách;
33) „jedinečným identifikátorem“ kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterou uživateli platebních služeb určí poskytovatel platebních služeb a kterou uživatel platebních služeb musí uvést za účelem jednoznačné identifikace jiného uživatele platebních služeb anebo jeho platebního účtu pro platební transakci;
34) „prostředky dálkové komunikace“ způsob, který může vést k uzavření smlouvy o platebních službách mezi poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb, aniž by byli současně fyzicky přítomni;
35) „trvalým nosičem“ nástroj, který uživateli platebních služeb umožňuje uchovávat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí využití po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje kopírování uchovávaných informací beze změny;
36) „mikropodnikem“ podnik, který v okamžiku uzavření smlouvy o platebních službách odpovídá definici podle článku 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 přílohy doporučení 2003/361/ES;
37) „pracovním dnem“ den, kdy má příslušný poskytovatel platebních služeb plátce nebo poskytovatel platebních služeb příjemce zapojený do provedení platební transakce otevřeno pro obchody potřebné pro provedení platební transakce;
38) „zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která jménem platební instituce poskytuje platební služby;
39) „pobočkou“ provozovna jiná než ústředí, která je součástí platební instituce, nemá právní subjektivitu a přímo provádí některé nebo všechny operace tvořící podstatu činností platební instituce; má-li platební instituce ústředí v jednom členském státě a více provozoven v jiném členském státě, považují se všechny tyto provozovny za jedinou pobočku;
40) „skupinou“ skupina podniků, které jsou vzájemně propojeny vztahem uvedeným v čl. 22 odst. 1, 2 nebo 7 směrnice 2013/34/EU, nebo podniků ve smyslu článků 4, 5, 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ( 2 ), které jsou vzájemně propojeny vztahem uvedeným v čl. 10 odst. 1, čl. 113 odst. 6 nebo 7 nařízení (EU) č. 575/2013;
41) „sítí elektronických komunikací“ síť ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ( 3 );
42) „službou elektronických komunikací“ služba ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 2002/21/ES;
43) „digitálním obsahem“ zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí žádným způsobem není použití nebo spotřeba fyzického zboží či služeb;
44) „akceptací platebních transakcí“ platební služba poskytovaná poskytovatelem platebních služeb, který s příjemcem uzavřel smlouvu ohledně přijetí a zpracování platebních transakcí, jež vede k převodu peněžních prostředků příjemci;
45) „vydáváním platebních prostředků“ platební služba, při níž se poskytovatel platebních služeb smluvně zavazuje poskytovat plátci platební prostředek za účelem iniciování a zpracování jeho platebních transakcí;
46) „kapitálem“ kapitál vymezený v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle článku 50 uvedeného nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1;
47) „platební značkou“ jakýkoli fyzický nebo digitální název, pojem, označení, symbol nebo jejich kombinace, jejichž pomocí lze označit, v rámci jakého schématu platebních karet jsou karetní platební transakce uskutečňovány;
48) „umisťováním několika značek“ („co-badging“) umístění dvou či více platebních značek nebo platebních aplikací téže platební značky na tentýž platební prostředek.
HLAVA II
POSKYTOVATELÉ PLATEBNÍCH SLUŽEB
KAPITOLA 1
Platební instituce
Článek 5
Žádosti o povolení
1. Pro získání povolení působit jako platební instituce je třeba předložit příslušným orgánům domovského členského státu žádost společně s těmito podklady:
a) plán činností uvádějící zejména druh plánovaných platebních služeb;
b) obchodní plán včetně kalkulace předpokládaného rozpočtu na první tři účetní období, který prokazuje, že žadatel je schopen používat vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy nutné pro řádnou činnost;
c) doklad o tom, že platební instituce má počáteční kapitál stanovený v článku 7;
d) u platebních institucí uvedených v čl. 10 odst. 1 popis opatření přijatých za účelem ochrany peněžních prostředků uživatelů platebních služeb v souladu s článkem 10;
e) popis mechanismů pro správu a řízení a vnitřních kontrolních mechanismů žadatele, včetně správních postupů, postupů řízení rizik a účetních postupů, který ukazuje, že tyto mechanismy pro správu a řízení, kontrolní mechanismy a postupy jsou přiměřené, vhodné, řádné a adekvátní;
f) popis postupu pro sledování a řešení bezpečnostních incidentů a stížností klientů souvisejících s bezpečností a přijímání opatření v návaznosti na takové incidenty a stížnosti, včetně mechanismu pro oznamování incidentů zohledňujícího oznamovací povinnost platebních institucí podle článku 96;
g) popis postupu pro podávání, sledování a zaznamenávání citlivých údajů o platbách a omezování přístupu k nim;
h) popis opatření k zajištění kontinuity činnosti včetně jasné identifikace nejdůležitějších operací, efektivních pohotovostních plánů a postupu pro pravidelné přezkušování a přehodnocování přiměřenosti a účinnosti těchto plánů;
i) popis zásad a definic používaných pro sběr statistických dat ohledně výkonnosti, transakcí a podvodů;
j) bezpečnostní předpis, včetně podrobného posouzení rizik ve vztahu k poskytovaným platebním službám a popisu bezpečnostních kontrol a opatření určených k minimalizaci rizik zavedených v zájmu odpovídající ochrany uživatelů platebních služeb před zjištěnými riziky včetně podvodného a nezákonného použití citlivých a osobních údajů;
k) v případě platebních institucí, na které se vztahují povinnosti související s praním peněz a financováním terorismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849/ES ( 4 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( 5 ), popis vnitřních kontrolních mechanismů, které žadatel zavedl ke splnění těchto povinností;
l) popis organizačního uspořádání žadatele včetně případného popisu zamýšleného využívání zástupců a poboček a kontrol na dálku a kontrol na místě, které se žadatel zavazuje u těchto zástupců a poboček provádět alespoň jednou ročně, a dále popis opatření pro zajišťování činnosti externími subjekty (dále jen „outsourcing“), a dále popis účasti žadatele ve vnitrostátních nebo mezinárodních platebních systémech;
m) totožnost osob, které drží, přímo nebo nepřímo, kvalifikovanou účast v subjektu žadatele podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 575/2013, velikost jejich účastí a důkaz o tom, že jsou osobami vhodnými z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné řízení platební instituce;
n) totožnost vedoucích pracovníků a osob odpovědných za řízení platební instituce a případně osob odpovědných za řízení činností v oblasti platebních služeb platební instituce, jakož i důkazy, že tyto osoby se těší dobré pověsti a mají vhodné znalosti a zkušenosti pro provádění platebních služeb, jak je stanoví domovský členský stát platební instituce;
o) případně totožnost statutárních auditorů a auditorských společností vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ( 6 );
p) právní status žadatele a stanovy;
q) adresa ústředí žadatele.
Pro účely prvního pododstavce písm. d), e), f) a l) poskytne žadatel popis svých pravidel auditu a organizačních opatření, která zavedl s cílem učinit veškeré přiměřené kroky na ochranu zájmů uživatelů a pro zajištění nepřetržitého a spolehlivého provádění platebních služeb.
V popisu bezpečnostních kontrol a opatření za účelem zmírnění rizik uvedeném v prvním pododstavci písm. j) musí být uvedeno, jakým způsobem tyto kontroly a opatření zajišťují vysokou úroveň technického zabezpečení a ochrany údajů, včetně toho, jaký software a systémy informačních technologií žadatel nebo externí subjekty, které žadatel využívá pro své operace nebo jejich část, používají. Tato opatření zahrnují rovněž bezpečnostní opatření uvedená v čl. 95 odst. 1. Tato opatření musí zohledňovat obecné pokyny k bezpečnostním opatřením orgánu EBA podle čl. 95 odst. 3, jakmile budou vydány.
2. Členské státy vyžadují, aby podniky, které požádají o povolení pro účely poskytování platebních služeb podle bodu 7 přílohy I, měly coby jednu z podmínek jejich povolení sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku odpovědnosti, aby mohly splnit své ►C1 závazky uvedené v článcích 73, 90 a 92. ◄
3. Členské státy vyžadují, aby podniky, které požádají o registraci pro účely poskytování platebních služeb podle bodu 8 přílohy I, měly coby jednu z podmínek jejich registrace sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku týkající se odpovědnosti vůči poskytovateli platebních služeb, který vede účet, nebo uživateli platebních služeb za neoprávněný nebo podvodný přístup k informacím o platebním účtu či za jejich neoprávněné nebo podvodné použití.
4. Do 13. ledna 2017 vypracuje orgán EBA po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, a to i se stranami na trhu platebních služeb, a s přihlédnutím ke všem relevantním zájmům obecné pokyny určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se kritérií, podle nichž se stanoví minimální peněžní částka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo jiné srovnatelné záruky podle odstavců 2 a 3.
Při vypracovávání obecných pokynů uvedených v prvním pododstavci EBA vezme v úvahu:
a) rizikový profil podniku;
b) zda podnik poskytuje i jiné platební služby uvedené v příloze I nebo se zabývá jinými obchodními činnostmi;
c) objem činnosti:
i) u podniků, které požádají o povolení poskytovat platební služby podle bodu 7 přílohy I, hodnotu iniciovaných transakcí,
ii) u podniků, které požádají o registraci k poskytování platebních služeb podle bodu 8 přílohy I, počet klientů využívajících služeb informování o účtu;
d) konkrétní parametry srovnatelných záruk a kritéria pro jejich uplatnění.
EBA provádí pravidelný přezkum těchto obecných pokynů.
5. Do 13. července 2017 vypracuje EBA po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, a to i se stranami na trhu platebních služeb, a s přihlédnutím ke všem relevantním zájmům obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se informací, které mají být příslušným orgánům poskytnuty v žádosti o povolení platební instituce, včetně požadavků stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c), e), g), h), i) a j) tohoto článku.
Orgán EBA tyto obecné pokyny pravidelně a alespoň jednou za tři roky přezkoumává.
6. S ohledem na případné zkušenosti získané při uplatňování těchto obecných pokynů uvedených v odstavci 5 může EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem ke stanovení informací, které mají být příslušným orgánům poskytnuty v žádosti o povolení platební instituce, včetně požadavků stanovených v odst. 1 písm. a), b), c), e) a písm. g) až j).
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
7. Informace uvedené v odstavci 4 se příslušným orgánům oznamují v souladu s odstavcem 1.
Článek 6
Kontrola majetkových účastí
1. Každá fyzická nebo právnická osoba, která se rozhodla přímo nebo nepřímo nabýt nebo dále zvýšit kvalifikovanou účast ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení (EU) č. 575/2013 v platební instituci, čímž by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil hranici 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo by se tím platební instituce stala jejím dceřiným podnikem, informuje příslušné orgány platební instituce předem písemně o svém záměru. Totéž platí pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, která se rozhodla přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast nebo snížit svoji kvalifikovanou účast, čímž by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech klesl pod hranici 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo by tím platební instituce přestala být jejím dceřiným podnikem.
2. Navržený nabyvatel kvalifikované účasti poskytne příslušnému orgánu informace o výši zamýšlené účasti a příslušné informace uvedené v čl. 23 odst. 4 směrnice 2013/36/EU.
3. Členské státy vyžadují, aby v případě, kdy je pravděpodobné, že vliv navrženého nabyvatele uvedeného v odstavci 2 bude mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení platební instituce, příslušné orgány vyjádřily nesouhlas nebo učinily jiná vhodná opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou zahrnovat soudní příkazy, sankce proti vedoucím pracovníkům nebo osobám odpovědný za řízení platební instituce nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotčenými společníky nebo členy platební instituce.
Podobná opatření se uplatní na fyzické nebo právnické osoby, které nesplní povinnost předem poskytnout informace stanovené v tomto článku.
4. Pokud je podíl nabyt přes nesouhlas příslušných orgánů, přijmou členské státy bez ohledu na jakékoli další přijaté sankce opatření, kterými se buď pozastaví výkon příslušných hlasovacích práv, nebo zajistí neplatnost hlasování nebo se hlasování zruší.
Článek 7
Počáteční kapitál
Členské státy vyžadují, aby platební instituce měly v okamžiku udělení povolení počáteční kapitál složený z jedné nebo více položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 575/2013 v této výši:
a) poskytuje-li platební instituce pouze platební službu uvedenou v bodě 6 přílohy I, její kapitál musí být vždy nejméně 20 000 EUR;
b) poskytuje-li platební instituce platební službu uvedenou v bodě 7 přílohy I, její kapitál musí být vždy nejméně 50 000 EUR;
c) poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb uvedených v bodech 1 až 5 přílohy I, její kapitál musí být vždy nejméně 125 000 EUR.
Článek 8
Kapitál
1. Kapitál platební instituce nesmí klesnout pod částku počátečního kapitálu podle článku 7 nebo pod částku kapitálu vypočteného podle článku 9 podle toho, která z nich je vyšší.
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se předešlo vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu, pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost pro správu aktiv nebo pojišťovna. Tento odstavec se použije také v případě, že je platební instituce hybridní povahy a vykonává činnosti jiné, než je poskytování platebních služeb.
3. Jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou se členské státy nebo jejich příslušné orgány rozhodnout neuplatňovat článek 9 této směrnice na platební instituce, které jsou součástí konsolidovaného dohledu nad mateřskou úvěrovou institucí podle směrnice 2013/36/EU.
Článek 9
Výpočet výše kapitálu
1. Bez ohledu na požadavky na počáteční kapitál uvedené v článku 7 členské státy vyžadují, aby platební instituce s výjimkou těch, které nabízejí pouze služby uvedené v bodech 7 nebo 8 přílohy I, měly vždy kapitál, jehož výše se vypočítá v souladu s jednou z níže uvedených tří metod, kterou určí příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy:
Metoda A
Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně 10 % fixních režijních nákladů této platební instituce za předcházející rok. Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě, že v obchodech platební instituce došlo od předchozího roku k podstatné změně. V případě platební instituce, která ke dni výpočtu podniká méně než jeden rok, musí kapitál dosahovat výše odpovídající nejméně 10 % odpovídajících fixních režijních nákladů předpokládaných v obchodním plánu tohoto podniku, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu.
Metoda B
Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně součtu níže uvedených prvků vynásobenému faktorem navýšení k podle odstavce 2, kde objem plateb (OP) představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v předcházejícím roce:
a) 4,0 % z části OP do výše 5 milionů EUR
plus
b) 2,5 % z části OP převyšující 5 milionů EUR a nepřesahující 10 milionů EUR
plus
c) 1 % z části OP převyšující 10 milionů EUR a nepřesahující 100 milionů EUR
plus
d) 0,5 % z části OP převyšující 100 milionů EUR a nepřesahující 250 milionů EUR
plus
e) 0,25 % z části OP převyšující 250 milionů EUR.
Metoda C
Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně příslušnému ukazateli vymezenému v písmenu a), vynásobenému koeficientem násobení podle písmene b) a znovu vynásobenému faktorem navýšení (k) podle odstavce 2.
a) Příslušný ukazatel je součtem těchto položek:
i) úrokové výnosy,
ii) úrokové náklady,
iii) výnosy z poplatků a provizí a
iv) ostatní provozní výnosy.
Každá položka je do součtu zahrnuta s příslušným kladným nebo záporným znaménkem. Mimořádné a nepravidelné výnosy nesmějí být ve výpočtu příslušného ukazatele použity. Výdaje na outsourcing služeb poskytovaných třetími stranami mohou příslušný ukazatel snížit, pokud dané výdaje vznikly u podniku, který podléhá dohledu podle této směrnice. Příslušný ukazatel se vypočítá ke konci předchozího účetního období na základě dvanáctiměsíčního sledování. Příslušný ukazatel se vypočte za předchozí účetní období. Nicméně kapitál vypočtený podle metody C nesmí klesnout pod 80 % průměrné hodnoty příslušného ukazatele za předchozí tři účetní období. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, lze použít obchodní odhady.
b) Koeficient násobení činí:
i) 10 % z části příslušného ukazatele do výše 2,5 milionů EUR,
ii) 8 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 2,5 milionů EUR do 5 milionů EUR,
iii) 6 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 5 milionů EUR do 25 milionů EUR,
iv) 3 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 25 milionů EUR do 50 milionů EUR,
v) 1,5 % z části příslušného ukazatele nad 50 milionů EUR.
2. Faktor navýšení k, který se používá v metodách B a C, činí:
a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu uvedenou v bodě 6 přílohy I;
b) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb uvedených v jakémkoliv z bodů 1 až 5 přílohy I.
3. Příslušné orgány mohou na základě vyhodnocení procesů řízení rizik, databáze ztrát z rizik a vnitřních kontrolních mechanismů platební instituce vyžadovat, aby platební instituce měla kapitál, který je až o 20 % vyšší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění metody zvolené podle odstavce 1, nebo platební instituci povolit, aby měla kapitál, který je až o 20 % nižší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění metody zvolené podle odstavce 1.
Článek 10
Požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků
1. Členské státy nebo příslušné orgány vyžadují, aby platební instituce, která poskytuje platební služby uvedené v bodech 1 až 6 přílohy I, chránila peněžní prostředky, které obdržela od uživatelů platebních služeb nebo prostřednictvím jiného poskytovatele platebních služeb za účelem provedení platebních transakcí, některým z těchto způsobů:
a) tyto peněžní prostředky nesmějí být nikdy směšovány s peněžními prostředky jakékoli fyzické nebo právnické osoby jiné, než jsou uživatelé platebních služeb, jejichž jménem jsou peněžní prostředky drženy, a pokud tyto peněžní prostředky platební instituce stále drží a na konci pracovního dne následujícího po dni, kdy byly tyto prostředky přijaty, dosud nebyly doručeny příjemci nebo převedeny jinému poskytovateli platebních služeb, uloží se tyto peněžní prostředky na samostatný účet vedený u úvěrové instituce nebo se investují do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány domovského členského státu, a dále tyto peněžní prostředky musejí být v souladu s vnitrostátním právem a v zájmu daných uživatelů platebních služeb chráněny před nároky jiných věřitelů platební instituce, zejména v případě platební neschopnosti;
b) tyto peněžní prostředky musí být kryty pojištěním nebo jinou srovnatelnou zárukou poskytnutou pojišťovnou nebo úvěrovou institucí, která nepatří do stejné skupiny jako samotná platební instituce, ve výši rovnající se částce, která by byla oddělena v případě neexistence pojištění nebo jiné srovnatelné záruky a která je splatná v případě, že bankovní instituce není schopna dostát svým finančním závazkům.
2. Má-li platební instituce povinnost chránit peněžní prostředky podle odstavce 1 a část těchto peněžních prostředků má být použita na budoucí platební transakce a zbývající částka má být použita na jiné než platební služby, vztahují se na danou část peněžních prostředků, která se má použít pro účely budoucích platebních transakcí, rovněž požadavky podle odstavce 1. Je-li tato část variabilní nebo není-li předem známa, členské státy povolí, aby platební instituce tento odstavec uplatnily na reprezentativní část, která bude podle předpokladů použita na platební služby, pokud tuto reprezentativní část lze ke spokojenosti příslušných orgánů přiměřeně odhadnout na základě historických údajů.
Článek 11
Udělení povolení
1. Členské státy vyžadují, aby podniky neuvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) a které nejsou fyzickými nebo právnickými osobami požívajícími výjimky podle článků 32 nebo 33, které mají v úmyslu poskytovat platební služby, získaly před zahájením poskytování platebních služeb povolení pro platební instituce. Povolení lze udělit pouze právnické osobě usazené v členském státě.
2. Příslušné orgány povolení udělí, pokud údaje a doklady doprovázející žádost vyhovují všem požadavkům stanoveným v článku 5 a pokud příslušné orgány po přezkoumání žádosti dospějí k příznivému celkovému hodnocení. Před udělením povolení mohou příslušné orgány případně konzultovat národní centrální banku nebo dotčené veřejné orgány.
3. Platební instituce, jež musí mít podle vnitrostátních právních předpisů svého domovského členského státu sídlo, musí mít své ústředí v tomtéž členském státě, v němž má své sídlo, a musí v něm provozovat alespoň část své obchodní činnosti týkající se platebních služeb.
4. Příslušné orgány s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení platební instituce udělí povolení pouze v případě, že platební instituce má zavedeny spolehlivé mechanismy pro správu a řízení svého podnikání v oblasti poskytování platebních služeb, které zahrnují jasnou organizační strukturu s jednoznačně vymezenými, transparentními a konzistentně rozdělenými úkoly, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a ohlašování rizik, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy, včetně řádných správních a účetních postupů; tyto opatření, postupy a mechanismy jsou ucelené a přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti platebních služeb poskytovaných danou platební institucí.
5. Poskytuje-li platební instituce jakoukoli z platebních služeb uvedených v bodech 1 až 7 přílohy I a současně se zabývá jinými podnikatelskými činnostmi, mohou příslušné orgány vyžadovat založení samostatného subjektu pro podnikání v oblasti platebních služeb, jestliže činnosti této platební instituce mimo oblast platebních služeb zhoršují nebo by mohly zhoršit finanční zdraví platební instituce nebo schopnost příslušných orgánů sledovat dodržování všech povinností stanovených touto směrnicí ze strany platební instituce.
6. Příslušné orgány odmítnou udělit povolení, nejsou-li s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení platební instituce přesvědčeny, že akcionáři nebo osoby s kvalifikovanou účastí jsou k tomu způsobilí.
7. Existuje-li mezi platební institucí a jinými fyzickými nebo právnickými osobami úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení (EU) 575/2013, udělí příslušné orgány povolení pouze tehdy, nebrání-li toto propojení účinnému výkonu dohledu ze strany příslušných orgánů.
8. Příslušné orgány udělí povolení pouze v případě, že účinnému výkonu jejich dohledových funkcí nebrání právní nebo správní předpisy třetí země, jimiž se řídí jedna či více fyzických nebo právnických osob, s nimiž je platební instituce úzce propojena, anebo obtíže související s uplatňováním těchto právních nebo správních předpisů.
9. Povolení je platné ve všech členských státech a umožňuje dotčené platební instituci poskytovat platební služby, které jsou předmětem povolení, v celé Unii v souladu s volným pohybem služeb nebo svobodou usazování.
Článek 12
Sdělení rozhodnutí
Příslušné orgány uvědomí žadatele o tom, zda jeho žádosti bylo vyhověno, nebo zda byla zamítnuta, do tří měsíců od obdržení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do tří měsíců od obdržení všech údajů, jež jsou k rozhodnutí požadovány. Zamítnutí žádosti musí být příslušným orgánem odůvodněno.
Článek 13
Odnětí povolení
1. Příslušné orgány mohou odejmout povolení vydané platební instituci pouze tehdy, pokud tato instituce:
a) nevyužije své povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej zřekne nebo neprovozuje činnost po dobu více než šesti měsíců, nestanoví-li daný členský stát, že v takových případech povolení zaniká;
b) získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;
c) již nesplňuje podmínky pro udělení povolení nebo neinformuje příslušný orgán o významných změnách, k nimž v tomto ohledu došlo;
d) při pokračování svého podnikání v oblasti platebních služeb by představovala hrozbu pro stabilitu platebního systému nebo ohrožovala důvěru v něj nebo
e) spadá pod jeden z dalších případů, pro které vnitrostátní právní předpisy stanoví odnětí povolení.
2. Každé odnětí povolení musí být příslušným orgánem odůvodněno a dotčené osoby o něm musí být informovány.
3. Odnětí povolení musí být příslušným orgánem zveřejněno, mimo jiné v rejstřících uvedených v článcích 14 a 15.
Článek 14
Registrace v domovském členském státě
1. Členské státy zřídí veřejný rejstřík, v němž jsou zapsány:
a) všechny platební instituce, jimž bylo uděleno povolení, a jejich zástupci;
b) fyzické a právnické osoby, jimž byla udělena výjimka podle článků 32 nebo 33, a jejich zástupci a
c) instituce uvedené v čl. 2 odst. 5, jež jsou v souladu s vnitrostátním právem oprávněny poskytovat platební služby.
Pobočky platebních institucí se zapisují do rejstříku domovského členského státu, pokud tyto pobočky poskytují služby v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě.
2. Ve veřejném rejstříku se uvádějí platební služby, k nimž bylo platební instituci uděleno povolení nebo k nimž byla fyzická nebo právnická osoba zapsána do rejstříku. Platební instituce, jimž bylo uděleno povolení, se v rejstříku vedou odděleně od fyzických a právnických osob, jimž byla udělena výjimka podle článku 32 nebo 33. Rejstřík je veřejně dostupný k nahlédnutí, přístupný on-line a neprodleně se aktualizuje.
3. Příslušné orgány do veřejného rejstříku zapíší každé odnětí povolení a každé zrušení výjimky podle článku 32 nebo 33.
4. Příslušné orgány oznámí orgánu EBA odůvodnění každého odnětí povolení a každého zrušení výjimky podle článku 32 nebo 33.
Článek 15
Rejstřík orgánu EBA
1. EBA vytvoří, provozuje a udržuje elektronický centrální rejstřík obsahující informace oznámené příslušnými orgány v souladu s odstavcem 2. Odpovídá za přesné uvedení zmíněných informací.
EBA zajistí, aby byl rejstřík veřejně a bezplatně dostupný na jeho internetových stránkách, a umožní snadný přístup k informacím v něm uloženým a snadné vyhledávání v nich.
2. Příslušné orgány orgánu EBA neprodleně oznámí informace zapsané v jejich veřejných rejstřících v souladu s článkem 14 v některém z jazyků obvyklých v oblasti financí.
3. Příslušné orgány odpovídají za přesnost informací uvedených v odstavci 2 a za jejich aktualizaci.
4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku a na přístup k informacím v něm obsaženým. Tyto technické požadavky zajistí, aby úpravu informací mohl provádět pouze příslušný orgán a orgán EBA.
Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 13. ledna 2018.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
5. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají být oznamovány podle odstavce 1, včetně společného formátu a vzoru, ve kterém mají být tyto informace poskytovány.
Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 13. července 2017.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 16
Zachování platnosti povolení
Dojde-li k jakékoli změně v údajích či doprovodných podkladech poskytnutých podle článku 5, platební instituce o tom neprodleně uvědomí příslušné orgány svého domovského členského státu.
Článek 17
Účetnictví a povinný audit
1. Na platební instituce se obdobně vztahují směrnice 86/635/EHS a 2013/34/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ( 7 ).
2. Roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky platebních institucí ověřují statutární auditoři nebo auditorské společnosti ve smyslu směrnice 2006/43/ES, ledaže by byly od tohoto ověření osvobozeny podle směrnice 2013/34/EU, případně směrnice 86/635/EHS.
3. Pro účely dohledu členské státy vyžadují, aby platební instituce poskytovaly odděleně účetní údaje pro platební služby a činnosti uvedené v čl. 18 odst. 1, které podléhají kontrole v rámci zprávy auditora. Tuto zprávu případně vypracují statutární auditoři nebo auditorská společnost.
4. Povinnosti stanovené v článku 63 směrnice 2013/36/EU se použijí obdobně na statutární auditory nebo auditorské společnosti platebních institucí ve vztahu k činnostem v oblasti poskytování platebních služeb.
Článek 18
Činnosti
1. Kromě poskytování platebních služeb jsou platební instituce oprávněny vykonávat tyto činnosti:
a) poskytování provozních a úzce souvisejících doplňkových služeb, jako jsou zajištění provedení platebních transakcí, směnárenské služby, úschova a dále zpracování a uchovávání dat;
b) provozování platebních systémů, aniž je dotčen článek 35;
c) podnikatelské činnosti jiné než poskytování platebních služeb s ohledem na použitelné unijní a vnitrostátní právo.
2. Zabývají-li se platební instituce poskytováním jedné nebo více platebních služeb, mohou mít pouze platební účty používané výhradně pro platební transakce.
3. Jakékoli peněžní prostředky, které platební instituce obdržely od uživatelů platebních služeb za účelem poskytnutí platebních služeb, nesmí představovat vklad ani jiné splatné prostředky ve smyslu článku 9 směrnice 2013/36/EU ani elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES.
4. Platební instituce mohou poskytnout úvěr související s platebními službami uvedenými v bodech 4 nebo 5 přílohy I pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:
a) úvěr je doplňkový a je poskytován výhradně v souvislosti s provedením platební transakce;
b) aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o poskytování úvěru prostřednictvím kreditních karet, úvěr poskytnutý v souvislosti s platbou a uskutečněný v souladu s čl. 11 odst. 9 a článkem 28 musí být splacen v krátké lhůtě, která nesmí v žádném případě překročit 12 měsíců;
c) tento úvěr se neposkytuje z peněžních prostředků přijatých nebo držených za účelem provedení platební transakce;
d) kapitál platební instituce je v souladu s požadavky orgánů dohledu vždy přiměřený k celkové částce poskytnutého úvěru.
5. Platební instituce nesmí vykonávat činnost přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků ve smyslu článku 9 směrnice 2013/36/EU.
6. Touto směrnicí není dotčena směrnice 2008/48/ES ani jiné příslušné právo Unie nebo vnitrostátní opatření týkající se podmínek poskytování úvěru spotřebitelům neharmonizovaných touto směrnicí, které jsou v souladu s právem Unie.
Článek 19
Využívání zástupců, poboček nebo subjektů poskytujících outsourcing
1. Má-li platební instituce v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím zástupce, sdělí příslušným orgánům ve svém domovském členském státě tyto informace:
a) jméno a adresu zástupce;
b) popis vnitřních kontrolních mechanismů, které bude zástupce uplatňovat s cílem splnit povinnosti související s praním peněz a financováním terorismu podle směrnice (EU) 2015/849; tento popis musí být neprodleně aktualizován, dojde-li k podstatným změnám údajů, jež byly sděleny při prvotním oznámení;
c) totožnost vedoucích pracovníků a osob odpovědných za řízení zástupce, který bude při poskytování platebních služeb využíván, a v případě jiných zástupců než poskytovatelů platebních služeb doklad o tom, že jsou vhodnými a správnými osobami;
d) platební služby platební instituce, jejichž poskytováním bude zástupce pověřen, a
e) případně jedinečný identifikátor nebo číslo zástupce.
2. Do dvou měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 1 vyrozumí příslušný orgán domovského členského státu platební instituci o tom, zda zástupce byl či nebyl zapsán do rejstříku podle článku 14. Po zápisu do rejstříku může zástupce zahájit poskytování platebních služeb.
3. Před zápisem zástupce do rejstříku příslušné orgány přijmou další kroky za účelem ověření informací, pokud se domnívají, že informace, které jim byly poskytnuty, jsou nepravdivé.
4. Pokud po ověření informací nejsou příslušné orgány přesvědčeny, že informace, které jim byly poskytnuty podle odstavce 1, jsou pravdivé, odmítnou zapsat daného zástupce do rejstříku podle článku 14 a vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu platební instituci.
5. Pokud chce platební instituce poskytovat platební služby v jiném členském státě prostřednictvím zástupce nebo založením pobočky, musí dodržet postupy stanovené v článku 28.
6. Má-li platební instituce v úmyslu svěřit provozní funkce platebních služeb externím subjektům (outsourcing), uvědomí o tom příslušné orgány svého domovského členského státu.
Outsourcing důležitých provozních funkcí včetně systémů informačních technologií nesmí být proveden způsobem, který by podstatně zhoršil kvalitu vnitřní kontroly platební instituce a schopnost příslušných orgánů sledovat a zpětně dohledat, zda platební instituce dodržuje všechny povinnosti stanovené touto směrnicí.
Pro účely druhého pododstavce se provozní funkce považuje za důležitou, pokud by její nesprávné provedení nebo neprovedení podstatně narušilo soustavné plnění požadavků ze strany platební instituce vyplývajících z jejího povolení podle této hlavy nebo dalších jejích povinností podle této směrnice, nebo její finanční výkonnost nebo řádnost či kontinuitu jejích platebních služeb. Členské státy zajistí, aby platební instituce v případě, že svěří důležité provozní úkoly externím subjektům, splnily tyto podmínky:
a) outsourcing nesmí vést k delegování vlastní odpovědnosti vyššího managementu;
b) nesmí dojít ke změně vztahů a závazků platební instituce vůči uživatelům platebních služeb podle této směrnice;
c) podmínky, které musí platební instituce splnit, aby jí bylo uděleno povolení a aby si toto povolení udržela i nadále v souladu s ustanoveními této hlavy, nesmějí být narušeny;
d) žádná z ostatních podmínek, na jejichž základě bylo povolení platební instituci uděleno, nesmí být zrušena nebo změněna.
7. Platební instituce zajistí, aby zástupci nebo pobočky jednající jejich jménem uvědomili o této skutečnosti uživatele platebních služeb.
8. Platební instituce bez zbytečného odkladu sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu jakékoli změny týkající se využívání subjektů poskytujících outsourcing v souladu s odstavci 2, 3 a 4 a zástupců, včetně dalších zástupců.
Článek 20
Odpovědnost
1. Členské státy zajistí, aby v případě, že platební instituce svěří provádění svých provozních funkcí třetí osobě, tyto platební instituce přijaly přiměřená opatření s cílem zajistit dodržování ustanovení této směrnice.
2. Členské státy vyžadují, aby platební instituce nesly i nadále plnou odpovědnost za veškeré jednání svých zaměstnanců nebo veškerých zástupců, poboček nebo subjektů poskytujících outsourcing.
Článek 21
Uchovávání záznamů
Aniž je dotčena směrnice (EU) 2015/849 nebo jiné příslušné právo Unie, členské státy vyžadují, aby platební instituce uchovávaly veškeré příslušné záznamy pro účely této hlavy po dobu alespoň pěti let.
Článek 22
Určení příslušných orgánů
1. Členské státy určí příslušné orgány odpovědné za udělování povolení platebním institucím a obezřetnostní dohled nad platebními institucemi, které mají vykonávat povinnosti podle této hlavy. Těmito orgány jsou buď veřejné orgány, nebo subjekty uznané vnitrostátními právními předpisy, případně veřejné orgány, jež jsou pro tento účel vnitrostátními právními předpisy výslovně zmocněny, včetně národních centrálních bank.
Příslušné orgány musí být nezávislé na hospodářských subjektech a předcházet střetu zájmů. Aniž je dotčen první pododstavec, nesmí být platební instituce, úvěrové instituce, instituce elektronických peněz ani poštovní žirové instituce určeny jako příslušné orgány.
Členské státy v této věci informují Komisi.
2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 1 měly veškeré pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů.
3. Členské státy, na jejichž území je více než jeden příslušný orgán pro záležitosti spadající do této hlavy, zajistí úzkou spolupráci mezi těmito orgány, která jim umožní účinně plnit své úkoly. Totéž platí v případech, kdy orgány příslušné pro záležitosti spadající do této hlavy nejsou příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad úvěrovými institucemi.
4. Plnění úkolů příslušných orgánů určených podle odstavce 1 kontrolují příslušné orgány domovského členského státu.
5. Odstavec 1 neznamená, že by od příslušných orgánů bylo vyžadováno provádění dohledu nad jinými obchodními činnostmi platebních institucí, než je poskytování platebních služeb a činnosti uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a).
Článek 23
Dohled
1. Členské státy zajistí, aby kontroly dodržování této hlavy prováděné příslušnými orgány byly přiměřené, dostačující a aby odpovídaly rizikům, jimž jsou platební instituce vystaveny.
Za účelem kontroly dodržování této hlavy jsou příslušné orgány oprávněny přijímat zejména tato opatření:
a) požadovat po platební instituci, aby poskytla veškeré údaje potřebné pro tuto kontrolu, případně s uvedením účelu žádosti a lhůty pro poskytnutí údajů;
b) provádět kontroly na místě v platební instituci, u všech zástupců a ve všech pobočkách, které poskytují platební služby a za které platební instituce odpovídá, nebo ve všech subjektech poskytujících outsourcing;
c) vydávat doporučení a pokyny a případně závazné správní předpisy;
d) pozastavit nebo odejmout povolení podle článku 13.
2. Aniž jsou dotčeny postupy pro odnětí povolení a ustanovení trestního práva, členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou, poruší-li platební instituce právní nebo správní předpisy v oblasti dohledu a poskytování platebních služeb, přijmout opatření nebo uplatnit sankce vůči platebním institucím nebo osobám, které je ve skutečnosti řídí, s cílem především ukončit zjištěné protiprávní jednání nebo jeho příčiny.
3. Bez ohledu na požadavky stanovené v článku 7, čl. 8 odst. 1 a 2 a článku 9 členské státy zajistí, aby příslušné orgány byly oprávněny přijímat opatření podle odstavce 1 tohoto článku k zajištění dostatečného kapitálu pro platební služby, zejména v případě, kdy činnosti platební instituce mimo oblast platebních služeb zhoršují nebo by pravděpodobně zhoršily finanční zdraví platební instituce.
Článek 24
Služební tajemství
1. Aniž jsou dotčeny případy v působnosti trestního práva, členské státy zajistí, aby veškeré osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i odborníci jednající jménem příslušných orgánů, byli vázáni služebním tajemstvím.
2. Výměna informací podle článku 26 podléhá přísnému dodržování služebního tajemství, jehož cílem je zajistit ochranu práv jednotlivců a podnikatelských subjektů.
3. Členské státy mohou tento článek používat přiměřeně s přihlédnutím k článkům 53 až 61 směrnice 2013/36/EU.
Článek 25
Právo obrátit se na soud
1. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí, která se týkají platební instituce, učiněná příslušnými orgány podle právních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí, byla soudně přezkoumatelná.
2. Odstavec 1 se použije i v případě nečinnosti.
Článek 26
Výměna informací
1. Příslušné orgány jednotlivých členských států spolupracují mezi sebou navzájem a případně s ECB a národními centrálními bankami členských států, orgánem EBA a dalšími relevantními příslušnými orgány určenými podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, jež se vztahují na poskytovatele platebních služeb.
2. Kromě toho členské státy umožní výměnu informací mezi příslušnými orgány a těmito subjekty:
a) příslušnými orgány dalších členských států, které jsou odpovědné za udělování povolení a dohled nad platebními institucemi;
b) ECB a národními centrálními bankami členských států jakožto měnovými orgány a orgány dohledu a případně jinými veřejnými orgány, které jsou odpovědné za dohled nad platebními a vypořádacími systémy;
c) jinými relevantními orgány určenými podle této směrnice, směrnice (EU) 2015/849 a dalšího práva Unie, jež se vztahují na poskytovatele platebních služeb, jako například práva týkajícího se praní peněz a financování terorismu;
d) orgánem EBA při výkonu jeho funkce spočívající v podílení se na jednotném a provázaném fungování mechanismů dohledu uvedených v čl. 1 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 27
Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány různých členských států
1. Pokud se příslušný orgán členského státu domnívá, že přeshraniční spolupráce s příslušnými orgány jiného členského státu podle článků 26, 28, 29, 30 nebo 31 této směrnice v konkrétní záležitosti není v souladu s příslušnými podmínkami stanovenými v uvedených ustanoveních, může záležitost postoupit orgánu EBA a požádat ho o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.
2. Pokud byla orgánu EBA podána žádost o pomoc podle odstavce 1 tohoto článku, přijme orgán EBA rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 bez zbytečného prodlení. Orgán EBA může příslušným orgánům pomoci při dosahování dohody rovněž z vlastní iniciativy v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. Dotčené příslušné orgány v obou případech odloží přijetí rozhodnutí, dokud nebude spor podle článku 19 uvedeného nařízení vyřešen.
Článek 28
Žádost o výkon práva na usazování a volného pohybu služeb
1. Každá platební instituce, jíž bylo uděleno povolení a jež si na základě práva na usazování nebo volného pohybu služeb přeje poprvé poskytovat platební služby v členském státě jiném než ve svém domovském členském státě, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:
a) název, adresu a případně číslo povolení platební instituce;
b) členský stát nebo členské státy, v nichž hodlá působit;
c) platební službu nebo služby, které hodlá poskytovat;
d) pokud platební instituce hodlá využívat zástupce, informace uvedené v čl. 19 odst. 1;
e) pokud platební instituce hodlá využívat pobočku, informace uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a e) ohledně činnosti poskytování platebních služeb na území hostitelského členského státu, popis organizační struktury pobočky a totožnost osob odpovědných za její řízení.
Má-li platební instituce v úmyslu svěřit provozní funkce platebních služeb externím subjektům na území hostitelského členského státu, uvědomí o tom příslušné orgány svého domovského členského státu.
2. Do jednoho měsíce od obdržení všech informací podle odstavce 1 postoupí příslušné orgány domovského členského státu tyto informace příslušným orgánům hostitelského členského státu.
Příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace do jednoho měsíce od jejich obdržení od příslušných orgánů domovského členského státu posoudí a příslušným orgánům domovského členského státu poskytnou příslušné informace v souvislosti se zamýšleným poskytováním platebních služeb dotčenou platební institucí při výkonu práva na usazování nebo volného pohybu služeb. Příslušné orgány hostitelského členského státu informují příslušné orgány domovského členského státu zejména o veškerých oprávněných důvodech k obavám v souvislosti se zamýšleným využíváním zástupce nebo zřízením pobočky, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu směrnice (EU) 2015/849.
Pokud příslušné orgány domovského členského státu nesouhlasí s posouzením, které provedly příslušné orgány hostitelského členského státu, poskytnou příslušným orgánům hostitelského členského státu důvody svého rozhodnutí.
Není-li posouzení provedené příslušnými orgány domovského členského státu příznivé, zejména s ohledem na informace, jež obdržely od příslušných orgánů hostitelského členského státu, odmítnou příslušné orgány domovského členského státu zástupce nebo pobočku zapsat do rejstříku nebo zápis, byl-li již proveden, zruší.
3. Do tří měsíců od obdržení informací podle odstavce 1 sdělí příslušné orgány domovského členského státu své rozhodnutí příslušným orgánům hostitelského členského státu a dané platební instituci.
Po zápisu do rejstříku podle článku 14 může zástupce nebo pobočka začít vykonávat svoji činnost v příslušném hostitelském členském státě.
Platební instituce oznámí příslušným orgánům domovského členského státu datum, od kterého zahajuje svou činnost prostřednictvím zástupce nebo pobočky v příslušném hostitelském členském státě. Příslušné orgány domovského členského státu o této skutečnosti uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu.
4. Platební instituce bez zbytečného odkladu sdělí příslušným orgánům domovského členského státu jakékoli významné změny týkající se informací sdělených podle odstavce 1, včetně dalších zástupců, poboček nebo subjektů poskytujících outsourcing v členských státech, v nichž platební instituce působí. Použije se postup stanovený v odstavcích 2 a 3.
5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem vymezujících rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského členského státu a příslušnými orgány hostitelského členského státu podle tohoto článku. Návrhy těchto regulačních technických norem stanoví způsob, prostředky a podrobnosti spolupráce při oznamování platebních institucí s přeshraniční působností, a zejména rozsah a způsob zpracování informací, které mají být předloženy, včetně společné terminologie a standardního vzoru oznámení pro jednotný a účinný oznamovací proces.
Tyto návrhy regulačních technických norem orgán EBA předloží Komisi do 13. ledna 2018.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 29
Dohled nad platebními institucemi využívajícími práva na usazování a volného pohybu služeb
1. Za účelem provedení kontrol a přijetí nezbytných opatření uvedených v této hlavě a ve vnitrostátních právních předpisech provádějících ustanovení hlav III a IV v souladu s čl. 100 odst. 4 vůči zástupci nebo pobočce platební instituce nacházejícím se na území jiného členského státu, spolupracují příslušné orgány domovského členského státu s příslušnými orgány hostitelského členského státu.
Na základě spolupráce podle prvního pododstavce uvědomí příslušné orgány domovského členského státu příslušné orgány hostitelského členského státu, kdykoli mají v úmyslu provést kontrolu na místě na území hostitelského členského státu.
Příslušné orgány domovského členského státu však mohou provedení kontroly na místě u dotčené instituce delegovat na příslušné orgány hostitelského členského státu.
2. Příslušné orgány hostitelských členských států mohou vyžadovat, aby jim platební instituce, které mají zástupce nebo pobočky na jejich území, podávaly pravidelně zprávy o své činnosti na jejich území.
Tyto zprávy lze vyžadovat pouze pro informační nebo statistické účely, a poskytují-li zástupci a pobočky platební služby na základě svobody usazování, pro účely sledování souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími ustanovení hlav III a IV. Na tyto zástupce a pobočky se vztahují požadavky služebního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedeny v článku 24.
3. Příslušné orgány si navzájem poskytují všechny podstatné nebo relevantní informace, zejména v případě porušení nebo podezření na porušení právních předpisů ze strany zástupce nebo pobočky, a to i došlo-li k němu v souvislosti s výkonem svobody poskytování služeb. V tomto ohledu sdělí příslušné orgány na žádost veškeré relevantní informace a z vlastní iniciativy veškeré podstatné informace, včetně informací týkajících se toho, zda platební instituce splňují podmínky podle čl. 11 odst. 3.
4. Členské státy mohou vyžadovat, aby platební instituce, jež působí na jejich území prostřednictvím zástupců na základě práva na usazování a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určily na jejich území ústřední kontaktní místo, které bude zajišťovat náležitou komunikaci a předkládání informací týkajících se souladu s hlavami III a IV, aniž jsou dotčeny předpisy o praní peněz a boji proti financování terorismu, a které bude usnadňovat dohled prováděný příslušnými orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu, mimo jiné tím, že bude příslušným orgánům na požádání poskytovat dokumenty a informace.
5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovující kritéria, která mají být použita při stanovení, v souladu se zásadou proporcionality, okolností, za kterých je vhodné určit ústřední kontaktní místo, a jeho funkce, v souladu s odstavcem 4.
Tyto návrhy regulačních technických norem zohlední zejména:
a) celkový objem a hodnotu transakcí uskutečňovaných platební institucí v hostitelských členských státech;
b) druhy poskytovaných platebních služeb a
c) celkový počet zástupců usazených v hostitelském členském státě.
Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 13. ledna 2017.
6. Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem definujících rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského členského státu a příslušnými orgány hostitelského členského státu v souladu s touto hlavou a za účelem sledování souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími ustanovení hlav III a IV. Tyto návrhy regulačních technických norem stanoví způsob, prostředky a podrobnosti spolupráce při výkonu dohledu nad platebními institucemi s přeshraniční působností, a zejména rozsah a způsob zpracování informací, které mají být sdíleny v zájmu zajištění jednotného a účinného dohledu nad platebními institucemi poskytujícími přeshraniční platební služby.
Tyto návrhy regulačních technických norem rovněž stanoví prostředky a podrobnosti k jakýmkoli podávaným informacím, které hostitelské členské státy v souladu s odstavcem 2 požadují od platebních institucí ohledně činností v oblasti platebních služeb vykonávaných na jejich území, včetně frekvence podávání těchto informací.
Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 13. ledna 2018.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavcích 5 a 6 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 30
Opatření v případě nedodržování předpisů, včetně preventivních opatření
1. Aniž je dotčena odpovědnost příslušných orgánů domovského členského státu, pokud příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že platební instituce, která má zástupce nebo pobočky na jeho území, nedodržuje ustanovení této hlavy nebo vnitrostátních právních předpisů provádějících ustanovení hlavy III nebo IV, informuje o tom neprodleně příslušný orgán domovského členského státu.
Příslušný orgán domovského členského státu po vyhodnocení informací obdržených podle prvního pododstavce přijme bez zbytečného prodlení veškerá vhodná opatření k zajištění toho, že dotčená platební instituce tuto protiprávní situaci ukončí. Příslušný orgán domovského členského státu tato opatření neprodleně oznámí příslušnému orgánu hostitelského členského státu a příslušným orgánům všech ostatních dotčených členských států.
2. V naléhavých situacích, kdy je třeba okamžitě zakročit za účelem vyřešení závažného rizika ohrožujícího kolektivní zájmy uživatelů platebních služeb v hostitelském členském státě, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu přijmout předběžná opatření, a to souběžně s přeshraniční spoluprací mezi příslušnými orgány, dokud příslušné orgány domovského členského státu nepřijmou opatření uvedená v článku 29.
3. Předběžná opatření podle odstavce 2 musí být vhodná a přiměřená svému účelu, kterým je chránit před závažným rizikem ohrožujícím kolektivní zájmy uživatelů platebních služeb v hostitelském členském státě. Nesmí vést k upřednostňování uživatelů platebních služeb platební instituce v hostitelském členském státě před uživateli platebních služeb dané platební instituce v jiných členských státech.
Předběžná opatření jsou dočasná a musejí být ukončena, jakmile jsou zjištěná závažná rizika vyřešena, mimo jiné s pomocí příslušných orgánů domovského členského státu ve spolupráci s nimi nebo s pomocí orgánu EBA podle čl. 27 odst. 1.
4. Příslušné orgány domovského členského státu a příslušné orgány všech ostatních dotčených členských států, jakož i Komise a EBA, jsou o předběžných opatřeních přijatých podle odstavce 2 a o jejich odůvodnění vyrozuměny předem, je-li to slučitelné s naléhavostí situace, kterou musí příslušné orgány hostitelského členského státu řešit, a v každém případě bez zbytečného odkladu.
Článek 31
Odůvodnění a oznámení opatření
1. Opatření přijatá příslušnými orgány podle článků 23, 28, 29 nebo 30, obsahující sankce nebo omezení svobody poskytování služeb či svobody usazování, musí být řádně odůvodněna a oznámena dotčené platební instituci.
2. Články 28, 29 a 30 není dotčena povinnost příslušných orgánů podle směrnice (EU) 2015/849 a nařízení (EU) 2015/847, zejména podle čl. 48 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849 a čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2015/847, provádět dohled nebo sledovat dodržování požadavků stanovených v uvedených aktech.
Článek 32
Podmínky
1. Členské státy mohou upustit, nebo povolit příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování všech nebo některých částí postupu a podmínek, uvedených v oddílech 1, 2 a 3 s výjimkou článků 14, 15, 22, 24, 25 a 26, na fyzické nebo právnické osoby poskytující platební služby uvedené v bodech 1 až 6 přílohy I, pokud:
a) průměrná měsíční celková hodnota platebních transakcí provedených dotčenou osobou, včetně všech zástupců, za něž tato osoba nese plnou odpovědnost, za předchozích dvanáct měsíců nepřesahuje limit stanovený daným členským státem a v každém případě činí nejvýše 3 miliony EUR za měsíc. Tento požadavek se posoudí na základě celkové částky platebních transakcí předpokládaných v obchodním plánu této osoby, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu, a
b) žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.
2. Každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná v rejstříku podle odstavce 1 je povinna mít své ústředí nebo místo pobytu v tom členském státě, ve kterém svou činnost skutečně vykonává.
3. Na osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se pohlíží jako na platební instituce, ustanovení čl. 11 odst. 9 a článků 28, 29 a 30 se však na tyto osoby nepoužijí.
4. Členské státy mohou rovněž stanovit, že každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná do rejstříku podle odstavce 1 tohoto článku se může zabývat pouze některými činnostmi uvedenými v článku 18.
5. Osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku oznámí příslušným orgánům jakékoliv změny své situace, jež mají vliv na podmínky stanovené v uvedeném odstavci. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že podmínky stanovené v odstavci 1, 2 nebo 4 tohoto článku přestanou být splňovány, dotčené osoby požádaly o povolení do 30 kalendářních dnů podle článku 11.
6. Odstavce 1 až 5 tohoto článku se nepoužijí na ustanovení směrnice (EU) 2015/849 ani na vnitrostátní právo týkající se praní peněz.
Článek 33
Poskytovatelé služeb informování o účtu
1. Na fyzické nebo právnické osoby poskytující pouze platební služby uvedené v bodě 8 přílohy I se nepoužijí postupy a podmínky uvedené v oddílech 1 a 2, s výjimkou čl. 5 odst. 1 písm. a), b), e) až h), j), l), n), p) a q), čl. 5 odst. 3 a článků 14 a 15. Oddíl 3 se použije s výjimkou čl. 23 odst. 3.
2. Na osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se pohlíží jako na platební instituce, avšak nepoužijí se na ně ustanovení hlav III a IV, případně s výjimkou článků 41, 45 a 52, a článků 67, 69 a 95 až 98.
Článek 34
Oznámení a informace
Jestliže členský stát využije výjimku podle článku 32, oznámí své rozhodnutí Komisi do 13. ledna 2018 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny. Kromě toho členský stát sdělí Komisi počet dotčených fyzických a právnických osob a informuje ji každoročně o celkové hodnotě platebních transakcí provedených k 31. prosinci každého kalendářního roku podle čl. 32 odst. 1 písm. a).
KAPITOLA 2
Společná ustanovení
Článek 35
Přístup k platebním systémům
1. Členské státy zajistí, aby pravidla týkající se přístupu povolených nebo registrovaných poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou právnickými osobami, k platebním systémům byla objektivní, nediskriminační a přiměřená a aby tato pravidla nebránila přístupu více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti konkrétním rizikům, například vypořádacímu riziku, operačnímu riziku a obchodnímu riziku, a pro ochranu finanční a operační stability platebního systému.
Platební systémy nesmí poskytovatelům platebních služeb, uživatelům platebních služeb ani jiným platebním systémům uložit žádný z těchto požadavků:
a) omezující pravidlo týkající se skutečné účasti v jiných platebních systémech;
b) pravidlo, které činí rozdíly mezi povolenými poskytovateli platebních služeb, nebo mezi registrovanými poskytovateli platebních služeb, pokud jde o práva, povinnosti a oprávnění účastníků;
c) omezení na základě statusu organizace.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na:
a) platební systémy určené podle směrnice 98/26/ES;
b) platební systémy složené výlučně z poskytovatelů platebních služeb patřících do téže skupiny.
Pro účely písmene a) prvního pododstavce členské státy zajistí, aby v případě, že účastník určeného systému umožňuje povolenému nebo registrovanému poskytovateli platebních služeb, jenž není účastníkem tohoto systému, předávat prostřednictvím tohoto systému příkazy k úhradě, poskytl na požádání stejnou možnost objektivním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem dalším povoleným nebo registrovaným poskytovatelům platebních služeb v souladu s odstavcem 1.
Jakékoli odmítnutí daný účastník žádajícímu poskytovateli platebních služeb plně zdůvodní.
Článek 36
Přístup k účtům vedeným v úvěrové instituci
Členské státy zajistí, aby měly platební instituce na objektivním, nediskriminačním a přiměřeném základě přístup ke službám platebních účtů v úvěrových institucích. Tento přístup musí být dostatečně rozsáhlý, aby platebním institucím umožňoval poskytovat platební služby efektivně a bez překážek.
Jakékoli odmítnutí úvěrová instituce řádně zdůvodní příslušnému orgánu.
Článek 37
Zákaz poskytování platebních služeb osobami, které nejsou poskytovateli platebních služeb, a oznamovací povinnost
1. Členské státy zakáží fyzickým a právnickým osobám, které nejsou ani poskytovateli platebních služeb, ani nejsou výslovně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice, poskytovat platební služby.
2. Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb vykonávající některou z činností uvedených v čl. 3 písm. k) bodě i) nebo ii) nebo vykonávající obě činnosti, u nichž celková hodnota platebních transakcí provedených za předchozích 12 měsíců přesahuje částku 1 milion EUR, zaslali příslušným orgánům oznámení obsahující popis nabízených služeb, s uvedením toho, na základě kterého vynětí z oblasti působnosti podle čl. 3 písm. k) bodů i) a ii) má být tato činnost vykonávána.
Na základě tohoto oznámení přijme příslušný orgán řádně odůvodněné rozhodnutí podle kritérií uvedených v čl. 3 písm. k) v případě, že daná činnost nesplňuje parametry omezené sítě, a uvědomí o tom poskytovatele služeb.
3. Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé platebních služeb vykonávající činnost uvedenou v čl. 3 písm. l) zaslali příslušným orgánům oznámení a předkládali příslušným orgánům výroční výrok auditora dosvědčující, že činnost splňuje limity stanovené v čl. 3 písm. l).
4. Bez ohledu na odstavec 1 příslušné orgány informují orgán EBA o službách oznámených podle odstavců 2 a 3 a uvedou, na základě kterého vynětí z oblasti působnosti jsou tyto činnosti vykonávány.
5. Popis činností oznámených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku se zveřejňuje v rejstřících podle článků 14 a 15.
HLAVA III
TRANSPARENTNOST PODMÍNEK PLATEBNÍCH SLUŽEB A POŽADAVKY NA INFORMACE O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH
KAPITOLA 1
Obecná pravidla
Článek 38
Oblast působnosti
1. Tato hlava se použije na jednorázové platební transakce, rámcové smlouvy a platební transakce jimi upravené. Není-li uživatelem platebních služeb spotřebitel, mohou se strany dohodnout, že se tato hlava celá nebo zčásti nepoužije.
2. Členské státy mohou použít ustanovení této hlavy na mikropodniky stejným způsobem jako na spotřebitele.
3. Touto směrnicí není dotčena směrnice 2008/48/ES, jiné příslušné právo Unie nebo vnitrostátní opatření týkající se podmínek poskytování úvěru spotřebitelům neharmonizovaných touto směrnicí, které jsou v souladu s právem Unie.
Článek 39
Ostatní ustanovení práva Unie
Ustanoveními této hlavy není dotčeno žádné právo Unie obsahující další požadavky týkající se předem poskytovaných informací.
Pokud se však použije rovněž směrnice 2002/65/ES, požadavky na poskytování informací stanovené v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice, s výjimkou bodu 2 písm. c) až g), bodu 3 písm. a), d) a e) a bodu 4 písm. b) uvedeného odstavce, se nahrazují články 44, 45, 51 a 52 této směrnice.
Článek 40
Poplatky za poskytnutí informací
1. Poskytovatel platebních služeb nesmí uživateli platebních služeb účtovat žádné poplatky za poskytování informací podle této hlavy.
2. Poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb se mohou dohodnout na poplatcích za doplňující nebo častější informace poskytované na žádost uživatele platebních služeb nebo za předávání informací na žádost uživatele platebních služeb jinými komunikačními prostředky, než jsou prostředky uvedené v rámcové smlouvě.
3. Pokud si poskytovatel platebních služeb může účtovat poplatky za poskytování informací v souladu s odstavcem 2, musí být tyto poplatky přiměřené a odpovídat skutečným nákladům poskytovatele platebních služeb.
Článek 41
Důkazní břemeno týkající se požadavků na informace
Členské státy stanoví, že důkazní břemeno nese poskytovatel platebních služeb, který musí prokázat, že splnil požadavky na informace stanovené v této hlavě.
Článek 42
Výjimka z požadavků na informace v případě platebních prostředků pro platby malých částek a elektronických peněz
1. V případě platebních prostředků, u kterých podle příslušné rámcové smlouvy jednotlivé platební transakce nepřekračují 30 EUR nebo které buď mají výdajový limit 150 EUR, nebo uchovávají peněžní prostředky, které nikdy nepřekračují částku 150 EUR:
a) odchylně od článků 51, 52 a 56 poskytovatel platebních služeb poskytne plátci pouze informace o hlavních charakteristikách dané platební služby, včetně způsobu, jakým lze platební prostředek používat, odpovědnosti, účtovaných poplatků a jiných faktických informací nutných pro informované rozhodování, jakož i údaje o tom, kde jsou snadno přístupné jakékoli jiné informace a podmínky vymezené v článku 52;
b) může být dohodnuto, že odchylně od článku 54 poskytovatel platebních služeb není povinen navrhovat změny podmínek rámcové smlouvy způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1;
c) může být dohodnuto, že odchylně od článků 57 a 58 po provedení platební transakce:
i) poskytovatel platebních služeb poskytne nebo zpřístupní pouze referenční údaje umožňující uživateli platební služby identifikovat platební transakci, její částku, jakékoli poplatky za ni nebo, v případě několika platebních transakcí téhož druhu provedených ve prospěch téhož příjemce, pouze informace o celkové částce a poplatcích za tyto platební transakce,
ii) poskytovatel platebních služeb není povinen poskytnout nebo zpřístupnit informace uvedené v bodu i), pokud je platební prostředek použit anonymně nebo pokud poskytovatel platebních služeb takové informace nemůže z technického hlediska poskytnout. ►C1 Poskytovatel platebních služeb však plátci poskytne možnost ověřit částku uchovávaných peněžních prostředků. ◄
2. U vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány snížit nebo zdvojnásobit částky uvedené v odstavci 1. U předplacených platebních prostředků mohou členské státy částky zvýšit až na 500 EUR.
KAPITOLA 2
Jednorázové platební transakce
Článek 43
Oblast působnosti
1. Tato kapitola se použije na jednorázové platební transakce, které nejsou upraveny rámcovou smlouvou.
2. Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel platebních služeb povinen poskytnout ani zpřístupnit informace, které již byly uživateli platebních služeb předány na základě rámcové smlouvy s jiným poskytovatelem platebních služeb nebo které mu budou předány podle uvedené rámcové smlouvy.
Článek 44
Předem poskytované všeobecné informace
1. Členské státy vyžadují, aby před tím, než je uživatel platebních služeb vázán smlouvou nebo nabídkou upravující jednorázovou platební službu, poskytovatel platebních služeb poskytl uživateli platebních služeb snadný přístup k informacím a podmínkám uvedeným v článku 45 ohledně svých vlastních služeb. Na žádost uživatele platebních služeb poskytne poskytovatel platebních služeb informace a podmínky na papíře nebo jiném trvalém nosiči. Tyto informace a podmínky musí být formulovány jasně a srozumitelně pomocí snadno pochopitelných slov v úředním jazyce členského státu, ve kterém je platební služba nabízena, nebo v jiném jazyce, na němž se strany dohodnou.
2. Byla-li smlouva o jednorázové platební službě uzavřena na žádost uživatele platebních služeb pomocí prostředku dálkové komunikace, který poskytovateli platebních služeb neumožňuje dodržet ustanovení odstavce 1, splní poskytovatel platebních služeb své povinnosti podle uvedeného odstavce neprodleně po provedení platební transakce.
3. Povinnosti podle odstavce 1 lze rovněž splnit poskytnutím kopie návrhu smlouvy o jednorázové platební službě nebo návrhu platebního příkazu obsahujícího informace a podmínky uvedené v článku 45.
Článek 45
Informace a podmínky
1. Členské státy zajistí, aby poskytovatel platebních služeb poskytl nebo zpřístupnil uživateli platebních služeb tyto informace a podmínky:
a) uvedení informací nebo jedinečného identifikátoru, které musí uživatel platebních služeb poskytnout, aby mohl náležitě iniciovat nebo provést platební příkaz;
b) maximální lhůta pro provedení platební služby, která má být poskytnuta;
c) veškeré poplatky, které má uživatel platebních služeb zaplatit svému poskytovateli platebních služeb a tam, kde to připadá v úvahu, rozpis těchto poplatků;
d) tam, kde to připadá v úvahu, skutečný nebo referenční směnný kurz, který bude při platební transakci použit.
2. Členské státy dále zajistí, aby poskytovatelé služeb iniciování platby poskytli nebo zpřístupnili plátci před iniciováním tyto jasné a úplné informace:
a) název poskytovatele služeb iniciování platby usazeného v členském státě, ve kterém je platební služba nabízena, fyzickou adresu jeho ústředí a případně adresu jeho zástupce nebo pobočky a jakékoli jiné kontaktní údaje, včetně adresy elektronické pošty, které jsou důležité pro komunikaci s poskytovatelem služby iniciování platby, a
b) kontaktní údaje příslušného orgánu.
3. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být veškeré další relevantní informace a podmínky uvedené v článku 52 uživateli platebních služeb snadno přístupné.
Článek 46
Informace pro plátce a příjemce po iniciování platebního příkazu
V případě, že je platební příkaz iniciován prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby, poskytne nebo zpřístupní tento poskytovatel služeb iniciování platby okamžitě po iniciování plátci, a v příslušných případech příjemci, kromě informací a podmínek uvedených v článku 45 i všechny tyto údaje:
a) potvrzení úspěšného iniciování platebního příkazu u poskytovatele platebních služeb, který vede účet plátce;
b) referenční údaje umožňující plátci a příjemci identifikovat platební transakci a případně i příjemci identifikovat plátce a dále veškeré údaje předané spolu s platební transakcí;
c) částku platební transakce;
d) připadá-li to v úvahu, částku veškerých poplatků, které mají být za transakci zaplaceny poskytovateli služeb iniciování platby, případně včetně rozpisu těchto poplatků.
Článek 47
Informace pro poskytovatele platebních služeb, který vede účet plátce, v případě služby iniciování platby
Je-li platební příkaz iniciován prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby, zpřístupní poskytovateli platebních služeb, který vede účet plátce, referenční údaje platební transakce.
Článek 48
Informace pro plátce po přijetí platebního příkazu
Ihned po přijetí platebního příkazu poskytovatel platebních služeb plátce způsobem stanoveným v čl. 44 odst. 1 poskytne nebo zpřístupní plátci ve vztahu ke svým službám všechny tyto údaje:
a) referenční údaje umožňující plátci identifikovat platební transakci, případně údaje týkající se příjemce;
b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu;
c) částku veškerých poplatků za platební transakci, které má plátce zaplatit, případně rozpis těchto poplatků;
d) případný směnný kurz použitý při platební transakci poskytovatelem platebních služeb plátce nebo odkaz na něj, jestliže je odlišný od kurzu stanoveného podle čl. 45 odst. 1 písm. d), a částku platební transakce po této konverzi měny;
e) datum přijetí platebního příkazu.
Článek 49
Informace pro příjemce po provedení transakce
Ihned po provedení platební transakce poskytovatel platebních služeb příjemce způsobem stanoveným v čl. 44 odst. 1 poskytne nebo zpřístupní příjemci ve vztahu ke svým službám všechny tyto údaje:
a) referenční údaje umožňující příjemci identifikovat platební transakci a případně plátce, a veškeré údaje předané spolu s platební transakcí;
b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky k dispozici příjemci;
c) částku veškerých poplatků za platební transakci, které má příjemce zaplatit, a případně rozpis těchto poplatků;
d) připadá-li to v úvahu, směnný kurz použitý při platební transakci poskytovatelem platebních služeb příjemce a částku platební transakce před touto konverzí měny;
e) den valuty částky připsané na účet.
KAPITOLA 3
Rámcové smlouvy
Článek 50
Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na platební transakce upravené rámcovou smlouvou.
Článek 51
Předem poskytované všeobecné informace
1. Členské státy požadují, aby dříve, než se uživatel platebních služeb zaváže jakoukoli rámcovou smlouvou nebo nabídkou, poskytl poskytovatel platebních služeb uživateli platebních služeb na papíře nebo jiném trvalém nosiči informace a podmínky uvedené v článku 52. Tyto informace a podmínky musí být formulovány jasně a srozumitelně pomocí snadno pochopitelných slov v úředním jazyce členského státu, ve kterém je platební služba nabízena, nebo v jiném jazyce, na němž se strany dohodnou.
2. Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele platebních služeb pomocí prostředku dálkové komunikace, který poskytovateli platebních služeb neumožňuje dodržet ustanovení odstavce 1, splní poskytovatel platebních služeb své povinnosti podle uvedeného odstavce neprodleně po uzavření rámcové smlouvy.
3. Povinnosti podle odstavce 1 lze rovněž splnit poskytnutím kopie návrhu rámcové smlouvy včetně informací a podmínek uvedených v článku 52.
Článek 52
Informace a podmínky
Členské státy zajistí, aby uživateli platebních služeb byly poskytnuty tyto informace a podmínky:
1) týkající se poskytovatele platebních služeb:
a) název poskytovatele platebních služeb usazeného v členském státě, ve kterém je platební služba nabízena, adresa jeho ústředí a případně adresa jeho zástupce nebo pobočky a jakákoli jiná adresa, včetně adresy elektronické pošty, která je důležitá pro komunikaci s poskytovatelem platebních služeb;
b) údaje o příslušných orgánech dohledu a o rejstříku stanoveném v článku 14 nebo o jakémkoli jiném veřejném rejstříku obsahujícím povolení udělená poskytovateli platebních služeb a registrační číslo, nebo rovnocenný prostředek identifikace v daném rejstříku;
2) týkající se použití platební služby:
a) popis hlavních vlastností platební služby, která má být poskytnuta;
b) uvedení informací nebo jedinečného identifikátoru, které musí uživatel platebních služeb poskytnout, aby mohl náležitě iniciovat nebo provést platební příkaz;
c) forma a postup udělení souhlasu s iniciováním platebního příkazu nebo provedením platební transakce a odvolání tohoto souhlasu podle článků 64 a 80;
d) referenční údaje o okamžiku přijetí platebního příkazu v souladu s článkem 78, a případná uzávěrka stanovená poskytovatelem platebních služeb;
e) maximální lhůta pro provedení platebních služeb, které mají být poskytnuty;
f) zda existuje možnost dohodnout výdajové limity pro použití platebního prostředku podle čl. 68 odst. 1;
g) v případě karetních platebních prostředků, na nichž je umístěno několik značek, práva uživatele platebních služeb podle článku 8 nařízení (EU) 2015/751;
3) týkající se poplatků, úrokových sazeb a směnných kurzů:
a) veškeré poplatky, které má uživatel platebních služeb zaplatit poskytovateli platebních služeb, včetně poplatků spojených se způsobem a frekvencí poskytování nebo zpřístupňování informací podle této směrnice, a připadá-li to v úvahu, rozpis těchto poplatků;
b) připadá-li to v úvahu, úrokové sazby a směnné kurzy, které mají být použity, nebo v případě použití referenční úrokové sazby a referenčního směnného kurzu způsob výpočtu skutečného úroku a příslušný den a index nebo základ pro určení této referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu;
c) bylo-li tak dohodnuto, okamžité uplatnění změn referenční úrokové sazby nebo směnného kurzu a požadavky na informace související se změnami podle čl. 54 odst. 2;
4) týkající se komunikace:
a) připadá-li to v úvahu, komunikační prostředky, včetně technických požadavků na vybavení a software uživatele platebních služeb, na nichž se strany dohodly pro účely předávání informací nebo oznámení podle této směrnice;
b) způsob a četnost poskytování nebo zpřístupňování informací podle této směrnice;
c) jazyk nebo jazyky, v nichž se rámcová smlouva uzavírá a v nichž v rámci tohoto smluvního vztahu probíhá komunikace;
d) právo uživatele platebních služeb obdržet smluvní podmínky rámcové smlouvy a informace a podmínky podle článku 53;
5) týkající se ochranných a nápravných opatření:
a) připadá-li to v úvahu, popis opatření, která musí uživatel platebních služeb přijmout za účelem zabezpečení platebního prostředku, a způsobu, jakým je třeba uvědomit poskytovatele platebních služeb pro účely čl. 69 odst. 1 písm. b);
b) popis zabezpečeného postupu uvědomování uživatele platebních služeb poskytovatelem platebních služeb v případě podezření na podvod či ohrožení bezpečnosti nebo v případě skutečného podvodu či ohrožení bezpečnosti;
c) bylo-li tak dohodnuto, podmínky, za nichž si poskytovatel platebních služeb vyhrazuje právo zablokovat platební prostředek v souladu s článkem 68;
d) odpovědnost plátce podle článku 74, včetně informací o příslušné částce;
e) způsob, jakým musí uživatel platebních služeb poskytovateli platebních služeb oznámit jakoukoli neautorizovanou nebo nesprávně iniciovanou či provedenou platební transakci podle článku 71, a lhůta, v jaké tak musí učinit, jakož i odpovědnost poskytovatele platebních služeb za neautorizované platební transakce podle článku 73;
f) odpovědnost poskytovatele platebních služeb za iniciování nebo provedení ►C1 platebních transakcí podle článku 89 a 90; ◄
g) podmínky pro vrácení peněžních prostředků podle článků 76 a 77;
6) týkající se změn a vypovězení rámcové smlouvy:
a) bylo-li tak dohodnuto, informace o tom, že změny podmínek podle článku 54 se považují uživatelem platebních služeb za přijaté, pokud uživatel platebních služeb poskytovateli platebních služeb před navrhovaným dnem jejich účinnosti neoznámí, že tyto změny nepřijímá;
b) doba trvání rámcové smlouvy;
c) právo uživatele platebních služeb vypovědět rámcovou smlouvu a všechny dohody týkající se vypovězení podle čl. 54 odst. 1 a článku 55;
7) týkající se opravných prostředků:
a) jakákoli smluvní doložka o rozhodném právu, kterým se rámcová smlouva řídí, nebo o příslušných soudech;
b) postupy alternativního řešení sporů, které má uživatel platebních služeb k dispozici podle článků 99 až 102.
Článek 53
Dostupnost informací a podmínek rámcové smlouvy
Kdykoliv v průběhu smluvního vztahu má uživatel platebních služeb právo na vlastní žádost obdržet smluvní podmínky rámcové smlouvy, jakož i informace a podmínky uvedené v článku 52, a to na papíře nebo jiném trvalém nosiči.
Článek 54
Změny podmínek rámcové smlouvy
1. Veškeré změny rámcové smlouvy, jakož i informací a podmínek uvedených v článku 52 navrhne poskytovatel platebních služeb způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1, a to nejpozději dva měsíce před navrhovaným dnem použitelnosti těchto změn. Uživatel platebních služeb může tyto změny rámcové smlouvy před navrhovaným dnem jejich vstupu v platnost přijmout, nebo odmítnout.
Připadá-li to v úvahu podle čl. 52 bodu 6 písm. a), informuje poskytovatel platebních služeb uživatele platebních služeb o tom, že změny podmínek se považují uživatelem platebních služeb za přijaté, pokud uživatel platebních služeb poskytovateli platebních služeb před navrhovaným dnem jejich vstupu v platnost neoznámí, že tyto změny nepřijímá. Poskytovatel platebních služeb rovněž informuje uživatele platebních služeb, že pokud uživatel platebních služeb uvedené změny odmítne, má právo kdykoli do dne uplatnění změn rámcovou smlouvu bezplatně ukončit.
2. Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů mohou být uplatněny okamžitě a bez oznámení za předpokladu, že toto právo bylo dohodnuto v rámcové smlouvě a že tyto změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů jsou založeny na referenčních úrokových sazbách nebo směnných kurzech dohodnutých podle čl. 52 bodu 3 písm. b) a c). Uživatel platebních služeb musí být o jakékoli změně úrokové sazby informován při nejbližší příležitosti způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1, pokud se strany nedohodly na zvláštní četnosti nebo způsobu poskytování nebo zpřístupňování informací. Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů, které jsou pro uživatele platebních služeb příznivější, však mohou být uplatněny i bez oznámení.
3. Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem, který nediskriminuje uživatele platebních služeb.
Článek 55
Vypovězení smlouvy
1. Uživatel platebních služeb může rámcovou smlouvu kdykoliv vypovědět, pokud se strany nedohodly na výpovědní lhůtě. Tato doba nesmí překročit jeden měsíc.
2. Vypovězení rámcové smlouvy nepodléhá na straně uživatele platebních služeb žádným poplatkům, s výjimkou případů, kdy byla smlouva v platnosti po dobu kratší než šest měsíců. Případné poplatky za vypovězení rámcové smlouvy musí být přiměřené a odpovídat nákladům.
3. Je-li tak dohodnuto v rámcové smlouvě, poskytovatel platebních služeb může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět s nejméně dvouměsíční výpovědní lhůtou způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1.
4. U poplatků za platební služby, jež jsou účtovány pravidelně, platí uživatel platebních služeb pouze jejich poměrnou část za dobu do okamžiku vypovězení smlouvy. Pokud se poplatky platí předem, jejich poměrná část se vrátí.
5. Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčeny právní předpisy členských států upravující právo stran prohlásit rámcovou smlouvu za nevymahatelnou nebo od počátku neplatnou.
6. Členské státy mohou přijmout ustanovení, která jsou pro uživatele platebních služeb příznivější.
Článek 56
Informace před provedením jednotlivých platebních transakcí
V případě jednotlivé platební transakce podle rámcové smlouvy iniciované plátcem poskytovatel platebních služeb u této konkrétní platební transakce na žádost plátce poskytne jasné informace o všech těchto skutečnostech:
a) maximální lhůtě pro provedení;
b) poplatcích, které musí plátce zaplatit;
c) případně rozpis veškerých poplatků.
Článek 57
Informace pro plátce o jednotlivých platebních transakcích
1. Po odepsání částky jednotlivé platební transakce z účtu plátce nebo v případě, že plátce platební účet nevyužívá, po obdržení platebního příkazu poskytne poskytovatel platebních služeb plátce způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1 a bez zbytečného odkladu danému plátci všechny tyto informace:
a) referenční údaje umožňující plátci identifikovat každou platební transakci, a je-li to vhodné, údaje týkající se příjemce;
b) částku platební transakce v měně, v jaké byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité pro platební příkaz;
c) částku veškerých poplatků za platební transakci a případně rozpis těchto poplatků nebo úrok, který má plátce zaplatit;
d) připadá-li to v úvahu, směnný kurz použitý při platební transakci poskytovatelem platebních služeb plátce a částku platební transakce po této konverzi měny;
e) den valuty částky odepsané z účtu nebo datum přijetí platebního příkazu.
2. Rámcová smlouva musí obsahovat podmínku, že plátce může vyžadovat, aby byly informace uvedené v odstavci 1 poskytovány nebo zpřístupňovány pravidelně nejméně jednou měsíčně, a to bezplatně a dohodnutým způsobem, který plátci umožňuje dané informace uchovávat a kopírovat v nezměněném stavu.
3. Členské státy však mohou vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb informace poskytovali nejméně jednou měsíčně a bezplatně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči.
Článek 58
Informace pro příjemce o jednotlivých platebních transakcích
1. Po provedení jednotlivé platební transakce poskytne poskytovatel platebních služeb příjemce způsobem stanoveným v čl. 51 odst. 1 danému příjemci bez zbytečného odkladu všechny tyto informace:
a) referenční údaje umožňující příjemci identifikovat platební transakci a plátce a veškeré údaje předané spolu s platební transakcí;
b) částku platební transakce v měně, v níž je částka připsána na platební účet příjemce;
c) částku veškerých poplatků za platební transakci a případně rozpis těchto poplatků nebo úrok, který má příjemce zaplatit;
d) připadá-li to v úvahu, směnný kurz použitý při platební transakci poskytovatelem platebních služeb příjemce a částku platební transakce před touto konverzí měny;
e) den valuty částky připsané na účet.
2. Rámcová smlouva může obsahovat podmínku, že informace uvedené v odstavci 1 se poskytují nebo zpřístupňují pravidelně nejméně jednou měsíčně a dohodnutým způsobem, který příjemci umožňuje dané informace uchovávat a kopírovat v nezměněném stavu.
3. Členské státy však mohou vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb informace poskytovali nejméně jednou měsíčně a bezplatně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči.
KAPITOLA 4
Společná ustanovení
Článek 59
Měna transakce a konverze měny
1. Platby se uskutečňují v měně, na které se strany dohodnou.
2. Je-li služba konverze měny nabídnuta před iniciováním platební transakce a je-li tato služba konverze měny nabídnuta v bankomatu, místě prodeje nebo příjemcem, strana, jež plátci službu konverze měny nabízí, sdělí plátci veškeré poplatky, jakož i směnný kurz, který bude při konverzi u platební transakce použit.
Plátce musí se službou konverze měny na tomto základě souhlasit.
Článek 60
Informace o dalších poplatcích nebo slevách
1. Pokud příjemce za použití určitého platebního prostředku požaduje poplatek nebo nabízí slevu, příjemce o tom informuje plátce před iniciováním platební transakce.
2. Pokud poskytovatel platebních služeb nebo jiná osoba podílející se na transakci požaduje za použití určitého platebního prostředku poplatek, informuje o tom uživatele platebních služeb před iniciováním platební transakce.
3. Povinnost uhradit poplatky stanovené v odstavcích 1 a 2 má plátce pouze tehdy, pokud byl s jejich plnou výší seznámen před iniciováním platební transakce.
HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM A UŽÍVÁNÍM PLATEBNÍCH SLUŽEB
KAPITOLA 1
Společná ustanovení
Článek 61
Oblast působnosti
1. Není-li uživatel platebních služeb spotřebitelem, mohou se uživatel platebních služeb a poskytovatel platebních služeb dohodnout, že se zcela nebo zčásti ►C1 nepoužijí čl. 62 odst. 1, čl. 64 odst. 3 a články 72, 74, 76, 77, 80, 89 a 90. ◄ Uživatel platebních služeb a poskytovatel platebních služeb se rovněž mohou dohodnout na jiných lhůtách, než jaké jsou stanoveny v článku 71.
2. Členské státy mohou stanovit, že se článek 102 nepoužije, pokud uživatel platebních služeb není spotřebitelem.
3. Členské státy mohou stanovit, že se ustanovení této hlavy použijí stejným způsobem na spotřebitele i na mikropodniky.
4. Touto směrnicí není dotčena směrnice 2008/48/ES ani jiné příslušné právo Unie nebo vnitrostátní opatření týkající se podmínek poskytování úvěru spotřebitelům neharmonizovaných touto směrnicí, které jsou v souladu s právem Unie.
Článek 62
Příslušné poplatky
1. Poskytovatel platebních služeb neúčtuje uživateli platebních služeb žádné poplatky za plnění svých informačních povinností ani za nápravná a preventivní opatření podle této hlavy, ►C1 není-li v čl. 79 odst. 1, čl. 80 odst. 5 a čl. 88 odst. 4 stanoveno jinak. ◄ Na těchto poplatcích se uživatel platebních služeb a poskytovatel platebních služeb dohodnou s tím, že tyto poplatky musí být přiměřené a odpovídat skutečným nákladům poskytovatele platebních služeb.
2. Členské státy vyžadují, aby za platební transakce poskytované v Unii, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce, nebo jediný poskytovatel platebních služeb v dané platební transakci nacházejí v Unii, příjemce platil poplatky účtované jeho poskytovatelem platebních služeb a plátce platil poplatky účtované jeho poskytovatelem platebních služeb.
3. Poskytovatel platebních služeb nebrání příjemci v tom, aby od plátce požadoval poplatek, nabídl mu slevu nebo jej jiným způsobem motivoval k tomu, aby daný platební prostředek použil. Účtované poplatky nepřekročí přímé náklady příjemce na používání konkrétního platebního prostředku.
4. Členské státy v každém případě zajistí, aby příjemce nepožadoval poplatky za používání platebních prostředků, u nichž jsou mezibankovní poplatky upraveny v kapitole II nařízení (EU) 2015/751, a za platební služby, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 260/2012.
5. Členské státy mohou zakázat nebo omezit právo příjemce požadovat poplatky s přihlédnutím k nutnosti povzbuzovat hospodářskou soutěž a podporovat používání účinných platebních prostředků.
Článek 63
Výjimka pro platební prostředky pro platby malých částek a elektronické peníze
1. V případě platebních prostředků, které se podle rámcové smlouvy týkají výlučně jednotlivých platebních transakcí nepřekračujících 30 EUR nebo které buď mají výdajový limit 150 EUR, nebo uchovávají peněžní prostředky, jež nikdy nepřekročí částku 150 EUR, se poskytovatelé platebních služeb mohou se svými uživateli platebních služeb dohodnout, že:
a) ustanovení čl. 69 odst. 1 písm. b), čl. 70 odst. 1 písm. c) a d), jakož i čl. 74 odst. 3 se nepoužijí, pokud platební prostředek nemůže být zablokován nebo nelze zabránit jeho dalšímu použití;
b) ustanovení článků 72 a 73 a čl. 74 odst. 1 a 3 se nepoužijí, pokud se platební prostředek používá anonymně nebo pokud poskytovatel platebních služeb není z jiných důvodů, které jsou dány povahou platebního prostředku, schopen prokázat, zda platební transakce byla autorizována;
c) odchylně od čl. 79 odst. 1 není od poskytovatele platebních služeb požadováno, aby uživateli platebních služeb oznámil zamítnutí platebního příkazu, pokud je neprovedení služby zřejmé ze souvislostí;
d) odchylně od článku 80 nemůže plátce odvolat platební příkaz poté, co platební příkaz předá nebo dá svůj souhlas s provedením platební transakce příjemci;
e) odchylně od článků 83 a 84 se použijí jiné lhůty pro provedení.
2. U vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány snížit nebo zdvojnásobit částky uvedené v odstavci 1. U předplacených platebních prostředků je mohou zvýšit až na 500 EUR.
3. Články 73 a 74 této směrnice se použijí rovněž na elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES s výjimkou případů, kdy poskytovatel platebních služeb plátce není schopen zmrazit platební účet, na němž jsou elektronické peníze uchovávány, nebo zablokovat platební prostředek. Členské státy mohou tuto výjimku omezit na platební účty, na nichž jsou elektronické peníze uchovávány, nebo platební prostředky určité hodnoty.
KAPITOLA 2
Autorizace platebních transakcí
Článek 64
Souhlas a odvolání souhlasu
1. Členské státy zajistí, aby se platební transakce považovala za autorizovanou pouze v případě, že plátce dal k provedení platební transakce souhlas. Platební transakce může být plátcem autorizována před tím, než je provedena, nebo až poté, co je provedena, pokud se tak plátce a poskytovatel platebních služeb dohodnou.
2. Souhlas s provedením platební transakce nebo řady platebních transakcí se uděluje formou dohodnutou mezi plátcem a poskytovatelem platebních služeb. Souhlas s provedením platební transakce může být rovněž udělen prostřednictvím příjemce nebo poskytovatele služeb iniciování platby.
Pokud souhlas schází, platební transakce se považuje za neautorizovanou.
3. Plátce může svůj souhlas kdykoli odvolat, avšak pouze do okamžiku neodvolatelnosti podle článku 80. Souhlas s provedením řady platebních transakcí může být rovněž odvolán s tím, že každá budoucí platební transakce bude považována za neautorizovanou.
4. Na postupu udělování souhlasu s provedením platební transakce se dohodne plátce s příslušným poskytovatelem nebo příslušnými poskytovateli platebních služeb.
Článek 65
Potvrzení disponibility peněžních prostředků
1. Členské státy zajistí, aby poskytovatel platebních služeb, který vede účet, neprodleně potvrdil na žádost poskytovatele platebních služeb vydávajícího karetní platební prostředky, zda je na platebním účtu plátce k dispozici částka potřebná k provedení karetní platební transakce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) platební účet plátce je v okamžiku žádosti přístupný prostřednictvím internetu;
b) plátce udělil poskytovateli platebních služeb, který vede účet, výslovný souhlas k tomu, aby odpovídal na žádosti konkrétního poskytovatele platebních služeb o potvrzení toho, že na platebním účtu plátce je k dispozici částka odpovídající určité karetní platební transakci;
c) souhlas podle písmene b) byl udělen před podáním první žádosti o potvrzení.
2. Poskytovatel platebních služeb může o potvrzení podle odstavce 1 požádat, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) plátce mu udělil výslovný souhlas k tomu, aby žádal o potvrzení podle odstavce 1;
b) plátce inicioval karetní platební transakci na příslušnou částku prostřednictvím karetního platebního prostředku, který daný poskytovatel platebních služeb vydal;
c) poskytovatel platebních služeb prokáže před každou žádostí o potvrzení poskytovateli platebních služeb, který vede účet, svoji totožnost a komunikuje s ním bezpečným způsobem v souladu s čl. 98 odst. 1 písm. d).
3. V souladu se směrnicí 95/46/ES spočívá potvrzení uvedené v odstavci 1 pouze v odpovědi „ano“ či „ne“, nikoliv ve výpisu s informacemi o zůstatku na účtu. Odpověď nesmí být uchovávána nebo používána k jiným účelům než k provedení karetní platební transakce.
4. Potvrzení uvedené v odstavci 1 nesmí poskytovateli platebních služeb, který vede účet, umožnit zablokovat peněžní prostředky na platebním účtu plátce.
5. Plátce může poskytovatele platebních služeb, který vede účet, požádat, aby mu sdělil totožnost poskytovatele platebních služeb a poskytnutou odpověď.
6. Tento článek se nevztahuje na platební transakce iniciované prostřednictvím karetních platebních prostředků, na nichž jsou uchovávány elektronické peníze vymezené v čl. 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES.
Článek 66
Pravidla pro přístup k platebnímu účtu v případě služeb iniciování platby
1. Členské státy zajistí, aby plátce měl právo využít poskytovatele služeb iniciování platby k získání platebních služeb uvedených v bodě 7 přílohy I. Právo využívat poskytovatele služeb iniciování platby se nevztahuje na případy, kdy platební účet není přístupný on-line.
2. Udělí-li plátce výslovný souhlas s provedením platby v souladu s článkem 64, učiní poskytovatel platebních služeb, který vede účet, kroky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, aby zajistil právo plátce využívat služby iniciování platby.
3. Poskytovatel služeb iniciování platby:
a) se zdrží toho, aby v kterýkoli okamžik v souvislosti s poskytnutím služby iniciování platby držel peněžní prostředky plátce;
b) zajistí, aby osobní bezpečnostní údaje uživatele platebních služeb nebyly přístupné jiným stranám než tomuto uživateli a vydavateli osobních bezpečnostních údajů a aby je poskytovatel služeb iniciování platby předával bezpečnými a efektivními kanály;
c) zajistí, aby jakékoli další informace o uživateli platebních služeb, získané při poskytování služeb iniciování platby, byly poskytnuty pouze příjemci a pouze s výslovným souhlasem uživatele platebních služeb;
d) při každém iniciování platby prokáže svoji totožnost poskytovateli platebních služeb, který vede účet plátce, a komunikuje s poskytovatelem platebních služeb, který vede účet, plátcem a příjemcem bezpečným způsobem v souladu s čl. 98 odst. 1 písm. d);
e) neuchovává citlivé údaje o platbách uživatele platebních služeb;
f) nepožaduje od uživatele platebních služeb žádné jiné údaje než ty, které jsou nezbytné k poskytnutí služby iniciování platby;
g) nepoužívá a neuchovává žádné údaje a nevyužívá přístupu k nim pro jiné účely než k poskytnutí služby iniciování platby podle výslovné žádosti plátce;
h) nemění částku, příjemce ani jiné prvky transakce.
4. Poskytovatel platebních služeb, který vede účet:
a) komunikuje bezpečně s poskytovateli služeb iniciování platby v souladu s čl. 98 odst. 1 písm. d);
b) okamžitě po obdržení platebního příkazu od poskytovatele služeb iniciování platby poskytne nebo zpřístupní poskytovateli služeb iniciování platby veškeré informace o iniciování platební transakce a veškeré informace, které má k dispozici, pokud jde o provedení platební transakce;
c) s platebními příkazy předanými prostřednictvím služeb poskytovatele služeb iniciování platby zachází bez jakéhokoli rozdílu, nejsou-li k tomu objektivní důvody, zejména z hlediska doby provedení, priority nebo poplatků za platební příkazy, které mu předal sám plátce.
5. Poskytování služeb iniciování platby nesmí být závislé na existenci smluvního vztahu za tímto účelem mezi poskytovateli služeb iniciování platby a poskytovateli platebních služeb, kteří vedou účet.
Článek 67
Pravidla pro přístup k informacím o platebním účtu a jejich používání v případě služeb informování o účtu
1. Členské státy zajistí, aby uživatel platebních služeb měl právo využít služeb umožňujících přístup k informacím o účtu podle bodu 8 přílohy I. Toto právo se nevztahuje na případy, kdy platební účet není přístupný on-line.
2. Poskytovatel služeb informování o účtu:
a) poskytuje služby pouze na základě výslovného souhlasu uživatele platebních služeb;
b) zajistí, aby osobní bezpečnostní údaje uživatele platebních služeb nebyly přístupné jiným stranám než tomuto uživateli a vydavateli osobních bezpečnostních údajů a aby jejich předávání poskytovatelem služeb informování o účtu probíhalo bezpečnými a efektivními kanály;
c) při každé komunikaci prokáže svoji totožnost poskytovateli či poskytovatelům platebních služeb, kteří vedou účet uživatele platebních služeb, a komunikuje s poskytovatelem platebních služeb, který vede účet, a s uživatelem platebních služeb bezpečným způsobem v souladu s čl. 98 odst. 1 písm. d);
d) využívá přístupu pouze k informacím z určených platebních účtů a souvisejícím platebním transakcím;
e) nepožaduje citlivé údaje o platbách související s platebními účty;
f) nepoužívá a neuchovává žádné údaje a nevyužívá přístupu k nim pro jiné účely než k poskytnutí služby informování o účtu podle výslovné žádosti uživatele platebních služeb v souladu s pravidly pro ochranu údajů.
3. Poskytovatel služeb, který vede účet, ve vztahu k platebním účtům:
a) bezpečně komunikuje s poskytovateli služeb informování o účtu v souladu s čl. 98 odst. 1 písm. d) a
b) zachází s žádostmi o údaje předanými prostřednictvím služeb poskytovatele služeb informování o účtu bez jakéhokoli rozdílu, nejsou-li k tomu objektivní důvody.
4. Poskytování služeb informování o účtu nesmí být závislé na existenci smluvního vztahu za tímto účelem mezi poskytovateli služeb informování o účtu a poskytovateli platebních služeb, kteří vedou účet.
Článek 68
Limity pro používání platebního prostředku a pro přístup poskytovatelů platebních služeb k platebním účtům
1. Pokud je pro účely udělení souhlasu použit specifický platební prostředek, plátce a poskytovatel platebních služeb plátce se mohou u platebních transakcí provedených tímto platebním prostředkem dohodnout na výdajových limitech.
2. Je-li tak dohodnuto v rámcové smlouvě, může si poskytovatel platebních služeb vyhradit právo zablokovat platební prostředek z objektivně opodstatněných důvodů souvisejících s bezpečností platebního prostředku, podezřením na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku nebo, v případě platebního prostředku s úvěrovým rámcem, se značným zvýšením rizika, že plátce možná nebude schopen splnit svůj platební závazek.
3. Poskytovatel platebních služeb v těchto případech plátce dohodnutým způsobem informuje o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech, a to pokud možno před zablokováním platebního prostředku a nejpozději okamžitě po jeho zablokování, s výjimkou případů, kdy by poskytnutí těchto informací ohrozilo objektivně opodstatněné bezpečnostní důvody nebo kdy je zakázáno jinými příslušnými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy.
4. Jakmile důvody pro zablokování platebního prostředku pominou, poskytovatel platebních služeb platební prostředek odblokuje nebo ho vymění za nový platební prostředek.
5. Poskytovatel platebních služeb, který vede účet, může poskytovateli služeb informování o účtu nebo poskytovateli služeb iniciování platby zamítnout přístup k platebnímu účtu, existují-li k tomu objektivní a řádně doložené důvody související s neoprávněným nebo podvodným přístupem k platebnímu účtu ze strany poskytovatele služeb informování o účtu nebo poskytovatele služeb iniciování platby, včetně neoprávněného nebo podvodného iniciování platební transakce. Poskytovatel platebních služeb, který vede účet, v těchto případech plátce dohodnutým způsobem informuje o odepření přístupu k platebnímu účtu a jeho důvodech. Tuto informaci poskytne plátci pokud možno před odepřením tohoto přístupu a nejpozději okamžitě poté, co přístup odepře, s výjimkou případů, kdy by poskytnutí těchto informací ohrozilo objektivně opodstatněné bezpečnostní důvody nebo kdy je zakázáno jinými příslušnými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy.
Poskytovatel platebních služeb, který vede účet, umožní přístup k platebnímu účtu, jakmile důvody pro odepření přístupu pominou.
6. V případech uvedených v odstavci 5 ohlásí poskytovatel platebních služeb, který vede účet, incident týkající se poskytovatele služeb informování o účtu nebo poskytovatele služeb iniciování platby neprodleně příslušnému orgánu. Součástí těchto informací jsou relevantní podrobnosti o daném případu a důvody k přijetí opatření. Příslušný orgán případ posoudí a v případě potřeby přijme vhodná opatření.
Článek 69
Povinnosti uživatele platebních služeb v souvislosti s platebními prostředky a osobními bezpečnostními údaji
1. Uživatel platebních služeb, který je oprávněn používat platební prostředek:
a) používá platební prostředek v souladu s podmínkami, které upravují vydávání a používání daného platebního prostředku, které musejí být objektivní, nediskriminační a přiměřené;
b) oznámí poskytovateli platebních služeb nebo subjektu jím určenému ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, a to neprodleně po zjištění této skutečnosti.
2. Pro účely odst. 1 písm. a) učiní uživatel platebních služeb, jakmile obdrží platební prostředek, zejména veškerá přiměřená opatření na ochranu osobních bezpečnostních údajů.
Článek 70
Povinnosti poskytovatele platebních služeb v souvislosti s platebními prostředky
1. Poskytovatel platebních služeb vydávající platební prostředek:
a) zajistí, aby osobní bezpečnostní údaje nebyly přístupné nikomu jinému než uživateli platebních služeb, který je oprávněn daný platební prostředek používat, aniž jsou tím dotčeny povinnosti uživatele platebních služeb stanovené v článku 69;
b) zdrží se zasílání nevyžádaných platebních prostředků s výjimkou případů, kdy je třeba vyměnit platební prostředek, který byl uživateli platebních služeb poskytnut již dříve;
c) zajistí dostupnost vhodných prostředků umožňujících uživateli platebních služeb kdykoli učinit oznámení podle čl. 69 odst. 1 písm. b) nebo požádat o odblokování platebního prostředku podle čl. 68 odst. 4; na žádost poskytne poskytovatel platebních služeb uživateli platebních služeb prostředky, kterými může uživatel platebních služeb po dobu 18 měsíců po oznámení prokázat, že takové oznámení učinil;
d) poskytne uživateli platebních služeb možnost učinit bezplatně oznámení podle čl. 69 odst. 1 písm. b) a případně účtuje pouze náklady přímo související s výměnou platebního prostředku;
e) zabrání veškerému použití platebního prostředku, jakmile bylo podáno oznámení podle čl. 69 odst. 1 písm. b).
2. Poskytovatel platebních služeb nese riziko spojené se zasláním platebního prostředku nebo se zasláním jakýchkoli osobních bezpečnostních údajů týkajících se tohoto prostředku uživateli platebních služeb.
Článek 71
Oznámení a náprava neautorizovaných nebo nesprávně provedených transakcí
1. Uživatel platebních služeb získá od poskytovatele platebních služeb nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce pouze v případě, že uživatel platebních služeb poskytovateli platebních služeb neprodleně po zjištění a nejpozději do třinácti měsíců ode dne odepsání částky z účtu oznámí tuto transakci vedoucí ke vzniku nároku, včetně nároku podle článku 89.
Lhůta pro oznámení stanovená v prvním pododstavci se nepoužije v případě, kdy poskytovatel platebních služeb neposkytl nebo nezpřístupnil informace o dané platební transakci podle hlavy III.
2. Pokud je do transakce zapojen poskytovatel služeb iniciování platby, získá uživatel platebních služeb nápravu od poskytovatele platebních služeb, který vede účet, podle odstavce 1 tohoto článku, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 73 odst. 2 a čl. 89 odst. 1.
Článek 72
Doklad o ověření a provedení platebních transakcí
1. Členské státy vyžadují, aby v případě, že uživatel platebních služeb popírá, že provedenou platební transakci autorizoval, nebo tvrdí, že platební transakce nebyla provedena správně, musel poskytovatel platebních služeb poskytnout doklad o tom, že platební transakce byla ověřena, přesně zaznamenána, zanesena do účetnictví a že nebyla ovlivněna technickým selháním nebo jiným nedostatkem služby poskytnuté poskytovatelem platebních služeb.
Pokud je platební transakce iniciována prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby, nese tento poskytovatel důkazní břemeno k prokázání toho, že platební transakce byla v mezích jeho působnosti ověřena, přesně zaznamenána a nebyla ovlivněna technickým selháním ani jinými nedostatky spojenými s platební službou, za niž odpovídá.
2. Pokud uživatel platební služby popírá autorizaci provedené platební transakce, použití platebního prostředku zaznamenané poskytovatelem platebních služeb, včetně případně poskytovatele služeb iniciování platby, nemusí být samo o sobě postačující pro prokázání, zda daná platební transakce byla plátcem autorizována nebo zda se plátce dopustil podvodu nebo zda z důvodu hrubé nedbalosti nebo úmyslně nesplnil jednu nebo více povinností podle článku 69. Poskytovatel platebních služeb nebo případně poskytovatel služeb iniciování platby předloží podpůrné doklady k prokázání podvodu nebo hrubé nedbalosti na straně uživatele platebních služeb.
Článek 73
Odpovědnost poskytovatele platebních služeb za neautorizované platební transakce
1. Aniž je dotčen článek 71, členské státy zajistí, aby v případě neautorizované platební transakce poskytovatel platebních služeb plátce vrátil plátci částku ve výši neautorizované platební transakce, a to okamžitě a v každém případě nejpozději do konce následujícího pracovního dne poté, co transakci zjistil nebo mu byla oznámena, s výjimkou případů, kdy má důvodné podezření, že došlo k podvodu, a tyto důvody písemně sdělí příslušnému vnitrostátními orgánu. Poskytovatel platebních služeb plátce v příslušných případech uvede platební účet, z nějž byla částka odepsána, zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k neautorizované platební transakci nedošlo. Tím se rovněž zajistí, aby dnem valuty částky připsané na platební účet plátce byl nejpozději den, kdy byla tato částka odepsána z účtu.
2. Je-li platební transakce iniciována prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby, poskytovatel platebních služeb, který vede účet, částku neautorizované platební transakce okamžitě a v každém případě nejpozději do konce následujícího pracovního dne vrátí a případně uvede platební účet, z nějž byla částka odepsána, zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k neautorizované platební transakci nedošlo.
Pokud poskytovatel služeb iniciování platby nese odpovědnost za neautorizovanou platební transakci, okamžitě poskytne poskytovateli platebních služeb, který vede účet, na jeho žádost náhradu za vzniklou ztrátu nebo za částky zaplacené v důsledku vrácení částky plátci, včetně částky neautorizované platební transakce. V souladu s čl. 72 odst. 1 nese poskytovatel služeb iniciování platby důkazní břemeno k prokázání toho, že platební transakce byla v mezích jeho působnosti ověřena, přesně zaznamenána a nebyla ovlivněna technickým selháním ani jinými nedostatky spojenými s platební službou, za niž odpovídá.
3. Další finanční náhrada může být stanovena v souladu s právními předpisy, které se vztahují na smlouvu uzavřenou mezi plátcem a poskytovatelem platebních služeb nebo případně na smlouvu uzavřenou mezi plátcem a poskytovatelem služeb iniciování platby.
Článek 74
Odpovědnost plátce za neautorizované platební transakce
1. Odchylně od článku 73 může mít plátce povinnost nést ztrátu do výše 50 EUR plynoucí z veškerých neautorizovaných platebních transakcí, která vyplývá z použití ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo ze zneužití platebního prostředku.
První pododstavec se nepoužije, pokud:
a) ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku plátce nemohl zjistit před provedením platby, a to s výjimkou případů, kdy podvodně jednal on sám; nebo
b) ztráta byla způsobena jednáním či opomenutím zaměstnance, zástupce nebo pobočky poskytovatele platebních služeb nebo subjektu poskytujícího outsourcing.
Plátce nese všechny ztráty plynoucí z neautorizovaných platebních transakcí, pokud mu vznikly v důsledku toho, že jednal podvodně nebo nesplnil úmyslně či z důvodu hrubé nedbalosti jednu nebo více povinností uvedených v článku 69. V těchto případech se maximální částka uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce nepoužije.
Pokud plátce nejednal podvodně nebo s úmyslem nesplnit své povinnosti podle článku 69, mohou členské státy snížit odpovědnost podle tohoto odstavce s přihlédnutím zejména k povaze osobních bezpečnostních údajů a ke konkrétním okolnostem, za nichž k jeho ztrátě, odcizení nebo zneužití došlo.
2. Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nepožaduje silné ověření klienta, nese plátce finanční následky pouze v případě svého podvodného jednání. Pokud příjemce nebo poskytovatel platebních služeb příjemce silné ověření klienta nepřijmou, vrátí peněžní prostředky ve výši způsobené finanční škody poskytovateli platebních služeb plátce.
3. Plátce nenese žádné finanční následky vyplývající z použití ztraceného, odcizeného nebo zneužitého platebního prostředku poté, co učiní oznámení podle čl. 69 odst. 1 písm. b), s výjimkou případů, kdy jednal podvodně.
Pokud poskytovatel platebních služeb neposkytne vhodné prostředky, aby bylo možno ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku kdykoli oznámit, jak požaduje čl. 70 odst. 1 písm. c), nenese plátce za finanční následky vyplývající z použití tohoto platebního prostředku odpovědnost, s výjimkou případů, kdy jednal podvodně.
Článek 75
Platební transakce, jejichž výše není předem známa
1. Je-li platební transakce iniciována příjemcem nebo jeho prostřednictvím v souvislosti s karetní platební transakcí a její přesná částka není v okamžiku, kdy plátce uděluje souhlas s provedením platební transakce, známa, může poskytovatel platebních služeb plátce peněžní prostředky na jeho platebním účtu zablokovat pouze v případě, že plátce udělil souhlas s přesnou výší peněžních prostředků, jež mají být zablokovány.
2. Bez zbytečného prodlení po obdržení informací o přesné částce platební transakce a nejpozději okamžitě po obdržení platebního příkazu poskytovatel platebních služeb plátce peněžní prostředky zablokované na jeho platebním účtu podle odstavce 1 uvolní.
Článek 76
Vrácení peněžních prostředků z platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím
1. Členské státy zajistí, aby plátce měl u poskytovatele platebních služeb nárok na vrácení peněžních prostředků z autorizované platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím, která již byla provedena, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce;
b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou by plátce mohl rozumně očekávat s ohledem na předchozí výdajový model, podmínky rámcové smlouvy a příslušné okolnosti případu.
Na žádost poskytovatele platebních služeb nese důkazní břemeno k prokázání toho, že tyto podmínky byly splněny, plátce.
Vrácené peněžní prostředky odpovídají částce provedené platební transakce v plné výši. Dnem valuty částky připsané na platební účet plátce je nejpozději den, kdy byla tato částka odepsána z účtu.
Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, členské státy zajistí, aby kromě práva uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku měl plátce v případě inkasa podle článku 1 nařízení (EU) č. 260/2012 bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků ve lhůtách stanovených v článku 77 této směrnice.
2. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) však plátce nemůže spoléhat na důvody, jež souvisejí se směnou měny, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý s jeho poskytovatelem platebních služeb v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. d) a čl. 52 bodem 3 písm. b).
3. V rámcové smlouvě mezi plátcem a poskytovatelem platebních služeb lze dohodnout, že plátce nemá právo na vrácení peněžních prostředků, pokud:
a) plátce dal souhlas s provedením platební transakce přímo poskytovateli platebních služeb; a
b) případně pokud informace o budoucí platební transakci byly plátci poskytnuty nebo zpřístupněny dohodnutým způsobem nejméně čtyři týdny přede dnem splatnosti poskytovatelem platebních služeb nebo příjemcem.
4. Pro inkasa v jiných měnách než euru mohou členské státy poskytovatelům platebních služeb umožnit, aby nabízeli příznivější podmínky pro vrácení peněžních prostředků v souladu se svými inkasními schématy za podmínky, že jsou pro plátce výhodnější.
Článek 77
Žádosti o vrácení peněžních prostředků z platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím
1. Členské státy zajistí, aby plátce mohl požádat o vrácení peněžních prostředků autorizované platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím podle článku 76, a to ve lhůtě osmi týdnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu.
2. Do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti o vrácení peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb buď peněžní prostředky z platební transakce vrátí v plné výši, nebo sdělí plátci důvody, proč vrácení peněžních prostředků odmítá, a uvede orgány, na které se plátce může v dané záležitosti obrátit v souladu s články 99 až 102, pokud s uvedenými důvody nesouhlasí.
Právo poskytovatele platebních služeb odmítnout vrácení peněžních prostředků podle prvního pododstavce tohoto odstavce se neuplatní v případě uvedeném v čl. 76 odst. 1 čtvrtém pododstavci.
KAPITOLA 3
Provádění platebních transakcí
Článek 78
Přijetí platebního příkazu
1. Členské státy zajistí, aby okamžikem přijetí byl okamžik, kdy poskytovatel platebních služeb plátce obdrží platební příkaz.
Peněžní prostředky nesmějí být z účtu plátce odepsány dříve, než je platební příkaz přijat. Připadne-li okamžik přijetí na den, který není pro poskytovatele platebních služeb plátce dnem pracovním, má se za to, že platební příkaz byl přijat následující pracovní den. Poskytovatel platebních služeb může stanovit uzávěrku ke konci pracovního dne, po jejímž uplynutí se všechny přijaté platební příkazy považují za platební příkazy přijaté následující pracovní den.
2. Pokud se uživatel platebních služeb iniciující platební příkaz a poskytovatel platebních služeb dohodnou, že provedení platebního příkazu má být zahájeno v určitý den nebo na konci určitého období nebo v den, kdy dá plátce poskytovateli platebních služeb k dispozici peněžní prostředky, považuje se takto dohodnutý den za okamžik přijetí pro účely článku 83. Není-li dohodnutý den pro poskytovatele platebních služeb dnem pracovním, má se za to, že přijatý platební příkaz byl přijat následující pracovní den.
Článek 79
Odmítnutí platebního příkazu
1. Pokud poskytovatel platebních služeb odmítne provést platební příkaz nebo iniciovat platební transakci, toto odmítnutí, a pokud možno důvody tohoto odmítnutí a postup pro opravu jakýchkoli faktických chyb, které k tomuto odmítnutí vedly, se oznamují uživateli platebních služeb, nezakazují-li to jiné příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy.
Poskytovatel platebních služeb toto oznámení zašle nebo zpřístupní dohodnutým způsobem při nejbližší možné příležitosti a v každém případě ve lhůtách podle článku 83.
Rámcová smlouva může obsahovat podmínku, že poskytovatel platebních služeb si za toto odmítnutí může účtovat přiměřený poplatek, je-li toto odmítnutí objektivně opodstatněno.
2. Jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v rámcové smlouvě plátce, nesmí poskytovatel platebních služeb, který vede účet plátce, odmítnout provedení autorizovaného platebního příkazu bez ohledu na to, zda byl tento platební příkaz iniciován plátcem nebo prostřednictvím poskytovatelem platebních služeb iniciování platby anebo příjemcem či jeho prostřednictvím, nezakazují-li to jiné příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy.
3. Pro účely článků 83 a 89 se platební příkaz, jehož provedení bylo odmítnuto, nepovažuje za přijatý.
Článek 80
Neodvolatelnost platebního příkazu
1. Členské státy zajistí, aby uživatel platebních služeb nemohl platební příkaz odvolat, jakmile tento příkaz přijal poskytovatel platebních služeb plátce, není-li v tomto článku stanoveno jinak.
2. Pokud je platební transakce iniciována poskytovatelem služeb iniciování platby nebo příjemcem či jeho prostřednictvím, nesmí plátce odvolat platební příkaz poté, co poskytovateli služeb iniciování platby udělil k iniciování platební transakce souhlas, nebo poté, co souhlas s provedením platební transakce udělil příjemci.
3. V případě inkasa, a aniž jsou dotčena práva na vrácení peněžních prostředků, však může plátce platební příkaz odvolat nejpozději do konce pracovního dne předcházejícího dni dohodnutému pro odepsání peněžních prostředků z účtu.
4. V případě uvedeném v čl. 78 odst. 2 může uživatel platebních služeb odvolat platební příkaz nejpozději do konce pracovního dne předcházejícího dohodnutému dni.
5. Po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 až 4 může být platební příkaz odvolán, pouze pokud se tak uživatel platebních služeb a příslušní poskytovatelé platebních služeb dohodnou. V případě uvedeném v odstavcích 2 a 3 je rovněž nutný souhlas příjemce. Je-li tak dohodnuto v rámcové smlouvě, může příslušný poskytovatel platebních služeb za odvolání účtovat poplatek.
Článek 81
Převáděné a obdržené částky
1. Členské státy požadují, aby poskytovatel či poskytovatelé platebních služeb plátce, poskytovatel či poskytovatelé platebních služeb příjemce a všichni zprostředkovatelé poskytovatelů platebních služeb převedli částku platební transakce v plné výši a nestrhávali z převáděné částky žádné poplatky.
2. Příjemce a poskytovatel platebních služeb se však mohou dohodnout, že příslušný poskytovatel platebních služeb si své poplatky z převáděné částky strhne před jejím připsáním na účet příjemce. V tomto případě se v informacích poskytovaných příjemci oddělí částka platební transakce v plné výši od poplatků.
3. Pokud se z převáděné částky strhávají jakékoli jiné poplatky, než jaké jsou uvedeny v odstavci 2, poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby příjemce obdržel částku platební transakce iniciované plátcem v plné výši. Pokud je platební transakce iniciována příjemcem nebo jeho prostřednictvím, poskytovatel platebních služeb příjemce zajistí, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.
Článek 82
Oblast působnosti
1. Tento oddíl se vztahuje na:
a) platební transakce v eurech;
b) vnitrostátní platební transakce v měně členského státu, který není členem eurozóny;
c) platební transakce zahrnující pouze jednu konverzi měny mezi eurem a měnou členského státu, jehož měnou není euro, provádí-li se požadovaná konverze měny v tomto členském státě, a v případě přeshraničních platebních transakcí, uskutečňuje-li se přeshraniční převod v eurech.
2. Tento oddíl se vztahuje i na platební transakce neuvedené v odstavci 1, pokud se uživatel platebních služeb a poskytovatel platebních služeb nedohodou jinak, s výjimkou článku 87, který není dispozitivní povahy. Pokud se však uživatel platebních služeb a poskytovatel platebních služeb dohodnou na delší lhůtě, než jaká je stanovena v článku 83, nesmí tato lhůta pro platební transakce v Unii překročit čtyři pracovní dny od okamžiku přijetí podle článku 78.
Článek 83
Platební transakce na platební účet
1. Členské státy po poskytovateli platebních služeb plátce požadují, aby zajistil, že od okamžiku přijetí podle článku 78 je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele platebních služeb příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne. U platebních transakcí iniciovaných na papíře může být tato lhůta prodloužena o další pracovní den.
2. Členské státy požadují, aby poskytovatel platebních služeb příjemce použil den valuty a dal částku platební transakce k dispozici na platební účet příjemce poté, co tyto peněžní prostředky obdržel podle článku 87.
3. Členské státy po poskytovateli platebních služeb příjemce požadují, aby předal platební příkaz iniciovaný příjemcem nebo jeho prostřednictvím poskytovateli platebních služeb plátce ve lhůtách dohodnutých mezi příjemcem a poskytovatelem platebních služeb tak, aby bylo možno zúčtovat inkaso v dohodnutý den splatnosti.
Článek 84
Neexistence platebního účtu příjemce u poskytovatele platebních služeb
Nemá-li příjemce u poskytovatele platebních služeb platební účet, dá poskytovatel platebních služeb, který pro příjemce obdržel peněžní prostředky, tyto peněžní prostředky k dispozici příjemci ve lhůtě stanovené v článku 83.
Článek 85
Hotovost vložená na platební účet
Vloží-li spotřebitel hotovost na platební účet vedený u poskytovatele platebních služeb v měně daného platebního účtu, tento poskytovatel platebních služeb zajistí, aby částka byla dána k dispozici a její den valuty nastal neprodleně po přijetí peněžních prostředků. Není-li uživatel platebních služeb spotřebitelem, je částka dána k dispozici a její den valuty nastává nejpozději první pracovní den následující po přijetí peněžních prostředků.
Článek 86
Vnitrostátní platební transakce
V případě vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy stanovit kratší maximální lhůty pro provedení než lhůty stanovené v tomto oddílu.
Článek 87
Den valuty a disponibilita peněžních prostředků
1. Členské státy zajistí, aby dnem valuty částky připsané na platební účet příjemce byl nejpozději pracovní den, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele platebních služeb příjemce.
2. Poskytovatel platebních služeb příjemce zajistí, aby příjemce měl částku platební transakce k dispozici okamžitě poté, co je tato částka připsána na účet poskytovatele platebních služeb příjemce, jestliže na straně poskytovatele platebních služeb příjemce:
a) nedochází ke konverzi měny; nebo
b) dochází ke konverzi měny mezi eurem a měnou členského státu či mezi měnami dvou členských států.
Povinnost stanovená v tomto odstavci se rovněž vztahuje na platby v rámci jednoho poskytovatele platebních služeb.
3. Členské státy zajistí, aby dnem valuty částky odepsané z platebního účtu plátce byl nejdříve okamžik, kdy je částka platební transakce z tohoto platebního účtu odepsána.
Článek 88
Nesprávné jedinečné identifikátory
1. Pokud je platební příkaz proveden v souladu s jedinečným identifikátorem, považuje se tento příkaz za správně provedený, pokud jde o příjemce uvedeného v jedinečném identifikátoru.
2. Pokud je jedinečný identifikátor, který uživatel platebních služeb uvedl, nesprávný, nenese poskytovatel platebních služeb odpovědnost podle článku 89 za neprovedení nebo nesprávné provedení platební transakce.
3. Poskytovatel platebních služeb plátce však vynaloží přiměřené úsilí, aby peněžní prostředky, jež byly předmětem transakce, byly získány zpět. Poskytovatel platebních služeb příjemce při tomto úsilí spolupracuje, mimo jiné tím, že poskytovateli platebních služeb plátce sdělí veškeré příslušné informace pro řádné vrácení peněžních prostředků.
Není-li vrácení peněžních prostředků podle prvního pododstavce možné, poskytne poskytovatel platebních služeb plátce na písemnou žádost plátce veškeré informace, které má poskytovatel platebních služeb plátce k dispozici a které jsou pro plátce relevantní, aby mohl uplatnit právní nárok na vrácení peněžních prostředků.
4. Je-li tak dohodnuto v rámcové smlouvě, může si poskytovatel platebních služeb za zpětné získání peněžních prostředků účtovat poplatek.
5. Poskytne-li uživatel platebních služeb vedle informací uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. a) nebo čl. 52 bodu 2 písm. b) informace dodatečné, nese poskytovatel platebních služeb odpovědnost pouze za provedení platebních transakcí podle jedinečného identifikátoru, který uživatel platebních služeb uvedl.
Článek 89
Odpovědnost poskytovatelů platebních služeb za neprovedení nebo nesprávné či pozdní provedení platební transakce
1. Je-li platební příkaz iniciován přímo plátcem, pak aniž jsou dotčena ustanovení článku 71, čl. 88 odst. 2 a 3 a článku 93, nese poskytovatel platebních služeb vůči tomuto plátci odpovědnost za správné provedení platební transakce, ledaže může plátci a případně poskytovateli platebních služeb příjemce prokázat, že poskytovatel platebních služeb příjemce obdržel částku platební transakce v souladu s čl. 83 odst. 1. V tomto případě nese odpovědnost vůči příjemci za správné provedení platební transakce poskytovatel platebních služeb příjemce.
Pokud nese odpovědnost podle prvního pododstavce poskytovatel platebních služeb plátce, vrátí bez zbytečného odkladu částku neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce plátci a uvede, kde to přichází v úvahu, platební účet, z nějž byla částka odepsána, do stavu, v jakém byl, kdyby k nesprávně provedené platební transakci nedošlo.
Dnem valuty částky připsané na platební účet plátce je nejpozději den, kdy byla tato částka odepsána z účtu.
Pokud nese odpovědnost podle prvního pododstavce poskytovatel platebních služeb příjemce, dá částku platební transakce okamžitě k dispozici příjemci a případně připíše příslušnou částku ve prospěch platebního účtu příjemce.
Den valuty částky připsané na platební účet příjemce nastává nejpozději dnem, kdy měl den valuty této částky nastat, pokud by transakce byla provedena správně v souladu s článkem 87.
Je-li platební transakce provedena pozdě, zajistí poskytovatel platebních služeb příjemce na žádost poskytovatele platebních služeb plátce jednajícího jménem plátce, aby dnem valuty částky připsané na platební účet příjemce byl nejpozději den, kdy měl den valuty této částky nastat, pokud by transakce byla provedena správně.
Pokud byl platební příkaz iniciován plátcem, vynaloží poskytovatel platebních služeb plátce v případě neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce bez ohledu na odpovědnost podle tohoto odstavce na požádání okamžité úsilí ke zpětnému vysledování platební transakce a informuje plátce o výsledku. Tato služba je plátci poskytnuta zdarma.
2. Je-li platební příkaz iniciován příjemcem nebo jeho prostřednictvím, pak aniž jsou dotčena ustanovení článku 71, čl. 88 odst. 2 a 3 a článku 93, nese poskytovatel platebních služeb příjemce vůči tomuto příjemci odpovědnost za správné předání platebního příkazu poskytovateli platebních služeb plátce v souladu s čl. 83 odst. 3. Pokud odpovědnost podle tohoto pododstavce nese poskytovatel platebních služeb příjemce, předá neprodleně dotčený platební příkaz znovu poskytovateli platebních služeb plátce.
V případě opožděného předání platebního příkazu nastává den valuty příslušné částky připsané na platební účet příjemce nejpozději dnem, kdy měl den valuty této částky nastat, pokud by transakce byla provedena správně.
Aniž jsou dotčena ustanovení článku 71, čl. 88 odst. 2 a 3 a článku 93, nese poskytovatel platebních služeb příjemce navíc vůči tomuto příjemci odpovědnost za zpracování platební transakce v souladu se svými povinnostmi podle článku 87. Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce nese odpovědnost podle tohoto pododstavce, zajistí, aby částka platební transakce byla příjemci k dispozici neprodleně poté, co byla připsána na účet poskytovatele platebních služeb příjemce. Den valuty částky připsané na platební účet příjemce nastává nejpozději dnem, kdy měl den valuty této částky nastat, pokud by transakce byla provedena správně.
►C1 V případě neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce, za niž poskytovatel platebních služeb příjemce nenese odpovědnost podle prvního a třetího pododstavce, nese odpovědnost vůči plátci poskytovatel platebních služeb plátce. ◄ Pokud odpovědnost v tomto smyslu nese poskytovatel platebních služeb plátce, vrátí řádně a bez zbytečného odkladu částku neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce příjemci a platební účet, z nějž byla tato částka odepsána, uvede zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k nesprávně provedené platební transakci nedošlo. Dnem valuty částky připsané na platební účet plátce je nejpozději den, kdy byla tato částka odepsána z účtu.
Poskytovatel platebních služeb plátce povinnost uvedenou ve čtvrtém pododstavci nemá, pokud může prokázat, že poskytovatel platebních služeb příjemce částku platební transakce obdržel, i když byla platební transakce provedena s malým zpožděním. V takovém případě poskytovatel platebních služeb příjemce zajistí, aby dnem valuty částky připsané na platební účet příjemce byl nejpozději den, kdy měl den valuty této částky nastat v případě správného provedení.
Pokud byl platební příkaz iniciován příjemcem nebo jeho prostřednictvím, vynaloží poskytovatel platebních služeb příjemce v případě neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce bez ohledu na odpovědnost podle tohoto odstavce na požádání okamžité úsilí ke zpětnému vysledování platební transakce a informuje příjemce o výsledku. Tato služba je příjemci poskytnuta zdarma.
3. Poskytovatelé platebních služeb navíc nesou vůči svým příslušným uživatelům platebních služeb odpovědnost za veškeré poplatky, které vybírají, a veškeré úroky, které jsou vůči uživatelům platebních služeb uplatňovány v důsledku neprovedení nebo nesprávného, jakož i opožděného provedení platební transakce.
Článek 90
Odpovědnost za neprovedení nebo nesprávné či pozdní provedení platební transakce v případě služeb iniciování platby
1. Je-li platební příkaz iniciován plátcem prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby, poskytovatel platebních služeb, který vede účet, částku neprovedené nebo nesprávně provedené platební transakce vrátí plátci, aniž jsou dotčena ustanovení článku 71 a čl. 88 odst. 2 a 3, a případně uvede platební účet, z nějž byla částka odepsána, zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k nesprávně provedené platební transakci nedošlo.
Důkazní břemeno k prokázání toho, že poskytovatel platebních služeb, který vede účet plátce, obdržel platební příkaz v souladu s článkem 78 a že platební transakce byla v mezích působnosti poskytovatele služeb iniciování platby ověřena, přesně zaznamenána a nebyla ovlivněna technickým selháním ani jinými nedostatky spojenými s neprovedením transakce nebo s chybným či pozdním provedením transakce, nese poskytovatel služeb iniciování platby.
2. Pokud poskytovatel služeb iniciování platby nese odpovědnost za neprovedení platební transakce nebo chybné či pozdní provedení platební transakce, okamžitě poskytne poskytovateli platebních služeb, který vede účet, na jeho žádost náhradu za vzniklou ztrátu nebo za částky zaplacené v důsledku vrácení částky plátci.
Článek 91
Dodatečná finanční náhrada
V souladu s rozhodným právem, jímž se řídí smlouva uzavřená mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb, lze k finanční náhradě stanovené v tomto oddílu určit jakoukoli finanční náhradu dodatečnou.
Článek 92
Právo na postih
1. ►C1 Lze-li odpovědnost poskytovatele platebních služeb podle článků 73, 89 a 90 přičíst jinému poskytovateli platebních služeb nebo zprostředkovateli, odškodní tento poskytovatel platebních služeb nebo zprostředkovatel prvně jmenovaného poskytovatele platebních služeb za všechny ztráty nebo částky uhrazené podle článků 73, 89 a 90. ◄
2. V souladu s dohodami mezi poskytovateli platebních služeb nebo zprostředkovateli a s rozhodným právem, jímž se jimi uzavřené dohody řídí, lze určit další finanční náhradu.
Článek 93
Neobvyklé a nepředvídatelné okolnosti
Odpovědnost podle kapitol 2 nebo 3 se nepoužije v případech neobvyklých a nepředvídatelných okolností, nezávislých na vůli strany, jež se těchto okolností dovolává, tj. okolností, jejichž následkům by nebylo možné přes veškeré úsilí zabránit, nebo v případech, kdy je poskytovatel platebních služeb vázán jinými právními závazky, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy.
KAPITOLA 4
Ochrana údajů
Článek 94
Ochrana údajů
1. Členské státy umožní zpracování osobních údajů platebními systémy a poskytovateli platebních služeb, je-li to nezbytné z důvodu předcházení platebním podvodům, jejich vyšetřování a odhalování. Poskytování informací fyzickým osobám o zpracovávání osobních údajů a zpracování těchto osobních údajů a veškeré jiné zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES, s vnitrostátními předpisy, jimiž se směrnice 95/46/ES provádí ve vnitrostátním právu, a s nařízením (ES) č. 45/2001.
2. Poskytovatelé platebních služeb mají přístup, k osobním údajům nezbytným k poskytování platebních služeb a tyto údaje zpracovávají a uchovávají pouze s výslovným souhlasem uživatele platebních služeb.
KAPITOLA 5
Operační a bezpečnostní rizika a ověření
Článek 95
Řízení operačních a bezpečnostních rizik
1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb měli zaveden rámec s příslušnými opatřeními určenými ke zmírnění rizik a kontrolními mechanismy s cílem řídit operační a bezpečnostní rizika související s platebními službami, které poskytují. Jako součást tohoto rámce poskytovatelé platebních služeb stanoví a zachovávají účinné postupy řízení incidentů, a to i pro odhalování a klasifikaci závažných operačních a bezpečnostních incidentů.
2. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb předložili příslušnému orgánu jednou ročně nebo v kratších intervalech stanovených tímto příslušným orgánem aktualizované a komplexní posouzení operačních a bezpečnostních rizik spojených s platebními službami, které poskytují, a přiměřenosti opatření ke zmírnění těchto rizik a kontrolních mechanismů zavedených v reakci na tato rizika.
3. Do 13. července 2017 vypracuje EBA v úzké spolupráci s ECB a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, a to i na trhu platebních služeb a s přihlédnutím ke všem relevantním zájmům, obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 ke stanovení, provádění a sledování bezpečnostních opatření, a v případě potřeby včetně procesů osvědčování.
EBA v úzké spolupráci s ECB tyto obecné pokyny uvedené v prvním pododstavci pravidelně, nejméně však jednou za dva roky přezkoumává.
4. S ohledem na zkušenosti získané při uplatňování obecných pokynů uvedených v odstavci 3 vypracuje EBA případně na žádost Komise návrhy regulačních technických norem pro kritéria a podmínky pro stanovování a sledování bezpečnostních opatření.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
5. EBA podporuje spolupráci včetně sdílení informací v oblasti operačních a bezpečnostních rizik spojených s platebními službami mezi příslušnými orgány navzájem a mezi příslušnými orgány a ECB a případně Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací.
Článek 96
Oznamování incidentů
1. V případě významného operačního nebo bezpečnostního incidentu je poskytovatelé platebních služeb bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu v domovském členském státě poskytovatele platebních služeb.
Pokud má nebo může mít incident dopad na finanční zájmy jeho uživatelů platebních služeb, je poskytovatel platebních služeb povinen své uživatele platebních služeb bez zbytečného odkladu informovat o daném incidentu a o veškerých dostupných opatřeních, která mohou ke zmírnění nepříznivých účinků incidentu na své straně přijmout.
2. Po obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1 poskytne příslušný orgán v domovském členském státě bez zbytečného prodlení příslušné podrobné informace o incidentu orgánu EBA a ECB. Po posouzení závažnosti incidentu pro relevantní orgány daného členského státu příslušný orgán je oznámí i těmto orgánům.
EBA a ECB posoudí ve spolupráci s příslušným orgánem v domovském členském státě závažnost incidentu pro další relevantní orgány na unijní úrovni a vnitrostátní úrovni a oznámí je těmto orgánům. ECB oznámí členům Evropského systému centrálních bank veškeré otázky, které jsou významné pro platební systém.
Na základě oznámení přijmou příslušné orgány případně veškerá opatření nezbytná k ochraně bezprostřední bezpečnosti finančního systému.
3. Do 13. ledna 2018 vydá EBA v úzké spolupráci s ECB v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, a to i na trhu platebních služeb a s přihlédnutím ke všem relevantním zájmům obecné pokyny určené:
a) poskytovatelům platebních služeb, pokud jde o klasifikaci významných incidentů podle odstavce 1 a obsah, formát, včetně standardních vzorů oznámení, a postupy pro oznamování těchto incidentů, a
b) příslušným orgánům, pokud jde o kritéria, podle nichž se posuzuje závažnost incidentů, a podrobné informace ve zprávách o incidentech, které budou sdíleny s ostatními vnitrostátními orgány.
4. EBA v úzké spolupráci s ECB přezkoumává obecné pokyny uvedené v odstavci 3 pravidelně, alespoň však jednou za dva roky.
5. Při vydávání a přezkumu pokynů uvedených v odstavci 3 přihlédne EBA k normám nebo specifikacím, které pro sektory vykonávající jiné činnosti než poskytování platebních služeb vypracovala a zveřejnila Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací.
6. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb poskytli svým příslušným orgánům alespoň jednou za rok statistické údaje o podvodech souvisejících s různými způsoby platby. Tyto příslušné orgány tyto údaje poskytnou v souhrnné podobě orgánu EBA a ECB.
Článek 97
Ověření
1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb používali silné ověření klienta, pokud plátce:
a) využívá on-line přístupu ke svému platebnímu účtu;
b) iniciuje elektronickou platební transakci;
c) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku provede jakýkoli úkon, který by mohl vést k riziku platebního podvodu nebo jiných zneužití.
2. Pokud jde o iniciaci elektronické platební transakce uvedenou v odst. 1 písm. b) členské státy zajistí, aby u elektronických platebních transakcí na dálku poskytovatelé platebních služeb uplatňovali silné ověření klienta, jež zahrnuje prvky dynamicky propojující transakci s konkrétní částkou a konkrétním příjemcem.
3. Pokud jde o odstavec 1, členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb měli zavedena přiměřená bezpečnostní opatření za účelem ochrany důvěrnosti a integrity osobních bezpečnostních údajů uživatelů platebních služeb.
4. Odstavce 2 a 3 se použijí rovněž v případě, kdy jsou platby iniciovány prostřednictvím poskytovatele služeb iniciování platby. Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž v případě, kdy jsou informace vyžádány prostřednictvím poskytovatele služeb informování o účtu.
5. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účet, umožnili poskytovateli služeb iniciování platby a poskytovateli služeb informování o účtu spoléhat se na postupy ověření, které poskytovatel platebních služeb, který vede účet, poskytl uživateli platebních služeb v souladu s odstavci 1 a 3 a případně, je-li zapojen poskytovatel služeb iniciování platby, v souladu s odstavci 1, 2 a 3.
Článek 98
Regulační technické normy týkající se ověřování a komunikace
1. V souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1093/2010 vypracuje EBA v úzké spolupráci s ECB a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, a to i na trhu platebních služeb a s přihlédnutím ke všem relevantním zájmům, návrhy regulačních technických norem pro poskytovatele platebních služeb uvedené v čl. 1 odst. 1 této směrnice, které stanoví:
a) požadavky na silné ověření klienta podle čl. 97 odst. 1 a 2;
b) výjimky z uplatňování čl. 97 odst. 1, 2 a 3 na základě kritérií stanovených v odstavci 3 tohoto článku;
c) požadavky, které musejí v souladu s čl. 97 odst. 3 splňovat bezpečnostní opatření za účelem ochrany důvěrnosti a integrity osobních bezpečnostních údajů uživatelů platebních služeb, a
d) požadavky na společné a bezpečné otevřené standardy komunikace pro účely identifikace, ověřování, oznamování a poskytování informací, jakož i provádění bezpečnostních opatření mezi poskytovateli platebních služeb, kteří vedou účet, poskytovateli služeb iniciování platby, poskytovateli služeb informování o účtu, plátci, příjemci a dalšími poskytovateli platebních služeb.
2. Návrhy regulačních technických norem uvedené v odstavci 1 vypracuje EBA v souladu s těmito cíli:
a) zajistit přijetím účinných požadavků založených na posuzování rizik vhodnou úroveň bezpečnosti pro uživatele platebních služeb a poskytovatele platebních služeb;
b) zajistit bezpečnost peněžních prostředků a osobních údajů uživatelů platebních služeb;
c) zabezpečit a udržet spravedlivou hospodářskou soutěž všech poskytovatelů platebních služeb;
d) zajistit neutralitu obchodních modelů a technologií;
e) umožnit rozvoj uživatelsky přívětivých, dostupných a inovativních způsobů platby.
3. Výjimky uvedené v odst. 1 písm. b) jsou založeny na těchto kritériích:
a) míra rizika spojeného s poskytovanou službou;
b) částka nebo opakování transakce;
c) způsob platby použitý k provedení transakce.
4. Návrhy regulačních technických norem uvedené v odstavci 1 předloží EBA Komisi do 13. ledna 2017.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
5. EBA v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1093/2010 regulační technické normy pravidelně přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje s ohledem na mimo jiné inovace a technologický rozvoj.
KAPITOLA 6
Postupy pro alternativní řešení sporů za účelem urovnání sporů
Článek 99
Stížnosti
1. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy, které uživatelům platebních služeb a jiným zúčastněným stranám, včetně sdružení spotřebitelů, umožní podávat příslušným orgánům stížnosti na údajné porušení vnitrostátních právních předpisů provádějících ustanovení této směrnice ze strany poskytovatelů platebních služeb.
2. Je-li to vhodné a aniž je dotčeno právo na podání žaloby k soudu podle vnitrostátního procesního práva, obsahuje odpověď příslušných orgánů stěžovateli informaci o existenci postupů pro alternativní řešení sporů zavedených podle článku 102.
Článek 100
Příslušné orgány
1. Členské státy určí příslušné orgány pro zajištění a sledování účinného souladu s touto směrnicí. Tyto příslušné orgány přijmou pro zajištění tohoto souladu veškerá vhodná opatření.
Jedná se buď o:
a) příslušné orgány ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nebo o
b) subjekty uznané vnitrostátním právem nebo veřejné orgány, kterým vnitrostátní právo tuto pravomoc výslovně svěřuje.
Nesmějí jimi být poskytovatelé platebních služeb s výjimkou národních centrálních bank.
2. Orgány uvedené v odstavci 1 musí mít veškeré pravomoci a být vybaveny přiměřenými zdroji nezbytnými pro plnění svých povinností. Pokud je zajištěním a sledováním účinného souladu s touto směrnicí pověřen více než jeden příslušný orgán, členské státy zajistí, aby tyto orgány za účelem efektivního výkonu svých příslušných povinností úzce spolupracovaly.
3. Svou pravomoc příslušné orgány vykonávají v souladu s vnitrostátním právem buď
a) přímo v rámci vlastní pravomoci nebo pod soudním dohledem, nebo
b) prostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, a to i v řízení o opravném prostředku, není-li návrhu na přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.
4. V případě porušení nebo podezření na porušení ustanovení vnitrostátních právních předpisů provádějících ustanovení hlav III a IV jsou příslušnými orgány podle odstavce 1 tohoto článku příslušné orgány domovského členského státu poskytovatele platebních služeb, s výjimkou zástupců činných a poboček provozovaných podle práva na usazování, u nichž těmito příslušnými orgány jsou příslušné orgány hostitelského členského státu.
5. O určených příslušných orgánech uvedených v odstavci 1 členské státy uvědomí Komisi co nejdříve a v každém případě do 13. ledna 2018. Komisi informují i o jakémkoli rozdělení povinností těchto orgánů. Neprodleně Komisi uvědomí o každé následné změně týkající se určení těchto orgánů a jejich příslušných pravomocích
6. EBA po konzultaci s ECB vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny určené příslušným orgánům o postupech podávání stížností, které je třeba zohlednit za účelem zajištění souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto obecné pokyny musí být vydány do 13. ledna 2018 a podle potřeby se pravidelně aktualizují.
Článek 101
Řešení sporů
1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb zavedli a uplatňovali přiměřené a účinné postupy pro řešení stížností za účelem vyřizování stížností uživatelů platebních služeb, které se týkají práv a povinností vyplývajících z hlav III a IV této směrnice, a monitorují jejich fungování v tomto směru.
Tyto postupy se uplatňují v každém členském státě, kde poskytovatel platebních služeb platební služby nabízí, a jsou k dispozici v úředním jazyce příslušného členského státu nebo v jiném jazyce, pokud se na tom poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb dohodli.
2. Členské státy požadují, aby poskytovatelé platebních služeb vynaložili veškeré možné úsilí k tomu, aby v tištěné podobě nebo, pokud se na tom poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb dohodli, na jiném trvalém nosiči odpověděli na stížnosti uživatelů platebních služeb. Tato odpověď musí obsahovat vyjádření ke všem vzneseným bodům a musí být poskytnuta v přiměřené lhůtě, nejpozději však do patnácti pracovních dnů od obdržení stížnosti. Ve výjimečných situacích, kdy nelze odpověď poskytnout do patnácti pracovních dnů z důvodů, které jsou mimo kontrolu poskytovatele platebních služeb, je poskytovatel platebních služeb povinen zaslat předběžnou odpověď, v níž podá jasné důvody prodlení s odpovědí na stížnost a uvede lhůtu, do kdy uživatel platebních služeb obdrží odpověď konečnou. Lhůta pro obdržení konečné odpovědi však nesmí přesáhnout 35 pracovních dní.
Členské státy mohou zavést nebo zachovat pravidla pro řešení sporů, která jsou pro uživatele platebních služeb výhodnější než pravidla uvedená v prvním pododstavci. Pokud jsou k dispozici, použijí se tato pravidla.
3. Poskytovatel platebních služeb informuje uživatele platebních služeb o alespoň jednom subjektu alternativního řešení sporů příslušném k řešení sporů, které se týkají práv a povinností vyplývajících z hlav III a IV.
4. Informace podle odstavce 3 musí být uvedeny v jasné, srozumitelné a snadno přístupné formě na internetových stránkách poskytovatele platebních služeb, pokud tyto stránky existují, na pobočce a ve všeobecných obchodních podmínkách smlouvy mezi poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb. V těchto informacích je dále uvedeno, jakým způsobem lze získat další informace o subjektu alternativního řešení sporů a o podmínkách jeho využití.
Článek 102
Postupy pro alternativní řešení sporů
1. Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním a unijním právem na základě směrnice Evropského parlamentu a rady 2013/11/EU ( 8 ), a je-li to vhodné, za využití stávajících příslušných orgánů byly zavedeny přiměřené, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy pro alternativní řešení sporů za účelem mimosoudního urovnání sporů mezi uživateli platebních služeb a poskytovateli platebních služeb, které se týkají práv a povinností vyplývajících z hlav III a IV této směrnice. ►C1 Členské státy zajistí, aby tyto postupy pro alternativní řešení sporů byly použitelné na poskytovatele platebních služeb. ◄
2. Členské státy požadují, aby orgány uvedené v odstavci 1 tohoto článku účinně spolupracovaly při řešení přeshraničních sporů, které se týkají práv a povinností vyplývajících z hlav III a IV.
Článek 103
Sankce
1. Členské státy stanoví sankce za porušování vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakoukoli správní sankci, která bude uložena za nedodržení předpisů přijatých k provedení této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným osobám.
HLAVA V
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A REGULAČNÍ TECHNICKÉ NORMY
Článek 104
Akty v přenesené pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105, pokud jde o:
a) přizpůsobení odkazu na doporučení 2003/361/ES uvedeného v čl. 4 bodu 36 této směrnice, dojde-li ke změně tohoto doporučení;
b) aktualizaci částek uvedených v čl. 32 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 za účelem zohlednění inflace.
Článek 105
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 104 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 12. ledna 2016.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 104 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 104 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Článek 106
Povinnost informovat spotřebitele o jejich právech
1. Do 13. ledna 2018 Komise vytvoří uživatelsky vstřícný elektronický informační leták, v němž jsou jasně a srozumitelně vyjmenována práva spotřebitelů podle této směrnice a souvisejícího práva Unie.
2. O zveřejnění informačního letáku podle odstavce 1 informuje Komise členské státy, evropská sdružení poskytovatelů platebních služeb a evropská sdružení spotřebitelů.
Komise, EBA a příslušné orgány musí každý tento informační leták snadným způsobem zpřístupnit na svých internetových stránkách.
3. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby byl informační leták snadno přístupný na jejich internetových stránkách, pokud existují, a v tištěné podobě na jejich pobočkách, u jejich zástupců a subjektů poskytujících pro ně outsourcing.
4. Poskytovatelé platebních služeb neúčtují svým klientům za zpřístupňování informací podle tohoto článku žádné poplatky.
5. Ve vztahu k osobám se zdravotním postižením se ustanovení tohoto článku použijí pomocí jiných vhodných prostředků umožňujících, aby byly tyto informace k dispozici v přístupném formátu.
HLAVA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 107
Úplná harmonizace
1. Pokud tato směrnice obsahuje harmonizovaná ustanovení, nesmí členské státy ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení odchylující se od ustanovení této směrnice; tím nejsou dotčeny článek 2, čl. 8 odst. 3, článek 32, čl. 38 odst. 2, čl. 42 odst. 2, čl. 55 odst. 6, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 3, čl. 61 odst. 2 a 3, čl. 62 odst. 5, čl. 63 odst. 2 a 3, ►C1 čl. 74 odst. 1 čtvrtý pododstavec ◄ a článek 86.
2. Pokud členský stát využije kteroukoli z možností uvedených v odstavci 1, informuje o tom, jakož i o jakýchkoli následných změnách, Komisi. Komise zveřejní informace prostřednictvím internetových stránek nebo jiným snadno dostupným způsobem.
3. Členské státy zajistí, aby se poskytovatelé platebních služeb neodchylovali na úkor uživatelů platebních služeb od ustanovení vnitrostátního práva, kterými se provádějí ustanovení této směrnice, není-li to v nich výslovně uvedeno.
Poskytovatelé platebních služeb se však mohou rozhodnout poskytnout uživatelům platebních služeb výhodnější podmínky.
Článek 108
Doložka o přezkumu
Do 13. ledna 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, ECB a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování a dopadech této směrnice, a zejména o:
a) vhodnosti a dopadu pravidel o poplatcích stanovených v čl. 62 odst. 3, 4 a 5;
b) uplatňování čl. 2 odst. 3 a 4 včetně posouzení toho, zda hlavy III a IV mohou, je-li to technicky proveditelné, být v plném rozsahu uplatňovány na platební transakce uvedené ve zmíněných odstavcích;
c) přístupu k platebním systémům, zejména s ohledem na úroveň hospodářské soutěže;
d) vhodnosti a dopadu prahových hodnot pro platební transakce podle čl. 3 písm. l);
e) vhodnosti a dopadu prahových hodnot pro výjimku podle čl. 32 odst. 1 písm. a);
f) zda by s ohledem na vývoj bylo žádoucí jako doplněk k ustanovení článku 75 v souvislosti s platebními transakcemi, u kterých není předem známa částka a u nichž dochází k blokování peněžních prostředků, zavést maximální limity pro částku, kterou lze v těchto případech na platebním účtu plátce blokovat.
Spolu se zprávou může Komise předložit příslušný legislativní návrh.
Článek 109
Přechodná ustanovení
1. Členské státy povolí platebním institucím, které v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž byla ve vnitrostátním právu provedena směrnice 2007/64/ES, zahájily činnost do 13. ledna 2018, aby v této činnosti pokračovaly v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2007/64/ES, aniž by byly povinny žádat o povolení podle článku 5 této směrnice nebo splnit do 13. července 2018 ostatní ustanovení uvedená v hlavě II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje.
Členské státy požadují, aby tyto platební instituce předložily příslušným orgánům veškeré příslušné informace, které těmto orgánům umožní do 13. července 2018 posoudit, zda tyto platební instituce splňují požadavky stanovené v hlavě II, a pokud ne, jaká opatření musí být přijata, aby bylo jejich splnění zajištěno, nebo zda je vhodné odejmout povolení.
Platební instituce, u nichž příslušné orgány ověří, že splňují požadavky stanovené v hlavě II, získají povolení a jsou zapsány rejstříků uvedených v článcích 14 a 15. Pokud tyto platební instituce nesplní požadavky stanovené v hlavě II do 13. července 2018, je jim v souladu s článkem 37 této směrnice zakázáno poskytovat platební služby.
2. Členské státy mohou stanovit, že platební instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku automaticky získají povolení a zapíší se do rejstříků uvedených v článcích 14 a 15, pokud příslušné orgány již mají doklad o tom, že tyto osoby splňují požadavky stanovené v článcích 5 a 11. Příslušné orgány informují dotčené platební instituce před udělením povolení.
3. Tento odstavec se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, kterým byla udělena výjimka podle článku 26 směrnice 2007/64/ES před 13. lednem 2018 a které zahájily činnost poskytování platebních služeb ve smyslu směrnice 2007/64/ES.
Členské státy umožní těmto osobám, aby v této činnosti pokračovaly v daném členském státě v souladu se směrnicí 2007/64/ES do 13. ledna 2019, aniž jsou povinny žádat o povolení podle článku 5 této směrnice nebo získat výjimku podle článku 32 této směrnice nebo splňovat ostatní ustanovení uvedená v hlavě II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje.
Všem osobám uvedeným v prvním pododstavci, kterým do 13. ledna 2019 není uděleno povolení nebo výjimka podle této směrnice, je v souladu s článkem 37 této směrnice zakázáno poskytovat platební služby.
4. Členské státy mohou stanovit, že u fyzických a právnických osob, na které se vztahuje výjimka podle odstavce 3 tohoto článku se má za to, že jim byla udělena výjimka a jsou automaticky zapsány do rejstříků uvedených v článcích 14 a 15, pokud příslušné orgány již mají doklad o tom, že jsou splněny požadavky stanovené v článku 32. Příslušné orgány vyrozumí dotčené platební instituce.
5. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se u platebních institucí, jimž bylo uděleno povolení k poskytování platebních služeb uvedených v bodě 7 přílohy směrnice 2007/64/ES, ponechává v platnosti dané povolení k poskytování těchto platebních služeb, které se považují za platební služby uvedené v bodě 3 přílohy I této směrnice, pokud příslušné orgány nejpozději do 13. ledna 2020 mají doklad o tom, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 7 písm. c) a článku 9 této směrnice.
Článek 110
Změna směrnice 2002/65/ES
V článku 4 směrnice 2002/65/ES se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5. Pokud se použije rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( *1 ), ustanovení o poskytování informací podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, s výjimkou bodu 2 písm. c) až g), bodu 3 písm. a), d) a e) a bodu 4 písm. b), se nahrazují články 44, 45, 51 a 52 směrnice (EU) 2015/2366.
Článek 111
Změna směrnice 2009/110/ES
Směrnice 2009/110/ES se mění takto:
1) Článek 3 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. „Aniž je dotčena tato směrnice, použijí se článek 5, články 11 až 17, čl. 19 odst. 5 a 6 a články 20 až 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( *2 ), včetně aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 15 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 7 uvedené směrnice obdobně na instituce elektronických peněz.
b) odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:
„4. Členské státy umožní institucím elektronických peněz, aby distribuovaly elektronické peníze a prováděly jejich zpětnou výměnu prostřednictvím fyzických nebo právnických osob, které jednají jejich jménem. Jestliže instituce elektronických peněz distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě a využívá přitom takovéto fyzické nebo právnické osoby, použijí se na tyto instituce elektronických peněz obdobně články 27 až 31 s výjimkou čl. 29 odst. 4 a 5 směrnice (EU) 2015/2366, včetně aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 7 uvedené směrnice.
5. Bez ohledu na odstavec 4 tohoto článku nesmějí instituce elektronických peněz vydávat elektronické peníze prostřednictvím zástupců. Instituce elektronických peněz mohou poskytovat platební služby uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) této směrnice prostřednictvím zástupců pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 19 směrnice (EU) 2015/2366.“
2) V článku 18 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4. Členské státy povolí institucím elektronických peněz, které před 13. lednem 2018 zahájily činnost v souladu s touto směrnicí a směrnicí 2007/64/ES v členském státě, ve kterém mají ústředí, aby v této činnosti pokračovaly v daném členském státě nebo v jiném členském státě, aniž jsou povinny žádat o povolení podle článku 3 této směrnice nebo splnit do 13. července 2018 ostatní požadavky stanovené v hlavě II této směrnice nebo požadavky, na něž uvedená hlava odkazuje.
Členské státy požadují, aby instituce elektronických peněz uvedené v prvním pododstavci předložily příslušným orgánům veškeré potřebné informace, které těmto orgánům umožní do 13. července 2018 posoudit, zda tyto instituce elektronických peněz splňují požadavky stanovené v hlavě II této směrnice, a pokud ne, jaká opatření musí být přijata, aby bylo jejich splnění zajištěno, nebo zda je vhodné povolení odejmout.
Instituce elektronických peněz uvedené v prvním pododstavci, u nichž příslušné orgány ověří, že splňují požadavky stanovené v hlavě II, získají povolení a zapíší se do rejstříku. Pokud tyto instituce elektronických peněz požadavky stanovené v hlavě II nesplní do 13. července 2018, je jim zakázáno vydávat elektronické peníze.“
Článek 112
Změny nařízení (EU) č. 1093/2010
Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:
1) V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( *3 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( *4 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( *5 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( *6 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( *7 ) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( *8 ), pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( *9 ).
2) V článku 4 se bod 1 nahrazuje tímto:
„1) „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, „investiční podniky“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013, „finanční konglomeráty“ ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2002/87/ES, poskytovatelé platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366 a „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES a kromě toho, v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, se „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce a finanční instituce ve smyslu čl. 3 bodů 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849;“.
Článek 113
Změna směrnice 2013/36/EU
V příloze I směrnice 2013/36/EU se bod 4 nahrazuje tímto:
„4. Platební služby ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( *10 ).
Článek 114
Zrušení
Směrnice 2007/64/ES se zrušuje s účinkem od 13. ledna 2018.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II této směrnice.
Článek 115
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 13. ledna 2018. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy použijí tyto předpisy ode dne 13. ledna 2018.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
4. Odchylně od odstavce 2 zajistí členské státy uplatňování bezpečnostních opatření uvedených v článcích 65, 66, 67 a 97 s účinností začínající 18 měsíců ode dne vstupu regulačních technických norem podle článku 98 v platnost.
5. Členské státy nezakážou právnickým osobám, které přede dnem 12. ledna 2016 vykonávají na jejich území činnosti poskytovatelů služeb iniciování platby a poskytovatelů služeb informování o účtu ve smyslu této směrnice, aby v těchto činnostech na jejich území pokračovaly po dobu přechodného období podle odstavců 2 a 4 v souladu s dosavadním regulačním rámcem.
6. Členské státy zajistí, aby jednotliví poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účet, pokud nesplňují regulační technické normy uvedené v odstavci 4, nesměli tohoto neplnění zneužívat k tomu, aby blokovali využívání služeb iniciování platby a informování o účtu ve vztahu k účtům, které vedou, nebo ve využívání těchto služeb bránili.
Článek 116
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 117
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
PLATEBNÍ SLUŽBY
(podle čl. 4 bodu 3)
1. Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu.
2. Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu.
3. Provádění platebních transakcí, včetně převodu peněžních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb:
a) provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa;
b) provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku;
c) provádění úhrad, včetně trvalých příkazů.
4. Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:
a) provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa;
b) provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku;
c) provádění úhrad, včetně trvalých příkazů.
5. Vydávání platebních prostředků nebo akceptace platebních transakcí.
6. Poukazování peněz.
7. Služby iniciování platby.
8. Služby informování o účtu.
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Tato směrnice |
Směrnice 2007/64/ES |
|
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 1 |
|
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 1 odst. 2 |
|
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 2 |
— |
|
Čl. 2 odst. 3 |
— |
|
Čl. 2 odst. 4 |
— |
|
Čl. 2 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 3 |
|
Článek 3 |
Článek 3 |
|
Článek 4 |
Článek 4 |
|
Body 1, 2, 3, 4, 5 a 10 |
Body 1, 2, 3, 4, 5 a 10 |
|
Bod 7 |
Bod 6 |
|
Bod 8 |
Bod 7 |
|
Bod 9 |
Bod 8 |
|
Bod 11 |
Bod 9 |
|
Bod 12 |
Bod 14 |
|
Bod 13 |
Bod 16 |
|
Bod 14 |
Bod 23 |
|
Body 20, 21 a 22 |
Body 11, 12 a 13 |
|
Bod 23 |
Bod 28 |
|
Bod 25 |
Bod 15 |
|
Body 26 a 27 |
Body 17 a 18 |
|
Bod 28 |
Bod 20 |
|
Bod 29 |
Bod 19 |
|
Bod 33 |
Bod 21 |
|
Body 34, 35, 36 a 37 |
Body 24, 25, 26 a 27 |
|
Bod 38 |
Bod 22 |
|
Body 39 a 40 |
Body 29 a 30 |
|
Body 6, 15-19, 24, 30-32 a 41-48 |
— |
|
Čl. 5 odst. 1 |
Článek 5 |
|
Čl. 5 odst. 2 |
— |
|
Čl. 5 odst. 3 |
— |
|
Čl. 5 odst. 4 |
— |
|
Čl. 5 odst. 5 |
— |
|
Čl. 5 odst. 6 |
— |
|
Čl. 5 odst. 7 |
— |
|
Čl. 6 odst. 1 |
— |
|
Čl. 6 odst. 2 |
— |
|
Čl. 6 odst. 3 |
— |
|
Čl. 6 odst. 4 |
— |
|
Článek 7 |
Článek 6 |
|
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 1 |
|
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 2 |
|
Čl. 8 odst. 3 |
Čl. 7 odst. 3 |
|
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 |
|
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 8 odst. 2 |
|
Čl. 9 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 3 |
|
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 9 odst. 1 |
|
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 2 |
|
— |
Čl. 9 odst. 3 a 4 |
|
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 1 |
|
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 2 |
|
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 3 |
|
Čl. 11 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 4 |
|
Čl. 11 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 5 |
|
Čl. 11 odst. 6 |
Čl. 10 odst. 6 |
|
Čl. 11 odst. 7 |
Čl. 10 odst. 7 |
|
Čl. 11 odst. 8 |
Čl. 10 odst. 8 |
|
Čl. 11 odst. 9 |
Čl. 10 odst. 9 |
|
Článek 12 |
Čl. 11 |
|
Čl. 13 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 1 |
|
Čl. 13 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 2 |
|
Čl. 13 odst. 3 |
Čl. 12 odst. 3 |
|
Čl. 14 odst. 1 |
Článek 13 |
|
Čl. 14 odst. 2 |
Článek 13 |
|
Čl. 14 odst. 3 |
— |
|
Čl. 14 odst. 4 |
— |
|
Čl. 15 odst. 1 |
— |
|
Čl. 15 odst. 2 |
— |
|
Čl. 15 odst. 3 |
— |
|
Čl. 15 odst. 4 |
— |
|
Čl. 15 odst. 5 |
— |
|
Článek 16 |
Článek 14 |
|
Čl. 17 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 1 |
|
Čl. 17 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 2 |
|
Čl. 17 odst. 3 |
Čl. 15 odst. 3 |
|
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 15 odst. 4 |
|
Čl. 18 odst. 1 |
Čl. 16 odst. 1 |
|
Čl. 18 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 2 |
|
Čl. 18 odst. 3 |
Čl. 16 odst. 2 |
|
Čl. 18 odst. 4 |
Čl. 16 odst. 3 |
|
Čl. 18 odst. 5 |
Čl. 16 odst. 4 |
|
Čl. 18 odst. 6 |
Čl. 16 odst. 5 |
|
Čl. 19 odst. 1 |
Čl. 17 odst. 1 |
|
Čl. 19 odst. 2 |
Čl. 17 odst. 2 |
|
Čl. 19 odst. 3 |
Čl. 17 odst. 3 |
|
Čl. 19 odst. 4 |
Čl. 17 odst. 4 |
|
Čl. 19 odst. 5 |
Čl. 17 odst. 5 |
|
Čl. 19 odst. 6 |
Čl. 17 odst. 7 |
|
Čl. 19 odst. 7 |
Čl. 17 odst. 8 |
|
Čl. 19 odst. 8 |
— |
|
Čl. 20 odst. 1 |
Čl. 18 odst. 1 |
|
Čl. 20 odst. 2 |
Čl. 18 odst. 2 |
|
Článek 21 |
Článek 19 |
|
Čl. 22 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1 |
|
Čl. 22 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 2 |
|
Čl. 22 odst. 3 |
Čl. 20 odst. 3 |
|
Čl. 22 odst. 4 |
Čl. 20 odst. 4 |
|
Čl. 22 odst. 5 |
Čl. 20 odst. 5 |
|
Čl. 23 odst. 1 |
Čl. 21 odst. 1 |
|
Čl. 23 odst. 2 |
Čl. 21 odst. 2 |
|
Čl. 23 odst. 3 |
Čl. 21 odst. 3 |
|
Čl. 24 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 1 |
|
Čl. 24 odst. 2 |
Čl. 22 odst. 2 |
|
Čl. 24 odst. 3 |
Čl. 22 odst. 3 |
|
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 1 |
|
Čl. 25 odst. 2 |
Čl. 23 odst. 2 |
|
Čl. 26 odst. 1 |
Čl. 24 odst. 1 |
|
Čl. 26 odst. 2 |
Čl. 24 odst. 2 |
|
Čl. 27 odst. 1 |
— |
|
Čl. 27 odst. 2 |
— |
|
Čl. 28 odst. 1 |
Čl. 25 odst. 1 |
|
Čl. 28 odst. 2 |
— |
|
Čl. 28 odst. 3 |
— |
|
Čl. 28 odst. 4 |
— |
|
Čl. 28 odst. 5 |
— |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 25 odst. 2 a 3 |
|
Čl. 29 odst. 2 |
— |
|
Čl. 29 odst. 3 |
Čl. 25 odst. 4 |
|
Čl. 29 odst. 4 |
— |
|
Čl. 29 odst. 5 |
— |
|
Čl. 29 odst. 6 |
— |
|
Čl. 30 odst. 1 |
— |
|
Čl. 30 odst. 2 |
— |
|
Čl. 30 odst. 3 |
— |
|
Čl. 30 odst. 4 |
— |
|
Čl. 31 odst. 1 |
— |
|
Čl. 31 odst. 2 |
Čl. 25 odst. 4 |
|
Čl. 32 odst. 1 |
Čl. 26 odst. 1 |
|
Čl. 32 odst. 2 |
Čl. 26 odst. 2 |
|
Čl. 32 odst. 3 |
Čl. 26 odst. 3 |
|
Čl. 32 odst. 4 |
Čl. 26 odst. 4 |
|
Čl. 32 odst. 5 |
Čl. 26 odst. 5 |
|
Čl. 32 odst. 6 |
Čl. 26 odst. 6 |
|
Čl. 33 odst. 1 |
— |
|
Čl. 33 odst. 2 |
— |
|
Článek 34 |
Článek 27 |
|
Čl. 35 odst. 1 |
Čl. 28 odst. 1 |
|
Čl. 35 odst. 2 |
Čl. 28 odst. 2 |
|
Článek 36 |
— |
|
Čl. 37 odst. 1 |
Článek 29 |
|
Čl. 37 odst. 2 |
— |
|
Čl. 37 odst. 3 |
— |
|
Čl. 37 odst. 4 |
— |
|
Čl. 37 odst. 5 |
— |
|
Čl. 38 odst. 1 |
Čl. 30 odst. 1 |
|
Čl. 38 odst. 2 |
Čl. 30 odst. 2 |
|
Čl. 38 odst. 3 |
Čl. 30 odst. 3 |
|
Článek 39 |
Článek 31 |
|
Čl. 40 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 1 |
|
Čl. 40 odst. 2 |
Čl. 32 odst. 2 |
|
Čl. 40 odst. 3 |
Čl. 32 odst. 3 |
|
Článek 41 |
Článek 33 |
|
Čl. 42 odst. 1 |
Čl. 34 odst. 1 |
|
Čl. 42 odst. 2 |
Čl. 34 odst. 2 |
|
Čl. 43 odst. 1 |
Čl. 35 odst. 1 |
|
Čl. 43 odst. 2 |
Čl. 35 odst. 2 |
|
Čl. 44 odst. 1 |
Čl. 36 odst. 1 |
|
Čl. 44 odst. 2 |
Čl. 36 odst. 2 |
|
Čl. 44 odst. 3 |
Čl. 36 odst. 3 |
|
Čl. 45 odst. 1 |
Čl. 37 odst. 1 |
|
Čl. 45 odst. 2 |
— |
|
Čl. 45 odst. 3 |
Čl. 37 odst. 2 |
|
Článek 46 |
— |
|
Článek 47 |
— |
|
Článek 48 |
Článek 38 |
|
Článek 49 |
Článek 39 |
|
Článek 50 |
Článek 40 |
|
Čl. 51 odst. 1 |
Čl. 41 odst. 1 |
|
Čl. 51 odst. 2 |
Čl. 41 odst. 2 |
|
Čl. 51 odst. 3 |
Čl. 41 odst. 3 |
|
Čl. 52 bod 1 |
Čl. 42 odst. 1 |
|
Čl. 52 bod 2 |
Čl. 42 odst. 2 |
|
Čl. 52 bod 3 |
Čl. 42 odst. 3 |
|
Čl. 52 bod 4 |
Čl. 42 odst. 4 |
|
Čl. 52 bod 5 |
Čl. 42 odst. 5 |
|
Čl. 52 bod 6 |
Čl. 42 odst. 6 |
|
Čl. 52 bod 7 |
Čl. 42 odst. 7 |
|
Článek 53 |
Článek 43 |
|
Čl. 54 odst. 1 |
Čl. 44 odst. 1 |
|
Čl. 54 odst. 2 |
Čl. 44 odst. 2 |
|
Čl. 54 odst. 3 |
Čl. 44 odst. 3 |
|
Čl. 55 odst. 1 |
Čl. 45 odst. 1 |
|
Čl. 55 odst. 2 |
Čl. 45 odst. 2 |
|
Čl. 55 odst. 3 |
Čl. 45 odst. 3 |
|
Čl. 55 odst. 4 |
Čl. 45 odst. 4 |
|
Čl. 55 odst. 5 |
Čl. 45 odst. 5 |
|
Čl. 55 odst. 6 |
Čl. 45 odst. 6 |
|
Článek 56 |
Článek 46 |
|
Čl. 57 odst. 1 |
Čl. 47 odst. 1 |
|
Čl. 57 odst. 2 |
Čl. 47 odst. 2 |
|
Čl. 57 odst. 3 |
Čl. 47 odst. 3 |
|
Čl. 58 odst. 1 |
Čl. 48 odst. 1 |
|
Čl. 58 odst. 2 |
Čl. 48 odst. 2 |
|
Čl. 58 odst. 3 |
Čl. 48 odst. 3 |
|
Čl. 59 odst. 1 |
Čl. 49 odst. 1 |
|
Čl. 59 odst. 2 |
Čl. 49 odst. 2 |
|
Čl. 60 odst. 1 |
Čl. 50 odst. 1 |
|
Čl. 60 odst. 2 |
Čl. 50 odst. 2 |
|
Čl. 60 odst. 3 |
— |
|
Čl. 61 odst. 1 |
Čl. 51 odst. 1 |
|
Čl. 61 odst. 2 |
Čl. 51 odst. 2 |
|
Čl. 61 odst. 3 |
Čl. 51 odst. 3 |
|
Čl. 61 odst. 4 |
Čl. 51 odst. 4 |
|
Čl. 62 odst. 1 |
Čl. 52 odst. 1 |
|
Čl. 62 odst. 2 |
Čl. 52 odst. 2 |
|
Čl. 62 odst. 3 |
Čl. 52 odst. 3 |
|
Čl. 62 odst. 4 |
— |
|
Čl. 62 odst. 5 |
— |
|
Čl. 63 odst. 1 |
Čl. 53 odst. 1 |
|
Čl. 63 odst. 2 |
Čl. 53 odst. 2 |
|
Čl. 63 odst. 3 |
Čl. 53 odst. 3 |
|
Čl. 64 odst. 1 |
Čl. 54 odst. 1 |
|
Čl. 64 odst. 2 |
Čl. 54 odst. 2 |
|
Čl. 64 odst. 3 |
Čl. 54 odst. 3 |
|
Čl. 64 odst. 4 |
Čl. 54 odst. 4 |
|
Čl. 65 odst. 1 |
— |
|
Čl. 65 odst. 2 |
— |
|
Čl. 65 odst. 3 |
— |
|
Čl. 65 odst. 4 |
— |
|
Čl. 65 odst. 5 |
— |
|
Čl. 65 odst. 6 |
— |
|
Čl. 66 odst. 1 |
— |
|
Čl. 66 odst. 2 |
— |
|
Čl. 66 odst. 3 |
— |
|
Čl. 66 odst. 4 |
— |
|
Čl. 66 odst. 5 |
— |
|
Čl. 67 odst. 1 |
— |
|
Čl. 67 odst. 2 |
— |
|
Čl. 67 odst. 3 |
— |
|
Čl. 67 odst. 4 |
— |
|
Čl. 68 odst. 1 |
Čl. 55 odst. 1 |
|
Čl. 68 odst. 2 |
Čl. 55 odst. 2 |
|
Čl. 68 odst. 3 |
Čl. 55 odst. 3 |
|
Čl. 68 odst. 4 |
Čl. 55 odst. 4 |
|
Čl. 69 odst. 1 |
Čl. 56 odst. 1 |
|
Čl. 69 odst. 2 |
Čl. 56 odst. 2 |
|
Čl. 70 odst. 1 |
Čl. 57 odst. 1 |
|
Čl. 70 odst. 2 |
Čl. 57 odst. 2 |
|
Čl. 71 odst. 1 |
Článek 58 |
|
Čl. 71 odst. 2 |
— |
|
Čl. 72 odst. 1 |
Čl. 59 odst. 1 |
|
Čl. 72 odst. 2 |
Čl. 59 odst. 2 |
|
Čl. 73 odst. 1 |
Čl. 60 odst. 1 |
|
Čl. 73 odst. 2 |
— |
|
Čl. 73 odst. 3 |
Čl. 60 odst. 2 |
|
Čl. 74 odst. 1 |
Čl. 61 odst. 1, 2 a 3 |
|
Čl. 74 odst. 2 |
— |
|
Čl. 74 odst. 3 |
Čl. 61 odst. 4 a 5 |
|
Čl. 75 odst. 1 |
— |
|
Čl. 75 odst. 2 |
— |
|
Čl. 76 odst. 1 |
Čl. 62 odst. 1 |
|
Čl. 76 odst. 2 |
Čl. 62 odst. 2 |
|
Čl. 76 odst. 3 |
Čl. 62 odst. 3 |
|
Čl. 76 odst. 4 |
— |
|
Čl. 77 odst. 1 |
Čl. 63 odst. 1 |
|
Čl. 77 odst. 2 |
Čl. 63 odst. 2 |
|
Čl. 78 odst. 1 |
Čl. 64 odst. 1 |
|
Čl. 78 odst. 2 |
Čl. 64 odst. 2 |
|
Čl. 79 odst. 1 |
Čl. 65 odst. 1 |
|
Čl. 79 odst. 2 |
Čl. 65 odst. 2 |
|
Čl. 79 odst. 3 |
Čl. 65 odst. 3 |
|
Čl. 80 odst. 1 |
Čl. 66 odst. 1 |
|
Čl. 80 odst. 2 |
Čl. 66 odst. 2 |
|
Čl. 80 odst. 3 |
Čl. 66 odst. 3 |
|
Čl. 80 odst. 4 |
Čl. 66 odst. 4 |
|
Čl. 80 odst. 5 |
Čl. 66 odst. 5 |
|
Čl. 81 odst. 1 |
Čl. 67 odst. 1 |
|
Čl. 81 odst. 2 |
Čl. 67 odst. 2 |
|
Čl. 81 odst. 3 |
Čl. 67 odst. 3 |
|
Čl. 82 odst. 1 |
Čl. 68 odst. 1 |
|
Čl. 82 odst. 2 |
Čl. 68 odst. 2 |
|
Čl. 83 odst. 1 |
Čl. 69 odst. 1 |
|
Čl. 83 odst. 2 |
Čl. 69 odst. 2 |
|
Čl. 83 odst. 3 |
Čl. 69 odst. 3 |
|
Článek 84 |
Článek 70 |
|
Článek 85 |
Článek 71 |
|
Článek 86 |
Článek 72 |
|
Čl. 87 odst. 1 |
Čl. 73 odst. 1 |
|
Čl. 87 odst. 2 |
Čl. 73 odst. 1 |
|
Čl. 87 odst. 3 |
Čl. 73 odst. 2 |
|
Čl. 88 odst. 1 |
Čl. 74 odst. 1 |
|
Čl. 88 odst. 2 |
Čl. 74 odst. 2 |
|
Čl. 88 odst. 3 |
Čl. 74 odst. 2 |
|
Čl. 88 odst. 4 |
Čl. 74 odst. 2 |
|
Čl. 88 odst. 5 |
Čl. 74 odst. 3 |
|
Čl. 89 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 |
|
Čl. 89 odst. 2 |
Čl. 75 odst. 2 |
|
Čl. 89 odst. 3 |
Čl. 75 odst. 3 |
|
Čl. 90 odst. 1 |
— |
|
Čl. 90 odst. 2 |
— |
|
Článek 91 |
Článek 76 |
|
Čl. 92 odst. 1 |
Čl. 77 odst. 1 |
|
Čl. 92 odst. 2 |
Čl. 77 odst. 2 |
|
Článek 93 |
Článek 78 |
|
Čl. 94 odst. 1 |
Čl. 79 odst. 1 |
|
Čl. 94 odst. 2 |
— |
|
Čl. 95 odst. 1 |
— |
|
Čl. 95 odst. 2 |
— |
|
Čl. 95 odst. 3 |
— |
|
Čl. 95 odst. 4 |
— |
|
Čl. 95 odst. 5 |
— |
|
Čl. 96 odst. 1 |
— |
|
Čl. 96 odst. 2 |
— |
|
Čl. 96 odst. 3 |
— |
|
Čl. 96 odst. 4 |
— |
|
Čl. 96 odst. 5 |
— |
|
Čl. 96 odst. 6 |
— |
|
Čl. 97 odst. 1 |
— |
|
Čl. 97 odst. 2 |
— |
|
Čl. 97 odst. 3 |
— |
|
Čl. 97 odst. 4 |
— |
|
Čl. 97 odst. 5 |
— |
|
Čl. 98 odst. 1 |
— |
|
Čl. 98 odst. 2 |
— |
|
Čl. 98 odst. 3 |
— |
|
Čl. 98 odst. 4 |
— |
|
Čl. 98 odst. 5 |
— |
|
Čl. 99 odst. 1 |
Čl. 80 odst. 1 |
|
Čl. 99 odst. 2 |
Čl. 80 odst. 2 |
|
Čl. 100 odst. 1 |
— |
|
Čl. 100 odst. 2 |
— |
|
Čl. 100 odst. 3 |
— |
|
Čl. 100 odst. 4 |
Čl. 82 odst. 2 |
|
Čl. 100 odst. 5 |
— |
|
Čl. 100 odst. 6 |
— |
|
Čl. 101 odst. 1 |
— |
|
Čl. 101 odst. 2 |
— |
|
Čl. 101 odst. 3 |
— |
|
Čl. 101 odst. 4 |
— |
|
Čl. 102 odst. 1 |
Čl. 83 odst. 1 |
|
Čl. 102 odst. 2 |
Čl. 83 odst. 2 |
|
Čl. 103 odst. 1 |
Čl. 81 odst. 1 |
|
Čl. 103 odst. 2 |
— |
|
Článek 104 |
— |
|
Čl. 105 odst. 1 |
— |
|
Čl. 105 odst. 2 |
— |
|
Čl. 105 odst. 3 |
— |
|
Čl. 105 odst. 4 |
— |
|
Čl. 105 odst. 5 |
— |
|
Čl. 106 odst. 1 |
— |
|
Čl. 106 odst. 2 |
— |
|
Čl. 106 odst. 3 |
— |
|
Čl. 106 odst. 4 |
— |
|
Čl. 106 odst. 5 |
— |
|
Čl. 107 odst. 1 |
Čl. 86 odst. 1 |
|
Čl. 107 odst. 2 |
Čl. 86 odst. 2 |
|
Čl. 107 odst. 3 |
Čl. 86 odst. 3 |
|
Článek 108 |
Článek 87 |
|
Čl. 109 odst. 1 |
Čl. 88 odst. 1 |
|
Čl. 109 odst. 2 |
Čl. 88 odst. 3 |
|
Čl. 109 odst. 3 |
Čl. 88 odst. 2 a 4 |
|
Čl. 109 odst. 4 |
— |
|
Čl. 109 odst. 5 |
— |
|
Článek 110 |
Článek 90 |
|
Čl. 111 odst. 1 |
— |
|
Čl. 111 odst. 2 |
— |
|
Čl. 112 odst. 1 |
— |
|
Čl. 112 odst. 2 |
— |
|
Článek 113 |
Článek 92 |
|
Článek 114 |
Článek 93 |
|
Čl. 115 odst. 1 |
Čl. 94 odst. 1 |
|
Čl. 115 odst. 2 |
Čl. 94 odst. 2 |
|
Čl. 115 odst. 3 |
— |
|
Čl. 115 odst. 4 |
— |
|
Čl. 115 odst. 5 |
— |
|
Článek 116 |
Článek 95 |
|
Článek 117 |
Článek 96 |
|
Příloha I |
Příloha |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 2 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).
( *1 ) ►C1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“
( *2 ) ►C1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“;
( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( *4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( *5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).
( *6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
( *7 ) ►C1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
( *8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( *9 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“
( *10 ) ►C1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES ◄ (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35)“.