(EU) č. 1304/2014Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“ , kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 421-437 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 26. listopadu 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 1. ledna 2015 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2015 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU (Úř. věst. L 356 12.12.2014, s. 421) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/774 ze dne 16. května 2019, |
L 139I |
89 |
27.5.2019 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1694 ze dne 10. srpna 2023, |
L 222 |
88 |
8.9.2023 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1304/2014
ze dne 26. listopadu 2014
o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Toto nařízení stanoví technickou specifikaci pro interoperabilitu (TSI) subsystému „kolejová vozidla – hluk“ železničního systému v Unii, jak je stanoveno v příloze.
Článek 2
Tato TSI se použije pro kolejová vozidla, která spadají do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ( 1 ) a nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ( 2 ).
Článek 3
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi veškeré dohody, které obsahují požadavky vztahující se k mezním hodnotám emisí hluku, pokud již nebyly oznámeny podle rozhodnutí Komise 2006/66/ES ( 3 ) nebo 2011/229/EU.
Oznamují se tyto dohody:
vnitrostátní dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou nebo určitou, jejichž potřeba vznikla v důsledku specifických charakteristik nebo místní povahy zamýšlené dopravní služby;
dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo bezpečnostními orgány, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability;
mezinárodní dohody mezi jedním nebo vícero členskými státy a alespoň jedním třetím státem anebo mezi železničními podniky nebo správci infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podnikem nebo správcem infrastruktury třetího státu, které zajišťují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.
Článek 4
Postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování stanovené v oddíle 6 přílohy tohoto nařízení vycházejí z modulů definovaných v rozhodnutí Komise 2010/713/EU ( 4 ).
Článek 5
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí každý členský stát Komisi a členským státům:
technická pravidla uvedená v odstavci 1;
postupy posuzování shody a ověřování, které mají být prováděny při uplatňování technických pravidel uvedených v odstavci 1;
subjekty pověřené prováděním postupů posuzování shody a ověřování, pokud jde o vnitrostátní pravidla týkající se zvláštních případů stanovených v oddíle 7.3.2 přílohy.
Článek 5a
Počínaje dnem 8. prosince 2024 se nákladní vozy spadající do působnosti nařízení (EU) č. 321/2013, na něž se nevztahuje bod 7.2.2.2 přílohy tohoto nařízení, nesmí provozovat na tišších tratích.
Článek 5b
„Tišší tratí“ se rozumí část železniční infrastruktury o délce minimálně 20 km, na které byl průměrný denní počet nákladních vlaků provozovaných v nočních hodinách, jak je definováno ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ( 5 ), vyšší než 12. Tento průměrný počet se vypočítá na základě objemu nákladní dopravy v letech 2015, 2016 a 2017. Pokud se objem nákladní dopravy z důvodu výjimečných okolností v určitém roce liší od tohoto průměrného počtu o více než 25 %, může dotčený členský stát vypočítat průměrný počet na základě zbývajících dvou let.
Článek 5c
Článek 5d
Do 31. prosince 2028 Komise zhodnotí provádění tišších tratí, a to zejména pokud jde o pokrok při dovybavování vozů a dopad zavádění tišších tratí na celkovou expozici obyvatelstva hluku a konkurenceschopnost odvětví železniční nákladní dopravy.
Článek 5e
Do 30. června 2020 Komise na základě podkladů shromážděných agenturou, vnitrostátními bezpečnostními orgány a železničními společnostmi vydá zprávu týkající se provozování vozů vybavených kompozitními brzdovými špalíky v podmínkách severské zimy. Tato zpráva bude obsahovat zejména hodnocení bezpečnosti a brzdného účinku u těchto vozů a stávající nebo potenciální provozní a technická opatření použitelná v podmínkách severské zimy. Zpráva se zveřejní.
Pokud zpráva prokáže, že používání takových vozů v podmínkách severské zimy představuje bezpečnostní problémy, které nelze vyřešit prostřednictvím provozních a technických opatření bez závažných nepříznivých dopadů na železniční nákladní dopravu, navrhne Komise změny této TSI k vyřešení uvedených problémů při současném zachování přeshraniční nákladní dopravy z a do dotčených severských oblastí. Návrh může v případě potřeby zejména zahrnovat výjimku umožňující pokračovat v provozování omezeného počtu vozů, jež jsou v takové přeshraniční nákladní dopravě často využívány, na tišších tratích v celé Unii a vhodná provozní omezení ke snížení dopadu používání těchto vozů na tišších tratích, která budou slučitelná se záměrem zachovat výše uvedenou přeshraniční nákladní dopravu.
Dojde-li k revizi uvedené v předchozím odstavci, Komise každý rok podá zprávu o pokroku dosaženém v oblasti technických a provozních řešení pro provozování nákladních vozů v zimních podmínkách. Poskytne odhad o počtu vozů vybavených litinovými brzdovými špalíky, který je nezbytný k zajištění pokračování přeshraniční dopravy do a z uvedených severských oblastí, s cílem ukončit platnost výjimky nejpozději v roce 2028.
Článek 6
Dodržení dolních hodnot expozice vyvolávajících akci stanovených v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ( 6 ) bude zajištěno dodržením úrovně hluku v kabině strojvedoucího stanovené v bodě 4.2.4 přílohy tohoto nařízení, jakož i vhodnými provozními podmínkami, které určí železniční podnik.
Článek 7
Článek 8
Prohlášení o ověření a/nebo o shodě s typem nového vozidla vystavené v souladu s rozhodnutím 2011/229/EU se považuje za platné:
Prohlášení o ověření a/nebo o shodě s typem nového vozidla vystavené v souladu s rozhodnutím 2008/232/ES se považuje za platné, dokud není potřeba obnovení osvědčení týkajícího se typu nebo návrhu, jak je uvedeno v tomto rozhodnutí.
Článek 9
Článek 10
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2015. Avšak povolení k uvedení do provozu může být uděleno na základě TSI stanovené v příloze tohoto nařízení již před 1. lednem 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA
OBSAH |
|
1. |
ÚVOD |
1.1. |
Technická oblast působnosti |
1.1.1. |
Oblast působnosti týkající se kolejových vozidel |
1.1.2. |
Oblast působnosti týkající se provozních aspektů |
1.2. |
Místní oblast působnosti |
2. |
DEFINICE SUBSYSTÉMU |
3. |
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY |
4. |
POPIS SUBSYSTÉMU |
4.1. |
Úvod |
4.2. |
Funkční a technické specifikace subsystému |
4.2.1. |
Mezní hodnoty hluku při stání |
4.2.2. |
Mezní hodnoty hluku při rozjezdu |
4.2.3. |
Limity hluku při průjezdu |
4.2.4. |
Mezní hodnoty pro hluk v kabině strojvedoucího |
4.3. |
Funkční a technické specifikace rozhraní |
4.4. |
Provozní pravidla |
4.4.1. |
Zvláštní pravidla pro provoz nákladních vozů na tišších tratích v případě provozu za zhoršených podmínek |
4.4.2. |
Zvláštní pravidla pro provoz nákladních vozů na tišších tratích v případě prací na infrastruktuře a údržby nákladních vozů |
4.5. |
Pravidla pro údržbu |
4.6. |
Odborná kvalifikace |
4.7. |
Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti |
5. |
PRVKY INTEROPERABILITY |
5.1. |
Obecné souvislosti |
5.2. |
Specifikace prvků interoperability |
5.2.1. |
Třecí prvek špalíkových brzd |
6. |
POSUZOVÁNÍ SHODY A ES OVĚŘOVÁNÍ |
6.1. |
Prvky interoperability |
6.1.1. |
Moduly |
6.1.2. |
Postupy posuzování shody |
6.2. |
Subsystém kolejová vozidla z hlediska hluku vyzařovaného kolejovými vozidly |
6.2.1. |
Moduly |
6.2.2. |
Postupy ES ověřování |
6.2.3. |
Zjednodušené hodnocení |
7. |
PROVÁDĚNÍ |
7.1. |
Použití této TSI u nových subsystémů |
7.2. |
Použití této TSI u stávajících subsystémů |
7.2.1. |
Ustanovení v případě změn kolejových vozidel v provozu nebo stávajícího typu kolejových vozidel |
7.2.2. |
Doplňková ustanovení pro použití této TSI na stávající nákladní vozy |
7.3. |
Zvláštní případy |
7.3.1. |
Úvod |
7.3.2. |
Seznam zvláštních případů |
7.4. |
Zvláštní prováděcí pravidla |
7.4.1. |
Zvláštní prováděcí pravidla týkající se použití této TSI na stávající nákladní vozy (bod 7.2.2) |
7.4.2. |
Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích (bod 7.2.2.2) |
Dodatky |
1. ÚVOD
Technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) stanoví optimální úroveň harmonizovaných specifikací pro každý subsystém (nebo jeho část), aby byla zajištěna bezpečnost a interoperabilita železničního systému s cílem usnadnit, zlepšit a rozvinout služby železniční dopravy v rámci Unie a se třetími zeměmi a přispět k dokončení jednotného evropského železničního prostoru a postupnému vytváření vnitřního trhu. Specifikace TSI musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze III směrnice (EU) 2016/797.
V souladu se zásadou proporcionality stanoví tato TSI optimální úroveň harmonizace týkající se specifikací pro subsystém kolejová vozidla, který je definován v bodě 1.1, s cílem omezit emise hluku železničního systému v Unii.
1.1. Technická oblast působnosti
1.1.1. Oblast působnosti týkající se kolejových vozidel
Tato TSI platí pro všechna kolejová vozidla spadající do působnosti přílohy nařízení (EU) č. 1302/2014 (dále jen „TSI LOC&PAS“) a přílohy nařízení (EU) č. 321/2013 (dále jen „TSI WAG“).
1.1.2. Oblast působnosti týkající se provozních aspektů
Tato TSI platí společně s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/773 ( 7 ) (dále jen „TSI OPE“) pro provoz nákladních vozů, které se používají v rámci železniční infrastruktury označené jako „tišší tratě“.
1.2. Místní oblast působnosti
Místní oblast působnosti této TSI odpovídá oblastem působnosti vymezeným v bodě 1.2 TSI LOC&PAS a v bodě 1.2 TSI WAG, v obou případech pro příslušná kolejová vozidla.
2. DEFINICE SUBSYSTÉMU
„Jednotkou“ se rozumí kolejové vozidlo, na které se vztahuje platnost této TSI, a je tudíž předmětem postupu ES ověřování. Kapitola 2 TSI LOC&PAS a kapitola 2 TSI WAG popisují, z čeho se může jednotka skládat.
Požadavky této TSI se vztahují na následující kategorie kolejových vozidel, které jsou uvedeny v oddíle 2 přílohy I směrnice (EU) 2016/797:
lokomotivy a osobní kolejová vozidla, včetně motorových nebo elektrických hnacích vozidel, motorových nebo elektrických osobních jednotek s vlastním pohonem a osobních vozů. Tato kategorie je dále vymezena v kapitole 2 TSI LOC&PAS a musí být v této TSI uváděna jako lokomotivy, elektrické ucelené jednotky (EMU), motorové ucelené jednotky (DMU) a osobní vozy;
nákladní vozy, včetně nízkopodlažních vozidel určených pro celou síť a vozidel určených pro přepravu nákladních automobilů. Tato kategorie je dále vymezena v kapitole 2 TSI WAG a musí být v této TSI uváděna jako nákladní vozy;
zvláštní vozidla, například traťové stroje. Tato kategorie je dále vymezena v kapitole 2 TSI LOC&PAS.
3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Veškeré základní parametry uvedené v této TSI musí být spojeny s alespoň jedním základním požadavkem stanoveným v příloze III směrnice (EU) 2016/797. Rozdělení je uvedeno v tabulce 1.
Tabulka 1
Základní parametry a jejich vazby na základní požadavky
Bod |
Základní parametr |
Základní požadavky |
|||||
Bezpečnost |
Spolehlivost a dostupnost |
Zdraví |
Ochrana životního prostředí |
Technická kompatibilita |
Přístupnost |
||
4.2.1 |
Mezní hodnoty hluku při stání |
|
|
|
1.4.4 |
|
|
4.2.2 |
Mezní hodnoty hluku při rozjezdu |
|
|
|
1.4.4 |
|
|
4.2.3 |
Limity hluku při průjezdu |
|
|
|
1.4.4 |
|
|
4.2.4 |
Mezní hodnoty pro hluk v kabině strojvedoucího |
|
|
|
1.4.4 |
|
|
4. POPIS SUBSYSTÉMU
4.1. Úvod
Tato kapitola stanoví optimální úroveň harmonizace týkající se specifikací pro subsystém kolejová vozidla, jejichž cílem je omezit emise hluku železničního systému v Unii a dosažení interoperability.
4.2. Funkční a technické specifikace subsystému
Jako kritické pro interoperabilitu byly zjištěny tyto parametry (základní parametry):
„hluk při stání“;
„hluk při rozjezdu“;
„hluk při průjezdu“;
„hluk v kabině strojvedoucího“.
Odpovídající funkční a technické specifikace rozdělené mezi jednotlivé kategorie kolejových vozidel jsou stanoveny v tomto bodě. V případě jednotek vybavených spalovacím i elektrickým motorem musí být dodrženy příslušné mezní hodnoty za všech běžných provozních režimů. Pokud některý z těchto provozních režimů plánuje použití spalovacího i elektrického motoru zároveň, platí méně omezující mezní hodnota. V souladu s čl. 4 odst. 5 a čl. 2 bodem 13 směrnice (EU) 2016/797 lze ve zvláštních případech vypracovat ustanovení. Tato ustanovení jsou uvedena v bodě 7.3.
Postupy posuzování pro požadavky v tomto bodě jsou stanoveny v uvedených bodech kapitoly 6.
4.2.1. Mezní hodnoty hluku při stání
Mezní hodnoty pro následující hladiny akustického tlaku vozidla za běžných podmínek týkající se hluku stojícího vozidla přiřazené kategoriím subsystému kolejová vozidla jsou uvedeny v tabulce 2:
ekvivalentní trvalá vážená hladina akustického tlaku A jednotky (LpAeq,T[jednotka]);
ekvivalentní trvalá vážená hladina akustického tlaku A na nejbližší poloze měření i vzhledem k hlavnímu vzduchovému kompresoru (Li pAeq,T);
vážená hladina akustického tlaku AF na nejbližší poloze měření i vzhledem k impulznímu hluku výfukového ventilu sušičky vzduchu (Li pAFmax).
Mezní hodnoty se stanovují ve vzdálenosti 7,5 m od osy koleje a ve výšce 1,2 m nad temenem kolejnice.
Tabulka 2
Mezní hodnoty hluku při stání
Kategorie subsystému kolejová vozidla |
LpAeq,T[jednotka] [dB] |
Li pAeq,T [dB] |
Li pAFmax [dB] |
Elektrické lokomotivy a zvláštní vozidla s elektrickým pohonem |
70 |
75 |
85 |
Motorové lokomotivy a zvláštní vozidla s motorovým pohonem |
71 |
78 |
|
EMU |
65 |
68 |
|
DMU |
72 |
76 |
|
Osobní vozy |
64 |
68 |
|
Nákladní vozy |
65 |
nepoužije se |
nepoužije se |
Prokazování shody je popsáno v bodě 6.2.2.1.
4.2.2. Mezní hodnoty hluku při rozjezdu
Mezní hodnoty pro maximální váženou hladinu akustického tlaku AF (LpAF,max) týkající se hluku vozidla při rozjezdu přidělené kategoriím subsystému kolejová vozidla jsou uvedeny v tabulce 3. Mezní hodnoty se stanovují ve vzdálenosti 7,5 m od osy koleje a ve výšce 1,2 m nad temenem kolejnice.
Tabulka 3
Mezní hodnoty hluku při rozjezdu
Kategorie subsystému kolejová vozidla |
LpAF,max [dB] |
Elektrické lokomotivy s celkovým trakčním výkonem P < 4 500 kW |
81 |
Elektrické lokomotivy s celkovým trakčním výkonem P ≥ 4 500 kW Zvláštní vozidla s elektrickým pohonem |
84 |
Motorové lokomotivy P < 2 000 kW na výstupním hřídeli motoru |
85 |
Motorové lokomotivy P ≥ 2 000 kW na výstupním hřídeli motoru Zvláštní vozidla s motorovým pohonem |
87 |
EMU s maximální rychlostí vmax < 250 km/h |
80 |
EMU s maximální rychlostí vmax ≥ 250 km/h |
83 |
DMU s P < 560 kW/motor na výstupním hřídeli motoru |
82 |
DMU s P ≥ 560 kW/motor na výstupním hřídeli motoru |
83 |
Prokazování shody je popsáno v bodě 6.2.2.2.
4.2.3. Limity hluku při průjezdu
Mezní hodnoty ekvivalentní trvalé vážené hladiny akustického tlaku A při rychlosti 80 km/h (LpAeq,Tp,(80 km/h)) a případně při 250 km/h (LpAeq,Tp,(250 km/h)) týkající se hluku při průjezdu přidělené kategoriím subsystému kolejová vozidla jsou uvedeny v tabulce 4. Mezní hodnoty se stanovují ve vzdálenosti 7,5 m od osy koleje a ve výšce 1,2 m nad temenem kolejnice.
Měření při rychlostech vyšších nebo rovných 250 km/h musí být také provedena na dodatečné poloze s výškou 3,5 m nad temenem kolejnice v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [1], a posuzují se podle příslušných mezních hodnot v tabulce 4.
Tabulka 4
Mezní hodnoty hluku při průjezdu
Kategorie subsystému kolejová vozidla |
LpAeq,Tp (80 km/h) [dB] |
LpAeq,Tp (250 km/h) [dB] |
Elektrické lokomotivy a zvláštní vozidla s elektrickým pohonem |
84 |
99 |
Motorové lokomotivy a zvláštní vozidla s motorovým pohonem |
85 |
nepoužije se |
EMU |
80 |
95 |
DMU |
81 |
96 |
Osobní vozy |
79 |
nepoužije se |
Nákladní vozy (přepočítání na APL = 0,225) (1) |
83 |
nepoužije se |
(1)
APL: počet náprav vydělený délkou vozu přes nárazníky (m–1) |
Prokazování shody je popsáno v bodě 6.2.2.3.
4.2.3.a. Třecí prvky špalíkových brzd
Třecí prvek špalíkových brzd (tj. brzdový špalík) má vliv na hluk při průjezdu tím, že při brzdění vytváří na jízdní ploše kola drsnost.
Prokázání shody brzdových špalíků pro nákladní vozy je popsáno v bodě 6.1.2.1 této TSI. Shoda brzdových špalíků s tímto bodem nezbavuje posuzovanou jednotku nutnosti plnit požadavky stanovené v bodě 4.2.3 a prokazování shody stanovené v bodě 6.2.2.3.
4.2.4. Mezní hodnoty pro hluk v kabině strojvedoucího
Mezní hodnoty ekvivalentní trvalé vážené hladiny akustického tlaku A (LpAeq,T) týkající se hluku uvnitř kabiny strojvedoucího elektrických a motorových lokomotiv, EMU, DMU a osobních vozů vybavených kabinou jsou uvedeny v tabulce 5. Mezní hodnoty jsou stanoveny v blízkosti ucha strojvedoucího.
Tyto mezní hodnoty nejsou pro zvláštní vozidla povinné. Prokazuje se však shoda podle bodu 6.2.2.4 a výsledné hodnoty se zaznamenají do technické dokumentace.
Tabulka 5
Mezní hodnoty pro hluk v kabině strojvedoucího
Hluk uvnitř kabiny strojvedoucího |
LpAeq,T [dB] |
Při stání během vnější akustické výstrahy |
95 |
Při maximální rychlosti vmax, pokud vmax < 250 km/h |
78 |
Při maximální rychlosti vmax pokud 250 km/h ≤ vmax < 350 km/h |
80 |
Prokazování shody je popsáno v bodě 6.2.2.4.
4.3. Funkční a technické specifikace rozhraní
Tato TSI má následující rozhraní se subsystémem kolejová vozidla.
Rozhraní se subsystémy uvedenými v kapitole 2 písm. a) a c) této přílohy (řešeno v TSI LOC&PAS), pokud jde o:
Rozhraní se subsystémy uvedenými v kapitole 2 písm. b) této přílohy (řešeno v TSI WAG), pokud jde o:
Tato TSI má následující rozhraní s TSI OPE, pokud jde o:
4.4. Provozní pravidla
Požadavky týkající se provozních pravidel v případě subsystému kolejová vozidla jsou popsány v bodě 4.4 TSI LOC&PAS a v bodě 4.4 TSI WAG.
4.4.1. Zvláštní pravidla pro provoz nákladních vozů na tišších tratích v případě provozu za zhoršených podmínek
Nouzová opatření stanovená v bodě 4.2.3.6.3 TSI OPE zahrnují provoz nákladních vozů, které nesplňují ustanovení bodu 7.2.2.2 této přílohy, na tišších tratích.
Toto opatření lze použít jako řešení omezení kapacity nebo provozních omezení způsobených poruchami kolejových vozidel, extrémními povětrnostními podmínkami, nehodami či incidenty a poruchami infrastruktury.
4.4.2. Zvláštní pravidla pro provoz nákladních vozů na tišších tratích v případě prací na infrastruktuře a údržby nákladních vozů
Provoz nákladních vozů, které nesplňují ustanovení bodu 7.2.2.2, na tišších tratích je možný v případě údržby nákladních vozů, je-li možné vůz do údržbářské dílny dopravit pouze po tišší trati.
Nouzová opatření stanovená v bodě 4.4.1 se použijí v případě prací na infrastruktuře, pokud tišší trať představuje jedinou vhodnou alternativu.
4.5. Pravidla pro údržbu
Požadavky týkající se pravidel údržby v případě subsystému kolejová vozidla jsou popsány v bodě 4.5 TSI LOC&PAS a v bodě 4.5 TSI WAG.
4.6. Odborná kvalifikace
Nevztahuje se na tento návrh.
4.7. Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti
Viz článek 6.
5. PRVKY INTEROPERABILITY
5.1. Obecné souvislosti
Prvky interoperability, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 7 směrnice (EU) 2016/797, jsou uvedeny v bodě 5.2 této přílohy spolu s odkazem na odpovídající požadavky uvedené v bodě 4.2 této přílohy.
5.2. Specifikace prvků interoperability
5.2.1. Třecí prvek špalíkových brzd
Tento prvek interoperability se vztahuje pouze na subsystém „kolejová vozidla – nákladní vozy“.
Třecí prvek špalíkových brzd musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.2.3.a. Tyto požadavky musí být posuzovány na úrovni prvků interoperability.
6. POSUZOVÁNÍ SHODY A ES OVĚŘOVÁNÍ
6.1. Prvky interoperability
6.1.1. Moduly
Posuzování shody prvku interoperability musí být provedeno v souladu s modulem (moduly) popsaným(i) v tabulce 5a.
Tabulka 5a
Moduly pro posuzování shody prvků interoperability
Modul CB |
ES přezkoušení typu |
Modul CD |
Shoda s typem založená na systému řízení jakosti výrobního procesu |
Modul CF |
Shoda s typem na základě ověřování výrobku |
Modul CH1 |
Shoda založená na komplexním systému řízení jakosti a přezkoušení konstrukce |
Tyto moduly jsou podrobně specifikovány v rozhodnutí 2010/713/EU.
6.1.2. Postupy posuzování shody
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii zvolí jeden z modulů nebo kombinací modulů uvedených níže pro prvek „Třecí prvky špalíkových brzd“:
V rámci použití zvoleného modulu nebo kombinace modulů se prvek interoperability posoudí vzhledem k požadavkům stanoveným v bodě 4.2. Pro případ potřeby jsou v následujících bodech definovány další požadavky týkající se posouzení konkrétních prvků interoperability.
6.1.2.1. Třecí prvek špalíkových brzd u nákladních vozů
Třecí prvek špalíkových brzd u nákladních vozů musí splňovat požadavky stanovené v dodatku F.
Do konce přechodného období stanoveného v dodatku G se typy třecích prvků špalíkových brzd uvedené v dodatku G považují za vyhovující požadavkům stanoveným v dodatku F bez zkoušení.
6.2. Subsystém kolejová vozidla z hlediska hluku vyzařovaného kolejovými vozidly
6.2.1. Moduly
ES ověření musí být provedeno v souladu s modulem (moduly) popsaným(i) v tabulce 6.
Tabulka 6
Moduly pro ES ověřování subsystémů
SB |
ES přezkoušení typu |
SD |
ES ověření založené na systému řízení jakosti výrobního procesu |
SF |
ES ověření založené na ověření výrobku |
SH1 |
ES ověření založené na komplexním systému řízení jakosti s přezkoumáním návrhu |
Tyto moduly jsou podrobně specifikovány v rozhodnutí 2010/713/EU.
6.2.2. Postupy ES ověřování
Žadatel si musí zvolit jeden z následujících postupů posouzení sestávající z jednoho nebo několika modulů pro ES ověřování subsystému:
V rámci použití zvoleného modulu nebo kombinace modulů se subsystém posoudí vzhledem k požadavkům stanoveným v bodě 4.2. V případě potřeby jsou další požadavky týkající se posouzení uvedeny v následujících bodech.
6.2.2.1. Hluk při stání
Prokázání shody s mezními hodnotami hluku při stání podle bodu 4.2.1 se provádí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [1].
Pro hodnocení hluku hlavního vzduchového kompresoru v nejbližší měřicí poloze i se použije Li pAeq,T, kde T představuje jeden pracovní cyklus definovaný ve specifikaci uvedené v dodatku B, indexu [1]. Používají se k tomuto účelu pouze vlakové systémy, které jsou potřebné pro provoz vzduchového kompresoru za normálních provozních podmínek. Vlakové systémy, které nejsou potřebné pro provoz kompresoru, mohou být vypnuty, aby se zamezilo jejich příspěvku při měření hluku. Prokázání shody s mezními hodnotami musí být provedeno za podmínek nezbytných výhradně pro činnosti hlavního vzduchového kompresoru při nejnižších otáčkách za minutu.
Na posouzení zdrojů impulsního hluku v nejbližší měřicí poloze i se používá ukazatel Li pAFmax. Relevantním zdrojem hluku jsou výfukové ventily sušičky vzduchu.
6.2.2.2. Hluk při rozjezdu
Prokázání shody s mezními hodnotami hluku při rozjezdu podle bodu 4.2.2 se provádí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [1]. Použije se metoda maximální hladiny. Odchylně od postupu zkoušky specifikace vlak zrychlí z klidu na 30 km/h a pak tuto rychlost udržuje.
Kromě toho se hluk měří ve stejné vzdálenosti od osy koleje a ve stejné výšce nad temenem kolejnice, jak je stanoveno v bodě 4.2.2. Uplatňuje se metoda zprůměrované hladiny a metoda maximální hladiny v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [1], přičemž vlak zrychlí z klidu na 40 km/h a pak tuto rychlost udržuje. Naměřené hodnoty se neposuzují porovnáváním s jakoukoli mezní hodnotou, ale jsou zaznamenány v technické dokumentaci a sděleny agentuře.
Pro zvláštní vozidla je nutno postup při rozjezdu provádět bez dalšího nákladu připojených vozů.
6.2.2.3. Hluk při průjezdu
Prokázání shody s mezními hodnotami pro hluk při průjezdu stanovenými v bodě 4.2.3 se provádí v souladu s body 6.2.2.3.1 a 6.2.2.3.2.
6.2.2.3.1 Podmínky týkající se zkušební dráhy
Zkoušky se provádějí na referenční koleji definované ve specifikaci uvedené v dodatku B, indexu [1].
Je však povoleno provést zkoušku na koleji, která nesplňuje podmínky referenční koleje, pokud jde o úroveň akustické drsnosti kolejnice a stupeň dynamického útlumu, pokud hladiny hluku měřené podle bodu 6.2.2.3.2 nepřekračují mezní hodnoty stanovené v bodě 4.2.3.
Akustická drsnost kolejnice a stupeň dynamického útlumu zkušební koleje se určují v každém případě. Pokud kolej, na níž probíhají zkoušky, splňuje podmínky referenční koleje, naměřené hladiny hluku se označí jako „srovnatelné“, jinak se označí jako „nesrovnatelné“. V technické dokumentaci se zaznamená, zda jsou naměřené hodnoty hluku „srovnatelné“ nebo „nesrovnatelné“.
Naměřené hodnoty akustické drsnosti zkušební koleje zůstávají v platnosti po dobu začínající tři měsíce před měřením a končící tři měsíce po tomto měření za předpokladu, že během této doby nebude prováděna žádná údržba tratě, která by měla vliv na hodnoty akustické drsnosti kolejnice.
Naměřené hodnoty stupně dynamického útlumu zkušební tratě zůstávají v platnosti po dobu začínající jeden rok před měřením a končící jeden rok po tomto měření za předpokladu, že během této doby nebude prováděna žádná údržba tratě, která by měla vliv na stupeň dynamického útlumu.
V technické dokumentaci se stvrdí, že data o koleji pro měření hluku při průjezdu daného typu byla platná během dne (dnů) testování, např. uvedením data poslední údržby, která má vliv na hodnoty hluku.
Kromě toho je povoleno provést zkoušky při rychlostech rovných 250 km/h nebo vyšších na kolejích s pevnou jízdní dráhou. V tomto případě jsou mezní hodnoty o 2 dB vyšší než ty, které jsou uvedeny v bodě 4.2.3.
6.2.2.3.2 Postup
Zkoušky se provádějí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [1]. S mezními hodnotami se vždy porovnávají výsledky v decibelech zaokrouhlené na nejbližší celé číslo. Jakékoli přepočítání se provádí před zaokrouhlením. Podrobný postup posouzení je stanoven v bodech 6.2.2.3.2.1, 6.2.2.3.2.2 a 6.2.2.3.2.3.
6.2.2.3.2.1 EMU, DMU, lokomotivy a osobní vozy
Pro EMU, DMU, lokomotivy a osobní vozy se rozlišují tři třídy nejvyšší provozní rychlosti:
Pokud je nejvyšší provozní rychlost jednotky rovna 80 km/h nebo nižší, hluk při průjezdu se měří při maximální rychlosti vmax. Tato hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(80 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3.
Pokud je nejvyšší provozní rychlost jednotky vmaxvyšší než 80 km/h a nižší než 250 km/h, hluk při průjezdu se měří při rychlosti 80 km/h a při maximální rychlosti jednotky. Obě naměřené hodnoty hluku při průjezdu LpAeq,Tp(Vtest) musí být přepočítány na referenční rychlost 80 km/h LpAeq,Tp(80 km/h) pomocí vzorce (1). Tato přepočítaná hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(80 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3.
Vzorec (1):
vtest |
= |
skutečná rychlost během měření |
Pokud je nejvyšší provozní rychlost jednotky vmaxvyšší nebo rovna 250 km/h, hluk při průjezdu se měří při rychlosti 80 km/h a při maximální rychlosti, přičemž horní hranice rychlosti při zkoušení je 320 km/h. Naměřená hodnota hluku při průjezdu LpAeq,Tp(Vtest) při rychlosti 80 km/h musí být přepočítána na referenční rychlost 80 km/h LpAeq,Tp(80 km/h) pomocí vzorce (1). Tato přepočítaná hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(80 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3. Naměřená hodnota hluku při průjezdu maximální rychlostí LpAeq,Tp(Vtest) musí být přepočítána na referenční rychlost 250 km/h LpAeq,Tp(250 km/h) pomocí vzorce (2). Tato přepočítaná hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(250 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3.
Vzorec (2):
vtest |
= |
skutečná rychlost během měření |
6.2.2.3.2.2 Nákladní vozy
Pro nákladní vozy se rozlišují dvě třídy nejvyšší provozní rychlosti:
Pokud je nejvyšší provozní rychlost jednotky rovna 80 km/h nebo nižší, hluk při průjezdu se měří při maximální rychlosti vmax. Naměřená hodnota hluku při průjezdu LpAeq,Tp(Vtest) musí být přepočítána na referenční APL 0,225 m–1 LpAeq,Tp (APLref) pomocí vzorce (3). Tato hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(80 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3.
Vzorec (3):
APLwag |
= |
počet náprav dělený délkou vozu přes nárazníky [m–1] |
vtest |
= |
skutečná rychlost během měření |
Pokud je nejvyšší provozní rychlost jednotky vmaxvyšší než 80 km/h, hluk při průjezdu se měří při rychlosti 80 km/h a při maximální rychlosti jednotky. Obě naměřené hodnoty hluku při průjezdu LpAeq,Tp(Vtest) musí být přepočítány na referenční rychlost 80 km/h a na referenční APL 0,225 m–1 LpAeq,Tp(APL ref, 80 km/h) pomocí vzorce (4). Tato přepočítaná hodnota nesmí překročit mezní hodnotu LpAeq,Tp(80 km/h) stanovenou v bodě 4.2.3.
Vzorec (4):
APLwag |
= |
počet náprav dělený délkou vozu přes nárazníky [m–1] |
vtest |
= |
skutečná rychlost během měření |
6.2.2.3.2.3 Zvláštní vozidla
Pro zvláštní vozidla se používá stejný postup posuzování uvedený v bodě 6.2.2.3.2.1. Měření je nutno provádět bez dalšího nákladu připojených vozů.
V případě zvláštních vozidel se požadavky na úroveň hluku při průjezdu v bodě 4.2.3 považují za splněné bez měření, pokud jsou:
6.2.2.4. Hluk v kabině strojvedoucího
Prokázání shody s mezními hodnotami hluku v kabině strojvedoucího podle bodu 4.2.4 se provádí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [2]. Pro zvláštní vozidla je nutno postup měření provádět bez dalšího nákladu připojených vozů.
6.2.3. Zjednodušené hodnocení
Namísto testovacích postupů stanovených v bodě 6.2.2 je povoleno nahradit některé, popřípadě všechny zkoušky zjednodušeným hodnocením. Zjednodušené hodnocení se skládá z akustického srovnání hodnocené jednotky se stávajícím typem (dále se označuje jako referenční typ) s dokumentovanými akustickými vlastnostmi.
Zjednodušené hodnocení je možné použít samostatně pro každý z příslušných základních parametrů hluku při stání, hluku při rozjezdu, hluku při průjezdu a hluku v kabině strojvedoucího a spočívá v poskytnutí důkazu, že dopady odlišností posuzované jednotky nezpůsobí překročení mezních hodnot uvedených v bodě 4.2.
U jednotek, které jsou posuzovány zjednodušeným postupem, musí doklad o splnění podmínek obsahovat podrobný popis změn oproti referenčnímu typu, které se týkají hluku. Zjednodušené hodnocení je třeba provést na základě tohoto popisu. Odhadované hodnoty hluku musí zahrnovat nejistoty použité metody hodnocení. Zjednodušené hodnocení může mít formu výpočtu a/nebo zjednodušeného měření.
Jednotka, která obdržela osvědčení na základě metody zjednodušeného hodnocení, se nesmí použít jako referenční jednotka pro další hodnocení.
Pokud se toto zjednodušené hodnocení používá pro hluk při průjezdu, musí referenční typ splňovat nejméně jedno z těchto ustanovení:
V případě nákladních vozů, jejichž parametry ve srovnání s referenčním typem zůstávají v povoleném rozsahu podle tabulky 7, se mezní hodnoty hluku při průjezdu uvedené v bodě 4.2.3 považují v případě této jednotky za dodržené bez dalšího ověřování.
Tabulka 7
Přípustná odchylka nákladních vozů pro osvobození od ověřování
Parametr |
Přípustná odchylka (oproti referenční jednotce) |
Nejvyšší rychlost jednotky |
Jakákoli rychlost do 160 km/h |
Typ kola |
Pouze pokud je stejně nebo méně hlučné (akustické vlastnosti kol v souladu se specifikací uvedenou v dodatku B, indexu [3]) |
Čistá hmotnost |
Pouze v rozmezí +20 % / –5 % |
Brzdový špalík |
Pouze pokud je referenční jednotka vybavena brzdovými špalíky a na brzdový špalík posuzované jednotky se vztahuje ES prohlášení o shodě v souladu s touto TSI nebo je uvedeno v dodatku G k této TSI. |
7. PROVÁDĚNÍ
7.1. Použití této TSI u nových subsystémů
1) Tato TSI se uplatní na všechny vozidlové jednotky kolejových vozidel, které jsou uvedeny na trh po dni 28. září 2023, s výjimkou případů, kdy se použije bod 7.1.1.2 „Použití na probíhající projekty“ nebo bod 7.1.1.3 „Použití na zvláštní vozidla“ TSI LOC&PAS nebo bod 7.1.1 „Použití na probíhající projekty“ TSI WAG.
2) Dodržování této přílohy ve znění platném před dnem 28. září 2023 se považuje za rovnocenné souladu s touto TSI, s výjimkou změn TSI uvedených v dodatku H.
3) Pro subsystém kolejová vozidla a související prvky interoperability platí pravidla týkající se certifikátů ES o přezkoušení typu nebo konstrukce, jak je uvedeno v bodě 7.1.3 TSI LOC&PAS a v bodě 7.2.3 TSI WAG.
7.2. Použití této TSI u stávajících subsystémů
Principy, jež uplatní žadatelé a subjekty udělující povolení v případě změny či změn stávajících kolejových vozidel nebo typu kolejových vozidel, jsou stanoveny v bodě 7.1.2 TSI LOC&PAS a v bodě 7.2.2 TSI WAG.
7.2.1. Ustanovení v případě změn kolejových vozidel v provozu nebo stávajícího typu kolejových vozidel
Žadatel musí zajistit, že hladiny hluku u kolejových vozidel, jichž se změny týkají, nepřekročí mezní hodnoty stanovené ve verzi TSI, která byla platná, když byla předmětná kolejová vozidla poprvé povolena. Pokud v době prvního povolení neexistovala žádná TSI, musí žadatel zajistit, že hladiny hluku kolejových vozidel, jichž se změny týkají, se buď nezvýší, nebo nepřekročí mezní hodnoty stanovené v rozhodnutí 2006/66/ES nebo v rozhodnutí Komise 2002/735/ES ( 8 ).
Je-li požadováno hodnocení, omezí se na základní parametry ovlivněné danou změnou či změnami.
Pokud se použije toto zjednodušené hodnocení, původní jednotky mohou představovat referenční jednotku v souladu s ustanoveními bodu 6.2.3.
Výměna celé jednotky nebo vozidla/vozidel v rámci jednotky (například nahrazení po vážném poškození) nevyžaduje posouzení shody podle této TSI, pokud jednotka nebo vozidlo (vozidla) jsou shodné s těmi, které nahrazují.
7.2.2. Doplňková ustanovení pro použití této TSI na stávající nákladní vozy
Omezení provozu stanovené v článku 5a neplatí pro nákladní vozy provozované převážně na tratích se sklonem vyšším než 40 ‰, nákladní vozy, jejichž maximální provozní rychlost přesahuje 120 km/h, nákladní vozy, jejichž maximální hmotnost na nápravu přesahuje 22,5 t, nákladní vozy provozované výlučně za účelem provádění prací na infrastruktuře a nákladní vozy v odtahových vlacích.
Je-li nákladní vůz vybaven třecími prvky špalíkových brzd, na které se vztahuje ES prohlášení o shodě v souladu s touto TSI, nebo třecími prvky špalíkových brzd uvedenými v dodatku G a do tohoto vozu nejsou instalovány žádné dodatečné zdroje hluku, požadavky v bodě 4.2.3 se považují za splněné bez dalšího zkoušení.
7.2.2.1. Nepoužívá se
7.2.2.2. Nákladní vozy provozované na tišších tratích
Nákladní vozy patřící do některé z následujících kategorií lze na tišších tratích provozovat v rámci jejich oblastí použití:
7.2.2.3. Prvky interoperability
7.3. Zvláštní případy
7.3.1. Úvod
Zvláštní případy uvedené v bodě 7.3.2 se dělí na:
„Případy P“: „trvalé“ (permanent) případy;
„případy „T“: „dočasné“ (temporary) případy.
7.3.2. Seznam zvláštních případů
7.3.2.1. Zvláštní případy
a) Zvláštní případ Estonska, Finska, Lotyšska, Litvy, Polska a Slovenska
(„P“) Pro jednotky, jež jsou ve společném užívání s třetími zeměmi, jejichž rozchod kolejí se liší od hlavní železniční sítě v Unii, je povoleno používat vnitrostátní technické předpisy namísto požadavků v této TSI.
b) Zvláštní případ Finska
(„T“) Rozhodnutí 2011/229/EU může být nadále uplatňováno pouze na nákladní vozy používané na území Finska, a to dokud nebude nalezeno relevantní technické řešení v souvislosti s nepříznivými zimními podmínkami, v každém případě však nejpozději do 31. prosince 2032. To nebrání provozu nákladních vozů z jiných členských států ve finské železniční síti.
7.3.2.2. Mezní hodnoty hluku při stání (bod 4.2.1)
a) Zvláštní případ Finska
(„T“) Pro osobní a nákladní vozy vybavené motorovým generátorem na výrobu elektrické energie s výkonem vyšším než 100 kW, které jsou určeny výhradně pro provoz na železniční síti Finska, se může mezní hodnota pro hluk při stání LpAeq,T [jednotka] uvedená v tabulce 2 zvýšit na 72 dB.
7.3.2.3. Mezní hodnoty hluku při rozjezdu (bod 4.2.2)
a) Zvláštní případ Švédska
(„T“) Pro lokomotivy s celkovým trakčním výkonem více než 6 000 kW a maximální hmotností na nápravu více než 25 tun se může mezní hodnota hluku při rozjezdu LpAF,max uvedené v tabulce 3 zvýšit na 89 dB.
7.3.2.4. Mezní hodnoty hluku při průjezdu (bod 4.2.3)
a) Zvláštní případ tunelu pod Lamanšským průlivem
(„P“) V případě tunelu pod Lamanšským průlivem se mezní hodnoty hluku při průjezdu neuplatní na nákladní vozy pro přepravu těžkých nákladních vozidel mezi městy Coquelles (Francie) a Folkestone (Spojené království).
b) Zvláštní případ Švédska
(„T“) Pro lokomotivy s celkovým trakčním výkonem vyšším než 6 000 kW a maximální hmotností na nápravu vyšší než 25 t se mohou mezní hodnoty pro hluk při LpAeq,Tp (80 km/h) uvedené v tabulce 4 zvýšit na 85 dB.
7.4. Zvláštní prováděcí pravidla
7.4.1. Zvláštní prováděcí pravidla týkající se použití této TSI na stávající nákladní vozy (bod 7.2.2)
a) Zvláštní prováděcí pravidla týkající se použití této TSI na stávající nákladní vozy v tunelu pod Lamanšským průlivem
(„P“) Při výpočtu průměrného denního počtu nákladních vlaků provozovaných v nočních hodinách za rok se nezohledňují nákladní vlaky složené z nákladních vozů určených pro přepravu těžkých nákladních vozidel provozované na trati mezi městy Coquelles (Francie) a Folkestone (Spojené království).
b) Zvláštní prováděcí pravidla týkající se použití této TSI na stávající nákladní vozy ve Finsku a Švédsku
(„T“) Koncepce tišších tratí se nepoužije na finské a švédské sítě z důvodu nejasností souvisejících s provozem za nepříznivých zimních podmínek s kompozitními brzdovými špalíky, a to do 31. prosince 2032. To nebrání provozu nákladních vozů z jiných členských států ve finské a švédské železniční síti.
7.4.2. Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích (bod 7.2.2.2)
a) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích v Belgii
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na území Belgie na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
b) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích v tunelu pod Lamanšským průlivem
(„P“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na tišších tratích koncese tunelu pod Lamanšským průlivem provozovány tyto stávající nákladní vozy:
nákladní vozy pro přepravu těžkých nákladních vozidel mezi městy Coquelles (Francie) a Folkestone (Spojené království).
c) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích v Česku
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na území Česka na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
Dále není povinné na tišších tratích používat kompozitní brzdové špalíky u stávajících nákladních vozů nezahrnutých do prvního odstavce, u nichž neexistuje žádné jednorázové řešení pro nahrazení litinových brzdových špalíků, a to do 31. prosince 2030.
d) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích ve Francii
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na území Francie na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
e) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích v Itálii
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na území Itálie na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
Dále není povinné na tišších tratích používat kompozitní brzdové špalíky u stávajících nákladních vozů nezahrnutých do prvního odstavce, u nichž neexistuje žádné jednorázové řešení pro nahrazení litinových brzdových špalíků, a to do 31. prosince 2030.
f) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích v Polsku
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být do 31. prosince 2036 na území Polska na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
g) Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích na Slovensku
(„T“) Kromě nákladních vozů uvedených v bodě 7.2.2.2 mohou být na území Slovenska na tišších tratích provozovány tyto stávající nákladní vozy:
(„P“) Nákladní vozy s podvozkem typu 2TS určené pro provoz mezi Slovenskem a třetími zeměmi prostřednictvím výměny podvozku v hraniční stanici.
Dodatek A
Nepoužívá se
Dodatek B
Normy uvedené v této TSI
Tabulka B.1
Normy nebo normativní dokumenty
Index |
Posuzovaná vlastnost |
Bod TSI |
Povinný bod normy |
[1] |
EN ISO 3095:2013 Akustika – Železniční aplikace – Měření hluku vyzařovaného kolejovými vozidly |
||
[1.1] |
Hluk při průjezdu – měření při rychlostech vyšších nebo rovných 250 km/h |
4.2.3 |
6 |
[1.2] |
Hluk při stání – prokazování shody |
6.2.2.1 |
5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 (bez 5.5.2), 5.7 a bod 5.8.1 |
[1.3] |
Hluk při stání – provozní cyklus hlavního vzduchového kompresoru |
6.2.2.1 |
5.7 |
[1.4] |
Hluk při rozjezdu |
6.2.2.2 |
7 (bez 7.5.1.2) Odchylka od 7.5.3 |
[1.5] |
Hluk při průjezdu – podmínky zkušební koleje |
6.2.2.3.1 |
6.2 |
[1.6] |
Hluk při průjezdu – postup |
6.2.2.3.2 |
6.1, 6.3, 6.4, 6.5, 6.6 a 6.7 (bez 6.7.2) |
[2] |
EN ISO 3381:2021 Železniční aplikace – Akustika – Měření hluku uvnitř kolejových vozidel |
||
[2.1] |
Hluk v kabině strojvedoucího |
6.2.2.4 |
7, 8 s výjimkou 8.4.5 a 8.7.2 |
[3] |
EN 13979-1:2020 Železniční aplikace – Dvojkolí a podvozky – Celistvá kola – Postup technického schvalování – Část 1: Kovaná a válcovaná kola Poznámka: Přijatelná je také norma EN 13979-1:2003+A2:2011 |
||
[3.1] |
Zjednodušené hodnocení |
6.2.3 – tabulka 7 |
Příloha E |
[3.2] |
Zvláštní prováděcí pravidla pro nákladní vozy provozované na tišších tratích |
7.4.2 |
Vše |
[4] |
UIC 541-4:2020 Kompozitní brzdové špalíky – Všeobecné podmínky pro certifikaci a použití |
||
[4.1] |
Program testování brzdného účinku |
Dodatek F |
Testovací programy A1_a a A2_a |
[5] |
EN 16452:2015+A1:2019 Železniční aplikace – Brzdění – Brzdové špalíky |
||
[5.1] |
Program testování brzdného účinku – špalíky LL a špalíky K |
Dodatek F |
Testovací programy D.1 a C.1 |
[5.2] |
Program zkoušek brzdného účinku – ostatní špalíky |
Dodatek F |
Testovací program J.2 |
[6] |
EN 15610:2019 Železniční aplikace – Emise hluku – Měření drsnosti povrchu kolejnic ve vztahu k hluku valení |
||
[6.1] |
Postup měření akustické drsnosti kola |
Dodatek F |
Vše kromě bodu 6.2.2.2 |
Dodatek C
Posuzování subsystému kolejová vozidla
Charakteristiky, které mají být posouzeny, jak je uvedeno v bodě 4.2 |
Přezkum návrhu |
Typ testu |
Rutinní test |
Zvláštní postup posouzení |
|
Prvek subsystému kolejová vozidla |
Bod TSI |
Bod TSI |
|||
Hluk při stání |
4.2.1 |
X (1) |
X |
nepoužije se |
6.2.2.1 |
Hluk při rozjezdu |
4.2.2 |
X (1) |
X |
nepoužije se |
6.2.2.2 |
Hluk při průjezdu |
4.2.3 |
X (1) |
X |
nepoužije se |
6.2.2.3 |
Hluk v kabině strojvedoucího |
4.2.4 |
X (1) |
X |
nepoužije se |
6.2.2.4 |
(1)
Pouze pokud se uplatní zjednodušené hodnocení podle bodu 6.2.3. |
Dodatek D
Tišší tratě
D.1 Identifikace tišších tratí
V souladu s čl. 5c odst. 1 předloží členské státy agentuře seznam tišších tratí a zajistí, že je provozovatelé insfrastruktury identifikují v (aplikaci) RINF podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/777 ( 9 ) (dále též „nařízení o RINF“). Seznam obsahuje alespoň tyto informace:
Seznam se vypracuje za použití této šablony:
Tišší trať |
Úseky tratě |
Jedinečná identifikace úseku |
Tišší trať začíná/končí na hranici členského státu |
Bod A – bod E |
Bod A – bod B |
201 |
Ano BOD E (Země Y) |
Bod B – bod C |
202 |
||
Bod C – bod D |
203 |
||
Bod D – bod E |
204 |
||
Bod F – bod I |
Bod F – bod G |
501 |
Ne |
Bod G – bod H |
502 |
||
Bod H – bod I |
503 |
Členské státy mohou dále poskytnout mapy znázorňující tišší tratě, a to na dobrovolné bázi. Všechny seznamy a mapy se zveřejní na internetových stránkách agentury (http://www.era.europa.eu) nejpozději devět měsíců ode dne 27.5.2019.
Do téhož data agentura oznámí seznamy a mapy tišších tratí Komisi. Komise příslušným způsobem informuje členské státy prostřednictvím výboru uvedeného v článku 51 směrnice (EU) 2016/797.
D.2 Aktualizace tišších tratí
Údaje o objemu nákladní dopravy, na jejichž základě se aktualizují tišší tratě v souladu s čl. 5c odst. 2, se týkají posledních tří let před aktualizací, za které jsou údaje k dispozici. Pokud se v důsledku výjimečných okolností objem nákladní dopravy v daném roce liší od uvedeného průměrného počtu o více než 25 %, může dotčený členský stát vypočítat průměrný počet na základě dvou zbývajících let. Členské státy zajistí, aby provozovatelé infrastruktury aktualizovali tišší tratě v (aplikaci) RINF, jakmile budou tyto aktualizace k dispozici. Aktualizace se použijí od příští změny jízdního řádu po jejich zveřejnění.
Tratě označené jako tišší tratě zůstávají po aktualizaci tiššími tratěmi, pokud objem provozu během dotčeného období neklesl o více než 50 % a průměrný denní počet nákladních vlaků provozovaných v nočních hodinách není nižší než 12.
V případě nových a modernizovaných tratí se očekávaný objem provozu použije pro označení těchto tratí jako tišší tratě.
Dodatek E
Historické kompozitní brzdové špalíky
E.1 Historické kompozitní brzdové špalíky pro mezinárodní použití
Stávající nákladní vozy vybavené brzdovými špalíky uvedenými v tabulce mohou být používány na tišších tratích v rámci jejich oblasti použití do příslušného data stanoveného v dodatku N UIC 541-4.
Výrobce/název výrobku |
Označení/typ špalíku |
Typ koeficientu tření |
Valeo/Hersot Wabco/Cobra |
693 W554 |
K |
Ferodo |
I/B 436 |
K |
Abex |
229 |
K (slinuté železo) |
Jurid |
738 |
K (slinuté železo) |
Nákladní vozy vybavené historickými brzdovými špalíky neuvedenými v tabulce, avšak již povolené pro mezinárodní dopravu v souladu s rozhodnutím Komise 2004/446/ES ( 10 ) nebo rozhodnutím Komise 2006/861/ES ( 11 ), mohou být nadále používány bez stanovené lhůty v rámci oblasti použití, na kterou se povolení vztahuje.
E.2 Historické kompozitní brzdové špalíky pro vnitrostátní použití
Stávající nákladní vozy vybavené brzdovými špalíky uvedenými v tabulce mohou být používány pouze na železničních sítích, včetně tišších tratí, příslušných členských států v rámci jejich oblasti použití.
Výrobce / název výrobku |
Označení/typ špalíku |
Členský stát |
Cobra/Wabco |
V133 |
Itálie |
Cofren |
S153 |
Švédsko |
Cofren |
128 |
Švédsko |
Cofren |
229 |
Itálie |
ICER |
904 |
Španělsko, Portugalsko |
ICER |
905 |
Španělsko, Portugalsko |
Jurid |
838 |
Španělsko, Portugalsko |
Dodatek F
Posouzení akustického účinku brzdového špalíku
Účelem tohoto postupu je prokázat akustický účinek kompozitního brzdového špalíku na úrovni interoperability prvku.
Postup se skládá z následujících kroků:
1. Změří se akustická drsnost kola reprezentativní z hlediska posuzovaného brzdového špalíku
Vývoj akustické drsnosti kola při srovnávací zkoušce
Použijí se nové brzdové špalíky. Použijí se pouze nová nebo reprofilovaná kola. Kola nesmí být poškozená (praskliny, propadliny atd.).
Na nejméně jedno kolo o jmenovitém průměru 920 mm se použije jeden z následujících programů zkoušek brzdného účinku:
Zvolený program se dokončí a výsledky série měření se po dokončení použijí ke stanovení indexu drsnosti kola.
Pokračování druhým provedením vybraného programu je volitelné. Bude-li zvolena tato možnost, použijí se ke stanovení indexu drsnosti kola výsledky série měření po dokončení druhého provedení. Výsledky obou provedení se zdokumentují.
Druhé provedení se uskuteční se stejným kolem, avšak brzdový špalík může být vyměněn a nahrazen jiným špalíkem stejného typu. V této variantě se na začátku druhého provedení provede úplné zajetí nového brzdového špalíku.
Postup měření akustické drsnosti kola
Měření se provádí podle specifikace uvedené v dodatku B, indexu [6]. Aby byla zajištěna reprezentativnost akustické drsnosti jízdní plochy kola, považuje se za dostačující 8 měřicích čar s roztečí 5 mm namísto poloh stanovených ve specifikaci uvedené v dodatku B, indexu [6].
Měření se provádí během vývoje akustické drsnosti kola při srovnávací zkoušce uvedené v předchozím oddíle podle jedné z níže uvedených tabulek:
Pokud je vybraný program A2_a specifikace uvedené v dodatku B, indexu [4]:
Série měření akustické drsnosti / Štítek |
Programová sekce |
Použití brzdy č. |
|
1. provedení |
2. provedení |
||
A |
|
Na začátku |
Počáteční podmínky |
B |
I |
Po zajetí |
po Br 6 |
C |
J |
Po úpravě špalíku na prázdný náklad |
po Br. 26 |
D |
K |
Za sucha a s prázdným vozem |
po Br. 51 |
E |
L |
Za mokra a s prázdným vozem |
po Br. 87 |
F |
M |
S naloženým vozem |
po Br. 128 |
G |
N |
Brzdění tahem (simulace sjezdu z prudkého svahu) |
po Br. 130 |
H |
O |
Ukončení programu |
po Br. 164 |
Pokud je vybraný program A1_a specifikace uvedené v dodatku B, indexu [4]:
Série měření akustické drsnosti / Štítek |
Programová sekce |
Použití brzdy č. |
|
1. provedení |
2. provedení |
||
A |
|
Na začátku |
Počáteční podmínky |
B |
I |
Po zajetí |
po Br 6 |
C |
J |
Po úpravě špalíku na prázdný náklad |
po Br. 26 |
D |
K |
Za sucha a s prázdným vozem |
po Br. 51 |
E |
L |
Za mokra a s prázdným vozem |
po Br. 87 |
F |
M |
S naloženým vozem |
po Br. 128 |
G |
N |
Brzdění tahem (simulace sjezdu z prudkého svahu) |
po Br. 130 |
H |
O |
Ukončení programu |
po Br. 164 |
Pokud je zvolen program D.1 specifikace uvedené v dodatku B, indexu [5]
Série měření akustické drsnosti / Štítek |
Programová sekce |
Použití brzdy č. |
|
1. provedení |
2. provedení |
||
A |
|
Na začátku |
Počáteční podmínky |
B |
I |
Po zajetí |
po Br 6 |
C |
J |
Po úpravě špalíku na prázdný náklad |
po Br. 26 |
D |
K |
Za sucha a s prázdným vozem |
po Br. 51 |
E |
L |
Za mokra a s prázdným vozem |
po Br. 87 |
F |
M |
S naloženým vozem |
po Br. 128 |
G |
N |
Brzdění tahem (simulace sjezdu z prudkého svahu) |
po Br. 130 |
H |
O |
Ukončení programu |
po Br. 149 |
Pokud je zvolen program C.1 specifikace uvedené v dodatku B, indexu [5]
Série měření akustické drsnosti / Štítek |
Programová sekce |
Použití brzdy č. |
|
1. provedení |
2. provedení |
||
A |
|
Na začátku |
Počáteční podmínky |
B |
I |
Po zajetí |
po Br 6 |
C |
J |
Po úpravě špalíku na prázdný náklad |
po Br. 26 |
D |
K |
Za sucha a s prázdným vozem |
po Br. 51 |
E |
L |
Za mokra a s prázdným vozem |
po Br. 87 |
F |
M |
S naloženým vozem |
po Br. 128 |
G |
N |
Brzdění tahem (simulace sjezdu z prudkého svahu) |
po Br. 130 |
H |
O |
Ukončení programu |
po Br. 149 |
Pokud je zvolen program J.2 specifikace uvedené v dodatku B, indexu [5]
Série měření akustické drsnosti / Štítek |
Programová sekce |
Použití brzdy č. |
|
1. provedení |
2. provedení |
||
A |
|
Na začátku |
Počáteční podmínky |
B |
I |
Po zajetí |
po Br 6 |
C |
J |
Po úpravě špalíku na prázdný náklad |
po Br. 26 |
D |
K |
Za sucha a s prázdným vozem |
po Br. 51 |
E |
L |
Za mokra a s prázdným vozem |
po Br. 87 |
F |
M |
S naloženým vozem |
po Br. 128 |
G |
N |
Brzdění tahem (simulace sjezdu z prudkého svahu) |
po Br. 130 |
H |
O |
Ukončení programu |
po Br. 149 |
Výsledkem je reprezentativní spektrum drsnosti kola o vlnové délce jedné třetiny oktávy v oblasti vlnových délek L r
2. Odvození skalárního ukazatele z naměřené drsnosti kola L r v kroku 1
i |
Vlnová délka λ [m] |
A dB re 1 mikrometr |
B dB re 1/(10-6 m) |
L r dB re 1 mikrometr |
1 |
0,00315 |
-17,9 |
-16,6 |
|
2 |
0,004 |
-16,2 |
-13,9 |
|
3 |
0,005 |
-15,5 |
-10,0 |
|
4 |
0,0063 |
-14,4 |
-6,9 |
|
5 |
0,008 |
-13,3 |
-6,2 |
|
6 |
0,01 |
-13,1 |
-5,4 |
|
7 |
0,0125 |
-12,8 |
-3,3 |
Získáno z |
8 |
0,016 |
-12,4 |
-2,2 |
drsnost kola |
9 |
0,02 |
-10,9 |
-4,2 |
měření |
10 |
0,025 |
-11,1 |
-8,5 |
|
11 |
0,0315 |
-10,5 |
-11,2 |
|
12 |
0,04 |
-9,8 |
-14,3 |
|
13 |
0,05 |
-4,8 |
-15,6 |
|
14 |
0,063 |
-5,9 |
-17,3 |
|
15 |
0,08 |
-5,6 |
-23,7 |
|
16 |
0,1 |
0,5 |
-29,0 |
|
17 |
0,125 |
2,4 |
-30,7 |
|
18 |
0,16 |
4,8 |
-31,7 |
|
19 |
0,2 |
2,4 |
-30,7 |
|
3. Kritérium vyhověl/nevyhověl
Ukazatel naměřený v kroku 2 musí být nižší nebo roven 1.
Ukazatel naměřený v kroku 2 a reprezentativní spektrum drsnosti kola o vlnové délce jedné třetiny oktávy v oblasti vlnových délek Lr se zaznamenají do certifikátu prvku interoperability.
Dodatek G
Vyňaté brzdové špalíky
Níže uvedené špalíky jsou vyňaty z ES prohlášení o shodě do 28. září 2033. Do tohoto data může výrobce nebo jeho zástupce oznámit Komisi potřebu revidovat kritérium vyhověl/nevyhověl stanovené v bodě 3 dodatku F nebo metodiku stanovenou v uvedeném dodatku.
Výrobce |
Popis typu a zkrácené označení (pokud se liší) |
Becorit |
K40 |
CoFren |
C333 |
CoFren |
C810 |
Knorr-Bremse |
Cosid 704 |
Knorr-Bremse |
PROBLOCK J816M |
Frenoplast |
FR513 |
Federal Mogul |
Jurid 816 M zkráceně: J816M |
Federal Mogul |
Jurid 822 |
Knorr-Bremse |
PROBLOCK J822 |
CoFren |
C952-1 |
Federal Mogul |
J847 |
Knorr-Bremse |
PROBLOCK J847 |
Icer Rail / Becorit |
IB 116* |
Alstom/Flertex |
W30-1 |
Dodatek H
Změny požadavků a přechodné režimy
U jiných bodů TSI, než které jsou uvedeny v tabulkách H.1 a H.2, znamená soulad s „předchozí TSI“ (tj. s tímto nařízením ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/774 ( 13 )) soulad s touto TSI použitelnou od 28. září 2023.
Změny s sedmiletým obecným přechodným režimem
U bodů TSI uvedených v tabulce H.1 neznamená shoda s předchozí TSI systematicky shodu s verzí této TSI platnou od 28. září 2023.
Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, musí být v souladu s požadavky této TSI ode dne 28. září 2030.
Na projekty ve fázi výroby a provozovaná kolejová vozidla se požadavky TSI uvedené v tabulce H.1 nevztahují
Tabulka H.1
Sedmiletý přechodný režim
Bod(y) TSI |
Bod(y) TSI v předchozí TSI |
Vysvětlení změny TSI |
Nepoužije se |
Změny se zvláštním přechodným režimem
U bodů TSI uvedených v tabulce H.2 neznamená shoda s předchozí TSI systematicky shodu s verzí této TSI platnou ode dne 28. září 2023.
Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, projekty ve fázi výroby a kolejová vozidla v provozu musí splňovat požadavky této TSI v souladu s příslušným přechodným režimem stanoveným v tabulce H.2 počínaje dnem 28. září 2023.
Tabulka H.2
Zvláštní přechodný režim
Bod(y) TSI |
Body TSI v předchozí TSI |
Vysvětlení změny TSI |
Přechodný režim |
|||
Fáze návrhu nebyla zahájena |
Fáze návrhu byla zahájena |
Fáze výroby |
kolejová vozidla v provozu |
|||
Nepoužije se |
( 1 ) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (viz strana 228 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 2 ) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla — nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1).
( 3 ) Rozhodnutí Komise 2006/66/ES ze dne 23. prosince 2005 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla — hluk“ transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 37, 8.2.2006, s. 1).
( 4 ) Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (Úř. věst. L 319, 4.12.2010, s. 1).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38).
( 7 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).
( 8 ) Rozhodnutí Komise 2002/735/ES ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES (Úř. věst. L 245, 12.9.2002, s. 402).
( 9 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 312).
( 10 ) Rozhodnutí Komise 2004/446/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se vymezují základní parametry technických specifikací pro interoperabilitu pro subsystémy Hluk, Nákladní vozy a Využití telematiky v nákladní dopravě podle směrnice 2001/16/ES (Úř. věst. L 155, 30.4.2004, s. 1).
( 11 ) Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová vozidla – nákladní vozy transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 344, 8.12.2006, s. 1).
( 12 ) Koeficienty A(i) a B(i) jsou přizpůsobeny aktuálním mezním hodnotám hluku při průjezdu a referenčním podmínkám koleje
( 13 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/774 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2014, pokud jde o uplatňování technické specifikace pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“ na stávající nákladní vozy (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 89).