(EU) č. 651/2014Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1-78 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 17. června 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 26. června 2014 | Nabývá účinnosti: | 1. července 2014 |
Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2020 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187 26.6.2014, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 156 |
1 |
20.6.2017 |
||
L 215 |
3 |
7.7.2020 |
||
L 89 |
1 |
16.3.2021 |
||
L 270 |
39 |
29.7.2021 |
||
L 119 |
159 |
5.5.2023 |
||
L 167 |
1 |
30.6.2023 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014
ze dne 17. června 2014,
kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem
(Text s významem pro EHP)
OBSAH |
|
KAPITOLA I |
Společná ustanovení |
KAPITOLA II |
Kontrola |
KAPITOLA III |
Zvláštní ustanovení pro různé kategorie podpory |
Oddíl 1 – |
Regionální podpora |
Oddíl 2 – |
Podpora určená malým a středním podnikům |
Oddíl 2a — |
Podpora Evropské územní spolupráce |
Oddíl 3 – |
Podpora přístupu malých a středních podniků k financování |
Oddíl 4 – |
Podpora výzkumu, vývoje a inovací |
Oddíl 5 – |
Podpora na vzdělávání |
Oddíl 6 – |
Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením |
Oddíl 7 – |
Podpora na ochranu životního prostředí |
Oddíl 8 – |
Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami |
Oddíl 9 – |
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů |
Oddíl 10 – |
Podpora na širokopásmovou infrastrukturu |
Oddíl 11 – |
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví |
Oddíl 12 – |
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu |
Oddíl 13 – |
Podpora na místní infrastrukturu |
Oddíl 14 – |
Podpora na regionální letiště |
Oddíl 15 – |
Podpora na přístavy |
Oddíl 16 — |
Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU |
KAPITOLA IV |
Závěrečná ustanovení |
KAPITOLA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:
regionální podpora;
podpora určená malým a středním podnikům ve formě investiční podpory, provozní podpory a podpory přístupu malých a středních podniků k financování;
podpora na ochranu životního prostředí;
podpora výzkumu, vývoje a inovací;
podpora na vzdělávání;
podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením;
podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;
sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů;
podpora na širokopásmovou infrastrukturu;
podpora kultury a zachování kulturního dědictví;
podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;
podpora na místní infrastrukturu;
podpora na regionální letiště;
podpora na přístavy;
podpora na projekty Evropské územní spolupráce; a
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2 (s výjimkou článků 19c a 19d), 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost, jakož i podporu poskytovanou ve formě finančních produktů podle oddílu 16 kapitoly III, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 200 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. V případě podpory podle oddílu 16 kapitoly III tohoto nařízení se při posuzování toho, zda průměrný roční rozpočet státní podpory daného členského státu týkající se finančního produktu překračuje 200 milionů EUR, zohlední pouze příspěvky členského státu do složky členského státu v rámci záruky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( 1 ), které jsou určeny pro konkrétní finanční produkt. Komise může na základě posouzení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dnů od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období. Pokud Komise v souvislosti s těmito režimy již prodloužila použitelnost tohoto nařízení nad rámec původních šesti měsíců, mohou členské státy rozhodnout o prodloužení platnosti uvedených režimů do konce období použitelnosti tohoto nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát předložil hodnotící zprávu v souladu s plánem hodnocení, jejž schválila Komise;
veškeré změny režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;
podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;
podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.
Toto nařízení se nepoužije na:
podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 2 ) s výjimkou:
podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje, podpory na projekty Evropské územní spolupráce, podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c a podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d;
podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:
je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky;
je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787/EU ( 5 );
kategorie regionální podpory uvedené v článku 13.
Pokud je určitý podnik činný ve vyňatých odvětvích uvedených v písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce a zároveň v jiných odvětvích, která do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají, použije se toto nařízení na podporu poskytovanou na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyňatých odvětvích nebyly předmětem podpory poskytnuté v souladu s tímto nařízením.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami a režimy podpory, na které se vztahuje článek 19b oddíl 2a a oddíl 16 kapitoly III;
podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);
podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, režimů podpory na zahájení činnosti, režimů regionální provozní podpory, režimů podpory, na které se vztahuje článek 19b, podpory malým a středním podnikům podle článku 56f a podpory pro finanční zprostředkovatele podle článků 16, 21, 22 a 39, jakož i oddílu 16 kapitoly III, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům. Toto nařízení se však odchylně vztahuje na podniky, které ke dni 31. prosince 2019 v obtížích nebyly, avšak dostaly se do obtíží v průběhu období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.
Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato, zejména:
opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;
opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;
opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:
„podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;
„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;
„pracovníkem se zdravotním postižením“ se rozumí osoba, která:
je uznána za pracovníka se zdravotním postižením podle vnitrostátních právních předpisů nebo
má jedno či více dlouhodobých fyzických, mentálních, duševních nebo smyslových postižení, která v interakci s různými překážkami mohou bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do pracovního života stejným způsobem, jakým jsou do něj zapojeni ostatní pracovníci;
„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:
během předchozích šesti měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání nebo
je ve věku od 15 do 24 let nebo
nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání 3) nebo během dvou let od ukončení řádného denního studia dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání; nebo
je starší 50 let nebo
žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami nebo
pracuje v odvětví nebo v profesi v členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny, nebo
je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;
„dopravou“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu;
„dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:
přepravní poplatky, náklady na manipulaci a dočasné uskladnění, pokud tyto náklady souvisí s danou trasou;
náklady na pojištění nákladu;
daně, cla nebo dávky vztahující se na náklad a případně na nosnost, a to v místě původu i v místě určení, a
náklady na kontroly v souvislosti s bezpečností a ochranou, příplatky za vyšší náklady na pohonné hmoty;
„odlehlými regiony“ se rozumí nejvzdálenější regiony, Malta, Kypr, Ceuta a Melilla, ostrovy, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlené oblasti;
„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;
„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;
„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;
„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;
„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2010/718/EU přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU se ostrov Mayotte stal ode dne 1. ledna 2014 nejvzdálenějším regionem;
„uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN a ve smyslu vyjasnění vyplývajícího z rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů ( 6 );
„jednotlivou podporou“ se rozumí:
podpora ad hoc a
podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;
„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;
„plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;
„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;
„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:
V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) vede k negativní kumulativní částce, která překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 7 ) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.
V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího vlastního kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“, považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.
Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.
Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.
V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:
účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a
poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.
„povinnou územní vázaností výdajů“ se rozumí povinnost, kterou poskytovatel podpory příjemcům ukládá, aby vynaložili na určitém území určitou minimální částku nebo na tomto území provedli určitý minimální objem produkční činnosti;
„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:
upravená výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),
kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dotčené oblasti, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je část způsobilých nákladů ve výši 55 milionů EUR; B je část způsobilých nákladů v rozmezí 55 milionů EUR a 110 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 110 milionů EUR;
„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;
„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;
„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;
„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;
„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;
„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;
„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené v mapě regionální podpory, která byla schválena podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy a která je platná v době poskytnutí podpory;
„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;
„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;
„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;
„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která za vymezené období zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;
„čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotčené provozovně oproti průměrnému stavu za určité období poté, co byla od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla. Počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;
„vyhrazenou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura vybudovaná pro jeden či více) předem identifikovatelných podniků a přizpůsobená přesně jejich potřebám;
„finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondů fondů, soukromých investičních fondů, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;
„trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;
„přiměřenou mírou rentability (Fair Rate of Return)“ se rozumí očekávaná rentabilita odpovídající diskontní sazbě upravené o vliv rizika, která odráží úroveň rizika projektu a charakter a objem kapitálu, jejž soukromí investoři plánují investovat;
„celkovým financováním“ se rozumí celková výše investice do způsobilého podniku či projektu podle oddílu 3 nebo podle článků 16 či 39 tohoto nařízení, s výjimkou čistě soukromých investic, které jsou realizovány za tržních podmínek a nejsou předmětem příslušného opaření státní podpory.
„soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;
„provozním ziskem“ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za dobu ekonomické životnosti investice. Mezi provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora. Diskontováním výnosů a provozních nákladů s použitím vhodné diskontní sazby se umožní dosažení přiměřeného zisku;
„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;
„písemným“ se rozumí jakákoli forma písemného dokumentu, a to včetně elektronických dokumentů, pokud jsou uznávány za rovnocenné podle platných správních postupů a právních předpisů dotčeného členského státu;
Definice platné pro regionální podporu
▼M6 —————
„regionální investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici do nové hospodářské činnosti;
„regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku, včetně kategorií, jako jsou osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, avšak s výjimkou odpisových nákladů a finančních nákladů v souvislosti s investicí, která využila investiční podporu;
„odvětvím oceli“ se rozumí výroba jednoho nebo několika následujících produktů:
surové železo a feroslitiny:
surové výrobky a polotovary ze železa, běžné oceli nebo ušlechtilé oceli:
výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné oceli nebo ušlechtilé oceli:
hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:
trubky:
„hnědým uhlím“ se rozumí uhlí nízké kvality kategorie C nebo ortolignit a uhlí nízké kvality kategorie B nebo metalignit, jak jsou definovány v mezinárodním systému kodifikace uhlí zavedeném Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů;
▼M6 —————
„odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo služby nákladní dopravy pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2) zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 8 ):
NACE 49: Pozemní a potrubní doprava, s výjimkou NACE 49.32 Taxislužba, 49.39 Provoz pozemních a visutých lanových drah, lyžařských vleků a podobných zařízení, pokud nejsou součástí městských nebo příměstských tranzitních systémů, 49.42 Stěhovací služby, 49.5 Potrubní doprava;
NACE 50: Vodní doprava;
NACE 51: Letecká doprava, s výjimkou NACE 51.22 Kosmická doprava;
„režimem zaměřeným na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, jehož předmětem jsou činnosti zařazené do méně než pěti tříd (označených čtyřmístným číselným kódem) statistické klasifikace NACE Revize 2;
„cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:
NACE 55: Ubytování;
NACE 56: Stravování a pohostinství;
NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti;
NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti;
NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení;
NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;
„dokončením investice“ se rozumí okamžik, kdy vnitrostátní orgány považují investici za dokončenou, nebo pokud takový okamžik neexistuje, tři roky po zahájení prací;
„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;
„velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;
„počáteční investicí“ se rozumí jedna z následujících investic:
investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:
pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení. Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za počáteční investici.
Náhradní investice tedy nepředstavuje počáteční investici;
„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnost ve stejné třídě (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (NACE Rev. 2);
„počáteční investicí, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti“, se rozumí:
investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:
pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, pod podmínkou, že se u nové činnosti, která má být vykonávána pomocí pořízeného majetku, nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána před pořízením.
Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za počáteční investici, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti;
„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů k datu poskytnutí podpory přesahují 50 milionů EUR;
„místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;
„místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;
„oblastmi způsobilými k získání provozní podpory“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy, řídce osídlená oblast nebo velmi řídce osídlená oblast;
„způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;
„fondem urbanistického rozvoje“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů urbanistického rozvoje v rámci opatření urbanistické podpory. Fond urbanistického rozvoje je řízen správcem fondu urbanistického rozvoje;
„správcem fondu urbanistického rozvoje“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé urbanistické projekty a investuje do nich;
„urbanistickým projektem“ se rozumí investiční projekt, který má potenciál podpořit intervence v rámci uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji měst a přispět k dosažení cílů vymezených tímto přístupem; do této kategorie patří též projekty, jejichž vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) nemusí postačovat k přilákání financování na čistě komerční bázi. Urbanistický projekt lze koncipovat buď jako samostatný blok financování v rámci právních struktur soukromého investora jakožto příjemce, nebo jako samostatný právní subjekt, např. jako zvláštní účelovou jednotku;
„ucelenou strategií pro udržitelný rozvoj měst“ se rozumí strategie, kterou oficiálně navrhl a ověřil příslušný místní orgán nebo agentura veřejného sektoru, která je vymezena pro konkrétní městskou zeměpisnou oblast a období a která stanoví ucelená opatření za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, jež mají dopad na městské oblasti;
„nepeněžitým plněním“ se rozumí vklad pozemku nebo nemovitosti, jestliže tento pozemek či nemovitost tvoří součást urbanistického projektu;
„přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti, nebo její části z provozovny v jedné smluvní straně Dohody o EHP (původní provozovny) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje v jiné smluvní straně Dohody o EHP (podporované provozovny). O převedení se jedná, jestliže výrobek nebo služba v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce v EHP dojde ke ztrátě pracovních míst;
Definice v oblasti podpory určené malým a středním podnikům
„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě vyššího využití kapacity dosaženého touto investicí;
▼M4 —————
Definice v oblasti podpory přístupu malých a středních podniků k financování
„kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, včetně dluhu mezzaninového, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;
„zárukou“ v kontextu oddílů 1, 3 a 7 tohoto nařízení se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny nebo některé nové transakce třetí osoby na bázi půjčky, například dluhové nebo leasingové nástroje, jakož i kvazikapitálové nástroje;
„mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba, v jejíž výši veřejný investor pokrývá ztrátu z každé jednotlivé transakce, která je způsobilá podle příslušného opatření státní podpory;
„výstupem“ se rozumí likvidace účasti finančního zprostředkovatele či investora, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení akcií či splacení půjček, prodeje jinému finančnímu zprostředkovateli či investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primární veřejné nabídky akcií;
„finanční dotací“ se rozumí vratná veřejná investice do finančního zprostředkovatele realizovaná za účelem investic v rámci opatření v oblasti rizikového financování, jejíž veškeré výnosy musí být vráceny veřejnému investorovi;
„investicí rizikového financování“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové investice, půjčky včetně leasingu, záruky nebo kombinace těchto nástrojů, které jsou poskytovány způsobilým podnikům pro účely realizace nových investic;
„nezávislým soukromým investorem“ se rozumí investor, který je soukromý a nezávislý, jak je vymezeno v tomto bodě. „Soukromými“ investory se rozumí investoři, kteří bez ohledu na svou vlastnickou strukturu sledují čistě obchodní zájmy, využívají vlastní zdroje a nesou plné riziko své investice, přičemž mezi ně patří zejména: úvěrové instituce investující na vlastní riziko a z vlastních zdrojů, soukromé nadace a nadační fondy, rodinné firmy a business angels, korporátní investoři, pojišťovny, penzijní fondy, akademické instituce, jakož i fyzické osoby vykonávají či nevykonávající hospodářskou činnost. Pro účely této definice nebudou za soukromé investory považovány Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, ani právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni udělil mandát k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (národní podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). „Nezávislým“ investorem se rozumí investor, který není podílníkem způsobilého podniku, do nějž investuje. V rámci následných investic je investor nadále „nezávislý“, pokud byl považován za nezávislého investora v předchozím kole investic. Při založení nové společnosti se má za to, že soukromí investoři, včetně zakladatelů této nové společnosti, jsou na této společnosti nezávislí;
„fyzickou osobou“ se pro účely článků 21a a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;
„kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu ve prospěch podniku s tím, že tento kapitál je investován přímo či nepřímo výměnou za vlastnictví odpovídajícího podílu v tomto podniku;
„prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;
„nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy, s výjimkou alternativních obchodních platforem;
„následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice rizikového financování do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích kolech investic rizikového financování;
„náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;
„pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a která byla pověřena členským státem nebo subjektem členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). Pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( 9 ) nebo v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. b) bodem iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 10 ) nebo čl. 59 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ( 11 ), podle toho, co je použitelné;
„inovativním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje jednu z těchto podmínek:
může prostřednictvím hodnocení provedeného externím odborníkem prokázat, že v dohledné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu;
jeho náklady na výzkum a vývoj představují přinejmenším 10 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících poskytnutí podpory, nebo v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné účetní období potvrzeným externím auditorem;
během tří let předcházejících poskytnutí podpory: i) mu Evropská rada pro inovace udělila značku kvality v podobě „pečetě excelence“ v souladu s pracovním programem Horizont 2020 na období 2018–2020 přijatým prováděcím rozhodnutím Komise C(2017) 7124 ( 12 ) nebo s čl. 2 bodem 23 a čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 13 ) nebo ii) získal investici z fondu Evropské rady pro inovace, například investici v rámci programu Accelerator, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695;
během tří let předcházejících poskytnutí podpory: i) se účastnil jakékoli akce kosmické iniciativy Komise „CASSINI“ (například Business Accelerator nebo Matchmaking) ( 14 ) nebo ii) získal investici z CASSINI Seed and Growth Funding Facility nebo z InnovFin Space Equity Pilot nebo iii) mu byla udělena cena CASSINI nebo iv) mu byly poskytnuty finanční prostředky v souladu s nařízením (EU) 2021/695 v oblasti kosmického výzkumu, jehož výsledkem je vytvoření začínajícího podniku, v) nebo mu byly poskytnuty finanční prostředky jako příjemci akce v oblasti výzkumu a vývoje v rámci Evropského obranného fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ( 15 ) nebo vi) mu byly poskytnuty finanční prostředky v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ( 16 );
„alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný obchodní systém podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 17 ), kde nejméně 50 % finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé a střední podniky;
„půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit tuto částku v dohodnuté lhůtě. Může mít podobu půjčky či jiného nástroje financování včetně leasingu, které zaručují poskytovateli půjčky zejména minimální výnos. Způsobilou půjčkou není refinancování stávající půjčky;
Definice v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací
„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;
„základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;
„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové technologie).
Průmyslový výzkum zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovanými rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;
„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové nebo edgeové technologie). Může se jednat například i o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.
Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zdokonalení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.
Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zdokonalení;
„studií proveditelnosti“ se rozumí hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;
„osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;
▼M6 —————
„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;
formulace „aplikace pro jiné než obranné účely“ pro účely článku 25e označuje aplikace v jiných produktech, než jsou produkty pro obranné účely uvedené v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ( 18 );
„výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ( 19 );
„inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, výzkumné infrastruktury, testovací a experimentální infrastruktury, centra pro digitální inovace, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž cílem je stimulovat inovační činnost a nové způsoby spolupráce, například prostřednictvím digitálních prostředků, sdílením a/nebo podporou sdílení zařízení a výměny znalostí a odborných poznatků a účinným podílením se na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru. Centra pro digitální inovace, včetně evropských center pro digitální inovace financovaných v rámci centrálně řízeného programu Digitální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ( 20 ), jsou subjekty, jež mají stimulovat široké využívání digitálních technologií, jako je umělá inteligence, cloud computing, edge computing a vysoce výkonná výpočetní technika a kybernetická bezpečnost, v průmyslu (zejména ze strany malých a středních podniků), a organizace veřejného sektoru. Centra pro digitální inovace mohou být sama o sobě považována za inovační klastr pro účely tohoto nařízení;
„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;
„poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc nebo vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany nebo využívání nehmotného majetku nebo používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, jakož i konzultace, pomoc nebo odborná příprava týkající se zavádění nebo používání inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);
„podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází, cloudových služeb a služeb ukládání dat, knihoven, průzkumu trhu, laboratoří, označování kvality, testování, provádění experimentů a certifikace nebo jiných souvisejících služeb, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry za účelem vývoje efektivnějších nebo technologicky vyspělejších výrobků, postupů nebo služeb, včetně zavádění inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);
„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií. Z této definice jsou vyloučeny změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
„inovacemi postupů“ se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně podstatných změn technik, zařízení nebo programového vybavení) na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií nebo řešení. Z této definice jsou vyloučeny menší změny nebo zdokonalení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
„vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;
„testovací a experimentální infrastrukturou“ se rozumí zařízení, vybavení, kapacity a zdroje, jako jsou zkušební stolice, pilotní linky, demonstrační zařízení, testovací zařízení nebo živé laboratoře, a související podpůrné služby, které jsou využívány převážně podniky, zejména malými a středními podniky, jež žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb a testování a modernizace technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Přístup k veřejně financovaným testovacím a experimentálním infrastrukturám je otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek. Testovací a experimentální infrastruktury jsou někdy také označovány jako technologické infrastruktury ( 21 );
Definice v oblasti podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením
„vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:
neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 24 měsíců nebo
neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 12 měsíců a patří do jedné z kategorií uvedených v definici „znevýhodněného pracovníka“ v písmenech b) až g);
„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 30 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením.
Definice platné pro podporu na ochranu životního prostředí
„ochranou životního prostředí“ se rozumí opatření nebo činnost určená ke snížení nebo zamezení znečištění, nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo jiného poškození fyzického prostředí (včetně ovzduší, vody a půdy), ekosystémů nebo přírodních zdrojů lidskou činností, a to i za účelem zmírnění změny klimatu, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození, k ochraně a obnově biologické rozmanitosti nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie a jiných technik snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, jakož i k přechodu na modely oběhového hospodářství, jejichž cílem je snížit používání primárních surovin a zvýšit efektivitu. Patří sem i opatření, která posilují adaptační schopnost a minimalizují zranitelnost vůči dopadům klimatu;
„normou Unie“ se rozumí:
povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, s výjimkou norem nebo cílů stanovených na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ale nikoli pro jednotlivé podniky, nebo
povinnost používat nejlepší dostupné techniky podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 22 ) a zajistit, aby úrovně emisí nepřekračovaly úrovně, jichž by bylo dosaženo při použití těchto nejlepších dostupných technik; pokud byly v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU nebo jiných použitelných směrnic vymezeny úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou v dotčeném podniku;
„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu;
„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení vodík;
„vodíkem z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vodík vyrobený z energie z obnovitelných zdrojů v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 23 );
„elektřinou z obnovitelných zdrojů“ se rozumí elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;
„inteligentním dobíjením“ se rozumí dobíjení, při němž se intenzita elektřiny dodávané do baterie upravuje v reálném čase na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;
„čistým vozidlem“ se rozumí:
pokud jde o lehká silniční vozidla: čisté vozidlo ve smyslu čl. 4 bodu 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ( 24 );
pokud jde o těžká silniční vozidla:
pokud jde o plavidla vnitrozemské plavby:
pokud jde o námořní plavidla:
pokud jde o železniční kolejová vozidla: kolejová vozidla, která mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jsou-li provozována na trati s potřebnou infrastrukturou, a která používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);
„vozidlem s nulovými emisemi“ se rozumí:
pokud jde o dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky: vozidlo spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ( 26 ) s nulovými výfukovými emisemi CO2 vypočtenými v souladu s požadavky stanovenými v článku 24 a příloze V uvedeného nařízení;
pokud jde o lehká silniční vozidla: vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s nulovými výfukovými emisemi CO2 určenými v souladu s požadavky stanovenými v nařízení Komise (EU) 2017/1151 ( 27 );
pokud jde o těžká silniční vozidla: těžké vozidlo s nulovými emisemi ve smyslu čl. 4 bodu 5 směrnice 2009/33/ES;
pokud jde o plavidla vnitrozemské plavby: vnitrozemské plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;
pokud jde o námořní plavidla: námořní a pobřežní plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu, pro provoz v přístavu nebo pro pomocné činnosti, které má nulové přímé (výfukové) emise CO2;
pokud jde o železniční kolejová vozidla: kolejová vozidla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;
„vozidlem“ se rozumí:
silniční vozidlo kategorie M1, M2, N1, M3, N2, N3 nebo L;
vnitrozemské nebo námořní a pobřežní plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu;
kolejová vozidla;
letadla;
„mobilním zařízením pro pozemní odbavení“ se rozumí mobilní zařízení používané při servisních činnostech souvisejících s leteckou nebo námořní dopravou;
„mobilním terminálovým zařízením“ se rozumí mobilní zařízení používané pro nakládku, vykládku a překládku zboží a intermodálních nakládacích jednotek a pro přesun nákladu v prostoru terminálu;
„energetickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 28 );
„primární energií“ se rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;
▼M6 —————
„digitalizací“ se rozumí přijímání technologií provozovaných prostřednictvím elektronických zařízení nebo systémů, které umožňují zvýšit funkčnost výrobku, rozvíjet on-line služby, modernizovat postupy nebo přejít na obchodní modely založené na vynechání zprostředkovatelů u výroby zboží a poskytování služeb, což v konečném důsledku vede k transformačnímu dopadu;
„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov nebo ucelených částí budov přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;
„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců, spočítaných v souladu s články 3 až 6 přílohy I, jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR; několik subjektů se považuje za jeden podnik, je-li splněna některá z podmínek uvedených v čl. 3 odst. 3 přílohy I. Pro účely použití čl. 56e odst. 10 a článku 56f se malým podnikem se střední tržní kapitalizací rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců;
„úsporami energie“ se rozumějí úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;
„projektem ke zvýšení energetické účinnosti“ se rozumí investiční projekt, který zvyšuje energetickou účinnost budovy;
„fondem energetické účinnosti“ se rozumí zvláštní investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;
„správcem fondu energetické účinnosti“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti a investuje do nich;
„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje definici v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( 29 );
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (KVET)“ neboli „kogenerací“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny využívající jako vstup pro výrobu tepla a elektřiny 100 % energie z obnovitelných zdrojů;
„tepelným čerpadlem“ se rozumí stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí;
„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie; patří sem i elektřina z obnovitelných zdrojů používaná k doplnění akumulačních systémů připojených za měřidlem (buď společně, nebo jako doplněk k zařízení vyrábějícímu energii z obnovitelných zdrojů), nikoli však elektřina vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;
„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ se rozumí společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;
▼M6 —————
„inovativní technologií“ se rozumí technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedávno validovaná a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizaci nebo modernizaci stávající technologie;
„demonstračním projektem“ se rozumí demonstrační projekt ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ( 30 );
„rozdílovou smlouvou“ se rozumí nástroj podpory, který dává příjemci nárok na platbu rovnající se rozdílu mezi pevnou realizační cenou (cenami) a referenční cenou – například tržní cenou – za jednotku výstupu;
„zajišťováním výkonové rovnováhy“ se v případě elektřiny rozumí zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2019/943;
„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2019/943;
„subjektem zúčtování“ se rozumí subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/943;
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;
„biopalivy“ se rozumějí biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;
„bioplynem“ se rozumí bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;
„biokapalinami“ se rozumějí biokapaliny ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;
„palivy z biomasy“ se rozumějí paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;
„mezerou ve financování“ se rozumí čisté dodatečné náklady představující rozdíl mezi hospodářskými příjmy a náklady (včetně investičních a provozních) podporovaného projektu a příjmy a náklady alternativního projektu, který by příjemce podpory pravděpodobně realizoval, pokud by podpora nebyla poskytnuta. Pro stanovení mezery ve financování musí členský stát vyčíslit v případě faktického scénáře a věrohodného hypotetického srovnávacího scénáře všechny hlavní náklady a příjmy a odhadované vážené průměrné náklady kapitálu („WACC’“) příjemců s cílem diskontovat budoucí peněžní toky i čistou současnou hodnotu faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti projektu. Typické čisté dodatečné náklady lze odhadnout jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou v případě faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti referenčního projektu;
„ekologickou daní nebo parafiskálním poplatkem“ se rozumí daň či poplatek, které se uplatňují na specifický daňový základ, produkty nebo služby s jasně negativním dopadem na životní prostředí, nebo daň či poplatek, které mají docílit toho, aby cena činností, zboží nebo služeb zahrnovala i náklady na životní prostředí, nebo toho, aby se výrobci a spotřebitelé přeorientovali na činnosti, které více respektují životní prostředí;
„minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 31 );
▼M6 —————
„sanací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jako je například odstraňování nebo detoxikace kontaminantů nebo přebytku živin z půdy a vody, jejichž cílem je odstranit zdroje degradace;
„rehabilitací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jejichž cílem je obnovit určitou úroveň fungování ekosystému v degradovaných lokalitách, přičemž cílem je spíše obnovení a průběžné poskytování ekosystémových služeb než biologická rozmanitost a integrita vymezeného přirozeného nebo polopřirozeného referenčního ekosystému;
„ekosystémem“ se rozumí ekosystém ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 32 );
„biologickou rozmanitostí“ se rozumí biologická rozmanitost ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2020/852;
„zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;
„znečištěním“ se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;
„znečišťující látkou“ se rozumí znečišťující látka ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2020/852;
„znečištěním“ se rozumí znečištění ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2010/75/EU;
„řešením založeným na přírodě“ se rozumí opatření na ochranu, zachování, obnovu, udržitelné využívání a řízení přírodních nebo modifikovaných suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů, která účinně a přizpůsobivě řeší sociální, hospodářské a environmentální výzvy a zároveň představují přínosy v oblasti dobrých životních podmínek pro člověka, ekosystémových služeb, odolnosti a biologické rozmanitosti;
„obnovou“ se rozumí proces napomáhání zotavení ekosystému jako prostředku zachování biologické rozmanitosti a zvýšení odolnosti ekosystému, zejména vůči změně klimatu. Obnova ekosystémů zahrnuje opatření přijatá za účelem zlepšení stavu ekosystému a znovuvytvoření nebo opětovné založení ekosystému tam, kde došlo ke ztrátě tohoto stavu, a opatření přijatá za účelem zlepšení odolnosti ekosystému a jeho přizpůsobení se změně klimatu;
„energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí účinné dálkové vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;
„dálkovým vytápěním“ a „dálkovým chlazením“ se rozumí ústřední vytápění nebo ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2010/31/EU;
„soustavami dálkového vytápění a chlazení“ se rozumějí zařízení pro výrobu vytápění a/nebo chlazení, ukládání tepla a distribuční síť, včetně primární – přenosové – sítě a sekundární sítě potrubí pro dodávky vytápění nebo chlazení spotřebitelům. Odkaz na dálkové vytápění se vykládá jako odkaz na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle toho, zda sítě dodávají vytápění nebo chlazení společně, nebo odděleně;
„znečišťovatelem“ se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou;
„opětovným použitím“ se rozumí opětovné použití ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ( 33 );
„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí příprava k opětovnému použití ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2008/98/ES;
„recyklací“ se rozumí recyklace ve smyslu čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES;
„účinným využíváním zdrojů“ se rozumí snižování množství vstupů potřebných k výrobě jednotky výstupu nebo nahrazování primárních vstupů vstupy sekundárními;
„odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;
„odpadním teplem“ se rozumí odpadní teplo ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2018/2001;
„zpracováním“ se rozumí zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES, jakož i zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek;
„využitím“ se rozumí využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES, jakož i využití jiných produktů, materiálů nebo látek;
„odstraněním“ se rozumí odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;
„jinými produkty, materiály nebo látkami“ se rozumějí produkty, materiály a látky jiné než odpady, včetně vedlejších produktů uvedených v článku 5 směrnice 2008/98/ES, zbytky ze zemědělství a lesnictví, odpadní voda, dešťová voda a povrchový odtok vody, minerály, živiny, zbytkové plyny z výrobních postupů a nadbytečné produkty, součásti a materiály;
„nadbytečnými produkty, součástmi a materiály“ se rozumějí produkty, součásti nebo materiály, které jejich držitel již nepotřebuje nebo pro něž již nemá využití, ale které jsou vhodné k opětovnému použití;
„tříděným sběrem“ se rozumí tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2008/98/ES;
▼M6 —————
„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:
elektřina:
přenosové a distribuční soustavy, kde se „přenosem“ rozumí přeprava elektřiny na pevnině i na moři propojenou přenosovou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí s cílem dodávat elektřinu konečným zákazníkům nebo distributorům, která však nezahrnuje dodávky samotné, a „distribucí“ se rozumí přenos elektřiny na pevnině i na moři distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí s cílem dodávat ji zákazníkům, která však nezahrnuje dodávky samotné;
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz soustav uvedených v bodě i) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a rozvodnách;
plně integrované komponenty sítě ve smyslu čl. 2 bodu 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ( 34 );
inteligentní elektrizační sítě, jimiž se rozumí systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie prostřednictvím operačních digitálních platforem, kontrolní systémy a technologie senzorů jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce, jejichž cílem je bezpečnější, účinnější a inteligentnější síť pro přenos a distribuci elektřiny a větší kapacita pro integraci nových forem výroby, ukládání a spotřeby, jakož i usnadnění nových obchodních modelů a struktur trhu;
elektrizační sítě na moři, jimiž se rozumí veškeré vybavení nebo zařízení infrastruktury pro přenos nebo distribuci elektřiny definované v bodě i), které má dvojí funkci: propojení a přenos nebo distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři z míst výroby elektřiny na moři do dvou nebo více zemí. To zahrnuje rovněž inteligentní sítě, jakož i veškeré sousední vybavení nebo zařízení na moři nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a nezbytných rozvoden, pokud také zajišťují interoperabilitu technologií a mimo jiné kompatibilitu rozhraní mezi různými technologiemi;
plyn (zemní plyn, bioplyn – včetně biometanu – a/nebo plyn z obnovitelných zdrojů nebiologického původu):
plynovody pro přepravu a distribuci plynu, které jsou součástí sítě, s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod zemního plynu;
podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké plynovody uvedené v bodě i);
zařízení pro příjem, ukládání a opětovné zplyňování nebo dekompresi zkapalněného nebo stlačeného plynu;
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;
inteligentní plynové sítě, jimiž se rozumí veškeré následující vybavení nebo zařízení, jejichž cílem je umožnit a usnadnit integraci obnovitelných a nízkouhlíkových plynů (včetně vodíku nebo plynů nebiologického původu) do sítě: digitální systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie, kontrolní systémy a technologie senzorů, jejichž cílem je umožnit interaktivní a inteligentní monitorování, měření, kontrolu kvality a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby plynu v rámci plynárenské sítě. Inteligentní sítě mohou zahrnovat rovněž vybavení umožňující zpětné toky z úrovně distribuce na úroveň přenosu a související nezbytnou modernizaci stávající sítě;
vodík:
přepravní potrubí pro vysokotlakou přepravu vodíku, jakož i distribuční potrubí pro místní distribuci vodíku, které poskytuje transparentní a nediskriminační přístup více uživatelům sítě;
zařízení pro ukládání, jimiž se rozumí zařízení používaná pro ukládání vodíku s vysokým stupněm čistoty, včetně části vodíkového terminálu používané pro ukládání, ale mimo části používané pro výrobní operace, a včetně zařízení vyhrazených výlučně pro provozovatele vodíkových sítí při plnění jejich funkcí. Zařízení pro ukládání vodíku zahrnují podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké vodíkové potrubí uvedené v bodě i);
zařízení pro expedici, příjem, ukládání a opětovné zplyňování nebo dekompresi vodíku nebo vodíku obsaženého v jiných chemických látkách za účelem vstřikování vodíku do sítě buď pro plyn, nebo výlučně pro vodík;
terminály, jimiž se rozumí zařízení používaná pro přeměnu kapalného vodíku na plynný vodík za účelem vstřikování do vodíkové sítě. Terminály zahrnují doplňkové vybavení a dočasné úložiště nezbytné pro proces přeměny a následné vstřikování do vodíkové sítě, ale nezahrnují žádnou část vodíkového terminálu používanou pro ukládání;
propojovací vedení, jimiž se rozumí vodíková síť (nebo její část), která překračuje nebo přesahuje hranici mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí až na území členského státu nebo do teritoriálních vod daného členského státu;
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz vodíkového systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic.
Kterákoliv aktiva uvedená v bodech i) až vi) mohou být nově vybudovanými aktivy nebo aktivy, která byla konvertována ze zemního plynu na vodík, nebo kombinace obojího. Aktiva uvedená v bodech i) až vi), na která se vztahuje přístup třetích stran, se považují za energetickou infrastrukturu;
oxid uhličitý:
potrubí, jiné než těžební síť, sloužící k přepravě oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, tj. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ( 35 ) nebo za účelem využívání oxidu uhličitého jako vstupní suroviny nebo za účelem zvýšení výnosů biologických procesů;
zařízení pro zkapalňování a vyrovnávací ukládání oxidu uhličitého s cílem jeho přepravy nebo ukládání. To nezahrnuje infrastrukturu v rámci geologických formací používanou k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle článku 3 směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, spolehlivé a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů. To může zahrnovat vyhrazená mobilní aktiva pro přepravu a ukládání oxidu uhličitého za předpokladu, že tato mobilní aktiva splňují definici čistého vozidla.
Aktiva uvedená v bodech i), ii) a iii), na která se vztahuje přístup třetích stran, se považují za energetickou infrastrukturu;
infrastruktura používaná pro přenos nebo distribuci tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin od více výrobců nebo uživatelů na základě využívání obnovitelné energie nebo odpadního tepla z průmyslových aplikací;
projekty společného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 36 ) a projekty společného zájmu uvedené v článku 171 Smlouvy;
jiné kategorie infrastruktury, které umožňují fyzické nebo bezdrátové připojení energie z obnovitelných zdrojů nebo bezuhlíkové energie mezi výrobci a uživateli z více přístupových a výstupních bodů a které jsou přístupné třetím stranám, jež nepatří k podnikům vlastníků nebo provozovatelů infrastruktury.
Aktiva uvedená v písmenech a) až g), která jsou vybudována pro jednoho předem určeného uživatele nebo pro malou skupinu předem určených uživatelů a přizpůsobená jejich potřebám („vyhrazená infrastruktura“), se nepovažují za energetickou infrastrukturu.
„provozovatelem distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;
„provozovatelem přenosové soustavy“ se rozumí provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;
„ukládáním elektřiny“ se rozumí odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektrickou energii;
„ukládáním tepla“ se rozumí odložení spotřeby tepelné energie na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické nebo tepelné energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a v příslušném případě následná přeměna nebo zpětná přeměna takové energie na tepelnou energii pro konečné použití (například vytápění nebo chlazení);
„zachycováním a ukládáním uhlíku“ neboli „CCS“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, jeho přepravu do úložiště a jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;
„zachycováním a využitím uhlíku“ neboli „CCU“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, a jeho přepravu na místo spotřeby nebo využití CO2 za účelem plného využití tohoto CO2;
Definice platné pro oblast sociální podpory na dopravu obyvatel odlehlých regionů
„obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde fyzická osoba žije alespoň 185 dní v každém kalendářním roce z důvodu osobních a profesních vazeb; v případě osoby, jejíž profesní vazby jsou spojeny s místem jiným než její osobní vazby a která žije ve dvou nebo více členských státech, se za místo jejího obvyklého bydliště považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se na něj pravidelně vrací; pokud žije osoba v určitém členském státě proto, aby v něm vykonala úkol, který je časově omezen, považuje se za její bydliště místo, k němuž má osobní vazby, bez ohledu na to, zda se tam v průběhu výkonu uvedené činnosti vrací; docházka na vysokou školu nebo do školy v jiném členském státě se nepovažuje za přesun obvyklého bydliště; alternativně má „obvyklé bydliště“ význam, který tento pojem má podle vnitrostátních právních předpisů členských států;
Definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu
▼M4 —————
▼M6 —————
„kabelovody“ se rozumí podzemní potrubí nebo vedení používané k uložení kabelů (optických, kovových či koaxiálních) širokopásmové sítě;
„fyzickým zpřístupněním“ je poskytnut přístup k přístupové lince koncového zákazníka a přenosovým systémům konkurenta je umožněno přenášet přes tuto linku přímo;
„širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí širokopásmová síť bez jakékoli aktivní složky a zahrnující fyzickou infrastrukturu, včetně kabelovodů, sloupů, stožárů, věží, nenasvícených optických vláken, rozvodných skříní a kabelů (včetně kabelů z nenasvícených optických vláken a měděných kabelů);
„sítí páteřního propojení“ se rozumí část širokopásmové sítě, která spojuje přístupovou síť s páteřní sítí a která neposkytuje přímý přístup koncovým uživatelům. Jedná se o část sítě, kde je agregován provoz koncových uživatelů;
„páteřní sítí“ se rozumí hlavní síť, která propojuje sítě páteřního propojení z různých oblastí nebo regionů;
„přístupovou sítí“ se rozumí úsek širokopásmové sítě, který propojuje síť páteřního propojení s prostory či zařízeními koncových uživatelů;
▼M4 —————
„velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Velkoobchodní přístup zahrnuje na základě současného technologického rozvoje alespoň následující přístupové produkty: i) pro sítě FTTx: přístup k širokopásmové infrastruktuře, zpřístupnění a přístup k bitovému toku; ii) pro kabelové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iii) pro pevné bezdrátové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iv) pro mobilní sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám (alespoň roamingu); v) pro satelitní platformy: přístup k aktivním službám; vi) pro sítě páteřního propojení: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám;
„prostory v dosahu sítě“ se rozumějí prostory koncových uživatelů, kam může operátor na žádost koncových uživatelů do čtyř týdnů ode dne podání žádosti poskytnout širokopásmové služby (bez ohledu na to, zda jsou tyto prostory již připojeny k síti, či nikoli). Cena účtovaná za poskytování širokopásmových služeb v prostorách koncového uživatele nesmí v tomto případě přesáhnout běžné poplatky za připojení, což znamená, že nesmí zahrnovat žádné dodatečné nebo mimořádné náklady ve srovnání s běžnou obchodní praxí a v žádném případě nesmí přesáhnout obvyklou cenu v dotčeném členském státě. Uvedenou cenu stanoví příslušný vnitrostátní orgán;
„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které mohou na základě svého poslání, povahy nebo umístění přímo nebo nepřímo přinášet významné socioekonomické výhody občanům, podnikům a místním komunitám nacházejícím se na jejich území nebo v oblasti jejich vlivu, včetně mimo jiné orgánů veřejné moci, veřejných nebo soukromých subjektů pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 2 Smlouvy, jakož i podniků s vysokou mírou digitalizace;
„koridorem 5G“ se rozumí dopravní trasa, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, zejména systémy 5G, která umožňuje nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ( 39 ), jako je propojená a automatizovaná mobilita, obdobné inteligentní služby mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;
„dobou provozní špičky“ se rozumí denní doba, která zpravidla trvá jednu hodinu, kdy je zatížení sítě obvykle na maximu;
„podmínkami v době provozní špičky“ se rozumí podmínky, za nichž se očekává provoz sítě v „době provozní špičky“;
„příslušným časovým horizontem“ se rozumí časový horizont používaný pro ověření plánovaných soukromých investic a odpovídající časovému rámci odhadovanému členským státem pro zavedení plánované státem financované sítě od okamžiku zveřejnění veřejné konzultace o plánovaném státním zásahu až do zprovoznění dané sítě (tj. do začátku poskytování velkoobchodních a/nebo maloobchodních služeb prostřednictvím státem financované sítě). Příslušný časový horizont nemůže být kratší než dva roky;
Definice v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví
„náročnými audiovizuálními díly“ se rozumí díla, jež jako taková členské státy označí na základě předem vymezených kritérií při zavádění režimů nebo poskytování podpory; k těmto dílům mohou patřit filmy, jejichž jediný originál existuje v jazyce členského státu s menší rozlohou, nízkým počtem obyvatel či omezenou jazykovou oblastí, krátké filmy, filmy začínajících režisérů, dokumentární filmy, nízkorozpočtová či jinak komerčně problematická díla;
„seznamem Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD“ se rozumí seznam všech zemí a území způsobilých k získání oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);
„přiměřený zisk“ se stanoví s ohledem na zisky běžné v dotčeném odvětví. V každém případě se za přiměřenou bude považovat taková míra rentability kapitálu, která nepřevyšuje relevantní swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů;
Definice v oblasti podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
„profesionálním sportem“ se rozumí provozování sportu jakožto výdělečného zaměstnání nebo placené služby bez ohledu na to, zda profesionální sportovec a příslušná sportovní organizace uzavřou formální pracovněprávní smlouvu, jestliže odměna sportovce překračuje náklady na účast a tvoří významnou část jeho příjmů. Za odměnu pro účely tohoto nařízení se nepovažují náhrady cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s účastí na sportovní akci.
Definice v oblasti podpory na regionální letiště
„letištní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a vybavení, jejichž prostřednictvím letiště poskytuje letištní služby leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb, včetně přistávacích a vzletových drah, terminálů, odbavovacích ploch, pojezdových drah, centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování a jakýchkoli dalších zařízení, která přímo podporují letecké služby, vyjma infrastruktury a vybavení, které jsou nutné především pro provádění jiných než leteckých činností;
„leteckou společností“ se rozumí letecká společnost s platnou provozní licencí vydanou členským státem nebo členem společného evropského leteckého prostoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ( 40 );
„letištěm“ se rozumí subjekt nebo skupina subjektů, který/á vykonává hospodářskou činnost spočívající v poskytování letištních služeb leteckým společnostem;
„letištními službami“ se rozumí služby, které leteckým společnostem poskytuje letiště nebo některá z jeho dceřiných společností s cílem zajistit odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letecké společnosti mohly poskytovat služby letecké dopravy, včetně poskytování služeb pozemního odbavování a poskytování centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování;
„průměrným ročním pohybem cestujících“ se rozumí číselný údaj stanovený na základě příletů a odletů v přepravě cestujících během dvou účetních období, která předcházejí účetnímu období, v němž byla podpora poskytnuta;
„centralizovanou infrastrukturou pro pozemní odbavování“ se rozumí infrastruktura, kterou obvykle provozuje provozovatel letiště a jež je za úplatu dána k dispozici různým poskytovatelům služeb pozemního odbavování působícím na letišti, vyjma vybavení vlastněného nebo provozovaného poskytovateli služeb pozemního odbavování;
„vysokorychlostním vlakem“ se rozumí vlak, který může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h;
„službami pozemního odbavování“ se rozumí služby poskytované uživatelům letiště na letištích, které jsou popsány v příloze směrnice Rady 96/67/ES ( 41 );
„jinými než leteckými činnostmi“ se rozumí komerční služby poskytované leteckým společnostem nebo jiným uživatelům letiště, včetně doplňkových služeb cestujícím, zasílatelům nebo jiným poskytovatelům služeb, pronájmu kanceláří a obchodů, parkovišť a hotelů;
„regionálním letištěm“ se rozumí letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících;
Definice v oblasti podpory na přístavy
„přístavem“ se rozumí areál pozemku a vodní plochy, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a další infrastruktura nezbytná pro dopravce v přístavu;
„námořním přístavem“ se rozumí přístav určený především pro příjem námořních plavidel;
„vnitrozemským přístavem“ se rozumí přístav jiný než námořní přístav určený pro příjem plavidel vnitrozemské plavby;
„přístavní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, například kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastruktura pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu a dobíjecí infrastruktura a infrastruktura plnicích stanic v přístavech, která dodává vozidlům, mobilním terminálovým zařízením a mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu, vodík, amoniak a metanole;
„přístavní superstrukturou“ se rozumí povrchové úpravy (např. pro skladování), pevná zařízení (např. sklady a budovy terminálu), jakož i pohyblivá zařízení (např. jeřáby) umístěné v přístavu pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou;
„přístupovou infrastrukturou“ se rozumí druh infrastruktury potřebný pro zajištění přístupu a vstupu uživatelů po zemi či po moři nebo řece do přístavu nebo v areálu přístavu, jako jsou silnice, železniční tratě, kanály a zdymadla;
„bagrováním pod vodou“ se rozumí odstranění sedimentů ze dna vodní přístupové cesty do přístavu nebo v areálu přístavu;
▼M6 —————
„plavidly“ se rozumí plovoucí konstrukce s vlastním pohonem nebo bez něj, s jedním nebo několika výtlakovými trupy;
„námořními plavidy“ se rozumí plavidla jiná než ta, která se plaví výlučně nebo hlavně ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;
„plavidly vnitrozemské plavby“ se rozumí plavidla určená výlučně nebo hlavně k plavbě ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;
„infrastrukturou pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu“ se rozumí pevná, plovoucí nebo pohyblivá přístavní zařízení, která jsou schopna lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ( 42 ) přijímat.
Definice v oblasti podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (pojmy definované v jiných záhlavích tohoto článku mají stejný význam, který je v tomto článku stanoven, rovněž pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU)
pojmy „Fond InvestEU“, „záruka EU“, „finanční produkt“„národní podpůrné banky nebo instituce“ a „prováděcí partner“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení (EU) 2021/523;
„finančním zprostředkovatelem“ pro účely oddílu 16 se rozumí finanční zprostředkovatel ve smyslu bodu 34 s výjimkou prováděcích partnerů;
„komerčním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční zprostředkovatel, který vykonává činnost za účelem dosažení zisku, zcela na své riziko a bez veřejné záruky; za komerční finanční zprostředkovatele se nepokládají národní podpůrné banky nebo instituce;
„městský uzel sítě TEN-T“ má význam uvedený v čl. 3 písm. p) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 43 );
„novým účastníkem na trhu“ se rozumí železniční podnik ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ( 44 ), který splňuje tyto podmínky:
obdržel licenci podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2012/34/EU pro příslušný segment trhu méně než dvacet let před udělením podpory;
není ve spojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I tohoto nařízení se železničním podnikem, který získal licenci ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice 2012/34/EU před 1. lednem 2010;
„městskou dopravou“ se rozumí doprava v rámci města nebo aglomerace a jejích zón dojíždění;
pojmy „ekosystém“, „biologická rozmanitost“ a „dobrý stav ekosystému“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 45 );
Článek 3
Podmínky vynětí
Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.
Článek 4
Prahové hodnoty oznamovací povinnosti
Toto nařízení se nepoužije na podporu, jejíž výše přesahuje tyto prahové hodnoty:
u regionální investiční podpory: v případě investice se způsobilými náklady ve výši 110 milionů EUR nebo více – částky podpory na podnik a investiční projekt, jak jsou uvedeny níže:
u regionální urbanistické podpory: 22 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;
u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 8,25 milionu EUR na podnik a investiční projekt;
u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2,2 milionu EUR na podnik a projekt;
u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2,2 milionu EUR ročně na podnik;
u podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c: 200 000 EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro mikropodniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 25 000 EUR na příjemce a kalendářní rok a pro mikropodniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 30 000 EUR na příjemce a kalendářní rok;
u podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d; 2 miliony EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro malé a střední podniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 250 000 EUR na příjemce a kalendářní rok a pro malé a střední podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 300 000 EUR na příjemce a kalendářní rok. Podpora poskytovaná podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh je podmíněna tím, že nebude částečně nebo zcela postoupena prvovýrobcům;
u podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce: u podpory podle článku 20 částku ve výši 2,2 milionu EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 20a částky stanovené v čl. 20a odst. 2 na podnik a projekt;
u podpory rizikového financování: 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 8 a čl. 21a odst. 2;
u podpory na zahájení činnosti: částky stanovené na podnik v čl. 22 odst. 3, 4, 5 a 7;
u podpory výzkumu a vývoje:
je-li předmětem projektu převážně základní výzkum: 55 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie základního výzkumu;
je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum: 35 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie průmyslového výzkumu nebo společně do kategorií průmyslového výzkumu i základního výzkumu;
je-li předmětem projektu převážně experimentální vývoj: 25 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie experimentálního vývoje;
částky uvedené v bodech i) až iii) se zdvojnásobují, jedná-li se o projekt Eureka, je-li projekt prováděn v rámci společného podniku zřízeného na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy nebo splňuje podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 písm. d);
částky uvedené v bodech i) až iv) se navyšují o 50 %, jestliže je podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou v důsledku neexistence schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí podpory;
podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností: 8,25 milionu EUR na studii;
u podpory určené malým a středním podnikům na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které získaly značku kvality – pečeť excelence a jsou prováděny podle článku 25a, částka uvedená v článku 25a;
u podpory na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) prováděné podle článku 25b částky uvedené v článku 25b;
u podpory obsažené ve spolufinancovaných projektech v oblasti výzkumu a vývoje prováděných podle článku 25c částky uvedené v článku 25c;
u podpory na akce „Teaming“ částky uvedené v článku 25d;
u podpory obsažené ve spolufinancování projektů podporovaných z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu podle článku 25e: 80 milionů EUR na podnik a projekt;
u investiční podpory na výzkumné infrastruktury: 35 milionů EUR na infrastrukturu;
u investiční podpory na testovací a experimentální infrastruktury: 25 milionů EUR na infrastrukturu;
u podpory určené inovačním klastrům: 10 milionů EUR na klastr;
u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 10 milionů EUR na podnik a projekt;
u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 12,5 milionu EUR na podnik a projekt;
u podpory na vzdělávání: 3 miliony EUR na vzdělávací projekt;
u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;
u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením ve formě subvencování mzdových nákladů: 11 milionů EUR ročně na podnik;
u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 11 milionů EUR ročně na podnik;
u podpory na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;
u investiční podpory na ochranu životního prostředí, není-li uvedeno jinak: 30 milionů EUR na podnik a investiční projekt;
u podpory na vyhrazenou infrastrukturu a ukládání podle čl. 36 odst. 4: 25 milionů EUR na projekt;
u investiční podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic podle čl. 36a odst. 1 a 2: 30 milionů EUR na podnik a projekt a v případě režimů průměrný roční rozpočet ve výši 300 milionů EUR;
u investiční podpory na kombinované snížení energetické náročnosti a zvýšení environmentální výkonnosti budov podle čl. 38a odst. 7 a čl. 39 odst. 2a: 30 milionů EUR na podnik a projekt;
u podpory na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách podle článku 38b: 30 milionů EUR celkového nominálního nesplaceného financování na příjemce;
u investiční podpory projektů ke zvýšení energetické účinnosti v budovách ve formě finančních nástrojů: částky uvedené v čl. 39 odst. 5;
u podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo poplatcích podle článku 44a: 50 milionů EUR na režim ročně;
▼M6 —————
u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů podle článku 42 a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje podle článku 43: 30 milionů EUR na podnik a projekt; součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42, ani součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 43, by neměl překročit 300 milionů EUR ročně;
u podpory na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle článku 46: 50 milionů EUR na podnik a projekt;
u podpory na energetickou infrastrukturu podle článku 48: 70 milionů EUR na podnik a projekt;
u podpory na zavádění pevných širokopásmových sítí udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na pevné širokopásmové sítě udělené formou finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory na zavedení mobilních sítí 4G nebo 5G poskytnuté ve formě grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na mobilní sítě 4G nebo 5G poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory poskytnuté ve formě grantu na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur digitální konektivity financované podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur pro digitální konektivitu poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory poskytnuté ve formě režimů poukázek na konektivitu: celkový rozpočet státní podpory za 24 měsíců na všechny režimy poukázek na konektivitu v členském státě nesmí překročit 50 milionů EUR (celková částka včetně vnitrostátních a regionálních nebo místních režimů poukázek);
u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u investiční podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 165 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 82,5 milionu EUR na podnik ročně;
u režimů podpory audiovizuálních děl: 55 milionů EUR na režim ročně;
u investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: 33 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 110 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2,2 milionu EUR na infrastrukturu ročně;
u investiční podpory na místní infrastrukturu: 11 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 22 milionů EUR na tutéž infrastrukturu;
u podpory na regionální letiště: intenzity podpory a výše podpory stanovené v článku 56a;
u podpory na námořní přístavy: způsobilé náklady 143 milionů EUR na projekt (nebo 165 milionů EUR na projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 46 )); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;
u podpory na vnitrozemské přístavy: způsobilé náklady 44 milionů EUR na projekt (nebo 55 milionů EUR na projekt ve vnitrozemském přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;
u podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU: částky stanovené v oddíle 16 kapitoly III; a
u podpory určené malým a středním podnikům na náklady vzniklé v důsledku účasti na projektech komunitně vedeného místního rozvoje: u podpory podle článku 19a 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 19b částky stanovené v čl. 19b odst. 2 na projekt.
Článek 5
Transparentnost podpory
Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:
podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;
podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;
podpora obsažená v zárukách:
jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise nebo
jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky, jestliže Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk ( 47 ), příp. sdělení následného, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;
podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;
regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny podmínky článku 16;
podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce podle článku 20a, kde je stanovena horní hranice, která zajistí, že nebude překročena příslušná prahová hodnota stanovená v článku 20a;
podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článků 21 a 21a;
podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky článku 22;
podpora určená malým a středním podnikům ve formě snížených poplatků za přístup nebo bezplatného přístupu k poradenským službám v oblasti inovací a podpůrným službám v oblasti inovací ve smyslu čl. 2 bodu 94 a 95, poskytovaná například organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry na základě režimu podpory, jsou-li splněny tyto podmínky:
výhoda spočívající ve snížených poplatcích nebo bezplatném přístupu je vyčíslitelná a prokazatelná;
úplné nebo částečné slevy z ceny za služby a pravidla, podle nichž mohou malé a střední podniky o slevy žádat, jsou vybírány a jsou jim slevy přiznávány, jsou veřejně přístupné (prostřednictvím internetových stránek nebo jiných vhodných prostředků) dříve, než poskytovatel služeb začne slevy nabízet;
poskytovatel služeb musí o výši podpory poskytnuté každému malému nebo střednímu podniku ve formě slev z ceny vést záznamy, aby zajistil dodržení limitů stanovených v čl. 28 odst. 3 a 4. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let ode dne, kdy poskytovatel služeb poskytl poslední podporu;
podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti, jsou-li splněny podmínky článku 39;
podpora ve formě prémií vyplácených nad rámec tržní ceny, jsou-li splněny podmínky článku 42;
podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;
podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu;
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;
podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19c;
podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19d.
Článek 6
Motivační účinek
Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:
název a velikost podniku;
popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení,
umístění projektu;
seznam nákladů projektu;
druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.
Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky podle odstavce 2 a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:
v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;
ve všech ostatních případech, že existuje:
Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:
opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a
opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.
Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:
regionální provozní podpora a regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 15 a 16;
podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 21, 21a a 22;
podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 32, resp. 33;
podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 34 a 35;
podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky článku 44 tohoto nařízení;
podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, jsou-li splněny podmínky článku 50;
sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, jsou-li splněny podmínky článku 51;
podpora kultury a zachování kulturního dědictví, jsou-li splněny podmínky článku 53;
podpora poskytovaná podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 20 nebo v článku 20a;
podpora na výzkumné a vývojové projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, podpora obsažená ve spolufinancovaných projektech a ve spolufinancovaných akcích „Teaming“, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 25a, v článku 25b, v článku 25c nebo v článku 25d;
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;
podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, jsou-li splněny příslušné podmínky uvedené v článku 19a nebo 19b;
podpora na sanaci škod na životním prostředí a rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, pokud náklady na sanaci nebo rehabilitaci překračují zvýšení hodnoty půdy nebo majetku a jsou splněny podmínky stanovené v článku 45;
podpora na ochranu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 45;
podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie podle článků 41, 42 a 43, pokud je podpora poskytnuta automaticky na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a pokud opatření bylo schváleno a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti;
podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla za podmínek stanovených v článku 19c;
podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině za podmínek stanovených v článku 19d.
Článek 7
Intenzita podpory a způsobilé náklady
▼M1 —————
Článek 8
Kumulace
Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:
jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;
jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.
Při určování souladu s ustanoveními o kumulaci stanovenými v první větě tohoto písmena se nebere v úvahu financování poskytnuté konečným příjemcům s podporou z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III a náklady, na něž se toto financování vztahuje. Částka, která je relevantní pro určení souladu s ustanoveními o kumulaci dle první věty tohoto písmena se místo toho vypočítá takto: Od celkových způsobilých nákladů projektu se nejprve odečte nominální výše financování podporovaného z Fondu InvestEU, čímž získáme zbývající celkové způsobilé náklady; za druhé se vypočte nejvyšší podpora tak, že se příslušná nejvyšší intenzita nebo výše podpory uplatní pouze na zbývající celkové způsobilé náklady.
V případě článků, kdy je prahová hodnota oznamovací povinnosti vyjádřena jako maximální výše podpory, se při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4, k nominální výši financování poskytnutého konečným příjemcům v rámci podpory z Fondu InvestEU rovněž nepřihlíží.
Pokud jde o seniorní úvěry nebo záruky za seniorní úvěry půjčky podpořené z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III, může být hrubý grantový ekvivalent podpory obsažené v těchto úvěrech nebo zárukách poskytnutých konečným příjemcům vypočten podle potřeby podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo c). Tento hrubý grantový ekvivalent podpory lze v souladu s první větou tohoto bodu použít k zajištění toho, aby kumulace s jinou podporou na stejné identifikovatelné způsobilé náklady nevedla k překročení nejvyšší intenzity nebo částky podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení, nebo příslušné prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení.
Článek 9
Zveřejňování a informování
Dotčený členský stát zajistí, aby se v modulu Komise pro transparentnost státní podpory ( 49 ) nebo na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:
souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz umožňující přístup k těmto informacím;
úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k tomuto úplnému znění;
informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 100 000 EUR, nebo v případě podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU podle oddílu 16 každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, nebo v případě příjemců působících v oblasti zemědělské prvovýroby nebo v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 10 000 EUR.
Pokud jde o podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20, informace uvedené v tomto odstavci se zveřejní na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází příslušný řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ( 50 ), nebo v článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ( 51 ) podle toho, které ustanovení je použitelné. Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.
Povinnosti týkající se zveřejňování stanovené v prvním pododstavci se nepoužijí na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a, ani na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění a režimů, na které se vztahují články 16, 21a a 22 ( 52 ), se podmínky odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku pokládají za splněné v případě, že členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):
Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:
odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;
souhrnné informace uvedené v článku 11.
KAPITOLA II
KONTROLA
Článek 10
Odnětí výhody blokové výjimky
Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory či nebo která byla poskytnuta ve prospěch určitých příjemců, nebo na opatření podpory, která přijaly určité orgány dotyčného členského státu.
Článek 11
Podávání zpráv
Členské státy, resp. v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 alternativně členský stát, kde se nachází řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 nebo v článku 45 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné, předloží Komisi:
prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti; a
výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ( 53 ), je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v uvedeném nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá. U finančních produktů zavedených členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU je tato povinnost členského státu považována za splněnou, pokud prováděcí partner předkládá Komisi výroční zprávy v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv stanovenými v dohodě o záruce uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem.
První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
Článek 12
Kontrola
První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
KAPITOLA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY
ODDÍL 1
Regionální podpora
Článek 13
Rozsah regionální podpory
Tento oddíl se nepoužije na:
podporu v odvětví oceli, v odvětví hnědého uhlí a v uhelném průmyslu;
podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, podporu na výrobu, ukládání, přenos a distribuci energie a na energetickou infrastrukturu, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a režimů regionální provozní podpory, a podporu v odvětví širokopásmového připojení, s výjimkou režimů regionální provozní podpory;
regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na omezený počet zvláštních odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;
regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.
Článek 14
Regionální investiční podpora
Způsobilými náklady jsou jedny nebo více z těchto nákladů:
náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku; nebo
odhadované mzdové náklady na pracovní místa vytvořená počáteční investicí, vypočtené na období dvou let; nebo
kombinace části nákladů uvedených v písmenech a) a b), avšak nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).
Pořízený majetek musí být nový, s výjimkou malých a středních podniků a s výjimkou pořízení provozovny.
Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:
u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data dokončení investice v případě velkých podniků a po dobu tří let v případě malých a středních podniků;
v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce podpory odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.
V případě počáteční investice uvedené v čl. 2 bodě 49 písm. b) nebo bodě 51 písm. b) se v zásadě zohledňují pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. Jestliže se však malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na jednoho či více zaměstnanců, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. Pokud v souvislosti s pořízením majetku provozovny dochází k další investici, na niž lze poskytnout regionální podporu, způsobilé náklady na tuto další investici se přičtou k nákladům na pořízení majetku dané provozovny. Pokud již byla poskytnuta podpora na pořízení majetku před jeho nákupem, pak se náklady na tento majetek odečtou od způsobilých nákladů souvisejících s pořízením provozovny.
Nehmotný majetek je způsobilý pro výpočet investičních nákladů, jestliže splňuje tyto podmínky:
musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;
musí se jednat o odepisovaný majetek;
musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím; a
musí být zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, a musí být nadále spjat s projektem, na nějž je poskytnuta podpora, po dobu nejméně pěti let (tří let v případě malých a středních podniků).
U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici. U malých a středních podniků je způsobilých 100 % nákladů na nehmotný majetek.
Jsou-li způsobilé náklady vypočteny na základě odhadovaných mzdových nákladů podle odst. 4 písm. b), musí být splněny tyto podmínky:
investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců poté, co jsou od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla, vyjádřeno v ročních pracovních jednotkách;
všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení investice;
všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let s výjimkou případů, kdy ke ztrátě pracovního místa dojde mezi 1. lednem 2020 a 30. června 2021.
▼M6 —————
Článek 15
Regionální provozní podpora
V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:
podpora musí být předem objektivně vyčíslitelná na základě pevně stanovené částky nebo sazby za tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;
dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží uvnitř státních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady. Členský stát může stanovit environmentální normy, které musí zvolený druh dopravy splňovat, a pokud jsou tyto normy uloženy příjemci, může při výpočtu dodatečných nákladů na dopravu vycházet z nejnižších nákladů na splnění uvedených environmentálních norem.
Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.
V řídce a velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:
příjemci vyvíjejí v dotčené oblasti svou hospodářskou činnost;
roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory nepřesáhne 20 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotčené oblasti.
►C2 V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jeden z následujících procentních podílů: ◄
35 % hrubé přidané hodnoty, kterou za rok vytvoří příjemce v dotyčném nejvzdálenějším regionu;
40 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotyčném nejvzdálenějším regionu;
30 % ročního obratu, jehož příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.
Článek 16
Regionální urbanistická podpora
Urbanistické projekty musí splňovat následující kritéria:
projekty jsou realizovány v podporovaných oblastech prostřednictvím fondů urbanistického rozvoje;
jsou spolufinancovány z evropských strukturálních a investičních fondů;
podporují provádění „ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst“.
Opatření v oblasti urbanistického rozvoje musí splňovat tyto podmínky:
správci fondu urbanistického rozvoje musí být vybráni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi správci fondů urbanistického rozvoje rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po správcích fondů urbanistického rozvoje může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;
nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;
v případě záruk poskytnutých soukromým investorům na urbanistické projekty musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou;
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu urbanistického rozvoje, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;
fond urbanistického rozvoje musí být založen podle použitelných právních předpisů. Členské státy stanoví, že musí být provedena hloubková kontrola, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření urbanistické podpory.
Fondy urbanistického rozvoje musí být řízeny podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže správci fondu urbanistického rozvoje splňují tyto podmínky:
správci fondů urbanistického rozvoje musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře, v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;
odměna správců fondů urbanistického rozvoje musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;
odměna, kterou správci fondů urbanistického rozvoje pobírají, musí být vázána na výkon nebo se musejí správci podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejných investorů;
správci fondů urbanistického rozvoje musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do urbanistických projektů, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na urbanistický rozvoj;
pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.
Jestliže se z fondu urbanistického rozvoje poskytují půjčky nebo záruky na urbanistické projekty, musí být splněny tyto podmínky:
v případě půjček se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše půjčky;
v případě záruk se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše podkladové půjčky.
ODDÍL 2
Podpora určená malým a středním podnikům
Článek 17
Investiční podpora určená malým a středním podnikům
Způsobilými náklady jsou jedny nebo více z těchto nákladů:
náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku včetně jednorázových nákladů, které není možné odepsat a které jsou spojeny přímo s investicí a její počáteční instalací;
odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem, vypočtené za období dvou let;
kombinace části nákladů uvedených v písmenech a) a b), avšak nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).
Aby byly náklady považovány pro účely tohoto článku za způsobilé, musí investice sestávat z:
investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky nebo služby, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny nebo poskytovány, nebo zásadní změny celkového výrobního postupu výrobku (výrobků) nebo celkového poskytování služby (služeb), kterých se investice do provozovny týká, nebo
pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení. Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za investici. Transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. V zásadě se zohledňují pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. Jestliže se však malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na jednoho či více zaměstnanců, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije.
Náhradní investice tedy nepředstavuje investici ve smyslu tohoto odstavce.
Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:
u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu tří let od předpokládaného data dokončení investice;
v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce podpory odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.
Nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky:
používá se výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;
jedná se o odepisovatelný majetek;
je pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím;
je zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, po dobu nejméně tří let.
Pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem musí splňovat tyto podmínky:
jsou vytvořena do tří let od dokončení investice;
v příslušné provozovně vedou k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců;
jsou zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;
10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.
Článek 18
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků
Článek 19
Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích
Článek 19a
Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje
Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje;
provádění schválených operací;
příprava a provádění činností spolupráce;
provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje;
oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
Článek 19b
Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje
Článek 19c
Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla
Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:
veřejné zásahy do stanovování cen, které snižují ceny uplatňované dodavateli vůči mikropodnikům za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;
platby poskytované mikropodnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.
Opatření podle odstavce 1:
nesmí diskriminovat dodavatele ani mikropodniky;
musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla mikropodnikům na stejném základě;
musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a
musí vést k ceně, která převyšuje náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži.
Článek 19d
Podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině
Podpora určená malým a středním podnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, pokud je vyrobeno ze zemního plynu nebo elektřiny, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:
veřejné zásahy do stanovování cen snižujícího ceny uplatňované dodavateli za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;
platby poskytované malým a středním podnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.
Opatření podle odstavce 1:
musí být omezena na nejvýše 70 % příjemcovy spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny v období, na které se opatření podpory vztahuje;
nesmí diskriminovat dodavatele ani malé a střední podniky;
musí stanovit kompenzaci pro dodavatele, pokud je od nich veřejným zásahem vyžadováno dodávat za ceny pod úrovní nákladů;
musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla na stejném základě;
musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a
musí vést k průměrné jednotkové ceně dodávek, která se alespoň rovná průměrné ceně za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla pro konečné zákazníky v dotčeném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince 2021.
Platby dodavatelům za dodávky malým a středním podnikům uložené veřejnými zásahy stanovujícími ceny nižší, než jsou náklady dodavatele, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:
veřejný zásah do stanovování cen splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 a
kompenzační platba nepřesahuje rozdíl mezi cenou, jejíž dosažení by dodavatel mohl očekávat při uplatňování tržních dodavatelských cen bez zásahu, a cenou pod úrovní nákladů stanovenou veřejným zásahem.
Oddíl 2a
Podpora Evropské územní spolupráce
Článek 20
Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektu Evropské územní spolupráce
V rozsahu, v jakém jsou spojeny s projektem spolupráce, jsou způsobilé níže uvedené náklady, které mají význam podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ( 56 ) nebo článků 38 až 44 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné:
náklady na zaměstnance;
kancelářské a administrativní náklady;
náklady na cestování a ubytování;
náklady na externí odborné poradenství a služby;
náklady na vybavení;
náklady na infrastrukturu a stavební práce.
Článek 20a
Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce
ODDÍL 3
Podpora přístupu malých a středních podniků k financování
Článek 21
Podpora rizikového financování
Způsobilé jsou podniky, jež jsou nekotovanými malými nebo středními podniky a splňují v době počáteční investice rizikového financování alespoň jednu z těchto podmínek:
nepůsobí na žádném trhu;
působí na libovolném trhu, a to buď:
po dobu kratší než deset let od své registrace, nebo
po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje.
Pokud bylo na daný podnik uplatněno jedno z období způsobilosti uvedených v bodech i) a ii), lze i na jakoukoli následnou podporu rizikového financování určenou pro stejný podnik uplatnit pouze uvedené období. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti uvedené v bodě i), je-li uplatněno, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve;
potřebují počáteční investici, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely nové hospodářské činnosti přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty je uvedená prahová hodnota omezena na 30 % u následujících investic, které se považují za počáteční investice do nové hospodářské činnosti:
investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti v souladu s čl. 36 odst. 2;
jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852;
investice zaměřené na zvýšení kapacity těžby, separace, rafinace, zpracování nebo recyklace kritické suroviny uvedené v příloze IV.
Investice rizikového financování mohou zahrnovat rovněž následné investice, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b), jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
není překročena celková výše rizikového financování uvedená v odstavci 8;
možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru;
podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal „propojeným podnikem“ ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým nebo středním podnikem.
Celková nesplacená částka investice rizikového financování uvedené v odstavci 5 nesmí v rámci libovolného opatření v oblasti rizikového financování přesáhnout 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik. Za účelem výpočtu této maximální výše investice rizikového financování se zohlední:
v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh nominální nesplacená částka nástroje;
v případě záruk nominální nesplacená částka podkladové půjčky.
Příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančním zprostředkovatelům může mít jednu z těchto forem:
vlastní či kvazivlastní kapitál nebo finanční dotace, odkud jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.
Ujednání o sdílení rizik a odměny mezi členským státem (nebo jím pověřeným subjektem) na jedné straně a soukromými investory, finančními zprostředkovateli nebo správci fondů na straně druhé musí být přiměřená a musí splňovat tyto podmínky:
u podpory rizikového financování v jiných formách než ve formě záruk musí být dávána přednost výnosům ze zisku (asymetrické sdílení zisku neboli výnosové pobídky) před ochranou proti případným ztrátám (stanovení horního limitu ztráty – downside protection);
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta, kterou nese veřejný investor, omezena na nejvýše 25 % celkové investice rizikového financování;
u podpory rizikového financování ve formě záruk musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.
U opatření v oblasti rizikového financování, která mají způsobilým podnikům poskytnout investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilých podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot:
10 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. a);
40 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. b);
60 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. c) a v případě následných investic rizikového financování do způsobilých podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b).
Finanční prostředky poskytnuté nezávislými soukromými investory, kteří využívají podporu rizikového financování ve formě daňových pobídek v souladu s článkem 21a, se pro účely dosažení celkových podílů soukromé účasti uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neberou v úvahu.
Podíly soukromé účasti uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) se snižují na 20 % podle písmene b) a 30 % podle písmene c) pro investice, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ( 57 ), nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ( 58 ).
Finanční zprostředkovatelé a správci fondů musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic. Toto řízení se musí zakládat na objektivních kritériích, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost, a musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
musí zajistit, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů byli založeni v souladu s použitelnými právními předpisy;
nesmí rozlišovat mezi finančními zprostředkovateli a správci fondů podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě;
musí usilovat o zavedení přiměřených ujednání o sdílení rizik a odměny podle odstavce 10 a rozhodnutí orientovaných na zisk podle odstavce 15.
Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, kteří dostávají příspěvek z veřejných prostředků, přijímali při poskytování investic rizikového financování do způsobilých podniků rozhodnutí orientovaná na zisk. Tato povinnost je splněna, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
členský stát nebo subjekt pověřený realizací opatření musí zajistit hloubkovou kontrolu, aby byla pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování zaručena komerčně solidní investiční strategie, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;
investice rizikového financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet ze životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;
pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie.
Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek je splněn, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto kumulativní podmínky:
musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat v souladu s osvědčenými postupy a s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; v příslušném případě se použije regulatorní dohled;
jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Tento požadavek se považuje za splněný, jsou-li vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s odstavcem 14;
musejí se podílet na části investičních rizik tím, že buď spoluinvestují vlastní zdroje, nebo je jimi pobíraná odměna vázána na výkon, aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy členského státu nebo jím pověřeného subjektu;
musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, například v dozorčí radě nebo případně poradním výboru.
Opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se poskytují investice rizikového financování určené malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 3, jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto článku, s výjimkou podmínek uvedených v odstavcích 3, 4, 8, 12 a/nebo 13;
u opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se způsobilým podnikům poskytují investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí toto opatření na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.
Podíl soukromé účasti uvedený v prvním pododstavci písm. c) se sníží na 30 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696 nebo z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.
Článek 21a
Podpora rizikového financování určená malým a středním podnikům ve formě daňových pobídek pro soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, v zájmu zajištění přiměřené účasti tohoto nezávislého soukromého investora v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit tyto maximální prahové hodnoty:
50 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a);
35 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b);
20 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. c) nebo následných způsobilých investic do způsobilého podniku po uplynutí období způsobilosti uvedeného v čl. 21 odst. 3 písm. b).
Prahové hodnoty daňové úlevy u přímých investic uvedené v prvním pododstavci mohou být zvýšeny až na 65 % v případě písmene a), až na 50 % v případě písmene b) a až na 35 % v případě písmene c) u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.
Článek 22
Podpora na zahájení činnosti
Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto kumulativní podmínky:
nepřevzal činnost jiného podniku, s výjimkou případů, kdy obrat převzaté činnosti představuje méně než 10 % obratu způsobilého podniku za účetní období předcházející převzetí;
dosud nerozděloval zisk;
nenabyl žádný jiný podnik nebo nevznikl spojením, s výjimkou případů, kdy obrat nabytého podniku představuje méně než 10 % obratu způsobilého podniku za účetní období předcházející nabytí nebo kdy obrat podniku vzniklého spojením je o méně než 10 % vyšší než společný obrat, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení.
V případě způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, je počátkem pětiletého období způsobilosti buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo okamžik, kdy mu v souvislosti s jeho hospodářskou činností vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve.
Odchylně od prvního pododstavce písm. c) jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího ze spojovaných podniků.
Podpora na zahájení činnosti má formu:
půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně 1,1 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 1,65 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 2,2 milionu EUR. V případě půjček s dobou splatnosti od pěti do deseti let lze tyto maximální částky upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby splatnosti půjčky. U půjček s dobou splatnosti kratší pěti let musí být maximální částka stejná jako u půjček s dobou splatnosti pět let;
záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a u nichž dosahuje částka krytá zárukou maximálně 1,65 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 2,48 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 3,3 milionu EUR. V případě záruk s dobou platnosti od pěti do deseti let lze tuto maximální částku krytou zárukou upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby platnosti záruky. U záruk s dobou platnosti kratší pěti let je maximální částka krytá zárukou stejná jako u záruk s dobou platnosti pět let. Záruka nesmí přesáhnout 80 % podkladové půjčky;
dotací včetně kapitálových či kvazikapitálových investic, snížení úrokových sazeb a prémií za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,75 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 1 milion EUR;
daňových pobídek pro způsobilé podniky, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,75 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 1 milion EUR.
Kromě částek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou mít režimy podpory na zahájení činnosti formu buď převodu duševního vlastnictví, nebo udělení souvisejících přístupových práv, a to buď bezplatně, nebo za cenu nižší, než je tržní hodnota. Převod nebo udělení se musí uskutečnit z organizace pro výzkum a šíření znalostí ve smyslu čl. 2 bodu 83, která vyvinula základní duševní vlastnictví prostřednictvím nezávislé vlastní nebo kolaborativní výzkumné a vývojové činnosti, způsobilému podniku ve smyslu odstavce 2. Převod nebo udělení práv musí splnit všechny tyto podmínky:
účelem převodu duševního vlastnictví nebo udělení souvisejících přístupových práv je uvedení nového výrobku nebo služby na trh a
hodnota duševního vlastnictví je stanovena podle jeho tržní ceny, což platí, pokud byla stanovena jednou z těchto metod:
částka byla stanovena prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního řízení;
nezávislý odborný odhad potvrdí, že částka je rovna tržní ceně nebo vyšší;
v případech, kdy má způsobilý podnik právo prvního odmítnutí, pokud jde o duševní vlastnictví vytvořené ve spolupráci s organizací pro výzkum a šíření znalostí, pokud organizace pro výzkum a šíření znalostí uplatní reciproční právo vyžádat si ekonomicky výhodnější nabídky od třetích stran, aby byl spolupracující způsobilý podnik nucen svou nabídku náležitým způsobem upravit.
Od hodnoty duševního vlastnictví uvedené v tomto písmenu lze odečíst hodnotu finančního i nefinančního příspěvku způsobilého podniku na náklady na činnosti organizace pro výzkum a šíření znalostí, jež měly za následek vznik dotčeného duševního vlastnictví.
výše podpory na převod duševního vlastnictví nebo udělení souvisejících přístupových práv podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout 1 milion EUR. Výše podpory musí odpovídat hodnotě duševního vlastnictví uvedené v písmenu b), snížené o výše uvedené odečtení uvedené v poslední větě písmene b) a snížené o případné odměny, které musí příjemce za dané duševní vlastnictví uhradit. Hodnota duševního vlastnictví uvedená v písmenu b) může přesáhnout 1 milion EUR; v takovém případě může způsobilý podnik tuto dodatečnou částku uhradit z vlastních zdrojů nebo z jiných prostředků.
Článek 23
Podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky
Opatření podpory může mít formu daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami, na jejich investice rizikového financování realizované do podniků způsobilých za podmínek stanovených v čl. 21a odst. 2 a 5 prostřednictvím alternativní obchodní platformy.
Článek 24
Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu
Způsobilými náklady jsou:
náklady na počáteční přezkum a formální hloubkovou kontrolu, které provádějí správci finančních zprostředkovatelů nebo investoři s cílem nalézt podniky způsobilé podle článků 21, 21a a 22;
náklady na investiční výzkum ve smyslu čl. 36 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ( 61 ) v jednotlivém způsobilém podniku podle článků 21, 21a a 22 za předpokladu, že tento výzkum je veřejně šířen, a pokud byl šířen zákazníkům poskytovatele investičního výzkumu před veřejným šířením, je veřejně šířen ve stejné formě a nejpozději tři měsíce po prvním rozšíření mezi zákazníky.
ODDÍL 4
Podpora výzkumu, vývoje a inovací
Článek 25
Podpora na výzkumné a vývojové projekty
Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií:
základní výzkum;
průmyslový výzkum;
experimentální vývoj;
studie proveditelnosti.
Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:
osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;
náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;
náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;
dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu; aniž je dotčen čl. 7 odst. 1 třetí věta, mohou být tyto náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje alternativně vypočítány na základě zjednodušeného vykazování nákladů ve formě paušální sazby do výše 20 %, která se použije na celkové způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d). V tomto případě se náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje použité pro výpočet nepřímých nákladů stanoví na základě běžných účetních postupů a zahrnují pouze způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d).
Intenzita podpory nesmí u žádného z příjemců přesáhnout:
100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;
50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;
25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;
50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.
Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů v souladu s písmeny a) až d), přičemž písmena b), c) a d) se nesmí vzájemně kombinovat:
o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;
o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
projekt zahrnuje účinnou spolupráci:
výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;
příjemce se zavazuje, že včas zpřístupní licence na výsledky výzkumu podporovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví, za tržní cenu a na nevýlučném a nediskriminačním základě pro využití zúčastněnými stranami v EHP;
projekt v oblasti výzkumu a vývoje se provádí v podporovaném regionu splňujícím podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;
o 5 procentních bodů, pokud se projekt v oblasti výzkumu a vývoje provádí v podporovaném regionu splňujícím podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;
o 25 procentních bodů, pokud projekt v oblasti výzkumu a vývoje:
vybral členský stát na základě otevřené výzvy k účasti na projektu, který společně navrhly nejméně tři členské státy nebo státy, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, a
zahrnuje účinnou spolupráci mezi podniky nejméně ve dvou členských státech nebo ve státech, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, je-li příjemcem malý nebo střední podnik, nebo alespoň ve třech členských státech či státech, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, je-li příjemcem velký podnik, a
je-li splněna alespoň jedna z těchto dvou podmínek:
Článek 25a
Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence
Článek 25b
Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie„ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept)
Článek 25c
Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech
Článek 25d
Podpora na akce „Teaming“
V případě investiční podpory na infrastruktury v rámci akce „Teaming“ se použijí tyto dodatečné podmínky:
jestliže infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví;
cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní;
přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci;
v případě infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.
Článek 25e
Podpora obsažená ve spolufinancování projektů podporovaných z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu
Článek 26
Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu
Článek 26a
Investiční podpora na testovací a experimentální infrastrukturu
Intenzitu podpory lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 40 %, 50 % a 60 % způsobilých investičních nákladů velkých, středních a malých podniků, a to takto:
o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;
o dalších 10 procentních bodů u přeshraničních testovacích a experimentálních infrastruktur, jimž veřejné financování poskytují alespoň dva členské státy, nebo u testovacích a experimentálních infrastruktur hodnocených a vybraných na úrovni Unie;
o dalších 5 procentních bodů u testovacích a experimentálních infrastruktur, z nichž je alespoň 80 % roční kapacity přiděleno malým a středním podnikům.
Článek 27
Podpora určená inovačním klastrům
Způsobilými náklady v případě provozní podpory určené inovačním klastrům jsou osobní a správní náklady (včetně režijních) související s těmito činnostmi:
řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání,
marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění,
správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce.
Článek 28
Podpora na inovace určená malým a středním podnikům
Způsobilé jsou tyto náklady:
náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv;
náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;
náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry.
Článek 29
Podpora na inovace postupů a organizační inovace
Způsobilé jsou tyto náklady:
osobní náklady;
náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt;
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek;
dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
Článek 30
Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury
Přede dnem zahájení podporovaného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:
skutečnost, že podporovaný projekt proběhne;
jaké jsou cíle podporovaného projektu;
přibližné datum, k němuž budou zveřejněny očekávané výsledky podporovaného projektu, a místo jejich zveřejnění na internetu;
odkaz na to, že výsledky podporovaného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům činným v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.
ODDÍL 5
Podpora na vzdělávání
Článek 31
Podpora na vzdělávání
Způsobilé jsou tyto náklady:
osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;
provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, náklady na ubytování, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení vrozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání;
náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání;
osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. Lze ji navýšit až na 70 % způsobilých nákladů takto:
o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům;
o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.
Pokud se podpora poskytuje v odvětví námořní dopravy, lze intenzitu podpory zvýšit na 100 % způsobilých nákladů, jsou-li splněny tyto podmínky:
školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetné, a
školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.
ODDÍL 6
Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením
Článek 32
Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů
Článek 33
Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů
Článek 34
Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením
Způsobilé jsou tyto náklady:
náklady na přizpůsobení provozovny;
náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat;
náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení;
náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících;
mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci;
jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.
Článek 35
Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům
Způsobilými náklady jsou náklady na:
zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby, kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům, za období nepřesahující dvanáct měsíců po přijetí znevýhodněného pracovníka nebo za období nepřesahující 24 měsíců po přijetí pracovníka vážně znevýhodněného;
náklady na školení zaměstnanců, kteří mají znevýhodněným pracovníkům asistovat.
ODDÍL 7
Podpora na ochranu životního prostředí
Článek 36
Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně dekarbonizace
Tento článek se vztahuje rovněž na podporu investic do zařízení, vybavení a strojů, které vyrábějí nebo používají vodík vyrobený z elektřiny, jenž nelze považovat za vodík z obnovitelných zdrojů, a investic do vyhrazené infrastruktury uvedené v čl. 2 bodě 130 poslední větě, která tento vodík přepravuje, a to pokud lze prokázat, že vyráběný, používaný nebo přepravovaný vodík vyrobený z elektřiny dosahuje úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši nejméně 70 % v porovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva 94 g CO2 ekv./MJ. Pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů během životního cyklu podle tohoto pododstavce jsou emise skleníkových plynů související s výrobou elektřiny použitou k výrobě vodíku stanoveny mezní výrobní jednotkou v nabídkové zóně, kde se elektrolyzér nachází během intervalu zúčtování odchylek, kdy elektrolyzér spotřebovává elektřinu ze sítě.
V případech uvedených v prvním a druhém pododstavci se po celou dobu životnosti investice musí používat, přepravovat nebo v příslušném případě vyrábět pouze vodík, který splňuje podmínky stanovené v těchto pododstavcích. Členský stát musí učinit v tomto smyslu příslušný závazek.
Investice musí splňovat jednu z těchto podmínek:
investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí nad rámec platných norem Unie, a to bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury nebo
investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí v případě, že normy Unie neexistují; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury nebo
investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí s cílem dodržovat normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury.
Investice do zachycování a přepravy CO2 musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
zachycování a/nebo přeprava CO2, včetně jednotlivých prvků řetězce CCS nebo CCU, se musí začlenit do úplného řetězce CCS a/nebo CCU;
čistá současná hodnota investičního projektu po dobu jeho životnosti musí být záporná. Pro účely výpočtu čisté současné hodnoty projektu se musí zohlednit ušetřené náklady na emise CO2;
způsobilými náklady jsou výhradně dodatečné investiční náklady vyplývající ze zachycování CO2 ze zařízení produkujícího CO2 (průmyslové zařízení nebo elektrárna) nebo přímo z okolního vzduchu, jakož i z vyrovnávacího ukládání a přepravy zachycených emisí CO2.
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním nákladů na investici s náklady na hypotetický srovnávací scénář, který by nastal bez poskytnutí podpory, a to následujícím způsobem:
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci investice méně šetrné k životnímu prostředí, která odpovídá běžné obchodní praxi v daném odvětví nebo u dotčené činnosti, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a náklady na investici méně šetrnou k životnímu prostředí;
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci stejné investice později, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou nákladů na pozdější investici, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v zachování stávajících zařízení a vybavení v provozu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou investic do údržby, oprav a modernizace stávajících zařízení a vybavení, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;
v případě vybavení, na něž se vztahují smlouvy o pronájmu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu čisté současné hodnoty mezi pronájmem vybavení, na které je poskytnuta státní podpora, a pronájmem vybavení méně šetrného k životnímu prostředí, které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory; náklady na pronájem nezahrnují náklady související s provozem vybavení nebo zařízení (náklady na pohonné hmoty, pojištění, údržba, ostatní spotřební materiál) bez ohledu na to, zda jsou součástí smlouvy o pronájmu.
Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje již platné normy Unie. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky vytvořené systémem EU ETS.
Pokud investice, na kterou je poskytována státní podpora, spočívá v instalaci doplňkové složky ke stávajícímu zařízení, u něhož neexistuje hypotetická srovnávací investice méně šetrná k životnímu prostředí, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.
Pokud investice, na kterou je poskytována státní podpora, spočívá ve výstavbě vyhrazené infrastruktury uvedené v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, která je nezbytná pro umožnění zvýšení úrovně ochrany životního prostředí podle odstavců 2 a 2a, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady. Náklady na výstavbu nebo modernizaci zařízení pro ukládání, s výjimkou zařízení pro ukládání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku, na které se vztahuje odst. 1b druhý pododstavec, způsobilé nejsou.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou.
Intenzita podpory může dosáhnout 100 % investičních nákladů, je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno z hlediska podpory ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například k podpoře požadované na jednotku ochrany životního prostředí, jíž má být dosaženo.
Článek 36a
Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic
Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.
Podpora podle tohoto článku je poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na dobíjecí nebo plnicí stanici.
Povinnost provést ex ante otevřenou veřejnou konzultaci nebo nezávislou studii trhu stanovenou v prvním pododstavci se nevztahuje na podporu na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která není veřejně přístupná.
Článek 36b
Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi a na modernizaci vozidel
Způsobilé jsou tyto náklady:
u investic spočívajících v nákupu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi investičními náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a investičními náklady na nákup vozidla stejné kategorie, které splňuje již použitelné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pořízeno bez poskytnutí podpory;
u investic spočívajících v leasingu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na leasing čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou leasingu čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a čistou současnou hodnotou leasingu vozidla stejné kategorie, které splňuje již platné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory. Pro účely stanovení způsobilých nákladů se provozní náklady spojené s provozem vozidla, včetně nákladů na energii, pojištění a údržbu, neberou v úvahu bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty do smlouvy o pronájmu;
u investic spočívajících v modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, náklady investice do modernizace.
Podpora podle tohoto článku se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na čisté vozidlo nebo vozidlo s nulovými emisemi.
Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, intenzita podpory nesmí přesáhnout:
100 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing vozidel s nulovými emisemi nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na vozidla s nulovými emisemi;
80 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing čistých vozidel nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla.
V takových případech nesmí intenzita podpory přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě vozidel s nulovými emisemi zvýšit o 10 procentních bodů, v případě středních podniků o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů.
V tomto případě nesmí intenzita podpory přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u vozidel s nulovými emisemi.
Článek 38
Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti jiná než v budovách
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Stanoví se porovnáním nákladů na investici s náklady na hypotetický srovnávací scénář, který by nastal bez poskytnutí podpory, a to následujícím způsobem:
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci méně energeticky účinné investice, která odpovídá běžné obchodní praxi v daném odvětví nebo u dotčené činnosti, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a náklady na méně energeticky účinnou investici;
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci stejné investice později, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou nákladů na pozdější investici, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;
spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v zachování stávajících zařízení a vybavení v provozu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou investic do údržby, oprav a modernizace stávajícího zařízení a vybavení, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;
v případě vybavení, na něž se vztahují smlouvy o pronájmu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu čisté současné hodnoty mezi pronájmem vybavení, na které je poskytnuta státní podpora, a pronájmem méně energeticky účinného vybavení, které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory; náklady na pronájem nezahrnují náklady související s provozem vybavení nebo zařízení (náklady na pohonné hmoty, pojištění, údržba, ostatní spotřební materiál) bez ohledu na to, zda jsou součástí smlouvy o pronájmu.
Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky vytvořené systémem EU ETS.
Pokud investice spočívá v jednoznačně identifikovatelné investici zaměřené výhradně na zlepšení energetické účinnosti, pro kterou neexistuje hypotetická méně energeticky účinná srovnávací investice, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.
▼M6 —————
Intenzita podpory může dosáhnout 100 % celkových investičních nákladů, je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na jednotku ušetřené energie nebo získané energetické účinnosti. Tato kritéria nesmí představovat méně než 70 % váhy všech výběrových kritérií.
Článek 38a
Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti v budovách
Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření:
instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;
instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;
výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;
instalace zařízení pro digitalizaci budovy, s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;
investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.
V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v písmenech a) až f) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na různá zařízení a vybavení. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením nižší úrovně energetické náročnosti nebo vyšší úrovně environmentální výkonnosti, způsobilé nejsou.
Článek 38b
Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách
Článek 39
Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů
Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření:
instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;
instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
investice do připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a souvisejícího vybavení;
výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;
instalace zařízení pro digitalizaci budovy, zejména za účelem zvýšení její připravenosti pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní domovní rozvody nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;
investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.
Pro účely poskytování podpory ke zvýšení energetické účinnosti mohou členské státy zřídit fondy energetické účinnosti nebo využít finančních zprostředkovatelů. Musí být splněny tyto podmínky:
správci finančního zprostředkovatele a správci fondu energetické účinnosti musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi těmito subjekty rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích a správcích fondů energetické účinnosti může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;
nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;
v případě záruk je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu energetické účinnosti nebo finančního zprostředkovatele, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;
fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen v souladu s platnými právními předpisy a členský stát musí zajistit hloubkovou kontrolu, která ověří, že pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti bude uplatněna komerčně solidní investiční strategie.
Finanční zprostředkovatelé, včetně fondů energetické účinnosti musí být spravovány podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže finanční zprostředkovatel, a případně správci fondu energetické účinnosti splňují tyto podmínky:
jsou ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;
jejich odměna odpovídá tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;
jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;
musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do projektů ke zvýšení energetické účinnosti, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na energetickou účinnost;
pro veřejné prostředky investované do fondu energetické účinnosti nebo poskytnuté finančnímu zprostředkovateli musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie, která umožní, aby do projektů ke zvýšení energetické účinnosti investoval trh, až k tomu bude připraven.
Článek 41
Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
45 % způsobilých nákladů na investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice 2018/2001, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů;
30 % způsobilých nákladů na jakoukoli jinou investici, na kterou se vztahuje tento článek.
▼M6 —————
Intenzita podpory může dosáhnout 100 % způsobilých nákladů, pokud je podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělování);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora na jednotku energetické kapacity z obnovitelných zdrojů nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.
Článek 42
Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů
Podpora se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělování);
nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno z hlediska podpory na jednotku výroby elektřiny nebo kapacitu z obnovitelných zdrojů.
Nabídkové řízení musí být otevřeno všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na nediskriminačním základě.
Nabídkové řízení může být omezeno na konkrétní technologie v těchto případech:
opatření je konkrétně zaměřeno na podporu demonstračních projektů;
cílem opatření je řešit nejen dekarbonizaci, ale také kvalitu ovzduší nebo jiné znečištění;
členský stát uvede důvody, proč lze předpokládat, že způsobilá odvětví nebo inovativní technologie mají v dlouhodobějším horizontu potenciál významně a nákladově efektivně přispět k ochraně životního prostředí a hloubkové dekarbonizaci;
opatření je nutné k zajištění diverzifikace, bez níž by se zvýšily problémy se stabilitou sítě;
lze očekávat, že selektivnější přístup povede k nižším nákladům na zajištění ochrany životního prostředí (například k nižším systémovým nákladům na integraci díky diverzifikaci, a to i mezi obnovitelnými zdroji, což by také mohlo zahrnovat odezvu na straně poptávky a/nebo ukládání) a/nebo povede k menšímu narušení hospodářské soutěže.
Členské státy provedou podrobné posouzení použitelnosti těchto podmínek a předají ho Komisi na základě podmínek popsaných v čl. 11 odst. 1 písm. a).
▼M6 —————
Článek 43
Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje
Pro účely tohoto článku jsou malé projekty vymezeny takto:
u výroby nebo ukládání elektřiny – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší;
u spotřeby elektřiny – projekty s maximální poptávkou rovnou 1 MW nebo nižší;
u technologií výroby tepla a produkce plynu – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší nebo rovnocennou;
u výroby vodíku z obnovitelných zdrojů – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 3 MW nebo nižší nebo rovnocennou;
u výroby biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy – projekty s instalovanou kapacitou 50 000 tun/rok nebo nižší;
u projektů a demonstračních projektů, které jsou ve 100 % vlastnictví malých a středních podniků – projekty s instalovanou kapacitou nebo maximální poptávkou rovnou 6 MW nebo nižší;
u projektů výlučně na výrobu elektřiny z větrné energie, které jsou ve 100 % vlastnictví mikropodniků nebo malých podniků – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 18 MW nebo nižší.
▼M6 —————
Článek 44
Podpora ve formě úlev na daních podle směrnice 2003/96/ES
Příjemci úlev na daních musí zaplatit alespoň minimální úroveň zdanění stanovenou v příloze I směrnice 2003/96/ES, s výjimkou úlev:
udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES na výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivy z obnovitelných zdrojů;
udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) první, druhé, čtvrté a páté odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu i) pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie, ii) z vody vyrobenou ve vodních elektrárnách, iii) vyrobenou z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů a iv) vyrobenou z palivových článků;
udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) třetí odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou z biomasy nebo z produktů vyrobených z biomasy, pokud je biomasa v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci;
udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, pokud je kombinovaná výroba tepla a elektřiny kombinovanými generátory vysoce účinnou kombinovanou výrobou ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;
udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. l) směrnice 2003/96/ES na výrobky kódu KN 2705 používané pro účely vytápění;
udělených na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES.
Článek 44a
Podpora ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích
Článek 45
Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na tyto činnosti:
sanace škod na životním prostředí, včetně poškození kvality půdy, povrchové či podzemní vody nebo mořského prostředí;
rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů z degradovaného stavu;
ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti nebo ekosystémů s cílem přispět k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo chránit ekosystémy, které se již v dobrém stavu nacházejí;
zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
100 % způsobilých nákladů na investice do sanace škod na životním prostředí nebo rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů;
70 % způsobilých nákladů na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
Článek 46
Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a/nebo chlazení
Podporu na modernizaci úložišť a distribučních sítí, které přenášejí vytápění a chlazení vyrobené z fosilních paliv, lze poskytnout, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
distribuční síť je nebo se stane vhodnou pro přenos vytápění nebo chlazení vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a/nebo odpadního tepla;
výsledkem modernizace nebude zvýšení výroby energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. V případě modernizace úložiště nebo sítě distribuující vytápění a chlazení vyrobené ze zemního plynu, pokud je výsledkem modernizace zvýšení výroby energie ze zemního plynu, musí být tato výrobní zařízení v souladu s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.31 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.
Článek 47
Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a na podporu přechodu na oběhové hospodářství
Podpora se poskytuje na tyto druhy investic:
investice zlepšující účinné využívání zdrojů prostřednictvím jednoho nebo obou těchto opatření:
čisté snížení zdrojů spotřebovaných při výrobě daného množství výstupu ve srovnání s již existujícím výrobním postupem používaným příjemcem nebo s alternativními projekty nebo činnostmi uvedenými v odstavci 7. Spotřebované zdroje musí zahrnovat všechny spotřebované materiální zdroje, s výjimkou energie, a snížení se stanoví na základě měření nebo odhadu spotřeby před provedením opatření podpory a po něm, při zohlednění jakékoli úpravy vnějších podmínek, která může spotřebu zdrojů ovlivnit;
nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo využitými, a to i recyklovanými) surovinami nebo vstupními surovinami;
investice do předcházení vzniku a snižování množství odpadů, přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkuje příjemce, nebo investice do přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkují třetí strany a které by jinak byly nevyužity, odstraněny nebo zpracovány na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, případně využity méně účinným způsobem využívání zdrojů nebo by vedly k nižší kvalitě výsledků recyklace;
investice do sběru, třídění, dekontaminace, předúpravy a zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek, které produkují příjemce nebo třetí strany a které by jinak zůstaly nevyužity nebo by byly využity méně účinným způsobem využívání zdrojů;
investice do tříděného sběru a třídění odpadů za účelem jejich přípravy k opětovnému použití nebo recyklaci.
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním celkových investičních nákladů na projekt s náklady na projekt nebo činnost, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí, přičemž se musí jednat o jednu z těchto možností:
hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici, která by byla pravděpodobně realizována v novém nebo již existujícím výrobním postupu bez poskytnutí podpory a která nedosahuje stejné úrovně účinného využívání zdrojů;
hypotetický srovnávací scénář spočívající ve zpracování odpadu na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES nebo zpracování odpadu, jiných produktů, materiálů nebo látek méně účinným způsobem využívání zdrojů;
hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici do konvenčního výrobního postupu využívajícího primární surovinu nebo vstupní surovinu, pokud je získaný sekundární (opětovně použitý nebo využitý) produkt technicky a ekonomicky nahraditelný primárním produktem.
Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky.
Pokud investice spočívá v instalaci doplňkové složky k již existujícímu zařízení, pro kterou neexistuje ekvivalent méně šetrný k životnímu prostředí, nebo pokud žadatel o podporu může prokázat, že bez poskytnutí podpory by se investice neuskutečnila, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.
Článek 48
Investiční podpora na energetickou infrastrukturu
Článek 49
Podpora na studie a poradenské služby v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky
ODDÍL 8
Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami
Článek 50
Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami
Na poskytnutí podpory se vztahují tyto podmínky:
příslušné orgány veřejné moci členského státu formálně uznaly, že událost má povahu přírodní pohromy, a
existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodami, které dotčenému podniku vznikly.
ODDÍL 9
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů
Článek 51
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů
ODDÍL 10
Podpora na širokopásmovou infrastrukturu
Článek 52
Podpora na pevné širokopásmové sítě
Způsobilé jsou následující alternativní typy investic:
zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), ani se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4;
zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení socioekonomických aktérů v oblastech, kde existuje jen jedna síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ale nižší než 300 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), nebo se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5.
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
mapování musí určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající pevné širokopásmové sítě. Mapování musí být provedeno:
pro pevné kabelové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě;
pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů.
Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není mapování sítí páteřního propojení vyžadováno.
Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;
veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich sítí poskytujících prahové rychlosti uvedené v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do širokopásmové sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost širokopásmových služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury. V každém případě musí způsobilý zásah, jak je stanoveno v odstavci 3, vést alespoň k těmto zlepšením:
v případě zásahů podle odst. 3 písm. a) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi (cílová rychlost);
v případě zásahů podle odst. 3 písm. b) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi a poskytnout rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky (cílová rychlost).
Podpora se poskytuje takto:
podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správu pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo případně interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo
nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Článek 52a
Podpora na mobilní sítě 4G a 5G
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
mapování musí jasně určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající mobilní sítě. Mapování musí být provedeno na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace,
Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není samostatné mapování sítí páteřního propojení vyžadováno;
veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí s charakteristikami uvedenými v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Podpora se poskytuje takto:
podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;
nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Využití státem financované mobilní sítě 4G nebo 5G k poskytování pevných bezdrátových přístupových služeb je povoleno pouze v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ani není věrohodně plánováno její zavedení v příslušném časovém horizontu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
mapování a veřejná konzultace musí zohlednit pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, určené podle čl. 52 odst. 5;
podporovaná pevná bezdrátová přístupová síť 4G nebo 5G musí mít alespoň trojnásobnou rychlost stahování ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi (cílová rychlost) podle čl. 52 odst. 5.
Článek 52b
Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu
Obecné kumulativní podmínky slučitelnosti jsou tyto:
Příjemce musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo z externích zdrojů, který neobsahuje žádnou finanční podporu z veřejných zdrojů. Pokud je příspěvek příjemce ve výši 25 % poskytován z externích zdrojů prostřednictvím investiční platformy kombinující různé zdroje financování, je podmínka uvedená v předchozí větě, tj. že financování z externích zdrojů nesmí obsahovat žádnou veřejnou finanční podporu, nahrazena požadavkem na přítomnost 30 % soukromých investic v takové platformě;
Pro podporu jsou způsobilé pouze náklady, které jsou způsobilými investičními náklady podle nařízení (EU) 2021/1153 vynaloženými na zavedení infrastruktury.
Projekt musí být vybrán v souladu s nařízením (EU) 2021/1153 jedním z následujících způsobů:
nezávislým finančním zprostředkovatelem jmenovaným Evropskou komisí na základě společně dohodnutých investičních pokynů;
Komisí ve veřejné soutěži na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií;
nezávislými odborníky jmenovanými Komisí;
Projekt musí umožňovat, aby možnosti konektivity překračovaly požadavky související se stávajícími právními povinnostmi, jako jsou povinnosti spojené s právem využívání spektra;
Projekt musí zajišťovat otevřený velkoobchodní přístup třetích stran, včetně zpřístupnění za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek v souladu s čl. 52 odst. 7 a 8, případně čl. 52a odst. 8 a 9.
Kategorie způsobilých projektů a konkrétní kumulativní podmínky slučitelnosti, které se na ně vztahují, jsou tyto:
Investice do zavedení přeshraničního úseku koridoru 5G podél dopravního koridoru uvedeného v hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě, stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013 (koridory TEN-T), které splňují tyto zvláštní kumulativní podmínky:
projekt sestává z přeshraničního úseku koridoru 5G, který překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;
celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v určitém členském státě nepředstavuje více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél transevropské hlavní dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, jako například povinnosti spojené s právem na využívání spektra. Výjimečně v případě, že členský stát podporuje zavádění přeshraničních koridorů 5G podél své komplexní transevropské dopravní sítě, nepředstavuje celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v tomto členském státě více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél této komplexní transevropské dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, například povinnosti spojené s právem na využívání spektra;
projekt přináší významné nové investice do mobilní sítě 5G vhodné pro služby propojené a automatizované mobility, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě; a
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení přeshraničního úseku celoevropské terabitové páteřní sítě podporujícího cíle evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku propojením některých počítačových zařízení, superpočítačových zařízení a datových infrastruktur, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt zavádí nebo získává aktiva související s konektivitou včetně nezrušitelných užívacích práv a nenasvícených optických vláken nebo zařízení pro účely vybudování přeshraničního úseku celoevropské páteřní sítě, který podporuje propojení s neomezeným spojením mezi koncovými body minimálně 1 Tb/s nejméně dvou počítačových zařízení, superpočítačových zařízení nebo datových infrastruktur, které: 1) jsou hostitelskými subjekty evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného v souladu s nařízením Rady (EU) 2018/1488 ( 65 ), případně se jedná o výzkumné infrastruktury a jiné výpočetní a datové infrastruktury podporující výzkumné stěžejní iniciativy a mise stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 66 ) a v nařízení Rady (ES) č. 723/2009, které přispívají k cílům evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; a 2) nacházejí se alespoň ve dvou členských státech nebo alespoň v jednom členském státě a v jednom členském státě Evropského výzkumného prostoru;
projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí;
pořízení aktiv souvisejících s konektivitou se provádí prostřednictvím veřejných zakázek;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení přeshraničního úseku páteřní sítě propojujícího cloudové infrastruktury některých socioekonomických aktérů, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt propojuje cloudové infrastruktury socioekonomických aktérů, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy;
projekt sestává z přeshraničního úseku zavedení nových přeshraničních páteřních sítí, případně spočívá ve významné modernizaci stávajících sítí, které 1) překračují hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračují hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;
projekt zahrnuje alespoň dva způsobilé socioekonomické aktéry podle bodu i), z nichž každý působí v jiném členském státě nebo v jednom členském státě a v jedné zemi Evropského hospodářského prostoru;
projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí. Projekt je schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň o násobcích 10 Gb/s;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení podmořské kabelové sítě, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt sestává z přeshraničního úseku podmořské kabelové sítě, který 1) překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru. Případně subjekt, který je příjemcem podpory, zajišťuje pouze poskytování velkoobchodních služeb, a podporovaná infrastruktura zlepšuje konektivitu nejvzdálenějších evropských regionů, zámořských území nebo ostrovních regionů, a to i v rámci jednoho členského státu;
projekt se nesmí týkat tras, které již obsluhují nejméně dvě stávající nebo věrohodně plánované páteřní infrastruktury;
projekt zajišťuje významné nové investice do podmořské kabelové sítě, a to zavedením nového podmořského kabelu nebo připojením ke stávajícímu podmořskému kabelu, řeší otázky redundance a přesahuje marginální investice. Projekt musí být schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň 1 Gb/s;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Článek 52c
Poukázky na konektivitu
Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek:
poukázky, které jsou k dispozici spotřebitelům a malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří poskytují rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky;
poukázky, které jsou k dispozici malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na zlepšení stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovování cen:
průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;
nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Článek 52d
Podpora pro sítě páteřního propojení
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
mapování musí určit cílové oblasti pro státní zásah týkající se sítě páteřního propojení a zohlednit všechny stávající sítě páteřního propojení. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;
veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) o svých sítích páteřního propojení, které již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Podpora se poskytuje takto:
podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy sítě páteřního propojení buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby, nebo
nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
ODDÍL 11
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví
Článek 53
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví
Podpora se poskytuje na tyto kulturní účely a činnosti:
muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, kina, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;
hmotné dědictví, včetně všech forem movitého a nemovitého kulturního dědictví a archeologických nalezišť, památek, historických památek a budov; přírodní dědictví související s kulturním dědictvím nebo, pokud je formálně uznáno za kulturní nebo přírodní dědictví, příslušnými orgány veřejné moci členského státu;
nehmotné dědictví v jakékoli formě včetně folklorních tradic a řemesel;
umělecké či kulturní akce a vystoupení, festivaly, výstavy a podobné kulturní činnosti;
činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;
psaní, editace, produkce, distribuce, digitalizace a vydávání hudby a literatury, včetně překladů;
Podpora může mít podobu:
investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci kulturní infrastruktury;
provozní podpory.
V případě investiční podpory jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, včetně:
nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury, jejíž časová či prostorová kapacita se používá nejméně z 80 % ročně pro kulturní účely;
nákladů na pořízení, včetně leasingu, nákladů na převod vlastnictví nebo fyzické přemístění kulturního dědictví;
nákladů na zajištění, zachování, obnovu a asanaci hmotného a nehmotného kulturního dědictví, včetně dodatečných nákladů na skladování za vhodných podmínek, nákladů na speciální nástroje a materiály a nákladů na dokumentaci, výzkum, digitalizaci a zveřejnění;
nákladů na zlepšení dostupnosti kulturního dědictví pro veřejnost, včetně nákladů na digitalizaci a další nové technologie, dále náklady na zlepšení dostupnosti pro osoby se zvláštními potřebami (zejména rampy a zdviže pro zdravotně postižené osoby, nápisy v Braillově písmu a praktické exponáty v muzeích) a nákladů na propagaci kulturní rozmanitosti souvisejících s prezentací, programy a návštěvníky;
nákladů na kulturní projekty a činnosti, spolupráci a výměnné programy a granty, včetně nákladů na výběrová řízení, nákladů na propagaci a nákladů, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
V případě provozní podpory jsou způsobilé tyto náklady:
náklady, které kulturní instituci nebo lokalitě kulturního dědictví vznikly v souvislosti se stálými nebo pravidelnými činnostmi, včetně výstav, představení a akcí a podobných kulturních činností, k nimž dochází v rámci běžné činnosti;
náklady na činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;
náklady na zlepšení přístupu veřejnosti ke kulturním institucím nebo lokalitám a činnostem kulturního dědictví, včetně nákladů na digitalizaci a používání nových technologií, jakož i nákladů na zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;
provozní náklady týkající se přímo kulturního projektu nebo činnosti, jako je pronájem nemovitostí a kulturních prostor, cestovní výdaje, výdaje na materiály a vybavení související přímo s kulturním projektem nebo činností, architektonické konstrukce pro výstavy a jeviště, pronájem, leasing a odpisy nástrojů, softwaru a vybavení, náklady na užití děl chráněných autorskými právy a dalších souvisejících obsahů chráněných právy duševního vlastnictví, náklady na propagaci a náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu nebo činnosti; odpisy a finanční náklady jsou způsobilé pouze v případě, že nebyly pokryty investiční podporou;
náklady na personál pracující v kulturní instituci, v lokalitě kulturního dědictví nebo na projektu;
náklady na poradenské a podpůrné služby poskytované externími poradci a poskytovateli služeb, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
Článek 54
Režimy podpory audiovizuálních děl
Podpora může mít podobu:
podpory na produkci audiovizuálních děl;
podpory na přípravu produkce a
podpory na distribuci.
Jestliže členské státy stanoví u podpory povinnou územní vázanost výdajů, pak režimy podpory na produkci audiovizuálních děl mohou buď:
požadovat, aby na území členského státu, který podporu poskytuje, bylo vynaloženo až 160 % podpory na produkci určitého audiovizuálního díla, nebo
vypočítávat výši podpory na produkci určitého audiovizuálního díla jako procentní podíl výdajů na produkční činnosti v členském státě, který podporu poskytuje; tento postup se obvykle použije u režimů podpory v podobě daňových pobídek.
V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.
Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.
Způsobilé jsou tyto náklady:
pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením;
pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl;
pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl.
Intenzitu podpory lze navýšit takto:
na 60 % způsobilých nákladů v případě přeshraničních produkcí, jež jsou financovány více než jedním členským státem a na nichž se podílí producenti pocházející z více než jednoho členského státu;
na 100 % způsobilých nákladů v případě náročných audiovizuálních děl a koprodukcí, na nichž se podílejí země vedené v seznamu DAC organizace OECD.
ODDÍL 12
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
Článek 55
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
Podpora může mít podobu:
investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury;
provozní podpory na sportovní infrastrukturu.
ODDÍL 13
Podpora na místní infrastrukturu
Článek 56
Investiční podpora na místní infrastrukturu
ODDÍL 14
Podpora na regionální letiště
Článek 56a
Podpora na regionální letiště
Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:
50 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem od jednoho do 3 milionů cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta;
75 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem do jednoho milionu cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.
ODDÍL 15
Podpora na přístavy
Článek 56b
Podpora na námořní přístavy
Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:
investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;
investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;
náklady na bagrování pod vodou.
Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.
Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí přesáhnout:
100 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou nejvýše 22 milionů EUR;
80 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 22 milionů EUR a nejvýše 55 milionů EUR;
60 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 55 milionů EUR a nejvýše se rovnají částce stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).
Článek 56c
Podpora na vnitrozemské přístavy
Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:
investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;
investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;
náklady na bagrování pod vodou.
Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.
Oddíl 16
Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
Článek 56d
Oblast působnosti a společné podmínky
Maximální prahové hodnoty stanovené v článcích 56e a 56f se použijí na celkové nesplacené financování, pokud toto financování poskytované v rámci jakéhokoliv finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU obsahuje podporu. Maximální prahové hodnoty se použijí:
na projekt v případě podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 2, 3 a 4, čl. 56e odst. 5 písm. a) bod i) a čl. 56e odst. 6, 7, 8 a 9;
na konečného příjemce v případě podpory bez identifikovatelných způsobilých nákladů, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 5 písm. a) body ii), iii) a iv), čl. 56e odst. 10 a článek 56f.
Článek 56e
Podmínky pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
Podpora poskytnutá konečnému příjemci v rámci finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU:
splňuje podmínky stanovené v jednom z odstavců 2 až 9; a
je-li financování poskytnuto ve formě půjček konečnému příjemci, má úrokovou sazbu, která odpovídá alespoň základní referenční sazbě použitelné v době poskytnutí půjčky.
Podpora na zavedení pevné širokopásmové sítě a podpora zavedení mobilních sítí 4G a 5G za účelem připojení určitých způsobilých socioekonomických aktérů musí splňovat tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny podmínky slučitelnosti stanovené v článcích 52 a 52a, není-li v písmenech c) a d) tohoto odstavce uvedeno jinak;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR;
projekt propojuje socioekonomické aktéry, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Projekty zahrnující jiné prvky nebo subjekty než ty, které jsou uvedeny v tomto písmenu, jsou vyloučeny;
odchylně od odst. 52 bodu 4 musí být zjištěné selhání trhu ověřeno buď pomocí dostupného vhodného mapování, nebo v případě, není-li toto mapování k dispozici, na základě veřejné konzultace, takto:
mapování lze považovat za vhodné, pokud není starší než osmnáct měsíců. Mapování musí jasně určit socioekonomické aktéry, u nichž se předpokládá jejich pokrytí v rámci veřejného zásahu, a musí zahrnovat všechny sítě, které poskytují za podmínek v době provozní špičky rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno v příslušném časovém horizontu a které se nacházejí v dosahu prostorů určeného způsobilého socioekonomického aktéra uvedeného v písmenu c). Mapování musí provést příslušný orgán veřejné správy. Mapování musí být provedeno 1) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; 2) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů; 3) pro mobilní sítě na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. V zájmu posílení součinnosti a zjednodušení pro veřejnou správu lze zeměpisné mapování prováděné podle článku 22 směrnice (EU) 2018/1972 považovat za vhodné mapování ve smyslu tohoto písmene, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto bodě;
veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace o sítích poskytujících za podmínek v době provozní špičky rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno v příslušném časovém horizontu a které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra uvedeného v písmenu c) a určeného v souladu s bodem i), a to na základě informací: 1) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; 2) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů; 3) pro mobilní sítě na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na investice do energetické infrastruktury, která není vyňata z přístupu třetích osob, regulace sazeb a zpřístupnění na základě právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií, pro tyto kategorie projektů:
pokud jde o plynárenskou infrastrukturu, projekty zařazené na platný unijní seznam projektů společného zájmu v příloze VII nařízení (EU) č. 347/2013; a
všechny projekty týkající se elektrické infrastruktury, vodíkové infrastruktury a infrastruktury pro oxid uhličitý;
investiční podpora na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie musí splňovat tyto požadavky:
podpora se poskytuje pouze na nová zařízení vybraná konkurenčním, transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem v souladu s čl. 41 odst. 10;
podporu lze poskytnout na kombinované projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a ukládání elektřiny nebo tepla za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 41 odst. 1a;
podporu lze poskytnout na kombinované projekty ukládání biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 41 odst. 2;
v případě zařízení na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů se podpora poskytuje pouze na zařízení, která splňují požadavky stanovené v čl. 41 odst. 3;
v případě zařízení vyrábějících biopaliva se podpora poskytuje pouze pro zařízení vyrábějící biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů uvedená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.
Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 75 milionů EUR.
Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví splňuje tyto podmínky:
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout:
110 milionů EUR na projekt u investic do infrastruktury využívané k poskytování sociálních služeb a vzdělávání; 165 milionů EUR na projekt pro účely kultury a zachování kulturního dědictví a u činností uvedených v čl. 53 odst. 2 včetně přírodního dědictví;
33 milionů EUR u činností souvisejících se sociálními službami;
82,5 milionu EUR u činností souvisejících s kulturou a se zachováním kulturního dědictví; a
5,5 milionu EUR v případě vzdělávání a odborné přípravy;
podpora se neposkytuje na odbornou přípravu ke splnění povinných vnitrostátních požadavků na odbornou přípravu.
Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora na infrastrukturu s výjimkou přístavů se poskytuje pouze na tyto projekty:
projekty společného zájmu ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1315/2013, s výjimkou projektů týkajících se přístavní nebo letištní infrastruktury;
propojení s městskými uzly transevropské dopravní sítě;
kolejová vozidla pouze pro poskytování služeb železniční dopravy, na něž se nevztahuje smlouva o veřejných službách ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ( 68 ), pokud je příjemcem nový účastník na trhu;
městská doprava;
dobíjecí infrastruktura nebo infrastruktura plnicích stanic, která dodává vozidlům elektřinu nebo vodík. V případě podporované infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík se musí příjemce zavázat, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Tento odstavec se nevztahuje na podporu investic souvisejících s dobíjecí infrastrukturou a infrastrukturou plnicích stanic v přístavech;
podpora na projekty přístavní infrastruktury splňuje tyto požadavky:
podporu lze poskytnout pouze na investice do přístupové infrastruktury a přístavní infrastruktury, jež jsou k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, rovným a nediskriminačním způsobem za tržních podmínek;
jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti;
podpora není poskytnuta na investice do přístavních superstruktur;
pokud je podpora poskytnuta na infrastrukturu plnicích stanic dodávající vodík, musí se příjemce zavázat, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající amoniak nebo metanol, musí se příjemce zavázat, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat pouze amoniak nebo metanol, jejichž energetický obsah pochází z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy a které byly vyrobeny v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.
nominální výše celkového financování poskytnutého podle písmene a) nebo b) konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 165 milionů EUR.
Podpora na jinou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:
investice do infrastruktury pro zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami určené pro širokou veřejnost;
investice do účinného využívání zdrojů a oběhovosti v souladu s čl. 47 odst. 1 až 6 a 10;
investice do výzkumné infrastruktury;
investice do výstavby nebo modernizace zařízení inovačních klastrů;
investice do testovacích a experimentálních infrastruktur;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 110 milionů EUR.
Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu, splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:
investice, které podnikům umožní odstranit nebo zamezit poškození fyzického přírodního prostředí (včetně změny klimatu) nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce nebo činností jiného subjektu, který se účastní téhož projektu, za předpokladu, že i) investice se netýkají vybavení, strojů nebo průmyslových výrobních zařízení, jež využívají fosilní paliva, včetně zemního plynu, aniž je dotčena možnost poskytnout podporu na instalaci doplňkových složek, které zlepšují úroveň ochrany životního prostředí, u stávajícího vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení, přičemž v takovém případě investiční náklady nesmí souviset se zařízeními emitujícími CO2, a ii) v případě investic do vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení využívajících vodík se příjemce musí zavázat, že bude po celou dobu životnosti investice používat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Podporu podle tohoto bodu nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, s výjimkou případů, kdy je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti;
opatření ke zvýšení energetické účinnosti budovy nebo podniku, pokud se investice netýkají vybavení, strojů nebo průmyslové výroby využívající fosilní paliva, včetně zemního plynu. Podporu podle tohoto bodu nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, s výjimkou případů, kdy je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti. Odchylně lze podporu podle tohoto bodu poskytnout na investice do budov, jejichž realizací má být dosaženo splnění minimálních norem energetické náročnosti, které lze považovat za normy Unie, pokud je podpora poskytnuta před tím, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými;
sanace kontaminovaných lokalit, pokud není zjištěna právnická nebo fyzická osoba, která je podle platných právních předpisů odpovědná za vzniklou škodu na životním prostředí, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 3;
ekologické studie;
zlepšování a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud tato činnost přispívá k ochraně, zachování nebo obnově biologické rozmanitosti a k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo k ochraně ekosystémů, které již jsou v dobrém stavu;
investiční podpora na pořízení čistých vozidel poháněných alespoň částečně elektřinou nebo vodíkem nebo vozidel s nulovými emisemi pro silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu a na modernizaci vozidel na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi;
Aniž je dotčeno písmeno a), podpora poskytnutá na zvýšení energetické účinnosti budovy může být kombinována s podporou na některá nebo všechna tato opatření:
instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;
instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;
připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;
výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;
instalace zařízení pro digitalizaci budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;
investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.
Opatření podpory nesmí podporovat instalaci energetických zařízení využívajících fosilní paliva, včetně zemního plynu.
Podporu lze poskytnout buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo na projekt získá financování;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR.
nominální výše celkového financování poskytnutého na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR na konečného příjemce a budovu;
podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou poskytovateli opatření ke snížení energetické náročnosti a které jsou konečnými příjemci podpory;
podpora je poskytována za účelem usnadnění uzavírání smluv o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;
podpora má formu seniorní půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na financování poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek);
nominální výše celkového nesplaceného financování poskytnutého podle tohoto písmene na příjemce nepřesahuje 30 milionů EUR.
Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci splňuje tyto podmínky:
podporu lze poskytnout na:
základní výzkum;
průmyslový výzkum;
experimentální vývoj;
inovace postupů nebo organizační inovace pro malé a střední podniky;
poradenské služby v oblasti inovací a podpůrné služby v oblasti inovací pro malé a střední podniky;
digitalizaci malých a středních podniků;
u projektů spadajících pod písm. a) body i), ii) a iii) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 75 milionů EUR. U projektů spadajících pod písm. a) body iv), v) a vi) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 30 milionů EUR.
Malé a střední podniky nebo případně malé podniky se střední tržní kapitalizací mohou kromě kategorií podpory stanovených v odstavcích 2 až 9 obdržet podporu ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU rovněž za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky:
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 16,5 milionu EUR a je poskytnuta:
nekotovaným malým a středním podnikům, které dosud nepůsobily na žádném trhu nebo které provozovaly činnost po dobu kratší než deset let od své registrace nebo po dobu kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje; pokud se na daný podnik uplatnila buď doba provozování činnosti kratší než deset let od jeho registrace, nebo doba kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje, musí být uvedená doba uplatněna i na jakoukoli následnou podporu podle tohoto článku pro stejný podnik. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti související s registrací, pokud se použije, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, se má za to, že desetileté období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve. Financování v rámci podpory z Fondu InvestEU může zahrnovat rovněž následné investice do nekotovaných malých a středních podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v tomto bodě, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: 1) není překročena nominální výše celkového financování uvedeného v písmenu a), 2) možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru a 3) konečný příjemce, do nějž je realizována následná investice, se nestal „propojeným podnikem“ ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž financování v rámci podpory z Fondu InvestEU poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým a středním podnikem;
nekotovaným malým a středním podnikům, které zahajují novou hospodářskou činnost, přičemž počáteční investice musí být vyšší než 50 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty se za investice do nových hospodářských činností považují následující investice, pokud je související počáteční investice na základě podnikatelského záměru vyšší než 30 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let: 1) investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti nad rámec závazných norem Unie v souladu s čl. 36 odst. 2 tohoto nařízení, 2) jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852 a 3) investice zaměřené na zvýšení kapacity pro těžbu, separaci, rafinaci, zpracování nebo recyklaci kritické suroviny uvedené v příloze IV. Environmentálně udržitelný charakter investice se prokazuje v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2020/852, včetně zásady „významně nepoškozovat“, nebo prostřednictvím jiných srovnatelných metodik, mimo jiné včetně prokazování udržitelnosti pro Fond InvestEU. U opatření, která jsou totožná s opatřeními uvedenými v plánech pro oživení a odolnost, které schválila Rada, se má za to, že zásada „významně nepoškozovat“ je dodržena, neboť její dodržení již bylo ověřeno;
malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou inovativními podniky ve smyslu čl. 2 bodu 80;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 16,5 milionu EUR a poskytuje se malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, jejichž hlavní činnosti se nacházejí v podporovaných oblastech, za předpokladu, že financování není použito na přemístění činností ve smyslu čl. 2 bodu 61a;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 2,2 milionu EUR a poskytuje se malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací.
Článek 56f
Podmínky pro podporu obsaženou ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 57
Zrušení
Nařízení (ES) č. 800/2008 se zrušuje.
Článek 58
Přechodná ustanovení
Článek 59
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2014.
Použije se do dne 31. prosince 2026.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ
Článek 1
Podnik
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.
Článek 2
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků
Článek 3
Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot
Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:
veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;
univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;
institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;
samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.
„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:
podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;
podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;
podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;
podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům v daném podniku.
Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.
Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.
Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.
Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.
Článek 4
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období
Článek 5
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnováni:
zaměstnanci;
osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;
vlastníci-vedoucí pracovníci;
společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.
Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.
Článek 6
Sestavování údajů o podniku
S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje jsou připočítávány v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu či hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.
K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.
Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.
PŘÍLOHA II
Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení
ČÁST I
údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11