(EU) č. 651/2014Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1-78 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. června 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. června 2014 Nabývá účinnosti: 1. července 2014
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2020
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. července 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014

ze dne 17. června 2014,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 187 26.6.2014, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017,

  L 156

1

20.6.2017

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/972 ze dne 2. července 2020,

  L 215

3

7.7.2020

 M3

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/452 ze dne 15. března 2021,

  L 89

1

16.3.2021

►M4

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021

  L 270

39

29.7.2021

 M5

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/917 ze dne 4. května 2023,

  L 119

159

5.5.2023

►M6

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023,

  L 167

1

30.6.2023


Opraveno:

 C1

Oprava, Úř. věst. L 074, 19.3.2016, s.  50 (651/2014)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 026, 31.1.2018, s.  53 (2017/1084)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014

ze dne 17. června 2014,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)



OBSAH

KAPITOLA I

Společná ustanovení

KAPITOLA II

Kontrola

KAPITOLA III

Zvláštní ustanovení pro různé kategorie podpory

Oddíl 1 –

Regionální podpora

Oddíl 2 –

Podpora určená malým a středním podnikům

Oddíl 2a —

Podpora Evropské územní spolupráce

Oddíl 3 –

Podpora přístupu malých a středních podniků k financování

Oddíl 4 –

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Oddíl 5 –

Podpora na vzdělávání

Oddíl 6 –

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

Oddíl 7 –

Podpora na ochranu životního prostředí

Oddíl 8 –

Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

Oddíl 9 –

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

Oddíl 10 –

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

Oddíl 11 –

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Oddíl 12 –

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

Oddíl 13 –

Podpora na místní infrastrukturu

Oddíl 14 –

Podpora na regionální letiště

Oddíl 15 –

Podpora na přístavy

Oddíl 16 —

Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení



KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.  

Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:

a) 

regionální podpora;

b) 

podpora určená malým a středním podnikům ve formě investiční podpory, provozní podpory a podpory přístupu malých a středních podniků k financování;

c) 

podpora na ochranu životního prostředí;

d) 

podpora výzkumu, vývoje a inovací;

e) 

podpora na vzdělávání;

f) 

podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením;

g) 

podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;

h) 

sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů;

i) 

podpora na širokopásmovou infrastrukturu;

j) 

podpora kultury a zachování kulturního dědictví;

▼M1

k) 

podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;

l) 

podpora na místní infrastrukturu;

▼M4

m) 

podpora na regionální letiště;

n) 

podpora na přístavy;

▼M4

o) 

podpora na projekty Evropské územní spolupráce; a

p) 

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU.

▼B

2.  

Toto nařízení se nepoužije na:

▼M6

a) 

režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2 (s výjimkou článků 19c a 19d), 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost, jakož i podporu poskytovanou ve formě finančních produktů podle oddílu 16 kapitoly III, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 200 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. V případě podpory podle oddílu 16 kapitoly III tohoto nařízení se při posuzování toho, zda průměrný roční rozpočet státní podpory daného členského státu týkající se finančního produktu překračuje 200 milionů EUR, zohlední pouze příspěvky členského státu do složky členského státu v rámci záruky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( 1 ), které jsou určeny pro konkrétní finanční produkt. Komise může na základě posouzení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dnů od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období. Pokud Komise v souvislosti s těmito režimy již prodloužila použitelnost tohoto nařízení nad rámec původních šesti měsíců, mohou členské státy rozhodnout o prodloužení platnosti uvedených režimů do konce období použitelnosti tohoto nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát předložil hodnotící zprávu v souladu s plánem hodnocení, jejž schválila Komise;

▼B

b) 

veškeré změny režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;

c) 

podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

d) 

podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

▼M1

3.  

Toto nařízení se nepoužije na:

▼M6

a) 

podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 2 ) s výjimkou:

— 
podpory na vzdělávání,
— 
podpory přístupu malých a středních podniků k financování,
— 
podpory v oblasti výzkumu a vývoje,
— 
podpory na inovace určené malým a středním podnikům,
— 
podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením,
— 
regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech,
— 
režimů regionální provozní podpory,
— 
podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje,
— 
podpory na projekty Evropské územní spolupráce,
— 
od 1. července 2023 podpory ve formě úlev na ekologických daních podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice Rady 2003/96/ES ( 3 ),
— 
podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, s výjimkou operací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ( 4 ),
— 
podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c,
— 
podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d;
b) 

podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje, podpory na projekty Evropské územní spolupráce, podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c a podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d;

▼M1

c) 

podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:

i) 

je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky;

ii) 

je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;

d) 

podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787/EU ( 5 );

e) 

kategorie regionální podpory uvedené v článku 13.

▼B

Pokud je určitý podnik činný ve vyňatých odvětvích uvedených v písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce a zároveň v jiných odvětvích, která do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají, použije se toto nařízení na podporu poskytovanou na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyňatých odvětvích nebyly předmětem podpory poskytnuté v souladu s tímto nařízením.

▼M4

4.  

Toto nařízení se nepoužije na:

a) 

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami a režimy podpory, na které se vztahuje článek 19b oddíl 2a a oddíl 16 kapitoly III;

b) 

podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);

c) 

podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, režimů podpory na zahájení činnosti, režimů regionální provozní podpory, režimů podpory, na které se vztahuje článek 19b, podpory malým a středním podnikům podle článku 56f a podpory pro finanční zprostředkovatele podle článků 16, 21, 22 a 39, jakož i oddílu 16 kapitoly III, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům. Toto nařízení se však odchylně vztahuje na podniky, které ke dni 31. prosince 2019 v obtížích nebyly, avšak dostaly se do obtíží v průběhu období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

▼B

5.  

Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato, zejména:

a) 

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b) 

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c) 

opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

▼M6

6.  
Kapitola III oddíl 7 tohoto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory na výrobu jaderné energie.

▼B

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1) 

„podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2) 

„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

3) 

„pracovníkem se zdravotním postižením“ se rozumí osoba, která:

a) 

je uznána za pracovníka se zdravotním postižením podle vnitrostátních právních předpisů nebo

b) 

má jedno či více dlouhodobých fyzických, mentálních, duševních nebo smyslových postižení, která v interakci s různými překážkami mohou bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do pracovního života stejným způsobem, jakým jsou do něj zapojeni ostatní pracovníci;

4) 

„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) 

během předchozích šesti měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání nebo

b) 

je ve věku od 15 do 24 let nebo

c) 

nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání 3) nebo během dvou let od ukončení řádného denního studia dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání; nebo

d) 

je starší 50 let nebo

e) 

žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami nebo

f) 

pracuje v odvětví nebo v profesi v členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny, nebo

g) 

je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;

5) 

„dopravou“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu;

6) 

„dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:

a) 

přepravní poplatky, náklady na manipulaci a dočasné uskladnění, pokud tyto náklady souvisí s danou trasou;

b) 

náklady na pojištění nákladu;

c) 

daně, cla nebo dávky vztahující se na náklad a případně na nosnost, a to v místě původu i v místě určení, a

d) 

náklady na kontroly v souvislosti s bezpečností a ochranou, příplatky za vyšší náklady na pohonné hmoty;

7) 

„odlehlými regiony“ se rozumí nejvzdálenější regiony, Malta, Kypr, Ceuta a Melilla, ostrovy, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlené oblasti;

8) 

„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

9) 

„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

10) 

„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

11) 

„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;

12) 

„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2010/718/EU přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU se ostrov Mayotte stal ode dne 1. ledna 2014 nejvzdálenějším regionem;

13) 

„uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN a ve smyslu vyjasnění vyplývajícího z rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů ( 6 );

14) 

„jednotlivou podporou“ se rozumí:

i) 

podpora ad hoc a

ii) 

podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

15) 

„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

16) 

„plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

17) 

„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

18) 

„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

▼M6

a) 

V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) vede k negativní kumulativní částce, která překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 7 ) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

b) 

V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem, jenž splňuje podmínku uvedenou v čl. 21 odst. 3 písm. b) a je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího vlastního kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“, považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.

▼B

c) 

Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

d) 

Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

e) 

V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

1) 

účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a

2) 

poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

19) 

„povinnou územní vázaností výdajů“ se rozumí povinnost, kterou poskytovatel podpory příjemcům ukládá, aby vynaložili na určitém území určitou minimální částku nebo na tomto území provedli určitý minimální objem produkční činnosti;

▼M6

20) 

„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:

upravená výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dotčené oblasti, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je část způsobilých nákladů ve výši 55 milionů EUR; B je část způsobilých nákladů v rozmezí 55 milionů EUR a 110 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 110 milionů EUR;

▼B

21) 

„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

22) 

„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;

23) 

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;

24) 

„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

25) 

„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

26) 

„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

▼M6

27) 

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené v mapě regionální podpory, která byla schválena podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy a která je platná v době poskytnutí podpory;

▼B

28) 

„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

29) 

„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

30) 

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

31) 

„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která za vymezené období zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;

▼M6

32) 

„čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotčené provozovně oproti průměrnému stavu za určité období poté, co byla od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla. Počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;

▼B

33) 

„vyhrazenou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura vybudovaná pro jeden či více) předem identifikovatelných podniků a přizpůsobená přesně jejich potřebám;

▼M6

34) 

„finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondů fondů, soukromých investičních fondů, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;

▼B

35) 

„trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;

36) 

„přiměřenou mírou rentability (Fair Rate of Return)“ se rozumí očekávaná rentabilita odpovídající diskontní sazbě upravené o vliv rizika, která odráží úroveň rizika projektu a charakter a objem kapitálu, jejž soukromí investoři plánují investovat;

37) 

„celkovým financováním“ se rozumí celková výše investice do způsobilého podniku či projektu podle oddílu 3 nebo podle článků 16 či 39 tohoto nařízení, s výjimkou čistě soukromých investic, které jsou realizovány za tržních podmínek a nejsou předmětem příslušného opaření státní podpory.

38) 

„soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;

▼M1

39) 

„provozním ziskem“ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za dobu ekonomické životnosti investice. Mezi provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora. Diskontováním výnosů a provozních nákladů s použitím vhodné diskontní sazby se umožní dosažení přiměřeného zisku;

▼M6

39a) 

„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

39b) 

„písemným“ se rozumí jakákoli forma písemného dokumentu, a to včetně elektronických dokumentů, pokud jsou uznávány za rovnocenné podle platných správních postupů a právních předpisů dotčeného členského státu;

▼B

Definice platné pro regionální podporu

▼M6 —————

▼B

41) 

„regionální investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici do nové hospodářské činnosti;

▼M6

42) 

„regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku, včetně kategorií, jako jsou osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, avšak s výjimkou odpisových nákladů a finančních nákladů v souvislosti s investicí, která využila investiční podporu;

43) 

„odvětvím oceli“ se rozumí výroba jednoho nebo několika následujících produktů:

a) 

surové železo a feroslitiny:

surové železo pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné druhy surového železa, zrcadlovina a vysokouhlíkový feromangan, mimo ostatní feroslitiny;
b) 

surové výrobky a polotovary ze železa, běžné oceli nebo ušlechtilé oceli:

tekutá ocel odlévaná nebo neodlévaná do ingotů, včetně ingotů určených na kování polotovarů: bloky, sochory a bramy; předvalky pro plechy a pocínované plechy; široké svitky válcované za tepla, s výjimkou výroby tekuté oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;
c) 

výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné oceli nebo ušlechtilé oceli:

kolejnice, pražce, kolejnicové spojky, podkladnice, nosníky, těžké profily od 80 mm výše, štětovnice, tyče a profily pod 80 mm a ploché výrobky pod 150 mm, válcovaný drát, trubky kruhového a čtvercového průřezu, pásy a svitky válcované za tepla (včetně pásů na výrobu trub), plechy válcované za tepla (potažené nebo nepotažené), desky a plechy o tloušťce 3 mm a vyšší, univerzální desky 150 mm a vyšší, s výjimkou drátů a výrobků z drátu, lesklých tyčí a odlitků z litiny;
d) 

hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:

pocínovaný plech, plech potažený slitinou olova a cínu, černý plech, pozinkované plechy, jiné povlakované plechy, plechy válcované za studena, plechy z elektrotechnické oceli a pásy pro výrobu pocínovaných plechů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v pásech;
e) 

trubky:

všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky o průměru vyšším než 406,4 mm;

▼M6

43a) 

„hnědým uhlím“ se rozumí uhlí nízké kvality kategorie C nebo ortolignit a uhlí nízké kvality kategorie B nebo metalignit, jak jsou definovány v mezinárodním systému kodifikace uhlí zavedeném Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů;

▼M6 —————

▼M6

45) 

„odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo služby nákladní dopravy pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2) zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 8 ):

a) 

NACE 49: Pozemní a potrubní doprava, s výjimkou NACE 49.32 Taxislužba, 49.39 Provoz pozemních a visutých lanových drah, lyžařských vleků a podobných zařízení, pokud nejsou součástí městských nebo příměstských tranzitních systémů, 49.42 Stěhovací služby, 49.5 Potrubní doprava;

b) 

NACE 50: Vodní doprava;

c) 

NACE 51: Letecká doprava, s výjimkou NACE 51.22 Kosmická doprava;

▼B

46) 

„režimem zaměřeným na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, jehož předmětem jsou činnosti zařazené do méně než pěti tříd (označených čtyřmístným číselným kódem) statistické klasifikace NACE Revize 2;

47) 

„cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:

a) 

NACE 55: Ubytování;

b) 

NACE 56: Stravování a pohostinství;

c) 

NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti;

d) 

NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti;

e) 

NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení;

f) 

NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;

▼M6

47a) 

„dokončením investice“ se rozumí okamžik, kdy vnitrostátní orgány považují investici za dokončenou, nebo pokud takový okamžik neexistuje, tři roky po zahájení prací;

▼M1

48) 

„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;

▼M1

48a) 

„velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;

▼M6

49) 

„počáteční investicí“ se rozumí jedna z následujících investic:

a) 

investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:

— 
založení nové provozovny,
— 
rozšíření kapacity stávající provozovny,
— 
rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky nebo služby, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny nebo poskytovány, nebo
— 
zásadní změna celkového výrobního postupu výrobku (výrobků) nebo celkového poskytování služby (služeb), kterých se investice do provozovny týká;
b) 

pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení. Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za počáteční investici.

Náhradní investice tedy nepředstavuje počáteční investici;

50) 

„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnost ve stejné třídě (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (NACE Rev. 2);

51) 

„počáteční investicí, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti“, se rozumí:

a) 

investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:

— 
založení nové provozovny,
— 
rozšíření škály činností provozovny za předpokladu, že se u nové činnosti nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána dříve, nebo
b) 

pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, pod podmínkou, že se u nové činnosti, která má být vykonávána pomocí pořízeného majetku, nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána před pořízením.

Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za počáteční investici, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti;

▼B

52) 

„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů k datu poskytnutí podpory přesahují 50 milionů EUR;

53) 

„místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;

54) 

„místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;

▼M1

55) 

„oblastmi způsobilými k získání provozní podpory“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy, řídce osídlená oblast nebo velmi řídce osídlená oblast;

▼B

56) 

„způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;

57) 

„fondem urbanistického rozvoje“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů urbanistického rozvoje v rámci opatření urbanistické podpory. Fond urbanistického rozvoje je řízen správcem fondu urbanistického rozvoje;

58) 

„správcem fondu urbanistického rozvoje“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé urbanistické projekty a investuje do nich;

59) 

„urbanistickým projektem“ se rozumí investiční projekt, který má potenciál podpořit intervence v rámci uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji měst a přispět k dosažení cílů vymezených tímto přístupem; do této kategorie patří též projekty, jejichž vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) nemusí postačovat k přilákání financování na čistě komerční bázi. Urbanistický projekt lze koncipovat buď jako samostatný blok financování v rámci právních struktur soukromého investora jakožto příjemce, nebo jako samostatný právní subjekt, např. jako zvláštní účelovou jednotku;

60) 

„ucelenou strategií pro udržitelný rozvoj měst“ se rozumí strategie, kterou oficiálně navrhl a ověřil příslušný místní orgán nebo agentura veřejného sektoru, která je vymezena pro konkrétní městskou zeměpisnou oblast a období a která stanoví ucelená opatření za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, jež mají dopad na městské oblasti;

61) 

„nepeněžitým plněním“ se rozumí vklad pozemku nebo nemovitosti, jestliže tento pozemek či nemovitost tvoří součást urbanistického projektu;

▼M1

61a) 

„přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti, nebo její části z provozovny v jedné smluvní straně Dohody o EHP (původní provozovny) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje v jiné smluvní straně Dohody o EHP (podporované provozovny). O převedení se jedná, jestliže výrobek nebo služba v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce v EHP dojde ke ztrátě pracovních míst;

▼B

Definice v oblasti podpory určené malým a středním podnikům

62) 

„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě vyššího využití kapacity dosaženého touto investicí;

▼M4 —————

▼B

Definice v oblasti podpory přístupu malých a středních podniků k financování

66) 

„kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, včetně dluhu mezzaninového, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

67) 

„zárukou“ v kontextu oddílů 1, 3 a 7 tohoto nařízení se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny nebo některé nové transakce třetí osoby na bázi půjčky, například dluhové nebo leasingové nástroje, jakož i kvazikapitálové nástroje;

68) 

„mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba, v jejíž výši veřejný investor pokrývá ztrátu z každé jednotlivé transakce, která je způsobilá podle příslušného opatření státní podpory;

69) 

„výstupem“ se rozumí likvidace účasti finančního zprostředkovatele či investora, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení akcií či splacení půjček, prodeje jinému finančnímu zprostředkovateli či investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primární veřejné nabídky akcií;

70) 

„finanční dotací“ se rozumí vratná veřejná investice do finančního zprostředkovatele realizovaná za účelem investic v rámci opatření v oblasti rizikového financování, jejíž veškeré výnosy musí být vráceny veřejnému investorovi;

71) 

„investicí rizikového financování“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové investice, půjčky včetně leasingu, záruky nebo kombinace těchto nástrojů, které jsou poskytovány způsobilým podnikům pro účely realizace nových investic;

▼M6

72) 

„nezávislým soukromým investorem“ se rozumí investor, který je soukromý a nezávislý, jak je vymezeno v tomto bodě. „Soukromými“ investory se rozumí investoři, kteří bez ohledu na svou vlastnickou strukturu sledují čistě obchodní zájmy, využívají vlastní zdroje a nesou plné riziko své investice, přičemž mezi ně patří zejména: úvěrové instituce investující na vlastní riziko a z vlastních zdrojů, soukromé nadace a nadační fondy, rodinné firmy a business angels, korporátní investoři, pojišťovny, penzijní fondy, akademické instituce, jakož i fyzické osoby vykonávají či nevykonávající hospodářskou činnost. Pro účely této definice nebudou za soukromé investory považovány Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, ani právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni udělil mandát k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (národní podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). „Nezávislým“ investorem se rozumí investor, který není podílníkem způsobilého podniku, do nějž investuje. V rámci následných investic je investor nadále „nezávislý“, pokud byl považován za nezávislého investora v předchozím kole investic. Při založení nové společnosti se má za to, že soukromí investoři, včetně zakladatelů této nové společnosti, jsou na této společnosti nezávislí;

73) 

„fyzickou osobou“ se pro účely článků 21a a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

▼B

74) 

„kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu ve prospěch podniku s tím, že tento kapitál je investován přímo či nepřímo výměnou za vlastnictví odpovídajícího podílu v tomto podniku;

75) 

„prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;

76) 

„nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy, s výjimkou alternativních obchodních platforem;

77) 

„následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice rizikového financování do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích kolech investic rizikového financování;

78) 

„náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;

▼M6

79) 

„pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo právnická osoba, která vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a která byla pověřena členským státem nebo subjektem členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni k provádění rozvojových nebo podpůrných činností (podpůrná banka nebo jiná podpůrná instituce). Pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( 9 ) nebo v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. b) bodem iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 10 ) nebo čl. 59 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ( 11 ), podle toho, co je použitelné;

80) 

„inovativním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje jednu z těchto podmínek:

a) 

může prostřednictvím hodnocení provedeného externím odborníkem prokázat, že v dohledné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu;

b) 

jeho náklady na výzkum a vývoj představují přinejmenším 10 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících poskytnutí podpory, nebo v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné účetní období potvrzeným externím auditorem;

c) 

během tří let předcházejících poskytnutí podpory: i) mu Evropská rada pro inovace udělila značku kvality v podobě „pečetě excelence“ v souladu s pracovním programem Horizont 2020 na období 2018–2020 přijatým prováděcím rozhodnutím Komise C(2017) 7124 ( 12 ) nebo s čl. 2 bodem 23 a čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 13 ) nebo ii) získal investici z fondu Evropské rady pro inovace, například investici v rámci programu Accelerator, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695;

d) 

během tří let předcházejících poskytnutí podpory: i) se účastnil jakékoli akce kosmické iniciativy Komise „CASSINI“ (například Business Accelerator nebo Matchmaking) ( 14 ) nebo ii) získal investici z CASSINI Seed and Growth Funding Facility nebo z InnovFin Space Equity Pilot nebo iii) mu byla udělena cena CASSINI nebo iv) mu byly poskytnuty finanční prostředky v souladu s nařízením (EU) 2021/695 v oblasti kosmického výzkumu, jehož výsledkem je vytvoření začínajícího podniku, v) nebo mu byly poskytnuty finanční prostředky jako příjemci akce v oblasti výzkumu a vývoje v rámci Evropského obranného fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ( 15 ) nebo vi) mu byly poskytnuty finanční prostředky v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ( 16 );

81) 

„alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný obchodní systém podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 17 ), kde nejméně 50 % finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé a střední podniky;

▼B

82) 

„půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit tuto částku v dohodnuté lhůtě. Může mít podobu půjčky či jiného nástroje financování včetně leasingu, které zaručují poskytovateli půjčky zejména minimální výnos. Způsobilou půjčkou není refinancování stávající půjčky;

Definice v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací

83) 

„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;

84) 

„základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;

▼M6

85) 

„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové technologie).

Průmyslový výzkum zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovanými rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;

86) 

„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové nebo edgeové technologie). Může se jednat například i o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.

Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zdokonalení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.

Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zdokonalení;

▼B

87) 

„studií proveditelnosti“ se rozumí hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;

88) 

„osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;

▼M6 —————

▼B

90) 

„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;

▼M6

90a) 

formulace „aplikace pro jiné než obranné účely“ pro účely článku 25e označuje aplikace v jiných produktech, než jsou produkty pro obranné účely uvedené v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ( 18 );

▼B

91) 

„výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ( 19 );

▼M6

92) 

„inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, výzkumné infrastruktury, testovací a experimentální infrastruktury, centra pro digitální inovace, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž cílem je stimulovat inovační činnost a nové způsoby spolupráce, například prostřednictvím digitálních prostředků, sdílením a/nebo podporou sdílení zařízení a výměny znalostí a odborných poznatků a účinným podílením se na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru. Centra pro digitální inovace, včetně evropských center pro digitální inovace financovaných v rámci centrálně řízeného programu Digitální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ( 20 ), jsou subjekty, jež mají stimulovat široké využívání digitálních technologií, jako je umělá inteligence, cloud computing, edge computing a vysoce výkonná výpočetní technika a kybernetická bezpečnost, v průmyslu (zejména ze strany malých a středních podniků), a organizace veřejného sektoru. Centra pro digitální inovace mohou být sama o sobě považována za inovační klastr pro účely tohoto nařízení;

▼B

93) 

„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;

▼M6

94) 

„poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc nebo vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany nebo využívání nehmotného majetku nebo používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, jakož i konzultace, pomoc nebo odborná příprava týkající se zavádění nebo používání inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

95) 

„podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází, cloudových služeb a služeb ukládání dat, knihoven, průzkumu trhu, laboratoří, označování kvality, testování, provádění experimentů a certifikace nebo jiných souvisejících služeb, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry za účelem vývoje efektivnějších nebo technologicky vyspělejších výrobků, postupů nebo služeb, včetně zavádění inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

96) 

„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií. Z této definice jsou vyloučeny změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

97) 

„inovacemi postupů“ se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně podstatných změn technik, zařízení nebo programového vybavení) na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií nebo řešení. Z této definice jsou vyloučeny menší změny nebo zdokonalení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prosté nahrazení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprava, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

▼B

98) 

„vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;

▼M6

98a) 

„testovací a experimentální infrastrukturou“ se rozumí zařízení, vybavení, kapacity a zdroje, jako jsou zkušební stolice, pilotní linky, demonstrační zařízení, testovací zařízení nebo živé laboratoře, a související podpůrné služby, které jsou využívány převážně podniky, zejména malými a středními podniky, jež žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb a testování a modernizace technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Přístup k veřejně financovaným testovacím a experimentálním infrastrukturám je otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek. Testovací a experimentální infrastruktury jsou někdy také označovány jako technologické infrastruktury ( 21 );

▼B

Definice v oblasti podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

99) 

„vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) 

neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 24 měsíců nebo

b) 

neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 12 měsíců a patří do jedné z kategorií uvedených v definici „znevýhodněného pracovníka“ v písmenech b) až g);

100) 

„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 30 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením.

Definice platné pro podporu na ochranu životního prostředí

▼M6

101) 

„ochranou životního prostředí“ se rozumí opatření nebo činnost určená ke snížení nebo zamezení znečištění, nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo jiného poškození fyzického prostředí (včetně ovzduší, vody a půdy), ekosystémů nebo přírodních zdrojů lidskou činností, a to i za účelem zmírnění změny klimatu, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození, k ochraně a obnově biologické rozmanitosti nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie a jiných technik snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, jakož i k přechodu na modely oběhového hospodářství, jejichž cílem je snížit používání primárních surovin a zvýšit efektivitu. Patří sem i opatření, která posilují adaptační schopnost a minimalizují zranitelnost vůči dopadům klimatu;

102) 

„normou Unie“ se rozumí:

a) 

povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, s výjimkou norem nebo cílů stanovených na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ale nikoli pro jednotlivé podniky, nebo

b) 

povinnost používat nejlepší dostupné techniky podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 22 ) a zajistit, aby úrovně emisí nepřekračovaly úrovně, jichž by bylo dosaženo při použití těchto nejlepších dostupných technik; pokud byly v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU nebo jiných použitelných směrnic vymezeny úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou v dotčeném podniku;

102a) 

„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu;

102b) 

„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává vozidlům nebo mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení vodík;

102c) 

„vodíkem z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vodík vyrobený z energie z obnovitelných zdrojů v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 23 );

▼M6

102d) 

„elektřinou z obnovitelných zdrojů“ se rozumí elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

102e) 

„inteligentním dobíjením“ se rozumí dobíjení, při němž se intenzita elektřiny dodávané do baterie upravuje v reálném čase na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;

102f) 

„čistým vozidlem“ se rozumí:

a) 

pokud jde o lehká silniční vozidla: čisté vozidlo ve smyslu čl. 4 bodu 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ( 24 );

b) 

pokud jde o těžká silniční vozidla:

— 
do 31. prosince 2025 těžké vozidlo s nízkými emisemi ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ( 25 ),
— 
do 31. prosince 2025 čisté vozidlo ve smyslu čl. 4 bodu 4 písm. b) směrnice 2009/33/ES, které nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/1242;
c) 

pokud jde o plavidla vnitrozemské plavby:

— 
vnitrozemské plavidlo pro osobní dopravu s hybridním nebo dvoupalivovým motorem, který při běžném provozu získává alespoň 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze zásuvky,
— 
vnitrozemské plavidlo pro nákladní dopravu s přímými (výfukovými) emisemi CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtenými (nebo v případě nových plavidel odhadnutými) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti (EEOI) Mezinárodní námořní organizace, o 50 % nižšími, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 stanovená pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;
d) 

pokud jde o námořní plavidla:

— 
námořní a pobřežní plavidlo pro osobní a nákladní dopravu, pro provoz v přístavu nebo pro pomocné činnosti, které i) má hybridní nebo dvoupalivový motor, který při běžném provozu na moři a v přístavech získává alespoň 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze zásuvky, nebo ii) jehož hodnota dosaženého indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace je o 10 % nižší než požadavky EEDI použitelné k 1. dubnu 2022, a je schopno využívat paliva s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo paliva z obnovitelných zdrojů,
— 
námořní a pobřežní plavidlo pro nákladní dopravu, které je využíváno výhradně k provozování pobřežní dopravy a námořní dopravy na krátkou vzdálenost určené k umožnění přechodu od současné pozemní nákladní dopravy k námořní a které má přímé (výfukové) emise CO2 vypočtené pomocí indexu EEDI o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 stanovená pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) zveřejněna v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;
e) 

pokud jde o železniční kolejová vozidla: kolejová vozidla, která mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jsou-li provozována na trati s potřebnou infrastrukturou, a která používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);

102g) 

„vozidlem s nulovými emisemi“ se rozumí:

a) 

pokud jde o dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky: vozidlo spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ( 26 ) s nulovými výfukovými emisemi CO2 vypočtenými v souladu s požadavky stanovenými v článku 24 a příloze V uvedeného nařízení;

b) 

pokud jde o lehká silniční vozidla: vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s nulovými výfukovými emisemi CO2 určenými v souladu s požadavky stanovenými v nařízení Komise (EU) 2017/1151 ( 27 );

c) 

pokud jde o těžká silniční vozidla: těžké vozidlo s nulovými emisemi ve smyslu čl. 4 bodu 5 směrnice 2009/33/ES;

d) 

pokud jde o plavidla vnitrozemské plavby: vnitrozemské plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

e) 

pokud jde o námořní plavidla: námořní a pobřežní plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu, pro provoz v přístavu nebo pro pomocné činnosti, které má nulové přímé (výfukové) emise CO2;

f) 

pokud jde o železniční kolejová vozidla: kolejová vozidla s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

102h) 

„vozidlem“ se rozumí:

a) 

silniční vozidlo kategorie M1, M2, N1, M3, N2, N3 nebo L;

b) 

vnitrozemské nebo námořní a pobřežní plavidlo pro osobní nebo nákladní dopravu;

c) 

kolejová vozidla;

d) 

letadla;

102i) 

„mobilním zařízením pro pozemní odbavení“ se rozumí mobilní zařízení používané při servisních činnostech souvisejících s leteckou nebo námořní dopravou;

102j) 

„mobilním terminálovým zařízením“ se rozumí mobilní zařízení používané pro nakládku, vykládku a překládku zboží a intermodálních nakládacích jednotek a pro přesun nákladu v prostoru terminálu;

▼M6

103) 

„energetickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 28 );

103a) 

„primární energií“ se rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

▼M6 —————

▼M4

103c) 

„digitalizací“ se rozumí přijímání technologií provozovaných prostřednictvím elektronických zařízení nebo systémů, které umožňují zvýšit funkčnost výrobku, rozvíjet on-line služby, modernizovat postupy nebo přejít na obchodní modely založené na vynechání zprostředkovatelů u výroby zboží a poskytování služeb, což v konečném důsledku vede k transformačnímu dopadu;

▼M6

103d) 

„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov nebo ucelených částí budov přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;

103e) 

„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců, spočítaných v souladu s články 3 až 6 přílohy I, jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR; několik subjektů se považuje za jeden podnik, je-li splněna některá z podmínek uvedených v čl. 3 odst. 3 přílohy I. Pro účely použití čl. 56e odst. 10 a článku 56f se malým podnikem se střední tržní kapitalizací rozumí podnik, který není malým nebo středním podnikem a má nejvýše 499 zaměstnanců;

▼M6

103f) 

„úsporami energie“ se rozumějí úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;

▼B

104) 

„projektem ke zvýšení energetické účinnosti“ se rozumí investiční projekt, který zvyšuje energetickou účinnost budovy;

▼M6

105 

„fondem energetické účinnosti“ se rozumí zvláštní investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;

▼B

106) 

„správcem fondu energetické účinnosti“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti a investuje do nich;

107) 

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje definici v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( 29 );

▼M6

108) 

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny (KVET)“ neboli „kogenerací“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;

▼M6

108a) 

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny využívající jako vstup pro výrobu tepla a elektřiny 100 % energie z obnovitelných zdrojů;

108b) 

„tepelným čerpadlem“ se rozumí stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí;

▼M6

109) 

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie; patří sem i elektřina z obnovitelných zdrojů používaná k doplnění akumulačních systémů připojených za měřidlem (buď společně, nebo jako doplněk k zařízení vyrábějícímu energii z obnovitelných zdrojů), nikoli však elektřina vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;

▼M6

109a) 

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ se rozumí společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;

▼M6 —————

▼M6

114) 

„inovativní technologií“ se rozumí technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedávno validovaná a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizaci nebo modernizaci stávající technologie;

▼M6

114a) 

„demonstračním projektem“ se rozumí demonstrační projekt ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ( 30 );

114b) 

„rozdílovou smlouvou“ se rozumí nástroj podpory, který dává příjemci nárok na platbu rovnající se rozdílu mezi pevnou realizační cenou (cenami) a referenční cenou – například tržní cenou – za jednotku výstupu;

▼M6

115) 

„zajišťováním výkonové rovnováhy“ se v případě elektřiny rozumí zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2019/943;

116) 

„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2019/943;

▼M6

116a) 

„subjektem zúčtování“ se rozumí subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/943;

▼M6

117) 

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;

▼M6

117a) 

„biopalivy“ se rozumějí biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;

117b) 

„bioplynem“ se rozumí bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;

117c) 

„biokapalinami“ se rozumějí biokapaliny ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;

117d) 

„palivy z biomasy“ se rozumějí paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;

▼M6

118) 

„mezerou ve financování“ se rozumí čisté dodatečné náklady představující rozdíl mezi hospodářskými příjmy a náklady (včetně investičních a provozních) podporovaného projektu a příjmy a náklady alternativního projektu, který by příjemce podpory pravděpodobně realizoval, pokud by podpora nebyla poskytnuta. Pro stanovení mezery ve financování musí členský stát vyčíslit v případě faktického scénáře a věrohodného hypotetického srovnávacího scénáře všechny hlavní náklady a příjmy a odhadované vážené průměrné náklady kapitálu („WACC’“) příjemců s cílem diskontovat budoucí peněžní toky i čistou současnou hodnotu faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti projektu. Typické čisté dodatečné náklady lze odhadnout jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou v případě faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře po celou dobu životnosti referenčního projektu;

119) 

„ekologickou daní nebo parafiskálním poplatkem“ se rozumí daň či poplatek, které se uplatňují na specifický daňový základ, produkty nebo služby s jasně negativním dopadem na životní prostředí, nebo daň či poplatek, které mají docílit toho, aby cena činností, zboží nebo služeb zahrnovala i náklady na životní prostředí, nebo toho, aby se výrobci a spotřebitelé přeorientovali na činnosti, které více respektují životní prostředí;

▼B

120) 

„minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 31 );

▼M6 —————

▼M6

121a) 

„sanací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jako je například odstraňování nebo detoxikace kontaminantů nebo přebytku živin z půdy a vody, jejichž cílem je odstranit zdroje degradace;

121b) 

„rehabilitací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jejichž cílem je obnovit určitou úroveň fungování ekosystému v degradovaných lokalitách, přičemž cílem je spíše obnovení a průběžné poskytování ekosystémových služeb než biologická rozmanitost a integrita vymezeného přirozeného nebo polopřirozeného referenčního ekosystému;

121c) 

„ekosystémem“ se rozumí ekosystém ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 32 );

121d) 

„biologickou rozmanitostí“ se rozumí biologická rozmanitost ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2020/852;

▼B

122) 

„zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;

123) 

„znečištěním“ se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;

▼M6

123a) 

„znečišťující látkou“ se rozumí znečišťující látka ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2020/852;

123b) 

„znečištěním“ se rozumí znečištění ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2010/75/EU;

123c) 

„řešením založeným na přírodě“ se rozumí opatření na ochranu, zachování, obnovu, udržitelné využívání a řízení přírodních nebo modifikovaných suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů, která účinně a přizpůsobivě řeší sociální, hospodářské a environmentální výzvy a zároveň představují přínosy v oblasti dobrých životních podmínek pro člověka, ekosystémových služeb, odolnosti a biologické rozmanitosti;

123d) 

„obnovou“ se rozumí proces napomáhání zotavení ekosystému jako prostředku zachování biologické rozmanitosti a zvýšení odolnosti ekosystému, zejména vůči změně klimatu. Obnova ekosystémů zahrnuje opatření přijatá za účelem zlepšení stavu ekosystému a znovuvytvoření nebo opětovné založení ekosystému tam, kde došlo ke ztrátě tohoto stavu, a opatření přijatá za účelem zlepšení odolnosti ekosystému a jeho přizpůsobení se změně klimatu;

▼M6

124) 

„energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí účinné dálkové vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

▼M6

124a) 

„dálkovým vytápěním“ a „dálkovým chlazením“ se rozumí ústřední vytápění nebo ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2010/31/EU;

124b) 

„soustavami dálkového vytápění a chlazení“ se rozumějí zařízení pro výrobu vytápění a/nebo chlazení, ukládání tepla a distribuční síť, včetně primární – přenosové – sítě a sekundární sítě potrubí pro dodávky vytápění nebo chlazení spotřebitelům. Odkaz na dálkové vytápění se vykládá jako odkaz na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle toho, zda sítě dodávají vytápění nebo chlazení společně, nebo odděleně;

▼B

125) 

„znečišťovatelem“ se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou;

▼M6

126) 

„opětovným použitím“ se rozumí opětovné použití ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ( 33 );

127) 

„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí příprava k opětovnému použití ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2008/98/ES;

128) 

„recyklací“ se rozumí recyklace ve smyslu čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES;

▼M6

128a) 

„účinným využíváním zdrojů“ se rozumí snižování množství vstupů potřebných k výrobě jednotky výstupu nebo nahrazování primárních vstupů vstupy sekundárními;

128b) 

„odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

128c) 

„odpadním teplem“ se rozumí odpadní teplo ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2018/2001;

128d) 

„zpracováním“ se rozumí zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES, jakož i zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek;

128e) 

„využitím“ se rozumí využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES, jakož i využití jiných produktů, materiálů nebo látek;

128f) 

„odstraněním“ se rozumí odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;

128g) 

„jinými produkty, materiály nebo látkami“ se rozumějí produkty, materiály a látky jiné než odpady, včetně vedlejších produktů uvedených v článku 5 směrnice 2008/98/ES, zbytky ze zemědělství a lesnictví, odpadní voda, dešťová voda a povrchový odtok vody, minerály, živiny, zbytkové plyny z výrobních postupů a nadbytečné produkty, součásti a materiály;

128h) 

„nadbytečnými produkty, součástmi a materiály“ se rozumějí produkty, součásti nebo materiály, které jejich držitel již nepotřebuje nebo pro něž již nemá využití, ale které jsou vhodné k opětovnému použití;

128i) 

„tříděným sběrem“ se rozumí tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2008/98/ES;

▼M6 —————

▼M6

130) 

„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:

a) 

elektřina:

i) 

přenosové a distribuční soustavy, kde se „přenosem“ rozumí přeprava elektřiny na pevnině i na moři propojenou přenosovou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí s cílem dodávat elektřinu konečným zákazníkům nebo distributorům, která však nezahrnuje dodávky samotné, a „distribucí“ se rozumí přenos elektřiny na pevnině i na moři distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí s cílem dodávat ji zákazníkům, která však nezahrnuje dodávky samotné;

ii) 

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz soustav uvedených v bodě i) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a rozvodnách;

iii) 

plně integrované komponenty sítě ve smyslu čl. 2 bodu 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ( 34 );

iv) 

inteligentní elektrizační sítě, jimiž se rozumí systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie prostřednictvím operačních digitálních platforem, kontrolní systémy a technologie senzorů jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce, jejichž cílem je bezpečnější, účinnější a inteligentnější síť pro přenos a distribuci elektřiny a větší kapacita pro integraci nových forem výroby, ukládání a spotřeby, jakož i usnadnění nových obchodních modelů a struktur trhu;

v) 

elektrizační sítě na moři, jimiž se rozumí veškeré vybavení nebo zařízení infrastruktury pro přenos nebo distribuci elektřiny definované v bodě i), které má dvojí funkci: propojení a přenos nebo distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři z míst výroby elektřiny na moři do dvou nebo více zemí. To zahrnuje rovněž inteligentní sítě, jakož i veškeré sousední vybavení nebo zařízení na moři nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a nezbytných rozvoden, pokud také zajišťují interoperabilitu technologií a mimo jiné kompatibilitu rozhraní mezi různými technologiemi;

b) 

plyn (zemní plyn, bioplyn – včetně biometanu – a/nebo plyn z obnovitelných zdrojů nebiologického původu):

i) 

plynovody pro přepravu a distribuci plynu, které jsou součástí sítě, s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod zemního plynu;

ii) 

podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké plynovody uvedené v bodě i);

iii) 

zařízení pro příjem, ukládání a opětovné zplyňování nebo dekompresi zkapalněného nebo stlačeného plynu;

iv) 

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;

v) 

inteligentní plynové sítě, jimiž se rozumí veškeré následující vybavení nebo zařízení, jejichž cílem je umožnit a usnadnit integraci obnovitelných a nízkouhlíkových plynů (včetně vodíku nebo plynů nebiologického původu) do sítě: digitální systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie, kontrolní systémy a technologie senzorů, jejichž cílem je umožnit interaktivní a inteligentní monitorování, měření, kontrolu kvality a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby plynu v rámci plynárenské sítě. Inteligentní sítě mohou zahrnovat rovněž vybavení umožňující zpětné toky z úrovně distribuce na úroveň přenosu a související nezbytnou modernizaci stávající sítě;

c) 

vodík:

i) 

přepravní potrubí pro vysokotlakou přepravu vodíku, jakož i distribuční potrubí pro místní distribuci vodíku, které poskytuje transparentní a nediskriminační přístup více uživatelům sítě;

ii) 

zařízení pro ukládání, jimiž se rozumí zařízení používaná pro ukládání vodíku s vysokým stupněm čistoty, včetně části vodíkového terminálu používané pro ukládání, ale mimo části používané pro výrobní operace, a včetně zařízení vyhrazených výlučně pro provozovatele vodíkových sítí při plnění jejich funkcí. Zařízení pro ukládání vodíku zahrnují podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké vodíkové potrubí uvedené v bodě i);

iii) 

zařízení pro expedici, příjem, ukládání a opětovné zplyňování nebo dekompresi vodíku nebo vodíku obsaženého v jiných chemických látkách za účelem vstřikování vodíku do sítě buď pro plyn, nebo výlučně pro vodík;

iv) 

terminály, jimiž se rozumí zařízení používaná pro přeměnu kapalného vodíku na plynný vodík za účelem vstřikování do vodíkové sítě. Terminály zahrnují doplňkové vybavení a dočasné úložiště nezbytné pro proces přeměny a následné vstřikování do vodíkové sítě, ale nezahrnují žádnou část vodíkového terminálu používanou pro ukládání;

v) 

propojovací vedení, jimiž se rozumí vodíková síť (nebo její část), která překračuje nebo přesahuje hranici mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí až na území členského státu nebo do teritoriálních vod daného členského státu;

vi) 

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz vodíkového systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic.

Kterákoliv aktiva uvedená v bodech i) až vi) mohou být nově vybudovanými aktivy nebo aktivy, která byla konvertována ze zemního plynu na vodík, nebo kombinace obojího. Aktiva uvedená v bodech i) až vi), na která se vztahuje přístup třetích stran, se považují za energetickou infrastrukturu;

d) 

oxid uhličitý:

i) 

potrubí, jiné než těžební síť, sloužící k přepravě oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, tj. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ( 35 ) nebo za účelem využívání oxidu uhličitého jako vstupní suroviny nebo za účelem zvýšení výnosů biologických procesů;

ii) 

zařízení pro zkapalňování a vyrovnávací ukládání oxidu uhličitého s cílem jeho přepravy nebo ukládání. To nezahrnuje infrastrukturu v rámci geologických formací používanou k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle článku 3 směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;

iii) 

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, spolehlivé a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů. To může zahrnovat vyhrazená mobilní aktiva pro přepravu a ukládání oxidu uhličitého za předpokladu, že tato mobilní aktiva splňují definici čistého vozidla.

Aktiva uvedená v bodech i), ii) a iii), na která se vztahuje přístup třetích stran, se považují za energetickou infrastrukturu;

e) 

infrastruktura používaná pro přenos nebo distribuci tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin od více výrobců nebo uživatelů na základě využívání obnovitelné energie nebo odpadního tepla z průmyslových aplikací;

f) 

projekty společného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 36 ) a projekty společného zájmu uvedené v článku 171 Smlouvy;

g) 

jiné kategorie infrastruktury, které umožňují fyzické nebo bezdrátové připojení energie z obnovitelných zdrojů nebo bezuhlíkové energie mezi výrobci a uživateli z více přístupových a výstupních bodů a které jsou přístupné třetím stranám, jež nepatří k podnikům vlastníků nebo provozovatelů infrastruktury.

Aktiva uvedená v písmenech a) až g), která jsou vybudována pro jednoho předem určeného uživatele nebo pro malou skupinu předem určených uživatelů a přizpůsobená jejich potřebám („vyhrazená infrastruktura“), se nepovažují za energetickou infrastrukturu.

▼M6

130a) 

„provozovatelem distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

130b) 

„provozovatelem přenosové soustavy“ se rozumí provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

130c) 

„ukládáním elektřiny“ se rozumí odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektrickou energii;

130d) 

„ukládáním tepla“ se rozumí odložení spotřeby tepelné energie na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektrické nebo tepelné energie na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a v příslušném případě následná přeměna nebo zpětná přeměna takové energie na tepelnou energii pro konečné použití (například vytápění nebo chlazení);

▼M6

131) 

„právní předpisy o vnitřním trhu s energií“ znamenají směrnici (EU) 2019/944, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ( 37 ), nařízení (EU) 2019/943 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ( 38 );

▼M6

131a) 

„zachycováním a ukládáním uhlíku“ neboli „CCS“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, jeho přepravu do úložiště a jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;

131b) 

„zachycováním a využitím uhlíku“ neboli „CCU“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování CO2 vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, nebo jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, a jeho přepravu na místo spotřeby nebo využití CO2 za účelem plného využití tohoto CO2;

▼B

Definice platné pro oblast sociální podpory na dopravu obyvatel odlehlých regionů

132) 

„obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde fyzická osoba žije alespoň 185 dní v každém kalendářním roce z důvodu osobních a profesních vazeb; v případě osoby, jejíž profesní vazby jsou spojeny s místem jiným než její osobní vazby a která žije ve dvou nebo více členských státech, se za místo jejího obvyklého bydliště považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se na něj pravidelně vrací; pokud žije osoba v určitém členském státě proto, aby v něm vykonala úkol, který je časově omezen, považuje se za její bydliště místo, k němuž má osobní vazby, bez ohledu na to, zda se tam v průběhu výkonu uvedené činnosti vrací; docházka na vysokou školu nebo do školy v jiném členském státě se nepovažuje za přesun obvyklého bydliště; alternativně má „obvyklé bydliště“ význam, který tento pojem má podle vnitrostátních právních předpisů členských států;

Definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu

▼M4 —————

▼M6 —————

▼B

135) 

„kabelovody“ se rozumí podzemní potrubí nebo vedení používané k uložení kabelů (optických, kovových či koaxiálních) širokopásmové sítě;

136) 

„fyzickým zpřístupněním“ je poskytnut přístup k přístupové lince koncového zákazníka a přenosovým systémům konkurenta je umožněno přenášet přes tuto linku přímo;

▼M6

137) 

„širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí širokopásmová síť bez jakékoli aktivní složky a zahrnující fyzickou infrastrukturu, včetně kabelovodů, sloupů, stožárů, věží, nenasvícených optických vláken, rozvodných skříní a kabelů (včetně kabelů z nenasvícených optických vláken a měděných kabelů);

▼M6

137a) 

„sítí páteřního propojení“ se rozumí část širokopásmové sítě, která spojuje přístupovou síť s páteřní sítí a která neposkytuje přímý přístup koncovým uživatelům. Jedná se o část sítě, kde je agregován provoz koncových uživatelů;

137b) 

„páteřní sítí“ se rozumí hlavní síť, která propojuje sítě páteřního propojení z různých oblastí nebo regionů;

137c) 

„přístupovou sítí“ se rozumí úsek širokopásmové sítě, který propojuje síť páteřního propojení s prostory či zařízeními koncových uživatelů;

▼M4 —————

▼M6

139) 

„velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Velkoobchodní přístup zahrnuje na základě současného technologického rozvoje alespoň následující přístupové produkty: i) pro sítě FTTx: přístup k širokopásmové infrastruktuře, zpřístupnění a přístup k bitovému toku; ii) pro kabelové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iii) pro pevné bezdrátové sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám; iv) pro mobilní sítě: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám (alespoň roamingu); v) pro satelitní platformy: přístup k aktivním službám; vi) pro sítě páteřního propojení: přístup k širokopásmové infrastruktuře a přístup k aktivním službám;

139a) 

„prostory v dosahu sítě“ se rozumějí prostory koncových uživatelů, kam může operátor na žádost koncových uživatelů do čtyř týdnů ode dne podání žádosti poskytnout širokopásmové služby (bez ohledu na to, zda jsou tyto prostory již připojeny k síti, či nikoli). Cena účtovaná za poskytování širokopásmových služeb v prostorách koncového uživatele nesmí v tomto případě přesáhnout běžné poplatky za připojení, což znamená, že nesmí zahrnovat žádné dodatečné nebo mimořádné náklady ve srovnání s běžnou obchodní praxí a v žádném případě nesmí přesáhnout obvyklou cenu v dotčeném členském státě. Uvedenou cenu stanoví příslušný vnitrostátní orgán;

▼M4

139b) 

„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které mohou na základě svého poslání, povahy nebo umístění přímo nebo nepřímo přinášet významné socioekonomické výhody občanům, podnikům a místním komunitám nacházejícím se na jejich území nebo v oblasti jejich vlivu, včetně mimo jiné orgánů veřejné moci, veřejných nebo soukromých subjektů pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 2 Smlouvy, jakož i podniků s vysokou mírou digitalizace;

139c) 

„koridorem 5G“ se rozumí dopravní trasa, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, zejména systémy 5G, která umožňuje nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ( 39 ), jako je propojená a automatizovaná mobilita, obdobné inteligentní služby mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;

▼M6

139d) 

„dobou provozní špičky“ se rozumí denní doba, která zpravidla trvá jednu hodinu, kdy je zatížení sítě obvykle na maximu;

139e) 

„podmínkami v době provozní špičky“ se rozumí podmínky, za nichž se očekává provoz sítě v „době provozní špičky“;

139f) 

„příslušným časovým horizontem“ se rozumí časový horizont používaný pro ověření plánovaných soukromých investic a odpovídající časovému rámci odhadovanému členským státem pro zavedení plánované státem financované sítě od okamžiku zveřejnění veřejné konzultace o plánovaném státním zásahu až do zprovoznění dané sítě (tj. do začátku poskytování velkoobchodních a/nebo maloobchodních služeb prostřednictvím státem financované sítě). Příslušný časový horizont nemůže být kratší než dva roky;

▼B

Definice v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví

140) 

„náročnými audiovizuálními díly“ se rozumí díla, jež jako taková členské státy označí na základě předem vymezených kritérií při zavádění režimů nebo poskytování podpory; k těmto dílům mohou patřit filmy, jejichž jediný originál existuje v jazyce členského státu s menší rozlohou, nízkým počtem obyvatel či omezenou jazykovou oblastí, krátké filmy, filmy začínajících režisérů, dokumentární filmy, nízkorozpočtová či jinak komerčně problematická díla;

141) 

„seznamem Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD“ se rozumí seznam všech zemí a území způsobilých k získání oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

142) 

„přiměřený zisk“ se stanoví s ohledem na zisky běžné v dotčeném odvětví. V každém případě se za přiměřenou bude považovat taková míra rentability kapitálu, která nepřevyšuje relevantní swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů;

Definice v oblasti podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

143) 

„profesionálním sportem“ se rozumí provozování sportu jakožto výdělečného zaměstnání nebo placené služby bez ohledu na to, zda profesionální sportovec a příslušná sportovní organizace uzavřou formální pracovněprávní smlouvu, jestliže odměna sportovce překračuje náklady na účast a tvoří významnou část jeho příjmů. Za odměnu pro účely tohoto nařízení se nepovažují náhrady cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s účastí na sportovní akci.

▼M1

Definice v oblasti podpory na regionální letiště

144) 

„letištní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a vybavení, jejichž prostřednictvím letiště poskytuje letištní služby leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb, včetně přistávacích a vzletových drah, terminálů, odbavovacích ploch, pojezdových drah, centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování a jakýchkoli dalších zařízení, která přímo podporují letecké služby, vyjma infrastruktury a vybavení, které jsou nutné především pro provádění jiných než leteckých činností;

145) 

„leteckou společností“ se rozumí letecká společnost s platnou provozní licencí vydanou členským státem nebo členem společného evropského leteckého prostoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ( 40 );

146) 

„letištěm“ se rozumí subjekt nebo skupina subjektů, který/á vykonává hospodářskou činnost spočívající v poskytování letištních služeb leteckým společnostem;

147) 

„letištními službami“ se rozumí služby, které leteckým společnostem poskytuje letiště nebo některá z jeho dceřiných společností s cílem zajistit odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letecké společnosti mohly poskytovat služby letecké dopravy, včetně poskytování služeb pozemního odbavování a poskytování centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování;

148) 

„průměrným ročním pohybem cestujících“ se rozumí číselný údaj stanovený na základě příletů a odletů v přepravě cestujících během dvou účetních období, která předcházejí účetnímu období, v němž byla podpora poskytnuta;

149) 

„centralizovanou infrastrukturou pro pozemní odbavování“ se rozumí infrastruktura, kterou obvykle provozuje provozovatel letiště a jež je za úplatu dána k dispozici různým poskytovatelům služeb pozemního odbavování působícím na letišti, vyjma vybavení vlastněného nebo provozovaného poskytovateli služeb pozemního odbavování;

150) 

„vysokorychlostním vlakem“ se rozumí vlak, který může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h;

151) 

„službami pozemního odbavování“ se rozumí služby poskytované uživatelům letiště na letištích, které jsou popsány v příloze směrnice Rady 96/67/ES ( 41 );

152) 

„jinými než leteckými činnostmi“ se rozumí komerční služby poskytované leteckým společnostem nebo jiným uživatelům letiště, včetně doplňkových služeb cestujícím, zasílatelům nebo jiným poskytovatelům služeb, pronájmu kanceláří a obchodů, parkovišť a hotelů;

153) 

„regionálním letištěm“ se rozumí letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících;

Definice v oblasti podpory na přístavy

154) 

„přístavem“ se rozumí areál pozemku a vodní plochy, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a další infrastruktura nezbytná pro dopravce v přístavu;

155) 

„námořním přístavem“ se rozumí přístav určený především pro příjem námořních plavidel;

156) 

„vnitrozemským přístavem“ se rozumí přístav jiný než námořní přístav určený pro příjem plavidel vnitrozemské plavby;

▼M6

157) 

„přístavní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, například kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastruktura pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu a dobíjecí infrastruktura a infrastruktura plnicích stanic v přístavech, která dodává vozidlům, mobilním terminálovým zařízením a mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu, vodík, amoniak a metanole;

▼M1

158) 

„přístavní superstrukturou“ se rozumí povrchové úpravy (např. pro skladování), pevná zařízení (např. sklady a budovy terminálu), jakož i pohyblivá zařízení (např. jeřáby) umístěné v přístavu pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou;

159) 

„přístupovou infrastrukturou“ se rozumí druh infrastruktury potřebný pro zajištění přístupu a vstupu uživatelů po zemi či po moři nebo řece do přístavu nebo v areálu přístavu, jako jsou silnice, železniční tratě, kanály a zdymadla;

160) 

„bagrováním pod vodou“ se rozumí odstranění sedimentů ze dna vodní přístupové cesty do přístavu nebo v areálu přístavu;

▼M6 —————

▼M1

162) 

„plavidly“ se rozumí plovoucí konstrukce s vlastním pohonem nebo bez něj, s jedním nebo několika výtlakovými trupy;

163) 

„námořními plavidy“ se rozumí plavidla jiná než ta, která se plaví výlučně nebo hlavně ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;

164) 

„plavidly vnitrozemské plavby“ se rozumí plavidla určená výlučně nebo hlavně k plavbě ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;

165) 

„infrastrukturou pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu“ se rozumí pevná, plovoucí nebo pohyblivá přístavní zařízení, která jsou schopna lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ( 42 ) přijímat.

▼M4

Definice v oblasti podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (pojmy definované v jiných záhlavích tohoto článku mají stejný význam, který je v tomto článku stanoven, rovněž pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU)

166) 

pojmy „Fond InvestEU“, „záruka EU“, „finanční produkt“„národní podpůrné banky nebo instituce“ a „prováděcí partner“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení (EU) 2021/523;

167) 

„finančním zprostředkovatelem“ pro účely oddílu 16 se rozumí finanční zprostředkovatel ve smyslu bodu 34 s výjimkou prováděcích partnerů;

168) 

„komerčním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční zprostředkovatel, který vykonává činnost za účelem dosažení zisku, zcela na své riziko a bez veřejné záruky; za komerční finanční zprostředkovatele se nepokládají národní podpůrné banky nebo instituce;

169) 

„městský uzel sítě TEN-T“ má význam uvedený v čl. 3 písm. p) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 43 );

170) 

„novým účastníkem na trhu“ se rozumí železniční podnik ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ( 44 ), který splňuje tyto podmínky:

a) 

obdržel licenci podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2012/34/EU pro příslušný segment trhu méně než dvacet let před udělením podpory;

b) 

není ve spojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I tohoto nařízení se železničním podnikem, který získal licenci ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice 2012/34/EU před 1. lednem 2010;

171) 

„městskou dopravou“ se rozumí doprava v rámci města nebo aglomerace a jejích zón dojíždění;

172) 

pojmy „ekosystém“, „biologická rozmanitost“ a „dobrý stav ekosystému“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 45 );

▼B

Článek 3

Podmínky vynětí

Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

Článek 4

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

1.  

Toto nařízení se nepoužije na podporu, jejíž výše přesahuje tyto prahové hodnoty:

▼M6

a) 

u regionální investiční podpory: v případě investice se způsobilými náklady ve výši 110 milionů EUR nebo více – částky podpory na podnik a investiční projekt, jak jsou uvedeny níže:

— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 10 %: 8,25 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 15 %: 12,38 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 20 %: 16,5 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 25 %: 20,63 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 30 %: 24,75 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 35 %: 28,88 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 40 %: 33 milionů EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 50 %: 41,25 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 60 %: 49,5 milionu EUR,
— 
v případech maximální intenzity regionální podpory ve výši 70 %: 57,75 milionu EUR;
b) 

u regionální urbanistické podpory: 22 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;

c) 

u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 8,25 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d) 

u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2,2 milionu EUR na podnik a projekt;

e) 

u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2,2 milionu EUR ročně na podnik;

▼M6

ea) 

u podpory určené mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla podle článku 19c: 200 000  EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro mikropodniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 25 000  EUR na příjemce a kalendářní rok a pro mikropodniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 30 000  EUR na příjemce a kalendářní rok;

eb) 

u podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině podle článku 19d; 2 miliony EUR na příjemce a kalendářní rok. Pro malé a střední podniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů činí tento limit 250 000  EUR na příjemce a kalendářní rok a pro malé a střední podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury 300 000  EUR na příjemce a kalendářní rok. Podpora poskytovaná podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh je podmíněna tím, že nebude částečně nebo zcela postoupena prvovýrobcům;

▼M6

f) 

u podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce: u podpory podle článku 20 částku ve výši 2,2 milionu EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 20a částky stanovené v čl. 20a odst. 2 na podnik a projekt;

g) 

u podpory rizikového financování: 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 8 a čl. 21a odst. 2;

h) 

u podpory na zahájení činnosti: částky stanovené na podnik v čl. 22 odst. 3, 4, 5 a 7;

i) 

u podpory výzkumu a vývoje:

i) 

je-li předmětem projektu převážně základní výzkum: 55 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie základního výzkumu;

ii) 

je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum: 35 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie průmyslového výzkumu nebo společně do kategorií průmyslového výzkumu i základního výzkumu;

iii) 

je-li předmětem projektu převážně experimentální vývoj: 25 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie experimentálního vývoje;

iv) 

částky uvedené v bodech i) až iii) se zdvojnásobují, jedná-li se o projekt Eureka, je-li projekt prováděn v rámci společného podniku zřízeného na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy nebo splňuje podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 písm. d);

v) 

částky uvedené v bodech i) až iv) se navyšují o 50 %, jestliže je podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou v důsledku neexistence schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí podpory;

vi) 

podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností: 8,25 milionu EUR na studii;

vii) 

u podpory určené malým a středním podnikům na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které získaly značku kvality – pečeť excelence a jsou prováděny podle článku 25a, částka uvedená v článku 25a;

viii) 

u podpory na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) prováděné podle článku 25b částky uvedené v článku 25b;

ix) 

u podpory obsažené ve spolufinancovaných projektech v oblasti výzkumu a vývoje prováděných podle článku 25c částky uvedené v článku 25c;

x) 

u podpory na akce „Teaming“ částky uvedené v článku 25d;

xi) 

u podpory obsažené ve spolufinancování projektů podporovaných z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu podle článku 25e: 80 milionů EUR na podnik a projekt;

j) 

u investiční podpory na výzkumné infrastruktury: 35 milionů EUR na infrastrukturu;

ja) 

u investiční podpory na testovací a experimentální infrastruktury: 25 milionů EUR na infrastrukturu;

k) 

u podpory určené inovačním klastrům: 10 milionů EUR na klastr;

l) 

u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 10 milionů EUR na podnik a projekt;

m) 

u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 12,5 milionu EUR na podnik a projekt;

n) 

u podpory na vzdělávání: 3 miliony EUR na vzdělávací projekt;

o) 

u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;

p) 

u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením ve formě subvencování mzdových nákladů: 11 milionů EUR ročně na podnik;

q) 

u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 11 milionů EUR ročně na podnik;

r) 

u podpory na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5,5 milionu EUR ročně na podnik;

s) 

u investiční podpory na ochranu životního prostředí, není-li uvedeno jinak: 30 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

sa) 

u podpory na vyhrazenou infrastrukturu a ukládání podle čl. 36 odst. 4: 25 milionů EUR na projekt;

▼M6

sb) 

u investiční podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic podle čl. 36a odst. 1 a 2: 30 milionů EUR na podnik a projekt a v případě režimů průměrný roční rozpočet ve výši 300 milionů EUR;

sc) 

u investiční podpory na kombinované snížení energetické náročnosti a zvýšení environmentální výkonnosti budov podle čl. 38a odst. 7 a čl. 39 odst. 2a: 30 milionů EUR na podnik a projekt;

sd) 

u podpory na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách podle článku 38b: 30 milionů EUR celkového nominálního nesplaceného financování na příjemce;

se) 

u investiční podpory projektů ke zvýšení energetické účinnosti v budovách ve formě finančních nástrojů: částky uvedené v čl. 39 odst. 5;

sf) 

u podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo poplatcích podle článku 44a: 50 milionů EUR na režim ročně;

▼M6 —————

▼M6

v) 

u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů podle článku 42 a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje podle článku 43: 30 milionů EUR na podnik a projekt; součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42, ani součet rozpočtů všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 43, by neměl překročit 300 milionů EUR ročně;

w) 

u podpory na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle článku 46: 50 milionů EUR na podnik a projekt;

x) 

u podpory na energetickou infrastrukturu podle článku 48: 70 milionů EUR na podnik a projekt;

y) 

u podpory na zavádění pevných širokopásmových sítí udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na pevné širokopásmové sítě udělené formou finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

▼M4

ya) 

u podpory na zavedení mobilních sítí 4G nebo 5G poskytnuté ve formě grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na mobilní sítě 4G nebo 5G poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

yb) 

u podpory poskytnuté ve formě grantu na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur digitální konektivity financované podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur pro digitální konektivitu poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

yc) 

u podpory poskytnuté ve formě režimů poukázek na konektivitu: celkový rozpočet státní podpory za 24 měsíců na všechny režimy poukázek na konektivitu v členském státě nesmí překročit 50 milionů EUR (celková částka včetně vnitrostátních a regionálních nebo místních režimů poukázek);

▼M6

yd) 

u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na zavádění sítí páteřního propojení udělené ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;

▼M6

z) 

u investiční podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 165 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 82,5 milionu EUR na podnik ročně;

aa) 

u režimů podpory audiovizuálních děl: 55 milionů EUR na režim ročně;

bb) 

u investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: 33 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 110 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2,2 milionu EUR na infrastrukturu ročně;

cc) 

u investiční podpory na místní infrastrukturu: 11 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 22 milionů EUR na tutéž infrastrukturu;

▼M1

dd) 

u podpory na regionální letiště: intenzity podpory a výše podpory stanovené v článku 56a;

▼M6

ee) 

u podpory na námořní přístavy: způsobilé náklady 143 milionů EUR na projekt (nebo 165 milionů EUR na projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 46 )); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;

ff) 

u podpory na vnitrozemské přístavy: způsobilé náklady 44 milionů EUR na projekt (nebo 55 milionů EUR na projekt ve vnitrozemském přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;

▼M4

gg) 

u podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU: částky stanovené v oddíle 16 kapitoly III; a

▼M6

hh) 

u podpory určené malým a středním podnikům na náklady vzniklé v důsledku účasti na projektech komunitně vedeného místního rozvoje: u podpory podle článku 19a 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 19b částky stanovené v čl. 19b odst. 2 na projekt.

▼B

2.  
Prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 nesmí být obcházeny tím způsobem, že se režimy či projekty podpory uměle rozdělí.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.  
Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).
2.  

Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:

a) 

podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b) 

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c) 

podpora obsažená v zárukách:

i) 

jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise nebo

ii) 

jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky, jestliže Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk ( 47 ), příp. sdělení následného, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d) 

podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e) 

regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny podmínky článku 16;

▼M4

e a) 

podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce podle článku 20a, kde je stanovena horní hranice, která zajistí, že nebude překročena příslušná prahová hodnota stanovená v článku 20a;

▼M6

f) 

podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článků 21 a 21a;

▼B

g) 

podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky článku 22;

▼M6

ga) 

podpora určená malým a středním podnikům ve formě snížených poplatků za přístup nebo bezplatného přístupu k poradenským službám v oblasti inovací a podpůrným službám v oblasti inovací ve smyslu čl. 2 bodu 94 a 95, poskytovaná například organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry na základě režimu podpory, jsou-li splněny tyto podmínky:

i) 

výhoda spočívající ve snížených poplatcích nebo bezplatném přístupu je vyčíslitelná a prokazatelná;

ii) 

úplné nebo částečné slevy z ceny za služby a pravidla, podle nichž mohou malé a střední podniky o slevy žádat, jsou vybírány a jsou jim slevy přiznávány, jsou veřejně přístupné (prostřednictvím internetových stránek nebo jiných vhodných prostředků) dříve, než poskytovatel služeb začne slevy nabízet;

iii) 

poskytovatel služeb musí o výši podpory poskytnuté každému malému nebo střednímu podniku ve formě slev z ceny vést záznamy, aby zajistil dodržení limitů stanovených v čl. 28 odst. 3 a 4. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let ode dne, kdy poskytovatel služeb poskytl poslední podporu;

▼B

h) 

podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti, jsou-li splněny podmínky článku 39;

i) 

podpora ve formě prémií vyplácených nad rámec tržní ceny, jsou-li splněny podmínky článku 42;

j) 

podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;

▼M1

k) 

podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu;

▼M6

l) 

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;

▼M6

m) 

podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19c;

n) 

podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19d.

▼B

Článek 6

Motivační účinek

1.  
Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.
2.  

Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:

a) 

název a velikost podniku;

b) 

popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení,

c) 

umístění projektu;

d) 

seznam nákladů projektu;

e) 

druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.

3.  

Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky podle odstavce 2 a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:

a) 

v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;

b) 

ve všech ostatních případech, že existuje:

— 
významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory nebo
— 
významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory nebo
— 
významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti.
4.  

Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b) 

opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.

5.  

Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:

▼M1

a) 

regionální provozní podpora a regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 15 a 16;

▼M6

b) 

podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 21, 21a a 22;

▼B

c) 

podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 32, resp. 33;

▼M1

d) 

podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 34 a 35;

▼B

e) 

podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky článku 44 tohoto nařízení;

f) 

podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, jsou-li splněny podmínky článku 50;

g) 

sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, jsou-li splněny podmínky článku 51;

h) 

podpora kultury a zachování kulturního dědictví, jsou-li splněny podmínky článku 53;

▼M4

i) 

podpora poskytovaná podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 20 nebo v článku 20a;

j) 

podpora na výzkumné a vývojové projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, podpora obsažená ve spolufinancovaných projektech a ve spolufinancovaných akcích „Teaming“, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 25a, v článku 25b, v článku 25c nebo v článku 25d;

k) 

podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;

▼M6

l) 

podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, jsou-li splněny příslušné podmínky uvedené v článku 19a nebo 19b;

▼M6

m) 

podpora na sanaci škod na životním prostředí a rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, pokud náklady na sanaci nebo rehabilitaci překračují zvýšení hodnoty půdy nebo majetku a jsou splněny podmínky stanovené v článku 45;

n) 

podpora na ochranu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 45;

o) 

podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie podle článků 41, 42 a 43, pokud je podpora poskytnuta automaticky na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a pokud opatření bylo schváleno a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti;

p) 

podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla za podmínek stanovených v článku 19c;

q) 

podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině za podmínek stanovených v článku 19d.

▼B

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

▼M6

1.  
Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Daň z přidané hodnoty na způsobilé náklady nebo výdaje, která je podle platných vnitrostátních daňových předpisů vratná, se však při výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů nebere v úvahu. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální. Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z fondu Unie, u něhož je možné použít zjednodušené vykazování nákladů, a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí. V takovém případě se použije zjednodušené vykazování nákladů stanovené v příslušných pravidlech, jimiž se daný fond Unie řídí. Kromě toho lze u projektů prováděných v souladu s plány pro oživení a odolnost schválenými Radou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ( 48 ) vypočítat výši způsobilých nákladů také v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů za předpokladu, že se použije zjednodušené vykazování nákladů stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v nařízení (EU) 2021/1060. U podpory podle článků 25a a 25b lze navíc nepřímé náklady vypočítat v souladu s pravidly stanovenými v příslušném odstavci 3 článků 25a a 25b.

▼B

2.  
Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.
3.  
►M1  Podpora splatná v budoucnu, včetně podpory splatné v několika splátkách, se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. ◄ Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v době, kdy byla podpora poskytnuta. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.

▼M1 —————

▼B

5.  
Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby platné v době, kdy je podpora poskytnuta, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů.
6.  
Je-li formou vratných záloh poskytnuta regionální podpora, nelze navýšit maximální intenzitu podpory stanovenou v mapě regionální podpory platné v době, kdy je podpora poskytnuta.

Článek 8

Kumulace

1.  
Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4 a maximální intenzita podpory podle kapitoly III, se přihlíží k celkové výši státní podpory na podpořenou činnost, projekt nebo podnik.

▼M6

2.  
Je-li financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinováno se státní podporou, pak je při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory či maximální výše podpory, brána v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější míru financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie. Odchylně může celková výše veřejných finančních prostředků na projekty podporované z Evropského obranného fondu dosáhnout až výše celkových způsobilých nákladů na projekt, bez ohledu na maximální míru financování použitelnou v rámci tohoto fondu, za předpokladu, že jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory či maximální výše podpory podle tohoto nařízení.

▼B

3.  

Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:

a) 

jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;

▼M4

b) 

jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

Při určování souladu s ustanoveními o kumulaci stanovenými v první větě tohoto písmena se nebere v úvahu financování poskytnuté konečným příjemcům s podporou z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III a náklady, na něž se toto financování vztahuje. Částka, která je relevantní pro určení souladu s ustanoveními o kumulaci dle první věty tohoto písmena se místo toho vypočítá takto: Od celkových způsobilých nákladů projektu se nejprve odečte nominální výše financování podporovaného z Fondu InvestEU, čímž získáme zbývající celkové způsobilé náklady; za druhé se vypočte nejvyšší podpora tak, že se příslušná nejvyšší intenzita nebo výše podpory uplatní pouze na zbývající celkové způsobilé náklady.

V případě článků, kdy je prahová hodnota oznamovací povinnosti vyjádřena jako maximální výše podpory, se při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4, k nominální výši financování poskytnutého konečným příjemcům v rámci podpory z Fondu InvestEU rovněž nepřihlíží.

Pokud jde o seniorní úvěry nebo záruky za seniorní úvěry půjčky podpořené z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III, může být hrubý grantový ekvivalent podpory obsažené v těchto úvěrech nebo zárukách poskytnutých konečným příjemcům vypočten podle potřeby podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo c). Tento hrubý grantový ekvivalent podpory lze v souladu s první větou tohoto bodu použít k zajištění toho, aby kumulace s jinou podporou na stejné identifikovatelné způsobilé náklady nevedla k překročení nejvyšší intenzity nebo částky podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení, nebo příslušné prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení.

▼M6

4.  
Podporu vyňatou podle článků 19b, 20a, 21, 21a, 22 nebo 23, čl. 56e odst. 5 písm. a) bodů ii), iii) nebo iv), čl. 56e odst. 10 a článku 56f, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž způsobilé náklady identifikovat lze. Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jakoukoli jinou státní podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, pokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování, kterou stanoví za zvláštních okolností v jednotlivém případě toto či jiné nařízení o blokové výjimce či rozhodnutí přijaté Komisí. Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, poskytnutou s cílem napravit vážnou poruchu v hospodářství členského státu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, schválenou rozhodnutím přijatým Komisí. Podporu vyňatou podle čl. 56e odst. 5 písm. a) bodu ii), iii) nebo iv), čl. 56e odst. 10 a článku 56f, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, která je vyňata podle uvedených článků.

▼B

5.  
Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.
6.  
Odchylně od odst. 3 písm. b) lze podporu ve prospěch pracovníků se zdravotním postižením podle článků 33 a 34 kumulovat s jinou podporou na tytéž způsobilé náklady vyňatou podle tohoto nařízení při současném překročení nejvyšší prahové hodnoty použitelnou podle tohoto nařízení, pokud v důsledku této kumulace nepřekročí intenzita podpory 100 % příslušných nákladů za období, během nějž jsou dotyční pracovníci zaměstnáváni.

▼M1

7.  
Odchylně od odstavců 1 až 6 se při určování toho, zda jsou dodrženy limity pro regionální provozní podporu v nejvzdálenějších regionech stanovené v čl. 15 odst. 4, přihlíží pouze k regionální provozní podpoře v nejvzdálenějších regionech realizované podle tohoto nařízení.

▼B

Článek 9

Zveřejňování a informování

▼M6

1.  

Dotčený členský stát zajistí, aby se v modulu Komise pro transparentnost státní podpory ( 49 ) nebo na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a) 

souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz umožňující přístup k těmto informacím;

b) 

úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k tomuto úplnému znění;

c) 

informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 100 000  EUR, nebo v případě podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU podle oddílu 16 každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000  EUR, nebo v případě příjemců působících v oblasti zemědělské prvovýroby nebo v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 10 000  EUR.

Pokud jde o podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20, informace uvedené v tomto odstavci se zveřejní na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází příslušný řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ( 50 ), nebo v článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ( 51 ) podle toho, které ustanovení je použitelné. Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.

Povinnosti týkající se zveřejňování stanovené v prvním pododstavci se nepoužijí na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a, ani na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.

2.  

V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění a režimů, na které se vztahují články 16, 21a a 22 ( 52 ), se podmínky odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku pokládají za splněné v případě, že členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):

0,01–0,1 (pouze pro rybolov a akvakulturu a zemědělskou prvovýrobu);
0,1–0,5;
0,5–1;
1–2;
2–5;
5–10;
10–30 a
30 a více.

▼B

3.  
V případě režimů podpory podle článku 51 tohoto nařízení se povinnost zveřejňování informací vyplývající z tohoto článku nevztahuje na konečné spotřebitele.

▼M4

3a.  
Pokud byl finanční produkt zaveden členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU, je členský stát i nadále povinen zajistit zveřejňování informací podle odst. 1 prvního podostavce písm. c). Tato povinnost se však považuje za splněnou, pokud prováděcí partner poskytne Komisi informace podle odst. 1 prvního podostavce písm. c) nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byla podpora poskytnuta, a pokud dohoda o záruce uzavřená mezi Komisí a prováděcím partnerem stanoví požadavek poskytovat Komisi informace podle odst. 1 prvního podostavce písm. c).

▼M6

4.  
Informace uvedené v odst. 1 písm. c) musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je specifikován v příloze III, a musí být možné je efektivně vyhledávat a stahovat. Musí být zveřejněny ve lhůtě šesti měsíců od data poskytnutí podpory nebo v případě podpory ve formě daňových zvýhodnění ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž musí být předloženo daňové přiznání, a musí být k dispozici po dobu alespoň deseti let od data poskytnutí podpory. Pokud neexistuje formální požadavek na každoroční daňové přiznání, pak se v případě podpory ve formě daňových zvýhodnění pro účely tohoto odstavce považuje za datum poskytnutí podpory 31. prosinec roku, na který byla podpora poskytnuta.

▼B

5.  

Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:

a) 

odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b) 

souhrnné informace uvedené v článku 11.

6.  
Členské státy musí dosáhnout souladu s ustanovením tohoto článku nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.



KAPITOLA II

KONTROLA

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory či nebo která byla poskytnuta ve prospěch určitých příjemců, nebo na opatření podpory, která přijaly určité orgány dotyčného členského státu.

▼M2

Článek 11

Podávání zpráv

▼M4

1.  

Členské státy, resp. v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 alternativně členský stát, kde se nachází řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 nebo v článku 45 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné, předloží Komisi:

a) 

prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti; a

b) 

výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ( 53 ), je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v uvedeném nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá. U finančních produktů zavedených členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU je tato povinnost členského státu považována za splněnou, pokud prováděcí partner předkládá Komisi výroční zprávy v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv stanovenými v dohodě o záruce uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem.

▼M6

První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.

▼M2

2.  
Pokud v důsledku prodloužení doby použitelnosti tohoto nařízení do 31. prosince 2023 nařízením Komise (EU) 2020/972 ( 54 ) hodlá členský stát prodloužit opatření, ohledně nichž byly Komisi předloženy souhrnné informace v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, aktualizuje tento členský stát uvedené souhrnné informace týkající se prodloužení těchto opatření a o této aktualizaci informuje Komisi do dvaceti pracovních dnů po vstupu v platnost aktu, kterým členský stát dané opatření prodlužuje.

▼M1

Článek 12

Kontrola

▼M4

1.  
Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.

▼M1

2.  
V případě režimů, v jejichž rámci je daňová podpora poskytována automaticky, např. u režimů na základě daňových přiznání příjemců, a před poskytnutím podpory se neprovádí ověření, zda jsou u každého příjemce splněny všechny podmínky slučitelnosti, členské státy pravidelně alespoň následně a na základě vzorku ověřují, zda jsou splněny všechny podmínky slučitelnosti, a vyvozují nezbytné závěry. Členské státy uchovávají podrobné záznamy o ověřování alespoň po dobu deseti let ode dne provedení kontroly.
3.  
Komise si může od každého členského státu vyžádat veškeré informace a podklady, které považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení, včetně informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Dotčený členský stát poskytne Komisi požadované informace a podklady ve lhůtě dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti, nebo ve lhůtě delší, která může být stanovena v žádosti.

▼B



KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY



ODDÍL 1

Regionální podpora



Pododdíl A

Regionální investiční a provozní podpora

▼M6

Článek 13

Rozsah regionální podpory

Tento oddíl se nepoužije na:

a) 

podporu v odvětví oceli, v odvětví hnědého uhlí a v uhelném průmyslu;

b) 

podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, podporu na výrobu, ukládání, přenos a distribuci energie a na energetickou infrastrukturu, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a režimů regionální provozní podpory, a podporu v odvětví širokopásmového připojení, s výjimkou režimů regionální provozní podpory;

c) 

regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na omezený počet zvláštních odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

d) 

regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.

▼B

Článek 14

Regionální investiční podpora

1.  
Opatření regionální investiční podpory jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Tato podpora musí být poskytnuta v podporovaných oblastech.

▼M6

3.  
V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy lze podporu poskytnout na jakoukoli formu počáteční investice bez ohledu na velikost příjemce. V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy lze malým a středním podnikům poskytnout podporu na jakoukoli formu počáteční investice a velkým podnikům pouze na počáteční investici, která v dotčené oblasti vede ke vzniku nové hospodářské činnosti.
4.  

Způsobilými náklady jsou jedny nebo více z těchto nákladů:

a) 

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku; nebo

b) 

odhadované mzdové náklady na pracovní místa vytvořená počáteční investicí, vypočtené na období dvou let; nebo

c) 

kombinace části nákladů uvedených v písmenech a) a b), avšak nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).

5.  
Investice musí být v dotčené oblasti zachována po dokončení investice po dobu alespoň pěti let, nebo – v případě malých a středních podniků – po dobu alespoň tří let. To nebrání nahrazení zařízení nebo vybavení, které během tohoto období zastará nebo se porouchá, za podmínky, že dotčená hospodářská činnost zůstane v dané oblasti zachována po uvedenou minimální dobu.
6.  

Pořízený majetek musí být nový, s výjimkou malých a středních podniků a s výjimkou pořízení provozovny.

Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

a) 

u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data dokončení investice v případě velkých podniků a po dobu tří let v případě malých a středních podniků;

b) 

v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce podpory odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.

V případě počáteční investice uvedené v čl. 2 bodě 49 písm. b) nebo bodě 51 písm. b) se v zásadě zohledňují pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. Jestliže se však malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na jednoho či více zaměstnanců, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. Pokud v souvislosti s pořízením majetku provozovny dochází k další investici, na niž lze poskytnout regionální podporu, způsobilé náklady na tuto další investici se přičtou k nákladům na pořízení majetku dané provozovny. Pokud již byla poskytnuta podpora na pořízení majetku před jeho nákupem, pak se náklady na tento majetek odečtou od způsobilých nákladů souvisejících s pořízením provozovny.

7.  
V případě podpory poskytnuté velkým podnikům na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována. V případě podpory poskytnuté velkým nebo malým a středním podnikům na rozšíření výrobního sortimentu stávající provozovny musí být způsobilé náklady o nejméně 200 % vyšší než účetní hodnota znovu použitého majetku, která je zachycena v účetním období předcházejícím zahájení prací.

▼B

8.  

Nehmotný majetek je způsobilý pro výpočet investičních nákladů, jestliže splňuje tyto podmínky:

a) 

musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b) 

musí se jednat o odepisovaný majetek;

c) 

musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím; a

▼M6

d) 

musí být zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, a musí být nadále spjat s projektem, na nějž je poskytnuta podpora, po dobu nejméně pěti let (tří let v případě malých a středních podniků).

U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici. U malých a středních podniků je způsobilých 100 % nákladů na nehmotný majetek.

▼B

9.  

Jsou-li způsobilé náklady vypočteny na základě odhadovaných mzdových nákladů podle odst. 4 písm. b), musí být splněny tyto podmínky:

▼M6

a) 

investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců poté, co jsou od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za uvedené období zanikla, vyjádřeno v ročních pracovních jednotkách;

b) 

všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení investice;

▼M4

c) 

všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let s výjimkou případů, kdy ke ztrátě pracovního místa dojde mezi 1. lednem 2020 a 30. června 2021.

▼M6 —————

▼B

12.  
►M6  Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální intenzitu podpory, která je pro dotčenou oblast stanovena v mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory. ◄ Je-li intenzita podpory vypočtena podle odst. 4 písm. c), nesmí být maximální intenzitou podpory překročena nejvýhodnější částka, která se vypočte použitím této intenzity na investiční nebo mzdové náklady. V případě velkých investičních projektů nesmí výše podpory přesahovat upravenou výši podpory, která se vypočte pomocí mechanismu uvedeného v čl. 2 bodě 20.
13.  
►M6  Počáteční investice související se stejnou nebo podobnou činností, kterou tentýž příjemce (na úrovni skupiny) zahájí během tří let ode dne, kdy byly zahájeny práce na jiné podpořené investici v témže regionu úrovně 3 klasifikace územních statistických jednotek, se považuje za součást jediného investičního projektu. ◄ Jedná-li se u tohoto jediného investičního projektu o velký investiční projekt, pak celková výše podpory poskytnuté na tento jediný investiční projekt nesmí překročit upravenou výši podpory povolené u velkých investičních projektů.

▼M6

14.  
Příjemce podpory musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu. Požadavek na vlastní příspěvek ve výši 25 % se nevztahuje na investiční podporu poskytnutou na investice v nejvzdálenějších regionech, pokud je nižší příspěvek nezbytný k tomu, aby se plně využila maximální intenzita podpory.
15.  
V případě počáteční investice související s projekty Evropské územní spolupráce, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, se intenzita podpory platná pro oblast, v níž se počáteční investice nachází, použije na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Nachází-li se počáteční investice ve dvou či více podporovaných oblastech, je maximální intenzitou podpory intenzita podpory použitelná v podporované oblasti, v níž vznikla největší část způsobilých nákladů. V podporovaných oblastech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy se toto ustanovení použije na velké podniky pouze v případě, vede-li počáteční investice ke vzniku nové hospodářské činnosti.

▼M1

16.  
Příjemce potvrdí, že neprovedl přemístění do provozovny, do které se má počáteční investice, na niž se podpora požaduje, uskutečnit, během dvou let předcházejících žádosti o podporu a zaváže se, že tak neučiní až do doby dvou let po dokončení počáteční investice, na niž se podpora požaduje. ►M2  Pokud jde o závazky přijaté před dnem 31. prosince 2019, jakákoli ztráta pracovních míst u stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce podpory v EHP, ke které došlo mezi 1. lednem 2020 a 30. červnem 2021, se nepovažuje za převedení ve smyslu čl. 2 odst. 61a tohoto nařízení. ◄
17.  
V odvětví rybolovu a akvakultury nesmí být podpora poskytnuta podnikům, které se dopustily jednoho nebo více porušení předpisů uvedeného v čl. 10 odst. 1) písm. a) až d) a čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ( 55 ) a na operace uvedené v článku 11 uvedeného nařízení.

▼M1

Článek 15

Regionální provozní podpora

1.  
Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, řídce osídlených oblastech a velmi řídce osídlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

a) 

podpora musí být předem objektivně vyčíslitelná na základě pevně stanovené částky nebo sazby za tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;

▼M6

b) 

dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží uvnitř státních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady. Členský stát může stanovit environmentální normy, které musí zvolený druh dopravy splňovat, a pokud jsou tyto normy uloženy příjemci, může při výpočtu dodatečných nákladů na dopravu vycházet z nejnižších nákladů na splnění uvedených environmentálních norem.

▼M1

Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.

▼M6

3.  

V řídce a velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:

▼M1

a) 

příjemci vyvíjejí v dotčené oblasti svou hospodářskou činnost;

b) 

roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory nepřesáhne 20 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotčené oblasti.

4.  

►C2  V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jeden z následujících procentních podílů: ◄

a) 

35 % hrubé přidané hodnoty, kterou za rok vytvoří příjemce v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

b) 

40 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

c) 

30 % ročního obratu, jehož příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.

▼B



Pododdíl B

Urbanistická podpora

Článek 16

Regionální urbanistická podpora

1.  
Regionální urbanistická podpora je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Urbanistické projekty musí splňovat následující kritéria:

a) 

projekty jsou realizovány v podporovaných oblastech prostřednictvím fondů urbanistického rozvoje;

b) 

jsou spolufinancovány z evropských strukturálních a investičních fondů;

c) 

podporují provádění „ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst“.

▼M6

3.  
Celková investice do urbanistického projektu v rámci opatření urbanistické podpory nesmí přesáhnout 22 milionů EUR.

▼M4

4.  
Způsobilé jsou celkové náklady na urbanistický projekt, v rozsahu, v kterém splňují požadavky článků 37 a 65 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo články 67 a 68 nařízení (EU) 2021/1060 podle toho, které ustanovení je použitelné.

▼B

5.  
Podpora, kterou fond urbanistického rozvoje poskytuje na způsobilé urbanistické projekty, může mít podobu kapitálu, kvazikapitálu, půjček, záruk nebo kombinace těchto nástrojů.

▼M6

6.  
Urbanistická podpora musí na úrovni fondu urbanistického rozvoje nebo urbanistických projektů aktivovat dodatečné investice od nezávislých soukromých investorů ve smyslu čl. 2 bodu 72 tak, aby výsledná celková částka dosahovala alespoň 20 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na daný urbanistický projekt.

▼B

7.  
Soukromí a veřejní investoři mohou na realizaci urbanistického projektu poskytnout peněžité nebo nepeněžité plnění nebo jejich kombinaci. Nepeněžité plnění se ocení tržní hodnotou, kterou osvědčí nezávislý způsobilý znalec nebo oprávněný úřední orgán.
8.  

Opatření v oblasti urbanistického rozvoje musí splňovat tyto podmínky:

a) 

správci fondu urbanistického rozvoje musí být vybráni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi správci fondů urbanistického rozvoje rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po správcích fondů urbanistického rozvoje může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b) 

nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c) 

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d) 

v případě záruk poskytnutých soukromým investorům na urbanistické projekty musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou;

e) 

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu urbanistického rozvoje, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

f) 

fond urbanistického rozvoje musí být založen podle použitelných právních předpisů. Členské státy stanoví, že musí být provedena hloubková kontrola, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření urbanistické podpory.

9.  

Fondy urbanistického rozvoje musí být řízeny podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže správci fondu urbanistického rozvoje splňují tyto podmínky:

a) 

správci fondů urbanistického rozvoje musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře, v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b) 

odměna správců fondů urbanistického rozvoje musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c) 

odměna, kterou správci fondů urbanistického rozvoje pobírají, musí být vázána na výkon nebo se musejí správci podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejných investorů;

d) 

správci fondů urbanistického rozvoje musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do urbanistických projektů, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na urbanistický rozvoj;

e) 

pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

10.  

Jestliže se z fondu urbanistického rozvoje poskytují půjčky nebo záruky na urbanistické projekty, musí být splněny tyto podmínky:

a) 

v případě půjček se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše půjčky;

b) 

v případě záruk se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše podkladové půjčky.

11.  
Členský stát může provádění opatření v oblasti urbanistického rozvoje uložit pověřenému subjektu.



ODDÍL 2

Podpora určená malým a středním podnikům

Článek 17

Investiční podpora určená malým a středním podnikům

1.  
Investiční podpora určená malým a středním podnikům, jež působí na území Unie či mimo něj, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  

Způsobilými náklady jsou jedny nebo více z těchto nákladů:

a) 

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku včetně jednorázových nákladů, které není možné odepsat a které jsou spojeny přímo s investicí a její počáteční instalací;

b) 

odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem, vypočtené za období dvou let;

c) 

kombinace části nákladů uvedených v písmenech a) a b), avšak nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).

3.  

Aby byly náklady považovány pro účely tohoto článku za způsobilé, musí investice sestávat z:

a) 

investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky nebo služby, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny nebo poskytovány, nebo zásadní změny celkového výrobního postupu výrobku (výrobků) nebo celkového poskytování služby (služeb), kterých se investice do provozovny týká, nebo

b) 

pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení. Pouhé nabytí podílů v podniku se nepovažuje za investici. Transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. V zásadě se zohledňují pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. Jestliže se však malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na jednoho či více zaměstnanců, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije.

Náhradní investice tedy nepředstavuje investici ve smyslu tohoto odstavce.

▼M6

3a.  

Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

a) 

u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu tří let od předpokládaného data dokončení investice;

b) 

v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce podpory odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.

▼B

4.  

Nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky:

a) 

používá se výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

▼M6

b) 

jedná se o odepisovatelný majetek;

▼B

c) 

je pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím;

▼M6

d) 

je zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, po dobu nejméně tří let.

▼B

5.  

Pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem musí splňovat tyto podmínky:

a) 

jsou vytvořena do tří let od dokončení investice;

b) 

v příslušné provozovně vedou k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců;

c) 

jsou zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.

6.  

Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 

20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;

b) 

10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.

Článek 18

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků

1.  
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.
3.  
Způsobilými náklady jsou náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci.
4.  
Uvedené služby nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesouvisejí s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama.

Článek 19

Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích

1.  
Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené na nájem, zřízení a provoz stánku při účasti podniku na konkrétním veletrhu nebo výstavě.
3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

▼M6

Článek 19a

Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje

1.  
Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1060, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060:

a) 

náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje;

b) 

provádění schválených operací;

c) 

příprava a provádění činností spolupráce;

d) 

provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje;

e) 

oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.

3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míry podpory stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy na podporu komunitně vedeného místního rozvoje.

Článek 19b

Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje

1.  
Podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 19a odst. 1, případně tyto projekty využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200 000  EUR.

▼M6

Článek 19c

Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla

1.  

Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:

a) 

veřejné zásahy do stanovování cen, které snižují ceny uplatňované dodavateli vůči mikropodnikům za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;

b) 

platby poskytované mikropodnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.

2.  

Opatření podle odstavce 1:

a) 

nesmí diskriminovat dodavatele ani mikropodniky;

b) 

musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla mikropodnikům na stejném základě;

c) 

musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a

d) 

musí vést k ceně, která převyšuje náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži.

3.  
Výše podpory se musí rovnat poskytnuté platbě nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu elektřiny, plynu a/nebo tepla příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.

Článek 19d

Podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině

1.  

Podpora určená malým a středním podnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, pokud je vyrobeno ze zemního plynu nebo elektřiny, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:

a) 

veřejné zásahy do stanovování cen snižujícího ceny uplatňované dodavateli za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;

b) 

platby poskytované malým a středním podnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.

2.  

Opatření podle odstavce 1:

a) 

musí být omezena na nejvýše 70 % příjemcovy spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny v období, na které se opatření podpory vztahuje;

b) 

nesmí diskriminovat dodavatele ani malé a střední podniky;

c) 

musí stanovit kompenzaci pro dodavatele, pokud je od nich veřejným zásahem vyžadováno dodávat za ceny pod úrovní nákladů;

d) 

musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla na stejném základě;

e) 

musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a

f) 

musí vést k průměrné jednotkové ceně dodávek, která se alespoň rovná průměrné ceně za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla pro konečné zákazníky v dotčeném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince 2021.

3.  

Platby dodavatelům za dodávky malým a středním podnikům uložené veřejnými zásahy stanovujícími ceny nižší, než jsou náklady dodavatele, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a) 

veřejný zásah do stanovování cen splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 a

b) 

kompenzační platba nepřesahuje rozdíl mezi cenou, jejíž dosažení by dodavatel mohl očekávat při uplatňování tržních dodavatelských cen bez zásahu, a cenou pod úrovní nákladů stanovenou veřejným zásahem.

4.  
Tento článek se použije na podporu poskytovanou na náklady na elektřinu, plyn nebo teplo, které jsou spotřebovány v období, kdy jsou veřejné zásahy do stanovování cen ve prospěch malých a středních podniků přijímajících dodávky plynu, elektřiny nebo tepla výslovně povoleny podle sekundárních právních předpisů na základě článku 122 Smlouvy. Podpora musí být poskytnuta nejpozději dvanáct měsíců po skončení tohoto období.
5.  
Výše podpory se musí rovnat platbě poskytnuté buď malému nebo střednímu podniku, nebo dodavateli, nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu energie příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.



▼M4

Oddíl 2a

Podpora Evropské územní spolupráce

▼M4

Článek 20

Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektu Evropské územní spolupráce

1.  
Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

V rozsahu, v jakém jsou spojeny s projektem spolupráce, jsou způsobilé níže uvedené náklady, které mají význam podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ( 56 ) nebo článků 38 až 44 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné:

a) 

náklady na zaměstnance;

b) 

kancelářské a administrativní náklady;

c) 

náklady na cestování a ubytování;

d) 

náklady na externí odborné poradenství a služby;

e) 

náklady na vybavení;

f) 

náklady na infrastrukturu a stavební práce.

3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míru spolufinancování stanovenou v nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v nařízení (EU) 2021/1060 nebo v nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které je použitelné.

▼M4

Článek 20a

Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce

1.  
Podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1059, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  
Celková výše podpory poskytnuté podle tohoto článku na podnik a projekt nesmí přesáhnout 22 000  EUR.

▼B



ODDÍL 3

Podpora přístupu malých a středních podniků k financování

▼M6

Článek 21

Podpora rizikového financování

1.  
Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Členské státy musí opatření v oblasti rizikového financování realizovat prostřednictvím jednoho nebo více finančních zprostředkovatelů, buď přímo, nebo pomocí pověřeného subjektu. Členské státy nebo pověřené subjekty musí finančním zprostředkovatelům poskytnout příspěvek z veřejných prostředků v souladu s odstavci 9 až 13 a finanční zprostředkovatelé musí v souladu s odstavci 14 až 17 realizovat investice rizikového financování v souladu s odstavci 4 až 8 do způsobilých podniků, které splňují podmínky v odstavci 3. Členské státy ani pověřené subjekty nesmí do způsobilých podniků investovat přímo bez zapojení finančního zprostředkovatele.
3.  

Způsobilé jsou podniky, jež jsou nekotovanými malými nebo středními podniky a splňují v době počáteční investice rizikového financování alespoň jednu z těchto podmínek:

a) 

nepůsobí na žádném trhu;

b) 

působí na libovolném trhu, a to buď:

i) 

po dobu kratší než deset let od své registrace, nebo

ii) 

po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje.

Pokud bylo na daný podnik uplatněno jedno z období způsobilosti uvedených v bodech i) a ii), lze i na jakoukoli následnou podporu rizikového financování určenou pro stejný podnik uplatnit pouze uvedené období. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti uvedené v bodě i), je-li uplatněno, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve;

c) 

potřebují počáteční investici, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely nové hospodářské činnosti přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty je uvedená prahová hodnota omezena na 30 % u následujících investic, které se považují za počáteční investice do nové hospodářské činnosti:

i) 

investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti v souladu s čl. 36 odst. 2;

ii) 

jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852;

iii) 

investice zaměřené na zvýšení kapacity těžby, separace, rafinace, zpracování nebo recyklace kritické suroviny uvedené v příloze IV.

4.  

Investice rizikového financování mohou zahrnovat rovněž následné investice, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b), jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a) 

není překročena celková výše rizikového financování uvedená v odstavci 8;

b) 

možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru;

c) 

podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal „propojeným podnikem“ ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým nebo středním podnikem.

5.  
Investice rizikového financování do způsobilých podniků mohou mít formu kapitálových a kvazikapitálových investic, půjček, záruk nebo kombinace těchto nástrojů.
6.  
Při poskytování záruk nesmí záruka přesáhnout 80 % podkladové půjčky způsobilému podniku.
7.  
U investic rizikového financování ve formě kapitálových a kvazikapitálových investic do způsobilých podniků může opatření v oblasti rizikového financování zahrnovat náhradní kapitál pouze v případě, je-li způsobilému podniku současně poskytnut i čerstvý kapitál, na nějž v jednotlivých kolech investování připadá nejméně 50 %.
8.  

Celková nesplacená částka investice rizikového financování uvedené v odstavci 5 nesmí v rámci libovolného opatření v oblasti rizikového financování přesáhnout 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik. Za účelem výpočtu této maximální výše investice rizikového financování se zohlední:

a) 

v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh nominální nesplacená částka nástroje;

b) 

v případě záruk nominální nesplacená částka podkladové půjčky.

9.  

Příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančním zprostředkovatelům může mít jednu z těchto forem:

a) 

vlastní či kvazivlastní kapitál nebo finanční dotace, odkud jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

b) 

půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

c) 

záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.

10.  

Ujednání o sdílení rizik a odměny mezi členským státem (nebo jím pověřeným subjektem) na jedné straně a soukromými investory, finančními zprostředkovateli nebo správci fondů na straně druhé musí být přiměřená a musí splňovat tyto podmínky:

a) 

u podpory rizikového financování v jiných formách než ve formě záruk musí být dávána přednost výnosům ze zisku (asymetrické sdílení zisku neboli výnosové pobídky) před ochranou proti případným ztrátám (stanovení horního limitu ztráty – downside protection);

b) 

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta, kterou nese veřejný investor, omezena na nejvýše 25 % celkové investice rizikového financování;

c) 

u podpory rizikového financování ve formě záruk musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

11.  
Pokud má příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli podobu vlastního a kvazivlastního kapitálu uvedeného v odst. 9 písm. a), lze pro účely řízení likvidity použít nejvýše 30 % z celkového kapitálového vkladu finančního zprostředkovatele a přislíbeného, avšak nesplaceného kapitálu.
12.  

U opatření v oblasti rizikového financování, která mají způsobilým podnikům poskytnout investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilých podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot:

a) 

10 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. a);

b) 

40 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. b);

c) 

60 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. c) a v případě následných investic rizikového financování do způsobilých podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b).

Finanční prostředky poskytnuté nezávislými soukromými investory, kteří využívají podporu rizikového financování ve formě daňových pobídek v souladu s článkem 21a, se pro účely dosažení celkových podílů soukromé účasti uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neberou v úvahu.

Podíly soukromé účasti uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) se snižují na 20 % podle písmene b) a 30 % podle písmene c) pro investice, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ( 57 ), nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ( 58 ).

13.  
Je-li opatření v oblasti rizikového financování realizováno prostřednictvím finančního zprostředkovatele zaměřujícího se na způsobilé podniky v různých fázích vývoje podle odstavců 3 a 4, finanční zprostředkovatel musí dosáhnout takového celkového podílu soukromé účasti, který odpovídá alespoň váženému průměru, jenž vychází z objemu jednotlivých investic v podkladovém portfoliu a odpovídá uplatnění minimálních podílů účasti na tyto investice podle odstavce 12, pokud není požadované účasti nezávislých soukromých investorů dosaženo na úrovni způsobilých podniků.
14.  

Finanční zprostředkovatelé a správci fondů musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic. Toto řízení se musí zakládat na objektivních kritériích, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost, a musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a) 

musí zajistit, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů byli založeni v souladu s použitelnými právními předpisy;

b) 

nesmí rozlišovat mezi finančními zprostředkovateli a správci fondů podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě;

c) 

musí usilovat o zavedení přiměřených ujednání o sdílení rizik a odměny podle odstavce 10 a rozhodnutí orientovaných na zisk podle odstavce 15.

15.  

Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, kteří dostávají příspěvek z veřejných prostředků, přijímali při poskytování investic rizikového financování do způsobilých podniků rozhodnutí orientovaná na zisk. Tato povinnost je splněna, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a) 

členský stát nebo subjekt pověřený realizací opatření musí zajistit hloubkovou kontrolu, aby byla pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování zaručena komerčně solidní investiční strategie, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;

b) 

investice rizikového financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet ze životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;

c) 

pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

16.  

Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek je splněn, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto kumulativní podmínky:

a) 

musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat v souladu s osvědčenými postupy a s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; v příslušném případě se použije regulatorní dohled;

b) 

jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Tento požadavek se považuje za splněný, jsou-li vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s odstavcem 14;

c) 

musejí se podílet na části investičních rizik tím, že buď spoluinvestují vlastní zdroje, nebo je jimi pobíraná odměna vázána na výkon, aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy členského státu nebo jím pověřeného subjektu;

d) 

musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;

e) 

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, například v dozorčí radě nebo případně poradním výboru.

17.  
U opatření v oblasti rizikového financování, jímž se způsobilým podnikům poskytuje investice rizikového financování ve formě záruk, půjček nebo kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh, musí finanční zprostředkovatel uskutečnit do způsobilých podniků investice rizikového financování, které by bez poskytnutí podpory nebyly realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postoupeny způsobilým podnikům.
18.  

Opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se poskytují investice rizikového financování určené malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 3, jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a) 

na úrovni malých a středních podniků splňuje podpora podmínky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ( 59 ), nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ( 60 ) nebo nařízení (EU) č. 717/2014, podle toho, co je použitelné;

b) 

jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto článku, s výjimkou podmínek uvedených v odstavcích 3, 4, 8, 12 a/nebo 13;

c) 

u opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se způsobilým podnikům poskytují investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí toto opatření na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.

Podíl soukromé účasti uvedený v prvním pododstavci písm. c) se sníží na 30 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696 nebo z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.

▼M6

Článek 21a

Podpora rizikového financování určená malým a středním podnikům ve formě daňových pobídek pro soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami

1.  
Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků ve formě daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami poskytujícími způsobilým podnikům přímo či nepřímo rizikové financování, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé jsou podniky, které splňují kritéria stanovená v čl. 21 odst. 3. Celková investice rizikového financování poskytnutá každému způsobilému podniku podle článku 21 a podle tohoto článku nesmí přesáhnout maximální částku stanovenou v čl. 21 odst. 8.
3.  
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele, musí mít způsobilá investice formu nabytí akcií nebo účastí ve finančním zprostředkovateli, který pak musí poskytnout způsobilým podnikům investice rizikového financování v souladu s čl. 21 odst. 5 až 8. Na služby poskytované finančním zprostředkovatelem nebo jeho správci nelze poskytnout žádnou daňovou pobídku.
4.  
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, představuje způsobilou investici pouze nabytí nově emitovaných kmenových akcií spojených s plnou mírou rizika, které byly emitovány způsobilým podnikem. Uvedené akcie musí být drženy alespoň tři roky. Náhradní kapitál je zahrnut pouze za podmínek stanovených v čl. 21 odst. 7. Pokud jde o možné formy daňových pobídek, ztráty vzniklé při prodeji akcií lze započíst proti dani z příjmu. V případě úlevy na dani u dividend lze od daně z příjmu osvobodit (zcela nebo částečně) veškeré dividendy získané ze způsobilých akcií. Jakýkoli zisk z prodeje způsobilých akcií může být buď (zcela nebo částečně) osvobozen od daně z kapitálových výnosů, nebo může být daňová povinnost ve vztahu k tomuto zisku odložena, pokud je do jednoho roku opětovně investován do nových způsobilých akcií.
5.  

Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, v zájmu zajištění přiměřené účasti tohoto nezávislého soukromého investora v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit tyto maximální prahové hodnoty:

a) 

50 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a);

b) 

35 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b);

c) 

20 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. c) nebo následných způsobilých investic do způsobilého podniku po uplynutí období způsobilosti uvedeného v čl. 21 odst. 3 písm. b).

Prahové hodnoty daňové úlevy u přímých investic uvedené v prvním pododstavci mohou být zvýšeny až na 65 % v případě písmene a), až na 50 % v případě písmene b) a až na 35 % v případě písmene c) u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.

6.  
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele a v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit 30 % způsobilé investice realizované nezávislým soukromým investorem do způsobilého podniku uvedeného v čl. 21 odst. 3. Tato prahová hodnota daňové úlevy může být zvýšena až na 50 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.

▼B

Článek 22

Podpora na zahájení činnosti

1.  
Režimy podpory na zahájení činnosti jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  

Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto kumulativní podmínky:

a) 

nepřevzal činnost jiného podniku, s výjimkou případů, kdy obrat převzaté činnosti představuje méně než 10 % obratu způsobilého podniku za účetní období předcházející převzetí;

b) 

dosud nerozděloval zisk;

c) 

nenabyl žádný jiný podnik nebo nevznikl spojením, s výjimkou případů, kdy obrat nabytého podniku představuje méně než 10 % obratu způsobilého podniku za účetní období předcházející nabytí nebo kdy obrat podniku vzniklého spojením je o méně než 10 % vyšší než společný obrat, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení.

V případě způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, je počátkem pětiletého období způsobilosti buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo okamžik, kdy mu v souvislosti s jeho hospodářskou činností vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího ze spojovaných podniků.

3.  

Podpora na zahájení činnosti má formu:

a) 

půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně 1,1 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 1,65 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 2,2 milionu EUR. V případě půjček s dobou splatnosti od pěti do deseti let lze tyto maximální částky upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby splatnosti půjčky. U půjček s dobou splatnosti kratší pěti let musí být maximální částka stejná jako u půjček s dobou splatnosti pět let;

b) 

záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a u nichž dosahuje částka krytá zárukou maximálně 1,65 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 2,48 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 3,3 milionu EUR. V případě záruk s dobou platnosti od pěti do deseti let lze tuto maximální částku krytou zárukou upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby platnosti záruky. U záruk s dobou platnosti kratší pěti let je maximální částka krytá zárukou stejná jako u záruk s dobou platnosti pět let. Záruka nesmí přesáhnout 80 % podkladové půjčky;

c) 

dotací včetně kapitálových či kvazikapitálových investic, snížení úrokových sazeb a prémií za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,75 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 1 milion EUR;

d) 

daňových pobídek pro způsobilé podniky, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,75 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 1 milion EUR.

▼B

4.  
Příjemci lze poskytnout podporu z více nástrojů uvedených v odstavci 3 tohoto článku za předpokladu, že podíl částky poskytnuté z jednoho nástroje, která se vypočte z maximální výše podpory přípustné za tento nástroj, je vzat jako základ k určení zbývajícího podílu maximální výše podpory přípustné za ostatní nástroje, z nichž je tato kombinovaná podpora poskytována.
5.  
V případě malých a inovativních podniků lze maximální částky uvedené v odstavci 3 zdvojnásobit.

▼M6

6.  
Pokud je režim podpory na zahájení činnosti prováděn prostřednictvím jednoho nebo více finančních zprostředkovatelů, použijí se podmínky platné pro finanční zprostředkovatele stanovené v čl. 21 odst. 10, 14, 15, 16 a 17.
7.  

Kromě částek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou mít režimy podpory na zahájení činnosti formu buď převodu duševního vlastnictví, nebo udělení souvisejících přístupových práv, a to buď bezplatně, nebo za cenu nižší, než je tržní hodnota. Převod nebo udělení se musí uskutečnit z organizace pro výzkum a šíření znalostí ve smyslu čl. 2 bodu 83, která vyvinula základní duševní vlastnictví prostřednictvím nezávislé vlastní nebo kolaborativní výzkumné a vývojové činnosti, způsobilému podniku ve smyslu odstavce 2. Převod nebo udělení práv musí splnit všechny tyto podmínky:

a) 

účelem převodu duševního vlastnictví nebo udělení souvisejících přístupových práv je uvedení nového výrobku nebo služby na trh a

b) 

hodnota duševního vlastnictví je stanovena podle jeho tržní ceny, což platí, pokud byla stanovena jednou z těchto metod:

i) 

částka byla stanovena prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního řízení;

ii) 

nezávislý odborný odhad potvrdí, že částka je rovna tržní ceně nebo vyšší;

iii) 

v případech, kdy má způsobilý podnik právo prvního odmítnutí, pokud jde o duševní vlastnictví vytvořené ve spolupráci s organizací pro výzkum a šíření znalostí, pokud organizace pro výzkum a šíření znalostí uplatní reciproční právo vyžádat si ekonomicky výhodnější nabídky od třetích stran, aby byl spolupracující způsobilý podnik nucen svou nabídku náležitým způsobem upravit.

Od hodnoty duševního vlastnictví uvedené v tomto písmenu lze odečíst hodnotu finančního i nefinančního příspěvku způsobilého podniku na náklady na činnosti organizace pro výzkum a šíření znalostí, jež měly za následek vznik dotčeného duševního vlastnictví.

c) 

výše podpory na převod duševního vlastnictví nebo udělení souvisejících přístupových práv podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout 1 milion EUR. Výše podpory musí odpovídat hodnotě duševního vlastnictví uvedené v písmenu b), snížené o výše uvedené odečtení uvedené v poslední větě písmene b) a snížené o případné odměny, které musí příjemce za dané duševní vlastnictví uhradit. Hodnota duševního vlastnictví uvedená v písmenu b) může přesáhnout 1 milion EUR; v takovém případě může způsobilý podnik tuto dodatečnou částku uhradit z vlastních zdrojů nebo z jiných prostředků.

▼B

Článek 23

Podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky

1.  
Podpora ve prospěch alternativních obchodních platforem zaměřených na malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Je-li provozovatelem platformy malý podnik, může mít opatření podpory podobu podpory na zahájení činnosti provozovatele platformy, přičemž v tomto případě se použijí podmínky článku 22.

▼M6

Opatření podpory může mít formu daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami, na jejich investice rizikového financování realizované do podniků způsobilých za podmínek stanovených v čl. 21a odst. 2 a 5 prostřednictvím alternativní obchodní platformy.

▼B

Článek 24

Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu

1.  
Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  

Způsobilými náklady jsou:

a) 

náklady na počáteční přezkum a formální hloubkovou kontrolu, které provádějí správci finančních zprostředkovatelů nebo investoři s cílem nalézt podniky způsobilé podle článků 21, 21a a 22;

b) 

náklady na investiční výzkum ve smyslu čl. 36 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ( 61 ) v jednotlivém způsobilém podniku podle článků 21, 21a a 22 za předpokladu, že tento výzkum je veřejně šířen, a pokud byl šířen zákazníkům poskytovatele investičního výzkumu před veřejným šířením, je veřejně šířen ve stejné formě a nejpozději tři měsíce po prvním rozšíření mezi zákazníky.

3.  
Investiční výzkum uvedený v odst. 2 písm. b) tohoto článku musí splňovat požadavky stanovené v článcích 36 a 37 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565.

▼M6

4.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

▼B



ODDÍL 4

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Článek 25

Podpora na výzkumné a vývojové projekty

▼M4

1.  
Podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, včetně projektů, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa, a spolufinancovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, případně podpora spolufinancovaných akcí „Teaming“, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼B

2.  

Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií:

a) 

základní výzkum;

b) 

průmyslový výzkum;

c) 

experimentální vývoj;

d) 

studie proveditelnosti.

3.  

Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:

a) 

osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;

b) 

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;

c) 

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;

d) 

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

▼M6

e) 

dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu; aniž je dotčen čl. 7 odst. 1 třetí věta, mohou být tyto náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje alternativně vypočítány na základě zjednodušeného vykazování nákladů ve formě paušální sazby do výše 20 %, která se použije na celkové způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d). V tomto případě se náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje použité pro výpočet nepřímých nákladů stanoví na základě běžných účetních postupů a zahrnují pouze způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d).

▼B

4.  
U studií proveditelnosti jsou způsobilé náklady na studii.
5.  

Intenzita podpory nesmí u žádného z příjemců přesáhnout:

a) 

100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;

b) 

50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;

c) 

25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;

d) 

50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.

▼M6

6.  

Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů v souladu s písmeny a) až d), přičemž písmena b), c) a d) se nesmí vzájemně kombinovat:

a) 

o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b) 

o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

i) 

projekt zahrnuje účinnou spolupráci:

— 
mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem, nebo k této spolupráci dochází alespoň ve dvou členských státech nebo v členském státě a v státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo
— 
mezi podnikem a jednou nebo více organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu;
ii) 

výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;

iii) 

příjemce se zavazuje, že včas zpřístupní licence na výsledky výzkumu podporovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví, za tržní cenu a na nevýlučném a nediskriminačním základě pro využití zúčastněnými stranami v EHP;

iv) 

projekt v oblasti výzkumu a vývoje se provádí v podporovaném regionu splňujícím podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

c) 

o 5 procentních bodů, pokud se projekt v oblasti výzkumu a vývoje provádí v podporovaném regionu splňujícím podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

d) 

o 25 procentních bodů, pokud projekt v oblasti výzkumu a vývoje:

i) 

vybral členský stát na základě otevřené výzvy k účasti na projektu, který společně navrhly nejméně tři členské státy nebo státy, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, a

ii) 

zahrnuje účinnou spolupráci mezi podniky nejméně ve dvou členských státech nebo ve státech, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, je-li příjemcem malý nebo střední podnik, nebo alespoň ve třech členských státech či státech, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, je-li příjemcem velký podnik, a

iii) 

je-li splněna alespoň jedna z těchto dvou podmínek:

— 
výsledky projektu v oblasti výzkumu a vývoje jsou veřejně šířeny alespoň ve třech členských státech nebo ve státech, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, nebo
— 
příjemce se zavazuje, že včas zpřístupní licence na výsledky výzkumu podporovaných projektů v oblasti vývoje a výzkumu, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví, za tržní cenu a na nevýlučném a nediskriminačním základě pro využití zúčastněnými stranami v EHP.

▼B

7.  
Intenzitu podpory na studie proveditelnosti lze u středních podniků zvýšit o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů.

▼M4

Článek 25a

Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence

1.  
Podpora určená malým a středním podnikům na projekty v oblasti výzkumu a vývoje a na studie proveditelnosti, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilými činnostmi v rámci podpořeného výzkumného a vývojového projektu nebo studie proveditelnosti jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, s výjimkou činností, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje.
3.  
Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů na podpořený výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.
4.  
Maximální výše podpory nesmí přesáhnout 2,5 milionu EUR na jeden malý nebo střední podnik a výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti.
5.  
Celkové veřejné financování poskytnuté na každý výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro daný výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

Článek 25b

Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie„ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept)

1.  
Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), které získaly značku kvality – pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo v rámci programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilými činnostmi v rámci podporované akce jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.
3.  
Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů na podporovanou akci jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.
4.  
Celkové veřejné financování poskytnuté na každou akci nesmí přesáhnout maximální výši podpory stanovenou v programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.

Článek 25c

Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech

1.  
Podpora poskytnutá na spolufinancovaný projekt v oblasti výzkumu a vývoje nebo studii proveditelnosti (včetně výzkumných a vývojových projektů prováděných v rámci evropského institucionalizovaného partnerství podle článku 185 nebo článku 187 Smlouvy nebo akce na spolufinancování programů definované v pravidlech programu Horizont Evropa), které provádějí nejméně tři členské státy, nebo případně dva členské státy a nejméně jedna přidružená země, a které jsou vybrány na základě vyhodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky na základě nadnárodních výzev v souladu s pravidly programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilými činnostmi v rámci podpořeného výzkumného a vývojového projektu nebo studie proveditelnosti jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, s výjimkou činností, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje.
3.  
Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.
4.  
Celkové poskytnuté veřejné financování nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro daný výzkumný a vývojový projekt nebo studii proveditelnosti na základě výběru, seřazení a hodnocení podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa.
5.  
Financování poskytnuté z programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa pokrývá nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů na výzkumnou a inovační akci nebo na inovační akci, jak jsou definovány v programu Horizont 2020 nebo v programu Horizont Evropa.

Článek 25d

Podpora na akce „Teaming“

1.  
Podpora poskytnutá na spolufinancované akce „Teaming“, jichž se účastní nejméně dva členské státy a které byly vybrány na základě vyhodnocení a seřazení provedeného nezávislými odborníky na základě nadnárodních výzev v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilými činnostmi v rámci spolufinancované akce „Teaming“ jsou činnosti stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. Činnosti, které jdou nad rámec činnosti v oblasti experimentálního vývoje, jsou vyloučeny.
3.  
Kategoriemi, maximálními částkami a způsoby výpočtu způsobilých nákladů jsou kategorie, částky a způsoby výpočtu stanovené jako způsobilé podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. Způsobilé jsou mimoto investiční náklady na hmotný a nehmotný majetek související s projektem.
4.  
Celkové poskytnuté veřejné financování nesmí přesáhnout míru financování stanovenou pro akci „Teaming“ na základě výběru, seřazení a hodnocení podle pravidel programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa. U investic do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s projektem nesmí podpora navíc přesáhnout 70 % investičních nákladů.
5.  

V případě investiční podpory na infrastruktury v rámci akce „Teaming“ se použijí tyto dodatečné podmínky:

a) 

jestliže infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví;

b) 

cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní;

c) 

přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci;

d) 

v případě infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.

▼M6

Článek 25e

Podpora obsažená ve spolufinancování projektů podporovaných z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu

1.  
Podpora poskytnutá na spolufinancování projektu v oblasti výzkumu a vývoje financovaného z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, která je vyhodnocena, seřazena a vybrána v souladu s pravidly Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé náklady na podporovaný projekt jsou náklady stanovené jako způsobilé podle pravidel Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu.
3.  
Celková výše poskytnutých veřejných finančních prostředků může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů na projekt, což znamená, že náklady na projekt, které nejsou hrazeny z prostředků Unie, mohou být hrazeny ze státní podpory.
4.  
V případě, že intenzita podpory, kterou příjemce obdrží, překročí maximální intenzitu podpory, kterou příjemce mohl obdržet podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7, musí příjemce uhradit orgánu poskytujícímu podporu tržní cenu za použití práv duševního vlastnictví nebo prototypů, které jsou výsledkem projektu, na aplikace pro jiné než obranné účely. Maximální částka, která má být orgánu poskytujícímu podporu za toto použití uhrazena, v žádném případě nesmí přesáhnout rozdíl mezi podporou, kterou příjemce obdržel, a maximální částkou podpory, kterou příjemce mohl obdržet při uplatnění maximální intenzity podpory povolené pro tohoto příjemce podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7.

▼B

Článek 26

Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu

1.  
Podpora na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury, která vykonává hospodářské činnosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Jestliže výzkumná infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví.
3.  
Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní.
4.  
Přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.
5.  
Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.

▼M6

6.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit až na 60 % pod podmínkou, že veřejné financování poskytují alespoň dva členské státy, nebo u výzkumné infrastruktury hodnocené a vybrané na úrovni Unie.

▼B

7.  
V případě výzkumné infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, tak aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.

▼M6

Článek 26a

Investiční podpora na testovací a experimentální infrastrukturu

1.  
Podpora na výstavbu nebo modernizaci testovací a experimentální infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat tržní ceně nebo v případě neexistence tržní ceny odrážet příslušné náklady navýšené o přiměřenou marži.
3.  
Přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.
4.  
Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.
5.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 25 % způsobilých nákladů.
6.  

Intenzitu podpory lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 40 %, 50 % a 60 % způsobilých investičních nákladů velkých, středních a malých podniků, a to takto:

a) 

o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b) 

o dalších 10 procentních bodů u přeshraničních testovacích a experimentálních infrastruktur, jimž veřejné financování poskytují alespoň dva členské státy, nebo u testovacích a experimentálních infrastruktur hodnocených a vybraných na úrovni Unie;

c) 

o dalších 5 procentních bodů u testovacích a experimentálních infrastruktur, z nichž je alespoň 80 % roční kapacity přiděleno malým a středním podnikům.

▼B

Článek 27

Podpora určená inovačním klastrům

1.  
Podpora určená inovačním klastrům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  
Vlastníkovi inovačního klastru může být poskytnuta investiční podpora. Provozovateli inovačního klastru může být poskytnuta provozní podpora. Provozovatel, pokud je odlišný od vlastníka, může mít buď právní subjektivitu, nebo může být konsorciem podniků bez samostatné právní subjektivity. Ve všech případech musí každý podnik vést oddělené účetnictví nákladů a výnosů u každé činnosti (vlastnictví, provoz a využití klastru) podle platných účetních standardů.

▼B

3.  
Přístup do provozoven klastru a k jeho zařízení a činnostem musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na inovační klastr, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.

▼M6

4.  
Poplatky účtované za využívání zařízení daného klastru a podílení se na jeho činnostech musí odpovídat tržní ceně nebo odrážet příslušné náklady klastru včetně přiměřené marže.

▼B

5.  
Na výstavbu či modernizaci inovačních klastrů lze poskytnout investiční podporu. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.
6.  
Intenzita investiční podpory určené inovačním klastrům nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. V případě inovačních klastrů, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě inovačních klastrů, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.
7.  
Na provoz inovačních klastrů lze poskytnout provozní podporu. Doba poskytování podpory nesmí přesáhnout deset let.
8.  

Způsobilými náklady v případě provozní podpory určené inovačním klastrům jsou osobní a správní náklady (včetně režijních) související s těmito činnostmi:

a) 

řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání,

b) 

marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění,

c) 

správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce.

9.  
V případě provozní podpory nesmí intenzita podpory přesáhnout 50 % celkových způsobilých nákladů za období, kdy je podpora poskytována.

Článek 28

Podpora na inovace určená malým a středním podnikům

1.  
Podpora na inovace určená malým a středním podnikům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv;

b) 

náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;

▼M6

c) 

náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry.

▼B

3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

▼M6

4.  
Pouze v případě podpory na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací lze intenzitu podpory zvýšit až na 100 % způsobilých nákladů za předpokladu, že celková výše podpory na tyto poradenské a podpůrné služby poskytnutá v kterémkoli období tří let nepřesáhne 220 000  EUR na jeden podnik.

▼B

Článek 29

Podpora na inovace postupů a organizační inovace

1.  
Podpora na inovace postupů a organizační inovace je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora určená velkým podnikům je slučitelná pouze tehdy, pokud tyto podniky v podporované činnosti účinně spolupracují s malými a středními podniky, přičemž spolupracujícím malým a středním podnikům musí vzniknout nejméně 30 % z celkových způsobilých nákladů.
3.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

osobní náklady;

b) 

náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt;

c) 

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek;

d) 

dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

4.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů u velkých podniků a 50 % způsobilých nákladů u malých a středních podniků.

Článek 30

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury

1.  
Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podporovaný projekt je předmětem zájmu všech podniků v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.
3.  

Přede dnem zahájení podporovaného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:

a) 

skutečnost, že podporovaný projekt proběhne;

b) 

jaké jsou cíle podporovaného projektu;

c) 

přibližné datum, k němuž budou zveřejněny očekávané výsledky podporovaného projektu, a místo jejich zveřejnění na internetu;

d) 

odkaz na to, že výsledky podporovaného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům činným v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.

4.  
Výsledky podporovaného projektu musí být zveřejněny na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o těchto výsledcích dány k dispozici členům určité organizace, podle toho, která událost nastane dříve. Výsledky musí být na internetu zpřístupněny po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podporovaného projektu.
5.  
Podpora musí být poskytnuta přímo organizaci, jež se zabývá výzkumem a šířením poznatků, s tím, že její součástí není přímá podpora na nevýzkumné činnosti ve prospěch podniku, který vyrábí, zpracovává nebo uvádí na trh produkty rybolovu či akvakultury.
6.  
Způsobilé jsou náklady uvedené v čl. 25 odst. 3.
7.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 5

Podpora na vzdělávání

Článek 31

Podpora na vzdělávání

1.  
Podpora na vzdělávání je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora nesmí být poskytnuta na vzdělávání, které podnik organizuje za účelem, aby dodržel závazné vnitrostátní normy vzdělávání.
3.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;

▼M1

b) 

provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, náklady na ubytování, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení vrozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání;

▼B

c) 

náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání;

d) 

osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání.

4.  

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. Lze ji navýšit až na 70 % způsobilých nákladů takto:

a) 

o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům;

b) 

o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.

5.  

Pokud se podpora poskytuje v odvětví námořní dopravy, lze intenzitu podpory zvýšit na 100 % způsobilých nákladů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetné, a

b) 

školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.



ODDÍL 6

Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením

Článek 32

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

1.  
Režimy podpory na nábor znevýhodněných pracovníků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé jsou mzdové náklady za dobu nejvýše dvanácti měsíců od náboru znevýhodněného pracovníka. Jedná-li se u příslušného pracovníka o pracovníka vážně znevýhodněného, jsou způsobilé mzdové náklady za období nepřesahující 24 měsíců po jeho náboru.
3.  
Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s průměrem za předcházejících dvanáct měsíců, pak důvodem uvolnění dotyčného pracovního místa nebo dotyčných pracovních míst musí být dobrovolný odchod, tělesné postižení, odchod do důchodu z důvodu věku, dobrovolné zkrácení pracovní doby nebo oprávněné propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však snižování počtu pracovníků.
4.  
S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít znevýhodnění pracovníci nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí.
5.  
Pokud je doba zaměstnání kratší než 12 měsíců, popřípadě 24 měsíců v případě vážně znevýhodněných pracovníků, podpora se poměrně sníží.
6.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.

Článek 33

Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů

1.  
Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé jsou mzdové náklady za období, během něhož je pracovník se zdravotním postižením zaměstnáván.
3.  
Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s průměrem za předcházejících dvanáct měsíců, pak důvodem uvolnění dotyčného pracovního místa nebo dotyčných pracovních míst musí být dobrovolný odchod, tělesné postižení, odchod do důchodu z důvodu věku, dobrovolné zkrácení pracovní doby nebo oprávněné propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však snižování počtu pracovníků.
4.  
S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít pracovníci se zdravotním postižením nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, které jsou pro podnik právně závazné a jimiž se pracovní smlouvy řídí.
5.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 75 % způsobilých nákladů.

Článek 34

Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením

1.  
Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

náklady na přizpůsobení provozovny;

b) 

náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat;

c) 

náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení;

d) 

náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících;

e) 

mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci;

f) 

jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.

3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

Článek 35

Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům

1.  
Podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Způsobilými náklady jsou náklady na:

a) 

zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby, kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům, za období nepřesahující dvanáct měsíců po přijetí znevýhodněného pracovníka nebo za období nepřesahující 24 měsíců po přijetí pracovníka vážně znevýhodněného;

b) 

náklady na školení zaměstnanců, kteří mají znevýhodněným pracovníkům asistovat.

3.  
Poskytovaná asistence spočívá v opatřeních na podporu samostatnosti znevýhodněného pracovníka a jeho přizpůsobení se pracovnímu prostředí, v pomoci pracovníkovi v rámci sociálních procesů i administrativních postupů a v usnadnění komunikace se zaměstnavatelem a ve zvládání konfliktů.
4.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 7

Podpora na ochranu životního prostředí

▼M6

Článek 36

Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně dekarbonizace

1.  
Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně podpory na snižování a odstraňování emisí skleníkových plynů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

1a.  
Tento článek se nevztahuje na opatření, pro která jsou v článcích 36a, 36b a 38 až 48 stanovena konkrétnější pravidla. Tento článek se nevztahuje rovněž na investice do vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení využívajících fosilní paliva, včetně těch, jež využívají zemní plyn. Tím není dotčena možnost poskytnout podporu na instalaci doplňkových složek, které zlepšující úroveň ochrany životního prostředí, u stávajícího vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení, avšak tato investice nesmí vést k rozšíření výrobní kapacity ani k vyšší spotřebě fosilních paliv.
1b.  
Tento článek se vztahuje rovněž na investice do vybavení a strojů využívajících vodík a do infrastruktury přepravující vodík, pokud se používaný nebo přepravovaný vodík považuje za vodík z obnovitelných zdrojů. Vztahuje se rovněž na investice do vybavení a strojů využívajících vodíková paliva, jejichž energetický obsah pochází z jiných obnovitelných zdrojů než biomasy a která byla vyrobena v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

Tento článek se vztahuje rovněž na podporu investic do zařízení, vybavení a strojů, které vyrábějí nebo používají vodík vyrobený z elektřiny, jenž nelze považovat za vodík z obnovitelných zdrojů, a investic do vyhrazené infrastruktury uvedené v čl. 2 bodě 130 poslední větě, která tento vodík přepravuje, a to pokud lze prokázat, že vyráběný, používaný nebo přepravovaný vodík vyrobený z elektřiny dosahuje úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši nejméně 70 % v porovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva 94 g CO2 ekv./MJ. Pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů během životního cyklu podle tohoto pododstavce jsou emise skleníkových plynů související s výrobou elektřiny použitou k výrobě vodíku stanoveny mezní výrobní jednotkou v nabídkové zóně, kde se elektrolyzér nachází během intervalu zúčtování odchylek, kdy elektrolyzér spotřebovává elektřinu ze sítě.

V případech uvedených v prvním a druhém pododstavci se po celou dobu životnosti investice musí používat, přepravovat nebo v příslušném případě vyrábět pouze vodík, který splňuje podmínky stanovené v těchto pododstavcích. Členský stát musí učinit v tomto smyslu příslušný závazek.

▼B

2.  

Investice musí splňovat jednu z těchto podmínek:

▼M6

a) 

investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí nad rámec platných norem Unie, a to bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury nebo

b) 

investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí v případě, že normy Unie neexistují; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury nebo

▼M6

c) 

investice umožní realizaci projektu, který povede v rámci činností příjemce ke zvýšení ochrany životního prostředí s cílem dodržovat normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti; v případě projektů, které jsou spojeny s vyhrazenou infrastrukturou uvedenou v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, nebo tuto infrastrukturu zapojují, nebo které zahrnují připojení k energetické infrastruktuře pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, může být zvýšení ochrany životního prostředí rovněž výsledkem činností jiného subjektu zapojeného do řetězce infrastruktury.

2a.  

Investice do zachycování a přepravy CO2 musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a) 

zachycování a/nebo přeprava CO2, včetně jednotlivých prvků řetězce CCS nebo CCU, se musí začlenit do úplného řetězce CCS a/nebo CCU;

b) 

čistá současná hodnota investičního projektu po dobu jeho životnosti musí být záporná. Pro účely výpočtu čisté současné hodnoty projektu se musí zohlednit ušetřené náklady na emise CO2;

c) 

způsobilými náklady jsou výhradně dodatečné investiční náklady vyplývající ze zachycování CO2 ze zařízení produkujícího CO2 (průmyslové zařízení nebo elektrárna) nebo přímo z okolního vzduchu, jakož i z vyrovnávacího ukládání a přepravy zachycených emisí CO2.

2b.  
Je-li cílem podpory snížení přímých emisí nebo zamezení těmto emisím, nesmí podpora dotčené emise pouze přesunovat z jednoho odvětví do druhého a musí cílové emise celkově snížit; zejména je-li cílem podpory snížení emisí skleníkových plynů, nesmí podpora tyto emise pouze přesunovat z jednoho odvětví do druhého a musí je celkově snížit.

▼M6

3.  
Podporu nelze poskytnout v případě, má-li být realizací investic dosaženo toho, aby podniky pouze splnily normy Unie, které již nabyly účinnosti. Podporu, která podnikům umožní, aby splnily normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti, lze podle tohoto článku poskytnout, pokud je investice, na kterou je podpora poskytnuta, realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než dotčená norma nabyde účinnosti.
4.  

Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním nákladů na investici s náklady na hypotetický srovnávací scénář, který by nastal bez poskytnutí podpory, a to následujícím způsobem:

a) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci investice méně šetrné k životnímu prostředí, která odpovídá běžné obchodní praxi v daném odvětví nebo u dotčené činnosti, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a náklady na investici méně šetrnou k životnímu prostředí;

b) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci stejné investice později, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou nákladů na pozdější investici, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;

c) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v zachování stávajících zařízení a vybavení v provozu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou investic do údržby, oprav a modernizace stávajících zařízení a vybavení, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;

d) 

v případě vybavení, na něž se vztahují smlouvy o pronájmu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu čisté současné hodnoty mezi pronájmem vybavení, na které je poskytnuta státní podpora, a pronájmem vybavení méně šetrného k životnímu prostředí, které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory; náklady na pronájem nezahrnují náklady související s provozem vybavení nebo zařízení (náklady na pohonné hmoty, pojištění, údržba, ostatní spotřební materiál) bez ohledu na to, zda jsou součástí smlouvy o pronájmu.

Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje již platné normy Unie. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky vytvořené systémem EU ETS.

Pokud investice, na kterou je poskytována státní podpora, spočívá v instalaci doplňkové složky ke stávajícímu zařízení, u něhož neexistuje hypotetická srovnávací investice méně šetrná k životnímu prostředí, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.

Pokud investice, na kterou je poskytována státní podpora, spočívá ve výstavbě vyhrazené infrastruktury uvedené v čl. 2 bodě 130 poslední větě pro vodík ve smyslu odstavce 1b, odpadní teplo nebo CO2, která je nezbytná pro umožnění zvýšení úrovně ochrany životního prostředí podle odstavců 2 a 2a, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady. Náklady na výstavbu nebo modernizaci zařízení pro ukládání, s výjimkou zařízení pro ukládání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku, na které se vztahuje odst. 1b druhý pododstavec, způsobilé nejsou.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou.

5.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Pokud investice, s výjimkou investic závislých na využívání biomasy, vede ke 100 % snížení přímých emisí skleníkových plynů, může intenzita podpory dosáhnout 50 %.
6.  
V případě investic souvisejících s CCS a/nebo CCU nesmí intenzita podpory přesáhnout 30 % způsobilých nákladů.

▼B

7.  
Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům a o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům.
8.  
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

▼M6

9.  

Intenzita podpory může dosáhnout 100 % investičních nákladů, je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno z hlediska podpory ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například k podpoře požadované na jednotku ochrany životního prostředí, jíž má být dosaženo.

10.  
Alternativně k odstavcům 4 až 9 nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi investičními náklady přímo spojenými s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí a provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.
11.  
Odchylně od odst. 4 prvního pododstavce písm. a) až d) a odstavců 9 a 10 lze způsobilé náklady stanovit bez určení hypotetického srovnávacího scénáře a bez soutěžního nabídkového řízení. V takovém případě jsou způsobilými náklady investiční náklady přímo spojené s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí a použitelné intenzity podpory a bonusy stanovené v odstavcích 5 až 8 se snižují o 50 %.

▼M6

Článek 36a

Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic

1.  
Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Tento článek se vztahuje pouze na podporu poskytovanou na dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, které dodávají vozidlům, mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu nebo vodík. V případě podporované infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík musí členský stát získat od příjemce závazek, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Tento článek se nevztahuje na podporu investic souvisejících s dobíjecí infrastrukturou a infrastrukturou plnicích stanic v přístavech.
3.  
Způsobilými náklady jsou náklady na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na samotnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic a související technické vybavení, instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně elektrických kabelů a výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místní jednotce pro výrobu nebo ukládání elektřiny nebo vodíku, jakož i stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení.

Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.

4.  

Podpora podle tohoto článku je poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na dobíjecí nebo plnicí stanici.

5.  
Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů.
6.  
Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout bez soutěžního nabídkového řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory. V tomto případě intenzita podpory nesmí přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě středních podniků zvýšit o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů. Intenzitu podpory lze rovněž zvýšit o 15 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.
7.  
Podpora poskytnutá jednomu podniku nesmí přesáhnout 40 % celkového rozpočtu daného režimu.
8.  
Je-li dobíjecí infrastruktura nebo infrastruktura plnicích stanic zpřístupněna jiným uživatelům, než je příjemce či příjemci podpory, poskytne se podpora pouze na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která je přístupná veřejnosti a poskytuje uživatelům nediskriminační přístup včetně vztahu k sazbám, k metodám ověřování pravosti a k platebním metodám a k dalším podmínkám použití. Poplatky účtované jiným uživatelům, než je příjemce nebo příjemci podpory, za používání dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic musí odpovídat tržním cenám.
9.  
Provozovatelé dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, kteří na své infrastruktuře nabízejí nebo umožňují smluvní platby, nesmí diskriminovat mezi poskytovateli služeb mobility, například uplatňováním preferenčních podmínek přístupu nebo cenovým rozlišováním bez objektivního odůvodnění.
10.  
Nezbytnost podpory za účelem investic do dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic stejné kategorie, jako je ta, která má být podpořena podporou (například běžné nebo vysoce výkonné dobíjecí infrastruktury) se stanoví prostřednictvím ex ante otevřené veřejné konzultace nebo nezávislé studie trhu, které v okamžiku vstupu opatření podpory v platnost nejsou starší než jeden rok. Zejména je nutné stanovit, že je nepravděpodobné, že se tato investice do tří let ode dne vstupu opatření podpory v platnost uskuteční za komerčních podmínek.

Povinnost provést ex ante otevřenou veřejnou konzultaci nebo nezávislou studii trhu stanovenou v prvním pododstavci se nevztahuje na podporu na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která není veřejně přístupná.

11.  
Odchylně od odstavce 10 lze nezbytnost podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla předpokládat v případě, že vozidla výhradně s elektrickým pohonem (pro dobíjecí infrastruktury) nebo vozidla s alespoň částečným vodíkovým pohonem (pro infrastruktury plnicích stanic) představují méně než 3 % celkového počtu vozidel stejné kategorie registrovaných v příslušném členském státě. Pro účely tohoto odstavce se osobní automobily a lehká užitková vozidla považují za součást stejné kategorie vozidel.
12.  
Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu podporované dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic se musí řídit konkurenčními, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
13.  
Pokud je podpora poskytnuta na zavedení nové dobíjecí infrastruktury, která umožňuje přenos elektřiny o výkonu 22 kW nebo nižším, musí být infrastruktura schopna podporovat funkce inteligentního dobíjení.

▼M6

Článek 36b

Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi a na modernizaci vozidel

1.  
Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi pro silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu a na modernizaci vozidel jiných než letadel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora se poskytuje na nákup nebo leasing čistých vozidel poháněných alespoň částečně elektřinou nebo vodíkem nebo vozidel s nulovými emisemi na dobu nejméně dvanácti měsíců a na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi.
3.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

u investic spočívajících v nákupu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi investičními náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a investičními náklady na nákup vozidla stejné kategorie, které splňuje již použitelné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pořízeno bez poskytnutí podpory;

b) 

u investic spočívajících v leasingu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na leasing čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou leasingu čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a čistou současnou hodnotou leasingu vozidla stejné kategorie, které splňuje již platné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory. Pro účely stanovení způsobilých nákladů se provozní náklady spojené s provozem vozidla, včetně nákladů na energii, pojištění a údržbu, neberou v úvahu bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty do smlouvy o pronájmu;

c) 

u investic spočívajících v modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, náklady investice do modernizace.

4.  

Podpora podle tohoto článku se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na čisté vozidlo nebo vozidlo s nulovými emisemi.

5.  

Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 

100 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing vozidel s nulovými emisemi nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na vozidla s nulovými emisemi;

b) 

80 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing čistých vozidel nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla.

6.  
Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory.

V takových případech nesmí intenzita podpory přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě vozidel s nulovými emisemi zvýšit o 10 procentních bodů, v případě středních podniků o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů.

7.  
Odchylně od odstavce 4 může být podpora poskytnuta i mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta podnikům, s nimiž byla uzavřena smlouva o veřejných službách spočívající v poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících po silnici, železnici nebo vodě v návaznosti na otevřené, transparentní a nediskriminační veřejné nabídkové řízení, a to pouze v souvislosti s pořízením čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi používaných k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, na něž se vztahuje smlouva o veřejných službách.

V tomto případě nesmí intenzita podpory přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u vozidel s nulovými emisemi.

▼M6

Článek 38

Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti jiná než v budovách

1.  
Investiční podpora, která podnikům umožní zvýšit energetickou účinnost jinou než v budovách, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti. Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti, pokud je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti.

▼M6

2a.  
Tento článek se nevztahuje na podporu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a podporu na dálkové vytápění a/nebo chlazení.
2b.  
Podpora na instalaci energetického zařízení na fosilní paliva, včetně zemního plynu, není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

▼M6

3.  

Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Stanoví se porovnáním nákladů na investici s náklady na hypotetický srovnávací scénář, který by nastal bez poskytnutí podpory, a to následujícím způsobem:

a) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci méně energeticky účinné investice, která odpovídá běžné obchodní praxi v daném odvětví nebo u dotčené činnosti, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a náklady na méně energeticky účinnou investici;

b) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v realizaci stejné investice později, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou nákladů na pozdější investici, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;

c) 

spočívá-li hypotetický srovnávací scénář v zachování stávajících zařízení a vybavení v provozu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu mezi náklady na investici, na kterou je poskytnuta státní podpora, a čistou současnou hodnotou investic do údržby, oprav a modernizace stávajícího zařízení a vybavení, diskontovanou k okamžiku, kdy by byla podporovaná investice realizována;

d) 

v případě vybavení, na něž se vztahují smlouvy o pronájmu, sestávají způsobilé náklady z rozdílu čisté současné hodnoty mezi pronájmem vybavení, na které je poskytnuta státní podpora, a pronájmem méně energeticky účinného vybavení, které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory; náklady na pronájem nezahrnují náklady související s provozem vybavení nebo zařízení (náklady na pohonné hmoty, pojištění, údržba, ostatní spotřební materiál) bez ohledu na to, zda jsou součástí smlouvy o pronájmu.

Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky vytvořené systémem EU ETS.

Pokud investice spočívá v jednoznačně identifikovatelné investici zaměřené výhradně na zlepšení energetické účinnosti, pro kterou neexistuje hypotetická méně energeticky účinná srovnávací investice, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.

Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.

▼M6 —————

▼B

4.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů.
5.  
Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.
6.  
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

▼M6

7.  

Intenzita podpory může dosáhnout 100 % celkových investičních nákladů, je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na jednotku ušetřené energie nebo získané energetické účinnosti. Tato kritéria nesmí představovat méně než 70 % váhy všech výběrových kritérií.

▼M6

8.  
Odchylně od odst. 3 písm. a) až d) a odstavce 7 lze způsobilé náklady stanovit bez určení hypotetického srovnávacího scénáře a bez soutěžního nabídkového řízení. V takovém případě jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady přímo spojené s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti a použitelné intenzity podpory a bonusy stanovené v odstavcích 4, 5 a 6 se snižují o 50 %.

Článek 38a

Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti v budovách

1.  
Investiční podpora, která podnikům umožní zvýšit energetickou účinnost budov, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti.
3.  
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Pokud jsou příslušnými normami Unie minimální normy energetické náročnosti, musí být podpora poskytnuta dříve, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými. V takovém případě musí daný členský stát zajistit, aby příjemci předložili přesný plán renovace a časový rozvrh prokazující, že podporovaná renovace bude přinejmenším dostatečná k tomu, aby zajistila splnění těchto minimálních norem energetické náročnosti. Pokud se příslušné normy Unie od minimálních norem energetické náročnosti liší, musí být investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma Unie nabyde účinnosti.
4.  
Tento článek se nevztahuje na podporu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a podporu na dálkové vytápění a/nebo chlazení.
5.  
Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti v budově, způsobilé nejsou.
6.  
Podpora musí vést ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie alespoň: i) o 20 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovace stávajících budov, nebo ii) o 10 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovačních opatření týkajících se instalace nebo výměny pouze jednoho typu prvků budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a tato cílená renovační opatření nepředstavují více než 30 % části rozpočtu režimu určené na opatření ke zvýšení energetické účinnosti, nebo iii) o 10 % ve srovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU v případě nových budov. Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení se stanoví na základě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.
7.  

Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření:

a) 

instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;

b) 

instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

c) 

připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;

d) 

výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;

e) 

instalace zařízení pro digitalizaci budovy, s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;

f) 

investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.

V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v písmenech a) až f) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na různá zařízení a vybavení. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením nižší úrovně energetické náročnosti nebo vyšší úrovně environmentální výkonnosti, způsobilé nejsou.

8.  
Podporu lze poskytnout buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo opatření ke zvýšení energetické účinnosti zadává.
9.  
Podporu lze poskytnout rovněž na zvýšení energetické účinnosti tepelných nebo chladicích zařízení uvnitř budovy.
10.  
Podpora na instalaci energetického zařízení na fosilní paliva, včetně zemního plynu, není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
11.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů.
12.  
Odchylně od odstavce 11, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu stavebního prvku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 %.
13.  
Odchylně od odstavců 11 a 12, pokud je podpora na investice do budov, jejichž realizací má být dosaženo splnění minimálních norem energetické náročnosti, které lze považovat za normy Unie, poskytnuta méně než osmnáct měsíců před tím, než normy Unie nabydou účinnosti, nesmí intenzita podpory přesáhnout 15 % způsobilých nákladů, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu prvku budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a 20 % ve všech ostatních případech.
14.  
V případě podpory poskytnuté malým podnikům lze intenzitu podpory zvýšit o 20 procentních bodů a v případě podpory poskytnuté středním podnikům o 10 procentních bodů.
15.  
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.
16.  
V případě podpory poskytnuté na zvýšení energetické účinnosti stávajících budov lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů, pokud podpora vede ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie nejméně o 40 % ve srovnání se situací před investicí. Toto zvýšení intenzity podpory se nepoužije, pokud investice nesníží energetickou náročnost budovy nad úroveň stanovenou minimálními normami energetické náročnosti, které jsou považovány za normy Unie a nabydou účinnosti do méně než osmnácti měsíců od okamžiku realizace a dokončení investice.

Článek 38b

Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách

1.  
Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout za účelem usnadnění uzavírání smluv o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU.
3.  
Pro podporu podle tohoto článku jsou způsobilé malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, které jsou poskytovateli opatření ke snížení energetické náročnosti a které jsou konečnými příjemci podpory.
4.  
Podpora musí mít formu seniorní půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně musí spočívat ve finančním produktu zaměřeném na financování poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek).
5.  
Doba trvání půjčky nebo záruky pro poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti nesmí přesáhnout deset let.
6.  
Pokud má podpora formu seniorní půjčky, investiční spoluúčast komerčních poskytovatelů dluhového financování musí být minimálně 30 % hodnoty podkladového portfolia smluv o energetických službách a splátka poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti se musí rovnat alespoň nominální výši půjčky.
7.  
Pokud má podpora formu záruky, nesmí záruka přesáhnout 80 % jistiny podkladové půjčky a ztráty musí být poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou instituci a stát. Částka krytá zárukou se úměrně snižuje tak, aby záruka nikdy nepokrývala více než 80 % nesplacené půjčky.
8.  
Nominální výše celkového nesplaceného financování poskytnutého na příjemce nesmí přesáhnout 30 milionů EUR.

▼M4

Článek 39

Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů

▼B

1.  
Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

2.  
K získání podpory podle tohoto článku jsou způsobilé investice ke zvýšení energetické účinnosti budov.
2a.  

Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření:

a) 

instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;

b) 

instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

c) 

investice do připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a souvisejícího vybavení;

d) 

výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;

e) 

instalace zařízení pro digitalizaci budovy, zejména za účelem zvýšení její připravenosti pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní domovní rozvody nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;

f) 

investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.

3.  
Způsobilými náklady jsou celkové náklady na projekt ke zvýšení energetické účinnosti, s výjimkou budov uvedených v odstavci 2a, kde způsobilými náklady jsou celkové náklady na projekt ke zvýšení energetické účinnosti, jakož i investiční náklady na jednotlivé kusy zařízení uvedené v odstavci 2a.

▼M4

4.  
Podpora se poskytuje v podobě finanční dotace, kapitálové investice, záruky nebo půjčky a je určena fondu energetické účinnosti nebo jinému finančnímu zprostředkovateli, kteří ji v co největším rozsahu předají dále konečným příjemcům, tj. vlastníkům nebo nájemníkům budov, v podobě vyššího objemu financování, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb.
5.  
►M6  Fond energetické účinnosti nebo jiný finanční zprostředkovatel poskytne na způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti půjčky nebo záruky. Nominální hodnota půjčky nebo částka krytá zárukou nesmí přesáhnout 25 milionů EUR na konečného příjemce a projekt, s výjimkou kombinovaných investic uvedených v odstavci 2a, kde nesmí přesáhnout 30 milionů EUR. ◄ Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky.

▼B

6.  
Částka, kterou vlastníci budov splácejí fondu energetické účinnosti nebo jinému finančnímu zprostředkovateli, nesmí být nižší než nominální hodnota půjčky.

▼M6

7.  
Podpora na zvýšení energetické účinnosti musí aktivovat dodatečné investice od nezávislých soukromých investorů ve smyslu čl. 2 bodu 72, jejichž výše musí dosahovat alespoň 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na projekt ke zvýšení energetické účinnosti. Poskytuje-li podporu fond energetické účinnosti, lze tyto soukromé investice aktivovat na úrovni tohoto fondu energetické účinnosti a/nebo projektů ke zvýšení energetické účinnosti s cílem dosáhnout celkového podílu soukromých investic ve výši alespoň 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na projekt ke zvýšení energetické účinnosti.

▼B

8.  

Pro účely poskytování podpory ke zvýšení energetické účinnosti mohou členské státy zřídit fondy energetické účinnosti nebo využít finančních zprostředkovatelů. Musí být splněny tyto podmínky:

a) 

správci finančního zprostředkovatele a správci fondu energetické účinnosti musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi těmito subjekty rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích a správcích fondů energetické účinnosti může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b) 

nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c) 

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d) 

v případě záruk je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

e) 

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu energetické účinnosti nebo finančního zprostředkovatele, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

▼M6

f) 

fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen v souladu s platnými právními předpisy a členský stát musí zajistit hloubkovou kontrolu, která ověří, že pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti bude uplatněna komerčně solidní investiční strategie.

▼B

9.  

Finanční zprostředkovatelé, včetně fondů energetické účinnosti musí být spravovány podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže finanční zprostředkovatel, a případně správci fondu energetické účinnosti splňují tyto podmínky:

a) 

jsou ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b) 

jejich odměna odpovídá tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c) 

jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;

d) 

musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do projektů ke zvýšení energetické účinnosti, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na energetickou účinnost;

e) 

pro veřejné prostředky investované do fondu energetické účinnosti nebo poskytnuté finančnímu zprostředkovateli musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie, která umožní, aby do projektů ke zvýšení energetické účinnosti investoval trh, až k tomu bude připraven.

▼M6

10.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti.

▼M6

11.  
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Pokud jsou příslušnými normami Unie minimální normy energetické náročnosti, musí být podpora poskytnuta dříve, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými. V takovém případě musí daný členský stát zajistit, aby příjemci předložili přesný plán renovace a časový rozvrh prokazující, že podporovaná renovace bude přinejmenším dostatečná k tomu, aby zajistila splnění těchto minimálních norem energetické náročnosti. Pokud se příslušné normy Unie od minimálních norem energetické náročnosti liší, musí být investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti.
12.  
Podporu lze poskytnout rovněž na zvýšení energetické účinnosti tepelných nebo chladicích zařízení uvnitř budovy.
13.  
Podpora na instalaci energetického zařízení na fosilní paliva, včetně zemního plynu, není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
14.  
Členský stát může realizaci opatření podpory uložit pověřenému subjektu.

▼M6

Článek 41

Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny

1.  
Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů energie, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

1a.  
Investiční podpora na projekty ukládání elektřiny podle tohoto článku je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud je poskytována na kombinované projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a ukládání (za měřidlem), pokud jsou oba prvky součástí jediné investice nebo pokud je úložiště připojeno ke stávajícímu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Prvek pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Všechny součásti investice (výroba a ukládání) se pro účely ověření souladu s prahovými hodnotami stanovenými v článku 4 považují za jediný integrovaný projekt. Stejná pravidla se vztahují na úložiště tepla, které je přímo připojeno k zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

▼M6

2.  
Investiční podpora na výrobu a ukládání biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud jsou podporovaná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice. Prvek pro ukládání musí ročně získat alespoň 75 % svého obsahu paliva z přímo připojených zařízení na výrobu biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy. Všechny součásti investice (výroba a ukládání) se pro účely ověření souladu s prahovými hodnotami stanovenými v článku 4 tohoto nařízení považují za jediný integrovaný projekt.
3.  
Investiční podpora na výrobu vodíku je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy pouze u zařízení vyrábějících výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. U projektů na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů sestávajících z elektrolyzéru a jedné nebo více jednotek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za jediným bodem připojení k síti nesmí kapacita elektrolyzéru překročit kombinovanou kapacitu jednotek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Investiční podpora se může vztahovat na vyhrazenou infrastrukturu pro přepravu nebo distribuci vodíku z obnovitelných zdrojů, jakož i na zařízení pro ukládání vodíku z obnovitelných zdrojů.
4.  
Investiční podpora na vysoce účinné kogenerační jednotky je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud tyto jednotky zajišťují celkové úspory primární energie ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny, jak stanoví směrnice 2012/27/EU nebo jakékoli následné právní předpisy, které uvedený akt zcela nebo zčásti nahradí. Investiční podpora na projekty ukládání elektřiny a tepla přímo spojené s vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy za podmínek stanovených v odstavci 1a tohoto článku.

▼M6

4a.  
Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud se nejedná o zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny spalující fosilní paliva, s výjimkou zemního plynu, je-li zajištěn soulad s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.30 přílohy 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ( 62 ).

▼M6

5.  
Investiční podpora se poskytuje na nově instalované nebo modernizované kapacity. Výše podpory nesmí být závislá na výkonu.
6.  
Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady.
7.  

Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 

45 % způsobilých nákladů na investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice 2018/2001, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů;

b) 

30 % způsobilých nákladů na jakoukoli jinou investici, na kterou se vztahuje tento článek.

▼B

8.  
Intenzitu podpory lze navýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

▼M6 —————

▼M6

10.  

Intenzita podpory může dosáhnout 100 % způsobilých nákladů, pokud je podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělování);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora na jednotku energetické kapacity z obnovitelných zdrojů nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

▼B

Článek 42

Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů

▼M6

1.  
Provozní podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Podpora se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;

b) 

během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;

c) 

vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělování);

d) 

nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno z hlediska podpory na jednotku výroby elektřiny nebo kapacitu z obnovitelných zdrojů.

Nabídkové řízení musí být otevřeno všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na nediskriminačním základě.

3.  

Nabídkové řízení může být omezeno na konkrétní technologie v těchto případech:

a) 

opatření je konkrétně zaměřeno na podporu demonstračních projektů;

b) 

cílem opatření je řešit nejen dekarbonizaci, ale také kvalitu ovzduší nebo jiné znečištění;

c) 

členský stát uvede důvody, proč lze předpokládat, že způsobilá odvětví nebo inovativní technologie mají v dlouhodobějším horizontu potenciál významně a nákladově efektivně přispět k ochraně životního prostředí a hloubkové dekarbonizaci;

d) 

opatření je nutné k zajištění diverzifikace, bez níž by se zvýšily problémy se stabilitou sítě;

e) 

lze očekávat, že selektivnější přístup povede k nižším nákladům na zajištění ochrany životního prostředí (například k nižším systémovým nákladům na integraci díky diverzifikaci, a to i mezi obnovitelnými zdroji, což by také mohlo zahrnovat odezvu na straně poptávky a/nebo ukládání) a/nebo povede k menšímu narušení hospodářské soutěže.

Členské státy provedou podrobné posouzení použitelnosti těchto podmínek a předají ho Komisi na základě podmínek popsaných v čl. 11 odst. 1 písm. a).

4.  
Je-li nabídkové řízení omezeno na jednu nebo více inovativních technologií, nesmí podpora poskytnutá na tyto technologie přesáhnout 5 % celkového objemu plánované nové kapacity výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ročně.
5.  
Podpora se poskytuje ve formě příplatků k tržní ceně nebo ve formě rozdílové smlouvy s tím, že výrobci prodávají svou elektřinu přímo na trhu.
6.  
Příjemci podpory prodávají svou elektřinu přímo na trhu a nesou běžnou odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování. Příjemci mohou zajistit, aby jejich jménem nesly odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování jiné podniky, například agregátory. Kromě toho se podpora nevyplácí za období, kdy jsou ceny záporné. Aby se předešlo pochybnostem, toto platí od okamžiku, kdy se ceny dostanou do záporných hodnot.
7.  
Malá zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou využívat podporu ve formě přímé podpory cen, která pokrývá veškeré náklady na provoz, a výjimku z povinnosti prodávat vyrobenou elektřinu na trhu v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001. Pro účely tohoto odstavce se zařízení považují za malá, pokud je jejich kapacita nižší než použitelná prahová hodnota podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943.

▼M6 —————

▼M6

11.  
Podpora se poskytuje pouze po dobu trvání projektu.

Článek 43

Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje

1.  
Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Pro účely tohoto článku jsou malé projekty vymezeny takto:

i) 

u výroby nebo ukládání elektřiny – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší;

ii) 

u spotřeby elektřiny – projekty s maximální poptávkou rovnou 1 MW nebo nižší;

iii) 

u technologií výroby tepla a produkce plynu – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší nebo rovnocennou;

iv) 

u výroby vodíku z obnovitelných zdrojů – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 3 MW nebo nižší nebo rovnocennou;

v) 

u výroby biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy – projekty s instalovanou kapacitou 50 000 tun/rok nebo nižší;

vi) 

u projektů a demonstračních projektů, které jsou ve 100 % vlastnictví malých a středních podniků – projekty s instalovanou kapacitou nebo maximální poptávkou rovnou 6 MW nebo nižší;

vii) 

u projektů výlučně na výrobu elektřiny z větrné energie, které jsou ve 100 % vlastnictví mikropodniků nebo malých podniků – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 18 MW nebo nižší.

▼M6

2a.  
Podpora společenstvím pro obnovitelné zdroje je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy pouze pro projekty s instalovanou kapacitou nebo maximální poptávkou rovnou 6 MW nebo nižší ze všech obnovitelných zdrojů, pouze s výjimkou větrné energie, pro kterou se podpora poskytuje na zařízení s instalovanou kapacitou rovnou 18 MW nebo nižší.
2b.  
Provozní podpora na výrobu vodíku je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy pouze v případě zařízení vyrábějících výhradně vodík z obnovitelných zdrojů.

▼M6

3.  
Provozní podpora na výrobu biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud jsou podporovaná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.

▼M6 —————

▼M6

5.  
Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá čistým dodatečným nákladům (tzv. „mezeře ve financování“), které jsou nezbytné ke splnění cíle opatření podpory v porovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem bez poskytnutí podpory. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože toto řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.
6.  
Podpora se poskytuje pouze po dobu trvání projektu.
7.  
Podpora se poskytuje ve formě příplatků k tržní ceně nebo ve formě rozdílové smlouvy s tím, že výrobci prodávají svou elektřinu přímo na trhu.

▼M6

8.  
Příjemci podpory nesou běžnou odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování. Příjemci mohou zajistit, aby jejich jménem nesly odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování jiné podniky, například agregátory. Kromě toho se podpora nevyplácí za období, kdy jsou ceny záporné. Aby se předešlo pochybnostem, toto platí od okamžiku, kdy se ceny dostanou do záporných hodnot.
9.  
Malá zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a demonstrační projekty mohou využívat podporu ve formě přímé podpory cen, která pokrývá veškeré náklady na provoz, a výjimku z povinnosti prodávat vyrobenou elektřinu na trhu v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001. Pro účely tohoto odstavce se zařízení považují za malá, pokud je jejich kapacita nižší než použitelná prahová hodnota podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943.

▼M6

Článek 44

Podpora ve formě úlev na daních podle směrnice 2003/96/ES

1.  
Režimy podpory ve formě úlev na daních, které splňují podmínky směrnice 2003/96/ES, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Příjemci úlev na daních musí být vybráni na základě transparentních a objektivních kritérií.
3.  

Příjemci úlev na daních musí zaplatit alespoň minimální úroveň zdanění stanovenou v příloze I směrnice 2003/96/ES, s výjimkou úlev:

a) 

udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES na výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivy z obnovitelných zdrojů;

b) 

udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) první, druhé, čtvrté a páté odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu i) pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie, ii) z vody vyrobenou ve vodních elektrárnách, iii) vyrobenou z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů a iv) vyrobenou z palivových článků;

c) 

udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) třetí odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou z biomasy nebo z produktů vyrobených z biomasy, pokud je biomasa v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci;

d) 

udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, pokud je kombinovaná výroba tepla a elektřiny kombinovanými generátory vysoce účinnou kombinovanou výrobou ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;

e) 

udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. l) směrnice 2003/96/ES na výrobky kódu KN 2705 používané pro účely vytápění;

f) 

udělených na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES.

4.  
Podstatou režimů podpory ve formě úlev na daních může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.
5.  
Úlevy na daních udělené na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud jsou podporovaná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.

▼M6

Článek 44a

Podpora ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích

1.  
Režimy podpory ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se nevztahuje na úlevy na daních nebo poplatcích z energetických produktů a elektřiny ve smyslu článku 2 směrnice 2003/96/ES.
2.  
Podpora ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích je slučitelná, pouze pokud tato úleva umožní dosáhnout vyšší úrovně ochrany životního prostředí tím, že do oblasti působnosti ekologické daně nebo poplatku zahrne podniky, které by bez této úlevy nemohly vykonávat svou hospodářskou činnost.
3.  
Pro podporu jsou způsobilé pouze ty podniky, které by bez této úlevy nebyly schopny vykonávat svou hospodářskou činnost. Pro účely tohoto článku se za takový případ považují podniky, jejichž výrobní náklady by se v důsledku ekologické daně nebo parafiskálního poplatku bez úlevy podstatně zvýšily a které nejsou schopny toto zvýšení přenést na zákazníky. Zvýšení výrobních nákladů se vypočítá jako podíl hrubé přidané hodnoty pro každé odvětví nebo kategorii příjemců.
4.  
Příjemci musí být vybráni na základě transparentních, nediskriminačních a objektivních kritérií. Podpora se poskytuje stejným způsobem všem způsobilým podnikům působícím v tomtéž odvětví hospodářské činnosti, které jsou z hlediska cílů daného opatření podpory ve stejné nebo podobné faktické situaci.
5.  
Hrubý grantový ekvivalent podpory nesmí přesáhnout 80 % nominální sazby daně nebo poplatku.
6.  
Podstatou režimů podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.

▼M6

Článek 45

Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

1.  
Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na tyto činnosti:

a) 

sanace škod na životním prostředí, včetně poškození kvality půdy, povrchové či podzemní vody nebo mořského prostředí;

b) 

rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů z degradovaného stavu;

c) 

ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti nebo ekosystémů s cílem přispět k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo chránit ekosystémy, které se již v dobrém stavu nacházejí;

d) 

zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.

3.  
Tento článek se nevztahuje na podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, například zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, povodněmi, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolnými přírodními požáry.
4.  
Tento článek se dále nevztahuje na podporu na sanaci nebo rehabilitaci po uzavření elektráren a důlních nebo těžebních činností.
5.  
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ( 63 ) nebo jiné příslušné předpisy Unie o odpovědnosti za škody na životním prostředí, je-li zjištěn subjekt nebo podnik, který je podle právních předpisů použitelných v daném členském státě odpovědný za škody na životním prostředí, musí práce nezbytné k prevenci a nápravě degradace a kontaminace životního prostředí financovat tento subjekt nebo podnik v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ s tím, že na stavební práce, které je tento subjekt nebo podnik ze zákona povinen provést, nelze poskytnout žádnou podporu. Členský stát přijme veškerá nezbytná opatření včetně právních kroků vedoucí ke zjištění odpovědného subjektu nebo podniku, který je původcem škody na životním prostředí, a k dosažení toho, aby nesl příslušné náklady. Pokud subjekt nebo podnik odpovědný podle použitelných právních předpisů nelze zjistit nebo nelze dosáhnout toho, aby nesl náklady na nápravu škody na životním prostředí, zejména z toho důvodu, že zanikla jeho právní existence a není žádný jiný podnik, který by bylo možno považovat za jeho právního nebo ekonomického nástupce, nebo pokud k pokrytí nákladů na sanaci neexistuje dostatečné finanční zajištění, lze podporu poskytnout na podpoření sanačních nebo rehabilitačních prací. Podporu nelze poskytnout na realizaci kompenzačních opatření ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice Rady 92/43/EHS ( 64 ). Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na pokrytí dodatečných nákladů nezbytných ke zvýšení rozsahu nebo ambicí uvedených opatření nad rámec právních povinností vyplývajících z čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.
6.  
V případě investic do sanace škod na životním prostředí nebo do rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů jsou způsobilé náklady vynaložené na sanaci nebo rehabilitaci, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku nebo majetku.
7.  
Navýšení hodnoty pozemku nebo majetku vyplývající ze sanace nebo rehabilitace musí posoudit nezávislý kvalifikovaný odborník.
8.  
V případě investic do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování jsou způsobilými náklady celkové náklady na práce vedoucí k přispění k ochraně nebo obnově biologické rozmanitosti nebo k zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
9.  

Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 

100 % způsobilých nákladů na investice do sanace škod na životním prostředí nebo rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů;

b) 

70 % způsobilých nákladů na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.

10.  
Intenzitu podpory na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování lze zvýšit o 20 procentních bodů u podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů u podpory poskytnuté středním podnikům.

Článek 46

Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a/nebo chlazení

1.  
Investiční podpora na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení zahrnující výstavbu, rozšíření nebo modernizaci zařízení na výrobu vytápění nebo chlazení a/nebo řešení pro ukládání tepla a/nebo distribuční sítě je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora se poskytuje pouze na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav dálkového vytápění a/nebo chlazení, které jsou nebo mají být energeticky účinné ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU. Není-li soustava po provedení podporovaných prací na distribuční síti dosud plně energeticky účinná, musí být další modernizace zařízení pro vytápění a/nebo chlazení, na něž se vztahuje podpora, která je nezbytná pro splnění podmínek definice energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení, započata do tří let od zahájení podporovaných prací na distribuční síti.
3.  
Podporu lze poskytnout na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice (EU) 2018/2001, odpadního tepla nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, jakož i na řešení pro ukládání tepla. Podpora na výrobu energie z odpadu může být založena buď na odpadu, který splňuje definici obnovitelných zdrojů energie, nebo na odpadu používaném jako palivo v zařízeních, která splňují definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. V případě odpadu používaného jako vstupní palivo nesmí být obcházena hierarchie způsobů nakládání s odpady vymezená v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES.
4.  
Podporu nelze poskytnout na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. Podporu na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie ze zemního plynu lze poskytnout, pouze pokud je zajištěn soulad s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.30 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.
5.  

Podporu na modernizaci úložišť a distribučních sítí, které přenášejí vytápění a chlazení vyrobené z fosilních paliv, lze poskytnout, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

distribuční síť je nebo se stane vhodnou pro přenos vytápění nebo chlazení vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a/nebo odpadního tepla;

b) 

výsledkem modernizace nebude zvýšení výroby energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. V případě modernizace úložiště nebo sítě distribuující vytápění a chlazení vyrobené ze zemního plynu, pokud je výsledkem modernizace zvýšení výroby energie ze zemního plynu, musí být tato výrobní zařízení v souladu s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.31 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

6.  
Způsobilými náklady jsou investiční náklady související s výstavbou nebo modernizací soustavy energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení.
7.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.
8.  
Intenzitu podpory lze zvýšit o 15 procentních bodů v případě investic, které využívají pouze obnovitelné zdroje energie, odpadní teplo nebo jejich kombinaci, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů.
9.  
Alternativně k odstavci 7 může intenzita podpory dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože toto řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.

Článek 47

Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a na podporu přechodu na oběhové hospodářství

1.  
Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a oběhovost je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Podpora se poskytuje na tyto druhy investic:

a) 

investice zlepšující účinné využívání zdrojů prostřednictvím jednoho nebo obou těchto opatření:

i) 

čisté snížení zdrojů spotřebovaných při výrobě daného množství výstupu ve srovnání s již existujícím výrobním postupem používaným příjemcem nebo s alternativními projekty nebo činnostmi uvedenými v odstavci 7. Spotřebované zdroje musí zahrnovat všechny spotřebované materiální zdroje, s výjimkou energie, a snížení se stanoví na základě měření nebo odhadu spotřeby před provedením opatření podpory a po něm, při zohlednění jakékoli úpravy vnějších podmínek, která může spotřebu zdrojů ovlivnit;

ii) 

nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo využitými, a to i recyklovanými) surovinami nebo vstupními surovinami;

b) 

investice do předcházení vzniku a snižování množství odpadů, přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkuje příjemce, nebo investice do přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkují třetí strany a které by jinak byly nevyužity, odstraněny nebo zpracovány na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, případně využity méně účinným způsobem využívání zdrojů nebo by vedly k nižší kvalitě výsledků recyklace;

c) 

investice do sběru, třídění, dekontaminace, předúpravy a zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek, které produkují příjemce nebo třetí strany a které by jinak zůstaly nevyužity nebo by byly využity méně účinným způsobem využívání zdrojů;

d) 

investice do tříděného sběru a třídění odpadů za účelem jejich přípravy k opětovnému použití nebo recyklaci.

3.  
Podpora na operace odstraňování a využití odpadů za účelem výroby energie není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
4.  
Podpora nezbavuje podniky, které produkují odpad, jakýchkoli nákladů nebo povinností souvisejících se zpracováním odpadů, za něž nesou odpovědnost podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, ani nákladů, které by měly být považovány za běžné náklady podniku.
5.  
Podpora nesmí stimulovat vznik odpadů ani zvýšené využívání zdrojů.
6.  
Investice související s technologiemi, které představují již ziskovou zavedenou obchodní praxi v celé Unii, nejsou podle tohoto článku vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
7.  

Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním celkových investičních nákladů na projekt s náklady na projekt nebo činnost, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí, přičemž se musí jednat o jednu z těchto možností:

a) 

hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici, která by byla pravděpodobně realizována v novém nebo již existujícím výrobním postupu bez poskytnutí podpory a která nedosahuje stejné úrovně účinného využívání zdrojů;

b) 

hypotetický srovnávací scénář spočívající ve zpracování odpadu na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES nebo zpracování odpadu, jiných produktů, materiálů nebo látek méně účinným způsobem využívání zdrojů;

c) 

hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici do konvenčního výrobního postupu využívajícího primární surovinu nebo vstupní surovinu, pokud je získaný sekundární (opětovně použitý nebo využitý) produkt technicky a ekonomicky nahraditelný primárním produktem.

Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky.

Pokud investice spočívá v instalaci doplňkové složky k již existujícímu zařízení, pro kterou neexistuje ekvivalent méně šetrný k životnímu prostředí, nebo pokud žadatel o podporu může prokázat, že bez poskytnutí podpory by se investice neuskutečnila, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.

8.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

▼B

9.  
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

▼M6

10.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti. Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti, pokud je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti.

Článek 48

Investiční podpora na energetickou infrastrukturu

1.  
Investiční podpora na výstavbu nebo modernizaci energetické infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora na energetickou infrastrukturu, která je částečně nebo zcela vyňata z přístupu třetích osob nebo regulace sazeb v souladu s právními předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
3.  
Podpora na investice do projektů ukládání elektřiny a plynu není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti.
4.  
Podpora na plynárenskou infrastrukturu je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud je dotčená infrastruktura určena k použití pro vodík a/nebo pro plyny z obnovitelných zdrojů nebo pokud je používána pro přepravu více než 50 % vodíku a plynů z obnovitelných zdrojů.
5.  
Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady.
6.  
Intenzita podpory může dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože takové řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.

Článek 49

Podpora na studie a poradenské služby v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky

1.  
Podpora na studie nebo poradenské služby, včetně energetických auditů, přímo spojená s investicemi způsobilými pro podporu podle tohoto oddílu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Pokud se celá studie nebo poradenská služba týká investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu, jsou způsobilé náklady na studii nebo poradenskou službu. Týká-li se investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu pouze část studie nebo poradenské služby, jsou způsobilé náklady na tu část studie nebo poradenské služby, která souvisí s uvedenými investicemi.
2a.  
Podpora se poskytuje bez ohledu na to, zda po zjištěních studie nebo poradenské služby následuje investice způsobilá pro podporu podle tohoto oddílu.
3.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých nákladů.
4.  
Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem malých podniků a o 10 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem středních podniků.
5.  
Podporu nelze poskytnout na energetické audity prováděné za účelem dosažení souladu se směrnicí 2012/27/EU s výjimkou případů, kdy se energetický audit provádí vedle povinného energetického auditu podle uvedené směrnice.

▼B



ODDÍL 8

Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

Článek 50

Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami

1.  
Režimy podpory na náhradu škod způsobených zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, záplavami, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolné požáry lesní a další vegetace jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Na poskytnutí podpory se vztahují tyto podmínky:

a) 

příslušné orgány veřejné moci členského státu formálně uznaly, že událost má povahu přírodní pohromy, a

b) 

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodami, které dotčenému podniku vznikly.

3.  
Režimy podpory vztahující se na konkrétní přírodní pohromu se zavedou do tří let od doby, kdy k pohromě došlo. Podpora udělená na základě těchto režimů se poskytne do čtyř let od doby, kdy k pohromě došlo.
4.  
Způsobilými náklady jsou náklady související se škodou vzniklou v přímém důsledku přírodní pohromy, které ocení nezávislý odborník uznaný příslušným vnitrostátním orgánem nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat škody na majetku, jako např. budovách, vybavení, strojích či zásobách, a ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného pozastavení činnosti po dobu nejvýše šesti měsíců od doby, kdy k pohromě došlo. Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku před pohromou. Jeho výsledek nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o níž se v důsledku pohromy snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před vznikem pohromy a bezprostředně po ní. Ztráta příjmu se vypočte z finančních ukazatelů dotčeného podniku (zisků před úroky a zdaněním (EBIT), odpisů a nákladů na pracovní sílu, které vykazuje provozovna zasažená přírodní pohromou), a to srovnáním finančních ukazatelů za šest měsíců po vzniku pohromy s průměrem tří let zvolených z období pěti let před vznikem pohromy (vyloučí se rok, v němž byl vykázán nejlepší a nejhorší finanční výsledek), a vypočte se za stejné šestiměsíční období roku. Škoda se vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce.
5.  
Podpora a všechny ostatní platby obdržené jako náhrada škody, včetně plateb z pojistných smluv, nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 9

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

Článek 51

Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů

1.  
Podpora na leteckou a námořní přepravu cestujících je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Prospěch z podpory musí v plném rozsahu plynout konečným spotřebitelům, kteří mají obvyklé bydliště v odlehlých regionech.
3.  
Podpora se poskytuje pro přepravu cestujících na trase mezi letištěm nebo přístavem v odlehlém regionu a jiným letištěm nebo přístavem v Evropském hospodářském prostoru.
4.  
Pokud jde o totožnost dopravce nebo druh dopravy, poskytuje se podpora bez diskriminace a omezování konkrétní trasy do odlehlého regionu nebo z něj.
5.  
Způsobilými náklady jsou cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli.
6.  
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.



ODDÍL 10

Podpora na širokopásmovou infrastrukturu

▼M6

Článek 52

Podpora na pevné širokopásmové sítě

1.  
Podpora na zavedení pevných širokopásmových sítí je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pevné širokopásmové sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
3.  

Způsobilé jsou následující alternativní typy investic:

a) 

zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), ani se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4;

b) 

zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení socioekonomických aktérů v oblastech, kde existuje jen jedna síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ale nižší než 300 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), nebo se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5.

4.  
Oblasti, kde existuje alespoň jedna síť, kterou lze modernizovat tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, nejsou pro zásahy podle odst. 3 písm. a) a b) způsobilé. Síť se považuje za zmodernizovatelnou tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, pokud může tuto rychlost poskytnout s marginální investicí, jako je modernizace aktivního zařízení, bez významných investic do širokopásmové infrastruktury.
5.  

Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:

a) 

mapování musí určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající pevné širokopásmové sítě. Mapování musí být provedeno:

i) 

pro pevné kabelové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě;

ii) 

pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů.

Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není mapování sítí páteřního propojení vyžadováno.

Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;

b) 

veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich sítí poskytujících prahové rychlosti uvedené v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.

6.  

Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do širokopásmové sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost širokopásmových služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury. V každém případě musí způsobilý zásah, jak je stanoveno v odstavci 3, vést alespoň k těmto zlepšením:

a) 

v případě zásahů podle odst. 3 písm. a) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi (cílová rychlost);

b) 

v případě zásahů podle odst. 3 písm. b) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi a poskytnout rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky (cílová rychlost).

7.  

Podpora se poskytuje takto:

a) 

podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;

b) 

pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správu pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo případně interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

8.  
Dotovaná síť musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Odchylně mohou zásahy, které jsou způsobilé podle odst. 3 písm. a), namísto fyzického zpřístupnění poskytovat virtuální zpřístupnění, pokud je produkt přístupu virtuálního zpřístupnění předem schválen vnitrostátním regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Přístup založený na virtuálním zpřístupnění musí být poskytnut na dobu odpovídající životnosti infrastruktury, kterou virtuální zpřístupnění nahrazuje. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Síť musí poskytnout přístup alespoň třem zájemcům o přístup a musí zájemcům o přístup poskytnout nejméně 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
9.  

Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:

a) 

průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;

b) 

regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo

c) 

nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

10.  
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
11.  
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.

Článek 52a

Podpora na mobilní sítě 4G a 5G

1.  
Podpora na zavedení mobilních sítí 4G a 5G je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pasivních a aktivních prvků mobilní sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 7 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 7 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
3.  
Zavedení mobilních sítí 5G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 4G a 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Zavedení mobilních sítí 4G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 3G, 4G nebo 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Tyto požadavky musí být ověřeny na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4.
4.  

Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:

a) 

mapování musí jasně určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající mobilní sítě. Mapování musí být provedeno na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace,

Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není samostatné mapování sítí páteřního propojení vyžadováno;

b) 

veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí s charakteristikami uvedenými v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.

5.  
Podporovaná infrastruktura se nezohledňuje pro účely splnění povinností provozovatelů mobilních sítí v oblasti pokrytí, které vyplývají z podmínek spojených s právy na využívání spektra 4G a 5G.
6.  
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími mobilními sítěmi nebo mobilními sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do mobilní sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost mobilních služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 50 % investic do širokopásmové infrastruktury.
7.  

Podpora se poskytuje takto:

a) 

podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;

b) 

pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

8.  
Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
9.  

Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:

a) 

průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;

b) 

regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;

c) 

nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

10.  
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
11.  

Využití státem financované mobilní sítě 4G nebo 5G k poskytování pevných bezdrátových přístupových služeb je povoleno pouze v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ani není věrohodně plánováno její zavedení v příslušném časovém horizontu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a) 

mapování a veřejná konzultace musí zohlednit pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, určené podle čl. 52 odst. 5;

b) 

podporovaná pevná bezdrátová přístupová síť 4G nebo 5G musí mít alespoň trojnásobnou rychlost stahování ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi (cílová rychlost) podle čl. 52 odst. 5.

12.  
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.

▼M4

Článek 52b

Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu

1.  
Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo které získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Projekty musí splňovat kumulativní obecné podmínky slučitelnosti stanovené v odstavci 3. Kromě toho musí spadat do jedné z kategorií způsobilých projektů uvedených v odstavci 4 a musí splňovat všechny specifické podmínky slučitelnosti pro příslušnou kategorii stanovené v uvedeném odstavci. Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje pouze na projekty, které se týkají výhradně prvků a subjektů uvedených v jednotlivých příslušných kategorií v odstavci 4.
3.  

Obecné kumulativní podmínky slučitelnosti jsou tyto:

a) 

Příjemce musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo z externích zdrojů, který neobsahuje žádnou finanční podporu z veřejných zdrojů. Pokud je příspěvek příjemce ve výši 25 % poskytován z externích zdrojů prostřednictvím investiční platformy kombinující různé zdroje financování, je podmínka uvedená v předchozí větě, tj. že financování z externích zdrojů nesmí obsahovat žádnou veřejnou finanční podporu, nahrazena požadavkem na přítomnost 30 % soukromých investic v takové platformě;

b) 

Pro podporu jsou způsobilé pouze náklady, které jsou způsobilými investičními náklady podle nařízení (EU) 2021/1153 vynaloženými na zavedení infrastruktury.

c) 

Projekt musí být vybrán v souladu s nařízením (EU) 2021/1153 jedním z následujících způsobů:

i) 

nezávislým finančním zprostředkovatelem jmenovaným Evropskou komisí na základě společně dohodnutých investičních pokynů;

ii) 

Komisí ve veřejné soutěži na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií;

iii) 

nezávislými odborníky jmenovanými Komisí;

d) 

Projekt musí umožňovat, aby možnosti konektivity překračovaly požadavky související se stávajícími právními povinnostmi, jako jsou povinnosti spojené s právem využívání spektra;

e) 

Projekt musí zajišťovat otevřený velkoobchodní přístup třetích stran, včetně zpřístupnění za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek v souladu s čl. 52 odst. 7 a 8, případně čl. 52a odst. 8 a 9.

4.  

Kategorie způsobilých projektů a konkrétní kumulativní podmínky slučitelnosti, které se na ně vztahují, jsou tyto:

a) 

Investice do zavedení přeshraničního úseku koridoru 5G podél dopravního koridoru uvedeného v hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě, stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013 (koridory TEN-T), které splňují tyto zvláštní kumulativní podmínky:

i) 

projekt sestává z přeshraničního úseku koridoru 5G, který překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;

ii) 

celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v určitém členském státě nepředstavuje více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél transevropské hlavní dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, jako například povinnosti spojené s právem na využívání spektra. Výjimečně v případě, že členský stát podporuje zavádění přeshraničních koridorů 5G podél své komplexní transevropské dopravní sítě, nepředstavuje celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v tomto členském státě více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél této komplexní transevropské dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, například povinnosti spojené s právem na využívání spektra;

iii) 

projekt přináší významné nové investice do mobilní sítě 5G vhodné pro služby propojené a automatizované mobility, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě; a

iv) 

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

b) 

Investice do zavedení přeshraničního úseku celoevropské terabitové páteřní sítě podporujícího cíle evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku propojením některých počítačových zařízení, superpočítačových zařízení a datových infrastruktur, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i) 

projekt zavádí nebo získává aktiva související s konektivitou včetně nezrušitelných užívacích práv a nenasvícených optických vláken nebo zařízení pro účely vybudování přeshraničního úseku celoevropské páteřní sítě, který podporuje propojení s neomezeným spojením mezi koncovými body minimálně 1 Tb/s nejméně dvou počítačových zařízení, superpočítačových zařízení nebo datových infrastruktur, které: 1) jsou hostitelskými subjekty evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného v souladu s nařízením Rady (EU) 2018/1488 ( 65 ), případně se jedná o výzkumné infrastruktury a jiné výpočetní a datové infrastruktury podporující výzkumné stěžejní iniciativy a mise stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 66 ) a v nařízení Rady (ES) č. 723/2009, které přispívají k cílům evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; a 2) nacházejí se alespoň ve dvou členských státech nebo alespoň v jednom členském státě a v jednom členském státě Evropského výzkumného prostoru;

ii) 

projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí;

iii) 

pořízení aktiv souvisejících s konektivitou se provádí prostřednictvím veřejných zakázek;

iv) 

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

c) 

Investice do zavedení přeshraničního úseku páteřní sítě propojujícího cloudové infrastruktury některých socioekonomických aktérů, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i) 

projekt propojuje cloudové infrastruktury socioekonomických aktérů, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy;

ii) 

projekt sestává z přeshraničního úseku zavedení nových přeshraničních páteřních sítí, případně spočívá ve významné modernizaci stávajících sítí, které 1) překračují hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračují hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;

iii) 

projekt zahrnuje alespoň dva způsobilé socioekonomické aktéry podle bodu i), z nichž každý působí v jiném členském státě nebo v jednom členském státě a v jedné zemi Evropského hospodářského prostoru;

iv) 

projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí. Projekt je schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň o násobcích 10 Gb/s;

v) 

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

d) 

Investice do zavedení podmořské kabelové sítě, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:

i) 

projekt sestává z přeshraničního úseku podmořské kabelové sítě, který 1) překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru. Případně subjekt, který je příjemcem podpory, zajišťuje pouze poskytování velkoobchodních služeb, a podporovaná infrastruktura zlepšuje konektivitu nejvzdálenějších evropských regionů, zámořských území nebo ostrovních regionů, a to i v rámci jednoho členského státu;

ii) 

projekt se nesmí týkat tras, které již obsluhují nejméně dvě stávající nebo věrohodně plánované páteřní infrastruktury;

iii) 

projekt zajišťuje významné nové investice do podmořské kabelové sítě, a to zavedením nového podmořského kabelu nebo připojením ke stávajícímu podmořskému kabelu, řeší otázky redundance a přesahuje marginální investice. Projekt musí být schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň 1 Gb/s;

iv) 

projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.

▼M6

Článek 52c

Poukázky na konektivitu

1.  
Podpora ve formě režimu poukázek na konektivitu pro spotřebitele s cílem usnadnit služby v oblasti práce na dálku, on-line vzdělávání a odborné přípravy nebo pro malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Doba trvání režimu poukázek nesmí překročit tři roky. Platnost poukázek pro koncové uživatele nesmí překročit dva roky.
3.  

Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek:

a) 

poukázky, které jsou k dispozici spotřebitelům a malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří poskytují rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky;

b) 

poukázky, které jsou k dispozici malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na zlepšení stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky.

4.  
Poukázky musí pokrývat až 50 % způsobilých nákladů. Způsobilými náklady jsou měsíční poplatek, standardní náklady na zřízení a nezbytná koncová zařízení pro koncové uživatele, aby mohli využívat širokopásmové služby s rychlostmi uvedenými v odstavci 3. Způsobilé mohou být i náklady na domovní rozvody a omezené zavedení na pozemcích / v objektech v soukromém vlastnictví koncových uživatelů nebo na pozemku / v objektu ve veřejném vlastnictví v blízkosti soukromých pozemků/objektů koncových uživatelů, pokud jsou nezbytné a souvisejí s poskytováním dané služby. Poukázku hradí orgány veřejné správy přímo koncovým uživatelům nebo přímo poskytovateli služeb, kterého si koncoví uživatelé zvolili.
5.  
Poukázky se neposkytují na oblasti, kde neexistuje síť poskytující způsobilé služby uvedené v odstavci 3. Členské státy musí provést veřejnou konzultaci zveřejněním hlavních charakteristik režimu a seznamu zeměpisných cílových oblastí na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k návrhu opatření vyjádřily a předložily podložené informace týkající se jejich stávajících sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlost uvedenou v odstavci 3. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
6.  
Poukázky musí být technologicky neutrální. Režimy musí zajistit rovné zacházení se všemi případnými poskytovateli služeb a musí koncovým uživatelům nabídnout co nejširší výběr poskytovatelů bez ohledu na použité technologie. Za tímto účelem členský stát zřídí on-line rejstřík všech způsobilých poskytovatelů služeb nebo zavede rovnocennou alternativní metodu k zajištění otevřenosti, transparentnosti a nediskriminační povahy státního zásahu. Koncoví uživatelé musí mít možnost nahlížet do těchto informací o všech podnicích, které jsou schopny poskytovat způsobilé služby. Všechny podniky schopné poskytovat způsobilé služby mají právo být na požádání zařazeny do on-line rejstříku nebo jakéhokoli náhradního místa zvoleného členským státem.
7.  
S cílem minimalizovat narušení trhu musí členské státy provést posouzení trhu, v němž určí způsobilé poskytovatele působící v dané oblasti a shromáždí informace pro výpočet jejich podílu na trhu, využívání způsobilých služeb a jejich cen. Podpora se poskytne pouze v případě, že posouzením trhu je zjištěno, že režim je navržen dostatečně široce, aby neoprávněně nepřinášel prospěch omezenému počtu poskytovatelů, a že nevede k posílení (místní) tržní síly některých poskytovatelů.
8.  
Aby byl poskytovatel širokopásmových služeb způsobilý, musí v případech, kdy je vertikálně integrován a jeho podíl na maloobchodním trhu je vyšší než 25 %, nabízet na příslušném trhu velkoobchodního přístupu produkty velkoobchodního přístupu, na jejichž základě bude moci jakýkoli zájemce o přístup spolehlivě poskytovat způsobilé služby rychlostí uvedenou v odstavci 3 za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek.

Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovování cen:

a) 

průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;

b) 

regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;

c) 

nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

▼M6

Článek 52d

Podpora pro sítě páteřního propojení

1.  
Podpora na zavedení sítí páteřního propojení je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz sítě páteřního propojení. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
3.  
Zavedení sítě páteřního propojení se musí uskutečnit v oblastech, kde neexistuje žádná síť páteřního propojení založená na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které by byly schopny zajistit stejnou úroveň výkonu a spolehlivosti jako stávající optická vlákna nebo optická vlákna, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4.
4.  

Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:

a) 

mapování musí určit cílové oblasti pro státní zásah týkající se sítě páteřního propojení a zohlednit všechny stávající sítě páteřního propojení. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;

b) 

veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) o svých sítích páteřního propojení, které již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.

5.  
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi páteřního propojení nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do sítě páteřního propojení a dotovaná síť páteřního propojení je založena na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které jsou schopny zajistit stejnou úroveň výkonnosti optických vláken, na rozdíl od stávajících nebo věrohodně plánovaných sítí v příslušném časovém horizontu. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury.
6.  

Podpora se poskytuje takto:

a) 

podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;

b) 

pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy sítě páteřního propojení buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

7.  
Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup k pevným i mobilním sítím, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Státem financovaná síť musí zajistit všechny pevné a mobilní sítě v cílových oblastech zásahu páteřního propojení a musí zpřístupnit zájemcům o přístup alespoň 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
8.  

Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:

a) 

průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;

b) 

regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby, nebo

c) 

nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.

9.  
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
10.  
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.

▼B



ODDÍL 11

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

Článek 53

Podpora kultury a zachování kulturního dědictví

1.  
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  

Podpora se poskytuje na tyto kulturní účely a činnosti:

▼M1

a) 

muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, kina, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;

▼B

b) 

hmotné dědictví, včetně všech forem movitého a nemovitého kulturního dědictví a archeologických nalezišť, památek, historických památek a budov; přírodní dědictví související s kulturním dědictvím nebo, pokud je formálně uznáno za kulturní nebo přírodní dědictví, příslušnými orgány veřejné moci členského státu;

c) 

nehmotné dědictví v jakékoli formě včetně folklorních tradic a řemesel;

d) 

umělecké či kulturní akce a vystoupení, festivaly, výstavy a podobné kulturní činnosti;

e) 

činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

f) 

psaní, editace, produkce, distribuce, digitalizace a vydávání hudby a literatury, včetně překladů;

3.  

Podpora může mít podobu:

a) 

investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci kulturní infrastruktury;

b) 

provozní podpory.

4.  

V případě investiční podpory jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, včetně:

a) 

nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury, jejíž časová či prostorová kapacita se používá nejméně z 80 % ročně pro kulturní účely;

b) 

nákladů na pořízení, včetně leasingu, nákladů na převod vlastnictví nebo fyzické přemístění kulturního dědictví;

c) 

nákladů na zajištění, zachování, obnovu a asanaci hmotného a nehmotného kulturního dědictví, včetně dodatečných nákladů na skladování za vhodných podmínek, nákladů na speciální nástroje a materiály a nákladů na dokumentaci, výzkum, digitalizaci a zveřejnění;

d) 

nákladů na zlepšení dostupnosti kulturního dědictví pro veřejnost, včetně nákladů na digitalizaci a další nové technologie, dále náklady na zlepšení dostupnosti pro osoby se zvláštními potřebami (zejména rampy a zdviže pro zdravotně postižené osoby, nápisy v Braillově písmu a praktické exponáty v muzeích) a nákladů na propagaci kulturní rozmanitosti souvisejících s prezentací, programy a návštěvníky;

e) 

nákladů na kulturní projekty a činnosti, spolupráci a výměnné programy a granty, včetně nákladů na výběrová řízení, nákladů na propagaci a nákladů, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

5.  

V případě provozní podpory jsou způsobilé tyto náklady:

a) 

náklady, které kulturní instituci nebo lokalitě kulturního dědictví vznikly v souvislosti se stálými nebo pravidelnými činnostmi, včetně výstav, představení a akcí a podobných kulturních činností, k nimž dochází v rámci běžné činnosti;

b) 

náklady na činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

c) 

náklady na zlepšení přístupu veřejnosti ke kulturním institucím nebo lokalitám a činnostem kulturního dědictví, včetně nákladů na digitalizaci a používání nových technologií, jakož i nákladů na zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

d) 

provozní náklady týkající se přímo kulturního projektu nebo činnosti, jako je pronájem nemovitostí a kulturních prostor, cestovní výdaje, výdaje na materiály a vybavení související přímo s kulturním projektem nebo činností, architektonické konstrukce pro výstavy a jeviště, pronájem, leasing a odpisy nástrojů, softwaru a vybavení, náklady na užití děl chráněných autorskými právy a dalších souvisejících obsahů chráněných právy duševního vlastnictví, náklady na propagaci a náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu nebo činnosti; odpisy a finanční náklady jsou způsobilé pouze v případě, že nebyly pokryty investiční podporou;

e) 

náklady na personál pracující v kulturní instituci, v lokalitě kulturního dědictví nebo na projektu;

f) 

náklady na poradenské a podpůrné služby poskytované externími poradci a poskytovateli služeb, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

6.  
Pokud jde o investiční podporu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Provozovatel infrastruktury má právo ponechat si během příslušného období přiměřený zisk.
7.  
Pokud jde o provozní podporu, výše podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Splnění tohoto požadavku se zajistí ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

▼M6

8.  
U podpory, která nepřesahuje 2,2 milionu EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 6 a 7 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼B

9.  
►M1  Pokud jde o činnosti definované v odst. 2 písm. f), maximální výše podpory nepřesáhne buď rozdíl mezi způsobilými náklady a diskontovanými výnosy z projektu, nebo 70 % způsobilých nákladů. ◄ Od způsobilých nákladů se odečtou výnosy, a to buď ex ante nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Způsobilými náklady jsou náklady na vydávání hudby a literatury, včetně autorských honorářů (náklady na autorská práva), honorářů překladatelů a editorů, dalších nákladů souvisejících s vydáním (korektura, oprava a revize), náklady na grafickou úpravu, náklady na předtiskovou přípravu a náklady na tisk nebo elektronickou publikaci.
10.  
Podle tohoto článku není způsobilá podpora pro noviny a časopisy, ať již jsou zveřejňovány v tištěné nebo elektronické podobě.

Článek 54

Režimy podpory audiovizuálních děl

1.  
Režimy podpory na psaní scénářů a rozvoj, produkci, distribuci a propagaci audiovizuálních děl jsou slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Podpora musí být zaměřena na produkt v oblasti kultury. V zájmu zamezení zjevných chyb při posouzení určitého produktu jakožto produktu v oblasti kultury je každý členský stát povinen zavést účinné postupy, např. výběr návrhů jednou či několika osobami, jež jsou pověřeny jejich výběrem či ověřením podle předem určeného seznamu kulturních kritérií.
3.  

Podpora může mít podobu:

a) 

podpory na produkci audiovizuálních děl;

b) 

podpory na přípravu produkce a

c) 

podpory na distribuci.

4.  

Jestliže členské státy stanoví u podpory povinnou územní vázanost výdajů, pak režimy podpory na produkci audiovizuálních děl mohou buď:

a) 

požadovat, aby na území členského státu, který podporu poskytuje, bylo vynaloženo až 160 % podpory na produkci určitého audiovizuálního díla, nebo

b) 

vypočítávat výši podpory na produkci určitého audiovizuálního díla jako procentní podíl výdajů na produkční činnosti v členském státě, který podporu poskytuje; tento postup se obvykle použije u režimů podpory v podobě daňových pobídek.

▼M1

V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.

Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.

▼B

5.  

Způsobilé jsou tyto náklady:

a) 

pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením;

b) 

pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl;

c) 

pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl.

6.  
Intenzita podpory na produkci audiovizuálních děl nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů.
7.  

Intenzitu podpory lze navýšit takto:

a) 

na 60 % způsobilých nákladů v případě přeshraničních produkcí, jež jsou financovány více než jedním členským státem a na nichž se podílí producenti pocházející z více než jednoho členského státu;

b) 

na 100 % způsobilých nákladů v případě náročných audiovizuálních děl a koprodukcí, na nichž se podílejí země vedené v seznamu DAC organizace OECD.

8.  
Intenzita podpory na přípravu produkce nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů. Pokud je výsledný scénář či projekt zpracován do podoby audiovizuálního díla, např. je nafilmován, pak se náklady na přípravu produkce začlení do celkového rozpočtu a zohlední při výpočtu intenzity podpory. Intenzita podpory na distribuci musí být stejná jako intenzita podpory na produkci.
9.  
Podpora nesmí být vyhrazena na konkrétní produkční činnosti ani jednotlivé části produkčního hodnotového řetězce. Způsobilá podle tohoto článku není podpora na infrastrukturu filmových studií.
10.  
Podpora nesmí být vyhrazena pouze pro státní příslušníky daného členského státu a pro příjemce nesmí být stanoven požadavek, aby měli postavení podniku zřízeného podle vnitrostátního obchodního práva.



ODDÍL 12

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

Článek 55

Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu

1.  
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Sportovní infrastrukturu nesmí výhradně využívat jediný uživatel v oblasti profesionálního sportu. Jiní uživatelé v oblasti profesionálního nebo amatérského sportu musí ročně využívat danou sportovní infrastrukturu alespoň z 20 % její kapacity. Využívá-li této infrastruktury několik uživatelů současně, je nutno vypočítat odpovídající podíl časové kapacity, jež na ně připadá.
3.  
Multifunkční rekreační infrastrukturu tvoří rekreační zařízení multifunkční povahy, která nabízejí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení.
4.  
Přístup ke sportovní či multifunkční rekreační infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 30 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup za zvýhodněných podmínek za předpokladu, že jsou tyto podmínky zveřejněny.
5.  
Je-li sportovní infrastruktura využívána profesionálními sportovními kluby, členské státy zajistí, aby podmínky stanovování cen za její využívání byly zveřejněny.
6.  
Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci a/nebo provozu sportovní nebo multifunkční rekreační infrastruktury se musí řídit otevřenými, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
7.  

Podpora může mít podobu:

a) 

investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury;

b) 

provozní podpory na sportovní infrastrukturu.

8.  
V případě investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.
9.  
V případě provozní podpory na sportovní infrastrukturu jsou způsobilými náklady provozní náklady na služby, které infrastruktura poskytuje. Mezi tyto provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady atd., ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora.
10.  
Pokud jde o investiční podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.
11.  
Pokud jde o provozní podporu na sportovní infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout provozní ztrátu za příslušné období. Splnění tohoto požadavku se zajistí ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.

▼M6

12.  
U podpory, která nepřesahuje 2,2 milionu EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 10 a 11 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼B



ODDÍL 13

Podpora na místní infrastrukturu

Článek 56

Investiční podpora na místní infrastrukturu

1.  
Financování výstavby nebo modernizace místní infrastruktury, které se týká infrastruktury, jež na místní úrovni přispívá ke zlepšování podnikatelského a spotřebitelského prostředí a k modernizaci a rozvoji průmyslové základny, je slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňato z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
2.  
Tento článek se nepoužije na podporu infrastruktur, na níž se vztahují jiné oddíly kapitoly III tohoto nařízení, s výjimkou oddílu 1 – Regionální podpora. Tento článek se rovněž nevztahuje na letištní a přístavní infrastrukturu.
3.  
Infrastruktura musí být k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek. Cena účtovaná za užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní.
4.  
Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu infrastruktury se musí řídit otevřenými, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
5.  
Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.
6.  
Výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory.
7.  
Výjimka podle tohoto článku se nevztahuje na vyhrazenou infrastrukturu.

▼M1



ODDÍL 14

Podpora na regionální letiště

Článek 56a

Podpora na regionální letiště

1.  
Investiční podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 14 tohoto článku a v kapitole I.
2.  
Provozní podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3, 4, 10 a 15 až 18 tohoto článku a v kapitole I.
3.  
Letiště musí být otevřené všem potenciálním uživatelům. V případě fyzického omezení kapacity se přidělování provádí podle relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.
4.  
Podpora se neposkytne na přemístění stávajících letišť či na vytvoření nového letiště pro přepravu cestujících, včetně přeměny stávajícího malého letiště na letiště pro přepravu cestujících.
5.  
Dotčená investice nesmí přesáhnout rámec toho, co je na základě přiměřených odhadů objemu provozu nutné pro splnění střednědobého očekávaného objemu provozu.
6.  
Investiční podpora se neposkytne letišti, jež se nachází ve vzdálenosti do 100 km nebo 60 minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo vysokorychlostním vlakem od stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008.
7.  
Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na letiště s průměrným ročním pohybem do 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta, pokud se nepředpokládá, že investiční podpora do uplynutí dvou účetních období po poskytnutí podpory povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu nad 200 000 cestujících. Investiční podpora poskytovaná těmto letištím musí být buď v souladu s odstavcem 11, nebo s odstavci 13 a 14.
8.  
Odstavec 6 se nepoužije v případě, že investiční podpora je poskytnuta letišti vzdálenému méně než 100 km od stávajících letišť, z nichž jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008, za podmínky, že cesta mezi každým z těchto jiných stávajících letišť a letištěm, kterému je poskytována podpora, nevyhnutelně vyžaduje buď celkovou dobu na cestu prostředky námořní dopravy nejméně 90 minut, nebo použití letecké dopravy.
9.  
Investiční podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od investiční podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu na letišti nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.
10.  
Podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním objemem nákladní dopravy větším než 200 000  tun během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního objemu nákladní dopravy na letišti nad 200 000  tun během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.
11.  
Výše investiční podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.
12.  
Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do letištní infrastruktury, včetně nákladů na plánování.
13.  

Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:

a) 

50 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem od jednoho do 3 milionů cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta;

b) 

75 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem do jednoho milionu cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.

14.  
Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 13 se mohou v případě letišť nacházejících se v odlehlých regionech zvýšit o 20 procentních bodů.
15.  
Provozní podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem větším než 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.
16.  
Výše provozní podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Podpora se poskytne buď ve formě předem stanovených pravidelných splátek, které se během období, pro které je podpora poskytována, nesmí zvyšovat, nebo ve formě následně stanovených částek vycházejících ze zjištěných provozních ztrát.
17.  
Provozní podpora nesmí být vyplacena za žádný kalendářní rok, během něhož roční pohyb letiště přesáhne 200 000 cestujících.
18.  
Poskytnutí provozní podpory nesmí být podmíněno uzavřením dohod s konkrétními leteckými společnostmi týkajících se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností těchto leteckých společností na uvedeném letišti.



ODDÍL 15

Podpora na přístavy

Článek 56b

Podpora na námořní přístavy

1.  
Podpora na námořní přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

1a.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající plavidlům fosilní paliva, jako je nafta, zemní plyn v plynné formě (stlačený zemní plyn (CNG)) a ve zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn (LNG)) a zkapalněný ropný plyn (LPG).

▼M1

2.  

Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

a) 

investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;

b) 

investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;

c) 

náklady na bagrování pod vodou.

▼M6

2a.  
V případě podpory na dobíjecí infrastrukturu a infrastrukturu plnicích stanic dodávající elektřinu, vodík, amoniak a metanol jsou způsobilými náklady na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na samotnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic a související technické vybavení, včetně pevných, mobilních nebo plovoucích zařízení, instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně elektrických kabelů a výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místnímu zařízení pro výrobu nebo ukládání elektřiny nebo vodíku, jakož i stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení.

Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.

▼M1

3.  
Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.
4.  
Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

▼M6

5.  

Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí přesáhnout:

a) 

100 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou nejvýše 22 milionů EUR;

b) 

80 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 22 milionů EUR a nejvýše 55 milionů EUR;

c) 

60 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 55 milionů EUR a nejvýše se rovnají částce stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

▼M1

6.  
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzity podpory stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b) a c) navýšit o 10 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.
7.  
Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.
8.  
Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

▼M6

8a.  
Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík, musí se příjemce zavázat, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající amoniak nebo metanol, musí se příjemce zavázat, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat pouze amoniak nebo metanol, jejichž energetický obsah pochází z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy a které byly vyrobeny v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

▼M6

9.  
U podpory, která nepřesahuje 5,5 milionu EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼M1

Článek 56c

Podpora na vnitrozemské přístavy

1.  
Podpora na vnitrozemské přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

▼M6

1a.  
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající plavidlům fosilní paliva, jako je nafta, zemní plyn v plynné formě (stlačený zemní plyn (CNG)) a ve zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn (LNG)) a zkapalněný ropný plyn (LPG).

▼M1

2.  

Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

a) 

investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;

b) 

investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;

c) 

náklady na bagrování pod vodou.

▼M6

2a.  
V případě podpory na dobíjecí infrastrukturu a infrastrukturu plnicích stanic dodávající elektřinu, vodík, amoniak a metanol jsou způsobilými náklady na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na samotnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic a související technické vybavení, včetně pevných, mobilních nebo plovoucích zařízení, instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně elektrických kabelů a výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místní jednotce pro výrobu nebo ukládání elektřiny nebo vodíku, jakož i stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení.

Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.

▼M1

3.  
Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.
4.  
Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.
5.  
Maximální intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. ff).
6.  
Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.
7.  
Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

▼M6

7a.  
Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík, musí se příjemce zavázat, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající amoniak nebo metanol, musí se příjemce, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat pouze amoniak nebo metanol, jejichž energetický obsah pochází z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy a které byly vyrobeny v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

▼M6

8.  
U podpory, která nepřesahuje 2,2 milionu EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4 a 5 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

▼M4



Oddíl 16

Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

Článek 56d

Oblast působnosti a společné podmínky

1.  
Tento oddíl se použije na podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, které poskytují podporu prováděcím partnerům, finančním zprostředkovatelům nebo konečným příjemcům.
2.  
Podpora je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v kapitole I, v tomto článku a buď v článku 56e, nebo v článku 56f.
3.  
Podpora je v souladu se všemi platnými podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/523 a s investičními pokyny k fondu InvestEU uvedenými v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1078 ( 67 ).

▼M6

4.  

Maximální prahové hodnoty stanovené v článcích 56e a 56f se použijí na celkové nesplacené financování, pokud toto financování poskytované v rámci jakéhokoliv finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU obsahuje podporu. Maximální prahové hodnoty se použijí:

a) 

na projekt v případě podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 2, 3 a 4, čl. 56e odst. 5 písm. a) bod i) a čl. 56e odst. 6, 7, 8 a 9;

b) 

na konečného příjemce v případě podpory bez identifikovatelných způsobilých nákladů, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 5 písm. a) body ii), iii) a iv), čl. 56e odst. 10 a článek 56f.

▼M4

5.  
Podpora se neposkytuje formou refinancování nebo záruk u stávajících portfolií finančních zprostředkovatelů.

Článek 56e

Podmínky pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

1.  

Podpora poskytnutá konečnému příjemci v rámci finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU:

a) 

splňuje podmínky stanovené v jednom z odstavců 2 až 9; a

b) 

je-li financování poskytnuto ve formě půjček konečnému příjemci, má úrokovou sazbu, která odpovídá alespoň základní referenční sazbě použitelné v době poskytnutí půjčky.

2.  
Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo které získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny obecné a zvláštní podmínky slučitelnosti stanovené v článku 52b. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR.

▼M6

3.  

Podpora na zavedení pevné širokopásmové sítě a podpora zavedení mobilních sítí 4G a 5G za účelem připojení určitých způsobilých socioekonomických aktérů musí splňovat tyto podmínky:

a) 

podpora se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny podmínky slučitelnosti stanovené v článcích 52 a 52a, není-li v písmenech c) a d) tohoto odstavce uvedeno jinak;

b) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR;

c) 

projekt propojuje socioekonomické aktéry, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Projekty zahrnující jiné prvky nebo subjekty než ty, které jsou uvedeny v tomto písmenu, jsou vyloučeny;

d) 

odchylně od odst. 52 bodu 4 musí být zjištěné selhání trhu ověřeno buď pomocí dostupného vhodného mapování, nebo v případě, není-li toto mapování k dispozici, na základě veřejné konzultace, takto:

i) 

mapování lze považovat za vhodné, pokud není starší než osmnáct měsíců. Mapování musí jasně určit socioekonomické aktéry, u nichž se předpokládá jejich pokrytí v rámci veřejného zásahu, a musí zahrnovat všechny sítě, které poskytují za podmínek v době provozní špičky rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno v příslušném časovém horizontu a které se nacházejí v dosahu prostorů určeného způsobilého socioekonomického aktéra uvedeného v písmenu c). Mapování musí provést příslušný orgán veřejné správy. Mapování musí být provedeno 1) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; 2) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů; 3) pro mobilní sítě na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. V zájmu posílení součinnosti a zjednodušení pro veřejnou správu lze zeměpisné mapování prováděné podle článku 22 směrnice (EU) 2018/1972 považovat za vhodné mapování ve smyslu tohoto písmene, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto bodě;

ii) 

veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace o sítích poskytujících za podmínek v době provozní špičky rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno v příslušném časovém horizontu a které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra uvedeného v písmenu c) a určeného v souladu s bodem i), a to na základě informací: 1) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; 2) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů; 3) pro mobilní sítě na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.

▼M4

4.  

Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

▼M6

a) 

podpora se poskytuje pouze na investice do energetické infrastruktury, která není vyňata z přístupu třetích osob, regulace sazeb a zpřístupnění na základě právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií, pro tyto kategorie projektů:

i) 

pokud jde o plynárenskou infrastrukturu, projekty zařazené na platný unijní seznam projektů společného zájmu v příloze VII nařízení (EU) č. 347/2013; a

ii) 

všechny projekty týkající se elektrické infrastruktury, vodíkové infrastruktury a infrastruktury pro oxid uhličitý;

b) 

investiční podpora na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie musí splňovat tyto požadavky:

i) 

podpora se poskytuje pouze na nová zařízení vybraná konkurenčním, transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem v souladu s čl. 41 odst. 10;

ii) 

podporu lze poskytnout na kombinované projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a ukládání elektřiny nebo tepla za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 41 odst. 1a;

iii) 

podporu lze poskytnout na kombinované projekty ukládání biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 41 odst. 2;

iv) 

v případě zařízení na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů se podpora poskytuje pouze na zařízení, která splňují požadavky stanovené v čl. 41 odst. 3;

v) 

v případě zařízení vyrábějících biopaliva se podpora poskytuje pouze pro zařízení vyrábějící biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů uvedená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.

▼M4

c) 

Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 75 milionů EUR.

5.  

Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví splňuje tyto podmínky:

▼M6

a) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout:

i) 

110 milionů EUR na projekt u investic do infrastruktury využívané k poskytování sociálních služeb a vzdělávání; 165 milionů EUR na projekt pro účely kultury a zachování kulturního dědictví a u činností uvedených v čl. 53 odst. 2 včetně přírodního dědictví;

ii) 

33 milionů EUR u činností souvisejících se sociálními službami;

iii) 

82,5 milionu EUR u činností souvisejících s kulturou a se zachováním kulturního dědictví; a

iv) 

5,5 milionu EUR v případě vzdělávání a odborné přípravy;

▼M4

b) 

podpora se neposkytuje na odbornou přípravu ke splnění povinných vnitrostátních požadavků na odbornou přípravu.

6.  

Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

a) 

podpora na infrastrukturu s výjimkou přístavů se poskytuje pouze na tyto projekty:

i) 

projekty společného zájmu ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1315/2013, s výjimkou projektů týkajících se přístavní nebo letištní infrastruktury;

ii) 

propojení s městskými uzly transevropské dopravní sítě;

iii) 

kolejová vozidla pouze pro poskytování služeb železniční dopravy, na něž se nevztahuje smlouva o veřejných službách ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ( 68 ), pokud je příjemcem nový účastník na trhu;

iv) 

městská doprava;

▼M6

v) 

dobíjecí infrastruktura nebo infrastruktura plnicích stanic, která dodává vozidlům elektřinu nebo vodík. V případě podporované infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík se musí příjemce zavázat, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Tento odstavec se nevztahuje na podporu investic souvisejících s dobíjecí infrastrukturou a infrastrukturou plnicích stanic v přístavech;

▼M4

b) 

podpora na projekty přístavní infrastruktury splňuje tyto požadavky:

i) 

podporu lze poskytnout pouze na investice do přístupové infrastruktury a přístavní infrastruktury, jež jsou k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, rovným a nediskriminačním způsobem za tržních podmínek;

ii) 

jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti;

iii) 

podpora není poskytnuta na investice do přístavních superstruktur;

▼M6

iv) 

pokud je podpora poskytnuta na infrastrukturu plnicích stanic dodávající vodík, musí se příjemce zavázat, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Pokud je podpora poskytnuta na výstavbu, instalaci nebo modernizaci infrastruktury plnicích stanic dodávající amoniak nebo metanol, musí se příjemce zavázat, že podporovaná infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat pouze amoniak nebo metanol, jejichž energetický obsah pochází z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy a které byly vyrobeny v souladu s metodikami pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

▼M6

c) 

nominální výše celkového financování poskytnutého podle písmene a) nebo b) konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 165 milionů EUR.

▼M4

7.  

Podpora na jinou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:

a) 

podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:

i) 

investice do infrastruktury pro zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami určené pro širokou veřejnost;

▼M6

ii) 

investice do účinného využívání zdrojů a oběhovosti v souladu s čl. 47 odst. 1 až 6 a 10;

▼M4

iii) 

investice do výzkumné infrastruktury;

iv) 

investice do výstavby nebo modernizace zařízení inovačních klastrů;

▼M6

v) 

investice do testovacích a experimentálních infrastruktur;

▼M6

b) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 110 milionů EUR.

▼M4

8.  

Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu, splňuje tyto podmínky:

a) 

podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:

▼M6

i) 

investice, které podnikům umožní odstranit nebo zamezit poškození fyzického přírodního prostředí (včetně změny klimatu) nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce nebo činností jiného subjektu, který se účastní téhož projektu, za předpokladu, že i) investice se netýkají vybavení, strojů nebo průmyslových výrobních zařízení, jež využívají fosilní paliva, včetně zemního plynu, aniž je dotčena možnost poskytnout podporu na instalaci doplňkových složek, které zlepšují úroveň ochrany životního prostředí, u stávajícího vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení, přičemž v takovém případě investiční náklady nesmí souviset se zařízeními emitujícími CO2, a ii) v případě investic do vybavení, strojů a průmyslových výrobních zařízení využívajících vodík se příjemce musí zavázat, že bude po celou dobu životnosti investice používat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Podporu podle tohoto bodu nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, s výjimkou případů, kdy je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti;

ii) 

opatření ke zvýšení energetické účinnosti budovy nebo podniku, pokud se investice netýkají vybavení, strojů nebo průmyslové výroby využívající fosilní paliva, včetně zemního plynu. Podporu podle tohoto bodu nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, s výjimkou případů, kdy je investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma nabyde účinnosti. Odchylně lze podporu podle tohoto bodu poskytnout na investice do budov, jejichž realizací má být dosaženo splnění minimálních norem energetické náročnosti, které lze považovat za normy Unie, pokud je podpora poskytnuta před tím, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými;

▼M4

iii) 

sanace kontaminovaných lokalit, pokud není zjištěna právnická nebo fyzická osoba, která je podle platných právních předpisů odpovědná za vzniklou škodu na životním prostředí, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 3;

iv) 

ekologické studie;

v) 

zlepšování a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud tato činnost přispívá k ochraně, zachování nebo obnově biologické rozmanitosti a k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo k ochraně ekosystémů, které již jsou v dobrém stavu;

▼M6

vi) 

investiční podpora na pořízení čistých vozidel poháněných alespoň částečně elektřinou nebo vodíkem nebo vozidel s nulovými emisemi pro silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu a na modernizaci vozidel na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi;

▼M6

b) 

Aniž je dotčeno písmeno a), podpora poskytnutá na zvýšení energetické účinnosti budovy může být kombinována s podporou na některá nebo všechna tato opatření:

i) 

instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;

ii) 

instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;

iii) 

připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;

iv) 

výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;

v) 

instalace zařízení pro digitalizaci budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;

vi) 

investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.

Opatření podpory nesmí podporovat instalaci energetických zařízení využívajících fosilní paliva, včetně zemního plynu.

Podporu lze poskytnout buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo na projekt získá financování;

▼M4

c) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR.

d) 

nominální výše celkového financování poskytnutého na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR na konečného příjemce a budovu;

▼M6

e) 

podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

i) 

podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou poskytovateli opatření ke snížení energetické náročnosti a které jsou konečnými příjemci podpory;

ii) 

podpora je poskytována za účelem usnadnění uzavírání smluv o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;

iii) 

podpora má formu seniorní půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na financování poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek);

iv) 

nominální výše celkového nesplaceného financování poskytnutého podle tohoto písmene na příjemce nepřesahuje 30 milionů EUR.

▼M4

9.  

Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci splňuje tyto podmínky:

a) 

podporu lze poskytnout na:

i) 

základní výzkum;

ii) 

průmyslový výzkum;

iii) 

experimentální vývoj;

iv) 

inovace postupů nebo organizační inovace pro malé a střední podniky;

v) 

poradenské služby v oblasti inovací a podpůrné služby v oblasti inovací pro malé a střední podniky;

vi) 

digitalizaci malých a středních podniků;

b) 

u projektů spadajících pod písm. a) body i), ii) a iii) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 75 milionů EUR. U projektů spadajících pod písm. a) body iv), v) a vi) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 30 milionů EUR.

▼M6

10.  

Malé a střední podniky nebo případně malé podniky se střední tržní kapitalizací mohou kromě kategorií podpory stanovených v odstavcích 2 až 9 obdržet podporu ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU rovněž za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky:

a) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 16,5 milionu EUR a je poskytnuta:

i) 

nekotovaným malým a středním podnikům, které dosud nepůsobily na žádném trhu nebo které provozovaly činnost po dobu kratší než deset let od své registrace nebo po dobu kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje; pokud se na daný podnik uplatnila buď doba provozování činnosti kratší než deset let od jeho registrace, nebo doba kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje, musí být uvedená doba uplatněna i na jakoukoli následnou podporu podle tohoto článku pro stejný podnik. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti související s registrací, pokud se použije, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, se má za to, že desetileté období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve. Financování v rámci podpory z Fondu InvestEU může zahrnovat rovněž následné investice do nekotovaných malých a středních podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v tomto bodě, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: 1) není překročena nominální výše celkového financování uvedeného v písmenu a), 2) možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru a 3) konečný příjemce, do nějž je realizována následná investice, se nestal „propojeným podnikem“ ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž financování v rámci podpory z Fondu InvestEU poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým a středním podnikem;

ii) 

nekotovaným malým a středním podnikům, které zahajují novou hospodářskou činnost, přičemž počáteční investice musí být vyšší než 50 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty se za investice do nových hospodářských činností považují následující investice, pokud je související počáteční investice na základě podnikatelského záměru vyšší než 30 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let: 1) investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti nad rámec závazných norem Unie v souladu s čl. 36 odst. 2 tohoto nařízení, 2) jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852 a 3) investice zaměřené na zvýšení kapacity pro těžbu, separaci, rafinaci, zpracování nebo recyklaci kritické suroviny uvedené v příloze IV. Environmentálně udržitelný charakter investice se prokazuje v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2020/852, včetně zásady „významně nepoškozovat“, nebo prostřednictvím jiných srovnatelných metodik, mimo jiné včetně prokazování udržitelnosti pro Fond InvestEU. U opatření, která jsou totožná s opatřeními uvedenými v plánech pro oživení a odolnost, které schválila Rada, se má za to, že zásada „významně nepoškozovat“ je dodržena, neboť její dodržení již bylo ověřeno;

iii) 

malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou inovativními podniky ve smyslu čl. 2 bodu 80;

b) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 16,5 milionu EUR a poskytuje se malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, jejichž hlavní činnosti se nacházejí v podporovaných oblastech, za předpokladu, že financování není použito na přemístění činností ve smyslu čl. 2 bodu 61a;

c) 

nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 2,2 milionu EUR a poskytuje se malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací.

▼M4

Článek 56f

Podmínky pro podporu obsaženou ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU

1.  
Finanční prostředky konečným příjemcům poskytují komerční finanční zprostředkovatelé, kteří jsou vybráni na základě objektivních kritérií otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.
2.  
Komerční finanční zprostředkovatel, který konečnému příjemci poskytuje finanční prostředky, si u každé finanční transakce ponechá minimální rizikovou expozici ve výši 20 %.

▼M6

3.  
Nominální výše celkového financování poskytnutého každému konečnému příjemci všemi komerčními finančními zprostředkovateli nesmí přesáhnout 8,25 milionu EUR.

▼B



KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Zrušení

Nařízení (ES) č. 800/2008 se zrušuje.

Článek 58

Přechodná ustanovení

▼M1

1.  
Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem příslušných ustanovení tohoto nařízení v platnost, pokud tato podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

▼B

2.  
Podporu, která není vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.
3.  
Podpora, jež byla poskytnuta před 1. lednem 2015 na základě tehdy platného nařízení přijatého podle článku 1 nařízení (ES) č. 994/98, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy s výjimkou regionální podpory. Režimy podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků, které byly zavedeny před 1. červencem 2014 a které jsou podle nařízení č. 800/2008 vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, zůstávají z této povinnosti vyňaty a jsou slučitelné s vnitřním trhem až do ukončení dohody o financování, a to za předpokladu, že příslib poskytnutí veřejných prostředků podporovanému investičnímu fondu soukromého kapitálu byl na základě takové dohody učiněn před 1. lednem 2015 a že jsou nadále splněny ostatní podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti.

▼M6

3a.  
Jakákoliv jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta v době od 1. července 2014 do [datum vstupu této změny v platnost] v souladu s ustanoveními tohoto nařízení ve znění použitelném v době poskytnutí podpory, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Jakákoli jednotlivá podpora, jež byla poskytnuta přede dnem 1. července 2014 v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, s výjimkou článku 9, ve znění použitelném buď přede dnem 10. července 2017, nebo po tomto datu, přede dnem 3. srpna 2021 nebo po tomto datu, nebo přede dnem [datum vstupu této změny v platnost] nebo po tomto datu, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
4.  
Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po adaptační období v délce šesti měsíců. Vynětí podpory rizikového financování podle čl. 21 odst. 9 písm. a) pozbývá platnosti uplynutím období uvedeného v dohodě o financování, jestliže příslib poskytnutí veřejných prostředků podporovanému investičnímu fondu soukromého kapitálu byl na základě takové dohody učiněn během šesti měsíců následujících po skončení doby platnosti tohoto nařízení a jestliže jsou nadále splněny všechny ostatní podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti.

▼M1

5.  
Dojde-li ke změně tohoto nařízení, jakýkoli režim podpory vyňatý podle tohoto nařízení ve znění použitelném v době vstupu daného režimu v platnost zůstává vyňatý po dobu opravného období šesti měsíců.

▼B

Článek 59

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2014.

▼M6

Použije se do dne 31. prosince 2026.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1.  
Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.
2.  
V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
3.  
V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1.  
„Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.
2.  
„Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3, 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

a) 

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;

b) 

univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c) 

institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d) 

samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3.  

„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) 

podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;

b) 

podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c) 

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) 

podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.

4.  
S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více z veřejných subjektů.
5.  
Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1.  
Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.
2.  
V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že jsou za dané roční období překročeny v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.
3.  
V případě nově založených podniků, jež dosud nemohou předložit schválenou účetní závěrku, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnováni:

a) 

zaměstnanci;

b) 

osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) 

vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) 

společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1.  
V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účetních závěrek daného podniku.
2.  
Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje jsou připočítávány v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu či hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3.  
Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních závěrek těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4.  
Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je daný podnik propojen.




PŘÍLOHA II

Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení

ČÁST I

údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11