(EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
Publikováno: | Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22-61 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 11. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 29. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2014 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 354 28.12.2013, s. 22) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 354 |
86 |
28.12.2013 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/812 ze dne 20. května 2015, |
L 133 |
1 |
29.5.2015 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2092 ze dne 15. listopadu 2017, |
L 302 |
1 |
17.11.2017 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 |
L 198 |
105 |
25.7.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2495 ze dne 14. prosince 2022, |
L 325 |
1 |
20.12.2022 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1380/2013
ze dne 11. prosince 2013
o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Společná rybářská politika se vztahuje na:
zachování, biologických mořských zdrojů a řízení rybolovu a loďstev, jež tyto zdroje využívají;
v souvislosti s opatřeními v oblasti tržních a finančních opatření na podporu provádění společné rybářské politiky: na biologické sladkovodní zdroje, akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.
Společná rybářská politika se vztahuje na činnosti uvedené v odstavci 1, pokud jsou prováděny:
na území členských států, na které se vztahuje Smlouva;
ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí nebo v těchto zemích registrovanými;
rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie; nebo
státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky.
Článek 2
Cíle
K dosažení cíle postupné obnovy a zachování rybích populací na úrovních biomasy schopných poskytnout maximální udržitelný výnos bude pokud možno postupně a přírůstkově dosaženo míry využití pro maximální udržitelný výnos do roku 2015 a pro všechny populace nejpozději do roku 2020.
Společná rybářská politika musí zejména:
postupně v jednotlivých případech a se zohledněním nejlepšího dostupného vědeckého poradenství odstranit výměty zamezením případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějším možným snížením a postupným zajištěním vykládání úlovků;
v případě nutnosti co nejlépe využít nežádoucí úlovky, aniž by se zároveň vytvořil trh s takovými úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;
zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem;
stanovit opatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity loďstev úrovním rybolovných práv, které jsou v souladu s odstavcem 2, s cílem provozovat hospodářsky životaschopná loďstva bez nadměrného využívání biologických mořských zdrojů;
podporovat rozvoj udržitelných činností Unie v oblasti akvakultury s cílem přispět k zajišťování dodávek a zabezpečení potravin a zaměstnanosti;
přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty;
přispívat k účinnému a transparentnímu vnitřnímu trhu s produkty rybolovu a akvakultury a přispívat k zajištění rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh v Unii;
zohlednit zájmy spotřebitelů i producentů;
podpořit pobřežní rybolovné činnosti při zohlednění sociálně ekonomických aspektů;
zajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí do roku 2020 podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a rovněž s dalšími politikami Unie.
Článek 3
Zásady řádné správy
Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:
jasné vymezení odpovědností na úrovni Unie a na regionální, vnitrostátní a místní úrovni;
zohlednění regionálních zvláštností prostřednictvím regionalizovaného přístupu;
stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;
dlouhodobý náhled;
efektivita administrativních nákladů;
vhodné zapojení zúčastněných stran, zejména poradních sborů, ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;
prvořadá odpovědnost státu vlajky;
soulad s ostatními politikami Unie.
využívání posouzení dopadů podle potřeby;
soudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem společné rybářské politiky;
transparentnost při zpracovávání údajů v souladu se stávajícími právními požadavky, s patřičným respektováním soukromého života, ochranou osobních údajů a pravidel důvěrnosti; dostupnost údajů pro příslušné vědecké subjekty, jiné subjekty se zájmem o vědecké poznatky nebo řízení a další vymezené konečné uživatele.
Článek 4
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„vodami Unie“ vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;
„biologickými mořskými zdroji“ dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během jejich života v moři;
„biologickými sladkovodními zdroji“ dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;
„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů nebo pastí na tuňáka obecného.
„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;
„vstupem do rybářského loďstva“ rozumí zápis rybářského plavidla do rejstříku rybářských plavidel členského státu;
„maximálním udržitelným výnosem“ nejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě v průměru získávat z populace za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce;
„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ v souladu s článkem 6 dohody OSN o rybích populacích přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;
„ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ integrovaný přístup k řízení rybolovu v rámci ekologicky účelných hranic, který usiluje o řízení využívání přírodních zdrojů s ohledem na rybolov a jiné lidské činnosti, při zachování jak biologického bohatství, tak biologických procesů nezbytných k ochraně složení, struktury a fungování stanovišť příslušného ekosystému, a při zohlednění poznatků i nejistých údajů o biotických, abiotických a lidských složkách ekosystémů;
„výměty“ úlovky, které se vracejí zpět do moře;
„rybolovem s malým dopadem“ používání selektivních rybolovných postupů, jež mají nízký škodlivý dopad na mořské ekosystémy nebo se případně vyznačují nízkými hodnotami emisí z paliv;
„selektivním rybolovem“ rybolov pomocí rybolovných metod či zařízení, jež v průběhu rybolovu umožňují cíleně lovit organismy podle jejich velikosti a druhu a umožňují, aby necílové druhy nebyly loveny nebo aby byly bez újmy vráceny zpět do moře;
„mírou úmrtnosti způsobenou rybolovem“ míra, v níž se v daném období v rámci rybolovné činnosti odloví z populace biomasa nebo jedinci;
„populací“ biologické mořské zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;
„omezením odlovu“ podle potřeby buď množstevní omezení úlovků populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, pokud se na tyto populace ryb nebo skupiny populací ryb vztahuje povinnost vykládky, nebo množstevní omezení vykládek populace ryb nebo skupiny populací ryb během daného období, na které se povinnost vykládky nevztahuje;
„referenčními body pro zachování“ hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti způsobená rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;
„minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů“ velikost žijících mořských vodních druhů stanovená právními předpisy Unie s přihlédnutím k dospělosti, pod kterou se uplatňují omezení nebo pobídky zaměřené na zamezování odlovu v rámci rybolovné činnosti; tato velikost v příslušných případech nahrazuje minimální velikost při vykládce;
„populací v rámci bezpečných biologických limitů“ populace, u níž je vysoce pravděpodobné, že její odhadovaná biomasa reprodukující se populace na konci předchozího roku je nad hranicí referenčního bodu biomasy (Blim) a její odhadovaná míra úmrtnosti způsobená rybolovem v předchozím roce je pod hranicí referenčního bodu míry úmrtnosti způsobené rybolovem (Flim);
„ochranou“ preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit nežádoucím situacím;
„technickým opatřením“ opatření, které stanoví podmínky používání a strukturu lovných zařízení a omezení přístupu do rybolovných oblastí, a tím reguluje druhové a velikostní složení úlovků a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností;
„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;
„členským státem s přímým zájmem na řízení“ členský stát, jehož zájem se zakládá na rybolovných právech nebo rybolovu prováděném ve výlučné hospodářské zóně dotčeného členského státu nebo – ve Středozemním moři – na tradičním rybolovu na volném moři;
„převoditelnými koncesemi k rybolovu“ odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ( 1 ), které může držitel převést;
„rybolovnou kapacitou“ prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ( 2 );
„akvakulturou“ pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru a po tuto dobu;
„licencí k rybolovu“ licence ve smyslu čl. 4 bodu 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ( 3 );
„oprávněním k rybolovu“ oprávnění ve smyslu čl. 4 bodu 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;
„rybolovnou činností“ vyhledávání ryb, nahazování, kladení, vlečení a vytahování lovného zařízení, naložení úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování, umísťování do klecí, výkrm a vykládka ryb a produktů rybolovu;
„produkty rybolovu“ vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti nebo produkty z nich získané;
„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;
„závažným porušením předpisů“ porušení, které je jako takové definováno příslušnými právními předpisy Unie, včetně čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ( 4 ) a čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;
„konečným uživatelem vědeckých údajů“ subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;
„přebytky přípustného odlovu“ ta část přípustného odlovu, již pobřežní stát neodloví, takže celková míra využívání jednotlivých populací zůstává pod úrovněmi, které umožňují samoobnovu, a populace lovených druhů jsou udržovány nad požadovanými úrovněmi stanovenými na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství;
„produkty akvakultury“ vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury nebo produkty z nich získané;
„biomasou reprodukující se populace“ odhad hmotnosti ryb konkrétní populace, které se v určenou dobu reprodukují, včetně samců i samiček a ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;
„smíšeným rybolovem“ rybolov, v němž se vyskytuje více druhů a při němž je pravděpodobné, že dojde ve stejné rybolovné operaci k odlovu různých druhů;
„dohodami o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu“ mezinárodní dohody uzavřené s třetím státem za účelem získání přístupu do vod a ke zdrojům s cílem udržitelně využívat určitou část přebytku mořských biologických zdrojů výměnou za finanční kompenzaci od Unie, která může zahrnovat odvětvovou podporu;
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice zeměpisných oblastí:
„Severním mořem“ se rozumí oblasti ICES ( 5 ) IIIa a IV;
„Baltským mořem“ se rozumí oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId;
„severozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES V (vyjma Va a v případě Vb pouze vody Unie), VI a VII;
„jihozápadními vodami“ se rozumí oblasti ICES VIII, IX a X (vody v okolí Azor) a oblasti CECAF ( 6 ) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v okolí Madeiry a Kanárských ostrovů);
„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;
„Černým mořem“ zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2.
ČÁST II
PŘÍSTUP DO VOD
Článek 5
Obecná pravidla pro přístup do vod
ČÁST III
OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ A UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ BIOLOGICKÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ
HLAVA I
Opatření pro zachování zdrojů
Článek 6
Obecná ustanovení
Článek 7
Druhy opatření pro zachování zdrojů
Opatření pro zachování a udržitelné využívání biologických mořských zdrojů mohou kromě jiného zahrnovat:
víceleté plány podle článků 9 a 10;
cíle pro zachování a udržitelné využívání populací a související opatření pro minimalizaci dopadu rybolovu na mořské prostředí;
opatření pro přizpůsobení rybolovné kapacity rybářských plavidel dostupným rybolovným právům;
pobídky, včetně pobídek hospodářské povahy, jako jsou rybolovná práva, s cílem podpořit postupy při rybolovu, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje;
opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv;
opatření za účelem plnění cílů stanovených v článku 15;
minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;
pilotní projekty týkající se alternativních způsobů řízení rybolovu a lovných zařízení, které zvyšují selektivitu nebo minimalizují negativní dopad rybolovných činností na mořské prostředí;
opatření nezbytná pro dodržení povinností podle právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí přijatá podle článku 11;
technická opatření uvedená v odstavci 2.
Technická opatření mohou zahrnovat mimo jiné:
vlastnosti lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání;
specifikace týkající se konstrukce lovných zařízení, včetně:
úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo pro minimalizaci negativního dopadu na ekosystém;
úprav nebo doplňkových zařízení ke snížení vedlejších úlovků ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů a ke snížení dalších nežádoucích úlovků;
omezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;
požadavky na rybářská plavidla na ukončení činnosti ve vymezené oblasti po vymezenou minimální dobu za účelem ochrany dočasných nahromadění ohrožených druhů, ryb ve tření, ryb pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů a jiných zranitelných mořských zdrojů;
konkrétní opatření na minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na biologickou rozmanitost moří a mořské ekosystémy, včetně opatření pro zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení;
Článek 8
Zřízení oblastí na obnovu rybích populací
HLAVA II
Zvláštní opatření
Článek 9
Zásady a cíle víceletých plánů
Víceleté plány se vztahují buď:
na jednotlivé druhy; nebo
v případě smíšeného rybolovu nebo tam, kde jsou dynamiky populací navzájem propojeny, na rybolov využívající několik populací v příslušné zeměpisné oblasti, s ohledem na znalosti ohledně vzájemného působení mezi rybími populacemi, rybolovem a mořskými ekosystémy.
Článek 10
Obsah víceletých plánů
Víceletý plán případně a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci podle Smlouvy, zahrnuje:
oblast působnosti z hlediska populací, rybolovu a oblasti, na které bude víceletý plán uplatňován;
cíle, které jsou slučitelné s cíli stanovenými v článku 2 a s příslušnými ustanoveními článků 6 a 9;
vyčíslitelné cíle, jako jsou míra úmrtnosti způsobená rybolovem nebo biomasa reprodukující se populace;
jasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;
referenční body pro zachování zdrojů slučitelné s cíli stanovenými v článku 2;
cíle pro opatření pro zachování zdrojů a technická opatření, která je třeba přijmout za účelem dosažení cílů stanovených v článku 15, a opatření určená k zamezení nebo co nejvýraznějšímu snížení nežádoucích úlovků;
ochranná opatření, která mají zajistit splnění vyčíslitelných cílů, jakož i nápravná opatření, jsou-li zapotřebí, a to i v situacích, kde zhoršující se kvalita nebo dostupnost a údajů ohrožují udržitelnost dané populace.
Víceletý plán může rovněž zahrnovat:
jiná opatření pro zachování zdrojů, zejména opatření s cílem postupně odstranit výměty s ohledem na nejlepší dostupné vědecké poradenství nebo minimalizovat nepříznivý dopad rybolovu na ekosystém, která budou případně upřesněna v souladu s článkem 18;
vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku v dosažení cílů víceletého plánu;
popřípadě konkrétní cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;
Článek 11
Opatření pro zachování zdrojů nezbytná pro dodržení povinností vyplývajících z právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí
Pokud se na společném doporučení, které má být předloženo Komisi v souladu s prvním pododstavcem, všechny státy neshodnou ve lhůtě uvedené tamtéž nebo pokud se má za to, že společné doporučení není v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1, může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou.
Článek 12
Opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů
Článek 13
Naléhavá opatření členských států
Článek 14
Zamezení nežádoucím úlovkům a jejich snižování
Článek 15
Povinnost vykládky
Všechny druhy úlovků podléhajících omezení odlovů a ve Středozemním moři i druhy úlovků podléhajících minimální velikosti stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie ve vodách, které nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí, v rámci níže uvedených druhů rybolovu a zeměpisných oblastí, musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány, vyloženy a případně započítány do příslušných kvót, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s tímto časovým rámcem:
nejpozději od 1. ledna 2015:
nejpozději od 1. ledna 2015 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2017 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu ve vodách Unie Baltského moře, pokud jde o druhy podléhající omezení odlovu kromě druhů uvedených pod písmenem a);
nejpozději od 1. ledna 2016 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů:
Severní moře
Severozápadní vody
Jihozápadní vody
jiné druhy rybolovu druhů podléhajících omezení odlovu;
nejpozději od 1. ledna 2017 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2019 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu neuvedeného v písmenu a) ve Středozemním moři, v Černém moři a ve všech dalších vodách Unie a vodách mimo Unii, jež nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí.
Povinnost vykládky uvedená v odstavci 1 se nepoužije na:
druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky;
druhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysoké míry přežití, přičemž se zohledňují charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému;
úlovky, na něž se vztahují výjimky de minimis;
ryby, které vykazují poškození způsobené predátory.
Podrobnosti pro provádění povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1 se uvedou ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 a případně se dále vymezí v souladu s článkem 18, včetně:
zvláštní ustanovení, která se týkají způsobů a oblastí rybolovu nebo druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, uvedených v odstavci 1, jako například technická opatření uvedená v čl. 7 odst. 2, jejichž cílem je zvýšit selektivitu lovných zařízení nebo omezit nežádoucí úlovky nebo jim pokud možno zabránit;
specifikace výjimek z povinnosti vykládky pro druhy uvedené v odst. 4 písm. b);
ustanovení o výjimkách de minimis až do 5 % celkových ročních úlovků všech druhů podléhajících povinnosti vykládky uvedené v odstavci 1. Výjimky de minimis se použijí v těchto případech:
je vědecky prokázáno, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout; nebo
je třeba zamezit nepřiměřeným nákladům na zacházení s nežádoucími úlovky u takových lovných zařízení, kde nežádoucí úlovky na jedno lovné zařízení nepředstavují více než určitý procentuální podíl celkového ročního odlovu tímto zařízením, který bude stanoven ve víceletém plánu.
Úlovky podle tohoto písmene se nezapočítávají do příslušných kvót, ale všechny tyto úlovky musí být v plném rozsahu zaznamenány.
Po dobu přechodného období čtyř let je procento celkových ročních úlovků podle tohoto písmene zvýšeno:
o dva procentní body v prvních dvou letech platnosti povinnosti vykládky úlovků; a
o jeden procentní bod v následujících dvou letech;
ustanovení o dokumentaci úlovků;
případné stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů v souladu s odstavcem 10.
Výroční zprávy obsahují:
Článek 16
Rybolovná práva
Článek 17
Kritéria pro přidělování rybolovných práv členským státům
Členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici podle článku 16, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy. Používaná kritéria mohou mimo jiné zahrnovat dopad rybolovu na životní prostředí, dosavadní dodržování předpisů, přínos pro místní hospodářství a dosavadní objemy úlovků. V rámci rybolovných práv, která jim byla přidělena, se členské státy vynasnaží poskytovat pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť.
HLAVA III
Regionalizace
Článek 18
Regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů
Členské státy zajistí, aby společná doporučení k opatřením pro zachování zdrojů, která mají být přijata podle odstavce 1, byla založena na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a splňovala všechny tyto požadavky:
byla v souladu s cíli stanovenými v článku 2;
byla v souladu s oblastí působnosti a cíli příslušných opatření Unie pro zachování zdrojů;
byla v souladu s oblastí působnosti a účinně plnila záměry a vyčíslitelné cíle stanovené v příslušném víceletém plánu;
nebyla méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.
HLAVA IV
Vnitrostátní opatření
Článek 19
Opatření členských států platná pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou nebo pro osoby usazené na jejich území
Členský stát může přijmout opatření pro zachování populací ryb ve vodách Unie pod podmínkou, že tato opatření splňují všechny tyto požadavky:
vztahují se pouze na rybářská plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem, na osoby usazené na té části jeho území, na kterou se vztahuje Smlouva;
jsou v souladu s cíli stanovenými v článku 2;
nejsou méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.
Článek 20
Opatření členského státu v pásmu 12 námořních mil
ČÁST IV
ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY
Článek 21
Stanovení systémů převoditelných koncesí k rybolovu
Členské státy mohou zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu. Členské státy mající takový systém zřídí a vedou rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu.
Článek 22
Úprava a řízení rybolovné kapacity
Zprávy obsahují roční hodnocení kapacity vnitrostátního loďstva a všech skupin loďstva příslušného členského státu. Cílem zpráv je zjistit nadměrnou strukturální kapacitu podle skupin a odhadnout dlouhodobou ziskovost podle skupin. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.
Komise každý rok vypracuje pro Evropský parlament a Radu zprávu o výše uvedené vyváženosti rybolovné kapacity loďstev členských států a jejich rybolovných práv v souladu s pokyny uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci. Zpráva zahrnuje akční plány uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. První zpráva se předloží do 31. března 2015.
Pokud nedojde k předložení příslušné zprávy podle odstavce 2 nebo k provedení akčního plánu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může to mít za následek úměrné pozastavení nebo přerušení příslušné finanční pomoci Unie takovému členskému státu pro investice do jedné nebo více skupin loďstva v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020.
Článek 23
Režim vstupu a výstupu
Článek 24
Rejstříky rybářských loďstev
ČÁST V
VĚDECKÁ ZÁKLADNA PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU
Článek 25
Požadavky na údaje pro řízení rybolovu
Členské státy v souladu s pravidly přijatými v oblasti shromažďování údajů shromažďují biologické, environmentální, technické a sociálně ekonomické údaje potřebné pro řízení rybolovu, spravují je a zpřístupňují konečným uživatelům vědeckých údajů, včetně subjektů, které určí Komise. Získávání a správa těchto údajů jsou způsobilé pro financování z Evropského námořního a rybářského fondu v souladu s budoucím právním aktem Unie, jímž se stanoví podmínky finanční podpory námořní politiky a politiky rybolovu pro období 2014-2020. Tyto údaje umožňují zejména vyhodnocení:
stavu využívaných biologických mořských zdrojů;
úrovně rybolovu a dopadu rybolovných činností na biologické mořské zdroje a na mořské ekosystémy; a
sociálně ekonomické výkonnosti rybolovu, akvakultury a zpracovatelských odvětví ve vodách a mimo vody Unie.
Shromažďování, správa a využívání údajů se zakládá na těchto zásadách:
správnost a spolehlivost, jakož i včasné shromažďování,
používání koordinačních mechanismů s cílem zabránit dvojímu shromažďování údajů pro různé účely;
bezpečné uchovávání a ochrana shromážděných údajů v počítačových databázích a jejich případná dostupnost veřejnosti, a to i na souhrnné úrovni, za účelem zajištění důvěrnosti shromážděných údajů;
Komise nebo subjekty určené Komisí mají přístup k vnitrostátním databázím a systémům používaným ke zpracování shromážděných údajů pro účely ověření existence a kvality údajů;
včasná dostupnost příslušných údajů a metodik, jimiž jsou tyto údaje získávány, pro subjekty se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení, jakož i všem stranám, které o dané údaje projeví zájem, s výjimkou okolností, kdy je podle příslušných právních předpisů Unie požadována ochrana a důvěrnost;
Komise posoudí výroční zprávu o shromažďování údajů po konzultaci se svým vědeckým poradním orgánem a případně příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.
Článek 26
Konzultace vědeckých subjektů
Komise konzultuje příslušné vědecké subjekty. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství je případně konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů včetně biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických hledisek. Při konzultaci vědeckých subjektů se zohledňuje řádné hospodaření s veřejnými prostředky, s cílem zabránit zdvojování činnosti těchto subjektů.
Článek 27
Výzkum a vědecké poradenství
ČÁST VI
VNĚJŠÍ POLITIKA
Článek 28
Cíle
Unie zejména
aktivně podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství a přispívá k němu;
zdokonaluje politickou soudržnost iniciativ Unie, zejména s ohledem na činnosti v oblasti životního prostředí, obchodu a rozvoje, a posiluje důslednost opatření přijatých v rámci rozvojové spolupráce a vědeckotechnické a hospodářské spolupráce;
přispívá k udržitelným rybolovným činnostem, které jsou hospodářsky životaschopné, a podporuje zaměstnanost v rámci Unie;
zajišťuje, aby rybolovné činnosti Unie mimo unijní vody byly založeny na stejných zásadách a normách, jaké existují v platných právních předpisech Unie v oblasti společné rybářské politiky, a podporuje rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie vůči jiným hospodářským subjektům třetích zemí;
na všech mezinárodních fórech prosazuje a podporuje opatření nezbytná k vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;
podporuje vznik a posilování kontrolních výborů regionálních organizací pro řízení rybolovu, pravidelné nezávislé kontroly plnění a příslušná nápravná opatření, včetně účinných a odrazujících sankcí, které je třeba provádět transparentním a nediskriminačním způsobem;
HLAVA I
Mezinárodní organizace pro rybolov
Článek 29
Činnosti Unie v mezinárodních organizacích pro rybolov
Článek 30
Dodržování mezinárodních ustanovení
Unie, mimo jiné prostřednictvím Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“), spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, s cílem posílit dodržování opatření, zejména opatření pro potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, aby se zajistilo přísné dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi.
HLAVA II
Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu
Článek 31
Zásady a cíle dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu
Tyto rámce mohou zahrnovat:
rozvoj a podporu nezbytných vědeckých a výzkumných institucí;
kapacity pro sledování, kontrolu a dohled;
další prvky budování kapacit, které se týkají rozvoje politiky udržitelného rybolovu v dané třetí zemi.
Tyto dohody rovněž v nejvyšším možném rozsahu zahrnují:
ustanovení, které zakazuje udělit různým loďstvům lovícím v těchto vodách výhodnější podmínky, než jsou podmínky poskytnuté hospodářským subjektům Unie, včetně podmínek týkajících se zachování, rozvoje a řízení zdrojů, nebo finanční ujednání a poplatky a práva vztahující se na vydávání oprávnění k rybolovu;
ustanovení o výlučnosti týkající se pravidla uvedeného v odstavci 5.
Kromě toho musí být stanoveno, že pokud stát, který plavidlu v době, kdy je odhlášeno z rejstříku Unie, umožní plout pod jeho vlajkou, je podle právních předpisů Unie označen jakožto nespolupracující stát, pokud jde o boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jeho potírání a odstranění, nebo jakožto stát, který umožňuje neudržitelné využívání živých mořských zdrojů, rybolovné činnosti tohoto plavidla ustanou a majitel přijme bezprostřední opatření na odhlášení plavidla z rejstříku uvedeného státu.
Článek 32
Finanční pomoc
Unie poskytne prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu třetím zemím finanční pomoc s cílem:
nést část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům ve vodách třetí země; část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům, které mají být vynaloženy ze strany unijních majitelů plavidel, musí být stanovena pro každou dohodu o partnerství v oblasti rybolovu nebo protokol k ní a musí být spravedlivá, nediskriminační a přiměřená přínosům zajištěným přístupovými podmínkami;
stanovit rámec správy včetně vytvoření a zachování potřebných vědeckých a výzkumných institucí, podporovat konzultační procesy v rámci zájmových skupin a kapacity určené ke sledování, kontrole a dozoru a další prvky budování kapacit, které souvisí s rozvojem politiky udržitelného rybolovu prováděné třetí zemí. Tato finanční pomoc je podmíněna dosažením konkrétních výsledků a doplňuje rozvojové projekty a programy uskutečňované v dané třetí zemi a je s nimi v souladu.
HLAVA III
Řízení populací společného zájmu
Článek 33
Zásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země a dohody o výměně a společném řízení
ČÁST VII
AKVAKULTURA
Článek 34
Podpora udržitelné akvakultury
Komise stanoví nezávazné strategické směry Unie v oblasti společných priorit a cílů pro rozvoj udržitelných činností v oblasti akvakultury s cílem podpořit udržitelnost a přispět k zabezpečení a dodávkám potravin, růstu a zaměstnanosti. Tyto strategické směry zohlední příslušné výchozí pozice a rozdílné podmínky v rámci celé Unie a utvoří základ pro víceleté národní strategické plány a zaměří se na:
zvýšení konkurenceschopnosti odvětví akvakultury a podporu jeho rozvoje a inovace;
snížení administrativní zátěže a dosažení toho, aby provádění právních předpisů Unie bylo účinnější a lépe reagovalo na potřeby zúčastněných stran;
podporu hospodářské činnosti;
diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a vnitrozemských oblastech;
začlenění činností v oblasti akvakultury do územního plánování mořských, pobřežních a vnitrozemských oblastí.
Víceleté národní strategické plány se zaměří zejména na:
zjednodušení správních postupů, zejména co se týče hodnocení a studií dopadu a udělování licencí;
přiměřenou jistotu pro hospodářské subjekty v odvětví akvakultury v souvislosti s přístupem k vodám a prostoru;
ukazatele environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti;
hodnocení jiných možných přeshraničních vlivů, zejména na biologické mořské zdroje a mořské ekosystémy v sousedních členských státech;
vytvoření synergií mezi vnitrostátními výzkumnými programy a navázání spolupráce mezi průmyslem a vědeckou obcí;
podpora konkurenční výhody udržitelných potravin vysoké jakosti;
podpora postupů a výzkumu v odvětví akvakultury s cílem zvýšit pozitivní účinky na životní prostředí a zdroje ryb a snížit negativní dopady, včetně snížení tlaku na rybí populace používané k výrobě krmiva a zvýšení účinného využívání zdrojů.
ČÁST VIII
SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ
Článek 35
Cíle
Zavádí se společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury (dále jen „společná organizace trhů“), která:
přispěje k dosažení cílů stanovených v článku 2, a zejména k udržitelnému využívání živých biologických mořských zdrojů;
umožní odvětví rybolovu a akvakultury uplatňovat společnou rybářskou politiku na příslušné úrovni;
posílí konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie, zejména producentů;
zlepší transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce, zajistí vyváženější rozdělení přidané hodnoty v celém dodavatelském řetězci odvětví, zlepší informovanost spotřebitelů a zvýší povědomí, a to prostřednictvím oznámení nebo označení poskytujících srozumitelné informace;
přispěje k zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii podporou udržitelného využívání rybolovných zdrojů.
přispěje k zajištění rozmanitých dodávek produktů rybolovu a akvakultury pro spotřebitele;
poskytne spotřebitelům ověřitelné a správné informace týkající se původu produktu a způsobu jeho produkce, zejména prostřednictvím etiket a štítků.
Společná organizace trhů zahrnuje zejména:
organizaci odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhu;
plány produkce a uvádění na trh organizací producentů v oblasti rybolovu a akvakultury;
společné obchodní normy;
informovanost spotřebitelů.
ČÁST IX
KONTROLA A PROSAZOVÁNÍ
Článek 36
Cíle
Kontrola a prosazování společné rybářské politiky jsou založeny na následujících zásadách a zahrnují:
globální, integrovaný a společný přístup;
spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;
efektivitu nákladů a proporcionalitu;
používání účinných moderních technologií kontroly pro dostupnost a kvalitu údajů o rybolovu;
rámec Unie pro kontrolu, inspekci a prosazování;
strategii zohledňující míru rizika zaměřenou na systematické a automatické křížové kontroly všech dostupných vhodných údajů;
rozvoj kultury dodržování pravidel a spolupráci mezi všemi hospodářskými subjekty a rybáři;
Unie přijme vhodná opatření s ohledem na třetí země, které umožňují neudržitelný rybolov.
Článek 37
Skupina odborníků pro dodržování pravidel
Skupina odborníků zejména:
provádí pravidelný přezkum otázek týkajících se dodržování pravidel a provádění v rámci režimu Unie pro kontrolu rybolovu a identifikuje možné obtíže společného zájmu při provádění pravidel společné rybářské politiky;
poskytuje poradenství týkající se provádění pravidel společné rybářské politiky, včetně stanovení priorit pro finanční pomoc Unie; a
provádí výměnu informací o kontrolních a inspekčních činnostech, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.
Článek 38
Pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů
Komise a členské státy mohou uskutečňovat pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů správy údajů.
Článek 39
Příspěvek na náklady kontroly, inspekce, prosazování a shromažďování údajů
Členské státy mohou po svých hospodářských subjektech požadovat, aby přiměřeně přispěly na provozní náklady související s prováděním režimu Unie pro kontrolu rybolovu a shromažďování údajů.
ČÁST X
FINANČNÍ NÁSTROJE
Článek 40
Cíle
Za účelem přispění k dosažení cílů stanovených v článku 2 lze poskytnout finanční pomoc Unie.
Článek 41
Podmínky poskytnutí finanční pomoci pro členské státy
Článek 42
Podmínky finanční pomoci pro hospodářské subjekty
ČÁST XI
PORADNÍ SBORY
Článek 43
Zřízení poradních sborů
Zejména se v souladu s přílohou III zřizují tyto nové poradní sbory:
poradní sbor pro nejvzdálenější regiony, rozdělený do tří sekcí pro každou z těchto tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán;
poradní sbor pro akvakulturu;
poradní sbor pro trhy
poradní sbor pro Černé moře.
Článek 44
Úkoly poradních sborů
Poradní sbory mohou:
předkládat Komisi a dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a sociálně ekonomických aspektů a aspektů souvisejících se zachováním rybolovu a akvakultury. Poradní sbory mohou zejména předkládat doporučení o tom, jak zjednodušit pravidla pro řízení rybolovu;
informovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení, sociálně ekonomických aspektů a aspektů týkajících se zachování rybolovu a případně akvakultury v jejich zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti, a navrhovat řešení k překonání těchto problémů;
v úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.
Je-li záležitost ve společném zájmu dvou nebo více poradních sborů, koordinují své postoje v zájmu přijetí společných doporučení k dané otázce.
Článek 45
Složení, fungování a financování poradních sborů
Poradní sbory sestávají z:
organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a případně akvakultury a zástupců odvětví zpracování a uvádění na trh;
ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí a spotřebitelské skupiny.
ČÁST XII
PROCESNÍ USTANOVENÍ
Článek 46
Výkon přenesené pravomoci
Článek 47
Postup projednávání ve výboru
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle článku 23, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
ČÁST XIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 48
Zrušení a změny
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
V článku 105 nařízení (ES) č. 1224/2009 se vkládá nový odstavec, který zní:
Článek 49
Přezkum
Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společné rybářské politiky.
Článek 50
Výroční zpráva
Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu a o stavu rybích populací co nejdříve po přijetí ročního nařízení Rady, kterým se stanoví rybolovná práva pro plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii.
Článek 51
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
PŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 5 ODST. 2
1. Pobřežní vody Irska
a) PŘÍSTUP PRO FRANCII
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
1. Erris Head severozápadním směrem Sybil Point západním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
Humr |
Bez omezení |
|
2. Mizen Head jižním směrem Stags jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
Humr |
Bez omezení |
|
Makrela |
Bez omezení |
|
3. Stags jižním směrem Cork jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
Humr |
Bez omezení |
|
Makrela |
Bez omezení |
|
Sleď obecný |
Bez omezení |
|
4. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Všechny druhy |
Bez omezení |
5. Carnsore Point jižním směrem Haulbowline jihovýchodním směrem |
Všechny druhy kromě korýšů a měkkýšů |
Bez omezení |
b) PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
1. Stags jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
Makrela |
Bez omezení |
c) PŘÍSTUP PRO NĚMECKO
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
1. Old Head of Kinsale jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Sleď obecný |
Bez omezení |
2. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Makrela |
Bez omezení |
d) PŘÍSTUP PRO BELGII
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
|
|
1. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
2. Wicklow Head východním směrem Carlingford Lough jihovýchodním směrem |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
2. Pobřežní vody Belgie
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
3 až 12 námořních mil |
Nizozemsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Francie |
Sleď obecný |
Bez omezení |
3. Pobřežní vody Dánska
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm) (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
|
|
||
Od dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk |
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
Nizozemsko |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
Ryby jiné než platýsovité |
Bez omezení |
||
Od Blåvands Huk až po Bovbjerg |
Belgie |
Treska obecná |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
||
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
Nizozemsko |
Platýs velký |
Bez omezení |
|
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
Od Thyborøn až po Hanstholm |
Belgie |
Treska bezvousá |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
Platýs velký |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
||
|
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Treska obecná |
Bez omezení |
||
Treska tmavá |
Bez omezení |
||
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
Makrela |
Bez omezení |
||
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
Nizozemsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
Oblast Skagerraku (od Hanstholm až po Skagen) (4 až 12 námořních mil) |
Belgie |
Platýs velký |
Bez omezení pouze od 1. června do 31. července |
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Treska obecná |
Bez omezení |
||
Treska tmavá |
Bez omezení |
||
Treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
Makrela |
Bez omezení |
||
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
Nizozemsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Platýs velký |
Bez omezení |
||
Jazyk obecný |
Bez omezení |
||
Kattegat (3 až 12 námořních mil) |
Německo |
Treska obecná |
Bez omezení |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
||
Humr |
Bez omezení |
||
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
Severně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs |
Německo |
Šprot obecný |
Bez omezení |
Baltské moře (včetně Velkého a Malého Beltu, Soundu, Bornholmu) (3 až 12 námořních mil) |
Německo |
Platýsovité ryby |
Bez omezení |
Treska obecná |
Bez omezení |
||
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Úhoř |
Bez omezení |
||
Losos obecný |
Bez omezení |
||
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
Makrela |
Bez omezení |
||
Oblast Skagerraku (4 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Kattegat (3 až 12 námořních mil) (1) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Baltské moře (3 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
(1)
Měřeno od pobřežní linie. |
4. Pobřežní vody Německa
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Severního moře (3 až 12 námořních mil) všechna pobřeží |
Dánsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Smačci rodu Ammodytes |
Bez omezení |
||
Nizozemsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
Od dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54° 43′ severní šířky |
Dánsko |
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
Baltské pobřeží (3 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Treska obecná |
Bez omezení |
Platýs velký |
Bez omezení |
||
Sleď obecný |
Bez omezení |
||
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Úhoř |
Bez omezení |
||
Treska bezvousá |
Bez omezení |
||
Makrela |
Bez omezení |
5. Pobřežní vody Francie a zámořských departementů
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Severovýchodní pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
Od belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp les Bains 49° 23′ 30″ severní šířky – 1° 02′ západní délky severoseverovýchodním směrem) |
Belgie |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
Hřebenatkovití |
Bez omezení |
||
Nizozemsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
Dunkerque (2° 20′ východní délky) k mysu Antifer (0° 10′ východní délky) |
Německo |
Sleď obecný |
Bez omezení pouze od 1. října do 31. prosince |
Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
Od španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky |
Španělsko |
Sardelovití |
Cílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června |
Rybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října |
|||
Sardinka obecná |
Bez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince |
||
|
|
|
Mimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok |
Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
Španělská hranice/mys Leucate |
Španělsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
6. Pobřežní vody Španělska
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
Od francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47′ západní délky) |
Francie |
Pelagické druhy |
Bez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok |
Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|
|
|
Francouzská hranice/mys Creus |
Francie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
7. Pobřežní vody Chorvatska ()
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
12 mil. omezených na chorvatské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana) |
Slovinsko |
Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné |
100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi |
(1)
Výše uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu. |
8. Pobřežní vody Nizozemska
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Belgie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Dánsko |
Druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
Šprot obecný |
Bez omezení |
||
Smačci rodu Ammodytes |
Bez omezení |
||
Kranas obecný |
Bez omezení |
||
Německo |
Treska obecná |
Bez omezení |
|
Garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Francie |
Všechny druhy |
Bez omezení |
9. Pobřežní vody Slovinska ()
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
12 mil. omezených na slovinské výsostné vody severně od rovnoběžky o souřadnici 45° 10′ severní šířky, podél západního pobřeží Istrie, od vnější hranice chorvatských teritoriálních vod k místu, kde se tato rovnoběžka dotýká pevniny západního pobřeží Istrie (mys Grgatov rt Funtana) |
Chorvatsko |
Druhy žijící při dně a malé pelagické druhy včetně sardinky obecné a sardele obecné |
100 tun na maximální počet 25 rybářských plavidel, což zahrnuje 5 rybářských plavidel vybavených vlečnými sítěmi |
(1)
Výše uvedený režim se použije ode dne, kdy bude plně proveden nález rozhodčího soudu v souladu se smírčí dohodou mezi vládou Republiky Slovinsko a vládou Chorvatské republiky, podepsanou dne 4. listopadu 2009 ve Stockholmu. |
10. Pobřežní vody Finska
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Baltské moře (4 až 12 námořních mil) (1) |
Švédsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
(1)
3 až 12 námořních mil okolo ostrovů Bogskär. |
11. Pobřežní vody Švédska
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Skagerrak (4 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Kattegat (3 až 12 námořních mil (1)) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Baltské moře (4 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
Finsko |
Všechny druhy |
Bez omezení |
|
(1)
Měřeno od pobřežní linie. |
12. Pobřežní vody Řecka
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
Pobřeží Jónského moře (6 až 12 námořních mil) v řeckých teritoriálních vodách |
Itálie |
Hlavonožci Korýši Druhy žijící při dně Velké pelagické druhy |
Maximální počet 68 rybářských plavidel |
Jihojihovýchodně od ostrova Kréta (východně od 26°00′00″ východní délky) (6 až 12 námořních mil) v řecké výlučné ekonomické zóně |
|||
Jihojihovýchodně od ostrova Koufonisi (6 až 12 námořních mil) v řecké výlučné ekonomické zóně |
|||
Jihojihozápadně od ostrova Kasos (6 až 12 námořních mil) v řecké výlučné ekonomické zóně |
|||
Jihojihovýchodně od ostrova Karpathos (6 až 12 námořních mil) v řecké výlučné ekonomické zóně |
|||
Jihojihozápadně od ostrova Rhodos (západně od 27°59′02,00″ východní délky) (6 až 12 námořních mil) v řecké výlučné ekonomické zóně |
PŘÍLOHA II
STROPY RYBOLOVNÉ KAPACITY
Stropy kapacity
Členský stát |
GT |
kW |
Belgie |
18 962 |
51 586 |
Bulharsko |
7 250 |
62 708 |
Dánsko |
88 762 |
313 333 |
Německo |
71 117 |
167 078 |
Estonsko |
21 677 |
52 566 |
Irsko |
77 568 |
210 083 |
Řecko |
84 123 |
469 061 |
Španělsko (včetně nejvzdálenějších regionů) |
423 550 |
964 826 |
Francie (včetně nejvzdálenějších regionů) |
214 282 |
1 166 328 |
Chorvatsko |
53 452 |
426 064 |
Itálie |
173 506 |
1 070 028 |
Kypr |
11 021 |
47 803 |
Lotyšsko |
46 418 |
58 496 |
Litva |
73 489 |
73 516 |
Malta |
14 965 |
95 776 |
Nizozemsko |
166 859 |
350 736 |
Polsko |
38 270 |
90 650 |
Portugalsko (včetně nejvzdálenějších regionů) |
114 549 |
386 539 |
Rumunsko |
1 908 |
6 356 |
Slovinsko |
675 |
8 867 |
Finsko |
18 066 |
181 717 |
Švédsko |
43 386 |
210 829 |
Spojené království |
231 106 |
909 141 |
Stropy kapacity
Nejvzdálenější regiony Unie |
GT |
kW |
Španělsko |
||
Kanárské ostrovy (1): D < 12 m. Vody Unie |
2 617 |
20 863 |
Kanárské ostrovy: D < 12 m. Vody Unie |
3 059 |
10 364 |
Kanárské ostrovy: D < 12 m. Mezinárodní vody a vody třetí země |
28 823 |
45 593 |
Francie |
||
Ostrov Réunion: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
1 050 |
19 320 |
Ostrov Réunion: Pelagické druhy. D > 12 m |
10 002 |
31 465 |
Francouzská Guyana: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. Délka < 12 m |
903 |
11 644 |
Francouzská Guyana: Plavidla lovící garnáta obecného. |
7 560 |
19 726 |
Francouzská Guyana: Pelagické druhy. Příbřežní plavidla. |
3 500 |
5 000 |
Martinik: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
5 409 |
142 116 |
Martinik: Pelagické druhy. D > 12 m |
1 046 |
3 294 |
Guadeloupe: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m |
6 188 |
162 590 |
Guadeloupe: Pelagické druhy. D > 12 m |
500 |
1 750 |
Mayotte plavidla lovící vlečnou sítí |
13 916 (*1) |
24 000 (*1) |
Mayotte plavidla < 23 m používající mechanická zařízení pro dlouhé lovné šňůry |
2 500 (*1) |
8 500 (*1) |
Mayotte Druhy žijící u dna a pelagické druhy. Plavidla < 10 m |
p.m. (*2) |
p.m. (*2) |
Portugalsko |
||
Madeira: Druhy žijící při dně. D < 12 m |
604 |
3 969 |
Madeira: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m |
4 114 |
12 734 |
Madeira: Pelagické druhy. Vlečná síť. D > 12 m |
181 |
777 |
Azory: Druhy žijící při dně. D < 12 m |
2 617 |
29 870 |
Azory: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m |
12 979 |
25 721 |
(1)
D je celková délka plavidla.
(*2)
Stropy budou v této tabulce uvedeny, jakmile budou k dispozici, nejpozději však do 31. prosince 2025. ◄ |
PŘÍLOHA III
PORADNÍ SBORY
1. Název poradního sboru a oblast jeho působnosti
Název |
Oblasti působnosti |
Baltské moře |
Oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId |
Černé moře |
Zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2 |
Středozemní moře |
Mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky |
Severní moře |
Oblasti ICES IV a IIIa |
Severozápadní vody |
Oblasti ICES V (kromě Va a pouze vody Unie ve Vb), VI a VII |
Jihozápadní vody |
Oblasti ICES VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů) |
Nejvzdálenější regiony |
Vody Unie v oblasti nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy, rozdělené do tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik, Indický oceán. |
Pelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas obecný, sleď obecný, drsnatec obecný) |
Všechny zeměpisné oblasti kromě Baltského moře a Středozemního moře |
Oceánské/zámořské loďstvo |
Všechny vody mimo Unii |
Akvakultura |
Akvakultura, jak je vymezena v článku 4 |
Trhy |
Všechny oblasti trhu |
2. Fungování a financování poradních sborů
a) Ve valné hromadě a výkonném výboru se 60 % míst přidělí zástupcům rybářů a členům poradnímu sboru pro akvakulturu, hospodářským subjektům v oblasti akvakultury a zástupcům odvětví zpracování a uvádění na trh a 40 % zástupcům ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, například organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí a spotřebitelským skupinám.
b) S výjimkou poradního sboru pro akvakulturu a poradního sboru pro trhy, je členem výkonného výboru alespoň jeden zástupce pododvětví odlovu z každého dotčeného členského státu.
c) Členové výkonného výboru přijímají doporučení pokud možno na základě konsensu. Není-li možné dosáhnout konsensu, zaznamenají se odlišné názory vyjádřené členy v doporučeních přijatých většinou přítomných a hlasujících členů.
d) Každý poradní sbor určí na základě konsensu svého předsedu. Předseda jedná nestranně.
e) Každý poradní sbor přijme opatření nezbytná k zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek.
f) Doporučení přijatá výkonným výborem musejí být bezprostředně poskytnuta valné hromadě, Komisi, dotčeným členským státům a na žádost každému zástupci veřejnosti.
g) Zasedání valné hromady jsou veřejná. Zasedání výkonného výboru jsou veřejná, pokud většina výkonného výboru ve výjimečných případech nerozhodne jinak.
h) Evropské a vnitrostátní organizace zastupující odvětví rybolovu a jiné zájmové skupiny mohou dotčeným členským státům navrhovat členy. Tyto členské státy se dohodnou na členech valné hromady.
i) Zástupci vnitrostátních a regionálních správ, které mají rybolovné zájmy v dané oblasti, a výzkumní pracovníci z vědeckých a rybářských výzkumných ústavů členských států a z mezinárodních vědeckých institucí, kteří radí Komisi, se mohou účastnit zasedání poradního sboru jako aktivní pozorovatelé. Lze přizvat i jiné kvalifikované vědce.
j) Zasedání poradního sboru se jako aktivní pozorovatelé mohou účastnit i zástupci Evropského parlamentu a Komise.
k) Jsou-li projednávány otázky, jež se jich týkají, mohou být zástupci odvětví rybolovu a dalších zájmových skupin ze třetích zemí, včetně zástupců regionálních rybolovných organizací, které mají rybolovný zájem v dané oblasti nebo v rybolovných zdrojích v působnosti některého poradního sboru, přizváni k účasti jako aktivní pozorovatelé.
l) Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu.
m) Komise s každým poradním sborem podepíše dohodu o udělení dotace s cílem přispět na provozní náklady, včetně nákladů na překlady a tlumočení.
n) Komise může provádět veškerá ověření, která považuje za nutná s cílem zajistit soulad s úkoly přidělenými poradním sborům.
o) Každý poradní sbor každoročně předkládá Komisi a dotčeným členským státům svůj rozpočet a zprávu o činnosti.
p) Komise nebo Účetní dvůr mohou dát kdykoli provést audit buď jimi vybraným vnějším subjektem, nebo přímo útvary Komise nebo Účetního dvora.
q) Každý poradní sbor jmenuje oprávněného auditora na období, po které využívá prostředky Unie.
( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).
( 2 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel (Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1).
( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
( 4 ) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (OJ L 286, 29.10.2008, p. 1).
( 5 ) Oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).
( 6 ) Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 8 ) Nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství, kterým se mění nařízení (ES) č. 2847/93 a zrušují nařízení (ES) č. 685/95 a (ES) č. 2027/95 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).
( 9 ) Nařízení Rady (ES) č. 639/2004 ze dne 30. března 2004 o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 9).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 23) rozhodnutí Rady 2004/585/ES“