(EU) č. 648/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1-59 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 4. července 2012 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 16. srpna 2012 Nabývá účinnosti: 16. srpna 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. června 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 648/2012

ze dne 4. července 2012

o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 201 27.7.2012, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013

  L 176

1

27.6.2013

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1002/2013 ze dne 12. července 2013,

  L 279

2

19.10.2013

 M3

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/59/EU ze dne 15. května 2014,

  L 173

190

12.6.2014

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014

  L 173

84

12.6.2014

►M5

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015

  L 141

73

5.6.2015

 M6

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1515 ze dne 5. června 2015,

  L 239

63

15.9.2015

►M7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015

  L 337

1

23.12.2015

 M8

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/610 ze dne 20. prosince 2016,

  L 86

3

31.3.2017

►M9

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/979 ze dne 2. března 2017,

  L 148

1

10.6.2017

►M10

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017,

  L 347

35

28.12.2017

►M11

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/460 ze dne 30. ledna 2019,

  L 80

8

22.3.2019

►M12

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019,

  L 141

42

28.5.2019

►M13

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019,

  L 150

1

7.6.2019

►M14

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019,

  L 322

1

12.12.2019

 M15

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020

  L 22

1

22.1.2021

►M16

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/168 ze dne 10. února 2021,

  L 49

6

12.2.2021


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s.  6 (575/2013)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 648/2012

ze dne 4. července 2012

o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

(Text s významem pro EHP)



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
Toto nařízení stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, požadavky na oznamování derivátových smluv a jednotné požadavky na výkon činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů.
2.  
Toto nařízení se použije na ústřední protistrany a na členy jejich clearingového systému, na finanční smluvní strany a na registry obchodních údajů. Ve stanovených případech se použije na nefinanční smluvní strany a obchodní systémy.
3.  
Hlava V tohoto nařízení se vztahuje pouze na převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 18 písm. a) a b) a bodě 19 směrnice 2004/39/ES.
4.  

Toto nařízení se nevztahuje na:

a) 

členy ESCB a další orgány členských států plnící podobné funkce a další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b) 

Banku pro mezinárodní platby;

▼M2

c) 

centrální banky a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující v těchto zemích:

i) 

Japonsko,

ii) 

Spojené státy americké;

▼M9

iii) 

Austrálie,

iv) 

Kanada,

v) 

Hongkong,

vi) 

Mexiko,

vii) 

Singapur,

viii) 

Švýcarsko,

▼M11

ix) 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

▼B

5.  

S výjimkou oznamovací povinnosti podle článku 9 se toto nařízení nevztahuje na tyto subjekty:

a) 

mezinárodní rozvojové banky uvedené v části 1 oddíle 4.2 přílohy VI směrnice 2006/48/ES;

b) 

subjekty veřejného sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2006/48/ES, pokud jsou ve vlastnictví centrálních vlád a mají výslovné dohody o zárukách centrálních vlád;

c) 

evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus stability.

6.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 měnící seznam obsažený v odstavci 4 tohoto článku.

Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 17. listopadu 2012 zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím a k centrálním bankám.

Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu toho, jak se k těmto subjektům a k centrálním bankám přistupuje v právních řádech většího počtu třetích zemí, včetně nejméně tří z hlediska objemu obchodovaných smluv největších jurisdikcí, a norem řízení rizik vztahujících se na derivátové obchody, do nichž tyto subjekty a centrální banky v těchto jurisdikcích vstupují. Pokud zpráva dospěje k závěru, zejména na základě srovnávací analýzy, že je nezbytné osvobodit měnové úkoly těchto centrálních bank třetích zemí od povinnosti provádět clearing a oznamovací povinnosti, zařadí je Komise na seznam obsažený v odstavci 4.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„ústřední protistranou“ právnická osoba, která vstupuje mezi strany smluv uzavíraných na jednom či na několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího;

2) 

„registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o derivátech;

3) 

„clearingem“ proces určování pozic, včetně výpočtu čistých závazků, a zajišťování toho, aby k zajištění expozic vyplývajících z těchto pozic byly k dispozici finanční nástroje, peněžní prostředky nebo obojí;

4) 

„obchodním systémem“ systém provozovaný investičním podnikem nebo organizátorem trhu nebo ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 13 směrnice 2004/39/ES jiným než systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 uvedené směrnice, ve kterém se setkává nabídka finančních nástrojů a poptávka po nich tak, že výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II nebo III uvedené směrnice;

5) 

„derivátem“ nebo „derivátovou smlouvou“ finanční nástroj stanovený v oddíle C bodech 4 až 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, jak byla provedena články 38 a 39 nařízení (ES) č. 1287/2006;

6) 

„kategorií derivátů“ podmnožina derivátů, které sdílejí společné a podstatné vlastnosti, mezi nimiž jsou alespoň vztah k podkladovému aktivu, druh podkladového aktiva a měna pomyslné hodnoty. Deriváty patřící do stejné kategorie se mohou lišit svou splatností;

▼M7

7) 

„OTC derivátem“ nebo „OTC derivátovou smlouvou“ derivátová smlouva, k jejíž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a tohoto nařízení;

▼M12

8) 

„finanční smluvní stranou“:

a) 

investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 );

b) 

úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 2 );

c) 

pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 3 );

d) 

SKIPCP a tam, kde je to vhodné, jeho správcovská společnost, povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES s výjimkou případů, kdy je tento SKIPCP zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií;

e) 

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ( 4 );

f) 

alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který je usazen v Unii nebo spravován správcem alternativních investičních fondů povoleným nebo registrovaným v souladu s uvedenou směrnicí, s výjimkou případů, kdy je tento alternativní investiční fond zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií nebo pokud je alternativní investiční fond sekuritizačním účelovým subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3 písm. g) směrnice 2011/61/EU, a v příslušných případech jeho správce usazený v Unii;

g) 

centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 5 );

▼B

9) 

„nefinanční smluvní stranou“ podnik usazený v Unii jiný než subjekty uvedené v bodech 1 a 8;

10) 

„složkou penzijního systému“:

a) 

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES, včetně veškerých povolených subjektů odpovědných za jejich řízení a jednajících jejich jménem podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice, jakož i veškerých právnických osob zřízených za účelem investování těchto institucí a jednajících pouze a výhradně v jejich zájmu;

b) 

činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u institucí uvedených v článku 3 směrnice 2003/41/ES;

c) 

činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven, na které se vztahuje směrnice 2002/83/ES, za předpokladu, že všechna aktiva a pasiva odpovídající těmto činnostem jsou vykazována, spravována a organizována odděleně od ostatních činností pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu;

d) 

jiné povolené subjekty, které podléhají dohledu, nebo složky, které působí na vnitrostátním základě, pokud:

i) 

jsou uznány podle vnitrostátního práva a

ii) 

jejich primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu;

11) 

„úvěrovým rizikem protistrany“ riziko, že u druhé smluvní strany obchodu dojde k selhání před konečným vypořádáním peněžních toků obchodu;

12) 

„dohodou o interoperabilitě“ dohoda mezi dvěma nebo více ústředními protistranami, která zahrnuje provádění obchodů mezi systémy;

13) 

„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu právních předpisů uvedených v bodě 8 tohoto článku, příslušný orgán uvedený v čl. 10 odst. 5 nebo orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 22;

14) 

„členem clearingového systému“ podnik, který je účastníkem ústřední protistrany a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z uvedené účasti;

15) 

„klientem“ podnik ve smluvním vztahu k členu clearingového systému ústřední protistrany, který uvedenému podniku umožňuje provádět clearing jeho obchodů prostřednictvím uvedené ústřední protistrany;

16) 

„skupinou“ skupina podniků, která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, nebo skupina podniků uvedená v čl. 3 odst. 1 a čl. 80 odst. 7 a 8 směrnice 2006/48/ES;

17) 

„finanční institucí“ podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 přílohy I směrnice 2006/48/ES;

18) 

„finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jeden z dceřiných podniků je úvěrovou institucí, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 6 );

19) 

„podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa jmění, řízení služeb zpracování dat nebo jiná podobná činnost, kterou napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více úvěrových institucí;

20) 

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v ústřední protistraně či registru obchodních údajů představující nejméně 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( 7 ), s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 uvedené směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení ústřední protistrany či registru obchodních údajů, v němž má daná osoba účast;

21) 

„mateřským podnikem“ mateřský podnik popsaný v článcích 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;

22) 

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik popsaný v článcích 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;

23) 

„kontrolou“ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem popsaný v článku 1 směrnice 83/349/EHS;

24) 

„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:

a) 

účastí, prostřednictvím přímého držení nebo kontroly, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku, nebo

b) 

kontrolou nebo obdobným vztahem mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem nebo dceřiným podnikem jiného dceřiného podniku, který se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků.

Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzké propojení mezi těmito osobami;

25) 

„kapitálem“ upsaný základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí ( 8 ), pokud již byl splacen, k němuž se připočte příslušné emisní ážio, který plně absorbuje ztráty v běžných situacích a v případě úpadku či likvidace se řadí za všechny ostatní pohledávky;

26) 

„rezervními fondy“ rezervní fondy stanovené v článku 9 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 9 ) a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku;

27) 

„radou“ správní nebo dozorčí rada nebo obě v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností;

28) 

„nezávislým členem rady“ člen rady, který nemá s danou ústřední protistranou, jejími ovládajícími akcionáři, jejím vedením ani členy jejího clearingového systému žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období pěti let před svým členstvím v radě;

29) 

„vrcholným vedením“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí obchodní činnost ústřední protistrany nebo registru obchodních údajů, a výkonný člen nebo členové rady;

▼M10

30) 

„krytým dluhopisem“ dluhopis splňující požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

31) 

„subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu.

▼M7

Článek 2a

Rozhodnutí o rovnocennosti pro účely definice OTC derivátů

1.  
Pro účely čl. 2 bodu 7 tohoto nařízení je trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III uvedené směrnice, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování, jak stanovila postupem podle odstavce 2 tohoto článku Komise.
2.  
Pro účely odstavce 1 může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že trh třetí země splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2 tohoto nařízení.

3.  
Komise a ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam trhů, které jsou v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 2 považovány za rovnocenné. Tento seznam se pravidelně aktualizuje.

▼B

Článek 3

Obchody uvnitř skupiny

1.  
V případě nefinanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, za předpokladu, že obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a že je tato jiná smluvní strana usazena v Unii nebo v třetí zemi, ve vztahu k níž Komise přijala prováděcí akt podle čl. 13 odst. 2.
2.  

V případě finanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí kterákoli z těchto operací:

a) 

OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, jsou-li splněny tyto podmínky:

i) 

finanční smluvní strana je usazena v Unii nebo v třetí zemi, ve vztahu k níž Komise přijala prováděcí akt podle čl. 13 odst. 2,

ii) 

druhou smluvní stranou je finanční smluvní strana, finanční holdingová společnost, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují vhodné obezřetnostní požadavky,

iii) 

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a

iv) 

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

b) 

OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, jsou-li obě smluvní strany součástí stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 80 odst. 8 směrnice 2006/48/ES a je-li splněna podmínka stanovená v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce;

c) 

OTC derivátová smlouva uzavřená mezi úvěrovými institucemi, které jsou přidruženy k témuž ústřednímu subjektu, nebo mezi takovou úvěrovou institucí a ústředním subjektem podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2006/48/ES; nebo

d) 

OTC derivátová smlouva uzavřená s nefinanční smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, za předpokladu, že jsou obě smluvní strany plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a že tato smluvní strana je usazena v Unii nebo v jurisdikci třetí země, ve vztahu k níž Komise přijala prováděcí akt podle čl. 13 odst. 2.

3.  

Pro účely tohoto článku jsou smluvní strany považovány za zahrnuté do stejné konsolidace, pokud:

a) 

buď jsou obě zahrnuty do konsolidace v souladu se směrnicí 83/349/EHS nebo s mezinárodními standardy finančního výkaznictví (IFRS) přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, v souladu s obecně přijímanými účetními zásadami třetí země, které byly shledány rovnocennými s IFRS v souladu s nařízením (ES) č. 1569/2007 (nebo s účetními standardy třetí země, jejichž používání je povoleno v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení);

b) 

nebo se na obě vztahuje stejný konsolidovaný dohled v souladu se směrnicí 2006/48/ES nebo směrnicí 2006/49/ES nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, stejný konsolidovaný dohled vykonávaný příslušným orgánem třetí země, jehož rovnocennost s dohledem podle zásad stanovených v článku 143 směrnice 2006/48/ES nebo v článku 2 směrnice 2006/49/ES byla ověřena.



HLAVA II

CLEARING, OZNAMOVÁNÍ A ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIKA OTC DERIVÁTŮ

Článek 4

Povinnost clearingu

1.  

Smluvní strany provedou clearing všech OTC derivátových smluv týkajících se kategorie OTC derivátů, u níž byla podle čl. 5 odst. 2 stanovena povinnost clearingu, pokud tyto smlouvy splňují obě následující podmínky:

a) 

byly uzavřeny:

▼M12

i) 

mezi dvěma finančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,

ii) 

mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iii) 

mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iv) 

mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na jedné straně a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;

▼B

v) 

mezi dvěma subjekty usazenými v jedné nebo více třetích zemí, které by podléhaly povinnosti clearingu, pokud by byly usazeny v Unii, jestliže má daná smlouva přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii nebo jestliže je uložení této povinnosti nutné či vhodné, aby se předešlo vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení; a

▼M12

b) 

jsou uzavřeny nebo obnoveny v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později, přičemž k uvedenému dni splňují obě smluvní strany podmínky uvedené v písmenu a).

▼B

2.  
Aniž jsou dotčeny techniky zmírňování rizika podle článku 11, nevztahuje se povinnost clearingu na OTC derivátové smlouvy, které jsou obchody uvnitř skupiny uvedenými v článku 3.

Osvobození stanovené v prvním pododstavci platí pouze v případech:

a) 

kdy dvě smluvní strany usazené v Unii a patřící do stejné skupiny nejprve písemně vyrozumí příslušné orgány, že jej hodlají využít pro OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi nimi. Toto vyrozumění musí být provedeno nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem uplatnění osvobození. Příslušné orgány mohou do 30 kalendářních dnů poté, co obdrží vyrozumění, vznést námitku proti uplatnění tohoto osvobození, pokud obchod mezi danými smluvními stranami nesplňuje podmínky stanovené v článku 3, aniž je dotčeno jejich právo vznést námitku i po uplynutí této lhůty 30 kalendářních dnů, pokud uvedené podmínky přestanou být plněny. V případě neshody mezi příslušnými orgány jim může s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010;

b) 

OTC derivátových smluv mezi dvěma smluvními stranami patřícími do stejné skupiny, z nichž jedna je usazena v členském státě a druhá ve třetí zemi, pokud smluvní straně usazené v Unii příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů poté, co od této smluvní strany obdržel vyrozumění, povolil uplatnit dané osvobození, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3. Příslušný orgán toto rozhodnutí oznámí ESMA.

3.  
Clearing OTC derivátových smluv, které podléhají povinnosti clearingu podle odstavce 1, provádí ústřední protistrana, které bylo pro clearing této kategorie derivátů vydáno povolení podle článku 14 nebo která je pro tento účel uznána podle článku 25 a která je zařazena do rejstříku v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b).

Pro tento účel se smluvní strana stane členem clearingového systému nebo klientem nebo uzavře nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému za předpokladu, že toto ujednání nezvýší riziko protistrany a zajistí, aby aktiva a pozice smluvní strany měly ochranu s rovnocenným účinkem jako ochrana stanovená v článcích 39 a 48.

▼M12

3a.  
Členové clearingového systému a klienti, kteří přímo či nepřímo poskytují clearingové služby, poskytují tyto služby za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek, aniž by měli povinnost uzavřít smlouvu. Tito členové clearingového systému a klienti učiní veškerá přiměřená opatření nezbytná k rozpoznání, prevenci, řízení a sledování střetů zájmů, zejména mezi obchodní jednotkou a clearingovou jednotkou, které mohou nepříznivě ovlivnit spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní poskytování clearingových služeb. Tato opatření musí být učiněna i v případech, kdy obchodní a clearingové služby poskytují odlišné právní subjekty patřící do stejné skupiny.

Členům clearingového systému a klientům je povoleno kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterými bude doplněno toto nařízení tím, že se upřesní podmínky, za nichž se obchodní podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce považují za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, na základě těchto kritérií:

a) 

požadavků na spravedlnost a transparentnost, pokud jde o poplatky, ceny, slevy a další obecné smluvní podmínky týkající se ceníku, aniž je dotčena důvěrnost smluvních ujednání s jednotlivými smluvními stranami;

b) 

faktorů, které představují přiměřené obchodní podmínky k zajištění objektivních a racionálních smluvních ujednání;

c) 

požadavků, které usnadňují clearingové služby spravedlivým a nediskriminačním způsobem s ohledem na související náklady a rizika tak, aby případné rozdíly v účtovaných cenách byly přiměřené nákladům, rizikům a přínosům, a

d) 

kritérií pro kontrolu rizik platných pro člena clearingového systému nebo klienta, jež s nabízenými clearingovými službami souvisí.

▼B

4.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují smlouvy, u nichž se má za to, že mají přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii, nebo případy, kdy je nutné či vhodné předejít vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a) bodě v), a typy nepřímých smluvních ujednání, která splňují podmínky uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M10

5.  

Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 10 ), pokud:

a) 

v případě sekuritizačních jednotek pro speciální účel daná sekuritizační jednotka pro speciální účel vydává výhradně sekuritizace, které splňují požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402(nařízení o sekuritizaci);

b) 

daná OTC derivátová smlouva je použita pouze pro účely zajištění úrokové sazby nebo nesouladu měn v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace a

c) 

ujednání v rámci daného krytého dluhopisu nebo sekuritizace náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným subjektem krytého dluhopisu nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souvislosti s daným krytým dluhopisem nebo sekuritizací.

6.  
S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku a s ohledem na potřebu předcházet regulatorní arbitráži vypracují evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro stanovení toho, která ujednání v rámci krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve smyslu odstavce 5.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

▼M12

Článek 4a

Finanční smluvní strany podléhající povinnosti clearingu

1.  
Každých dvanáct měsíců může finanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí kterýkoli z clearingových prahů stanovených podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:

a) 

tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech uvede rovněž období použité pro výpočet;

b) 

do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu; a

c) 

začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě všech OTC derivátových smluv týkajících se jakékoli kategorie OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce.

2.  
Finanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

Finanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování těchto pozic.

3.  
Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, které uzavřela ona sama nebo které uzavřely jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.

Bez ohledu na první pododstavec se pozice uvedené v odstavci 1 v případě SKIPCP a alternativních investičních fondů vypočtou na úrovni fondu.

Správcovské společnosti SKIPCP, které spravují více než jeden SKIPCP, a správci alternativních investičních fondů, kteří spravují více než jeden alternativní investiční fond, musí být schopni relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet pozic na úrovni fondu nevede k:

a) 

systematickému podhodnocování pozic žádného ze spravovaných fondů ani pozic správce ani

b) 

obcházení povinnosti clearingu.

Relevantní příslušné orgány finanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.

▼B

Článek 5

Postup při stanovení povinnosti clearingu

▼M12

1.  
Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět clearing určité kategorie OTC derivátů podle článku 14 nebo 15 nebo pokud se na určitou kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, vztahuje stávající povolení udělené podle článku 14 nebo 15, okamžitě uvedené povolení nebo kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, oznámí ESMA.

▼B

2.  

Do šesti měsíců po obdržení oznámení podle odstavce 1 nebo dokončení řízení o uznání uvedeného v článku 25 ESMA po provedení veřejných konzultací a po konzultaci s ESRB a tam, kde je to vhodné, s příslušnými orgány třetích zemí vypracuje a předloží Komisi k potvrzení návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

kategorii OTC derivátů, která by měla podléhat povinnosti clearingu podle článku 4;

b) 

datum nebo data, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění a kategorií smluvních stran, na které se tato povinnost vztahuje.

▼M12 —————

▼B

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M4

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle tohoto odstavce ponechá orgán ESMA beze změn přechodná ustanovení týkající se energetických derivátů podle bodu 6 oddílu C uvedená v článku 95 směrnice 2014/65/EU ( 11 ).

▼B

3.  
ESMA z vlastního podnětu, po provedení veřejné konzultace a po konzultaci s ESRB a tam, kde je to vhodné, s příslušnými orgány třetích zemí určí v souladu s kritérii uvedenými v odst. 4 písm. a), b) a c) a oznámí Komisi kategorie derivátů, které by měly podléhat povinnosti clearingu podle článku 4, ale pro jejichž clearing dosud žádná ústřední protistrana nezískala povolení.

Po tomto oznámení zveřejní ESMA výzvu k vypracování návrhů na clearing těchto kategorií derivátů.

4.  

S ohledem na hlavní cíl, kterým je snížit systémové riziko, vezmou návrhy regulačních technických norem ve vztahu k tomu, co je uvedeno v odst. 2 písm. a), v úvahu tato kritéria:

a) 

míru standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátů;

b) 

objem a likviditu příslušné kategorie OTC derivátů;

c) 

dostupnost spravedlivých, spolehlivých a všeobecně přijímaných cenových informací v příslušné kategorii OTC derivátů;

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem může ESMA vzít v úvahu vzájemnou propojenost smluvních stran používajících příslušné kategorie OTC derivátů, předpokládaný dopad na rozsah úvěrového rizika protistrany mezi smluvními stranami a dopad na hospodářskou soutěž v Unii.

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují kritéria uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v třetím pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.  

Návrhy regulačních technických norem ve vztahu k tomu, co je uvedeno v odst. 2 písm. b), vezmou v úvahu tato kritéria:

a) 

předpokládaný objem příslušné kategorie OTC derivátů;

b) 

zda již clearing téže kategorie OTC derivátů provádí více než jedna ústřední protistrana;

c) 

schopnost příslušných ústředních protistran zpracovat předpokládaný objem a řídit riziko plynoucí z clearingu příslušné kategorie OTC derivátů;

d) 

druh a počet smluvních stran aktivních a pravděpodobně aktivních na trhu s příslušnou kategorií OTC derivátů;

e) 

dobu, kterou smluvní strana podléhající povinnosti clearingu potřebuje k zavedení postupů pro clearing svých OTC derivátových smluv prostřednictvím ústřední protistrany;

f) 

schopnost řízení rizik a právní a provozní kapacitu smluvních stran, které jsou aktivní na trhu s příslušnou kategorií OTC derivátů a na které by se vztahovala povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1.

6.  
Pokud určitá kategorie OTC derivátových smluv přestane mít ústřední protistranu, která má povolení nebo je uznána pro účely clearingu těchto smluv podle tohoto nařízení, přestane podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 a použije se odstavec 3 tohoto článku.

Článek 6

Veřejný rejstřík

1.  
ESMA zřídí, vede a aktualizuje veřejný rejstřík s cílem správně a jednoznačně určovat kategorie OTC derivátů, které podléhají povinnosti clearingu. Veřejný rejstřík musí být přístupný na internetových stránkách ESMA.
2.  

Rejstřík obsahuje tyto údaje:

a) 

kategorie OTC derivátů, které podléhají povinnosti clearingu podle článku 4;

▼M14

b) 

ústřední protistrany, které jsou povoleny v souladu s článkem 17 nebo uznány v souladu s článkem 25, a datum povolení nebo uznání, s uvedením ústředních protistran, které jsou povoleny nebo uznány pro účely povinnosti clearingu;

▼B

c) 

data, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění;

d) 

kategorie OTC derivátů určených ESMA v souladu s čl. 5 odst. 3;

▼M12 —————

▼B

f) 

ústřední protistrany, které ESMA oznámil příslušný orgán pro účely povinnosti clearingu, a datum oznámení každé z nich.

▼M12

3.  
Pokud ústřední protistrana pozbude povolení nebo uznání podle tohoto nařízení provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, vyškrtne ESMA tuto ústřední protistranu okamžitě z veřejného rejstříku ve vztahu k dané kategorii OTC derivátů.

▼B

4.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem, které blíže určují údaje, jež mají být obsaženy ve veřejném rejstříku uvedeném v odstavci 1.

ESMA předloží jakékoli takové návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M12

Článek 6a

Pozastavení povinnosti clearingu

1.  

ESMA může požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro určitý druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

určité kategorie OTC derivátů již nejsou vhodné pro centrální clearing v souladu s kritérii uvedenými v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a v čl. 5 odst. 5;

b) 

je pravděpodobné, že ústřední protistrana přestane provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;

c) 

pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo určitého druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo jeho řešení nebo k zajištění řádného fungování finančních trhů v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) a před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že je splněna alespoň jedna z podmínek v něm uvedených.

Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může být součástí žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce také žádost o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, které jsou předmětem žádosti o pozastavení povinnosti clearingu.

2.  
Za podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22 požádat, aby ESMA předložil Komisi žádost o pozastavení povinnosti clearingu. Žádost příslušného orgánu musí obsahovat zdůvodnění a důkazy dokládající, že je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku.

ESMA do 48 hodin od obdržení žádosti příslušného orgánu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a na základě zdůvodnění a důkazů, které mu příslušný orgán předložil, buď požádá Komisi, aby pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, nebo žádost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce zamítne. O svém rozhodnutí informuje ESMA dotčený příslušný orgán. Pokud ESMA žádost podanou příslušným orgánem zamítne, své rozhodnutí písemně zdůvodní.

3.  
Žádosti podle odstavců 1 a 2 se nezveřejňují.
4.  
Komise bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 a na základě zdůvodnění a důkazů, které jí ESMA předložil, buď prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví povinnost clearingu u určité kategorie OTC derivátů či u určitého druhu smluvní strany podle odstavce 1, nebo požadované pozastavení zamítne. Pokud Komise požadované pozastavení zamítne, zdůvodní pro ESMA své rozhodnutí písemně. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění pro ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

5.  
Pokud o to žádá ESMA v souladu s odst. 1 čtvrtým pododstavcem tohoto článku, prováděcí akt pozastavující povinnost clearingu pro určité kategorie OTC derivátů může pozastavit také obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 600/2014 pro tytéž určité kategorie OTC derivátů, na něž se toto pozastavení povinnosti clearingu vztahuje.
6.  
Pozastavení povinnosti clearingu, a případně obchodní povinnosti, se sdělí ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.
7.  
Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 4 je platné po počáteční dobu nepřesahující tři měsíce ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.

Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 5 je platné po stejnou počáteční dobu.

8.  
Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle odstavce 4 prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s odstavcem 6.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

V dostatečném předstihu před koncem doby pozastavení podle odstavce 7 tohoto článku nebo doby prodloužení podle prvního pododstavce tohoto odstavce vydá ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.

Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 7.

Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.

▼B

Článek 7

Přístup k ústřední protistraně

▼M4

1.  

Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv, přijímá clearing těchto smluv nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní systém. Toto obchodnímu systému zejména zajistí právo na nediskriminační zacházení, co se týče toho, jak se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systém uzachází, pokud jde o:

a) 

požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a

b) 

vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41.

Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém vyhovoval provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik.

▼B

2.  
Formální žádosti obchodního systému o přístup ústřední protistrana vyhoví nebo ji zamítne do tří měsíců od jejího podání.
3.  
Pokud ústřední protistrana zamítne žádost o přístup podle odstavce 2, toto zamítnutí obchodnímu systému řádně odůvodní.
4.  
Pokud příslušný orgán obchodního systému a příslušný orgán ústřední protistrany neodepřou přístup, poskytne ústřední protistrana přístup do tří měsíců od rozhodnutí vyhovět formální žádosti obchodního systému podle odstavce 2.

Příslušný orgán obchodního systému a příslušný orgán ústřední protistrany mohou obchodnímu systému po podání formální žádosti přístup k ústřední protistraně odepřít pouze v případě, že by takový přístup ohrozil hladké a řádné fungování trhů nebo by nepříznivě ovlivnil systémové riziko.

5.  
ESMA urovná jakýkoli spor mezi příslušnými orgány v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M4

6.  
Podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana, budou dále upřesněny technickými normami přijatými podle čl. 35 odst. 6 písm. e) nařízení (EU) č. 600/2014 ( 12 ).

▼B

Článek 8

Přístup k obchodnímu systému

1.  
Obchodní systém poskytne každé ústřední protistraně, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv obchodovaných v tomto obchodním systému, na její žádost údaje o uzavřených obchodech na nediskriminačním a transparentním základě.
2.  
Pokud obchodní systém obdrží od ústřední protistrany formální žádost o přístup k obchodnímu systému, odpoví jí do tří měsíců.
3.  
Pokud obchodní systém přístup odepře, vyrozumí o tom ústřední protistranu, přičemž své rozhodnutí řádně odůvodní.
4.  
Aniž je dotčeno rozhodnutí příslušných orgánů obchodního systému a ústřední protistrany, umožní obchodní systém přístup do tří měsíců od kladné odpovědi na žádost o přístup.

Přístup k obchodnímu systému je ústřední protistraně poskytnut pouze za předpokladu, že tento přístup nevyžaduje interoperabilitu ani neohrožuje hladké a řádné fungování trhů, zejména v důsledku roztříštění likvidity a že obchodní systém zavedl vhodný mechanismus k zabránění tomuto roztříštění.

5.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují pojem roztříštění likvidity.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Oznamovací povinnost

▼M12

1.  
Smluvní strany a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a o veškerých změnách nebo ukončení smluv byly oznamovány v souladu s odstavcem 1 až 1f tohoto článku a registru obchodních údajů registrovanému v souladu s článkem 55 nebo uznanému v souladu s článkem 77. Údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení smlouvy.

Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které:

a) 

byly uzavřeny před 12. únorem 2014 a k tomuto datu zůstaly nevypořádány;

b) 

byly uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.

Bez ohledu na článek 3 se oznamovací povinnost nevztahuje na derivátové smlouvy v rámci téže skupiny, pokud je alespoň jedna smluvní strana nefinanční smluvní stranou nebo by byla za nefinanční smluvní stranu považována, kdyby byla usazena v Unii, jestliže:

a) 

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;

b) 

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a

c) 

mateřský podnik není finanční smluvní stranou.

Svůj záměr uplatnit osvobození uvedené ve třetím pododstavci oznámí smluvní strany svým příslušným orgánům. Osvobození je platné, pokud oznámené příslušné orgány do tří měsíců ode dne oznámení nerozhodnou, že podmínky uvedené ve třetím pododstavci nejsou splněny.

▼M12

1a.  
Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách uzavřených s nefinanční smluvní stranou, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, jménem obou smluvních stran, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídají výhradně finanční smluvní strany a nesou za to právní odpovědnost.

K zajištění toho, aby finanční smluvní strana měla všechny údaje potřebné ke splnění této oznamovací povinnosti, poskytne nefinanční smluvní strana finanční smluvní straně údaje týkající se OTC derivátových smluv uzavřených mezi nimi, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strana odpovídá za zajištění toho, aby tyto údaje byly správné.

Bez ohledu na první pododstavec se mohou nefinanční smluvní strany, které již do systému oznamování investovaly, rozhodnout oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách s finančními smluvními stranami registru obchodních údajů. V tomto případě nefinanční smluvní strany informují finanční smluvní strany, se kterými uzavřely OTC derivátové smlouvy, o svém rozhodnutí před oznámením těchto údajů. Za oznamování údajů a za zajištění jejich správnosti v tomto případě odpovídají a související právní odpovědnost nesou nefinanční smluvní strany.

Nefinanční smluvní strana, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci a která uzavřela OTC derivátovou smlouvu se subjektem usazeným ve třetí zemi, nemá oznamovací povinnost podle tohoto článku a nenese právní odpovědnost za oznamování údajů o těchto OTC derivátových smlouvách ani za zajištění jejich správnosti, pokud:

a) 

by byl tento subjekt ze třetí země považován za finanční smluvní stranu, kdyby byl usazen v Unii;

b) 

je právní režim pro oznamování údajů použitelný na tento subjekt ze třetí země prohlášen za rovnocenný podle článku 13 a

c) 

finanční smluvní strana ze třetí země tyto informace podle právního režimu této třetí země pro oznamování údajů oznámila registru obchodních údajů, který podléhá právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům;

1b.  
Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je SKIPCP, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a nese za to právní odpovědnost.
1c.  
Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je příslušný alternativní investiční fond, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá správce tohoto fondu a nese za to právní odpovědnost.
1d.  
Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je IZPP, která v souladu s vnitrostátním právem nemá právní subjektivitu, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá povolený subjekt, který IZPP spravuje a jedná jejím jménem, a nese za to právní odpovědnost.
1e.  
Smluvní strany a ústřední protistrany, které mají povinnost oznamovat údaje o derivátových smlouvách, zajistí, aby tyto údaje byly oznamovány správně a při oznamování nedocházelo ke zdvojování.
1f.  
Smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti podle odstavce 1 mohou tuto povinnost přenést na jiný subjekt.

▼B

2.  
Smluvní strany uchovávají záznamy o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a každé změně nejméně pět let po ukončení smlouvy.
3.  
Pokud není k dispozici registr obchodních údajů pro zaznamenání údajů o derivátové smlouvě, zajistí smluvní strany a ústřední protistrany jejich oznámení ESMA.

V tomto případě ESMA zajistí, aby všechny relevantní subjekty uvedené v čl. 81 odst. 3 měly přístup ke všem údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

4.  
Má se za to, že smluvní strana nebo ústřední protistrana nebo subjekt oznamující údaje jejich jménem neporušuje žádné omezení prozrazovat informace uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy, když registru obchodních údajů nebo ESMA oznámí údaje o derivátové smlouvě.

Sdělením těchto údajů nevzniká vykazující jednotce ani jejím ředitelům nebo zaměstnancům žádná odpovědnost.

5.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti a typ zpráv uvedených v odstavcích 1 a 3 pro různé kategorie derivátů.

Zprávy uvedené v odstavcích 1 a 3 určují alespoň:

a) 

smluvní strany derivátové smlouvy, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z dané smlouvy;

b) 

hlavní charakteristiky derivátových smluv, včetně jejich typu, podkladu, splatnosti, pomyslné hodnoty, ceny a data vypořádání.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M12

6.  

K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:

a) 

standardy a formáty údajů pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň tyto prvky:

i) 

celosvětové identifikační kódy právnických osob (LEI),

ii) 

mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN),

iii) 

specifické identifikační kódy obchodů (UTI),

b) 

metody a postupy oznamování;

c) 

četnost oznamování;

d) 

lhůtu, do níž musí být derivátové smlouvy oznámeny.

Při vypracovávání těchto návrhů prováděcích technických norem ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ( 13 ) a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 10

Nefinanční smluvní strany

▼M12

1.  
Každých dvanáct měsíců může nefinanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí u jedné nebo více kategorií OTC derivátů clearingové prahy stanovené podle odst. 4 prvního pododstavce písm. b), tato nefinanční smluvní strana:

a) 

tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech rovněž uvede období použité pro výpočet;

b) 

do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu;

c) 

začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě OTC derivátových smluv, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce, a to ve vztahu k těm kategoriím aktiv, u nichž výsledek výpočtu překračuje clearingové prahy, nebo v případech, kdy nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává, ve vztahu k jakékoli kategorii OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu.

2.  
Nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem tohoto článku, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle odst. 4 písm. b) tohoto článku.

Nefinanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování této pozice.

▼M12

2a.  
Relevantní příslušné orgány nefinanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.

▼B

3.  
Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 započte nefinanční smluvní strana veškeré OTC derivátové smlouvy uzavřené nefinanční smluvní stranou nebo jinými nefinančními subjekty uvnitř skupiny, k níž nefinanční smluvní strana náleží, které nejsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním nefinanční smluvní strany nebo této skupiny.
4.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány návrhy regulačních technických norem, které blíže určí:

a) 

kritéria pro určení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle odstavce 3; a

b) 

hodnoty clearingových prahů, které jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic smluvní strany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů.

Po provedení otevřené veřejné konzultace ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M12

ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány pravidelně přezkoumává clearingové prahy uvedené v prvním pododstavci písm. b) a v případě potřeby, s ohledem zejména na vzájemnou propojenost finančních smluvních stran, navrhuje změny regulačních technických norem v souladu s tímto odstavcem.

Součástí pravidelného přezkumu je zpráva ESMA o této otázce.

▼B

5.  
Každý členský stát určí orgán, který odpovídá za zajištění toho, že povinnost podle odstavce 1 je plněna.

Článek 11

Techniky zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana

1.  

Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které uzavřou OTC derivátovou smlouvu, jejíž clearing neprovádí ústřední protistrana, zajistí s náležitou péčí, aby byly zavedeny vhodné postupy a systémy pro měření, sledování a zmírňování operačního rizika a úvěrového rizika protistrany, zahrnující alespoň:

a) 

včasné potvrzení podmínek příslušné OTC derivátové smlouvy, prováděné pokud možno elektronickými prostředky;

b) 

spolehlivé, odolné a kontrolovatelné standardizované procesy pro srovnávání portfolií, řízení souvisejících rizik, včasné odhalování a řešení sporů mezi stranami a sledování hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány.

2.  
Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 denně oceňují hodnotu smluv, které dosud nebyly vypořádány, podle tržní hodnoty. Pokud tržní podmínky brání oceňování podle tržní hodnoty, použije se spolehlivé a obezřetné ocenění podle modelu.
3.  
Finanční smluvní strany musí mít zavedeny postupy řízení rizik, které vyžadují, aby ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které jsou uzavřeny dne 16. srpna 2012 nebo později, byl kolaterál vyměněn včas a přesně a byl vhodně oddělen. Nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 musí mít zavedeny postupy řízení rizik, které vyžadují, aby ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které jsou uzavřeny v den překročení clearingového prahu nebo později, byl kolaterál vyměněn včas a přesně a byl vhodně oddělen.
4.  
Finanční smluvní strany musí držet vhodný a přiměřený kapitál k řízení rizika nekrytého vhodnou výměnou kolaterálu.
5.  
Požadavek stanovený v odstavci 3 tohoto článku se nevztahuje na obchod uvnitř skupiny podle článku 3 uskutečněný mezi smluvními stranami usazenými ve stejném členském státě, pokud neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
6.  

Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí obou relevantních příslušných orgánů zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 2 písm. a), b) nebo c) uskutečněný mezi smluvními stranami usazenými v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;

b) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.

Nedospějí-li příslušné orgány ke kladnému rozhodnutí do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti o osvobození, může těmto orgánům s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.  

Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 uskutečněný mezi nefinančními smluvními stranami usazenými v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;

b) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.

Nefinanční smluvní strany oznámí svůj úmysl využít osvobození příslušným orgánům podle čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud žádný z těchto příslušných orgánů do tří měsíců od obdržení oznámení nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny.

8.  

Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí relevantního příslušného orgánu odpovědného za dohled nad smluvní stranou usazenou v Unii zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 2 písm. a) až d), který je uskutečněn mezi smluvní stranou usazenou v Unii a smluvní stranou usazenou v jurisdikci třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;

b) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.

9.  

Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1, který je uskutečněn mezi nefinanční smluvní stranou usazenou v Unii a smluvní stranou usazenou v jurisdikci třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;

b) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.

Nefinanční smluvní strana oznámí svůj úmysl využít osvobození příslušnému orgánu podle čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud tento příslušný orgán do tří měsíců od obdržení oznámení nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny.

10.  

Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí relevantního příslušného orgánu odpovědného za dohled nad finanční smluvní stranou zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 uskutečněný mezi nefinanční smluvní stranou a finanční smluvní stranou, které jsou usazeny v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;

b) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.

Relevantní příslušný orgán odpovědný za dohled nad finanční smluvní stranou oznámí každé takové rozhodnutí příslušnému orgánu uvedenému v čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud tento příslušný orgán nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny. V případě neshody mezi příslušnými orgány jim může s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.  
Smluvní strana obchodu uvnitř skupiny, jenž byl osvobozen od požadavku stanoveného v odstavci 3, informaci o tomto osvobození zveřejní.

Příslušný orgán oznámí ESMA každé rozhodnutí přijaté podle odstavce 6, 8 nebo 10 a každé oznámení obdržené podle odstavce 7, 9 nebo 10 a poskytne mu podrobné informace o dotyčném obchodu uvnitř skupiny.

12.  
Povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 11 se vztahují na OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi subjekty ze třetích zemí, které by těmto povinnostem podléhaly, pokud by byly usazeny v Unii, jestliže tyto smlouvy mají přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii nebo jestliže je uložení této povinnosti nutné či vhodné, aby se předešlo vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení.
13.  
ESMA činnost s deriváty nezpůsobilými k clearingu pravidelně sleduje s cílem rozpoznat případy, kdy určitá kategorie derivátů může představovat systémové riziko, a předcházet regulační arbitráži mezi derivátovými obchody, u nichž je nebo není prováděn clearing. ESMA po konzultaci s ESRB zejména přijímá opatření podle čl. 5 odst. 3 nebo přezkoumává regulační technické normy pro maržové požadavky stanovené v odstavci 14 tohoto článku a v článku 41.
14.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1;

b) 

tržní podmínky, které brání ocenění podle tržní hodnoty, a kritéria pro používání ocenění podle modelu uvedeného v odstavci 2;

c) 

podrobné údaje o osvobozených obchodech uvnitř skupiny, které mají být součástí oznámení podle odstavců 7, 9 a 10;

d) 

podrobné informace o osvobozených obchodech uvnitř skupiny podle odstavce 11;

e) 

smlouvy, u nichž se má za to, že mají přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii, nebo případy, kdy je nutné či vhodné předejít vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 12.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M10

15.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

▼M12

a) 

postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení uvedené v odstavci 3;

▼M12

aa) 

postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření těchto postupů řízení rizik;

▼M10

b) 

postupy, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle odstavců 6 až 10;

c) 

použitelná kritéria podle odstavců 5 až 10, zejména včetně toho, co má být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu a splacení závazků mezi smluvními stranami.

Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu tohoto nařízení a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci), se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace.

▼M12

S výjimkou návrhů podle prvního pododstavce písm. aa) předloží evropské orgány dohledu tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

EBA ve spolupráci s ESMA a EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce písm. aa) Komisi do 18. června 2020.

▼M10

V závislosti na právní povaze smluvní strany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 12

Sankce

1.  
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení pravidel podle této hlavy a přijmou veškerá opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Tyto sankce zahrnují alespoň správní pokuty. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2.  
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány odpovědné za dohled nad finančními a popřípadě nefinančními smluvními stranami zveřejnily každou sankci uloženou za porušení článků 4, 5 a 7 až 11, pokud by takové zveřejnění vážně neohrozilo finanční trhy nebo nezpůsobilo zúčastněným stranám neúměrnou škodu. Členské státy pravidelně zveřejňují hodnotící zprávy o účinnosti použití pravidel v oblasti sankcí. Takto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES.

Do 17. února 2013 oznámí členské státy Komisi pravidla uvedená v odstavci 1. Neprodleně Komisi oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.

3.  
Porušení pravidel této hlavy nemá dopad na platnost OTC derivátové smlouvy ani na možnost stran prosazovat ustanovení OTC derivátové smlouvy. Porušení pravidel této hlavy nezakládá nárok kterékoli strany OTC derivátové smlouvy na náhradu škody.

Článek 13

Mechanismus pro předcházení duplicitním nebo rozporným pravidlům

1.  
Komise s pomocí ESMA sleduje uplatňování zásad stanovených v článcích 4, 9, 10 a 11 v mezinárodním měřítku, zejména pokud jde o případné požadavky týkající se účastníků trhu, které jsou duplicitní nebo jsou v rozporu s jinými požadavky, vypracovává zprávy o těchto otázkách Evropskému parlamentu a Radě a doporučuje případná opatření.
2.  

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví, že právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země:

a) 

jsou rovnocenné požadavkům stanoveným tímto nařízením podle článků 4, 9, 10 a 11;

b) 

zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v tomto nařízení; a

c) 

jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.

3.  
Prováděcí akt o rovnocennosti uvedený v odstavci 2 znamená, že se má za to, že smluvní strany uzavírající obchod podléhající tomuto nařízení splnily povinnosti obsažené v článcích 4, 9, 10 a 11 tohoto nařízení, pokud je alespoň jedna z nich usazena v dané třetí zemi.
4.  
Komise ve spolupráci s ESMA sleduje účinné provádění požadavků, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článcích 4, 9, 10 a 11, třetími zeměmi, pro které byl přijat prováděcí akt o rovnocennosti, a pravidelně, alespoň jednou ročně, podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. V případě, že zpráva odhalí nedostatečné nebo nedůsledné uplatňování rovnocenných požadavků orgány třetí země, zruší Komise do 30 kalendářních dnů po předložení zprávy uznání rovnocennosti právního rámce dotyčné země. Pokud je prováděcí akt o rovnocennosti zrušen, začnou se na smluvní strany automaticky znovu vztahovat všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.

▼M16

Článek 13a

Změny dříve uzavřených smluv pro účely provádění reforem referenčních hodnot

1.  
Smluvní strany mohou nadále používat postupy řízení rizik uvedené v čl. 11 odst. 3, které mají zavedeny ke dni 13. února 2021, ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž neprovádí clearing centrální protistrana a které byly uzavřeny nebo obnoveny před datem, kdy nabývá účinnosti povinnost mít postupy řízení rizik podle čl. 11 odst. 3, pokud jsou po 13. únoru 2021 tyto smlouvy následně měněny nebo obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční hodnoty nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k jakékoli referenční hodnotě, na niž se v dotyčné smlouvě odkazuje.
2.  
Na smlouvy, které byly uzavřeny nebo obnoveny před datem, kdy nabývá účinnosti povinnost clearingu podle článku 4, a které jsou po 13. únoru 2021 následně měněny nebo obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční hodnoty nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k jakékoli referenční hodnotě, na niž se v dotyčné smlouvě odkazuje, se z tohoto důvodu povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje.
3.  

Odstavce 1 a 2 se vztahují pouze na OTC derivátové smlouvy, jejichž změna nebo obnova:

a) 

je v kontextu reforem referenčních hodnot nezbytná za účelem náhrady za referenční hodnoty;

b) 

nemění ekonomickou podstatu nebo rizikový faktor, který představuje odkaz na referenční hodnotu v dotyčné smlouvě, a

c) 

nezahrnuje další změny týkající se jakýchkoli právních ujednání v dotyčné smlouvě, která nesouvisejí s odkazovanou referenční hodnotou, a tudíž potenciálně mění smlouvu způsobem, jenž vyžaduje, aby se ve skutečnosti považovala za novou smlouvu.

▼B



HLAVA III

POVOLENÍ ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN A DOHLED NAD NIMI



KAPITOLA 1

Podmínky a postupy pro povolení ústřední protistrany

Článek 14

Povolení ústřední protistrany

1.  
Právnická osoba usazená v Unii, která hodlá poskytovat clearingové služby jako ústřední protistrana, požádá postupem stanoveným v článku 17 o povolení příslušný orgán členského státu, kde je usazena (dále jen „příslušný orgán ústřední protistrany“).
2.  
Povolení vydané v souladu s článkem 17 je účinné pro celé území Unie.
3.  
Povolení podle odstavce 1 se vydává pouze na činnosti spojené s clearingem a uvádí služby nebo činnosti, které je ústřední protistrana oprávněna poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se toto povolení vztahuje.
4.  
Ústřední protistrana musí trvale splňovat podmínky potřebné pro povolení.

Ústřední protistrana bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky pro povolení.

5.  
Povolení podle odstavce 1 nebrání členským státům v tom, aby ve vztahu k ústředním protistranám usazeným na jejich území přijaly nebo nadále uplatňovaly dodatečné požadavky, včetně určitých požadavků na povolení podle směrnice 2006/48/ES.

Článek 15

Rozšíření činností a služeb

1.  
Ústřední protistrana, která chce rozšířit svou činnost o další služby nebo činnosti, na které se první povolení nevztahuje, podá žádost o rozšíření příslušnému orgánu ústřední protistrany. Za rozšíření uvedeného povolení se považuje nabízení clearingových služeb, pro které ústřední protistrana dosud nemá povolení.

Rozšíření povolení se provádí postupem stanoveným v článku 17.

2.  
Pokud chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost do jiného členského státu, než ve kterém je usazena, příslušný orgán ústřední protistrany o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán druhého členského státu.

▼M14

3.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA ve spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují podmínky, za nichž se na další služby nebo činnosti, o něž chce ústřední protistrana rozšířit svou činnost, nevztahuje první povolení, a tudíž vyžadují rozšíření povolení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, jakož i postup konzultace kolegia zřízeného podle článku 18 ohledně toho, zda jsou uvedené podmínky splněny, či nikoliv.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 2. ledna 2021.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 16

Kapitálové požadavky

1.  
Ústřední protistrana musí mít stálý a dostupný počáteční kapitál ve výši alespoň 7,5 milionu EUR, aby mohla získat povolení podle článku 14.
2.  
Kapitál ústřední protistrany včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů musí být přiměřený riziku plynoucímu z činností ústřední protistrany. Musí trvale postačovat k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku a operačním, právním a obchodním rizikům, která ještě nejsou kryta zvláštními finančními zdroji uvedenými v článcích 41 až 44.
3.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje EBA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují požadavky na kapitál, nerozdělený zisk a rezervní fondy ústřední protistrany uvedené v odstavci 2.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 17

Postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení

1.  
Žádající ústřední protistrana podá žádost o povolení příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je usazena.
2.  
Žádající ústřední protistrana poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby přesvědčila příslušný orgán, že v době povolení má přijata veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila požadavky stanovené v tomto nařízení. Příslušný orgán okamžitě předá veškeré informace, které od žádající ústřední protistrany obdržel, ESMA a kolegiu uvedenému v čl. 18 odst. 1.

▼M14

3.  
Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušný orgán posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, v níž musí žádající ústřední protistrana poskytnout doplňující informace. Po obdržení těchto doplňujících informací je příslušný orgán neprodleně předá ESMA a kolegiu zřízenému v souladu s čl. 18 odst. 1. Posoudí-li příslušný orgán žádost jako úplnou, oznámí to žádající ústřední protistraně, členům kolegia a ESMA.

▼B

4.  
Příslušný orgán ústřední protistrany vydá povolení pouze tehdy, pokud je plně přesvědčen, že žádající ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení a že je ústřední protistrana oznámena jako systém podle směrnice 98/26/ES.

Příslušný orgán řádně zváží stanovisko kolegia přijaté v souladu s článkem 19. Nesouhlasí-li příslušný orgán ústřední protistrany s kladným stanoviskem kolegia, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto kladného stanoviska.

Ústřední protistrana povolení nezíská, jestliže všichni členové kolegia, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, dosáhnou vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že dané ústřední protistraně povolení vydáno nebude. Toto stanovisko musí být písemné a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se kolegium domnívá, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie nejsou splněny.

Nebylo-li dosaženo vzájemnou dohodou společného stanoviska podle třetího pododstavce a vyjádří-li dvoutřetinová většina členů kolegia záporné stanovisko, může do 30 kalendářních dnů od přijetí uvedeného záporného stanoviska kterýkoli dotčený příslušný orgán na základě dvoutřetinové většiny členů kolegia postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Rozhodnutí o postoupení musí být písemné a musí obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se příslušní členové kolegia domnívají, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými součástmi práva Unie nejsou splněny. V takovém případě příslušný orgán ústřední protistrany odloží přijetí svého rozhodnutí o povolení a vyčká rozhodnutí o povolení, které může přijmout ESMA podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán přijme rmzhodnutí v souladu s rozhodnutím ESMA. Záležitost nesmí být ESMA postoupena po uplynutí lhůty 30 dnů uvedené ve čtvrtém pododstavci.

Dosáhnou-li všichni členové kolegia, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že dané ústřední protistraně nebude povolení vydáno, může příslušný orgán ústřední protistrany postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Příslušný orgán členského státu, v němž je usazena ústřední protistrana, předá rozhodnutí ostatním dotčeným příslušným orgánům.

5.  
V případě, že příslušný orgán ústřední protistrany neuplatňuje ustanovení tohoto nařízení nebo je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, postupuje ESMA v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Na žádost kteréhokoli člena kolegia nebo z vlastního podnětu a po vyrozumění příslušného orgánu může ESMA vyšetřovat údajné porušování nebo neuplatňování práva Unie.

6.  
Žádné kroky kteréhokoli člena kolegia učiněné při plnění jeho povinností nesmějí přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoli členský stát nebo skupinu členských států jako místo poskytování clearingových služeb v jakékoli měně.
7.  
Do šesti měsíců od podání úplné žádosti příslušný orgán písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda bylo její žádosti o povolení vyhověno, či zda byla zamítnuta.

Článek 18

Kolegium

▼M14

1.  
Do 30 kalendářních dnů od podání úplné žádosti v souladu s článkem 17 zřídí příslušný orgán ústřední protistrany kolegium, které spravuje a jemuž předsedá, s cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článcích 15, 17, 30, 31, 32, 35, 49, 51 a 54.

▼B

2.  

Kolegium se skládá z:

▼M14

a) 

předsedy nebo kteréhokoli z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedených v čl. 24a odst. 2 písm. a) a b);

▼B

b) 

příslušného orgánu ústřední protistrany;

▼M14

c) 

příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42 tohoto nařízení, případně včetně ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ( 14 );

▼M14

ca) 

příslušných orgánů odpovědné za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany jiných než uvedených v písmenu c), za podmínky souhlasu příslušného orgánu ústřední protistrany. Tyto příslušné orgány požádají o souhlas s jejich účastí v kolegiu příslušný orgán ústřední protistrany a odůvodní žádost na základě svého posouzení dopadu, který by mohly mít finanční problémy ústřední protistrany na finanční stabilitu jejich členského státu. Pokud příslušný orgán ústřední protistrany této žádosti nevyhoví, své rozhodnutí řádně a podrobně písemně odůvodní;

▼B

d) 

příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy, které ústřední protistrana obsluhuje;

e) 

příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;

f) 

příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů, s nimiž je ústřední protistrana propojena;

g) 

příslušných členů ESCB odpovědných za dohled nad ústřední protistranou a příslušných členů ESCB odpovědných za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;

h) 

centrálních bank, které emitují nejrelevantnější měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn;

▼M14

i) 

centrálních bank, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, jiných než uvedených v písmeni h), za podmínky souhlasu příslušného orgánu ústřední protistrany. Tyto centrální banky emise požádají o souhlas s jejich účastí v kolegiu příslušný orgán ústřední protistrany a odůvodní žádost na základě svého posouzení dopadu, který by mohly mít finanční problémy ústřední protistrany na měnu, kterou emitují. Pokud příslušný orgán ústřední protistrany této žádosti nevyhoví, své rozhodnutí řádně a podrobně písemně odůvodní.

Příslušný orgán ústřední protistrany zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů kolegia. V případě jakékoli změny ve složení kolegia příslušný orgán ústřední protistrany tento seznam bez zbytečného odkladu aktualizuje. Příslušný orgán ústřední protistrany oznámí orgánu ESMA tento seznam do 30 kalendářních dnů od zřízení kolegia nebo změny jeho složení. Poté, co ESMA obdrží oznámení od příslušného orgánu ústřední protistrany, bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů kolegia.

▼B

3.  
Příslušný orgán členského státu, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu.
4.  

Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:

a) 

vypracování stanoviska uvedeného v článku 19;

b) 

výměnu informací, včetně žádostí o informace podle článku 84;

c) 

dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy;

d) 

koordinaci programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika ústřední protistrany a

e) 

určení postupů a pohotovostních plánů pro řešení naléhavých situací uvedených v článku 24.

▼M14

K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiím podle prvního pododstavce jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání pro zasedání kolegií, zejména zařazovat další body na pořad jednání.

▼B

5.  
Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

▼M14

Touto dohodou se stanoví praktické mechanismy pro činnost kolegia, včetně podrobných pravidel pro:

i) 

hlasování, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 3;

ii) 

postupy stanovování pořadů jednání pro zasedání kolegia;

iii) 

četnost zasedání kolegia;

iv) 

formát a rozsah informací, které má příslušný orgán ústřední protistrany poskytovat členům kolegia, zejména pokud jde o informace, jež mají být poskytovány v souladu s čl. 21 odst. 4;

v) 

přiměřené minimální lhůty pro posouzení příslušné dokumentace členy kolegia;

vi) 

způsoby komunikace mezi členy kolegia;

Tato dohoda může rovněž stanovit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu ústřední protistrany nebo jinému členu kolegia.

6.  
K zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií v celé Unii vypracuje ESMA ve spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují podmínky, za nichž se měny Unie uvedené v odst. 2 písm. h) považují za nejrelevantnější, a podrobnosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 5.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 2. ledna 2021.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 19

Stanovisko kolegia

1.  
Do čtyř měsíců od podání úplné žádosti ústřední protistranou v souladu s článkem 17 provede příslušný orgán ústřední protistrany posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu.

Do 30 kalendářních dnů od obdržení uvedené zprávy a na základě zjištění uvedených ve zprávě dospěje kolegium ke společnému stanovisku ohledně toho, zda žádající ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.

Aniž je dotčen čl. 17 odst. 4 čtvrtý pododstavec a pokud kolegium nedospěje ke společnému stanovisku podle druhého pododstavce, přijme ve stejné lhůtě stanovisko většinou hlasů.

▼M14

1a.  
Vydá-li kolegium stanovisko podle tohoto nařízení, může toto stanovisko obsahovat na žádost kteréhokoli člena kolegia a po přijetí většinou kolegia v souladu s odstavcem 3 tohoto článku kromě posouzení toho, zda ústřední protistrana splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, i doporučení zaměřená na řešení nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany a na zvyšování její odolnosti.

V případě, že má kolegium pravomoc vydat stanovisko, může centrální banka emise, která je členem kolegia podle čl. 18 odst. 2 písm. h) a i), přijmout doporučení týkající se měny, kterou emituje.

▼B

2.  
ESMA usnadní přijetí společného stanoviska v souladu se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 31 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M14

3.  
Většinové stanovisko kolegia se přijímá prostou většinou hlasů jeho členů.

V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.

Je-li členem kolegia ECB podle čl. 18 odst. 2 písm. c) a h), má v něm dva hlasy.

Členové kolegia uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. a), ca) a i) nemají právo hlasovat o stanoviscích kolegia.

▼M14

4.  
Aniž je dotčen postup stanovený v článku 17, příslušný orgán náležitě zváží stanovisko, ke kterému dospělo kolegium v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, včetně veškerých případných doporučení zaměřených na řešení nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany a na zvyšování její odolnosti. Nesouhlasí-li příslušný orgán ústřední protistrany se stanoviskem kolegia, včetně jakýchkoli v něm obsažených doporučení zaměřených na řešení nedostatků v postupech řízení rizik dané ústřední protistrany a na zvyšování její odolnosti, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech významných odchylek od tohoto stanoviska či těchto doporučení.

▼B

Článek 20

Odnětí povolení

1.  

Aniž je dotčen čl. 22 odst. 3, odejme příslušný orgán ústřední protistraně povolení, pokud ústřední protistrana:

a) 

nevyužije toto povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby či nevykonává činnost;

b) 

získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

c) 

přestane splňovat podmínky, za nichž bylo povolení vydáno, a ve stanovené lhůtě nepřijala nápravná opatření požadovaná příslušným orgánem ústřední protistrany;

d) 

závažně a systematicky porušuje některé požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.  
Pokud se příslušný orgán ústřední protistrany domnívá, že nastala některá z okolností uvedených v odstavci 1, vyrozumí o tom do pěti pracovních dnů ESMA a členy kolegia.
3.  
Příslušný orgán ústřední protistrany konzultuje nutnost odejmout povolení ústřední protistraně s členy kolegia, ledaže je rozhodnutí naléhavé.
4.  
Kterýkoli člen kolegia může kdykoli požádat, aby příslušný orgán ústřední protistrany posoudil, zda ústřední protistrana nadále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.
5.  
Příslušný orgán ústřední protistrany může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů.
6.  
Příslušný orgán ústřední protistrany zašle ESMA a členům kolegia své řádně odůvodněné rozhodnutí, které zohlední připomínky členů kolegia.
7.  
Rozhodnutí o odnětí povolení je účinné v celé Unii.

Článek 21

Přezkum a vyhodnocení

▼M14

1.  
Aniž je dotčena úloha kolegia, příslušné orgány uvedené v článku 22 přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrany zavedly ke splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí rizika, včetně přinejmenším finančních a operačních rizik, kterým ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny.

▼B

2.  
Přezkum a vyhodnocení podle odstavce 1 se týkají všech požadavků na ústřední protistrany stanovených tímto nařízením.

▼M14

3.  
Příslušné orgány stanoví četnost a intenzitu přezkumu a vyhodnocení uvedených v odstavci 1 zvláště s přihlédnutím k objemu, systémovému významu, povaze, rozsahu, složitosti činností a vzájemnému propojení s dalšími tržními infrastrukturami na finančním trhu dotčených ústředních protistran. Přezkum a vyhodnocení se aktualizují nejméně jednou ročně.

Ústřední protistrany podléhají kontrolám na místě. Na žádost ESMA mohou příslušné orgány přizvat zaměstnance ESMA k účasti na těchto kontrolách na místě.

Příslušný orgán může předat ESMA veškeré informace obdržené od ústředních protistran během kontrol na místě nebo v souvislosti s těmito kontrolami.

▼B

4.  
Příslušné orgány pravidelně, avšak nejméně jednou ročně informují kolegium o výsledcích přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí.
5.  
Příslušné orgány vyžadují, aby jakákoli ústřední protistrana, která neplní požadavky stanovené tímto nařízením, včas přijala nezbytná opatření nebo učinila kroky nezbytné k nápravě této situace.

▼M14

6.  
K zajištění jednotnosti formátu, četnosti a intenzity přezkumu prováděného vnitrostátními příslušnými orgány v souladu s tímto článkem, vydá ESMA do 2. ledna 2021 obecné pokyny podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem blíže určit způsobem, který odpovídá velikosti, struktuře a vnitřní organizaci ústředních protistran a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, společné postupy a metody pro proces přezkumu a vyhodnocení v oblasti dohledu uvedený v odstavci 1 a 2 a odst. 3 prvním pododstavci tohoto článku.

▼B



KAPITOLA 2

Dozor a dohled nad ústředními protistranami

Článek 22

Příslušný orgán

1.  
Každý členský stát určí příslušný orgán odpovědný za plnění povinností, které vyplývají z tohoto nařízení v souvislosti s povolováním ústředních protistran usazených na jeho území a s dohledem nad nimi, a informuje o něm Komisi a ESMA.

Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, jednoznačně vymezí jejich úlohy a určí jeden orgán, který odpovídá za koordinaci spolupráce a výměnu informací s Komisí, ESMA, příslušnými orgány jiných členských států, EBA a příslušnými členy ESCB v souladu s články 23, 24, 83 a 84.

2.  
Každý členský stát zajistí, aby měl příslušný orgán dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jeho funkcí.
3.  
Každý členský stát zajistí v souladu s vnitrostátním právem možnost přijímání nebo ukládání vhodných správních opatření vůči fyzickým či právnickým osobám odpovědným za nedodržování tohoto nařízení.

Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující a mohou zahrnovat požadavek přijetí nápravných opatření ve stanovené lhůtě.

4.  
ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.



KAPITOLA 3

Spolupráce

Článek 23

Spolupráce mezi orgány

1.  
Příslušné orgány úzce spolupracují spolu navzájem, s ESMA a v případě potřeby s ESCB.
2.  
Na základě informací dostupných v daném čase příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zvažují potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 24.

▼M14

Článek 23a

Spolupráce v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a ESMA s ohledem na povolené ústřední protistrany

1.  
ESMA plní koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii s cílem vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti, zajistit používání stejných postupů a jednotného přístupu a posílit jednotnost výsledků dohledu, zejména pokud jde o oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad.
2.  
Před přijetím jakéhokoli aktu či opatření podle článků 7, 8, 14, 15, 29 až 33, 35, 36 a 54 předkládají příslušné orgány své návrhy rozhodnutí orgánu ESMA.

Příslušné orgány mohou rovněž předkládat návrhy rozhodnutí orgánu ESMA před přijetím jakéhokoli jiného aktu či opatření v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 22 odst. 1.

3.  
Do 20 pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí předloženého v souladu s odstavcem 2 v souvislosti s určitým článkem poskytne ESMA příslušnému orgánu stanovisko k danému návrhu rozhodnutí, jestliže je to zapotřebí pro účely podpory jednotného a soudržného uplatňování daného článku.

Pokud v souvislosti s návrhem rozhodnutí předloženým orgánu ESMA v souladu s odstavcem 2 vyjde najevo, že při uplatňování tohoto nařízení není zajištěno dostatečné sbližování a soudržnost, vydá ESMA nezbytné obecné pokyny nebo doporučení s cílem podpořit nezbytnou jednotnost a soudržnost při uplatňování tohoto nařízení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  
Pokud ESMA přijme stanovisko v souladu s odstavcem 3, příslušný orgán je náležitě zváží a informuje ESMA o přijetí jakéhokoli následného opatření nebo nepřijetí žádného opatření. Pokud příslušný orgán se stanoviskem ESMA nesouhlasí, předloží ESMA komentáře ohledně veškerých významných odchylek od tohoto stanoviska.

▼M14

Článek 24

Naléhavé situace

Příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný relevantní orgán bez zbytečného odkladu informuje ESMA, kolegium, příslušné členy ESCB a jiné relevantní orgány o jakékoli naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý dopad na tržní likviditu, transmisi měnové politiky, hladké fungování platebních systémů nebo stabilitu finančního systému ve kterémkoli členském státě, kde jsou ústřední protistrana nebo některý z členů jejího clearingového systému usazeny.

▼M14



KAPITOLA 3 A

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami

Článek 24a

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami

1.  
ESMA zřídí stálý vnitřní výbor podle článku 41 nařízení (EU) č. 1095/2010 pro účely vypracovávání návrhů rozhodnutí, která přijímá rada orgánů dohledu, a plnění úkolů stanovených v odstavcích 7, 9 a 10 tohoto článku (dále jen „výbor pro dohled nad ústředními protistranami“).
2.  

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami se skládá z:

a) 

předsedy, který má hlasovací právo;

b) 

dvou nezávislých členů, kteří mají hlasovací právo;

c) 

příslušných orgánů členských států uvedených v článku 22 tohoto nařízení, kde je ústřední protistrana povolena, které mají hlasovací právo; pokud členský stát určil několik příslušných orgánů, může každý z určených příslušných orgánů dotčeného členského státu rozhodnout o jmenování jednoho zástupce pro účely účasti podle tohoto písmene, avšak pro účely hlasování stanoveného v článku 24c se všichni zástupci příslušného členského státu společně považují za jednoho člena s hlasovacím právem;

d) 

těchto centrálních bank emise:

i) 

pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s ústředními protistranami ze třetích zemí v případě vypracovávání všech rozhodnutí týkajících se článků uvedených v odstavci 10 tohoto článku ve vztahu k ústředním protistranám tier 2, jakož i ustanovení čl. 25 odst. 2a, centrálních bank emise uvedených v čl. 25 odst. 3 písm. f), které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo;

ii) 

pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s ústředními protistranami povolenými v souladu s článkem 14 v případě diskuse týkající se odst. 7 písm. b) a písm. c) bodu iv) tohoto článku, centrálních bank, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí povolená ústřední protistrana, které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo.

Členství pro účely bodů i) a ii) se uděluje automaticky na základě jednorázové písemné žádosti adresované předsedovi.

3.  
Je-li to vhodné a potřebné, může předseda na zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami přizvat jako pozorovatele členy kolegia uvedené v článku 18.
4.  
Zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami svolává jeho předseda z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoli jeho člena, který má hlasovací právo. Zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami se koná alespoň pětkrát ročně.
5.  
Předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami jsou zaměstnáni na plný úvazek a jsou nezávislí odborníci. Jsou jmenováni radou orgánů dohledu v návaznosti na otevřené výběrové řízení, a to na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu a otázek poobchodních služeb, obezřetnostního dohledu a finančních záležitostí, jakož i zkušeností v oblasti dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace.

Před tím, než jsou předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami jmenováni, a do jednoho měsíce poté, co jsou vybráni radou orgánů dohledu, která předloží Evropskému parlamentu svůj užší seznam vybraných kandidátů, respektující vyvážené zastoupení žen a mužů. Evropský parlament tyto vybrané kandidáty po jejich slyšení schválí, nebo zamítne.

Pokud předseda nebo některý z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo byl shledán vinným ze závažného porušení svých povinností, může Rada na návrh Komise a po jeho schválení Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi oznámit, že mají za to, že podmínky pro zbavení funkce v případě předsedy nebo jednoho z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami jsou splněny, a Komise na toto oznámení reaguje.

Funkční období předsedy a nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami je pět let a může být jednou prodlouženo.

6.  
Předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami nesmí zastávat žádnou funkci na vnitrostátní, unijní ani mezinárodní úrovni. Jednají nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu a nezávislé členy výboru pro dohled nad ústředními protistranami při plnění jejich úkolů.

Podle služebního řádu uvedeného v článku 68 nařízení (EU) č. 1095/2010 jsou předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami i po skončení svého funkčního období povinni jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí nebo výhod.

7.  

V případě ústředních protistran, které jsou povoleny nebo žádají o povolení v souladu s článkem 14 tohoto nařízení, výbor pro dohled nad ústředními protistranami pro účely čl. 23a odst. 1 tohoto nařízení vypracovává rozhodnutí a plní úkoly svěřené ESMA podle čl. 23a odst. 3 tohoto nařízení a podle těchto písmen:

a) 

alespoň jednou ročně provádí srovnávací hodnocení činností dohledu všech příslušných orgánů v souvislosti s povolováním ústředních protistran a dohledem nad nimi v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010;

b) 

alespoň jednou ročně iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti ústředních protistran v rámci celé Unii vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010;

c) 

podporuje pravidelnou výměnu informací a diskusi mezi příslušnými orgány určenými v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení týkající se:

i) 

příslušných činností dohledu a rozhodnutí, která byla přijata příslušnými orgány uvedenými v článku 22 při plnění jejich povinností v souladu s tímto nařízením, které se týkají povolování ústředních protistran usazených na jejich území a dohledu nad nimi;

ii) 

návrhů rozhodnutí předložených ESMA příslušným orgánem v souladu s čl. 23a odst. 2 prvním pododstavcem;

iii) 

návrhů rozhodnutí předložených ESMA dobrovolně příslušným orgánem v souladu s čl. 23a odst. 2 druhým pododstavcem;

iv) 

vývoje na příslušných trzích, včetně situací a událostí, jež mají či mohou mít dopad na obezřetnost, finanční zdraví nebo odolnost ústředních protistran povolených v souladu s článkem 14 nebo členů jejich clearingových systémů;

d) 

je informován o všech stanoviscích a doporučeních přijatých kolegii podle článku 19 tohoto nařízení a projednává je, s cílem přispívat k jednotné a soudržné činnosti kolegií a podporovat je, aby jednotně uplatňovala toto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) až d) poskytují příslušné orgány bez zbytečného odkladu ESMA veškeré relevantní informace a dokumentaci.

8.  
V případech, kdy v souvislosti s činnostmi nebo výměnou informací uvedenými v odst. 7 písm. a) až d) vyjde najevo, že při uplatňování tohoto nařízení není zajištěno dostatečné sbližování a soudržnost, vydá ESMA nezbytné obecné pokyny nebo doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 nebo poskytne stanoviska podle článku 29 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pokud posouzení uvedené v odst. 7 písm. b) odhalí nedostatky, pokud jde o odolnost jedné nebo více ústředních protistran, vydá ESMA nezbytná doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.
9.  

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami rovněž může:

a) 

na základě svých činností v souladu s odst. 7 písm. a) až d) požádat radu orgánů dohledu, aby zvážila, zda je nezbytné, aby ESMA přijal obecné pokyny, doporučení a stanoviska k řešení nedostatečného sbližování a soudržnosti při uplatňování tohoto nařízení ze strany příslušných orgánů a kolegií. Rada orgánů dohledu tyto žádosti řádně zváží a poskytne náležitou odpověď;

b) 

předkládat radě orgánů dohledu stanoviska k rozhodnutím, která mají být přijata v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010, s výjimkou rozhodnutí uvedených v článcích 17 a 19 uvedeného nařízení, která se týkají úkolů svěřených příslušným orgánům uvedeným v článku 22 tohoto nařízení.

10.  
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami vypracovává ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí návrhy rozhodnutí, které má přijmout rada orgánů dohledu, a plní úkoly svěřené ESMA v článcích 25, 25a, 25b, 25c, 25d, 25e, 25f až 25q a čl. 85 odst. 6.
11.  
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami sdílí ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí s kolegiem pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedeným v článku 25c pořady svých jednání před konáním zasedání, zápisy ze zasedání, úplné návrhy rozhodnutí, které předkládá radě orgánů dohledu, a konečná rozhodnutí přijatá radou orgánů dohledu.
12.  

Výboru pro dohled nad ústředními protistranami jsou nápomocni vybraní zaměstnanci z ESMA disponující dostatečnými znalostmi, schopnostmi a zkušenostmi, kteří:

a) 

připravují zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami;

b) 

vypracovávají analýzy nezbytné pro plnění úkolů tohoto výboru;

c) 

poskytují tomuto výboru podporu v oblasti mezinárodní spolupráce na správní úrovni.

13.  
Pro účely tohoto nařízení zajistí ESMA strukturální oddělení výboru pro dohled nad ústředními protistranami od dalších funkcí uvedených v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24b

Konzultace s centrálními bankami emise

1.  
V případě rozhodnutí, která mají být přijata podle článků 41, 44, 46, 50 a 54 ve vztahu k ústředním protistranám tier 2, konzultuje výbor pro dohled nad ústředními protistranami centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f). Každá centrální banka emise může odpovědět. Veškeré odpovědi musí být doručeny do deseti pracovních dnů od předání návrhu rozhodnutí. V naléhavých případech nepřekročí uvedená lhůta 24 hodin. Navrhne-li centrální banka emise změny návrhu rozhodnutí podle článků 41, 44, 46, 50 a 54 nebo proti němu vznese námitky, písemně je řádně a podrobně odůvodní. Po skončení období pro konzultace výbor pro dohled nad ústředními protistranami řádně zváží změny navržené centrálními bankami emise.
2.  
Pokud výbor pro dohled nad ústředními protistranami ve svém návrhu rozhodnutí nezohlední změny navrhované centrální bankou emise, písemně informuje dotčenou centrální banku emise a řádně odůvodní takové nezohlednění změn navrhovaných touto centrální bankou emise a vysvětlí odchylky od těchto návrhů změn. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami předloží radě orgánů dohledu změny navrhované centrálními bankami emise a vysvětlení důvodů, proč nebyly zohledněny, spolu se svým návrhem rozhodnutí.
3.  
V případě rozhodnutí, která mají být přijata podle čl. 25 odst. 2c a čl. 85 odst. 6, si výbor pro dohled nad ústředními protistranami vyžádá souhlas centrálních bank emise uvedených v čl. 25 odst. 3 písm. f) v záležitostech, které se týkají měn, jež emitují. Souhlas každé centrální banky emise se považuje za udělený, pokud daná centrální banka emise nenavrhne změny návrhu rozhodnutí, nebo proti němu nevznese námitky do deseti pracovních dnů od předání návrhu rozhodnutí. Navrhne-li centrální banka emise změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese námitky písemně je řádně a podrobně odůvodní. Navrhne-li centrální banka emise změny návrhu rozhodnutí v záležitostech, které se týkají měny, již emituje, může výbor pro dohled nad ústředními protistranami předložit radě orgánů dohledu pouze návrh rozhodnutí obsahující předmětné změny týkající se dotyčných záležitostí. Vznese-li centrální banka emise námitky ohledně záležitostí, které se týkají měny, již emituje, výbor pro dohled nad ústředními protistranami tyto záležitosti do návrhu rozhodnutí, které předkládá radě orgánů dohledu k přijetí, nezahrne.

Článek 24c

Přijímání rozhodnutí výborem pro dohled nad ústředními protistranami

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých hlasujících členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Článek 24d

Přijímání rozhodnutí v rámci rady orgánů dohledu

V případě, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami předkládá radě orgánů dohledu návrhy rozhodnutí podle čl. 25 odst. 2, 2a, 2b, 2c nebo 5, článku 25p, čl. 85 odst. 6 a čl. 89 odst. 3b tohoto nařízení a kromě toho pouze pro ústřední protistrany tier 2 v souladu s články 41, 44, 46, 50 a 54 tohoto nařízení, rozhodne rada orgánů dohledu o těchto návrzích rozhodnutí v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010 do deseti pracovních dnů.

V případě, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami předkládá radě orgánů dohledu návrhy rozhodnutí podle článků jiných než uvedených v prvním pododstavci, rozhodne rada orgánů dohledu o těchto návrzích rozhodnutí v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010 do tří pracovních dnů.

Článek 24e

Odpovědnost

1.  
Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat předsedu a nezávislé členy výboru pro dohled nad ústředními protistranami, aby vystoupili s prohlášením, přičemž se plně respektuje jejich nezávislost. S tímto prohlášením vystoupí předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami před Evropským parlamentem a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli jsou o to požádáni.
2.  
Předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami předkládají Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost písemnou zprávu o hlavních činnostech výboru pro dohled nad ústředními protistranami, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením podle odstavce 1.
3.  
Předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami poskytují veškeré relevantní informace vyžádané Evropským parlamentem ad hoc a důvěrně. Tyto informace nesmí obsahovat důvěrné informace týkající se jednotlivých ústředních protistran.

▼B



KAPITOLA 4

Vztahy s třetími zeměmi

Článek 25

Uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi

▼M14

1.  
Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii, pouze pokud ji uzná ESMA.

▼B

2.  

ESMA může po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 3 uznat ústřední protistranu usazenou v třetí zemi, která požádala o uznání pro účely poskytování pouze některých clearingových služeb nebo činností, pokud:

a) 

Komise přijala prováděcí akt v souladu s odstavcem 6;

b) 

ústřední protistrana má v příslušné třetí zemi povolení a podléhá účinnému dohledu a vynucování, jež zajišťují plný soulad s obezřetnostními požadavky platnými v dané třetí zemi;

c) 

byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 7;

▼M5

d) 

ústřední protistrana je usazena nebo povolena ve třetí zemi, u níž Komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 15 ) neshledala, že její vnitrostátní režim pro boj proti praní peněz a financování terorismu vykazuje strategické nedostatky představující významnou hrozbu pro finanční systém Unie;

▼M14

e) 

nebylo rozhodnuto o tom, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou v souladu s odstavcem 2a, a je tedy ústřední protistranou tier 1.

2a.  

ESMA po konzultaci s ESRB a centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) rozhodne o tom, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států (ústřední protistrana tier 2), s přihlédnutím ke všem těmto kritériím:

a) 

povaze, rozsahu a složitosti obchodní činnosti ústřední protistrany v Unii, jakož i mimo Unii tehdy, pokud její obchodní činnost může mít systémový dopad na Unii nebo jeden či více jejích členských států, včetně:

i) 

hodnoty transakcí, u nichž daná ústřední protistrana provádí clearing, a to agregovaně a v každé měně Unie, nebo celkové expozice ústřední protistrany, která je zapojena do činnosti clearingu, vůči jejím členům clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii, mimo jiné i pokud tito členové nebo klienti byli členskými státy určeny za jinou systémově významnou instituci (J-SVI) podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, a

ii) 

rizikového profilu ústřední protistrany, mimo jiné z hlediska právních, provozních a obchodních rizik;

b) 

dopadu, který by selhání nebo narušení ústřední protistrany mělo na:

i) 

finanční trhy, včetně likvidity trhů, které obsluhuje;

ii) 

finanční instituce;

iii) 

širší finanční systém; nebo

iv) 

finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

c) 

struktuře členství v clearingovém systému ústřední protistrany, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i struktuře sítě klientů a nepřímých klientů členů jejího clearingového systému usazených v Unii;

d) 

rozsahu, v němž existují alternativní clearingové služby poskytované jinými ústředními protistranami ve finančních nástrojích vedených v měnách Unie pro členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klienty a nepřímé klienty usazené v Unii;

e) 

vztahu, vzájemné závislosti nebo jiným interakcím ústřední protistrany s jinými tržními infrastrukturami na finančním trhu, jinými finančními institucemi a širším finančním systémem, pokud to může mít dopad na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států.

Komise do 2. ledna 2021 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž blíže stanoví kritéria stanovená v prvním pododstavci.

Aniž je dotčen výsledek postupu uznávání, ESMA po provedení posouzení uvedeného v prvním pododstavci vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda je považována za ústřední protistranu tier 1, či nikoliv, do 30 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že dotčená žádost ústřední protistrany je úplná v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem.

2b.  

Rozhodne-li ESMA v souladu s odstavcem 2a o tom, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou (ústřední protistrana tier 2), uzná tuto ústřední protistranu pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností, pouze pokud jsou kromě podmínek uvedených v odst. 2 písm. a) až d) splněny ještě tyto podmínky:

a) 

ústřední protistrana v okamžiku uznání a poté průběžně splňuje požadavky stanovené v článku 16 a v hlavách IV a V. Pokud jde o dodržování článků 41, 44, 46, 50 a 54 ústřední protistranou, ESMA konzultuje centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) v souladu s postupem stanoveným v čl. 24b odst. 1. ESMA v souladu s článkem 25a přihlédne k rozsahu, v jakém ústřední protistrana tyto požadavky splňuje dodržováním porovnatelných požadavků použitelných ve třetí zemi;

b) 

centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) poskytly ESMA do 30 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že ústřední protistrana ze třetí země není ústřední protistranou tier 1 v souladu s odstavcem 2a, nebo na základě přezkumu v souladu s odstavcem 5 písemné potvrzení, že ústřední protistrana splňuje následující požadavky, jež mohly tyto centrální banky emise stanovit v rámci plnění úkolů své měnové politiky:

i) 

předkládat jakékoli informace, které může centrální banka emise vyžadovat na základě odůvodněné žádosti, pokud ESMA nezískal tyto informace jinak;

ii) 

řádně a plně spolupracovat s centrální bankou emise, pokud jde o posouzení odolnosti ústřední protistrany vůči nepříznivému tržnímu vývoji prováděné v souladu s čl. 25b odst. 3;

iii) 

otevřít, či oznámit záměr otevřít jednodenní vkladový účet u centrální banky emise v souladu s příslušnými kritérii a požadavky na přístup;

iv) 

splňovat požadavky, které v mezích svých pravomocí ukládá centrální banka emise v mimořádných situacích s cílem řešit dočasná rizika systémové likvidity mající vliv na transmisi měnové politiky nebo hladké fungování platebních systémů a týkající se kontroly rizika likvidity, maržových požadavků, kolaterálu, mechanismů vypořádání nebo dohod o interoperabilitě.

Požadavky uvedené v bodu iv) zajistí efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran a jsou v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V tohoto nařízení.

Uplatňování požadavků uvedených v bodu iv) je podmínkou pro uznání po omezenou dobu nepřesahující šest měsíců. Pokud se centrální banka po skončení uvedeného období domnívá, že mimořádná situace přetrvává, může být uplatňování těchto požadavků pro účely uznání jednou prodlouženo o další období nejvýše šesti měsíců.

Před stanovením požadavků uvedených v bodu iv) nebo před prodloužením jejich uplatňování informuje centrální banka emise orgán ESMA, ostatní centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí a vysvětlí jim účinky požadavků, jež má v úmyslu stanovit, na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran, a odůvodní, proč jsou dané požadavky nezbytné a přiměřené pro zajištění transmise měnové politiky nebo hladkého fungování platebních systémů ve vztahu k měně, již emituje. ESMA předloží centrální bance emise stanovisko do deseti pracovních dnů od předání návrhu na stanovení požadavků či návrhu na prodloužení jejich uplatňování. V naléhavých situacích nesmí uvedená lhůta překročit 24 hodin. Ve svém stanovisku zváží ESMA zejména dopady stanovených požadavků na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústřední protistrany. Ostatní centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) mohou předložit stanovisko ve stejné lhůtě. Po skončení období pro konzultace centrální banka emise řádně zváží změny navržené ve stanoviscích ESMA nebo centrálních bank emise uvedených v odst. 3 písm. f).

Před prodloužením uplatňování požadavků uvedených v bodu iv) vyrozumí centrální banka emise rovněž Evropský parlament a Radu.

Centrální banka emise trvale spolupracuje a sdílí informace s ESMA a ostatními centrálními bankami uvedenými v odst. 3 písm. f) ohledně požadavků uvedených v bodu iv), zejména ve vztahu k posuzování rizik systémové likvidity a dopadů stanovených požadavků na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran.

Pokud centrální banka emise stanoví jakýkoli z požadavků uvedených v tomto písmeni poté, co byla uznána ústřední protistrana tier 2, splnění každého takového požadavku se považuje za podmínku pro uznání a centrální banky emise poskytnou ESMA do 90 pracovních dnů písemné potvrzení, že dotyčná ústřední protistrana daný požadavek splňuje.

Pokud centrální banka emise neposkytla ESMA ve stanovené lhůtě písemné potvrzení, může ESMA považovat tento požadavek za splněný;

c) 

ústřední protistrana poskytla orgánu ESMA:

i) 

písemné prohlášení podepsané svým právním zástupcem o svém bezvýhradném souhlasu s tím, že:

— 
do tří pracovních dnů od doručení žádosti ESMA poskytne veškeré dokumenty, záznamy, informace a údaje, které má v držení v okamžiku doručení žádosti a
— 
umožní ESMA vstoupit do všech svých provozních prostor;
ii) 

odůvodněné právní stanovisko nezávislého právního odborníka potvrzující, že vyjádřený souhlas je platný a vymahatelný podle příslušných právních předpisů;

d) 

ústřední protistrana učinila veškerá nezbytná opatření a zavedla veškeré nezbytné postupy k zajištění účinného plnění požadavků stanovených v písmenech a) a c);

e) 

Komise nepřijala prováděcí akt podle odstavce 2c.

2c.  

ESMA po konzultaci s ESRB a se souhlasem centrálních bank emise uvedených v odst. 3 písm. f) v souladu s čl. 24b odst. 3 a úměrně k míře systémového významu ústřední protistrany v souladu s odstavcem 2a tohoto článku může na základě řádně odůvodněného posouzení učinit závěr, že ústřední protistrana nebo některé z jejích clearingových služeb mají takový podstatný systémový význam, že by tato ústřední protistrana neměla být uznána pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností. Souhlas centrální banky emise se týká pouze měny, kterou emituje, a nikoli doporučení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce jako celku. Ve svém posouzení ESMA rovněž:

a) 

vysvětlí, proč by splnění podmínek stanovených v odstavci 2b dostatečně neřešilo riziko pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

b) 

popíše charakteristické rysy clearingových služeb poskytovaných ústřední protistranou, včetně požadavků na likviditu a fyzické vypořádání spojené s poskytováním těchto služeb;

c) 

poskytne kvantitativní technické posouzení nákladů a přínosů a důsledků rozhodnutí neuznat ústřední protistranu pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností, s přihlédnutím k:

i) 

existenci potenciálních alternativních náhrad za poskytování dotčených clearingových služeb v dotčených měnách členům clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii;

ii) 

potenciálním důsledkům začlenění smluv v držení ústřední protistrany, které dosud nebyly vypořádány, do oblasti působnosti tohoto prováděcího aktu.

Na základě svého posouzení ESMA doporučí, aby Komise přijala prováděcí akt, který potvrdí, že dotyčná ústřední protistrana by neměla být uznána pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností.

Komise posoudí doporučení ESMA ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 pracovních dnů.

Po předložení doporučení uvedeného v druhém pododstavci může Komise přijmout jako krajní opatření prováděcí akt, který blíže stanoví:

a) 

že po skončení adaptačního období stanoveného Komisí v souladu s písmenem b) tohoto pododstavce může dotyčná ústřední protistrana ze třetí země poskytovat některé nebo všechny své clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii pouze poté, co k tomu získala povolení v souladu s článkem 14;

b) 

přiměřené adaptační období pro ústřední protistranu, členy jejího clearingového systému a jejich klienty. Adaptační období nesmí přesáhnout dva roky a může být jednou prodlouženo o dalších šest měsíců, a to pouze tehdy, pokud přetrvávají důvody k jeho přiznání;

c) 

podmínky, za nichž dotyčná ústřední protistrana může nadále poskytovat některé clearingové služby nebo činnosti během adaptačního období uvedeného v písmenu b);

d) 

veškerá opatření, která je třeba přijmout v průběhu adaptačního období k omezení případných nákladů členů clearingového systému a jejich klientů, zejména těch, kteří jsou usazeni v Unii.

Při bližším stanovování služeb a adaptačního období uvedených ve čtvrtém pododstavci písm. a) a b) Komise zohlední:

a) 

charakteristické rysy služeb nabízených ústřední protistranou a jejich nahraditelnost;

b) 

skutečnost, zda a do jaké míry budou do oblasti působnosti prováděcího aktu zahrnuty nevypořádané clearingové transakce, s přihlédnutím k právním a hospodářským důsledkům tohoto zahrnutí;

c) 

případné dopady nákladů na clearingové členy, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i na jejich klienty, zejména na ty, kteří jsou usazeni v Unii.

Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.

▼M14

3.  

Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) až d), ESMA konzultuje:

▼B

a) 

s příslušným orgánem členského státu, ve kterém ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat clearingové služby a který si ústřední protistrana zvolila;

b) 

s příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, kteří poskytují nebo by podle předpokladů ústřední protistrany měli během jednoho roku poskytnout největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42;

c) 

s příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad obchodními systémy v Unii, kterým ústřední protistrana poskytuje nebo má poskytovat služby;

d) 

s příslušnými orgány, které vykonávají dohled nad ústředními protistranami usazenými v Unii, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;

e) 

s příslušnými členy ESCB členských států, ve kterých ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat clearingové služby, a s příslušnými členy ESCB odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;

▼M14

f) 

s centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou.

▼B

4.  
Ústřední protistrana uvedená v odstavci 1 podá žádost ESMA.

▼M14

Žádající ústřední protistrana poskytne ESMA všechny informace nezbytné k jejímu uznání. ESMA do 30 pracovních dní od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žádající ústřední protistrana poskytnout doplňující informace. ESMA bezodkladně předá veškeré informace, které od žádající ústřední protistrany obdržela, kolegiu pro ústřední protistrany ze třetích zemí.

Rozhodnutí o uznání vychází z podmínek stanovených pro ústřední protistrany tier 1 v odstavci 2 a pro ústřední protistrany tier 2 v odst. 2 písm. a) až d) a odstavci 2b. Je nezávislé na jakémkoli posouzení, které je základem pro rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 3. Do 180 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že žádost je úplná v souladu s druhým pododstavcem, ESMA písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda bylo její žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam ústředních protistran uznaných v souladu s tímto nařízením a uvede jejich klasifikaci jako ústřední protistrany tier 1 nebo ústřední protistrany tier 2.

5.  

ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v odstavci 3 přezkoumá uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi:

a) 

pokud ústřední protistrana zamýšlí rozšířit či omezit své činnosti a služby v Unii, přičemž o tom vyrozumí ESMA a předloží mu veškeré nezbytné informace a

b) 

v každém případě nejméně každých pět let.

Tento přezkum se provede v souladu s odstavci 2 až 4.

Pokud na základě přezkumu uvedeného v prvním pododstavci ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana ze třetí země, která byla klasifikována jako ústřední protistrana tier 1, by měla být klasifikována jako ústřední protistrana tier 2, stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující 18 měsíců, v němž musí ústřední protistrana vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 2b. ESMA může toto adaptační období prodloužit maximálně o dalších šest měsíců na základě odůvodněné žádosti ústřední protistrany nebo příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členy clearingového systému, pokud je takové prodloužení odůvodněno mimořádnými okolnostmi a dopady na členy clearingového systému usazené v Unii.

6.  

Komise může přijmout prováděcí akt podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, v němž se stanoví:

a) 

že právní opatření a opatření dohledu třetí země zajišťují, že ústřední protistrana povolená v této třetí zemi trvale splňuje právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV tohoto nařízení;

b) 

že tyto ústřední protistrany podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vymáhání;

c) 

že právní rámec uvedené třetí země poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí.

Komise může uplatňování prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci podmínit průběžným účinným plněním každého požadavku v něm stanoveného třetí zemí a schopností ESMA efektivně plnit své povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle odstavců 2 a 2b nebo ve vztahu ke sledování uvedenému v odstavci 6b, včetně způsobu sjednávání a provádění ujednání o spolupráci uvedených v odstavci 7.

▼M14

6a.  
Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž se blíže stanoví kritéria uvedená v odst. 6 písm. a), b) a c).
6b.  

ESMA sleduje vývoj regulace a dohledu ve třetích zemích, pro které byly přijaty prováděcí akty podle odstavce 6.

Zjistí-li ESMA v uvedených třetích zemích vývoj v oblasti regulace nebo dohledu, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více členských států, neprodleně o tom informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c. S veškerými takovými informacemi se nakládá jako s informacemi důvěrnými.

ESMA předkládá každý rok Komisi a členům kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedeným v článku 25c důvěrnou zprávu o vývoji regulace a dohledu ve třetích zemích uvedených v prvním pododstavci.

▼M14

7.  

ESMA uzavře s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 6 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o účinné spolupráci. V těchto ujednáních se blíže stanoví alespoň:

a) 

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA, centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím týkajícím se ústředních protistran povolených v třetích zemích, které si ESMA vyžádá, jako jsou významné změny rizikových modelů a parametrů, rozšíření činností a služeb ústřední protistrany, změny ve struktuře účtů klientů a v používání platebních systémů, které mají zásadní vliv na Unii;

▼B

b) 

mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že ústřední protistrana, nad kterou vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné právní předpisy, jimiž se má řídit;

c) 

mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA příslušným orgánem třetí země, je-li ústřední protistraně, nad kterou příslušný orgán třetí země vykonává dohled, uděleno oprávnění poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo klientům usazeným v Unii;

▼M14

d) 

postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření v souladu s článkem 25 g a kontrol na místě v souladu s článkem 25h;

▼M14

e) 

postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích;

f) 

postupy pro orgány třetích zemí s cílem zaručit účinné vymáhání rozhodnutí přijatých ESMA v souladu s články 25b, 25f až 25 m, 25p a 25q;

g) 

postupy, jimiž orgány třetích zemí bez zbytečného odkladu informují ESMA, kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c a centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) o veškerých naléhavých situacích spojených s uznanou ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, které mohou mít nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v Unii nebo v některém z jejích členských států, jakož i postupy a pohotovostní plány pro řešení těchto situací;

h) 

souhlas orgánů třetí země s následným sdílením veškerých informací, které poskytly ESMA v rámci ujednání o spolupráci, s orgány uvedenými v odstavci 3 a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí, v souladu s požadavky na služební tajemství uvedenými v článku 83.

Pokud se ESMA domnívá, že příslušný orgán třetí země neuplatňuje kterékoli z ustanovení stanovených v ujednání o spolupráci uzavřeném v souladu tímto odstavcem, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi. V takovém případě může Komise rozhodnout o přezkumu prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 6.

▼B

8.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, jež blíže určují informace, které má žádající ústřední protistrana poskytnout ESMA ve své žádosti o uznání.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M14

Článek 25a

Srovnatelný soulad

1.  
Ústřední protistrana uvedená v čl. 25 odst. 2b může orgánu ESMA předložit odůvodněnou žádost, aby posoudil, zda lze skutečnost, že tato ústřední protistrana splňuje příslušný rámec třetí země, se zohledněním ustanovení prováděcího aktu přijatého v souladu s čl. 25 odst. 6, považovat za její soulad s požadavky uvedenými v článku 16 a hlavách IV a V. ESMA bezodkladně předá žádost kolegiu pro ústřední protistrany ze třetích zemí.
2.  
Žádost uvedená v odstavci 1 poskytuje skutkový základ pro zjištění srovnatelnosti a důvody, proč dodržování požadavků použitelných v třetí zemi splňuje požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V.
3.  

K zajištění toho, aby posouzení uvedené v odstavci 1 účinně vyjadřovalo regulační cíle požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V a zájmy Unie jako celku, Komise přijme akt v přenesené pravomoci, v němž blíže určí:

a) 

minimální prvky, jež mají být posuzovány pro účely odstavce 1 tohoto článku;

b) 

způsoby a podmínky provedení posouzení.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci v souladu s článkem 82 do 2. ledna 2021.

Článek 25b

Soustavné dodržování podmínek pro uznání

1.  
ESMA odpovídá za plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení pro soustavný dohled nad tím, jak uznané ústřední protistrany tier 2 plní požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a). V případě rozhodnutí podle článků 41, 44, 46, 50 a 54 konzultuje ESMA centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f) v souladu s čl. 24b odst. 1.

ESMA vyžaduje nejméně jednou ročně od každé ústřední protistrany tier 2 potvrzení, že požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a), c) a d) jsou nadále plněny.

Pokud se centrální banka emise uvedená v čl. 25 odst. 3 písm. f) domnívá, že určitá ústřední protistrana tier 2 podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 2b písm. b) již nesplňuje, neprodleně to oznámí ESMA.

2.  
Pokud ústřední protistrana tier 2 neposkytne orgánu ESMA potvrzení uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nebo pokud ESMA obdrží oznámení podle odst. 1 třetího pododstavce, má se za to, že ústřední protistrana již nesplňuje podmínky pro uznání podle čl. 25 odst. 2b, a uplatní se postup stanovený v čl. 25p odst. 2, 3 a 4.
3.  
ESMA ve spolupráci s ESRB provádí posuzování odolnosti uznaných ústředních protistran tier 2 vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 v koordinaci s posouzeními uvedenými v čl. 24a odst. 7 písm. b). Centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f) mohou k těmto posouzením přispět v rámci plnění úkolů své měnové politiky. Při provádění těchto posouzení ESMA zahrne alespoň finanční a operační rizika a zajistí soulad s posouzeními odolnosti ústředních protistran Unie prováděnými podle čl. 24 odst. 7 písm. b) tohoto nařízení.

Článek 25c

Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí

1.  
ESMA zřídí kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí s cílem usnadnit sdílení informací.
2.  

Kolegium se skládá z:

a) 

předsedy výboru pro dohled nad ústředními protistranami, který kolegiu předsedá;

b) 

dvou nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami;

c) 

příslušných orgánů uvedených v článku 22; ve členských státech, v nichž byl určen více než jeden příslušný orgán v souladu s článkem 22, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci;

d) 

příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému usazenými v Unii;

e) 

příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy usazenými v Unii, kterým ústřední protistrana poskytuje nebo má poskytovat služby;

f) 

příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů usazenými v Unii, s nimiž jsou ústřední protistrany propojeny nebo mají v úmyslu být propojeny;

g) 

členů ESCB.

3.  
Členové kolegia mohou požádat, aby výbor pro dohled nad ústředními protistranami projednal konkrétní záležitosti ve vztahu k ústřední protistraně usazené ve třetí zemi. Tato žádost musí být podána písemně a musí obsahovat podrobné odůvodnění. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami tyto žádosti řádně zváží a poskytne náležitou odpověď.
4.  
Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy. Povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 83 se vztahuje na všechny členy kolegia.

Článek 25d

Poplatky

1.  

ESMA účtuje ústředním protistranám usazeným ve třetí zemi v souladu s tímto nařízením a s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 3:

a) 

poplatky spojené s žádostmi o uznání podle článku 25;

b) 

roční poplatky spojené s úkoly ESMA v souladu s tímto nařízením ve vztahu k ústředním protistranám uznaným v souladu s článkem 25.

2.  
Poplatky uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené obratu dotyčné ústřední protistrany a pokrývají veškeré náklady vzniklé ESMA v souvislosti s uznáním a plnění úkolů v souladu s tímto nařízením.
3.  

Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým blíže stanoví:

a) 

typ poplatků;

b) 

úkony, za něž se poplatky vybírají;

c) 

výši poplatků;

d) 

způsob jejich úhrady:

i) 

ústřední protistranou, která žádá o uznání;

ii) 

uznanou ústřední protistranou klasifikovanou jako ústřední protistrana tier 1 v souladu s čl. 25 odst. 2;

iii) 

uznanou ústřední protistranou klasifikovanou jako ústřední protistrana tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2b.

Článek 25e

Výkon pravomocí uvedených v článcích 25f až 25h

Pravomoci svěřené podle článků 25f až 25h ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jimi pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 25f

Žádost o informace

1.  
ESMA si může formou prosté žádosti nebo rozhodnutí vyžádat od uznaných ústředních protistran a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností ESMA podle tohoto nařízení.
2.  

V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 uvede ESMA všechny tyto údaje:

a) 

odkaz na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

účel žádosti;

c) 

požadované informace;

d) 

lhůtu pro poskytnutí informací;

e) 

upozornění pro osobu, od níž informace žádá, že tato osoba nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;

f) 

upozornění na pokutu stanovenou v článku 25j ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.  

Vyžaduje-li ESMA poskytnutí informací podle odstavce 1 formou rozhodnutí, uvede všechny tyto skutečnosti:

a) 

odkaz na tento článek jako na právní základ pro vyžádání si poskytnutí informací;

b) 

účel požadovaných informací;

c) 

požadované informace;

d) 

lhůtu pro poskytnutí informací;

e) 

upozornění na penále stanovená v článku 25k, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) 

upozornění na pokutu stanovenou v článku 25j ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III za neposkytnutí požadovaných informací nebo jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící, a

g) 

upozornění na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  
Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé nebo zavádějící.
5.  
ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí relevantnímu příslušnému orgánu třetí země, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 25g

Obecná šetření

1.  

V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět nezbytná šetření ústředních protistran tier 2 a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí, služeb nebo činností. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) 

zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) 

pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) 

předvolat ústřední protistranu tier 2 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo o dokumenty, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) 

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) 

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

Centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f) se mohou na základě odůvodněné žádosti předložené ESMA takových šetření účastnit, pokud mají tato šetření význam pro provádění jejich úkolů v rámci měnové politiky.

Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která mohou být důležitá pro plnění jeho úkolů.

2.  
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 25k, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nejsou poskytnuty, nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 25j ve spojení s oddílem V písm. b) přílohy III, jestliže jsou odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.
3.  
Ústřední protistrany tier 2 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 25k tohoto nařízení, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
4.  
ESMA před oznámením šetření ústřední protistraně tier 2 informuje relevantní příslušný orgán třetí země, na jejímž území má šetření probíhat, o šetření a o totožnosti pověřených osob. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země mohou na žádost ESMA těmto pověřeným osobám poskytovat součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země se mohou šetření také účastnit. Šetření prováděná ve třetí zemi v souladu s tímto článkem se provádějí podle ujednání o spolupráci uzavřených s příslušným orgánem třetí země.

Článek 25h

Kontroly na místě

1.  
Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v rámci všech provozních prostor, pozemků či nemovitostí ústředních protistran tier 2 a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí, služeb nebo činností.

Centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f), mohou předložit ESMA odůvodněnou žádost o účast na těchto kontrolách na místě v případech, kdy je to důležité pro plnění jejich úkolů v rámci měnové politiky.

Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která by mohla být důležitá pro plnění jeho úkolů.

2.  
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do jiných nemovitostí právnických osob, kterých se týká rozhodnutí o provedení kontroly přijaté ESMA, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 25 g odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.
3.  
S dostatečným předstihem před kontrolou informuje ESMA o kontrole relevantní příslušný orgán třetí země, na jejímž území má probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA po informování relevantního příslušného orgánu třetí země provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení ústřední protistraně. Kontroly uskutečňované ve třetí zemi v souladu s tímto článkem se provádějí podle ujednání o spolupráci uzavřených s příslušným orgánem třetí země.

Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 25k pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

4.  
Ústřední protistrany tier 2 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 25k, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
5.  
Úředníci příslušného orgánu třetí země, na jejímž území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované, mohou na žádost ESMA poskytovat aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci relevantního příslušného orgánu třetí země se mohou kontroly na místě také účastnit.
6.  
ESMA může rovněž požádat, aby příslušné orgány třetí země provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 25 g odst. 1.
7.  
Pokud úředníci a jiné doprovázející osoby pověřené ESMA zjistí, že určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, může ESMA požádat dotyčný příslušný orgán třetí země, aby jim poskytnul nezbytnou pomoc, včetně případné pomoci policie nebo rovnocenného donucovacího orgánu, které jim provedení kontroly na místě umožní.

Článek 25i

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.  
Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze III, jmenuje v rámci ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit postupu uznání dotčené ústřední protistrany nebo dohledu nad ní a své funkce plní nezávisle na ESMA.
2.  
Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá ESMA.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 25f a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 25 g a 25h. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 25e.

Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které ESMA shromáždil v rámci své činnosti.

3.  
Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

4.  
Předává-li vyšetřující úředník spis s nálezem ESMA, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.
5.  
Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem 25 l ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze III, a je-li tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 25q a uloží pokutu podle článku 25j.
6.  
Vyšetřující úředník se jednání ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.
7.  
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v nichž blíže stanoví procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání sankcí a výkonu rozhodnutí o jejich uložení.
8.  
Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, u nichž si je vědom, že mohou představovat trestný čin podle příslušného právního rámce třetí země, postoupí věc příslušným orgánům k vyšetření a případnému trestnímu stíhání. Dále ESMA neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy si je vědom toho, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v minulosti v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k vydání pravomocného rozhodnutí.

Článek 25j

Pokuty

1.  
Pokud v souladu s čl. 25i odst. 5 ESMA zjistí, že se ústřední protistrana úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti ústřední protistranou se považuje za úmyslné, pokud ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že ústřední protistrana či její vrcholné vedení jednaly úmyslně s cílem porušit povinnost.

2.  
Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 činí až dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze určit, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce podle definice v právu Unie.
3.  
Základní výše pokuty stanovené v odstavci 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v příloze IV.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4.  
Bez ohledu na odstavce 2 a 3 výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotyčné ústřední protistrany za předchozí hospodářský rok, avšak pokud ústřední protistrana získala z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se ústřední protistrana svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze III, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 25k

Penále

1.  

ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) 

ústřední protistranu tier 2, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 25q odst. 1 písm. a) ukončila porušování právních předpisů;

b) 

osobu uvedenou v čl. 25f odst. 1, aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 25f;

c) 

ústřední protistranu tier 2:

i) 

aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 25 g; nebo

ii) 

aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 25h.

2.  
Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
4.  
Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby ESMA opatření přezkoumá.

Článek 25l

Vyjádření dotyčných osob

1.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 25j a 25k poskytne ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.

2.  
V průběhu řízení musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

Článek 25m

Zveřejňování, povaha, alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí o jejich uložení

1.  
ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 25j a 25k tohoto nařízení s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.
2.  
Pokuty a penále uložené podle článků 25j a 25k jsou správní povahy.
3.  
Rozhodne-li se ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a relevantní příslušné orgány třetích zemí a své rozhodnutí odůvodní.
4.  
Pokuty a penále uložené podle článků 25j a 25k jsou vykonatelné.

Výkon rozhodnutí o jejich uložení se řídí platnými předpisy občanského procesního práva členského státu nebo třetí země, na jehož území se provádí.

5.  
Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 25n

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 25o

Změny přílohy IV

S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy IV.

Článek 25p

Zrušení uznání

1.  

Aniž je dotčen článek 25q a při dodržení následujících odstavců ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v čl. 25 odst. 3 zruší rozhodnutí o uznání přijaté v souladu s článkem 25, pokud:

a) 

dotčená ústřední protistrana nevyužila uznání v průběhu šesti měsíců, výslovně se uznání vzdala, nebo déle než šest měsíců nevykonávala obchodní činnost;

b) 

dotčená ústřední protistrana získala uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c) 

dotčená ústřední protistrana vážně a soustavně porušovala některou z podmínek pro uznání stanovenou v článku 25 nebo již některou z těchto podmínek pro uznání nesplňuje a v kterémkoli z těchto případů nepřijala v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců nápravná opatření požadovaná ESMA;

d) 

ESMA není schopen účinně vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení ve vztahu k dotčené ústřední protistraně v důsledku toho, že orgán třetí země příslušný pro ústřední protistranu neposkytuje ESMA veškeré relevantní informace nebo s ním nespolupracuje v souladu s čl. 25 odst. 7;

e) 

prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 6 byl zrušen nebo pozastaven, nebo kterákoli z připojených podmínek již není splněna.

ESMA může zrušení uznání omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů.

Při stanovení data nabytí účinnosti rozhodnutí o zrušení uznání se ESMA vynasnaží minimalizovat případné narušení trhu a stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující dva roky.

2.  
Před zrušením uznání v souladu s odst. 1 písm. c) tohoto článku ESMA zváží možnost uplatnění opatření podle čl. 25q odst. 1 písm. a), b) a c).

Pokud ESMA stanoví, že nápravná opatření nebyla ve stanovené lhůtě nepřesahující šest měsíců podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku přijata nebo že přijatá opatření nejsou odpovídající, zruší po konzultaci orgánů uvedených v čl. 25 odst. 3 rozhodnutí o uznání.

3.  
ESMA oznámí rozhodnutí o zrušení uznání již uznané ústřední protistrany bez zbytečného odkladu relevantnímu příslušnému orgánu třetí země.
4.  
Každý z orgánů uvedených v čl. 25 odst. 3, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení uznání dotyčné uznané ústřední protistrany nebo jejího uznání pro konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů. Pokud ESMA rozhodne, že uznání dotyčné ústřední protistrany nezruší, své rozhodnutí žádajícímu orgánu řádně odůvodní.

Článek 25q

Opatření ESMA v oblasti dohledu

1.  

Pokud ESMA v souladu s čl. 25i odst. 5 zjistí, že se ústřední protistrana tier 2 dopustila některého z případů porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:

a) 

nařídí ústřední protistraně porušování povinnosti ukončit;

b) 

uloží pokuty podle článku 25j;

c) 

vydá veřejná oznámení;

d) 

zruší uznání ústřední protistrany nebo její uznání pro konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů podle článku 25p.

2.  

Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) 

trvání a četnost porušení povinnosti;

b) 

zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech ústřední protistrany nebo v jejích systémech řízení či vnitřních kontrolách;

c) 

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

d) 

zda k porušení povinnosti došlo úmyslně, nebo z nedbalosti.

3.  
ESMA oznámí veškerá rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu dotyčné ústřední protistraně a sdělí je relevantním příslušným orgánům třetích zemí a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce ESMA rovněž zveřejní, že dotyčná ústřední protistrana má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát ESMA může pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B



HLAVA IV

POŽADAVKY NA ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANY



KAPITOLA 1

Organizační požadavky

Článek 26

Obecná ustanovení

1.  
Ústřední protistrana musí mít spolehlivé řídicí systémy včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů.
2.  
Ústřední protistrana musí přijmout strategie a postupy dostatečně účinné k zajištění toho, že ona sama i její řídící pracovníci a zaměstnanci dodržují veškerá ustanovení tohoto nařízení.
3.  
Ústřední protistrana musí mít a provozovat organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jejích služeb a činností. Musí využívat vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
4.  
Ústřední protistrana musí zřetelně oddělovat hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro své ostatní operace.
5.  
Ústřední protistrana musí přijmout, provádět a dodržovat politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.
6.  
Ústřední protistrana musí udržovat informační systémy odpovídající složitosti, rozmanitosti a typům vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a neporušenost a důvěrnost uchovávaných informací.
7.  
Ústřední protistrana musí bezplatně zveřejňovat své řídící systémy, pravidla, kterými se řídí, a kritéria účastenství ve svém clearingovém systému.
8.  
Ústřední protistrana se musí podrobovat častým a nezávislým auditům. Výsledky těchto auditů musí být sděleny radě a poskytnuty příslušnému orgánu.
9.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují minimální obsah pravidel a řídících systémů uvedených v odstavcích 1 až 8.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27

Vrcholné vedení a rada

1.  
Vrcholné vedení ústřední protistrany musí mít dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany.
2.  
Ústřední protistrana musí mít radu, ve které je alespoň jedna třetina členů, nejméně však dva členové, nezávislí. Zástupci klientů členů jejího clearingového systému musí být přizváni, aby se účastnili schůzí rady při projednávání otázek souvisejících s články 38 a 39. Odměna nezávislých a jiných nevýkonných členů rady nesmí souviset s obchodními výsledky ústřední protistrany.

Členové rady ústřední protistrany, včetně nezávislých členů, musí mít dostatečně dobrou pověst a přiměřené odborné znalosti o finančních službách, řízení rizik a clearingových službách.

3.  
Ústřední protistrana jednoznačně určí úkoly a povinnosti rady a poskytne zápisy ze zasedání rady příslušnému orgánu a auditorům.

Článek 28

Výbor pro rizika

1.  
Ústřední protistrana zřídí výbor pro rizika, který je složen ze zástupců členů jejího clearingového systému, z nezávislých členů rady a ze zástupců klientů. Výbor pro rizika může přizvat na svá zasedání zaměstnance ústřední protistrany a externí nezávislé odborníky, kteří však nemají právo hlasovat. Příslušné orgány mohou požádat o účast na zasedání výboru pro rizika bez práva hlasovat a o řádné informování o činnostech a rozhodnutích výboru pro rizika. Rady výboru pro rizika nesmějí být přímo ovlivňovány vedením ústřední protistrany. Ve výboru pro rizika nesmí mít ani jedna z uvedených skupin zástupců většinu.
2.  
Ústřední protistrana členům výboru pro rizika jednoznačně určí pověření, řídící systémy k zajištění nezávislosti, provozní postupy, kritéria účastenství a volební mechanismus. Řídící systémy musí být veřejně dostupné a určovat alespoň, že výboru pro rizika předsedá nezávislý člen rady, že výbor je přímo podřízen radě a že zasedá pravidelně.
3.  
Výbor pro rizika podává radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako jsou významná změna jejího modelu rizik, postupy v případě selhání, kritéria pro přijímání členů clearingového systému, clearing nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích.
4.  
Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informovány, jsou členové výboru pro rizika vázáni mlčenlivostí. Pokud předseda výboru pro rizika určí, že se některý člen v souvislosti s konkrétní záležitostí nachází ve skutečném nebo potenciálním střetu zájmů, nesmí uvedený člen o uvedené záležitosti hlasovat.
5.  
Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika.

Článek 29

Vedení záznamů

1.  
Ústřední protistrana po dobu alespoň deseti let vede všechny záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování tohoto nařízení ústřední protistranou.
2.  
Ústřední protistrana po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy uchovává všechny informace o všech smlouvách, které zpracovala. Uvedené informace musí umožňovat alespoň zjištění původních podmínek obchodu předtím, než tato ústřední protistrana provedla clearing.
3.  
Ústřední protistrana na požádání poskytne příslušnému orgánu, ESMA a příslušným členům ESCB záznamy a informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a všechny informace o pozicích vyplývajících ze smluv, jejichž clearing byl proveden, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém byly obchody uzavřeny.
4.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti údajů a informací, jež mají být uchovány, jak je uvedeno v odstavcích 1 až 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.  
K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem určujících formát záznamů a informací, které mají být uchovány.

ESMA přeloží návrhy uvedených prováděcích technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcích technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 30

Akcionáři a společníci s kvalifikovanými účastmi

1.  
Příslušný orgán nevydá povolení ústřední protistraně, pokud není informován o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, kteří mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.
2.  
Příslušný orgán odmítne vydat povolení ústřední protistraně, pokud není přesvědčen o vhodnosti akcionářů či společníků s kvalifikovanou účastí v ní s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany.
3.  
Pokud existují úzká propojení mezi ústřední protistranou a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že mu tato propojení nebrání v účinném dohledu.
4.  
Pokud osoby uvedené v odstavci 1 vykonávají vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření k ukončení tohoto stavu, která mohou zahrnovat odnětí povolení ústřední protistraně.
5.  
Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud mu právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž má ústřední protistrana úzké propojení, nebo obtíže spojené s jejich uplatňováním brání v účinném dohledu.

Článek 31

Informování příslušných orgánů

1.  
Ústřední protistrana oznámí svému příslušnému orgánu veškeré změny svého vedení a poskytne mu všechny údaje nutné k posouzení souladu s čl. 27 odst. 1 a odst. 2 druhým pododstavcem.

V případech, kdy by mohlo jednání člena rady poškodit řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, jež mohou zahrnovat vyloučení uvedeného člena z rady.

2.  
Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v ústřední protistraně nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se ústřední protistrana stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu ústřední protistrany, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, a uvedou výši své zamýšlené účasti a důležité informace, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 4.

Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v ústřední protistraně (dále jen „navrhovaný prodávající“), to nejprve písemně oznámí příslušném orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by ústřední protistrana přestala být dceřiným podnikem dotyčné osoby.

Příslušný orgán bezodkladně a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v tomto odstavci a od obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodávajícímu.

Příslušný orgán ve lhůtě 60 pracovních dnů ode dne písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které k němu mají být přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 32 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 32 odst. 1 (dále jen „posouzení“).

Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo prodávajícího při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

3.  
Pokud je to nutné, může příslušný orgán během lhůty pro posouzení, avšak nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost musí být učiněna písemně a blíže určit, jaké doplňující informace jsou třeba.

Lhůta pro posouzení se staví na dobu ode dne zaslání žádosti příslušného orgánu o informace do obdržení odpovědi na ni od navrhovaného nabyvatele. Přerušení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.

4.  

Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, je-li navrhovaný nabyvatel nebo prodávající:

a) 

usazen nebo regulován mimo Unii;

b) 

fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle tohoto nařízení ani podle směrnice 73/239/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního ( 16 ) nebo podle směrnic 2002/83/ES, 2003/41/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES, 2006/48/ES, 2009/65/ES nebo 2011/61/EU.

5.  
Pokud se příslušný orgán po ukončení posuzování rozhodne vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí odůvodní. Příslušný orgán vyrozumí o této skutečnosti kolegium uvedené v článku 18. S výhradou vnitrostátního práva je možné řádné odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. Členské státy však mohou příslušnému orgánu umožnit zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.
6.  
Pokud příslušný orgán nevyjádří nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se za schválené.
7.  
Příslušný orgán může stanovit a v případě potřeby prodloužit lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.
8.  
Členské státy nesmí stanovit pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo kapitálu příslušnému orgánu a pro jejich schvalování tímto orgánem požadavky přísnější, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 32

Posouzení

1.  

Příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 hodnotí s ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na ústřední protistranu a za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto ohledů:

a) 

pověst a finanční zdraví navrhovaného nabyvatele;

b) 

pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti ústřední protistrany;

c) 

zda bude ústřední protistrana schopna nepřetržitě dodržovat toto nařízení;

d) 

zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí.

Při posuzování schopnosti ústřední protistrany dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se ústřední protistrana stane, strukturu umožňující účinný dohled, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány.

▼M14

Posouzení příslušného orgánu týkající se oznámení stanoveného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 podléhají stanovisku kolegia podle článku 19.

▼B

2.  
Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.
3.  
Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše účasti, které má být dosaženo, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.
4.  
Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež mají být poskytnuty příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 31 odst. 2. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.
5.  
Bez ohledu na čl. 31 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné ústřední protistraně, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.
6.  

Relevantní příslušné orgány při posuzování úzce spolupracují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

a) 

jiná ústřední protistrana, úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik, organizátor trhu, provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

b) 

mateřský podnik jiné ústřední protistrany, úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku, organizátora trhu, provozovatele systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovské společnosti SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;

c) 

fyzická nebo právnická osoba, která ovládá jinou ústřední protistranu, úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik, organizátora trhu, provozovatele systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovskou společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě.

7.  
Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. Na požádání si vzájemně sdělují veškeré relevantní informace a z vlastního podnětu veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.

Článek 33

Střety zájmů

1.  
Ústřední protistrana musí mít a uplatňovat účinná písemná organizační a administrativní opatření ke zjišťování a řešení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo ve vztahu kontroly nebo úzkého propojení, a členy svého clearingového systému nebo jejich klienty, kteří jí jsou známi. Musí mít a provádět adekvátní postupy řešení případných střetů zájmů.
2.  
Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno rizikům poškození zájmů členů clearingového systému nebo klientů, sdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů členovi clearingového systému, než od něho přijme nový obchod. Pokud je klient ústřední protistraně znám, informuje ústřední protistrana klienta a člena clearingového systému, jehož klienta se věc týká.
3.  
Je-li ústřední protistrana mateřským nebo dceřiným podnikem, musí písemná opatření brát v úvahu také veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je nebo by měla být vědoma a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku.
4.  

Písemná opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 musí zahrnovat:

a) 

okolnosti, které představují nebo mohou představovat střet zájmů, jenž vyvolává závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více členů clearingového systému či klientů;

b) 

postupy, které mají být dodrženy, a opatření, která mají být přijata za účelem řízení takového střetu.

5.  
Ústřední protistrana učiní veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uložených ve svých systémech, a zabrání využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti. Fyzická osoba, která má s touto ústřední protistranou úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku, nesmí využít k obchodním účelům důvěrné informace zaznamenané v dané ústřední protistraně bez předchozího písemného souhlasu klienta, jemuž tato důvěrná informace patří.

Článek 34

Zachování provozu

1.  
Ústřední protistrana zavede, provádí a udržuje vhodnou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany. Tento plán umožňuje alespoň obnovit všechny obchody k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání ve stanovený den.
2.  
Ústřední protistrana zavede, provádí a udržuje vhodný postup, který zajistí včasné a řádné vypořádání nebo převod aktiv a pozic klientů a členů clearingového systému v případě, že jí je odňato povolení na základě rozhodnutí podle článku 20.
3.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují minimální obsah politiky zachování provozu a plánu obnovy činnosti a požadavky na ně.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 35

Outsourcing

1.  

Pokud ústřední protistrana zajišťuje provozní funkce, služby nebo činnosti formou outsourcingu, nadále odpovídá za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a nepřetržitě zajišťuje, aby:

a) 

outsourcing nevedl k přenesení vlastní odpovědnosti;

b) 

se neměnil vztah a povinnosti ústřední protistrany vůči členům jejího clearingového systému ani popřípadě vůči jejich klientům;

c) 

se fakticky nezměnily podmínky pro povolení ústřední protistrany;

d) 

outsourcing nebránil výkonu dozoru a dohledu, včetně přístupu na místě k získávání veškerých důležitých informací potřebných pro výkon těchto mandátů;

e) 

outsourcing nepřipravil ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

f) 

poskytovatel služeb plnil požadavky na zachování provozu srovnatelné s těmi, které musí ústřední protistrana plnit podle tohoto nařízení;

g) 

si ústřední protistrana zachovala odborné znalosti a zdroje potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a průběžně vykonávala dohled nad uvedenými funkcemi a řídila uvedená rizika;

h) 

ústřední protistrana měla přímý přístup k důležitým informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;

i) 

poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi zajišťovanými formou outsourcingu spolupracoval s příslušným orgánem;

j) 

poskytovatel služeb chránil veškeré důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a členů jejího clearingového systému a jejích klientů, nebo je-li poskytovatel služeb usazen ve třetí zemi, zajišťoval, aby standardy ochrany údajů platné v této třetí zemi nebo stanovené v dohodě mezi dotčenými stranami byly rovnocenné standardům ochrany údajů platným v Unii.

▼M14

Ústřední protistrana nesmí zajišťovat formou outsourcingu své hlavní činnosti související s řízením rizik, pokud tento outsourcing nebyl schválen příslušným orgánem. Rozhodnutí příslušného orgánu podléhá stanovisku kolegia podle článku 19.

▼B

2.  
Příslušný orgán požaduje, aby ústřední protistrana v písemné dohodě jednoznačně přidělila a stanovila svá práva a povinnosti a rovněž práva a povinnosti poskytovatele služeb.
3.  
Ústřední protistrana na požádání poskytne všechny informace potřebné k tomu, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda výkon činností zajišťovaných formou outsourcingu splňuje toto nařízení.



KAPITOLA 2

Pravidla řízení obchodní činnosti

Článek 36

Obecná ustanovení

1.  
Ústřední protistrana při poskytování služeb členům svého clearingového systému a popřípadě jejich klientům jedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy těchto členů a klientů a se spolehlivým řízením rizik.
2.  
Ústřední protistrana musí mít dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností.

Článek 37

Požadavky na účast

1.  
Je-li to relevantní pro clearing daného druhu produktu, stanoví ústřední protistrana na základě rady výboru pro rizika podle čl. 28 odst. 3 kategorie přípustných členů clearingového systému a kritéria účastenství. Tato kritéria musí být nediskriminační, transparentní a objektivní, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup k ústřední protistraně, a zajišťovat, aby členové clearingového systému měli dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro ústřední protistranu.
2.  
Ústřední protistrana zajistí, aby byla kritéria uvedená v odstavci 1 plněna průběžně, a musí mít včasný přístup k informacím důležitým pro takové posouzení. Ústřední protistrana alespoň jednou ročně provede komplexní přezkum toho, jak členové jejího clearingového systému dodržují tento článek.
3.  
Členové clearingového systému, kteří provádějí clearing obchodů za své klienty, musí mít potřebné další finanční zdroje a provozní kapacitu k výkonu této činnosti. Pravidla ústřední protistrany pro členy clearingového systému jí musí umožňovat shromažďování důležitých základních údajů, aby mohla rozpoznat, sledovat a řídit příslušné koncentrace rizika v souvislosti s poskytováním služeb klientům. Členové clearingového systému na požádání informují ústřední protistranu o kritériích a opatřeních, která přijali, aby svým klientům umožnili přístup ke službám ústřední protistrany. Odpovědnost za to, že klienti plní své povinnosti, nesou členové clearingového systému.
4.  
Ústřední protistrana musí mít objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a ukončení účasti členů clearingového systému, kteří již nesplňují kritéria uvedená v odstavci 1.
5.  
Ústřední protistrana může odepřít účast členům clearingového systému, kteří splňují kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.
6.  
Ústřední protistrana může členům clearingového systému uložit další zvláštní povinnosti, jako je účast na dražbách pozice člena clearingového systému, který selhal. Tyto další povinnosti musí být přiměřené riziku, které člen clearingového systému představuje, a nesmějí omezovat účast na určité kategorie členů clearingového systému.

Článek 38

Transparentnost

1.  
Ústřední protistrana a členové jejího clearingového systému zveřejní ceny a poplatky spojené s poskytovanými službami. Sdělí ceny a poplatky za každou službu poskytovanou samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Ústřední protistrana umožní členům svého clearingového systému a popřípadě jejich klientům samostatný přístup k poskytovaným zvláštním službám.

Ústřední protistrana účtuje samostatně náklady a výnosy související s poskytovanými službami a poskytuje tyto informace příslušnému orgánu.

2.  
Ústřední protistrana sdělí členům svého clearingového systému a klientům rizika spojená s poskytovanými službami.
3.  
Ústřední protistrana sdělí členům svého clearingového systému a příslušnému orgánu informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne vůči členům svého clearingového systému.

Ústřední protistrana zveřejní souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla.

4.  
Ústřední protistrana zveřejní provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, včetně provozních a technických požadavků uvedených v článku 7.
5.  
Ústřední protistrana zveřejní každé porušení kritérií uvedených v čl. 37 odst. 1 a požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku členy clearingového systému s výjimkou případů, kdy příslušný orgán dospěje po konzultaci s ESMA k závěru, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu, závažně ohrozilo finanční trhy či způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům.

▼M12

6.  
Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému simulační nástroj, který jim umožňuje určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu. Přístup k tomuto nástroji musí být řádně zabezpečen a výsledky simulace nejsou závazné.
7.  

Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému informace o modelech počátečních marží, který používá. Tyto informace musí:

a) 

jasně vysvětlovat koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje;

b) 

jasně popisovat klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;

c) 

být zdokumentovány.

▼B

Článek 39

Oddělení a přenositelnost

1.  
Ústřední protistrana vede oddělené záznamy a účetnictví, které jí umožní kdykoli a bezodkladně odlišit v účtech s ústřední protistranou aktiva a pozice držené na účet jednoho člena clearingového systému od aktiv a pozic držených na účet kteréhokoli jiného člena clearingového systému i od vlastních aktiv.
2.  
Ústřední protistrana nabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval svá aktiva a pozice od aktiv a pozic držených na účet svých klientů (dále jen „souhrnné oddělení klientů“).
3.  
Ústřední protistrana nabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval aktiva a pozice držené na účet jednoho klienta od aktiv a pozic držených na účet jiných klientů (dále jen „oddělení jednotlivých klientů“). Ústřední protistrana nabízí na požádání členům clearingového systému možnost, aby si otevřeli více účtů na své jméno nebo na účet svých klientů.
4.  
Člen clearingového systému vede oddělené záznamy a účetnictví, které mu umožňují odlišit v účtech s ústřední protistranou i ve svých vlastních účtech svá aktiva a pozice od aktiv a pozic držených na účet jeho klientů v ústřední protistraně.
5.  
Člen clearingového systému nabízí svým klientům alespoň volbu mezi souhrnným oddělením klientů a oddělením jednotlivých klientů a sdělí jim náklady a úroveň ochrany uvedené v odstavci 7 spojené s těmito možnostmi. Klient potvrdí písemně svou volbu.
6.  
Pokud si klient zvolí oddělení jednotlivých klientů, složí se veškeré marže nad požadavky klienta rovněž u ústřední protistrany, odliší se od marží ostatních klientů nebo členů clearingového systému a nejsou vystaveny ztrátám souvisejícím s pozicemi zaznamenanými na jiném účtu.
7.  
Ústřední protistrany a členové clearingového systému zveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s jednotlivými úrovněmi oddělení, jež poskytují, a musí tyto služby nabízet za přiměřených obchodních podmínek. Podrobné vysvětlení úrovní oddělení musí obsahovat hlavní právní důsledky jednotlivých nabízených úrovní oddělení, včetně informací o insolvenčním právu použitelném v příslušných právních řádech.
8.  
Ústřední protistrana má právo použít marže nebo příspěvky do fondu pro riziko selhání realizované prostřednictvím dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění ( 17 ), je-li využití těchto mechanismů stanoveno v jejích provozních předpisech. Člen clearingového systému musí písemně potvrdit, že s provozními předpisy souhlasí. Ústřední protistrana toto právo použití zveřejní a vykonává je v souladu s článkem 47.
9.  

Požadavek na účetní odlišování aktiv a pozic u ústřední protistrany je splněn, pokud:

a) 

aktiva a pozice jsou zaznamenány na oddělených účtech;

b) 

je zabráněno vzájemnému započtení pozic zaznamenaných na různých účtech;

c) 

aktiva kryjící pozice zaznamenané na jednom účtu nejsou vystavena ztrátám souvisejícím s pozicemi zaznamenanými na jiném účtu.

10.  
Aktiva odkazují na kolaterál držený za účelem krytí pozic a zahrnují právo na převod aktiv rovnocenných tomuto kolaterálu nebo výnosů z prodeje kteréhokoli kolaterálu, ale nezahrnují příspěvky do fondu pro riziko selhání.

▼M12

11.  
Vnitrostátní insolvenční právo členských států nebrání ústředním protistranám v tom, aby jednaly v souladu s čl. 48 odst. 5, 6 a 7, pokud jde o aktiva a pozice zaznamenané na účtech podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.

▼B



KAPITOLA 3

Obezřetnostní požadavky

Článek 40

Řízení angažovanosti

Ústřední protistrana měří a posuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému členu clearingového systému a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela dohodu o interoperabilitě, téměř v reálném čase. Ústřední protistrana musí mít včasný a nediskriminační přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice. Děje se tak za přiměřených nákladů.

Článek 41

Maržové požadavky

1.  
Ústřední protistrana členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má dohody o interoperabilitě, ukládá marže, vyzývá je k dodatkové úhradě marží a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic. Tyto marže musí stačit k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic. Musí rovněž stačit k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a zabezpečovat, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má dohody o interoperabilitě. Ústřední protistrana pravidelně sleduje a případně reviduje úroveň svých marží tak, aby odrážely stávající podmínky na trhu, s ohledem na možné procyklické účinky těchto revizí.
2.  
Ústřední protistrana přijme pro stanovování svých maržových požadavků modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu. Tyto modely a parametry musí být validovány příslušným orgánem a podléhají stanovisku podle článku 19.
3.  
Ústřední protistrana vyzve k dodatkové úhradě marží a realizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy.
4.  
Ústřední protistrana vyzve k dodatkové úhradě takových marží a realizuje takové marže, aby pokryla riziko plynoucí z pozic zaznamenaných na každém účtu vedeném v souladu s článkem 39 ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům. Ústřední protistrana může marže vypočítat ve vztahu k portfoliu finančních nástrojů, pokud je použitá metoda obezřetná a spolehlivá.
5.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA a ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují příslušné procento a časový horizont pro dobu do realizace a výpočet historické volatility, jak je uvedeno v odstavci 1, pro různé kategorie finančních nástrojů, s přihlédnutím k cíli omezit procykličnost, a podmínky, za nichž mohou být zavedeny postupy pro stanovení marží ve vztahu k portfoliu uvedené v odstavci 4.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 42

Fond pro riziko selhání

1.  
Za účelem dalšího omezení své úvěrové expozice vůči členům svého clearingového systému musí ústřední protistrana udržovat předem financovaný fond pro riziko selhání ke krytí ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky stanovenými v článku 41, a které vznikly selháním jednoho nebo více členů clearingového systému, včetně zahájení úpadkového řízení proti nim.

Ústřední protistrana stanoví minimální objem, pod který nesmí objem fondu pro riziko selhání v žádném případě klesnout.

2.  
Ústřední protistrana stanoví minimální výši příspěvků do fondu pro riziko selhání a kritéria k výpočtu příspěvků jednotlivých členů clearingového systému. Příspěvky musí být přiměřené expozicím každého člena clearingového systému.
3.  
Fond pro riziko selhání musí ústřední protistraně alespoň umožňovat za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, je-li součet jejich expozic větší. Ústřední protistrana vypracuje scénáře mimořádných, ale možných tržních podmínek. Do scénáře zahrne nejvíce proměnlivé období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů. Přihlédne přitom k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity.
4.  
Ústřední protistrana může zřídit různé fondy pro riziko selhání pro jednotlivé kategorie nástrojů, jejichž clearing provádí.
5.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB a po konzultaci s EBA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují rámec pro stanovení mimořádných, ale možných tržních podmínek uvedených v odstavci 3, který by měl být použit ke stanovení objemu fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů uvedených v článku 43.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

Jiné finanční zdroje

1.  
Ústřední protistrana udržuje dostatečné předem financované dostupné finanční zdroje ke krytí potenciálních ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržovými požadavky stanovenými v článku 41 a fondem pro riziko selhání uvedeným v článku 42. Tyto předem financované finanční zdroje zahrnují vyčleněné zdroje ústřední protistrany, musí být ústřední protistraně volně k dispozici a nesmějí být využívány ke splnění kapitálových požadavků podle článku 16.
2.  
Fond pro riziko selhání uvedený v článku 42 a ostatní finanční zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí ústřední protistraně nepřetržitě umožňovat za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání alespoň dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice.
3.  
Ústřední protistrana může v případě selhání člena clearingového systému požadovat po členech clearingového systému, kteří neselhali, dodatečné finanční prostředky. Členové clearingového systému ústřední protistrany musí mít vůči ústřední protistraně omezené expozice.

Článek 44

Kontroly rizika likvidity

1.  
Ústřední protistrana musí mít vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla vykonávat své služby a činnosti. Za tímto účelem musí získat potřebné úvěrové linky nebo podobná opatření k pokrytí svých potřeb likvidity v případě, že finanční zdroje, které má k dispozici, nejsou okamžitě dostupné. Člen clearingového systému nebo mateřský či dceřiný podnik tohoto člena clearingového systému nesmějí společně poskytovat více než 25 % úvěrových linek, které ústřední protistrana potřebuje.

Ústřední protistrana každodenně provádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat. Zohlední riziko likvidity spojené se selháním alespoň dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice.

2.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s relevantními orgány a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují rámec pro řízení rizika likvidity, jemuž mají ústřední protistrany odolat v souladu s odstavcem 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 45

Postupná ochrana proti selhání

1.  
Při krytí ztrát použije ústřední protistrana před ostatními finančními zdroji marže složené členem clearingového systému, který selhal.
2.  
Nepostačují-li k pokrytí ztrát vzniklých ústřední protistraně marže složené členem clearingového systému, který selhal, použije ústřední protistrana k pokrytí těchto ztrát příspěvky člena, jenž selhal, do fondu pro riziko selhání.
3.  
Ústřední protistrana použije příspěvky členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání a jakékoli jiné finanční zdroje uvedené v čl. 43 odst. 1, teprve až vyčerpá příspěvky člena clearingového systému, jenž selhal.
4.  
Dříve, než začne využívat příspěvky do fondu pro riziko selhání pocházející od členů clearingového systému, kteří neselhali, použije ústřední protistrana vyčleněné vlastní zdroje. Ústřední protistrana nesmí k pokrytí ztrát vzniklých selháním člena clearingového systému použít marže složené členy clearingového systému, kteří neselhali.
5.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s relevantními příslušnými orgány a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují postupy pro výpočet a udržování objemu vlastních zdrojů ústřední protistrany, které se mají použít v souladu s odstavcem 4.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 46

Požadavky na kolaterál

1.  
Ústřední protistrana přijme ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. U nefinančních smluvních stran může ústřední protistrana přijmout bankovní záruky, přičemž tyto záruky bere v úvahu při výpočtu své expozice vůči bance, která je členem clearingového systému. Uplatní odpovídající snížení hodnoty aktiv, které zohledňuje potenciál poklesu hodnoty mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná. Vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty.
2.  
Ústřední protistrana může k pokrytí svých maržových požadavků, je-li to vhodné a dostatečně obezřetné, přijmout jako kolaterál podkladové aktivum derivátové smlouvy nebo finančního nástroje, které vytváří expozice ústřední protistrany.
3.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA, ESRB a ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

typ kolaterálu, jejž lze považovat za vysoce likvidní, jako jsou hotovost, zlato, státní a kvalitní korporátní dluhopisy a kryté dluhopisy;

b) 

snížení hodnoty uvedená v odstavci 1; a

c) 

podmínky, za kterých mohou být záruky komerčních bank přijaty jako kolaterál, podle odstavce 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 47

Investiční politika

1.  
Ústřední protistrana smí investovat své finanční zdroje pouze do hotovosti nebo do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Investice ústřední protistrany musí být možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.
2.  
Pro účely čl. 16 odst. 2 nebo čl. 45 odst. 4 se nezohledňují výše kapitálu včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů ústřední protistrany, které nejsou investovány v souladu s odstavcem 1.
3.  
Pokud taková možnost existuje, musí být finanční nástroje složené jako marže nebo jako příspěvky do fondu pro riziko selhání uloženy u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajistí plnou ochranu uvedených finančních nástrojů. Alternativně lze využít jiných vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi.
4.  
Hotovostní vklady ústřední protistrany musí být prováděny prostřednictvím vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi nebo stálých vkladových nástrojů (facilit) centrálních bank nebo jinými srovnatelnými prostředky poskytovanými centrálními bankami.
5.  
Jestliže ústřední protistrana ukládá aktiva u třetí strany, zajistí, aby aktiva náležející členům clearingového systému byla rozeznatelná od aktiv náležejících ústřední protistraně a od aktiv náležejících dané třetí straně, a to pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany. Ústřední protistrana musí mít na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup.
6.  
Ústřední protistrana nesmí investovat svůj kapitál ani částky, které vyplývají z požadavků stanovených v článku 41, 42, 43 nebo 44, do vlastních cenných papírů ani do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku.
7.  
Ústřední protistrana bere při přijímání svých investičních rozhodnutí v úvahu úvěrové riziko svých expozic vůči jednotlivým dlužníkům a zajistí, aby její celková expozice vůči riziku kteréhokoli jednotlivého dlužníka zůstala v přijatelných souhrnných limitech.
8.  
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA a ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují finanční nástroje, jež lze považovat za vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, uvedené v odstavci 1, vysoce bezpečná ujednání uvedená v odstavcích 3 a 4 a souhrnné limity uvedené v odstavci 7.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 48

Postupy v případě selhání

1.  
Ústřední protistrana musí mít zavedeny podrobné postupy, které uplatní, pokud člen clearingového systému nesplní ve lhůtě a postupy jí stanovenými požadavky na účast ústřední protistrany stanovené v článku 37. Ústřední protistrana podrobně určí postupy, které uplatní v případě, že selhání člena clearingového systému není ústřední protistranou oznámeno. Tyto postupy podléhají každoročnímu přezkumu.
2.  
Ústřední protistrana neprodleně přijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním a zajistí, aby uzavření pozic kteréhokoli člena clearingového systému nenarušilo její operace ani nevystavilo členy clearingového systému, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat.
3.  
Domnívá-li se ústřední protistrana, že člen clearingového systému nebude schopen plnit své budoucí závazky, neprodleně informuje příslušný orgán předtím, než je oznámeno nebo zahájeno řízení pro selhání. Příslušný orgán neprodleně sdělí tuto informaci ESMA, příslušným členům ESCB a orgánu odpovědnému za dohled nad členem clearingového systému, který selhal.
4.  
Ústřední protistrana ověří, zda jsou její postupy v případě selhání vymahatelné. Přijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že má právem uznanou pravomoc likvidovat vlastní pozice člena clearingového systému, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů člena clearingového systému, jenž selhal.
5.  
Jsou-li aktiva a pozice evidovány v záznamech a účtech ústřední protistrany jako držené na účet klientů člena clearingového systému, který selhal, v souladu s čl. 39 odst. 2, ústřední protistrana se alespoň smluvně zaváže zahájit na žádost klientů a bez souhlasu člena clearingového systému, který selhal, postupy pro převod aktiv a pozic držených na účet jeho klientů členem clearingového systému, který selhal, na jiného člena clearingového systému, kterého všichni tito klienti určí. Tento jiný člen clearingového systému je povinen tato aktiva a pozice přijmout pouze tehdy, pokud s uvedenými klienty předtím vstoupil do smluvního vztahu, v němž se zavázal tak učinit. Nedojde-li k převodu na uvedeného jiného člena clearingového systému z jakéhokoli důvodu ve lhůtě pro převod předem stanovené v jejích provozních předpisech, může ústřední protistrana podniknout veškeré kroky povolené svými pravidly v zájmu aktivního řízení svých rizik souvisejících s uvedenými pozicemi, včetně likvidace aktiv a pozic držených členem clearingového systému, který selhal, na účet jeho klientů.
6.  
Jsou-li aktiva a pozice evidovány v záznamech a účtech ústřední protistrany jako držené na účet klienta člena clearingového systému, který selhal, v souladu s čl. 39 odst. 3, ústřední protistrana se alespoň smluvně zaváže zahájit na žádost klienta a bez souhlasu člena clearingového systému, který selhal, postupy pro převod aktiv a pozic držených na účet klienta členem clearingového systému, který selhal, na jiného člena clearingového systému, kterého tento klient určí. Tento jiný člen clearingového systému je povinen tato aktiva a pozice přijmout pouze tehdy, pokud s uvedeným klientem předtím vstoupil do smluvního vztahu, v němž se zavázal tak učinit. Nedojde-li k převodu na uvedeného jiného člena clearingového systému z jakéhokoli důvodu ve lhůtě pro převod předem stanovené v jejích provozních předpisech, může ústřední protistrana podniknout veškeré kroky povolené svými pravidly v zájmu aktivního řízení svých rizik souvisejících s uvedenými pozicemi, včetně likvidace aktiv a pozic držených členem clearingového systému, který selhal, na účet klienta.
7.  
Kolaterál klientů odlišený v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3 se použije výhradně ke krytí pozic držených na jejich účet. Jakýkoli zůstatek, který poté, co ústřední protistrana dokončí proces řízení selhání člena clearingového systému, představuje pohledávku za ústřední protistranou, musí být okamžitě navrácen těmto klientům, jsou-li ústřední protistraně známi, nebo pokud jí známi nejsou, členovi clearingového systému na účet jeho klientů.

Článek 49

Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování

▼M14

1.  
Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Tyto modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana získává nezávislou validaci, informuje o výsledcích provedených testů svůj příslušný orgán a ESMA a před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů získá jejich validaci v souladu s odstavci 1a, 1b, 1c, 1d a 1e.

Přijaté modely a parametry a veškeré jejich významné změny podléhají stanovisku kolegia podle následujících odstavců.

ESMA zajistí, aby byly informace o výsledcích stresových testů předány evropským orgánům dohledu, ESCB a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.

▼M14

1a.  
Jestliže ústřední protistrana má v úmyslu přijmout významnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1, požádá příslušný orgán a ESMA o validaci této změny. Ústřední protistrana připojí ke své žádosti nezávislou validaci plánované změny. Příslušný orgán i ESMA potvrdí obdržení úplné žádosti ústřední protistraně.
1b.  
Do 50 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti provedou příslušný orgán i ESMA posouzení rizik významné změny a předloží své zprávy kolegiu zřízenému v souladu s článkem 18.
1c.  
Kolegium do 30 pracovních dnů od obdržení zpráv uvedených v odstavci 1b přijme většinové stanovisko v souladu s čl. 19 odst. 3. Bez ohledu na prozatímní přijetí v souladu s odstavcem 1e nesmí příslušný orgán přijmout rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí validace významných změn modelů a parametrů, dokud uvedené stanovisko není přijato kolegiem, ledaže kolegium nepřijalo dotyčné stanovisko v dané lhůtě.
1d.  
Do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1a příslušný orgán i ESMA písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí ústřední protistranu i sebe navzájem o tom, zda byla validace udělena, či zda byla zamítnuta.
1e.  
Ústřední protistrana nesmí přijmout žádnou významnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1 před získáním validací od svého příslušného orgánu a ESMA. Příslušný orgán může po dohodě s ESMA povolit prozatímní přijetí významné změny uvedených modelů nebo parametrů před příslušnými validacemi, je-li to náležitě odůvodněno.

▼B

2.  
Ústřední protistrana pravidelně testuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a přijme veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby jim všichni členové clearingového systému rozuměli a měli zavedena vhodná opatření za účelem reakce na selhání.
3.  
Ústřední protistrana zveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v odstavci 1.
4.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA, dalšími relevantními příslušnými orgány a členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

typ testů pro různé kategorie finančních nástrojů a portfolií;

b) 

zapojení členů clearingového systému nebo jiných stran do testů;

c) 

četnost testů;

d) 

časové horizonty testů;

e) 

klíčové informace uvedené v odstavci 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M14

5.  
K zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA, dalšími relevantními příslušnými orgány a členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují podmínky, za nichž jsou změny modelů a parametrů uvedených v odstavci 1 významné.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 2. ledna 2021.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 50

Vypořádání

1.  
Ústřední protistrana používá k vypořádání svých obchodů peněžní prostředky centrální banky, je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné. Nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity, musí být přijaty kroky k přísnému omezení rizik vypořádání v hotovosti.
2.  
Ústřední protistrana zřetelně uvede své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje nebo zda účastníky odškodňuje za ztráty vzniklé v průběhu dodání.
3.  
Je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů, omezí hlavní riziko maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení.

▼M1



KAPITOLA 4

Výpočty a podávání zpráv pro účely nařízení (EU) č. 575/2013

Článek 50a

Výpočet KCCP

1.  
Pro účely článku 308 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2012 ze dne 26 června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky ( 18 ), ►C1  ústřední protistrana vypočítá KCCP, jak je uveden v odstavci 2 tohoto článku pro všechny smlouvy a transakce, jejichž clearing provádí pro všechny členy svého clearingového systému, na které se vztahuje příslušný fond pro riziko selhání. ◄

▼M13

2.  

Ústřední protistrana vypočítá hypotetický kapitál takto:

image

kde:

KCCP

=

hypotetický kapitál;

i

=

index označující člena clearingového systému;

EADi

=

objem expozice ústřední protistrany vůči členovi clearingového systému i, včetně vlastních transakcí člena clearingového systému s ústřední protistranou, transakcí klienta zaručených členem clearingového systému a všech hodnot kolaterálu v držení ústřední protistrany, včetně předfinancovaných příspěvků člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání, vůči těmto transakcím, v souvislosti s oceněním na konci dne regulačního výkazu předtím, než se vymění výzva ke konečné dodatkové úhradě marže pro uvedený den;

RW

=

riziková váha 20 %; a

kapitálový poměr

=

8 %.

▼M1

3.  
Ústřední protistrana provede výpočet požadovaný podle odstavce 2 nejméně jednou za čtvrt roku nebo častěji, pokud to vyžadují příslušné orgány těch z členů jejího clearingového systému, kteří jsou institucemi.
4.  

EBA vypracuje návrh prováděcích technických norem s cílem upřesnit pro účely odstavce 3:

a) 

četnost a data výpočtů uvedených v odstavci 2;

b) 

stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost provádění výpočtu a podávání zpráv, než je uvedeno v písmeni a).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M13

Článek 50b

Obecná pravidla pro výpočet KCCP

Pro účely výpočtu KCCP podle čl. 50a odst. 2 se použijí tato ustanovení:

a) 

ústřední protistrany vypočítají hodnotu expozic, které mají vůči členům svého clearingového systému, takto:

i) 

pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou ústřední protistrany hodnotu v souladu s metodou stanovenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3 uvedeného nařízení s použitím období krytí rizika marží v délce 10 obchodních dní;

ii) 

pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou ústřední protistrany hodnotu (EADi) podle tohoto vzorce:

EADi = max{EBRMi – IMi – DFi; 0}

kde:

EADi

=

hodnota expozice;

i

=

index označující člena clearingového systému;

EBRMi

=

hodnota expozice před snižováním rizika, jež se rovná hodnotě expozice ústřední protistrany vůči členovi clearingového systému i, která vyplývá ze všech smluv a transakcí s tímto členem, vypočtená bez zohlednění kolaterálu složeného tímto členem clearingového systému;

IMi

=

počáteční marže složená členem clearingového systému i u ústřední protistrany;

DFi

=

předfinancovaný příspěvek člena clearingového systému i do fondu pro riziko selhání.

Všechny hodnoty v tomto vzorci se vztahují k ocenění ke konci dne předtím, než se vymění výzva ke konečné dodatkové úhradě marže pro uvedený den;

iii) 

pro situace uvedené v čl. 301 odst. 1 druhém pododstavci třetí větě nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají ústřední protistrany hodnotu transakcí podle první věty uvedeného pododstavce podle vzorce v písm. a) bodě ii) tohoto článku a stanoví EBRMi v souladu s částí třetí hlavou V uvedeného nařízení;

b) 

pro instituce spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013 jsou skupiny transakcí se započtením stejné jako ty, které jsou definovány v čl. 272 bodě 4 uvedeného nařízení;

c) 

ústřední protistrana, jež má expozice vůči jedné nebo více ústředním protistranám, musí s takovými expozicemi zacházet, jako by se jednalo o expozice vůči členům clearingového systému, a zahrnout veškeré marže nebo předfinancované příspěvky přijaté od těchto ústředních protistran do výpočtu KCCP;

d) 

ústřední protistrana, jež se členy svého clearingového systému sjednala závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo z části využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, považuje pro účely výpočtu v odstavci 1 tuto počáteční marži za předfinancovaný příspěvek, a nikoli za počáteční marži;

e) 

pokud je kolaterál držen proti účtu obsahujícímu víc než jeden druh smluv a transakcí podle čl. 301 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, přidělí ústřední protistrany počáteční marži poskytnutou jejich členy clearingového systému, případně klienty, úměrně k EAD odpovídajících druhů smluv a transakcí vypočítaným v souladu s písmenem a) tohoto odstavce, aniž by ve výpočtu vzaly v úvahu počáteční marži;

f) 

ústřední protistrany, jež mají víc než jeden fond pro riziko selhání, provedou výpočet pro každý fond pro riziko selhání samostatně;

g) 

pokud člen clearingového systému poskytuje clearingové služby klientům a transakce a kolaterál klientů tohoto člena clearingového systému jsou drženy na podúčtech oddělených od podúčtů vlastního obchodování daného člena clearingového systému, provedou ústřední protistrany výpočet EADi pro každý podúčet samostatně a vypočtou celkovou hodnotu EADi člena clearingového systému jako součet hodnot EAD podúčtů klientů a EAD podúčtu vlastního obchodování člena clearingového systému;

h) 

pro účely písmene f) platí, že pokud hodnota DFi není rozdělena mezi podúčty klientů a podúčty vlastního obchodování člena clearingového systému, přidělí ústřední protistrany hodnotu DFi na každý podúčet podle odpovídajícího zlomku, který má počáteční marže daného podúčtu vůči celkové počáteční marži složené členem clearingového systému nebo na účet člena clearingového systému;

i) 

ústřední protistrany neprovedou výpočet v souladu s čl. 50a odst. 2, pokud fond pro riziko selhání pokrývá pouze hotovostní transakce.

Pro účely písm. a) bodu ii) tohoto článku použije ústřední protistrana pro výpočet hodnoty expozice metodu stanovenou v článku 223 nařízení (EU) č. 575/2013 s regulatorními koeficienty volatility stanovenými v článku 224 uvedeného nařízení.

▼M1

Článek 50c

Podávání informací

1.  

Pro účely článku 308 nařízení (EU) č. 575/2013 podává ústřední protistrana členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, a jejich příslušným orgánům tyto informace:

a) 

hypotetický kapitál (KCCP);

b) 

součet předfinancovaných příspěvků (DFCM);

c) 

výši svých předfinancovaných finančních prostředků, které je nutné použít – ze zákona nebo z důvodu smluvního ujednání se členy clearingového systému – k pokrytí ztráty plynoucí ze selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému před použitím příspěvků do fondu pro riziko selhání ostatních členů clearingového systému (DFCCP).

▼M13 —————

 

▼M1

Pokud má ústřední protistrana více než jeden fond pro riziko selhání, podá informace podle prvního pododstavce pro každý fond pro riziko selhání zvlášť.

2.  
Ústřední protistrana vyrozumí ty ze členů svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, nejméně jednou za čtvrt roku nebo častěji, pokud to vyžadují příslušné orgány těchto členů clearingového systému.
3.  

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

jednotná šablona pro účely podávání informací podle odstavce 1;

b) 

četnost a lhůty podávání informací podle odstavce 2;

c) 

stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost podávání informací, než je stanoveno v písmeni b).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 50d

Výpočet specifických položek, které mají být vykazovány ústřední protistranou

Pro účely článku 50c se platí toto:

a) 

pokud pravidla ústřední protistrany stanoví, že musí všechny nebo část svých finančních prostředků použít souběžně na předfinancované příspěvky členů svého clearingového systému takovým způsobem, že budou tyto zdroje rovnocenné předfinancovaným příspěvkům člena clearingového systému s ohledem na to, jak absorbují ztráty, které ústřední protistrana utrpí v případě selhání nebo platební neschopnosti jednoho nebo více členů jejího clearingového systému, přičte ústřední protistrana odpovídají výši těchto zdrojů k DFCM;

b) 
pokud pravidla ústřední protistrany stanoví, že musí všechny nebo část svých finančních prostředků použít na pokrytí ztráty z důvodu selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému poté, co vyčerpá svůj fond pro riziko selhání, ale předtím, než požádá o smluvně stanovené příspěvky členů svého clearingového systému, přičte ústřední protistrana odpovídající výši těchto dodatečných finančních prostředků

image

k celkové výši předfinancovaných příspěvků (DF) tímto způsobem:

image

.

▼M13 —————

▼B



HLAVA V

DOHODY O INTEROPERABILITĚ

Článek 51

Dohody o interoperabilitě

1.  
Ústřední protistrana může s jinou ústřední protistranou uzavřít dohodu o interoperabilitě, jsou-li splněny požadavky stanovené ve článcích 52, 53 a 54.
2.  
Při uzavírání dohody o interoperabilitě s jinou ústřední protistranou za účelem poskytování služeb konkrétnímu obchodnímu systému musí mít ústřední protistrana nediskriminační přístup jak k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním systémem, v rozsahu, v němž splňuje provozní a technické požadavky stanovené daným obchodním systémem, tak k příslušnému vypořádacímu systému.
3.  
Uzavření dohody o interoperabilitě nebo přístup k údajům či vypořádacímu systému uvedené v odstavcích 1 a 2 smějí být přímo či nepřímo odmítnuty či omezeny pouze za účelem kontroly jakýchkoli rizik, která z uvedené dohody nebo přístupu vyplývají.

Článek 52

Řízení rizik

1.  

Ústřední protistrany, které uzavřou dohodu o interoperabilitě:

a) 

zavedou adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit rizika, která vyplývají z dohody, a mohly tak včas plnit své povinnosti;

b) 

se dohodnou na svých právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;

c) 

rozpoznávají, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání člena clearingového systému jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;

d) 

rozpoznávají, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s kumulací členů clearingového systému a se sdruženými finančními zdroji.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) použijí ústřední protistrany v příslušných případech stejná pravidla pro okamžik přijetí příkazu k převodu do svých systémů a pro okamžik neodvolatelnosti, jaká jsou stanovena ve směrnici 98/26/ES.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) musí podmínky dohody uvádět proces pro řízení následků selhání, pokud jedna z ústředních protistran, se kterou byla dohoda o interoperabilitě uzavřena, selže.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí ústřední protistrany mít spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného členy clearingového systému podle dohody jako další zástavy, povolí-li to jejich příslušné orgány. Dohoda uvádí, jak byla tato rizika vyřešena s ohledem na dostatečné krytí a na nutnost omezit přenos rizik.

2.  
Liší-li se modely řízení rizik používané ústředními protistranami ke krytí jejich expozic vůči členům jejich clearingového systému nebo jejich vzájemných expozic, určí ústřední protistrany uvedené rozdíly, posoudí rizika, která z nich mohou vyplývat, přijmou opatření, včetně zajištění dalších finančních zdrojů, jež omezí jejich dopad na dohodu o interoperabilitě i jejich potenciální následky z hlediska přenosu rizik, a zajistí, aby tyto rozdíly neměly vliv na schopnost každé ústřední protistrany řídit následky selhání člena clearingového systému.
3.  
Veškeré související náklady, které vyplynou z odstavců 1 a 2, nese ústřední protistrana, která o interoperabilitu nebo přístup žádá, pokud se strany nedohodnou jinak.

Článek 53

Poskytování marží mezi ústředními protistranami

1.  
Ústřední protistrana odliší na účtech aktiva a pozice držené na účet ústředních protistran, s nimiž uzavřela dohodu o interoperabilitě.
2.  
Poskytne-li ústřední protistrana, která s jinou ústřední protistranou uzavřela dohodu o interoperabilitě, této ústřední protistraně v rámci dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty pouze počáteční marže, není přijímající ústřední protistrana oprávněna marže poskytnuté druhou ústřední protistranou použít.
3.  
Kolaterál přijatý v podobě finančních nástrojů musí být uložen u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů oznámených podle směrnice 98/26/ES.
4.  
Aktiva uvedená v odstavcích 1 a 2 jsou pro přijímající ústřední protistranu dostupná pouze v případě selhání ústřední protistrany, která kolaterál poskytla v souvislosti s dohodou o interoperabilitě.
5.  
V případě selhání ústřední protistrany, která přijala kolaterál v souvislosti s dohodou o interoperabilitě, musí být kolaterál uvedený v odstavcích 1 a 2 ihned navrácen poskytující ústřední protistraně.

Článek 54

Schválení dohody o interoperabilitě

1.  
Dohoda o interoperabilitě podléhá předchozímu schválení příslušných orgánů zúčastněných ústředních protistran. Použije se postup podle článku 17.
2.  
Příslušné orgány dohodu o interoperabilitě schválí, pouze pokud bylo zúčastněným ústředním protistranám povoleno provádět clearing podle článku 17 nebo byly uznány podle článku 25 nebo schváleny v rámci stávajícího vnitrostátního schvalovacího režimu po dobu nejméně tří let, jsou splněny požadavky stanovené v článku 52, technické podmínky pro clearing obchodů podle podmínek dohody umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů a uvedená dohoda nenarušuje účinnost dohledu.
3.  
Pokud příslušný orgán dojde k názoru, že požadavky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, poskytne ostatním příslušným orgánům a zúčastněným ústředním protistranám písemná vysvětlení týkající se jeho úvah ohledně rizika. Kromě toho vyrozumí ESMA, který vydá stanovisko k opodstatněnosti těchto úvah ohledně rizika jakožto důvodu pro odmítnutí dohody o interoperabilitě. Stanovisko ESMA se zpřístupní všem zúčastněným ústředním protistranám. Pokud se stanovisko ESMA odlišuje od posouzení relevantního příslušného orgánu, přezkoumá uvedený příslušný orgán svůj postoj s přihlédnutím ke stanovisku ESMA.
4.  
Do 31. prosince 2012 vydá ESMA pokyny nebo doporučení s cílem zavést jednotné, efektivní a účinné posuzování dohod o interoperabilitě postupem podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Návrhy těchto pokynů či doporučení vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB.



HLAVA VI

REGISTRACE REGISTRŮ OBCHODNÍCH ÚDAJŮ A DOHLED NAD NIMI



KAPITOLA 1

Podmínky a postupy pro registraci registru obchodních údajů

Článek 55

Registrace registru obchodních údajů

1.  
Registr obchodních údajů se zaregistruje u ESMA pro účely článku 9.
2.  
Registr obchodních údajů musí být právnickou osobou usazenou v Unii a splňovat požadavky stanovené v hlavě VII, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku.
3.  
Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.
4.  
Registrovaný registr obchodních údajů musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr obchodních údajů informuje bez zbytečného odkladu ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro registraci.

Článek 56

Žádost o registraci

▼M12

1.  

Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží ESMA jeden z následujících dokumentů:

a) 

žádost o registraci;

b) 

žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.

▼B

2.  
Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, za kterou musí registr obchodních údajů poskytnout další informace.

Posoudí-li ESMA žádost jako úplnou, oznámí to registru obchodních údajů.

▼M12

3.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b) 

náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  

K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:

a) 

formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b) 

formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje ESMA zjednodušený formát.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 57

Informování příslušných orgánů a konzultace s nimi před registrací

1.  
Žádá-li o registraci jako registr obchodních údajů subjekt povolený nebo registrovaný příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, ESMA před registrací registru obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje uvedený příslušný orgán a konzultuje s ním.
2.  
ESMA si s relevantním příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru obchodních údajů i pro dohled nad tím, zda daný subjekt plní podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Článek 58

Posouzení žádosti

1.  
Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 56 odst. 2 třetího pododstavce posoudí ESMA žádost o registraci v závislosti na tom, zda registr obchodních údajů splňuje články 78 až 81, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci.
2.  
Rozhodnutí, které ESMA přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od přijetí.

Článek 59

Oznámení rozhodnutí ESMA týkajících se registrace

1.  
Přijme-li ESMA rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o zrušení registrace, oznámí to do pěti pracovních dnů registru obchodních údajů a své rozhodnutí řádně odůvodní.

ESMA své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 57 odst. 1.

2.  
ESMA sdělí každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 Komisi.
3.  
ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dní od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 60

Výkon pravomocí uvedených v článcích 61 až 63

Pravomoci svěřené podle článků 61 až 63 ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 61

Žádost o informace

1.  
ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od registrů obchodních údajů a spřízněných třetích osob, které registry obchodních údajů využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení.
2.  

V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 ESMA:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící; a

f) 

upozorní na pokutu stanovenou v článku 65 ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.  

V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí ESMA:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

upozorní na penále stanovené v článku 66, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) 

upozorní na pokutu stanovenou v článku 65 ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící; a

g) 

upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  
Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.
5.  
ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 62

Obecná šetření

1.  

V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) 

zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) 

pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) 

předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 61 odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) 

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) 

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.  
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 66, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 61 odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 65 ve spojení s oddílem IV písm. b) přílohy I, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 61 odst. 1 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.
3.  
Osoby uvedené v čl. 61 odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 66, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
4.  
ESMA s dostatečným předstihem před šetřením informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

▼M12

5.  
Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.

▼B

6.  
Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 5, vnitrostátní justiční orgán přezkoumá, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu šetření svévolná ani nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 63

Kontroly na místě

▼M12

1.  
ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách, na pozemcích či v nemovitostech právnických osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.
2.  
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do nemovitostí právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 62 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

▼B

3.  
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 66 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má probíhat.
4.  
Osoby uvedené v čl. 61 odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 66, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. ESMA přijímá taková rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.
5.  
Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit.
6.  
ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 62 odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 62 odst. 1.
7.  
Pokud úředníci ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

▼M12

8.  
Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž orgán ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.

▼B

9.  
Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat ESMA o podrobné vysvětlení. Tato žádost o podrobné vysvětlení se může zejména týkat důvodů, na jejichž základě má ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, závažnosti tohoto údajného porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 64

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.  
Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, určí ve svém rámci nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad dotyčným registrem obchodních údajů ani postupu registrace tohoto registru obchodních údajů a své funkce plní nezávisle na ESMA.
2.  
Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá ESMA.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník vyžívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 61 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 62 a 63. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 60.

Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

3.  
Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

▼M12

4.  
Předává-li vyšetřující úředník spis s nálezem podle odstavce 3 ESMA, uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

▼B

5.  
Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem 67 ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze I, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 73 a uloží pokutu podle článku 65.
6.  
Vyšetřující úředník se jednání ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.
7.  
Komise přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut a penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 82.

▼M12

8.  
Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou podle jeho vědomí představovat trestný čin, postoupí věc relevantním orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení podle použitelného práva. ESMA dále neuloží pokutu ani penále v případech, kdy si je vědom toho, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v minulosti v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

▼B

Článek 65

Pokuty

1.  
Pokud v souladu s čl. 64 odst. 5 ESMA zjistí, že se registr obchodních údajů úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého z porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti registrem obchodních údajů se považuje za úmyslné, pokud ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že registr obchodních údajů či jeho vrcholné vedení jednaly s cílem porušit povinnost.

2.  

Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:

a) 

v případech porušení povinnosti uvedených v oddíle I písm. c), oddíle II písm. c) až g) a oddíle III písm. a) a b) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 10 000 EUR, přičemž nepřesáhne ►M12  200 000 EUR ◄ ;

▼M12

b) 

v případech porušení povinností uvedených v oddíle I písm. a), b) a d) až k) přílohy I a oddíle II písm. a), b) a h) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000  EUR, přičemž nepřesáhne 100 000  EUR;

▼M12

c) 

v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.

▼B

Při rozhodování o tom, zda by základní výše pokuty měla být stanovena u dolní hranice, uprostřed či u horní hranice rozmezí stanovených v prvním pododstavci, ESMA přihlédne k ročnímu obratu dotyčného registru obchodních údajů za předcházející hospodářský rok. V případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat nedosahuje 1 milionu EUR, se základní výše pokuty stanovuje u dolní hranice stanovených rozmezí, v případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat činí 1 až 5 milionů EUR, se základní výše pokuty stanovuje uprostřed stanovených rozmezí a v případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat přesahuje 5 milionů EUR, se základní výše pokuty stanovuje u horní hranice stanovených rozmezí.

3.  
Základní výše pokuty stanovené v odstavci 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v příloze II.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4.  
Bez ohledu na odstavce 2 a 3 výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotyčného registru obchodních údajů za předchozí hospodářský rok, a pokud registr obchodních údajů získal přímo či nepřímo z porušení povinností finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se registr obchodních údajů svým jednáním nebo opominutím dopustil více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze I, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu těchto porušení.

Článek 66

Penále

1.  

ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem donutit:

a) 

registr obchodních údajů, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 73 odst. 1 písm. a) porušování právních předpisů ukončil; nebo

b) 

osobu uvedenou v čl. 61 odst. 1, aby:

i) 

poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 61,

ii) 

se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 62, nebo

iii) 

se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 63.

2.  
Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
4.  
Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby ESMA opatření přezkoumá.

Článek 67

Vyjádření účastníků řízení

▼M12

1.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 a o uložení penále podle článku 66 poskytne ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu poškození integrity, transparentnosti, efektivnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability nebo správnosti údajů oznamovaných registru obchodních údajů. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.

▼B

2.  
V průběhu řízení musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

Článek 68

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1.  
ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 65 a 66 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.
2.  
Pokuty a penále uložené podle článků 65 a 66 jsou správní povahy.
3.  
Rozhodne-li se ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.
4.  
Pokuty a penále uložené podle článků 65 a 66 jsou vykonatelné.

Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí ESMA a Soudnímu dvoru.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

5.  
Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 69

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 70

Změny přílohy II

S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy II.

Článek 71

Zrušení registrace

1.  

Aniž je dotčen článek 73, zruší ESMA registraci registru obchodních údajů, jestliže registr obchodních údajů:

a) 

se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b) 

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

c) 

již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.

2.  
ESMA o svém rozhodnutí zrušit registraci registru obchodních údajů uvědomí bez zbytečného odkladu relevantní příslušný orgán uvedený v čl. 57 odst. 1.
3.  
Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného registru obchodních údajů. Pokud ESMA rozhodne, že registraci dotyčného registru obchodních údajů nezruší, své rozhodnutí řádně odůvodní.
4.  
Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 je orgán určený podle článku 22.

Článek 72

Poplatky za dohled

1.  
ESMA účtuje registrům obchodních údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje ESMA nezbytné pro registraci registrů obchodních údajů a dohled nad nimi a veškeré náklady, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 74.

▼M12

2.  
Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů pokrývá veškeré přiměřené správní náklady vzniklé ESMA na registraci tohoto registru a na činnost dohledu vykonávanou ESMA a musí být přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a dohledu vykonávaného ESMA.

▼B

3.  
Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým dále stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 73

Opatření v oblasti dohledu přijímaná ESMA

1.  

Pokud v souladu s čl. 64 odst. 5 ESMA zjistí, že se registr obchodních údajů dopustil některého z případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:

a) 

požaduje, aby registr obchodních údajů porušování povinnosti ukončil;

b) 

uloží pokuty podle článku 65;

c) 

vydá veřejná oznámení;

d) 

jako krajní řešení zruší registraci registru obchodních údajů.

2.  

Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) 

trvání a četnost porušení povinnosti;

b) 

zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech podniku nebo v jeho systémech řízení či vnitřních kontrolách;

c) 

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

d) 

zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti.

3.  
ESMA oznámí veškerá rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu dotyčnému registru obchodních údajů a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce ESMA rovněž zveřejní, že dotyčný registr obchodních údajů má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 74

Přenášení úkolů z ESMA na příslušné orgány

1.  
Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 61 a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 62 a čl. 63 odst. 6.
2.  

Před přenesením úkolu ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem. Tato konzultace se týká:

a) 

rozsahu úkolu, jenž má být přenesen;

b) 

harmonogramu pro splnění úkolu; a

c) 

předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a ESMA.

3.  
V souladu s nařízením o poplatcích, které Komise přijme podle čl. 72 odst. 3, poskytne ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.
4.  
Přenesení úkolu podle odstavce 1 ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli odvolat.
5.  
Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost ESMA a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni. Úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, včetně rozhodnutí o registraci, závěrečného posouzení a navazujících rozhodnutí týkajících se porušení povinnosti přenést nelze.



KAPITOLA 2

Vztahy s třetími zeměmi

Článek 75

Rovnocennost a mezinárodní dohody

1.  

Komise může přijmout prováděcí akt, který určí, že právní a předpisy dohledu třetí země zajišťují, aby:

a) 

registry obchodních údajů, které mají povolení v uvedené třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b) 

registry obchodních údajů podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování a

c) 

existovaly záruky služebního tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám, a tyto záruky byly alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení.

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.

2.  
Komise tam, kde je to vhodné, a v každém případě po přijetí prováděcího aktu podle odstavce 1 předloží Radě doporučení ke sjednání mezinárodních dohod s relevantními třetími zeměmi o vzájemném přístupu k informacím o derivátových smlouvách uchovávaných v registrech obchodních údajů, které jsou v dané třetí zemi usazeny, a o jejich výměně způsobem, který zajistí, aby orgány Unie včetně ESMA měly okamžitý a průběžný přístup ke všem informacím potřebným pro výkon svých povinností.
3.  

Po uzavření dohod uvedených v odstavci 2 a v souladu s nimi uzavře ESMA s příslušnými orgány relevantních třetích zemí ujednání o spolupráci. Uvedená ujednání blíže určují alespoň:

a) 

mechanismus pro výměnu informací mezi ESMA a jakýmikoli jinými orgány Unie, které vykonávají povinnosti v souladu s tímto nařízením, na jedné straně a relevantními příslušnými orgány dotčených třetích zemí na straně druhé; a

b) 

postupy koordinace činností dohledu.

4.  
ESMA použije nařízení (ES) č. 45/2001 v souvislosti s předáváním osobních údajů třetím zemím.

Článek 76

Ujednání o spolupráci

Relevantní orgány třetích zemí, v jejichž jurisdikci není usazen žádný registr obchodních údajů, mohou kontaktovat ESMA s cílem uzavřít ujednání o spolupráci, aby tak získaly přístup k informacím o derivátových smlouvách uchovávaných v registrech obchodních údajů Unie.

ESMA může s těmito relevantními orgány uzavřít ujednání o spolupráci týkající se přístupu k informacím o derivátových smlouvách uchovávaných v registrech obchodních údajů Unie, které tyto orgány potřebují k plnění svých povinností a mandátů, pod podmínkou, že je zaručeno služební tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám.

▼M12

Článek 76a

Vzájemný přímý přístup k údajům

1.  
Je-li to nezbytné pro výkon jejich povinností, mají relevantní orgány třetích zemí, ve kterých je usazen jeden nebo více registrů obchodních údajů, přímý přístup k informacím v registrech obchodních údajů usazených v Unii, pod podmínkou, že Komise za tím účelem přijala prováděcí akt podle odstavce 2.
2.  

Po předložení žádosti orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;

b) 

registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;

c) 

je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;

d) 

registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.

▼B

Článek 77

Uznávání registrů obchodních údajů

1.  
Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 9 až poté, co jej ESMA uzná v souladu s odstavcem 2.
2.  

Registr obchodních údajů uvedený v odstavci 1 podá ESMA žádost o uznání spolu s veškerými nezbytnými informacemi, včetně alespoň informací potřebných k ověření toho, že příslušný registr obchodních údajů má povolení a podléhá účinnému dohledu ve třetí zemi:

a) 

u níž Komise prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 75 odst. 1 uznala, že má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;

b) 

která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle čl. 75 odst. 2; a

c) 

s níž byla uzavřena ujednání o spolupráci podle čl. 75 odst. 3 s cílem zajistit, aby orgány Unie včetně ESMA měly okamžitý a průběžný přístup ke všem potřebným informacím.

Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žádající registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.

Do 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti ESMA písemně a s řádným odůvodněním uvědomí žádající registr obchodních údajů o tom, zda bylo jeho žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů uznaných v souladu s tímto nařízením.



HLAVA VII

POŽADAVKY NA REGISTRY OBCHODNÍCH ÚDAJŮ

Článek 78

Obecné požadavky

1.  
Registr obchodních údajů musí mít spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání jakémukoli vyzrazení důvěrných informací.
2.  
Registr obchodních údajů musí mít a uplatňovat účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů týkajících se jeho řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která má s nimi přímo či nepřímo úzké propojení.
3.  
Registr obchodních údajů musí přijmout adekvátní strategie a postupy dostatečné k zajištění toho, aby on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení.
4.  
Registr obchodních údajů musí mít a provozovat adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jeho služeb a činností. Musí využívat vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
5.  
Nabízí-li registr obchodních údajů doplňkové služby, například potvrzení obchodu, párování obchodů, obsluhu úvěrové události nebo služby srovnávání či komprese portfolií, musí tyto doplňkové služby ponechat z provozního hlediska oddělené od své funkce centrálního shromažďování a vedení záznamů o derivátech.
6.  
Vrcholné vedení a členové rady registru obchodních údajů musí mít dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů.
7.  
Registr obchodních údajů musí mít objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup podniků podléhajících oznamovací povinnosti podle článku 9. Registr obchodních údajů poskytne poskytovatelům služeb nediskriminační přístup k informacím jím uchovávaným za podmínky, že k tomu příslušné smluvní strany dají souhlas. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro údaje uchovávané registrem obchodních údajů.
8.  
Registr obchodních údajů zveřejní ceny a poplatky spojené se službami poskytovanými podle tohoto nařízení. Sdělí ceny a poplatky jednotlivých služeb poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení. Umožní vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám. Ceny a poplatky účtované registrem obchodních údajů musí být vztaženy k nákladům.

▼M12

9.  

Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:

a) 

postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b) 

postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

c) 

zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

10.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b) 

postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti údajů oznamovaných podle článku 9.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 79

Funkční spolehlivost

1.  
Registr obchodních údajů určí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů. Tyto systémy musí být spolehlivé a bezpečné a mít dostatečnou kapacitu pro nakládání s obdrženými informacemi.
2.  
Registr obchodních údajů stanoví, provádí a dodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění svých povinností. Tento plán stanoví alespoň zavedení záložních zařízení.
3.  
Registr obchodních údajů, jehož registrace byla zrušena, zajistí plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiných registrů obchodních údajů a přesměrování toku podávání informací na jiné registry obchodních údajů.

Článek 80

Zabezpečení a záznamy

1.  
Registr obchodních údajů zajistí důvěrnost, neporušenost a ochranu informací obdržených podle článku 9.
2.  
Registr obchodních údajů smí údaje, které obdrží v souladu s tímto nařízením, používat pro obchodní účely pouze se souhlasem příslušných smluvních stran.
3.  
Registr obchodních údajů informace obdržené podle článku 9 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentaci změn zaznamenaných informací používá registr obchodních údajů včasné a účinné evidenční postupy.
4.  
Registr obchodních údajů počítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách oznámených v souladu s článkem 9.
5.  
Registr obchodních údajů včas umožňuje smluvním stranám přístup k informacím o dotčené smlouvě a jejich opravu.

▼M12

5a.  
Registr obchodních údajů poskytne na žádost smluvním stranám, které nemají povinnost oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách podle čl. 9 odst. 1a až 1d, a smluvním stranám a ústředním protistranám, které svoji oznamovací povinnost přenesly na jiný subjekt podle čl. 9 odst. 1f, přístup k informacím, jež byly oznámeny jejich jménem.

▼B

6.  
Registr obchodních údajů přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech.

Fyzická osoba, která má s registrem obchodních údajů úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s ním ve vztahu mateřského či dceřinného podniku, nesmí využít důvěrné informace zaznamenané v registru obchodních údajů k obchodním účelům.

Článek 81

Transparentnost a dostupnost údajů

1.  
Registr obchodních údajů pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, zveřejní celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly oznámeny.
2.  
Registr obchodních údajů shromažďuje a uchovává údaje a zajišťuje, aby subjekty uvedené v odstavci 3 měly přímý a bezprostřední přístup ke všem údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

▼M7

3.  

Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace těmto subjektům, aby jim umožnil plnit jejich povinnosti a mandáty:

a) 

ESMA;

b) 

EBA;

c) 

EIOPA;

d) 

ESRB;

e) 

příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registrů obchodních údajů;

f) 

příslušnému orgánu vykonávajícímu dohled nad obchodními systémy oznámených smluv;

g) 

příslušným členům ESCB, včetně ECB při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ( 19 );

h) 

relevantním orgánům třetí země, která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 75;

i) 

orgánům dohledu určeným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ( 20 );

j) 

relevantním orgánům pro cenné papíry a trhy v Unii, jejichž příslušné povinnosti a mandáty v oblasti dohledu zahrnují smlouvy, trhy, účastníky a podkladové nástroje, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

k) 

relevantním orgánům třetí země, které s orgánem ESMA uzavřely ujednání o spolupráci podle článku 76;

l) 

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ( 21 );

m) 

orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 22 );

n) 

Jednotnému výboru pro řešení krizí zřízenému nařízením (EU) č. 806/2014;

o) 

příslušným orgánům nebo vnitrostátním příslušným orgánům ve smyslu nařízení (EU) č. 1024/2013 a (EU) 909/2014 a směrnic 2003/41/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU a orgánům dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES;

p) 

příslušným orgánům určeným v souladu s čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení;

▼M12

q) 

relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle článku 76a.

▼M4

Registr obchodních údajů předá údaje příslušným orgánům v souladu s požadavky podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 ( 23 ).

▼B

4.  
ESMA sdílí s dalšími relevantními orgány Unie informace potřebné k výkonu jejich povinností.

▼M12

5.  

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) 

informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;

b) 

četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;

c) 

provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry obchodních údajů a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;

d) 

podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k odhalení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 82

Výkon přenesení pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

▼M14

2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 25 odst. 2a a 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 25 odst. 2a a 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise vynasnaží konzultovat ESMA a vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

▼M12

5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

▼M14

6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼B



HLAVA VIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 83

Služební tajemství

1.  
Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány určené v souladu s článkem 22, pro subjekty uvedené v čl. 81 odst. 3, pro ESMA nebo pro auditory a experty pověřené příslušnými orgány či ESMA. Tyto osoby nesmějí sdělit žádné osobě ani žádnému orgánu důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivé ústřední protistrany, registru obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní či daňové právo nebo toto nařízení.
2.  
Byl-li však na ústřední protistranu vyhlášen konkurs nebo nařízena nucená likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích osob, zveřejnit v občanském nebo obchodním soudním řízení, je-li to nutné k průběhu řízení.
3.  
Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním nebo daňovým právem, mohou příslušné orgány, ESMA anebo subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít – v případě příslušných orgánů – pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí v oblasti působnosti tohoto nařízení nebo – v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob – pouze k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, anebo v správních nebo soudních řízeních, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím ESMA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může je orgán, který je obdržel, použít pro jiné nekomerční účely.
4.  
Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství podle odstavců 1, 2 a 3. Tyto podmínky však nebrání ESMA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, správce alternativních investičních fondů, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu nebo fyzické či právnické osoby, které tyto informace poskytly.
5.  
Odstavce 1, 2 a 3 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Článek 84

Výměna informací

1.  
Příslušné orgány, ESMA a další relevantní orgány si navzájem neprodleně poskytují informace vyžadované pro účely plnění svých povinností.
2.  
Příslušné orgány, ESMA, další relevantní orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, tyto informace použijí pouze k plnění svých povinností.
3.  
Příslušné orgány sdělí informaci příslušným členům ESCB, pokud má tato informace význam pro plnění jejich povinností.



HLAVA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 85

Zprávy a přezkum

▼M12

1.  
Do 18. června 2024 Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

▼M12

1a.  

Do 17. června 2023 podá ESMA Komisi zprávu, ve které uvede:

a) 

dopad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ( 24 ) na míru clearingu prováděného finančními a nefinančními smluvními stranami a na rozdělení clearingu v rámci každé této kategorie smluvních stran, zejména s ohledem na finanční smluvní strany s omezeným objemem činností v OTC derivátech a na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;

b) 

dopad nařízení (EU) 2019/834 na kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů, jakož i na kvalitu informací, které registry obchodních údajů zpřístupňují;

c) 

změny rámce pro oznamování, včetně využívání a provádění přeneseného oznamování podle čl. 9 odst. 1a a zejména jeho dopad na zátěž spojenou s oznamováním u nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu;

d) 

dostupnost clearingových služeb, zejména zda požadavek na přímé či nepřímé poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek podle čl. 4 odst. 3a účinně usnadňuje přístup ke clearingu.

▼M12

2.  
Do 18. června 2020 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda byla vyvinuta schůdná technická řešení umožňující složkám penzijního systému převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži, a zda je nutné přijmout jakákoli opatření k usnadnění těchto schůdných technických řešení.

Do 18. prosince 2019 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci ESMA ve spolupráci s EIOPA, EBA a ESRB předloží Komisi zprávu, která posoudí:

a) 

zda ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaložili náležité úsilí a vyvinuli schůdná technická řešení usnadňující účast složek penzijního systému na centrálním clearingu prostřednictvím poskytování hotovostního a nehotovostního kolaterálu jako variačních marží, včetně důsledků těchto řešení pro likviditu trhu a procykličnost a jejich potenciálních právních či jiných důsledků;

b) 

objem a povahu činnosti složek penzijního systému na trzích s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, jakož i s těmi, a u nichž se neprovádí clearing, v členění podle kategorií aktiv, a dále jakékoli související systémové riziko pro finanční systém;

c) 

důsledky toho, že složky penzijního systému budou plnit požadavky na clearing, pro jejich investiční strategie, včetně případných změn v rozdělení jejich hotovostních a nehotovostních aktiv;

d) 

důsledky clearingových prahů vymezených v čl. 10 odst. 4 písm. b) pro složky penzijního systému;

e) 

dopad jiných právních požadavků na rozdíl v nákladech mezi obchody s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, a s těmi, u nichž se neprovádí clearing, včetně maržových požadavků na deriváty, u nichž se clearing neprovádí, a výpočtu pákového poměru v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013;

f) 

zda jsou nutná další opatření, která by usnadnila řešení clearingu pro složky penzijního systému.

Komise může v souladu s článkem 82 přijmout akt v přenesené pravomoci s cílem prodloužit dobu dvou let uvedenou v čl. 89 odst. 1 dvakrát, pokaždé o jeden rok, pokud dospěje k závěru, že nebylo vyvinuto žádné schůdné technické řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců.

Ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaloží veškeré úsilí, aby přispěli k vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému.

Komise zřídí skupinu odborníků složenou ze zástupců ústředních protistran, členů clearingového systému, složek penzijního systému a dalších stran, kterých se tato schůdná technická řešení týkají, s cílem sledovat jejich úsilí a posuzovat pokrok ve vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému, včetně převádění hotovostního a nehotovostního kolaterálu takovými složkami jako variační marže. Tato skupina odborníků se schází nejméně jednou za šest měsíců. Úsilí vynaložené ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému zohlední Komise při vypracovávání zprávy podle prvního pododstavce.

3.  

Do 18. prosince 2020 Komise vypracuje zprávu posuzující:

a) 

zda povinnosti předkládat hlášení o obchodech podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a podle tohoto nařízení představují v případě derivátů, které nejsou deriváty OTC, zdvojenou oznamovací povinnost a zda by bylo možné pro všechny smluvní strany předkládání hlášení o obchodech jiných než OTC omezit nebo zjednodušit, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací;

b) 

nezbytnost a vhodnost sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

c) 

zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snižování rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny, s přihlédnutím k míře, v jaké tyto služby zmírňují rizika, především úvěrové riziko protistrany a operační riziko, jakož i k možnosti obcházení povinnosti clearingu a k potenciálnímu odrazujícímu účinku ve vztahu k centrálnímu clearingu.

Komise zprávu uvedenou v prvním pododstavci spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

▼M12

3a.  

Do 18. května 2020 ESMA předloží zprávu Komisi. Tato zpráva posoudí:

a) 

soulad požadavků na oznamování u derivátů, které nejsou deriváty OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, jak pokud jde o údaje o derivátových smlouvách, které mají být oznamovány, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů, jakož i skutečnost, zda by měly být tyto požadavky sladěny;

b) 

proveditelnost dalšího zjednodušení oznamovacích řetězců pro všechny smluvní strany včetně všech nepřímých klientů, s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014;

c) 

sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

d) 

ve spolupráci s ESRB, zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snížení rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny; uvedená zpráva:

i) 

prozkoumá kompresi portfolií a jiné dostupné poobchodní služby ke snížení rizik, které netvoří cenu a které snižují netržní rizika u derivátových portfolií, aniž by došlo ke změně tržního rizika těchto portfolií, například vyrovnávací obchody;

ii) 

vysvětlí účely a fungování takových poobchodních služeb ke snížení rizik, míru, v jaké tyto služby zmírňují rizika, zejména úvěrové riziko protistrany a operační riziko, a vyhodnotí potřebu provádět clearing takových obchodů, nebo od povinnosti clearingu osvobodit, s cílem řídit systémové riziko; a

iii) 

posoudí, do jaké míry u těchto služeb jakékoli osvobození od povinnosti clearingu odrazuje od centrálního clearingu a může mít za následek, že budou smluvní strany povinnost clearingu obcházet;

e) 

zda by seznam finančních nástrojů, které jsou v souladu s článkem 47 považovány za vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, bylo možné rozšířit a zda by tento seznam mohl zahrnovat jeden či více fondů peněžního trhu povolených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ( 25 ).

▼B

4.  
Komise ve spolupráci s členskými státy a ESMA a po žádosti o posouzení provedené ESRB zpracuje výroční zprávu, která posoudí případné systémové riziko a důsledky dohod o interoperabilitě pro náklady.

Zpráva se zaměří alespoň na počet a složitost těchto dohod a na adekvátnost systémů a modelů řízení rizik. Komise zprávu předkládá spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

ESRB poskytne Komisi své posouzení případných důsledků dohod o interoperabilitě z hlediska systémového rizika.

5.  
ESMA předloží každý rok Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o sankcích uložených příslušnými orgány, včetně opatření v oblasti dohledu, pokut a penále.

▼M14

6.  
ESMA ve spolupráci s ESRB a se souhlasem centrálních bank, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí nebo má provádět ústřední protistrana ze třetí země, jíž je určen prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 2c druhém pododstavci, v souladu s čl. 24b odst. 3 předloží Komisi zprávu o uplatňování ustanovení dotyčného prováděcího aktu, v níž se zejména posuzuje, zda je riziko pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států dostatečně sníženo. ESMA předloží Komisi svou zprávu do 12 měsíců od konce adaptačního období stanoveného v souladu s čl. 25 odst. 2c čtvrtým pododstavcem písm. b). Souhlas centrální banky emise se týká pouze měny, kterou emituje, a nikoli zprávy jako celku.

Do 12 měsíců od předání zprávy uvedené v prvním pododstavci vypracuje Komise zprávu o uplatňování ustanovení dotyčného prováděcího aktu. Tuto zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.

7.  

Do 2. ledna 2023 Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí účinnost:

a) 

úkolů ESMA, zejména výboru pro dohled nad ústředními protistranami, při podpoře sbližování a soudržnosti uplatňování tohoto nařízení ze strany příslušných orgánů uvedených v článku 22 a kolegií uvedených v článku 18;

b) 

rámce pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohled nad nimi;

c) 

rámce při zaručování rovných podmínek pro ústřední protistrany povolené v souladu s článkem 14, jakož i mezi povolenými ústředními protistranami a ústředními protistranami ze třetích zemí uznanými v souladu s článkem 25;

d) 

rozdělení úkolů mezi ESMA, příslušné orgány a centrální banky emise.

Komise předkládá zprávu spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Článek 86

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES ( 26 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

▼M12

3.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

▼B

Článek 87

Změna směrnice 98/26/ES

1.  

V čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.“

2.  
Členské státy do 17. srpna 2014 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s odstavcem 1. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na směrnici 98/26/ES nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsoby odkazu si stanoví členské státy.

Článek 88

Internetové stránky

1.  

ESMA spravuje internetové stránky, které obsahují údaje o:

a) 

smlouvách způsobilých k povinnosti clearingu podle článku 5;

b) 

sankcích uložených za porušení článků 4, 5 a 7 až 11;

c) 

ústředních protistranách, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jež jsou usazeny v Unii, a o službách nebo činnostech, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se jejich povolení vztahuje;

d) 

sankcích uložených za porušení hlav IV a V;

e) 

ústředních protistranách usazených ve třetí zemi, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti, a o službách nebo činnostech, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se jejich povolení vztahuje;

f) 

registrech obchodních údajů, které mají povolení nabízet služby nebo činnosti v Unii;

g) 

pokutách a penále uložených v souladu s články 65 a 66;

h) 

veřejném rejstříku podle článku 6.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. b), c) a d) spravují příslušné orgány internetové stránky, které jsou propojeny s internetovými stránkami ESMA.
3.  
Všechny internetové stránky uvedené v tomto článku musí být veřejně dostupné, být pravidelně aktualizovány a obsahovat informace ve srozumitelné podobě.

Článek 89

Přechodná ustanovení

▼M12

1.  
Do 18. června 2021 se povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě jejich selhání.

Povinnost clearingu uvedená v článku 4 se nevztahuje na OTC derivátové smlouvy podle prvního pododstavce tohoto odstavce, které uzavřely složky penzijního systému v období od 17. srpna 2018 do 16. června 2019.

▼B

Na OTC derivátové smlouvy, které tyto subjekty během uvedené doby uzavřou a které by jinak povinnosti clearingu podle článku 4 podléhaly, se vztahují požadavky stanovené v článku 11.

2.  
Pokud jde o složky penzijního systému uvedené v čl. 2 bodě 10 písm. c) a d), uděluje výjimku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku relevantní příslušný orgán pro typy subjektů nebo typy složek. Po obdržení žádosti příslušný orgán vyrozumí ESMA a EIOPA. Do 30 kalendářních dnů od tohoto vyrozumění vydá ESMA po konzultaci s EIOPA stanovisko k tomu, zda typ subjektů nebo typ složek je v souladu s čl. 2 bodem 10 písm. c) nebo d) a zda jsou důvody k udělení výjimky kvůli potížím se splněním požadavků na variační marže oprávněné. Příslušný orgán výjimku udělí pouze tehdy, pokud je zcela přesvědčen, že typ subjektu nebo typ složky je v souladu s čl. 2 bodem 10 písm. c) nebo d) a že mají potíže se splněním požadavků na variační marže. Příslušný orgán přijme rozhodnutí do deseti pracovních dnů od obdržení stanoviska ESMA a toto stanovisko náležitě zohlední. Nesouhlasí-li příslušný orgán se stanoviskem ESMA, své rozhodnutí řádně odůvodní a všechny podstatné odchylky od něj vysvětlí.

ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam typů subjektů a typů složek ve smyslu čl. 2 bodu 10 písm. c) a d), jimž byla udělena výjimka v souladu s prvním pododstavcem. Aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu, provádí ESMA každý rok v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 srovnávací hodnocení subjektů uvedených na seznamu.

3.  
Ústřední protistrana, které bylo v jejím členském státě usazení povoleno poskytovat clearingové služby v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 4, 5, 8 až 11, 16, 18, 25, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 46, 47, 49, 56 a 81, požádá o povolení podle článku 14 pro účely tohoto nařízení do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost všech regulačních technických norem podle článků 16, 25, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 a 49.

Ústřední protistrana usazená v třetí zemi, která byla uznána jako způsobilá k poskytování clearingových služeb v některém členském státě v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 a 49, požádá o uznání podle článku 25 pro účely tohoto nařízení do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost všech regulačních technických norem podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 a 49.

▼M14

3a.  
ESMA neuplatňuje své pravomoci podle čl. 25 odst. 2a, 2b a 2c do vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 25 odst. 2a druhém pododstavci a v čl. 25a odst. 3 a ve vztahu k ústředním protistranám, pro které ESMA nepřijal rozhodnutí o uznání podle článku 25 před 1. lednem 2020, do vstupu v platnost příslušného prováděcího aktu uvedeného v čl. 25 odst. 6.
3b.  
ESMA zřídí a řídí kolegium podle článku 25c pro všechny ústřední protistrany uznané v souladu s článkem 25 před 1. lednem 2020 do čtyř měsíců ode dne vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 25 odst. 2a druhém pododstavci.
3c.  
V souladu s čl. 25 odst. 5 přezkoumá ESMA rozhodnutí o uznání přijatá podle čl. 25 odst. 1 přede dnem vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 25 odst. 2a druhém pododstavci a v čl. 25a odst. 3do 18 měsíců ode dne vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 25 odst. 2a druhém pododstavci.

Pokud na základě přezkumu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana uznaná před 1. lednem 2020 by měla být klasifikována jako ústřední protistrana tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2a, stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující 18 měsíců, v němž musí ústřední protistrana vyhovět požadavkům uvedeným v čl. 25 odst. 2b. ESMA může toto adaptační období prodloužit nejvýše o dalších šest měsíců na základě odůvodněné žádosti ústřední protistrany nebo kteréhokoli z příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému usazenými v Unii, pokud je takové prodloužení odůvodněno mimořádnými okolnostmi a dopady na členy clearingového systému usazenými v Unii.

▼B

4.  
Dokud o povolení či uznání ústřední protistrany není rozhodnuto podle tohoto nařízení, uplatňují se nadále příslušná vnitrostátní pravidla pro povolování a uznávání ústředních protistran a nad ústřední protistranou vykonává nadále dohled příslušný orgán členského státu, v němž je usazena nebo uznána.
5.  
Pokud příslušný orgán povolil ústřední protistraně provádět clearing určité kategorie derivátů v souladu s vnitrostátním právem jeho členského státu předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 45, 47 a 49, uvědomí o tomto povolení ESMA do jednoho měsíce ode dne vstupu regulačních technických norem podle čl. 5 odst. 1 v platnost.

Pokud příslušný orgán uznal ústřední protistranu usazenou v třetí zemi jako způsobilou k poskytování clearingových služeb v souladu s vnitrostátním právem jeho členského státu předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 45, 47 a 49, uvědomí o tomto uznání ESMA do jednoho měsíce ode dne vstupu regulačních technických norem podle čl. 5 odst. 1 v platnost.

▼M13

5a.  

Během přechodného období stanoveného v článku 497 nařízení (EU) č. 575/2013 ústřední protistrana podle uvedeného článku zahrne do informací, které podává v souladu s čl. 50c odst. 1 tohoto nařízení, celkovou částku počáteční marže ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 140 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou obdržela od členů svého clearingového systému, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) 

ústřední protistrana nemá fond pro riziko selhání;

b) 

ústřední protistrana si nesjednala s členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo zčásti využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky.

▼B

6.  
Registr obchodních údajů, který byl ve svém členském státě usazení povolen či registrován ke shromažďování a uchovávání záznamů o derivátech v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační a prováděcí technické normy podle článků 9, 56 a 81, požádá o registraci podle článku 55 do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost těchto regulačních a prováděcích technických norem.

Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi, který v některém členském státě získal povolení shromažďovat a uchovávat záznamy o derivátech v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační a prováděcí technické normy podle článků 9, 56 a 81, požádá o uznání podle článku 77 do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost těchto regulačních a prováděcích technických norem.

7.  
Dokud o registraci či uznání registru obchodních údajů není rozhodnuto podle tohoto nařízení, uplatňují se nadále příslušná vnitrostátní pravidla pro povolování, registraci a uznávání registrů obchodních údajů a nad registrem obchodních údajů vykonává nadále dohled příslušný orgán členského státu, v němž je usazen nebo uznán.
8.  
Registr obchodních údajů, který byl ve svém členském státě usazení povolen či registrován ke shromažďování a uchovávání záznamů o derivátech v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme regulační a prováděcí technické normy podle článků 56 a 81, může být využíván k plnění oznamovací povinnosti podle článku 9, dokud není o jeho registraci rozhodnuto podle tohoto nařízení.

Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi, který získal povolení shromažďovat a uchovávat záznamy o derivátech v souladu s vnitrostátním právem některého členského státu předtím, než Komise přijme všechny regulační a prováděcí technické normy podle článků 56 a 81, může být využíván k plnění oznamovací povinnosti podle článku 9, dokud není o jeho uznání rozhodnuto podle tohoto nařízení.

9.  
Aniž je dotčen čl. 81 odst. 3 písm. f), neexistuje-li mezi určitou třetí zemí a Unií mezinárodní dohoda podle článku 75, může registr obchodních údajů poskytovat potřebné údaje relevantním orgánům této třetí země do 17. srpna 2013, pokud to oznámí ESMA.

▼M14

Článek 90

Zaměstnanci a zdroje ESMA

Do 2. ledna 2022 posoudí ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

Článek 91

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Seznam porušení povinnosti uvedených v čl. 65 odst. 1

I. 

Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:

a) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací;

b) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 2 tím, že nemá nebo neuplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů týkajících se jeho řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena prostřednictvím úzkého propojení;

c) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 3 tím, že nestanoví adekvátní strategie a postupy dostatečné k zajištění toho, aby on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;

d) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 4 tím, že nemá nebo neprovozuje adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jeho služeb a činností registru;

e) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 5 tím, že z provozního hlediska neoddělí doplňkové služby od funkce centrálního shromažďování a vedení záznamů o derivátech;

f) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 6 tím, že nezajistí, aby vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů;

g) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 7 tím, že nemá objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup poskytovatelů služeb a podniků podléhajících oznamovací povinnosti podle článku 9;

h) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 8 tím, že nezveřejní ceny a poplatky spojené se službami poskytovanými podle tohoto nařízení, neumožňuje vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám nebo účtuje ceny a poplatky, které nejsou vztažené k nákladům;

▼M12

i) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

j) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

k) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

▼B

II. 

Porušení povinnosti související s provozními požadavky:

a) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 79 odst. 1 tím, že neurčí zdroje operačního rizika nebo nezajistí jejich minimalizaci vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů;

b) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 79 odst. 2 tím, že nestanoví, neprovádí nebo nedodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností registru obchodních údajů;

c) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 1 tím, že nezajistí důvěrnost, neporušenost nebo ochranu informací obdržených podle článku 9;

d) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 2 tím, že používá údaje, které obdrží v souladu s tímto nařízením, k obchodním účelům bez souhlasu příslušných smluvních stran;

e) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 3 tím, že nezaznamená neprodleně informace obdržené podle článku 9 nebo je neuchovává po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv, nebo tím, že nezavede včasné a účinné evidenční postupy k dokumentování změn zaznamenaných informací;

f) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 4 tím, že nepočítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách oznámených v souladu s článkem 9;

g) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 5 tím, že smluvním stranám neumožní včas přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu;

h) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 6 tím, že nepřijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech.

III. 

Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:

a) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 81 odst. 1 tím, že nezveřejňuje pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly oznámeny;

b) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 81 odst. 2 tím, že subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 neumožní přímý a bezprostřední přístup k údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

IV. 

Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:

a) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 61 odst. 1 tím, že v reakci na prostou žádost o informace ESMA podle čl. 61 odst. 2 nebo na rozhodnutí ESMA o žádosti o informace podle čl. 61 odst. 3 poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace;

b) 

registr obchodních údajů poskytne nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 62 odst. 1 písm. c);

c) 

registr obchodních údajů nesplní včas požadavky opatření, které v oblasti dohledu přijme orgán ESMA podle článku 73;

▼M12

d) 

registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro svou registraci.

▼B




PŘÍLOHA II

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 65 odst. 3

Na základní výši pokuty podle čl. 65 odst. 2 se použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:

I. 

Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

a) 

pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

b) 

pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;

c) 

pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci registru obchodních údajů, zejména v jeho postupech, řídicích systémech či vnitřní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;

d) 

pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu uchovávaných údajů, použije se koeficient ve výši 1,5;

e) 

pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

f) 

pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

g) 

pokud vrcholné vedení registru obchodních údajů nespolupracuje s ESMA při výkonu jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.

II. 

Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

a) 

pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;

b) 

pokud může vrcholné vedení registru obchodních údajů prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušení povinnosti, použije se koeficient ve výši 0,7;

c) 

pokud registr obchodních údajů upozornil rychle, účinně a v plném rozsahu na porušení povinnosti ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4;

d) 

pokud registr obchodních údajů přijal dobrovolně opatření, která by zajistila, aby k obdobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

▼M14




PŘÍLOHA III

Seznam porušení povinnosti uvedených v čl. 25j odst. 1

I. 

Porušení povinnosti související s kapitálovými požadavky:

a) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 1 tím, že nemá stálý a dostupný počáteční kapitál ve výši alespoň 7,5 milionu EUR;

b) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 2 tím, že nemá kapitál, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, přiměřený riziku plynoucímu z jejích činností a trvale postačující k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku a operačním, právním a obchodním rizikům, která ještě nejsou kryta zvláštními finančními zdroji uvedenými v článcích 41 až 44.

II. 

Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:

a) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je, nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů;

b) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 2 tím, že nepřijme adekvátní strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné k zajištění toho, aby ona sama i její řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;

c) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 3 tím, že nemá nebo neprovozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jejích služeb a činností, nebo nevyužívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy;

d) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 4 tím, že zřetelně neodděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro své ostatní operace;

e) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 5 tím, že nepřijme, neprovádí a nedodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik;

f) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 6 tím, že neudržuje informační systémy odpovídající složitosti, rozmanitosti a typům vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a neporušenost a důvěrnost uchovávaných informací;

g) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 7 tím, že bezplatně nezveřejňuje své řídicí systémy, pravidla, kterými se řídí, nebo kritéria účastenství ve svém clearingovém systému;

h) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 8 tím, že se nepodrobuje častým a nezávislým auditům, nebo výsledky těchto auditů nesděluje radě a neposkytuje je ESMA;

i) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 1 nebo čl. 27 odst. 2 druhý pododstavec tím, že nezabezpečuje, aby její vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany;

j) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 2 tím, že nezabezpečuje, aby v radě byla alespoň jedna třetina členů, nejméně však dva členové, nezávislí, nebo nezve zástupce klientů členů clearingového systému k účasti na schůzích rady při projednávání otázek souvisejících s články 38 a 39, nebo spojuje odměnu nezávislých a jiných nevýkonných členů rady s obchodními výsledky ústřední protistrany;

k) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 3 tím, že jednoznačně nevymezí úkoly a povinnosti rady, nebo neposkytuje orgánu ESMA a auditorům zápisy ze zasedání rady;

l) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 1 tím, že nezřídila výbor pro rizika, nebo se tento výbor pro rizika neskládá ze zástupců členů jejího clearingového systému, nezávislých členů rady a zástupců klientů, nebo je výbor pro rizika složený tak, aby jedna z těchto skupin zástupců v něm měla většinu, nebo náležitě neinformuje ESMA o činnostech a rozhodnutích výboru pro rizika, pokud ESMA požádal, aby byl patřičně informován;

m) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 2 tím, že jednoznačně nevymezí pověření, řídicí systémy k zajištění své nezávislosti, provozní postupy, kritéria účastenství nebo volební mechanismus členů výboru pro rizika, nebo tyto řídicí systémy nejsou veřejně dostupné nebo neurčují, že výboru pro rizika předsedá nezávislý člen rady, že výbor je přímo podřízen radě a že zasedá pravidelně;

n) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 3 tím, že výboru pro rizika neumožňuje poskytovat radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, nebo nevyvíjí náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích;

o) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 5 tím, že bezodkladně neinformuje ESMA o každém rozhodnutí rady, že se nebude řídit radou výboru pro rizika;

p) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 1 tím, že nevede všechny záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech po dobu alespoň deseti let, aby ESMA mohl sledovat dodržování tohoto nařízení ústřední protistranou;

q) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 2 tím, že po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy neuchovává veškeré informace o všech smlouvách, které zpracovala tak, aby umožňovaly zjistit původní podmínky obchodu předtím, než tato ústřední protistrana provedla clearing;

r) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 3 tím, že na vyžádání neposkytuje ESMA a příslušným členům ESCB záznamy a informace uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 nebo všechny informace o pozicích vyplývajících ze smluv, jejichž clearing byl proveden, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém byly obchody uzavřeny;

s) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 1 tím, že neinformuje ESMA, nebo jej informuje nepravdivě či neúplně, o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, kteří mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí;

t) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 4 tím, že umožní osobám uvedeným v čl. 30 odst. 1 vykonávat vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany;

u) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 31 odst. 1 tím, že ESMA neoznámí veškeré změny svého vedení, nebo mu je oznámí nepravdivě nebo neúplně, nebo mu neposkytne veškeré informace potřebné k posouzení souladu s čl. 27 odst. 1 nebo odst. 2 druhým pododstavcem;

v) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 1 tím, že nemá nebo neuplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření ke zjišťování a řešení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo ve vztahu kontroly nebo úzkého propojení, a členy svého clearingového systému nebo jejich klienty, kteří jí jsou známi, nebo nemá nebo neprovádí adekvátní postupy řešení případných střetů zájmů;

w) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 2 tím, že před přijetím nového obchodu od příslušného člena clearingového systému nesdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů členovi clearingového systému nebo jeho dotčenému klientovi, který je ústřední protistraně znám, pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno rizikům poškození zájmů člena clearingového systému nebo jeho klienta;

x) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že v písemných opatřeních nebere v úvahu veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je, nebo by měla být vědoma, a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku;

y) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 5 tím, že nepodnikne veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uložených ve svých systémech a využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti, nebo tím, že umožní fyzické osobě, která má s touto ústřední protistranou úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku, využívat k obchodním účelům důvěrné informace zaznamenané v dané ústřední protistraně bez předchozího souhlasu klienta, jemuž tato důvěrná informace patří;

z) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 1 tím, že nejedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy členů svého clearingového systému a jejich klientů;

aa) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 2 tím, že nemá dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností;

ab) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 1 nebo 2 tím, že soustavně používá diskriminační, netransparentní nebo subjektivní kritéria účastenství, nebo jinak průběžně nezajišťuje spravedlivý a otevřený přístup k této ústřední protistraně, nebo trvale nezajišťuje, aby členové jejího clearingového systému měli dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně, nebo jednou ročně neprovádí komplexní přezkum toho, jak členové jejího clearingového systému dodržují právní předpisy;

ac) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 4 tím, že nemá objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a ukončení účasti členů clearingového systému, kteří již nesplňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1;

ad) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 5 tím, že odepírá účast členům clearingového systému, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1, pokud toto odmítnutí účasti není řádně písemně odůvodněno a založeno na komplexní analýze rizik;

ae) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že neumožňuje klientům členů svého clearingového systému samostatný přístup k poskytovaným zvláštním službám;

af) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že za přiměřených obchodních podmínek nenabízí jednotlivé úrovně oddělení podle uvedeného odstavce.

III. 

Porušení povinnosti související s provozními požadavky:

a) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 1 tím, že nezavede, neprovádí nebo neudržuje vhodnou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany, který umožňuje alespoň obnovit všechny obchody k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání ve stanovený den;

b) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 2 tím, že nezavede, neprovádí a neudržuje vhodný postup, který zajišťuje včasné a řádné vypořádání nebo převod aktiv a pozic klientů a členů clearingového systému v případě, že je zrušeno její uznání na základě rozhodnutí podle článku 25;

c) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 35 odst. 1 druhý pododstavec tím, že své hlavní činnosti související s řízením rizik zajišťuje formou outsourcingu bez schválení orgánem ESMA;

d) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 1 tím, že nevede oddělené záznamy a účetnictví, které jí umožňují kdykoli a bezodkladně odlišit v účtech s ústřední protistranou aktiva a pozice držené na účet jednoho člena clearingového systému od aktiv a pozic držených na účet kteréhokoli jiného člena clearingového systému i od vlastních aktiv;

e) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 2 tím, že nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval svá aktiva a pozice od aktiv a pozic držených na účet svých klientů, a na požádání nevede takové záznamy a účetnictví;

f) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 3 tím, že nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval aktiva a pozice držené na účet jednoho klienta od aktiv a pozic držených na účet jiných klientů, a na požádání nevede takové záznamy a účetnictví, nebo na požádání nenabízí členům svého clearingového systému možnost, aby si otevřeli více účtů na své jméno nebo na účet svých klientů;

g) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 40 tím, že neměří a neposuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému členu clearingového systému a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela dohodu o interoperabilitě, téměř v reálném čase, nebo nemá přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice za přiměřených nákladů;

h) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 1 tím, že členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má uzavřeny dohody o interoperabilitě, neukládá marže, nevyzývá je k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže k omezení svých úvěrových expozic, nebo jim ukládá marže, vyzývá je k dodatkové úhradě marží a realizuje marže, které nestačí k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic, nebo nestačí k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, nebo dostatečně nezabezpečují, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči všem ústředním protistranám, s nimiž má uzavřeny dohody o interoperabilitě, nebo v případě potřeby nezohledňují možné procyklické účinky;

i) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 2 tím, že pro stanovování svých maržových požadavků nepřijme modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu;

j) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 3 tím, že nevyzve k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy;

k) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 42 odst. 3 tím, že neudržuje fond pro riziko selhání, který za mimořádných, ale možných tržních podmínek umožňuje přinejmenším odolat selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, je-li součet jejich expozic větší, nebo nevypracuje scénáře, které zahrnují nejvíce proměnlivá období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů, jež přihlížejí k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity;

l) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 43 odst. 2 tím, že její fond pro riziko selhání uvedený v článku 42 a jiné finanční zdroje uvedené v čl. 43 odst. 1 ústřední protistraně neumožňují za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice;

m) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 44 odst. 1 tím, že nemá vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla vykonávat své služby a činnosti, nebo každodenně neprovádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat;

n) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 1, 2 a 3 tím, že při krytí ztrát nepoužije před ostatními finančními zdroji marže složené členem clearingového systému, který selhal;

o) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 4 tím, že nepoužije vyčleněné vlastní zdroje dříve, než začne využívat příspěvky do fondu pro riziko selhání pocházející od členů clearingového systému, kteří neselhali;

p) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 46 odst. 1 tím, že ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému přijme jiný než vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, když jiný kolaterál není přípustný podle aktu v přenesené pravomoci, který přijala Komise v souladu s čl. 46 odst. 3;

q) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 1 tím, že investuje své finanční zdroje jinak než do hotovosti nebo do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, které by bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu;

r) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 3 tím, že finanční nástroje složené jako marže nebo jako příspěvky do fondu pro riziko selhání neuloží u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajišťují plnou ochranu uvedených finančních nástrojů, jsou-li k dispozici, nebo nevyužije jiná vysoce bezpečná ujednání s povolenými finančními institucemi;

s) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 4 tím, že hotovostní vklady provádí jiným způsobem než prostřednictvím vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi nebo stálých vkladových nástrojů (facilit) centrálních bank či jiných srovnatelných prostředků poskytovaných centrálními bankami;

t) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 5 tím, že ukládá aktiva u třetí strany, aniž by zajistila, aby aktiva náležející členům clearingového systému byla rozeznatelná od aktiv náležejících ústřední protistraně a od aktiv náležejících dané třetí straně, a to pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany, nebo nemá na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup;

u) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 6 tím, že investuje svůj kapitál nebo částky, které vyplývají z požadavků stanovených v článcích 41až 44, do vlastních cenných papírů nebo do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku;

v) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 1 tím, že nemá zavedeny podrobné postupy, které se mají uplatnit, pokud člen clearingového systému ve lhůtě a v souladu s postupy jí stanovenými neplní požadavky na účast stanovené v článku 37, nebo podrobně neurčí postupy, které se mají uplatnit v případě, že selhání člena clearingového systému není ústřední protistranou oznámeno, nebo tyto postupy nepodléhají každoročnímu přezkumu;

w) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 2 tím, že neprodleně nepřijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním člena clearingového systému a nezajistí, aby uzavření pozic kteréhokoli člena clearingového systému nenarušilo její operace ani nevystavilo členy clearingového systému, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat;

x) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 3 tím, že neprodleně neinformuje ESMA předtím, než je oznámeno nebo zahájeno řízení pro selhání;

y) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 4 tím, že neověří, zda jsou její postupy v případě selhání vymahatelné, a nepřijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že má právem uznanou pravomoc likvidovat vlastní pozice člena clearingového systému, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů člena clearingového systému, jenž selhal;

z) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 1 tím, že pravidelně neprovádí přezkum svých modelů a parametrů přijatých k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik, tyto modely nepodrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách, neprovádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky, nezískává nezávislou validaci, neinformuje ESMA o výsledcích provedených testů, nebo před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů nezíská jeho validaci, ledaže ESMA povolí prozatímní přijetí významné změny uvedených modelů nebo parametrů před příslušnou validací;

aa) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 2 tím, že pravidelně netestuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a nepřijme veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby jim všichni členové clearingového systému rozuměli a měli zavedena vhodná opatření za účelem reakce na selhání;

ab) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 1 tím, že k vypořádání svých obchodů nepoužije peněžní prostředky centrální banky, je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, nebo nepodnikne kroky k přísnému omezení rizik vypořádání v hotovosti, nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity;

ac) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 3 tím, že neomezuje hlavní rizika maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení, je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů;

ad) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 50a nebo 50b tím, že nevypočte koeficient KCCP stanovený v uvedených článcích nebo nedodržuje pravidla pro výpočet koeficientu KCCP stanovená v čl. 50a odst. 2, článku 50b a 50d;

ae) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50a odst. 3 tím, že vypočte koeficient KCCP méně často než čtvrtletně nebo méně často, než to vyžaduje ESMA v souladu s čl. 50a odst. 3;

af) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 51 odst. 2 tím, že nemá nediskriminační přístup jak k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním systémem, v rozsahu, v němž splňuje provozní a technické požadavky stanovené daným obchodním systémem, tak i k příslušnému vypořádacímu systému;

ag) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 52 odst. 1 tím, že uzavře dohody o interoperabilitě, aniž by splňovala požadavky stanovené v písmenech a) až d) uvedeného odstavce;

ah) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 53 odst. 1 tím, že neodlišuje na účtech aktiva a pozice držené na účet jiné ústřední protistrany, s níž uzavřela dohodu o interoperabilitě;

ai) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 54 odst. 1 tím, že uzavře dohodu o interoperabilitě bez předchozího schválení ESMA.

IV. 

Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:

a) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že nezveřejní ceny a poplatky za každou službu poskytovanou samostatně, včetně slev, rabatů a podmínek využití uvedených snížení;

b) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že ESMA neposkytne informace o nákladech a výnosech souvisejících s jejími službami;

c) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 2 tím, že nesdělí členům svého clearingového systému a jejich klientům rizika spojená s poskytovanými službami;

d) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 3 tím, že nesdělí členům svého clearingového systému nebo ESMA informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne vůči členům svého clearingového systému, nebo nezveřejní souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla;

e) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 4 tím, že nezveřejní provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, včetně provozních a technických požadavků uvedených v článku 7;

f) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 5 tím, že nezveřejní každé porušení kritérií uvedených v čl. 37 odst. 1 nebo požadavků stanovených v čl. 38 odst. 1 členy clearingového systému, s výjimkou případů, kdy se ESMA domnívá, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu, závažně ohrozilo finanční trhy, či způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům;

g) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 6 tím, že členům svého clearingového systému neposkytne simulační nástroj, který jim umožňuje určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu, nebo neposkytne řádně zabezpečený přístup k tomuto nástroji;

h) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 7 tím, že členům svého clearingového systému neposkytne informace o modelech počátečních marží, který používá, jak je podrobně uvedeno v druhé větě písm. a), b) a c) uvedeného odstavce;

i) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že nezveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s jednotlivými úrovněmi oddělení, jež poskytuje;

j) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 3 tím, že nezveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v čl. 49 odst. 1;

k) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 2 tím, že zřetelně neuvede své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje, nebo zda účastníky odškodňuje za ztráty vzniklé v průběhu dodání;

l) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 1 tím, že členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, nebo jejich příslušným orgánům nepodává informace uvedené v čl. 50c odst. 1 písm. a) až e);

m) 

ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 2 tím, že členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, podává zprávy méně často než jednou za čtvrtletí nebo méně často, než to vyžaduje ESMA v souladu s čl. 50c odst. 2.

V. 

Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:

a) 

ústřední protistrana porušuje článek 25f tím, že neposkytne informace v reakci na rozhodnutí týkající se žádosti o informace podle čl. 25f odst. 3, nebo tím, že v reakci na prostou žádost ESMA o informace podle čl. 25f odst. 2 nebo na rozhodnutí ESMA týkající se žádosti o informace podle čl. 25f odst. 3 poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace;

b) 

ústřední protistrana nebo její zástupci poskytnou nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 25 g odst. 1 písm. c);

c) 

ústřední protistrana porušuje čl. 25 g odst. 1 písm. e) tím, že nesplní požadavek ESMA poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů;

d) 

ústřední protistrana tier 2 nesplní včas opatření v oblasti dohledu, které vyžaduje rozhodnutí přijaté orgánem ESMA podle článku 25q;

e) 

ústřední protistrana tier 2 se nepodrobí kontrole na místě nařízené rozhodnutím o provedení kontroly, které přijal ESMA podle článku 25h.




PŘÍLOHA IV

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 25j odst. 3

Na základní výši pokuty podle čl. 25j odst. 2 se kumulativně použijí níže uvedené koeficienty:

I. 

Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

a) 

pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1 ;

b) 

pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5 ;

c) 

pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci ústřední protistrany, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2 ;

d) 

pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu činností a služeb ústřední protistrany, použije se koeficient ve výši 1,5 ;

e) 

pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

f) 

pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7 ;

g) 

pokud vrcholné vedení ústřední protistrany nespolupracuje s ESMA při jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5 .

II. 

Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

a) 

pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9 ;

b) 

pokud může vrcholné vedení ústřední protistrany prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby porušení povinnosti zabránilo, použije se koeficient ve výši 0,7 ;

c) 

pokud ústřední protistrana na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornila ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4 ;

d) 

pokud ústřední protistrana přijala dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnu již nemohlo dojít, použije se koeficient ve výši 0,6 .



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

( 8 ) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

( 14 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 16 ) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.

( 18 ) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1.

( 19 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

( 22 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( 23 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 24 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42)

( 25 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

( 26 ) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU