(EU) č. 1233/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES

Hlavním účelem tohoto ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) je poskytnout rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů.

Cílem ujednání je vytvořit v oblasti státem poskytované podpory ve smyslu čl. 5 písm. a) rovné podmínky pro všechny za účelem povzbuzení hospodářské soutěže mezi vývozci na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb, a nikoli na základě nejpříznivějších státem podporovaných finančních podmínek.

Účastníci se zavazují sdílet se státy, které nejsou účastníky tohoto ujednání, informace týkající se oznámení o státem poskytované podpoře v souladu s čl. 5 písm. a).

Účastníci budou na základě reciprocity odpovídat na dotazy států v konkurenční situaci, které nejsou účastníky tohoto ujednání, ohledně finančních podmínek státem poskytované podpory stejně, jako by odpovídali na dotazy jiného účastníka.

Státem poskytovaná podpora může mít různou podobu:

Toto ujednání se vztahuje na vázanou pomoc; postupy uvedené v kapitole IV se vztahují rovněž na nevázanou pomoc týkající se obchodu.

Toto ujednání se nevztahuje na vývoz vojenského zařízení a zemědělských produktů.

Státem poskytovaná podpora se neposkytne, je-li jasně prokázáno, že smlouva byla uzavřena s kupujícím ze země, která není konečným příjemcem zboží, primárně za účelem získání výhodnějších podmínek splácení.

vývoz nových uhelných elektráren nebo jejich částí, zahrnující všechny složky, vybavení, materiály a služby, včetně školení zaměstnanců, které jsou přímo nezbytné pro stavbu těchto elektráren a jejich uvedení do provozu. Přístavba nové jednotky na výrobu elektrické energie z uhlí ke stávající elektrárně se považuje za novou uhelnou elektrárnu;

vývozní dodávky zařízení do stávajících uhelných elektráren, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

Zákazy uvedené v písmenech a) a b) výše se nevztahují na uhelné elektrárny, které jsou provozovány s účinným zařízením k zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS), ani na dovybavení stávajících uhelných elektráren za účelem instalace CCUS, jak je pro třídu projektů B typ 1 stanoveno v dodatku I k příloze I.

Účastníci souhlasí s tím, že na žádost účastníka provedou přezkum technologií ke snižování emisí CO2, které pod CCUS nespadají, a jež mohou být vyvinuty v budoucnosti, pro účely výjimek z písmen a) a b) výše. Zahrnutí jakékoli budoucí výjimky se zakládá na konsensuálním rozhodnutí účastníků.

Ustanovení v písmenech a) až d) budou přezkoumána nejpozději 31. prosince 2022 s cílem přispět ke společnému cíli řešení změny klimatu, přičemž se zohlední:

Součástí tohoto ujednání jsou následující odvětvové dohody:

Účastník přílohy I, II nebo IV může na státem poskytovanou podporu vývozu zboží nebo služeb v působnosti relevantních odvětvových dohod uplatnit příslušná ustanovení. Pokud jde o přílohy I nebo II, neobsahuje-li odvětvová dohoda ustanovení odpovídající příslušnému ustanovení tohoto ujednání, uplatní účastník dané odvětvové dohody příslušné ustanovení tohoto ujednání.

V případě vývozu zboží nebo služeb, na které se vztahuje příloha III, uplatní účastníci, kteří jsou také účastníky dané odvětvové dohody, příslušná ustanovení této odvětvové dohody.

Do kategorie zemí I patří země OECD s vysokým příjmem ( 2 ). Všechny ostatní země jsou v kategorii II.

Pro klasifikaci zemí platí tato operační kritéria a postupy:

Země je přeřazena do jiné kategorie pouze poté, co její kategorie podle Světové banky zůstala beze změny dva po sobě následující roky.

Účastníci vyžadují od kupujících zboží a služeb, na které je státem poskytována podpora, aby zaplatili platby předem ve výši alespoň 15 % hodnoty vývozního kontraktu na počátku úvěru ve smyslu přílohy XIII nebo před ním. Pro hodnocení plateb předem může být hodnota vývozního kontraktu úměrně snížena, pokud operace zahrnuje zboží a služby ze třetí země, jejichž vývoz není státem podporován. Financování/pojištění 100 % pojistného je přípustné. Pojistné může nebo nemusí být zahrnuto do hodnoty vývozního kontraktu. Platby zádržného provedené po počátku úvěru nejsou v této souvislosti považovány za platby předem.

Státem poskytovaná podpora na tyto platby předem může mít pouze formu pojištění nebo záruk kryjících obvyklá předúvěrová rizika.

S výjimkou případů uvedených v písmenech b) a d) neposkytnou účastníci státní podporu přesahující 85 % hodnoty vývozního kontraktu včetně zboží a služeb dodávaných třetími zeměmi, ale bez místních nákladů.

Účastníci mohou poskytnout státní podporu na místní náklady za těchto podmínek:

Lhůta splatnosti nepřekročí životnost vyváženého zboží a služeb nebo případně životnost projektu, pro který se zboží a služby vyvážejí.

Bez ohledu na čl. 12 písm. a) je maximální lhůta splatnosti patnáct let.

Bez ohledu na čl. 12 písm. b) je maximální lhůta splatnosti v případě jakékoli elektrárny ( 3 ), která není způsobilá pro podporu podle příloh I nebo II, dvanáct let.

Účastník podá oznámení předem v souladu s článkem 44, pokud bude poskytnuta státní podpora pro jakoukoli transakci s lhůtou splatnosti delší než deset let a pokud hodnota úvěru činí 10 milionů SDR nebo více.

Jistina vývozního úvěru je obvykle splácena stejnými a pravidelnými splátkami nebo v příslušných případech (např. je-li podpora poskytnuta na leasingové transakce nebo na vývoz samostatných strojů nebo vybavení) stejnými splátkami spojené částky jistiny a úroku.

Jistina je splácena alespoň jednou ročně a první splátka jistiny je provedena nejpozději jeden rok po počátku úvěru.

Úrok je placen alespoň každých šest měsíců a první platba úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru. V případě ročního splácení jistiny je úrok placen alespoň každých dvanáct měsíců a první platba úroku je provedena nejpozději dvanáct měsíců po počátku úvěru.

Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.

Je-li to řádně odůvodněno časovou nerovnováhou doby, kdy jsou prostředky k dispozici dlužníkovi, a profilem dluhové služby podle parametrů uvedených v písmenech a) a b) nebo pokud splátkový kalendář neodpovídá volnému peněžnímu toku dlužníka nebo projektu, mohou být vývozní úvěry poskytnuty s těmito omezeními:

Účastník podá oznámení předem v souladu s článkem 44, pokud je poskytována státní podpora podle čl. 13 písm. e) výše pro jakoukoli transakci s hodnotou úvěru 10 milionů SDR nebo více. V těchto oznámeních účastníci mimo jiné uvedou:

Úroky nezahrnují:

Je-li státem poskytnuta podpora pomocí přímých úvěrů, přímého financování nebo refinancování, může být pojistné buď připočteno k nominální hodnotě úrokové sazby, nebo může být účtováno samostatně; obě složky se účastníkům oznamují samostatně.

Účastníci, kteří poskytují státní finanční podporu úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, použijí odpovídající úrokové sazby CIRR jako minimální úrokové sazby. CIRR jsou úrokové sazby stanovené podle těchto zásad:

Poskytnutí státní finanční podpory nesmí zčásti ani zcela vyrovnávat ani kompenzovat příslušné pojistné úvěrové riziko účtované za riziko nesplacení podle článku 20.

Platné minimální pojistné sazby se stanoví podle následujících faktorů:

Minimální pojistné sazby se vyjadřují v procentech hodnoty jistiny úvěru, jako by bylo stanovené pojistné vybráno v plném rozsahu v den prvního čerpání úvěru. Vysvětlení výpočtu minimálních pojistných sazeb, včetně matematického vzorce použitého k výpočtu minimálních pojistných sazeb, je uvedeno v příloze VI.

Bez ohledu na zemi určení se pojistné sazby účtované účastníky za tržně referenční transakce, tzn. za transakce, jichž se účastní koneční dlužníci/ručitelé (subjekty úvěrového rizika) v zemích kategorie 0, v zemích OECD s vysokým příjmem a v zemích eurozóny s vysokým příjmem ( 4 ) nebo jichž se účastní multilaterální nebo regionální instituce, v případě které se účastníci dohodli, že obecně nepodléhá předpisům v oblasti měnové regulace a převodů platným v zemi, kde sídlí ( 5 ), stanoví případ od případu. Aby se zajistilo, že se pojistné sazby účtované pro transakce, jichž se účastní dlužníci a případně ručitelé z takovýchto zemí, nepodbízejí cenám platným na soukromém trhu, musí účastníci dodržovat tento postup a používat dohodnuté konvence promítnutí relevantního způsobu referenčního oceňování do pojistné sazby:

Země s „nejvyšším rizikem“ kategorie 7 zpravidla podléhají přirážkám k minimálním pojistným sazbám, které jsou stanoveny pro tuto kategorii; tyto přirážky stanoví účastník, který poskytuje podporu.

Při výpočtu minimální pojistné sazby určité transakce se použije kategorie rizika dané země podle klasifikace země dlužníka a kategorie rizika daného kupujícího podle klasifikace dlužníka ( 11 ), není-li zajištění ve formě neodvolatelné, bezpodmínečné, na požádání splatné, právně závazné a vymahatelné záruky, která je obligací na celkovou splátku dluhu po celou dobu úvěrování, poskytováno třetí stranou, která je důvěryhodná s ohledem na rozsah zajišťovaného dluhu. V případě záruky třetí strany se může účastník rozhodnout, že použije klasifikaci rizika země té země, v níž sídlí ručitel, a kategorii rizika kupujícího podle ručitele ( 12 ).

Kritéria a podmínky vztahující se k použití záruky třetí strany podle situací popsaných výše v písmeni e) první a druhé odrážce jsou uvedeny v příloze VIII.

Zásada horizontu rizika užitá pro výpočet minimální pojistné sazby vychází ze součtu poloviny doby čerpání a celé doby splácení a předpokládá pravidelný postup splátek vývozního úvěru, tj. splácení ve stejných pololetních splátkách jistiny a naběhlých úroků, počínající šest měsíců po počátku úvěru. Pro vývozní úvěry s nestandardními profily splácení se vypočte ekvivalentní doba splácení (vyjádřená ve stejných pololetních splátkách) podle následujícího vzorce: ekvivalentní doba splácení = (vážený průměr doby splácení 0,25 )/0,5.

Účastník, který zvolí uplatňování minimální pojistné sazby, která se použije v případě, kdy záruku poskytuje třetí strana se sídlem v jiné zemi, než je země dlužníka, o tom podá oznámení předem v souladu s článkem 43.

Úvěrové riziko země se skládá z těchto pěti složek:

Země jsou zařazeny do jedné z osmi kategorií rizika země (0–7). Pro kategorie 1 až 7 byly stanoveny minimální pojistné sazby, pro kategorii 0 však nikoli vzhledem k tomu, že pro země zařazené do této kategorie je úroveň rizika země považována za zanedbatelnou. Úvěrové riziko spojené s transakcemi v zemích kategorie 0 souvisí především s rizikem dlužníka/ručitele.

Klasifikace zemí ( 13 ) se provádí podle metodiky klasifikace rizika země, která se skládá z následujících kritérií:

Klasifikace rizika země se průběžně monitoruje a alespoň jednou ročně přezkoumá a změny vyplývající z metodiky klasifikace rizika země neprodleně oznámí sekretariát. V případě, že je země zařazena do nižší nebo do vyšší kategorie rizika země, musí účastníci nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co sekretariát tuto změnu klasifikace oznámí, účtovat pojistné sazby ve výši minimálních pojistných sazeb nebo vyšší v souladu s novou kategorií rizika země.

Klasifikaci rizika země zveřejňuje sekretariát.

V případě všech zemí klasifikovaných podle metodiky klasifikace rizika země v souladu s čl. 22 písm. d) se riziko suverénního dlužníka posoudí výjimečně za účelem zjištění suverénních dlužníků:

Zjištění suverénních dlužníků, kteří splňují kritéria uvedená výše v písmeni a), se provede podle metodiky pro hodnocení suverénního rizika, jež byla vytvořena a odsouhlasena účastníky.

Seznam zjištěných suverénních dlužníků, kteří splňují kritéria uvedená výše v písmeni a), se průběžně monitoruje a alespoň jednou ročně přezkoumá a změny vyplývající z metodiky pro hodnocení suverénního rizika neprodleně oznámí sekretariát.

Seznam suverénních dlužníků zjištěných podle písmene b) výše zveřejňuje sekretariát.

Klasifikace rizika kupujícího je založena na ratingu nadřazených nezajištěných úvěrů dlužníka/ručitele, tak jak je stanoven účastníkem.

Bez ohledu na písmeno a) výše mohou být transakce s hodnotou úvěru nejvýše 5 milionů SDR klasifikovány na základě jednotlivých transakcí, tj. po použití úvěrových posílení pro riziko kupujícího; takové transakce však, bez ohledu na jejich klasifikaci, nejsou způsobilé pro uplatnění žádné srážky na základě použití úvěrových posílení pro riziko kupujícího.

Suverénní dlužníci a ručitelé jsou zařazeni do kategorie rizika kupujícího SOV/CC0.

Jiní než suverénní dlužníci a ručitelé mohou být výjimečně zařazeni do kategorie rizika kupujícího „Lepší než suverénní kupující“ (SOV+), jestliže ( 15 ):

Účastníci podají oznámení předem v souladu s článkem 44, pokud se jedná o transakce:

V případě soutěže o konkrétní transakci, kde byl dlužník/ručitel soutěžícími účastníky zařazen do různých kategorií rizika kupujícího, soutěžící účastníci vyvinou úsilí o dosažení společné klasifikace rizika kupujícího. Není-li dosaženo dohody o společné klasifikaci, účastníku (účastníkům), který (kteří) zařadil(i) dlužníka/ručitele do vyšší kategorie rizika kupujícího, není zakázáno uplatnit nižší kategorii rizika kupujícího.

Kvalita produktů vývozních úvěrů se stanoví v závislosti na tom, zda se jedná o produkt v oblasti pojištění, záruk nebo přímých úvěrů či přímého financování, a u pojistných produktů na tom, zda je krytí úroku během čekací lhůty (tj. v období mezi dnem splatnosti ze strany dlužníka a dnem, kdy vzniká povinnost pojistitele/ručitele odškodnit vývozce/finanční instituci) poskytováno bez příplatku.

Všechny stávající produkty vývozních úvěrů nabízené účastníky se zařadí do jedné ze tří následujících kategorií produktů:

Účastníci mohou použít následující techniky omezení rizika země, jejichž konkrétní použití je stanoveno v příloze X:

Účastník, který uplatňuje minimální pojistné sazby, jež zohledňují použití techniky omezení rizika země, podá oznámení předem v souladu s článkem 43.

Na tržně referenční transakce se snížení rizika země neuplatňuje.

Účastníci mohou použít následující typy úvěrového posílení pro riziko kupujícího (buyer risk credit enhancements, BRCE), které umožňují uplatnění faktoru úvěrového posílení, který je větší než 0:

Definice BRCE a maximálních hodnot faktoru úvěrového posílení pro dlužníky kategorie 1–7 i pro tržně referenční dlužníky jsou uvedeny v příloze X.

Typy BRCE mohou být použity samostatně nebo v kombinaci s těmito omezeními:

Účastníci podají oznámení předem v souladu s článkem 44, pokud se jedná o transakce s jiným než suverénním dlužníkem/ručitelem, pokud použití BRCE vedou k uplatnění faktoru úvěrového posílení vyššího než 0, nebo pokud použití BRCE při tržně referenčních transakcích vede k ocenění pod odpovídající minimální pojistnou sazbu podle modelu TCMB.

Aby bylo možné zhodnotit přiměřenost minimálních pojistných sazeb a aby bylo v případě potřeby možné provést úpravy směrem nahoru nebo dolů, pravidelně se použijí za účelem monitorování a úpravy minimálních pojistných sazeb souběžně nástroje zpětné vazby o pojistných sazbách.

Uvedené nástroje zpětné vazby o pojistných sazbách zhodnotí přiměřenost minimálních pojistných sazeb, pokud jde o skutečné zkušenosti institucí, jež poskytují státem podporované vývozní úvěry, i o informace soukromého trhu, týkající se ocenění úvěrového rizika.

Účastníci se dohodli na sladění strategie pro vývozní úvěry a strategie pro vázanou pomoc. Strategie pro vývozní úvěry by měla být založena na otevřené hospodářské soutěži a volném působení tržních sil. Strategie pro vázanou pomoc by měla poskytovat potřebné vnější zdroje zemím, odvětvím nebo projektům, které mají malý nebo nemají žádný přístup k tržnímu financování. Strategie pro vázanou pomoc by měly zajistit nejlepší rentabilitu, minimalizovat narušení obchodu a přispívat k účinnému využití těchto zdrojů z hlediska rozvoje.

Ustanovení tohoto ujednání o vázané pomoci se nevztahují na programy pomoci multilaterálních nebo regionálních institucí.

Tyto zásady nepředjímají názory Výboru pro rozvojovou pomoc o obsahu pojmů vázaná pomoc a nevázaná pomoc.

Účastník může požadovat dodatečné informace o stupni vázání jakékoli formy pomoci. Pokud existuje nejistota o tom, zda se na určitou praxi financování vztahuje definice vázané pomoci podle přílohy XIII, musí dárcovská země prokázat, že pomoc je ve skutečnosti „nevázaná“ v souladu s definicí uvedenou v příloze XIII.

úvěrů státem poskytované rozvojové pomoci ve smyslu „Směrných zásad Výboru pro rozvojovou pomoc pro sdružené financování a vázanou a částečně nevázanou státem poskytovanou rozvojovou pomoc (1987)“;

darů státem poskytované rozvojové pomoci ve smyslu „Směrných zásad Výboru pro rozvojovou pomoc pro sdružené financování a vázanou a částečně nevázanou státem poskytovanou rozvojovou pomoc (1987)“; a

jiných státem poskytovaných toků, které zahrnují dary a půjčky, ale vylučují státem podporované vývozní úvěry, které jsou v souladu s tímto ujednáním, nebo

smíšené formy, tj. právní nebo faktické spojení, řízené dárcem, věřitelem nebo dlužníkem, které zahrnuje alespoň dvě z výše uvedených nebo následujících finančních složek:

Sdružené financování může mít různé formy, například smíšené úvěry, smíšené financování, společné financování, souběžné financování nebo jednotlivé integrované transakce. Jejich hlavními charakteristikami je, že:

Sdružené financování nebo faktické spojení se určuje na základě například těchto faktorů:

Následující postupy nevylučují určení sdruženého financování nebo faktického spojení:

Vázaná pomoc se neposkytuje zemím, jejichž HND na obyvatele je podle údajů Světové banky vyšší než horní mez pro země s nižšími středními příjmy. Světová banka tuto statistickou mez každoročně přepočítává ( 17 ). Země bude přeřazena do jiné kategorie pouze poté, co její kategorie podle Světové banky zůstala beze změny dva po sobě následující roky.

Pro klasifikaci zemí platí tato operační kritéria a postupy:

Vázaná pomoc se neposkytuje na veřejné ani soukromé projekty, které by obvykle měly být hospodářsky životaschopné, kdyby byly financovány podle podmínek trhu nebo ujednání.

Klíčovými kritérii pro způsobilost k využití pomoci jsou tyto skutečnosti:

Klíčová kritéria podle písmene b) výše by měla ukázat, jak by při hodnocení projektu mělo být stanoveno, zda má být financován takovou pomocí nebo vývozními úvěry podle podmínek trhu nebo ujednání. Očekává se, že v poradním procesu podle článků 47 až 49 vznikne postupně soubor zkušeností, který exportním úvěrovým agenturám i subjektům poskytujícím pomoc vymezí přesnější kritéria k rozlišení obou kategorií projektů předem.

Každý účastník, který chce poskytnout podporu pro zboží nebo služby nezahrnuté do odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro lodě, musí kromě dodržování ustanovení ujednání potvrdit, že loď není během doby splatnosti úvěru provozována pod otevřeným rejstříkem, že obdržel příslušné ujištění, že konečný vlastník sídlí v zemi příjemce a není nefunkční dceřinou společností zahraniční organizace a že se zavázal, že loď nebude prodána bez souhlasu vlády.

technická pomoc: vázaná pomoc, u které se státem poskytovaná část rozvojové pomoci skládá výlučně z technické spolupráce, která činí buď méně než 3 % celkové hodnoty transakce, nebo méně než 1 milion SDR, podle toho, která hodnota je nižší, a

malé projekty: investiční projekty v hodnotě menší než 1 milion SDR, které jsou financovány výlučně z darů rozvojové pomoci.

Články 32 a 33 se nevztahují na vázanou pomoc, u níž je úroveň zvýhodnění nejméně 80 %, kromě vázané pomoci, která tvoří součást balíčku sdruženého financování ve smyslu článku 31.

Článek 33 se nevztahuje na vázanou pomoc v hodnotě nižší než 2 miliony SDR kromě vázané pomoci, která tvoří součást balíčku sdruženého financování ve smyslu článku 31.

Články 32 a 33 se nevztahují na vázanou pomoc pro nejméně rozvinuté země, jak je definuje Organizace spojených národů.

Účastníci příznivě zváží urychlení postupů vázané pomoci podle konkrétních okolností:

Bez ohledu na články 32 a 33 může účastník výjimečně poskytnout podporu jedním z následujících prostředků:

Diskontní sazba použitá pro výpočet úrovně zvýhodnění úvěru v dané měně, tj. diferencovaná diskontní sazba (DDR), se 15. ledna každého roku vypočte nově takto ( 18 ):

Referenčním datem pro výpočet úrovně zvýhodnění je počátek úvěru ve smyslu přílohy XIII.

Pro účely výpočtu celkové úrovně zvýhodnění u balíčku sdruženého financování se úrovně zvýhodnění následujících úvěrů, finančních prostředků a plateb považují za nulové:

Do výpočtu úrovně zvýhodnění se zahrnou platby při počátku úvěru nebo před ním, které se nepovažují za platby předem.

Diskontní sazba při dorovnání: při dorovnání podmínek pomoci se „identickým dorovnáním“ rozumí dorovnání do totožné úrovně zvýhodnění, která je znovu vypočtena s diskontní sazbou platnou v okamžik dorovnání.

Místní náklady a nákupy z třetích zemí se do výpočtu úrovně zvýhodnění zahrnou pouze v případě, že je financuje dárcovská země.

Celková úroveň zvýhodnění balíčku financování je určena vynásobením jmenovité hodnoty každé složky balíčku financování odpovídající úrovní zvýhodnění každé složky, sečtením výsledků a vydělením tohoto součtu souhrnnou jmenovitou hodnotou složek.

Diskontní sazba pro daný úvěr představující pomoc je sazba platná v okamžik oznámení. Avšak v případě okamžitého oznámení je diskontní sazba sazbou platnou v okamžik, kdy byly stanoveny podmínky úvěru představujícího pomoc. Změna diskontní sazby během doby trvání úvěru nemá vliv na její úroveň zvýhodnění.

Pokud před uzavřením smlouvy dojde ke změně měny, je oznámení třeba změnit. Pro výpočet úrovně zvýhodnění se použije diskontní sazba platná v den změny. Změna není nutná, pokud jsou alternativní měna a veškeré nezbytné informace pro výpočet úrovně zvýhodnění uvedeny v původním oznámení.

Bez ohledu na písmeno g) výše se pro výpočet úrovně zvýhodnění jednotlivých transakcí provedených podle úvěrové linky pomoci použije diskontní sazba, která byla původně oznámena pro úvěrovou linku.

Účastníci nemají pevně stanovit na více než dva roky podmínky pro vázanou pomoc bez ohledu na to, zda se týká financování jednotlivých transakcí nebo protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody. V případě protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody začíná doba platnosti dnem podpisu, který musí být oznámen v souladu s článkem 46; prodloužení platnosti úvěrové linky musí být oznámeno tak, jako by šlo o novou transakci, s poznámkou vysvětlující, že se jedná o prodloužení platnosti a že je provedeno za podmínek povolených v době oznámení prodloužení platnosti. V případě jednotlivých transakcí, včetně transakcí oznámených podle protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody, začíná doba platnosti dnem oznámení příslibu v souladu s článkem 45 nebo 46.

Stane-li se země poprvé nezpůsobilou pro úvěry poskytované Světovou bankou na 17 let, je platnost stávajících a nových oznámených protokolů o vázané pomoci a úvěrových linek omezena na jeden rok po dni případné změny klasifikace postupem podle čl. 32 písm. b).

Prodloužení platnosti těchto protokolů a úvěrových linek je možné pouze za podmínek, které jsou v souladu s články 32 a 33 tohoto ujednání, po

Za těchto okolností mohou být stávající podmínky zachovány bez ohledu na změnu diskontní sazby podle článku 36.

Jakmile účastník přislíbí státní podporu, kterou oznámil postupy podle článků 43 až 46, uvědomí o tom ostatní účastníky, přičemž uvede jednací číslo oznámení na příslušném formuláři pro podávání zpráv ex post.

Při výměně informací podle článků 51 až 53 uvědomí účastník ostatní účastníky o úvěrových podmínkách, jimiž hodlá podpořit určitou konkrétní transakci, a může požadovat obdobné informace od ostatních účastníků.

Kromě informací stanovených v příloze V, jež jsou poskytovány u transakcí, které byly předem oznámeny podle článků 43 nebo 44, uvedou účastníci v příslušném formuláři pro podávání zpráv ex post:

Před dorovnáním finančních podmínek, jež jsou údajně nabízeny účastníkem tohoto ujednání nebo státem, který není účastníkem tohoto ujednání, v souladu s články 17 a 38, vynaloží účastník veškeré rozumné úsilí včetně osobních konzultací podle článku 53, aby ověřil, že tyto podmínky jsou státem podporovány, a musí dodržet následující ustanovení:

Účastník, který má v úmyslu nabídnout finanční podmínky totožné s podmínkami oznámenými v souladu s články 43 a 44, tak může učinit po uplynutí čekací lhůty, která je v nich stanovena. Tento účastník oznámí svůj záměr co nejdříve.

Účastník, jenž má rozumné důvody domnívat se, že finanční podmínky nabízené jiným účastníkem (účastník, který postup zahájil) jsou příznivější než podmínky stanovené v tomto ujednání, bude o této skutečnosti informovat sekretariát; sekretariát tuto informaci neprodleně zpřístupní.

Účastník, který postup zahájil, objasní finanční podmínky své nabídky do dvou pracovních dnů následujících poté, co sekretariát vydá příslušnou informaci.

Po objasnění ze strany účastníka, který postup zahájil, může kterýkoli účastník požadovat, aby sekretariát do pěti pracovních dnů uspořádal zvláštní konzultační schůzku účastníků za účelem projednání této otázky.

Finanční podmínky, na které je státem poskytována podpora, nenabudou účinnosti, dokud nebude znám výsledek této zvláštní konzultační schůzky účastníků.

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakýkoli příslib s hodnotou úvěru vyšší než 10 milionů SDR podle přílohy V, jestliže:

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu s hodnotou úvěru vyšší než 10 milionů SDR podle přílohy V, jestliže je podpora poskytována podle přílohy I čl. 6 písm. a) bodu 2.

Pokud v této lhůtě kterýkoli jiný účastník požádá o projednání, vyčká účastník, který postup zahájil, dalších deset kalendářních dnů.

Účastník bude informovat všechny ostatní účastníky o svém konečném rozhodnutí po projednání s cílem usnadnit revizi souboru zkušeností v souladu s článkem 62. Účastníci povedou záznamy o svých zkušenostech s ohledem na pojistné sazby oznámené v souladu s písmenem a) výše.

Účastník v souladu s přílohou V oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakýkoli příslib se lhůtou splatnosti delší než deset let a s hodnotou úvěru vyšší než 10 milionů SDR.

Účastník v souladu s přílohou V oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakýkoli příslib s hodnotou úvěru vyšší než 10 milionů SDR, jestliže je podpora poskytována v souladu s:

Účastník v souladu s přílohou V oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakýkoli příslib s hodnotou úvěru vyšší než 10 milionů SDR, jestliže je podpora poskytována ve vztahu k:

Účastník podá oznámení předem podle přílohy V, pokud hodlá poskytnout státní podporu na:

Oznámení předem se podává nejpozději 30 pracovních dnů před koncem lhůty k podávání nabídek nebo dnem příslibu, podle toho, co nastane dříve.

Pokud účastník, který postup zahájil, zcela nebo zčásti vezme svůj záměr podporovat oznámené podmínky zpět, neprodleně to oznámí všem ostatním účastníkům.

Tento článek se vztahuje na vázanou pomoc, která tvoří součást balíčku sdruženého financování popsaného v článku 31.

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům okamžitě, tj. do dvou pracovních dnů ode dne příslibu, podle přílohy V, že poskytuje státní podporu na vázanou pomoc týkající se obchodu v hodnotě buď:

Účastník také okamžitě oznámí všem ostatním účastníkům, že byl podepsán protokol o pomoci, úvěrová linka nebo jakákoli podobná dohoda.

Oznámení předem nemusí být provedeno, pokud účastník hodlá dorovnat finanční podmínky, kterých se týkalo okamžité oznámení.

Účastník, který usiluje o objasnění možné obchodní motivace vázané pomoci, může požadovat, aby bylo dodáno úplné kvalitativní hodnocení pomoci (podrobně viz příloha XI).

Dále může účastník požadovat konzultace s ostatními účastníky na základě článku 48. Ty zahrnují i osobní konzultace podle článku 53 k projednání

V rámci konzultací může každý účastník kromě jiného požadovat tyto informace:

Konzultace musí být dokončeny a závěry o obou otázkách podle článku 46 oznámeny sekretariátem všem účastníkům nejméně deset pracovních dnů před koncem lhůty k podávání nabídek nebo dnem příslibu podle toho, co nastane dříve. Nedospějí-li strany účastnící se konzultací k dohodě, vyzve sekretariát ostatní účastníky, aby zaujali stanovisko do pěti pracovních dnů. Sdělí tato stanoviska oznamujícímu účastníkovi, který by měl znovu zvážit další postup, pokud se jeví, že pro nabídku pomoci není žádná podstatná podpora.

Hodlá-li dárce uskutečnit projekt navzdory nedostatku podstatné podpory, oznámí to ostatním účastníkům předem nejpozději 60 kalendářních dnů po ukončení konzultací, tj. přijetí závěru předsedy. Dárce také zašle generálnímu tajemníkovi OECD přípis s nastíněním výsledků konzultací a vysvětlením převládajících národních zájmů, které se netýkají obchodu, jež činí toto opatření nezbytným. Účastníci očekávají, že k tomu bude docházet výjimečně a zřídka.

Dárce neprodleně vyrozumí účastníky, že zaslal přípis generálnímu tajemníkovi OECD, a jeho opis přiloží k oznámení. Dárce ani žádný jiný účastník neučiní příslib vázané pomoci do deseti pracovních dnů po podání tohoto oznámení účastníkům. U projektů, u nichž byly během konzultací zjištěny konkurenční obchodní nabídky, se uvedená lhůta deseti pracovních dnů prodlužuje na patnáct dnů.

Sekretariát sleduje průběh a výsledky konzultací.

Účastník se může dotázat jiného účastníka na jeho postoj vůči třetí zemi, instituci v třetí zemi nebo k určité obchodní metodě.

Účastník, který obdrží žádost o státní podporu, může požádat o informace jiného účastníka, přičemž uvede nejpříznivější úvěrové podmínky, které by byl dotazující se účastník ochoten podpořit.

Je-li dotaz vznesen na více než jednoho účastníka, musí obsahovat seznam adresátů.

Kopie všech dotazů se zasílají sekretariátu.

Účastník, jemuž je adresován dotaz, odpoví do sedmi kalendářních dnů a poskytne co nejvíce informací. V odpovědi poskytne co nejpřesnější obsah rozhodnutí, jež pravděpodobně učiní. Je-li třeba, svou odpověď co nejdříve doplní. Kopie zašle i ostatním adresátům dotazu a sekretariátu.

Pokud se odpověď na dotaz stane z jakéhokoli důvodu později neplatnou, například z toho důvodu, že:

Účastníci souhlasí, že do deseti pracovních dnů příznivě odpovědí na žádosti o osobní konzultace.

Každá žádost osobní konzultace je sdělena všem účastníkům i zemím, které účastníky nejsou. Konzultace se konají co nejdříve po uplynutí lhůty deseti pracovních dnů.

Předseda účastníků a sekretariát se dohodnou o případné nezbytné následné činnosti, například na společném postupu. Sekretariát výsledek konzultací okamžitě zpřístupní.

Návrhy společného postupu se zasílají pouze sekretariátu. Ten je zašle všem účastníkům a jedná-li se o vázanou pomoc, i všem kontaktním místům Výboru pro rozvojovou pomoc. V rejstříku společných postupů na elektronické úřední desce, kterou spravuje sekretariát v síťovém prostředí OECD, se neuvádí, od kterého účastníka pochází. Sekretariát však na žádost může totožnost tohoto účastníka ústně sdělit účastníkovi tohoto ujednání nebo členovi Výboru pro rozvojovou pomoc. Sekretariát vede záznam o těchto žádostech.

Návrh společného postupu je datován a má tento formát:

Návrh společného postupu formulovaný v souladu s čl. 32 písm. b) bodem 4 se zasílá sekretariátu a jeho opisy se zasílají ostatním účastníkům. Účastník, který předkládá návrh společného postupu, poskytne úplné vysvětlení důvodů, pro které se domnívá, že by se klasifikace země měla určit jinak než postupem podle čl. 32 písm. b).

Sekretariát schválené společné postupy veřejně zpřístupní.

Odpovědi musí být poskytnuty během 20 kalendářních dnů, avšak účastníci jsou vyzýváni, aby odpověděli na návrh společného postupu co nejrychleji.

Odpovědí může být žádost o dodatečné informace, přijetí, odmítnutí, návrh na změnu společného postupu nebo alternativní návrh společného postupu.

Pokud účastník sdělí, že nemá žádné stanovisko, protože se na něj ve věci pomoci projektu neobrátil ani vývozce, ani orgány přijímající země, považuje se to za přijetí návrhu společného postupu.

Po uplynutí 20 kalendářních dnů uvědomí sekretariát všechny účastníky o stavu jednání o návrhu společného postupu. Pokud společný postup nepřijali všichni účastníci, avšak žádný jej neodmítl, je návrh ponechán k jednání na dalších osm kalendářních dnů.

Po uplynutí této další lhůty se má za to, že účastník, který návrh společného postupu výslovně neodmítl, jej přijal. Avšak kterýkoli účastník, včetně účastníka, který postup zahájil, může společný postup přijmout pouze s podmínkou, že jej výslovně přijme jeden nebo více účastníků.

Pokud účastník nepřijme jednu nebo více částí společného postupu, má se za to, že přijímá všechny ostatní části společného postupu. Rozumí se, že toto částečné přijetí může vést ostatní účastníky ke změně stanovisek k navrženému společnému postupu. Všichni účastníci mohou volně nabídnout nebo vyrovnávat podmínky, na které se nevztahuje žádný společný postup.

Společný postup, který nebyl přijat, může být znovu přezkoumán postupy uvedenými v článcích 54 a 55. Za těchto okolností nejsou účastníci vázáni svým původním rozhodnutím.

Schválený společný postup je v platnosti po dobu dvou let ode dne nabytí účinnosti, pokud sekretariátu není sděleno, že o něj již není zájem a že toto stanovisko zastávají všichni účastníci. Společný postup týkající se konkrétní transakce zůstane v platnosti po dobu dalších dvou let, pokud některý účastník požádá o prodloužení jeho platnosti do 14 kalendářních dnů od původního dne uplynutí doby platnosti. Následná prodloužení společného postupu týkajícího se konkrétní transakce nebo jakékoli prodloužení společného postupu, které nesouvisí s konkrétní transakcí, mohou být dohodnuty postupy stanovenými v článcích 54 až 58. Společný postup schválený podle čl. 32 písm. b) bodu 4 zůstává v platnosti, dokud nejsou k dispozici údaje Světové banky pro následující rok.

Sekretariát sleduje platnost společných postupů a poskytuje účastníkům odpovídající informace prostřednictvím seznamu „Stav platných společných postupů“ (The Status of Valid Common Lines) vedeného na elektronické úřední desce. Sekretariát přitom mimo jiné:

Účastník, který poskytuje státní podporu na základě společného postupu týkajícího se pravidel pro vývozní úvěry (tj. nesouvisícího s pravidly pro pomoc spojenou s obchodem), oznámí předem každou transakci podpořenou podle článku 44.

Účastníci budou provádět pravidelné přezkoumání fungování tohoto ujednání. Při tomto přezkoumání účastníci prověří mimo jiné oznamovací postupy, zavádění a provoz systému diferencované diskontní sazby, pravidla a postupy pro vázanou pomoc, otázky vyrovnávání, předchozí přísliby a možnosti přistoupení dalších států k tomuto ujednání.

Toto přezkoumání se zakládá na informacích o zkušenostech účastníků a jejich námětech na zdokonalení fungování a účinnosti tohoto ujednání. Účastníci přihlížejí k cílům tohoto ujednání a ke stávající hospodářské a měnové situaci. Informace a náměty, které chtějí účastníci při tomto přezkoumání předložit, musí být sekretariátu doručeny nejpozději 45 kalendářních dnů přede dnem přezkoumání.

metodiku pro klasifikaci rizika země a metodiku pro hodnocení suverénního rizika, jejichž účelnost má být přezkoumána na základě zkušeností;

úroveň minimálních pojistných sazeb zajišťující, že zůstanou přesným měřítkem úvěrového rizika, přičemž se berou v úvahu skutečné zkušenosti institucí, jež poskytují státem podporované vývozní úvěry, i informace pocházející ze soukromého trhu týkající se ocenění úvěrového rizika;

odlišení minimálních pojistných sazeb, která zohledňují rozdílnou kvalitu produktů vývozních úvěrů a procento poskytovaného krytí, a

soubor zkušeností týkající se uplatnění techniky omezení rizika země a úvěrového posílení pro riziko kupujícího a rovněž zachování platnosti a vhodnosti jejich konkrétního vlivu na minimální pojistné sazby.

Celkové přezkoumání všech aspektů pravidel pro pojistné sazby uvedených v ujednání, se zvláštním důrazem na pravidla pro stanovení cen podle referenčních sazeb, se uskuteční nejpozději do 31. prosince 2024.