(EU) č. 1093/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) , o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES

Publikováno: Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12-47 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. listopadu 2010 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 16. prosince 2010 Nabývá účinnosti: 16. prosince 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 1022/2013 Pozbývá platnosti: 30. října 2013
Konsolidované znění předpisu s účinností od 26. června 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES

(Úř. věst. L 331 15.12.2010, s. 12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013,

  L 287

5

29.10.2013

►M2

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014

  L 60

34

28.2.2014

►M3

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/59/EU ze dne 15. května 2014,

  L 173

190

12.6.2014

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014,

  L 225

1

30.7.2014

 M5

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015

  L 337

35

23.12.2015

►M6

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1717 ze dne 14. listopadu 2018

  L 291

1

16.11.2018

►M7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019

  L 314

1

5.12.2019

►M8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019,

  L 334

1

27.12.2019


Opraveno:

 C1

Oprava, Úř. věst. L 102, 23.4.2018, s.  97 (2015/2366)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES



KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  
Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“).

▼M8

2.  
Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením a v oblasti působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 1 ), směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 3 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 4 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ( 5 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 6 ) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 7 ).

Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 8 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( 9 ) v rozsahu, v jakém se uvedená směrnice a uvedené nařízení použijí na hospodářské subjekty finančního sektoru a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled. Pouze za tímto účelem plní orgán pro bankovnictví úkoly, které jakýkoli právně závazný akt Unie svěřil Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 10 ) nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 11 ). Při plnění těchto úkolů orgán pro bankovnictví s těmito evropskými orgány dohledu konzultuje a informuje je o svých činnostech týkajících se jakéhokoli subjektu, který je finanční institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo účastníkem finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.  
Orgán pro bankovnictví jedná v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a jednotného uplatňování uvedených aktů.

▼B

4.  
Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

▼M8

5.  

Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

▼B

a) 

lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;

b) 

zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) 

posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) 

předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

▼M8

e) 

zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu,

f) 

posílení ochrany zákazníků a spotřebitelů,

▼M8

g) 

posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu, a

h) 

předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

▼M8

Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro bankovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

▼M8

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v příslušných případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro bankovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.

▼M8

Obsah a forma činností a opatření orgánu pro bankovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanoven povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví vliv.

6.  
Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro bankovnictví výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.

▼B

Článek 2

Evropský systém dohledu nad finančním trhem

▼M8

1.  
Orgán pro bankovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.

▼B

2.  

ESFS tvoří:

a) 

Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. 1092/2010 a tímto nařízením;

b) 

orgán pro bankovnictví;

c) 

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 12 );

d) 

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 13 );

e) 

Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 54 až 57 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;

▼M1

f) 

příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně Evropské centrální banky v případě úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010 a v čl. 1 odst. 2nařízení Rady (EU) č. 1095/2010.

▼B

3.  
Prostřednictvím společného výboru spolupracuje orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce s ESRB i s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zajišťuje s nimi meziodvětvově jednotnou činnost a zaujímá společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

▼M8

4.  
V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a mezi orgánem pro bankovnictví a Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

▼B

5.  
Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼M8

Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.

▼M8

Článek 3

Odpovědnost orgánů

1.  
Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.
2.  
V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro bankovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.
3.  
Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.
4.  
Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro bankovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.
5.  
Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.
6.  
Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.
7.  
Orgán pro bankovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.
8.  
Na žádost vede předseda důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.
9.  
Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro bankovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.

▼B

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

▼M8

1) 

„finanční institucí“ rozumí jakýkoli podnik podléhající regulaci a dohledu podle jakéhokoli z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

▼M8

1a) 

„hospodářským subjektem finančního sektoru“ rozumí subjekt uvedený v článku 2 směrnice (EU) 2015/849, který je buď „finanční institucí“ ve smyslu bodu 1 tohoto článku, nebo čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010, nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010;

▼M8

2) 

„příslušnými orgány“ rozumějí:

i) 

příslušné orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013;

ii) 

pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi;

iii) 

pokud jde o směrnici (EU) 2015/849, orgány a subjekty, které vykonávají dohled nad hospodářskými subjekty finančního sektoru a jsou příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice;

iv) 

pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice 2014/49/EU, nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice a příslušné správní orgány podle uvedené směrnice;

v) 

pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 14 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 15 ) orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, pokud činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí;

vi) 

příslušné orgány uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ( 16 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ( 17 ), směrnici (EU) 2015/2366, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 18 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ( 19 );

vii) 

subjekty a orgány uvedené v článku 20 směrnice 2008/48/ES;

▼M7

viii) 

pokud jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ( 20 ) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 21 ), příslušné orgány ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 uvedené směrnice.

▼B

Článek 5

Právní postavení

1.  
Orgán pro bankovnictví je subjektem Unie a má právní subjektivitu.
2.  
V každém členském státě požívá orgán pro bankovnictví nejširšího rozsahu právní subjektivity stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.
3.  
Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda.

Článek 6

Složení

Orgán pro bankovnictví tvoří:

1) 

rada orgánů dohledu, která plní úkoly stanovené článkem 43;

2) 

správní rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;

3) 

předseda, který plní úkoly stanovené článkem 48;

4) 

výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 53;

5) 

odvolací senát, který plní úkoly stanovené článkem 60.

▼M6

Článek 7

Sídlo

Orgán pro bankovnictví má sídlo v Paříži ve Francii.

Umístění sídla orgánu pro bankovnictví nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro bankovnictví, s agenturami Unie. Do 30. března 2019 a poté každých 12 měsíců informuje Komise Evropský parlament a Radu o tom, jak evropské orgány dohledu plní tento požadavek.

▼B



KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO BANKOVNICTVÍ

Článek 8

Úkoly a pravomoci orgánu pro bankovnictví

1.  

Orgán pro bankovnictví má tyto úkoly:

▼M8

a) 

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;

aa) 

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;

▼M8

ab) 

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která stanoví osvědčené postupy, vysoce kvalitní metodiky a postupy řešení krizí a zohledňuje činnost Jednotného výboru pro řešení krizí a měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;

▼M8

b) 

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;

▼M1

c) 

usnadňovat přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

▼B

d) 

úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;

▼M8

e) 

organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f) 

sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;

g) 

provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;

h) 

v relevantních případech posilovat ochranu vkladatelů, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;

▼M1

i) 

podporovat v souladu s články 21 až 26 jednotné a konzistentní působení kolegií orgánů dohledu, sledování, posuzování a měření systémového rizika, vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a rozvoj metod řešení úpadků finančních institucí a posuzování toho, zda jsou zapotřebí vhodné nástroje financování, s cílem podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;

▼M8

ia) 

přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;

▼B

j) 

plnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;

k) 

zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací;

▼M8

ka) 

zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat;

▼M1 —————

▼M8

l) 

přispívat k tomu, aby se předcházelo využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, mimo jiné podporou jednotného, účinného a efektivního uplatňování legislativních aktů podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 s ohledem na předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

▼M1

1a.  

Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:

a) 

plně využívá své pravomoci,a

▼M8

b) 

s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí, a

▼M8

c) 

bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.

▼B

2.  

Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro bankovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:

a) 

vypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 10;

b) 

vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 15;

c) 

vydávat obecné pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 16;

▼M8

ca) 

vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a;

▼B

d) 

vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 3;

▼M8

da) 

vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;

▼B

e) 

přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3;

f) 

v případech týkajících se přímo použitelného práva Unie přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;

▼M8

g) 

vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;

▼M8

ga) 

předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;

gb) 

jednat v souladu s článkem 9c;

▼B

h) 

shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 35;

i) 

vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a distribučních procesů na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů;

j) 

zajistit centrálně přístupnou databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti, pokud tak stanoví akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

▼M8

3.  
Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti v souladu s tímto nařízením.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro bankovnictví zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.

▼B

Článek 9

Úkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi

1.  

Orgán pro bankovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:

▼M8

a) 

shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v členských státech;

▼M8

aa) 

provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, vytvářející společné porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab) 

vypracovávání ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům;

▼B

b) 

posuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání prováděných příslušnými orgány;

c) 

vypracovávání norem pro odbornou přípravu v tomto odvětví;

d) 

účasti na vypracovávání společných pravidel pro zveřejňování údajů;

▼M8

e) 

přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům;

f) 

posilování dalšího rozvoje regulace a dohledu, jež usnadní hlubší harmonizaci a integraci na úrovni Unie a

g) 

případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.

▼M8

2.  
Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.

▼B

3.  
Orgán pro bankovnictví může rovněž vydat varování v případě, že určitá finanční činnost vážně ohrožuje cíle stanovené v čl. 1 odst. 5.

▼M8

4.  
Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele, dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro bankovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 22 ), aby se zamezilo zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro bankovnictví může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.
5.  
Orgán pro bankovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace podle článku 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro bankovnictví v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro bankovnictví na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.

Členský stát může orgán pro bankovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro bankovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, může informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

▼M8

Článek 9a

Zvláštní úkoly související s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim

1.  

Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí zastává vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému tím, že přijímá opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim v tomto systému. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně zohledňují povahu, rozsah a složitost rizik, obchodních postupů, modelů podnikání a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření zahrnují:

a) 

shromažďování informací od příslušných orgánů týkajících se nedostatků zjištěných v rámci průběžného dohledu a postupů povolování v procesech a postupech, systémech správy a řízení, ve způsobilosti a korektnosti, při nabytí kvalifikovaných účastí, v modelech podnikání a činnostech hospodářských subjektů finančního sektoru v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány v reakci na závažné nedostatky mající vliv na jeden či více požadavků stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 a vnitrostátních právních předpisech, jimiž se tyto akty provádějí, v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a bojem proti němu:

i) 

hospodářský subjekt finančního sektoru porušuje nebo možná porušuje tyto požadavky,

ii) 

hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně či neúčinně uplatňuje tyto požadavky nebo

iii) 

hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně nebo neúčinně uplatňuje své vnitřní politiky a postupy, jejichž účelem je splnit tyto požadavky.

Kromě povinností podle článku 35 tohoto nařízení poskytnou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví veškeré tyto informace a včas orgán pro bankovnictví informují o jakémkoli následném vývoji v souvislosti s poskytnutými informacemi. Orgán pro bankovnictví svou činnost úzce koordinuje s finančními zpravodajskými jednotkami EU (dále jen „finanční zpravodajské jednotky“) uvedenými ve směrnici (EU) 2015/849, při současném respektování jejich postavení a závazků, aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojování činnosti.

Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy sdílet veškeré další informace, jež považují za relevantní pro předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a boj proti němu, s centrální databází uvedenou v odstavci 2;

b) 

úzkou koordinaci a případnou výměnu informací s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky, pokud jde o záležitosti týkající se úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, a s orgány pověřenými veřejným dohledem nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849, jakož i s finančními zpravodajskými jednotkami, při současném respektování postavení a závazků finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849;

c) 

vypracování společných obecných pokynů a standardů pro předcházení praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a boj proti nim a podporu jejich důsledného provádění, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, v souladu s pravomocemi vymezenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

d) 

poskytování pomoci příslušným orgánům na jejich konkrétní žádost;

e) 

sledování vývoje na trhu a vyhodnocování slabých míst a rizik, pokud jde o praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru.

Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem týkajících se vymezení nedostatků uvedených v prvním pododstavci písm. a), včetně uvedení příslušných situací, kdy se nedostatky mohou objevit, závažnosti nedostatků a praktického provádění shromažďování informací orgánem pro bankovnictví, jakož i druhu informací, které by měly být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a). Při vypracovávání těchto technických norem orgán pro bankovnictví zohlední objem informací, které mají být poskytnuty, a nutnost zamezit zdvojování činnosti. Rovněž stanoví opatření k zajištění účinnosti a zachování důvěrnosti.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14.

2.  
Orgán pro bankovnictví zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odst. 1 písm. a). Orgán pro bankovnictví zajistí, aby byly informace analyzovány a na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům. Orgán pro bankovnictví případně může předávat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k zahájení trestního řízení, vnitrostátním justičním orgánům a příslušným orgánům dotčeného členského státu v souladu s vnitrostátními procesními pravidly. Orgán pro bankovnictví může také případně předat důkazy Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud se týkají trestných činů, u nichž Úřad evropského veřejného žalobce vykonává nebo by mohl vykonávat pravomoc v souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ( 23 ).
3.  
Příslušné orgány mohou orgánu pro bankovnictví zaslat odůvodněné žádosti o informace týkající se hospodářských subjektů finančního sektoru, které jsou pro jejich činnost dohledu relevantní, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Orgán pro bankovnictví tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. Pokud orgán pro bankovnictví požadované informace neposkytne, informuje příslušný orgán, který o ně požádal, a podá vysvětlení důvodů, proč informace neposkytl. Orgán pro bankovnictví informuje příslušný orgán či jiný orgán nebo instituci, jež původně poskytly požadované informace, o totožnosti žádajícího příslušného orgánu, totožnosti dotčeného hospodářského subjektu finančního sektoru, důvodu pro žádost o informace, jakož i o skutečnosti, zda informace byly sdíleny či nikoli. Kromě toho orgán pro bankovnictví analyzuje informace, aby mohl z vlastní iniciativy sdílet s příslušnými orgány informace relevantní pro jejich činnost dohledu, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. V případech, kdy orgán pro bankovnictví takto informace sdílí, vyrozumí o tom příslušný orgán, který původně poskytl informace. Provádí rovněž souhrnnou analýzu pro stanovisko, které předkládá podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem, které stanoví, jak se mají informace analyzovat a zpřístupňovat příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ a při zachování důvěrnosti.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14.

4.  
Orgán pro bankovnictví podporuje sbližování postupů dohledu podle směrnice (EU) 2015/849, mimo jiné prováděním srovnávacích hodnocení a vydáváním souvisejících zpráv a následných opatření podle článku 30 tohoto nařízení. Při provádění těchto hodnocení podle článku 30 tohoto nařízení orgán pro bankovnictví zohlední relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849, aktualizovanou každé dva roky, a posouzení rizik prováděné členskými státy podle článku 7 uvedené směrnice.
5.  
Orgán pro bankovnictví za účasti příslušných orgánů provádí posouzení rizik strategií, kapacit a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejzávažnějších nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu na úrovni Unie, jak byla zjištěna v rámci nadnárodního posouzení rizik. Tato posouzení rizik provádí zejména za účelem vydání stanoviska předkládaného v souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví provádí posouzení rizik na základě jemu dostupných informací, včetně srovnávacích hodnocení v souladu s článkem 30 tohoto nařízení, jím provedené souhrnné analýzy vycházející z informací shromážděných pro účely centrální databáze podle odstavce 2 tohoto článku, jakož i na základě relevantních hodnocení, posouzení či zpráv vypracovaných mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a posouzení rizik členských států vypracovaných podle článku 7 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví zpřístupní posouzení rizik všem příslušným orgánům.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce orgán pro bankovnictví prostřednictvím vnitřního výboru zřízeného podle odstavce 7 tohoto článku vypracuje a uplatňuje metody, které umožňují objektivní posouzení, jakož i vysoce kvalitní a důsledný přezkum posouzení a použití metodiky a zajišťují rovné podmínky. Tento vnitřní výbor provádí přezkum kvality a konzistentnosti posouzení rizik. Vypracuje návrh posouzení rizik pro přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 44.

6.  
V případech, kdy existují náznaky o porušení požadavků stanovených ve směrnici (EU) 2015/849 ze strany hospodářských subjektů finančního sektoru a mají-li tyto případy přeshraniční rozměr se třetími zeměmi, má orgán pro bankovnictví, je-li to nezbytné, vůdčí úlohu, pokud jde o přispění k usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích. Touto úlohou orgánu pro bankovnictví nejsou dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí.
7.  
Orgán pro bankovnictví zřídí stálý vnitřní výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který bude koordinovat opatření za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu a v souladu s nařízením (EU) 2015/847 a se směrnicí (EU) 2015/849 připravovat všechny návrhy rozhodnutí, jež má orgán pro bankovnictví přijmout podle článku 44 tohoto nařízení.
8.  
Výbor uvedený v odstavci 7 sestává ze zástupců na vysoké úrovni orgánů a subjektů všech členských států příslušných pro zajištění dodržování nařízení (EU) 2015/847 a směrnice (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, přičemž tito zástupci mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i ze zástupců na vysoké úrovni, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a odvětvových specifik, z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Zástupci na vysoké úrovni z orgánu pro bankovnictví a ostatních evropských orgánů dohledu se účastní zasedání uvedeného výboru bez hlasovacího práva. Kromě toho Komise, ESRB a Rada dohledu Evropské centrální banky jmenují po jednom zástupci na vysoké úrovni, který se zasedání uvedeného výboru účastní jakožto pozorovatel. Předsedu uvedeného výboru ze svých řad volí členové uvedeného výboru s hlasovacím právem.

Každý orgán, instituce či subjekt uvedený v prvním pododstavci jmenuje náhradníka ze svých řad, který může nahradit člena výboru v případě, že se nemůže zasedání výboru účastnit. Členské státy, v nichž je více než jeden orgán příslušný pro zajištění souladu se směrnicí (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, mohou jmenovat jednoho zástupce za každý příslušný orgán. Bez ohledu na počet příslušných orgánů zastoupených na zasedání má každý členský stát jeden hlas. Uvedený výbor může zřizovat vnitřní pracovní skupiny pro konkrétní aspekty své práce, jejichž úkolem je vypracování návrhů rozhodnutí uvedeného výboru. Těchto skupin se mohou účastnit zaměstnanci ze všech příslušných orgánů zastoupených v uvedeném výboru a z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

9.  

Orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohou písemně předložit připomínky k jakémukoli návrhu rozhodnutí výboru uvedeného v odstavci 7 tohoto článku. Rada orgánů dohledu tyto připomínky řádně zváží, než přijme konečné rozhodnutí. Pokud je návrh rozhodnutí založen na pravomocích svěřených orgánu pro bankovnictví podle článků 9b, 17 nebo 19, nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se:

a) 

finančních institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, nebo

b) 

účastníků finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled.

Může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí pouze po dohodě s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) v případě písmene a), nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) v případě písmene b). Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) oznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů ode dne předložení návrhu rozhodnutí výborem uvedeným v odstavci 7. Pokud tyto orgány neoznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů, ani nepožádají o řádně odůvodněné prodloužení lhůty pro oznámení takového stanoviska, předpokládá se, že došlo k dohodě.

Článek 9b

Žádost o šetření v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim

1.  
V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu podle směrnice (EU) 2015/849 může orgán pro bankovnictví, pokud má náznaky závažného porušení práva, požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii), aby: a) vyšetřil možné porušení práva Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice nebo toto právo Unie členským státům výslovně dává možnosti volby, také porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, hospodářským subjektem finančního sektoru a b) v souvislosti s tímto porušením zvážil uložení sankcí tomuto hospodářskému subjektu. V případě potřeby orgán pro bankovnictví také může požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii) , aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla bránit probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným příslušným orgánem, kterému je žádost určena.
2.  
Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 1 obdrží, příslušný orgán vyhoví a co nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů, informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.
3.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán do deseti pracovních dnů neinformuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl ustanovení odstavce 2 tohoto článku, použije se článek 17 tohoto nařízení.

Článek 9c

Oznámení o neuplatnění postupu

1.  

Orgán pro bankovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

a) 

orgán pro bankovnictví se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;

b) 

jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;

c) 

neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.

2.  
V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro bankovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobným popis problémů, které podle něj vyvstaly.

V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro bankovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro bankovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení, jak je stanoveno v článku 16.

Orgán pro bankovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.

3.  
Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro bankovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.
4.  
Pokud se orgán pro bankovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, neprodleně zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro bankovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.

▼B

Článek 10

Regulační technické normy

▼M8

1.  

Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

▼M8

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼M8 —————

▼M8

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Pokud orgán pro bankovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

▼M8

2.  
Pokud orgán pro bankovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

▼B

3.  

Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

▼M8

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn provedených orgánem pro bankovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

▼M8

4.  
Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

▼B

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 16. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.
2.  
Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
3.  
Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 12 až 14.

Článek 12

Zrušení přenesení pravomoci

1.  
Přenesení pravomoci uvedené v článku 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit.
2.  
Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.
3.  
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných regulačních technických norem. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Námitky proti regulačním technickým normám

1.  

Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M8 —————

▼B

2.  

Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v ní stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.

3.  
Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

Článek 14

Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem

1.  
V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 10, informuje o této skutečnosti orgán pro bankovnictví, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.
2.  
Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu pro bankovnictví do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 15

Prováděcí technické normy

▼M8

1.  
Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo je hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  
Pokud orgán pro bankovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

▼B

3.  

Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

▼M8

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

▼M8

4.  
Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

▼B

Článek 16

Obecné pokyny a doporučení

▼M8

1.  
S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro bankovnictví obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem finančním institucím a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jedné či více finančním institucím.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.

2.  
Orgán pro bankovnictví v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro bankovnictví v příslušných případech rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37. Pokud orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace nevede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví, svůj postup odůvodní.

▼M8

2a.  
Obecné pokyny a doporučení nesmí jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro bankovnictví nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.

▼B

3.  

Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro bankovnictví a uvede své důvody.

Orgán pro bankovnictví zveřejní skutečnost, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro bankovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

▼M8

4.  
Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.

▼M8

Článek 16a

Stanoviska

1.  
Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.
2.  
Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.
3.  
Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/EU, jež podle uvedeného článku vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k danému posouzení. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedeném článku.
4.  
Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro bankovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16b

Otázky a odpovědi

1.  
Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro bankovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před položením otázky orgánu pro bankovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro bankovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce.

2.  
Odpovědi orgánu pro bankovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.
3.  
Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro bankovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.
4.  
Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.
5.  
Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro bankovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro bankovnictví zveřejní.

▼B

Článek 17

Porušení práva Unie

1.  
Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

▼M8

2.  

Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro bankovnictví na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a v příslušných případech provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

▼M2

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro bankovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro bankovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

▼M8

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

2a.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro bankovnictví před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.

▼B

3.  

Orgán pro bankovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4.  

Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro bankovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5.  
Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

▼M8

6.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim, na hospodářské subjekty finančního sektoru, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci nebo jinému hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V případě, že v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu nejsou příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, kterým příslušnému orgánu uloží, aby vyhověl formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené. Jestliže příslušný orgán tomuto rozhodnutí nevyhoví, může orgán pro bankovnictví přijmout rovněž rozhodnutí podle prvního pododstavce. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.  
Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.

▼B

8.  
Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

▼M8

Článek 17a

Ochrana oznamujících osob

1.  
Orgán pro bankovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.
2.  
Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou v příslušných případech chráněny před odvetnými opatřeními v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ( 24 ).
3.  
Orgán pro bankovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro bankovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

▼B

Článek 18

Opatření v mimořádných situacích

▼M1

1.  
V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.

▼B

2.  

Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro bankovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro bankovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.

Pokud ESRB nebo orgán pro bankovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada poté určí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.

Pokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.

▼M8

3.  
Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.

▼B

4.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v odstavci 3 ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro bankovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Toto ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.
5.  

Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

Článek 19

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací

▼M8

1.  

V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

a) 

na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b) 

v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro bankovnictví může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.

V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.

▼M8

1a.  

Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

a) 

pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i) 

daná lhůta uplynula; nebo

ii) 

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;

b) 

pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i) 

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii) 

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b.  
Předseda posoudí, zda má orgán pro bankovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3a v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro bankovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

▼B

2.  
Orgán pro bankovnictví stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí orgán pro bankovnictví jako zprostředkovatel.
3.  
►M8  Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie. ◄

▼M8

3a.  
Orgán pro bankovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.

▼M8

4.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a nezajistí tak, aby finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boje proti nim, hospodářský subjekt finančního sektoru plnily požadavky, které jsou pro ně přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci nebo tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce i v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.

▼B

5.  
Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.
6.  
Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 informuje předseda orgánu pro bankovnictví o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

Článek 20

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Společný výbor řeší postupem stanoveným v článcích 19 a 56 spory, které se týkají několika odvětví a které mohou vzniknout mezi příslušnými orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼M1

Článek 20a

Sbližování postupů dohledu

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.

▼B

Článek 21

Kolegia orgánů dohledu

▼M8

1.  
Orgán pro bankovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.

▼M1

2.  

Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

▼B

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro bankovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro bankovnictví může:

a) 

shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

▼M8

b) 

iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a v příslušných případech vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby provedly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;

▼B

c) 

podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;

d) 

v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) 

požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby na pořad jednání takového zasedání zařadil další bod.

▼M8

3.  
Orgán pro bankovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro bankovnictví může vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

▼B

4.  
Orgán pro bankovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro bankovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.

Článek 22

▼M8

Obecná ustanovení týkající se systémového rizika

▼B

1.  

Orgán pro bankovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) 

je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) 

může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro bankovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro bankovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

▼M1

1a.  
Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

▼M8

2.  

Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 jednotný přístup k identifikaci a měření systémové významnosti, zahrnující dle potřeby ukazatele kvantitativní a kvalitativní povahy.

▼B

Orgán pro bankovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus pro zátěžové testy, který pomůže určit instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků podle článku 25.

3.  

Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro bankovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼M8

4.  
Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů.

Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.

Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.

▼B

5.  
Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.

Článek 23

Zjištění a měření systémového rizika

▼M8

1.  
Orgán pro bankovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které finanční instituce představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

▼B

2.  
Orgán pro bankovnictví při vytváření kritérií pro zjišťování a měření systémového rizika představovaného finančními institucemi plně zohlední příslušné mezinárodní přístupy, včetně přístupů vytvořených Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodním měnovým fondem a Bankou pro mezinárodní platby.

Článek 24

Trvalá schopnost reagovat na systémová rizika

1.  
Orgán pro bankovnictví zajistí, že bude mít neustále k dispozici specializované kapacity, které mu umožní účinně reagovat na vznik systémových rizik uvedených v článcích 22 a 23, a zejména ve vztahu k institucím, které představují systémové riziko.
2.  
Orgán pro bankovnictví plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením a právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, a přispívá k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii.

Článek 25

Ozdravné postupy a postupy pro řešení úpadků

▼M1

1.  
Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.

▼M4

1a.  
Orgán pro bankovnictví může organizovat a provádět srovnávací hodnocení výměny informací a společných činností výboru uvedeného v nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu pro řešení krizí, při řešení krize přeshraničních skupin, aby posílil účinnost a jednotnost výsledků řešení krize. K tomuto účelu vypracuje orgán pro bankovnictví metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání.

▼B

2.  
Orgán pro bankovnictví může určit osvědčené postupy zaměřené na usnadňování řešení úpadků institucí, zejména skupin působících přeshraničně, a to způsoby, které zamezují přenosu nákazy, a zároveň zajistit dostupnost vhodných nástrojů včetně dostatečných zdrojů, jež dané instituci nebo skupině umožní řešit úpadek řádně, nákladově efektivním způsobem a včas.
3.  
Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

Článek 26

Evropská soustava systémů pojištění vkladů

1.  
Orgán pro bankovnictví přispívá k posílení evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů, a to tím, že jedná v rámci pravomocí, které mu svěřilo toto nařízení, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice 94/19/ES, aby se tak zajistilo patřičné financování vnitrostátních systémů pojištění vkladů prostřednictvím příspěvků finančních institucí, a to včetně institucí, které jsou usazeny a přijímají vklady v Unii, ale jejich sídlo se nachází mimo Unii, jak stanoví směrnice 94/19/ES, a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany pro všechny vkladatele v rámci harmonizovaného systému v celé Unii, čímž zůstává stabilizující bezpečnostní úloha systémů vzájemných záruk nenarušená, za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy Unie.
2.  
Článek 16 o pravomocích orgánu pro bankovnictví, pokud jde o přijímání obecných pokynů a doporučení, se použije na systémy pojištění vkladů.
3.  
Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.
4.  
Přezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména sbližováním evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů.

Článek 27

Evropský systém pro řešení problémů bank a jeho financování

1.  
Orgán pro bankovnictví přispívá k rozvoji metod řešení úpadků finančních institucí, zejména těch, které mohou představovat systémové riziko, a to způsoby, které zamezí přenosu nákazy a umožní řádné a včasné ukončení činnosti těchto institucí, přičemž uvedené metody případně zahrnují soudržné a stabilní mechanismy financování, je-li to vhodné.

▼M1

2.  

Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.

▼B

Orgán pro bankovnictví přispívá k činnostem, které se týkají zajištění rovných podmínek a kumulovaných dopadů systémů odvodů a příspěvků ze strany finanční institucí, jež by mohly být zavedeny s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika jakožto součást soudržného a důvěryhodného rámce pro řešení krizí.

▼M8 —————

▼B

Článek 28

Delegování úkolů a povinností

1.  
Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly a povinnosti na orgán pro bankovnictví nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou takové dohody o delegování, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad finančními institucemi nebo skupinami působícími přeshraničně.
2.  
Orgán pro bankovnictví povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že určí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje uplatňování osvědčených postupů.
3.  
Delegování povinností vede k přenesení pravomocí stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postupy, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi se řídí právem pověřeného orgánu.
4.  

Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro bankovnictví informován.

Orgán pro bankovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán pro bankovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 29

Společná kultura dohledu

1.  

Orgán pro bankovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Vykonává alespoň tyto činnosti:

a) 

předkládá stanoviska příslušným orgánům;

▼M8

aa) 

stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;

ab) 

zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;

▼M8

b) 

prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;

▼B

c) 

přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;

d) 

přezkoumává uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí a obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem pro bankovnictví a v případě potřeby navrhuje změny;

▼M8

e) 

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;

▼M8

f) 

zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

▼M8

2.  
Orgán pro bankovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Orgán pro bankovnictví rovněž vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Jak příručka Unie pro výkon dohledu, tak příručka Unie pro řešení krizí stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro bankovnictví povede v příslušných případech otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede případně rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takové konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Je-li to vhodné, požádá rovněž o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼M8

Článek 29a

Strategické priority Unie v oblasti dohledu

Orgán pro bankovnictví stanoví alespoň každé tři roky do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů, které mají být prováděny v následujícím roce, projedná a učiní závěry. Orgán pro bankovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat mimo jiné obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti.

Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro bankovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších vnitrostátních prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.

▼M8

Článek 30

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.  
Orgán pro bankovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.
2.  
Pro účely tohoto článku zřídí orgán pro bankovnictví ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro bankovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení , které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí.
3.  

Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) 

přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;

b) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c) 

uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;

d) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

4.  
Orgán pro bankovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.

5.  
Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.
6.  
Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro bankovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.
7.  
Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro bankovnictví zveřejní odůvodněná hlavní zjištění srovnávacího hodnocení a následné zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro bankovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro bankovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro bankovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou.
8.  
Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro bankovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.

▼B

Článek 31

Funkce koordinace

▼M8

1.  
Orgán pro bankovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.
2.  

Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

▼B

a) 

usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

▼M1

b) 

určuje rozsah a, tam kde je to vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

▼B

c) 

na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;

▼M1

d) 

neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

▼M8

e) 

přijímá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých relevantními příslušnými orgány;

▼M8

ea) 

přijímá vhodná opatření ke koordinaci opatření přijatých relevantními příslušnými orgány s cílem usnadnit subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh;

▼M1

f) 

shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány.

▼M8

3.  
S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro bankovnictví s případnou pomocí výboru pro ochranu spotřebitele a finanční inovace sbližování dohledu, čímž usnadňuje subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro bankovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.

Článek 31a

Výměna informací o způsobilosti a korektnosti

Orgán pro bankovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼B

Článek 32

▼M8

Posuzování tržního vývoje, včetně zátěžového testování

1.  
Orgán pro bankovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro bankovnictví do svého posouzení zahrne analýzu trhů, na nichž finanční instituce působí, a posouzení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.
2.  

Orgán pro bankovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a) 

společné metodiky pro posuzování účinku hospodářských scénářů na finanční pozici určité finanční instituce, přičemž zohlední mimo jiné rizika vyplývající z nepříznivého environmentálního vývoje,

▼M8

aa) 

společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuty do posuzování v rámci celé Unie,

▼M1

b) 

společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

▼M8

c) 

společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou finanční instituci,

d) 

společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování a

▼M8

e) 

společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu finančních institucí.

Pro účely tohoto odstavce spolupracuje orgán pro bankovnictví s ESRB.

▼M8

3.  

Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s přehledem ukazatelů rizik uvedeným v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.

▼B

Orgán pro bankovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

▼M1

3a.  
Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, podle tohoto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 35 požadovat veškeré potřebné informace přímo od uvedených finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

▼M8

3b.  
Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány od finančních institucí vyžadovaly, aby informace, jež musí poskytovat podle odstavce 3a, předložily k nezávislému auditu.

▼B

4.  
Orgán pro bankovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.

▼M8

Článek 33

Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti

1.  
Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro bankovnictví správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie.

2.  
Orgán pro bankovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.
3.  
Se zvláštním zřetelem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro bankovnictví v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj v oblasti regulace a dohledu a případně řešení krizí, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené.

Orgán pro bankovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro bankovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svých monitorovacích činností všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu.

Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu či případně řešení krizí, nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi.

4.  

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku spolupracuje orgán pro bankovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a) 

mechanismech, které by orgánu pro bankovnictví umožnily získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b) 

postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro bankovnictví informuje Komisi, pokud relevantní orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.

5.  
V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.  
Orgán pro bankovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.

▼M8 —————

▼B

Článek 35

Shromažďování informací

▼M1

1.  
Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, ve stanoveném formátu, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím. Tyto informace musí být, pravdivé, celistvé, úplné a včasné.
2.  
Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.
3.  
Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.

▼B

4.  
Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo zdvojování oznamovacích povinností orgán pro bankovnictví zohlední existující statistiky vypracovávané a šířené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.
5.  
Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro bankovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.

▼M1

6.  

Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

a) 

příslušných finančních institucí,

b) 

holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,

c) 

neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví ihned a bez zbytečného prodlení srozumitelné, pravdivé a, úplné informace.

▼B

Orgán pro bankovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví při shromažďování informací nápomocny.

7.  
Orgán pro bankovnictví může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

▼M1

7a.  
Pokud adresát žádosti podle odstavce 6 neposkytne srozumitelné, pravdivé a úplné informace, orgán pro bankovnictví případně sdělí tuto skutečnost Evropské centrální bance a informuje příslušné orgány dotčených členských států, které v souladu s vnitrostátním právem s orgánem pro bankovnictví spolupracují s cílem zajistit neomezený přístup k těmto informacím a k veškerým dokumentům, účetním knihám či záznamům, k nimž má adresát zákonný přístup, aby bylo možné tyto informace ověřit.

▼B

Článek 36

Vztahy s ESRB

1.  
Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.
2.  
Orgán pro bankovnictví předkládá pravidelně ESRB včasné informace nezbytné pro plnění jejích úkolů. Jakékoli údaje nezbytné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné podobě, neprodleně poskytne ESRB na její odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Orgán pro bankovnictví ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména informací o jednotlivých finančních institucích.

▼M8 —————

▼M8

4.  
Jakmile orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná toto varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i případná následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o tom rovněž informuje Radu.

5.  
Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v příslušných případech pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.

Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu.

▼M8 —————

▼B

Článek 37

Skupina subjektů působících v bankovnictví

1.  
Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví se zřídí skupina subjektů působících v bankovnictví. S touto skupinou se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, je skupina subjektů působících v bankovnictví co nejdříve informována.

▼M1

Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.

▼M8

2.  

Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:

a) 

13 členů rovnoměrně zastupujících finanční instituce působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny;

b) 

13 členů zastupujících zaměstnance finančních institucí působících v Unii, spotřebitele, uživatele bankovních služeb a představitele malých a středních podniků a

c) 

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

3.  
Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti odvětví bankovnictví, zeměpisnou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví jsou vybíráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

▼M8

3a.  
Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví si zvolí ze svých členů předsedu. Funkční období předsedy je dva roky.

Evropský parlament může předsedu skupiny subjektů působících v bankovnictví vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

▼M8

4.  

Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupinu subjektů působících v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 25 ) (dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

▼B

Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

▼M8

5.  
Skupina subjektů působících v bankovnictví radí orgánu pro bankovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16, 29, 30 a 32.

Nemohou-li se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví shodnout na radě, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatnou radu.

Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společné rady k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 o společných postojích a společných aktech.

▼B

6.  
Skupina subjektů působících v bankovnictví přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

▼M8

7.  
Orgán pro bankovnictví zveřejní rady skupiny subjektů působících v bankovnictví, samostatné rady svých členů a výsledky svých konzultací, jakož i informace o tom, jak byly rady a výsledky konzultací zohledněny.

▼B

Článek 38

Ochranná opatření

1.  
Orgán pro bankovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18 nebo 19 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.
2.  

Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro bankovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro bankovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.

Jestliže orgán pro bankovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví potvrzuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se zrušuje.

3.  

Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zrušuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se ukončuje.

4.  

Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro bankovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotčený členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro bankovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.

Do čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.

Uvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.

5.  
Jakékoli zneužití tohoto článku, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro bankovnictví, které nemá významný nebo zásadní fiskální dopad, je zakázáno jakožto neslučitelné s vnitřním trhem.

▼M8

Článek 39

Rozhodovací postupy

1.  
Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.
2.  
Orgán pro bankovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.
3.  
Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází.
4.  
Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.
5.  
Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.
6.  
Rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.

▼B



KAPITOLA III

ORGANIZACE



ODDÍL 1

Rada orgánů dohledu

Článek 40

Složení

1.  

Členy rady orgánů dohledu jsou:

▼M8

a) 

předseda;

▼B

b) 

vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad úvěrovými institucemi, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;

c) 

jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

▼M1

d) 

jeden zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo;

▼B

e) 

jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo;

f) 

jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

2.  
Rada orgánů dohledu pravidelně svolává setkání se skupinou subjektů působících v bankovnictví, nejméně dvakrát ročně.
3.  
Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.
4.  
Jestliže orgánem uvedeným v odst. 1 písm. b) není centrální banka, může člen rady orgánů dohledu podle uvedeného písmene rozhodnout o spoluúčasti zástupce centrální banky členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M1

4a.  
Při účasti na diskuzích, které se netýkají jednotlivých finančních institucí, jak je stanoveno v čl. 44 odst. 4, může být zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky doprovázen zástupcem Evropské centrální banky s odbornými znalostmi v oblasti úkolů centrálního bankovnictví.

▼B

5.  
V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovědný za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), může být tento člen doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.
6.  
Pro účely postupu podle směrnice 94/19/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státě spravují systémy pojištění vkladů, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M3

Pro účely postupu v oblasti působnosti směrnice 2014/59/EU může člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) případně doprovázet zástupce orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu; tento zástupce nemá hlasovací právo.

▼M4

Pro účely postupu podle směrnice 2014/59/EU působí předseda Jednotného výboru pro řešení krizí u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.

▼B

7.  

Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

▼M8

8.  
Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vymáhání pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení ve zmíněném písmenu rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, dohodnou se tyto orgány na společném zástupci.

▼M8

Článek 41

Vnitřní výbory

1.  
Rada orgánů dohledu může z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu.
2.  
Pro účely článku 17, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.  
Pro účely článku 19, a aniž je dotčena úloha výboru uvedeného v čl. 9a odst. 7, navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

4.  
Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

5.  
Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19, kromě záležitostí týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce.
6.  
Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.

Článek 42

Nezávislost rady orgánů dohledu

1.  
Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.
2.  
Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.
3.  
Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.
4.  
Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.

▼B

Článek 43

Úkoly

▼M8

1.  
Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro bankovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II. Na návrh příslušného vnitřního výboru, odborné skupiny, předsedy nebo správní rady přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro bankovnictví a poskytuje rady podle kapitoly II.

▼M8 —————

▼B

4.  

Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu správní rady pracovní program orgánu pro bankovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

▼M8

5.  
Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní.

▼B

6.  

Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro bankovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

7.  
Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 63.

▼M8

8.  
Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli. Výkonného ředitele může odvolat z funkce v souladu s čl. 51 odst. 5.

▼M8

Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro bankovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

▼B

Článek 44

Rozhodování

▼M8

1.  
Rozhodnutí rady orgánů dohledu se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 tohoto nařízení a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení a kapitoly VI tohoto nařízení, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných opatřeních, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež nejsou zúčastněnými členskými státy (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

Předseda nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.

Pokud jde o složení odborných skupin podle čl. 41 odst. 2, 3 a 4 a členů výboru pro srovnávací hodnocení podle čl. 30 odst. 2, rada orgánů dohledu při projednávání návrhů svého předsedy usiluje o dosažení shody. Jestliže se nepodaří jí dosáhnout, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů s hlasovacím právem, která zahrnuje prostou většinu členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

▼B

2.  
Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.
3.  
Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

▼M8

3a.  
Pokud jde o rozhodnutí podle článku 30, hlasuje rada orgánů dohledu o navržených rozhodnutích písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, návrh rozhodnutí projedná a rozhodne o něm rada orgánů dohledu postupem podle odstavce 1 tohoto článku.
3b.  
Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, hlasuje rada orgánů dohledu o navrženém rozhodnutí písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států nebo prostá většina členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, projedná návrh rozhodnutí rada orgánů dohledu a tento návrh může být přijat prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinu jejích členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

Ode dne, kdy se počet členů s hlasovacím právem zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od prvního pododstavce navržené rozhodnutí přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje alespoň jeden hlas členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

▼M8

4.  
Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nevztahuje na výkonného ředitele a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.

4a.  
Předseda orgánu pro bankovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro bankovnictví, usiluje rada orgánů dohledu orgánu pro bankovnictví při rozhodování o dosažení shody.

▼B



ODDÍL 2

Správní rada

▼M8

Článek 45

Složení

1.  
Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad.

S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.

2.  
Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Členy správní rady musí být alespoň dva představitelé nezúčastněných členských států. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.
3.  
Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.
4.  
Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.

▼M8

Článek 45a

Rozhodování

1.  
Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem.
2.  
Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.
3.  
Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Článek 45b

Koordinační skupiny

1.  
Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu.
2.  
Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro bankovnictví.
3.  
Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin.
4.  
Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro bankovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.

▼M8

Článek 46

Nezávislost správní rady

Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.

▼B

Článek 47

Úkoly

1.  
Správní rada zajišťuje, aby orgán pro bankovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením.
2.  
Správní rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.
3.  
Správní rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 63 a 64.

▼M8

3a.  
Správní rada může přezkoumat veškeré záležitosti s výjimkou úkolů stanovených v článcích 9a, 9b, 30, jakož i článcích 17 a 19 v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, vydat k nim stanovisko a předložit návrhy.

▼M1

4.  
Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a v souladu s čl. 68 odst. 2 nezbytná prováděcí opatření ke služebnímu řádu.

▼B

5.  
Správní rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro bankovnictví podle článku 72.

▼M8

6.  
Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

▼B

7.  
Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

▼M8

8.  
Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5, přičemž náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

▼M8

9.  
Členové správní rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼B



ODDÍL 3

Předseda

Článek 48

Jmenování a úkoly

1.  

Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

▼M8

Předseda odpovídá za přípravu činnosti rady orgánů dohledu, včetně stanovení pořadu jednání, který má rada orgánů dohledu přijmout, svolávání zasedání a předkládání jednotlivých bodů k rozhodnutí, a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu.

Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání správní rady, který má správní rada přijmout, a předsedá zasedáním správní rady.

Předseda může správní radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.

2.  
Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřeného výběrového řízení, jež respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Rada orgánů dohledu s pomocí Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů na funkci předsedy. Na základě tohoto užšího seznamu přijme Rada rozhodnutí o jmenování předsedy poté, co jej potvrdí Evropský parlament.

Pokud již předseda nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.

Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.

▼B

3.  
Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.
4.  

Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) 

výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) 

povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

▼M8

Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci vykonává úkoly předsedy místopředseda.

Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.

5.  
Předseda může být odvolán z funkce pouze ze závažných důvodů. V takovém případě jej může odvolat pouze Evropský parlament na základě rozhodnutí Rady, jež bylo přijato po konzultaci s radou orgánů dohledu.

▼B

Článek 49

▼M8

Nezávislost předsedy

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

▼B

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

▼M8

Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼M8 —————

▼B



ODDÍL 4

Výkonný ředitel

Článek 51

Jmenování

1.  
Orgán pro bankovnictví řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.
2.  
Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením, poté co jeho jmenování potvrdí Evropský parlament.
3.  
Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.
4.  

Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu zhodnotí zejména:

a) 

výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) 

povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5.  
Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 52

Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha správní rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat výkonného ředitele při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

▼M1

Článek 52a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼B

Článek 53

Úkoly

1.  
Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu pro bankovnictví a připravuje činnost správní rady.
2.  
Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro bankovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod dohledem správní rady.
3.  
Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních předpisů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením.
4.  
Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2.
5.  
Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2.
6.  
Výkonný ředitel podle článku 63 vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro bankovnictví a podle článku 64 plní rozpočet orgánu pro bankovnictví.
7.  
Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro bankovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.
8.  
Pokud jde o zaměstnance orgánu pro bankovnictví, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.



KAPITOLA IV

SPOLEČNÉ ORGÁNY EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU



ODDÍL 1

Společný výbor evropských orgánů dohledu

Článek 54

Zřízení

1.  
Zřizuje se Společný výbor evropských orgánů dohledu.

▼M8

2.  

Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň zohledňuje odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:

— 
finanční konglomeráty, a vyžaduje-li to právo Unie, obezřetnostní konsolidaci,

▼B

— 
účetnictví a audit,
— 
analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu,
— 
retailové investiční produkty,

▼M8

— 
kybernetickou bezpečnost,
— 
výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ostatními evropskými orgány dohledu,

▼M8

— 
retailové finanční služby a otázky ochrany vkladatelů, spotřebitelů a investorů a
— 
radu výboru zřízeného podle čl. 1 odst. 6.
2a.  
Společný výbor může pomáhat Komisi při posuzování podmínek a technických specifikací a postupů pro zajištění bezpečného a účinného propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů podle zprávy uvedené v čl. 32a odst. 5 směrnice (EU) 2015/849, jakož i v účinném propojení vnitrostátních registrů podle uvedené směrnice.

▼M8

3.  
Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci stálého sekretariátu. Orgán pro bankovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

▼B

4.  
V případě, že se činnost finanční instituce dotýká několika odvětví, řeší společný výbor spory v souladu s článkem 56.

Článek 55

Složení

1.  
Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a případně předsedy podvýboru zřízeného podle článku 57.
2.  
Výkonný ředitel, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru a podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.

▼M8

3.  
Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.

▼B

4.  

Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.

▼M8

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.

▼M8

5.  
Předseda orgánu pro bankovnictví pravidelně informuje radu orgánů dohledu o postojích přijatých na zasedáních společného výboru.

▼M8

Článek 56

Společné postoje a společné akty

V rámci svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro bankovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné.

Článek 57

Podvýbory

1.  
Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.
2.  
Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu.
3.  
Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru.
4.  
Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.
5.  
Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.

▼B



ODDÍL 2

Odvolací senát

Článek 58

Složení a fungování

▼M8

1.  
Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.
2.  

Odvolací senát se skládá ze šesti členů a šesti náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi práva Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů či institucí Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro bankovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v bankovnictví. Členové a náhradníci musí být státními příslušníky členského státu a musí znát důkladně alespoň dva úřední jazyky Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti, včetně přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro bankovnictví.

▼B

Odvolací senát určí svého předsedu.

▼M8

3.  
Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro bankovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním učinili prohlášení a zodpověděli veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním, kdykoli jsou o to požádáni, učinili prohlášení a odpověděli na veškeré otázky, které jim položí poslanci Evropského parlamentu, kromě prohlášení, otázek nebo odpovědí týkajících se jednotlivých případů, o nichž odvolací senát rozhodl nebo které dosud nebyly vyřízeny.

▼B

4.  
Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.
5.  
Člen odvolacího senátu jmenovaný správní radou orgánu pro bankovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil vážného porušení úředních povinností a správní rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.
6.  
Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud napadené rozhodnutí spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, tato rozhodující většina čtyř členů musí zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu jmenovaných orgánem pro bankovnictví.
7.  
Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.
8.  
Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 59

Nezávislost a nestrannost

1.  
Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro bankovnictví, jeho správní radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

▼M8

2.  
Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

▼B

3.  
Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.
4.  

Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5.  

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nachází v obdobné situaci, vybere předseda orgánu pro bankovnictví náhradu z dostupných náhradníků.

6.  

Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

Za tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.



KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 60

Odvolání

1.  
Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušné orgány mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v článku 17, 18 nebo 19 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro bankovnictví v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

▼M8

2.  
Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.

▼B

3.  

Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4.  
Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Ve stanovených lhůtách vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření k jeho oznámením nebo sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.
5.  
Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro bankovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu orgánu pro bankovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.
6.  
Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.
7.  
Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat odůvodnění a orgán pro bankovnictví je zveřejní.

▼M8

Článek 60a

Překročení pravomoci orgánem pro bankovnictví

Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro bankovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.

▼B

Článek 61

Žaloby u Soudního dvora Evropské unie

1.  
Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
2.  
V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy a orgány Unie, jakož i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
3.  
V případě, že orgán pro bankovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.
4.  
Orgán pro bankovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.



KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 62

Rozpočet orgánu pro bankovnictví

▼M8

1.  

Příjmy orgánu pro bankovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 26 ) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:

▼B

a) 

povinné příspěvky vnitrostátních orgánů příslušných k provádění dohledu nad finančními institucemi, které se vybírají podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pro účely tohoto článku se čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních bude uplatňovat i po uplynutí v něm stanovené lhůty 31. října 2014;

b) 

dotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

c) 

poplatky placené orgánu pro bankovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

▼M8

d) 

dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) 

dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem pro bankovnictví, pokud o ně konkrétně požádal jeden nebo více příslušných orgánů.

Dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů uvedené v prvním pododstavci písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro bankovnictví. U dobrovolných příspěvků představujících náhradu nákladů vynaložených na úkoly, které příslušný orgán přenesl na orgán pro bankovnictví, se má za to, že nezávislost orgánu pro bankovnictví nezpochybňují.

▼B

2.  
Výdaje orgánu pro bankovnictví zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.
3.  
Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
4.  
Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro bankovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro bankovnictví.

▼M8

Článek 63

Sestavování rozpočtu

1.  
Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu.
2.  
Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.
3.  
Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.
4.  
Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
5.  
Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví.
6.  
Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
7.  
Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.
8.  
Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  
Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro bankovnictví.
2.  
Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro bankovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do jeho pravomoci.
3.  
Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.
4.  
Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.
5.  
Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.
6.  
Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7.  
Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
8.  
Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi.
9.  
Výkonný ředitel v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.
10.  
Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
11.  
Orgán pro bankovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.

Článek 65

Finanční předpisy

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/715 ( 27 ), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

▼B

Článek 66

Opatření proti podvodům

▼M8

1.  
Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 28 ).

▼B

2.  
Orgán pro bankovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví.
3.  
Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro bankovnictví a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.



KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 67

Výsady a imunity

Na orgán pro bankovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.

Článek 68

Zaměstnanci

1.  
Na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.
2.  
Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.
3.  
Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro bankovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád.
4.  
Správní rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro bankovnictví.

Článek 69

Odpovědnost orgánu pro bankovnictví

1.  
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro bankovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.
2.  
Osobní finanční a kárnou odpovědnost zaměstnanců orgánu pro bankovnictví vůči orgánu pro bankovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro bankovnictví.

Článek 70

Povinnost zachovávat služební tajemství

▼M8

1.  
Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

▼B

2.  

Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

▼M8

Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.

▼M8

2a.  
Správní rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel správní radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro bankovnictví a jsou přítomni na zasedání správní rady a rady orgánů dohledu.

▼M8

3.  
Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro bankovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.  
Orgán pro bankovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ( 29 ).

Článek 71

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 30 ) při plnění jeho povinností.

▼B

Článek 72

Přístup k dokumentům

1.  
Na dokumenty, které má orgán pro bankovnictví k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

▼M8

2.  
Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

▼B

3.  
Rozhodnutí přijímaná orgánem pro bankovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropské unie následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Článek 73

Jazykový režim

1.  
Na orgán pro bankovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství ( 31 ).
2.  
O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro bankovnictví rozhoduje správní rada.
3.  
Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro bankovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 74

Dohoda o sídle

▼M8

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.

▼B

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro bankovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 75

Účast třetích zemí

1.  
Účast na činnosti orgánu pro bankovnictví je otevřená třetím zemím, které uzavřely s Unií dohody, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2.
2.  
Orgán pro bankovnictví může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro bankovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 Smlouvy o fungování EU.
3.  
Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1 do činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.



KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M8

Článek 76

Vztah k Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu

Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (dále jen „CEBS“). Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a schválen CEBS a Komisí.

▼B

Článek 77

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1.  
Odchylně od článku 68 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEBS nebo jeho sekretariátem a platné ke dni 1. ledna 2011 nadále plněny až do uplynutí jejich doby platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.
2.  

Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro bankovnictví.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEBS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.

3.  
V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.
4.  
Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy o dočasném zaměstnání nebo kterým není nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání podle odstavce 2.

Článek 78

Vnitrostátní předpisy

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 79

Změny

Rozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto mění tak, že CEBS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 80

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/78/ES o zřízení CEBS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2011.

Článek 81

Přezkum

▼M8

1.  

Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

a) 

efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány:

i) 

nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností,

▼B

ii) 

nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro bankovnictví;

b) 

fungování kolegií orgánů dohledu;

c) 

pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) 

úlohu orgánu pro bankovnictví, pokud jde o systémová rizika;

e) 

uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) 

plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;

▼M8

g) 

fungování společného výboru;

h) 

překážky pro obezřetnostní konsolidaci podle článku 8 nebo dopady na ni.

▼B

2.  

Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) 

je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně;

b) 

je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) 

je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) 

vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) 

se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) 

požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) 

jsou zdroje orgánu pro bankovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) 

je sídlo orgánu pro bankovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

▼M8

2a.  
V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provede komplexní posouzení uplatňování článku 9c.
2b.  
Komise po konzultaci se všemi relevantními příslušnými orgány a zúčastněnými subjekty provede v rámci vypracování obecné zprávy podle odstavce 1 tohoto článku komplexní posouzení plnění, fungování a účinnosti konkrétních úkolů souvisejících s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim a svěřených orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2, čl. 8 odst. 1 písm. l) a článků 9a, 9b, 17 a 19 tohoto nařízení. V rámci svého posouzení Komise provede analýzu vzájemného působení mezi těmito úkoly a úkoly, které byly svěřeny Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), jakož i právní použitelnosti pravomocí orgánu pro bankovnictví v rozsahu, v němž mu umožňují jednat na základě vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby. Kromě toho Komise na základě komplexní analýzy nákladů a přínosů, jakož i v návaznosti na cíl zajištění jednotnosti, účinnosti a efektivity důkladně prověří možnost, že se zvláštními úkoly v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim pověří některá stávající nebo nová agentura Unie.

▼M1

3.  
V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.

▼B

4.  
Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

▼M1

Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.

▼B

Článek 82

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 76 a čl. 77 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Orgán pro bankovnictví se zřizuje ke dni 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 7 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

( 12 ) Viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 13 ) Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

( 18 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012 , kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1 ).

( 21 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 23 ) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

( 24 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

( 25 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

( 27 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

( 28 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

( 29 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 31 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU