(ES) č. 1200/2009Nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů (Text s významem pro EHP)

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 329 15.12.2009, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1391 ze dne 13. srpna 2015,	L 215	11	14.8.2015

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 217, 18.8.2010, s.  14 (1200/2009)

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1200/2009

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Koeficienty pro velké dobytčí jednotky, které se mají používat v souvislosti s uplatňováním požadavků na předmět statistiky a přesnost při statistických zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků a statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby, jsou stanoveny v příloze I.

Článek 2

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Společenství o struktuře zemědělských podniků, jsou stanoveny v příloze II.

Článek 3

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby, jsou stanoveny v příloze III.

Článek 4

Rozhodnutí 2000/115/ES se zrušuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

KOEFICIENTY PRO VELKÉ DOBYTČÍ JEDNOTKY

▼M1

---

PŘÍLOHA II

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Unie o struktuře zemědělských podniků ( 5 )

I.    OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

Zeměpisná poloha podniku

Zeměpisná poloha zemědělského podniku je definována v čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1166/2008.

Region NUTS 3

Region NUTS 3 (podle nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ( 6 )), v němž se zemědělský podnik nachází.

Nachází se podnik ve znevýhodněné oblasti?

Informace o znevýhodněných oblastech mají být uváděny v souladu s článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ( 7 ).

L – zemědělský podnik se nachází v jiné znevýhodněné oblasti, než jsou horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; nebo v jiných oblastech postižených zvláštními omezeními.

M – zemědělský podnik se nachází v horské znevýhodněné oblasti.

N – v normální oblasti (nikoliv znevýhodněné oblasti).

Právní subjektivita zemědělského podniku

Právní subjektivita podniku závisí na statusu vlastníka.

Je podnik jednotkou veřejných pozemků?

Zvláštní „jednotka veřejných pozemků“ – virtuální subjekt vytvořený pro účely sběru a záznamu údajů sestávající z využívané zemědělské půdy, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Nese právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik

Forma vlastnictví (ve vztahu k vlastníkovi) a členění zemědělského podniku

Využívaná zemědělská půda:

Využívaná zemědělská půda je celková plocha zabraná ornou půdou, trvalými travními porosty, trvalými kulturami a zelinářskými zahradami využívanými zemědělským podnikem, bez ohledu na formu vlastnictví nebo na to, zda je využívána jako součást veřejných pozemků.

Využívaná zemědělská půda, kterou zemědělský podnik obhospodařuje a která je majetkem vlastníka nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy vlastnictví.

Využívaná zemědělská půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Využívaná zemědělská půda je přidělena jen jednomu zemědělskému podniku. Pokud je využívaná zemědělská půda propachtována během referenčního roku více než jednomu zemědělskému podniku, je obvykle přidělena tomu zemědělskému podniku, se kterým je spojena v referenční den statistického zjišťování nebo který ji během referenčního roku využíval nejdéle.

Využívaná zemědělská půda, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Ekologické zemědělství

Zemědělská praxe podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených i) v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 8 ) nebo případně v nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných vnitrostátních předpisech pro ekologické zemědělství.

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které se uplatňují metody ekologického zemědělství, avšak na které dosud neuplynulo přechodné období nezbytné k tomu, aby byla uznána za plně splňující zásady ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních prováděcích předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v i) nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných prováděcích vnitrostátních předpisech pro ekologickou produkci, anebo které na takové metody přechází, podle jednotlivých kategorií plodin.

Různé kategorie plodin pro ekologickou produkci jsou uvedeny níže. Plodiny jsou definovány v oddílu II. Půda.

Počet zvířat chovaných v zemědělském podniku, na kterém je živočišná výroba zcela nebo zčásti plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce, podle jednotlivých kategorií zvířat.

Hospodářská zvířata jsou definována v oddíle III. Hospodářská zvířata.

Určení produkce podniku

Domácností se rozumí rodinná jednotka, jíž je vlastník součástí a v níž sdílejí členové domácnosti stejné ubytování, dělí se o část nebo celou výši svých příjmů a majetku a spotřebovávají některé druhy zboží a služeb společně, zejména pokud jde o bydlení a potraviny.

Konečná produkce podle tohoto ukazatele vychází z definice použitelné produkce v souhrnném zemědělském účtu ( 9 ).

Přímým prodejem koncovému spotřebiteli se rozumí podnikem uskutečněný prodej zemědělských produktů pocházejících z vlastní produkce, též zpracovaných, přímo spotřebitelům pro jejich vlastní spotřebu. Procentuální podíl se vypočítá na základě hodnoty vyjádřené v penězích bez ohledu na to, zda byl prodej zaplacen penězi, v naturáliích nebo jinými prostředky.

II.    PŮDA

Celkovou plochu zemědělského podniku tvoří využívaná zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury a zelinářské zahrady) a ostatní plochy (nevyužívaná zemědělská půda, zalesněná plocha a ostatní půda).

Orná půda

Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur nebo trvalých travních porostů se používá omezení pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let, aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují obiloviny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně obilovin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

Kultury pěstované a sklízené zejména pro svůj obsah bílkovin.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují sušené luskoviny a bílkovinné plodiny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

z toho hrách, bob polní a sladká lupina

Pisum sativum L., Vicia faba L., Lupinus spp., pěstované jako čisté kultury a sklízené nasucho na zrno.

Brambory (včetně raných a sadbových)

Solanum tuberosum L.

Cukrovka (kromě sadbové)

Beta vulgaris L. pro cukrovarnický průmysl a pro výrobu alkoholu (včetně výroby energie).

Krmné okopaniny a brukvovité (kromě sadbových)

Krmná řepa (Beta vulgaris L.) a kultury rodu Brassicae sklízené hlavně na krmivo, bez ohledu na to, zda se jedná o kořen nebo stonek, a ostatní kultury pěstované hlavně pro své kořeny na krmivo, jinde neuvedené.

Technické plodiny

Plodiny, které se obvykle neprodávají pro přímou spotřebu, protože je nutno je před konečným použitím průmyslově zpracovat.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se sklízejí technické plodiny, bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

Čerstvá zelenina, melouny a jahody, z toho:

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zemědělskými plodinami.

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zahradnickými plodinami.

Plodiny, které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Rostliny sklízené v zeleném stavu

Všechny plodiny na orné půdě sklízené „v zeleném stavu“ určené zejména na krmivo, výrobu energie z obnovitelných zdrojů (například výrobu biomasy z kukuřice v zeleném stavu nebo na zelené hnojivo, konkrétně obiloviny, trávy, luskoviny nebo technické plodiny a další plodiny pěstované na orné půdě sklízené a/nebo používané v zeleném stavu.

Plodiny by měly být pěstovány systémem střídání plodin na stejném pozemku po dobu kratší než 5 let (jednoleté nebo víceleté krmné plodiny).

Jsou zahrnuty plodiny nevyužívané zemědělským podnikem, ale prodávané buď pro přímou spotřebu v jiných zemědělských podnicích, nebo pro průmyslové zpracování.

Travní kultury určené ke spásání, na seno nebo na siláž zahrnuté do běžného střídání plodin, vyskytující se nejméně jeden sklizňový rok a méně než pět let a vysévané s trávou nebo travní směsí. Před osetím novými plodinami se půda kypří oráním nebo okopáváním, nebo se rostliny odstraňují jinými způsoby, jako např. herbicidy.

Jsou zahrnuty směsi převážně travních kultur a jiných pícnin (obvykle luštěninových), spásaných nebo sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

Ostatní jednoleté nebo víceleté (méně než pět let) plodiny sklízené v zeleném stavu, jak je popsáno v části nazvané Plodiny sklízené v zeleném stavu.

Všechny formy kukuřice (Zea mays L.) pěstované zejména na siláž, které se nesklízejí na zrno (celé palice, celá rostlina, nebo její části).

Je zahrnuta kukuřice na zelené krmení přímo zkrmená (bez siláže) a celé palice (zrno, vřetena, obalové listeny) sklízené na zkrmení nebo na siláž a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Luskoviny pěstované a sklízené v zeleném stavu jako celá rostlina, zejména k využití jako pícnina, k výrobě energie nebo k zelenému hnojení.

Jsou zahrnuty směsi převážně luskovin (obvykle > 80 %) a travních kultur, sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

Ostatní plodiny na orné půdě určené zejména na krmivo, sklízené v zeleném stavu, jinde neuvedené.

Osivo a sadba na orné půdě

Půda produkující osivo a sadbu na prodej, kromě obilovin, rýže, luskovin, brambor a olejnin. Je zahrnuta půda produkující zelené pícniny sklízené na osivo, kořeny sklízené na osivo, osivo a sadbu zeleniny a květin na prodej atd.

Ostatní plodiny na orné půdě

Plodiny na orné půdě jinde neuvedené.

Půda ležící ladem

Veškerá obhospodařovaná nebo neobhospodařovaná orná půda buď zahrnutá do systému střídání plodin nebo udržovaná v dobrém zemědělském a ekologickém stavu (GAEC ( 10 )), na níž nemá být po dobu sklizňového roku provedena sklizeň.

Základní charakteristika půdy ležící ladem spočívá v tom, že se ponechává v klidu zpravidla po dobu celého sklizňového roku.

Mohou existovat tyto druhy půdy ležící ladem:

Zelinářské zahrady

Půda určená k pěstování zemědělských produktů pro vlastní spotřebu vlastníka a jeho domácnosti, obvykle oddělená od ostatní zemědělské půdy a rozpoznatelná jako zelinářské zahrady.

Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této půdy. Veškerá půda, jejíž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část produkce spotřebována vlastníkem a jeho domácností.

Trvalé travní porosty

Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

Půda může být využívána pro pasení hospodářských zvířat, sklízená na siláž nebo na seno nebo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

Stálé pastviny na půdách dobré nebo střední kvality. Tyto plochy je obvykle možné využívat pro intenzivní pastvu.

Extenzivní pastviny

Trvalý travní porost s nízkým výnosem, obvykle na půdě nízké kvality, například na kopcovité půdě a ve vysokých nadmořských výškách, zpravidla nezlepšovaný hnojením, kultivací, opětným výsevem nebo meliorací.

Tyto plochy mohou být obvykle využívány pouze k extenzivní pastvě a obvykle nejsou sekány, nebo jsou sekány extenzivně; nejsou vhodné pro velkou hustotu zvířat.

Trvalé travní porosty již nevyužívané k produkci a způsobilé pro platbu subvencí

Plochy s trvalými travními porosty a loukami, které se již nevyužívají k účelům produkce a které jsou, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ( 11 ) nebo případně s nejnovějšími právními předpisy, udržovány v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a jsou způsobilé pro finanční podporu.

Trvalé kultury

Plodiny nepěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány delší dobu a které se sklízejí několik let, jiné než trvalé travní porosty.

ovocné sady a porosty bobulovin

Půda, na které rostou stromy, keře a trvalé bobuloviny jiné než jahody, pro produkci ovoce. Sady mohou být husté s minimálními rozestupy mezi stromy nebo řídké s velkými rozestupy.

Plantáže bobulovin, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu k produkci bobulovin.

Sady pro pěstování skořápkového ovoce, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu.

Citrusové sady

Sady využívané k pěstování Citrus spp.

Olivové háje

Háje využívané k pěstování Olea europaea L.

Vinice, jejichž produkcí je obvykle:

Vinice s Vitis vinifera L.

Školky

Půda s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

Ostatní trvalé kultury

Trvalé kultury pěstované ve volné krajině s výjimkou kultur uvedených v předchozí položce, a zejména kultury využívané pro pletení nebo tkaní, sklízené obvykle každý rok, jakož i stromy zasazené ke komerčním účelům, jako jsou vánoční stromky na využívané zemědělské půdě.

Trvalé kultury pěstované ve skleníku

Ostatní plochy

„Ostatní plochy“ zahrnují nevyužívanou zemědělskou půdu (zemědělskou půdu, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin), zalesněnou plochu a ostatní půdu zabranou budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.

Nevyužívaná zemědělská půda

Půda, která dříve sloužila jako zemědělská půda a která během referenčního roku statistického zjišťování již nebyla obdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, a nepředpokládá se u ní tedy žádné zemědělské využití.

Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

Zalesněná plocha

Půda pokrytá stromy nebo lesními křovinami, včetně plantáží topolových a jiných podobných stromů uvnitř nebo vně lesů a lesních školek pěstovaných v lesích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

z toho rychle rostoucí dřeviny

Zalesněné plochy sloužící k pěstování dřevin, s dobou střídání nejvýše 20 let.

Dobou střídání se rozumí doba mezi prvním výsevem/výsadbou stromů a těžbou konečného produktu, přičemž těžba nezahrnuje běžné hospodaření jako probírky.

Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a lomy, neúrodná půda, skála atd.)

Všechny části celkové plochy půdy patřící k zemědělskému podniku, které netvoří využívanou zemědělskou půdu, nevyužívanou zemědělskou půdu ani zalesněnou plochu.

Houby

Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro tento účel jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

Energetické plodiny (k výrobě biopaliv nebo jiné obnovitelné energie)

Půda pro produkci zvláštních energetických plodin, které se nepoužívají k jinému účelu než k výrobě energie a jsou pěstovány na zemědělské orné půdě.

Zavlažovaná plocha

Celková maximální využívaná zemědělská půda, kterou by bylo možné v referenčním roce zavlažovat zařízením a množstvím vody, které jsou v zemědělském podniku obvykle k dispozici.

Plocha využívaná k pěstování plodin, která byla skutečně zavlažena alespoň jednou během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování.

Uplatňované metody zavlažování:

Zdroj vody na zavlažování používané podnikem:

Zdroj veškeré vody nebo většiny vody na zavlažování používané podnikem.

III.    HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Počet užitkových zvířat, která se v referenční den statistického zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku.

Tato zvířata nemusí být nutně majetkem vlastníka podniku. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na využívané zemědělské půdě nebo v prostorách ustájení zvířat využívaných zemědělským podnikem) nebo mimo zemědělský podnik (na veřejných pastvinách nebo při migraci atd.).

Koňovití

Domácí zvířata čeledi koňovití, rodu Equus (koně, osli atd.).

Skot

Domácí zvířata druhu Bos taurus a Bubalus bubalus, včetně kříženců jako Beefalo.

Ovce a kozy

Ovce (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata druhu Ovis aries.

Kozy (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata poddruhu Capra aegagrus hircus.

Prasata

Domácí zvířata druhu Sus scrofa domesticus.

Drůbež

Králíci, chovné samice

Samice králíků (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na maso, již okocené.

Včely

Počet úlů se včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

Živočišná výroba jinde neuvedená

Hospodářská zvířata pro živočišnou výrobu, jinde v tomto oddíle neuvedená.

IV.    PRACOVNÍ SÍLA

i)   ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE V PODNIKU

Zemědělské pracovní síly

Mezi zemědělské pracovní síly v podniku patří všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které v podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování vykonávaly zemědělskou práci.

Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví minimální věk ukončení povinné školní docházky řádného i rozvolněného studia, považuje se za obvyklý věk ukončení školní docházky 15 let.

Při statistickém zjišťování se jediní vlastníci, kteří nevykonávají zemědělské práce v podniku, zaznamenávají, avšak nezapočítávají se do „celkového počtu zemědělských pracovních sil“.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které v zemědělském podniku nadále pracují.

Nezahrnují se osoby, které v zemědělském podniku sice pracují, avšak jsou zaměstnané třetí stranou nebo na základě ujednání o vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev).

Zemědělské práce

Zemědělskými pracemi se rozumí veškeré práce v zemědělském podniku, které přispívají i) k činnostem definovaným v příloze I nařízení (ES) č. 1166/2008, ii) k údržbě výrobních prostředků, nebo iii) k činnostem přímo odvozeným z těchto výrobních činností.

Čas vynaložený na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku

Časem vynaloženým na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku se rozumí pracovní doba skutečně věnovaná zemědělským pracím pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnosti vlastníka nebo vedoucího.

Roční pracovní jednotka

Ekvivalent plného pracovního úvazku, tj. celkový počet odpracovaných hodin vydělený průměrným počtem hodin za rok, odpracovaných v dané zemi v rámci zaměstnání na plný úvazek.

Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud tyto neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1 800  hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

Vlastník

Vlastníkem se rozumí fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je za zemědělský podnik právně a ekonomicky odpovědná, tj. nese za zemědělský podnik ekonomické riziko.

Vlastník může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo správce.

Vedoucí pracovník

Vedoucím zemědělského podniku se rozumí fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku

Rodinní příslušníci jediného vlastníka včetně manžela/manželky, kteří v zemědělském podniku vykonávají zemědělské práce, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

Rodinnými příslušníky vlastníka se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a sourozenci vlastníka nebo jeho manžela/manželky.

Za manžely/manželky se rovněž považují dva lidé, kteří spolu žijí jako manželé, aniž by byli sezdáni.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: muži

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: ženy

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky

Všechny osoby vykonávající zemědělské práce pro zemědělský podnik za jakoukoli odměnu od zemědělského podniku (plat, mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích), kromě vlastníka a jeho rodinných příslušníků.

Pravidelně zaměstnanými osobami se rozumí osoby, které vykonávaly v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování zemědělské práce každý týden, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Jsou zahrnuty též osoby, které pravidelně pracovaly část tohoto období, avšak nemohly pracovat po celé období z některého z těchto důvodů:

Nepravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži a ženy

Nepravidelně zaměstnanými osobami se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování každý týden z jiného důvodu, než je uvedeno v položce Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky.

Pracovní dny odpracované nepravidelně zaměstnanými osobami, které nejsou rodinnými příslušníky, zahrnuje dny v patřičné délce, za které je pracovníkovi vyplacen plat nebo jiná odměna (mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích) za celodenní práci a během nichž jsou prováděny práce, které obvykle vykonává zemědělský pracovník pracující na plný úvazek. Do pracovních dnů se nepočítají dny dovolené nebo pracovní neschopnosti.

Pracovním dnem v přepočtu na plný pracovní úvazek se rozumí běžný pracovní den pravidelně zaměstnaných pracovníků na plný úvazek.

ii)   JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI: JINÁ NEŽ ZEMĚDĚLSKÁ PRÁCE V PODNIKU (ČINNOSTI NESOUVISEJÍCÍ PŘÍMO SE ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKEM) A PRÁCE MIMO PODNIK

Jinými výdělečnými činnostmi se rozumí všechny činnosti vykonávané za odměnu (plat, mzdu, zisk nebo jinou platbu včetně odměny v naturáliích, podle druhu poskytované služby), jiné než zemědělské práce definované v oddíle IV. i) a ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem definované v oddíle V i).

Jsou zahrnuty zemědělské práce vykonávané pracovními silami jednoho zemědělského podniku pro jiný zemědělský podnik.

Shromažďují se informace pouze o zemědělských podnicích jediného vlastníka, pokud je fyzickou osobou (tj. kde je vlastník rovněž vedoucím pracovníkem), a o zemědělských podnicích ve skupině V případě zemědělských podniků, jejichž jediní vlastníci nejsou zároveň vedoucími pracovníky a jsou právnickými osobami, se žádné informace neshromažďují

Údaje o jiných výdělečných činnostech se zaznamenávají za vlastníka a za další rodinné příslušníky jediného vlastníka. Údaje se zaznamenávají, pouze pokud jsou rodinní příslušníci zapojeni do zemědělské práce vykonávané v zemědělském podniku nebo do práce přímo související se zemědělským podnikem.

Nejsou zahrnuty neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku, neboť jsou zahrnuty v zemědělských pracích.

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

Jiné výdělečné činnosti vlastníka, který je zároveň vedoucím pracovníkem:

Všechny výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělskými podnikem a který vykonává vlastník, který zároveň plní funkci vedoucího pracovníka.

Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka:

V.    JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI PODNIKU (PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PODNIKEM)

i)   SEZNAM JINÝCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ

Do jiných výdělečných činností v zemědělském podniku patří všechny činnosti kromě zemědělských prací, přímo související s podnikem a mající na něj ekonomický dopad.

„Činnostmi přímo souvisejícími s podnikem“ se rozumí činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo jeho produkty. Využívají-li se jen zemědělské pracovní síly (rodinní příslušníci i jiné zemědělské pracovní síly) a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující ve dvou samostatných režimech, a tyto jiné výdělečné činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo související s podnikem.

Jsou zahrnuty nezemědělské i zemědělské práce pro jiné podniky.

Výdělečnými činnostmi se v této souvislosti rozumí aktivní práce; čímž jsou vyloučeny čistě finanční investice. Rovněž není zahrnuto pronajímání pozemku pro různé činnosti, bez následné přímé účasti na těchto činnostech.

Kdo je do činnosti zapojen?

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

Vlastník, který je zároveň vedoucím pracovníkem

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich hlavní činnost

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich vedlejší činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich hlavní činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich vedlejší činnost

ii)   PODÍL OSTATNÍCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ PŘÍMO SOUVISEJÍCÍCH S PODNIKEM

Procentní podíl z hodnoty konečné produkce podniku

Význam jiných výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem na produkci podniku se odhaduje jako podíl obratu vyplývající z jiných výdělečných činností, které přímo souvisejí s podnikem, na sumě celkového obratu podniku a přímých plateb podniku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ( 13 ).

VI.    PODPORA ROZVOJE VENKOVA

Podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova ano/ne

Opatření stanovená v hlavě III kapitole 1 nařízení (ES) č. 1305/2013, jichž je zemědělec příjemcem.

Shromažďují se informace o tom, zda podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova podle určitých stanovených norem a pravidel v nejnovějších právních předpisech.

VII.    POSTUPY HOSPODAŘENÍ S PŮDOU A HNOJIVY UPLATŇOVANÉ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Metody orby na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Konvenční zpracování půdy

Orná půda ošetřená konvenčním zpracováním půdy, kterým se rozumí obrácení zeminy, obvykle pomocí radličného pluhu nebo diskového pluhu jako první fáze orby, následovaná druhou fází s diskovými branami.

Ochranné zpracování půdy

Orná půda ošetřená ochranným zpracováním půdy (mělká orba), kterým se rozumí postup zpracování půdy nebo systém postupů zpracování půdy, při němž zůstávají na povrchu půdy rostlinné zbytky (nejméně 30 %) kvůli omezení eroze a zachování vlhkosti, obvykle bez obrácení zeminy.

Bezorebné zpracování půdy (s výjimkou orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázené víceletými rostlinami)

Orná půda, na které není mezi sklizní a výsevem prováděno žádné zpracování.

Krytí půdy na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Způsob zakrytí orné půdy rostlinami nebo zbytky nebo její ponechání bez zakrytí v zimě.

Běžné ozimy

Orná půda, na kterou se na podzim vysévají plodiny rostoucí během zimy (běžné ozimy, například ozimá pšenice), které se obvyklým způsobem sklízejí nebo používají pro pasení.

Krycí plodiny nebo meziplodiny

Orná půda, na kterou se vysévají rostliny výslovně za účelem omezení ztráty půdy, živin a přípravků na ochranu rostlin v zimě nebo v jiných obdobích, kdy by půda byla jinak holá a náchylná ke ztrátám. Ekonomický zájem na těchto plodinách je nízký a hlavním cílem je ochrana půdy a zachování živin.

Na jaře se obvykle před výsevem další plodiny zaorávají a nesklízejí se, ani se nespásají.

Rostlinné zbytky

Orná půda pokrytá v zimě rostlinnými zbytky a strništěm z předchozí pěstitelské sezóny. Nejsou zahrnuty krycí plodiny nebo meziplodiny.

Holá půda

Orná půda, na které je na podzim prováděna orba nebo jiné ošetření a která není oseta ani zakryta rostlinnými zbytky v zimě a zůstává do předosevních nebo osevních agrotechnických prací následujícího jara holá.

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty osázená víceletými rostlinami, které nejsou v referenčním roce ani zasety ani pěstovány.

Střídání plodin na orné půdě

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu.

Podíl orné půdy zapojené do střídání plodin

Orná půda je součástí plánovaného střídání plodin.

Plocha využívaná v ekologickém zájmu – celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků

Půda, u níž vedoucí zemědělského podniku zajišťuje, že jde o plochy využívané v ekologickém zájmu podle článku 46 nařízení (EU) č. 1307/2013. Celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků.

Údaj, který poskytnou pouze zemědělské podniky, jejichž orná půda má rozlohu přesahující 15 hektarů.

Technologie aplikace statkových hnojiv

Podíl statkových hnojiv zemědělského podniku (vyprodukovaných a dovozených s odečtením vyvezených), která jsou různými dostupnými technikami aplikována na zemědělské půdě.

Plošný rozstřik

Hnojiva jsou aplikována na povrchu půdy nebo plodin bez použití technik pásové aplikace nebo injektáže.

Pásová aplikace

Močůvka nebo kejda se aplikuje v paralelních pásech, mezi nimiž se statkové hnojivo neaplikuje, s použitím stroje (pásového aplikátoru močůvky) připojeného za cisternu nebo traktor tak, aby docházelo k rozstřikování tekuté močůvky nebo kejdy nad zemí.

Injektáž

Aplikace močůvky či kejdy pomocí štěrbin vyhloubených do půdy o různé hloubce podle typu vstřikovacího zařízení.

Dovoz statkového hnojiva do podniku/vývoz statkového hnojiva z podniku

Množství hnojiva odvezeného ze zemědělského podniku.

Množství statkového hnojiva dovezeného do podniku, ať za úhradu nebo zadarmo, k použití v zemědělství.

▼B

---

PŘÍLOHA III

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování Společenství o metodách zemědělské výroby

I.   METODY ORBY

II.   OCHRANA PŮDY

III.   KRAJINNÉ PRVKY

IV.   PASTVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

V.   USTÁJENÍ ZVÍŘAT

VI.   APLIKACE STATKOVÝCH HNOJIV

VII.   USKLADŇOVÁNÍ STATKOVÝCH HNOJIV A ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ

VIII.   ZAVLAŽOVÁNÍ

---

( 1 ) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

( 2 ) Úř. věst. L 56, 2.3.1988, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.

( 5 ) Základní definice zemědělského podniku a velké dobytčí jednotky jsou stanoveny v článku 2 nařízení (ES) č. 1166/2008.

( 6 ) Nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ze dne 17. ledna 2011, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 13, 18.1.2011, s. 3).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

( 8 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

( 11 ) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

( 12 ) Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).