2009/138/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Text s významem pro EHP)

Tato směrnice se vztahuje na pojišťovny poskytující přímé životní a neživotní pojištění a usazené nebo hodlající se usadit na území členského státu.

Vztahuje se rovněž na zajišťovny, které provozují pouze zajišťovací činnosti a které jsou usazeny na území členského státu nebo zamýšlejí se tam usadit, s výjimkou hlavy IV.

Pokud jde o neživotní pojištění, vztahuje se tato směrnice na činnosti v odvětvích stanovených v části A přílohy I. Pro účely prvního pododstavce odstavce 1 neživotní pojištění zahrnuje asistenční služby poskytované osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo svůj domov nebo při pobytu mimo své bydliště. Spočívá v závazku poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle asistenční smlouvy, jestliže se tato osoba dostane do nesnází v důsledku nahodilé události v případech a za podmínek uvedených ve smlouvě.

Tato pomoc může spočívat v poskytnutí peněžního nebo věcného plnění. Věcné plnění může být také poskytováno pomocí zaměstnanců a vybavení poskytovatele.

Pod činnost asistenčních služeb nespadá servis, údržba, doplňkové služby ani pouhé informace o poskytování pomoci nebo zprostředkování pomoci.

Pokud jde o životní pojištění, vztahuje se tato směrnice na:

Aniž jsou dotčeny články 3 a 5 až 10, nevztahuje se tato směrnice na pojišťovnu, která splňuje všechny tyto podmínky:

Tato směrnice se přestane vztahovat na pojišťovny, u nichž orgán dohledu zjistil, že splňují tyto podmínky:

Pokud dotyčná pojišťovna vykonává činnost v souladu s články 145 až 149, odstavec 1 tohoto článku se nepoužije.

Tato směrnice se nevztahuje na asistenční služby, které splňují všechny tyto podmínky:

O povolení uvedené v odstavci 1 musí u orgánů dohledu domovského členského státu žádat tyto subjekty:

S výhradou článku 14 se povolení vydává na každé odvětví přímého pojištění uvedené v části A přílohy I nebo v příloze II. Týká se celého odvětví, ledaže si žadatel přeje krýt pouze některá rizika zařazená do tohoto odvětví.

Rizika zahrnutá v příslušném odvětví nesmějí být zahrnuta v žádném jiném odvětví s výjimkou případů uvedených v článku 16.

Povolení lze vydat pro dvě nebo více odvětví, pokud vnitrostátní právní předpisy členského státu povolují v těchto odvětvích vykonávat činnost současně.

Pokud jde o neživotní pojištění, členské státy mohou vydávat povolení pro skupiny odvětví uvedených v části B přílohy I.

Orgány dohledu mohou omezit povolení požadované pro jedno z odvětví na činnosti uvedené v obchodním plánu uvedeném v článku 23.

Pokud jde o zajištění, povolení se vydává pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro různé typy zajištění.

Žádost o povolení se posuzuje na základě obchodního plánu předloženého podle čl. 18 odst. 1 písm. c) a splnění podmínek pro udělení povolení stanovených členským státem, ve kterém se o povolení žádá.

Pojišťovna, které bylo vydáno povolení pro hlavní riziko zahrnuté do určitého odvětví nebo skupiny odvětví, jak je uvedeno v příloze I, může také pojišťovat rizika zahrnutá do jiného odvětví, aniž je k tomu třeba získat povolení, pokud jde o tato rizika, za předpokladu, že tato rizika splňují všechny tyto podmínky:

Odchylně od odstavce 1 nelze rizika zahrnutá do odvětví 14, 15 a 17 v části A přílohy I považovat za doplňková rizika k jiným odvětvím.

Pojištění právní ochrany, jak je stanoveno v odvětví 17, však lze považovat za doplňkové riziko k odvětví 18, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:

Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna nebo zajišťovna, která žádá o povolení:

Pojišťovna žádající o povolení k rozšíření své činnosti na jiná odvětví nebo o rozšíření povolení, které se vztahuje jen na některá rizika zařazená do jednoho odvětví, musí předložit obchodní plán podle článku 23.

Navíc musí prokázat, že disponuje použitelným kapitálem na krytí solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku stanovenými v čl. 100 prvním pododstavci a v článku 128.

Aniž je dotčen odstavec 2, pojišťovna provozující životní pojištění, která žádá o povolení rozšířit svou činnost na rizika uvedená v odvětvích 1 nebo 2 v části A přílohy I, jak je uvedeno v článku 73, prokáže:

Aniž je dotčen odstavec 2, pojišťovna provozující neživotní pojištění pro rizika uvedená v odvětvích 1 nebo 2 v části A přílohy I, která žádá o povolení rozšířit svou činnost na rizika životního pojištění, jak je uvedeno v článku 73, prokáže:

Členské státy nevyžadují předchozí schválení nebo pravidelné oznamování všeobecných a zvláštních pojistných nebo zajistných podmínek, sazeb pojistného nebo zajistného, technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv nebo formulářů a jiných tiskopisů, které hodlá pojišťovna nebo zajišťovna používat při svých jednáních s pojistníky nebo cedujícími nebo retrocedujícími podniky.

Domovský členský stát však může pro životní pojištění a pro výhradní účel ověření souladu s vnitrostátními předpisy o zásadách pojistné matematiky vyžadovat pravidelné oznamování technických podkladů používaných pro výpočet sazeb pojistného a zajistného a technických rezerv. Uvedený požadavek nepředstavuje předběžnou podmínku pro povolení činnosti životní pojišťovny.

Obchodní plán uvedený v čl. 18 odst. 1 písm. c) musí obsahovat údaje nebo podklady týkající se:

Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 obsahuje uvedený plán na první tři účetní období:

Orgány dohledu domovského členského státu nesmějí pojišťovně nebo zajišťovně vydat povolení k výkonu pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, dokud jim není sdělena totožnost jejích akcionářů nebo společníků, ať přímých nebo nepřímých, ať fyzických nebo právnických osob, které mají v uvedené pojišťovně nebo zajišťovně kvalifikovanou účast, a výše této účasti.

Uvedené orgány odmítnou vydat povolení, pokud vzhledem k potřebě zajistit řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny nejsou spokojeny s kvalifikací akcionářů nebo společníků.

Pro účely odstavce 1 se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článcích 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( 5 ) a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice.

Členské státy neberou v úvahu hlasovací práva ani účasti, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v bodě 6 oddílu A přílohy I směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí.

Před udělením povolení pojišťovně nebo zajišťovně je třeba konzultovat orgány dohledu jiných členských států, pokud je pojišťovna nebo zajišťovna kterýmkoli z těchto podniků:

Před udělením povolení pojišťovně nebo zajišťovně je třeba konzultovat s orgány daného členského státu, které jsou odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud je pojišťovna nebo zajišťovna kterýmkoli z těchto podniků:

Dotyčné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a způsobilost a bezúhonnosti všech osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce a účastní se řízení jiného podniku ze stejné skupiny.

Vzájemně se informují o všech údajích týkajících se vhodnosti akcionářů a vhodnosti a řádnosti všech osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, majících význam pro ostatní příslušné orgány zúčastněné při vydávání povolení i při průběžné kontrole dodržování provozních podmínek.

Finanční dohled podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti pojišťovny a zajišťovny, její solventnosti, tvorby technických rezerv, jejích aktiv a použitelného kapitálu v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Společenství.

Jestliže má dotyčná pojišťovna povolení krýt rizika zařazená v odvětví 18 v části A přílohy I, rozšiřuje se dohled na sledování technických prostředků, které má pojišťovna k dispozici pro provoz asistenčních služeb, k jejichž výkonu se zavázala, pokud právo domovského členského státu stanoví sledování těchto prostředků.

Pokud mají orgány dohledu členského státu, ve kterém se nachází riziko, nebo členského státu závazku nebo v případě zajišťovny orgány dohledu hostitelského členského státu důvod domnívat se, že činnosti pojišťovny nebo zajišťovny mohou ovlivnit její finanční zdraví, informují o tom orgány dohledu domovského členského státu této pojišťovny nebo zajišťovny.

Orgány dohledu domovského členského státu pojišťovny nebo zajišťovny rozhodnou, zda pojišťovna nebo zajišťovna dodržuje obezřetnostní zásady stanovené v této směrnici.

Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

Zveřejňování informací stanovené v prvním pododstavci, musí být dostatečné, aby umožnilo srovnání přístupů dohledu přijatých orgány dohledu různých členských států.

Zveřejňování informací se provádí v jednotném formátu a pravidelně se aktualizuje. Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e) jsou v každém členském státě přístupné na jednotné elektronické adrese.

Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dohledu informace, které jsou nezbytné pro účely dohledu, a vzaly přitom v úvahu cíle dohledu stanovené v článcích 27 a 28. Tyto informace zahrnují přinejmenším informace nezbytné pro následující kroky při provádění procesu uvedeného v článku 36:

▼B

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly tyto pravomoci:

Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou v souladu s těmito zásadami:

Aniž je dotčen čl. 129 odst. 4, pokud jsou předem stanovené lhůty uvedené v odst. 2 písm. a) bodu i) tohoto článku kratší než jeden rok, mohou příslušné orgány dohledu omezit pravidelné oznamování orgánům dohledu, pokud:

Příslušné orgány dohledu mohou omezit pravidelné oznamování orgánům dohledu nebo osvobodit pojišťovny a zajišťovny od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách, pokud:

Pro účely odstavců 6 a 7 orgány dohledu v rámci procesu kontroly orgánem dohledu posoudí, zda by předkládání těchto informací bylo příliš zatěžující ve vztahu k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a přihlédnou přinejmenším k:

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu přezkoumávaly a hodnotily strategie, procesy a postupy hlášení, které zavedly pojišťovny a zajišťovny za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice.

Přezkum a hodnocení zahrnou hodnocení kvalitativních požadavků týkajících se řídícího a kontrolního systému, posuzování rizik, jimž dotyčné pojišťovny a zajišťovny čelí nebo mohou čelit, a posuzování schopnosti uvedených pojišťoven a zajišťoven posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž pojišťovny a zajišťovny vykonávají činnost.

Orgány dohledu zejména přezkoumávají a hodnotí soulad s:

Orgány dohledu posuzují přiměřenost metod a postupů pojišťoven a zajišťoven, které mají určovat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na celkovou finanční situaci dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Orgány dohledu posuzují schopnost pojišťoven a zajišťoven odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v hospodářských podmínkách.

Přezkum, hodnocení a posouzení uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 se provádějí pravidelně.

Orgány dohledu stanoví minimální četnost a rozsah těchto přezkumů, hodnocení a posuzování s ohledem na povahu, rozsah a komplexnost činností dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

V návaznosti na proces kontroly orgánem dohledu mohou orgány dohledu za výjimečných okolností uložit pojišťovně nebo zajišťovně navýšení kapitálového požadavku, a to v rozhodnutí s uvedením důvodů. Takto mohou rozhodnout pouze v těchto případech:

▼M5

▼B

▼M5

Solventnostní kapitálový požadavek, včetně navýšení kapitálového požadavku, nahradí nepřiměřený solventnostní kapitálový požadavek.

▼C1

Aniž je dotčen první pododstavec, solventnostní kapitálový požadavek pro účely výpočtu rizikové přirážky uvedené v čl. 77 odst. 5 nezahrnuje navýšení kapitálového požadavku v souladu s odst. 1 písm. c).

Aniž je dotčen článek 49, členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny, které si dávají externě zajišťovat určitou funkci nebo určitou pojišťovací nebo zajišťovací činnost, učinily všechny kroky nezbytné k zajištění splnění podmínek:

Členský stát, v němž se nachází poskytovatel služeb, povolí orgánům dohledu pojišťovny nebo zajišťovny, aby samy nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenují, prováděly inspekce na místě v prostorách poskytovatele služeb. Orgán dohledu pojišťovny nebo zajišťovny o tom informuje příslušný orgán členského státu, v němž se nachází poskytovatel služeb, před provedením inspekce na místě. V případě subjektu, který nepodléhá takovému dohledu, je příslušným orgánem orgán dohledu.

Orgány dohledu členských států pojišťovny nebo zajišťovny mohou k provádění uvedených inspekcí na místě zmocnit orgány dohledu členského státu, v němž se nachází poskytovatel služeb.

▼M5

Pokud některý orgán dohledu informuje příslušný orgán členského státu poskytovatele služeb o tom, že má v úmyslu provést v souladu s tímto odstavcem inspekci na místě, nebo pokud je tomuto orgánu dohledu při provádění inspekce na místě podle prvního pododstavce znemožněno vykonávat své právo provádět inspekci na místě, může orgán dohledu tuto záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má EIOPA právo účastnit se kontrol na místě v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více orgány dohledu.

▼B

Za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy vydají členské státy povolení pojišťovnám a zajišťovnám se sídlem na jejich území k převodu celého nebo části jejich pojistného kmene uzavřených buď v rámci práva usazování, nebo volného pohybu služeb na přebírající podnik usazený ve Společenství.

Takový převod lze povolit, pouze pokud orgány dohledu domovského členského státu přebírajícího podniku potvrdí, že po započtení převodu má přebírající podnik nezbytný použitelný kapitál na krytí solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 100 prvním pododstavci.

Orgány členských států, které byly konzultovány, poskytnou stanovisko nebo souhlas orgánům domovského členského státu převádějící pojišťovny do tří měsíců od obdržení žádosti o konzultaci.

Nedodání odpovědi konzultovanými orgány v uvedené lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas.

Převod pojistného kmene povolený v souladu s odstavci 1 až 5 se zveřejňuje buď před udělením povolení, nebo po jeho udělení způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy domovského členského státu nebo v členském státě, ve kterém se nachází riziko, nebo v členském státě závazku.

Tyto převody jsou bez dalšího účinné vůči pojistníkům, pojištěným osobám a všem ostatním osobám majícím práva nebo povinnosti vzniklé z převedených smluv.

Prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce není dotčeno právo členských států poskytnout pojistníkům možnost smlouvy v určité lhůtě po převodu zrušit.

Členské státy požadují, aby všechny pojišťovny a zajišťovny měly účinný řídící a kontrolní systém, který umožňuje řádné a obezřetné řízení činnosti.

Uvedený systém zahrnuje přinejmenším adekvátní transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. Zahrnuje dodržování požadavků stanovených v článcích 42 až 49.

Řídící a kontrolní systém je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

Pojišťovny nebo zajišťovny mají písemnou koncepci, pokud jde přinejmenším o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit a případně externí zajištění služeb nebo činností. Zajistí, aby byly tyto koncepce uskutečňovány.

Uvedené písemné koncepce se přezkoumávají alespoň jednou ročně. Podléhají předchozímu schválení správním, řídícím nebo kontrolním orgánem a upravují se s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

Orgány dohledu mají přiměřené prostředky, metody a pravomoci pro ověřování řídícího a kontrolního systému pojišťoven a zajišťoven a pro hodnocení vznikajících rizik zjištěných uvedenými pojišťovnami a zajišťovnami, které mohou mít vliv na jejich finanční zdraví.

Členské státy zajistí, aby měly orgány dohledu pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly vyžadovat zlepšení a posílení řídícího a kontrolního systému za účelem zajištění dodržení požadavků stanovených v článcích 42 až 49.

Pojišťovny a zajišťovny zajistí, aby všechny osoby, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, vždy splňovaly tyto požadavky:

Nevydává-li členský stát původu nebo posledního pobytu doklad uvedený v odstavci 1, může být nahrazen místopřísežným prohlášením nebo v členských státech, jejichž právo nezná institut místopřísežného prohlášení, čestným prohlášením učiněným dotyčným státním příslušníkem jiného členského státu před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem členského státu původu nebo předchozího pobytu státního příslušníka jiného členského státu.

Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo čestném prohlášení.

Prohlášení o neprodělání úpadku uvedené v prvním pododstavci lze učinit rovněž před příslušným profesním nebo oborovým sdružením příslušného členského státu.

Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 1 a 2 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Každý členský stát také sdělí ostatním členským státům a Komisi orgány nebo subjekty, kterým musí být předkládány doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 na podporu žádosti o povolení výkonu činností uvedených v článku 2 na území uvedeného členského státu.

Pojišťovny a zajišťovny musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro neustálé zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik, na jednotlivé a souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí.

Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněn do organizační struktury a rozhodování pojišťovny nebo zajišťovny, a musí být brán náležitě na zřetel osobami, které skutečně podnik řídí nebo v něm zastávají jiné klíčové funkce.

Systém řízení rizik se vztahuje na rizika, která budou zahrnuta do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jak je stanoveno v čl. 101 odst. 4, jakož i na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu.

Systém řízení rizik se vztahuje alespoň na tyto oblasti:

Písemná koncepce řízení rizik uvedená v čl. 41 odst. 3 zahrnuje koncepce týkající se tohoto odstavce druhého pododstavce písmen a) až f).

▼M5

Pokud pojišťovny nebo zajišťovny použijí vyrovnávací úpravu uvedenou v článku 77b nebo koeficient volatility uvedený v článku 77d, vytvoří plán likvidity, do něhož promítnou příchozí a odchozí peněžní toky týkající se aktiv a pasiv, jichž se tyto úpravy týkají.

Pokud jde o řízení aktiv a závazků, pojišťovny a zajišťovny pravidelně posuzují:

Pro pojišťovny a zajišťovny, které používají částečný nebo úplný interní model schválený v souladu s články 112 a 113, se funkce řízení rizik vztahuje na tyto další úkoly:

Každá pojišťovna nebo zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posouzení rizik a solventnosti.

Toto posouzení zahrnuje alespoň:

Pojišťovny a zajišťovny zavedou účinný systém vnitřní kontroly.

Uvedený systém zahrnuje přinejmenším správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy ohlašování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a funkci zajišťování shody s předpisy (compliance function).

Pojišťovny a zajišťovny zřídí účinnou funkci vnitřního auditu.

Funkce vnitřního auditu zahrnuje hodnocení, zda jsou systém vnitřní kontroly a další prvky řídícího a kontrolního systému vhodné a efektivní.

Pojišťovny a zajišťovny zřídí účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

Externí zajištění rozhodujících nebo důležitých provozních funkcí nebo činností se neprovádí tak, aby vedlo k:

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, které blíže upřesňují:

Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souladu s tímto oddílem vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých blíže upřesní:

Členské státy zohlední informace požadované v čl. 35 odst. 3 a zásady stanovené v čl. 35 odst. 4 a požadují, aby pojišťovny a zajišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu o své solventnosti a finanční situaci.

Tato zpráva obsahuje následující informace, a to buď v plném rozsahu, nebo prostřednictvím odkazů na povahou i rozsahem rovnocenné informace zveřejněné podle jiných právních nebo regulativních požadavků:

Popis uvedený v odst. 1 písm. e) bodě i) zahrnuje analýzu veškerých významných změn ve srovnání s předešlým obdobím, o němž se podává zpráva, a vysvětlení veškerých významných rozdílů, pokud jde o hodnotu těchto prvků v účetní závěrce, a stručný popis převoditelnosti kapitálu.

Ze zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v odst. 1 písm. e) bodě ii) jsou odděleně patrné částky vypočítané podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílů 2 a 3 a jakékoli navýšení kapitálového požadavku podle článku 37 nebo dopad specifických parametrů, jejichž používání je od pojišťoven a zajišťoven požadováno v souladu s článkem 110, spolu se stručnou informací o jeho odůvodnění dotyčným orgánem dohledu.

▼M5

Aniž jsou dotčena jakákoli zveřejnění povinná na základě jiných právních nebo regulativních požadavků, mohou však členské státy stanovit, že, i když je zveřejněn celkový solventnostní kapitálový požadavek podle odst. 1 písm. e) bodu ii), se navýšení kapitálového požadavku nebo dopad specifických parametrů, jejichž používání je od pojišťoven a zajišťoven požadováno v souladu s článkem 110, nemusí zveřejňovat samostatně během přechodného období, které končí nejpozději dne 31. prosince 2020.

▼B

Zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku je případně provázeno sdělením, že jeho konečná částka stále podléhá posouzení orgánem dohledu.

Aniž je dotčen článek 35 nařízení (EU) č. 1094/2010, požadují členské státy, aby orgány dohledu poskytovaly orgánu EIOPA každoročně tyto informace:

EIOPA zveřejňuje každoročně tyto informace:

Orgány dohledu povolí pojišťovnám nebo zajišťovnám nezveřejňovat informace v těchto případech:

V případě jakéhokoli důležitého vývoje, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle článků 51 a 53, pojišťovny a zajišťovny sdělují vhodné informace o povaze a účincích tohoto vývoje.

Pro účely prvního pododstavce se za důležitý vývoj považuje přinejmenším:

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. a) orgány dohledu požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě zveřejnila částku nedodržování a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory krátkodobému finančnímu plánu, který byl původně považován za reálný, nebylo vyřešeno nedodržování minimálního kapitálového požadavku do tří měsíců od jeho zjištění, sdělí se to na konci uvedeného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých dalších nápravných opatření, jež byla přijata, a také veškerých dalších nápravných opatření, jež jsou plánována.

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) orgány dohledu požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nedodržování a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za reálný, nebylo vyřešeno nedodržování solventnostního kapitálového požadavku do šesti měsíců po jeho zjištění, sdělí se to na konci daného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých dalších nápravných opatření, jež byla přijata, a také veškerých dalších nápravných opatření, jež jsou plánována.

Orgány dohledu obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení podle čl. 57 odst. 1 a od případného následného obdržení informací uvedených v odstavci 2 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli.

Orgány dohledu ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 59 odst. 4, (dále jen „lhůta pro posouzení“) provedou posouzení stanovené v čl. 59 odst. 1 (dále jen „posouzení“).

Orgány dohledu uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

Pokud je to nutné, mohou orgány dohledu během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.

Na dobu mezi dnem žádosti orgánu dohledu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Orgány dohledu mohou podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.

Orgány dohledu mohou prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 2 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud

S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na pojišťovnu nebo zajišťovnu hodnotí orgány dohledu při posuzování oznámení uvedeného v čl. 57 odst. 1 a informací uvedených v čl. 58 odst. 2 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení pojišťovny nebo zajišťovny, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:

Orgány dohledu se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

Články 64 a 67 nebrání:

Výměny informací uvedené v písmenech b) a c) se mohou uskutečňovat také mezi různými členskými státy.

Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají povinnosti profesního tajemství stanovené v článku 64.

Články 64 až 67 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi orgány dohledu a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, které smějí obdržet informace podle prvního a druhého pododstavce.

Články 64 až 67 nebrání členským státům v tom, aby s cílem posílení stability a integrity finančního systému, povolily výměnu informací mezi orgány dohledu a orgány nebo subjekty příslušnými pro odhalování a vyšetřování porušování práva společností.

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

Pokud členský stát, orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci provádějí svůj úkol odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob jmenovaných pro tento účel kvůli zvláštní způsobilosti těchto osob, avšak které nejsou zaměstnány ve veřejné správě, lze možnost výměny informací stanovené v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek stanovených v druhém pododstavci.

Pro účely provádění druhého pododstavce písm. c) sdělí orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci orgánům dohledu, od nichž informace pocházejí, jména a přesné pověření osob, kterým mají být informace předány.

Aniž jsou dotčeny články 64 až 69, orgán dohledu může předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů:

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu při plnění svých povinností zohlednily sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

Členské státy přinejmenším stanoví, aby osoby, kterým bylo vydáno povolení ve smyslu osmé směrnice Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů ( 11 ), provádějící v pojišťovně nebo zajišťovně povinný audit uvedený v článku 51 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS, článku 37 směrnice Rady 83/349/EHS nebo v článku 31 směrnice 85/611/EHS nebo jiný zákonem stanovený úkol, měly povinnost neprodleně oznámit orgánům dohledu jakoukoli skutečnost nebo rozhodnutí týkající se uvedené pojišťovny nebo zajišťovny, které zjistily při výkonu tohoto úkolu a které by mohly způsobit kterýkoli z následujících důsledků:

Osoby uvedené v prvním pododstavci musí rovněž oznámit jakékoli skutečnosti a rozhodnutí, které zjistí při plnění úkolu popsaného v prvním pododstavci v pojišťovně nebo zajišťovně mající úzké propojení vyplývající z řídícího vztahu s pojišťovnou nebo zajišťovnou, v níž uvedené osoby plní uvedený úkol.

Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že:

Každá z těchto činností je však v souladu s článkem 74 spravována odděleně.

Pojišťovny, které v následujících dnech provozovaly souběžně činnosti životního i neživotního pojištění, na něž se vztahuje tato směrnice, mohou pokračovat v souběžném provozování těchto činností, pokud je každá z těchto činností v souladu s článkem 74 spravována odděleně:

▼M3

▼B

Domovský členský stát může uložit pojišťovnám, aby ve lhůtě určené tímto členským státem ukončily souběžné provozování činností životního a neživotního pojištění, které provozovaly ke dnům uvedeným v prvním pododstavci.

Oddělená správa podle článku 73 je organizována tak, aby činnost životního pojištění byla oddělena od činnosti neživotního pojištění.

Příslušné zájmy pojistníků v životním a neživotním pojištění nesmějí být dotčeny, a zejména ze zisků životního pojištění mají prospěch pojistníci v životním pojištění, jako by životní pojišťovna provozovala pouze činnost životního pojištění.

Aniž jsou dotčeny články 100 a 128, pojišťovny uvedené v čl. 73 odst. 2 a 5 vypočtou:

Pojišťovny uvedené v čl. 73 odst. 2 a 5 kryjí odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu alespoň:

Minimální finanční požadavky uvedené v prvním pododstavci, připadající na činnost životního pojištění a činnost neživotního pojištění, nesmějí být neseny druhou činností.

Účetnictví je třeba vést tak, aby byly odděleně patrné zdroje pro životní a pro neživotní pojištění. Celkové příjmy, zejména pojistné, platby zajistitelů, příjmy z investování, a výdaje, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, je třeba rozvrhnout podle původu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování, které musí být schváleny orgánem dohledu.

Pojišťovny na základě svého účetnictví připraví finanční výkaz, v němž položky použitelného primárního kapitálu na krytí každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku uvedeného v odstavci 2 jsou jasně určeny v souladu s čl. 98 odst. 4.

Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností nepostačuje na pokrytí minimálních finančních požadavků uvedených v odst. 3 prvním pododstavci, použijí orgány dohledu na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření stanovená v této směrnici bez ohledu na to, jaké jsou výsledky ve druhé činnosti.

Odchylně od odst. 3 druhého pododstavce mohou uvedená opatření zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.

Není-li uvedeno jinak, členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny oceňovaly aktiva a závazky takto:

Při oceňování závazků podle písm. b) se nesmí provádět žádná úprava s ohledem na vlastní kreditní rating pojišťovny nebo zajišťovny.

Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s oceňováním aktiv a závazků vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí:

Nejlepší odhad odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr.

Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na aktuálních a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených, použitelných a náležitých pojistněmatematických a statistických metod.

Při výpočtu nejlepšího odhadu se použije projekce peněžních toků, která zohlední veškeré nezbytné přírůstky a úbytky peněžních prostředků k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.

Nejlepší odhad se vypočte jako hrubý, tj. aniž by byly odečteny částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. Uvedené částky se vypočítají odděleně podle článku 81.

Pojišťovny a zajišťovny ocení nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně.

Pokud však lze budoucí peněžní toky v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky spolehlivě replikovat prostřednictvím finančních nástrojů, u nichž je možné sledovat spolehlivou tržní hodnotu, hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky se určí na základě tržní hodnoty uvedených finančních nástrojů. V tomto případě se nevyžadují oddělené výpočty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky.

►C1  Pokud pojišťovny a zajišťovny oceňují nejlepší odhad a rizikovou přirážku odděleně, riziková přirážka se vypočte tak, že se určí náklady na obstarání použitelného kapitálu ve výši rovnající se solventnostnímu kapitálovému požadavku, jenž je nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání. ◄

Sazba, která se použije pro určení nákladů na obstarání použitelného kapitálu (sazba nákladů na kapitál), musí být pro všechny pojišťovny a zajišťovny totožná a je pravidelně revidována.

Použitá sazba nákladů na kapitál se musí rovnat dodatečné sazbě přesahující příslušnou bezrizikovou úrokovou míru, již by zaplatila pojišťovna nebo zajišťovna, která drží použitelný kapitál podle oddílu 3, rovnající se kapitálovému solventnostnímu požadavku nezbytnému pro zabezpečení pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání.

Pojišťovny a zajišťovny mohou uplatnit vyrovnávací úpravu u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění a zajištění, včetně důchodů vyplývajících ze smluv týkajících se neživotního pojištění nebo zajištění, za podmínky předchozího schválení orgány dohledu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Pro každou měnu se vyrovnávací úprava podle článku 77b vypočítá v souladu s těmito zásadami:

Pro účely odst. 1 písm. b) je základní rozpětí:

EIOPA stanoví a zveřejní pro každou příslušnou měnu alespoň čtvrtletně tyto technické informace:

Na základě stanoviska předloženého orgánem EIOPA zašle Komise zprávu Evropském parlamentu a Radě nejpozději do 1. ledna 2021, popřípadě dříve, je-li to žádoucí. Zpráva se soustředí zejména na účinky na:

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s metodami a výpočty technických rezerv vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí:

►C1  Doplňkový kapitál je tvořen jinými položkami než primárním kapitálem, které si lze vyžádat k absorbování ztrát. ◄

Doplňkový kapitál může zahrnovat tyto položky, nejsou-li položkami primárního kapitálu:

V případě vzájemné pojišťovny nebo pojišťovny na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky může doplňkový kapitál rovněž zahrnovat jakékoli budoucí nároky, které uvedená pojišťovna nebo společnost může vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečnému příspěvku během následujících dvanácti měsíců.

Orgány dohledu schválí:

Orgány dohledu budou při schvalování veškerých položek doplňkového kapitálu vycházet z posouzení:

Účasti ve finančních a úvěrových institucích podle odst. 1 písm. b) zahrnují:

Položky kapitálu se zařazují do tří tříd. Zařazení těchto položek závisí na tom, zda patří mezi primární kapitál či doplňkový kapitál, a na tom, zda mají tyto charakteristiky:

Při posuzování toho, do jaké míry má vlastní kapitál charakteristiky stanovené v odst. 1 písm. a) a b), a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti, je náležitě zohledněna doba trvání položky, zejména zda má či nemá datum splatnosti. Pokud má položka kapitálu datum splatnosti, je zohledněna relativní doba trvání ve srovnání s trváním pojistných a zajistných závazků pojišťovny/zajišťovny (dostatečná doba trvání).

Mimoto se zvažují tyto rysy:

Položky primárního kapitálu se zařadí do třídy 2, pokud mají z podstatné části charakteristiky stanovené v čl. 93 odst. 1 písm. b), přičemž se zohlední rysy stanovené v čl. 93 odst. 2.

Položky doplňkového kapitálu se zařadí do třídy 2, pokud mají z podstatné části charakteristiky stanovené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b), přičemž se zohlední rysy stanovené v čl. 93 odst. 2.

Pokud jde o dodržování solventnostního kapitálového požadavku, vztahují se na použitelné hodnoty položek třídy 2 a třídy 3 kvantitativní limity: Tyto limity musí zajistit, aby byla splněny alespoň tyto podmínky:

Solventnostní kapitálový požadavek se kalibruje tak, aby se zajistilo, že bude přihlédnuto ke všem kvantifikovatelným rizikům, jimž je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena. Vztahuje se na stávající smlouvy a na nové smlouvy, které budou podle očekávání sepsány v následujících dvanácti měsících. U stávajících smluv kryje tento požadavek pouze neočekávané ztráty.

Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu jednoho roku.

Solventnostní kapitálový požadavek kryje alespoň tato rizika:

Operační rizika uvedená v prvním pododstavci písm. f) zahrnují právní rizika a vylučují rizika vyplývající ze strategických rozhodnutí, jakož i rizika ztráty dobré pověsti.

Pojišťovny a zajišťovny vypočítají solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a oznámí výsledek výpočtu orgánům dohledu.

Pojišťovny a zajišťovny drží použitelný kapitál, který kryje poslední oznámený solventnostní kapitálový požadavek.

Pojišťovny a zajišťovny musí průběžně sledovat výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku.

Pokud se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední oznámený solventnostní kapitálový požadavek, dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna solventnostní kapitálový požadavek okamžitě přepočte a oznámí jej orgánům dohledu.

Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje jednotlivé rizikové moduly, které jsou agregovány podle přílohy IV bodu 1.

Tento požadavek musí sestávat alespoň z těchto rizikových modulů:

Každý rizikový modul podle odstavce 1 se kalibruje prostřednictvím hodnoty v riziku na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu jednoho roku.

Při konstrukci každého rizikového modulu se přihlédne k případným diverzifikačním efektům.

Při výpočtu modulů životních, neživotních a zdravotních upisovacích rizik mohou pojišťovny a zajišťovny, po schválení orgány dohledu, nahradit v konstrukci standardního vzorce podskupinu parametrů tohoto vzorce parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

Tyto parametry se kalibrují na základě interních údajů dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s operacemi uvedené pojišťovny nebo zajišťovny s použitím standardizovaných metod.

Během schvalování ověří orgány dohledu úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

Modul neživotního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající ze závazků týkajících se neživotního pojištění v souvislosti s krytými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti.

Přihlédne k neurčitosti výsledků pojišťoven a zajišťoven v souvislosti se stávajícími pojistnými a zajistnými závazky a s novými smlouvami, které budou podle očekávání sepsány v následujících dvanácti měsících.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 2 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

Modul životního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající ze závazků týkajících se životního pojištění v souvislosti s krytými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 3 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

Modul zdravotního upisovacího rizika zohlední riziko vyplývající ze závazků týkajících se zdravotního pojištění, ať je či není provozováno na podobném technickém základě jako životní pojištění, v souvislosti s krytými riziky a používanými postupy při výkonu činnosti.

Pokrývá alespoň tato rizika:

Modul tržního rizika zohlední riziko vyplývající z úrovně nebo volatility tržních cen finančních nástrojů, které ovlivňují hodnotu aktiv a závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Tento modul řádným způsobem zohlední strukturální nesoulad mezi aktivy a závazky, zejména z hlediska jejich trvání.

Modul se vypočte podle přílohy IV bodu 4 jako kombinace kapitálových požadavků alespoň k těmto podmodulům:

Modul rizika selhání protistrany zohlední možné ztráty v nadcházejících dvanácti měsících dané neočekávaným selháním nebo zhoršením kreditního ratingu protistran a dlužníků pojišťoven a zajišťoven. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na smlouvy týkající se snižování rizika, jako je například zajištění, sekuritizace a deriváty, pohledávky za zprostředkovateli, jakož i veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika kreditního rozpětí. Náležitě zohlední kolaterál nebo jiné zajištění v držení pojišťovny nebo zajišťovny nebo na její účet a rizika s tím spojená.

Pro každou protistranu platí, že v modulu rizika selhání protistrany se přihlédne k celkové expozici riziku protistrany dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny vůči uvedené protistraně nehledě na právní formu smluvních závazků vůči uvedené pojišťovně nebo zajišťovně.

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto článku a zjednodušení výpočtu modulu tržního rizika uvedeného v čl. 105 odst. 5, zjednodušení výpočtu modulu rizika selhání protistrany uvedeného v čl. 105 odst. 6, hodnocení technik snižování rizik uvedených v čl. 101 odst. 5 a výpočtu technických rezerv vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem týkajících se:

Prováděcí technické normy uvedené v odstavci 4 se vztahují pouze na vnitrostátní legislativní opatření členských států, která povolují sdílení pojistného plnění v souvislosti se zdravotním rizikem mezi pojišťovnami a zajišťovnami a která splňují tato kritéria:

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

Pojišťovny a zajišťovny mohou použít částečné interní modely pro výpočet:

Konstrukci částečného modelu lze navíc uplatnit na celou činnost pojišťoven a zajišťoven nebo pouze na jednu nebo více větších oblastí jejich obchodní činnosti.

Pojišťovny a zajišťovny předloží ve všech žádostech o schválení alespoň dokumentaci o tom, že interní model splňuje požadavky stanovené v článcích 120 až 125.

Pokud se žádost o schválení týká částečného interního modelu, přizpůsobí se požadavky stanovené v článcích 120 až 125 tak, aby zohlednily omezenou oblast působnosti modelu.

Orgány dohledu schválí částečný interní model, pouze pokud je uvedený model v souladu s požadavky stanovenými v článku 112 a splňuje tyto dodatečné podmínky:

Při posuzování žádosti o používání částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé obchodní činnosti pojišťovny nebo zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i činností, orgány dohledu mohou požadovat, aby dotyčné pojišťovny a zajišťovny předložily reálný přechodový plán na rozšíření působnosti modelu.

V přechodovém plánu musí být stanoveno, jakým způsobem pojišťovny a zajišťovny zamýšlí rozšířit působnost modelu na jiné podmoduly nebo obchodní činnosti, aby se zajistilo, že se model v souvislosti s daným rizikovým modulem vztahuje na hlavní část jejich pojistných operací.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví:

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy pro:

Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených, použitelných a náležitých pojistněmatematických a statistických metodách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv.

Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na stávajících a důvěryhodných informacích a na reálných předpokladech.

Pojišťovny a zajišťovny musí být schopny odůvodnit orgánům dohledu předpoklady, které jsou základem pro jejich interní model

Údaje používané pro interní model musí být přesné, úplné a vhodné.

Pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou ročně aktualizují soubory údajů, které používají při výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti.

Pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti není předepsána žádná zvláštní metoda.

Bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu musí být kapacita interního modelu pro zařazování rizik dostatečná k tomu, aby zajistila jeho široké využití a významnou roli v systému správy pojišťoven a zajišťoven, zejména v jejich systému řízení rizik a rozhodovacích procesech, jakož i v postupech alokace kapitálu podle článku 120.

Interní model musí krýt všechna podstatná rizika, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Interní modely musí krýt alespoň rizika uvedená v čl. 101 odst. 4.

Pojišťovny a zajišťovny mohou ve svém interním modelu přihlédnout k budoucím opatřením vedení, jejichž uskutečnění lze za určitých okolností odůvodněně očekávat.

V případě stanoveném v prvním pododstavci zohlední dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna dobu nezbytnou k provedení takových opatření.

Minimální kapitálový požadavek se vypočítá v souladu s těmito zásadami:

Aniž je dotčen odst. 1 písm. d), minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny vypočteného podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílů 2 nebo 3, a to včetně veškerého navýšení kapitálového požadavku podle článku 37.

▼M5

Členské státy svým orgánům dohledu umožní, aby po dobu, která končí nejpozději dne 31. prosince 2017, požadovaly od pojišťoven a zajišťoven uplatňování procentních hodnot uvedených v prvním pododstavci výhradně na jejich solventnostní kapitálový požadavek vypočtený podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 2.

▼B

Pojišťovny a zajišťovny vypočítají minimální kapitálový požadavek alespoň jednou za čtvrt roku a oznámí výsledek výpočtu orgánům dohledu.

▼M5

Pro účely výpočtu limitů uvedených v odstavci 3 se po pojišťovnách nebude vyžadovat, aby vypočítávaly solventnostní kapitálový požadavek čtvrtletně.

▼B

Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z mezních hodnot uvedených v odstavci 3, poskytne tato pojišťovna nebo zajišťovna orgánu dohledu informace, které umožní řádně porozumět důvodům této situace.

Do 31. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o předpisech členských států a o postupech orgánů dohledu přijatých podle odstavců 1 až 4.

▼B

Zpráva se bude zejména zabývat použitím a dolní a horní mezní hodnotou uvedenou v odstavci 3 a problémy, s kterými se potýkají orgány dohledu a pojišťovny nebo zajišťovny při uplatňování tohoto článku.

Pokud jde o celkové portfolio aktiv, pojišťovny a zajišťovny investují pouze do aktiv a nástrojů, jejichž rizika může dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna řádně určit, měřit, sledovat, řídit, kontrolovat a podávat o nich zprávy, a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování celkových potřeb solventnosti podle čl. 45 odst. 1 druhého pododstavce písm. a).

▼C1

Veškerá aktiva, zejména aktiva na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku, jsou investována tak, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost portfolia jako celku. Mimoto musí být umístění těchto aktiv takové, aby bylo zajištěno, že budou k dispozici.

Aktiva držená na krytí technických rezerv jsou rovněž investována způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání pojistných a zajistných závazků. Uvedená aktiva jsou investována v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž se zohlední zveřejněné strategické cíle.

▼B

Při střetu zájmů zajistí pojišťovny nebo subjekt, který řídí jejich portfolio aktiv, aby byla investice učiněna v nejlepším zájmu pojistníků a oprávněných osob.

Aniž je dotčen odstavec 2, u aktiv držených ve vztahu k smlouvám týkajícím se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci, se použije druhý, třetí a čtvrtý pododstavec tohoto odstavce.

Pokud je pojistné plnění stanovené ve smlouvě přímo spojeno s hodnotou podílových listů v SKIPCP podle definice ve směrnici 85/611/EHS nebo s hodnotou aktiv obsažených ve vnitřním fondu vlastněném pojišťovnami, obvykle rozděleném do podílů, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému ohledně těchto plnění co nejvíce zastoupeny těmito podíly nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, těmito aktivy.

Pokud je pojistné plnění stanovené ve smlouvě přímo spojeno s indexem akcií nebo jinou referenční hodnotou, než jsou hodnoty uvedené v druhém pododstavci, musí být technické rezervy vztahující se k tomuto pojistnému plnění co nejvíce zastoupeny buď podíly, které mají představovat referenční hodnotu, nebo nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy, která co nejvíce odpovídají aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.

Pokud pojistné plnění uvedené v druhém a třetím pododstavci zahrnuje záruku určitého výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, řídí se aktiva na krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv odstavcem 4.

Aniž je dotčen odstavec 2, použije se na ostatní aktiva, než na která se vztahuje odstavec 3, druhý až pátý pododstavec tohoto odstavce.

▼C1

Použití derivátů je možné, pokud přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia.

▼B

Investice a aktiva, jejichž obchodování na regulovaném finančním trhu není povoleno, musí být udržovány na obezřetné úrovni,

Aktiva musí být náležitě diverzifikována tak, aby nedošlo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině podniků či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku.

Investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik.

Pokud jde o pojistná rizika nacházející se ve Společenství, členské státy nesmějí požadovat, aby aktiva držená na krytí technických rezerv k uvedeným rizikům byla umístěna v rámci Společenství nebo v určitém členském státě.

Kromě toho, pokud jde o částky ze zajistných smluv vymahatelné vůči pojišťovnám nebo zajišťovnám povoleným podle této směrnice nebo pojišťovnám nebo zajišťovnám, jejichž sídlo se nachází ve třetí zemi, u nichž se má za to, že jejich solventnostní režim odpovídá článku 172, členské státy nesmějí požadovat, aby byla aktiva představující uvedené vymahatelné částky umístěna v rámci Společenství.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní kvalitativní požadavky v těchto oblastech:

Orgán dohledu požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala do šesti měsíců od doby, kdy zjistila nedodržování solventnostního kapitálového požadavku, nezbytná opatření k opětovnému stanovení úrovně použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

Uvedenou lhůtu může orgán dohledu případně prodloužit o tři měsíce.

Ozdravný plán uvedený v čl. 138 odst. 2 a plán financování uvedený v čl. 139 odst. 2 musí obsahovat alespoň tyto údaje nebo doklady:

Orgán dohledu domovského členského státu může odejmout povolení vydané pojišťovně nebo zajišťovně v těchto případech:

Orgán dohledu domovského členského státu odejme povolení vydané určité pojišťovně nebo zajišťovně v případě, že daná pojišťovna nebo zajišťovna nedodržuje minimální kapitálový požadavek a orgán dohledu má za to, že předložený plán financování je zjevně nevhodný, nebo dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nesplní schválený plán financování do tří měsíců od zjištění, že není dodržován minimální kapitálový požadavek.

V případě odnětí nebo pozbytí platnosti povolení uvědomí orgán dohledu domovského členského státu o této skutečnosti orgány dohledu ostatních členských států, a ty přijmou příslušná opatření, aby zabránily pojišťovně nebo zajišťovně v zahájení nových operací na svých územích.

Orgán dohledu domovského členského státu, společně s těmito orgány, přijme veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojištěných osob, a zejména omezí volné nakládání s aktivy pojišťovny podle článku 140.

Členské státy zajistí, aby pojišťovna, která hodlá zřídit pobočku na území jiného členského státu, tento záměr oznámila orgánům dohledu domovského členského státu.

Každá trvalá přítomnost pojišťovny na území členského státu se pokládá za pobočku, a to i v případě, kdy tato přítomnost nemá formu pobočky, ale je pouze kanceláří vedenou vlastními zaměstnanci pojišťovny nebo osobou, která je sice nezávislá, avšak má trvalé zmocnění jednat za pojišťovnu podobným způsobem, jako by jednalo její zastoupení.

Členské státy vyžadují, aby pojišťovna, která hodlá založit pobočku na území jiného členského státu, uvedla v oznámení podle odstavce 1 tyto údaje:

Pokud jde o Lloyd’s, nesmějí se pojištěné osoby v případě sporu v hostitelském členském státě vyplývajícího z přijatých závazků nacházet v nevýhodnějším postavení, než kdyby byl spor veden proti pojišťovně obvyklého typu.

Pokud orgány dohledu domovského členského státu nemají, s přihlédnutím k zamýšlené činnosti, důvody pochybovat o přiměřenosti řídícího a kontrolního systému nebo finanční situaci pojišťovny nebo o způsobilosti a bezúhonnosti oprávněného zástupce podle článku 42, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací uvedených v čl. 145 odst. 2 tyto informace orgánu dohledu hostitelského členského státu, a zároveň o tom uvědomí dotyčnou pojišťovnu.

Orgán dohledu domovského členského státu také potvrdí, že pojišťovna kryje solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek vypočtený podle článků 100 a 129.

Pokud orgány dohledu domovského členského státu odmítnou sdělit informace uvedené v čl. 145 odst. 2 orgánům dohledu hostitelského členského státu, sdělí důvody odmítnutí dotyčné pojišťovně do tří měsíců od obdržení všech dotyčných informací.

Toto odmítnutí nebo nečinnost lze napadnout u soudu v domovském členském státě.

Dříve než pobočka pojišťovny zahájí svou činnost, musí orgán dohledu hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení informací zmíněných v odstavci 1 uvědomit orgány dohledu domovského členského státu o podmínkách, za nichž musí být tato činnost v hostitelském členském státě vykonávána ve veřejném zájmu. Orgán dohledu domovského členského státu sdělí tyto informace dotyčné pojišťovně.

Pojišťovna může zřídit svou pobočku a zahájit svou činnost od okamžiku, kdy orgán dohledu domovského členského státu obdržel toto sdělení, nebo pokud orgán domovského státu žádné sdělení neobdržel, od okamžiku, kdy uplynula lhůta uvedená v prvním pododstavci.

Do jednoho měsíce od oznámení stanoveného v článku 147 sdělí orgány dohledu domovského členského státu členskému státu nebo státům, na jejichž území pojišťovna zamýšlí vykonávat činnost v rámci volného pohybu služeb, tyto údaje:

Současně orgány dohledu domovského členského státu o tomto sdělení uvědomí dotyčnou pojišťovnu.

Členské státy, na jejichž území neživotní pojišťovna hodlá v rámci volného pohybu služeb krýt rizika zařazená do odvětví 10 v části A přílohy I s vyloučením odpovědnosti dopravce, mohou požadovat, aby pojišťovna předložila tyto údaje:

Pokud orgány dohledu domovského členského státu nesdělí údaje uvedené v odstavci 1 ve lhůtě stanovené tamtéž, vyrozumí v téže lhůtě pojišťovnu o důvodech svého odmítnutí.

Toto odmítnutí nebo nečinnost lze napadnout u soudu v domovském členském státě.

Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 lze poskytnout pouze na rizika spadající do odvětví 10 v části A přílohy I (kromě občanskoprávní odpovědnosti dopravce) krytá v rámci poskytování služeb. Uvedený příspěvek se vypočte na stejném základě jako u neživotních pojišťoven kryjících uvedená rizika prostřednictvím provozovny v uvedeném členském státě.

Výpočet se provede podle přijatého pojistného za uvedené odvětví v hostitelském členském státě nebo počtu rizik, jež jsou v uvedeném odvětví v uvedeném tomto hostitelském státě kryta.

Pro účely uvedené v článku 151 musí hostitelský členský stát na neživotní pojišťovně vyžadovat, aby ustanovila zástupce s bydlištěm nebo usazeného na jeho území, který bude shromažďovat všechny nutné informace o škodných případech a který bude mít dostatečné pravomoci pro zastupování pojišťovny ve vztahu k poškozeným osobám uplatňujícím nároky, včetně zmocnění k vyplácení částek odpovídajících nárokům na náhradu škody, i pravomoc zastupovat tuto pojišťovnu nebo případně dát ji zastupovat před soudy nebo orgány tohoto členského státu ve vztahu k těmto nárokům na náhradu škody.

Po tomto zástupci lze také požadovat, aby zastupoval neživotní pojišťovnu před orgány dohledu hostitelského členského státu při kontrole existence a platnosti pojistek pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

EIOPA může v případě odůvodněných obav ohledně nepříznivých účinků na pojistníky z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více příslušných orgánů dohledu zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci s cílem posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci mezi dotyčnými orgány dohledu, pokud pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnosti na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování a pokud:

Pokud daná pojišťovna neprovede nutná opatření, informují o tom orgány dohledu dotyčného členského státu orgány dohledu domovského členského státu.

Orgány dohledu domovského členského státu co nejdříve přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotyčná pojišťovna situaci napravila.

Orgány dohledu domovského členského státu informují o přijatých opatřeních orgány dohledu hostitelského členského státu.

Pokud přes opatření učiněná domovským členským státem nebo proto, že se ukazuje, že uvedená opatření nejsou dostatečná nebo nebyla v uvedeném členském státě přijata, pojišťovna i nadále porušuje platné právní předpisy v hostitelském členském státě nebo se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná, mohou orgány dohledu hostitelského členského státu, po informování orgánů dohledu domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k zabránění dalšího porušování předpisů nebo k jeho postihování, včetně, v nezbytném rozsahu, zabránění dalšímu uzavírání nových pojistných smluv touto pojišťovnou na území hostitelského členského státu.

▼M5

Kromě toho mohou orgány dohledu domovského či hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

▼B

Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné pojišťovnám doručovat právní dokumenty nutné pro takováto opatření.

Aniž je dotčena další harmonizace, podléhá každá pojistná smlouva výhradně nepřímým daním a parafiskálním poplatkům z pojistného v členském státě, ve kterém se nachází riziko nebo v členském státě závazku.

Pro účely prvního pododstavce se stanoví, že movitý majetek umístěný v nemovitosti nacházející se na území členského státu, s výjimkou přepravovaného zboží, se považuje za riziko nacházející se v tomto členském státě, a to i tehdy, jestliže nemovitost a její obsah nejsou kryty stejnou pojistnou smlouvou.

V případě Španělska podléhá pojistná smlouva také zákonem stanoveným příplatkům ve prospěch konsorcia „Consorcio de Compesación de Seguros“ za výkon jeho funkcí vztahujících se k náhradě ztrát z mimořádných událostí, ke kterým dochází v tomto členské státě.

Pokud přes opatření učiněná domovským členským státem zajišťovna i nadále porušuje platné právní předpisy v dotyčném hostitelském členském státě nebo se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná, mohou orgány dohledu tohoto hostitelského členského státu, po informování orgánů dohledu domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k zabránění dalšího porušování předpisů nebo k jeho postihování, včetně, v nezbytném rozsahu, zabránění dalšímu uzavírání nových zajistných smluv touto zajišťovnou na území hostitelského členského státu.

▼M5

Vedle toho mohou orgány dohledu domovského či hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.

▼B

Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné zajišťovnám doručovat právní dokumenty nutné pro uvedená opatření.

Členský stát může vydat povolení, jestliže pojišťovna splňuje alespoň tyto podmínky:

Obchodní plán pobočky uvedený v čl. 162 odst. 2 písm. h) obsahuje:

Kromě požadavků stanovených v odstavci 1 obsahuje obchodní plán pro první tři účetní období:

Pokud za podmínek stanovených vnitrostátním právem povolí členský stát pobočkám zřízeným na jeho území a uvedeným v této kapitole, aby převedly celý pojistný kmen nebo jeho část na pobočku uvedenou v této kapitole a zřízenou na území jiného členské státu, zajistí, aby orgány dohledu členského státu přebírajícího podniku nebo případně členského státu uvedeného v článku 167 potvrdily:

Převod povolený v souladu s odstavci 1 až 5 se zveřejňuje za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy v členském státě, ve kterém se nachází riziko, nebo v členském státě závazku.

Takový převod je automaticky platný vůči pojistníkům, pojištěným osobám a jiným osobám, které mají práva a povinnosti vyplývající z převedených smluv.

Každý členský stát požaduje po pobočkách vytvořených na jeho území, aby měly použitelný kapitál skládající se z položek uvedených v čl. 98 odst. 3.

Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek se vypočte podle kapitoly VI oddílů 4 a 5.

Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku je však třeba vzít v úvahu jak u neživotního pojištění, tak u životního pojištění pouze operace prováděné dotyčnou pobočkou.

Použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina absolutní dolní meze požadované podle čl. 129 odst. 1 písm. d).

Jistota složená podle čl. 162 odst. 2 písm. e) se započítává do této výše použitelného primárního kapitálu na krytí minimálního kapitálového požadavku.

Pojišťovna, která požádala o povolení ve více než jednom členském státě nebo je obdržela, může žádat o tyto výhody, které mohou být poskytnuty pouze společně:

V případech uvedených v písmenu a) prvního pododstavce se pro účely uvedeného výpočtu přihlíží jen k operacím, které provedly všechny pobočky zřízené v rámci Společenství.

Žádost o poskytnutí výhod stanovených v odstavci 1 se podává orgánům dohledu dotyčných členských států. V žádosti musí být uveden orgán členského státu, který v budoucnu bude dohlížet na solventnost u veškeré činnosti poboček usazených ve Společenství. Výběr tohoto orgánu učiněný pojišťovnou musí být zdůvodněn.

Jistota podle čl. 162 odst. 2 písm. e) se složí v tomto členském státě.

Výhody podle odstavce 1 mohou být poskytnuty pouze tehdy, jestliže s nimi vysloví souhlas orgány dohledu všech členských států, v nichž byla žádost podána.

Tyto výhody nabývají účinnosti dnem, k němuž se vybraný orgán dohledu vůči ostatním orgánům dohledu zaváže k dohledu nad solventností poboček v celém rozsahu jejich činnosti v rámci Společenství.

Zvolený orgán dohledu dostává od ostatních členských států informace nezbytné pro dohled nad celkovou solventností poboček usazených na jejich území.

Každý členský stát, který podle čl. 73 odst. 5 druhého pododstavce po pojišťovnách usazených na jeho území požaduje, aby přestaly se souběžným výkonem činností, které vykonávaly v odpovídající den uvedený v čl. 73 odst. 5 prvním pododstavci, musí tuto podmínku uložit také pobočkám uvedeným v tomto oddíle, které jsou usazeny na jeho území a souběžně tam vykonávají obě činnosti.

Členské státy mohou stanovit, že pobočky uvedené v tomto oddíle, jejichž skutečné sídlo vykonává souběžně obě činnosti a které ke dnům uvedeným v článku 73 odst. 5 prvním pododstavci vykonávaly na území členského státu výhradně činnost životního pojištění, tam mohou pokračovat ve výkonu své činnosti. Jestliže si pojišťovna přeje vykonávat činnost neživotního pojištění na tomto území, může činnost životního pojištění vykonávat pouze prostřednictvím dceřiné společnosti.

Odchylně od odstavce 2, a i když kritéria přijatá v souladu s odstavcem 1 nebyla splněna, může Komise na omezené období s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je dočasně rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I, v případě, že tato třetí země splňuje alespoň následující kritéria:

Komise může Radě předložit návrhy na projednání dohod s jednou či více třetími zeměmi o způsobech provádění dohledu nad:

Dohody podle odstavce 1 mají za cíl hlavně zajistit účinný přístup na trh pro zajišťovny na území smluvních stran za podmínek rovnosti obezřetného řízení a ustanovit vzájemné uznání pravidel a postupů pro dohled nad zajišťovnami. Jejich cílem je také zajištění toho, aby:

Komise pravidelně předkládá Radě zprávu o zacházení s pojišťovnami nebo zajišťovnami, které mají povolení ve Společenství, v třetích zemích, pokud jde o:

Komise předkládá tyto zprávy spolu s případnými vhodnými návrhy Radě.

Každý členský stát sdělí Komisi rizika, na něž se podle jeho právních předpisů vztahuje povinné pojištění, přičemž uvede:

Členský stát může požadovat, aby údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) obsahovaly i prohlášení pojišťovny o tom, že smlouva je v souladu se zvláštními předpisy týkajícími se dotyčného pojištění.

Komise zveřejní údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) v Úředním věstníku Evropské unie.

Členské státy nevyžadují předchozí schválení nebo soustavné oznamování všeobecných nebo zvláštních pojistných podmínek, sazebníků pojistného, formulářů a jiných tiskopisů, které pojišťovna hodlá používat při svém styku s pojistníky.

Členské státy mohou pouze požadovat nesoustavné oznamování uvedených pojistných podmínek a jiných dokladů pro účely ověření dodržování vnitrostátních předpisů, které se týkají pojistných smluv. Tyto požadavky nesmí představovat předběžnou podmínku pro výkon činnosti pojišťovny.

Před uzavřením smlouvy týkající se neživotního pojištění informuje neživotní pojišťovna pojistníka

Pojišťovna rovněž informuje pojistníka o způsobu vyřizování stížností pojistníků v záležitostech smluv, včetně případné existence instituce, na kterou se lze se stížnostmi obracet, aniž je dotčeno právo pojistníků obrátit se na soud.

Pokud je neživotní pojištění nabízeno v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, musí být pojistník před tím, než se k něčemu zaváže, uvědomen o tom, ve kterém členském státě se nachází sídlo, případně pobočka, se kterou má být smlouva uzavřena.

Každý doklad vydaný pojistníkovi obsahuje údaje uvedené v prvním pododstavci.

Povinnosti stanovené v prvním a druhém pododstavci se nevztahují na velká rizika.

Smlouva nebo jakýkoli jiný doklad prokazující krytí spolu s návrhem pojištění, pokud je pro pojistníka závazná, musí uvádět adresu sídla a případně pobočky neživotní pojišťovny, která poskytuje krytí.

Členské státy mohou požadovat, aby jméno a adresa zástupce neživotní pojišťovny uvedeného v čl. 148 odst. 2 písm. a) byly také uvedeny v dokladech zmíněných v prvním pododstavci tohoto odstavce.

O životní pojišťovně musí být sděleny tyto informace:

O závazku musí být sděleny tyto informace:

Pojistník musí být po celou dobu trvání smlouvy informován o všech změnách týkajících se těchto informací:

Pokud v souvislosti s nabídkou životního pojištění nebo s uzavřením životní pojistky předkládá pojistitel číselné údaje týkající se částky potenciálních plateb nad rámec smluvně dohodnutých plateb, musí pojistitel poskytnout pojistníkovi příklad výpočtu, z něhož vychází potenciální částka k výplatě, přičemž jako základ pro výpočet pojistného použije model se třemi různými úrokovými sazbami. Toto ustanovení se nevztahuje na termínované pojistky a smlouvy. Pojistitel musí pojistníka jasně a srozumitelně informovat o tom, že příklad výpočtu je pouze matematický model na základě smyšlených předpokladů a že pojistitel nesmí z tohoto vzorového výpočtu vyvozovat jakékoli smluvní nároky.

V případě pojištění s účastí na zisku musí pojistitel jednou za rok písemně informovat pojistníka o stavu jeho nároků, v němž bude zahrnuta účast na zisku. Navíc pokud pojistitel předložil číselné údaje o potenciálním budoucím vývoji účasti na zisku, musí informovat pojistníka o rozdílech mezi skutečným vývojem a počátečními údaji.

Informace podle odstavců 2 až 5 musí být poskytnuty jasně a přesně, písemně a v úředním jazyce členského státu závazku.

Tyto informace však mohou být v jiném jazyce, pokud o to pojistník požádá a umožňují to právní předpisy členského státu nebo pokud si pojistník může zvolit rozhodné právo.

Členské státy stanoví, že pojistník, který uzavře individuální smlouvu týkající se životního pojištění, má lhůtu mezi 14 a 30 dny ode dne, kdy byl o uzavření smlouvy informován, během které může od smlouvy odstoupit.

Oznámení o odstoupení od smlouvy ze strany pojistníka ho zprošťuje do budoucna veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy.

Další právní účinky a podmínky odstoupení od smlouvy upravuje právo rozhodné pro smlouvu, zejména pokud se týká způsobu informování pojistníka o tom, že smlouva byla uzavřena.

Členské státy se mohou rozhodnout, že neuplatní odstavec 1 v těchto případech:

Využijí-li členské státy možnosti uvedené v prvním pododstavci, uvedou tuto skutečnost ve svých právních předpisech.

Tento oddíl se vztahuje na operace soupojištění v rámci Společenství, jimiž jsou takové případy soupojištění, které se vztahují k jednomu nebo více rizikům zařazeným do odvětví 3 až 16 v části A přílohy I a které splňují tyto podmínky:

Tento oddíl se vztahuje na pojištění právní ochrany uvedené v odvětví 17 v části A přílohy I, v jehož rámci se pojišťovna zaváže nést po zaplacení pojistného výlohy spojené s právním řízením a poskytovat další služby přímo spojené s tímto pojištěním, zejména pokud jde o:

Tento oddíl se nevztahuje:

Pro účely prvního pododstavce písm. c) musí být ve smlouvě jasně stanoveno, že se dotyčná pojistná ochrana omezuje pouze na okolnosti uvedené ve zmíněném písmenu a je doplňková k asistenčním službám.

Domovský členský stát zajistí, aby pojišťovny podle volby učiněné členským státem nebo, pokud s tím členský stát souhlasí, podle vlastní volby přijaly alespoň jeden ze způsobů vyřizování nároků uvedených v odstavci 2, 3 a 4.

Ať je přijato jakékoli řešení, považují se zájmy osob majících pojištění právní ochrany podle tohoto oddílu za zabezpečené rovnocenným způsobem.

Pojišťovna zajistí, aby žádný z jejích zaměstnanců zabývajících se vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany nebo právním poradenstvím pro toto odvětví nevykonával současně podobnou činnost v jiném podniku s finančními, obchodními nebo administrativními vazbami na pojišťovnu a provozujícím jedno nebo více jiných odvětví pojištění uvedených v příloze I.

Kompozitní pojišťovny zajistí, aby žádný z jejich zaměstnanců zabývajících se vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany nebo právním poradenstvím pro toto odvětví nevykonával současně podobnou činnost pro jiné odvětví provozované pojišťovnou.

Pojišťovna pověří vyřizováním nároků na úhradu výloh právní ochrany jinou pojišťovnu se samostatnou právní subjektivitou. Tato pojišťovna musí být uvedena ve zvláštní smlouvě nebo ve zvláštní části sdružené smlouvy uvedené v článku 199.

Jestliže tato pojišťovna se samostatnou právní subjektivitou má vazby na jinou pojišťovnu, která provozuje jedno nebo více odvětví pojištění uvedená v části A přílohy I, nesmějí zaměstnanci pojišťovny se samostatnou právní subjektivitou zabývající se vyřizováním nároků z pojistných událostí nebo právním poradenstvím spojeným s tímto vyřizováním současně vykonávat stejnou nebo podobnou činnost v této jiné pojišťovně. Členský stát může stanovit stejné podmínky i pro členy správního, řídícího nebo kontrolního orgánu pojišťovny.

Každá smlouva o pojištění právní ochrany musí výslovně obsahovat tato ustanovení:

Členské státy mohou u pojištění právní ochrany stanovit výjimku z čl. 201 odst. 1, jsou-li současně splněny všechny tyto podmínky:

Členské státy, ve kterých smlouvy kryjící rizika zařazená do odvětví 2 v části A přílohy I mohou sloužit jako částečná nebo úplná alternativa ke zdravotnímu pojištění poskytovanému povinným systémem sociálního zabezpečení, mohou požadovat:

Členské státy mohou požadovat, aby systém zdravotního pojištění zmíněný v odstavci 1 byl provozován na technickém základě podobném technickému základu životního pojištění, přičemž musí splňovat všechny následující podmínky:

V případě uvedeném v písmenu e) prvního pododstavce bude vzata v úvahu rezerva na stárnutí a nová lékařská prohlídka může být požadována pouze pro zvýšené krytí.

Orgány dohledu dotyčného členského státu vydají tabulky nemocnosti a jiné relevantní statistické údaje uvedené v písmenu a) prvního pododstavce a předají je orgánům dohledu domovského členského státu.

Pojistné stanovené podle rozumných pojistněmatematickýh předpokladů musí být dostatečné s přihlédnutím ke všem aspektům finanční situace pojišťoven tak, aby byly schopny plnit všechny své závazky. Domovský členský stát vyžaduje, aby technické podklady pro výpočet pojistného byly předány orgánům dohledu dříve, než se pojistný produkt uvede na trh.

Třetí a čtvrtý pododstavec se rovněž vztahuje na případy, kdy jsou měněny stávající smlouvy.

Pro účely odstavců 1 a 2 se „finitním zajištěním“ rozumí zajištění, v jehož rámci explicitní maximální možné ztráty vyjádřené jako převedené maximální ekonomické riziko, vyplývající z převodu značného pojistnětechnického rizika i rizika načasování, přesáhnou pojistné po dobu trvání dané smlouvy o omezenou, avšak významnou částku, spolu s nejméně jedním z těchto rysů:

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní následující kritéria pro dohled:

Pro účely této hlavy se rozumí:

▼M5

▼M1

▼B

Pro účely této hlavy budou orgány dohledu považovat za mateřský podnik také jakýkoli podnik, který má podle názoru orgánů dohledu fakticky dominantní vliv na jiný podnik.

Za dceřiný podnik budou také považovat jakýkoli podnik, na který má podle názoru orgánů dohledu fakticky dominantní vliv mateřský podnik.

Za účast budou rovněž považovat přímé nebo nepřímé držení hlasovacích práv nebo kapitálu v podniku, který podle názoru příslušných orgánů fakticky podléhá dominantnímu vlivu.

Členské státy zajistí dohled na úrovni skupiny nad pojišťovnami a zajišťovnami, které jsou členy skupiny, a to v souladu s ustanoveními této hlavy.

Ustanovení této směrnice, která stanoví pravidla pro dohled nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami, se na tyto podniky vztahují i nadále, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

Členské státy zajistí, aby se dohled nad skupinou vztahoval na:

Orgán dohledu nad skupinou může v jednotlivých případech rozhodnout, že do dohledu nad skupinou podle článku 213 nezahrne některý podnik, pokud:

Pokud by však podle prvního pododstavce písm. b) mohlo být z dohledu vyloučeno jednotlivě více podniků stejné skupiny, tyto podniky nelze vyloučit, mají-li společně nezanedbatelný význam.

Pokud je orgán dohledu nad skupinou toho názoru, že by některá pojišťovna či zajišťovna neměla být zahrnuta do dohledu nad skupinou prvního pododstavce písm. b) a c), přijme rozhodnutí teprve po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu.

Pokud orgán dohledu nad skupinou některou pojišťovnu nebo zajišťovnu nezahrne do dohledu nad skupinou podle prvního pododstavce písm. b) a c), mohou orgány dohledu členského státu, ve kterém se tento podnik nachází požadovat, aby podnik vedoucí skupinu poskytnul veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad dotyčnou pojišťovnou nebo zajišťovnou.

Pokud se orgán dohledu rozhodne uplatnit na poslední mateřský podnik na vnitrostátní úrovni ustanovení kapitoly II oddílu 1 a pokud poslední mateřský podnik na úrovni Společenství ve smyslu článku 215 obdrží v souladu s článkem 231 nebo s čl. 233 odst. 5 povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, bude toto rozhodnutí považováno za směrodatné a bude orgánem dohledu nadále uplatňováno v dotyčném členském státě.

V takovém případě, pokud orgán dohledu usoudí, že rizikový profil posledního mateřského podniku na vnitrostátní úrovni se podstatně odchyluje od interního modelu schváleného na úrovni Společenství a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dohledu, může tento orgán dohledu tomuto podniku uložit navýšení kapitálového požadavku ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku stanovenému na základě takového modelu, nebo ve výjimečných případech, kdyby takové navýšení kapitálového požadavku nebylo odpovídající, může orgán dohledu požadovat, aby tento podnik vypočítal svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního modelu.

▼M5

Orgán dohledu zdůvodní taková rozhodnutí jak podniku, tak orgánu dohledu nad skupinou. Orgán dohledu nad skupinou o tom vyrozumí kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248 odst. 1 písm. a).

▼B

Pokud členské státy umožní orgánům dohledu přijmout rozhodnutí uvedené v článku 216, umožní jim také, aby mohly uzavřít dohody s orgány dohledu v jiných členských státech, ve kterých působí jiný přidružený poslední mateřský podnik na vnitrostátní úrovni, a to s cílem provádět dohled nad skupinou na úrovni podskupiny zahrnující několik členských států.

Pokud příslušné orgány dohledu uzavřely dohodu uvedenou v prvním pododstavci, dohled nad skupinou se nebude provádět u žádného posledního mateřského podniku podle článku 216 působícího v jiných členských státech než v členském státě, ve kterém se nachází podskupina uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce.

▼M5

V takovém případě orgány dohledu zdůvodní svou dohodu jak orgánu dohledu nad skupinou, tak poslednímu mateřskému podniku na úrovni Unie. Orgán dohledu nad skupinou o tom vyrozumí kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248 odst. 1 písm. a).

▼B

Členské státy zajistí, aby výpočet skupinové solventnosti pojišťoven a zajišťoven uvedených v čl. 213 odst. 2 písm. a) byl proveden podle metody 1 uvedené v článcích 230 až 232.

Členské státy však umožní orgánům dohledu, pokud vykonávají funkci orgánu dohledu nad určitou skupinou, aby mohly po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a se samotnou skupinou rozhodnout, že uplatní na skupinu metodu 2 uvedenou v článcích 233 a 234 nebo kombinaci metod 1 a 2, pokud by použití samotné metody 1 nebylo přiměřené.

Při výpočtu skupinové solventnosti se zohlední poměrný podíl držený podnikem v přidružených podnicích.

Pro účely prvního pododstavce se tento poměrný podíl stanoví jako:

Je-li však přidružený podnik dceřiným podnikem, který nemá dostatek kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku, bude zohledněn celkový deficit solventnosti dceřiného podniku, a to bez ohledu na použitou metodu.

Pokud je podle názoru orgánů dohledu odpovědnost mateřského podniku, který drží majetkovou účast, omezena výlučně na tuto majetkovou účast, mohou tyto orgány dohledu nad skupinou povolit zohlednění deficitu solventnosti dceřiného podniku na poměrném základě.

Orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a se samotnou skupinou určí, jaká poměrná část bude zohledněna, jestliže:

Vícenásobné použití kapitálu použitelného pro solventnostní kapitálový požadavek různých pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do tohoto výpočtu není povoleno.

Za tímto účelem je nutné z výpočtu skupinové solventnosti, pokud tak nestanoví již metody popsané v pododdíle 4, vyloučit tyto částky:

Aniž je dotčen odstavec 1, následující položky mohou být zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku dotyčného přidruženého podniku:

Do výpočtu nelze v žádném případě zahrnout následující položky:

Při výpočtu skupinové solventnosti se nezohlední žádný kapitál použitelný pro solventnostní kapitálový požadavek, které pocházejí z recipročního financování mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou držící účast a kterýmkoli z těchto podniků:

Odchylně od odstavce 4 a i když nebyla splněna kritéria přijatá v souladu s odstavcem 3, může Komise na období uvedené v odstavci 6 s pomocí orgánu EIOPA v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, jimiž určí, že solventnostní režim třetí země uplatňovaný na podniky se sídlem v dané třetí zemi je dočasně rovnocenný s režimem, který stanoví hlava I kapitola VI, pokud:

První období prozatímní rovnocennosti uvedené v odstavci 5 trvá 10 let, pokud před koncem tohoto období nedojde:

Výpočet skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se provádí na základě konsolidované účetní závěrky.

Skupinová solventnost pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

Pravidla stanovená v hlavě I kapitole VI oddílu 3 pododdílech 1, 2 a 3 a v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1, 2 a 3 se použijí pro výpočet kapitálu použitelného pro solventnostní kapitálový požadavek a skupinový solventnostní kapitálový požadavek prováděný na základě konsolidovaných účetních údajů.

Skupinový solventnostní kapitálový požadavek vycházející z konsolidovaných účetních údajů (konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek) se vypočítá buď podle standardního vzorce, nebo podle schváleného interního modelu, a to způsobem odpovídajícím obecným zásadám stanoveným v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1 a 2 a v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1 a 3.

Konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek bude tvořen minimálně součtem:

Toto minimum bude kryto použitelným primárním kapitálem v souladu s čl. 98 odst. 4.

Při určování, zda tento kapitál je použitelný pro minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, se obdobně použijí zásady stanovené v článcích 221 až 229. Ustanovení čl. 139 odst. 1 a 2 se použijí obdobně.

Skupinová solventnost pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:

Souhrnný použitelný kapitál skupiny jsou součtem:

Souhrnný solventnostní kapitálový požadavek skupiny je součtem: