2009/57/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/57/ES ze dne 13. července 2009 o ochranných konstrukcích chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (Text s významem pro EHP)

a) světlou výšku pod zadní nápravou nejvýše 1 000 mm;

b) pevný nebo nastavitelný rozchod kol jedné z hnacích náprav nejméně 1 150 mm;

c) možnost vybavení vícebodovým závěsným zařízením pro nesené nářadí a výkyvným táhlem;

d) hmotnost od 1,5 do 6 t, odpovídající vlastní hmotnosti traktoru podle bodu 2.1.1 přílohy I směrnice 2003/37/ES, včetně ochranné konstrukce chránící při převrácení, kterou je traktor opatřen v souladu s touto směrnicí, a pneumatik největšího rozměru doporučeného výrobcem.

1.1 Výraz ochranná konstrukce chránící při převrácení (kabina nebo ochranný rám) Výrazem ochranná konstrukce chránící při převrácení (kabina nebo ochranný rám), dále jen „ochranná konstrukce“, se rozumí konstrukce na traktoru, jejímž hlavním účelem je vyloučit nebo omezit ohrožení řidiče v důsledku převrácení traktoru během normálního použití.

1.2 Konstrukce podle bodu 1.1 se vyznačují tím, že v případě převrácení traktoru zajišťují dostatečně velký volný prostor pro ochranu řidiče.

2.1 Každá ochranná konstrukce a její připevnění k traktoru musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly hlavní účel uvedený v bodě 1.

2.2 Splnění tohoto požadavku se ověřuje jednou ze dvou zkušebních metod popsaných v příloze III. Metodu je třeba zvolit podle hmotnosti traktoru:

3.1 Žádost o ES schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce nebo jejich pověřený zástupce.

3.2 K žádosti o ES schválení typu konstrukční části se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:

3.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu konstrukční části se předloží traktor představující typ, pro nějž je schvalovaná ochranná konstrukce určena. Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí.

3.4 Držitel ES schválení typu konstrukční části může požádat o jeho rozšíření na další typy traktorů. Příslušný orgán, který udělil původní ES schválení typu konstrukční části, toto rozšíření udělí, jestliže schválená ochranná konstrukce a typ traktoru (typy traktorů), na který je rozšíření požadováno, splňují tyto podmínky:

4.1 Každá ochranná konstrukce, která odpovídá schválenému typu, musí být opatřena tímto značením:

4.2 Všechny tyto údaje musí být uvedeny na štítku.

4.3 Uvedené značení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné.

1.2.1 Ochranná konstrukce se musí zkoušet na typu traktoru, pro který je určena. K traktoru musí být připevněna podle pokynů výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce.

1.2.2 Ke zkouškám musí být traktor opatřen všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivňovat pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné.

Rovněž musí být namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit, zda odpovídají požadavkům podle bodu 4.1 této přílohy.

1.2.3 Zkoušky se provádějí na stojícím traktoru.

2.1.1 Kyvadlové závaží je zavěšeno dvěma řetězy nebo ocelovými lany na otočných čepech umístěných nejméně 6 m nad zemí. Musí být k dispozici zařízení umožňující nezávislé nastavení výšky zdvihu závaží a úhlu mezi závažím a závěsnými řetězy nebo lany.

2.1.2 Závaží má hmotnost 2 000 ± 20 kg bez hmotnosti řetězů nebo lan, která nesmí překročit 100 kg. Délka stran nárazové plochy je 680 ± 20 mm (viz obrázek 4 v příloze IV). Výplň závaží musí být provedena takovým způsobem, aby poloha jeho těžiště zůstávala konstantní.

2.1.3 Musí být k dispozici zařízení umožňující zdvižení závaží jako kyvadla nazpět do výšky stanovené pro každou zkoušku. Rychločinný uvolňovací mechanismus musí umožnit spuštění závaží, aniž by se měnil jeho sklon vůči závěsným řetězům nebo lanům.

2.3.1 Traktor se pomocí upevňovacích a napínacích zařízení připoutá ke kolejnicím, které jsou tuhým způsobem upevněny na stabilní betonové základové desce. Kolejnice mají vhodnou rozteč, aby umožňovaly upevnění traktoru podle obrázků 5, 6 a 7 v příloze IV. Při každé zkoušce spočívají kola traktoru a veškeré použité opěry náprav na stabilní základové desce.

2.3.2 Kromě napínacích zařízení a připevnění ke kolejnicím se traktor připoutá pomocí ocelových lan stanovených rozměrů.

Použijí se ocelová lana kruhového průřezu s duší, konstrukce 6 × 19 podle normy ISO 2408. Jmenovitý průměr lana je 13 mm.

2.3.3 U kloubového traktoru musí být otočný kloub pro rázy zepředu, zezadu a z boku a pro zkoušky tlakem vhodně podepřen a připoután, pro ráz z boku musí být navíc podepřen ze strany. Přední a zadní kola nemusí být v jedné řadě, pokud se tím usnadní připoutání lany.

2.4.1 K zapření kola při rázu z boku se použije dřevěný hranol podle obrázku 7 v příloze IV.

2.4.2 K založení pneumatik na straně protilehlé rázu se použije hranol z měkkého dřeva průřezu přibližně 150 × 150 mm, připevněný k základové desce podle obrázků 5, 6 a 7 v příloze IV.

2.5.1 U kloubových traktorů je nutné ještě další zapření a upevnění. Účelem je zajistit, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla stejně tuhá jako u traktoru tuhé konstrukce.

2.5.2 Další podrobnosti týkající se zkoušek rázem a tlakem jsou uvedeny v příloze III.

2.7.1 Pro zkoušky podle přílohy III částí A a B musí být použito zařízení, v němž je na vodorovné tyči upevněn posuvný třecí kroužek sloužící při zkoušce rázem z boku k měření rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací.

2.7.2 U zkoušek podle části A přílohy III se po laboratorních zkouškách provádějí měření ke zjištění, zda některá část ochranné konstrukce pronikla do chráněného prostoru podle bodu 2 části A přílohy III.

2.7.3 Pro zkoušky podle části B přílohy III musí být k dispozici zařízení, jehož součástí může být fotografický přístroj a které po laboratorních zkouškách umožní zjistit, zda některá část ochranné konstrukce v průběhu zkoušek pronikla do chráněného prostoru podle bodu 2 části B přílohy III, nebo s ním přišla do styku.

2.8.1 délkové rozměry měřené během zkoušky (s výjimkou bodu 2.8.2): rozměry ochranné konstrukce a traktoru, deformace chráněného prostoru a pneumatik při upevnění pro zkoušky rázem: ± 3 mm;

2.8.2 výška pádu kyvadlového závaží pro zkoušky rázem: ± 6 mm;

2.8.3 hmotnost traktoru: ± 20 kg;

2.8.4 zatížení při zkouškách tlakem: ± 2 %;

2.8.5 úhel řetězů nebo lan, na nichž je závaží zavěšeno, v bodě úderu: ± 2 °.

3.1.1.1 Zkoušky se provádějí v níže uvedeném pořadí; v pravém sloupci je uvedeno číslo bodu, pod kterým jsou jednotlivé zkoušky popsány v částech A a B přílohy III:

3.1.1.2 Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění posune nebo poruší, zkouška se opakuje.

3.1.1.3 Během zkoušky se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru či ochranné konstrukce.

3.1.1.4 Během zkoušky převodovka traktoru nemá zařazený rychlostní stupeň a brzdy jsou uvolněné.

3.1.1.5 V případě traktoru s otočným sedadlem a volantem (tj. se dvěma polohami sedadla a volantu) se první ráz provede v podélném směru na okraj té části ochranné konstrukce, kde působí více než 50 % hmotnosti traktoru. Po něm následuje zkouška tlakem provedená na stejnou část ochranné konstrukce. Druhý ráz směřuje na okraj té části ochranné konstrukce, kde působí méně než 50 % hmotnosti traktoru, a třetí ráz je veden z boku. Nakonec se provede druhá zkouška tlakem na tu část ochranné konstrukce, kde působí méně než 50 % hmotnosti traktoru.

4.1 Ochranná konstrukce, která byla předložena k ES schválení typu konstrukční části, se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky:

4.2 řidič nesmí být ohrožen žádným dalším prvkem, např. druhem skla náchylným k nebezpečnému tříštění nebo nedostatečným čalouněním stropu kabiny nebo míst, kam může řidič hlavou narazit.

5.1 K certifikátu ES schválení typu konstrukční části podle přílohy VII musí být přiložen zkušební protokol. Vzor protokolu je obsažen v příloze V. Protokol musí obsahovat tyto údaje:

5.2 V protokolu musí být přesně uveden typ traktoru (tovární značka, typ, obchodní označení apod.), který byl použit ke zkouškám, a typy, pro které je určena ochranná konstrukce.

5.3 Jestliže se ES schválení typu konstrukční části rozšiřuje pro další typy traktorů, musí protokol obsahovat přesný odkaz na protokol k původnímu ES schválení typu konstrukční části a přesné údaje týkající se požadavků stanovených v bodě 3.4 přílohy I.

1.1.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislicí úhel 20 °, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal roven 20 °. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. Těžiště závaží se nachází v bodě ležícím ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Jestliže však zakřivení zadní části ochranné konstrukce začíná ve větší vzdálenosti než jedna šestina horní šířky ve směru od uvedené svislé roviny, vede se úder na začátek tohoto zakřivení, tj. do bodu, kde tečnou zakřivení je přímka kolmá ke střední rovině traktoru (viz obrázek 9 v příloze IV).

Pokud by měl vyčnívající konstrukční prvek ochranné konstrukce nedostatečnou plochu pro dopad závaží, připevní se k tomuto prvku ocelová deska vhodné tloušťky a šířky a délky přibližně 300 mm způsobem, který neovlivní pevnost ochranné konstrukce.

1.1.2 Traktory tuhé konstrukce se připoutají k základové desce. Body upevnění poutacích lan jsou umístěny přibližně 2 m za zadní nápravou a 1,5 m před přední nápravou. Tyto body buď leží v rovině, v níž se pohybuje těžiště kyvadlového závaží, nebo musí výslednou sílu v této rovině vyvinout více než jedno upevnění, jak je znázorněno na obrázku 5 v příloze IV.

Lana se napnou tak, aby průhyby předních a zadních pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se těsně před zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol průřezu 150 × 150 mm.

1.1.3 U kloubových traktorů se k základové desce připoutají obě nápravy. Náprava té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se upevní stejným způsobem jako zadní náprava podle obrázku 5 v příloze IV. Otočný kloub se pak podepře hranolem průřezu 100 × 100 mm a pevně připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce.

1.1.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 125 + 0,020 W,

kde H je výška pádu v mm a W hmotnost traktoru podle bodu 1.3 přílohy II.

Závaží se pak uvolní a nechá narazit do ochranné konstrukce.

1.2.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislicí úhel 20 °, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal roven 20 °. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě převrácení traktoru na bok během jízdy dopředu pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní přední roh. Těžiště závaží se nachází v bodě vzdáleném nanejvýše 80 mm od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Jestliže však zakřivení přední části ochranné konstrukce začíná ve větší vzdálenosti než 80 mm od uvedené svislé roviny, vede se úder na začátek tohoto zakřivení, tj. do bodu, kde tečnou zakřivení je přímka kolmá ke střední rovině traktoru (viz obrázek 9 v příloze IV).

1.2.2 Traktory tuhé konstrukce se připoutají k základové desce podle obrázku 6 v příloze IV. Body upevnění poutacích lan jsou umístěny přibližně 2 m za zadní nápravou a 1,5 m před přední nápravou.

Lana se napnou tak, aby průhyby předních a zadních pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se těsně za zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol průřezu přibližně 150 × 150 mm.

1.2.3 U kloubových traktorů se k základové desce připoutají obě nápravy. Náprava té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se upevní stejným způsobem jako přední náprava podle obrázku 6 v příloze IV. Otočný kloub se pak podepře hranolem průřezu přibližně 100 × 100 mm a pevně připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce.

1.2.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 125 + 0,020 W

1.3.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana byly ve svislé poloze, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu není svislá. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a závěsné řetězy nebo lana zůstaly svislé. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. S výjimkou případů, kdy je jisté, že na zem nejprve narazí jiná část tohoto okraje, leží bod úderu v rovině, která je kolmá ke střední rovině traktoru a prochází středem sedadla uprostřed rozsahu jeho nastavení. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu.

1.3.2 U traktorů tuhé konstrukce se všechny nápravy, které jsou vůči ochranné konstrukci tuhé, připoutají na straně, na niž je veden úder. U traktorů se dvěma hnacími koly je to zpravidla zadní náprava; toto uspořádání znázorňuje obrázek 7 v příloze IV. Tato náprava se připoutá dvěma lany, jejichž jeden konec je uchycen v bodě nacházejícím se přímo pod nápravou a druhý konec je uchycen u jednoho lana v bodě ležícím přibližně 1,5 m před nápravou a u druhého lana v bodě ležícím přibližně 1,5 m za nápravou. Lana se napnou tak, aby průhyb pneumatiky přilehlé k lanům odpovídal hodnotě podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se ke kolu protilehlému vůči úderu závaží vloží jako vzpěra dřevěný hranol a připevní k základové desce, aby se během rázu pevně opíral o ráfek kola, jak je znázorněno na obrázku 7 v příloze IV. Délka této vzpěry se volí tak, aby při zapření kola svírala s vodorovnou rovinou úhel 30 ± 3 °. Délka vzpěry má být 20 až 25 násobkem její tloušťky a šířka dvojnásobkem až trojnásobkem tloušťky. Obě nápravy se zajistí proti posunutí do strany pomocí hranolu připevněného k základové desce na vnější straně kola protilehlého vůči straně traktoru, na kterou je veden ráz.

1.3.3 Kloubový traktor musí být připoután k základové desce tak, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla k základové desce stejně pevně připoutána jako v případě traktoru tuhé konstrukce.

Obě nápravy kloubového traktoru se připoutají k základové desce. Náprava a kola té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se připoutají a podepřou způsobem podle obrázku 7 v příloze IV. Otočný kloub se podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce. K otočnému kloubu se přiloží vzpěra a připevní k základové desce tak, aby měla stejný účinek jako zapření zadního kola traktoru tuhé konstrukce a poskytovala podobnou oporu.

1.3.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 125 + 0,150 W

1.5.1 Tato zkouška je stejná jako zkouška tlakem na zadní část s výjimkou, že přední okraj nosníku doléhá na nejpřednější partii horní části ochranné konstrukce.

1.5.2 Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou částí předku traktoru, která je schopna unést hmotnost traktoru při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opírala zadní část plně převráceného traktoru, jak znázorňuje obrázek 10 v příloze IV, načež se znovu působí plnou silou.

2.1 Chráněný prostor je na traktoru stojícím na vodorovné ploše určen těmito rovinami:

2.2 Při určování polohy opěradla sedadla se nebere zřetel na jeho čalounění. Sedadlo se nastaví do normální krajní zadní polohy pro sedícího řidiče a do své nejvyšší polohy, je-li nezávisle nastavitelná. Je-li závěs sedadla opatřen zařízením na přizpůsobení hmotnosti řidiče, nastaví se sedadlo do střední polohy a zatíží se 75 kg.

3.2.1 Po každé zkoušce ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nezasahuje do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného v bodě 2.

3.2.2 Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukce chráněna. Předpokládá se, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým byl veden úder, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U pneumatik a rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

1.1.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislicí úhel 20 °, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace rovnoběžná s ochrannou konstrukcí a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal roven 20 °. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. Těžiště závaží se nachází v bodě ležícím ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Jestliže však zakřivení zadní části ochranné konstrukce začíná ve větší vzdálenosti než jedna šestina horní šířky ve směru od uvedené svislé roviny, vede se úder na začátek tohoto zakřivení, tj. do bodu, kde tečnou zakřivení je přímka kolmá ke střední rovině traktoru (viz obrázek 9 v příloze IV).

Pokud by měl vyčnívající konstrukční prvek ochranné konstrukce nedostatečnou plochu pro dopad závaží, připevní se k tomuto prvku ocelová deska vhodné tloušťky a šířky a délky přibližně 300 mm způsobem, který neovlivní pevnost ochranné konstrukce.

1.1.2 Traktory tuhé konstrukce se připoutají k základové desce. Body upevnění poutacích lan jsou umístěny přibližně 2 m za zadní nápravou a 1,5 m před přední nápravou. Tyto body buď leží v rovině, v níž se pohybuje těžiště kyvadlového závaží, nebo musí výslednou sílu v této rovině vyvinout více než jedno upevnění, jak je znázorněno na obrázku 5 v příloze IV.

Lana se napnou tak, aby průhyby předních a zadních pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se těsně před zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol průřezu 150 × 150 mm.

1.1.3 U kloubových traktorů se k základové desce připoutají obě nápravy. Náprava té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se upevní stejným způsobem jako zadní náprava podle obrázku 5 v příloze IV. Otočný kloub se pak podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a pevně připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce.

1.1.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 2,165 × 10-8 × WL2 nebo H = 5,73 × 10–2 × I,

kde:

Závaží se pak uvolní a nechá narazit do ochranné konstrukce.

1.1.5 V případě traktoru, u něhož více než 50 % hmotnosti podle bodu 1.3 přílohy II spočívá na přední nápravě, se zkouška rázem zezadu neprovádí.

1.2.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislicí úhel 20 °, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace ochranná konstrukce v bodě úderu svírá se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace rovnoběžná s ochrannou konstrukcí a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal roven 20 °. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě převrácení traktoru na bok během jízdy dopředu pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní přední roh. Těžiště závaží se nachází v bodě vzdáleném nanejvýše 80 mm od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.

Jestliže však zakřivení přední části ochranné konstrukce začíná ve větší vzdálenosti než 80 mm od uvedené svislé roviny, vede se úder na začátek tohoto zakřivení, tj. do bodu, kde tečnou zakřivení je přímka kolmá ke střední rovině traktoru (viz obrázek 9 v příloze IV).

1.2.2 Traktory tuhé konstrukce se připoutají k základové desce podle obrázku 6 v příloze IV. Body upevnění poutacích lan jsou umístěny přibližně 2 m za zadní nápravou a 1,5 m před přední nápravou.

Lana se napnou tak, aby průhyby předních a zadních pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se těsně za zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol průřezu 150 × 150 mm.

1.2.3 U kloubových traktorů se k základové desce připoutají obě nápravy. Náprava té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se upevní stejným způsobem jako přední náprava podle obrázku 6 v příloze IV. Otočný kloub se pak podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a pevně připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce.

1.2.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 125 + 0,020 W

1.3.1 Traktor se umístí vůči závaží tak, aby při úderu závaží do ochranné konstrukce byly nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana ve svislé poloze, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace není ochranná konstrukce v bodě úderu svislá. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě úderu v okamžiku největší deformace rovnoběžná s ochrannou konstrukcí a závěsné řetězy nebo lana zůstaly svislé. Výška zdvihu závaží se nastaví tak, aby trajektorie dráhy jeho těžiště procházela bodem úderu.

Bodem úderu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně první narazí na zem, zpravidla horní okraj. S výjimkou případů, kdy je jisté, že na zem nejprve narazí jiná část tohoto okraje, leží bod úderu v rovině, která je kolmá ke střední rovině traktoru a prochází středem sedadla uprostřed rozsahu jeho nastavení. Je nutno učinit opatření, která zabrání tendenci závaží otáčet se okolo bodu úderu. V případě traktoru s otočným sedadlem a volantem (tj. se dvěma polohami sedadla a volantu) je bod úderu určen průsečíkem střední roviny traktoru s rovinou, která je na ni kolmá, a přímkou, která prochází bodem stejně vzdáleným od obou vztažných bodů sedadla.

1.3.2 U traktorů tuhé konstrukce se všechny nápravy, které jsou vůči ochranné konstrukci tuhé, připoutají na straně, na niž je veden úder. U traktorů se dvěma hnacími koly je to zpravidla zadní náprava; toto uspořádání znázorňuje obrázek 7 v příloze IV. Tato náprava se připoutá dvěma lany, jejichž jeden konec je uchycen v bodě nacházejícím se přímo pod nápravou a druhý konec je uchycen u jednoho lana v bodě ležícím přibližně 1,5 m před nápravou a u druhého lana v bodě ležícím přibližně 1,5 m za nápravou. Lana se napnou tak, aby průhyb pneumatiky přilehlé k lanům odpovídal hodnotě podle bodu 3.1.5 přílohy II. Po napnutí lan se ke kolu protilehlému vůči úderu závaží vloží jako vzpěra dřevěný hranol a připevní k základové desce, aby se během rázu pevně opíral o ráfek kola, jak je znázorněno na obrázku 7 v příloze IV. Délka této vzpěry se volí tak, aby při zapření kola svírala s vodorovnou rovinou úhel 30 ± 3 °. Délka vzpěry má být 20 až 25 násobkem její tloušťky a šířka dvojnásobkem až trojnásobkem tloušťky. Obě nápravy se zajistí proti posunutí do strany pomocí hranolu připevněného k základové desce na vnější straně kola protilehlého vůči straně traktoru, na kterou je veden ráz.

1.3.3 Kloubový traktor musí být připoután k základové desce tak, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla k základové desce stejně pevně připoutána jako v případě traktoru tuhé konstrukce.

Obě nápravy kloubového traktoru se připoutají k základové desce. Náprava a kola té části traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, se připoutají a podepřou způsobem podle obrázku 7 v příloze IV. Otočný kloub se podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a připoutá lany připevněnými ke kolejnicím na základové desce. K otočnému kloubu se přiloží vzpěra a připevní k základové desce tak, aby měla stejný účinek jako zapření zadního kola traktoru tuhé konstrukce a poskytovala podobnou oporu.

1.3.4 Závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem úderu odpovídala hodnotě podle vzorce:

H = 125 + 0,150 W

1.5.1 Tato zkouška je stejná jako zkouška tlakem na zadní část s výjimkou, že přední okraj nosníku doléhá na nejpřednější partii horní části ochranné konstrukce.

1.5.2 Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou částí předku traktoru, která je schopna unést hmotnost traktoru při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opírala zadní část plně převráceného traktoru, jak znázorňuje obrázek 10 v příloze IV, načež se znovu působí plnou silou.

2.1 Chráněný prostor je znázorněn na obrázku 3 v příloze IV; je definován ve vztahu ke svislé vztažné rovině proložené traktorem po celé jeho délce a procházející vztažným bodem sedadla podle bodu 2.3 a středem volantu. Předpokládá se, že během rázů se tato vztažná rovina pohybuje vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstává kolmá k podlaze traktoru nebo ochranné konstrukce, je-li namontována pružným způsobem.

Je-li volant přestavitelný, nastaví se do normální polohy pro řízení v sedě.

2.2 Hranice chráněného prostoru jsou pak vymezeny:

2.3 Poloha sedadla a vztažný bod sedadla

2.3.1 Pro účely určení chráněného prostoru podle bodu 2.1 je sedadlo v krajním zadním bodě rozsahu svého vodorovného nastavení. Nastaví se do středu rozsahu svislého nastavení, pokud je nezávislé na nastavení vodorovné polohy sedadla.

Vztažný bod sedadla se stanoví pomocí zařízení znázorněného na obrázcích 1 a 2 v příloze IV, umožňujícího simulovat zatížení sedadla řidičem. Zařízení se skládá z desky sedadla a desek opěradla. Spodní deska opěradla je otočně připevněna v oblasti sedacích kostí (A) a beder (B), přičemž kloub (B) je výškově stavitelný.

2.3.2 Vztažným bodem sedadla je bod ve střední podélné rovině sedadla, ve kterém se tečná rovina spodní části opěradla protíná s vodorovnou rovinou. Tato vodorovná rovina protíná ve vzdálenosti 150 mm před vztažným bodem sedadla spodní plochu základní desky sedadla.

2.3.3 Je-li závěs sedadla opatřen zařízením na přizpůsobení hmotnosti řidiče, nastaví se toto zařízení tak, aby sedadlo bylo ve střední poloze dynamického rozsahu nastavení.

Zařízení se umístí na sedadlo. Pak se zatíží silou 550 N v bodě 50 mm před kloubem (A) a obě desky opěradla se lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.

2.3.4 Není-li možné určit přesně tečny k oběma plochám opěradla (nad bederní krajinou a pod ní), postupuje se tímto způsobem:

3.2.1 Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá část ochranné konstrukce nezasahuje do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného v bodech 2.1 a 2.2.

3.2.2 Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Předpokládá se, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým byl veden úder, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U pneumatik a rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

1. Žádost o ES schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo jeho pověřený zástupce.

2. Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží traktor představující typ, který má být schválen, s namontovanou, řádně jako typ schválenou ochrannou konstrukcí a jejím připevněním.

3. Technická zkušebna provádějící zkoušky pro schválení typu ověří, zda je schválený typ ochranné konstrukce určen pro typ traktoru, pro který byla podána žádost o schválení typu. Zejména zjistí, zda připevnění ochranné konstrukce odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení ES schválení typu konstrukční části.

4. Držitel ES schválení typu traktoru může požádat o jeho rozšíření na další typy ochranných konstrukcí.

5. Příslušný orgán toto rozšíření udělí za těchto podmínek:

6. Při každém schválení typu traktoru nebo rozšíření schválení typu traktoru, které bylo uděleno nebo odmítnuto, musí být k certifikátu ES schválení typu traktoru přiložen dokument podle vzoru v příloze IX.

7. Pokud byla žádost o ES schválení typu traktoru podána současně se žádostí o ES schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce určené k namontování na typ traktoru, pro který se žádá o ES schválení typu, ověřování podle bodů 2 a 3 odpadá.