(ES) č. 1256/2008Nařízení Rady (ES) č. 1256/2008 ze dne 16. prosince 2008 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě řízení podle článku 5 nařízení (ES) č. 384/96, pocházejících z Thajska na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 téhož nařízení, pocházejících z Ukrajiny na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 téhož nařízení, a o zastavení řízení týkajících se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a z Turecka

(1)

Nařízením (ES) č. 1697/2002 uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Thajska, Turecka, Ukrajiny, Polska a České republiky (dále jen „platná opatření“) ( 2 ).

(2)

Podnět podal dne 20. srpna 2007 Výbor na ochranu průmyslu svařovaných ocelových trubek Evropské unie (dále jen „výbor“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli ve Společenství.

(3)

Podnět obsahoval dostatek důkazů o dumpingu uvedeného výrobku pocházejícího z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Ruska a z něj vyplývající podstatné újmě, které odůvodňovaly zahájení řízení po konzultaci s poradním výborem.

(4)

Dne 25. června 2007 podal žadatel, Výbor na ochranu průmyslu svařovaných ocelových trubek Evropské unie, jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli ve Společenství, žádost o přezkumy podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(5)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týkajícího se antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz uvedeného výrobku z Thajska, Turecka a Ukrajiny a pro zahájení prozatímního přezkumu zahrnujícího dumping a újmu, pokud jde o dovoz z Turecka. Po předchozí konzultaci s poradním výborem zahájila Komise přezkumy v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(6)

Pokud jde o Turecko, obsahovala žádost dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku zůstává na značně vysoké úrovni jak v absolutních hodnotách, tak i z hlediska podílu na trhu. Dále uváděla, že objem dovozu a ceny dotčeného výrobku dováženého z této země mají kromě jiných dopadů i nepříznivý vliv na podíl výrobního odvětví Společenství na trhu a na jím stanovované ceny, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon a finanční situaci výrobního odvětví Společenství.

(7)

Žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla podána dne 15. října 2007 skupinou Interpipe, vývozcem z Ukrajiny. Žádost se omezila na zkoumání dumpingu.

(8)

Dne 26. září 2007 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie ( 3 ) oznámení (dále jen „oznámení č. 1“) o zahájení antidumpingového řízení podle článku 5 základního nařízení s ohledem na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Čínské lidové republiky a Ruska (dále jen „antidumpingové řízení“).

(9)

Téhož dne v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie ( 4 ) oznámením (dále jen „oznámení č. 2“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vztahujícího se na dovoz z Thajska, Turecka a Ukrajiny (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) a zahájení prozatímního přezkumu, pokud jde o dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli z Turecka (dále jen „prozatímní přezkum týkající se Turecka“).

(10)

Dne 24. ledna 2008 v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie ( 5 ) oznámení o zahájení (dále jen „oznámení č. 3“) prozatímního přezkumu omezeného na dumping skupiny Interpipe, jednoho z vývozců některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Ukrajiny (dále jen „prozatímní přezkum týkající se Ukrajiny“).

(11)

Výše uvedená šetření byla pojednána společně, jelikož je zřejmé, že vzájemně souvisejí, zejména pokud jde o stanovení újmy a pravděpodobnost obnovení újmy. V zájmu dobré správy jsou tato šetření sloučena v jednom nařízení.

(12)

Útvary Komise oficiálně vyrozuměly žadatele, výrobce ve Společenství uvedené v podnětu a v žádosti, všechny další známé výrobce ve Společenství, dovozce, obchodníky, známé vyvážející výrobce v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Čínské lidové republice, Rusku, Thajsku, Turecku a na Ukrajině a orgány dotčených zemí.

(13)

Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. Této příležitosti využila řada vyvážejících výrobců a výrobců ve Společenství zastoupených žadatelem, kteří předložili svá stanoviska ke zvážení v průběhu šetření.

(14)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v některých vyvážejících zemích, výrobců ve Společenství a dovozců zapojených do šetření se v souladu s článkem 17 základního nařízení při antidumpingovém řízení, při přezkumu před pozbytím platnosti a při prozatímním přezkumu týkajícím se Turecka, zmíněných v 8. a 9. bodě odůvodnění, počítalo s případným výběrem vzorku.

(15)

Aby Komise byla schopna rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci a zástupci jednající jejich jménem, výrobci a dovozci ve Společenství požádáni, aby se přihlásili a aby poskytli informace uvedené v oznámeních o zahájení.

(16)

Na formulář k výběru vzorku odpovědělo patnáct stran – třináct žadatelů a dva výrobci podporující žádost, další dvě společnosti spolupracovaly tak, že vyplnily zkrácený dotazník. Úroveň spolupráce dosáhla zhruba 95 % výroby ve Společenství.

(17)

V souladu s článkem 17 základního nařízení byl po konzultaci s žadatelem vybrán vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje. Výsledkem byl výběr vzorku devíti společností. Společnosti zařazené do vzorku představovaly 67 % celkové výroby Společenství v období šetření.

(18)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, bylo kontaktováno asi 140 dovozců. Šestnáct z nich prohlásilo, že svařované trubky z dotčených zemí nedovážejí, a tři společnosti odpověděly, že již na trhu dotčeného výrobku již nepůsobí. Na dotazník odpovědělo třináct dovozců, kteří nejsou ve spojení, ale pouze dva poskytli úplnou odpověď. Spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, představovali méně než 5 % celkového dotčeného dovozu, což je velmi nízká úroveň spolupráce.

(19)

Jak je uvedeno v oznámeních o zahájení, počítalo se s výběrem vzorku vývozců/výrobců v ČLR, Rusku, Turecku, na Ukrajině a v Thajsku. Podrobné informace o výběru vzorků v jednotlivých dotčených zemích jsou uvedeny v analýze jednotlivých zemí níže.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla rozhodnout o dumpingu, výsledné újmě a zájmu Společenství. Informace, které předložily následující společnosti, byly ověřeny na místě:

(21)

Šetření dumpingu a újmy pro účely antidumpingového šetření se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí v souvislosti s analýzou újmy probíhalo od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Stejné období šetření bylo uplatněno na prozatímní přezkum týkající se Turecka a na přezkum před pozbytím platnosti, u něhož bylo stejné i posuzované období.

(22)

Obdobím šetření pro prozatímní přezkum týkající se Ukrajiny byl celý kalendářní rok 2007 (dále jen „období šetření týkající se společnosti Interpipe“).

(23)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a okolnostech, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit:

(24)

V souladu s ustanoveními základního nařízení byla stranám poskytnuta lhůta, v níž mohly vyjádřit svá stanoviska ke zveřejněným údajům.

(25)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a ve vhodných případech byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(26)

Dotčeným výrobkem jsou svařované trubky a duté profily ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu, o vnějším průměru nejvýše 168,3 mm, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu a přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech, pocházející z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Čínské lidové republiky, Ruska, Thajska, Turecka a Ukrajiny. Obvykle je deklarován pod kódy KN ex730630 41, ex730630 49, ex730630 72 a ex730630 77.

(27)

Svařované trubky a duté profily mají široké použití, např. při rozvodu vody, páry, zemního plynu, vzduchu a dalších kapalin a plynů v kanalizačních, vytápěcích a větracích systémech, klimatizačních jednotkách, automatických zavlažovacích systémech apod. Celkem často se používají i ve stavebnictví, k nosným účelům, k oplocení, k ochraně a pro stavbu lešení.

(28)

Hlavní surovinou pro výrobu dotčeného výrobku jsou za tepla válcované svitky, z nichž se tvarují trubky. Svařované trubky a duté profily lze poté dále ošetřit pokováním nebo galvanizací. Tyto další úpravy mají zvýšit kvalitu výrobku. Většinou se dodávají s hladkými konci, mohou ale mít i zkosené konce nebo konce se závity, se spojkami nebo bez nich. Dotčený výrobek se vyrábí v celé řadě velikostí a podle různých norem a klasifikací. Vzhledem ke svému konečnému použití jsou jeho různé typy do značné míry vzájemně zaměnitelné, a existuje tudíž významný stupeň jejich překrývání a konkurence mezi nimi. Z toho tedy vyplývá závěr, k němuž se došlo i v předchozích šetřeních vztahujících se na tentýž výrobek, a to že všechny typy dotčeného výrobku by měly být pro účely šetření pokládány za jediný výrobek.

(29)

Pro účely přezkumu před pozbytím platnosti, prozatímního přezkumu týkajícího se Turecka a prozatímního přezkumu týkajícího se Ukrajiny je dotčený výrobek shodný s výrobkem, na který se vztahovalo původní a předchozí šetření uvedené v 1. bodě odůvodnění.

(30)

Výrobek vyráběný v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Čínské lidové republice, Rusku, Thajsku, Turecku a na Ukrajině a vyvážený do Společenství je ve všech ohledech podobný výrobku prodávanému na domácím trhu těchto zemí a výrobku vyráběnému výrobci ve Společenství a prodávanému na trhu Společenství. Totéž platí i pro výrobek vyráběný a prodávaný na vývoz do Společenství v porovnání s výrobkem vyráběným a prodávaným v USA, které v souvislosti s Čínskou lidovou republikou a Běloruskem posloužily jako třetí země s tržním hospodářstvím. Proto se všechny tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Obecná metodika uvedená níže byla odpovídajícím způsobem použita pro všechny vývozce. Proto následující prezentace zjištění o aspektech dumpingu v dotčených zemích popisuje pouze ty údaje, které jsou specifické pro konkrétní vyvážející zemi.

(32)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce nejprve přezkoumáno, zda je jeho domácí prodej svařovaných trubek a dutých profilů reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % celkového objemu jeho vývozu do Společenství.

(33)

Komise následně označila ty typy svařovaných trubek a dutých profilů prodávaných na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Pokud jde o přezkum podle typu výrobku, považovala Komise za přímo srovnatelné ty typy výrobků, které jsou prodávány na domácím trhu nebo vyváženy a které mají podobný původ, velikost (vnější průměr), tloušťku stěn, vnější úpravu a konečné provedení.

(34)

Dále bylo u každého typu, který prodávají vyvážející výrobci na domácím trhu a který je přímo srovnatelný s typem svařovaných trubek a dutých profilů prodávaných na vývoz do Společenství, zjišťováno, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej konkrétního typu svařovaných trubek a dutých profilů se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku v průběhu období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu svařovaných trubek a dutých profilů vyvážených do Společenství.

(35)

Rovněž se zkoumalo, zda domácí prodej každého typu svařovaných trubek může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom se u každého vyvážejícího výrobce v dotčené zemi určil podíl ziskového prodeje každého vyváženého typu dotčeného výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům na domácím trhu v období šetření.

(36)

V případě těch typů výrobků, u nichž se žádné prodeje na domácím trhu neuskutečnily v běžném obchodním styku, se zkoumalo, zda je možné stanovit běžnou hodnotu mohla být zjištěna na základě cen jiných výrobců na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Pokud nebyly k dispozici spolehlivé ceny jiných výrobců na domácím trhu, byla použita početně zjištěná běžná hodnota podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(37)

Byla-li běžná hodnota zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení početně, vycházely prodejní, správní a režijní náklady a výše zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení ze skutečných údajů dotčeného vyvážejícího výrobce o výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(38)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a tedy na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(39)

Pokud se prodej na vývoz uskutečňoval prostřednictvím dovozce ve spojení a nebyl považován za spolehlivý, byla vývozní cena zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, s náležitou úpravou o všechny náklady vzniklé v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i o přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Za tímto účelem byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě informací, které poskytli spolupracující dovozci, kteří nebyli ve spojení.

(40)

V případě neexistence vývozní ceny a pokud tudíž nedošlo k novému prodeji dovezených výrobků, byla vývozní cena vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na jakémkoli jiném přiměřeném základě.

(41)

Běžná hodnota a vývozní ceny srovnatelných typů výrobků se porovnávaly na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vhodné úpravy byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(42)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanoveno zpravidla na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou jednotlivých typů výrobku.

(43)

V případě skupin několika společností, které jsou vzájemně ve spojení, bylo v zájmu zamezení jakémukoli potenciálnímu obcházení opatření v souladu se standardním postupem Komise stanoveno společné dumpingové rozpětí použitelné pro všechny společnosti ve skupině.

(44)

U nespolupracujících společností bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů.

(45)

Za účelem určení zbytkového dumpingového rozpětí byla nejprve stanovena úroveň spolupráce. Úroveň spolupráce byla považována za vysokou, pokud se objem vývozu udávaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci blížil objemu uváděnému Eurostatem pro dotčenou zemi a pokud nebyl důvod se domnívat, že se některý vyvážející výrobce spolupráce zdržel. V takových případech bylo zbytkové dumpingové rozpětí nastaveno na úroveň té spolupracující společnosti, jejíž dumpingové rozpětí bylo nejvyšší, aby byla zajištěna účinnost všech případných opatření.

(46)

Tam, kde byla úroveň spolupráce nízká, bylo zbytkové dumpingové rozpětí obecně stanoveno jako nejvyšší rozpětí, které bylo stanoveno jako reprezentativní model u jiného spolupracujícího výrobce. Tento přístup byl považován za nezbytný, aby se nespolupráce nevyplácela.

(47)

Dovoz z Bosny a Hercegoviny činil v období šetření 33 tisíc tun a dosahoval podílu na trhu ve výši zhruba 2,5 %. Největší vyvážející výrobce představoval více než 90 % celkové výroby v Bosně a Hercegovině (určené pro domácí trh a na vývoz). Při šetření spolupracoval a odpověděl na dotazník.

(48)

Celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku byl reprezentativní, podle definice ve 32. bodě odůvodnění. V souladu s obecnou metodikou popsanou výše vycházela běžná hodnota z cen zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v Bosně a Hercegovině v běžném obchodním styku nebo byla v případě potřeby zjištěna početně.

(49)

Ve všech případech byl dotčený výrobek prodáván nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní cena se tak opírala o ceny zaplacené nebo splatné odběrateli ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(50)

Uvedený vývozce napadl výši nákladů na dopravu udávanou žadatelem. Skutečně byl v průběhu šetření na místě schopen doložit, že tyto náklady byly nižší.

(51)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Poté, co byly stranám poskytnuty příslušné informace, zpochybnila jedna ze stran údajné úpravy zohledňující fyzické vlastnosti, které Komise provedla. Z úprav zohledňujících fyzické vlastnosti se však při výpočtu dumpingového rozpětí pro jediného vyvážejícího výrobce v Bosně a Hercegovině nevycházelo, a ve skutečnosti ani nebyly při tomto výpočtu použity.

(52)

Bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny a tato metoda ukázala dumpingové rozpětí ve výši 0,7 %.

(53)

Jelikož se v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení jedná o nepatrné dumpingové rozpětí, tj. nižší než 2 %, mělo by být řízení proti Bosně a Hercegovině zastaveno bez uložení opatření. Povaha a dopad dovozu z této země jsou analyzovány v části o újmě v rámci „jiných činitelů“.

(54)

Podle údajů Eurostatu (všechny kódy KN) se čínský dovoz v posledních letech prudce zvýšil z 22 tisíc tun v roce 2004 na 111 tisíc tun v roce 2006 (180 tisíc tun v období šetření). ČLR je proto zdaleka největším dovozcem na trhu Společenství s podílem na trhu, který vzrostl z 1,8 % v roce 2004 na více než 13,8 % v období šetření. Spolupracující výrobci vykázali ještě vyšší objemy vývozu ve výši 233 tisíc tun. Šest společností zařazených do vzorku vykázalo 219 tisíc tun. První závěr, který vyplývá z tohoto rozporu, je ten, že pronikání čínského vývozu na trh a jeho podíl na trhu je ještě významnější, než se původně myslelo.

(55)

Tento rozpor v množství uváděném Eurostatem a spolupracujícími výrobci by mohl být rovněž způsoben i nesprávnými celními prohlášeními dotčeného výrobku. To se shoduje s tvrzeními výrobního odvětví Společenství, která naznačují, že dotčený výrobek je chybně deklarován. Šetření jako celek ukázalo, že hospodářské subjekty nejspíše v rámci stejné faktury prodávají různé typy trubek (některé patří k dotčenému výrobku, jiné nikoli). Není tudíž vyloučeno, že v závislosti na tom, jak jasně jsou tyto rozdíly specifikovány na faktuře, by mohl deklarant dotčeného výrobku použít takový postup pro nesprávné celní prohlášení dotčeného výrobku pod jinými kódy, než jsou kódy, pod něž byl dotčený výrobek zařazen.

(56)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(57)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

(58)

Po zahájení současného šetření byl vybrán vzorek šesti čínských výrobců / skupin výrobců (dále jen „subjekty“), z nichž všichni žádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství ve stanovených lhůtách. V souladu se svými žádostmi byli prověřeni na místě. Komise vždy důsledně postupuje tak, že zkoumá, zda podmínky pro přiznání tohoto statusu splňuje skupina společností ve spojení jako celek. Z tohoto důvodu, pokud je dceřiná společnost nebo jakákoli jiná společnost, která je ve spojení s žadatelem, zároveň výrobcem a/nebo vývozcem dotčeného výrobku a/nebo s ním obchoduje, byla taková společnost vyzvána k vyplnění samostatného formuláře žádosti o status tržního hospodářství.

(59)

Na základě ověření na místě provedených v prostorách šesti subjektů zařazených do vzorku bylo rozhodnuto, že všechny jejich žádosti o status tržního hospodářství musí být zamítnuty. Důvodem byla skutečnost, že ani jeden ze subjektů nesplňoval kritéria 1, 2 a 3 (viz analýza níže). Šetření odhalilo, že všechny subjekty splňují kritéria 4 a 5. To znamená, že právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují stabilitu a právní jistotu a že se převody směnných kurzů provádějí podle tržních kurzů.

(60)

V mnoha případech nebyla dokumentace společností spolehlivá. Některé společnosti předložily různé verze téhož dokumentu (např. opravené obchodní licence, dva různé soubory stanov s různými akcionáři, stanovy, které nebyly nikdy podepsány). Nejenže místní orgány takovou situaci akceptovaly, ale dokonce bez jakéhokoli zdůvodnění vydaly příslušná osvědčení a dokumenty. Takové nevěrohodné dokumenty právní postavení společností zpochybňovaly a naznačovaly, že státní vliv nebyl zcela eliminován.

(61)

V některých dalších případech panovaly nejasnosti ohledně obchodní licence. V jednom případě byla nejprve vydána obchodní licence, v níž nebylo uvedeno ani datum zahájení, ani datum ukončení činnosti. Později byla vyhotovena verze, která obsahovala pouze datum ukončení. To vrhá na věrohodnost vyhotovených dokumentů stín pochybnosti.

(62)

Poté, co jim byla poskytnuta zjištění Komise, společnosti všeobecně upozorňovaly na to, že jsou v soukromých rukou. Avšak na rozdíl od jejich tvrzení byly zásahy státu zjištěny i tam, kde stát neměl vlastnický podíl nebo byl tento podíl pouze částečný. Jak je ukázáno výše, jiné aspekty vedly k závěru, že v podstatě docházelo k výrazným zásahům státu.

(63)

Přijaté připomínky však nebyly takového charakteru, aby mohly změnit zjištění Komise. Závěr zněl, že společnosti podléhají výrazným zásahům státu.

(64)

Byla zjištěna řada nesrovnalostí souvisejících s účetními metodami šetřených společností. U všech subjektů bylo zjištěno, že účetnictví nebylo vedeno uceleně.

(65)

Například byly zjištěny některé nesrovnalosti týkající se způsobu, jakým společnosti navyšovaly svůj základní kapitál (navýšení kapitálu neodráželo skutečné investice). V některých případech nebyla hodnota vlastního jmění společnosti nikdy složena ani v hotovosti, ani v naturáliích. V některých jiných případech nebyly nedobytné pohledávky zaúčtovány v souladu s mezinárodními účetními standardy. Finanční výkazy některých společností neuváděly základní kapitál podle dokumentů společnosti, jako jsou stanovy nebo obchodní licence. Byly zjištěny nesrovnalosti související s odpisy (některé společnosti přestaly některá aktiva odepisovat) nebo s právy k užívání pozemků, která nebyla náležitě zaúčtována.

(66)

Některé subjekty tvrdily, že nesrovnalosti v účetním systému by neměly mít vliv na rozhodnutí o statusu tržního hospodářství v takové míře. Podle těchto tvrzení nejsou nesrovnalosti v účetním systému, i když jsou četné, samy o sobě dostatečným důvodem k přijetí závěru, že kritérium 2 nebylo splněno. Avšak i za předpokladu, že by bylo možné považovat kritérium 2 za splněné, pokud by účetní nesrovnalosti mohly být kvalifikovány jako nesrovnalosti menšího významu, v tomto konkrétním případě, jak je vysvětleno v předchozích odstavcích, menšího významu nebyly.

(67)

V některých případech subjekty rovněž uvedly, že proběhl audit účetnictví, který provedli externí, a tedy nezávislí auditoři. Auditoři však neupozornili na žádný z problémů, které byly při šetření odhaleny, a tedy nedodrželi mezinárodní účetní standardy. Dotčené subjekty tudíž nemohly prokázat, že mají jeden jasný soubor základních účetních záznamů, které procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními standardy.

(68)

Byly objeveny i nesrovnalosti týkající se smluv o užívání pozemků. V mnoha případech nemohl být předložen doklad o zaplacení práv k užívání pozemků, což vzhledem ke skutečnosti, že pozemky jsou ve vlastnictví státu, vystavuje tyto subjekty výraznému vlivu státu. Některé subjekty nepředložily věrohodné důkazy o pořízení a převodu akcií. V některých případech bylo přecenění aktiv zjevně arbitrární. Nesrovnalosti při procesu privatizace vrhají pochybnosti na všechny následné převody akcií a zdá se, že jsou zdrojem pravomoci místních orgánů zasahovat do provozu některých z těchto společností.

(69)

V důsledku toho mají nesrovnalosti týkající se procesu privatizace stále dopad na současnou situaci a činnost společností, jelikož výrobní náklady a hodnota aktiv jsou vystaveny podstatným zkreslením přenášeným z dřívějšího systému netržního hospodářství.

(70)

Po konzultaci s poradním výborem byly přímo dotčené strany náležitě informovány. Výrobní odvětví Společenství dostalo příležitost se k záležitosti vyjádřit, ale nebyly přijaty žádné připomínky týkající se statusu tržního hospodářství.

(71)

Komise přijala připomínky od žadatelů o status tržního hospodářství. Tyto připomínky byly podle potřeby rozebrány buď ve výše uvedené analýze, nebo v jednotlivých odpovědích pro dotčené vývozce. Žádná z přijatých připomínek však nebyla takového charakteru, aby mohla změnit zjištění o statusu tržního hospodářství.

(72)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné clo stanoví pro země spadající pod tento článek s celostátní platností s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(73)

Povaha zásahů státu zjištěná v případě všech společností ovlivňuje jejich činnost jako celek. Z tohoto důvodu nelze vyloučit, že by takový vliv měl dopad na stanovení vývozních cen a množství, jakož i na stanovení prodejních podmínek a dalších souvisejících aspektů v souvislosti s vývozní činností.

(74)

Stejně tak je třeba připomenout, že šest šetřených společností obsáhlo téměř celý objem vývozu do Společenství. Vzhledem k této koncentraci, relativně malému počtu tržních subjektů a významné míře zásahů státu zjištěných v souvislosti se všemi šetřenými subjekty nelze vyloučit, že zásahy státu budou využity k obcházení opatření, pokud jednotliví vývozci dostanou různé celní sazby.

(75)

V důsledku toho nemohly společnosti prokázat, že splňují kritéria b) a e) podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(76)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohl být udělen status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(77)

V oznámení č. 1 Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Bělorusko hodlá jako vhodnou srovnatelnou zemi použít USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Jedna zúčastněná strana vznesla proti tomuto návrhu námitku s tím, že vhodnější volbou by bylo Turecko a že podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se má případně použít třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření. Dále bylo uvedeno, že Turecko bylo v původním šetření použito jako srovnatelná země pro Ukrajinu.

(78)

Instituce však trvaly na svém stanovisku, že USA jsou vzhledem k argumentům uvedeným níže srovnatelné země pro účely tohoto nového šetření vhodnější volbou.

(79)

V prvé řadě je třeba říci, že instituce Společenství by v zásadě souhlasily s tím, že v přezkumu by bylo logické primárně použít stejnou srovnatelnou zemi jako v původním šetření (ačkoli i v přezkumu se mohou objevit pádné důvody pro změnu). V případě ČLR a Běloruska však toto nařízení nevychází z přezkumu, ale z nového šetření. Tyto úvahy zde tedy neplatí. Navíc, jak je vysvětleno na jiném místě tohoto nařízení, podle zprávy odvolacího orgánu WTO ve věci hovězího a rýže (Mexiko) ( 7 ) u těch tureckých společností, u nichž bylo v původním šetření zjištěno nulové clo, se neuvažovalo, že se na ně bude vztahovat současné řízení. Instituce proto nemají úplné informace o běžné hodnotě na trhu v Turecku. Navíc se zdá, že na tureckém trhu dochází k jistým deformacím. Jedná se zejména o to, že podíl dovozu na trhu byl v Turecku velmi nízký, činil pouze 3,3 %, zatímco průnik dovozu na trh v USA dosahoval 39 %. Tak malý podíl dovozu může být příznakem toho, že na trhu Turecka existují překážky, které navzdory skutečnosti, že v Turecku působí asi patnáct známých výrobců, brání mezinárodní konkurenci.

(80)

Na druhé straně jsou USA pro svařované trubky obecně i pro dotčený výrobek velkým trhem, který je z hlediska velikosti podobný Společenství. Míra hospodářské soutěže se jeví jako významná. Zdá se, že na trhu v USA si vzájemně konkuruje více než patnáct domácích výrobců, kteří v porovnání s čínským vývozem do Společenství představují významnou míru domácího prodeje.

(81)

Navíc existuje podstatný dovoz do USA ze třetích zemí bez ohledu na existenci antidumpingových opatření během období šetření vztahujících se na dovoz z některých zemí (Tchaj-wan, Mexiko, Turecko, Thajsko, Brazílie, Indie a Korea). Během období šetření pokrýval dovoz podle odhadů více než třetinu spotřeby USA a asi ze tří čtvrtin objemu pocházel ze zemí, na které se vztahovalo nulové clo a na které se nevztahovalo žádné antidumpingové clo. Ve skutečnosti se období šetření shoduje s obdobím, kdy úřady USA prováděly šetření čínského vývozu v souvislosti s údajnými dumpingovými praktikami působícími újmu, které vedlo v lednu 2008 k uložení opatření (později změněných v dubnu 2008 a činících 69,2 % až 85,55 %) ( 8 ). Tato opatření tedy neměla žádný zjistitelný vliv na výše uvedenou analýzu, ale spíše ukazují na úrovně cen v USA během období šetření, které mohly také být uměle potlačeny nebo sníženy z důvodu dopadu dumpingového čínského dovozu.

(82)

Výrobní proces a přístup k surovinám je navíc v USA a v ČLR srovnatelný, přičemž se ČLR, jak se zdá, netěší žádné zjevné přirozené výhodě při výrobě a prodeji dotčeného výrobku.

(83)

Ze srovnání Turecka a USA na tomto základě vyplývá, že USA jsou pro ČLR a Bělorusko vhodnější srovnatelnou zemí.

(84)

Všem známým výrobcům v USA byly zaslány dotazníky. Komise obdržela odpověď od jednoho významného výrobce. Jak výroba, tak domácí prodej tohoto spolupracujícího výrobce byly reprezentativní pro účely stanovení běžné hodnoty.

(85)

Po výběru USA jako srovnatelné země a podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě informací přijatých od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit, v souladu s metodikou uvedenou ve 32. až 37. bodě odůvodnění.

(86)

Bylo zjištěno, že domácí prodej výrobce obdobného výrobku je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství vyvážejícími výrobci v ČLR. Kromě toho byl jeho domácí prodej považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku.

(87)

V případě prodeje na vývoz do Společenství uskutečněného přímo nezávislým odběratelům byly vývozní ceny stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(88)

Pokud se prodej na vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, vycházely vývozní ceny z cen výrobku v okamžiku, kdy dotčení výrobci prodávali výrobek na vývoz těmto obchodním společnostem, tj. pro kupujícímu, který není ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(89)

Běžná hodnota a vývozní ceny se porovnávaly na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Pokud to bylo důvodné, byly provedeny náležité úpravy o náklady na dopravu a pojištění, úvěry, provize a bankovní poplatky. Rovněž byly v případě potřeby provedeny náležité úpravy o fyzické rozdíly.

(90)

Za účelem výpočtu celostátního dumpingového rozpětí použitelného u všech vývozců v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočteným na základě údajů Eurostatu a objemem vývozu podle odpovědí v dotaznících, které přišly od vývozců v ČLR. Jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění, byl zjištěn rozpor mezi objemem vývozu uváděným Eurostatem a objemem vykázaným vyvážejícími výrobci v jejich odpovědích na dotazník (180 tisíc tun oproti 216 tisícům tun). Na tomto základě bylo stanoveno, že úroveň spolupráce byla velmi vysoká.

(91)

Dumpingové rozpětí bylo následně vypočteno takto: Vývozní cena byla vypočtena na základě podrobných informací, které poskytli spolupracující vývozci v odpovědích na dotazník, s výjimkou jednoho subjektu, jehož informace nebyly úplné, což znemožnilo provést srovnání fyzických vlastností výrobků. Vývozní cena byla porovnána s běžnou hodnotou zjištěnou ve srovnatelné zemi.

(92)

Celostátní úroveň dumpingu byla stanovena na 130,8 % z ceny CIF na hranice Společenství.

(93)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení není Bělorusko považováno za zemi s tržním hospodářstvím. Běžná hodnota s ohledem na běloruský vývoz do Společenství byla tudíž stanovena na základě údajů získaných od výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(94)

Během období šetření činil dovoz z Běloruska celkem asi 29 tisíc tun a zaujímal tak podíl na trhu v přibližné výši 2,3 %. Jediný známý běloruský výrobce při šetření spolupracoval a zaslal odpověď na dotazník. Pracuje na základě dohody o poplatcích, kterou uzavřel se dvěma dovozci v Německu a ve Švýcarsku. Při šetření spolupracoval pouze dovozce se sídlem v Evropské unii.

(95)

Podle dohody o poplatcích dodává německý dovozce, který je subjektem nezávislým na běloruském výrobci, tomuto běloruskému výrobci suroviny a hradí veškeré výdaje spojené s jejich dovozem do Běloruska (náklady na dopravu, manipulační náklady a náklady pojištění). Potom zaplatí celní poplatek a uhradí výdaje za dopravu, manipulaci a pojištění z Běloruska do EU. V průběhu celého výrobního procesu zůstává německý dovozce vlastníkem dotčeného výrobku vyváženého z Běloruska. Vzhledem ke skutečnosti, že podle dohody o poplatcích neexistuje žádná skutečná vývozní cena, je nutné ji zjistit početně.

(96)

Bylo provedeno srovnání mezi celkovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska vypočteným na základě údajů Eurostatu (za použití kódů KN ex730630 41, ex730630 49, ex730630 72 a ex730630 77) a objemem vývozu podle odpovědí v dotaznících, které přišly od spolupracujícího výrobce a výše uvedeného německého hospodářského subjektu. Na základě toho bylo stanoveno, že úroveň spolupráce je nízká, tj. 30 % veškerého běloruského vývozu do Společenství.

(97)

Nebyly vzneseny žádné žádosti o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(98)

Běžná hodnota byla podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení zjištěna na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(99)

Jak bylo uvedeno výše v části pojednávající o ČLR, bylo v oznámení č. 1 uvedeno, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro Bělorusko i ČLR budou jako vhodná srovnatelná země použity USA. Hlavní důvody pro výběr USA, které jsou uvedeny výše v analýze ČLR, platí i pro Bělorusko. Dvě strany se vyslovily proti výběru USA jako srovnatelné země a místo nich navrhly Turecko. Hlavní důvody, které vedly Komisi k tomu, že dala přednost USA před Tureckem, byly vysvětleny v 76. až 84. bodě odůvodnění.

(100)

Proto byla pro stanovení běžné hodnoty použita metoda podrobně popsaná v 32. až 37. bodě odůvodnění.

(101)

Údaje, které dodal německý dovozce, se týkaly pouze části výrobků pocházejících z Běloruska a vyvážených do Společenství. Ohledně další, velmi podstatné části tohoto dovozu nebyly poskytnuty žádné údaje. Pokud jde o tuto druhou část, musely být tudíž použity nejlepší dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení.

(102)

Byla provedena analýza dvou hlavních zdrojů informací. Údaje Eurostatu nebyly považovány za dostačující. Za prvé obsahovaly operace spojené s poplatky uskutečňované s německým hospodářským subjektem, pro které neexistovala žádná vývozní cena. Za druhé obsahovaly také operace spojené s poplatky uskutečňované se švýcarskou společností, která nespolupracovala. Je třeba též zdůraznit, že podle tvrzení některých stran a podle internetové stránky skupiny Interpipe, ukrajinské společnosti, která je předmětem prozatímního přezkumu týkajícího se Ukrajiny, je tato skupina ve spojení jak se švýcarskou společností, tak i s běloruskou společností. Vzhledem k tomu, že švýcarská společnost nespolupracovala, nebylo možné zjistit vývozní ceny za operace, které uskutečnila.

(103)

Na druhou stranu byly k dispozici podrobné údaje rozdělené podle jednotlivých typů a vycházející z operací souvisejících s výše uvedeným německým hospodářským subjektem, včetně jeho nákladů a výdajů. Díky tomu mohl orgán provádějící šetření stanovit vývozní cenu podle jednotlivých typů, jak je vysvětleno níže. Tyto skutečnosti byly tudíž pokládány za nejlepší informace, které měla Komise k dispozici.

(104)

Vývozní cena byla zjištěna početně na základě ceny dotčeného výrobku při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli spolupracujícího německého dovozce. V tomto konkrétním případě musely být z důvodu dohody o poplatcích provedeny určité úpravy, aby mohla být stanovena spolehlivá vývozní cena franko hranice Společenství. Úpravy byly tedy provedeny s ohledem na všechny náklady vzniklé mezi hranicí Společenství a prvním nezávislým odběratelem německého dovozce. Tyto náklady zahrnovaly prodejní, správní a režijní náklady a zisk německého dovozce, jakož i dopravu, pojištění a celní poplatky v rámci Společenství.

(105)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly porovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vhodné úpravy o rozdíly ve fyzických vlastnostech, nákladech na dopravu, nákladech na pojištění a celních poplatcích byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(106)

Na tomto základě byla stanovena celostátní úroveň dumpingu ve výši 92,4 % z ceny CIF na hranice Společenství.

(107)

Objem ruského dovozu činil v období šetření přibližně 36 tisíc tun, které odpovídají podílu na trhu ve výši 3,3 %.

(108)

Z důvodu zjevného velkého počtu vyvážejících výrobců byl nejprve vybrán vzorek. V této souvislosti byly čtyři skupiny požádány o odpověď na dotazník Komise, ale odpovědi přišly pouze od dvou. Výběr vzorku již proto nebyl nutný.

(109)

V případě obou vyvážejících výrobců byl domácí prodej dotčeného výrobku reprezentativní podle 32. bodu odůvodnění. V souladu s metodikou popsanou ve 33. a následujících bodech odůvodnění vycházela běžná hodnota z cen, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny nezávislými odběrateli v Ruské federaci v běžném obchodním styku.

(110)

Pokud jde o výrobní náklady, a zejména o náklady na energii, bylo přezkoumáno, zda ceny plynu placené vyvážejícími výrobci přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a distribucí plynu.

(111)

Bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená vyvážejícími výrobci tvořila zhruba jednu čtvrtinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska. V tomto ohledu svědčí všechny dostupné údaje o tom, že ceny plynu na domácím trhu v Rusku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Vzhledem k tomu, že náklady na plyn nebyly podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení v záznamech vyvážejících výrobců přiměřeně zachyceny, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Jelikož nebyly k dispozici žádné dostatečně reprezentativní nezkreslené ceny plynu týkající se ruského domácího trhu, bylo uznáno za vhodné, aby se při úpravě vycházelo v souladu s čl. 2 odst. 5 z informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena vycházela z průměrné ceny ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), upravené o místní distribuční náklady. Waidhaus jakožto hlavní centrum prodeje ruského plynu do Evropské unie, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(112)

V případě typů výrobku, u nichž se běžná hodnota zjišťovala početně, jak je popsáno výše, se pro tyto účely vycházelo z výrobních nákladů vyvážených typů po úpravě o náklady na plyn.

(113)

V těch případech, kdy vývoz do Společenství probíhal prostřednictvím dovozce, který je ve spojení a má sídlo ve Společenství, byla vývozní cena početně stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V případech, kdy vývoz směřoval k nezávislým odběratelům ve Společenství prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v Ruské federaci, vycházely vývozní ceny z cen zaplacených nebo splatných nezávislými zákazníky ve Společenství.

(114)

Vhodné úpravy o rozdíly týkající se úvěru, nákladů na dopravu a vedlejších nákladů byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné a podložené ověřenými důkazy.

(115)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny prokázalo existenci dumpingu. Po sdělení příslušných informací stranám oba ruští vyvážející výrobci zaslali připomínky. V jednom případě vedly odůvodněné připomínky týkající se zejména úprav vypočtených běžných hodnot k drobné změně dumpingového rozpětí, která nebude mít žádný vliv na antidumpingové clo, jelikož dumpingové rozpětí i po úpravě stále převyšuje rozpětí újmy. Ve druhém případě příslušný výrobce upozorňoval na úřední chybu, která vedla k dvojímu započtení prodejních, správních a režijních nákladů; tato chyba byla opravena. Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí (podle skupin vyvážejících výrobců) vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením následující:

(116)

Jelikož úroveň spolupráce byla vysoká (podle údajů Eurostatu více než 90 % vývozu dotčeného výrobku z Ruské federace do Společenství), bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné na všechny ostatní vývozce v Ruské federaci na stejné úrovni, jako je úroveň pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce skupinu TMK, a sice 22,7 %.

(117)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo přezkoumáno, zda je pravděpodobné, že po případném ukončení platnosti opatření proti Thajsku, Turecku a Ukrajině dumping přetrvá nebo se obnoví.

(118)

Dále v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo v souvislosti s Tureckem a jednou ukrajinskou společností přezkoumáno, zda se od původního šetření týkajícího se dumpingu, který mohl být považován za dumping trvalé povahy, okolnosti změnily a zda je možné je považovat za okolnosti trvalé povahy.

(119)

Na rozdíl od původního šetření nedocházelo podle údajů Eurostatu v období šetření k žádnému vývozu dotčeného výrobku z Thajska. Jediný spolupracující výrobce nevykázal žádný prodej na vývoz do Společenství a žádné jiné vyvážející hospodářské subjekty nespolupracovaly. Přesto thajské statistiky týkající se vývozu uváděly, že v období šetření byl zaznamenán určitý vývoz z Thajska, který mohl částečně souviset i s dotčeným výrobkem, ale jednalo se každopádně o zanedbatelný objem, proto tento vývoz nebyl reprezentativní.

(120)

Úroveň spolupráce při současném přezkumu byla velmi nízká, jelikož se v průběhu řízení přihlásil pouze jeden thajský výrobce. Podle podnětu, a jak bylo potvrzeno na základě veřejně dostupných údajů, bylo však v Thajsku v období šetření minimálně dvanáct dalších výrobců dotčeného výrobku. Žádný z nich při šetření nespolupracoval, a v důsledku toho odpovídala úroveň spolupráce méně než 10 % celkového odhadu thajské výroby dotčeného výrobku.

(121)

Jediný spolupracující thajský výrobce v období šetření do Společenství nevyvážel. Vzhledem k tomu, že neprobíhal žádný dovoz dotčeného výrobku do Společenství z Thajska, nemohl dumping přetrvávat. Z toho vyplývá, že analýza v tomto případě musí vycházet z pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pokud by opatření přestala platit.

(122)

Jak je nastíněno ve 120. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že v období šetření působilo v Thajsku minimálně třináct výrobců dotčeného výrobku a že při šetření spolupracoval pouze jeden.

(123)

Bylo přezkoumáno, do jaké míry je možné použít údaje od zmíněného jednoho spolupracujícího thajského výrobce pro účely analýzy celkové situace týkající se pravděpodobného vývoje vývozu z Thajska a konkrétněji, zda tyto údaje mohou sloužit jako referenční hodnota, pokud jde o ukazatele cen na domácím trhu, vývozních cen, nákladů, výrobních kapacit a využití kapacity.

(124)

V tomto ohledu byla v souvislosti s údaji, které poskytla spolupracující společnost, zaznamenána řada nedostatků. Za prvé, společnost nebyla schopna sladit ceny na domácím trhu a vývozní ceny se skutečnými operacemi a se svými účty za období šetření, které prošly auditem. Dále společnost nemohla poskytnout rozpis výrobních nákladů podle kontrolního čísla výrobku definovaného v dotaznících, které byly zaslány zúčastněným stranám (product control number, dále jen „PCN“). Výrobce byl pouze schopen poskytnout výrobní náklady jako průměrné výrobní náklady rozepsané na výrobky z černé oceli a galvanizované výrobky všech vyrobených PCN. Doklady o struktuře nákladů jednotlivých PCN od různých výrobců v jiných zemích dotčených šetřením včetně Společenství ukázaly, že mezi výrobními náklady jednotlivých PCN jsou skutečně velké rozdíly. To platí i pro konkrétní typy výrobků vyráběných a prodávaných příslušnou thajskou společností. Za těchto okolností nelze rozpis nákladů, který neumožňuje srovnání podle PCN, považovat za dostatečný pro účely určení domácí běžné hodnoty.

(125)

Dokonce i v případě, že by takové údaje byly mohly být získány, je třeba připomenout, že spolupracující výrobce představoval méně než 10 % celkové výroby dotčeného výrobku v Thajsku, což znamená, že v každém případě by údaje musely být doplněny o další statistický materiál, aby bylo možné posoudit reprezentativnost pro účely celostátního posouzení.

(126)

Společnost byla v přiměřené lhůtě informována o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení a o důvodech, proč byl takový postup pokládán za nezbytný, přičemž bylo zapotřebí vzít náležitě v úvahu lhůty šetření. Připomínky byly přijaty, důkladně zanalyzovány a podrobně zodpovězeny. Žádné z vysvětlení, která společnost poskytla, nebylo považováno za natolik uspokojivé, aby Komise nebyla nucena použít ve výše uvedených oblastech nejlepší dostupné údaje.

(127)

V důsledku toho se informace o cenách na domácím trhu a vývozních cenách do jiných zemí pro thajské vývozce opíraly o nejlepší dostupné údaje, včetně podnětu a veřejně dostupných informací.

(128)

Naopak mohly být ověřeny údaje týkající se zásob, úrovně produkce a kapacity, které společnost poskytla. Tyto informace společně s údaji z podnětu mohly být tedy použity pro stanovení objemu výroby a výrobní kapacity všech vyvážejících výrobců v Thajsku.

(129)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly při posuzování pravděpodobného dopadu v případě zrušení opatření vzaty v úvahu následující ohledy.

(130)

Podle podnětu je v Thajsku volná kapacita vyšší než 370 tisíc tun, která představuje téměř 30 % celkové kapacity. Tato volná kapacita odpovídá více než 25 % celkové spotřeby Společenství (uvedené ve 231. bodě odůvodnění), která by mohla být nasměrována na trh Společenství.

(131)

Úroveň volné kapacity byla ještě zřetelnější u spolupracujícího výrobce, který v období šetření představoval méně než 10 % celkové thajské výroby. V případě tohoto výrobce byla v období šetření zjištěna volná kapacita vyšší než 50 %.

(132)

Tyto činitele společně ukazují na existenci významné volné kapacity v Thajsku. Při absenci důkazů o tom, že by tuto kapacitu mohl absorbovat zvýšený domácí prodej, prodej do jiných třetích zemí nebo výroba jiných výrobků, než je dotčený výrobek, se dospělo k závěru, že pokud by vypršela platnost opatření, byla by tato volná kapacita se vší pravděpodobností nasměrována do Společenství, v neposlední řadě díky atraktivitě Společenství jakožto vývozního trhu.

(133)

Vzhledem k tomu, že trh Společenství je jedním z největších trhů na světě, je už jen díky své velikosti atraktivní pro kteréhokoli thajského vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku. Potenciální význam trhu Společenství se dále zvyšuje díky skutečnosti, že v USA, které jsou dalším velkým trhem, platí opatření proti dovozu z Thajska.

(134)

Ve spojení s relativně atraktivní úrovní cen ve Společenství, kde existují rozvinuté distribuční kanály, se má za to, že pokud by neplatila žádná opatření, znamenalo by to jasný ekonomický stimul pro přesun vývozu z velkých třetích trhů, jako jsou USA, směrem do Společenství.

(135)

Za těchto okolností se má obecně za to, že jakékoli zvýšení využití současné kapacity bude pravděpodobně nasměrováno na vývoz a konkrétně na trh Společenství.

(136)

Řada činitelů ukazuje na pravděpodobnost, že by thajské vývozní ceny do Společenství byly dumpingové.

(137)

Především se zdá, že vývoz na velké trhy třetích zemí probíhal za dumpingové ceny. To potvrdila i existence antidumpingových opatření USA v rozmezí 15 % na thajský vývoz svařovaných trubek. To ukazuje na obecnější vzorec chování spočívající v dumpingu na velkých třetích trzích. Skutečnost, že thajský vývoz do Společenství ustal po uložení opatření, podporuje podle všeho domněnku, že thajští vyvážející výrobci by nebyli schopni nebo ochotni prodávat v úrovních nedumpingových cen.

(138)

Navíc u daného výrobku, který je obecně spíše homogenní, by pravděpodobní thajští prodejci pravděpodobně dodávali výrobky za převládající ceny jiného dovozu ve Společenství. Jak vyplynulo ze skutečností uvedených v oddílech výše, jsou dovozní ceny jiných vyvážejících zemí obecně nízké. Za předpokladu, že potenciální vývozní ceny thajských vyrábějících vývozců budou pravděpodobně odrážet tyto nízké ceny, a při zvážení struktury nákladů pro dotčený výrobek, které se výrazně opírá o ceny ocelových svitků a zinku, jež po celém světě výrazně vzrostly, by bylo pravděpodobné, že by vývozní ceny byly dumpingové.

(139)

Pokud by bylo umožněno, aby opatření přestala platit, byla by významná část thajského vývozu prodávána ve Společenství pravděpodobně za dumpingové ceny.

(140)

Žadatel tvrdil, že pokud by bylo umožněno, aby opatření přestala platit, vedl by dumpingový dovoz z Turecka pravděpodobně k velmi závažné újmě pro výrobní odvětví Společenství. V kontextu prozatímního přezkumu (viz níže) navrhl žadatel, aby z důvodu údajně vyšší úrovně dumpingu a újmy byla opatření upravena směrem nahoru.

(141)

Statistické údaje ukázaly, že dovoz z Turecka činí 110 tisíc tun, což je téměř 9 % spotřeby Společenství (uvedené ve 231. bodě odůvodnění). Byl objeven rozpor mezi částkami uváděnými Eurostatem a částkami uváděnými společnostmi (138 tisíc tun). Připomínají se též poznámky uvedené v 55. bodě odůvodnění.

(142)

Obecná metodika použitá pro výpočet dumpingu (podle 31. až 46. bodu odůvodnění) byla uplatněna na všechny vyvážející výrobce v Turecku. Liší se od metodiky použité v původním šetření, která byla použita výjimečně pro některé vývozce z důvodu výrazných měnových výkyvů během období původního šetření. Kvůli těmto výkyvům bylo při původním šetření považováno za vhodnější porovnat měsíční váženou průměrnou běžnou hodnotu a měsíční váženou průměrnou vývozní cenu. Tyto výjimečné okolnosti však při současném šetření nenastaly, a namísto toho byla použita standardní metodika popsaná ve 31. až 46. bodě odůvodnění. Při současném šetření bylo proto dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce v Turecku stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(143)

Tyto společnosti: Cayirova Boru Sanayi ve Ticaret AS, Istanbul, Yücel Boru ve Profil Endüstrisi AS, Istanbul a Noksel Çelik Boru Sanayi AȘ, Ankara, jejichž individuální dumpingové rozpětí v původním šetření bylo nulové, byly nejprve šetřeny v přezkumu a vybrány jako součást vzorku. Ačkoli je však v čl. 9 odst. 3 základního nařízení stanoveno, že do přezkumu mohou být zařazeny společnosti, které měly v původním šetření nulové nebo nepatrné rozpětí, nejsou orgány Společenství povinny tyto společnosti do přezkumu zařadit. Kromě toho po přijetí základního nařízení vyložil orgán WTO pro řešení sporů ve věci Mexiko – hovězí a rýže příslušné ustanovení antidumpingové dohody jako zákaz přezkumů takových společností. Z tohoto důvodu došly orgány Společenství k závěru, že je vhodné nevyužívat údaje shromážděné při přezkumu týkajícím se těchto tří společností. Následně byly tyto společnosti vyňaty ze vzorku. Kromě toho se v tomto nařízení předpokládá, že se žádná z těchto společností v současnosti na dumpingu nepodílí.

(144)

Formulář pro výběr vzorku byl zaslán patnácti potenciálním výrobcům/vývozcům v Turecku, přičemž odpovědělo osm z nich. Do vzorku byly vybrány tři společnosti/skupiny, které představovaly 41 % celkového tureckého dovozu do Společenství.

(145)

Jak je uvedeno výše, běžná hodnota byla buď zjištěna početně, nebo stanovena na základě cen, které byly nebo měly být zaplaceny nezávislými odběrateli v Turecku v běžném obchodním styku. Některé z úprav požadovaných vyvážejícími výrobci byly zamítnuty nebo změněny.

(146)

Poté, co byla stranám sdělena zjištění Komise, někteří vývozci namítali, že by úvěrové náklady měly být stanoveny na základě skutečných platebních podmínek dohodnutých mezi výrobci a jejich zákazníky. Tyto námitky byly přijaty.

(147)

Některé společnosti nárokovaly kompenzace za celní znevýhodnění na základě toho, že byly uloženy dovozní poplatky na suroviny používané pro obdobný výrobek, pokud byl určen ke spotřebě v Turecku, ale byly vraceny, pokud byl výrobek prodán na vývoz do Společenství.

(148)

V jednom případě bylo zjištěno, že nárokovaná částka je vyšší než výše cla vybraného za materiál, který byl fyzicky začleněn do obdobného výrobku prodaného na domácím trhu. Bylo zjištěno, že celní zatížení bylo nižší, jelikož daná společnost/skupina společností používala ve své domácí výrobě nejen svitky dovážené se clem, ale i svitky dovážené s nulovou celní sazbou a svitky koupené na domácím trhu. V důsledku toho byly kompenzace náležitým způsobem upraveny.

(149)

Další společnost, jíž byly kompenzace nejprve odepřeny, tvrdila, že jí měly být kompenzace přiznány, neboť její výrobky prodané na domácím trhu byly zatíženy clem. Tento nárok byl částečně uznán.

(150)

V tomto kontextu tvrdilo výrobní odvětví Společenství, že se bude jednat o napadnutelnou subvenci. Je však zapotřebí poznamenat, že současné řízení je antidumpingovým šetřením. Z tohoto důvodu nebylo toto tvrzení analyzováno.

(151)

Jeden z tureckých vývozců uváděl u svého prodeje, pro který musela být běžná hodnota zjištěna početně, záporné prodejní, správní a režijní náklady. Příčinou byla skutečnost, že jejich kurzové zisky byly podstatné a vyšší než celková výše prodejních, správních a režijních nákladů. V tomto případě nebyly tyto finanční zisky brány v úvahu. Byly vzaty v úvahu pouze finanční náklady související s půjčkami společností. Prodejní, správní a režijní náklady byly podle toho upraveny.

(152)

Ve všech případech byl dotčený výrobek prodáván nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní cena se tak u všech vývozců opírala o ceny, které zaplatili nebo měli zaplatit odběratelé ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(153)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující srovnatelnost cen. V souladu s tím byly provedeny úpravy o rabaty, slevy náklady na dopravu, manipulační náklady, kalkulační náklady, bankovní poplatky a náklady na pojištění a úvěr všude tam, kde se ukázaly jako vhodné a podložené ověřenými důkazy.

(154)

Dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce v Turecku bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny.

(155)

Srovnání vážených průměrných vývozních cen a vážené průměrné běžné hodnoty odhalilo následující dumpingové marže:

(156)

Dvě společnosti vyjádřily úmysl spolupracovat, ale nebyly zahrnuty do vzorku. Jelikož dumpingové rozpětí stanovené pro všechny společnosti ve vzorku bylo nepatrné a míra spolupráce při šetření byla velmi vysoká, mělo se za to, že celostátní dumpingové rozpětí je rovněž nepatrné.

(157)

Proto se konstatuje, že v případě Turecka dumping nepokračoval. Další analýza v rámci čl. 11 odst. 3 základního nařízení se proto zaměří pouze na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(158)

Trh EU je pro turecké výrobce nesporně velmi atraktivním trhem. Je to způsobeno řadou činitelů, v první řadě pak velikostí. Velikost se netýká pouze velké spotřeby, ale i skutečnosti, že většina tureckého vývozu na jiné trhy třetích zemí je roztříštěná – tj. malá množství jsou zasílána na mnoho různých míst určení. V tomto ohledu je Společenství atraktivnější jako jediné místo určení s velkou absorpční kapacitou.

(159)

Dalším důležitým činitelem je geografická blízkost, jelikož náklady na dopravu těchto výrobků nejsou bezvýznamné.

(160)

Společenství je rovněž tradičním trhem tureckých vývozců, kteří mají propracované distribuční kanály a širokou škálu klientů.

(161)

Navzdory platným opatřením vývoz z Turecka pokračoval po celé období šetření. U žádné ze společností zařazených do vzorku však nebyl zjištěn dumping. Je třeba mít na paměti, že společnosti zařazené do vzorku i společnosti nezařazené do vzorku, které spolupracovaly při současných přezkumech, a rovněž společnosti, u nichž bylo v původním šetření zjištěno nulové nebo nepatrné rozpětí, pokrývají přibližně 90 % celkového tureckého vývozu do Společenství. Zdá se, že trh pro tento turecký vývoz je stabilní a nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené společnosti v budoucnosti změnily svou cenovou strategii. Navíc všechny tři společnosti zařazené do vzorku, jakož i ty tři společnosti, u nichž bylo v původním šetření zjištěno nulové nebo nepatrné rozpětí, jsou zdaleka největšími hráči na trhu a jsou vůdčími společnostmi, pokud jde o ceny. Proto je pravděpodobné, že jakákoli další společnost se spíše přizpůsobí jejich cenové praxi. Zdá se proto nepravděpodobné, že by u Turecka došlo k obnovení dumpingu. V zájmu úplnosti však byly zkoumány i níže uvedené faktory.

(162)

Šetření stanovilo celkovou volnou kapacitu pro spolupracující výrobce, včetně společností zařazených do vzorku i těch, které do vzorku zařazeny nebyly, v období šetření na asi 143 tisíc tun. Toto množství by odpovídalo asi 10 % celkové spotřeby svařovaných trubek ve Společenství (uvedené ve 231. bodě odůvodnění).

(163)

Na největším trhu ve třetí zemi pro dotčený výrobek (USA) platí antidumpingová opatření pro turecký vývoz, která činí až 14,7 %. To by mohlo znamenat, že pokud by ostatní okolnosti zůstaly stejné, USA by pravděpodobně neabsorbovaly další významný objem vývozu z Turecka. Avšak skutečnost, že vývoz do třetích zemí je roztříštěn, se zásilkami do mnoha různých destinací, nejspíš svědčí o tom, že turečtí vývozci aktivně zkoumají nové trhy, a není proto nepravděpodobné, že by trhy třetích zemí mohly absorbovat část uvedené kapacity. Navíc s ohledem na skutečný poměr tureckého vývozu do Společenství a do třetích zemí (70/30) je možné očekávat přibližně stejný poměr v případě, že by v současnosti nevyužitá kapacita byla prodána. To by znamenalo dovoz dalších přibližně 100 tisíc tun do Společenství, což by na základě údajů o spotřebě v období šetření odpovídalo 7 % navýšení podílu na trhu. Je však třeba poznamenat, že toto by byl maximální teoretický nárůst prodeje vycházející z předpokladu, že by volná kapacita byla využita ve 100 % míře, což je v tomto odvětví vzácné.

(164)

Rozdíly v cenách při tureckém vývozu do Společenství a při vývozu do třetích zemí nebyly významné a lišily se podle jednotlivých společností. Po dalším rozboru, který následoval poté, co byly poskytnuty příslušné informace, bylo konstatováno, že turecké vývozní ceny byly při vývozu do třetích zemí nepatrně vyšší než při vývozu do Společenství. Jelikož u Turecka nebyl při vývozu do Společenství konstatován dumping, lze předpokládat, že vývoz do třetích zemí se obecně neuskutečňoval za dumpingové ceny. Nejsou ani žádné další známky toho, že by turečtí vývozci v budoucnu změnili svoji cenovou strategii. Žádná z podmínek vládnoucích na trhu ani celková situace, v níž se vývozci nacházejí, nenasvědčuje tomu, že by bylo pravděpodobné, že vývozci změní své celkové chování na trhu.

(165)

S ohledem na výše uvedené se konstatuje, že u vývozu pocházejícího z Turecka pravděpodobně nedojde k obnovení dumpingu.

(166)

Žadatel tvrdil, že platná opatření nepředcházejí přetrvání dumpingového dovozu a že úroveň opatření již nestačí k potlačení újmu působícího dumpingu dovozu dotčeného výrobku z Turecka.

(167)

Podle výše uvedených zjištění se dovoz z Turecka nadále neuskutečňoval za dumpingové ceny. Všechny úrovně dumpingu zjištěné v současném šetření jsou skutečně pod hranicí nepatrného rozpětí. To platí zejména pro tři společnosti, u nichž byl původně zjištěn dumping.

(168)

Trh Společenství pro turecké vývozce s největší pravděpodobností zůstane, jak již bylo uvedeno, atraktivním trhem, co se týče cen i zavedených a dlouhodobých obchodních vztahů. Turečtí výrobci však zároveň prodávají významná množství na domácím trhu. Tato množství jsou prodávána za konkurenční a relativně nízké ceny v porovnání s jinými velkými trhy, včetně EU a USA. Domácí ceny a tudíž i běžné hodnoty byly skutečně na takových úrovních, že dumping, pokud jde o vývoz do Společenství, zcela zmizel.

(169)

Šetření nezjistilo žádné další okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že je pravděpodobné, že se ceny a dumping změní, pokud opatření pozbudou platnosti. Pro společnosti, který bylo od původního šetření vyměřeno nulové clo, budou nadále platit úvahy založené na zprávě Mexiko-hovězí a rýže, vysvětlené ve 143. bodě odůvodnění. Pokud jde o ostatní společnosti, současné šetření ukázalo, že se okolnosti skutečně změnily, neboť bylo shledáno, že tyto společnosti již neprovádějí dumping. Mimoto neexistují žádné pádné důvody nasvědčující tomu, že tyto změněné okolnosti nejsou trvalé povahy. Navíc všechny šetřené společnosti v roce 2006 i v období šetření vyvážely do třetích zemí za ceny vyšší než byly vývozní ceny do Společenství. V týchž obdobích se vývoz do Společenství uskutečňoval za ceny vyšší, než byly domácí prodejní ceny. To jasně ukazuje na to, že změněné okolnosti (vývoz, který již není dumpingový) jsou trvalé povahy.

(170)

Lze tudíž dojít k závěru, že pokud by opatření přestala platit, není pravděpodobné, že se vývoz do Společenství bude uskutečňovat za dumpingové ceny. Změněné okolnosti týkající se absence dumpingu lze ve vztahu k původnímu šetření rozumně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(171)

S ohledem na výše uvedené by řízení týkající se dovozu pocházejícího z Turecka mělo být zastaveno.

(172)

Skupina Interpipe tvrdila, že by srovnání běžné hodnoty založené na jejích vlastních nákladech/cenách na domácím trhu a na jejích vývozních cenách pro trh ve třetí zemi srovnatelné s EU vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň stávajících opatření. Proto k vyrovnání dumpingu není údajně nadále nutno zachovávat současnou výši opatření.

(173)

V průběhu šetření byla společnost informována o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení. Důvodem byla skutečnost, že společnost neposkytla údaje o výrobních nákladech v požadovaném rozdělení podle typů výrobků (kontrolní číslo výrobku (PCN)). Předložila pouze údaje o výrobních nákladech jako průměr pro všechny typy výrobků vyrobené v konkrétním závodě.

(174)

Při přezkumu skutečností se ukázalo, že předložené údaje o výrobních nákladech nemůže Komise přijmout, protože by neumožnily náležité srovnání s prodejními cenami na domácím trhu podle typů výrobků.

(175)

Společnost byla podle čl. 18 odst. 4 základního nařízení v přiměřené lhůtě informována o důvodech, proč to bylo nezbytné. Připomínky byly přijaty, zanalyzovány a podrobně zodpovězeny. Žádné z vysvětlení, která společnost poskytla, nebylo považováno za natolik uspokojivé, aby Komise nebyla nucena použít v souvislosti s výše zdůrazněnými oblastmi nejlepší dostupné údaje.

(176)

Po poskytnutí příslušných informací žadatel prohlásil, že by věc měla být uzavřena, jelikož úroveň spolupráce jediného ukrajinského výrobce byla tak nízká, že Komise musela použít článek 18 základního nařízení za účelem úpravy výrobních nákladů. Je však třeba poznamenat, že článek 18 byl použit proto, aby Komise mohla zkompletovat informace, které poskytl jediný ukrajinský spolupracující výrobce s využitím nejlepších dostupných informací. Požadavek žadatele bylo proto odmítnut.

(177)

Komise zkoumala, zda prodej na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem byly zkoumány výrobní náklady dotčeného výrobku vyrobeného a prodaného spolupracujícími výrobci na domácím trhu.

(178)

Společnost OJSC Interpipe Novomoskovsk Pipe Production Plant (NMPP), která vyrábí dotčený výrobek, neposkytla rozpis výrobních nákladů podle PCN. Tento vyvážející výrobce poskytl pouze průměrné výrobní náklady na všechny PCN vyrobené v každém z jeho dvou závodů. Doklady o struktuře nákladů u PCN od různých výrobců v jiných zemích dotčených šetřením včetně Společenství ukázaly, že mezi výrobními náklady podle jednotlivých PCN jsou velké rozdíly.

(179)

Válcovna trub OJSC Interpipe Nizhnedneprovsk (NTRP), která je ve spojení se společností NMPP, předložila rozpis výrobních nákladů podle PCN.

(180)

Jak je vysvětleno ve 173. bodě odůvodnění, uplatnila Komise na společnost NMPP článek 18 základního nařízení s cílem získat výrobní náklady podle PCN. Byla zvážena možnost použít údaje dostupné z původního šetření, ale jelikož byl Ukrajině mezitím udělen status tržního hospodářství, nebyly takové údaje považovány za nejlepší dostupné informace. Komise se navíc domnívala, že informace uváděné výrobním odvětvím Společenství byly takové kvality, že bylo možné přijmout závěry o výrobních nákladech podle kontrolního čísla výrobku PCN. Informace předložené spolupracujícím výrobním odvětvím Společenství byly tudíž považovány za nejspolehlivější a nejlepší dostupné informace, z nichž je možné odvodit výrobní náklady podle PCN. V tomto ohledu zjištění šetření ukázala, že je možné vypočítat rozdíly mezi nejlevnějším PCN výrobního odvětví Společenství a všemi ostatními PCN. Tento rozdíl byl poté použit na průměrné výrobní náklady uváděné společností NMPP. Když se PCN vyrobené výrobním odvětvím Společenství shodovalo s týmž PCN, které vyrobila společnost NTRP, byly použity náklady NTRP.

(181)

Stejná strana zpochybnila skutečnost, že Komise použila pro výpočet běžné hodnoty a vývozní ceny v období šetření týkajícím se společnosti Interpipe údaje z období šetření. Některá tvrzení s tím související byla přijata. Komise vzala v úvahu vážený průměr vývozních cen CIF do Společenství za šest měsíců, kdy se obě řízení překrývala. Aby bylo umožněno spravedlivé porovnání vážených průměrných běžných hodnot každého typu dotčeného výrobku vyvezeného do Společenství a vážených průměrných vývozních cen každého odpovídajícího typu dotčeného výrobku ve stejném období, byly navíc upraveny výrobní náklady spolupracujících výrobců. Tato úprava byla provedena tak, aby odrážela výrobní náklady za stejných šest měsíců, které byly vzaty v úvahu při výpočtu vývozních cen CIF do Společenství. Jediný ukrajinský vyvážející výrobce namítl, že Komise měla použít výrobní náklady na jednotku společnosti ve spojení, OJSC Interpipe Nizhnedneprovsk (NTRP) tube rolling plant, neboť PCN jsou téměř shodná s těmi, které vyrábí OJSC Interpipe Novomoskovsk Pipe Production Plant (NMPP). Jak však bylo vysvětleno ve 175. bodě odůvodnění, Komise má důkazy o velkých rozdílech ve výrobních nákladech podle PCN. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(182)

Pokud jde o vývoz do Společenství, vyvezla skupina v období šetření týkajícím se společnosti Interpipe do Společenství zanedbatelný objem dotčeného výrobku. Tyto operace samy o sobě nemohly být pokládány za natolik reprezentativní, aby bylo možné stanovit, zda došlo k nějaké změně chování trvalé povahy.

(183)

Skupina Interpipe navrhla, aby byl pro stanovení úrovně cen, za kterých by probíhal vývoz do Společenství, použit vývoz do třetích zemí. Uvedený vývozce zejména tvrdil, že by se v tomto ohledu měl použít vývoz do Ruska. Společnost předložila důkaz o svém vývozu na trhy ve třetích zemích a na ruský trh.

(184)

Nejprve bylo stanoveno, zda je objem vývozu dotčeného výrobku do třetích zemí navrhovaný skupinou Interpipe z hlediska celkového prodeje dostatečně významný. V tomto ohledu byl přijat závěr, že prodej do Ruska představuje více než polovinu celkového vývozu skupiny a je v zásadě vhodný pro vyvození závěrů, pokud by se ruský trh dostatečně podobal Společenství.

(185)

Na základě informací, které Komise měla k dispozici, bylo přezkoumáno, zda Rusko má podobné tržní podmínky a strukturu trhu jako Společenství, aby bylo možné posoudit, zda je vývoz do Ruska spolehlivým zástupcem pravděpodobných vývozních cen do Společenství za účelem stanovení nové úrovně opatření.

(186)

Na jedné straně se zdá, že významnou roli hraje velikost ruského trhu pro dotčený výrobek stejně jako velikost trhu Společenství a že typy výrobku prodávané v obou oblastech jsou obecně podobné.

(187)

Na druhou stranu byly mezi těmito dvěma trhy zjištěny výrazné rozdíly. V Rusku v první řadě existuje významné dovozní clo na rozdíl od Společenství, kde toto clo neexistuje. ( 9 ) To se odráží na podílech na dovozu, které jsou výrazně nižší než ve Společenství. Kromě toho se zdá, že výrobní odvětví v Rusku je mnohem koncentrovanější s hrstkou velkých výrobců představujících velký objem činnosti – zatímco ve Společenství je činnost rozložena na větší počet výrobců. Zdá se též, že distribuční kanály zahrnují méně velkoobchodníků než ve Společenství. Mimoto skutečnost, že ve Společenství existuje výrazný ruský dumping, ukazuje na rozdíly v tvorbě cen a zkreslení na ruském domácím trhu, bez nichž by takové praktiky nemohly existovat.

(188)

Existence dumpingu navíc naznačuje, že úrovně domácích cen v Rusku jsou vyšší než ceny, za které by vývozci pravděpodobně vyváželi do Společenství. To je způsobeno tím, že převládající ceny pro dovozce, kteří mají ve Společenství významné zastoupení, budou pravděpodobně na stejné úrovni jako výše ruských vývozních cen, a dále i homogenním charakterem dotčeného výrobku, což znamená, že vývozci, kteří si chtějí najít cestu do Společenství, by se pravděpodobně museli vyrovnat s úrovní cen nejnižší nabídky.

(189)

Výše uvedené skutečnosti ukazují na odlišnosti, které by ovlivnily tvorbu cen, a tedy i jejich úrovně, a které tudíž implikují, že ruské ceny nelze použít pro účely stanovení nové úrovně opatření.

(190)

Komise dále přezkoumala, zda by k tomuto účelu mohly být použity vývozní ceny do třetích zemí jiných než Rusko. Nejprve bylo přezkoumáno, zda by mohl být jako referenční země použit druhý největší trh co do vývozu. Tato možnost však nebyla vzata v úvahu, protože Bělorusko není zemí s tržním hospodářstvím. Byl analyzován i prodej do jiných zemí, ale jejich objem vývozu byl příliš malý na to, aby mohl být považován za reprezentativní.

(191)

Za těchto okolností nelze použití vývozních cen z Ukrajiny do Ruska (a do jiných třetích zemí, kam žadatel v období šetření týkajícím se společnosti Interpipe vyvážel) považovat za reprezentativní pro pravděpodobné vývozní cenové chování vůči Společenství, a není tudíž bráno v úvahu. Vzhledem k výše uvedenému bylo místo toho pokládáno za nezbytné použít pro skupinu Interpipe čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V tomto ohledu bylo zváženo, zda by mohl být vážený průměr vývozních cen CIF do Společenství během období šetření od všech spolupracujících vyvážejících výrobců ve všech zemích dotčených šetřením sloučen na základě PCN a použit jako referenční hodnota pro stanovení vývozní ceny pro ukrajinského vyvážejícího výrobce.

(192)

Tato metoda byla pokládána za vhodnou, jelikož je rozumné předpokládat, že pokud by ukrajinský vývoz vstoupil na trh Společenství, nelišil by se výraznou měrou od struktury cen jejich přímých konkurentů, tj. ostatních vývozců do Společenství.

(193)

Jak bylo vysvětleno ve 181. bodě odůvodnění, Komise při určování vývozní ceny použila pouze údaje za šest měsíců, kdy se období šetření a období šetření týkající se společnosti Interpipe vzájemně překrývala.

(194)

Pro stanovení vývozní ceny skupiny Interpipe byly tedy použity odpovídající jednotkové vývozní ceny PCN těchto vývozců.

(195)

Poté, co byly stranám poskytnuty příslušné informace, jediný ukrajinský vyvážející výrobce prohlásil, že při určování vývozní ceny neměly být u společnosti ve spojení odečteny prodejní, správní a režijní náklady ani zisk, neboť v tomto případě neplatí čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Namítal, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení se vztahuje pouze na dovozce ve spojení se sídlem ve Společenství, jelikož se v něm jasně rozlišuje „dovoz a nový prodej“. Dále namítal, že společnost ve spojení plní roli vývozního oddělení.

(196)

Je třeba poznamenat, že pokud jde o prodej dotčeného výrobku do Společenství, jediný ukrajinský vyvážející výrobce dodával dotčený výrobek přímo do Společenství, fakturoval každou zásilku své společnosti ve spojení ve Švýcarsku a dostával odpovídající úhrady. Vyvážející výrobce tak prováděl veškeré činnosti, které plní vývozce. Společnost ve spojení ve Švýcarsku sjednávala prodejní smlouvy a vystavovala faktury prvnímu nezávislému kupci ve Společenství. Společnost ve spojení rovněž zajišťovala dodání prodávaných výrobků.

(197)

Pokud jde o námitky po poskytnutí příslušných informací, které vznesla uvedená ukrajinská společnost, konstatuje se, že vývozní cena může být spočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení (první možnost v rámci čl. 2 odst. 9), pokud vývozní cena neexistuje. Rovněž podle čl. 2 odst. 9 může být vývozní cena vypočtena na jakémkoli přiměřeném základě. Takový přiměřený základ též zahrnuje odečet prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného zisku společnosti ve spojení. I když se soudilo, že tyto prvky mají spíše podobu provizí/přirážek podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, i pokud by tomu tak nebylo, bylo by výsledné dumpingové rozpětí stejné. Jelikož na zisk společnosti ve spojení měla vliv skutečnost, že tato společnost nakupovala za vnitropodnikových podmínek, byl přiměřený zisk stanoven na základě údajů shromážděných od nezávislých dovozců/obchodníků, kteří spolupracovali při šetření.

(198)

Poté, co byly stranám poskytnuty příslušné informace, výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že základní nařízení a právní předpisy WTO neumožňují výpočet dumpingových rozpětí, pokud nedochází k vývozu do Společenství. Z důvodů uvedených v předchozích bodech odůvodnění se znovu opakuje, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení výslovně uvádí, že neexistuje-li vývozní cena, může být tato cena vypočtena na jakémkoli přiměřeném základě. Proto se toto tvrzení nepřijímá.

(199)

Srovnání mezi běžnou hodnotou, vypočtenou, jak je popsáno výše, a vývozní cenou, která byla také vypočtena, jak je popsáno výše, odhalilo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí pro ukrajinskou skupinu vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením je takovéto:

skupina Interpipe (OJSC Interpipe Novomoskovsk Pipe Production Plant a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsk tube rolling plant): 10,7 %.

(200)

Závěrem lze uvést, že dle zjištění existuje dumping ze strany skupiny Interpipe na úrovni popsané ve 199. bodě odůvodnění. Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce na Ukrajině, příslušné zbytkové dumpingové rozpětí se nezmění.

(201)

Objem vývozu z dotčené země do Evropské unie neustále klesal z 29 tisíc tun v roce 2002 na 17,2 tisíc tun v roce 2005 až na téměř nulovou hodnotu v období šetření.

(202)

Přihlásili se a odpověď na dotazník předložili pouze dva ukrajinští výrobci patřící do téže skupiny (skupina Interpipe), OJSC Interpipe Novomoskovsk Pipe Production Plant a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsk Tube Rolling Plant.

(203)

Bylo zjištěno, že na Ukrajině působilo minimálně sedm dalších výrobců. Na základě informací, které měla Komise k dispozici, představovala skupina Interpipe asi 26 % ukrajinské výroby. Za těchto podmínek se má za to, že úroveň spolupráce byla velmi nízká.

(204)

Jediné spolupracující ukrajinské seskupení výrobců vyváželo v období šetření do Společenství pouze zanedbatelné množství. Úroveň ukrajinského vývozu dotčeného výrobku do Společenství, která byla velmi nízká, nebyla reprezentativní, a proto neposkytovala spolehlivý a významný základ, na němž by bylo možné stanovit, zda dumping přetrvával. Proto se soudilo, že bude v tomto případě vhodné, aby analýza vycházela z pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pokud by opatření přestala platit.

(205)

Jak je nastíněno ve 203. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že v období šetření působilo na Ukrajině minimálně sedm výrobců dotčeného výrobku a že při šetření spolupracovala pouze jedna skupina.

(206)

Bylo přezkoumáno, do jaké míry je možné použít údaje od jedné spolupracující ukrajinské skupiny pro účely analýzy celkového vývoje pravděpodobného vývozu z Ukrajiny a konkrétněji, zda tyto údaje mohou sloužit jako referenční hodnota, pokud jde o ukazatele domácích a vývozních cen, nákladů, výrobních kapacit a využití kapacity.

(207)

Informace týkající se zásob, úrovně produkce a kapacity, které poskytla uvedená společnost, mohly být tedy společně s údaji z podnětu použity pro stanovení objemu výroby a výrobní kapacity ukrajinských výrobců.

(208)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly při posuzování pravděpodobného dopadu v případě zrušení opatření vzaty v úvahu následující ohledy.

(209)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, bylo stanoveno, že výrobní kapacita pro dotčený výrobek na Ukrajině přesahuje 400 tisíc tun ročně.

(210)

Při absenci důkazů o tom, že tuto kapacitu by mohl absorbovat zvýšený domácí prodej, prodej do jiných třetích zemí nebo výroba jiných výrobků, než je dotčený výrobek, se dospělo k závěru, že pokud by vypršela platnost opatření, byla by významná volná kapacita se vší pravděpodobností nasměrována do Společenství v neposlední řadě díky atraktivitě Společenství jako vývozního trhu. To dále potvrzuje významná volná kapacita ve skupině Interpipe.

(211)

Vzhledem k tomu, že trh Společenství je jedním z největších trhů na světě, je jen díky své velikosti atraktivní pro kteréhokoli ukrajinského vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku.

(212)

Je třeba připomenout, že skupina Interpipe dodává svitky z Ukrajiny do výrobního podniku Mogilev v Bělorusku, který výrobek přeměňuje na základě výroby na zakázku na dotčený výrobek, který poté do Společenství prodává švýcarská dceřiná společnost skupiny Interpipe. Po celou dobu procesu zůstává vlastníkem výrobku skupina Interpipe. Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že tento vývoz je dumpingový. Zejména z toho důvodu, že se navrhuje uložit opatření pro Bělorusko, nelze vyloučit, že zdrojem části vývozu této skupiny z Běloruska by byla místo toho Ukrajina.

(213)

Ve spojení s relativně atraktivní úrovní cen ve Společenství, kde existují rozvinuté distribuční kanály, se má za to, že pokud by neplatila žádná opatření, znamenalo by to jasný ekonomický stimul pro přesun vývozu z velkých třetích trhů, jako jsou Rusko či Bělorusko, směrem do Společenství.

(214)

Za těchto okolností se má obecně za to, že jakékoli zvýšení využití současné kapacity bude pravděpodobně nasměrováno na vývoz a konkrétně na trh Společenství.

(215)

V souvislosti s nízkou úrovní spolupráce a informacemi uvedenými výše se má za to, že tvrzení uvedená v podnětu ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu by měla být potvrzena. Hovoří pro ně i další činitele.

(216)

Vývozní ceny do jiných třetích zemí jsou na téže úrovni jako převládající dovozní ceny ve Společenství. To by znamenalo, že vývozní ceny do takových jiných třetích zemí jsou nejspíše také dumpingové, což ukazuje na obecnější vzorec chování opírající se o dumping.

(217)

Navíc u daného výrobku, který je obecně spíše homogenní, by pravděpodobní ukrajinští prodejci pravděpodobně poskytovali výrobky za převládající ceny jiného dovozu ve Společenství. Jak vyplynulo ze skutečností uvedených v oddílech výše, jsou dovozní ceny jiných vyvážejících zemí obecně nízké. Při zvážení skutečnosti, že potenciální vývozní ceny ukrajinských vyrábějících vývozců budou pravděpodobně odrážet tyto nízké ceny, a při zvážení struktury nákladů pro dotčený výrobek, která se značnou měrou opírá o ceny ocelových svitků a zinku, jež po celém světě výrazně vzrostly, bylo by pravděpodobné, že by vývozní ceny byly dumpingové zhruba ve výši 10,7 %, jak je uvedeno ve 199. bodě odůvodnění.

(218)

Pokud by bylo umožněno, aby opatření přestala platit, byla by významná část ukrajinského vývozu pravděpodobně prodávána ve Společenství za dumpingové ceny.

(219)

V rámci Společenství bylo zjištěno, že obdobný výrobek vyrábí sedmnáct společností, které při šetření spolupracovaly a podpořily podnět, a dva výrobci ve Společenství, kteří při šetření nespolupracovali. Žádný z výrobců ve Společenství proti šetření nevystoupil.

(220)

Vzhledem k tomu, že dva výrobci ve Společenství nespolupracovali, byla výroba Společenství stanovena na základě informací předložených v podnětu a informací, které byly shromážděny během šetření od spolupracujících výrobců.

(221)

Sedmnáct spolupracujících výrobců Společenství představovalo 95 % celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství. Byly považováni za společnosti tvořící výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(222)

Výrobci Společenství zařazení při šetření do vzorku představovali v období šetření asi 67 % výroby výrobního odvětví Společenství, pokud jde o obdobný výrobek.

(223)

Spotřeba dotčeného výrobku na trhu Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje na trhu Společenství v případě všech výrobců ve Společenství a dovozu z dotčených zemí a ze třetích zemí.

(224)

V souvislosti s výrobci Společenství byl objem prodeje zjištěn pomocí informací získaných z odpovědí výrobního odvětví Společenství společně s informacemi uvedenými v podnětu pro prodej ve Společenství u dvou nespolupracujících výrobců.

(225)

Pokud jde o objem vývozu z dotčených zemí a ze třetích zemí, byly přezkoumány tyto zdroje informací:

(226)

Navíc podle podnětu by neměl být proveden odečet údajů o kódech KN, aby mohly být zahrnuty výrobky, které nebyly dotčeným výrobkem, protože v rámci těchto kódů KN nebyla dovezena významná množství jiných výrobků.

(227)

Z těchto skutečností bylo vyvozeno, že pro účely stanovení objemu a cenových tendencí pro celé posuzované období byly nejvhodnějším zdrojem celé kódy KN.

(228)

V tomto kontextu jsou užitečné následující připomínky. V případě Běloruska při absenci dalších informací týkajících se cen a celého posuzovaného období a po provedení analýzy úrovní cen vycházejících z Eurostatu a od německého subjektu uvedeného výše se má za to, že statistické údaje Eurostatu jsou nejpřesnějším zdrojem tendencí v oblasti cen.

(229)

V případě Číny šetření odhalilo, že dovoz na trh EU od spolupracujících vyvážejících výrobců je vyšší než dovozní statistiky podle tabulky 2 (níže). Vzhledem k tomu, že úrovně cen byly u obou datových souborů podobné, a s cílem zajistit, aby čísla nebyla přemrštěná, bylo rozhodnuto, že budou použity úřední statistiky, v neposlední řadě proto, že v porovnání s použitím údajů získaných od spolupracujících vyvážejících výrobců neměl tento přístup žádný závažný dopad na analýzu újmy a příčinných souvislostí.

(230)

S uvážením skutečnosti, že turecký dovoz od spolupracujících vývozců byl vyšší, než uvádějí údaje Eurostatu, platí podobné odůvodnění i pro Turecko. Tento přístup ve srovnání s použitím údajů získaných od spolupracujících vyvážejících výrobců opět neměl žádný závažný dopad na analýzu újmy a příčinných souvislostí.

(231)

Spotřeba stanovená výše uvedeným způsobem (dále jen „spotřeba Společenství“) vzrostla během posuzovaného období o 9 %, tj. z 1 234 tisíc tun v roce 2004 na 1 342 tisíc tun během období šetření. Konkrétněji ukazuje spotřeba Společenství pokles o 12 % v roce 2005 před opětovným zvýšením v roce 2006 a během období šetření. Pokles spotřeby za rok 2005 lze připsat snižování zásob (a tudíž poklesu nákupu) ze strany velkoobchodníků v roce 2005 po nárůstu nákupu v roce 2004.

(232)

U zemí, jichž se týkalo antidumpingové šetření, tj. Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska, bylo zkoumáno, zda byly podmínky takové, aby umožňovaly souhrnnou analýzu veškerého dovozu. Vzhledem k dumpingu, který byl pod hranicí nepatrného rozpětí, byl vývoz z Bosny a Hercegoviny posuzován v rámci jiného vývozu v oddíle 3.4 a rovněž v rámci jiných aspektů v oddíle 4. Dovoz ze zemí, které jsou předmětem přezkumu před pozbytím platnosti, a z Turecka (v rámci prozatímního přezkumu týkajícího se Turecka) byl analyzován odděleně. V této souvislosti je třeba připomenout, že úrovně dumpingu u Turecka byly nižší než je nepatrné rozpětí a že objem dovozu, pokud jde o Thajsko a Ukrajinu dohromady i odděleně, byl rovněž minimální. U dvou posledně jmenovaných zemí však byla konstatována pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu, jak je uvedeno v části F. níže.

(233)

Komise přezkoumala, zda by dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska měl být v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení posuzován souhrnně.

(234)

Tento článek stanovuje, že se účinky dovozu ze dvou či více zemí, který je současně předmětem téhož šetření, posuzují souhrnně tehdy, když i) dumpingové rozpětí není stanovené v poměru k dovozu výrobků z každé jednotlivé země nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení; ii) objem dovozu z každé jednotlivé země není zanedbatelný; a iii) takové posouzení je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobnými výrobky Společenství.

(235)

Veškerý dovoz z ČLR, Ruska a Běloruska splňuje požadavek i) uvedený ve 234. bodě odůvodnění výše.

(236)

Objem dovozu z ČLR, Ruska a Běloruska je vyšší než nepatrný, a tudíž není zanedbatelný (jak je vidět v tabulce 2 níže).

(237)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, šetření ukázalo, že si dotčený výrobek dovážený za dumpingové ceny z dotčených zemí a výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství byly ve všech svých základních fyzických a technických vlastnostech podobné. Totéž platí i pro srovnání dumpingových výrobků dovážených z různých dotčených zemí. Totéž platí i pro srovnání dumpingových výrobků dovážených z různých dotčených zemí.

(238)

Na tomto základě jsou tyto výrobky i vzájemně zaměnitelné a byly v posuzovaném období uváděny na trh Společenství prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů, např. prostřednictvím velkoobchodníků a obchodníků.

(239)

Šetření navíc zjistilo, že hospodářská soutěž probíhala v různých členských státech Společenství a napříč všemi různými typy dotčeného výrobku včetně galvanizovaných výrobků, výrobků z černé oceli a trubek s jinou vnější povrchovou úpravou. Dovoz svařovaných trubek byl tudíž pokládán za dovoz konkurující si vzájemně a se svařovanými trubkami vyrobenými ve Společenství.

(240)

Bylo také přezkoumáno cenové chování různých zemí podléhajících souhrnnému posouzení. Tato analýza ukázala, že dovoz z těchto zemí představoval vůči výrobnímu odvětví Společenství cenové podbízení a prodej pod cenou, jak je uvedeno ve 244. bodě odůvodnění, a cenové tendence měly podobný vývoj.

(241)

Některé strany namítaly, že dovoz z Ruska by měly být posuzován odděleně od šetření, jelikož vykazuje odlišnou tendenci v oblasti objemu dovozu a podílu na trhu, na němž roste poptávka. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že objem dovozu na trh Společenství zůstal po celé posuzované období vždy značný. Navíc dumpingový dovoz ze všech tří zemí (Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska) v posledních dvou letech, které byly analyzovány, výrazně vzrostl a obecné úrovně cen se vyvíjely v souladu s týmiž tendencemi a pohybovaly se ve stejných řádových hodnotách, a to zejména v období šetření, jak ukazují údaje jednotlivých společností. U veškerého souhrnného dovozu docházelo v období šetření navíc k cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(242)

Z výše uvedených skutečností bylo vyvozeno, že byly splněny všechny podmínky odůvodňující souhrnné posuzování podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Bylo tudíž rozhodnuto, že dovoz svařovaných trubek pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska by měl být posuzován souhrnně. Tyto země budou společně nazývány „zeměmi podléhajícími souhrnnému posouzení“ a dovoz z těchto zemí „souhrnným dovozem.“

(243)

Souhrnný dovoz vzrostl ze 76 644 tun v roce 2004 na 250 559 tun během období šetření, tj. o 200 %. Jelikož spotřeba dotčeného výrobku v posuzovaném období vzrostla o 9 %, podíl na trhu, který měly souhrnný dovoz dotčeného výrobku, vzrostl z 6,2 % v roce 2004 na 18,7 % v období šetření. Vývoj dovozu dotčeného výrobku a jeho podílů na trhu v posuzovaném období je vyjádřen v tabulkách 2 a 3.

(244)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v posuzovaném období vyvíjela takto:

(245)

Tabulka 4 vychází z údajů databáze Comext na úrovni celého kódu KN. Obecná tendence dovozních cen do Společenství ukazuje růst v souladu s obecným růstem cen pro všechny hospodářské subjekty na trhu EU.

(246)

Pro určení, zda docházelo k cenovému podbízení, vycházela Komise při své analýze z informací, které jí v průběhu šetření poskytli na podrobné úrovni typu výrobku vyvážející výrobci zařazení do vzorku za Čínu. V případě Ruska byly použity údaje spolupracujících vyvážejících výrobců. Za Bělorusko byly použity údaje od spolupracujícího německého hospodářského subjektu.

(247)

Tyto údaje o vývozních cenách byly porovnány s váženou průměrnou cenou výrobců ve Společenství zařazených do vzorku na téže úrovni podrobně popsaných typů výrobků, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání na téže úrovni obchodu. Ve všech případech tato analýza vzala v úvahu skutečné vývozní ceny vyvážejících výrobců na úrovni cen CIF na hranice Společenství. Ze strany výrobního odvětví Společenství byly příslušnými prodejními cenami ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň cen ze závodu. V průběhu období šetření byla na základě různých typů výrobků definovaných v dotazníku průměrná rozpětí cenového podbízení následující:.

(248)

Co se týče Ukrajiny a Thajska, je třeba připomenout, že objem dovozu byl pod úrovní minimálního dovozu, a proto se soudilo, že ceny, a tudíž i vývoj cen a výpočty podbízení, nebudou spolehlivé a přiměřené.

(249)

Jak ukazují tabulky 2 a 3, dovoz ze třetích zemí včetně dovozu z Bosny a Hercegoviny a z Turecka mírně vzrostl z 222 096 tun v roce 2004 na 238 441 tun během období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu zůstal v tomto období na hodnotě zhruba 18 %.

(250)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství. Tato analýza byla provedena u devíti společností zařazených do vzorku, které jsou uvedeny ve 20. bodě odůvodnění a které vyplnily celé dotazníky. Mezi činitele zkoumané v souvislosti se společnostmi zařazenými do vzorku patřily ceny, zaměstnanost a mzdy, investice, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál. Pro některé ukazatele (analyzované níže jako makroekonomické ukazatele) však byly informace k dispozici a použity pro všech sedmnáct společností výrobního odvětví Společenství (včetně devíti společností zařazených do vzorku). Mezi tyto makroekonomické ukazatele patřil podíl na trhu, objem prodeje ve Společenství, výroba a výrobní kapacita.

(251)

Výroba výrobního odvětví Společenství klesla od roku 2004 do období šetření o 10 %. Výrobní kapacita byla vypočtena podle standardní metodiky, která se uplatňuje na celé výrobní odvětví Společenství. Tato metodika brala v úvahu skutečnou kapacitu v dlouhodobém horizontu tím, že zohlednila odstávky výroby, např. na údržbu, a je rovněž metodikou, která se ve výrobním odvětví Společenství běžně používá. Výrobní kapacita u dotčeného výrobku v posuzovaném období mírně klesla, a sice z 2 218 597 tun v roce 2004 na 2 132 322 tun (neboli o 4 %) v období šetření.

(252)

Kleslo i využití kapacity, které odráželo pokles výroby v posuzovaném období, a sice z přibližně 44 % na 41 %. V tomto ohledu je však zapotřebí poznamenat, že tento činitel není nejrelevantnějším ukazatelem újmy v tomto odvětví, jelikož závody a výrobní zařízení jsou využívány i k výrobě jiných trubek a dalších výrobků, na které se toto šetření nevztahuje.

(253)

Údaje v tabulce 7 ukazují jasný pokles objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Tuto situaci ještě více zdůrazňuje skutečnost, že celková spotřeba podle tabulky 1 vzrostla v témže období o 9 %. Poté, co se v letech 2004 a 2005 udržovala určitá míra stability, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v roce 2006 a v období šetření výrazně klesl. To je v protikladu ke konstantním nebo rostoucím podílům na trhu (viz 243. bod odůvodnění) v případě dumpingového dovozu z ČLR, Běloruska a Ruska jednotlivě a k rostoucímu podílu na trhu v případě zemí podléhajících souhrnnému posouzení po celé posuzované období.

(254)

Výše skladových zásob výrobců ve Společenství zařazených do vzorku klesla v období od roku 2004 do roku 2005 o 23 % a poté se už držela na konstantní úrovni. Výpočet obrátky skladu během posuzovaného období ukázal, že výše skladových zásob zůstávala přibližně na hodnotě 30 dnů prodeje. Šetření potvrdilo, že výše skladových zásob není v tomto ohledu považována za významný ukazatel, jelikož výrobní odvětví Společenství obvykle pracuje na základě výroby na zakázku, a tím pádem si udržuje relativně malé zásoby.

(255)

Průměrná jednotková prodejní cena pro zákazníky ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, vzrostla v posuzovaném období o 14,8 %. Tuto rostoucí tendenci je však nutné sledovat v kontextu výrazného nárůstu výrobních nákladů v témže období. Tento nárůst byl, jak je uvedeno ve 287. bodě odůvodnění, způsoben zejména podstatným nárůstem nákupní ceny hlavních surovin, tj. svitků, zinku a energie. Obecně nedošlo v posuzovaném období k žádné podstatné změně sortimentní skladby, která by narušila tendenci prodejních cen uvedených v tabulce 9 níže.

(256)

Nárůstu výrobních nákladů v posuzovaném období neodpovídal příslušný nárůst prodejní ceny, což bylo způsobeno především silným tlakem dovozu z dotčených zemí. Za těchto okolností nemohlo výrobní odvětví Společenství přenést nárůst cen surovin na své zákazníky.

(257)

Ceny výrobního odvětví Společenství byly tedy pod tlakem, i když ceny v absolutních hodnotách rostly. Jinými slovy, růst cen by byl v případě, že by nedocházelo k dumpingovému dovozu, mnohem větší.

(258)

Navíc na trhu Společenství docházelo k cenovému podbízení u prodejních cen přibližně v rozmezí od 12 % do 43 %, jak je uvedeno ve 246. a následujících bodech odůvodnění.

(259)

Celková ziskovost výrobců zařazených do vzorku s ohledem na dotčený výrobek vychází z vážené průměrné ziskovosti z čistého obratu dotčeného výrobku prodávaného odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU. V posuzovaném období se úroveň ziskovosti zhoršila a v období šetření klesla na -1,0 %. Navíc byla úroveň ziskovosti po celé posuzované období zjevně nedostatečná a s uvážením toho, že tato situace trvá již po mnoho let, evidentně ohrožuje vlastní existenci minimálně části tohoto výrobního odvětví.

(260)

Úroveň ziskovosti nikdy nedosáhla cílových 5 % uvedených ve 352. a následujících bodech odůvodnění.

(261)

Zaměstnanost u výrobců Společenství zařazených do vzorku klesla v posuzovaném období o 23,5 % z 2 772 pracovníků v roce 2004 na 2 123 v období šetření.

(262)

Mzdy vypočtené na základě průměrných nákladů na zaměstnance vzrostly z částky 15 668 EUR v roce 2004 na 21 558 EUR v období šetření. Jedna z hlavních příčin tohoto růstu v oblasti mezd na zaměstnance je vysvětlena výrazným růstem platů ve společnostech výrobního odvětví Společenství se sídlem v deseti zemích, které se staly členy Evropských společenství v roce 2004.

(263)

Tento růst je však více než kompenzován kombinovaným účinkem výše uvedeného poklesu pracovních nákladů a výrazným růstem (17 %) produktivity. To podtrhuje nepřetržité úsilí výrobního odvětví Společenství zvýšit účinnost.

(264)

Šetření potvrdilo, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku nevynaložili v rámci obchodní činnosti, jejíž součástí je dotčený výrobek, v souvislosti se svou celkovou činností žádné významné kapitálové výdaje. Nebyly realizovány žádné investice vedoucí ke zvýšení výrobní kapacity, jak dokládá 251. a 252. bod odůvodnění. Za současných podmínek na trhu neinvestovalo výrobní odvětví Společenství do zvýšení kapacity, ale místo toho podniklo kroky k zachování a zvýšení účinnosti svého stávajícího výrobního zařízení. V oblasti činností souvisejících se svařovanými trubkami se také uskutečnily určité investice související s ochranou životního prostředí a s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví.

(265)

Úroveň návratnosti investic vyjádřená jako poměr mezi čistým ziskem výrobců ve Společenství zařazených do vzorku a hrubou účetní hodnotou jejich stálých aktiv odráží tendenci ziskovosti podle 259. bodu odůvodnění. Její úroveň je velmi nízká a od roku 2005 se pohybuje v záporných hodnotách.

(266)

Vývoj peněžního toku vytvořeného výrobci ve Společenství zařazenými do vzorku v souvislosti s prodejem dotčeného výrobku na trhu EU odrážel vývoj ziskovosti. Stojí za zmínku, že i když je peněžní tok nízký, zůstával v posuzovaném období kladný s výjimkou roku 2005, který byl jediným rokem, kdy byl peněžní tok záporný.

(267)

Šetření nezjistilo, že by výrobní odvětví Společenství mělo těžkosti se získáváním kapitálu. Je však třeba poznamenat, že schopnost získat kapitál lze považovat za méně užitečný ukazatel pro toto šetření. Důvodem je skutečnost, že většina výrobců dotčeného výrobku ve výrobním odvětví Společenství patří do velkých skupin společností. Proto je schopnost získat kapitál úzce spojena spíše s výkonem skupiny jako celku než s individuálním výkonem dotčeného výrobku. Avšak skutečnost, že ani jedna z těchto velkých skupin neučinila rozhodnutí o investicích do nových výrobních zařízení, ukazuje, že v posledních letech nebyla návratnost takových investic náležitá.

(268)

Jak je vysvětleno ve 253. bodě odůvodnění, je zapotřebí poznamenat, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu klesl o 10,3 procentního bodu, zatímco úroveň spotřeby Společenství vzrostla o 9 %. To jasně naznačuje, že výrobci ve Společenství nebyli schopni dostatečně růst za tržních podmínek sledovaných v posuzovaném období.

(269)

Pokud jde o podstatné dumpingové rozpětí zjištěné během období šetření u dovozu z ČLR, Ruska a Běloruska, nelze vzhledem k objemu a cenám příslušného dovozu dopad velikosti dumpingového rozpětí pokládat za zanedbatelný.

(270)

Pokud jde o Ukrajinu a Thajsko, je třeba připomenout, že vývoz v období šetření byl pod minimální úrovní a nebyl proto považován za spolehlivý a přiměřený základ pro stanovení dumpingového rozpětí. Proto se považuje za vhodné postupovat při posuzování pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu tak, jak je stanoveno v části F. níže.

(271)

Očekávané zotavení výrobního odvětví Společenství z účinků předchozího dumpingu se zcela neuskutečnilo, jak je vidět na nízké ziskovosti, určité neschopnosti podstatně zvýšit objem prodeje a výrazné ztrátě podílu na trhu. V posledních letech muselo výrobní odvětví čelit značnému objemu dumpingového dovozu z ČLR, Ruska a Běloruska, který bránil jeho očekávanému zotavení.

(272)

Objem dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení (viz definice ve 242. bodě odůvodnění) si udržel významnou přítomnost na trhu Společenství po celé posuzované období, a to posuzováno individuálně i souhrnně. Od roku 2005 vzrostl značně jak v absolutních hodnotách, tak relativně. Dohromady vzrostl jeho podíl na trhu přibližně z 6 % v roce 2004 přibližně na 10 % v roce 2005 a z této úrovně na přibližně 19 % v období šetření, jak je vysvětleno ve 243. bodě odůvodnění. Kromě toho dumpingový dovoz z těchto zemí jednotlivě ukazuje významnou úroveň cenového podbízení. Rozpětí prodeje pod cenou jsou značná a odrážejí fakt, že výrobnímu odvětví Společenství vznikají ztráty.

(273)

Ukazatele výrobního odvětví Společenství ukázaly celkový negativní vývoj v posuzovaném období a odhalily, že dochází k podstatné újmě. V této souvislosti je zapotřebí porovnat zdánlivě pozitivní vývoj, jako je růst prodejních cen, s významnějším růstem nákladů hlavních surovin/komponent, které takové pozitivní tendence vyvažují.

(274)

Na základě výše uvedené analýzy se zdá, že výrobní odvětví Společenství je v obtížné ekonomické a finanční situaci a že utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení. Tento závěr lze uplatnit na výrobní odvětví Společenství jako celek s ohledem na vysokou úroveň reprezentativnosti výrobců ve Společenství zařazených do vzorku a skutečnost, že makroekonomické ukazatele byly, jak je uvedeno ve 250. bodě odůvodnění, analyzovány pro všechny společnosti výrobního odvětví Společenství.

(275)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda byla závažná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dále byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(276)

Jak je vysvětleno výše, dovoz ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení vzrostl v posuzovaném období o více než 200 %. Podíl zemí podléhajících souhrnnému posouzení na trhu vzrostl z 6,2 % na 18,7 %. Kromě toho je zde jasný časový soulad mezi zhoršením situace ve výrobním odvětví Společenství a významným nárůstem dumpingového dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení. Ačkoli podle tabulky 4 ceny dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení v posuzovaném období vzrostly, je třeba tuto situaci sledovat, jak je uvedeno ve 255. bodě odůvodnění, v kontextu ekvivalentního obecného růstu cen na trhu Společenství.

(277)

Dovoz ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení zvýšil svou míru proniknutí na trh EU a převzal významné podíly na trhu, které dříve držely země, jichž se týká přezkum před pozbytím platnosti (s výjimkou Turecka), jakož i podíly třetích zemí, na které se nevztahuje žádné šetření, a podíly výrobního odvětví Společenství. Ve skutečnosti výrobní odvětví Společenství ztratilo za posuzované období více než 10 procentních bodů podílu na trhu. Ve stejném období dovoz ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení o 10 procentních bodů vzrostl, jak ukazuje tabulka 14.

(278)

Toto proniknutí na trh bylo možné, jelikož tento dovoz probíhal za velmi nízké ceny. Dovoz ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení představoval vůči výrobcům ve Společenství výrazné cenové podbízení podle 247. bodu odůvodnění.

(279)

Výsledkem dumpingového dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení je situace působící újmu, která je popsána výše v oddíle 4, přičemž tlak na snížení cen způsobil, že výrobní odvětví Společenství nedosahuje náležitých úrovní ziskovosti, a dokonce u něj dochází ke ztrátám. Kromě toho byly negativní tendence zaznamenány i u mnoha jiných činitelů újmy, jako je výroba, zaměstnanost a podíl na trhu. Jak je uvedeno ve 273. bodě odůvodnění výše, existuje také jasná časová shoda mezi nárůstem dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení a negativními tendencemi, které znázorňují ukazatele újmy.

(280)

Dovoz z Bosny a Hercegoviny činil celkem asi 33 000 tun neboli 2,5 % spotřeby Společenství na trhu Společenství. Průměrná dovozní cena byla 576 EUR za tunu, a jednalo se tedy o cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství. Nicméně vzhledem k dotčenému objemu se dospělo k závěru, že tomuto dovozu lze připsat jen malý díl újmy a že tím není porušena příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a dumpingovým dovozem ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení.

(281)

Tento dovoz činil v období šetření celkem asi 111 000 tun neboli 8,3 % spotřeby Společenství na trhu Společenství. Průměrná dovozní cena byla 620 EUR za tunu, a jednalo se tedy o cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství. Nicméně jak je vidět v tabulce 4, turecké ceny byly vyšší než ceny tří zemí podléhajících souhrnnému posouzení. Rozdíl v cenách je ještě vyšší, pokud se přihlédne ke skutečnosti, že turečtí výrobci vyváželi na trh Společenství zejména černé trubky (tj. nízkonákladové výrobky), zatímco u dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení se nejčastěji jednalo o galvanizované trubky (tj. vysokonákladové výrobky). Navíc byl objem dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení o 125 % vyšší než objem dovozu z Turecka.

(282)

Vzhledem k uvedenému objemu a cenovému podbízení se dospělo k závěru, že dovozu z Turecka lze připsat pouze nevýznamnou část utrpěné újmy. Nicméně v porovnání s dopady souhrnného dovozu, které jsou podrobně popsány výše, lze mnohem větší část újmy připsat dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení. Proto se konstatuje, že újma způsobená dovozem z Turecka není taková, aby rušila příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a dumpingovým dovozem ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení.

(283)

Dovoz z Ukrajiny a Thajska byl zanedbatelný, a není tudíž považován za příčinu podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(284)

V roce 2004 činil dovoz z jiných třetích zemí (kromě Bosny, Turecka, Ukrajiny a Thajska) celkem asi 127 000 tun neboli 10,3 % spotřeby Společenství na trhu Společenství. Během posuzovaného období tato úroveň dovozu kolísala, ale do období šetření se vrátila na stejnou úroveň spotřeby Společenství. Průměrná dovozní cena v období šetření byla 735 EUR za tunu v porovnání s 586 EUR v roce 2004. Vzhledem ke skutečnosti, že přesný typ tohoto dovozu nebyl znám, bylo obtížné provést cenové srovnání. Nicméně se zdá, že ceny z jiných třetích zemí jsou mnohem vyšší než ceny ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení a z ostatních dotčených zemí. To by znamenalo, že dovoz z jiných třetích zemí představuje (nejvýše) cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství v menší míře než dumpingový dovoz nebo že k cenovému podbízení nedochází vůbec. Z toho tudíž nelze vyvodit závěr, že značně přispívá k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství nebo že ruší příčinnou souvislost.

(285)

Výrobci ve Společenství zařazení do vzorku zaznamenali v posuzovaném období pokles objemu vývozu zhruba z 60 000 tun na 20 000 tun. Posuzovalo se, zda tento pokles přispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. Objem prodeje na třetích trzích nikdy nepřekročil 10 % celkového objemu prodeje v posuzovaném období a tento prodej představoval omezené množství (asi 5 %) z celkové výroby, což naznačuje, že prodej na vývoz nebyl činitelem, který podstatnou měrou přispěl k výkonu výrobního odvětví Společenství.

(286)

Dále je zapotřebí poznamenat, že ziskovost uvedená ve 259. bodě odůvodnění se týká pouze prodeje na trhu Evropské unie, a není tudíž ovlivněna výše uvedeným poklesem objemu vývozu. Šetření také odhalilo, že ziskovost prodeje na trhu Společenství a na jiných třetích trzích byla v každém roce posuzovaného období srovnatelná. To ukazuje, že mezi výkonem na trhu Evropské unie a na vývozních trzích nebyl žádný skutečný rozdíl. Z tohoto důvodu byl přijat závěr, že případný, pouze zanedbatelný díl újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, by eventuálně bylo možno přičítat tomuto činiteli, a že tudíž nebyl natolik významný, aby rušil příčinnou souvislost.

(287)

Náklady na suroviny představují významnou část celkových výrobních nákladů dotčeného výrobku (více než 75 % celkových výrobních nákladů, při zahrnutí energie). V důsledku toho jsou ceny svařovaných trubek silně závislé na vlivu nákladů na suroviny. Nejdůležitějšími surovinami byly svitky, zinek a energie. V průběhu posuzovaného období vzrostly tyto složky o více než 20 % u svitků, 200 % u zinku a 50 % u energie.

(288)

Jak je uvedeno ve 255. a 256. bodě odůvodnění, v témže období rostly i prodejní ceny. Tyto ceny však nerostly v míře nezbytné k tomu, aby odrážely růst nákladů, a to z důvodu tlaku na prodejní ceny ze strany konkurence na trhu a zejména z důvodu tlaku nekalých obchodních praktik dumpingového dovozu. Proto šetření došlo k závěru, že ceny surovin samy o sobě nejsou příčinou újmy, jelikož v případě, že by neprobíhal dumpingový dovoz, mohlo by výrobní odvětví Společenství přenést tento růst nákladů – nebo alespoň jejich podstatnou část – na své odběratele.

(289)

Kromě toho je třeba zdůraznit, že se takový nárůst vstupních nákladů neomezuje na Společenství a že vzhledem k povaze vstupů lze očekávat, že jejich úroveň a vývoj bude v dotčených zemích podobný.

(290)

Bylo přezkoumáno, zda újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, vyplývala z nedostatečné konkurenceschopnosti tohoto odvětví Společenství nebo z nízké míry využití kapacity. Za účelem tohoto přezkumu byla struktura nákladů výrobního odvětví Společenství porovnána se strukturou nákladů vyvážejících výrobců. Bylo skutečně objeveno několik rozdílů ve výrobních nákladech, jako jsou mzdy, náklady na energii, ekologické náklady i náklady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

(291)

S ohledem na využití kapacity je třeba připomenout, že tento ukazatel by neměl být přeceňován, jelikož výrobní odvětví Společenství bylo schopno vyrábět na témže zařízení i jiné výrobky. Dále by bylo pravděpodobnější, že by problémy související s využitím kapacity byly spojeny se ztrátou podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, která byla způsobena dumpingovým dovozem.

(292)

Některé strany argumentovaly, že rostoucí provozní náklady ovlivnily konkurenceschopnost výrobního odvětví Společenství a způsobily újmu popsanou výše v oddíle 4. V tomto ohledu je zapotřebí zdůraznit, že tyto dodatečné provozní náklady nejsou natolik výrazné, aby způsobily podstatnou újmu, kterou odhalilo toto šetření.

(293)

Je zapotřebí mít na paměti, že ceny surovin a energie představovaly více než 75 % celkových výrobních nákladů hotových trubek. Z tohoto důvodu mohl mít v každém případě potenciální dopad růstu jiných provozních nákladů vliv pouze na 25 % celkových výrobních nákladů. Takový nárůst byl mírný, takže jeho dopad by nebyl závažný.

(294)

Během šetření nebyla zjištěna žádná strukturální neefektivnost, kvůli níž by nebylo výrobní odvětví Společenství konkurenceschopné. Naopak, jak je uvedeno v tabulce 11, zlepšilo svou produktivitu v posuzovaném období o 17 %.

(295)

Šetření dále odhalilo, že trh Evropské unie je velmi konkurenceschopný v neposlední řadě v důsledku velmi vysokého počtu společností působících na trhu. Vedle devatenácti výrobců ve Společenství přispěly k silné konkurenci na trhu Evropské unie i desítky dovozců z celého světa. Proto jak je vysvětleno ve výše uvedených bodech odůvodnění, byl vysloven závěr, že výrobní odvětví Společenství je všeobecně velmi konkurenceschopné a že újmu, kterou utrpělo, mu nezpůsobuje žádný nedostatek konkurenceschopnosti.

(296)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena měnovými výkyvy, jež byly stimulem pro dovoz do EU.

(297)

Je třeba připomenout, že úkolem šetření je přezkoumat, zda dumpingový dovoz (z hlediska cen a objemů) způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, nebo zda tuto podstatnou újmu způsobily jiné činitele. Co se týče cen, čl. 3 odst. 6 základního nařízení v tomto ohledu stanoví, že je třeba doložit, že ceny dumpingového dovozu působí újmu. To znamená, že se pouze odkazuje na rozdíly ve výši cen a nepožaduje se analýza činitelů, které výši cen ovlivňují.

(298)

Nehledě na výše uvedené skutečnosti v souvislosti s mnoha zeměmi vývozu dotčenými tímto šetřením probíhá prodej obvykle v amerických dolarech. Kolísání amerického dolaru vůči euru během posuzovaného období se však omezovalo na pouhých 6 %. K důležitější devalvaci amerického dolaru došlo po uplynutí období šetření. Od července 2007 do dubna 2008 klesl americký dolar oproti euru o 16 %.

(299)

Z toho se proto dospělo k závěru, že kolísání měny nezpůsobilo výrobcům ve Společenství podstatnou újmu.

(300)

Některé zúčastněné strany přišly s obecným tvrzením (bez uvedení názvů společností či příslušných období), že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, si toto odvětví způsobilo samo a že tato újma plynula z problémů s protestními akcemi a stávkami týkajícími se výrobců v nových členských státech. V tomto ohledu je zapotřebí připomenout, že toto tvrzení nepodložily žádnými důkazy. Obvinění se mimoto týkalo pouze části výrobního odvětví Společenství. Podobná tendence v souvislosti s působením újmy byla však zjištěna pro výrobce ve starých i v nových členských státech. Je tudíž možné vyvodit, že i v případě, že by někteří výrobci ve Společenství byli postiženi stávkami a protestními akcemi, neměla by tato skutečnost tak velký vliv, aby mohla porušit příčinnou souvislost mezi dumpingem a újmou.

(301)

Ke způsobené újmě údajně přispěly rozsáhlé investice výrobního odvětví Společenství. Jak je uvedeno ve 264. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že v posuzovaném období k žádné takové rozsáhlé investici nedošlo. Je také třeba mít na paměti, že i kdyby bylo toto tvrzení opodstatněné, jeho dopad by byl v každém případě omezen relativně nízkým podílem odpisů z hlediska celkových nákladů, a proto byl přijat závěr, že rozsáhlé investice k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství nepřispěly.

(302)

K vzniklé újmě přispěl údajně cyklický charakter ocelářského průmyslu, tj. období šetření údajně připadlo do nejnižšího bodu tohoto cyklu. Za prvé je třeba zdůraznit, že dumping působící újmu může naprosto bez problémů probíhat v kterémkoli bodě hospodářského cyklu. Navíc, jak ukázala analýza spotřeby uvedená ve 231. bodě odůvodnění, šetření se k tomuto argumentu nepřiklánělo. Spotřeba byla v období šetření ve skutečnosti optimistická a očividně se nenacházela v dolním bodě cyklu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(303)

Časová shoda mezi růstem dumpingového dovozu ze zemí podléhajících souhrnnému posouzení, růstem jeho podílu na trhu, zjištěným cenovým podbízením a prodejem pod cenou na jedné straně a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz je příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(304)

Po provedení analýzy známých, výrazných jiných činitelů společně s tvrzeními zúčastněných stran popsanými výše počínaje 285. bodem odůvodnění se došlo k závěru, že tyto činitele nejsou tak významné, aby porušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(305)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl dovoz ze zemí, které jsou v současnosti předmětem přezkumu, posuzován s cílem zjistit, zda existuje nějaká pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy.

(306)

S ohledem na pravděpodobný účinek ukončení platnosti opatření na výrobní odvětví Společenství byly v souladu s údaji shrnutými výše v souvislosti s přetrváním nebo obnovením dumpingu zváženy následující činitele.

(307)

Jak bylo vysvětleno ve 223. a následujících bodech odůvodnění se navzdory zvýšení spotřeby o 9 % neočekává, že se prognóza světové spotřeby dotčeného výrobku, i když je potenciálně vystavena určité cyklické tendenci, v dohledné budoucnosti nějak výrazněji změní. Alternativní výrobky, jako jsou umělohmotné trubky, nebyly schopny ve velké míře nahradit svařované trubky, a tedy snížit jejich spotřebu.

(308)

Od uložení opatření klesl dovoz z Ukrajiny na nepatrnou úroveň. Jak je však uvedeno ve 172. bodě odůvodnění (a následujících), jsou jasné známky toho, že pokud opatření nebudou platit, vrátí se významný dovoz z Ukrajiny na trh Společenství s dumpingovými cenami. Vzhledem ke skutečnosti, že by takové ceny pravděpodobně odrážely ceny nejnižší nabídky ve Společenství, představovaly by nejspíše také výrazné cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(309)

Ze 119. bodu odůvodnění (a z následujících bodů odůvodnění) vyplývá závěr, že z Thajska do Společenství by se významný objem dovážel pravděpodobně za dumpingové ceny. Vzhledem ke skutečnosti, že by tyto ceny nejspíše odrážely ceny nejnižší nabídky ve Společenství, představovaly by pravděpodobně také výrazné cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(310)

S ohledem na skutečnost, že výše je konstatováno, že pokračování nebo obnovení dumpingu není pravděpodobné, není zapotřebí zde dále analyzovat pravděpodobnost pokračování nebo obnovení újmy.

(311)

Co se týče otázek souvisejících s újmou, pokud jde o prozatímní přezkum (čl. 11 odst. 3 základního nařízení), není třeba provádět zde analýzu, neboť přezkum došel k závěru, že u této země nedochází k dumpingu, ani není pravděpodobné, že by došlo k jeho obnovení.

(312)

Pravděpodobným důsledkem zrušení opatření by tudíž byl velký nárůst dovozu jak z Ukrajiny, tak z Thajska za ceny, které představují cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství. Takový dovoz by měl s největší pravděpodobností závažné nepříznivé účinky na výrobní odvětví Společenství. Za takových okolností by výrobní odvětví Společenství buď muselo pokračovat ve snižování cen, aby si udrželo podíl na trhu, nebo by muselo zachovat prodejní ceny na současných úrovních a ztrácet zákazníky a nakonec i prodej. V prvním případě by výrobní odvětví Společenství muselo podnikat se ztrátou a ve druhém případě by ztráta prodejů jako takových nakonec vedla k vyšším nákladům následovaným ztrátami.

(313)

Výrobní odvětví Společenství navíc trpí účinky dumpingového dovozu po mnoho let a v současné době se nachází ve složité ekonomické situaci. Pokud bude tato nepříznivá situace přetrvávat nebo se obnoví, bude vlastní existence tohoto odvětví ohrožena.

(314)

Šetření tudíž odhalilo, že jak u dovozu z Ukrajiny, tak u dovozu z Thajska existuje zjevná pravděpodobnost obnovení a přetrvání újmy pro výrobní odvětví Společenství, které trpí důsledky dumpingu způsobujícího újmu již mnoho let. Pokud jde o dovoz z Turecka, neočekává se, že by došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu působícího újmu.

(315)

Podle článku 21 základního nařízení bylo přezkoumáno, zda navzdory závěrům o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech neexistují závažné důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření na dovoz z dotčených zemí nebo prodloužit platná opatření.

(316)

S cílem posoudit pravděpodobný dopad uložení či neuložení opatření a prodloužení či vypršení platných opatření si Komise vyžádala informace od všech známých zúčastněných stran. Na tomto základě zaslala Komise 116 dovozcům, velkoobchodníkům a uživatelům dotazníky. Ve stanovené lhůtě se nepřihlásila žádná další zúčastněná strana.

(317)

Odpovědělo 32 z kontaktovaných dovozců, kteří nejsou ve spojení. Šestnáct z nich prohlásilo, že svařované trubky z dotčených zemí nedovážejí, a tři odpověděli, že v této oblasti podnikání již nepůsobí. Ze zbývajících třinácti dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytli úplnou odpověď pouze dva. Nebylo tudíž nutné provádět výběr vzorku.

(318)

Je třeba připomenout, že byl přijat závěr, že výrobnímu odvětví Společenství byla, jak je uvedeno v 250. až 274. bodě odůvodnění, způsobena újma.

(319)

Díky uložení antidumpingových opatření bude výrobní odvětví Společenství nejspíše moci zvýšit svůj prodej, podíl na trhu a své prodejní ceny. Pak by bylo schopno dosáhnout úrovní ziskovosti, kterých by docílilo v případě, že by k dumpingovému dovozu nedocházelo, a mohlo by zužitkovat růst na trhu Společenství: Tím by byly podpořeny investice a celková konkurenceschopnost výrobního odvětví.

(320)

Díky přetrvání platných opatření bude moci výrobní odvětví Společenství i nadále působit v rámci spravedlivé hospodářské soutěže tváří v tvář dovozu z Thajska a Ukrajiny. V důsledku toho nebudou pozitivní účinky vyplývající z uložení nových antidumpingových opatření zmařeny nekalou soutěží.

(321)

Pokud by byly obnoveny spravedlivé tržní podmínky, výrobní odvětví Společenství by mohlo pravděpodobně znovu získat svou konkurenceschopnost a zvýšit své ziskové rozpětí na adekvátnější úrovně. Výrobní odvětví Společenství ve skutečnosti svými hospodářskými výsledky z posledního desetiletí prokázalo, že je z hlediska struktury životaschopné. Navzdory opakující se nekalé soutěži ze strany dovozu dumpingových výrobků bylo schopné zmírnit svou ztrátu podílu na trhu. Kromě toho, jak je stanoveno ve 295. bodě odůvodnění, je výrobní odvětví Společenství konkurenceschopné a může zvýšit svou produktivitu.

(322)

Na druhou stranu, pokud by byla stávající antidumpingová opatření zrušena a nová opatření by nebyla uložena, došlo by k dalšímu narušení trhu, které by vedlo k postupnému ústupu výrobního odvětví Společenství z trhu. Zrušení současných opatření a důležitá výrobní kapacita dotčených zemí, zejména ČLR, by pravděpodobně vedly ke zvýšení dumpingového dovozu na trh Společenství. Za těchto podmínek by zotavení a obrana jeho podílu na trhu byly pro výrobní odvětví Společenství stále obtížnější. Navíc může nedostatek investic v tomto odvětví nakonec ohrozit jeho dlouhodobé přežití.

(323)

Je třeba připomenout, že spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, představovali v období šetření méně než 5 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku do Společenství.

(324)

Řada vývozců však přesto argumentovala, že by dopad opatření na dovozce a obchodníky byl podstatný, jelikož by v souvislosti se svým dovozem z dotčených zemí čelili rostoucím nákladům.

(325)

Pokud by byla uložena antidumpingová opatření, úroveň dovozu z dotčených zemí by pravděpodobně klesla. Ve skutečnosti může dojít k mírnému zvýšení prodejní ceny dotčeného výrobku ve Společenství, které by ovlivnilo ekonomickou situaci dovozců a velkoobchodníků, zejména těch, jejichž zdrojem jsou země, kterých se týká šetření. Důvodem by byla skutečnost, že ceny při dalším prodeji, které by mohli nabízet svým odběratelům, by byly srovnatelnější s cenami konkurence, jejímž zdrojem by bylo také výrobní odvětví Společenství.

(326)

Avšak tento dopad na situaci dovozců a obchodníků bude pravděpodobně mírný, jelikož dotčený výrobek představuje jen malou část jejich celkových obchodních činností. Z informací poskytnutých těmi dovozci a velkoobchodníky, kteří zaslali platné odpovědi, jasně vyplývá, že prodávají i mnoho dalších výrobků z oceli. Bylo zjištěno, že dotčený výrobek představuje v průměru méně než 4 % celkového obratu. Navíc vzhledem k relativně nízkému dopadu dotčeného výrobku na náklady uživatelů by dovozci a velkoobchodníci byli pravděpodobně schopni přenést růst ceny na své odběratele.

(327)

Na tomto základě bylo vyvozeno, že uložení antidumpingových opatření a přetrvání platných opatření nebudou mít pravděpodobně vážný negativní dopad na situaci dovozců a velkoobchodníků ve Společenství.

(328)

Hlavním uživatelem dotčeného výrobku ve Společenství je stavebnictví. Poptávka po dotčeném výrobku tudíž závisí na situaci v tomto odvětví.

(329)

Jak je stanoveno v 316. bodě odůvodnění, nepřihlásili se v průběhu šetření ani zainteresovaní uživatelé, ani zájmové svazy.

(330)

Řada jiných vývozců však prohlašovala, že pokud budou opatření uložena, bude dopad na uživatele a spotřebitele značný. Tvrdili zejména, že opatření by uškodilo hospodářské soutěži a vedlo by k růstu nákladů pro uživatele a spotřebitele.

(331)

Jak je stanoveno ve 302. bodě odůvodnění, nelze vyloučit, že by cena dotčeného výrobku ve Společenství mírně vzrostla. Nicméně, negativní dopad vyšších nákladů na uživatele a spotřebitele by byl pravděpodobně nízký, jelikož účinek ceny dotčeného výrobku v celkových nákladech uživatelů a spotřebitelů je mírný.

(332)

Pokud jde o tvrzení některých vývozců, že uložení opatření pro skupinu zemí, které jsou předmětem nového šetření, by ve skutečnosti bránilo hospodářské soutěži ve Společenství, uložením antidumpingových opatření a zachováním platných opatření by se zlepšil stav výrobního odvětví Společenství, a tedy společně s dodavateli ze třetích zemí nedotčených opatřeními a s vývozci, kteří se nepodílejí na dumpingovém dovozu z dotčených zemí, by byl zajištěn široký okruh dodavatelů na trhu Společenství.

(333)

Vzhledem k výše uvedených skutečnostem byl přijat závěr, že uložení antidumpingového opatření nebude mít pravděpodobně výrazný škodlivý účinek na ekonomickou situaci uživatelů dotčeného výrobku.

(334)

Hlavní surovinou používanou při výrobě dotčeného výrobku jsou za tepla válcované svitky.

(335)

Jak je stanoveno v 316. bodě odůvodnění, nepřihlásili se v průběhu šetření ani zainteresovaní výrobci z dodavatelského odvětví, ani jejich zájmové svazy.

(336)

Pokud by opatření nebyla uložena, čelili by výrobci za tepla válcovaných svitků ve Společenství v důsledku omezené činnosti výrobců dotčeného výrobku ve Společenství poklesu poptávky.

(337)

Z toho bylo vyvozeno, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobců hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku ve Společenství.

(338)

Díky přetrvání opatření u dovozu dotčeného výrobku z Thajska a Ukrajiny a uložení antidumpingových opatření na dovoz z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska by výrobní odvětví Společenství mohlo pravděpodobně zastavit snižování svých podílů na trhu, znovu získat ztracený prodej a vrátit se na náležitou úroveň ziskovosti. Pokud by však platná opatření byla zrušena a antidumpingová opatření by nebyla uložena, čelilo by výrobní odvětví Společenství nejspíše rostoucímu problému v podobně nekalé soutěže, která by některé výrobce ve Společenství vypudila z trhu, a další náklady by představovalo zavírání nebo rekonverze strojních zařízení.

(339)

Mezi negativní účinky uložení antidumpingových opatření by patřil pokles dovezeného objemu a z důvodu vyšší prodejní ceny dotčeného výrobku ve Společenství mírný růst nákladů pro dovozce/velkoobchodníky a uživatele/spotřebitele.

(340)

Úroveň růstu prodejních cen by přesto nebyla značná, jelikož hospodářská soutěž by nadále probíhala mezi výrobci ve Společenství, dovozem z dotčených zemí za nedumpingové ceny nebo za ceny nepůsobící újmu a dovozem z jiných třetích zemí.

(341)

A konečně jedna zúčastněná strana argumentovala tím, že podle ekonomické literatury ztělesňují antidumpingová opatření „vážné náklady sociálního zabezpečení pro země dovozu“. V tomto ohledu nebyly v souvislosti s výrobkem a hospodářskými subjekty dotčenými tímto případem předloženy žádné důkazy. V tomto šetření musí být případ zvážen na základě své skutkové podstaty: podle tohoto přístupu není pravděpodobné, že by dovozci/velkoobchodníci a uživatelé/spotřebitelé dotčeného výrobku utrpěli vážné následky, a to vzhledem k velmi nízkému vlivu cen některých svařovaných trubek na konečné náklady jejich výrobků či nákupu.

(342)

Dodavatelský průmysl bude mít z přetrvání platných opatření a z uložení antidumpingových opatření pravděpodobně užitek ve formě větší poptávky po svitcích válcovaných za tepla na trhu Společenství.

(343)

Po uvážení všech výše uvedených činitelů byl přijat závěr, že neexistují žádné závažné důvody pro zrušení stávajících opatření a pro neuložení nového antidumpingového cla.

(344)

Vzhledem k zjištěním uvedeným v 52. bodě odůvodnění a od 170. bodu odůvodnění byl přijat závěr, že řízení týkající se Bosny a Hercegoviny a Turecka by mělo být zastaveno.

(345)

Dva vyvážející výrobci v Rusku a jediný vyvážející výrobce v Bělorusku nabídli cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(346)

Tyto nabídky byly přezkoumány. Šetření ukázalo, že většina zjištění a úvah uvedených v nařízení 1697/2002 (viz 77. a 78. bod odůvodnění), které vedly k odmítnutí všech nabízených závazků během uvedeného šetření, je stále aktuální. Konkrétně šetření potvrdilo toto:

(347)

Dotčený výrobek se navíc vyznačuje značným množstvím typů, jejichž některé vlastnosti nejsou při dovozu snadno rozeznatelné. Z tohoto důvodu je doslova nemožné stanovit minimální cenu dovozu pro každý typ výrobku, která by byla přiměřená a kterou by Komise a celní orgány členských států mohly při dovozu odpovídajícím způsobem sledovat.

(348)

Rovněž je třeba poznamenat, že kromě těchto důvodů týkajících se výrobku existují zvláštní důvody pro odmítnutí nabízených závazků týkající se jednotlivých společností. Pokud jde o běloruského výrobce, je v první řadě třeba připomenout, že Bělorusko není zemí s tržní ekonomikou, jak ji vymezuje čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a že uvedená společnost nepožádala o individuální zacházení, jak stanoví čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Navíc při šetření spolupracovala pouze částečně, jak je uvedeno ve 101. až 104. bodě odůvodnění, a proto bylo přijetí cenového závazku pokládáno za nevhodné též z obecných politických důvodů. Pokud jde o jednoho z ruských vyvážejících výrobců, je třeba poznamenat, že tato společnost prodává stejným zákazníkům v EU i jiné výrobky, než je dotčený výrobek. Z tohoto důvodu je riziko křížových kompenzací příliš vysoké. Pokud jde o druhého ruského vyvážejícího výrobce, tato společnost měla problémy s poskytnutím správných a spolehlivých údajů, což je způsobeno hlavně slabinami v jejím účetním systému. Za těchto okolností Komise soudila, že tato společnost nedisponuje nezbytnou infrastrukturou, aby mohla přijmout závazek a aby umožnila účinné sledování.

(349)

Tyto nabídky cenových závazků byly proto odmítnuty.

(350)

Vzhledem k závěrům přijatým výše by měla být opatření vztahující se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska a Ukrajiny zachována stejně jako v předchozí právní úpravě s výjimkou společnosti OJSC Interpipe, jejíž rozpětí je uvedeno níže:

(351)

Navíc by měla být uložena konečná opatření vztahující se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, Ruska a Běloruska, a sice v souladu s níže uvedenými ustanoveními.

(352)

Úroveň konečných antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby bylo možné odstranit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství z důvodů dumpingového dovozu, aniž by se překračovalo zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění podstatně poškozujících účinků se počítalo s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své náklady a vytvořit hrubý zisk, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(353)

Během šetření žadatel tvrdil, že v tomto šetření by se měl na základě zisku z obratu dosaženého v roce 2004 u dotčeného výrobku použít běžný zisk ve výši 10,8 %. Toto tvrzení se opíralo o pět vybraných výrobců Společenství a rok 2004 byl vybrán jako reprezentativní rok, protože platná antidumpingová opatření byla částečně účinná při vyrovnávání účinku dumpingového dovozu.

(354)

Šetření však ukázalo, že míra ziskovosti dosažená dokonce i těmito pěti výrobci Společenství zařazenými do vzorku byla mnohem nižší než uváděná míra ve výši 10,8 %. Rok 2004 nebyl dále považován za vhodné období pro toto posouzení, protože v té době probíhal dumping působící újmu.

(355)

V předchozím šetření se předpokládalo, že ziskové rozpětí ve výši 5 % obratu by mohlo být pokládáno za vhodnou úroveň, kterou by výrobní odvětví Společenství mohlo na základě údajů z let 1997 a 1998 očekávat, pokud by nedocházelo k dumpingu působícímu újmu. Jelikož tyto informace nebyly nejnovější, byly pro zjištění, zda to stále platí, použity jiné zdroje. Svařované trubky jsou za prvé velmi vyzrálým výrobkem, jehož výrobní procesy se od roku 1997 téměř nezměnily. Za druhé nejnovější údaje dostupné z databáze BACH pro široký okruh společností z kovozpracujícího průmyslu uvádějí úrovně ziskovosti kolem 5 %.

(356)

Byl proto přijat závěr, že pro tento výrobek zůstává vhodná úroveň ziskovosti ve výši 5 %.

(357)

Nepoškozující cena byla získána přičtením běžného zisku vypočítaného, jak je uvedeno výše, k výrobním nákladům jednotlivých typů výrobku. Jakýkoli rozdíl mezi touto nepoškozující cenou a vývozní cenou téhož typu výrobku byl poté vyjádřen jako procento z celkové dovozní ceny CIF.

(358)

V souvislosti s čínskými spolupracujícími vyvážejícími společnostmi je třeba připomenout, že žádné z nich nebyl udělen status tržního hospodářství ani individuální zacházení, a tudíž bylo vypočteno celostátní rozpětí újmy. Výpočet se opíral o spolupracující vyvážející výrobce. Byly z něj vyloučeny údaje týkající se jednoho čínského vývozce, jelikož Komisi nebyly sděleny dostatečně úplné údaje o kontrolních číslech výrobků (PCN).

(359)

I v případě Běloruska bylo vypočteno celostátní clo, které při nedostatečné spolupráci vycházelo z dovozních cen německého dovozce podle 95. bodu odůvodnění.

(360)

V případě Ruska byla spolupracujícím vyvážejících výrobcům přidělena jednotlivá rozpětí újmy. U nespolupracujících subjektů, s uvážením toho, že úroveň spolupráce byla vyšší než 80 %, bylo celostátní rozpětí újmy stanoveno na úrovni spolupracujícího subjektu s nejvyšším rozpětím.

(361)

S ohledem na závěry přijaté výše byla vypočtena tato rozpětí:

(362)

Ve světle výše uvedených skutečností a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se má za to, že konečná antidumpingová opatření by měla být uložena na dovoz pocházející z ČLR, Ruska a Běloruska ve výši nejnižšího dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, v souladu pravidlem nižší daně.

(363)

Na základě výše uvedených skutečností je navrhována následující výše konečných cel: