(ES) č. 1001/2008Nařízení Rady (ES) č. 1001/2008 ze dne 13. října 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

Publikováno: Úř. věst. L 275, 16.10.2008, s. 18-31 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. října 2008 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 17. října 2008 Nabývá účinnosti: 17. října 2008
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 16. října 2013
Konsolidované znění předpisu s účinností od 30. dubna 2010

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1001/2008

ze dne 13. října 2008

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(Úř. věst. L 275, 16.10.2008, p.18)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 363/2010 ze dne 26. dubna 2010,

  L 107

1

29.4.2010




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1001/2008

ze dne 13. října 2008

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ) (dále jen „základní nařízení“) a zejména na článek 9 a čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:POSTUPPlatná opatření

(1)

V srpnu 2002 byla nařízením Rady (ES) č. 1514/2002 ( 2 ) (dále jen „původní šetření“). uložena konečná antidumpingová opatření proti dovozům některých potrubních tvarovek (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících mimo jiné z Korejské republiky a Malajsie (dále jen „dotčené země“). Platná antidumpingová cla pro Malajsii jsou: 59,2 % pro společnost Anggerik Laksana Sdn Bhd a 75 % pro všechny ostatní společnosti; pro Korejskou republiku je clo 44 % pro všechny společnosti.

(2)

Mimo oblast působnosti tohoto řízení jsou v současnosti platná antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 964/2003 ( 3 ) o dovozech z Čínské lidové republiky (58,6 %) a z Thajska (58,9 %), s výjimkou dvou společností v Thajsku a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať již jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu, či nikoliv. Opatření pro dotčený výrobek pocházející z Číny byla rozšířena na dovozy stejného výrobku odesílaného z Indonésie nařízením Rady (ES) č. 2052/2004 ( 4 ), Srí Lanky nařízením Rady (ES) č. 2053/2004 ( 5 ) a Filipín nařízením Rady (ES) č. 655/2006 ( 6 ), bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Indonésie, Srí Lanky a Filipín či nikoliv.

Žádost o přezkum

(3)

Po zveřejnění oznámení o blížícím se pozbytí platnosti ( 7 ) antidumpingových opatření na dovoz dotčených výrobků pocházejících z Korejské republiky a Malajsie obdržela Komise žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podal dne 23. května 2007 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie, co se týče ocelových, natupo svářených tvarovek (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých potrubních tvarovek ve Společenství.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně mělo za následek pokračování nebo opakovaný výskyt dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(6)

Jakmile Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy k zahájení přezkumu, zahájila přezkum před pozbytím platnosti ( 8 ) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

Šetření

(7)

Komise oficiálně uvědomila žádající výrobce ve Společenství, ostatní výrobce Společenství, vyvážející výrobce v dotčených zemích, dovozce/obchodníky, uživatele a jejich sdružení, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a zástupce vlád obou vyvážejících zemí o zahájení přezkumu.

(8)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří o sobě dali vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Korejské republice, dovozců/obchodníků s dotčeným výrobkem a výrobců Společenství se v oznámení o zahájení řízení předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, rozeslala formuláře, ve kterých požadovala od každého dotčeného výrobce Společenství, vyvážejícího výrobce a dovozce konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a cenách. Od žádného korejského vyvážejícího výrobce neobdržela žádnou odpověď a od dovozců obdržela jedenáct odpovědí. Na výběrový formulář odpověděli pouze čtyři výrobci Společenství. Proto bylo rozhodnuto, že není zapotřebí provést výběr vzorku.

(11)

Na dotazník odpověděli čtyři výrobci, ale jeden zaslal částečnou odpověď a nereagoval poté, co mu bylo zasláno písemné upozornění. Pokud jde o Malajsii, byly obdrženy dvě odpovědi na dotazník, jedna od začínající společnosti a druhá od společnosti, která později odmítla kontrolní návštěvu. Žádný korejský vyvážející výrobce na dotazník neodpověděl. Odpověď na dotazník předložili dva dovozci.

(12)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely zjištění pravděpodobnosti pokračování či opětovného výskytu dumpingu a újmy, jakož i zájmu Společenství. V prostorách těchto společností byly provedeny inspekce na místě:

a) žádající výrobci ve Společenství

 Erne Fittings GmbH, Schlins, Rakousko,

 Interfit S.A., Maubeuge, Francie,

 Virgilio Cena & Figli S.p.A, Brescia, Itálie;

b) začínající výrobce v Malajsii

Pantech Steel Industries SDN. BHD., Selangor, Malajsie.

Období šetření

(13)

Šetření, které se týkalo pokračování nebo nového objevení dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“ či „OŠ“). Přezkoumání trendů, které jsou relevantní pro posouzení, zda bude přetrvávat nebo se bude opakovat újma, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEKDotčený výrobek

(14)

Přezkoumávaným výrobkem jsou potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, pocházející z Korejské republiky a Malajsie, které v současnosti spadají do kódů KN ex730793 11, ex730793 19, ex730799 30 a ex730799 90.

(15)

Potrubní tvarovky jsou v podstatě vyráběny řezáním a tvarováním rour a trubek. Používají se ke spojování rour a trubek a vyskytují se v různých tvarech: kolena, přechodky, profily tvaru T a uzávěry, jakož i v různých velikostech a kvalitách materiálu. Používají se převážně v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, výstavbě lodí a v průmyslových zařízeních. Když jsou prodávány k použití v petrochemickém průmyslu, jako celosvětová norma se používá norma ANSI. Pro jiné účely je ve Společenství nejběžněji používanou normou norma DIN.

Obdobný výrobek

(16)

Obdobně jako tomu bylo v původním šetření, i toto šetření ukázalo, že potrubní tvarovky vyrobené v dotčených zemích, prodávané na domácích trzích a/nebo vyvážené do Společenství, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a konečné použití jako výrobky prodávané žádajícími výrobci Společenství a jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(17)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti opatření vedlo k pokračování dumpingu.

Předběžné poznámky

(18)

Jak bylo uvedeno výše, při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, s výjimkou jedné začínající společnosti, muselo toto šetření vyjít z informací, které měla Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení, byly ke stanovení dovážených množství a dovozních cen použity údaje Eurostatu k příslušnému osmimístnému kódu KN, ověřené z jiných zdrojů. Dostupné údaje byly použity k výpočtu dumpingového rozpětí, tj. v tomto případě informace obsažené v žádosti a ve statistikách USA.

(19)

Vzhledem k současnému malému objemu dovozů dotčeného výrobku z Koreje a Malajsie do EU musela Komise použít údaje jiné země. Spojené státy americké se považují za přiměřené, neboť mají trh podobné velikosti, s mnoha domácími výrobci, ale také s velkým podílem dovozů, což činí tento trh velmi konkurenčním. Navíc jsou Spojené státy hlavní destinací vývozů z Koreje a Malajsie.

Dumping dovozů během období šetřeníBěžná hodnota

(20)

V souladu s čl. 18 základního nařízení a při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, s výjimkou začínající společnosti, byla běžná hodnota založena na údajích uvedených v žádosti, tj. na odhadu výrobních nákladů, ke kterým je přidáno 12,3 % a 15,1 % na náklady odbytu, obecné náklady a administrativní výdaje a 5,6 % a 6 % na zisk pro Koreu a Malajsii, obojí vyjádřeno jako procentuální podíl obratu. Výše uvedené procentuální podíly se považují za spíše konzervativní.

Vývozní cena

(21)

V souladu s čl. 18 základního nařízení a při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, kromě začínající společnosti, byly k výpočtu vývozní ceny použity vývozní ceny dotčeného výrobku z Koreje a Malajsie do Spojených států, odvozené ze statistiky dovozů Spojených států. Tyto počty se přizpůsobily podle druhů výrobků úměrně k tonáži každého druhu výrobku založené na informacích uvedených v žádosti.

Srovnání

(22)

Vážený průměr běžné hodnoty byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku, obojí na úrovni ceny ze závodu, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(23)

Za účelem spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly zjištěné ve faktorech působících na ceny a porovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy nákladů na vnitrozemskou a námořní přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů.

Dumpingové rozpětí

(24)

Srovnání zjištěné běžné hodnoty a zjištěné vývozní ceny ukázalo na existenci dumpingu v obou dotčených zemích, přičemž dumpingové rozpětí odpovídalo částce, o niž stanovená běžná hodnota přesahuje vývozní cenu. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství dosahovalo v případě Koreje 15,1 % a v případě Malajsie 61,3 %.

Vývoj dovozů v případě zrušení platných opatřeníÚvodní poznámky:

(25)

Vedle analýzy existence dumpingu v průběhu OŠ byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu. Vzhledem k absenci spolupráce korejských a malajských vyvážejících výrobců, kromě jedné nové společnosti, a vzhledem k tomu, že bylo k dispozici málo veřejně přístupných informací o odvětví dotčených výrobků, jsou níže uvedené závěry založeny převážně na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě údajích Eurostatu, žádosti o přezkum a statistikách Spojených států.

Korejské a malajské výrobní kapacity

(26)

Kapacita, která je k dispozici v Koreji a Malajsii, se odhaduje na 35 300 tun a jejich vývozní kapacita na 20 000 tun. To představuje více než čtvrtinu spotřeby Společenství.

Ceny korejských a malajských vývozů do Společenství

(27)

Jak je uvedeno v úvodních poznámkách, vývozy dotčeného výrobku ze dvou dotčených zemí na trh Společenství jsou téměř neexistující. S ohledem na vývozy do dalších třetích zemí se v žádosti uvádí, že se vývozy dotčeného výrobku do Spojených států provádí za dumpingové ceny.

Závěr o pravděpodobnosti pokračování dumpingu

(28)

S ohledem na výše uvedené, tj. vysoká dumpingová rozpětí, značnou volnou kapacitu v těchto zemích a jejich velké vývozní kapacity, lze dojít k závěru, že dumpingové dovozy z těchto dvou zemí do EU by pokračovaly, pokud by opatření pozbyla platnosti. Navíc, i přes vysokou úroveň antidumpingových cel uvalených na jejich vývozy, které prakticky ustaly, žádný z vyvážejících výrobců v Malajsii nepožádal o předběžný přezkum. Dále je třeba mít na paměti, že korejské vývozní společnosti nikdy při původním šetření nespolupracovaly. Absence spolupráce při tomto šetření také naznačuje, že tito vyvážející výrobci nechtěli nebo nebyli schopni ukázat, že by v případě zániku opatření nedocházelo k žádnému dumpingu.

DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(29)

Při šetření plně spolupracovaly tři společnosti. Tyto společnosti sídlí ve Francii (Interfit), Rakousku (Erne Fittings) a Itálii (Virgilio Cena). Rakouská skupina má spřízněnou společnost v Německu (Siekmann Fittings). Šetřením bylo zjištěno, že tři žadatelé a plně spolupracující výrobci Společenství představovali více než 50 % výroby potrubních tvarovek ve Společenství a představovali tedy výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍSpotřeba na trhu Společenství

(30)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě spojení objemu prodejů realizovaných žádajícími výrobci Společenství a dalšími výrobci společenství a na základě žádosti a dovozů z dotčených zemí a dovozů z dalších třetích zemí, obojí na základě údajů Eurostatu.

(31)

Na tomto základě se v průběhu posuzovaného období zvýšila spotřeba Společenství o 26 %, z 58 561 tun v roce 2002 na 73 519 tun v OŠ. Potrubní tvarovky se používají převážně v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, výstavbě lodí a v průmyslových zařízeních, což, společně se zotavením ocelářského průmyslu, může vysvětlovat tento růst.

(32)



Tabulka 1

Spotřeba Společenství

Spotřeba Společenství

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

58 561

62 122

64 480

56 255

65 667

73 519

Index

100

106

110

96

112

126

Meziroční trend

100

6

4

–14

16

13

Zdroj: Eurostat, žádost, ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Dovoz z dotčených zemíObjem a podíl na trhu

(33)

Objem dovozů z Malajsie a Koreje dramaticky klesl ze 404 na 11 tun. Zdá se, že je to výsledkem antidumpingových opatření, která jsou v platnosti od února 2002. Jejich podíl na trhu je de minimis.

(34)



Tabulka 2

Dovoz z dotčených zemí

Dovoz z dotčených zemí

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

404

22

54

94

17

11

Index

100

5

13

23

4

3

Meziroční trend

100

–95

8

10

–19

–1

Podíl spotřeby Společenství na trhu v %

1

0,04

0,08

0,17

0,03

0,01

Zdroj: Eurostat

Vývoj dovozních cen a cenové podbízení

(35)

Vzhledem k velmi omezeným dovozům z dotčených zemí a s ohledem na širokou řadu druhů výrobků, nelze považovat ceny dodané Eurostatem za spolehlivý zdroj pro podrobnou analýzu.

(36)

Vzhledem k absenci spolupráce v dotčených zemích bylo rozpětí podbízení vypočítáno stejnou metodologií jako v žádosti, tj. srovnání vývozních cen dotčených zemí do Spojených států a cen žadatelů účtovaných na trhu Společenství. Rozpětí podbízení je 25,2 % v případě Koreje a 53,3 % v případě Malajsie.

Hospodářská situace výrobního odvětví SpolečenstvíVýroba, výrobní kapacita a její využití

(37)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Společenství o 5 %, zatímco spotřeba Společenství vzrostla o 26 %.

(38)



Tabulka 3

Objem výroby

Objem výroby

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

46 454

43 504

47 155

40 881

49 300

48 922

Index

100

94

102

88

106

105

Meziroční trend

100

–6

8

–14

18

–1

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(39)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství zvýšila o 6 %, přes lehký pokles v roce 2003.

(40)



Tabulka 4

Výrobní kapacita

Výrobní kapacita

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

89 400

87 800

89 700

90 300

94 800

95 000

Index

100

98

100

101

106

106

Meziroční trend

100

–2

2

1

5

0

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(41)

Během posuzovaného období se využití kapacity snížilo o 1 %.

(42)



Tabulka 5

Využití kapacity

Využití výrobní kapacity

2002

2003

2004

2005

2006

%

52

50

53

45

52

51

Index

100

95

101

87

100

99

Meziroční trend

100

–5

6

–14

13

–1

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Objem prodeje a prodejní ceny

(43)

Prodej výrobního odvětví Společenství nespřízněným zákazníkům na trhu Společenství se zvýšil o 11 % v období od roku 2002 do OŠ.

(44)



Tabulka 6

Prodeje výrobního odvětví Společenství nespřízněným stranám

Prodeje výrobního odvětví Společenství nespřízněným stranám

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

34 968

34 893

38 401

32 841

36 908

38 750

Index

100

100

110

94

106

111

Meziroční trend

100

–0,2

10

–16

12

5

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(45)

Během posuzovaného období docházelo k postupnému zvyšování průměrných prodejních cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Celkově došlo v období od roku 2002 do OŠ k nárůstu o 63 %. Toto navýšení se částečně vysvětluje nárůstem nákladů hlavního surového materiálu, ocelových trubek a částečně změnou rozsahu výroby u dvou výrobců Společenství, kteří se zaměřili na dražší zvláštní druhy.

(46)



Tabulka 7

Prodejní cena výrobního odvětví Společenství

Prodejní cena výrobního odvětví Společenství

2002

2003

2004

2005

2006

EUR/t

1 553

1 652

1 783

2 133

2 217

2 528

Index

100

106

115

137

143

163

Meziroční trend

100

6

8

23

5

20

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Podíl na trhu

(47)

Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl v období od roku 2002 do OŠ o 7 procentních bodů.

(48)



Tabulka 8

Podíl prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu

Podíl prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu

2002

2003

2004

2005

2006

Procento trhu

60 %

56 %

60 %

58 %

56 %

53 %

Zdroj: Eurostat a ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

Růst

(49)

I když se spotřeba Společenství během posuzovaného období zvýšila o 26 %, navýšil se objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu pouze o 11 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil o 7 procentních bodů. Trend růstu spotřeby Společenství tedy nebyl následován odpovídajícím nárůstem prodeje výrobního odvětví Společenství.

Ziskovost a návratnost investic

(50)

Během posuzovaného období se ziskovost vyjádřená procentem z čisté ceny prodeje nesouvisejícím stranám vyvíjela takto:

(51)



Tabulka 9

Ziskovost

Ziskovost

2002

2003

2004

2005

2006

Procento čisté prodejní ceny

2 %

1 %

4 %

1 %

6 %

10 %

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(52)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství sledovala pozitivní trend v souladu se zvýšením prodejních cen výrobního odvětví Společenství. I přes významný pokles mezi lety 2003 a 2005 dosáhla celková ziskovost 10 %. Bylo to důsledkem příklonu k výrobě výrobků s vyšší přidanou hodnotou v posuzovaném období, kdy průměrný zisk výrobního odvětví Společenství činil 4 %.

(53)

Návratnost investic vyjádřená jako zisky/ztráty vztažené k čisté účetní hodnotě investic sledovala stejný trend jako ziskovost.

(54)



Tabulka 10

Návratnost investic

Návratnost investic

2002

2003

2004

2005

2006

%

6

2

11

4

18

37

Index

100

37

184

62

310

618

Meziroční trend

100

–63

147

–122

248

309

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Peněžní tok

(55)

Peněžní tok v průběhu období let 2002 až 2005 značně kolísal a v roce 2006 a v průběhu OŠ došlo k dramatickému nárůstu. Tento nárůst peněžního toku také naznačuje, že výrobní odvětví se zotavovalo. Tato úroveň peněžního toku umožňuje společnostem opět po slabých obdobích investovat do obchodu s dotčenými výrobky.

(56)



Tabulka 11

Peněžní tok

Peněžní tok

2002

2003

2004

2005

2006

EUR

1 310 693

3 826 570

2 378 520

1 233 797

7 559 501

10 040 180

Index

100

292

181

94

577

766

Meziroční trend

100

192

–110

–87

483

189

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Investice a schopnost získat kapitál

(57)

Investice výrobního odvětví společenství se během posuzovaného období zvýšily o 65 %. Aby se zvýšila produktivita, soustředila se většina z nich na strojní zařízení. Žádná z prošetřovaných společností se nezmínila o jakýchkoli současných obtížích se získáváním kapitálu.

(58)



Tabulka 12

Investice

Investice

2002

2003

2004

2005

2006

EUR

5 839 416

5 824 908

3 438 352

7 422 926

9 986 636

9 643 822

Index

100

100

59

127

171

165

Meziroční trend

100

–0,2

–41

68

44

–6

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Zásoby

(59)

Níže uvedená tabulka ukazuje, že konečné zásoby udržely stabilní křivku. Nicméně v posuzovaném období došlo k malému poklesu okolo 1 %.

(60)



Tabulka 13

Zásoby

Objemy konečných zásob

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

7 233

7 115

7 449

7 206

7 580

7 190

Index

100

98

103

100

105

99

Meziroční trend

100

–2

5

–3

5

–5

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Zaměstnanost, produktivita a náklady na pracovní sílu

(61)

Po poklesu o 5 % v roce 2003 celková pracovní síla za posuzované období poklesla o 2 %.

(62)



Tabulka 14

Zaměstnanost

Zaměstnanost

2002

2003

2004

2005

2006

Počet zaměstnanců

760

725

719

692

729

741

Index

100

95

95

91

96

98

Meziroční trend

100

–5

–0,8

–3

5

2

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(63)

V souvislosti s nárůstem výroby a poklesem zaměstnanosti došlo během posuzovaného období ke zvýšení produktivity o 8 %.

(64)



Tabulka 15

Produktivita

Produktivita

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny/zaměstnanci

61

60

66

59

68

66

Index

100

98

107

97

111

108

Meziroční trend

100

–2

9

–11

14

–3

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

(65)

Během posuzovaného období se náklady na pracovní sílu výrobního odvětví Společenství postupně zvyšovaly. Celkově došlo v posuzovaném období ke zvýšení o 22 %. K hlavnímu růstu nákladů na pracovní sílu došlo ve společnosti, která změnila svou produktovou skladbu z komodit na specializované výrobky, což si vyžádalo vyšší odborné kvalifikace.

(66)



Tabulka 16

Náklady na pracovní sílu

Náklady na pracovní sílu/Mzdy

2002

2003

2004

2005

2006

EUR

28 941 652

28 436 139

29 607 915

29 754 664

33 069 402

35 312 821

Index

100

98

102

103

114

122

Meziroční trend

100

–2

4

1

11

8

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Účinek jiných faktorůVývozní aktivity výrobního odvětví Společenství

(67)

Vývozy potrubních tvarovek realizovaných výrobním odvětvím Společenství během posuzovaného období nebyly velmi stabilní, silně kolísaly. Celkově se úroveň vývozů do třetích zemí snížila o 15 %, k tomuto snížení došlo hlavně kvůli nepříznivému směnnému kurzu EUR/USD.

(68)



Tabulka 17

Vývozy výrobního odvětví Společenství

Vývozy výrobního odvětví Společenství

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

10 893

8 003

9 358

8 410

11 890

9 278

Index

100

73

86

77

109

85

Meziroční trend

100

–27

12

–9

32

–24

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

Objem a ceny dovozu z jiných třetích zemí

(69)

Nařízení Rady (ES) č. 964/2003 uložilo antidumpingová cla z dovozu dotčených výrobků z Čínské lidové republiky (58,6 %) a Thajska (58,9 %). Opatření jsou použitelná na dotčený výrobek pocházející z Číny a odeslaný z jedné z následujících zemí: Filipín, Indonésie, Srí Lanky a Tchaj-wanu. I přes platná opatření proti dovozům z Číny se vývozy z Číny do EU stále zvyšují.

(70)

Celkový objem dovozů dotčených výrobků z třetích zemí jiných než dotčených zemí se během posuzovaného období více než zdvojnásobil, navýšil se z 9 654 tun v roce 2002 na 24 105 tun na konci OŠ.

(71)

Objem dovozů dotčených výrobků do Společenství ze zemí jiných, než Korea a Malajsie, se vyvíjel takto:

(72)



Tabulka 18

Dovozy z dalších třetích zemí

Dovozy z jiných třetích zemí

2002

2003

2004

2005

2006

Tuny

9 654

12 453

11 488

13 344

19 020

24 105

Index

100

129

119

138

197

250

Meziroční trend

100

29

–10

19

59

53

Zdroj: Eurostat

(73)

Podíl na trhů u dovozů z jiných třetích zemí než z dotčených zemí dosáhl 33 % spotřeby EU. Znamená to nárůst o 99 % za posuzované období z 16 na 33 %.

(74)



Tabulka 19

Objemy a podíly na trhu v případě dovozu z jiných třetích zemí

Podíl na trhu u dovozů z jiných třetích zemí

2002

2003

2004

2005

2006

Procento trhu

16 %

20 %

18 %

24 %

29 %

33 %

Index

100

122

108

144

176

199

Meziroční trend

100

22

–14

36

32

23

Zdroj: Eurostat a údaje o trhu poskytnuté žádajícími výrobci

(75)



Tabulka 20

Hlavní dovozy do EU

Dovozy z jiných třetích zemí v tunách

2002

2003

2004

2005

2006

Čína

859

1 428

1 772

2 236

5 846

8 339

Tchaj-wan

1 101

2 372

1 894

2 540

4 774

5 854

Vietnam

1 835

1 214

767

694

1 224

1 475

Indie

1 522

1 569

1 537

1 763

1 552

2 096

Thajsko

676

1 508

778

558

1 622

2 334

Zotavení z účinků dumpingu

(76)

Jak naznačuje kladný vývoj většiny výše uvedených ukazatelů, ekonomická situace výrobního odvětví Společenství se od roku 2002 až do poloviny roku 2007 částečně zotavila ze škodlivých účinků dumpingových dovozů pocházejících ze dvou dotčených zemí.

Závěry o situaci výrobního odvětví Společenství

(77)

Od roku 2002 vedla platná opatření k částečnému zotavení výrobního odvětví Společenství. Výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit objemy prodeje a ceny. Ukazatelé újmy jako výroba, výrobní kapacita, ziskovost, investice, návratnost investic a produktivita také vykázaly pozitivní vývoj. To dokazuje, že se výrobní odvětví Společenství snažilo zlepšit svou konkurenceschopnost. V důsledku toho jsou od roku 2002 prodeje výrobního odvětví Společenství ziskové.

(78)

Výrobnímu odvětví Společenství se ale nepodařilo využít výhodu podstatného růstu spotřeby ve Společenství a některé pozitivní činitele jsou také výsledkem zániku významného výrobce Společenství ve Spojeném království, jehož aktivity převzaly dvě společnosti podporující žádost.

(79)

Nicméně lze dojít k závěru, že zavedení opatření vůči Koreji a Malajsii mělo pozitivní dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství.

(80)

Vzhledem k náznakům zotavení výrobního odvětví Společenství nebylo možno dokázat pokračování újmy způsobované dumpingovými dovozy. Proto bylo zkoumáno, zda by se újma vyskytla znovu, kdyby byla opatření zrušena.

PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ ÚJMY

(81)

Jak bylo uvedeno výše, kdyby byla opatření zrušena, mají korejští a malajští výrobci potenciál přesměrovat velké vývozní objemy na trh Společenství. Podle žádosti jsou tyto země na vývozních trzích velmi závislé: 75 % v Koreji a 84 % v Malajsii. Navíc se zdá, že jiné vývozní trhy, jako jsou Spojené státy a Japonsko, nemohou pohltit volnou kapacitu, neboť objemy vývozů do těchto zemí jsou již podstatné a tudíž jsou směrovány na trh Společenství. Kromě toho se zdá, že na asijském trhu je všeobecná nadměrná kapacita.

(82)

Pokud jde o ceny, bylo zjištěno ze statistik Spojených států, že korejské a malajské vývozní ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. I když nebylo možné provést podrobnou analýzu z důvodu mnoha různých druhů výrobků, je pravděpodobné, že tito vývozci své ceny srovnají s velmi nízkými cenami ostatních asijských zemí, aby znovu získali ztracený podíl na trhu. Takové cenové chování, doložené jejich nedostatečnou spoluprací, spojené s jejich schopností dodávat podstatné množství dotčeného výrobku na trh Společenství, naznačuje negativní dopad na výrobní odvětví Společenství.

(83)

Navíc je třeba mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství potřebuje zůstat konkurenceschopné při výrobě určitého objemu standardních výrobků, které jsou tudíž v přímé konkurenci s dovozy z Koreje a Malajsie, aby dosáhly úspor z rozsahu.

(84)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy výrobnímu odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

ZÁJEM SPOLEČENSTVÍÚvod

(85)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zjišťováno, zda je prodloužení platnosti antidumpingových opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství jako celku nebo ne. Přitom byly posuzovány různé zájmy všech zúčastněných stran, tj. zájmy průmyslu Společenství, dovozců a obchodníků, stejně jako uživatelů dotčeného výrobku. Ze strany uživatelů nebylo nic předloženo.

(86)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného vlivu pokračujících opatření nebo ukončení jejich platnosti si Komise vyžádala údaje od všech výše uvedených zúčastněných stran. Komise zaslala výběrové dotazníky šedesáti čtyřem dovozcům dotčeného výrobku a obdržela jedenáct odpovědí. Komise zaslala tento dotazník těmto jedenácti společnostem a obdržela pouze dvě částečné odpovědi, které neposkytují žádný důkaz o tom, že je platná opatření materiálně ovlivnila. Je zřejmé, že dovozci nalezli jiné zdroje dodávek, jak lze vidět na podstatném podílu na trhu (33 %), který mají ostatní třetí země, který ukazuje, že podmínky konkurence na trhu Společenství jsou zajištěny.

(87)

Skutečnost, že současné šetření je přezkumem a že tudíž analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje navíc zhodnocení jakéhokoli nežádoucího dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(88)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

Zájmy výrobního odvětví Společenství

(89)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho hospodářské situace v době, kdy byla po uložení platných antidumpingových opatření obnovena účinná hospodářská soutěž. Výrobní odvětví Společenství skutečně vyvinulo úsilí, aby racionalizovalo produkci a tudíž jeho konkurenceschopnost vedla v posledních dvou letech posuzovaného období k rozumnému zisku.

(90)

S ohledem na výše uvedené se jeví zachování platných opatření jako nezbytné s cílem čelit negativním účinkům dumpingových dovozů, které by mohly ohrozit existenci výroby Společenství a v konečném důsledku i celou jeho existenci. Je třeba také uvážit, že zrušení dané výroby Společenství by mělo negativní dopad i na navazující odvětví, jejichž počet dodavatelů by se značně snížil.

Zájmy dovozců/obchodníků

(91)

Jak již bylo uvedeno výše, na dotazník zaslaný Komisí odpověděli pouze dva z 64 nezávislých dovozců. Nezmínili ale žádné negativní názory na možné pokračování opatření. Tento nedostatek spolupráce svědčí sám o sobě o tom, že hospodářská situace tohoto odvětví nebyla opatřeními příliš negativně dotčena. To potvrzuje i skutečnost, že dovozci pokračovali v prodeji daného výrobku v podstatných množstvích a dokonce zvýšili v posuzovaném období objem dovozu.

(92)

Byl tedy vyvozen závěr, že hospodářská situace dovozců daného výrobku neutrpěla zavedením antidumpingových opatření, jež jsou v současné době v platnosti. Ze stejných důvodů je tedy velmi málo pravděpodobné, že zachování opatření by způsobilo zhoršení jejich budoucí situace.

Zájmy uživatelů

(93)

Žádní uživatelé se v současném šetření neozvali. Uživateli dotčeného výrobku jsou zejména průmysl petrochemický a stavební. Nedostatek spolupráce svědčí sám o sobě o tom, že potrubní tvarovky představují jen velmi malou část celkových výrobních nákladů a nezdá se, že by jim platná opatření způsobila ztrátu konkurenceschopnosti.

(94)

Z těchto důvodů byl vyvozen závěr, že by zachování opatření na stejné úrovni nezpůsobilo zhoršení situace uživatelů.

Závěr, pokud jde o zájem Společenství

(95)

Šetření ukázalo, že platná antidumpingová opatření umožnila částečné zotavení výrobního odvětví Společenství. Zrušení opatření by ohrozilo proces obnovy výrobního odvětví Společenství a mohlo by vést i k jeho zániku. Proto je zachování opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(96)

Navíc se zdá, že platná opatření neměla v minulosti významný negativní vliv na hospodářskou situaci uživatelů a dovozců. V důsledku toho byl vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby platnost stávajících antidumpingových opatření nebyla nadále zachována.

ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(97)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny všechny důležité skutečnosti a úvahy, na jejichž základě mělo být doporučeno, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim také poskytnuta lhůta, během níž mohly následně po vyrozumění vznést své námitky. Žádné připomínky z Koreje nebyly obdrženy, jedna připomínka byla přijata z jedné malajské společnosti, ale ne taková, která by mohla vést ke změně výše uvedených závěrů.

(98)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak stanoví čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová cla na dovozy dotčených výrobků pocházejících z Korejské republiky a Malajsie uložená nařízením (EK) č. 1514/2002 by měla zůstat zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

1.  Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu potrubních tvarovek (jiných než litých tvarovek, přírub a závitových tvarovek) ze železa nebo oceli (vyjma korozivzdorné oceli), s největším vnějším průměrem nejvýše 609,6 mm, druhu používaného pro svařování natupo nebo jiné účely, pocházejících z Korejské republiky a Malajsie a spadajících pod kódy KN ex730793 11, ex730793 19, ex730799 30 a ex730799 90 (kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307993092, 7307993093, 7307993094, 7307993095, 7307993098, 7307999092, 7307999093, 7307999094, 7307999095, 7307999098).

2.  Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:



Země

Společnost

Celní sazba

(%)

Doplňkový kód TARIC

Malajsie

 

Anggerik Laksana Sdn Bhd,

Selangor Darul Ehsan

59,2

A324

▼M1

 

Pantech Steel Industries Sdn Bhd

49,9

A961

▼B

 

Všechny ostatní společnosti

75

A999

Korejská republika

 

Všechny společnosti

44

▼M1

3.  Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnost Pantech Steel Industries Sdn Bhd je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky uvedené v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

▼B

►M1  4. ◄   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M1




PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura zmíněná v čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

1) Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2) Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/á, stvrzuji, že (objem) [dotčeného výrobku] prodaný na vývoz do Evropského společenství uvedený v této faktuře byl vyroben (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné a že fakturovaná cena je konečná a nebude částečně ani úplně kompenzovaná jakýmkoliv způsobem.

Datum a podpis“.



( 1 ) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 228, 24.8.2002, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 139, 6.6.2003, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 4.

( 5 ) Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 9.

( 6 ) Úř. věst. L 116, 29.4.2006, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. C 286, 23.11.2006, s. 8.

( 8 ) Úř. věst. C 192, 18.8.2007, s. 15.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU