(ES) č. 1000/2008Nařízení Rady (ES) č. 1000/2008 ze dne 13. října 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Čínské lidové republiky a Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

V červenci 2002 Rada uložila nařízením (ES) č. 1339/2002 ( 2 ) konečné antidumpingové clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 21 % z dovozu kyseliny sulfanilové kódu KN ex292142 10 (kód TARIC 2921421060) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a zbytkové clo ve výši 18,3 % z dovozu z Indie. Uložená opatření se zakládala na výsledcích antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) zahájeného podle článku 5 základního nařízení.

(2)

Současně Rada nařízením (ES) č. 1338/2002 ( 3 ) uložila konečné vyrovnávací clo ve výši 7,1 % z dovozu téhož výrobku z Indie.

(3)

V rámci výše zmíněných řízení o antidumpingových a vyrovnávacích opatřeních Komise rozhodnutím 2002/611/ES ( 4 ) přijala nabídku cenového závazku indického vyvážejícího výrobce, společnosti Kokan Synthetics and Chemicals Pvt. Ltd (dále jen „Kokan“).

(4)

Na základě nového antiabsorpčního šetření v souladu s článkem 12 základního nařízení navýšila Rada v únoru 2004 nařízením (ES) č. 236/2004 ( 5 ) konečné antidumpingové clo vztahující se na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR, a to z 21 % na 33,7 %.

(5)

V prosinci 2003 Kokan informoval Komisi o svém úmyslu dobrovolně odvolat závazek. V souvislosti s tím bylo rozhodnutím Komise 2004/255/ES ( 6 ) zrušeno také rozhodnutí Komise o přijetí cenového závazku.

(6)

Na základě žádosti podané společností Kokan zahájila ( 7 ) Komise v dubnu 2005 částečný prozatímní přezkum v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení a článkem 19 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ( 8 ) o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), s rozsahem omezeným na posouzení přijatelnosti následného závazku nabídnutého společností Kokan.

(7)

Rozhodnutím 2006/37/ES ( 9 ) Komise přijala následný závazek nabídnutý společností Kokan v souvislosti s antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními týkajícími se dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Indie.

(8)

Současně bylo nařízením (ES) č. 123/2006 ( 10 ) změněno nařízení (ES) č. 1338/2002 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Indie a nařízení (ES) č. 1339/2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející mimo jiné z Indie, aby bylo zohledněno přijetí uvedeného závazku.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti ( 11 ) obdržela Komise dne 24. dubna 2007 žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tuto žádost podali dva výrobci ve Společenství (dále jen „žadatelé“) představující 100 % výroby kyseliny sulfanilové ve Společenství.

(10)

Žadatelé uvedli a podložili svá tvrzení dostatečnými přímými důkazy, že existuje pravděpodobnost přetrvávajícího a/nebo obnoveného dumpingu a opětovné újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství v souvislosti s dovozem kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR a Indie (dále jen „dotčené země“).

(11)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy a v návaznosti na to dne 24. července 2007 zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie ( 12 ) oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Formou oznámení o zahájení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. července 2007 ( 13 ) Komise rovněž zahájila přezkumné šetření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního antisubvenčního nařízení ohledně platných vyrovnávacích opatření souvisejících s dovozem kyseliny sulfanilové pocházející z Indie. Toto šetření stále probíhá.

(13)

Prostřednictvím oznámení o zahájení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. září 2007 ( 14 ) Komise z vlastní iniciativy zahájila částečný prozatímní přezkum omezený na úroveň subvencování podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení, neboť byly Komisi předloženy dostatečné přímé důkazy o tom, že okolnosti subvencování, na jejichž základě byla přijata opatření, se změnily a že tyto změny jsou trvalého charakteru. Toto šetření stále probíhá.

(14)

Šetření problematiky přetrvávajícího nebo obnoveného dumpingu se vztahovalo na období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkoumání tendencí relevantních pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se vztahovalo na období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, zástupce vyvážejících zemí a žadatele. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(16)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(17)

Dotazníky byly rozeslány všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a to dvěma výrobcům ve Společenství a všem známým vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům.

(18)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od dvou výrobců ve Společenství a jednoho vyvážejícího výrobce z Indie, jakož i od čtyř uživatelů. Žádný z vyvážejících výrobců z ČLR a žádný z dovozců nereagoval na dotazník, ani se v průběhu šetření nepřihlásil.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a zájmu Společenství. Následně Komise provedla inspekce na místě v prostorách následujících společností:

(20)

Přezkoumávaný výrobek se shoduje s dotčeným výrobkem původního šetření, tj. jde o kyselinu sulfanilovou, v současné době zařazenou do kódu KN ex292142 10. V zásadě existují dva stupně kyseliny sulfanilové, určené na základě čistoty: technický stupeň a vyčištěný stupeň. Mimo to je vyčištěný stupeň kyseliny sulfanilové někdy uváděn na trh ve formě soli kyseliny sulfanilové. Kyselina sulfanilová je využívána jako surovina pro výrobu optických zjasňovačů, přísad do betonu, potravinových barviv a zvláštních barviv. Ačkoli je tato kyselina využívána pro různé účely, jsou všechny její stupně a formy uživateli vnímány jako vzájemně nahraditelné, u většiny aplikací je možné je vzájemně zaměňovat, a je s nimi tudíž nakládáno tak, jak tomu bylo v případě původního šetření, jako s jediným výrobkem.

(21)

Stejně jako původní šetření i tento přezkum potvrdil, že kyselina sulfanilová je čistá komodita a její vlastnosti i základní fyzikální charakteristiky jsou shodné bez ohledu na zemi původu. Dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané indickým vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu a v třetích zemích, jakož i výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství byly tímto shledány výrobky se shodnými základními fyzikálními a chemickými charakteristikami a v zásadě se stejným využitím, a jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení pokládány za výrobky obdobné.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda k dumpingu docházelo v období přezkumného šetření a zda ukončení platnosti opatření může vést k přetrvávání nebo obnovení dumpingu.

(23)

Je třeba uvést, že v důsledku rozšíření Společenství na 25 členských států v roce 2004 a 27 členských států v roce 2007 nelze provést přímé porovnání objemů vývozu a podílů dovozu na trhu z předchozího šetření a současného přezkumu před pozbytím platnosti.

(24)

V zájmu zachování důvěrných obchodních informací a s ohledem na to, že společnost Kokan představuje 100 % dovozu pocházejícího z Indie, bylo nutné uvést příslušné údaje v rozmezích nebo indexovou formou.

(25)

Toto šetření se opíralo o ověřené odpovědi na dotazník, získané od spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii, který při šetření plně spolupracoval. Z informací poskytnutých společností a z dostupných údajů Eurostatu lze usuzovat, že veškerý dovoz dotčeného výrobku v období přezkumného šetření pocházel od tohoto vyvážejícího výrobce.

(26)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření bylo z Indie do Společenství dovezeno přibližně 800 až 1 000 tun kyseliny sulfanilové, tj. asi 8–10 % spotřeby Společenství. V původním šetření dosahoval dovoz z Indie 1 712 tun.

(27)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, muselo šetření, zda v současnosti dochází k dumpingu, vycházet z informací dostupných Komisi z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení bylo ke stanovení objemu dovozu a cen využito oficiálních údajů Eurostatu.

(28)

Na základě dostupných údajů bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření bylo do Společenství dovezeno 1 482 tun kyseliny sulfanilové z ČLR, tj. asi 15 % spotřeby Společenství. V období původního šetření dosahoval dovoz z ČLR 2 950 tun.

(29)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla pro stanovení dumpingového rozpětí použita stejná metodika jako v předchozím šetření. Připomíná se, že v původním šetření představovalo dumpingové rozpětí 24,6 %.

(30)

Pro určení běžné hodnoty bylo u spolupracujícího vyvážejícího výrobce nejprve zjištěno, zda celkový objem jeho domácího prodeje dotčeného výrobku je reprezentativní ve srovnání s jeho vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení byl domácí prodej považován za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství. Šetření ukázalo, že domácí prodej je reprezentativní.

(31)

Následně byly identifikovány typy dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu vyvážejícím výrobcem, u nějž byl zjištěn celkově reprezentativní domácí prodej, který byl totožný nebo přímo srovnatelný s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Mezi kritéria použitá pro identifikaci různých typů výrobku patřil stupeň (vyčištěný nebo technický), forma (prášek nebo sodná sůl) a koncentrace kyseliny.

(32)

Pro každý typ výrobku prodávaný vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu, který byl shledán přímo srovnatelným s typem prodávaným na vývoz do Společenství, bylo zjištěno, zda domácí prodej je dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej konkrétního typu výrobku byl posouzen jako dostatečně reprezentativní, když celkový objem domácího prodeje tohoto typu představoval v období přezkumného šetření minimálně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství. Šetření ukázalo, že dva ze tří typů vyvážených dotčeným vyvážejícím výrobcem byly prodávány v reprezentativním množství na domácím trhu.

(33)

Bylo rovněž provedeno šetření s cílem zjistit, zda domácí prodej této společnosti lze považovat za běžný obchodní styk podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(34)

To bylo provedeno stanovením podílu domácího prodeje nezávislým odběratelům u obou typů prodávaných v reprezentativním množství, nikoli se ztrátou v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že více než 80 % objemu nebylo prodáno na domácím trhu se ztrátou a vážený průměr prodejní ceny se rovnal váženému průměru výrobních nákladů nebo byl vyšší, byla běžná hodnota u těchto typů výrobku vypočítána jako vážený průměr všech prodejních cen domácího prodeje, které v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny nezávislými odběrateli za dotčený typ výrobku.

(35)

V případě typu výrobku, který nebyl na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, musela být běžná hodnota zjištěna početně. K určení početně stanovené běžné hodnoty byl v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení k průměrné výrobní ceně v období přezkumného šetření připočten vlastní prodej spolupracujícího vyvážejícího výrobce, vzniklé režijní a správní náklady a vážený průměrný zisk realizovaný v domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku v období přezkumného šetření.

(36)

Šetření odhalilo, že vývoz indického vyvážejícího výrobce směřoval pouze k odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(37)

V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a sice na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(38)

Běžná hodnota a vývozní cena byly porovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se provedly náležité úpravy o rozdíly mající vliv na cenu a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Tyto úpravy byly provedeny s ohledem na náklady na dopravu a pojištění.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství v období přezkumného šetření s váženou průměrnou vývozní cenou každého odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(40)

Tímto srovnáním se prokázala nepřítomnost dumpingu v případě spolupracujícího vyvážejícího výrobce z Indie, který vyvážel výrobky do Společenství v období přezkumného šetření.

(41)

Jak je uvedeno v 7. bodu odůvodnění, je vzhledem k nepřítomnosti dumpingu v případě spolupracujícího vývozce v období přezkumného šetření třeba uvést, že v období přezkumného šetření platil cenový závazek, který zavazoval dotčeného vyvážejícího výrobce k dodržování určité cenové hladiny pro vývoz do Společenství. Některé transakce byly shledány mírně nad úrovní minimálních dovozních cen závazku, avšak ceny většiny prodejů odpovídaly úrovni minimálních dovozních cen.

(42)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla pro stanovení dumpingového rozpětí použita shodná metodika jako v předchozím šetření. Připomíná se, že v původním šetření bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 21 %. Nicméně po novém antiabsorpčním šetření zahájeném v červnu 2003 došlo k přehodnocení antidumpingového rozpětí a byl zjištěn jeho nárůst na 33,7 %, jak je popsáno v nařízení ES č. 236/2004.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení nejde v případě ČLR o zemi s tržním hospodářstvím, a proto se běžná hodnota dovozu z ČLR musela stanovit na základě údajů z třetí země s tržním hospodářstvím.

(44)

V oznámení o zahájení byla Indie posouzena jako vhodná třetí země s tržním hospodářstvím, pokud jde o vývoz ČLR do Společenství. Indie byla využita jako srovnatelná země také v původním šetření.

(45)

Nicméně žadatelé navrhovali, že by bylo vhodnější použít v tomto případě jako srovnatelnou zemi Spojené státy americké (dále jen „USA“). Argumentovali tím, že na rozdíl od Indie se ceny kyseliny sulfanilové v USA řídí normálními nedeformovanými tržními silami. Mimoto zaznělo tvrzení, že proces výroby kyseliny sulfanilové v USA je srovnatelný s výrobou tohoto výrobku v ČLR a že množství vyrobené a prodané v USA je reprezentativní. Kromě toho žadatelé rovněž argumentovali tím, že přístup k surovinám v Indii není srovnatelný s přístupem k surovinám v ČLR, neboť indičtí výrobci upřednostňují z důvodu režimu prozatímních celních licencí (Advance License Scheme) dovoz surovin před jejich nákupem na domácím trhu.

(46)

Pokud jde o návrh použít jako srovnatelnou zemi USA, uvádí se, že v USA již řadu let fungují ochranná opatření ve formě antidumpingových opatření proti dovozu z ČLR a Indie a vyrovnávací opatření proti dovozu z Indie. Z tohoto důvodu nelze vyloučit, že ceny jsou ovlivňovány těmito opatřeními na ochranu trhu.

(47)

Co se týče přístupu k surovinám, bylo rovněž zjištěno, že indičtí výrobci kyseliny sulfanilové nakupují suroviny na domácím trhu. Nelze tedy tvrdit, že přístup k surovinám činí Indii nevhodnou srovnatelnou zemí. Mimoto v Indii působí několik výrobců kyseliny sulfanilové a na trhu probíhá i dovoz, např. z ČLR. Neexistuje tedy žádný důkaz chybějící hospodářské soutěže v Indii.

(48)

Vzhledem k výše uvedenému a k absenci jiných přesvědčivých argumentů o změně okolností od doby původního šetření lze dojít k závěru, že Indie představuje vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti.

(49)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací od spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi. Konkrétně byla běžná hodnota odvozena od ceny, kterou za srovnatelné typy výrobků v Indii zaplatili nebo měli zaplatit odběratelé, kteří nejsou ve spojení, neboť se jednalo o běžný obchodní styk.

(50)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musela vývozní cena vycházet v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů. Jako vhodné k tomuto účelu byly shledány oficiální údaje Eurostatu.

(51)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny úpravy o rozdíly, které by mohly mít vliv na srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly provedeny s ohledem na náklady na dopravu a pojištění v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota na úrovni indických cen ze závodu byla následně porovnána s upravenou čínskou vývozní cenou na stejné úrovni.

(52)

Při porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl zjištěn dumping, přičemž se dumpingové rozpětí rovnalo částce, o kterou běžná hodnota převyšovala cenu pro vývoz do Společenství. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem z ceny CIF na hranice Společenství se pohybovalo v rozmezí od 15 % do 20 %.

(53)

Při neexistenci dumpingu v období přezkumného šetření byla zkoumána pravděpodobnost obnovení dumpingu z Indie v případě zrušení opatření. Za účelem posouzení existence pravděpodobnosti obnovení dumpingu byla zkoumána cenová politika společnosti Kokan, zejména její ceny pro jiné vývozní trhy ve srovnání s jejími vývozními cenami pro Společenství a s cenami pro domácí trh, jakož i její výroba, výrobní kapacita a zásoby. Analýza byla založena na informacích získaných na základě odpovědí na dotazník a ověřených v prostorách společnosti Kokan v průběhu šetření.

(54)

Ceny na trhu Společenství byly vyšší než ceny dosažené společností Kokan na jejím domácím trhu v období přezkumného šetření. Tento vývoj je však třeba vnímat ve světle skutečnosti, že vývozní ceny této společnosti podléhaly dodržení minimálních dovozních cen v rámci závazku.

(55)

Bylo zjištěno, že průměrná vývozní cena účtovaná společností Kokan při vývozu do třetích zemí byla výrazně nižší než průměrná vývozní cena do Společenství. Rovněž se ukázalo, že tyto ceny byly dumpingové, neboť byly shledány jako výrazně nižší než ceny účtované společností Kokan na jejím domácím trhu.

(56)

Jak je uvedeno v 7. a 41. bodu odůvodnění, zavázala se společnost Kokan k dodržování minimálních cen pro vývoz do Společenství v období přezkumného šetření, zatímco ceny účtované odběratelům v jiných třetích zemích byly tvořeny volně. Za těchto okolností naznačují ceny pro vývoz do jiných třetích zemí pravděpodobnou cenovou hladinu pro vývoz do Společenství v případě, že by bylo umožněno zrušení opatření. Byl tedy učiněn závěr, že společnost Kokan nejspíše sníží své vývozní ceny do Společenství a že v případě zrušení opatření dojde pravděpodobně na trhu Společenství k obnovení dumpingu.

(57)

Rovněž je uváděno, že vývozní ceny do třetích zemí byly shledány v průměru nižšími než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. To znamená, že díky převažující cenové hladině v případě dotčeného výrobku na trhu Společenství je tento trh pro vyvážející výrobce v Indii velmi atraktivní. Na základě těchto skutečností lze usuzovat, že v případě zrušení platných opatření vznikne ve skutečnosti ekonomická pobídka k přesunutí prodeje na trh Společenství s vyšší cenovou hladinou.

(58)

Šetření odhalilo, že spolupracující vyvážející výrobce během období přezkumného šetření nevytvářel zásoby. Nicméně bylo zjištěno, že společnost bude schopna zvýšit svou výrobu, neboť míra využití její kapacity dosahovala v období přezkumného šetření asi 65 %. V tomto ohledu je uváděno, že zjištěná nevyužitá výrobní kapacita spolupracujícího vyvážejícího výrobce odpovídala více než 30 % spotřeby Společenství.

(59)

Šetření jasně ukázalo, že cenová hladina v Indii a na trzích jiných třetích zemí je výrazně nižší než cenová hladina na trhu Společenství. V případě zrušení stávajících antidumpingových opatření vznikne pro spolupracujícího indického vyvážejícího výrobce silná pobídka k nasazení nevyužitých kapacit, ale také k většímu přesunutí prodeje na trh Společenství, a tím k pokračování vývozu, a to i ve zvýšeném objemu. Z výše uvedeného posouzení vyplývá, že zvýšený objem vývozu do Společenství by byl s velkou pravděpodobností realizován s dumpingovými cenami.

(60)

Dále v souvislosti se zjištěním dumpingu v období přezkumného šetření byla rovněž zkoumána pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, opírají se níže uvedené závěry o dostupné skutečnosti, zejména o informace předložené žadateli v souladu s článkem 18 základního nařízení a o údaje Eurostatu.

(61)

Na základě veřejně dostupných údajů je zřejmé, že čínský objem výroby představuje přibližně 22 000 tun, což více než dvojnásobně převyšuje spotřebu Společenství v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebyly dostupné žádné údaje o případné existenci volných kapacit v ČLR. Nicméně podle dostupných informací jsou čínští výrobci schopni využívat při výrobě kyseliny sulfanilové relativně jednoduché dávkové výroby v současné době využívané pro výrobu zvláštních barviv a chemikálií. Navíc, jak je uvedeno v 63. bodu odůvodnění, trh Společenství je pro čínské vývozce již mnoho let nepřetržitě atraktivním trhem. Lze tedy důvodně předpokládat, že v případě zrušení stávajících antidumpingových opatření by jakékoli volné výrobní kapacity potenciálně existující v ČLR byly využity ke zvýšenému vývozu na trh Společenství a/nebo že by stávající výroba zvýšená o výrobní přesuny mezi zvláštními barvivy a chemikáliemi byla přesměrována na trh Společenství.

(62)

Podle dostupných údajů byly v období přezkumného šetření čínské vývozní ceny pro třetí země pod úrovní čínských vývozních cen pro Společenství. Je tedy vysoká pravděpodobnost, že v případě zrušení opatření by čínští vývozci přesměrovali svůj současný vývoz do třetích zemí na trh Společenství a že tento vývoz by byl nadále uskutečňován za dumpingové ceny.

(63)

Jak stanoví nařízení ES č. 236/2004, bylo zjištěno, že v případě vývozu z ČLR do Společenství došlo k absorpci antidumpingového cla. Na příkladě této praxe se projevila pokračující atraktivita trhu Společenství pro čínské vyvážející výrobce. Vzhledem k tomu, že vývoz se již během období přezkumného šetření uskutečňoval s dumpingovými cenami, lze vyvodit závěr, že jakmile opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat a objem vývozu se pravděpodobně zvýší.

(64)

Při šetření se ukázalo, že čínští vývozci pokračovali v dumpingové praxi v období přezkumného šetření, a to na významné úrovni. Na základě zjištění v 62. a 63. bodu odůvodnění lze vyvodit závěr, že v případě zrušení stávajících opatření existuje pravděpodobnost pokračování výrazného dumpingu. Rovněž je pravděpodobné, že při absenci opatření by došlo k významnému nárůstu dovozu za dumpingové ceny.

(65)

Na základě výše uvedeného lze vyvodit závěr, že v případě čínských vývozců bude dumping pravděpodobně přetrvávat, a pokud jde o indické vyvážející výrobce, může dojít k jeho obnovení, pokud budou stávající opatření zrušena.

(66)

Ve Společenství vyrábějí obdobný výrobek dva výrobci, jejichž výstup tvoří celkovou produkci obdobného výrobku ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(67)

Je nutno konstatovat, že od původního šetření došlo k přejmenování společností Sorochimie Chimie Fine a Quimigal SA na Ardenity a CUF Químicos Industriais.

(68)

Tito dva výrobci během šetření spolupracovali a podporovali požadavek přezkumu. Představují tedy výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(69)

Zjevná spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě:

(70)

Spotřeba kyseliny sulfanilové ve Společenství v období přezkumného šetření dosahovala asi 10 000 tun. Během posuzovaného období byl pozorován pokles ve spotřebě o 6 %.

(71)

S ohledem na důvěrnost obchodních informací, vzhledem ke skutečnosti, že společnost Kokan představuje 100 % dovozu původem z Indie a že výrobní odvětví Společenství je zastoupeno pouze dvěma výrobci, bylo nutné prezentovat údaje v tabulkách 2 až 5 níže formou indexů.

(72)

Vývoj objemů a podílů dovozu z ČLR a Indie na trhu je zachycen v tabulkách níže. Údaje o objemu dovozu byly získány z údajů Eurostatu.

(73)

Dovoz z dotčených zemí klesl během posuzovaného období o 27 %. Podíl dotčených zemí na trhu klesl v období od roku 2003 do období přezkumného šetření o 22 %.

(74)

Při posuzování každé země samostatně klesl objem dovozu z Indie od roku 2003 do období přezkumného šetření o 40 % a podíl indického dovozu na trhu o 36 %.

(75)

Objem dovozu z ČLR poklesl za posuzované období o 16 % a podíl na trhu klesl za stejné období o 10 %.

(76)

Průměrná cena dotčeného dovozu z ČLR vzrostla za posuzované období o 35 %. Za stejné období vzrostla průměrná cena dotčeného dovozu z Indie o 11 %.

(77)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení v období přezkumného šetření byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, s dovozními cenami CIF na hranice Společenství dotčených zemí, řádně upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Tato úprava byla provedena připočtením běžného cla a podovozních nákladů k cenám pro ČLR i Indii a dalším navýšením cen čínských výrobků o antidumpingové clo. Ze srovnání vyplynulo, že pokud jde o upravené čínské a indické ceny, nejednalo se o cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(78)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období mírně snížil o 3 %. Nicméně vzhledem k snížení poptávky vzrostl jeho podíl na trhu o 0,7 procentního bodu. Převážná část tohoto dovozu v posuzovaném období pocházela od nejvýznamnějšího vývozce, z USA.

(79)

Ceny kyseliny sulfanilové z jiných třetích zemí byly mírně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a sledovaly indické cenové trendy od roku 2005.

(80)

Aby byla zachována důvěrnost obchodních informací, bylo nezbytné prezentovat informace týkající se dvou společností představujících výrobní odvětví Společenství ve formě indexu.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly zkoumány všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství.

(82)

Úroveň výroby výrobního odvětví Společenství v období přezkumného šetření byla o 17 % vyšší než úroveň zaznamenaná na začátku posuzovaného období. Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství za posuzované období rovněž vzrostla, a to o 12 %, jelikož jeden výrobce ve Společenství zvýšil svou kapacitu investicemi do zařízení, aby mohl vyrábět vyčištěný stupeň kyseliny sulfanilové. Kombinace těchto dvou faktorů vedla v průběhu posuzovaného období k celkovému zvýšení míry využití kapacity výrobního odvětví Společenství. Je rovněž třeba uvést, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo v období přezkumného šetření uspokojivé míry využití kapacity (v rozmezí 75–80 %).

(83)

Stavy zásob výrobního odvětví Společenství na konci roku v posuzovaném období poklesly o 22 %. V roce 2004 a 2005 stavy zásob významně poklesly, avšak v roce 2006 a v období přezkumného šetření postupně vzrostly.

(84)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství v období přezkumného šetření byl o 5 % vyšší než na začátku posuzovaného období. Vzhledem k tomu, že se spotřeba ve Společenství v posuzovaném období o 6 % snížila (viz 70. bod odůvodnění), vzrostl v tomtéž období podíl výrobního odvětví Společenství na trhu o 12 %. V průběhu posuzovaného období zvýšilo výrobní odvětví Společenství svůj podíl na trhu přibližně o 7 procentních bodů. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zůstával po celé posuzované období nad 50 %.

(85)

Je třeba uvést, že růst výrobního odvětví Společenství byl poněkud ovlivněn poklesem spotřeby Společenství v roce 2006 a během období přezkumného šetření. Zvýšení podílu na trhu lze téměř stejnou měrou vysvětlit zvýšením objemů prodeje a menší spotřebou ke konci posuzovaného období.

(86)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období výrazně vzrostly o 26 %. Sledovaný vývoj od roku 2005 podle všeho odráží zvláště účinky antiabsorpčních opatření přijatých v roce 2004. Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v letech 2004 a 2005 významně vzrostly a poté zůstaly velmi stabilní. Toto zvýšení však bylo nižší než zvýšení cen anilinu, který je nejvýznamnější surovinou pro výrobu kyseliny sulfanilové. Anilin, který je derivátem benzenu, totiž představoval v období přezkumného šetření přibližně 50 % celkových výrobních nákladů a zaznamenal od roku 2003 do období přezkumného šetření cenový nárůst v přibližné výši 45 %.

(87)

Zaměstnanost poklesla od roku 2003 do období přezkumného šetření o 9 %, zatímco výroba vzrostla, což odráží zvýšení produktivity výrobního odvětví Společenství a jeho konkurenceschopnosti. Průměrné náklady na zaměstnance však za stejné období vzrostly o 15 %.

(88)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se s výjimkou roku 2005 pohybovala maximálně na úrovni 1 % svého obratu. V roce 2004 byly zaznamenány výrazné ztráty, zatímco v letech 2005, 2006 a v období přezkumného šetření výrobní odvětví Společenství zaznamenalo zisky. Vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla v roce 2003 výrazně nízká, zřejmý nárůst vykázaný v posuzovaném období vedl k úrovni ziskovosti i nadále hluboko pod úrovní, jež by byla v odvětví tohoto typu přijatelná.

(89)

Je rovněž třeba uvést, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla ovlivněna vývojem cen surovin. Průměrné výrobní náklady vzrostly od roku 2003 do období přezkumného šetření o 25 %. Jak je uvedeno v 86. bodu odůvodnění, je klíčovým vstupem při výrobě kyseliny sulfanilové anilin, který představuje přibližně polovinu výrobních nákladů. Vzhledem ke skutečnosti, že ceny anilinu v roce 2004 významně vzrostly, výrobní odvětví Společenství nedokázalo tento cenový nárůst přesunout na své odběratele a utrpělo ztráty. Situace se pro výrobní odvětví Společenství zlepšila v roce 2005, jelikož se ceny anilinu ustálily a výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit své ceny kyseliny sulfanilové v rozsahu nezbytném pro pokrytí nárůstu surovinových nákladů. V roce 2006 a během období přezkumného šetření poklesla vzhledem k novému nárůstu cen anilinu ziskovost výrobního odvětví Společenství pod úroveň 1 % obratu.

(90)

Výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období nadále realizovalo investice do aktivit týkajících se kyseliny sulfanilové. V roce 2006 a v období přezkumného šetření realizoval jeden výrobce ve Společenství vedle investic, které souvisely především s údržbou stávajícího investičního majetku, investice ke zvýšení své kapacity výroby vyčištěného stupně kyseliny sulfanilové. Je však třeba uvést, že plné zprovoznění této nové kapacity se předpokládá až od roku 2008.

(91)

Jelikož výrobní odvětví Společenství realizovalo v celém posuzovaném období nízké zisky, zůstala velmi nízká i hodnota návratnosti investic, která vyjadřuje výsledek před zdaněním jako procento průměru počáteční a konečné zůstatkové hodnoty majetku použitého při výrobě kyseliny sulfanilové, a to kolem 2 % v období přezkumného šetření.

(92)

Šetřením bylo zjištěno, že potřeba kapitálu byla ve výrobním odvětví Společenství nepříznivě ovlivněna obtížnou finanční situací. Přestože jeden z výrobců ve Společenství je součástí velké skupiny, nejsou kapitálové požadavky vždy naplňovány podle potřeby, protože se finanční zdroje v rámci skupiny většinou přidělují jednotkám, které mají nejvyšší zisky.

(93)

Peněžní tok v období od roku 2003 do období přezkumného šetření významně poklesl o 85 %, avšak nadále zůstal kladný. Peněžní tok nesleduje trend ziskovosti, protože byl ovlivněn nepeněžními položkami, jako jsou odpisy a pohyby zásob.

(94)

Od roku 2003 do období přezkumného šetření se většina ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Společenství vyvíjela příznivě: objem prodeje, využití kapacity, objem výroby, konečné stavy zásob, produktivita, investice a návratnost investic. Jeho ziskovost však v období přezkumného šetření zůstala pod 1 % obratu.

(95)

Výrobnímu odvětví Společenství prospělo to, že své jednotkové ceny kyseliny sulfanilové zvýšilo, a to zejména od roku 2004 do konce období přezkumného šetření. Zvýšení prodejní ceny však nemohlo plně kompenzovat vzestup výrobních nákladů, a ziskové marže tudíž poklesly.

(96)

Navíc pokles spotřeby Společenství v roce 2006 a během období přezkumného šetření poněkud bránil oživení výrobního odvětví Společenství.

(97)

Celkově je zřejmé, že zavedení antidumpingových opatření umožnilo výrobnímu odvětví Společenství, aby svou situaci stabilizovalo, avšak nikoli aby se plně zotavilo z utrpěné újmy, a to z důvodu přetrvávání dovozu za dumpingové ceny z ČLR a nárůstu cen surovin, který výrobní odvětví Společenství nedokázalo přenést na své odběratele. Šetření nicméně ukázalo, že výrobní odvětví Společenství začalo v průběhu posuzovaného období investovat do nových zařízení.

(98)

Na základě výše uvedené analýzy vyšlo najevo, že na jedné straně se objemové ukazatele v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Na druhé straně finanční ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství, jako je ziskovost a peněžní tok, ukázaly, že výrobní odvětví Společenství je nadále v citlivé hospodářské situaci. Proto byl vyvozen závěr, že se výrobní odvětví Společenství ještě plně nezotavilo z účinků újmy vzniklé v důsledku dumpingu.

(99)

Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení byla provedena analýza pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by stávající opatření byla zrušena. V tomto ohledu byl zkoumán zejména pravděpodobný vývoj objemů a cen vývozu z dotčených zemí a také jejich pravděpodobné účinky na situaci ve výrobním odvětví Společenství při absenci opatření.

(100)

Je třeba připomenout, že i přes zavedená antidumpingová opatření zaujímal dovoz z dotčených zemí v průběhu období přezkumného šetření podíl na trhu ve výši 24,6 %.

(101)

Šetření ukázalo, že spolupracující indický vyvážející výrobce má významnou volnou kapacitu, která odpovídá více než 30 % spotřeby Společenství. Navíc se na základě informací dostupných Komisi ukázalo, že se současná výroba kyseliny sulfanilové v ČLR pohybuje okolo 22 000 tun, což převyšuje spotřebu Společenství více než dvakrát. Na základě téže informace se též zdá, že čínští výrobci jsou schopni snadno přeorientovat výrobu ze zvláštních barviv a chemikálií na kyselinu sulfanilovou. Tyto kapacity, jež mohou být v dotčených zemích k dispozici, naznačují, že vyvážející výrobci mají možnost zvýšit svou současnou výrobu, a zvýšit tak svůj vývoz kyseliny sulfanilové do Společenství.

(102)

Je rovněž třeba uvést, že spotřeba Společenství během posuzovaného období mírně poklesla, a neočekává se, že poptávka bude v následujících letech taková, aby absorbovala potenciální nárůst dovozu z ČLR a Indie, pokud by byla platnost opatření ukončena. Za tohoto scénáře by vývoz kyseliny sulfanilové z ČLR a Indie velmi pravděpodobně nahradil velkou část prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství, jelikož dovozní ceny budou pravděpodobně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(103)

Šetření odhalilo, že trh Společenství je pro čínské i indické vyvážející výrobce nadále atraktivní. Jak je uvedeno v 57. a 62. bodu odůvodnění, bylo totiž zjištěno, že průměrná vývozní cena indického a čínského prodeje do jiných třetích zemí je výrazně nižší než průměrná vývozní cena pro Společenství. Navzdory skutečnosti, že v případě čínských a indických vývozních cen nebylo zjištěno po jejich úpravě současnými antidumpingovými a běžnými cly žádné cenové podbízení. Dále bylo zjištěno, že čínské a indické vývozní ceny CIF jsou v průměru výrazně nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství (okolo 18 %). Bez platných opatření tudíž dovoz kyseliny sulfanilové z dotčených zemí do Společenství pravděpodobně výrazně vzroste vzhledem k i) nevyužitým kapacitám (zejména v Indii), ii) přesměrování vývozu do jiných třetích zemí na trh Společenství, iii) možnosti přeorientování výroby ze zvláštních barviv a chemikálií na kyselinu sulfanilovou (zejména v ČLR) za ceny výrazně nižší, než jsou současné cenové hladiny ve Společenství.

(104)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že pokud by opatření přestala platit, došlo by s velkou pravděpodobností k dovozu z dotčených zemí na trh Společenství ve významných objemech a za dumpingové ceny, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. To by se vší pravděpodobností mělo za následek tendenci ke stlačování cen na trhu Společenství s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. To by zejména ohrozilo zotavení, kterého bylo dosaženo v posuzovaném období, a mělo za následek obnovení újmy.

(105)

Podle článku 21 základního nařízení bylo přezkoumáno, je-li zachování stávajících antidumpingových opatření proti zájmu Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech různých dotčených zájmů.

(106)

Skutečnost, že současné šetření je přezkumem, že tudíž analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje navíc zhodnocení jakéhokoli negativního dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(107)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(108)

Lze rozumně předpokládat, že dané výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch z uložených opatření a bude se dále zotavovat tím, že opět získá původní podíl na trhu a zvýší svou ziskovost. Pokud nebudou opatření zachována, vznikne výrobnímu odvětví Společenství pravděpodobně opět újma způsobená zvýšením dovozu z dotčených zemí za dumpingové ceny a jeho stávající citlivá finanční situace se zhorší.

(109)

Na tomto základě lze vyvodit závěr, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství, aby opatření platila i nadále.

(110)

Je třeba připomenout, že v původním šetření bylo zjištěno, že uložení opatření by nemělo vážný dopad na obchodníky s kyselinou sulfanilovou ve Společenství. Jak je uvedeno výše, žádný z dovozců při tomto šetření nespolupracoval, nebyly tudíž předloženy žádné závažné důvody, jež by svědčily o tom, že uložení opatření by bylo proti zájmu dovozců.

(111)

Komise zaslala dotazník všem 31 známým uživatelům, z nichž pouze čtyři jej vrátili vyplněný. Tři vyplněné dotazníky byly obdrženy od společností ve Společenství vyrábějících optické zjasňovače a jeden vyplněný dotazník od společnosti vyrábějící barviva. Avšak informace, jež všichni tito uživatelé poskytli ohledně účinku opatření a podílu, jaký má kyselina sulfanilová na jejich výrobních nákladech, nebyly užitečné.

(112)

Objemy dotčeného výrobku dovezeného těmito čtyřmi uživateli představovaly 47,3 % celkového dovozu do Společenství. Navíc, jelikož tito čtyři uživatelé nakupují významné objemy kyseliny sulfanilové od výrobního odvětví Společenství, představovali v období přezkumného šetření celkem přibližně 40 % spotřeby Společenství.

(113)

Tři uživatelé uvedli stejné argumenty proti pokračujícím opatřením z toho důvodu, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství nestačí pokrýt domácí poptávku a že opatření poškozují jejich konkurenceschopnost u následných výrobků. Čtvrtý uživatel se k otázce, zda je pro zachování opatření nebo proti němu, nevyjádřil.

(114)

Co se týká nabídky na trhu Společenství, je třeba poznamenat, že současná výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství by mohla uspokojit přibližně 80 % poptávky ve Společenství. Je rovněž třeba zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství investovalo do nových závodů, aby zvýšilo svou produkci vyčištěného stupně kyseliny sulfanilové. V každém případě není účelem opatření uzavřít trh Společenství dovozu z dotčených zemí, nýbrž zajistit, aby byly prováděny za nedumpingové a nepoškozující ceny. Proto se očekává, že dovoz z dotčených zemí bude nadále vstupovat na trh, stejně jako tomu bylo po uložení opatření v roce 2002.

(115)

Je rovněž třeba uvést, že výroba kyseliny sulfanilové mimo Společenství se nyní omezuje na několik zemí ve světě, např. Indii, ČLR a USA. Je proto důležité, aby výrobní odvětví Společenství mohlo fungovat v podmínkách účinné hospodářské soutěže, aby všem uživatelům ve Společenství byly i nadále k dispozici domácí dodávky výrobku.

(116)

Co se týká konkurenceschopnosti uživatelů, je třeba uvést, že i přes nedostatečné informace získané od uživatelů v rámci tohoto šetření se v původním šetření ukázalo, že antidumpingová opatření by zvýšila celkové náklady optických zjasňovačů a barviv obsahujících kyselinu sulfanilovou o méně než 1 %.

(117)

Na základě výše uvedených skutečností se má v rámci tohoto šetření před pozbytím platnosti za to, že zachování opatření by nemělo významný nepříznivý dopad na situaci uživatelů.

(118)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby nebyla současná antidumpingová opatření zachována.

(119)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a ohledech, na jejichž základě je zamýšleno doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim také poskytnuta lhůta, v níž se mohou vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by vyžadovaly změnu výše uvedených závěrů.

(120)

Vzhledem k závěrům učiněným s ohledem na pravděpodobnost přetrvávajícího dumpingu v případě dovozu kyseliny sulfanilové z ČLR, pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě dovozu z Indie, pravděpodobnost obnovení újmy a zájem Společenství by měla být antidumpingová opatření týkající se dovozu kyseliny sulfanilové zachována, aby se zabránilo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(121)

Celní sazba se nebude vztahovat na dovoz dotčeného výrobku, který je vyráběn a prodáván pro vývoz do Společenství jednou indickou společností, od níž byl rozhodnutím Komise 2006/37/ES přijat závazek,