(ES) č. 520/2007Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007 , kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001
Publikováno: | Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3-13 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 7. května 2007 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 1. června 2007 | Nabývá účinnosti: | 1. června 2007 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, (Úř. věst. L 123 12.5.2007, s. 3) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 340 |
8 |
22.12.2007 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, |
L 315 |
1 |
30.11.2017 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/56 ze dne 20. ledna 2021, |
L 24 |
1 |
26.1.2021 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 520/2007
ze dne 7. května 2007,
kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel
Toto nařízení stanoví technická opatření pro zachování použitelná pro odlov a vykládku některých populací vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I a pro vedlejší úlovky.
Článek 2
Oblast působnosti
Aniž je dotčen článek 9, použije se toto nařízení pro plavidla plující pod vlajkou členských států a registrovaná ve Společenství (dále jen „rybářská plavidla Společenství“).
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„vysoce stěhovavými druhy“ druhy uvedené v příloze I;
„tuňáky a příbuznými druhy podle ICCAT“ druhy uvedené v příloze II;
▼M3 —————
„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje k rekreačním nebo sportovním účelům;
„kruhovými zátahovými sítěmi“ sítě případně vybavené pohyblivým zařízením, které při odlovu ryby zároveň z boční a vrchní strany obklopí;
„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;
„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu. Dlouhá lovná šňůra může být umístěna vertikálně nebo horizontálně vzhledem k hladině vody. Může se používat na dně nebo u dna (nástražné dlouhé lovné šňůry), pod vodou nebo v blízkosti hladiny (plovoucí dlouhé lovné šňůry);
„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu zpravidla vybavený protihrotem. Špička háčku může být rovná nebo obrácená a zahnutá. Ramínko může mít různý tvar a délku a může být zčásti zahnuté (běžný typ) nebo zploštělé (kované). Celková délka háčku odpovídá maximální délce ramínka měřené od místa upevnění udice (které má zpravidla formu očka) až k vrcholu obloučku. Šířka háčku odpovídá největší horizontální vzdálenosti měřené od vnější strany ramínka k vnější straně protihrotu;
„zařízením s uzavíracím mechanismem“ jakékoli zařízení plující při hladině moře, které slouží k přilákání ryb;
„plavidlem lovícím tuňáky pomocí udic a lovných šňůr“ plavidlo s vybavením pro lov tuňáka pomocí udic a lovných šňůr.
Článek 4
Oblasti
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice námořních vod:
▼M2 —————
oblast 2:
veškeré vody Indického oceánu spadající do oblasti působnosti Dohody o zřízení IOTC, jak je definována v článku 2 této dohody;
▼M3 —————
oblast 4:
veškeré vody západního a středního Tichého oceánu spadající do oblasti definované v článku 3 úmluvy WCPFC.
▼M2 —————
KAPITOLA 1
Omezení používání některých typů plavidel a lovných zařízení
Článek 5
Ochrana tuňáka velkookého v některých tropických vodách
Lov pomocí plavidel lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem nebo plavidel lovících tuňáky pomocí udic a lovných šňůr je v období od 1. do 30. listopadu zakázán v oblasti, která je vymezena takto:
▼M1 —————
Článek 7
Lov tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého v některých portugalských vodách
Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoli množství tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého ulovené pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36°30′ severní šířky nebo v oblastech spadajících pod CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantickém oceánu) severně od 31° severní šířky a východně od 17°30′ západní délky nebo tyto druhy v uvedených oblastech takovými lovnými zařízeními lovit.
KAPITOLA 2
Minimální velikost
Článek 8
Rozměry
Článek 9
Zákazy
Článek 10
Měření velikosti
▼M1 —————
KAPITOLA 3
Omezení počtu plavidel
Článek 12
Tuňák velkooký a tuňák křídlatý ze severního Atlantického oceánu
Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet a celkovou kapacitu v hrubé prostornosti (BT) rybářských plavidel Společenství o celkové délce větší než 24 metrů, která loví tuňáka velkookého jako cílový druh v oblasti 1. Toto stanovení se uskutečňuje:
podle průměrného počtu a kapacity vyjádřené v BT rybářských plavidel Společenství, která v období 1991/1992 lovila v oblasti 1 tuňáka velkookého jako cílový druh, jakož i
na základě omezení počtu plavidel Společenství lovících tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.
Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada rozdělí mezi členské státy:
počet a kapacitu v BT stanovenou podle odstavce 1;
počet plavidel stanovený podle odstavce 2.
Každý členský stát předá do 15. května každého roku obvyklým způsobem Komisi tyto údaje:
seznam plavidel o délce větší než 24 metrů plujících pod jeho vlajkou, která loví tuňáka velkookého;
seznam plavidel plujících pod jeho vlajkou, která provozují cílený rybolov tuňáka křídlatého v severním Atlantickém oceánu.
Do 31. května každého roku zašle Komise tyto údaje sekretariátu ICCAT.
KAPITOLA 4
Necílové druhy a sportovní a rekreační rybolov
Článek 13
Marlíni a plachetníci
Členské státy podporují používání návazců složených z jednoho provazce na otočných úchytech, aby se usnadnilo zpětné vypouštění živých marlínů modrých a plachetníků bílých do vody.
Článek 14
Žraloci
Článek 15
Mořské želvy
Členské státy podporují zpětné vypouštění živých náhodně ulovených mořských želv do vody.
Článek 16
Sportovní a rekreační rybolov ve Středozemním moři
Článek 17
Zpráva
Nejpozději do 15. srpna každého roku zašlou členské státy Komisi zprávu o provádění této kapitoly.
HLAVA III
TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 2
KAPITOLA 1
Omezení počtu plavidel
Článek 18
Počet plavidel oprávněných provádět rybolov
KAPITOLA 2
Necílové druhy
Článek 19
Žraloci
Článek 20
Mořské želvy
Používání každého rybolovného zařízení podléhá těmto podmínkám:
správné zacházení včetně zotavení nebo rychlého zpětného vypuštění do vody náhodně (na háček nebo do sítí) nebo druhotně ulovených mořských želv;
přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody.
Používání košelkového nevodu podléhá těmto podmínkám:
povinnost vyloučit v rámci možností kruhový zátah mořských želv;
vývoj a používání specifikací vhodných zařízení za účelem minimalizace náhodných odlovů mořských želv;
přijetí všech nezbytných opatření pro vypuštění obklíčených nebo chycených želv;
přijetí všech nezbytných opatření pro dozor nad zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD), do kterých by se mořské želvy mohly chytit, pro vypuštění chycených želv a pro zpětné vyzvednutí nevyužitých zařízení FAD.
Používání dlouhé lovné šňůry podléhá těmto podmínkám:
rozvoj a umístění kombinací tvarů háčků typu hlubinných návnad a koncepce sítí a rybolovných postupů umožňujících minimalizaci náhodných nebo druhotných odlovů a úmrtnosti mořských želv;
přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody, včetně nástrojů, kterými lze vyprostit želvy nebo přeřezat udice, a podběráků.
▼M3 —————
Článek 21
Překládka
Článek 22
Omezení počtu plavidel
Článek 23
Ochrana delfínů
Pouze rybářským plavidlům Společenství, která provádějí rybolovné činnosti za podmínek stanovených v Dohodě o mezinárodním programu na ochranu delfínů a kterým byla přidělena hranice úmrtnosti delfínů (DML), je povoleno při lovu tuňáka žlutoploutvého v oblasti 3 používat košelkové nevody ke kruhovým zátahům na hejna nebo skupiny delfínů.
Článek 24
Žádosti o DML
Do 15. září každého roku předají členské státy Komisi:
seznam plavidel o nosnosti vyšší než 363 tun (400 čistých tun), která plují pod jejich vlajkou a která požádala o DML pro celý následující rok;
seznam plavidel o nosnosti vyšší než 363 tun (400 čistých tun), která plují pod jejich vlajkou a která požádala o DML pro první nebo druhou polovinu následujícího roku;
pro každé plavidlo, které žádá o DML, osvědčení, které potvrzuje, že uvedené plavidlo má náležitá zařízení a vybavení pro ochranu delfínů a že jeho velitel dokončil schválený vzdělávací kurz o metodách vyprošťování a záchrany delfínů;
seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a pravděpodobně budou v dané oblasti v průběhu následujícího roku provádět rybolovné činnosti.
Článek 25
Rozdělení DML
Článek 26
Ochrana jiných necílových druhů
Článek 27
Mořské želvy
HLAVA V
TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 4
Článek 28
Omezení odpadu
Členské státy přijmou opatření zaměřená na minimalizování odpadu, vhozených zvířat, odlovů ztracenými nebo opuštěnými zařízeními, znečišťování rybářskými plavidly, úlovků ryb a zvířat necílových druhů a nepříznivého dopadu rybolovu na příbuzné nebo závislé druhy, zejména ohrožené druhy.
HLAVA VI
OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ
Článek 29
Mořští savci
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 30
Postup projednávání ve výboru
Opatření podle čl. 6 odst. 4 a čl. 8 odst. 2 se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.
Článek 31
Zrušení
Nařízení (ES) č. 973/2001 se zrušuje.
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam vysoce stěhovavých druhů
▼M2 —————
( 1 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1799/2006 (Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 26).