(ES) č. 452/2007Nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny

(1)

Dne 30. října 2006 uložila Komise nařízením (ES) č. 1620/2006 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“) do Společenství. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost dne 1. listopadu 2006.

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro analýzu újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce OŠ (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken z dotčených zemí obdržely všechny zúčastněné strany informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na nichž bylo založeno prozatímní nařízení (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly podávat k těmto informacím písemná nebo ústní vyjádření.

(4)

Některé zúčastněné strany podaly písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly také příležitost k ústnímu slyšení. Komise si opatřila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(5)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly předložit v návaznosti na tyto informace svá vyjádření. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(6)

Připomíná se, že jak je stanoveno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobkem dotčeným tímto řízením jsou žehlicí prkna, též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku, pocházející z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“).

(7)

Jedna strana tvrdila, že žehlicí prkna s vyvíječem páry a/nebo s vyhřívanou deskou a/nebo s odsávanou deskou by měla být vyřazena z působnosti opatření, protože se tyto modely prodávají za minimální maloobchodní cenu 200 EUR, zatímco průměrná maloobchodní cena žehlicího prkna je 35 EUR. Tvrdilo se také, že výše uvedené modely se zákazníkům často prodávají jako souprava zahrnující napařovací žehličku, a v takovém případě činí průměrná maloobchodní cena asi 500 EUR. Co se týče cenové složky, poznamenává se, že ceny samy o sobě a zejména maloobchodní ceny nejsou činitelem, který má být zvažován při posuzování, zda dva nebo více typů (modelů) výrobku by měly či neměly být považovány pro účely antidumpingového řízení za jediný výrobek. Pro tento účel jsou posuzovány základní fyzické vlastnosti a použití, a proto jsou takové typy pokládány za obdobné typům bez vyvíječe páry a/nebo vyhřívané desky. Co se týče maloobchodních prodejů žehlicích prken spolu s žehličkami nebo napařovacími žehličkami, šetření stanovilo, že takový způsob maloobchodního prodeje se občas používá u všech různých typů žehlicích prken a že různé ceny jednotlivých kombinací v žádném případě nemohou odůvodnit vyřazení nějakého typu žehlicího prkna ze škály výrobků, které jsou předmětem tohoto řízení.

(8)

Stejná strana také tvrdila, že základní součásti žehlicích prken by neměly být zahrnuty do působnosti opatření, protože pro tyto součásti není ve Společenství údajně trh a v Čínské lidové republice (ČLR) a na Ukrajině nejsou zřejmě žádní výrobci těchto součástí. Tento argument, který jako takový není rozhodující pro vymezení výrobku, nebyl šetřením v žádném případě potvrzen. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že určitý trh pro základní součásti žehlicích prken existuje a že jsou známi nejméně dva čínští výrobci žehlicích prken, kteří vyváželi jejich základní součásti do Společenství.

(9)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k závěru, že všechny typy žehlicích prken a jejich základních součástí, uvedených výše v 6. bodě odůvodnění, sdílí stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, mají stejné základní konečné použití a konkurují si navzájem na trhu Společenství. Na základě toho se potvrzuje 12. a 13. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo ke konečnému závěru, že v souladu s čl. 1 odst. 4 základního nařízení jsou dotčený výrobek a žehlicí prkna též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, vyráběná a prodávaná ve srovnatelné zemi Turecku, stejně jako ta, která jsou vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, obdobnými výrobky.

(12)

Po uložení prozatímních opatření jeden čínský spolupracující vyvážející výrobce uvedl, že mu měl být přiznán STH. Společnost zdůraznila, že účetní postupy stanovené v 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které vedly k zamítnutí STH u pěti čínských vyvážejících výrobců (u tří z nich došlo k zamítnutí pouze z tohoto důvodu), nejsou tak závažné, aby ovlivnily spolehlivost účtů, které byly v podstatě úplné a nemají dopad na stanovení dumpingového rozpětí.

(13)

V této souvislosti se uvádí, že při inspekci na místě bylo ohledně výše uvedených účetních postupů používaných danou společností zjištěno, že jsou jednoznačně v rozporu s mezinárodními účetními standardy (IAS), zejména s IAS č. 1, a nelze je považovat za nezávažné. Nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by změnily zjištění uvedené v 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další relevantní a odůvodněné připomínky, potvrzuje se 15. až 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 29. až 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se individuálního zacházení.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k volbě Turecka jako srovnatelné země, potvrzuje se 35. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Připomíná se, že stanovení běžné hodnoty pro jednoho čínského a jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce, kterým byl přiznán STH, bylo založeno na údajích poskytnutých těmito společnostmi o domácích prodejích a výrobních nákladech. Tyto údaje byly ověřeny v prostorách dotčených společností.

(18)

Připomíná se dále, že čínští a ukrajinští vyvážející výrobci, kterým byl přiznán STH, neměli dostatečně reprezentativní domácí prodeje a běžná hodnota byla stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení, tj. běžná hodnota byla vypočtena tak, že se k výrobním nákladům připočetla přiměřená částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřené ziskové rozpětí.

(19)

S odvoláním na 44. bod odůvodnění prozatímního nařízení Komise dále zkoumala výrobní náklady a zejména nákupní ceny určitých surovin z oceli, uvedených čínským výrobcem, kterému byl původně přiznán STH. V tomto ohledu byla rovněž zvažována a ověřována tvrzení a dodatečné důkazy obdržené od některých stran po poskytnutí předběžných informací. U nákupních cen oceli uvedených dotčenou společností nebyly v porovnání s odpovídajícími světovými cenami potvrzeny žádné odchylky. Proto byly s konečnou platností přijaty výrobní náklady předložené touto společností.

(20)

Jelikož nebyly k běžné hodnotě pro čínského vyvážejícího výrobce, kterému byl přiznán STH, vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 43. až 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Po uložení prozatímních opatření požádaly ukrajinské orgány Komisi o nové vypočtení běžné hodnoty pro jediného ukrajinského vývozce na základě prodejů na ukrajinském trhu. Je třeba připomenout, že celkové domácí prodeje dotčeného výrobku jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce v průběhu období šetření nedosáhly hodnoty reprezentativního množství podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení, a proto musela být běžná hodnota stanovena jako početně zjištěná, jak je uvedeno výše v 18. bodě odůvodnění a jak je vysvětleno v 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Jelikož nebyly k běžné hodnotě pro jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 47. až 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Jeden dovozce tvrdil, že informace obdržené jen od jednoho výrobce v Turecku, která je srovnatelnou zemí, nepostačují pro účely stanovení běžné hodnoty a že s ohledem na tyto nedostatečné podklady nesmí být žádná antidumpingová cla uložena. V tomto ohledu se poznamenává, že základní nařízení a zejména jeho čl. 2 odst. 7 nevylučuje uložení opatření v případě spolupráce nízké úrovně nebo žádné spolupráce ze strany výrobců ve srovnatelných zemích. Dodává se však, že v zájmu zajištění co nejpřesnějších zjištění Komise nicméně porovnala informace obdržené od jediného spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi s informacemi obdrženými od jiného tureckého výrobce a od jednoho výrobce v USA, kteří při šetření sice plně nespolupracovali, avšak souhlasili s poskytnutím určitých informací o cenách, nákladech a objemech prodejů, a s informacemi z výrobního odvětví Společenství. Toto srovnání potvrdilo, že údaje od spolupracujícího tureckého výrobce představují vhodný a přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty. Předmětné tvrzení se proto zamítá. Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 50. až 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce z ČLR uvedený v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tvrdil, že jeho vývozní prodeje prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, by neměly být vyřazeny ze stanovení vývozní ceny. Společnost však neposkytla žádné další ověřitelné důkazy podporující jeho žádost; společnost zejména nedoložila konečná místa určení svých prodejů prostřednictvím stran, které nejsou ve spojení. Žádost se proto zamítá.

(25)

Jeden další vyvážející výrobce z ČLR tvrdil, že jeho prodeje do ES prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení usazené v Hongkongu neměly být pominuty. Společnost zopakovala svou původní žádost, aby nebyly tyto konkrétní prodeje vyřazeny z výpočtu vývozních cen, nebyla však schopna poskytnout nové a ověřitelné informace nebo vysvětlení. Nemohla doložit, že uvedené vývozní ceny pro nezávislé odběratele ve Společenství byly skutečně zaplaceny. Navíc nákupy hongkongského obchodníka nebyly v souladu s jeho auditovanými účty. Žádost se proto zamítá.

(26)

Stejná strana namítala proti tomu, že Komise používala při výpočtu vývozních cen vlastní směnné kurzy. V tomto ohledu se poznamenává, že společnost uváděla všechny své transakce za každý měsíc s použitím směnného kurzu platného první pracovní den měsíce. Tento argument se zamítá s tím, že průměrný měsíční směnný kurz, který používá při svých výpočtech Komise, odpovídá přesněji reálné situaci, protože vyvažuje účinek použití pevného kurzu jen z jednoho dne při přepočtu transakcí, které probíhaly po celý měsíc.

(27)

Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že vývozní ceny uvedené spolupracujícími vyvážejícími výrobci, a zejména společností uvedenou v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou nesprávné. Avšak podklady k tomu předložené byly buď irelevantní, nebo neověřitelné, nebo nevykazovaly žádné odchylky. Tvrzení se proto pokládají za nepodložená.

(28)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 53. až 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Po uložení prozatímních opatření ukrajinské orgány a jediný ukrajinský vyvážející výrobce požádali, aby nebyl při stanovení vývozní ceny proveden odečet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v případě společnosti ve spojení, protože čl. 2 odst. 9 základního nařízení není na daný případ použitelný. Tvrdilo se, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení se vztahuje jen na dovozce ve spojení, kteří mají sídlo ve Společenství, neboť jeho znění rozlišuje jasně mezi „dovozem a novým prodejem“. Jediný ukrajinský vyvážející výrobce uvedl, že jeho společnost ve spojení působí jako vývozní oddělení, a obě zúčastněné strany tvrdily, že vývozní cena by měla být stanovena na základě čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Tvrdily dále, že kdyby nemohla být společnost ve spojení pokládána za vývozní oddělení vyvážejícího výrobce, měla by být považována za obchodního zástupce.

(30)

V odpovědi na to je třeba poznamenat, že v případě prodejů dotčeného výrobku do Společenství zasílal jediný ukrajinský vyvážející výrobce dotčený výrobek přímo do Společenství, za každou zásilku zaslal fakturu své společnosti ve spojení ve Švýcarsku a obdržel od ní příslušnou platbu. Vyvážející výrobce tedy plnil všechny funkce vývozce. Společnost ve spojení ve Švýcarsku sjednávala prodejní smlouvy a fakturovala zboží prvnímu nezávislému kupujícímu ve Společenství. Společnost ve spojení rovněž plnila všechny dovozní funkce spojené se zbožím vstupujícím do volného oběhu ve Společenství, tj. provedla celní odbavení zboží do Společenství, brala na sebe veškeré náklady na dopravu zboží nezávislému kupujícímu ve Společenství a případně na jeho skladování ve Společenství. V tomto ohledu má tato společnost ve spojení, přestože je formálně usazená mimo Společenství, číslo DPH pro EU a působí mezi jiným prostřednictvím svých prodejních míst a několika skladovacích zařízení ve Společenství. Měla by proto být považována za společnost působící jako dovozce ve spojení, jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a nikoli za společnost působící jako vývozce nebo obchodní zástupce. Proto by měla být žádost zamítnuta a předběžné zjištění potvrzeno.

(31)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 59. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Po uložení prozatímních opatření jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že při srovnávání běžné hodnoty a vývozní ceny různých typů výrobku byly pominuty určité důležité cenové rozdíly (např. skutečná hmotnost žehlicího prkna). V tomto ohledu se poznamenává, že byly seskupeny různé typy výrobku se záměrem vyjádřit na jedné straně hlavní fyzikální vlastnosti a určující činitele nákladů/ceny a umožnit na straně druhé dostatečně reprezentativní srovnání vyvážených typů s typy prodávanými spolupracujícím tureckým výrobcem na domácím trhu. Pro srovnávací účely byly zvažovány tyto hlavní vlastnosti: typ, velikost, konstrukce a materiál desky, materiál podpěr, existence a typ rampy na žehličku, existence příslušenství, jako je rukávník, odkládací polička na prádlo, zásuvka. Hmotnost a další kritéria uvedená vyvážejícím výrobcem jsou nepřímo vyjádřena prostřednictvím některých kritérií, zvažovaných při srovnání (například hmotnost je vyjádřena ve velikosti desky žehlicího prkna a jejího konstrukčního materiálu). Proto nemohlo být tvrzení přijato.

(33)

Po uložení prozatímních opatření požádalo několik stran o více informací o úpravách běžné hodnoty použitých pro vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán STH. V tomto ohledu se poznamenává, že zvláštní informační dokumenty poskytnuté každé spolupracující straně uváděly vyčerpávající seznam různých přiznaných úprav a že ve všech případech byly úpravy provedeny, pokud byla prokázána jejich oprávněnost. Zejména byly provedeny úpravy směrem dolů u běžné hodnoty založené na situaci ve srovnatelné zemi, a to s cílem odstranit účinky a) rozdílů ve fyzikálních vlastnostech popisovaných v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, b) rozdílů v úrovni obchodu také popisované v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a c) rozdílů v nákladech na úvěr poskytnutý na zvažované domácí prodeje. Žádné jiné rozdíly nebyly zjištěny, a proto také nebyly prováděny žádné jiné úpravy.

(34)

Jediný ukrajinský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise při stanovení úprav vývozní ceny pro srovnávací účely provedla určité neodůvodněné odečty v souvislosti s některými složkami týkajícími se nákladů na dopravu a úvěr. Komise argument přijala a odpovídajícím způsobem úpravy revidovala.

(35)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 60. až 62. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Ve světle výše uvedených skutečností jsou konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla, stanovena takto:

(37)

Revidovaná konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou stanovena takto:

(38)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 72. a 73. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 74. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 77. a 78. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Po uložení prozatímních opatření jedna ze stran uvedených v 83. bodu odůvodnění prozatímního nařízení zopakovala svou žádost, aby analýza vlivu dumpingových dovozů z Ukrajiny byla provedena odděleně od vlivu dumpingových dovozů z ČLR, protože jsou mezi nimi údajně zásadní rozdíly, co se týče vývoje cenové úrovně a objemu dovozů. Na podporu této žádosti však nebylo předloženo žádné další odůvodnění. V souvislosti s cenami se připomíná, že absolutní rozdíl v úrovni cen mezi danými dvěma zeměmi není v kontextu souhrnného posouzení rozhodující, protože může odrážet řadu činitelů, včetně jiné skladby výrobků v dovozech z jednotlivých zemí; nicméně cenový trend byl v obou případech podobný (viz 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V případě objemů platí, že objem dovozů z každé země byl v období šetření významný a v posuzovaném období se zvyšoval. Skutečnost, že ukrajinský výrobce zahájil svou výrobní činnost až v roce 2003, není pro stanovení újmy v průběhu OŠ relevantní. Proto by měla být žádost opět zamítnuta a souhrnné posouzení účinků dumpingových dovozů uvedené v 79. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeno.

(42)

Jeden vývozce tvrdil, že dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců z ČLR, jak je stanovila Komise při výpočtu cenového podbízení (viz 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení), neodrážejí některé nevyhnutelné náklady, kterými je zatížen dovoz z ČLR, jako jsou náklady na paletizaci a náklady na uskladnění, expedici a přepravu z překladiště do skladu dovozce. V případě nákladů na paletizaci šetření potvrdilo, že tyto náklady jsou skutečně hrazené ve Společenství, protože žehlicí prkna jsou obvykle zasílána z ČLR jako volně ložená v kontejnerech. Argument byl proto potvrzen jako odůvodněný a dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců z ČLR byly odpovídajícím způsobem upraveny. V případě všech ostatních výše uvedených dodatečných nákladů nemohl být argument přijat, protože tyto náklady jsou dosti specifické pro dotčeného dovozce a nikoli nezbytně hrazené jinými dovozci. Navíc mohou takové náklady nést i výrobci ve Společenství. Prozatímní rozpětí cenového podbízení u dumpingových dovozů z ČLR byla proto upravena takto:

(43)

K hodnotě cenového podbízení 6,6 %, zjištěnému pro Ukrajinu, nebyly vzneseny žádné připomínky, a proto se potvrzuje. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dumpingových dovozů z dotčených zemí, potvrzuje se 87. až 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Po uložení prozatímních opatření žadatelé tvrdili, že by jejich ziskové rozpětí v průběhu období šetření nemělo odrážet mimořádné a dočasné škrty v odměnách vedení některých výrobců ve Společenství v průběhu OŠ (viz 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V zájmu odpovídajícího vyjádření ekonomické situace výrobního oddělení Společenství v průběhu posuzovaného období a vzhledem k tomu, že v tomto ohledu byly k dispozici ověřené důkazy, byla žádost přijata. Údaje a předběžné závěry o ziskovosti výrobního odvětví Společenství byly proto upraveny takto:

(45)

V průběhu posuzovaného období se tedy ziskovost výrobního odvětví Společenství zhoršila. V období šetření bylo ziskové rozpětí o 69 % nižší než v roce 2002.

(46)

Návratnost investic a peněžní tok výrobního odvětví Společenství byly proto upraveny, aby odrážely výše popsané úpravy odměn a zisku v období šetření. Revidované údaje v následující tabulce dokládají horší vývoj těchto dvou ukazatelů újmy v období šetření, než je uvedeno ve 102. a 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení:

(47)

Jelikož k situaci výrobního odvětví Společenství nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se 94. až 107. bod odůvodnění prozatímního nařízení, upravený v souladu s výše uvedeným 44. a 46. bodem odůvodnění.

(48)

Revize výše uvedených činitelů, tj. cenového podbízení, ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku výrobního odvětví Společenství v průběhu OŠ, ponechala beze změny závěry o všech činitelích újmy uvedených v prozatímním nařízení a potvrdila, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Z tohoto důvodu a protože v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, se potvrzuje 108. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Po uložení prozatímních opatření některé strany uvedené v 134. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jen zopakovaly, že újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, si způsobilo samo. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné nové důkazy ani nové argumenty, a jejich argument byl proto zamítnut.

(50)

Ve světle výše uvedených skutečností a jelikož k příčinné souvislosti nebyly vzneseny žádné nové připomínky, potvrzuje se 111. až 141. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 142. až 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Po poskytnutí předběžných informací nesouhlasil jeden dovozce s některými závěry posouzení citovanými ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zpochybnil zejména vyslovenou domněnku, že i) případné břemeno antidumpingových opatření bude rovnoměrně rozděleno mezi dovozce, maloobchodníky a spotřebitele a ii) že celková přirážka mezi dovozní a maloobchodní cenou činí asi 500 %. Tvrdil, že břemeno bude v plném rozsahu přeneseno na spotřebitele, protože rozpětí dovozce je už nyní malé a maloobchodníci pravděpodobně své rozpětí nesníží, přestože je značné. Co se týče přirážky, tvrdil, že žehlicí prkno dovezené za 6,53 EUR, což je průměrná jednotková cena dumpingového dovozu na hranice Společenství, bude s nejvyšší pravděpodobností v maloobchodě prodáno za méně než 35 EUR, což je přibližně průměrná maloobchodní cena žehlicího prkna ve Společenství, a že je proto analýza, která je založená na průměrných maloobchodních a dovozních cenách, zavádějící a udává nerealistická rozpětí. Poznamenal rovněž, že při výpočtech nebyla zohledněna složka daně z přidané hodnoty. Podle tohoto dovozce by celková přirážka měla být spíše maximálně 300 %.

(53)

Co se týče dopadu na spotřebitele, bylo by třeba připomenout, že od organizací spotřebitelů nepřišla žádná vyjádření před vyhlášením prozatímního nařízení ani po něm. K připomínkám dovozce uvedeným výše v 52. bodě odůvodnění je třeba poznamenat toto: předně předmětný dovozce připustil, že případný dopad antidumpingových opatření na spotřebitele bude s ohledem na dobu užitnosti žehlicího prkna zanedbatelný. Ve skutečnosti platí, že i kdyby bylo celé břemeno přeneseno na spotřebitele, museli by spotřebitelé zaplatit v průměru navíc asi 1,5 EUR za trvanlivý výrobek s dobou užitnosti přinejmenším pět roků (odhad vycházející z tržních podílů a cen v roce 2005 a konečných sazeb cla). Zadruhé je vzhledem k tvrdé konkurenci velmi nepravděpodobné, že by některý z hospodářských subjektů zapojených do dovozu a prodeje dotčeného výrobku převzal uložené antidumpingové clo na sebe. Proto se scénář, podle kterého bude břemeno rozloženo rovnoměrně, jeví jako realističtější. Žádná jiná strana zapojená do tohoto řízení takový závěr posouzení nepopírala. Proto lze potvrdit závěr odvozený v 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Co se týče přirážek uplatňovaných hospodářskými subjekty, připomíná se, že při šetření nespolupracoval žádný maloobchodník, a proto nebyly k dispozici žádné podrobné a ověřitelné podklady o maloobchodních cenách a rozpětích uplatňovaných v tomto stadiu. Posouzení tak mohlo být založeno jen na srovnání ceny dumpingových dovozů známé z odpovědí na dotazník s průměrnou maloobchodní cenou odhadnutou na základě informací obdržených od dovozců a výrobního odvětví Společenství. Podle těchto informací se průměrná maloobchodní cena týká všech takových prodejů ve Společenství, včetně mezi jiným daně z přidané hodnoty. Celková takto stanovená přirážka uplatňovaná dovozci, maloobchodníky a jakýmkoli jiným hospodářským subjektem zapojeným do distribuce dumpingových dovozů spotřebitelům činí zhruba 450 %. Nakonec se připomíná a znovu potvrzuje, že přirážky uplatňované jednotlivými hospodářskými subjekty se mohou výrazně lišit, avšak v průměru jsou značné, zejména ve stadiu maloobchodu.

(55)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že spotřebitelé ve Společenství by neměli být připraveni o vysoce kvalitní čínské výrobky prodávané za velice rozumnou cenu. V tomto ohledu se poukazuje na předchozí 53. bod a následující 59. bod odůvodnění a vyslovuje závěr, že trh Společenství o tyto výrobky nepřijde.

(56)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 147. až 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné připomínky, odkazuje se na 52. až 54. bod odůvodnění výše a potvrzuje 151. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Po poskytnutí předběžných informací podali dva dovozci uvedení ve 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení připomínky týkající se jejich zájmu. Žádné jiné připomínky v tomto ohledu obdrženy nebyly.

(59)

Jeden z těchto dovozců nesouhlasil s posouzením týkajícím se rozdělení břemena antidumpingových opatření a úrovně přirážek uplatňovaných v různých stadiích prodeje (viz 52. až 54. bod odůvodnění výše). Prohlásil, že nebude schopen absorbovat žádné dodatečné náklady, a bude je proto muset zcela přenést na maloobchodníky. V důsledku toho může zaznamenat pokles svých prodejů dotčeného výrobku ve Společenství a údajně může být nucen propouštět zaměstnance. Nicméně s ohledem na malý podíl dotčeného výrobku na jeho celkovém obratu (méně než 5 %), velikost této společnosti a její postavení na trhu Společenství a na vývozních trzích a na různé zdroje dodávek dotčeného výrobku by měl být případný negativní účinek na jeho podnikání rozhodně malý.

(60)

Dovozce uvedený ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zopakoval, že dopad opatření na jeho podnikání může být značný, i když jeho celkové prodeje žehlicích prken nepředstavují více než 10 % jeho celkového obratu. Tvrdil, že jakákoli ztráta trhu žehlicích prken by vedla k ještě větší ztrátě trhu potahů, které jeho společnost vyrábí. Vysvětlil, že žehlicí prkna a jejich potahy jsou úzce spojeny, i když nejsou prodávány společně, protože většina maloobchodníků kupuje přednostně tyto výrobky od stejného dodavatele. Proto by jakákoli ztráta prodejů dovážených žehlicích prken, která jsou vybavená potahem vyrobeným tímto dovozcem, vedla k odpovídající ztrátě prodejů výměnných potahů této společnosti. V tomto ohledu se přijímá tvrzení, že dopad opatření na určité prodeje tohoto dovozce ve Společenství může být významný. Avšak dopad na jeho celkový obrat zůstane omezený, protože žehlicí prkna a výměnné potahy představují dohromady asi 30 % jeho celkového obratu. Navíc bude dopad částečně záviset na vývozní výkonnosti dovozce, protože jeho zpětné vývozy dotčeného výrobku nejsou zanedbatelné a tyto prodeje by obvykle neměly být opatřeními dotčeny.

(61)

V tomto ohledu a s poukazem na 152. až 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení a na 52. až 54. bod odůvodnění výše se odvozují tyto konečné závěry o dopadu antidumpingových opatření na situaci dovozců žehlicích prken ve Společenství, kteří nejsou ve spojení: i) dovozci by pravděpodobně nesli o něco větší břemeno než maloobchodníci, ii) situace některých dovozců by mohla být ovlivněna výraznějším způsobem, avšak iii) v průměru by negativní dopad opatření na jejich činnosti neměl být rozhodující a neúměrný ve srovnávaní s očekávanými přínosy pro výrobní odvětví Společenství.

(62)

Výše popisovaná dodatečná analýza týkající se zájmu spotřebitelů a dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, nezměnila v tomto ohledu předběžné závěry. Přestože by v některých případech mohlo být břemeno přeneseno zcela na spotřebitele, jakýkoli negativní finanční dopad na ně by přitom měl být v každém případě zanedbatelný. Dále se potvrdilo, že případný negativní dopad na některé dovozce by neměl být pro jejich podnikání rozhodující. Na základě toho se má za to, že závěry k zájmu Společenství uvedené v 157. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se nemění. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, s konečnou platností se potvrzují.

(63)

Žadatelé tvrdili, že úroveň pro odstranění újmy, jak byla prozatímně stanovena, není dostačující pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Tvrdili zejména, že: a) ziskové rozpětí před zdaněním použité pro výpočet je nižší než rozpětí, kterého by mohlo být přiměřeně dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, a b) výrobní náklady vypočítané Komisí pro účely stanovení úrovně pro odstranění újmy neodrážejí skutečné výrobní náklady různých typů výrobku. S ohledem na ziskové rozpětí, kterého by mohlo být přiměřeně dosaženo při neexistenci poškozujícího dumpingu, se připomíná, že 7 % rozpětí je založeno na ziskovosti výrobního odvětví Společenství před přílivem dumpingových dovozů (viz 44. bod odůvodnění výše). Takové rozpětí je proto považováno za přiměřené a výrobní odvětví Společenství neposkytlo žádný důkaz, který by to vyvrátil. Jeho argument se proto zamítá. Co se týče výrobních nákladů, poznamenává se, že výrobní odvětví Společenství nepředložilo žádné přesné a ověřitelné údaje o skutečných výrobních nákladech podle typu výrobku v průběhu období šetření. Proto mohou být výrobní náklady podle typu výrobku založeny jen na skutečných cenách jednotlivých výrobců ve Společenství upravených podle celkového skutečného zisku dosaženého v průběhu OŠ u obdobného výrobku. S ohledem na to, že ziskové rozpětí výrobního odvětví Společenství bylo revidováno, jak je vysvětleno výše v 44. bodě odůvodnění, byla úroveň pro odstranění újmy odpovídajícím způsobem upravena.

(64)

Připomíná se, že dovozní ceny čínských spolupracujících vyvážejících výrobců byly upraveny podle vysvětlení v 42. bodě odůvodnění výše. Proto byla také odpovídajícím způsobem upravena pro tyto vývozce úroveň pro odstranění újmy.

(65)

Jelikož k úrovni pro odstranění újmy nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se platnost 164. až 166. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Ve světle uvedených skutečností a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, protože v případě všech dotčených vyvážejících výrobců byla zjištěna vyšší úroveň pro odstranění újmy než dumpingové rozpětí.

(67)

Na základě výše uvedených skutečností se sazby konečného cla pro ČLR a Ukrajinu stanoví takto:

(68)

Po poskytnutí podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření, navrhli jediný vyvážející výrobce z Ukrajiny a čtyři čínští vyvážející výrobci, kterým nebyl udělen STH (z nichž jednomu nebylo uděleno ani individuální zacházení), v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenové závazky. Nicméně se poznamenává, že dotčený výrobek je charakterizován velkým počtem typů výrobku, které se často mění podle objednávek odběratelů a jejichž ceny se navzájem výrazně liší. Vyvážející výrobci navíc prodávají spolu s dotčeným výrobkem stejným odběratelům jiné výrobky, čímž vzniká velké riziko vzájemné kompenzace cen. Povaha výrobku a složitý způsob jeho uvádění na trh prakticky znemožňují stanovit smysluplné minimální dovozní ceny jednotlivých typů výrobku, které by mohly být Komisí náležitě sledovány a nebyly by doprovázeny vážným rizikem obcházení. Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že takové závazky nejsou praktické, a proto je nelze přijmout. Dotčené strany byly řádně informovány a byla jim poskytnuta možnost vznést připomínky. Jejich připomínky však výše uvedený závěr nezměnily.

(69)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti, uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(70)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba neprodleně se obrátit na Komisi ( 3 ) a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Podle potřeby pak bude nařízení pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(71)

S ohledem na velikost zjištěných dumpingových rozpětí a ve světle úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 1620/2006, s konečnou platností vybrány ve výši konečné částky uložené tímto nařízením. Pokud je konečné clo nižší než prozatímní, výše cla se nově vypočte a zajištěné částky, které převyšují konečnou celní sazbu, by měly být uvolněny,