(ES) č. 1367/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

Publikováno: Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13-19 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 6. září 2006 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 28. září 2006 Nabývá účinnosti: 28. září 2006
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 29. dubna 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1367/2006

ze dne 6. září 2006

o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty ►M1  Unie ◄

(Úř. věst. L 264 25.9.2006, s. 13)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021,

  L 356

1

8.10.2021




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1367/2006

ze dne 6. září 2006

o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty ►M1  Unie ◄



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl

1.  

Cílem tohoto nařízení je přispět k provádění závazků vyplývajících z Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) stanovením pravidel pro použití ustanovení úmluvy na orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ , a to zejména:

a) 

zaručením práva přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, které orgány nebo subjekty ►M1  Unie ◄ obdrží nebo vytvoří a které mají v držení, a stanovením základních podmínek a praktických opatření pro jeho výkon;

b) 

zajištěním toho, že informace o životním prostředí jsou postupně zpřístupňovány veřejnosti a veřejně šířeny s cílem zajistit co nejširší systematickou dostupnost a šíření. Za tímto účelem se podporuje zejména používání dostupné počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie;

c) 

umožněním účasti veřejnosti na plánech a programech týkajících se životního prostředí;

d) 

zaručením přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na úrovni ►M1  Unie ◄ za podmínek stanovených tímto nařízením.

2.  
Při uplatňování ustanovení tohoto nařízení se orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ snaží napomáhat veřejnosti a poskytovat jí poradenství ohledně přístupu k informacím, účasti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Článek 2

Definice

1.  

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) 

„žadatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba požadující informace o životním prostředí;

b) 

„veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a sdružení, organizace nebo skupiny těchto osob;

c) 

„orgánem nebo subjektem ►M1  Unie ◄ “ každý veřejný orgán, instituce, úřad nebo agentura zřízená ►M1  SFEU ◄ nebo na jejím základě s výjimkou případů, kdy jedná v soudní nebo zákonodárné funkci. Ustanovení hlavy II se však vztahují na orgány nebo subjekty ►M1  Unie ◄ , které jednají v zákonodárné funkci;

d) 

„informacemi o životním prostředí“ informace v písemné, obrazové, zvukové, elektronické nebo jiné formě o:

i) 

stavu složek životního prostředí, jako jsou ovzduší a atmosféra, voda, půda, území, krajina a přírodní stanoviště zahrnující mokřady, pobřežní a mořské oblasti, biologická rozmanitost a její součásti, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o vzájemném působení těchto složek,

ii) 

faktorech, jako jsou látky, energie, hluk, záření nebo odpad, včetně radioaktivního odpadu, emise, vypouštění a jiné úniky do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky životního prostředí uvedené v bodě i),

iii) 

opatřeních (včetně správních opatření), jako jsou politiky, právní předpisy, plány, programy, dohody o životním prostředí, a o činnostech, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky a faktory uvedené v bodech i) a ii), jakož i o opatřeních nebo činnostech určených k ochraně těchto složek,

iv) 

zprávách o provádění právních předpisů o životním prostředí,

v) 

analýzách nákladů a přínosů a jiných ekonomických analýzách a předpokladech použitých v rámci opatření a činností uvedených v bodě iii),

vi) 

stavu lidského zdraví a bezpečnosti, včetně případné kontaminace potravinového řetězce, podmínkách lidského života, kulturních lokalitách a stavebních objektech, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí uvedených v bodu i) nebo prostřednictvím těchto složek kterýmkoli aspektem uvedeným v bodech ii) a iii);

e) 

„plány a programy týkajícími se životního prostředí“ plány a programy, které:

i) 

podléhají přípravě a případně přijetí orgánem nebo subjektem ►M1  Unie ◄ ,

ii) 

jsou vyžadovány na základě právních nebo správních předpisů a

iii) 

přispívají k dosažení nebo mohou mít významný účinek na dosažení cílů politiky ►M1  Unie ◄ v oblasti životního prostředí stanovených například v Šestém akčním programu ►M1  Unie ◄ pro životní prostředí nebo v následných obecných akčních programech pro životní prostředí.

Obecné akční programy pro životní prostředí se rovněž považují za plány a programy týkající se životního prostředí.

Tato definice nezahrnuje finanční nebo rozpočtové plány a programy, zejména ty, které stanoví způsoby financování konkrétních projektů nebo činností nebo které souvisejí s návrhy ročních rozpočtů, interní programy práce orgánu nebo subjektu ►M1  Unie ◄ nebo nouzové plány a programy určené výlučně k civilní ochraně;

f) 

„právem životního prostředí“ právní předpisy ►M1  Unie ◄ , které bez ohledu na svůj právní základ přispívají ke sledování cílů politiky ►M1  Unie ◄ v oblasti životního prostředí uvedených ve ►M1  SFEU ◄ : udržování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, obezřetnému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů a podpoře opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí;

▼M1

g) 

„správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právní a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);

h) 

„správní nečinností“ jakékoliv nepřijetí nelegislativního aktu, který má právní a vnější účinky, orgánem nebo subjektem Unie, pokud toto opomenutí může být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);

▼B

2.  

Správní akty a nečinnosti nezahrnují přijatá opatření nebo nečinnost orgánu nebo subjektu ►M1  Unie ◄ ve funkci orgánu správního přezkumu, například podle:

a) 

článků 81, 82, 86 a 87 ►M1  SFEU ◄ (pravidla hospodářské soutěže);

b) 

článků 226 a 228 ►M1  SFEU ◄ (řízení pro nesplnění povinnosti);

c) 

článku 195 ►M1  SFEU ◄ (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);

d) 

článku 280 ►M1  SFEU ◄ (šetření prováděná OLAFem).



HLAVA II

PŘÍSTUP K INFORMACÍM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Článek 3

Použití nařízení (ES) č. 1049/2001

Nařízení (ES) č. 1049/2001 se použije na každou žádost žadatele o přístup k informacím o životním prostředí, které mají v držení orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ , bez diskriminace na základě státní příslušnosti, národnosti nebo bydliště a v případě právnické osoby bez diskriminace na základě místa, kde má své sídlo nebo skutečné ústředí svých činností.

Pro účely tohoto nařízení se výrazem „orgán“ v nařízení (ES) č. 1049/2001 rozumí „orgán nebo subjekt ►M1  Unie ◄ “.

Článek 4

Shromažďování a šíření informací o životním prostředí

1.  

Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ zpracovávají informace o životním prostředí, které jsou významné pro jejich činnosti a které mají v držení, za účelem jejich aktivního a systematického veřejného šíření, zejména prostřednictvím počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie v souladu s čl. 11 odst. 1 a 2 a článkem 12 nařízení (ES) č. 1049/2001. Postupně zpřístupňují tyto informace o životním prostředí v elektronických databázích, ke kterým má veřejnost snadný přístup přes veřejné telekomunikační sítě. Za tímto účelem umístí informace o životním prostředí, které mají v držení, do databází a vybaví tyto databáze vyhledávacími nástroji a jinými formami programového vybavení určeného pro pomoc veřejnosti při hledání požadovaných informací.

Informace zpřístupněné prostřednictvím počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie nemusí zahrnovat informace shromážděné před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud již nejsou k dispozici v elektronické formě. Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ co možná nejpřesněji uvedou, kde se nachází informace shromážděné před vstupem tohoto nařízení v platnost, které nejsou k dispozici v elektronické formě.

Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby informace o životním prostředí ve svém držení udržovaly ve formách nebo formátech, které jsou snadno reprodukovatelné a přístupné prostředky počítačové telekomunikace nebo jinými elektronickými prostředky.

2.  

Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 zahrnují databáze nebo rejstříky tyto dokumenty:

a) 

texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů ►M1  Unie ◄ týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;

b) 

zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty ►M1  Unie ◄ vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;

c) 

kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů ►M1  Unie ◄ od vydání odůvodněného stanoviska podle čl. 226 odst. 1 ►M1  SFEU ◄ ;

d) 

zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;

e) 

údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;

f) 

povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;

g) 

studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.

3.  
Ve vhodných případech mohou orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ splnit požadavky odstavců 1 a 2 vytvořením odkazů na internetové stránky, kde lze dané informace nalézt.
4.  
Komise zajistí, aby v pravidelných intervalech nepřesahujících čtyři roky byla zveřejňována a šířena zpráva o stavu životního prostředí, včetně informací o kvalitě životního prostředí a jeho zatížení.

Článek 5

Kvalita informací o životním prostředí

1.  
Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ zajistí v rámci svých možností, aby jimi nebo jejich jménem sestavované informace byly aktuální, přesné a srovnatelné.
2.  
Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ informují na žádost žadatele o místech, kde lze získat informace o postupech měření, jsou-li k dispozici, včetně metod analýzy, výběru a předběžného zpracování výběrových souborů, které se používají pro sestavování informací. Případně mohou žadatele též odkázat na použitý standardní postup.

Článek 6

Uplatňování výjimek, pokud jde o žádosti o přístup k informacím o životním prostředí

1.  
Pokud jde o čl. 4 odst. 2 první a třetí odrážku nařízení (ES) č. 1049/2001, s výjimkou šetření, zejména týkajících se možného porušení práva ►M1  Unie ◄ , má se za to, že převažující veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, kdy se požadované informace týkají emisí do životního prostředí. Pokud jde o ostatní výjimky stanovené v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, vykládají se důvody pro odmítnutí restriktivně s přihlédnutím k veřejnému zájmu, jemuž zpřístupnění slouží, a ke skutečnosti, zda se požadované informace týkají emisí do životního prostředí.
2.  
Kromě výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ odepřít přístup k informacím o životním prostředí v případě, kdy by zpřístupnění těchto informací nepříznivě ovlivnilo ochranu životního prostředí, jehož se informace týkají, jako jsou například místa rozmnožování vzácných druhů.

Článek 7

Žádost o přístup k informacím o životním prostředí, které orgán nebo subjekt ►M1  Unie ◄ nemá v držení

Obdrží-li orgán nebo subjekt ►M1  Unie ◄ žádost o přístup k informacím o životním prostředí, které tento orgán nebo subjekt ►M1  Unie ◄ nemá v držení, informuje žadatele co nejdříve, avšak nejpozději do 15 pracovních dnů, o orgánu nebo subjektu ►M1  Unie ◄ nebo o orgánu veřejné správy ve smyslu směrnice 2003/4/ES, o němž se domnívá, že u něj lze o požadované informace zažádat, nebo žádost příslušnému orgánu nebo subjektu ►M1  Unie ◄ nebo příslušnému orgánu veřejné správy předá a odpovídajícím způsobem informuje žadatele.

Článek 8

Spolupráce

V případě bezprostředního ohrožení lidského zdraví, života nebo životního prostředí, ať je způsobeno lidskou činností nebo přírodními příčinami, orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ na žádost orgánů veřejné správy ve smyslu směrnice 2003/4/ES s těmito orgány spolupracují a poskytují jim pomoc, aby tyto orgány veřejné správy mohly k veřejnosti, jež by mohla být postižena, okamžitě a neprodleně šířit veškeré informace o životním prostředí, které by jí mohly umožnit přijmout opatření k zabránění nebo zmírnění újmy plynoucí z daného ohrožení, pokud jsou tyto informace v držení orgánů a subjektů ►M1  Unie ◄ nebo těchto orgánů veřejné správy nebo jsou drženy jejich jménem.

První pododstavec se použije, aniž jsou dotčeny jakékoliv zvláštní povinnosti stanovené právními předpisy ►M1  Unie ◄ , zejména rozhodnutím č. 2119/98/ES a rozhodnutím č. 1786/2002/ES.



HLAVA III

ÚČAST VEŘEJNOSTI NA PLÁNECH A PROGRAMECH TÝKAJÍCÍCH SE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Článek 9

1.  
Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ prostřednictvím vhodných praktických nebo jiných opatření zajišťují včasné a účinné příležitosti pro účast veřejnosti na přípravě, úpravě nebo přezkumu plánů a programů týkajících se životního prostředí, a to když jsou možnosti volby ještě otevřeny. Zejména jestliže Komise připravuje návrh takového plánu nebo programu, který předkládá jiným orgánům nebo subjektům ►M1  Unie ◄ k rozhodnutí, zajistí v této přípravné fázi účast veřejnosti.
2.  
Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ určí veřejnost, která je dotčena nebo by mohla být dotčena plánem nebo programem uvedeným v odstavci 1 či která by mohla mít na takovém plánu nebo programu zájem, s přihlédnutím k cílům tohoto nařízení.
3.  

Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ zajistí, aby veřejnost uvedená v odstavci 2 byla formou veřejného oznámení nebo jinými vhodnými prostředky, jako například elektronickými prostředky, jsou-li k dispozici, informována o:

a) 

návrhu znění, je-li k dispozici;

b) 

informacích o životním prostředí nebo hodnocení dopadů na životní prostředí, které jsou významné pro připravovaný plán nebo program, jsou-li k dispozici, a

c) 

praktických opatřeních pro účast, včetně:

i) 

správního subjektu, od kterého lze získat příslušné informace,

ii) 

správního subjektu, kterému je možno předat připomínky, stanoviska nebo dotazy, a

iii) 

přiměřených časových rámců umožňujících dostatečný čas pro informování veřejnosti a její přípravu a účinnou účast na rozhodovacím procesu týkajícím se životního prostředí.

4.  
Pro obdržení připomínek se stanoví lhůta v délce nejméně osmi týdnů. Pokud se pořádají zasedání nebo slyšení, oznámí se tato skutečnost alespoň čtyři týdny předem. V naléhavých případech, nebo pokud již veřejnost měla možnost vyslovit své připomínky k dotyčnému plánu nebo programu, je možné lhůty zkrátit.
5.  
Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ při rozhodování o plánu nebo programu týkajícího se životního prostředí berou náležitý ohled na výsledky účasti veřejnosti. Orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ informují veřejnost o takovém plánu nebo programu, včetně jeho znění, a o důvodech a faktorech, na nichž je rozhodnutí založeno, včetně informací o účasti veřejnosti.



HLAVA IV

VNITŘNÍ PŘEZKUM A PŘÍSTUP K PRÁVNÍ OCHRANĚ

Článek 10

Žádost o vnitřní přezkum správních aktů

▼M1

1.  
Každá nevládní organizace nebo jiné osoby z řad veřejnosti splňující kritéria podle článku 11 jsou oprávněny požádat o vnitřní přezkum orgán nebo subjekt Unie, který přijal správní akt nebo který, jedná-li se o případ údajné nečinnosti, takový akt přijmout měl, a to z toho důvodu, že tento akt nebo nečinnost je v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f).

Tato žádost se podává písemně a ve lhůtě nepřesahující osm týdnů ode dne, kdy byl správní akt přijat, oznámen nebo zveřejněn, podle toho, co nastane později, nebo jedná-li se o případ údajné správní nečinnosti, osm týdnů ode dne, kdy byl daný správní akt požadován. V žádosti se uvedou důvody pro přezkum.

2.  
Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná či nepodložená. V případě, že orgán nebo subjekt Unie obdrží více žádostí o přezkum téhož správního aktu nebo případu správní nečinnosti, může tento orgán nebo subjekt žádosti spojit a projednat je jako jednu žádost. Své odůvodnění uvede orgán nebo subjekt Unie v písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do šestnácti týdnů poté, co uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v odst. 1 druhém pododstavci.

▼B

3.  

Není-li orgán nebo subjekt ►M1  Unie ◄ i přes náležitou pečlivost schopen jednat v souladu s odstavcem 2, informuje nevládní organizaci, která žádost podala, co nejdříve a nejpozději ve lhůtě uvedené v daném odstavci o důvodech bránících mu v jednání a o době, kdy zamýšlí splnit svou povinnost jednat.

▼M1

V každém případě jedná orgán nebo subjekt Unie do 22 týdnů od uplynutí osmitýdenní lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci.

▼B

Článek 11

Kritéria oprávněnosti na úrovni ►M1  Unie ◄

1.  

Nevládní organizace je oprávněna podat žádost o vnitřní přezkum podle článku 10 za předpokladu, že:

a) 

se jedná o nezávislou neziskovou právnickou osobu podle vnitrostátního práva nebo zvyklostí členského státu;

b) 

jejím základním proklamovaným cílem je podpora ochrany životního prostředí v rámci práva životního prostředí;

c) 

existuje po dobu delší než dva roky a aktivně sleduje své cíle podle písmene b);

d) 

předmět, ve vztahu k němuž je žádost o vnitřní přezkum podávána, spadá do jejích cílů a činností.

▼M1

1a.  

Žádost o vnitřní přezkum mohou podat i jiné osoby z řad veřejnosti, a to za těchto podmínek:

a) 

prokáží, že jejich práva byla v důsledku údajného rozporu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí porušena a že jsou tímto porušením práv ve srovnání s širokou veřejností přímo dotčeny; nebo

b) 

prokáží, že existuje dostatečný veřejný zájem a že žádost podporuje alespoň 4 000 osob z řad veřejnosti, které mají bydliště nebo jsou usazeny alespoň v pěti členských státech, přičemž v každém z těchto členských států se nachází alespoň 250 osob z řad veřejnosti.

V případech uvedených v prvním pododstavci je veřejnost zastoupena nevládní organizací, která splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, nebo právníkem oprávněným působit jako právní zástupce před soudem členského státu. Tato nevládní organizace nebo právník spolupracují s dotčeným orgánem nebo subjektem Unie s cílem zajistit, aby byly v případě potřeby splněny kvantitativní podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b), a na požádání poskytnou další důkazy.

▼M1

2.  
Komise přijme opatření nezbytná pro zajištění transparentního a důsledného uplatňování kritérií a podmínek uvedených v odstavci 1 a v odst. 1a druhém pododstavci.

▼M1

Článek 11a

Zveřejňování žádostí a konečných rozhodnutí a on-line systémy pro přijímání žádostí

1.  
Orgány a subjekty Unie zveřejní veškeré žádosti o vnitřní přezkum co nejdříve po jejich obdržení, jakož i veškerá konečná rozhodnutí o těchto žádostech co nejdříve po jejich přijetí.
2.  
Orgány a subjekty Unie mohou zavést on-line systémy pro přijímání žádostí o vnitřní přezkum a mohou požadovat, aby všechny žádosti o vnitřní přezkum byly podávány prostřednictvím jejich on-line systémů.

▼B

Článek 12

Řízení před Soudním dvorem

1.  
Nevládní organizace, která podala žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, může podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními ►M1  SFEU ◄ .

▼M1

2.  
Nesplní-li orgán nebo subjekt Unie svou povinnost jednat podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, mohou nevládní organizace nebo jiné osoby z řad veřejnosti, které podaly žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními ►M1  SFEU ◄ .

▼B



HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Prováděcí opatření

V případě potřeby upraví orgány a subjekty ►M1  Unie ◄ své jednací řády podle ustanovení tohoto nařízení. Tyto úpravy nabudou účinku dnem 28. června 2007.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 28. června 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU