(ES) č. 1659/2005Nařízení Rady (ES) č. 1659/2005 ze dne 6. října 2005 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 13. dubna 2005 Komise nařízením (ES) č. 552/2005 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Je třeba připomenout, že obdobím šetření dumpingu a újmy (dále jen „OŠ“) bylo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004. Přezkum vývojových tendencí podstatných pro analýzu újmy se týkal období od 1. ledna 2001 do konce OŠ (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel z ČLR předložili někteří účastníci řízení písemné připomínky. Účastníkům, kteří o to požádali, byla rovněž poskytnuta možnost ústního slyšení.

(4)

Komise pokračovala v opatřování a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Ústní a písemné připomínky předložené účastníky byly posouzeny, a pokud byly shledány oprávněnými, byla prozatímní zjištění odpovídajícím způsobem upravena. Po zavedení prozatímních opatření se uskutečnily inspekce na místě ve společnostech:

(5)

Komise dále poskytla informace o veškerých podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě měla v úmyslu doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečného výběru částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Účastníkům řízení byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohli k poskytnutým informacím podat stanoviska. Ústní a písemné připomínky předložené účastníky byly zváženy a případně zohledněny v konečných zjištěních.

(6)

Je třeba připomenout, že ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl dotčený výrobek definován jako chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit, či nikoli, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle dovážené pod kódy KN ex681591 00, ex681599 10. V dalším průběhu šetření bylo zjištěno, že pro dovoz dotčeného výrobku lze rovněž oprávněně použít kód KN ex681599 90.

(7)

Šetření prokázalo, že dotčený výrobek se během OŠ dovážel rovněž pod kódy KN ex681510 10, ex690210 00 a ex690390 90 (ex690390 20 do 1. ledna 2004). Avšak kódy KN, které patří do kapitoly 69 „keramické výrobky“, by se měly použít pouze pro pálené výrobky, a nikoliv pro dotčený výrobek, který je nepálený. Kromě toho kód KN 6815 10 10 zahrnuje výrobky, jimž podstatné rysy dává uhlík, zatímco dotčenému výrobku dává podstatné rysy obsah oxidu hořečnatého. Proto by dovoz dotčeného výrobku podle těchto kódů měl být považován v případě jejich použití za nepřijatelné. Aby v budoucnu nedocházelo k nesprávnému zařazení a aby se zajistilo správné používání kódů, byly celní orgány upozorněny na toto riziko prostřednictvím zvláštního formuláře pro oznamování rizik.

(8)

Jeden účastník řízení tvrdil, že v oznámení o zahájení šetření byly uvedeny pouze kódy KN 6815 91 00 a 6815 99 10, a že tedy šetření nemůže být rozšířeno na další kódy. Kódy KN uvedené v oznámení o zahájení šetření se však uvádějí pouze pro informaci a nejsou závazné, jako je to v případě popisu výrobku, zejména fyzikálních a chemických vlastností, které jsou podstatné pro rozsah šetření. Z tohoto důvodu by se šetření mělo vztahovat na všechny druhy magnezitových cihel, které mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v zásadě stejné použití, bez ohledu na jejich celní zařazení. Tudíž rozsah šetření nebyl rozšířen. Šetření objasnilo, že dotčený výrobek by měl být dovoleně dovážen pod kódy KN ex681591 00, ex681599 10 a ex681599 90. Pokud se však zjistilo, že dotčený výrobek byl chybně dovážen pod jiným kódem KN, byl tento výrobek rovněž zahrnut do šetření.

(9)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky týkající se definice dotčeného výrobku a obdobného výrobku, byl učiněn závěr, že dotčený výrobek je definován jako chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit, či nikoli, pocházející z ČLR, dovážené pod kódy KN ex681591 00, ex681599 10 a ex681599 90. Zjištění uvedená v 13. až 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se rovněž potvrzují.

(10)

Obecná metodika použitá ke stanovení toho, zda byl dovoz dotčeného výrobku do Společenství dumpingový, je popsána v prozatímním nařízení. Obecná metodika uvedená zejména v 35., 45. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(11)

Jak se uvádí v 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jeden vyvážející výrobce neposkytl nezvratný důkaz, že jeho majetek byl oceněn nezávisle a zaevidován v tržní hodnotě. Neprokázal, že veškeré náklady se zakládaly na tržní hodnotě. Vyvážející výrobce zopakoval stejná tvrzení i po přijetí prozatímního nařízení. Ačkoliv nedodržel prodloužené lhůty, tvrdil, že předložil nové důkazy o ocenění majetku, které zdůvodňují přehodnocení zamítnutého STH.

(12)

Je třeba poznamenat, že uvedený vyvážející výrobce nepředložil požadované dokumenty ve stanovených lhůtách, což by stačilo k odmítnutí jeho tvrzení. Nicméně z posouzení obdržených dokumentů vyplynulo, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by podpořily tato tvrzení. Proto, i kdyby se k těmto dokumentům mohlo přihlédnout, nezměnily by zjištění uvedená v prozatímním nařízení. Proto se potvrzuje rozhodnutí nepřiznat tomuto vyvážejícímu výrobci STH.

(13)

Podobně dva jiní vyvážející výrobci, kterým byl STH zamítnut, zopakovali své námitky vznesené v prozatímní fázi. Nebyly však předloženy žádné nové důkazy odůvodňující jakékoli změny v uvedeném rozhodnutí.

(14)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici jiné připomínky, se zjištění týkající se STH uvedená v 17. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(15)

Společnosti, kterým nebylo přiznáno IZ, nepředložily žádné nové důkazy, které by prokazovaly, že jim má být IZ přiznáno. Proto, a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici jiné připomínky týkající se IZ, se zjištění uvedená v 29. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(16)

Jak je uvedeno v 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise požádala o spolupráci 38 známých výrobců z celého světa. Spolupráci však nabídli pouze dva výrobci ze Spojených států amerických. Šetření neprokázalo žádný důvod, proč by získané a ověřené informace nebyly vhodné pro toto řízení.

(17)

Někteří účastníci řízení tvrdili, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí ke stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Tvrdili, že pouze se třemi výrobci na domácím trhu USA je hospodářská soutěž nedostatečná. V tomto ohledu se připomíná, že, jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření prokázalo, že v USA existuje konkurenční trh pro dotčený výrobek s alespoň třemi výrobci, přibližně 30 dodavateli, více než 15 dovozci a přibližně 300 uživateli. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(18)

Protože tato tvrzení nebyla následně řádně doložena a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné připomínky k této záležitosti, se výběr USA jako srovnatelné země potvrzuje.

(19)

Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že v konečných výpočtech dumpingu se udělaly administrativní chyby. Vývozci rovněž předložili jiná konkrétní tvrzení týkající se nákladů na námořní dopravu, pojištění, vývozní přirážku a úvěrové sazby použité ve výpočtech.

(20)

Po přezkoumání těchto tvrzení bylo zjištěno, že se ve výpočtech objevily některé administrativní chyby. Tyto chyby byly opraveny. Některá další tvrzení týkající se námořní dopravy, nákladů na pojištění a vývozní přirážky mohla být rovněž přijata, pokud byla odůvodněna a řádně doložena. Veškerá ostatní tvrzení však musela být zamítnuta.

(21)

Z důvodů uvedených níže někteří účastníci řízení tvrdili, že běžná hodnota z USA by měla být upravena směrem dolů.

(22)

Za prvé se tvrdilo, že čínští výrobci mají rozdílnou strukturu nákladů, zejména pokud jde o některé náklady týkající se pracovní síly a elektřiny. Je třeba poznamenat, že toto tvrzení je v rámci posouzení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi nepodstatné, protože v důsledku jakékoliv takové úpravy nákladů by šetření ve srovnatelné zemi pozbylo významu a vedlo by k úpravě běžné hodnoty na úroveň netržního hospodářství. Kromě toho nebylo uvedené tvrzení řádně doloženo důkazy. Proto muselo být zamítnuto.

(23)

Za druhé se tvrdilo, že jeden ze dvou spolupracujících výrobců v USA je spojen s jednou ze žádajících společností ve Společenství. Je třeba připomenout, že běžná hodnota ve srovnatelné zemi byla stanovena na základě údajů poskytnutých dvěma společnostmi v USA. Tyto údaje byly důkladně analyzovány a ověřeny na místě. Na tomto základě byl učiněn závěr, že vztah mezi jednou touto společností a žádající společností neovlivnil spolehlivost údajů použitých pro stanovení běžné hodnoty. Během šetření se nezjistily žádné náznaky toho, že tento vztah měl nějaký vliv na běžnou hodnotu ve srovnatelné zemi.

(24)

Na základě řádně doložených tvrzení řady vývozců byla nakonec běžná hodnota upravena směrem dolů z důvodu i) rozdílné kvality surovin používaných výrobci ve srovnatelné zemi ve srovnání se surovinami, které používají výrobci v ČLR; ii) z důvodu vyšších nákladů na dopravu a jiných poplatků a iii) nákladů na dovoz, jež souvisejí s nákupem těchto surovin americkými výrobci. Bylo rovněž zjištěno, že se cihly v USA zpracovávaly některými jinými způsoby než v Číně. Šetření dále prokázalo, že úprava týkající se obchodní úrovně byla rovněž oprávněná.

(25)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se 42. a 43. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(26)

V prozatímní fázi byla u společností, kterým byl přiznán STH, stanovena běžná hodnota pro každý druh magnezitových cihel. Tyto druhy bylo možné identifikovat podle kontrolního čísla výrobku (Product Control Number – PCN). U společností, kterým bylo přiznáno IZ, se však pro stanovení běžné hodnoty použily skupiny PCN na základě obsahu MgO.

(27)

V konečné fázi se má za to, že je zapotřebí metodiku zefektivnit tak, aby se zajistilo jednotné zacházení s vyvážejícími výrobci, kterým byl přiznán STH, a ostatními vyvážejícími výrobci. Proto se skupiny PCN na základě obsahu MgO rovněž použily pro výpočet běžné hodnoty u výrobců, kterým byl přiznán STH.

(28)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že došlo k chybám ve výši prodejních, správních a režijních nákladů a v zisku vývozce ve spojení.

(29)

Po ověření bylo zjištěno, že lze přijmout tvrzení ohledně prodejních, správních a režijních nákladů, protože v prozatímní fázi vznikla administrativní chyba. Avšak tvrzení týkající se výše zisku bylo neopodstatněné, protože výše zisku použitá ve výpočtech vycházela z výše zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení, a obchodníků, jež byla ověřena během šetření. Proto bylo tvrzení týkající se zisku zamítnuto.

(30)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že zisková rozpětí odečtená pro jeho společnosti ve spojení byla příliš vysoká, a předložil důkazy, že skutečný zisk byl nižší. Rovněž byla vznesena tvrzení, že zisk by se měl odečíst jednou pouze u posledního obchodníka ve spojení a nikoliv pro zprostředkovatelské obchodníky ve spojení. Kromě toho tvrdil, že výpočet odpočtu vývozní DPH by měl vycházet z ceny suroviny, a nikoliv z vývozní ceny zboží.

(31)

Na základě nově předložených důkazů bylo ziskové rozpětí pro obchodníky ve spojení opraveno na základě údajů od jiných obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Avšak tvrzení týkající se vývozní DPH bylo zamítnuto, protože společnost nepředložila žádné důkazy, které by její tvrzení podpořily.

(32)

Na rozdíl od svého postoje v prozatímní fázi jeden vyvážející výrobce, kterému bylo přiznáno IZ, tvrdil, ve značně pozdní fázi šetření, že je ve spojení s jedním dovozcem do Společenství, a požadoval, aby jeho dumpingové rozpětí bylo příslušně změněno. Tvrdil, že jeho dumpingové rozpětí by se mělo vypočítat nejprve na základě maloobchodní ceny dovozce, s nímž je údajně ve spojení. I když vyvážející výrobce a dovozce ve Společenství potvrdili, že nemají žádnou právní vazbu, která by jasně stanovila jejich vztah, tvrdili, že by přesto měli být považováni z důvodu své dlouhodobé spolupráce v obchodování s magnezitovými cihlami za subjekty ve spojení.

(33)

Uvedené společnosti však neposkytly žádné nové důkazy, které by vedly k závěru, že jsou ve spojení ve smyslu základního nařízení. Kromě toho dovozce ve Společenství měl podobný vztah s jiným čínským vývozcem, ale u tohoto vývozce netvrdil, že s ním má stejný vztah. Na tomto základě neexistuje důvod měnit prozatímní závěr, že tyto společnosti nejsou ve spojení. Proto se uvedené tvrzení zamítá.

(34)

V prozatímní fázi byly vývozní ceny společností, kterým byl přiznán STH, stanoveny na úrovni KVČ, ale u společností, kterým bylo přiznáno IZ, se pro stanovení vývozní ceny použily skupiny uspořádané podle KVČ na základě obsahu MgO. Aby Komise zajistila jednotnost, zjednodušila v konečné fázi metodiku a použila pro výpočet vývozní ceny u výrobců, kterým byl přiznán STH, rovněž skupiny uspořádané podle KVČ na základě obsahu MgO.

(35)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se prozatímní zjištění uvedená v 59. a 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(36)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici řádně doložená tvrzení, se prozatímní zjištění uvedená v 61. a 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(37)

Konečné vážené průměry dumpingových rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou tyto:

(38)

Vzhledem k novým dostupným údajům o množství dovozu byla přepočítána úroveň spolupráce a bylo zjištěno, že je vyšší než prozatímně stanovená úroveň. Nicméně je zapotřebí potvrdit, že úroveň spolupráce byla nízká.

(39)

V prozatímní fázi bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího rozpětí zjištěného u spolupracujících výrobců. V konečné fázi byla však metodika výpočtu celostátního rozpětí změněna v souladu s konzistentní praxí Komise v případě nízké spolupráce. Celostátní dumpingové rozpětí bylo proto přehodnoceno jako vážený průměr:

(40)

Proto bylo celostátní dumpingové rozpětí s konečnou platností stanoveno na 51,5 %.

(41)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné nové připomínky, se prozatímní zjištění týkající se celkové výroby ve Společenství, jak jsou uvedena v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují.

(42)

Několik účastníků řízení tvrdilo, že na rozdíl od závěru v prozatímním nařízení by společnost RHI, výrobce ve Společenství, měla být z výrobního odvětví Společenství vyloučena. Tito účastníci tvrdili, že hlavní činnosti RHI nejsou situovány ve Společenství a že její objem dovozu v OŠ je téměř stejný jako u skupiny Refratechnik (dále jen „Refratechnik“), což je další dovážející výrobce, který byl z výrobního odvětví Společenství vyloučen.

(43)

Je třeba připomenout znění 70. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, kde se uvádí, že pokud jde o dotčený výrobek, nacházejí se největší výrobní zařízení společnosti RHI a rovněž její ředitelství a centrum pro výzkum a vývoj ve Společenství. Bylo rovněž jasné, že výrobní společnost RHI ve Společenství představuje samostatný právní subjekt oddělený od své čínské výrobní společnosti. Dokonce i když je RHI mezinárodní skupinou a má výrobní zařízení v ČLR jako samostatný právní subjekt, stále vyrábí převážnou část svých magnezitových cihel, které jsou následně prodány na trhu Společenství, ve svých výrobních zařízeních ve Společenství. Protože pouze malá část jejího prodeje na trhu Společenství se dováží z ČLR, není RHI chráněna před dumpingovým dovozem a hospodářské výhody, jež by mohla případně získat z tohoto dovozu, jsou minimální. Proto neexistuje žádný přesvědčivý důvod, proč by RHI měla být z výrobního odvětví Společenství vyloučena.

(44)

Kromě toho bylo zjištěno, že jakékoli srovnání se situací společnosti Refratechnik není vhodné. Společnost Refratechnik v první řadě není ani žadatelem a ani nepodporuje podnět, a nemohla tedy být do definice výrobního odvětví Společenství zahrnuta. Dále, na rozdíl od situace RHI uvedené výše, i když společnost Refratechnik dovážela podobné absolutní objemy, představovaly tyto objemy mnohem větší procento jejího prodeje na trhu Společenství. Je třeba připomenout, že i) téměř polovina prodeje společnosti Refratechnik na trhu Společenství byla vyrobena v ČLR; ii) hlavní činnosti, pokud jde o dotčený výrobek, se částečně přesunuly do Číny a iii) Refratechnik jasně těžila z prodeje dovezených výrobků. Ve všech těchto faktorech se Refratechnik podstatně lišila od RHI. Z těchto důvodů musela být uvedená tvrzení zamítnuta a potvrzuje se, že RHI je součástí výrobního odvětví Společenství.

(45)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné jiné připomínky, se definice výrobního odvětví Společenství, jak je uvedena v 69. až 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(46)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné jiné připomínky, se výpočet spotřeby ve Společenství, jak je uveden v 79. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(47)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, se zjištění o podílu dotčeného dovozu na trhu, jak je uvedeno v 83. až 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(48)

Je třeba připomenout, že, jak je uvedeno v 85. až 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo provedeno porovnání cen výrobního odvětví Společenství podle cen ze závodu s cenami vyvážejících výrobců v dotčené zemi podle cen CIF na hranice Společenství.

(49)

S ohledem na změnu metodiky pro rozpětí nepřiměřeně nízkých cen v 86. bodě odůvodnění se rovněž považovalo za vhodné podobně změnit metodiku týkající se cenového podbízení. Změněná rozpětí pro cenové podbízení u vyvážejících výrobců, kterým byl přiznán STH nebo IZ, se pohybovala v rozmezí 13 % až 37 %. Průměr cenového podbízení byl vypočten ve výši 23,9 %.

(50)

Kromě úprav provedených v 49. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se 85. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení ohledně dovozních cen a cenového podbízení potvrzují.

(51)

Je třeba připomenout, že v 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo prozatímně stanoveno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(52)

Několik účastníků řízení zpochybnilo výklad údajů týkajících se stavu výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 88. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Účastníci uvedli, že zmíněné údaje neprokázaly žádnou podstatnou újmu. Tito účastníci tvrdili, že výrobní odvětví Společenství vytváří zisk, že je konkurenceschopné a že jeho podnikatelské vyhlídky jsou velmi příznivé. To by mělo vést k závěru, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo podstatnou újmu.

(53)

Je třeba poznamenat, že žádný účastník řízení nezpochybnil údaje týkající se stavu výrobního odvětví Společenství jako takového, ale spíše jejich výklad. Posuzují-li se jen určité objemové ukazatele jako je výroba, podíl na trhu nebo prodej na trhu Společenství izolovaně od jiných ukazatelů, neprokazují tyto ukazatele skutečně příliš nepříznivý vývoj.

(54)

Je však třeba připomenout, že výrobní odvětví Společenství, aby si udrželo své objemy prodeje na trhu Společenství, reagovalo na dumpingový dovoz v posuzovaném období snížením svých cen. To způsobilo značný pokles ziskovosti. Za těchto okolností se újma následně promítla především do cen a ziskovosti.

(55)

Kromě toho se při analýze vývoje hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství v období mezi rokem 2001 a OŠ musí mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství prošlo již v devadesátých letech restrukturalizací, aby snížilo nadbytečné kapacity a aby zhospodárnilo svou činnost. Na začátku posuzovaného období (rok 2001) bylo výrobní odvětví Společenství ve stabilizované hospodářské pozici a vytvářelo přiměřené zisky. Jak je však možno pozorovat z podstatně klesajícího vývoje ziskovosti prodeje ve Společenství (98. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a z klesajících průměrných prodejních cen (94. bod odůvodnění prozatímního nařízení), stav se podstatně zhoršil v období mezi rokem 2001 a koncem OŠ.

(56)

Ohledně mírně se zlepšujícího stavu v OŠ je třeba poznamenat, že tento stav byl dosažen dalším snížením nákladů a že zlepšení v OŠ bylo stále daleko od úrovně, které by se dalo dosáhnout v případě neexistence dumpingového dovozu (99. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(57)

Vzhledem k tomu, že kromě výše uvedeného nebyly předloženy žádné jiné připomínky, se zjištění ohledně stavu výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 88. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují.

(58)

Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(59)

Jeden účastník řízení uváděl, že dovoz neměl na výrobní odvětví Společenství dopad, protože podíl na trhu a objem prodeje byly během posuzovaného období stabilní. Bylo však zjištěno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu (58. bod odůvodnění) a že si svůj podíl na trhu mohlo udržet pouze na úkor podstatného snížení cen, což vedlo k 55 % poklesu ziskovosti. Tento vývoj souvisel se zvýšeným dovozem. Je třeba připomenout, že objem dovozu z ČLR vzrostl asi o 150 % a jeho podíl na trhu vzrostl během posuzovaného období o 118 %. Kromě toho klesly ceny dovozu z ČLR o 22 % a docházelo k významnému cenovému podbízení (49. bod odůvodnění). Proto a vzhledem k tomu, že uvedené tvrzení nebylo dále doloženo, musel být uvedený argument zamítnut. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se zjištění ve 113. bodě odůvodnění potvrzují.

(60)

Jeden účastník řízení uvedl, že výrobnímu odvětví Společenství způsobil újmu technický pokrok, který vedl k vývoji cihel s delší životností, a efektivní proces výroby oceli, a že toto nebylo v prozatímním nařízení dostatečně zohledněno.

(61)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že na základě údajů získaných od uživatelského výrobního odvětví byl pokles množství magnezitových cihel použitých na tunu vyrobené oceli vypočten v OŠ ve výši přibližně 2 % (116. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Kromě toho se zjistilo, že spotřeba ve Společenství byla v posuzovaném období stabilní (82. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Na základě těchto údajů lze učinit závěr, že technický pokrok mohl mít na stav výrobního odvětví Společenství pouze nepatrný dopad. Uvedené tvrzení by proto mělo být zamítnuto.

(62)

Dalším činitelem, o kterém se tvrdí, že způsobil újmu, je klesající směnný kurz dolaru (který je vázán na čínský CNY) vůči euru. Znehodnocení dolaru vůči euru činilo v posuzovaném období asi 31 %.

(63)

Je třeba připomenout, že dumping byl stanoven při porovnávání všech cen na základě CNY, a proto devizový kurz zjištěná dumpingová rozpětí neovlivnil. Pokud jde o rozpětí újmy, mohlo znehodnocení dolaru vyvolat zvýšený dovoz dotčeného výrobku do Společenství. Avšak bez ohledu na to, zda nízké ceny mohly být rovněž způsobeny devizovými výkyvy, je úroveň cenového podbízení, kterou je potřeba zohlednit, tvořena celkovým rozdílem mezi cenami výrobního odvětví Společenství a cenami vyvážejících výrobců (viz 49. bod odůvodnění výše). Rozsah rozpětí újmy v tomto případě prokazuje, že znehodnocení dolaru mohlo k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, stěží přispět.

(64)

Jeden účastník řízení tvrdil, že zjištěnou újmu způsobil dovoz společnosti RHI z ČLR. Je zapotřebí poznamenat, že pouze 5 % celkového prodeje RHI se dováželo z ČLR (121. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a že takto dovezené zboží bylo prodáváno ve Společenství za ceny srovnatelné s cenami výrobního odvětví Společenství. Proto se dospělo k závěru, že tento dovoz zjištěnou újmu nezpůsobil.

(65)

Jeden účastník řízení tvrdil, že újmu způsobila ztráta ve vývozu z důvodu výkyvů směnného kurzu amerického dolaru a následné snížení výroby. Je však třeba připomenout, že v posuzovaném období se vývoz snížil jen mírně a jeho ziskovost byla vyšší než ziskovost prodeje na trhu Společenství (122. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Je proto značně nepravděpodobné, že tento vývoz mohl mít na výrobní odvětví Společenství značně nepříznivý dopad.

(66)

Jeden účastník řízení uvedl, že příčinou újmy byla nevýhoda výrobního odvětví Společenství v důsledku skutečnosti, že zdroje hořčíku se nachází především v ČLR. Je sice pravda, že doly na hlavní suroviny jsou situovány v ČLR, což má nákladové a strategické výhody pro výrobce v ČLR, avšak tyto rozdíly, které vedou k výhodám v nákladech, byly v každém případě zohledněny v cenových srovnáních.

(67)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky k příčinným souvislostem, se závěry učiněné v tomto ohledu ve 112. až 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(68)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství, se zjištění uvedená ve 125. až 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(69)

Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a jeden dovozce ve spojení předložili k oznámení o prozatímních zjištěních podání. Další dovozce, který v řízení nespolupracoval, předložil rovněž námitky vůči prozatímním opatřením s tím, že tato opatření budou mít nepříznivý dopad na jejich obrat, zaměstnanost a ziskovost, protože dotčený výrobek představuje podstatnou část jejich podnikatelské činnosti. Tyto čtyři dovážející společnosti představovaly v OŠ přibližně 35 % celkového dovozu. Společnosti však nepředložily žádné nové důkazy, které by mohly změnit závěry o zájmu výrobního odvětví Společenství uvedené v prozatímním nařízení.

(70)

Další tvrzení předložená dovozci, která se shodují s tvrzeními uživatelů, jsou uvedena v 73. až 82. bodě odůvodnění.

(71)

Vzhledem k tomu, že ohledně zájmu dovozců nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se zjištění uvedená ve 130. až 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(72)

Vzhledem k tomu, že ohledně zájmu dodavatelů ve Společenství nebyly předloženy žádné jiné připomínky, se zjištění uvedená ve 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(73)

Většina uživatelů, dovozců a vyvážejících výrobců zopakovala tvrzení, že by opatření posílila strukturu trhu, který se skládá z několika důležitých výrobců, a tudíž omezila hospodářskou soutěž. Ačkoliv v tomto ohledu nebyla předložena žádná nová tvrzení, byl předložen dodatečný materiál na podporu tohoto tvrzení.

(74)

Je třeba připomenout, že největší výrobce na trhu Společenství neměl v OŠ u dotčeného výrobku většinový podíl na trhu (141. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tento podíl byl vypočítán na základě ověřených údajů. Byl napadnut jedním účastníkem řízení, ale nebyl poskytnut žádný důkaz, který by dokládal, že podíl na trhu je vyšší než výše uvedené číslo. Kromě toho žádný účastník řízení neposkytl žádný podložený důkaz o tom, že velké subjekty na trhu Společenství jednají v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, který by uvedené tvrzení podpořil. Kromě toho dotčený výrobek vyrábí několik jiných výrobců ve Společenství. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné připomínky, se zjištění uvedená v 140. a 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(75)

Tvrdilo se, že uvedená opatření by vedla k nedostatku dodávek dotčeného výrobku na trhu Společenství, protože vyvážející výrobci by zastavili dovoz do Společenství z důvodu těchto opatření. Toto tvrzení nebylo podloženo žádným písemným důkazem. Zde je třeba poznamenat, že vzhledem k množství dostupných zdrojů dodávek v ČLR a ve Společenství je nepravděpodobné, že by mohlo dojít k nedostatku dodávek. Proto je toto tvrzení neopodstatněné.

(76)

Rovněž se tvrdilo, že dodavatelé surovin budou nuceni snížit vývoz do Společenství z důvodu takových činitelů, jako je nedostatek elektřiny v ČLR, kde se nachází většina zdrojů magnezitových surovin. Tvrdilo se, že ceny za magnezit se následně začaly zvyšovat v roce 2005, což vede k nedostatku této suroviny na trhu Společenství. Je jasné, že dodávky surovin z ČLR, jež jsou nezbytné pro výrobu magnezitových cihel, se mohou lišit v závislosti na vnitřních faktorech a mohou vést ke zvýšeným cenám magnezitu. To však bude mít na výrobce ve Společenství, kteří používají magnezit čínského původu, a na čínské výrobce magnezitových cihel rovnocenný dopad. Tato tvrzení proto nejsou pro posouzení dopadu uložených antidumpingových opatření důležitá.

(77)

Uživatelské výrobní odvětví rovněž vyjádřilo své obavy z toho, že uvedená opatření povedou ke značnému zvýšení nákladů na magnezitové cihly a že by se tato skutečnost měla zohlednit při posuzování nákladového dopadu opatření na ocelářské odvětví. Ocelářské odvětví však obecně nezpochybnilo skutečnost, že magnezitové cihly představují podstatně méně než 1 % jeho celkových nákladů (143. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Nicméně poznamenali, že je zapotřebí věnovat pozornost skutečnosti, že i) výrobek je strategicky důležitý; ii) technická závada magnezitových cihel by mohla vyvolat další značné náklady; a iii) je pravděpodobné, že z důvodu jiných činitelů se ceny značně zvýší.

(78)

V 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již bylo poznamenáno, že žáruvzdorné materiály jsou strategicky velmi důležité spotřební materiály pro ocelářské výrobní odvětví, protože veškerá ocel musí projít konvertory, pecemi a licími pánvemi. Závada žáruvzdorného materiálu by tedy mohla způsobit značnou hmotnou škodu ve smyslu přerušení výroby, oprav a bezpečnosti. Pro ocelářské výrobní odvětví jsou proto dostatečné dodávky s vysokou kvalitou, tj. cihly s dlouhou životností, a dobrá technická podpora velmi důležitým činitelem.

(79)

Ačkoliv je důležité posoudit, zda je surovina strategicky nebo jinak důležitá, představuje její cena v porovnání s celkovými náklady na výrobu v analýze zájmu Společenství rovněž podstatnou otázku. Rozhodujícím činitelem zůstává tudíž nezpochybněná skutečnost, že náklady na magnezitové cihly činí méně než 1 % celkových nákladů na výrobu oceli.

(80)

V tomto ohledu je rovněž třeba upozornit na skutečnost, že účelem antidumpingových opatření není zakázat dovoz, ale zvýšit ceny na udržitelnou úroveň nezpůsobující újmu. Vzhledem k úrovni opatření (s váženým průměrem asi 20 %) je pravděpodobné, že čínský dovoz nezpůsobující újmu bude stále vstupovat na trh a zajišťovat účinnou hospodářskou soutěž. Jiné třetí země rovněž poskytly možné zdroje dodávek, i když v OŠ byly tyto dodávky v nízkých objemech.

(81)

Je rovněž třeba poznamenat, že pokud by opatření nebyla uložena, vzniklo by z dlouhodobého hlediska nebezpečí přesunu výroby dotčeného výrobku ze Společenství do ČLR. S ohledem na nedostatek významných výrobců v jiných třetích zemích a na to, že je dotčený výrobek strategicky důležitý pro ocelářské výrobní odvětví, je jasné, že taková závislost na čínském dovozu není pro ocelářské odvětví Společenství přijatelnou perspektivou. Tato úvaha prozatímního nařízení (138. bod odůvodnění prozatímního nařízení) byla zpochybněna jedním dovozcem a jednou ocelářskou společností. Nebyla však napadnuta převážnou částí ocelářského výrobního odvětví, což vede k závěru, že je rovněž v jejich zájmu, aby byla životaschopná výroba magnezitových cihel v rámci Společenství zachována.

(82)

Vzhledem k tomu, že ohledně údajného narušení struktury trhu a zvýšených nákladů nebyly předloženy žádné další připomínky, se zjištění uvedená ve 140. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(83)

Vzhledem k tomu, že ohledně zájmu uživatelů nebyly předloženy žádné další připomínky, se zjištění v 134. až 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(84)

S ohledem na závěry učiněné v prozatímním nařízení a při zohlednění podání předložených různými účastníky řízení se dospělo k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody pro to, aby konečná antidumpingová opatření na dumpingový dovoz magnezitových cihel pocházejících z ČLR nebyla uložena. Proto se závěr uvedený ve 145. a 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(85)

Úroveň pro odstranění újmy byla v prozatímním nařízení vypočtena s využitím pěti skupin PCN podle obsahu MgO v cihlách. Tato metodika byla poprvé uvedena v dotaznících, které byly zaslány při zahájení tohoto šetření, a účastníci řízeni byli vyzváni, aby předložili své připomínky. Jak je uvedeno v 86. až 88. bodě odůvodnění, byly požadovány a následně šetřeny úpravy této metodiky.

(86)

V prozatímním nařízení byla provedena standardní úprava vývozních cen CIF, aby bylo možné zohlednit náklady po dovozu, náklady dovozce a obchodní úroveň. Následné šetření prokázalo, že by se tyto úpravy měly přehodnotit tak, aby správně zohledňovaly náklady spojené s každým prodejním kanálem. Vypočtená rozpětí pro odstranění újmy jsou uvedena v 90. bodě odůvodnění.

(87)

Jedno sdružení uživatelů tvrdilo, že ve výpočtech nebyl zohledněn rozdíl v nákladech na pryskyřici nebo na živici, které se používají jako pojivo pro magnezitové cihly. Je sice pravda, že náklady na živici, která se používá především ve výrobě ve Společenství, jsou nižší než na pryskyřici, avšak výrobci ve Společenství předložili řádně doložená tvrzení, že vyšší náklady na mírně pracnější výrobní proces pro živici tento rozdíl pohlcují. V tomto šetření nebyly předloženy žádné podložené důkazy, které by tato zjištění vyvrátily. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(88)

Dále jeden uživatel tvrdil, že existuje rozdíl v rámci skupin PCN uvedených v 85. bodě odůvodnění výše mezi cihlami použitými v konvertorech a cihlami použitými v licích pánvích. Výrobní odvětví Společenství prodalo vyšší procento dražších cihel pro konvertory než vyvážející výrobci v ČLR. Uživatel tvrdil, že tato skutečnost by měla být lépe promítnuta do cenových srovnání. Toto tvrzení však nebylo opodstatněné, protože nebylo objasněno, kterých PCN se týkalo, a v jakém rozsahu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(89)

Je třeba připomenout, že cena, která nezpůsobuje újmu, byla vypočtena použitím ziskového rozpětí ve výši 8 %. Tento údaj nenapadl žádný účastník řízení, tudíž je s konečnou platností potvrzen.

(90)

Konečná vážená průměrná rozpětí újmy jsou pro společnosti, kterým bylo přiznáno buď IZ nebo STH, tyto:

(91)

Po výše uvedených různých úpravách běžné hodnoty a vývozních cen byla úroveň pro odstranění újmy stanovená na základě údajů od spolupracujících společností, kterým nebyl přiznán STH nebo IZ, a od nespolupracujících společností zjištěna ve výši 39,9 %.

(92)

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné další připomínky než změny uvedené výše, se metodika uvedená ve 147. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(93)

S ohledem na výše uvedené a podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni rozpětí újmy vypočteného ve všech případech, je-li nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(94)

Na základě výše uvedeného by konečná cla měla být tato:

(95)

Jednotlivé sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během uvedeného šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu vztahujícímu se na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahují výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených konkrétně uvedenými společnostmi. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(96)

Všechny žádosti požadující uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být adresovány Komisi ( 3 ) se všemi souvisejícími informacemi, zejména s informacemi o veškerých změnách činností společnosti souvisejících s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Po konzultaci s poradním výborem Komise případně navrhne, aby bylo nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(97)

V průběhu šetření vyjádřilo pět vyvážejících výrobců v ČLR zájem o nabídnutí závazku. Pouze tři vyvážející výrobci však nakonec nabídli cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(98)

Jedna ze společností v šetření nespolupracovala. Proto tato nabídka závazku musela být odmítnuta.

(99)

Jiná společnost, které bylo přiznáno IZ, nabídla společný závazek dohromady s obchodníkem, který s ní není ve spojení a má sídlo ve Švýcarsku. Společný závazek se společností, která není s danou společností ve spojení, musí být obvykle odmítnut, protože přítomnost obchodníka, který není s danou společností ve spojení, neumožňuje sledovat finanční toky. Kromě toho je obchodník, který není s danou společností ve spojení, buď přímo, nebo nepřímo ve spojení s většinou svých odběratelů v EU. Všechny uvedené skutečnosti vedou k velmi složité podnikové struktuře, která by neumožnila účinné sledování finančních toků, a tím i zaplacených cen. Proto se takový závazek považuje buď za nevymahatelný, nebo za neúčinný. Tudíž tato nabídka musela být odmítnuta.

(100)

Další vyvážející výrobce, kterému bylo přiznáno IZ, nabídl společně s obchodníkem v ČLR, s nímž je ve spojení, společný cenový závazek kombinovaný s množstevním stropem. Dohodli se na prodeji dotčeného výrobku v rámci množstevního stropu, a to na cenové úrovni nebo nad cenovou úrovní, která odstraňuje poškozující účinek dumpingu. Dovoz nad množstevním stropem bude předmětem antidumpingových cel. Společnosti rovněž poskytnou Komisi pravidelné a podrobné informace ohledně svého vývozu do Společenství, což znamená, že Komise bude moci tento závazek účinně sledovat. Kromě toho je prodejní struktura těchto společností taková, že se Komise domnívá, že nebezpečí obcházení schváleného závazku je omezené.

(101)

Aby Komise mohla i nadále účinně sledovat dodržování závazku ze strany společností, bude při předložení žádosti příslušnému celnímu orgánu o propuštění výrobku do volného oběhu osvobození od antidumpingového cla podmíněno předložením obchodní faktury, která obsahuje alespoň ty náležitosti, které jsou uvedeny v příloze. Tento rozsah informací je rovněž nezbytný k tomu, aby celní úřady mohly potvrdit dostatečně přesně, že zásilky odpovídají obchodním dokumentům. Nebude-li tato faktura předložena nebo nebude-li odpovídat výrobku předloženému celnímu orgánu, bude místo toho zaplacena příslušná sazba antidumpingového cla.

(102)

Aby bylo dále zajištěno účinné dodržování závazku, měli by si dovozci být vědomi toho, že jakékoliv porušení závazku může vést ke zpětnému uplatnění antidumpingového cla na příslušné transakce. Proto je potřeba zavést právní předpisy o vzniku celního dluhu ve výši příslušného antidumpingového cla, kdykoli se nedodrží jedna nebo více podmínek pro osvobození od cla. Proto by celní dluh měl vzniknout vždy, když deklarant rozhodl o propuštění zboží do volného oběhu, tj. bez výběru antidumpingového cla, a zjistí se, že došlo k porušení jedné nebo více podmínek tohoto závazku.

(103)

V případě porušení závazku může být antidumpingové clo vybráno pod podmínkou, že Komise přijetí závazku odvolala v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení s odkazem na konkrétní transakci, a popřípadě prohlášením příslušné závazkové faktury za neplatnou. Proto podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by měly celní orgány neprodleně informovat Komisi, kdykoliv jsou zjištěny náznaky porušení závazku.

(104)

S ohledem na toto se nabídka závazku považuje za přijatelnou a dotčené společnosti byly informovány o základních skutečnostech, úvahách a povinnostech, na nichž se přijetí zakládá.

(105)

Je třeba poznamenat, že v případě porušení nebo odvolání závazku nebo podezření na porušení závazku může být uloženo antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení.

(106)

Výše uvedený závazek se přijímá rozhodnutím Komise 2005/704/ES ( 4 ).

(107)

Vzhledem k zjištěnému rozsahu dumpingových rozpětí a s ohledem na úroveň podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za potřebné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního cla uloženého nařízením (ES) č. 552/2005 vybíraly v sazbě konečného uloženého cla. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, měly by být s konečnou platností vybírány pouze částky zajištěné ve výši prozatímních cel,