(ES) č. 772/2005Nařízení Komise (ES) č. 772/2005 ze dne 20. května 2005 o specifikacích pro rozsah charakteristik a stanovení technického formátu pro tvorbu roční statistiky Společenství týkající se oceli za referenční roky 2003–2009 (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 51-70 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 20. května 2005 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 10. června 2005 | Nabývá účinnosti: | 10. června 2005 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 772/2005 ze dne 20. května 2005 o specifikacích pro rozsah charakteristik a stanovení technického formátu pro tvorbu roční statistiky Společenství týkající se oceli za referenční roky 2003–2009 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, p.51) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 362 |
1 |
20.12.2006 |
||
|
L 158 |
74 |
10.6.2013 |
||
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 772/2005
ze dne 20. května 2005
o specifikacích pro rozsah charakteristik a stanovení technického formátu pro tvorbu roční statistiky Společenství týkající se oceli za referenční roky 2003–2009
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 48/2004 ze dne 5. prosince 2003 ( 1 ), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Nařízení (ES) č. 48/2004 vytvořilo společný rámec pro tvorbu roční statistiky Společenství týkající se oceli za referenční roky 2003–2009. |
|
(2) |
Podle čl. 7 písm. a) nařízení (ES) č. 48/2004 jsou ke specifikaci rozsahu požadovaných charakteristik nutná prováděcí opatření. |
|
(3) |
Podle čl. 7 písm. b) nařízení (ES) č. 48/2004 jsou pro stanovení technického formátu pro předávání roční statistiky Společenství týkající se oceli nutná prováděcí opatření. |
|
(4) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Specifikace pro rozsah charakteristik jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.
2. V těchto specifikacích se pro účely formální struktury rozvahy a výsledovky používají pro odkazy na účetní závěrky společnosti názvy stanovené v článcích 9 a 23 směrnice Rady 78/660/EHS ( 2 ).
Článek 2
Technický formát uvedený v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 48/2004 je stanoven v příloze II tohoto nařízení.
Článek 3
Členské státy použijí tyto specifikace a tento technický formát s ohledem na referenční rok 2003 a následující roky.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ROZSAH CHARAKTERISTIK
1. ROČNÍ STATISTIKY BILANCE OCELOVÉHO A LITINOVÉHO ŠROTU
Úvodní poznámky
Od členských států se očekává, že budou tyto informace shromažďovat ze všech provozů, které vyrábějí surové železo, ocel nebo výrobky definované jako skupina 27.1 NACE rev. 1.1 a které spotřebovávají a/nebo produkují šrot. Pro první referenční rok 2003 Komise bude akceptovat, že příslušný souhrn prvků se týká skupiny 27.1 NACE rev.1. Pokud má podnik několik provozů, dotazník se musí vyplnit za každý provoz. Místně integrovaná slévárna oceli se považuje za součást příslušného provozu. Místně integrovanými provozy se rozumějí provozy, které mají stejné vedení a jsou ve stejné lokalitě. Formulář se týká válcoven, které přímo znovu válcují použité výrobky obvykle nepovažované za šrot. Všechny železárny a ocelárny, které nemají své vlastní zdroje, a tudíž nakupují šrot od jiných provozů, musí na zjišťování odpovědět stejným způsobem jako výrobci. Nezahrnují se integrované a neintegrované slévárny litiny a neintegrované slévárny oceli, protože nejsou klasifikovány ve skupině 27.1 NACE rev. 1.1.
Za šrot se považuje:
— jakýkoliv litinový nebo ocelový šrot pocházející z výroby a zpracování železa nebo oceli nebo získaný ze starých ocelových nebo litinových předmětů, který je vhodný pro přetavování (včetně nakupovaného šrotu; nezahrnuje však vypálené kalcinované odlitky nebo odlitky napadené kyselinou),
— vtokový a jiný odpad z odlévání oceli (normálního nebo spodem) včetně nálitků a licích kůlů, odpadu z licích kanálků při lití spodem atd. a také vyřazené a vadné ingoty, nezahrnuté do výroby,
— materiál ztuhlý na stěnách pánve (kromě odlévání do písku).
Odpad obsahující železo, který je významně znečištěn nekovovými materiály a který vzniká během tavení nebo tepelného či mechanického zpracování, se mezi šrot nezahrnuje; například:
— žlabový odpad vznikající při odpichování vysokých pecí,
— licí žlaby, rozstřiky a jiný slévárenský odpad, odpad z licích jam,
— ocelárenská struska,
— okuje z ohřívacích pecí a válcování a kování,
— rozstřiky z konvertorů,
— ztuhlý materiál z kouřových kanálů a licích hubic, ztuhlý materiál a zbytky pocházející z odlévání do písku.
Specifikace
Kód : 1010
Název :
Stav zásob první den roku
Pod těmito kódy se vykazují zásoby celého provozu, včetně místně integrovaných činností (včetně sléváren oceli), s výjimkou zásob ve slévárnách litiny.
Kód : 1020
Název :
Pocházející z vlastních provozů
Zahrnuje:
— vtoky, nálitky a jiný slévárenský šrot z oceláren a integrovaných sléváren oceli. Započítejte vyřazené a vadné ingoty nezahrnuté do výroby,
— technologickým odpadem se rozumí odpad vznikající při výrobě předvýrobků a válcovaných výrobků, včetně práce na objednávku pro jiné podniky v odvětví, rovněž odpad z ingotů, vadné ingoty a ocelové odlitky, zjištěné jako vadné poté, co opustily huť nebo slévárnu (tj. poté, co byly započítány do výroby surové nebo lité oceli). Zahrnuje šrot vznikající v místně integrovaných slévárnách oceli, kovárnách, výrobnách trubek a drátovnách, válcovnách za studena, provozech vyrábějících kovové konstrukce a jiných provozech zpracovávajících ocel, kromě sléváren litiny (viz všeobecná poznámka 1 výše). Šrot z válcoven, který se má převálcovat ve vlastních válcovnách, se nezapočítává jako nový šrot,
— znovuzískaným (starým) šrotem se rozumí ocelový a litinový odpad pocházející z oprav a demontáže starých provozů, strojů a zařízení, například vyřazené kokily.
Kód : 1030
Název :
Příjem (nákup) (1031 + 1032 + 1033)
Šrot přijatý (nakoupený) zprostředkovaně prostřednictvím obchodní sítě se odpovídajícím způsobem přiřadí ke zdrojům uvedeným v kódech 1031, 1032 a 1033.
Lodní šrot vznikající na demoličních skládkách v rámci Společenství se vykazuje jako tuzemský šrot a šrot Společenství.
Kód : 1031
Název :
Příjem (nákup) z tuzemských zdrojů
Tento kód zahrnuje šrot přijatý (nakoupený) z ostatních provozů nebo provozoven stejného podniku ve stejné zemi, zahrnující odpad z vysokých pecí, oceláren, válcoven, sléváren litiny (včetně místně integrovaných sléváren litiny). Zde se také vykáže šrot přijatý (nakoupený) z provozů jiných ocelářských podniků a z provozů jiných než vyrábějících nebo používajících ocel, např. z dolů.
Zde se také vykazuje šrot přijatý (nakoupený) z tuzemského trhu pocházející přímo od neocelářských podniků jako sléváren oceli nebo litiny, válcoven, rouroven, kováren, stavebních podniků, dolů a lomů, loděnic, železničních společností, strojíren a kovodělných podniků atd.
Kód : 1032
Název :
Příjem (nákup) z členských států Společenství
Sem patří šrot přijatý (nakoupený) z jiných členských států Společenství.
Kód : 1033
Název :
Příjem (nákup) z třetích zemí
Sem patří šrot přijatý (nakoupený) ze zemí, které nejsou členskými státy EU (neboli z třetích zemí).
Kód : 1040
Název :
Celkem k dispozici (1010 + 1020 + 1030)
Souhrn zásob první den roku pocházejících z vlastních provozů a z příjmu (nákupu).
Kód : 1050
Název :
Spotřeba celkem …
Spotřeba celkem udává celkový objem šrotu spotřebovaného při výrobě železa ve vysokých pecích, elektrických pecích na výrobu surového železa a při aglomeraci a rovněž celkovou spotřebu šrotu použitého při celkové výrobě surové oceli včetně výroby speciálního surového železa pomocí opětovného nauhličení oceli a při výrobě v místně integrovaných slévárnách oceli.
Kód : 1051
Název :
… z toho elektrické pece
Spotřeba šrotu při výrobě oceli v elektrických pecích.
Kód : 1052
Název :
… z toho nerezavějící šrot
Spotřeba nerezavějícího šrotu obsahujícího 10,5 % nebo více chromu a nejvýše 1,2 % uhlíku s dalšími legovacími prvky nebo bez nich.
Kód : 1060
Název :
Dodávky (prodej mimo závod)
Vykažte všechny dodávky šrotu, rovněž všem slévárnám, i těm, které jsou místně integrovány.
Kód : 1070
Název :
Stav zásob poslední den roku (1040 – 1050 – 1060)
Pod těmito kódy se vykazují zásoby v celém provozu včetně místně integrovaných činností (včetně sléváren oceli) s výjimkou zásob ve slévárnách litiny.
2. SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE A BILANCE ELEKTRICKÉ ENERGIE V OCELÁŘSKÉM PRŮMYSLU
Úvodní poznámky o druzích zařízení
Provoz na přípravu vsázky zahrnuje provozy na přípravu vsázky a aglomerační zařízení.
Pokud jde o vysoké pece a elektrické pece na výrobu surového železa, bere se v úvahu pouze spotřeba paliva přímo zaváženého do pecí nebo v pecích spotřebovaného, jako náhražky za koks, tj. vyjma spotřeby v ohřívačích větru, ventilátorech a jiných pomocných vysokopecních zařízeních (vykazuje se pod položkou „ostatní zařízení“).
Tavírny zahrnují provozy na tavení oceli a zařízení pro kontinuální lití oceli.
Výrobny elektrické energie zahrnují spotřebu paliva a energie používané k výrobě veškeré elektrické energie v provozech nebo ve společných výrobnách pro několik oceláren. Viz též všeobecná poznámka č. 2.
Od členských států se očekává, že budou shromažďovat tyto informace ze všech železáren a oceláren definovaných jako skupina 27.1 NACE rev. 1.1, včetně provozů převálcování a výroben elektrické energie ocelářského průmyslu, které jsou společné pro několik provozů a podniků. Tyto výrobny elektrické energie se pro účely této statistiky považují za ocelárny skupiny 27.1 NACE rev. 1.1.
Společné výrobny elektrické energie v ocelářském průmyslu
Výrobny elektrické energie, které jsou společné pro několik provozů nebo ocelářských podniků, jsou zahrnuty jako celek.
Společné výrobny elektrické energie v rámci ocelářského průmyslu odpovídají na zjišťování přímo. Provozy využívající výstup těchto výroben nesmí, aby se zabránilo dvojímu započítání, tyto údaje zahrnout do svých individuálních odpovědí.
Ocelárny však ve svých zdrojích uvádějí příjmy elektrické energie ze společných výroben, a to celkem (kód 3102) mezi svými příjmy z venku.
Výrobny elektrické energie, které jsou napojeny na jiná odvětví, např. důlní průmysl, se nezahrnují.
Výrobny elektrické energie a páry
Tyto kombinované výrobny se částečně považují za výrobny elektrické energie. Ze spotřeby paliva se zahrne pouze ta část, která se použije pro výrobu elektrické energie, tj. nezapočítává se spotřeba na dodávky tepla.
Spotřeba energie
V části A uveďte spotřebu paliv a energie v železárnách a ocelárnách a v jejich pomocných provozech, kromě koksoven (vysoké pece, aglomerační provozy, místně integrované ocelárny, válcovny atd.).
Započítejte veškerou spotřebu v pomocných provozech (například elektrárnách a výrobnách páry), i když tyto neslouží výlučně pro výrobu železa a oceli.
Nezapočítávejte spotřebu paliv a energie v integrovaných provozech s provozy výroby železa a oceli, jejichž činnosti nejsou zahrnuty ve skupině 27.1 NACE rev. 1.1.
Part A: Roční statistiky spotřeby paliv a energie v členění podle druhu zařízení
Kód : 2010
Název :
Pevná paliva (2011 + 2012)
Pevná paliva se vykazují podle stavu při příjmu.
Kód : 2011
Název :
Koks
Zahrnuje koks, polokoks, petrolejový koks a koksový hrášek.
Kód : 2012
Název :
Jiná pevná paliva
Zahrnuje uhlí a uhelné aglomeráty, hnědé uhlí a brikety.
Kód : 2020
Název :
Kapalná paliva
Zahrnuje spotřebu veškerých kapalných paliv v železárnách a ocelárnách a v jejich pomocných provozech, ve výrobnách elektrické energie, avšak s výjimkou koksoven.
Kód : 2030
Název :
Plyn (2031 + 2032 + 2033 + 2034)
Vykazuje se čistá spotřeba, bez ztrát a spáleného plynu „na pochodni“.
Spotřeba plynu se vykazuje v gigajoulech (1 gigajoul = 109 joulů = 1 gigakalorie/4,186) a je založena na nižší kalorické hodnotě pro každý plyn (pro suchý plyn o teplotě 0° a tlaku 760 mm/Hg).
Kód : 2040
Název :
Vnější dodávky vysokopecního plynu
Zahrnuje celkové vnější dodávky vysokopecního plynu do sítě, do integrovaných ocelářských koksoven, ostatních oceláren a dalším zákazníkům.
Kód : 2050
Název :
Vnější dodávky konvertorového plynu
Zahrnuje celkové vnější dodávky konvertorového plynu do sítě, do integrovaných hutních koksoven, ostatních oceláren a dalším zákazníkům.
Part B: Roční statistiky bilance elektrické energie v ocelářském průmyslu
Kód : 3100
Název :
Zdroje (3101 + 3102)
Viz specifikace pro 3101 a 3102.
Kód : 3101
Název :
Hrubá výroba
Hrubá výroba odpovídající celkové spotřebě ve výrobnách elektrické energie podle výkazu v části A pro výrobny elektrické energie.
Kód : 3102
Název :
Příjem z venku
Pojem „z venku“ zahrnuje veřejné sítě, jiné země, železárny a ocelárny (včetně společných výroben energií), hutní koksovny, místně integrované provozy atd.
Kód : 3200
Název :
Použito (3210 + 3220 + 3230)
Součet na řádce 3200 musí odpovídat součtu na řádce 3100
Kód : 3210
Název :
Spotřeba v provozech (3211 + 3212 + 3213 + 3214 + 3215 + 3216 + 3217)
Zahrnuje celkovou spotřebu podle zařízení v řádcích (3211 + 3212 + 3213 + 3214 + 3215 + 3216 + 3217).
Kód : 3217
Název :
Jiné provozy
Odpovídají jiným druhům provozů podle části A.
Kód : 3220
Název :
Externí dodávky
Viz kód 3102.
Kód : 3230
Název :
Ztráty
Zahrnuje veškeré ztráty elektrické energie.
3. INFORMACE O INVESTICÍCH V PRŮMYSLU VÝROBY ŽELEZA A OCELI (VÝDAJE A VÝROBNÍ KAPACITA)
Část A: Roční statistiky výdajů
Úvodní poznámky
Pokud má podnik několik provozů, dotazník se musí vyplnit za každý provoz.
Investiční výdaje představují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) během sledovaného období. Zahrnují se náklady na pořízení nového DHM a existujícího DHM, ať zakoupeného od třetích stran nebo vyrobeného pro vlastní potřebu (tj. aktivovaná produkce DHM), jehož životnost je delší než jeden rok a který zahrnuje nevyprodukovaný hmotný majetek, jako jsou pozemky. Mez doby životnosti výrobků, které lze aktivovat, se může zvýšit účetními postupy, pokud tyto postupy vyžadují delší očekávanou životnost, než je životnost daná výše uvedenou mezí jednoho roku.
Veškerý pořízený DHM se oceňuje před opravou hodnoty (tj. jako hrubé investice) a před odečtením obratu z prodeje. Zakoupené výrobky se oceňují v nákupních cenách, tj. započítávají se náklady na dopravu a montáž, poplatky, daně a ostatní náklady na převod vlastnictví. Aktivovaná produkce DHM se oceňuje v nákladech výroby. Dlouhodobý hmotný majetek získaný procesem restrukturalizace (jako například fúzí, rozdělením, vyčleněním) se nezapočítává. Nákup drobných nástrojů, které se neaktivují, se zahrnuje do běžných výdajů.
Zahrnují se také všechny doplňky, změny, modernizace a renovace, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu DHM.
Běžné náklady na údržbu se neuvádějí a neuvádí se také hodnota předmětů dlouhodobé spotřeby používaných na základě smluv o nájmu a leasingu.
Pokud jde o evidenci pořizování DHM, u něhož fakturace, dodávka a první použití výrobků a platba za ně může proběhnout v různých sledovaných obdobích, navrhuje se výhledové používání této metody:
— pořizování DHM se zapisuje v okamžiku převodu vlastnictví na jednotku, která má v úmyslu je používat. Aktivovaná produkce se zapisuje, když se vyrobí. Pokud jde o zápis pořizování DHM uskutečněných v konkrétních etapách, měla by se každá část pořizování DHM zapsat ve sledovaném období, v němž byla uskutečněna.
V praxi toto nemusí být proveditelné a účetní zvyklosti mohou vést k tomu, že bude nutné použít této aproximace k uvedené metodě:
— pořizování DHM se zapisuje ve sledovaném období, ve kterém je DHM dodán,
— pořizování DHM se zapisuje ve sledovaném období, ve kterém vstoupí do výrobního procesu,
— pořizování DHM se zapisuje ve sledovaném období, ve kterém je DHM fakturován,
— pořizování DHM se zapisuje ve sledovaném období, ve kterém je DHM zaplacen,
— pořizování DHM se nezapisuje do rozvahy. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však zahrnují tvorba, úbytky a převody všech DHM, jakož i úpravy hodnoty těchto DHM.
Hmotná aktiva se vedou v účetních závěrkách v položce dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva.
Specifikace podle druhu zařízení
Kód : 4010
Název :
Koksovna
Toto zahrnuje:
— pece včetně koksárenských baterií s pomocným zařízením jako např. zavážky, výtlačné stroje (na koks), drtičky atd., dále hasicí vozy (k hašení koksu) a hasicí věže,
— pomocný provoz.
Poznámka: pod každou položkou jsou zahrnuty: provoz, budovy a pomocná zařízení.
Kód : 4020
Název :
Provoz na přípravu vsázky
Zahrnuje provozy na přípravu železné rudy a vsázky.
Kód : 4030
Název :
Provoz na výrobu železa a feroslitin (včetně vysokých pecí)
Zahrnuje elektrické pece na surové železo, nízkošachetní pece a další provozy před tavením atd.
Kód : 4040
Název :
Provozy na tavení oceli
Postup AOD, zpracování ve vakuu a v pánvi atd. se považují za dodatečné úpravy prováděné po konečném postupu; příslušné investiční výdaje (stejně jako veškerá výroba) musí být zahrnuty do kategorie týkající se odpovídajícího konečného postupu.
Pokud provoz zahrnuje (nebo bude zahrnovat) tavírnu oceli a mísič, výdaje týkající se mísiče se vykáží u příslušné tavírny. Pokud provoz nemá tavírnu, tyto výdaje se zahrnou do výdajů týkajících se vysokých pecí.
Kód : 4041
Název :
z toho elektrické
Zahrnuje postup výroby surové oceli v elektrických (obloukových nebo indukčních) pecích.
Kód : 4050
Název :
Kontinuální lití
Týká se kontinuálního lití do bram, bloků, sochorů, tvarových předlitků pro válcování profilů a trubkových předvýrobků, vyjma čelních a zadních odpadů.
Kód : 4060
Název :
Válcovny (4061 + 4062 + 4063 + 4064)
Pro všechny druhy válcoven se musí brát v úvahu nejen náklady týkající se samotné válcovny, ale i náklady na předřazené provozy válcovny (např. ohřívací pece) a provozy za válcovací stolicí (např. chladicí lože, strojní nůžky). Pod položkou „ostatní“ (kód 4070) jsou zahrnuty výdaje týkající se veškerého zařízení, které nespadá pod zvláštní kategorii válcoven, kromě zařízení pro nanášení povlaků (pocínování, pozinkování, atd.), rozlišené pomocí kódu 4064.
Výdaje na válcovny za studena se vykáží pod kódem 4063 – studené válcovny širokého pásu.
Kód : 4061
Název :
Ploché výrobky
Pod tímto kódem se vykazují výdaje na válcovny plochých výrobků za tepla.
Kód : 4062
Název :
Dlouhé výrobky
Pod tímto kódem se vykazují výdaje na válcovny dlouhých výrobků za tepla.
Kód : 4063
Název :
Studené válcovny širokého pásu
Pod tímto kódem se vykazují výdaje na studené válcovny širokého pásu, ať již se jedná o kontinuální nebo nekontinuální válcovací tratě.
Kód : 4064
Název :
Zařízení pro nanášení povlaků
Pod tímto kódem se vykazují výdaje na zařízení pro nanášení povlaků (linky pro nanášení povlaků).
Kód : 4070
Název :
Ostatní provozy
Tento kód zahrnuje
— veškeré ústřední provozy a distribuční sítě elektrické energie, plynu, vody, páry, vzduchu a kyslíku,
— dopravu, strojírenské dílny, laboratoře a všechna ostatní zařízení, které tvoří součást celého provozu, nemohou však být klasifikovány jako součást zvláštního oddělení,
— blokové válcovací tratě, předválcovací tratě na válcování plosek (bram) a sochorové válcovací tratě, pokud tyto předvýrobky nejsou kontinuálně lity a vykazovány pod kódem 4050.
Kód : 4200
Název :
Z toho pro ochranu životního prostředí
Kapitálové výdaje na metody, technologie, procesy nebo zařízení pro zachycování a odstraňování znečišťování a látek znečišťujících životní prostředí (např. emisí do ovzduší, kapalných a tuhých odpadů) po jejich produkci, prevenci šíření a měření úrovně znečištění a zpracování a likvidaci látek znečišťujících ovzduší vzniklých provozem podniku.
Tato položka je součtem výdajů vynaložených v oblastech životního prostředí: ochrana vnějšího ovzduší a podnebí, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady a ostatní činnosti v oblasti životního prostředí. Ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí zahrnují ochranu a nápravu půd a podzemních a povrchových vod, snižování úrovně hluku a vibrací, ochranu biologické rozmanitosti a krajiny, ochranu proti záření, výzkum a vývoj, obecnou správu a řízení činností ovlivňujících životní prostředí, vzdělávání, odbornou přípravu a informace, činnosti vedoucí k nedělitelným výdajům a činnosti jinde nezařazené.
Zahrnují se:
— investice do samostatně identifikovatelných částí stávajících zařízení instalovaných na konci výrobní linky nebo zcela mimo ni (zařízení na konci procesu),
— investice do zařízení (např. filtry nebo samostatné čisticí stupně), která redukují nebo extrahují látky znečišťující životní prostředí ve výrobní lince a jejichž odstranění v podstatě neovlivňuje funkci výrobní linky.
Hlavním účelem nebo funkcí těchto kapitálových výdajů je ochrana životního prostředí; vykazují se celkové výdaje.
Výdaje se vykazují bez jakékoliv kompenzace nákladů pocházející z tvorby a prodeje zpeněžitelných vedlejších produktů, docílených úspor nebo přijatých dotací.
Nakoupené zboží se oceňuje v kupních cenách bez DPH a jiných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem.
Nezahrnují se:
— opatření a činnosti prospěšné pro životní prostředí, které by se byly uskutečnily bez zohlednění problematiky životního prostředí, včetně opatření, jejichž prvořadým cílem je bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti a zajištění výroby,
— opatření pro snížení úrovně znečištění při používání nebo likvidaci výrobků (ekologická úprava výrobků), pokud politika a regulace v oblasti životního prostředí nerozšiřuje právní odpovědnost výrobce za znečišťování pocházející z používání výrobků nebo za nakládání s nimi, když se stanou odpadem,
— činnosti týkající se používání a úspory zdrojů (např. zásobování vodou nebo úspory energie nebo surovin), pokud je prvořadým účelem ochrana životního prostředí: např. když cílem těchto činností je provádění vnitrostátní nebo mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí a neuskutečňují se z důvodu úspory nákladů.
Část B: Roční statistiky výrobní kapacity
Úvodní poznámky
Nejvyšší možná výroba (MPP) odpovídá výrobě, kterou by mohly provozy během sledovaného roku uskutečnit, vezmou-li se v úvahu běžné nebo očekávané provozní postupy, provozní metody a sortiment výrobků. Z definice vyplývá, že je vyšší než skutečná výroba.
Změny v MPP obecně souvisejí s:
— uskutečněnými investicemi, ačkoliv výdaje a změna nemusí nutně nastat současně,
— s uskutečněnými nebo plánovanými trvalými uzavřeními, převody nebo prodeji. Nejvyšší možná výroba neodpovídá technické kapacitě nebo nominálním výkonu jakékoliv části zařízení, ale je založena na celkové technické struktuře provozů při zohlednění vztahů mezi různými fázemi výroby, např. mezi ocelárnami a vysokými pecemi.
Nejvyšší možná roční výroba je nejvyšší výroba, které lze během daného roku za běžných pracovních podmínek dosáhnout s ohledem na opravy, údržbu a běžné svátky, se zařízením dostupným na začátku roku a rovněž při zohlednění doplňkové výroby zařízení, které bude uvedeno do provozu, a stávajícího zařízení, které by mělo být v průběhu roku definitivně vyřazeno z provozu. Rozvoj výroby je založen na pravděpodobných podílech složení vsázky pro každou část posuzovaného zařízení a na předpokladu, že budou dostupné suroviny.
Do odpovědí na zjišťování se musí zahrnout veškerá zařízení, která nejsou trvale uzavřena.
Výpočet MPP je založen na předpokladu běžných provozních podmínek, zahrnujících:
— běžnou dostupnost pracovní síly, tj. neprovádí se změny NMV v situaci, kdy se provoz přizpůsobuje proměnlivým podmínkám trhu dočasným omezením nebo zvýšením počtu personálu,
— běžnou dostupnost zařízení, tj. zohlední se periodické uzavírání, placené dovolené, běžná údržba a případně sezónní dostupnost elektrické energie ( 3 ),
— běžnou dostupnost surovin,
— běžné rozdělení přísunu surovin i předvýrobků (pokud není uvedeno jinak, „běžné“ znamená předchozího roku) na různá zařízení. V těch případech, kdy jsou z důvodů specifických pro daný provoz nutné změny v tomto rozdělení, je možné takové změny provést pouze v případě, že suroviny nebo předvýrobky budou pravděpodobně k dispozici v dostatečném množství,
— běžnou skladbu sortimentu výrobků, tj. jako v předchozím roce, pokud nejsou plánovány specifické změny,
— bezproblémový odbyt výrobků,
— žádné stávky nebo výluky,
— žádné technické havárie nebo poruchy provozu,
— žádná vážná přerušení provozu v důsledku povětrnostních vlivů, např. záplav.
V případech, kdy se má zařízení během daného roku uvést do provozu, trvale uzavřít, převést nebo prodat, je nutné zohlednit datum, kdy k uvedení do provozu nebo vyřazení z provozu dojde, a vypočítat MPP poměrně na počet měsíců, kdy bude zařízení pravděpodobně v provozu. V případě nového zařízení, zejména u velmi rozsáhlých projektů, je třeba uplatnit rozvážnost ohledně výroby dosažitelné během náběhové fáze, která může trvat až několik let.
1. Ocelárny
|
— |
Konvertorové oceli : v případě konvertorových ocelí (např. LD, OBM atd.) se musí všechna zařízení na výrobu železa a oceli zohledňovat společně, tj. MPP oceláren může být omezena dostupností tekutého surového železa; v takových případech se MPP oceláren musí vypočítat na základě dostupného železa, přičemž se vychází z běžného rozdělení železa mezi případné ocelárny, slévárny, granulační zařízení a prodeje a z běžných množství šrotu potřebných na 1 tunu surové oceli. |
|
— |
Elektrooceli : musí se uvažovat běžně dostupné dodávky elektrické energie. |
|
— |
Obecně : v určitých pomocných provozech mohou existovat obtíže technického rázu, v jejichž důsledku je například možné použití pouze dvou ze tří pecí. (Příčinou mohou být technické obtíže v dodávce kyslíku, hlubinné pece, pojízdné mostové jeřáby atd.). Proto se každá tavírna musí uvažovat se všemi pomocnými zařízeními, která mají vliv na její používání. |
2. Válcovny a linky pro nanášení povlaků
MPP válcoven nebo linek pro nanášení povlaků se musí stanovit na základě daného sortimentu výrobků, tj. na základě pevně stanovených objemů výrobků o daných velikostech a profilech. V případě že společnost není schopna v důsledku nepředvídatelných podmínek na trhu určit předpověď, použije se sortiment výrobků z předchozího roku.
Navíc se musí MPP stanovit také na základě běžného rozsahu rozměrů předvýrobků dodávaných válcovně.
Při výpočtu MPP se musí vzít v úvahu úzké profily na nižší i vyšší úrovni řetězce, které existují v celém zařízení, např. dostupnost předvýrobků, kapacita pro manipulaci nebo dokončování výrobku.
Na základě nákupu ocelových předvýrobků se může MPP válcovny nebo skupiny, která se jinak potýká s omezeními, zvýšit pouze v případě, že bude v roce dobrých obchodních podmínek pravděpodobně k dispozici potřebný objem ocelových předvýrobků. To obecně předpokládá dlouhodobé smlouvy nebo dobře definované programy dodávek.
Obecně řečeno, v integrovaném provozu nebo v provozech jedné jediné skupiny by měla být rovnováha mezi výrobou oceli a výrobou válcovaných výrobků, vezme-li se v potaz běžná distribuce disponibilní oceli mezi válcovnami, slévárnami a předvýrobky pro výrobu trubek nebo kování.
Pokud jde o skutečnou výrobu (kód ACP), je třeba ji vykazovat brutto, při dokončení každé fáze postupu před dalším zpracováním.
Zahrnou se všechny výrobky vyrobené v závodě bez ohledu na to, zda byly vyrobeny ve vlastní režii nebo ne. Je nutno uvést všechny výrobky vyrobené za závod, který je vyrobil, a ne za závod, který si je objednal a zaplatil. Zahrnou se všechny výrobky a jakosti (nelegované a legované třídy oceli), včetně výrobků nižší jakosti, které avšak nejsou určeny pro bezprostřední přetavení, jako jsou např. výrobky jiné než prvotřídní jakosti, odřezky tlustých a tenkých plechů a odpadové konce; a výrobků získaných řezáním válcovaných nebo částečně válcovaných ocelových výrobků nebo předvýrobků, u nichž jsou vadná místa vyřazena pro bezprostřední přetavení.
Předávání údajů týkajících se skutečné výroby není povinné.
Pokud má podnik několik provozů, dotazník se musí vyplnit za každý provoz.
Specifikace
Kód : 5010
Název :
Koks
Výstupy z koksovacích pecí.
Kód : 5020
Název :
Příprava vsázky
Výstupy ze všech aglomeračních, peletizačních a ostatních zařízení vyrábějících aglomerované materiály pro vysokopecní vsázku a přímo redukovaná železná houba.
Kód : 5030
Název :
Surové železo a feroslitiny
Veškerá výroba surového železa, vysokopecní zrcadloviny a feromanganu s vysokým obsahem uhlíku ve vysokých pecích a elektrických pecích na výrobu železa v provozech.
Kód : 5040
Název :
Surová ocel
Surová ocel celkem.
Kód : 5041
Název :
z toho elektroocel
— z toho surová ocel z elektrických (obloukových a indukčních) pecí.
Kód : 5042
Název :
z toho kontinuální lití
— z toho kontinuálně lité bramy, bloky, sochory, varové předlitky pro válcování profilů a trubkové předvýrobky.
Kód : 5050
Název :
Výrobky získané přímo válcováním za tepla (5051 + 5052)
Zahrnuje celkový počet výrobků válcovaných za tepla.
Kód : 5051
Název :
Ploché výrobky
Zahrnuje celkový počet plochých výrobků válcovaných za tepla.
Kód : 5052
Název :
Dlouhé výrobky
Celkový počet dlouhých výrobků válcovaných za tepla. Z praktických důvodů zahrnuje tento kód válcované předvýrobky pro trubky, jelikož je nelze klasifikovat pod jiným kódem.
Kód : 5060
Název :
Výrobky získané z výrobků připravených válcováním za tepla
(kromě povlakovaných)
Výrobky získané z výrobků připravených válcováním za tepla (kromě povlakovaných). Tento kód zahrnuje pásovou ocel válcovanou na tepla z široké pásové oceli válcované za tepla, tlusté plechy válcované za tepla řezané z široké pásové oceli válcované za tepla, ploché výrobky válcované za studena v podobě tabulí nebo svitků.
Kód : 5061
Název :
z toho výrobky získané válcováním za studena
— z toho ploché výrobky (tenké plechy a pásy) získané válcováním za studena.
Kód : 5070
Název :
Výrobky s povlakem na povrchu
Tento kód zahrnuje obalovou ocel (bílé plechy, pocínované tenké plechy a pásy, elektrolyticky chromovaná ocel), všechny ploché nebo vlnité tenké a tlusté plechy a svitky pokovené máčením za horka nebo elektrolyticky a všechny ploché nebo vlnité tenké a tlusté plechy a svitky opatřené organickým povlakem.
Definice kódů v rámci tohoto zjišťování je uvedena s odkazem na dřívější dotazník Eurostatu ESUO 2-61.
|
Kód v rámci tohoto zjišťování |
Krátký popis výrobků |
Odkaz na řádky v dotazníku ESUO 2-61 |
|
5010 |
výstup z koksovacích pecí |
1001 |
|
5020 |
výstupy ze všech aglomeračních, peletizačních a ostatních zařízení vyrábějících aglomerované materiály pro vsázku vysoké pece a přímo redukovaná železná houba |
2001 + 2002 |
|
5030 |
veškerá výroba surového železa, vysokopecní zrcadloviny a feromanganu s vysokým obsahem uhlíku ve vysokých pecích a elektrických pecích na výrobu železa v provozech |
3001 |
|
5040 |
surová ocel celkem |
4000 |
|
5041 |
— z toho ocel z elektrických (obloukových a indukčních) pecí |
4002 |
|
5042 |
— z toho kontinuálně lité plosky (bramy), bloky, sochory, nosné profily (tzv. předlitky) a trubkové předvýrobky |
4099 |
|
5050 |
celkový počet výrobků válcovaných za tepla |
5000 |
|
5051 |
celkový počet plochých výrobků válcovaných za tepla |
5100 |
|
5052 |
Celkový počet dlouhých výrobků válcovaných za tepla. Z praktických důvodů zahrnuje tento kód válcované předvýrobky pro trubky, jelikož je nelze klasifikovat pod jiným kódem. |
5200 + 8001 |
|
5060 |
Výrobky získané z výrobků připravených válcováním za tepla (kromě povlakovaných). Tento kód zahrnuje pásovou ocel válcovanou na tepla z široké pásové oceli válcované za tepla, tlusté plechy válcované za tepla řezané z široké pásové oceli válcované za tepla, ploché výrobky válcované za studena v podobě tabulí nebo svitků. |
6010 + 6020 + 6030 |
|
5061 |
— z toho ploché výrobky (tenké plechy a pásy) získané válcováním za studena |
6030 |
|
5070 |
Výrobky s povlakem na povrchu. Tento kód zahrnuje obalovou ocel (bílé plechy, pocínované tenké plechy a pásy, elektrolyticky chromovaná ocel), všechny ploché nebo vlnité tenké a tlusté plechy a svitky pokovené máčením za horka nebo elektrolyticky a všechny ploché nebo vlnité tenké a tlusté plechy a svitky opatřené organickým povlakem. |
7100 + 7200 + 7300 |
PŘÍLOHA II
TECHNICKÝ FORMÁT
1. PODOBA ÚDAJŮ
Údaje jsou zasílány jako soubor záznamů, z nichž velká část popisuje ukazatele údajů (země, rok, ekonomická činnost atd.). Údaj samotný je číslo, které může být opatřeno značkami a vysvětlivkami v podobě poznámek pod čarou. Důvěrné údaje se zasílají se skutečnou hodnotou zaznamenanou v hodnotovém poli a značkou, která odkazuje na důvěrnou povahu údajů obsažených k záznamu.
2. STRUKTURA ZÁZNAMU
Záznamy jsou tvořeny poli proměnné délky oddělenými středníky (;). Maximální předpokládaná délka je uvedena pro informaci v tabulce. V pořadí zleva doprava to jsou:
|
Pole |
Typ |
Maximální délka |
Hodnoty |
|
Řada |
A |
3 |
alfanumerický kód řady (viz níže uvedený seznam) |
|
Rok |
A |
4 |
rok čtyřmi znaky, např. 2003 |
|
Země |
A |
6 |
kód země (viz níže uvedený seznam) |
|
Druh výroby |
A |
3 |
k rozlišení nejvyšší možné výroby od skutečné výroby (používá se pouze pro statistiku výrobní kapacity) nebo k rozlišení druhu zařízení (provoz na přípravu vsázky, válcovny, vysoké pece a elektrické pece pro výrobu surového železa, provozy vyrábějící elektrickou energii, tavírny, jiné provozy) (používá se pouze pro statistiku spotřeby paliv a energie) |
|
Proměnná |
A |
4 |
Kód proměnné. Kódy uvedené v nařízení č. 48/2004 o tvorbě roční statistiky Společenství v oblasti ocelářského průmyslu za referenční roky 2003–2009 jsou čtyřmístné (viz níže uvedený seznam). |
|
Hodnota údaje |
N |
12 |
číselná hodnota údajů vyjádřená celými čísly bez desetinné čárky |
|
Označení důvěrnosti |
A |
1 |
A, B, C, D: označuje, že údaj je důvěrný a důvod utajování (viz níže uvedený seznam). Prázdné místo označuje údaj, který není důvěrný. |
|
Dominantní postavení |
N |
3 |
Číselná hodnota nižší nebo rovna 100. Udává procento dominantního postavení jednoho nebo dvou podniků, které jsou převažující složkou údaje a činí ho důvěrným. Hodnota je zaokrouhlena na nejbližší celé číslo: například 90,3 se zaokrouhlí na 90; 94,50 se zaokrouhlí na 95. U údajů, které nejsou důvěrné, toto pole zůstává prázdné. Pole se použije pouze tehdy, pokud je v předcházejícím poli označení důvěrnosti B nebo C. |
|
Jednotka hodnoty údaje |
A |
4 |
kódy pro označení jednotek |
3. POPIS POLÍ
3.1. Druh řady
|
Druh řady |
Kód |
|
Roční statistiky bilance ocelového a litinového odpadu |
S10 |
|
Roční statistiky spotřeby paliv a energie v členění podle druhu zařízení |
S2A |
|
Roční statistiky bilance elektrické energie v ocelářském průmyslu |
S2B |
|
Informace o investicích v průmyslu výroby železa a oceli |
S3A |
|
Roční statistiky výrobní kapacity |
S3B |
3.2. Země
|
Země |
Kód |
|
Belgie |
BE |
|
Bulharsko |
BG |
|
Česká republika |
CZ |
|
Dánsko |
DK |
|
Německo |
DE |
|
Estonsko |
EE |
|
Řecko |
GR |
|
Španělsko |
ES |
|
Francie |
FR |
|
Chorvatsko |
HR |
|
Irsko |
IE |
|
Itálie |
IT |
|
Kypr |
CY |
|
Lotyšsko |
LV |
|
Litva |
LT |
|
Lucembursko |
LU |
|
Maďarsko |
HU |
|
Malta |
MT |
|
Nizozemsko |
NL |
|
Rakousko |
AT |
|
Portugalsko |
PT |
|
Polsko |
PL |
|
Rumunsko |
RO |
|
Slovinsko |
SI |
|
Slovensko |
SK |
|
Finsko |
FI |
|
Švédsko |
SE |
|
Spojené království |
UK |
|
Island |
IS |
|
Lichtenštejnsko |
LI |
|
Norsko |
NO |
|
Švýcarsko |
CH |
3.3. Druh výroby nebo druh zařízení
|
Druh výroby |
Kód |
|
Nejvyšší možná výroba |
MPP |
|
Skutečná výroba (nepovinné) |
ACP |
|
Druh zařízení |
|
|
Provoz na přípravu vsázky |
PLP |
|
Válcovny |
RMD |
|
Vysoké pece a elektrické pece na výrobu surového železa |
FRN |
|
Provozy vyrábějící elektrickou energii |
EGS |
|
Tavírny |
MLS |
|
Jiné provozy |
OTH |
3.4. Proměnné a jednotka hodnoty údajů
|
Kód |
Název |
Jednotka hodnoty údajů |
|
Bilance ocelového a litinového šrotu |
(metrické) tuny |
|
|
1010 |
stav zásob první den roku |
MTON |
|
1020 |
pocházející z vlastních provozů |
MTON |
|
1030 |
příjem (nákup) (1031 + 1032 + 1033) |
MTON |
|
1031 |
z tuzemských zdrojů |
MTON |
|
1032 |
z jiných členských států Společenství |
MTON |
|
1033 |
z třetích zemí |
MTON |
|
1040 |
celkem k dispozici (1010 + 1020 + 1030) |
MTON |
|
1050 |
spotřeba celkem … |
MTON |
|
1051 |
… z toho elektrické pece |
MTON |
|
1052 |
… z toho korozivzdorný šrot |
MTON |
|
1060 |
dodávky (prodej mimo závod) |
MTON |
|
1070 |
stav zásob poslední den roku (1040 – 1050 – 1060) |
MTON |
|
spotřeba paliv a energií |
||
|
2010 |
pevná paliva (2011 + 2012) |
MTON |
|
2011 |
koks |
MTON |
|
2012 |
jiná pevná paliva |
MTON |
|
2020 |
kapalná paliva |
MTON |
|
2030 |
plyn (2031 + 2032 + 2033 + 2034) |
GJ |
|
2031 |
vysokopecní plyn |
GJ |
|
2032 |
koksárenský plyn |
GJ |
|
2033 |
konvertorový plyn |
GJ |
|
2034 |
jiný plyn |
GJ |
|
2040 |
vnější dodávky vysokopecního plynu |
GJ |
|
2050 |
vnější dodávky konvertorového plynu |
GJ |
|
Roční statistiky bilance elektrické energie v ocelářském průmyslu |
MWh |
|
|
3100 |
zdroje (3101 + 3102) |
MWh |
|
3101 |
hrubá výroba |
MWh |
|
3102 |
příjem z venku |
MWh |
|
3200 |
použito (3210 + 3220 + 3230) |
MWh |
|
3210 |
spotřeba v provozech (3211 + 3212 + 3213 + 3214 + 3215 + 3216 + 3217) |
MWh |
|
3211 |
aglomerační zařízení a provozy na přípravu vsázky |
MWh |
|
3212 |
vysoké pece a elektrické pece pro výrobu surového železa |
MWh |
|
3213 |
elektrické tavírny a kontinuální lití |
MWh |
|
3214 |
jiné tavírny a kontinuální lití |
MWh |
|
3215 |
válcovny |
MWh |
|
3216 |
provozy vyrábějící elektrickou energii |
MWh |
|
3217 |
jiné provozy |
MWh |
|
3220 |
externí dodávky |
MWh |
|
3230 |
ztráty |
MWh |
Peněžní údaje se musí vyjádřit v tisících eur v případě zemí eurozóny a v tisících jednotek národních měn v případě zemí mimo eurozónu.
|
Kód |
Název |
Jednotka hodnoty údaje |
|
Investiční výdaje v průmyslu výroby železa a oceli |
tisíce eur nebo tisíce národní měny |
|
|
4010 |
koksovna |
KEUR nebo KNC |
|
4020 |
provoz na přípravu vsázky |
KEUR nebo KNC |
|
4030 |
provoz na výrobu železa a feroslitin (včetně vysokých pecí) |
KEUR nebo KNC |
|
4040 |
provozy na tavení oceli |
KEUR nebo KNC |
|
4041 |
z toho elektrické |
KEUR nebo KNC |
|
4050 |
kontinuální lití |
KEUR nebo KNC |
|
4060 |
válcovny (4061 + 4062 + 4063 + 4064) |
KEUR nebo KNC |
|
4061 |
ploché výrobky |
KEUR nebo KNC |
|
4062 |
dlouhé výrobky |
KEUR nebo KNC |
|
4063 |
studené válcovny širokého pásu |
KEUR nebo KNC |
|
4064 |
zařízení pro nanášení povlaků |
KEUR nebo KNC |
|
4070 |
ostatní provozy |
KEUR nebo KNC |
|
4100 |
celkem (4010 + 4020 + 4030 + 4040 + 4050 + 4060 + 4070) |
KEUR nebo KNC |
|
4200 |
z toho pro ochranu životního prostředí |
KEUR nebo KNC |
|
Nejvyšší možná výroba v průmyslu železa a oceli (výrobní kapacita) |
1 000 metrických tun ročně |
|
|
5010 |
koks |
1 000 |
|
5020 |
příprava vsázky |
1 000 |
|
5030 |
surové železo a feroslitiny |
1 000 |
|
5040 |
surová ocel |
1 000 |
|
5041 |
z toho elektroocel |
1 000 |
|
5042 |
z toho kontinuální lití |
1 000 |
|
5050 |
výrobky získané přímo válcováním za tepla (5051 + 5052) |
1 000 |
|
5051 |
ploché výrobky |
1 000 |
|
5052 |
dlouhé výrobky |
1 000 |
|
5060 |
výrobky získané z výrobků připravených válcováním za tepla (kromě povlakovaných) |
1 000 |
|
5061 |
z toho výrobky získané válcováním za studena |
1 000 |
|
5070 |
výrobky s povlakem na povrchu |
1 000 |
3.5. Označení důvěrnosti
Po členských státech se žádá, aby zřetelně označily důvěrné údaje použitím označení uvedených v seznamu níže:
|
Důvod důvěrnosti |
Označení |
|
Příliš málo podniků |
A |
|
Jeden podnik má dominantní postavení na trhu |
B |
|
Dva podniky mají dominantní postavení na trhu |
C |
|
Sekundární důvěrnost údajů |
D |
4. PŘÍKLADY ZÁZNAMŮ
Příklad 1
S10;2003;DE;;1010;12345;;;MTON
Týká se roční statistiky bilance ocelového a litinového odpadu; zásoby v Německu k 1.1.2003 činily 12 345 metrických tun. Tyto údaje nebyly důvěrné.
Příklad 2
S3B;2003;SK;MPP;5010;12000;;;MTON
Týká se roční statistiky výrobní kapacity; nejvyšší možná výroba koksu na Slovensku v roce 2003 činila 12 000 tun. Tyto údaje nebyly důvěrné.
Příklad 3
S3B;2003;ES;ACP;5040;12000;B;95;MTON
Týká se roční statistiky výrobní kapacity; skutečná výroba surové oceli ve Španělsku v roce 2003 činila12 000 tun. Tyto údaje byly důvěrné, neboť jeden podnik měl na trhu dominantní postavení a představoval 95 % výroby.
5. ELEKTRONICKÁ FORMA
Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje a metaúdaje požadované tímto nařízením v elektronické formě, která musí vyhovovat normě pro vzájemnou výměnu navržené Komisí (Eurostatem).
( 1 ) Úř. věst. L 7, 13.1.2004, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.
( 3 ) Pravidelné celkové opravy probíhající několik let (např. vysoké pece) ovšem mohou být přepočítány na „roční průměr“.