2004/338/ES, EuratomRozhodnutí Rady ze dne 22. března 2004, kterým se přijímá jednací řád Rady

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	ROZHODNUTÍ RADY ze dne 22. března 2004, kterým se přijímá jednací řád Rady (2004/338/ES, Euratom) (Úř. věst. L 106, 15.4.2004, p.22)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	ROZHODNUTÍ RADY ze dne 11. října 2004,	L 319	15	20.10.2004
►M2	ROZHODNUTÍ RADY ze dne 23. ledna 2006,	L 22	32	26.1.2006

---

▼B

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 22. března 2004,

kterým se přijímá jednací řád Rady

(2004/338/ES, Euratom)

Jediný článek

Jednací řád Rady ze dne 22. července 2002 (2002/682/ES, Euratom) ( 1 ) se nahrazuje tímto jednacím řádem, který vstupuje v platnost dnem 23. března 2004.

JEDNACÍ ŘÁD RADY

Článek 1

Svolání a místo konání zasedání

1.  Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise ( 2 ).

2.  Sedm měsíců před zahájením svého funkčního období oznámí předsednictví, po případné konzultaci s předcházejícím a následujícím předsednictvím, předpokládané termíny zasedání, která Rada uskuteční v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí.

3.  Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku ( 3 ).

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy, plánování práce

1.  Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (dále jen ‚Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy‘) svolaná podle odst. 2 písm. a) stanoví seznam těchto složení, jenž je uveden v příloze I.

2.  Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy se zabývá dvěma hlavními oblastmi činnosti, kvůli nimž pořádá samostatná zasedání se samostatným pořadem jednání, která se pokud možno konají v různých termínech. Uvedené oblasti jsou:

3.  Za účelem příprav zasedání Evropské rady vykonává Rada pro obecné záležitost a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a) tyto činnosti:

Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolané podle odst. 2 písm. a) alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady.

S výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, vázaných například na současnou mezinárodní situaci, se nekonají zasedání jiných složení Rady nebo přípravného výboru Rady v období mezi závěrečným přípravným zasedáním podle písmene b) a zasedáním Evropské rady.

Opatření nezbytná pro praktickou organizaci jednání Evropské rady přijímá předsednictví ve spolupráci s generálním sekretariátem v souladu s pravidly, na kterých se dohodla Evropská rada.

4.  Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a) doporučuje Evropské radě k přijetí víceletý strategický program na následující tři roky, založený na společném návrhu vypracovaném dotyčnými předsednictvími po konzultaci s Komisí.

5.  Na základě uvedeného víceletého strategického programu a po náležitých konzultacích obě předsednictví, která budou vykonávat funkci v následujícím roce, předloží společně návrh ročního operativního programu činnosti Rady pro uvedený rok. Tento návrh programu se předkládá Radě pro obecné záležitosti a vnější vztahy každý rok v prosinci. Návrh mimo jiné zohledňuje i výsledky dialogu o politických prioritách na daný rok vedeného z podnětu Komise. Obě dotyčná předsednictví dokončí tento program na základě projednání Radou pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolanou podle odst. 2 písm. a).

6.  Nastupující předsednictví sestavuje orientační pořady jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí. Uvedené orientační pořady jednání se sestavují nejpozději jeden týden před zahájením funkčního období předsednictví na základě ročního operativního programu a po konzultaci s Komisí. V nezbytných případech lze kromě předem naplánovaných zasedání předpokládat i mimořádná zasedání.

Obdobné orientační pořady jednání Rady plánované na šestiměsíční období, následující po období uvedeném v prvním pododstavci, sestaví dotyčné předsednictví po konzultaci s Komisí a s následujícím předsednictvím nejpozději jeden týden před zahájením svého funkčního období.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období nemá již nadále své opodstatnění, předsednictví jej nesvolá.

Článek 3 ( 4 )

Pořad jednání

1.  Předseda sestavuje předběžný pořad každého zasedání Rady se zřetelem na její roční program. Pořad jednání je zasílán ostatním členům Rady a Komisi alespoň 14 dní před zahájením zasedání.

2.  Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zařazení byl generální sekretariát požádán členem Rady nebo Komisí alespoň 16 dnů před zahájením tohoto zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může být předsednictvím, členem Rady nebo Komisí požadováno hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3.  Body týkající se přijetí aktu nebo společného postoje k návrhu právního předpisu nebo návrhu opatření podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii nebudou uvedeny v předběžném pořadu jednání ke schválení, dokud neuplyne šestitýdenní lhůta stanovená v bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

Rada může jednomyslně rozhodnout o neuplatnění šestitýdenní lhůty, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v bodě 3 uvedeného protokolu.

4.  Do předběžného pořadu jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději ke dni odeslání tohoto pořadu jednání.

5.  Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí do pořadu jednání a dokumenty, u nichž nebyly dodrženy uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování legislativních bodů ve smyslu článku 7 do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním zasedání Rady, předsednictví vyřadí tyto body, aniž je dotčen odstavec 2, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6.  Předběžný pořad jednání se dělí na část A a část B. Body, které může Rada schválit bez rozpravy, se zařazují do části A, což ale nevylučuje možnost, aby kterýkoli člen Rady nebo Komise vyjádřila k uvedeným bodům stanovisko a dala jej uvést do zápisu.

7.  Pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. Takto zařazené body se předkládají k hlasování, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8.  Bod uvedený v části A však bude z pořadu jednání stažen, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k další rozpravě o tomto bodu nebo pokud tak požaduje člen Rady nebo pokud tak požaduje Komise.

9.  Každá žádost o zařazení dalšího bodu mezi ‚Jiné záležitosti‘ se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

Na základě článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže zasedání účastnit, oprávněn sjednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1.  Zasedání Rady jsou neveřejná, vyjma případů uvedených v článku 8.

2.  Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3.  Členy Rady nebo Komisi mohou doprovázet asistující úředníci. Jména a funkce těchto úředníků se oznamují předem generálnímu sekretariátu. Rada je oprávněna stanovit pro každou delegaci maximální počet osob včetně členů Rady přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4.  Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Profesní tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1.  Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat profesní tajemství, vyjma případů, kdy Rada rozhodne jinak.

2.  Pro účely soudního řízení mohou Rada nebo Výbor stálých zástupců schválit předložení opisu nebo výňatku z dokumentů Rady, jejichž zpřístupnění v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům nebylo dosud povoleno.

Článek 7

Případy, ve kterých Rada jedná jako normotvůrce

Rada jedná jako normotvůrce ve smyslu čl. 207 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES, když přijímá právní normy, které jsou závazné ve členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic, rámcových rozhodnutí nebo rozhodnutí na základě odpovídajících ustanovení Smluv, s výjimkou jednání vedoucích k přijetí vnitřních opatření, správních aktů nebo rozpočtových opatření, aktů, které se týkají interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů, nebo nezávazných aktů (např. závěrů, doporučení nebo usnesení).

Jsou-li Radě předkládány návrhy právních předpisů nebo podněty, zdrží se Rada přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, např. usnesení nebo prohlášení, která nejsou uvedena v článku 9.

Článek 8

Veřejná jednání Rady a veřejné rozpravy

1.  Jednání Rady o aktech přijímaných v souladu se spolurozhodovacím postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o ES jsou veřejnosti přístupná za těchto podmínek:

V uvedených případech jsou jednání Rady veřejná prostřednictvím audiovizuálního přenosu zasedání Rady, zejména do prostor náslechového sálu. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát informuje v co největším časovém předstihu veřejnost o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto odstavce.

2.  Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy vede každoročně na svém zasedání svolaném podle čl. 2 odst. 2 písm. a) veřejnou politickou rozpravu o ročním operativním programu Rady, případně o ročním pracovním programu Komise. Tato každoroční politická rozprava se veřejně přenáší audiovizuálními prostředky.

3.  Na základě rozhodnutí přijatého kvalifikovanou většinou Rady nebo Výboru stálých zástupců uspořádá Rada alespoň jednu veřejnou rozpravu o významných nových návrzích právních předpisů, které nejsou uvedeny v odstavci 1.

Rada nebo Výbor stálých zástupců mají právo kvalifikovanou většinou rozhodovat v konkrétním případě o konání dalších veřejných rozprav k významným otázkám, které se týkají zájmů Unie.

Témata rozpravy nebo konkrétní předmět rozpravy jsou navrhovány předsednictvím, kterýmkoli členem Rady nebo Komisí.

Uvedené rozpravy jsou veřejně přenášeny audiovizuálními prostředky.

Článek 9

Zveřejnění výsledků hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání

1.  Kromě případů, kdy Rada jedná veřejně v souladu s čl. 8 odst. 1, se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí právních předpisů zveřejňují, jedná-li Rada jako normotvůrce ve smyslu článku 7.

Stejné pravidlo platí pro:

2.  Výsledky hlasování se zveřejňují také v případě:

V případech, kdy jsou výsledky hlasování v Radě zveřejňovány v souladu s písmeny a) až c), se rovněž na žádost dotyčných členů Rady zveřejní odůvodnění učiněné při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se přijetí aktů uvedených v písmenech a) až c) se zveřejní rozhodnutím Rady nebo Výboru stálých zástupců přijatým na žádost jednoho z jejich členů.

3.  Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě jednání vedoucího k předběžnému hlasování nebo k přijetí přípravných aktů.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou uvedena v příloze II.

Článek 11

Pravidla hlasování a usnášeníschopnost

1.  Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu člena Rady nebo Komise za předpokladu, že tak rozhodne většina členů Rady.

2.  Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v článku 203 Smlouvy o ES, počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3.  Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů ( 6 ).

4.  Pro hlasování Rady je nezbytné, aby byla hlasování přítomna většina členů Rady, kteří jsou podle Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

▼M1

5.  Při přijímání rozhodnutí Rady, které vyžaduje kvalifikovanou většinu, a požaduje-li to člen Rady, ověřuje se, zda členské státy tvořící tuto většinu představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie vypočteného podle číselných údajů o počtu obyvatel uvedených v článku 1 přílohy IIa.

▼B

Článek 12 ( 7 )

Písemný postup

1.  Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou schvalovat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v takovém případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem všichni členové Rady svůj souhlas.

2.  Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje tehdy, má-li písemné hlasování rozhodnout o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

3.  Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled aktů schválených písemným postupem.

4.  Z podnětu předsednictví může Rada rovněž jednat za účelem provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky pomocí zjednodušeného písemného postupu (COREU). V uvedeném případě se návrh považuje za přijatý po uplynutí lhůty stanovené předsednictvím v závislosti na naléhavosti dané záležitosti, nemá-li žádný člen Rady námitky ( 8 ).

5.  Generální sekretariát stanoví ukončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1.  Z každého zasedání Rady se pořizuje zápis, který je po schválení podepisován generálním tajemníkem, vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (dále jen ‚generální tajemník‘) nebo náměstkem generálního tajemníka, kteří jsou oprávněni přenést své podpisové právo na generální ředitele generálního sekretariátu.

Obecně platí, že ke každému bodu pořadu jednání se v zápise uvádějí:

2.  Návrh zápisu vypracuje generální sekretariát do 15 dnů a předloží jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3.  Před uvedeným schválením je každý člen Rady nebo Komise oprávněna požadovat, aby byly do zápisu zapracovány podrobnější údaje k jakémukoli bodu pořadu jednání. Uvedené žádosti se podávají ve Výboru stálých zástupců.

Článek 14

Jednání a rozhodnutí na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků

1.  Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá rozhodnutí pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků.

2.  Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování aktů

Znění aktů schválených Radou a aktů společně přijatých Evropským parlamentem a Radou podepisuje při jejich přijetí úřadující předseda a generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka jsou oprávněni přenést své podpisové právo na generální ředitele generálního sekretariátu.

Článek 16 ( 9 )

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu budou náležitě zohledněny v souladu s přílohou III případy, kdy na základě Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejnění aktů v Úředním věstníku Evropské unie

1.  V Úředním věstníku Evropské unie zveřejňuje generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka:

2.  Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejní generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku:

3.  Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně případ od případu, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka zveřejnit v Úředním věstníku společné strategie, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o Evropské unii.

4.  Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou případ od případu a se zřetelem k možnému zveřejnění základního aktu, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku zveřejnit:

5.  Zřizuje-li se dohodou uzavíranou mezi Společenstvím a jedním nebo několika státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, Rada při uzavření takové dohody rozhodne, zda rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem budou zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování aktů

1.  Směrnice, které nejsou uvedeny v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, a rozhodnutí, která nejsou uvedena v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, oznamuje adresátům generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel.

2.  Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující akty adresátům generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel:

3.  Generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel zašlou vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic Rady, které nespadají pod čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, a rozhodnutí a doporučení Rady.

Článek 19 ( 11 )

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

1.  Výbor stálých zástupců odpovídá za přípravu práce Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěřila. Ve všech případech ( 12 ) zajišťuje soulad politik a činnosti Unie a dohlíží nad dodržováním těchto zásad a pravidel:

2.  Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, že jsou dokumenty předkládány Radě v náležité formě, a případně navrhuje obecné směry, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech rozhodne Rada jednomyslně o vyřízení záležitosti bez předchozího projednání.

3.  Výbory nebo pracovní skupiny mohou být zřízeny Výborem stálých zástupců nebo s jeho souhlasem s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných orgánů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné orgány Rady.

4.  Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech programu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady. Nerozhodne-li Rada jinak, předsedá dalším výborům stanoveným ve Smlouvách rovněž delegát tohoto členského státu. Totéž platí i pro výbory a pracovní skupiny uvedené v odstavci 3, nerozhodne-li Výbor stálých zástupců jinak.

5.  Co se týče přípravy zasedání složení Rady, které se scházejí každých šest měsíců, předsedá výborům, vyjma Výboru stálých zástupců, a pracovním skupinám, konaným v průběhu předcházejících šesti měsíců, delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6.  Má-li být spis v podstatě projednán během stanovené šestiměsíční lhůty, může delegát členského státu, vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období, předsedat během předcházejících šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, vyjma Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu. Praktické provádění tohoto pododstavce je předmětem dohody mezi oběma dotyčnými předsednickými státy.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Společenství na určitý finanční rok předsedá přípravným orgánům Rady, vyjma Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů programu jednání Rady k posouzení rozpočtu, delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému finančnímu roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednického státu, i pro předsednictví Rady při projednávání uvedených rozpočtových položek. Dotyčná předsednictví projednají praktická opatření.

7.  V souladu s níže uvedenými odpovídajícími ustanoveními je Výbor stálých zástupců oprávněn přijímat následující procedurální rozhodnutí, pokud byly odpovídající body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním. Od této lhůty se lze odchýlit pouze na základě jednomyslnosti ( 13 ):

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1.  Předsednictví odpovídá za uplatňování tohoto jednacího řádu a za řádný průběh jednání. Předsednictví zejména zajistí, aby byla dodržována ustanovení přílohy IV týkající se pracovních metod rozšířené Rady.

Aby bylo jednání vedeno řádně, může předsednictví, pokud Rada nerozhodne jinak, přijímat veškerá opatření vhodná k zajištění nejlepšího využití vymezeného času zasedání, a zejména pak:

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 19 odst. 4 až 6 a pravomoci a celková politická odpovědnost předsednictví, je předsednictví nápomocen zástupce toho členského státu, který v příštím období převezme předsednictví. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů jej posledně jmenovaný podle potřeby vystřídá, zprostí jej, je-li to nezbytné, některých úkolů a zajistí kontinuitu práce Rady.

Článek 21 ( 14 ) ( 15 )

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu předsednictví organizuje zasedání jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáními Výboru stálých zástupců, na nichž budou tyto zprávy projednány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech legislativních bodů pořadu jednání ve smyslu článku 7, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

Redakční kvalita ( 16 )

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění redakční kvality právních předpisů, které Rada přijímá, má právní služba, podle interinstitucionální dohody ze dne 22. prosince 1998, za úkol včas prověřit kvalitu návrhů a předloh předpisů a předložit Radě a jejím orgánům redakční úpravy.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost redakční kvalitě.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1.  Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za organizační vedení generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje kvalifikovanou většinou Rada.

2.  Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu ( 17 ).

Na základě své pravomoci činí generální tajemník a náměstek generálního tajemníka veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3.  Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajištění souladu práce Rady a na plnění jejího ročního programu. V rámci své odpovědnosti a pod vedením předsednictví jí napomáhá při hledání řešení.

V souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii je generální tajemník Radě a předsednictví nápomocen při řešení otázek společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně koordinace činnosti zvláštních zástupců.

Generální tajemník může v případě potřeby požádat předsednictví o svolání výboru nebo pracovní skupiny, zvláště v souvislosti s otázkami společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nebo o zařazení bodu na pořad jednání výboru nebo pracovní skupiny.

4.  Generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka předloží včas Radě návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5.  Generální tajemník, kterému je nápomocen náměstek generálního tajemníka, plně odpovídá za správu položek uvedených v oddílu II – Rada, a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Vynakládá uvedené prostředky v souladu s ustanoveními finančního nařízení platného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství.

Článek 24

Bezpečnost

Pravidla bezpečnosti schvaluje Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod a úmluv

V případě, že je generální tajemník Rady jmenován depozitářem dohody uzavřené na základě článku 24 Smlouvy o Evropské unii nebo dohody uzavřené Společenstvím a jedním nebo několika státy nebo mezinárodními organizacemi, úmluvy uzavřené mezi členskými státy nebo úmluvy vypracované na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, ukládají se listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení k uvedeným dohodám nebo úmluvám v sídle Rady.

V uvedených případech vykonává generální tajemník povinnosti depozitáře a rovněž zajišťuje zveřejnění dat vstupu v platnost uvedených dohod nebo úmluv v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Rada může být před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupována předsednictvím nebo s jeho souhlasem následujícím předsednictvím nebo generálním tajemníkem. Z pověření předsednictví může být Rada také před uvedenými výbory zastupována náměstkem generálního tajemníka nebo vyššími úředníky generálního sekretariátu.

Rada může rovněž předkládat svá stanoviska Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení týkající se formy aktů

Ustanovení týkající se formy aktů jsou uvedena v příloze V.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy na adresu sídla Rady:

Rada Evropské unie

Rue de la Loi/Wetstraat 175

B-1048 Brusel

---

PŘÍLOHA I

SEZNAM SLOŽENÍ RADY

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s článkem 203 Smlouvy o ES.

Jednání jednoho složení Rady se může účastnit více ministrů v postavení plnoprávných členů, přičemž se v důsledku toho upraví pořad a organizace jednání ( 23 ).

V případě Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy je každá vláda zastoupena na jednotlivých zasedáních tohoto složení ministrem nebo státním tajemníkem podle vlastního výběru.

---

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM RADY

Článek 1

Oblast působnosti

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení stanovených v této příloze.

Článek 2

Konzultace týkající se dokumentů třetích osob

1.  Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument nesmí být zpřístupněn, je věc konzultována s dotyčnou třetí osobou, jestliže:

2.  Ve všech ostatních případech, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jehož je držitelem, je žádost pro účely použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 konzultována generálním sekretariátem s dotyčnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument bude či nebude zpřístupněn.

3.  Konzultace s třetí osobou probíhá písemnou formou (včetně e-mailu) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření s ohledem na lhůtu stanovenou v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 se požaduje písemné stanovisko třetí osoby.

4.  Nevztahují-li se na dokument ustanovení odst. 1 písm. a) nebo b) a není-li generální sekretariát vzhledem k zamítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, bude se záležitostí zabývat Rada.

Jestliže Rada zvažuje zpřístupnění dokumentu, musí být třetí osoba neprodleně písemně informována o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň 10 pracovních dnů. Třetí osoba musí být zároveň upozorněna na článek 243 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 3

Žádosti o konzultaci od jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o konzultaci zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě na e-mailovou adresu [email protected] nebo faxem na číslo: (32-2) 285 63 61.

Generální sekretariát okamžitě vydá jménem Rady své stanovisko se zřetelem na požadovanou lhůtu, v jejímž rámci musí dotyčný orgán nebo členský stát učinit rozhodnutí, nejpozději však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádost členského státu podávaná v souladu s čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se předkládá v písemné formě generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Postoupení žádostí členských států

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se uvedená žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a odpovídajícími ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadateli oznámeno, že případná opakovaná žádost musí být adresována přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady, vysokého představitele na adresu rue de la Loi/Wetstraat 175, B-1048 Brusel, e-mailovou adresu [email protected] nebo faxem na číslo: (32-2) 285 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé potvrzující žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovení a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1.  Za poskytování přístupu veřejnosti k rejstříku dokumentů Rady je odpovědný generální sekretariát.

2.  Kromě odkazů na dokumenty bude v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 24 ) a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 bude jejich obsah zpřístupněn na internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1.  Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou citlivé, a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Pro účely tohoto článku se:

3.  Generální sekretariát umožní veřejnosti okamžitě po uvedení do oběhu přístup k těmto dokumentům:

4.  Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, je generální sekretariát oprávněn zpřístupnit veřejnosti okamžitě po uvedení do oběhu také tyto dokumenty:

5.  Kromě dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti okamžitě po uvedení do oběhu tyto legislativní dokumenty:

6.  Po přijetí jednoho z rozhodnutí podle odst. 5 písm. c) nebo po konečném přijetí dotyčného aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré legislativní dokumenty související s uvedeným aktem, které byly vypracovány dříve než dané rozhodnutí a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1, 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001. Mezi uvedené dokumenty se řadí informativní poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v jednom z jejích přípravných orgánů (výstupy z projednávání), vyjma stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které odrážejí individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, nezpřístupňují veřejnosti na základě těchto ustanovení.

▼M1

---

PŘÍLOHA IIa

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA K USTANOVENÍM O PŘIDĚLOVÁNÍ VÁHY HLASŮM V RADĚ

▼M2

Článek 1

K provedení čl. 205 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství, čl. 118 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jakož i čl. 23 odst. 2 třetího pododstavce a čl. 34 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je celkový počet obyvatel každého členského státu na dobu od 1. listopadu 2004 do 31. prosince 2005 tento:

▼M1

Článek 2

1.  Každoročně do 1. září sdělí členské státy Statistickému úřadu Evropských společenství údaje o celkovém počtu jejich obyvatel ke dni 1. ledna běžného roku.

2.  S účinkem ode dne 1. ledna každého roku upraví Rada číselné údaje uvedené v článku 1 podle údajů, které má Statistický úřad Evropských společenství k dispozici ke dni 30. září předchozího roku. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

▼B

---

PŘÍLOHA III

---

PŘÍLOHA IV

PRACOVNÍ METODY ROZŠÍŘENÉ RADY

Příprava zasedání

Vedení zasedání

---

PŘÍLOHA V

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE FORMY AKTŮ

A.   Forma nařízení

B.   Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek (Smlouva o ES)

C.   Forma společných strategií Evropské rady, společných akcí a společných postojů uvedených v článku 12 Smlouvy o Evropské unii Společné strategie, společné akce a společné postoje ve smyslu článku 12 Smlouvy o Evropské unii nesou jeden z těchto odpovídajících nadpisů:

D.   Forma společných postojů, rámcových rozhodnutí, rozhodnutí a úmluv uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii

Společné postoje, rámcová rozhodnutí, rozhodnutí a úmluvy ve smyslu čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii nesou jeden z následujících odpovídajících nadpisů:

---

( 1 ) Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 230, 28.8.2002, s. 7)

( 2 ) Tento odstavec se shoduje s článkem 204 Smlouvy o ES.

( 3 ) Tento odstavec se shoduje s písmenem b) jediného článku Protokolu o umístění sídel orgánů a některých subjektů a útvarů Evropských společenství a Europolu, který tvoří přílohu Smluv.

( 4 ) Viz níže uvedená prohlášení a) a b):

( 5 ) Viz níže uvedené prohlášení c):

( 6 ) Tento odstavec se shoduje s článkem 206 Smlouvy o ES.

( 7 ) Viz níže uvedené prohlášení d):

( 8 ) Viz níže uvedené prohlášení e):

( 9 ) Viz níže uvedené prohlášení f):

( 10 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

( 11 ) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené článkem 114 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 1.1.1999, s. 71).

( 12 ) Viz níže uvedené prohlášení g):

( 13 ) Viz níže uvedené prohlášení h):

( 14 ) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v článku 114 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 1.1.1999, s. 71).

( 15 ) Viz níže uvedené prohlášení i):

( 16 ) Viz níže uvedené prohlášení j):

Viz níže uvedené prohlášení k):

( 17 ) Odstavec 1 a odst. 2 první pododstavec se shodují s čl. 207 odst. 2 Smlouvy o ES.

( 18 ) Včetně evropské bezpečnostní a obranné politiky a rozvojové spolupráce.

( 19 ) Včetně rozpočtu.

( 20 ) Včetně civilní obrany.

( 21 ) Včetně cestovního ruchu.

( 22 ) Včetně audiovizuální oblasti.

( 23 ) Viz níže uvedené prohlášení l):

( 24 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 25 ) Viz níže uvedené prohlášení m):

( 26 ) Viz níže uvedené prohlášení n):