2004/111/ESROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 29. ledna 2004 o provádění zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2004 (oznámeno pod číslem K (2004) 134) (2004/111/ES)

Publikováno: Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 20-21 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 29. ledna 2004 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. ledna 2004 Nabývá účinnosti: 29. ledna 2004
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 27. srpna 2004

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. ledna 2004

o provádění zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2004

(oznámeno pod číslem K(2004) 134)

(2004/111/ES)

(Úř. věst. L 032, 5.2.2004, p.20)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23. července 2004,

  L 278

59

27.8.2004




▼B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. ledna 2004

o provádění zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2004

(oznámeno pod číslem K(2004) 134)

(2004/111/ES)



KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti ( 1 ), a zejména na článek 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků ( 2 ), nestanoví žádné pravidelné sledování hejn drůbeže a volně žijících ptáků, aby se zjistila případná přítomnost choroby v těchto populacích.

(2)

Zkušenost ukázala, že některé kmeny viru influenzy ptáků, na které se v současné době nevztahují opatření pro tlumení podle směrnice, mohou zmutovat ve vysoce patogenní kmeny poté, co se po nějakou dobu pohybovaly v populaci drůbeže.

(3)

Tato situace může vyvolat vysokou úmrtnost drůbeže a způsobit velké hospodářské ztráty v drůbežářství, které by se mohly snížit zavedením systému depistáže v členských státech, aby bylo možno dříve zjistit a tlumit tyto prvotní kmeny.

(4)

Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty vydal své stanovisko k definici influenzy ptáků a užití očkování proti ní. Ve zprávě výbor doporučil změnit definici influenzy ptáků tak, aby zahrnovala více kmenů influenzy ptáků, pro něž jsou nutná eradikační opatření. Dále je třeba provádět zjišťování, aby se určil výskyt takových kmenů v různých populacích drůbeže. Tím by měl být umožněn odhad nákladů na zavedení pozměněných opatření pro tlumení choroby.

(5)

V listopadu 2001 zorganizovala Komise sympózium o přípravě na pandemie influenzy u lidí. Bylo zdůrazněno, že by se mělo provádět zjišťování výskytu u různých populací zvířat, aby bylo možno lépe zhodnotit zoonotický dopad těchto infekcí.

(6)

Jak zoonotická povaha choroby, tak i důsledky pro zdraví zvířat činí nezbytným zjišťování influenzy ptáků v populacích zvířat.

(7)

V letech 2002 a 2003 provedly všechny členské státy zjišťování influenzy ptáků u drůbeže a většina z nich přistoupila k depistáži u volně žijících ptáků podle rozhodnutí Komise 2002/649/ES ( 3 ).

(8)

Individuální programy a finanční příspěvek Společenství na každý z těchto programů byly schváleny rozhodnutím Komise 2002/673/ES ( 4 ).

(9)

Během těchto zjišťování byla odhalena přítomnost různých podtypů virů H5 a H7 influenzy ptáků u drůbeže v několika členských státech. Ačkoliv v současné době by výskyt virů influenzy ptáků mohl být považován za dosti nízký, je třeba zajistit pokračování těchto pozitivní výsledků a pokračovat ve sledování v roce 2004 pro lepší porozumění epidemiologii virů influenzy ptáků.

(10)

Členské státy by měly předložit své programy ke schválení Komisi, aby jim mohla být udělena finanční podpora Společenství.

(11)

Článek 32 aktu o přistoupení z roku 2003 stanoví, že na nové členské státy je třeba pohlížet stejně jako na stávající členské státy, pokud jde o výdaje z veterinárních fondů.

(12)

Žádný finanční závazek však nemůže být učiněn pro žádný program před přistoupením dotyčného nového státu. Sledování některých chorob v přistupujících státech může být navíc spolufinancováno jinými nástroji Společenství.

(13)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:



▼M1

Článek 1

Členské státy předloží do 15. června 2004 Komisi ke schválení plán provádění průzkumu ptačí chřipky u drůbeže a volně žijících ptáků podle požadavků a zásad uvedených v příloze.

▼B

Článek 2

Finanční příspěvek Společenství na opatření uvedená v článku 1 je 50 % nákladů vynaložených v členských státech na odběr vzorků a jejich analýzu, v maximální výši ►M1  1 000 000 EUR ◄ pro všechny členské státy celkem.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

▼M1




PŘÍLOHA

Programy pro průzkum ptačí chřipky u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech v roce 2004

CÍLE:

1. Určit rozšíření virové infekce ptačí chřipky ve formě jejího podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže opakováním vyšetření z roku 2002/03 v modifikované a cílenější podobě.

2. Dále přispívat na analýzu poměru vynaložených prostředků v souvislosti s vymýcením všech podtypů H5 a H7 u drůbeže, která má být provedena na základě změny definice ptačí chřipky.

3. Pokračovat v dobrovolném průzkumu ptačí chřipky u volně žijících ptáků, a to zejména v těch členských státech, kde již dobře funguje spolupráce s ornitologickými organizacemi a dalšími orgány. Výsledek tohoto průzkumu by měl dále poskytnout cenné informace pro systém včasného varování před virovými kmeny, které mohou do hejna drůbeže zavléct volně žijící ptáci.

4. Přispívat ke znalostem o ohrožení zvířat ptačí chřipkou zavlečením z volné přírody.

5. Podporovat propojení a integraci lékařů a veterinářů pro účely průzkumu ptačí chřipky.

A.   VŠEOBECNÉ POŽADAVKY A ZÁSADY PRŮZKUMU U DRŮBEŽE

 Odběr vzorků bude probíhat v zimním období, protože v mnoha zemích kolem Vánoc dochází k zabíjení velkého množství drůbeže (zejména krůt a hus).

 15. března 2005 je termín pro odevzdání konečných výsledků průzkumu.

 Testování vzorků bude probíhat v Národních laboratořích pro ptačí chřipku (NL) v členských státech nebo v jiných laboratořích, které budou mít souhlas příslušných orgánů a budou řízeny z NL.

 Všechny výsledky (sérologie a virologie) se posílají do Referenční laboratoře Společenství (CRL) pro srovnání. Je třeba zajistit plynulý tok informací. CRL zajistí technickou podporu a zvýšené zásoby diagnostických činidel.

 Všechny izolované viry ptačí chřipky se posílají do CRL. U podtypů viru H5/H7 se provádí běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle směrnice 92/40/EHS.

 Všechny pozitivní nálezy se musí zpětně vyšetřit na farmě a výsledky vyšetření se musí oznámit Komisi a CRL.

 CRL dodá zvláštní protokoly, které se přiloží k zásilce materiálu do CRL, včetně výkazů v podobě tabulek určených pro sběr dat, která jsou předmětem průzkumu. V tabulkách je třeba uvést použité zkušební laboratorní metody.

 Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají u všech druhů drůbeže nejméně od 5 až 10 ptáků (s výjimkou kachen a hus) z každé farmy a z různých kurníků, pokud je jich na farmě několik.

 Odběr vzorků je třeba rozložit do celého území členského státu tak, aby vzorky bylo možné považovat za reprezentativní pro celý členského stát, přičemž je třeba brát v úvahu

 

a) počet farem, na kterých se provádí odběr vzorků. Počet farem je třeba stanovit tak, aby se zajistila identifikace nejméně jedné infikované farmy při minimálním výskytu 5 % infikovaných farem a spolehlivosti 95 % (viz tabulka 1);

b) počet ptáků z jedné farmy, od kterých budou odebrány vzorky. Počet ptáků je třeba stanovit tak, aby se zajistila 95 % pravděpodobnost identifikace nejméně jednoho infikovaného ptáka při 30 % nebo vyšším výskytu ptáků, u nichž byla zjištěna přítomnost viru v séru.

 Při výběru metody odběru vzorků je dále třeba brát v úvahu:

 

a) specifická rizika různých typů chovu, ke kterým patří například volná pastva, chov ve volné přírodě, nosnice různého stáří, používání povrchové vody, relativně dlouhá délka života, chov několika různých druhů na jedné farmě apod.;

b) počet krůtích farem, ze kterých budou odebrány vzorky. Jejich počet je třeba stanovit tak, aby se zajistila identifikace nejméně jedné infikované farmy při minimálním výskytu 5 % infikovaných farem a spolehlivosti 99 %;

c) do programu budou zařazeny i chovy křepelek a ptáků z nadřádu běžců;

d) časové období; tam, kde je to možné, bude pro odběr vzorků vyhrazeno období, ve kterém by přítomnost dalších hostitelů v kurníku mohla znamenat vyšší riziko zavlečení choroby;

e) členské státy, které jsou povinné provádět odběr vzorků na chorobu, která byla poprvé objevena v Newcastlu, aby si zachovaly status země, která neprovádí očkování proti této chorobě (rozhodnutí 94/327/ES), mohou použít vzorky z chovů na zjišťování protilátek na H5/H7.



Tabulka 1

Počet farem jednotlivých kategorií drůbeže, ze kterých budou odebrány vzorky (kromě krůtích farem)

Počet farem jednotlivých kategorií drůbeže (kromě krůtích farem)

Počet farem, ze kterých budou odebrány vzorky

max. 34

všechny

35–50

35

51–80

42

81–250

53

> 250

60



Tabulka 2

Počet krůtích farem, ze kterých budou odebrány vzorky

Počet krůtích farem

Počet farem, ze kterých budou odebrány vzorky

max. 46

všechny

47–60

47

61–100

59

101–350

80

> 350

90

B.   SPECIFICKÉ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ INFEKCE U PODTYPŮ H5/H7 PTAČÍ CHŘIPKY KACHEN A HUS

 Krevní vzorky pro testování séra bude nejlépe odebrat od ptáků, kteří jsou chováni venku v polích.

 Z každé vybrané farmy se odebere 40–50 krevních vzorků.

C.   PRŮZKUM PTAČÍ CHŘIPKY U VOLNĚ ŽIJÍCÍCH PTÁKŮ

C.1.   Metody provádění průzkumu

 Je nezbytné vybudovat kontakty s institucemi, které se zabývají ochranou a sledováním a kroužkováním ptáků. Nejlepší zřejmě bude, když odběr vzorků provedou pracovníci těchto institucí. Také existuje možnost spolupráce s myslivci, kteří by mohli odebírat vzorky z ulovených ptáků.

 Zkušenost z dřívějších průzkumů ukázala, že procento izolace viru bylo extrémně malé, proto by se odběr vzorků měl zaměřit na ptáky, kteří během podzimu a začátkem zimy migrují na jih.

C.2.   Postup odběru vzorků

 Je třeba odebrat výtěr kloaky na virologické vyšetření. Největší procento úspěšnosti se kromě podzimního odběru u jednoletých ptáků předpokládá u hostitelských druhů s velkou citlivostí a zvýšeným kontaktem s drůbeží (například kachna divoká).

 Ideální rozdělení mezi jednotlivé druhy je následující:

 

70 % vodní ptáci,

20 % mořští ptáci,

10 % ostatní volně žijící ptáci.

 U chycených, ulovených a čerstvě uhynulých divokých ptáků je třeba provést výtěr s obsahem výkalů nebo pečlivý sběr čerstvých výkalů.

 Sloučení maximálně pěti vzorků od stejného druhu je možné.

 Zvláštní pozornost je třeba věnovat uskladnění a přepravě vzorků. Pokud není možné zajistit rychlý transport do laboratoře během 48 hodin (v dopravním prostředku při 4 °C), musí být vzorky uskladněny a poté transportovány v suchém ledu při teplotě – 70 ° C.

D.   LABORATORNÍ TESTY

Laboratorní testy by se měly provádět podle zásad postupu uvedeného v příloze III směrnice 92/40/EHS (včetně vyšetření séra kachen a hus HI). Pokud se předpokládá provádění laboratorních testů, které nejsou uvedené ve směrnici 92/40/EHS ani v Pozemní příručce OIE, musí členské státy zajistit potřebné údaje pro ověření platnosti pro potřeby CRL a současně předložit svůj program Komisi ke schválení. Všechny pozitivní sérologické nálezy musí potvrdit Národní laboratoře pro ptačí chřipku na základě hemaglutinačního inhibičního testu se stanovenými kmeny, které dodá Referenční laboratoř Společenství:

H5

a) Zahajovací test s kmenem kachny/Dánsko/64650/03 (H5N7);

b) Test všech pozitivních výsledků s kmenem pštrosa/ Dánsko/72420/96 (H5N2) pro vyloučení protilátky N9 se zkříženou reakcí.

H7

a) Zahajovací test s kmenem krůty/Anglie/647/77 (H7N7);

b) Test všech pozitivních výsledků s kmenem afrického špačka/983/79 (H7N1) pro vyloučení protilátky N7 se zkříženou reakcí.



( 1 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1.).

( 2 ) Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 213, 9.8.2002, s. 38.

( 4 ) Úř. věst. L 228, 24.8.2002, s. 27. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/21/ES (Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 37).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU