(ES) č. 2003/2003Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1-194 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 13. října 2003 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 11. prosince 2003 | Nabývá účinnosti: | 11. prosince 2003 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2019/1009 | Pozbývá platnosti: | 16. července 2022 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304 21.11.2003, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 168 |
1 |
1.5.2004 |
||
L 359 |
25 |
4.12.2004 |
||
L 363 |
1 |
20.12.2006 |
||
L 51 |
7 |
20.2.2007 |
||
L 299 |
13 |
8.11.2008 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 |
L 87 |
109 |
31.3.2009 |
|
L 282 |
7 |
29.10.2009 |
||
L 43 |
1 |
17.2.2011 |
||
L 75 |
12 |
15.3.2012 |
||
L 134 |
1 |
18.5.2013 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1257/2014 ze dne 24. listopadu 2014, |
L 337 |
53 |
25.11.2014 |
|
L 242 |
24 |
9.9.2016 |
||
L 175 |
25 |
28.6.2019 |
||
L 377 |
3 |
11.11.2020 |
||
L 190 |
74 |
31.5.2021 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2003/2003
ze dne 13. října 2003
o hnojivech
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Oblast působnosti a definice
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na výrobky, které jsou uváděny na trh jako hnojiva s označením „hnojiva ES“.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„hnojivem“ materiál, jehož hlavní funkcí je poskytovat rostlinám živiny;
„hlavní živinou“ výhradně dusík, fosfor a draslík;
„druhotnou živinou“ vápník, hořčík, sodík a síra;
„stopovými živinami“ bor, kobalt, měď, železo, mangan, molybden a zinek, jejichž množství nezbytné pro růst rostliny je ve srovnání s hlavními a druhotnými živinami malé;
„minerálním hnojivem“ hnojivo, v němž jsou deklarované živiny ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo průmyslovým fyzikálním nebo chemickým postupem. Dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojiva obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů mohou být konvenčně zařazeny mezi minerální hnojiva;
„stopovou živinou v chelátu“ stopová živina vázaná na jednu z organických molekul uvedených v příloze I oddílu E.3.1;
„stopovou živinou v komplexu“ stopová živina vázaná na jednu z molekul uvedených v příloze I oddílu E.3.2;
„typem hnojiva“ hnojiva se společným označením typu, jak jsou uvedena v příloze I;
„jednosložkovým hnojivem“ dusíkaté, fosforečné nebo draselné hnojivo, u něhož je deklarován obsah pouze jedné z hlavních živin;
„vícesložkovým hnojivem“ hnojivo s deklarovatelným obsahem alespoň dvou hlavních živin a získané chemickou reakcí nebo mísením;
„komplexním hnojivem“ vícesložkové hnojivo získané chemickou reakcí, rozpouštěním nebo v tuhé formě granulací, s deklarovatelným obsahem alespoň dvou hlavních živin. V tuhé formě obsahuje každá granule všechny živiny v jejich deklarovaném složení;
„směsným hnojivem“ hnojivo získávané suchým mísením několika hnojiv, aniž dochází k chemické reakci;
„listovým hnojivem“ hnojivo, které je vhodné pro aplikaci na list a jehož živiny jsou vhodné pro příjem prostřednictvím listů plodiny;
„kapalným hnojivem“ roztokové nebo suspenzní hnojivo;
„roztokovým hnojivem“ kapalné hnojivo, které neobsahuje pevné částice;
„suspenzním hnojivem“ hnojivo obsahující dvě fáze, v němž jsou pevné částice suspendovány v kapalné fázi;
„deklarací“ údaj o obsahu živin a jejich forem a rozpustnosti, který je zaručen v rámci stanovené odchylky;
„deklarovaným obsahem“ obsah prvku nebo jeho oxidu, který je v souladu s právními předpisy Společenství uveden na etiketě hnojiva ES nebo v průvodní dokumentaci;
„odchylkou“ přípustná odchylka naměřené hodnoty obsahu živiny od její deklarované hodnoty;
„evropskou normou“ norma CEN (Evropský výbor pro normalizaci), která byla úředně uznána Společenstvím a odkaz na ni byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství;
„obalem“ uzavíratelná schránka pro uchovávání, ochranu, distribuci hnojiv a nakládání s nimi, o kapacitě nejvýše 1 000 kg;
„volně loženým hnojivem“ hnojivo, které není uzavřeno v obalu předepsaném tímto nařízením;
„uvedením na trh“ dodání hnojiva za úplatu nebo bezplatně nebo jeho skladování pro účely dodání. Dovoz hnojiva na celní území Evropského společenství se považuje za uvedení na trh;
„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba odpovědná za uvedení hnojiva na trh; za výrobce se považují zejména producent, dovozce, balírna provozující činnost na vlastní účet nebo jakákoli osoba, která mění charakteristiky hnojiva. Distributor, který nemění charakteristiky hnojiva, se však nepovažuje za výrobce.
KAPITOLA II
Uvedení na trh
Článek 3
Hnojivo ES
Hnojivo, které patří k některému z typů hnojiv uvedených v příloze I a splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, může být označeno jako „hnojivo ES“.
Jako „hnojivo ES“ nesmí být označeno hnojivo, které není v souladu s tímto nařízením.
Článek 4
Usazení ve Společenství
Výrobce musí být usazen ve Společenství a odpovídá za shodu „hnojiva ES“ s tímto nařízením.
Článek 5
Volný oběh
Článek 6
Povinné údaje
Za účelem splnění požadavků článku 9 mohou členské státy předepsat, že údaj o obsahu dusíku, fosforu a draslíku v hnojivu uváděném na jejich trh musí být vyjádřen takto:
dusík pouze v elementární formě (N) a buď
fosfor a draslík pouze v elementární formě (P, K), nebo
fosfor a draslík pouze ve formě oxidů (P2O5, K2O), nebo
fosfor a draslík současně v elementární formě i ve formě oxidů.
Pokud členské státy využijí možnosti předepsat, že obsah fosforu a draslíku musí být vyjádřen v elementární formě, vykládají se všechny odkazy na formu oxidů v přílohách jako vyjádřené v elementární formě a číselné hodnoty jsou přepočteny s použitím těchto koeficientů:
fosfor (P) = oxid fosforečný (P2O5) × 0,436;
draslík (K) = oxid draselný (K2O) × 0,830.
Členské státy mohou předepsat, že obsah vápníku, hořčíku, sodíku a síry v hnojivech s druhotnými živinami, a pokud jsou splněny podmínky článku 17, v hnojivech s hlavními živinami uváděných na trh musí být vyjádřen
ve formě oxidu (CaO, MgO, Na2O, SO3), nebo
v elementární formě (Ca, Mg, Na, S), nebo
současně v obou formách.
Pro převod obsahu oxidu vápenatého, oxidu hořečnatého, oxidu sodného a oxidu sírového na obsah vápníku, hořčíku, sodíku a síry se použijí tyto faktory:
vápník (Ca) = oxid vápenatý (CaO) × 0,715;
hořčík (Mg) = oxid hořečnatý (MgO) × 0,603;
sodík (Na) = oxid sodný (Na2O) × 0,742;
síra (S) = oxid sírový (SO3) × 0,400.
Pokud se obsah oxidu nebo elementární formy přepočítává, musí být výsledná deklarovaná hodnota zaokrouhlena na jedno desetinné místo.
Obsah jedné nebo více stopových živin boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu nebo zinku v hnojivech ES, která patří k typům hnojiv uvedeným v oddílech A, B, C a D přílohy I, se deklaruje, pokud jsou splněny tyto podmínky:
stopové živiny jsou přidány a jsou přítomny alespoň v množství, které odpovídá minimálnímu obsahu stanovenému v oddílech E.2.2 a E.2.3 přílohy I,
hnojivo ES nadále splňuje požadavky oddílů A, B, C a D přílohy I.
Obsah stopových živin musí být deklarován takto:
v případě hnojiv, která patří k typům hnojiv uvedeným v oddílu E.1 přílohy I, v souladu s požadavky stanovenými ve sloupci 6 uvedeného oddílu;
v případě směsí hnojiv uvedených v písmenu a), které obsahují alespoň dvě různé stopové živiny a splňují požadavky oddílu E.2.1 přílohy I, a v případě hnojiv, která patří k typům hnojiv uvedeným v oddílech A, B, C a D přílohy I, se uvede
celkový obsah vyjádřený v hmotnostních procentech hnojiva,
obsah vodorozpustného podílu vyjádřený v hmotnostních procentech hnojiva, činíli tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu.
Pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu.
Jeli stopová živina chemicky vázána na organickou molekulu, deklaruje se obsah této stopové živiny v hnojivu v hmotnostních procentech hnojiva bezprostředně za údajem o obsahu vodorozpustného podílu a za údajem o obsahu stopové živiny slovy „v chelátu s…“ nebo „v komplexu s…“ a názvem organické molekuly, jak je stanoven v oddílu E.3 přílohy I. Místo názvu organické molekuly může být uvedena jeho zkratka.
Článek 7
Identifikace
Článek 8
Sledovatelnost
Aniž je dotčen čl. 26 odst. 3, je výrobce povinnen uchovávat záznamy o původu hnojiv, aby zajistil sledovatelnost hnojiv ES. Tyto záznamy musí být k dispozici ke kontrole členskými státy po dobu, po kterou je hnojivo dodáváno na trh, a po dobu dalších dvou let poté, co výrobce ukončil jeho dodávání.
Článek 9
Označení
Aniž jsou dotčena jiné předpisy Společenství, uvedou se na obalech, etiketách a v průvodní dokumentaci podle článku 7 tato označení:
Povinné identifikační údaje
„v chelátu s…“ (název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka podle oddílu E.3.1 přílohy I),
„v komplexu s…“ (název komplexotvorného činidla podle oddílu E.3.2 přílohy I);
Nepovinné identifikační údaje
Údaje uvedené v písmenu b) nesmějí být v rozporu s údaji uvedenými v písmenu a) a musí být od nich zřetelně odděleny.
Článek 10
Označování
Článek 11
Jazyky
Etiketa, označení na obalu a průvodní dokumentace musí být alespoň v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je hnojivo ES uváděno na trh.
Článek 12
Obaly
U balených hnojiv ES musí být obaly uzavřeny takovým způsobem nebo zařízením, aby je nebylo možné otevřít bez neopravitelného poškození uzávěru, pečeti či plomby nebo samotného obalu. Mohou být používány pytle s ventily.
Článek 13
Odchylky
Článek 14
Požadavky na hnojiva
Typ hnojiva smí být zařazen do přílohy I pouze tehdy, pokud
dodává živiny účinným způsobem;
jsou k dispozici vhodné metody odběru vzorků, analýzy a popřípadě metody zkoušení;
nemá za běžných podmínek použití nepříznivý vliv na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin nebo na životní prostředí.
Článek 15
Ochranná doložka
HLAVA II
USTANOVENÍ PRO SPECIFICKÉ TYPY HNOJIV
KAPITOLA I
Minerální hnojiva s hlavními živinami
Článek 16
Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na minerální hnojiva s hlavními živinami, tuhá nebo kapalná, jednosložková nebo vícesložková, včetně těch, která obsahují druhotné živiny nebo stopové živiny, s minimálním obsahem živin stanoveným v příloze I oddílech A, B, C, E.2.2 nebo E.2.3.
Článek 17
Deklarace druhotných živin v hnojivech s hlavními živinami
V hnojivech ES, která patří k typům uvedeným v příloze I oddílech A, B a C, smí být obsah vápníku, hořčíku, sodíku a síry deklarován jako obsah druhotné živiny za předpokladu, že tyto živiny jsou přítomny alespoň v těchto minimálních množstvích:
2 % oxidu vápenatého (CaO), tj. 1,4 % Ca;
2 % oxidu hořečnatého (MgO), tj. 1,2 % Mg;
3 % oxidu sodného (Na2O), tj. 2,2 % Na;
5 % oxidu sírového (SO3), tj. 2 % S.
Označení typu se v takovém případě doplní doplňujícím označením uvedeným v čl. 19 odst. 2 bodě ii).
Článek 18
Vápník, hořčík, sodík a síra
Údaj o obsahu hořčíku, sodíku a síry v hnojivech uvedených v příloze I oddílech A, B a C se vyjadřuje jedním z těchto způsobů:
celkovým obsahem vyjádřeným v hmotnostních procentech hnojiva;
činíli rozpustný obsah nejméně čtvrtinu celkového obsahu, uvedením celkového obsahu a vodorozpustného obsahu v hmotnostních procentech hnojiva;
u plně vodorozpustných živin pouze uvedením vodorozpustného obsahu v hmotnostních procentech hnojiva.
Článek 19
Identifikace
Za označením typu vícesložkového hnojiva se uvedou
chemické symboly deklarovaných druhotných živin v závorkách za symboly hlavních živin;
čísla udávající obsah hlavních živin. Deklarovaný obsah druhotných živin se uvede v závorkách za obsahem hlavních živin.
U hnojiv obsahujících více než jednu deklarovanou živinu se hlavní živiny uvedou v pořadí: N, P2O5 nebo P, K2O nebo K, a druhotné živiny se uvedenou v pořadí: CaO nebo Ca, MgO nebo Mg, Na2O nebo Na, SO3 nebo S.
Údaj o deklarovaném obsahu stopových živin musí obsahovat název a symbol každé jednotlivé živiny, údaj o obsahu v hmotnostních procentech, jak je uvedeno v oddílech E.2.2 a E.2.3 přílohy I, a její rozpustnost.
Tento obsah se zaokrouhlí na jedno desetinné místo, s výjimkou stopových živin, pro které je počet desetinných míst stanoven v oddílech E.2.2 a E.2.3 přílohy I.
KAPITOLA II
Minerální hnojiva s druhotnými živinami
Článek 20
Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na minerální hnojiva s druhotnými živinami, v tuhé nebo kapalné formě, včetně těch, která obsahují stopové živiny, s minimálním obsahem živin stanoveným v příloze I oddílech D, E.2.2 a E.2.3.
Článek 21
Identifikace
Je-li přítomno více druhotných živin, uvedou se v pořadí:
CaO nebo Ca, MgO nebo Mg, Na2O nebo Na, SO3 nebo S.
Údaj o deklarovaném obsahu stopových živin musí obsahovat název a symbol každé jednotlivé živiny, údaj o obsahu v hmotnostních procentech, jak je uvedeno v oddílech E.2.2 a E.2.3 přílohy I, a její rozpustnost.
Tento obsah se zaokrouhlí na jedno desetinné místo, s výjimkou stopových živin, pro které je počet desetinných míst stanoven v oddílech E.2.2 a E.2.3 přílohy I.
KAPITOLA III
Minerální hnojiva se stopovými živinami
Článek 22
Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na minerální hnojiva se stopovými živinami, v tuhé nebo kapalné formě, s minimálním obsahem živin stanoveným v příloze I oddílech E.1 a E.2.1.
Článek 23
Identifikace
Počet desetinných míst pro stopové živiny je stanoven v oddílu E.2.1 přílohy I.
Pod povinnými nebo nepovinnými deklarovanými údaji se v případě výrobků uvedených v oddílech E.1 a E.2.1 přílohy I na etiketě nebo v průvodní dokumentaci uvede:
„Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“
Článek 24
Obaly
Hnojiva ES, na která se vztahuje tato kapitola, musí být balena.
KAPITOLA IV
Hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku
Článek 25
Oblast působnosti
Pro účely této kapitoly se hnojivy typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku rozumějí jednosložkové nebo vícesložkové výrobky na bázi dusičnanu amonného vyráběné pro použití jako hnojiva, které obsahují více než než 28 % hmotnostních dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného.
Hnojiva tohoto typu mohou obsahovat anorganické nebo inertní látky.
Látky použité při výrobě hnojiv tohoto typu nesmějí zvyšovat jeho citlivost vůči teplu nebo jeho sklon k výbušnosti.
Článek 26
Bezpečnostní opatření a kontroly
Článek 27
Zkouška odolnosti vůči výbuchu
Aniž jsou dotčena opatření uvedená v článku 26, zajistí výrobce, aby byl každý typ hnojiva ES typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku uvedený na trh podroben zkoušce odolnosti vůči výbuchu popsané v oddílech 2, 3 (metoda 1 bod 3) a 4 přílohy III tohoto nařízení. Tuto zkoušku provede jedna ze schválených laboratoří uvedených v čl. 30 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1. Výrobci předloží výsledky zkoušky příslušnému orgánu dotyčného členského státu alespoň pět dnů před uvedením hnojiva na trh, nebo v případě dovozů alespoň pět dnů před příjezdem hnojiva na hranice Evropského společenství. Výrobce poté i nadále zaručuje, že všechny dodávky hnojiva uvedeného na trh jsou schopné projít výše uvedenou zkouškou.
Článek 28
Obaly
Hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku smějí být dodávána konečnému uživateli pouze v balené formě.
HLAVA III
POSUZOVÁNÍ SHODY HNOJIV
Článek 29
Kontrolní opatření
Členské státy mohou vybírat poplatky nepřevyšující náklady na zkoušky nezbytné pro takové kontroly; výrobci však nejsou povinni opakovat zkoušky nebo platit za opakované zkoušky, pokud byla první zkouška provedena laboratoří, která splňuje podmínky článku 30, a pokud tato zkouška prokázala shodu dotyčného hnojiva.
Článek 30
Laboratoře
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Přizpůsobení příloh
Článek 31
Nová hnojiva ES
Článek 32
Postup projednávání ve výboru
Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
KAPITOLA II
Přechodná ustanovení
Článek 33
Způsobilé laboratoře
Článek 34
Obaly a označování
Bez ohledu na čl. 35 odst. 1 mohou být označení, obaly, etikety a doprovodná dokumentace hnojiv ES stanovené dřívějšími směrnicemi nadále používány až do 11. června 2005.
KAPITOLA III
Závěrečná ustanovení
Článek 35
Zrušené směrnice
Článek 36
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 37
Vnitrostátní předpisy
Členské státy oznámí Komisi do 11. června 2005 vnitrostátní předpisy, které přijaly podle čl. 6 odst. 1 a 2, čl. 29 odst. 1 a článku 36 tohoto nařízení, a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.
Článek 38
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie s výjimkou článku 8 a čl. 26 odst. 3, které vstupují v platnost dnem 11. června 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
OBSAH
PŘÍLOHA I — Seznam typů hnojiv ES |
|
A. |
Minerální jednosložková hnojiva s hlavními živinami |
A.1. |
Dusíkatá hnojiva |
A.2. |
Fosforečná hnojiva |
A.3. |
Draselná hnojiva |
B. |
Minerální vícesložková hnojiva s hlavními živinami |
B.1. |
Hnojiva NPK |
B.2. |
Hnojiva NP |
B.3. |
Hnojiva NK |
B.4. |
Hnojiva PK |
C. |
Minerální kapalná hnojiva |
C.1. |
Jednosložková kapalná hnojiva |
C.2. |
Vícesložková kapalná hnojiva |
D. |
Minerální hnojiva s druhotnými živinami |
E. |
Minerální hnojiva se stopovými živinami |
E.1. |
Hnojiva obsahující pouze jednu stopovou živinu |
E.1.1. |
Bor |
E.1.2. |
Kobalt |
E.1.3. |
Měď |
E.1.4. |
Železo |
E.1.5. |
Mangan |
E.1.6. |
Molybden |
E.1.7. |
Zinek |
E.2. |
Minimální obsah stopových živin v hmotnostních procentech hnojiva |
E.3. |
Seznam povolených organických chelátotvorných komplexotvorných činidel pro stopové živiny |
F. |
Inhibitory nitrifikace a ureázy |
G. |
Materiály k vápnění půd |
PŘÍLOHA II — Odchylky |
|
1. |
Jednosložková minerální hnojiva s hlavními živinami – absolutní hodnota v hmotnostních procentech, vyjádřeno jako N, P2O5, K2O, MgO, Cl |
2. |
Minerální vícesložková hnojiva s hlavními živinami |
3. |
Druhotné živiny v hnojivech |
4. |
Stopové živiny v hnojivech |
5. |
Materiály k vápnění půd |
PŘÍLOHA III — Technická ustanovení pro hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku |
|
1. |
Charakteristiky jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich limitní hodnoty |
2. |
Popis zkoušky odolnosti vůči výbuchu pro hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku |
3. |
Metody pro kontrolu dodržení limitů stanovených v přílohách III-1 a III-2. |
4. |
Zkouška odolnosti vůči výbuchu |
PŘÍLOHA IV — Metody odběru vzorků a analýzy |
|
A. |
Metody odběru vzorků pro kontrolu hnojiv |
1. |
Účel a oblast použití |
2. |
Pracovníci oprávnění k odběru vzorků |
3. |
Definice |
4. |
Přístroje a pomůcky |
5. |
Požadavky na množství |
6. |
Pokyny pro odběr, přípravu a balení vzorků |
7. |
Balení konečných vzorků |
8. |
Protokol o odběru vzorku |
9. |
Místo určení vzorků |
B. |
Metody pro analýzu hnojiv |
Obecné poznámky |
|
Obecná ustanovení týkající se metod analýzy hnojiv |
|
Metody 1. |
Příprava vzorků a odběr vzorků |
Metoda 1.1. |
Odběr vzorků k analýze |
Metoda 1.2. |
Příprava vzorků k analýze |
Metoda 1.3. |
Odběr vzorků ze statických hromad k analýze |
Metoda 2. |
Dusík |
Metoda 2.1. |
Stanovení amonného dusíku |
Metoda 2.2. |
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku |
Metoda 2.2.1. |
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche |
Metoda 2.2.2. |
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda |
Metoda 2.2.3. |
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy |
Metoda 2.3. |
Stanovení celkového dusíku |
Metoda 2.3.1. |
Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu bez dusičnanů |
Metoda 2.3.2. |
Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu obsahujícím dusičnany |
Metoda 2.3.3. |
Stanovení celkového dusíku v močovině |
Metoda 2.4. |
Stanovení kyanamidového dusíku |
Metoda 2.5. |
Spektrofotometrické stanovení biuretu v močovině |
Metoda 2.6. |
Stanovení různých forem dusíku přítomných vedle sebe |
Metoda 2.6.1. |
Stanovení různých forem dusíku přítomných vedle sebe v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné, močovinové a kyanamidové |
Metoda 2.6.2. |
Stanovení celkového dusíku přítomného v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné a močovinové prostřednictvím dvou různých metod |
Metoda 2.6.3. |
Stanovení močovinových kondenzátů pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC) – Isobutylidenediurea a crotonylidenediurea (metoda A) a oligomery methylenové močoviny (metoda B) |
3. |
Fosfor |
3.1. |
Vyluhování |
3.1.1. |
Extrakce fosforu rozpustného v anorganických kyselinách |
3.1.2. |
Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině mravenčí |
3.1.3. |
Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině citronové |
3.1.4. |
Extrakce fosforu rozpustného v neutrálním citranu amonném |
3.1.5. |
Vyluhování alkalickým citronanem amonným |
3.1.5.1. |
Extrakce rozpustného fosforu podle Petermanna při 65 °C |
3.1.5.2. |
Extrakce rozpustného fosforu podle Petermanna při teplotě okolí |
3.1.5.3. |
Extrakce fosforu rozpustného v Jouliově alkalickém citranu amonném |
3.1.6. |
Extrakce fosforu rozpustného ve vodě |
3.2. |
Stanovení vyextrahovaného fosforu |
4. |
Draslík |
4.1. |
Stanovení obsahu vodorozpustného draslíku |
5. |
Oxid uhličitý |
5.1. |
Stanovení oxidu uhličitého – Část I: metoda pro pevná hnojiva |
6. |
Draslík 116.Chlor |
6.1. |
Stanovení chloridů za nepřítomnosti organického materiálu |
7. |
Jemnost mletí |
7.1. |
Stanovení jemnosti mletí (suchý postup) |
7.2. |
Stanovení jemnosti mletí měkkých přírodních fosfátů |
8. |
Druhotné živiny |
8.1. |
Extrakce celkového vápníku, hořčíku, sodíku a síry ve formě síranů |
8.2. |
Extrakce celkové síry přítomné v různých formách |
8.3. |
Extrakce ve vodě rozpustného vápníku, hořčíku, sodíku a síry (ve formě síranů) |
8.4. |
Extrakce vodorozpustné síry, kde je síra v různých formách |
8.5. |
Extrakce a stanovení elementární síry |
8.6. |
Manganometrické stanovení vyluhovaného vápníku po srážení jako šťavelan |
8.7. |
Stanovení hořčíku atomovou absorpční spektrofotometrií |
8.8. |
Stanovení hořčíku komplexometricky |
8.9. |
Stanovení obsahu síranů použitím tří různých metod |
8.10. |
Stanovení vyluhovaného sodíku |
8.11. |
Stanovení vápníku a mravenčanu v mravenčanu vápenatém |
9. |
Stopové živiny o koncentraci nejvýše 10 % |
9.1. |
Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou |
9.2. |
Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv |
9.3. |
Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) |
9.4. |
Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES |
9.5. |
Stanovení boru s využitím spektrometrie s azomethinem-H |
9.6. |
Stanovení molybdenu s využitím spektrometrie v komplexu s thiokyanátem amonným |
10. |
Stopové živiny o koncentraci větší než 10 % |
10.1. |
Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou |
10.2. |
Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv |
10.3. |
Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) |
10.4. |
Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES |
10.5. |
Stanovení boru s využitím acidimetrické titrace |
10.6. |
Stanovení molybdenu gravimetricky s 8-hydroxychinolinem |
Metody 11 |
Chelátotvorná činidla |
Metoda 11.1 |
Stanovení obsahu chelátových stopových živin a chelátové frakce stopových živin |
Metoda 11.2 |
Stanovení EDTA, HEDTA a DTPA |
Metoda 11.3 |
Stanovení železa chelatovaného o,o-EDDHA, o,o-EDDHMA a HBED |
Metoda 11.4 |
Stanovení železa chelatovaného EDDHSA |
Metoda 11.5 |
Stanovení železa chelatovaného o,p-EDDHA |
Metoda 11.6 |
Stanovení IDHA |
Metoda 11.7 |
Stanovení lignosulfonátů |
Metoda 11.8 |
Stanovení obsahu stopových živin v komplexu a komplexně vázané frakce stopových živin |
Metoda 11.9 |
Stanovení [S,S]-EDDS |
Metoda 11.10 |
Stanovení HGA |
Metody 12 |
Inhibitory nitrifikace a ureázy |
Metoda 12.1 |
Stanovení dikyandiamidu |
Metoda 12.2 |
Stanovení NBPT |
Metoda 12.3 |
Stanovení 3-methylpyrazolu |
Metoda 12.4 |
Stanovení TZ |
Metoda 12.5 |
Stanovení 2-NPT |
Metoda 12.6 |
Stanovení DMPP |
Metoda 12.7 |
Stanovení NBPT/NPPT |
Metoda 12.8 |
Stanovení DMPSA |
Metody 13 |
Těžké kovy |
Metoda 13.1 |
Stanovení obsahu kadmia |
Metody 14 |
Materiály k vápnění půd |
Metoda 14.1 |
Stanovení velikostního rozdělení materiálů k vápnění půd proséváním za sucha a za mokra |
Metoda 14.2 |
Stanovení reaktivity uhličitanových a křemičitanových materiálů k vápnění půd kyselinou chlorovodíkovou |
Metoda 14.3 |
Stanovení reaktivity automatickou titrací kyselinou citronovou |
Metoda 14.4 |
Stanovení neutralizační hodnoty materiálů k vápnění půd |
Metoda 14.5 |
Stanovení vápníku v materiálech k vápnění půd oxalátovou metodou |
Metoda 14.6 |
Stanovení vápníku a hořčíku v materiálech k vápnění půd komplexometrickou metodou |
Metoda 14.7 |
Stanovení hořčíku v materiálech k vápnění půd metodou atomové absorpční spektrometrie |
Metoda 14.8 |
Stanovení obsahu vody |
Metoda 14.9 |
Stanovení rozpadu granulí |
Metoda 14.10 |
Stanovení vlivu výrobku půdní inkubační metodou |
PŘÍLOHA V |
|
A. |
Seznam dokumentů, ke kterým by měli výrobci nebo jejich zástupci přihlédnout při vypracovávání technické dokumentace pro zařazení nového typu hnojiva do přílohy i tohoto nařízení |
B. |
Požadavky pro schválení laboratoří způsobilých poskytovat nezbytné služby pro kontrolu dodržování požadavků tohoto nařízení a jeho příloh u hnojiv ES |
PŘÍLOHA I
SEZNAM TYPŮ HNOJIV ES
A. Minerální jednosložková hnojiva s hlavními živinami
A.1. Dusíkatá hnojiva
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 a) |
Dusičnan vápenatý (ledek vápenatý) |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující dusičnan vápenatý jako hlavní složku a případně dusičnan amonný |
15 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík nebo jako dusičnanový a amonný dusík. Maximální obsah amonného dusíku: 1,5 % N |
|
Celkový dusík Další nepovinné údaje: Dusičnanový dusík Amonný dusík |
1 b) |
Dusičnan vápenatohořečnatý (ledek vápenatohořečnatý) |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky dusičnan vápenatý a dusičnan hořečnatý |
13 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík. Minimální obsah hořčíku ve formě vodorozpustných solí vyjádřený jako oxid hořečnatý: 5 % MgO |
|
Dusičnanový dusík Vodorozpustný oxid hořečnatý |
1 c) |
Dusičnan hořečnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku hexahydrát dusičnanu hořečnatého |
10 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík |
Pokud je uváděn na trh ve formě krystalů, lze doplnit označení „v krystalické formě“ |
Dusičnanový dusík Vodorozpustný oxid hořečnatý |
14 % MgO Hořčík vyjádřený jako vodorozpustný oxid hořečnatý |
|||||
2 a) |
Dusičnan sodný |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku dusičnan sodný |
15 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík |
|
Dusičnanový dusík |
2 b) |
Chilský ledek |
Výrobek získávaný z přírodního chilského ledku obsahující jako hlavní složku dusičnan sodný |
15 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík |
|
Dusičnanový dusík |
3 a) |
Dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý) |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky kyanamid vápenatý, oxid vápenatý a případně malá množství amonných solí a močoviny |
18 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík, minimálně 75 % deklarovaného dusíku je vázáno jako kyanamid |
|
Celkový dusík |
3 b) |
Dusíkaté vápno s dusičnanem |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky kyanamid vápenatý, oxid vápenatý a případně malá množství amonných solí a močoviny, s přidaným dusičnanem |
18 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík; minimálně 75 % deklarovaného nedusičnanového dusíku je vázáno jako kyanamid. Obsah dusičnanového dusíku: — minimum: 1 % N — maximum: 3 % N |
|
Celkový dusík Dusičnanový dusík |
4 |
Síran amonný |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku síran amonný, případně nejvýše 15 % dusičnanu vápenatého (ledku vápenatého). |
19,7 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík. Maximální obsah dusičnanového dusíku 2,2 % N, pokud je přidán dusičnan vápenatý (ledek vápenatý). |
Pokud je uváděn na trh ve formě kombinace síranu amonného a dusičnanu vápenatého (ledku vápenatého), musí označení obsahovat slova „s nejvýše 15 % dusičnanu vápenatého (ledku vápenatého)“. |
Amonný dusík. Celkový dusík, pokud je přidán dusičnan vápenatý (ledek vápenatý). |
5 |
Dusičnan amonný nebo dusičnan amonný s vápencem |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku dusičnan amonný; může obsahovat plnivo, např. mletý vápenec, síran vápenatý, mletý dolomit, síran hořečnatý, kieserit |
20 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík a amonný dusík, každá z forem dusíku tvoří přibližně polovinu obsahu přítomného dusíku. Podle potřeby viz přílohy III.1 a III.2 tohoto nařízení. |
Označení „dusičnan amonný s vápencem“ je vyhrazeno výlučně pro hnojivo obsahující kromě dusičnanu amonného uhličitan vápenatý (např. vápenec) nebo uhličitan hořečnatý a uhličitan vápenatý (např. dolomit). Minimální obsah těchto uhličitanů musí být 20 % a jejich čistota nejméně 90 % |
Celkový dusík Dusičnanový dusík Amonný dusík |
6 |
Síran amonný s dusičnanem amonným |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky dusičnan amonný a síran amonný |
25 % N Dusík vyjádřený jako amonný dusík a dusičnanový dusík. Minimální obsah dusičnanového dusíku: 5 % |
|
Celkový dusík Amonný dusík Dusičnanový dusík |
7 |
Dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky dusičnan amonný, síran amonný a síran hořečnatý |
19 % N Dusík vyjádřený jako amonný dusík a dusičnanový dusík. Minimální obsah dusičnanového dusíku: 6 % N |
|
Celkový dusík Amonný dusík |
5 % MgO Hořčík ve formě vodorozpustných solí vyjádřený jako oxid hořečnatý |
|
Dusičnanový dusík Vodorozpustný oxid hořečnatý |
|||
8 |
Dusičnan amonný s hořčíkem |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky dusičnan amonný a hořečnaté soli (dolomit, uhličitan hořečnatý nebo síran hořečnatý) |
19 % N Dusík vyjádřený jako amonný dusík a dusičnanový dusík. Minimální obsah dusičnanového dusíku: 6 % N |
|
Celkový dusík Amonný dusík Dusičnanový dusík |
5 % MgO Hořčík vyjádřený jako celkový oxid hořečnatý |
|
Celkový oxid hořečnatý, případně vodorozpustný oxid hořečnatý |
|||
9 |
Močovina |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku karbonyldiamid (karbamid) |
44 % N Celkový močovinový dusík (včetně biuretu). Maximální obsah biuretu: 1,2 % |
|
Celkový dusík vyjádřený jako močovinový dusík |
10 |
Krotonylidendimočovina |
Výrobek získaný reakcí močoviny s krotonaldehydem Monomer |
28 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík Alespoň 25 % N z krotonylidendimočoviny Maximální obsah močovinového dusíku: 3 % |
|
Celkový dusík Močovinový dusík, pokud jeho obsah činí nejméně 1 % hmot. Krotonylidendimočovinový dusík |
11 |
Isobutylidendimočovina |
Výrobek získaný reakcí močoviny s isobutylaldehydem Monomer |
28 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík Alespoň 25 % N z isobutylidendimočoviny Maximální obsah močovinového dusíku: 3 % |
|
Celkový dusík Močovinový dusík, pokud jeho obsah činí nejméně 1 % hmot. Isobutylidendimočovinový dusík |
12 |
Močovinoformaldehyd |
Výrobek získaný reakcí močoviny s formaldehydem obsahující jako hlavní složky molekuly močovinoformaldehydu Polymer |
36 % celkového dusíku Dusík vyjádřený jako celkový dusík Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být rozpustné v horké vodě Alespoň 31 % N z močovinoformaldehydu Maximální obsah močovinového dusíku: 5 % |
|
Celkový dusík Močovinový dusík, pokud jeho obsah činí nejméně 1 % hmot. Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného ve studené vodě Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného pouze v horké vodě |
13 |
Dusíkaté hnojivo obsahující krotonylidendimočovinu |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující krotonylidendimočovinu a jednosložkové dusíkaté hnojivo [Seznam A-1, kromě výrobků 3 a), 3 b) a 5] |
18 % N vyjádřeného jako celkový dusík Alespoň 3 % dusíku ve formě amonného nebo dusičnanového nebo močovinového dusíku Alespoň 1/3 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z krotonylidendimočoviny Maximální obsah biuretu: (močovinový N + krotonylidendimočovinový N) × 0,026 |
|
Celkový dusík Pro každou formu, jejíž množství je alespoň 1 %: — dusičnanový dusík — amonný dusík — močovinový dusík Krotonylidendimočovinový dusík |
14 |
Dusíkaté hnojivo obsahující isobutylidendimočovinu |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující isobutylidendimočovinu a jednosložkové dusíkaté hnojivo [Seznam A-1, kromě výrobků 3 a), 3 b) a 5] |
18 % N vyjádřeného jako celkový dusík Alespoň 3 % dusíku ve formě amonného nebo dusičnanového nebo močovinového dusíku Alespoň 1/3 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z isobutylidendimočoviny Maximální obsah biuretu: (močovinový N + isobutylidendimočovinový N) × 0,026 |
|
Celkový dusík Pro každou formu, jejíž množství je alespoň 1 %: — dusičnanový dusík — amonný dusík — močovinový dusík Isobutylidendimočovinový dusík |
15 |
Dusíkaté hnojivo obsahující močovinoformaldehyd |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující močovinoformaldehyd a jednosložkové dusíkaté hnojivo [Seznam A-1, kromě výrobků 3 a), 3 b) a 5] |
18 % N vyjádřeného jako celkový dusík Alespoň 3 % dusíku ve formě amonného nebo dusičnanového nebo močovinového dusíku Alespoň 1/3 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu Močovinoformaldehydový dusík musí obsahovat alespoň 3/5 dusíku rozpustného v horké vodě Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
|
Celkový dusík Pro každou formu, jejíž množství je alespoň 1 %: — dusičnanový dusík — amonný dusík — močovinový dusík Močovinoformaldehydový dusík Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného ve studené vodě Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného pouze v horké vodě |
▼M5 ————— |
|||||
►M5 16 ◄ |
Močovina se síranem amonným |
Výrobek získaný chemickou cestou z močoviny a síranu amonného |
30 % N Dusík vyjádřený jako amonný a močovinový dusík Minimální obsah amonného dusíku: 4 % Minimální obsah síry vyjádřené jako oxid sírový: 12 % Maximální obsah biuretu: 0,9 % |
|
Celkový dusík Amonný dusík Močovinový dusík Vodorozpustný oxid sírový |
A.2. Fosforečná hnojiva
Je-li pro základní složky hnojiv prodávaných ve formě granulí předepsána velikost částic (hnojiva 1, 3, 4, 5, 6 a 7), musí být stanovena vhodnou analytickou metodou.
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Bazická struska — Thomasův fosfát — Thomasova moučka |
Výrobek získaný při výrobě oceli zpracováním tavenin obsahujících fosfor a obsahující jako hlavní složku silikofosfát vápenatý |
12 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako oxid fosforečný rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu oxidu fosforečného ve formě rozpustné ve 2 % kyselině citronové; nebo 10 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako oxid fosforečný rozpustný ve 2 % kyselině citronové Velikost částic: — Nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm, — Nejméně 96 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách), z něhož je 75 % (uvede se v hmotnostních %) rozpustných ve 2 % kyselině citronové (pro uvádění na trh ve Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Řecku ►M1 , Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, ◄ ►M3 Bulharsko, Rumunsko ◄ ) Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách) a oxid fosforečný rozpustný ve 2 % kyselině citronové (pro uvádění na trh ve Spojeném království) Oxid fosforečný rozpustný ve 2 % kyselině citronové (pro uvádění na trh v Německu, Belgii, Dánsku, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku a Rakousku) |
2 a) |
Superfosfát |
Výrobek získaný rozkladem mletého přírodního fosfátu kyselinou sírovou obsahující jako hlavní složky monokalciumfosfát a dále síran vápenatý |
16 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5, rozpustný v neutrálním citronanu amonném; minimálně 93 % deklarovaného obsahu P2O5ve vodorozpustné formě Analytický vzorek: 1 g |
|
Oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citronanu amonném Vodorozpustný oxid fosforečný |
2 b) |
Obohacený superfosfát |
Výrobek získaný rozkladem mletého přírodního fosfátu kyselinou sírovou a kyselinou fosforečnou obsahující jako hlavní složku monokalciumfosfát a dále síran vápenatý |
25 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném; minimálně 93 % deklarovaného obsahu P2O5 ve vodorozpustné formě Analytický vzorek: 1 g |
|
Oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citronanu amonném Vodorozpustný oxid fosforečný |
2 c) |
Trojitý superfosfát |
Výrobek získaný rozkladem mletého přírodního fosfátu kyselinou fosforečnou a obsahující jako hlavní složku monokalciumfosfát |
38 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném; minimálně 85 % deklarovaného obsahu P2O5 ve vodorozpustné formě Analytický vzorek: 3 g |
|
Oxid fosforečný rozpustný v neutrálním citronanu amonném Vodorozpustný oxid fosforečný |
3 |
Částečně rozložený fosfát |
Výrobek získaný částečným rozkladem mletého surového fosfátu kyselinou sírovou nebo kyselinou fosforečnou a obsahující jako hlavní složky monokalciumfosfát, trikalciumfosfát a síran vápenatý |
20 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 40 % deklarovaného obsahu oxidu fosforečného ve vodorozpustné formě Velikost částic: — nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm — nejméně 98 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách) Oxid fosforečný rozpustný ve vodě |
3 a) |
Částečně rozložený fosfát s hořčíkem |
Výrobek získaný částečným rozkladem mletého surového fosfátu kyselinou sírovou nebo kyselinou fosforečnou s přidáním síranu hořečnatého nebo oxidu hořečnatého a obsahující jako hlavní složky monokalciumfosfát, trikalciumfosfát, síran vápenatý a síran hořečnatý |
16 % P2O5 6 % MgO Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; minimálně 40 % deklarovaného obsahu P2O5 ve vodorozpustné formě Velikost částic: — nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm — nejméně 98 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách) Oxid fosforečný rozpustný ve vodě Celkový oxid hořečnatý Vodorozpustný oxid hořečnatý |
4 |
Dikalciumfosfát |
Výrobek získaný srážením solubilizované kyseliny fosforečné z minerálních fosfátů nebo kostí a obsahující jako hlavní složku dikalciumfosfát dihydrát |
38 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v alkalickém citronanu amonném (Petermann) Velikost částic: — nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm — nejméně 98 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citronanu amonném |
5 |
Kalcinovaný fosfát |
Výrobek získaný termickým rozkladem mletého surového fosfátu s přísadou alkalických sloučenin a kyseliny křemičité a obsahující jako hlavní složky alkalický fosforečnan vápenatý a křemičitan vápenatý |
25 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v alkalickém citronanu amonném (Petermann) Velikost částic: — nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm — nejméně 96 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Oxid fosforečný rozpustný v alkalickém citronanu amonném |
6 |
Fosforečnan hlinitovápenatý |
Výrobek v amorfní formě získaný termickým rozkladem a mletím a obsahující jako hlavní složky fosforečnan hlinitý a vápenatý |
30 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné v zásaditém citronanu amonném (Joulie) Velikost částic: — nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm — nejméně 98 % propadne sítem 0,630 mm |
|
Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách) Oxid fosforečný rozpustný v zásaditém citronanu amonném |
7 |
Přírodní měkký fosforit |
Výrobek získaný mletím měkkých přírodních fosfátů a obsahující jako hlavní složky trikalciumfosfát a uhličitan vápenatý |
25 % P2O5 Fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 55 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině mravenčí Velikost částic: — nejméně 90 % propadne sítem 0,063 mm — nejméně 99 % propadne sítem 0,125 mm |
|
Celkový oxid fosforečný (rozpustný v minerálních kyselinách) Oxid fosforečný rozpustný ve 2 % kyselině mravenčí Množství materiálu v hmotnostních procentech, které propadne sítem 0,063 mm |
A.3. Draselná hnojiva
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Surová draselná sůl |
Výrobek získaný ze surových draselných solí |
9 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O 2 % MgO Hořčík ve formě vodorozpustných solí vyjádřený jako oxid hořečnatý |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid draselný Vodorozpustný oxid hořečnatý Celkový oxid sodný Živiny, jejichž obsah musí být deklarován |
2 |
Obohacená surová draselná sůl |
Výrobek získaný ze surových draselných solí, obohacený přimícháním chloridu draselného |
18 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid draselný Nepovinné uvedení obsahu vodorozpustného oxidu hořečnatého, pokud je obsah MgO vyšší než 5 % |
3 |
Chlorid draselný |
Výrobek získaný ze surových draselných solí a obsahující jako hlavní složku chlorid draselný |
37 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid draselný |
4 |
Chlorid draselný obsahující hořečnaté soli |
Výrobek získaný ze surových draselných solí s přidanými hořečnatými solemi a obsahující jako hlavní složky chlorid draselný a hořečnaté soli |
37 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O |
|
Vodorozpustný oxid draselný Vodorozpustný oxid hořečnatý |
5 % MgO Hořčík ve formě vodorozpustných solí vyjádřený jako oxid hořečnatý |
|||||
5 |
Síran draselný |
Výrobek získaný chemickou cestou z draselných solí a obsahující jako hlavní složku síran draselný |
47 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O. Maximální obsah chloru: 3 % Cl |
|
Vodorozpustný oxid draselný Nepovinné uvedení obsahu chloru |
6 |
Síran draselný s hořečnatými solemi |
Výrobek získaný chemickou cestou z draselných solí, případně s přídavkem hořečnatých solí, a obsahující jako hlavní složky síran draselný a síran hořečnatý |
22 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid draselný Vodorozpustný oxid hořečnatý Nepovinné uvedení obsahu chloru |
8 % MgO Hořčík ve formě vodorozpustných solí, vyjádřený jako oxid hořečnatý. Maximální obsah chloru: 3 % Cl |
|||||
7 |
Kieserit se síranem draselným |
Výrobek získaný z kieseritu s přídavkem síranu draselného |
8 % MgO Hořčík vyjádřený jako vodorozpustný oxid hořečnatý |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid hořečnatý Vodorozpustný oxid draselný Nepovinně údaj o obsahu chloru |
6 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O Celkový MgO + K2O: 20 % Maximální obsah chloru: 3 % Cl |
B. Minerální vícesložková hnojiva s hlavními živinami
B.1. Hnojiva NPK
B.1.1. |
Označení typu: |
Hnojiva NPK |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo mísením, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu. |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 20 % (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5. 5 % K2O |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Kyanamidový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě 4) P2O5 rozpustný pouze v minerálních kyselinách 5) P2O5 rozpustný v alkalickém citronanu amonném (Petermann) 6a) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině citronové 6b) P2O5 rozpustný ve 2 % kyselině citronové 7) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné v alkalickém citronanu amonném (Joulie) 8) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 55 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině mravenčí |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je obsah kterékoli formy dusíku 2) až 5) alespoň 1 % hmot., musí být udán 3) Pokud překračuje 28 %, viz příloha III.2 |
1. Hnojivo NPK neobsahující Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý, částečně rozložený fosfát ani přírodní měkký fosforit musí být deklarováno podle rozpustnosti 1), 2) nebo 3): — pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2); — pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Obsah P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách nesmí překročit 2 %. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustností 2) a 3) u tohoto typu 1 je 1 g. 2a) Hnojivo NPK obsahující přírodní měkký fosforit nebo částečně rozložený fosfát nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát a fosforečnan vápenatohlinitý. Uvedou se rozpustnosti 1), 3) a 4). Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách [rozpustnost 4)]; — nejméně 5 % P2O5 rozpustného ve vodě a v neutrálním citronanu amonném [rozpustnost 3)]; — nejméně 2,5 % vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo NPK obsahující přírodní měkký fosforit“ nebo „hnojivo NPK obsahující částečně rozložený fosfát“. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustnosti 3) u tohoto typu 2a) je 3 g. |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Údaj „s nízkým obsahem chloru“ se vztahuje k maximálnímu obsahu chloru 2 % Cl 3) Může být deklarován obsah chloru |
Velikost částic základních fosfátových složek Thomasova moučka: nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Fosforečnan vápenato-hlinitý: nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm Kalcinovaný fosfát: nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Přírodní měkký fosforit: nejméně 90 % propadne sítem 0,063 mm Částečně rozložený fosfát: nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm |
|
2b) Hnojivo NPK obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý, nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát a přírodní měkký fosforit a částečně rozložený fosfát. Deklarují se rozpustnosti 1) a 7), přičemž posledně uvedená rozpustnost je použitelná po odečtení rozpustnosti ve vodě. Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]; — nejméně 5 % P2O5 rozpustného podle rozpustnosti 7) Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo NPK obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý“. 3. U hnojiv NPK obsahujících pouze jeden z těchto typů fosforečných hnojiv: Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý a přírodní měkký fosforit, musí za označením typu následovat údaj o fosfátové složce. Údaj o rozpustnosti P2O5 musí být deklarován v souladu s těmito rozpustnostmi: — pro hnojiva na bázi Thomasovy moučky: rozpustnost 6a) (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko ►M1 , Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, ◄ ►M3 Bulharsko, Rumunsko ◄ ), 6b) (Německo, Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království a Rakousko); — pro hnojiva na bázi kalcinovaného fosfátu: rozpustnost 5); — pro hnojiva na bázi fosforečnanu vápenato-hlinitého: rozpustnost 7); — pro hnojiva na bázi přírodního měkkého fosforitu: rozpustnost 8). |
|
B.1.2. |
Označení typu: |
Hnojivo NPK obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu, případně močovinoformaldehyd |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou, bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu, obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu nebo močovinoformaldehyd |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 20 % (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: — — 5 % N. Alespoň 1/4 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5), 6) nebo 7). Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 7) musí být rozpustné v horké vodě, — 5 % P2O5, — 5 % K2O |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Krotonyliden-dimočovinový dusík 6) Isobutyliden-dimočovinový dusík 7) Močovino-formaldehydový dusík 8) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného pouze v horké vodě 9) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného ve studené vodě |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Jedna z forem dusíku 5) až 7). Forma dusíku 7) musí být deklarována ve formě dusíku 8) a 9) |
U hnojiva NPK neobsahujícího Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý, částečně rozložený fosfát a přírodní měkký fosforit musí být deklarovány rozpustnosti 1), 2) nebo 3): — pokud obsah vodorozpustného P2O5 nedosahuje 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2); — pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Obsah P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách nesmí překročit 2 %. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustností 2) a 3) je 1 g. |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Údaj „s nízkým obsahem chloru“ se vztahuje na maximální obsah chloru 2 % Cl 3) Může být deklarován obsah chloru |
B.2 Hnojiva NP
B.2.1. |
Označení typu: |
Hnojiva NP |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo mísením, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 18 % (N + P2O5) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5 |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Kyanamidový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě 4) P2O5 rozpustný pouze v minerálních kyselinách 5) P2O5 rozpustný v alkalickém citronanu amonném (Peterman) 6a) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině citronové 6b) P2O5 rozpustný ve 2 % kyselině citronové 7) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné v alkalickém citronanu amonném (Joulie) 8) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 55 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině mravenčí |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 5) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována |
1. U hnojiva NP neobsahujícího Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý, částečně rozložený fosfát a přírodní měkký fosforit musí být deklarovány rozpustnosti 1), 2) nebo 3): — pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2); — pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Obsah P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách nesmí překročit 2 %. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustností 2) a 3) u tohoto typu 1 je 1 g. 2 a) Hnojivo NP obsahující přírodní měkký fosforit nebo částečně rozložený fosfát, nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát a fosforečnan vápenato-hlinitý. Deklarují se rozpustnosti 1), 3) a 4). Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách [rozpustnost 4)]; — nejméně 5 % P2O5 rozpustného ve vodě a v neutrálním citronanu amonném [rozpustnost 3)]; — nejméně 2,5 % vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo NP obsahující přírodní měkký fosforit“ nebo „hnojivo NP obsahující částečně rozložený fosfát“. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustnosti 3) u tohoto typu 2a) je 3 g. |
|
Velikost částic základních fosfátových složek Thomasova moučka nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Fosforečnan vápenato-hlinitý nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm Kalcinovaný fosfát nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Přírodní měkký fosforit nejméně 90 % propadne sítem 0,063 mm Částečně rozložený fosfát nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm |
|
2 b) Hnojivo NP obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, přírodní měkký fosforit a částečně rozložený fosfát. Deklarují se rozpustnosti 1) a 7), přičemž posledně uvedená rozpustnost je použitelná po odečtení rozpustnosti ve vodě. Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % vodorozpustného P2O5 [(rozpustnost 1)]; — nejméně 5 % P2O5 rozpustného podle rozpustnosti 7). Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo NP obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý“. 3. U hnojiv NP obsahujících pouze jeden z těchto typů fosforečných hnojiv: Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý a přírodní měkký fosforit, musí za označením typu následovat údaj o fosfátové složce. Údaj o rozpustnosti P2O5 musí být deklarován v souladu s těmito rozpustnostmi: — pro hnojiva na bázi Thomasovy moučky: rozpustnost 6a) (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko ►M1 , Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, ◄ ►M3 Bulharsko, Rumunsko ◄ ), 6b) (Německo, Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království a Rakousko); — pro hnojiva na bázi kalcinovaného fosfátu: rozpustnost 5); — pro hnojiva na bázi fosforečnanu vápenato-hlinitého: rozpustnost 7); — pro hnojiva na bázi přírodního měkkého fosforitu: rozpustnost 8). |
|
B.2.2. |
Označení typu: |
Hnojivo NP obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu, případně močovinoformaldehyd |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou, bez přídavku živin živočišného nebo rostlinného původu, obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu nebo močovinoformaldehyd |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 18 % (N + P2O5) — Pro každou živinu: — — 5 % N — Alespoň 1/4 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5), 6) nebo 7) — Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 7) musí být rozpustné v horké vodě — 5 % P2O5 |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Krotonyliden-dimočovinový dusík 6) Isobutyliden-dimočovinový dusík 7) Močovino-formaldehydový dusík 8) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného pouze v horké vodě 9) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného ve studené vodě |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Jedna z forem dusíku 5) až 7). Forma dusíku 7) musí být deklarována ve formě dusíku 8) a 9) |
U hnojiva NP neobsahujícího Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý, částečně rozložený fosfát a přírodní měkký fosforit musí být deklarovány rozpustnosti 1), 2) nebo 3): — pokud obsah vodorozpustného P2O5 nedosahuje 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2); — pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Obsah P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách nesmí překročit 2 %. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustností 2) a 3) je 1 g. |
|
B.3 Hnojiva NK
B.3.1. |
Označení typu: |
Hnojiva NK |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo mísením, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 18 % (N + K2O) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % K2O |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Kyanamidový dusík |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 5) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Údaj „s nízkým obsahem chloru“ se vztahuje k maximálnímu obsahu 2 % Cl 3) Může být deklarován obsah chloru |
B.3.2. |
Označení typu: |
Hnojivo NK obsahující krotonylidendimočovinu nebo isobutylidendimočovinu, případně močovinoformaldehyd |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu, obsahující krotonyliden- dimočovinu nebo isobutylidendimočovinu, nebo močovinoformaldehyd |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 18 % (N + K2O) — Pro každou živinu: — — 5 % N — Alespoň 1/4 deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5), 6) nebo 7) — Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 7) musí být rozpustné v horké vodě — 5 % K2O |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Krotonyliden-dimočovinový dusík 6) Isobutyliden-dimočovinový dusík 7) Močovino-formaldehydový dusík 8) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného pouze v horké vodě 9) Dusík z močovino-formaldehydu rozpustného ve studené vodě |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Jedna z forem dusíku 5) až 7). Forma dusíku 7) musí být deklarována ve formě dusíku 8) a 9) |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Údaj „s nízkým obsahem chloru“ se vztahuje na maximální obsah 2 % Cl 3) Může být deklarován obsah chloru |
B.4 Hnojiva PK
Označení typu: |
Hnojiva PK |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo mísením, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu. |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 18 % (P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 5 % P2O5, 5 % K2O |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
|
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě 4) P2O5 rozpustný pouze v minerálních kyselinách 5) P2O5 rozpustný v alkalickém citronanu amonném (Petermann) 6a) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině citronové 6b) P2O5 rozpustný ve 2 % kyselině citronové 7) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 75 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné v alkalické citronanu amonném (Joulie) 8) P2O5 rozpustný v minerálních kyselinách; nejméně 55 % deklarovaného obsahu P2O5 ve formě rozpustné ve 2 % kyselině mravenčí |
Vodorozpustný K2O |
|
1. U hnojiva PK neobsahujícího Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý, částečně rozložený fosfát a přírodní měkký fosforit musí být deklarovány rozpustnosti 1), 2) nebo 3): — pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, uvede se pouze rozpustnost 2); — pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Obsah P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách nesmí překročit 2 %. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustností 2) a 3) u tohoto typu 1 je 1 g. 2a) Hnojivo PK obsahující přírodní měkký fosforit nebo částečně rozložený fosfát, nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát a fosforečnan vápenato-hlinitý. Deklarují se rozpustnosti 1), 3) a 4). Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % P2O5 rozpustného pouze v minerálních kyselinách [rozpustnost 4)]; — nejméně 5 % P2O5 rozpustného ve vodě a v neutrálním citronanu amonném [rozpustnost 3)]; — nejméně 2,5 % vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]. Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo PK obsahující přírodní měkký fosforit“ nebo „hnojivo PK obsahující částečně rozložený fosfát“. Hmotnost analytického vzorku pro stanovení rozpustnosti 3) u tohoto typu 2a) je 3 g. |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Údaj „s nízkým obsahem chloru“ se vztahuje na maximální obsah chloru 2 % Cl 3) Může být deklarován obsah chloru |
Velikost částic základních fosfátových složek Thomasova moučka nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Fosforečnan vápenato-hlinitý nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm Kalcinovaný fosfát nejméně 75 % propadne sítem 0,160 mm Přírodní měkký fosforit nejméně 90 % propadne sítem 0,063 mm Částečně rozložený fosfát nejméně 90 % propadne sítem 0,160 mm |
|
2b) Hnojivo PK obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý, nesmí obsahovat Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát a částečně rozložený fosfát. Deklarují se rozpustnosti 1) a 7), přičemž posledně uvedená rozpustnost je použitelná po odečtení rozpustnosti ve vodě. Tento typ hnojiva musí obsahovat: — nejméně 2 % vodorozpustného P2O5 [rozpustnost 1)]; — nejméně 5 % P2O5 podle rozpustnosti 7). Tento typ hnojiva musí být uváděn na trh pod označením „hnojivo PK obsahující fosforečnan vápenato-hlinitý“. 3. U hnojiv PK, obsahujících pouze jeden z těchto typů fosforečných hnojiv: Thomasovu moučku, kalcinovaný fosfát, fosforečnan vápenato-hlinitý a přírodní měkký fosforit, musí za označením typu následovat údaj o fosfátové složce. Údaj o rozpustnosti P2O5 musí být deklarován v souladu s těmito rozpustnostmi: — pro hnojiva na bázi Thomasovy moučky: rozpustnost 6a) (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko ►M1 , Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, ◄ ►M3 Bulharsko, Rumunsko ◄ ), 6b) (Německo, Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království a Rakousko); — pro hnojiva na bázi kalcinovaného fosfátu: rozpustnost 5); — pro hnojiva na bázi fosforečnanu vápenato-hlinitého: rozpustnost 7); — pro hnojiva na bázi přírodního měkkého fosforitu: rozpustnost 8). |
|
C. Minerální kapalná hnojiva
C.1. Jednosložková kapalná hnojiva
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Kapalné dusíkaté hnojivo |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, stálý za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
15 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík nebo – pokud je zastoupena pouze jedna forma – jako dusičnanový nebo amonný dusík nebo močovinový dusík. Maximální obsah biuretu: obsah močovinového N × 0,026 |
|
Celkový dusík a pro kteroukoli formu, která činí nejméně 1 %, dusičnanový, amonný nebo močovinový dusík. Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
2 |
Dusičnanu amonný s močovinou – roztok |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, obsahující dusičnan amonný a močovinu |
26 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík, přičemž obsah močovinového dusíku činí asi polovinu přítomného dusíku. Maximální obsah biuretu: 0,5 % |
|
Celkový dusík Dusičnanový dusík, amonný dusík a močovinový dusík Pokud je obsah biuretu nižší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
3 |
Dusičnan vápenatý – roztok |
Výrobek získaný rozpuštěním ledku vápenatého ve vodě |
8 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík s maximálním obsahem 1 % amonného dusíku Vápník vyjádřený jako vodorozpustný CaO |
Za označením typu lze případně uvést jeden z těchto údajů: — pro aplikaci na list — pro výrobu živných roztoků — pro hnojivou zálivku |
Celkový dusík Vodorozpustný oxid vápenatý v případě účelů použití stanovených ve sloupci 5 Nepovinně: — dusičnanový dusík — amonný dusík |
4 |
Dusičnan hořečnatý – roztok |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním dusičnanu hořečnatého ve vodě |
6 % N Dusík vyjádřený jako dusičnanový dusík |
|
Dusičnanový dusík Vodorozpustný oxid hořečnatý |
9 % MgO Hořčík vyjádřený jako vodorozpustný oxid hořečnatý Minimální hodnota pH: 4 |
|||||
5 |
Dusičnan vápenatý – suspenze |
Výrobek získaný suspendováním dusičnanu vápenatého ve vodě |
8 % N Dusík vyjádřený jako celkový dusík nebo jako dusičnanový a amonný dusík Maximální obsah amonného dusíku: 1,0 % |
Po označení typu může následovat jeden z těchto údajů: — pro aplikaci na list — pro výrobu živných roztoků a suspenzí — pro hnojivou zálivku |
Celkový dusík Dusičnanový dusík Vodorozpustný oxid vápenatý v případě účelů použití stanovených ve sloupci 5 |
14 % CaO Vápník vyjádřený jako vodorozpustný CaO |
|||||
6 |
Roztokové dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo rozpuštěním ve vodě močovinoformaldehydu a dusíkatého hnojiva ze seznamu A-1 v tomto nařízení, kromě výrobků 3a), 3b) a 5 |
18 % N vyjádřeného jako celkový dusík Nejméně jedna třetina deklarovaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
|
Celkový dusík Pro každou formu v množství nejméně 1 %: — Dusičnanový dusík — Amonný dusík — Močovinový dusík Močovinoformaldehydový dusík |
7 |
Suspenzní dusíkaté hnojivo s močovinoformaldehydem |
Výrobek získaný chemickou cestou nebo suspendováním ve vodě močovinoformaldehydu a dusíkatého hnojiva ze seznamu A-1 v tomto nařízení, kromě výrobků 3a), 3b) a 5 |
18 % N vyjádřeného jako celkový dusík Nejméně jedna třetina deklarovaného obsahu celkového dusíku musí pocházet z močovinoformaldehydu, z něhož musí být tři pětiny rozpustné v horké vodě Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
|
Celkový dusík Pro každou formu v množství nejméně 1 %: — Dusičnanový dusík — Amonný dusík — Močovinový dusík Močovinoformaldehydový dusík Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného ve studené vodě Dusík z močovinoformaldehydu rozpustného pouze v horké vodě |
8 |
Vodný roztok mravenčanu draselného |
Výrobek získaný reakcí hydroxidu draselného, formaldehydu, butyraldehydu a kyseliny mravenčí a následnou separací a odpařením |
50 % mravenčan draselný 28 % K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O 27 % mravenčan |
|
Vodorozpustný oxid draselný |
C.2. Vícesložková kapalná hnojiva
C.2.1. |
Označení typu: |
Hnojivo NPK – roztokové |
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
|
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech): |
— Celkový: 15 % (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 2 % N, 3 % P2O5, 3 % K2O — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv Další požadavky |
||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
Vodorozpustný P2O5 |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2) až 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu nižší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Vodorozpustný P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.2 |
Označení typu: |
Hnojivo NPK – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 15 % (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — 3 % P2O5 — 3 % K2O Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
Vodorozpustný P2O5 |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Vodorozpustný P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.3 |
Označení typu: |
Hnojivo NPK – suspenzní |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 20 %, (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 3 % N, 4 % P2O5, 4 % K2O — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty 1) Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2) 2) Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.4 |
Označení typu: |
Hnojivo NPK – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 20 % (N + P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě — 4 % P2O5 — 4 % K2O Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty 1) Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2) 2) Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.5 |
Označení typu: |
Hnojivo NP – roztokové |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 %, (N + P2O5) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5 — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
Vodorozpustný P2O5 |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Vodorozpustný P2O5 |
|
C.2.6 |
Označení typu: |
Hnojivo NP – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (N + P2O5) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — 5 % P2O5 Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
Vodorozpustný P2O5 |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Vodorozpustný P2O5 |
|
C.2.7 |
Označení typu: |
Hnojivo NP – suspenzní |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 %, (N + P2O5) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % P2O5 — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty 1) Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2) 2) Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 |
|
C.2.8 |
Označení typu: |
Hnojivo NP – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (N + P2O5) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě — 5 % P2O5 Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
|
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty 1) Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2) 2) Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 |
|
C.2.9 |
Označení typu: |
Hnojivo NK – roztokové |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 15 % (N + K2O) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % K2O — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.10 |
Označení typu: |
Hnojivo NK – roztokové s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, ve formě stálé za atmosférického tlaku, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 15 % (N + K2O) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — 5 % K2O Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova '„s nízkým obsahem biuretu“ |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.11 |
Označení typu: |
Hnojivo NK – suspenzní |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (N + K2O) — Pro každou živinu: 3 % N, 5 % K2O — Maximální obsah biuretu: močovinový N × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.12 |
Označení typu: |
Hnojivo NK – suspenzní s obsahem močovinoformaldehydu |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu a obsahující močovinoformaldehyd |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (N + K2O) — Pro každou živinu: — 5 % N, alespoň 25 % deklarovaného obsahu celkového dusíku musí být ve formě 5) — Alespoň 3/5 deklarovaného obsahu dusíku 5) musí být rozpustné v horké vodě — 5 % K2O Maximální obsah biuretu: (močovinový N + močovinoformaldehydový N) × 0,026 |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
1) Celkový dusík 2) Dusičnanový dusík 3) Amonný dusík 4) Močovinový dusík 5) Močovinoformaldehydový dusík |
|
Vodorozpustný K2O |
1) Celkový dusík 2) Pokud je množství kterékoli formy dusíku 2), 3) a 4) nejméně 1 % hmot., musí být deklarována 3) Močovinoformaldehydový dusík 4) Pokud je obsah biuretu menší než 0,2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem biuretu“ |
|
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.13 |
Označení typu: |
Hnojivo PK – roztokové |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek získaný chemickou cestou a rozpuštěním ve vodě, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 5 % P2O5, 5 % K2O |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
|
Vodorozpustný P2O5 |
Vodorozpustný K2O |
|
Vodorozpustný P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
C.2.14 |
Označení typu: |
Hnojivo PK – suspenzní |
|||||
Údaje o způsobu výroby: |
Výrobek v tekuté formě, jehož živiny pocházejí jak z látek v roztoku, tak z látek ve vodné suspenzi, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
||||||
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) a další požadavky: |
— Celkový: 18 % (P2O5 + K2O) — Pro každou živinu: 5 % P2O5, 5 % K2O |
||||||
Formy, rozpustnost a obsah živin, které musí být deklarovány podle sloupců 4, 5 a 6 – Velikost částic |
Údaje pro identifikaci hnojiv – Další požadavky |
||||||
N |
P2O5 |
K2O |
N |
P2O5 |
K2O |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
||
|
1) Vodorozpustný P2O5 2) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném 3) P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném a ve vodě |
Vodorozpustný K2O |
|
Hnojiva nesmí obsahovat Thomasovu moučku, fosforečnan vápenato-hlinitý, kalcinované fosfáty, částečně rozložené fosfáty ani přírodní fosfáty 1) Pokud obsah vodorozpustného P2O5 nepřekročí 2 %, deklaruje se pouze rozpustnost 2) 2) Pokud je obsah vodorozpustného P2O5 nejméně 2 %, deklaruje se rozpustnost 3) a musí být uveden obsah vodorozpustného P2O5 |
1) Vodorozpustný oxid draselný 2) Slova „s nízkým obsahem chloru“ lze použít pouze tehdy, pokud obsah Cl nepřekračuje 2 % 3) Může být deklarován obsah chloru |
D. Minerální hnojiva s druhotnými živinami
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Síran vápenatý |
Přírodní nebo průmyslový výrobek obsahující síran vápenatý v různých hydratačních stupních |
25 % CaO 35 % SO3 Vápník a síra vyjádřeny jako celkový CaO + SO3 Jemnost mletí: — nejméně 80 % propadne sítem 2 mm, — nejméně 99 % propadne sítem 10 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Celkový oxid sírový Nepovinně: celkový CaO |
2 |
Chlorid vápenatý – roztok |
Chemicky získaný roztok chloridu vápenatého |
12 % CaO Vápník vyjádřený jako vodorozpustný CaO |
|
Oxid vápenatý Nepovinně: pro aplikaci na list |
2.1 |
Mravenčan vápenatý |
Chemicky získaný výrobek obsahující jako hlavní složku mravenčan vápenatý |
33,6 % CaO Vápník vyjádřený jako vodorozpustný CaO 56 % mravenčan |
|
Oxid vápenatý Mravenčan |
2.2 |
Kapalný mravenčan vápenatý |
Výrobek získaný rozpuštěním mravenčanu vápenatého ve vodě |
21 % CaO Vápník vyjádřený jako vodorozpustný CaO 35 % mravenčan |
|
Oxid vápenatý Mravenčan |
2.3 |
Chelát vápníku s iminodibutandiovou kyselinou |
Chemicky získaný výrobek obsahující jako hlavní složku chelát vápníku s iminodibutandiovou kyselinou, bez přídavku organických živin živočišného nebo rostlinného původu |
9 % CaO Vápník vyjádřený jako CaO, v chelátu s iminodibutandiovou kyselinou (IDHA), vodorozpustný |
|
Vápník vyjádřený jako CaO, v chelátu s iminodibutandiovou kyselinou (IDHA), vodorozpustný |
3 |
Elementární síra |
Více či méně přečištěný přírodní nebo průmyslový výrobek |
98 % S (245 %: SO3) Síra vyjádřená jako celkový SO3 |
|
Celkový oxid sírový |
4 |
Kieserit |
Výrobek nerostného původu obsahující monohydrát síranu hořečnatého jako hlavní složku |
24 % MgO 45 % SO3 Hořčík a síra vyjádřeny jako oxid hořečnatý a oxid sírový, vodorozpustný |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid hořečnatý Nepovinně: vodorozpustný oxid sírový |
5 |
Síran hořečnatý |
Výrobek obsahující heptahydrát síranu hořečnatého jako hlavní složku |
15 % MgO 28 % SO3 Jsou-li přidány stopové živiny a deklarovány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 6 odst. 6: 10 % MgO 17 % SO3 Hořčík a síra vyjádřeny jako vodorozpustný oxid hořečnatý a oxid sírový |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid hořečnatý Vodorozpustný oxid sírový |
5.1 |
Síran hořečnatý – roztok |
Výrobek získaný rozpuštěním síranu hořečnatého průmyslového původu ve vodě |
5 % MgO 10 % SO3 Hořčík a síra vyjádřeny jako vodorozpustný oxid hořečnatý a vodorozpustný síranový aniont |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný oxid hořečnatý Nepovinně: vodorozpustný síranový aniont |
5.2 |
Hydroxid hořečnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku hydroxid hořečnatý |
60 % MgO Velikost částic: nejméně 99 % propadne sítem 0,063 mm |
|
Celkový oxid hořečnatý |
5.3 |
Hydroxid hořečnatý – suspenze |
Výrobek získaný suspendováním typu 5.2 |
24 % MgO |
|
Celkový oxid hořečnatý |
6 |
Chlorid hořečnatý – roztok |
Výrobek získaný rozpuštěním chloridu hořečnatého průmyslového původu |
13 % MgO Hořčík vyjádřený jako oxid hořečnatý Maximální obsah vápníku: 3 % CaO |
|
Oxid hořečnatý |
E. Minerální hnojiva se stopovými živinami
Vysvětlivka:
Následující poznámky platí pro celou část E.
Poznámka 1:
Chelátotvorné činidlo může být označeno zkratkou uvedenou v oddíle E.3.
Poznámka 2:
Je-li výrobek beze zbytku vodorozpustný, lze jej označit jako „rozpustný“.
Poznámka 3:
Pokud je stopová živina přítomna ve formě chelátu, uvede se rozmezí pH, v kterém je zaručena přijatelná stabilita chelátové frakce.
E.1. Hnojiva obsahující pouze jednu stopovou živinu
E.1.1. Bor
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1a |
Kyselina boritá |
Výrobek získaný z boritanu působením kyseliny |
14 % vodorozpustného B |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný bor (B) |
1b |
Boritan sodný |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku boritan sodný |
10 % vodorozpustného B |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Vodorozpustný bor (B) |
1c |
Boritan vápenatý |
Výrobek získaný z kolemanitu nebo pandermitu obsahující jako hlavní složku boritany vápenaté |
7 % celkového B Velikost částic: nejméně 98 % projde sítem 0,063 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními názvy |
Celkový bor (B) |
1d |
Borethanolamin |
Výrobek získaný reakcí kyseliny borité s ethanolaminem |
8 % vodorozpustného B |
|
Vodorozpustný bor (B) |
1e |
Roztokové hnojivo s borem |
Výrobek získaný rozpuštěním typů 1a nebo 1b nebo 1d ve vodě |
2 % vodorozpustného B |
Označení musí obsahovat názvy přítomných složek |
Vodorozpustný bor (B) |
1f |
Suspenzní hnojivo s borem |
Výrobek získaný suspendováním typů 1a a/nebo 1b a/nebo 1c a/nebo 1d ve vodě |
2 % celkového B |
Označení musí obsahovat názvy přítomných složek |
Celkový bor (B) Vodorozpustný bor (B), pokud je přítomen |
E.1.2. Kobalt
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
2a |
Kobaltová sůl |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku minerální sůl kobaltu |
19 % vodorozpustného Co |
Označení musí obsahovat název minerálního aniontu |
Vodorozpustný kobalt (Co) |
2b |
Chelát kobaltu |
Vodorozpustný výrobek obsahující kobalt chemicky sloučený s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
5 % vodorozpustného kobaltu a alespoň 80 % vodorozpustného kobaltu je v chelátu s povolenými chelatotvorným činidlem (činidly) |
Název každého povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného kobaltu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Vodorozpustný kobalt (Co) Volitelně: Celkově kobalt (Co) v chelátu s povolenými chelatotvornými činidly Kobalt (Co) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného kobaltu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
2c |
Kobalt – roztokové hnojivo |
Vodný roztok typů 2a a/nebo 2b nebo 2d |
2 % vodorozpustného Co Jestliže jsou typy 2a a 2d smíšeny, musí být komplexně vázaná frakce alespoň 40 % vodorozpustného Co |
Označení musí obsahovat: 1) název minerálního aniontu (názvy minerálních aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny); 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného kobaltu, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou nebo název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou, pokud je přítomno |
Vodorozpustný kobalt (Co) Kobalt (Co) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného kobaltu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou Kobalt (Co) v komplexu s povoleným komplexotvorným činidlem, které lze určit evropskou normou Volitelně: Celkový kobalt (Co) v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
2d |
Komplex kobaltu |
Vodorozpustný výrobek obsahující kobalt chemicky sloučený s jedním povoleným komplexotvorným činidlem |
5 % vodorozpustného Co a komplexně vázaná frakce musí být alespoň 80 % vodorozpustného Co |
Označení musí obsahovat název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustný kobalt (Co) Celkový kobalt (Co) v komplexu |
E.1.3. Měď
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
3a |
Sůl mědi |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku minerální sůl mědi |
20 % vodorozpustné Cu |
Označení musí obsahovat název minerálního aniontu |
Vodorozpustná měď (Cu) |
3b |
Oxid měďnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku oxid měďnatý |
70 % celkové Cu Velikost částic: nejméně 98 % projde sítem 0,063 mm |
|
Celková měď (Cu) |
3c |
Hydroxid měďnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku hydroxid měďnatý |
45 % celkové Cu Velikost částic: nejméně 98 % projde sítem 0,063 mm |
|
Celková měď (Cu) |
3d |
Chelát mědi |
Vodorozpustný výrobek obsahující měď chemicky sloučenou s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
5 % vodorozpustné mědi a alespoň 80 % vodorozpustné mědi je v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
Název každého povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Vodorozpustná měď (Cu) Volitelně: Celkově měď (Cu) v chelátu s povolenými chelatotvornými činidly Měď (Cu) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
3e |
Hnojivo na bázi mědi |
Výrobek získaný smísením typů 3a nebo 3b nebo 3c nebo jednoho z typů 3d, případně plniva, které není živinou a není toxické |
5 % celkové Cu |
Označení musí obsahovat: 1) název (názvy) složek na bázi mědi; 2) název kteréhokoli chelátotvorného činidla, pokud je přítomno |
Celková měď (Cu) Vodorozpustná měď (Cu), pokud její obsah činí nejméně 1/4 celkové mědi Měď ve formě chelátu (Cu), pokud je přítomen |
3f |
Měď – roztokové hnojivo |
Vodný roztok typů 3a a/nebo 3d nebo 3i |
2 % vodorozpustné Cu Jestliže jsou typy 3a a 3i smíšeny, musí být komplexně vázaná frakce alespoň 40 % vodorozpustné Cu |
Označení musí obsahovat: 1) název minerálního aniontu (názvy minerálních aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny); 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou nebo název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustná měď (Cu) Měď (Cu) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou Měď (Cu) v komplexu s povoleným komplexotvorným činidlem, které lze určit evropskou normou Volitelně: Celková měď (Cu) v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
3g |
Chlorid-hydroxid měďnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku chlorid-trihydroxid měďnatý [Cu2Cl(OH)3] |
50 % celkové Cu Velikost částic: nejméně 98 % propadne sítem 0,063 mm |
|
Celková měď (Cu) |
3h |
Suspenzní hnojivo s mědí |
Výrobek získaný suspendováním typů 3a a/nebo 3b a/nebo 3c a/nebo 3d a/nebo 3g ve vodě |
17 % celkové Cu |
Označení musí obsahovat: 1) název aniontu (názvy aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny) 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Celková měď (Cu) Vodorozpustná měď (Cu), pokud je přítomna Měď (Cu) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustné mědi a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
3i |
Komplex mědi |
Vodorozpustný výrobek obsahující měď chemicky sloučenou s jedním povoleným komplexotvorným činidlem |
5 % vodorozpustné Cu a komplexně vázaná frakce musí být alespoň 80 % vodorozpustné mědi |
Označení musí obsahovat název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustná měď (Cu) Celková měď (Cu) v komplexu |
E.1.4. Železo
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
4a |
Sůl železa |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku minerální sůl železa |
12 % vodorozpustného Fe |
Označení musí obsahovat název minerálního aniontu |
Vodorozpustné železo (Fe) |
4b |
Chelát železa |
Vodorozpustný výrobek obsahující železo chemicky sloučené s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
5 % vodorozpustného železa, u něhož chelátová frakce představuje nejméně 80 % a nejméně 50 % vodorozpustného železa je v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
Název každého povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného železa a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Vodorozpustné železo (Fe) Volitelně: Celkově železo (Fe) v chelátu s povolenými chelatotvornými činidly Železo (Fe) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného železa a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
4c |
Železo – roztokové hnojivo |
Vodný roztok typů 4a a/nebo 4b nebo 4d |
2 % vodorozpustného Fe Jestliže jsou typy 4a a 4d smíšeny, musí být komplexně vázaná frakce alespoň 40 % vodorozpustného Fe |
Označení musí obsahovat: 1) název minerálního aniontu (názvy minerálních aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny); 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného železa, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou nebo název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou. |
Vodorozpustné železo (Fe) Železo (Fe) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného železa a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou Železo (Fe) v komplexu s povoleným komplexotvorným činidlem, které lze určit evropskou normou Volitelně: Celkové železo (Fe) v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
4d |
Komplex železa |
Vodorozpustný výrobek obsahující železo chemicky sloučené s jedním povoleným komplexotvorným činidlem |
5 % vodorozpustného Fe a komplexně vázaná frakce musí být alespoň 80 % vodorozpustného železa |
Označení musí obsahovat název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustné železo (Fe) Celkové železo (Fe) v komplexu |
E.1.5. Mangan
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
5a |
Sůl manganu |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku minerální sůl manganu (MnII) |
17 % vodorozpustného Mn |
Označení musí obsahovat název vázaného aniontu |
Vodorozpustný mangan (Mn) |
5b |
Chelát manganu |
Vodorozpustný výrobek obsahující mangan chemicky sloučený s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
►C1 5 % vodorozpustného manganu a alespoň 80 % vodorozpustného manganu je v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) ◄ |
Název každého povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Vodorozpustný mangan (Mn) Volitelně: Celkově mangan (Mn) v chelátu s povolenými chelatotvornými činidly Mangan (Mn) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
5c |
Oxid manganu |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složky oxidy manganu |
40 % celkového Mn Velikost částic: nejméně 80 % projde sítem 0,063 mm |
|
Celkový mangan (Mn) |
5d |
Hnojivo na bázi manganu |
Výrobek získaný smísením typů 5a a 5c |
17 % celkového Mn |
Označení musí obsahovat název složek na bázi manganu |
Celkový mangan (Mn) Vodorozpustný mangan (Mn), pokud jeho obsah činí alespoň 1/4 celkového manganu |
5e |
Mangan – roztokové hnojivo |
Vodný roztok typů 5a a/nebo 5b nebo 5g |
2 % vodorozpustného Mn Jestliže jsou typy 5a a 5g smíšeny, musí být komplexně vázaná frakce alespoň 40 % vodorozpustného Mn |
Označení musí obsahovat: 1) název minerálního aniontu (názvy minerálních aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny); 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou nebo název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustný mangan (Mn) Mangan (Mn) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou Mangan (Mn) v komplexu s povoleným komplexotvorným činidlem, které lze určit evropskou normou Volitelně: Celkový mangan (Mn) v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
5f |
Suspenzní hnojivo s manganem |
Výrobek získaný suspendováním typů 5a a/nebo 5b a/nebo 5c ve vodě |
17 % celkového Mn |
Označení musí obsahovat: 1) název aniontu (názvy aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny) 2) název jakéhokoliv povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Celkový mangan (Mn) Vodorozpustný mangan (Mn), pokud je přítomen Mangan (Mn) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného manganu a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
5g |
Komplex manganu |
Vodorozpustný výrobek obsahující mangan chemicky sloučený s jedním povoleným komplexotvorným činidlem |
5 % vodorozpustného Mn a komplexně vázaná frakce musí být alespoň 80 % vodorozpustného manganu |
Označení musí obsahovat název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustný mangan (Mn) Celkový mangan (Mn) v komplexu |
E.1.6. Molybden
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
6a |
Molybdenan sodný |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku molybdenan sodný |
35 % vodorozpustného Mo |
|
Vodorozpustný molybden (Mo) |
6b |
Molybdenan amonný |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku molybdenan amonný |
50 % vodorozpustného Mo |
|
Vodorozpustný molybden (Mo) |
6c |
Hnojivo na bázi molybdenu |
Výrobek získaný smísením typů 6a a 6b |
35 % vodorozpustného Mo |
Označení musí obsahovat názvy složek na bázi molybdenu |
Vodorozpustný molybden (Mo) |
6d |
Molybden – roztokové hnojivo |
Výrobek získaný rozpuštěním typů 6a nebo jednoho z typů 6b ve vodě |
3 % vodorozpustného Mo |
Označení musí obsahovat název složky (názvy složek) na bázi molybdenu |
Vodorozpustný molybden (Mo) |
E.1.7. Zinek
Číslo |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7a |
Sůl zinku |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku minerální sůl zinku |
15 % vodorozpustného Zn |
Označení musí obsahovat název minerálního aniontu |
Vodorozpustný zinek (Zn) |
7b |
Chelát zinku |
Vodorozpustný výrobek obsahující zinek chemicky sloučený s povoleným chelatotvorným činidlem (činidly) |
5 % vodorozpustného zinku a alespoň 80 % vodorozpustného zinku v chelátu s povolenými chelatotvorným činidlem (činidly) |
Název každého povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Vodorozpustný zinek (Zn) Volitelně: Celkově zinek (Zn) v chelátu s povolenými chelatotvornými činidly Zinek (Zn) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
7c |
Oxid zinečnatý |
Výrobek získaný chemickou cestou obsahující jako hlavní složku oxid zinečnatý |
70 % celkového zinku Velikost částic: nejméně 80 % propadne sítem 0,063 mm |
|
Celkový zinek (Zn) |
7d |
Hnojivo na bázi zinku |
Výrobek získaný smísením typů 7a a 7c |
30 % celkového Zn |
Označení musí obsahovat názvy přítomných složek na bázi zinku |
Celkový zinek (Zn) Vodorozpustný zinek (Zn), pokud jeho obsah činí nejméně 1/4 celkového zinku (Zn) |
7e |
Zinek – roztokové hnojivo |
Vodný roztok typů 7a a/nebo 7b nebo 7g |
2 % vodorozpustného Zn Jestliže jsou typy 7a a 7g smíšeny, musí být komplexně vázaná frakce alespoň 40 % vodorozpustného Zn |
Označení musí obsahovat: 1) název minerálního aniontu (názvy minerálních aniontů), pokud je přítomen (jsou přítomny); 2) název jakéhokoli povoleného chelátotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku, pokud je přítomno, a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou nebo název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustný zinek (Zn) Zinek (Zn) v chelátu s každým povoleným chelátotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou Zinek (Zn) v komplexu s povoleným komplexotvorným činidlem, které lze určit evropskou normou Volitelně: Celkový zinek (Zn) v chelátu s povoleným(i) chelátotvorným(i) činidlem (činidly) |
7f |
Suspenze zinkového hnojiva |
Výrobek získaný suspenzí typu 7a) a/nebo 7c) a/nebo typů 7b) ve vodě |
20 % celkově zinek |
Označení musí obsahovat: 1. název aniontu (názvy aniontů) 2. Název jakéhokoli povoleného chelatotvorného činidla, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
Celkově zinek (Zn) Vodorozpustný zinek (Zn), je-li přítomen Zinek (Zn) v chelátu s povoleným chelatotvorným činidlem, které je v chelátu s alespoň 1 % vodorozpustného zinku a které lze určit a kvantifikovat evropskou normou |
7g |
Komplex zinku |
Vodorozpustný výrobek obsahující zinek chemicky sloučený s jedním povoleným komplexotvorným činidlem |
5 % vodorozpustného zinku a komplexně vázaná frakce musí být alespoň 80 % vodorozpustného zinku |
Označení musí obsahovat název povoleného komplexotvorného činidla, které lze určit evropskou normou |
Vodorozpustný zinek (Zn) Celkový zinek (Zn) v komplexu |
E.2. Minimální obsah stopových živin, procentuální hmotnost hnojiva; typy hnojících směsí na bázi stopových živin
E.2.1. Minimální obsah stopových živin v pevných nebo kapalných směsích hnojiv na bázi stopových živin, procentuální hmotnost hnojiva
|
Stopová živina je přítomna ve formě |
|
výlučně minerální |
chelátu nebo komplexu |
|
Pro stopovou živinu: |
||
Bor (B) |
0,2 |
0,2 |
Kobalt (Co) |
0,02 |
0,02 |
Měď (Cu) |
0,5 |
0,1 |
Železo (Fe) |
2,0 |
0,3 |
Mangan (Mn) |
0,5 |
0,1 |
Molybden (Mo) |
0,02 |
– |
Zinek (Zn) |
0,5 |
0,1 |
E.2.2. Minimální obsah stopových živin ve hnojivech ES obsahujících primární a/nebo sekundární živinu (živiny) se stopovou živinou (stopovými živinami) pro půdní hnojení, procentuální hmotnost hnojiva
|
Pro plodiny nebo pastviny |
Pro zahradnictví |
Bor (B) |
0,01 |
0,01 |
Kobalt (Co) |
0,002 |
– |
Měď (Cu) |
0,01 |
0,002 |
Železo (Fe) |
0,5 |
0,02 |
Mangan (Mn) |
0,1 |
0,01 |
Molybden (Mo) |
0,001 |
0,001 |
Zinek (Zn) |
0,01 |
0,002 |
E.2.3. Minimální obsah stopových živin ve hnojivech ES obsahujících primární a/nebo sekundární živinu (živiny) se stopovou živinou (stopovými živinami) pro listové hnojení, procentuální hmotnost hnojiva
Bor (B) |
0,010 |
Kobalt (Co) |
0,002 |
Měď (Cu) |
0,002 |
Železo (Fe) |
0,020 |
Mangan (Mn) |
0,010 |
Molybden (Mo) |
0,001 |
Zinek (Zn) |
0,002 |
E.2.4. Pevné nebo kapalné směsi hnojiv na bázi stopových živin
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a zásadních požadavcích |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost stopových živin Další kritéria |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Směs stopových živin |
Výrobek získaný smíšením dvou nebo více hnojiv typu E.1 nebo získaný rozpuštěním a/nebo suspenzí dvou nebo více hnojiv typu E.1 ve vodě |
1) Celkový obsah v pevné směsi: 5 % nebo 2) Celkový obsah v kapalné směsi: 2 % Jednotlivé stopové živiny podle oddílu E.2.1 |
Název každé obsažené stopové živiny a její chemický symbol uvedený v abecedním pořadí jejich chemických symbolů následovaný názvem jejího protiiontu (názvy jejích protiiontů) bezprostředně po označení typu |
Celkový obsah každé stopové živiny vyjádřený v hmotnostních procentech hnojiva, kromě případů, kdy je stopová živina zcela rozpustná ve vodě. Obsah vodorozpustného podílu každé stopové živiny vyjádřený v hmotnostních procentech hnojiva, činí-li tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu. Pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu. Je-li stopová živina chemicky vázána na organickou molekulu, deklaruje se obsah této stopové živiny v hnojivu v hmotnostních procentech hnojiva bezprostředně za údajem o obsahu vodorozpustného podílu; za názvem stopové živiny následují slova „v chelátu s…“ nebo „v komplexu s…“ a název každého povoleného chelátotvorného nebo komplexotvorného činidla, jak je stanoven v oddíle E.3. Místo názvu organické molekuly může být uvedena jeho zkratka. Pod povinnými a nepovinnými deklarovanými údaji se uvede: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“ |
E.3. Seznam povolených organických chelátotvorných a komplexotvorných činidel pro stopové živiny
Následující látky jsou povoleny, pokud je jejich odpovídající chelát živin v souladu s požadavky směrnice Rady 67/548/EHS ( 1 ).
E.3.1. Chelátotvorná činidla ( 2 )
Kyseliny nebo jejich sodné, draselné nebo amonné soli:
Č. |
Název |
Alternativní název |
Chemický vzorec |
Číslo CAS (1) kyseliny |
1 |
ethylendiamintetraoctová kyselina |
EDTA |
C10H16O8N2 |
60-00-4 |
2 |
N'-(2-hydroxyethyl)ethylendiamin-N,N,N'-trioctová kyselina |
HEEDTA |
C10H18O7N2 |
150-39-0 |
3 |
diethylentriaminpentaoctová kyselina |
DTPA |
C14H23O10N3 |
67-43-6 |
4 |
ethylendiamin-N,N-bis[(2-hydroxyfenyl)octová kyselina] |
[o,o]-EDDHA |
C18H20O6N2 |
1170-02-1 |
5 |
ethylendiamin-N-[(2-hydroxyfenyl)octová kyselina]-N'-[(4-hydroxyfenyl)octová kyselina] |
[o,p]-EDDHA |
C18H20O6N2 |
475475-49-1 |
6 |
ethylendiamin-N,N'-bis[(2-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina] |
[o,o]-EDDHMA |
C20H24O6N2 |
641632-90-8 |
7 |
ethylendiamin-N-[(2-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina]-N'-[(4-hydroxy-methylfenyl)octová kyselina] |
[o,p]-EDDHMA |
C20H24O6N2 |
641633-41-2 |
8 |
ethylendiamin-N,N'-bis[(2-hydroxy-5-karboxyfenyl)octová kyselina] |
EDDCHA |
C20H20O10N2 |
85120-53-2 |
9 |
ethylendiamin-di-(2-hydroxy-5-sulfofenyloctová) kyselina a její kondenzační produkty |
EDDHSA |
C18H20O12N2S2 +n*(C12H14O8N2S) |
57368-07-7 a 642045-40-7 |
10 |
iminodibutandiová kyselina |
IDHA |
C8H11O8N |
131669-35-7 |
11 |
N,N'-di(2-hydroxybenzyl)ethylendiamin-N,N'-dioctová kyselina |
HBED |
C20H24N2O6 |
35998-29-9 |
12 |
[S,S]-ethylendiamindijantarová kyselina |
[S, S]-EDDS |
C10H16O8N2 |
20846-91-7 |
(1)
Pouze pro informaci. |
E.3.2. Komplexotvorná činidla ( 3 )
Následující komplexotvorná činidla jsou povolena pouze ve výrobcích pro hnojivou zálivku a/nebo pro aplikaci na list s výjimkou Zn lignosulfonátu, Fe lignosulfonátu, Cu lignosulfonátu a Mn lignosulfonátu, které mohou být aplikovány přímo do půdy.
Kyseliny nebo jejich sodné, draselné nebo amonné soli:
Č. |
Název |
Alternativní název |
Chemický vzorec |
Číslo CAS kyseliny (1) |
1 |
lignosulfonová kyselina |
LS |
není k dispozici |
8062-15-5 (2) |
2 |
heptaglukonová kyselina |
HGA |
C7H14O8 |
23351-51-1 |
(1)
Pouze pro informaci.
(2)
Z důvodu jakosti musí být relativní obsah fenolického hydroxylu vyšší než 1,5 % a relativní obsah organické síry vyšší než 4,5 %, měřeno podle normy EN 16109. |
F. Inhibitory nitrifikace a ureázy
Inhibitory nitrifikace a ureázy uvedené v tabulkách F.1. a F.2. níže mohou být přidány do dusíkatých typů hnojiv uvedených v oddílech A.1., B.1., B.2., B.3., C.1. a C.2. přílohy I při splnění těchto ustanovení:
nejméně 50 % obsahu celkového dusíku v hnojivu se skládá z forem dusíku uvedených ve sloupci 3;
nepatří k typům hnojiv uvedeným ve sloupci 4.
U hnojiv, do nichž byl přidán inhibitor nitrifikace uvedený v tabulce F.1., se k jejich označení typu doplní slova „s inhibitorem nitrifikace ([označení typu inhibitoru nitrifikace])“.
U hnojiv, do nichž byl přidán inhibitor ureázy uvedený v tabulce F.2., se k jejich označení typu doplní slova „s inhibitorem ureázy ([označení typu inhibitoru ureázy])“.
Osoba odpovědná za uvádění výrobku na trh musí ke každému balení nebo k volně ložené zásilce připojit co nejúplnější technické údaje. Tyto údaje musí uživateli zejména umožnit určit dávkování a intervaly mezi aplikacemi ve vztahu k pěstované plodině.
Do tabulek F.1. nebo F.2. lze zařadit nové inhibitory nitrifikace nebo inhibitory ureázy po vyhodnocení technických souborů předložených v souladu s pokyny, které budou vypracovány pro tyto složky.
F.1. Inhibitory nitrifikace
Číslo |
Označení typu a složení inhibitoru nitrifikace |
Minimální a maximální obsah inhibitoru jako hmotnostní procento celkového dusíku přítomného jako amonný dusík a močovinový dusík |
Typy hnojiv ES, u nichž nesmí být inhibitor použit |
Popis inhibitorů nitrifikace, s nimiž jsou povoleny směsi Údaje o povoleném poměru |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
1 |
Dikyandiamid Číslo ELINCS 207-312-8 |
minimum: 2,25 maximum: 4,5 |
|
|
2 |
Výrobek obsahující dikyandiamid (DCD) a 1,2,4-triazol (TZ) EC# EINECS č. 207-312-8 EC# EINECS č. 206-022-9 |
minimum: 2,0 maximum: 4,0 |
|
poměr ve směsi: 10:1 (DCD:TZ) |
3 |
Výrobek obsahující 1,2,4-triazol (TZ) a 3-methylpyrazol (MP) EC# EINECS č. 206-022-9 EC# EINECS č. 215-925-7 |
minimum: 0,2 maximum: 1,0 |
|
poměr ve směsi: 2:1 (TZ:MP) |
4 |
3,4-dimethyl-1H-pyrazol fosfát (DMPP) Číslo ES 424-640-9 |
minimum: 0,8 maximum: 1,6 |
|
|
5 |
Izomerní směs 2-(3,4-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny a 2-(4,5-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny (DMPSA) Číslo ES 940-877-5 |
minimum: 0,8 maximum: 1,6 |
|
|
F.2. Inhibitory ureázy
Číslo |
Označení typu a složení inhibitoru ureázy |
Minimální a maximální obsah inhibitoru jako hmotnostní procento celkového dusíku přítomného jako močovinový dusík |
Typy hnojiv ES, u nichž nesmí být inhibitor použit |
Popis inhibitorů ureázy, s nimiž jsou povoleny směsi Údaje o povoleném poměru |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
1 |
N-butylthiofosfortriamid (NBPT) Číslo ELINCS 435-740-7 |
minimum: 0,09 maximum: 0,20 |
|
|
2 |
Triamid kyseliny N-(2-nitrofenyl)fosforečné (2-NPT) EC# EINECS č. 477-690-9 |
minimum: 0,04 maximum: 0,15 |
|
|
3 |
Směs N-butylthiofosforečnantriamidu (NBPT) a N-propylthiofosforečnantriamidu (NPPT) (poměr 3:1 (1)) Reakční směs: Číslo ES 700-457-2 Směs NBPT/NPPT: NBPT: Číslo ELINCS 435-740-7 NPPT: Číslo CAS 916809-14-8 |
minimum: 0,02 maximum: 0,3 |
|
|
G. Materiály k vápnění půd
Za výraz „HNOJIVO ES“ se doplňují slova „MATERIÁL K VÁPNĚNÍ PŮD“.
Veškeré vlastnosti uvedené v tabulkách v oddílech G.1 až G.5 se vztahují k výrobku, jak je dodáván, není-li uvedeno jinak.
Granulované materiály k vápnění půd, které jsou vyráběny agregací menších primárních částic, se musí po rozmíchání ve vodě rozpadnout na částice s velikostním rozdělením odpovídajícím označení typu, při měření pomocí Metody 14.9 „Stanovení rozpadu granulí“.
G.1 Přírodní vápence
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria, která musí být deklarována |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1a |
Vápenec – standardní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složku uhličitan vápenatý, získaný mletím přírodních usazenin vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 42 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 3,15 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm a — nejméně 50 % propadne sítem 0,5 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
1b |
Vápenec – vysoká kvalita |
Minimální neutralizační hodnota: 50 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 2 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm, — nejméně 50 % propadne sítem 0,315 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 0,1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
||
2a |
Dolomitický vápenec – standardní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý, získaný mletím přírodních usazenin dolomitického vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 45 Celkový hořčík: 3 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 3,15 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm a — nejméně 50 % propadne sítem 0,5 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
2b |
Dolomitický vápenec – vysoká kvalita |
Minimální neutralizační hodnota: 52 Celkový hořčík: 3 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 2 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm, — nejméně 50 % propadne sítem 0,315 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 0,1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
||
3a |
Vápnitý dolomit – standardní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý, získaný mletím přírodních usazenin vápnitého dolomitu |
Minimální neutralizační hodnota: 48 Celkový hořčík: 12 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 3,15 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm a — nejméně 50 % propadne sítem 0,5 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
3b |
Vápnitý dolomit – vysoká kvalita |
Minimální neutralizační hodnota: 54 Celkový hořčík: 12 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 2 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm, — nejméně 50 % propadne sítem 0,315 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 0,1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
||
4a |
Mořský vápenec – standardní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složku uhličitan vápenatý, získaný mletím přírodních usazenin vápence mořského původu |
Minimální neutralizační hodnota: 30 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 3,15 mm a — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
4b |
Mořský vápenec – vysoká kvalita |
Minimální neutralizační hodnota: 40 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 2 mm a — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
||
5a |
Křída – standardní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složku uhličitan vápenatý, získaný mletím přírodních usazenin křídy |
Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra po rozpadu ve vodě: — nejméně 90 % propadne sítem 3,15 mm, — nejméně 70 % propadne sítem 2 mm a — nejméně 40 % propadne sítem 0,315 mm. Reaktivita frakcí 1–2 mm (získaných proséváním za sucha) nejméně 40 % v kyselině citronové Minimální neutralizační hodnota: 42 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 25 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 2 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
5b |
Křída – vysoká kvalita |
Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra po rozpadu ve vodě: — nejméně 97 % propadne sítem 3,15 mm, — nejméně 70 % propadne sítem 2 mm a — nejméně 50 % propadne sítem 0,315 mm. Reaktivita frakcí 1–2 mm (získaných proséváním za sucha) nejméně 65 % v kyselině citronové Minimální neutralizační hodnota: 48 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 25 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 2 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
||
6 |
Vápencová suspenze |
Výrobek obsahující jako hlavní složky uhličitan vápenatý a/nebo uhličitan hořečnatý, získaný mletím přírodních usazenin vápence, dolomitického vápence, vápnitého dolomitu nebo křídy a jejich suspenzí ve vodě |
Minimální neutralizační hodnota: 35 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 97 % propadne sítem 2 mm, — nejméně 80 % propadne sítem 1 mm, — nejméně 50 % propadne sítem 0,315 mm a — nejméně 30 % propadne sítem 0,1 mm. |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík, pokud je obsah MgO ≥ 3 % Obsah vody (nepovinně) Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
G.2 Oxidy a hydroxidy vápníku přírodního původu
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria, která musí být deklarována |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1a |
Pálené vápno – základní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složku oxid vápenatý, získaný pálením přírodních usazenin vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 75 Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“ nebo „tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
1b |
Pálené vápno – prémiová kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složku oxid vápenatý, získaný pálením přírodních usazenin vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 85 Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“ nebo „tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
2a |
Vápno vzdušné bílé – základní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky oxid vápenatý a oxid hořečnatý, získaný pálením přírodních usazenin dolomitického vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 80 Celkový hořčík: 7 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“) nebo („tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
2b |
Vápno vzdušné bílé – prémiová kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky oxid vápenatý a oxid hořečnatý, získaný pálením přírodních usazenin dolomitického vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 85 Celkový hořčík: 7 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“) nebo („tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
3a |
Vápno vzdušné dolomitické – základní kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky oxid vápenatý a oxid hořečnatý, získaný pálením přírodních usazenin vápnitého dolomitu |
Minimální neutralizační hodnota: 85 Celkový hořčík: 17 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“) nebo („tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
3b |
Vápno vzdušné dolomitické – prémiová kvalita |
Výrobek obsahující jako hlavní složky oxid vápenatý a oxid hořečnatý, získaný pálením přírodních usazenin vápnitého dolomitu |
Minimální neutralizační hodnota: 95 Celkový hořčík: 17 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha: Jemný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 4 mm. Tříděný výrobek: — nejméně 97 % propadne sítem 8 mm a — nejvýše 5 % propadne sítem 0,4 mm. |
Označení typu musí uvádět stupeň jemnosti mletí („jemný“) nebo („tříděný“). Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za sucha (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
4 |
Hašené vápno |
Výrobek obsahující jako hlavní složku hydroxid vápenatý, získaný pálením a hašením přírodních usazenin vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 65 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 95 % propadne sítem 0,16 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
5 |
Hašené vápno bílé |
Výrobek obsahující jako hlavní složky hydroxid vápenatý a hydroxid hořečnatý, získaný pálením a hašením přírodních usazenin dolomitického vápence |
Minimální neutralizační hodnota: 70 Celkový hořčík: 5 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 95 % propadne sítem 0,16 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
6 |
Hašené vápno dolomitické |
Výrobek obsahující jako hlavní složky hydroxid vápenatý a hydroxid hořečnatý, získaný pálením a hašením přírodních usazenin vápnitého dolomitu |
Minimální neutralizační hodnota: 70 Celkový hořčík: 12 % MgO Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 95 % propadne sítem 0,16 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
7 |
Suspenze hašeného vápna |
Výrobek obsahující jako hlavní složky hydroxid vápenatý a/nebo hydroxid hořečnatý, získaný pálením a hašením přírodních usazenin vápence, dolomitického vápence nebo vápnitého dolomitu a jejich suspenzí ve vodě |
Minimální neutralizační hodnota: 20 Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra: — nejméně 95 % propadne sítem 0,16 mm |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík, pokud je obsah MgO ≥ 3 % Obsah vody (nepovinně) Jemnost mletí stanovená proséváním za mokra (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
G.3 Vápna průmyslového původu
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria, která musí být deklarována |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1a |
Cukrovarnická šáma |
Výrobek z cukrovarnického průmyslu získaný karbonizací za výhradního použití páleného vápna z přírodních zdrojů a obsahující jako hlavní složku jemně mletý uhličitan vápenatý |
Minimální neutralizační hodnota: 20 |
Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) Reaktivita a metoda stanovení (nepovinně) Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) |
1b |
Suspenze cukrovarnické šámy |
Minimální neutralizační hodnota: 15 |
G.4 Vápenné směsi
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria, která musí být deklarována |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Vápenná směs |
Výrobek získaný smísením typů uvedených v oddílech G.1 a G.2 |
Minimální obsah uhličitanu: 15 % Maximální obsah uhličitanu: 90 % |
Pokud je obsah MgO ≥ 5 %, lze k označení typu připojit výraz „hořečnatá“. Lze doplnit obvyklými obchodními nebo alternativními názvy. |
Typy uvedené v oddílech G.1 a G.2 Neutralizační hodnota Celkový vápník Celkový hořčík, pokud je obsah MgO ≥ 3 % Výsledky půdní inkubační metody (nepovinně) Obsah vody (nepovinně) |
G.5 Směsi materiálů k vápnění půd s jinými typy hnojiv ES
Č. |
Označení typu |
Údaje o způsobu výroby a hlavních složkách |
Minimální obsah živin (v hmotnostních procentech) Údaje o vyjádření živin Další požadavky |
Další údaje o označení typu |
Živiny, jejichž obsah musí být deklarován Formy a rozpustnost živin Další kritéria, která musí být deklarována |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
1 |
Směs [označení typu v oddílech G.1 až G.4] s [označení typu v oddílech A, B, D] |
Výrobek získaný smísením, slisováním nebo granulací materiálů k vápnění půd uvedených v oddílech G.1 až G.4 s typy hnojiv uvedenými v oddílech A, B nebo D. Zakázány jsou tyto směsi: — síran amonný (typ A.1.4) nebo močovina (typ A.1.9) s oxidy a hydroxidy vápníku uvedenými v oddíle G.2; — smísení a poté slisování nebo granulace superfosfátů typu A.2.2 a), b) nebo c) s typy uvedenými v oddílech G.1 až G.4. |
Neutralizační hodnota: 15 3 % N pro směsi obsahující typy hnojiv s minimálním obsahem N 3 % P2O5 pro směsi obsahující typy hnojiv s minimálním obsahem P2O5 3 % K2O pro směsi obsahující typy hnojiv s minimálním obsahem K2O Draslík vyjádřený jako vodorozpustný K2O |
Další požadavky jsou uvedeny u jednotlivých položek |
Neutralizační hodnota Živiny podle deklarovaného obsahu živin u jednotlivých typů hnojiv Celkový vápník Celkový hořčík, pokud je obsah MgO ≥ 3 % Pokud obsah chloru nepřesahuje 2 %, lze připojit slova „s nízkým obsahem chloru“ Obsah vody (nepovinně) Jemnost (nepovinně) |
PŘÍLOHA II
ODCHYLKY
Odchylky uvedené v této příloze jsou zápornými odchylkami v hmotnostních procentech.
Přípustné odchylky od deklarovaného obsahu živin u různých typů hnojiv ES jsou tyto:
1. Jednosložková minerální hnojiva s hlavními živinami – absolutní hodnota v hmotnostních procentech, vyjádřeno jako N, P2O5, K2O, MgO, Cl
1.1. Dusíkatá hnojiva
ledek vápenatý |
0,4 |
ledek vápenatohořečnatý |
0,4 |
dusičnan sodný |
0,4 |
chilský ledek |
0,4 |
dusíkaté vápno |
1,0 |
dusíkaté vápno s dusičnanem |
1,0 |
síran amonný |
0,3 |
dusičnan amonný nebo dusičnan amonný s vápencem: |
|
— do 32 % včetně |
0,8 |
— nad 32 % |
0,6 |
síran amonný s dusičnanem amonným |
0,8 |
dusičnan amonný se síranem amonným a síranem hořečnatým |
0,8 |
dusičnan amonný s hořčíkem |
0,8 |
močovina |
0,4 |
ledek vápenatý – suspenze |
0,4 |
roztoková dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem |
0,4 |
suspenzní dusíkatá hnojiva s močovinoformaldehydem |
0,4 |
močovina se síranem amonným |
0,5 |
kapalné dusíkaté hnojivo |
0,6 |
roztok dusičnanu amonného s močovinou |
0,6 |
1.2. Fosforečná hnojiva
Thomasova moučka: |
|
— deklarovaný obsah vyjádřený rozmezím 2 % hmot. |
0,0 |
— dejklarovaný obsah vyjádřený jako jedno číslo |
1,0 |
Ostatní fosforečná hnojiva
Rozpustnost P2O5: |
(číslo hnojiva podle přílohy I) |
|
— v minerálních kyselinách |
(3, 6, 7) |
0,8 |
— v kyselině mravenčí |
(7) |
0,8 |
— v neutrálním citronanu amonném |
(2a, 2b, 2c) |
0,8 |
— v alkalickém citronanu amonném |
(4, 5, 6) |
0,8 |
— ve vodě |
(2a, 2b, 3) |
0,9 |
(2c) |
1,3 |
1.3. Draselná hnojiva
►M10 surová draselná sůl ◄ |
1,5 |
obohacená surová draselná sůl |
1,0 |
chlorid draselný: |
|
— do 55 % včetně |
1,0 |
— nad 55 % |
0,5 |
chlorid draselný s hořčíkem |
1,5 |
síran draselný |
0,5 |
síran draselný s hořčíkem |
1,5 |
1.4. Další složky
chloridy |
0,2 |
2. Minerální vícesložková hnojiva s hlavními živinami
2.1. Živiny
N |
1,1 |
P2O5 |
1,1 |
K2O |
1,1 |
2.2. Celkové záporné odchylky od deklarované hodnoty
dvousložková hnojiva |
1,5 |
třísložková hnojiva |
1,9 |
3. Druhotné živiny v hnojivech
Přípustné odchylky od deklarovaných hodnot vápníku, hořčíku, sodíku a síry se stanoví na čtvrtinu deklarovaného obsahu těchto prvků a nejvýše 0,9 % absolutní hodnoty obsahu pro CaO, MgO, Na2O a SO3, tj. 0,64 pro Ca, 0,55 pro Mg, 0,67 pro Na a 0,36 pro S.
4. Stopové živiny v hnojivech
Přípustné odchylky od deklarovaného obsahu stopových živin činí
Přípustná odchylka od deklarovaného obsahu jednotlivých forem dusíku nebo deklarované rozpustnosti oxidu fosforečného činí jednu desetinu celkového obsahu dané živiny, nejvýše však 2 % hmot., za předpokladu, že celkový obsah této živiny zůstane v mezích stanovených v příloze I a v mezích odchylek stanovených výše.
5. Materiály k vápnění půd
Přípustné odchylky od deklarovaného obsahu vápníku a hořčíku činí:
oxid hořečnatý: |
|
— do 8 % MgO včetně |
1 |
— od 8 % do 16 % MgO |
2 |
— nad 16 % MgO |
3 |
oxid vápenatý |
3 |
Přípustná odchylka od deklarované neutralizační hodnoty činí:
neutralizační hodnota |
3 |
Použitelná odchylka od deklarovaného procentního podílu materiálu, který projde specifickým sítem, činí:
jemnost mletí |
10 |
PŘÍLOHA III
TECHNICKÁ USTANOVENÍ PRO HNOJIVA TYPU DUSIČNANU AMONNÉHO S VYSOKÝM OBSAHEM DUSÍKU
1. Charakteristiky jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich limitní hodnoty
1.1. Porozita (zachycení oleje)
Zachycení oleje hnojivem, které nejprve prošlo dvěma tepelnými cykly v rozmezí teplot 25 až 50 °C a které je v souladu s ustanoveními části 2 oddílu 3 této přílohy, nesmí překročit 4 % hmot.
1.2. Spalitelné příměsi
Obsah spalitelných látek v hmotnostních procentech, měřený jako uhlík, nesmí u hnojiv s obsahem dusíku nejméně 31,5 % hmot. překročit 0,2 % a u hnojiv s obsahem dusíku nejméně 28 % hmot., ale méně než 31,5 % hmot., nesmí překročit 0,4 %.
1.3. pH
Roztok 10 g hnojiva ve 100 ml vody musí mít pH nejméně 4,5.
1.4. Granulometrická analýza
Sítem o velikosti oka 1 mm nesmí projít více než 5 % hmot. hnojiva a sítem o velikosti oka 0,5 mm nesmí projít více než 3 % hmot.
1.5. Chlor
Nejvyšší obsah chloru je stanoven na 0,02 % hmot.
1.6. Těžké kovy
Těžké kovy by neměly být přidávány záměrně a stopová množství těchto kovů vznikající při výrobním procesu by neměly překročit limitní hodnotu stanovenou výborem.
Obsah mědi nesmí být vyšší než 10 mg/kg.
Pro ostatní těžké kovy nejsou stanoveny žádné limitní hodnoty.
2. Popis zkoušky odolnosti vůči výbuchu pro hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku
Zkouška se provádí na reprezentativním vzorku hnojiva. Před zkouškou odolnosti vůči výbuchu musí celé množství vzorku projít pěti tepelnými cykly splňujícími ustanovení části 3 oddílu 3 této přílohy.
Zkouška odolnosti hnojiva vůči výbuchu se provádí ve vodorovné ocelové trubce za těchto podmínek:
3. Metody pro kontrolu dodržení limitů stanovených v přílohách III-1 a III-2
Metoda 1
Metoda použití termálních cyklů
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu jsou stanoveny postupy pro používání tepelných cyklů, které předcházejí zkoušce zadržení oleje prováděné u jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a zkoušce výbušnosti prováděné jak u jednosložkových, tak u vícesložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
Metody uzavřených tepelných cyklů, jak jsou popsány v tomto oddílu, jsou považovány za dostatečné pro simulování podmínek, které je třeba vzít v úvahu v oblasti působnosti hlavy II kapitoly IV, avšak tato metoda nutně nesimuluje všechny možné okolnosti, které mohou nastat při přepravě a skladování.
2. Tepelné cykly podle přílohy III-1
2.1. Oblast použití
Tento postup slouží pro tepelné cyklování hnojiva před stanovením zadržení oleje.
2.2. Podstata a definice
Zkušební vzorek se v Erlenmeyerově baňce zahřeje z teploty okolí na teplotu 50 °C a na této teplotě se udržuje po dobu dvou hodin (fáze při 50 °C). Poté se ochladí až na teplotu 25 °C a na této teplotě se udržuje po dobu dvou hodin (fáze při 25 °C). Tyto dvě po sobě jdoucí fáze při 50 °C a 25 °C tvoří jeden tepelný cyklus. Poté, co zkušební vzorek projde dvěma tepelnými cykly, uchová se při teplotě 20 ± 3 °C pro stanovení hodnoty zadržení oleje.
2.3. Přístroje a pomůcky
Standardní laboratorní vybavení, zejména:
2.4. Pracovní postup
Do každé Erlenmeyerovy baňky se odváží 70 ± 5 g zkušebního vzorku a baňky se uzavřou zátkou.
Každé dvě hodiny se baňky přenesou z lázně o teplotě 50 °C do lázně o teplotě 25 °C a naopak.
V obou lázních se voda udržuje na konstantní teplotě a rychlým mícháním se udržuje v pohybu tak, aby hladina vody v lázni byla nad hladinou vzorku. Kondenzaci na zátce se zabrání čepičkou z pěnové gumy.
3. Používané tepelné cykly podle přílohy III-2
3.1. Oblast použití
Tento postup slouží pro tepelné cyklování před provedením zkoušky výbušnosti.
3.2. Podstata a definice
Zkušební vzorek se ve vodotěsné nádržce zahřeje z teploty okolí na teplotu 50 °C a na této teplotě se udržuje po dobu jedné hodiny (fáze při 50 °C). Poté se ochladí až na teplotu 25 °C a na této teplotě se udržuje po dobu jedné hodiny (fáze při 25 °C). Tyto dvě po sobě jdoucí fáze při 50 °C a 25 °C tvoří jeden tepelný cyklus. Poté, co zkušební vzorek projde dvěma tepelnými cykly, uchová se při teplotě 20 ± 3 °C do provedení zkoušky odolnosti vůči výbuchu.
3.3. Přístroje a pomůcky
3.4. Pracovní postup
Do nádržky se umístí množství hnojiva dostačující pro jeden výbuch a uzavře se víkem. Nádržka se umístí do vodní lázně. Voda se ohřeje na 51 °C a změří se teplota uprostřed hnojiva. Za jednu hodinu poté, co teplota uprostřed dosáhne 50 °C, se voda ochladí. Za jednu hodinu poté, co teplota uprostřed dosáhne 25 °C, se voda zahřeje, aby začal druhý cyklus. Použijíli se dvě vodní lázně, vloží se nádržka do druhé lázně po každém zahřátí/ochlazení.
Obrázek 1
Metoda 2
Stanovení schopnosti zadržet olej
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení schopnosti zadržet olej u jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
Tento postup je použitelný jak pro prilovaná, tak pro granulovaná hnojiva, která neobsahují látky rozpustné v oleji.
2. Definice
Schopnost hnojiva zadržet olej: množství oleje zadrženého hnojivem, stanovené za vymezených pracovních podmínek, vyjádřené v hmotnostních procentech.
3. Podstata metody
Zkušební vzorek se na určitou dobu zcela ponoří do plynového oleje; poté přebytečný olej odkape za přesně vymezených podmínek. Následuje stanovení nárůstu hmotnosti zkušebního vzorku.
4. Chemikálie
Plynový olej
Viskozita : max. 5 mPa.s při 40 °C
Hustota : 0,8 až 0,85 g/ml při 20 °C
Obsah siry : ≤ 1,0 % (m/m)
Popel : ≤ 0,1 % (m/m)
5. Přístroje a pomůcky
Standardní laboratorní vybavení a
Váha s přesností vážení na 0,01 g.
Kádinky o objemu 500 ml.
Nálevka z plastu nejlépe s válcovou stěnou při horním okraji, o průměru přibližně 200 mm.
Z kušební síto s otvory 0,5 mm zasazené do nálevky (5.3).
Poznámka:
Velikost nálevky a síta musí být taková, aby na sobě leželo jen několik granulí a aby olej snadno odkapával.
Filtrační papír pro rychlou filtraci, krepový, měkký, gramáž 150 g/m2.
Buničina (laboratorní).
6. Pracovní postup
6.1. |
Dvě jednotlivá stanovení se provedou rychle po sobě na oddělených částech stejného zkušebního vzorku. |
6.2. |
Pomocí zkušebního síta (5.4) se odstraní částice menší než 0,5 mm. S přesností na 0,01 g se do kádinky (5.2) naváží přibližně 50 g vzorku. Přidá se dostatečné množství plynového oleje (4), aby se zcela zakryly všechny částice nebo granule, a opatrně se promíchá, aby povrch všech částic nebo granulí byl plně smočen. Kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a nechá se stát jednu hodinu při 25 ± 2 °C. |
6.3. |
Celý obsah kádinky se zfiltruje přes nálevku (5.3) se zkušebním sítem (5.4). Sítem zachycená část se zde nechá jednu hodinu, aby mohla odkapat většina přebytečného oleje. |
6.4. |
Na hladkou plochu se na sebe položí dva listy filtračního papíru (5.5) (asi 500 × 500 mm); čtyři okraje obou filtračních papírů se ohnou nahoru v šířce asi 40 mm, aby se zabránilo skutálení částic. Do středu filtračních papírů se umístí dvě vrstvy buničiny (5.6). Veškerý obsah síta (5.4) se vysype na buničinu a částice se rovnoměrně rozprostřou pomocí měkkého plochého štětce. Po dvou minutách se jedna strana buničiny zvedne, aby se částice přesunuly na filtrační papíry pod ní, a rovnoměrně se na nich štětcem rozprostřou. Na vzorek se položí další filtrační papír rovněž s okraji ohnutými nahoru. Částice se mírným tlakem krouživým pohybem válejí mezi filtračními papíry. Vždy po osmi krouživých pohybech se ustane, aby se protější okraje filtračních papírů zvedly a aby se částice, které se skutálely na okraj, vrátily do středu. Postupuje se takto: provedou se čtyři úplné krouživé pohyby, nejprve ve směru hodinových ručiček a poté proti směru hodinových ručiček. Poté se částice odkutálí zpět do středu, jak je popsáno výše. Tento postup se opakuje třikrát (24 krouživých pohybů, dvakrát zvednuté okraje). Mezi dva spodní listy filtračního papíru se opatrně vsune nový list filtračního papíru. Zvednutím okrajů horního listu se částice skutálí na tento nový list filtračního papíru. Částice se přikryjí novým listem filtračního papíru a opakuje se postup popsaný výše. Ihned po vyválení se částice přemístí do vytárované misky a znovu se zváží s přesností na 0,01 g pro stanovení hmotnosti zachyceného plynového oleje. |
6.5. |
Opakování postupu válení a nové zvážení Pokud je stanovené množství plynového oleje zachyceného na vzorku větší než 2 g, umístí se vzorek na čerstvou sadu filtračních papírů a postup válení za zvedání rohů podle odstavce 6.4 se opakuje (dvakrát osm krouživých pohybů, jedno zvednutí). Poté se vzorek znovu zváží. |
7. Vyjádření výsledků
7.1. Způsob výpočtu a vzorec
Schopnost zadržet olej z každého stanovení (6.1), vyjádřená v hmotnostních procentech proseté části zkušebního vzorku, je dána rovnicí:
kde:
Jako výsledek se bere aritmetický průměr dvou jednotlivých stanovení.
Metoda 3
Stanovení spalitelných složek
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení obsahu spalitelných složek v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
2. Podstata metody
Nejdříve se kyselinou odstraní oxid uhličitý vznikající z anorganických plnidel. Organické sloučeniny se oxidují směsí kyseliny chromové a sírové. Vytvořený oxid uhličitý se absorbuje v roztoku hydroxidu barnatého. Sraženina se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové a měří se zpětnou titrací roztokem hydroxidu sodného.
3. Chemikálie
3.1. |
Oxid chromový CrO3, p.a. |
3.2. |
Kyselina sírová, 60 % obj.: do litrové kádinky se nalije 360 ml vody a opatrně se přidá 640 ml kyseliny sírové (hustota při 20 °C = 1,83 g/ml). |
3.3. |
Dusičnan stříbrný: roztok o koncentraci 0,1 mol/l. |
3.4. |
Hydroxid barnatý Naváží se 15 g hydroxidu barnatého [Ba(OH)2.8H2O] a dokonale se rozpustí v horké vodě. Nechá se vychladnout a převede se do litrové baňky. Doplní se po značku a promíchá. Zfiltruje se přes skládaný filtrační papír. |
3.5. |
Kyselina chlorovodíková: odměrný roztok o koncentraci 0,1 mol/l. |
3.6. |
Hydroxid sodný: odměrný roztok o koncentraci 0,1 mol/l. |
3.7. |
Bromfenolová modř: roztok 0,4 g v litru vody. |
3.8. |
Fenolftalein: roztok 2 g v litru 60 % obj. ethanolu. |
3.9. |
Natronové vápno: velikost částic 1,0 až 1,5 mm. |
3.10. |
Demineralizovaná voda, čerstvě převařená, aby se odstranil oxid uhličitý. |
4. Přístroje a pomůcky
4.1. |
Standardní laboratorní vybavení, a zejména:
—
filtrační kelímek s fritovou destičkou o objemu 15 ml; průměr frity: 20 mm; celková výška: 50 mm; hustota frity 4 (průměr póru 5 až 15 μm),
—
kádinka o objemu 600 ml.
|
4.2. |
Zdroj stlačeného dusíku. |
4.3. |
Aparatura složená z následujících součástí a pokud možno sestavená pomocí kulových zábrusů (obrázek 2).
4.3.1.
Absorpční trubice A o délce asi 200 mm a průměru 30 mm naplněná natronovým vápnem (3.9) fixovaným zátkami ze skelné vaty.
4.3.2.
Reakční baňka B s postranním hrdlem a kulatým dnem o objemu 500 ml.
4.3.3.
Vigreuxova dělící kolona o délce asi 150 mm (C).
4.3.4.
Dvouplášťový chladič C o délce 200 mm.
4.3.5.
Drechselova láhev D sloužící k zachycení přebytku kyseliny, která může vydestilovat.
4.3.6.
Ledová lázeň E pro chlazení Drechselovy láhve.
4.3.7.
Dvě absorpční nádoby F1 a F2 o průměru 32 až 35 mm, jejichž rozvod plynu tvoří 10 mm fritový kotouč o nízké hustotě.
4.3.8.
Vývěva a vybavení pro regulaci sání G tvořené skleněným Tkusem vloženým do obvodu, jehož volný vývod je připojen krátkou pryžovou hadičkou se šroubovací svorkou k jemné kapiláře. Pozor: Použití vroucího roztoku kyseliny chromové za sníženého tlaku v aparatuře je nebezpečná operace a vyžaduje odpovídající bezpečnostní opatření. |
5. Pracovní postup
5.1. Vzorek pro analýzu
S přesností na 0,001 g se naváží přibližně 10 g dusičnanu amonného.
5.2. Odstranění uhličitanů
Zkušební vzorek se umístí do reakční baňky B. Přidá se 100 ml H2SO4 (3.2). Částice nebo granule se rozpouštějí asi 10 min. při okolní teplotě. Způsobem uvedeným na nákresu se sestaví aparatura: jeden konec absorpční trubice (A) se přes zpětnou záklopku o tlaku 667 až 800 Pa připojí ke zdroji dusíku (4.2) a druhý konec se připojí k zaváděcí trubičce, která ústí do reakční baňky. Nasadí se Vigreuxova dělící kolona (C) a chladič (C) s připojeným zdrojem chladicí vody. Nastaví se mírný průtok dusíku roztokem, roztok se přivede k varu a zahřívá se dvě minuty. Na konci této doby by již nemělo docházet k šumění. Je-li patrné šumění, pokračuje se v zahřívání po dobu 30 min. Roztok se nechá za průtoku dusíku chladnout po dobu alespoň 20 min.
Sestavení aparatury se dokončí podle nákresu připojením trubice chladiče k Drechselově láhvi (D) a láhve k absorpčním nádobám F1 a F2. Při sestavování aparatury musí roztokem ještě stále procházet dusík. Do každé absorpční nádoby (F1 a F2) se rychle vlije po 50 ml roztoku hydroxidu barnatého (3.4).
Asi 10 min. se probublává proudem dusíku. V absorberech musí zůstat čirý roztok. Není-li tomu tak, musí se postup odstranění uhličitanů opakovat.
5.3. Oxidace a absorpce
Po vytažení zaváděcí trubičky pro dusík se postranním hrdlem reakční baňky (B) rychle přidá 20 g oxidu chromového (3.1) a 6 ml roztoku dusičnanu stříbrného (3.3). Aparatura se připojí k vývěvě a proud dusíku se nastaví tak, aby fritovými absorbery F1 a F2 procházel stálý proud bublinek plynu.
Obsah reakční baňky (B) se zahřeje k varu a udržuje se ve varu jednu a půl hodiny ( 4 ). Může být zapotřebí nastavit regulaci sacího ventilu (G) pro seřízení proudu dusíku, protože je možné, že uhličitan barnatý, vysrážený během zkoušky, ucpe fritové kotouče. Postup je vyhovující, pokud v absorberu F2 zůstane čirý roztok hydroxidu barnatého. Neníli tomu tak, zkouška se opakuje. Přestane se zahřívat a aparatura se rozebere. Všechny rozvaděče (3.10) se z vnitřní i vnější strany omyjí, aby se odstranil hydroxid barnatý, a oplachová voda se shromáždí do příslušného absorberu. Rozvaděče se jeden po druhém umístí do kádinky o objemu 600 ml, která bude následně použita pro stanovení.
Filtračním kelímkem s fritou se rychle za sníženého tlaku filtruje nejprve obsah absorberu F2 a poté obsah absorberu F1. Sraženina se shromáždí vypláchnutím absorberů vodou (3.10) a kelímek se vymyje 50 ml vody stejné čistoty. Kelímek se umístí do kádinky o objemu 600 ml a přidá se asi 100 ml převařené vody (3.10). Do každého absorberu se dá po 50 ml vařící vody a rozvaděčem se nechá 5 min. procházet dusík. Voda se přidá k vodě z kádinky. Operace se opakuje ještě jednou, aby se zajistilo dokonalé opláchnutí rozvaděčů.
5.4. Měření uhličitanů pocházejících z organického materiálu
K obsahu v kádince se přidá pět kapek fenolftaleinu (3.8). Roztok zčervená. Po kapkách se přidává kyselina chlorovodíková (3.5), dokud růžové zbarvení nezmizí. Roztok v kelímku se dokonale promíchá a zkontroluje se, zda se růžové zbarvení neobjeví znovu. Přidá se pět kapek bromfenolové modři (3.7) a titruje se kyselinou chlorovodíkovou (3.5) až do zežloutnutí roztoku. Přidá se dalších 10 ml kyseliny chlorovodíkové.
Roztok se zahřeje k varu a vaří se nejdéle jednu minutu. Pečlivě se zkontroluje, zda v kapalině nezůstala žádná sraženina.
Nechá se vychladnout a provede se zpětná titrace roztokem hydroxidu sodného (3.6).
6. Slepý pokus
Stejným postupem a za použití stejného množství všech činidel se provede slepý pokus.
7. Vyjádření výsledků
Obsah spalitelných složek (C), vyjádřený jako uhlík, v hmotnostních procentech vzorku, je dán vzorcem:
kde:
E |
= |
hmotnost zkušebního vzorku (g), |
V1 |
= |
celkový objem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,1 mol/l přidané po změně zbarvení fenolftaleinu (ml), |
V2 |
= |
objem roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l použitého pro zpětnou titraci (ml). |
Obrázek 2
Metoda 4
Stanovení hodnoty pH
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro měření hodnoty pH roztoků jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
2. Podstata metody
Měření pH roztoku dusičnanu amonného pomocí pHmetru.
3. Chemikálie
Destilovaná nebo demineralizovaná voda bez oxidu uhličitého.
3.1. Tlumivý roztok, pH 6,88 při 20 °C
Rozpustí se 3,40 ± 0,01 g dihydrogenfosforečnanu draselného (KH2PO4) v přibližně 400 ml vody. Poté se rozpustí 3,55 ± 0,01 g hydrogenfosforečnanu disodného (Na2HPO4) v přibližně 400 ml vody. Oba roztoky se beze ztrát převedou do odměrné baňky o objemu 1 000 ml, doplní po značku a promíchají. Tento roztok se uchovává ve vzduchotěsné nádobě.
3.2. Tlumivý roztok, pH 4,00 při 20 °C
Ve vodě se rozpustí 10,21 ± 0,01 g hydrogenftalátu draselného (KHC8O4H4), převede se beze ztrát do odměrné baňky o objemu 1 000 ml, doplní po značku a promíchá.
Tento roztok se uchovává ve vzduchotěsné nádobě.
3.3. |
Lze použít komerčně dostupné roztoky pH standardů. |
4. Přístroje a pomůcky
pHmetr vybavený skleněnou a kalomelovou elektrodou nebo jejich ekvivalenty, citlivost 0,05 pH.
5. Pracovní postup
5.1. Kalibrace pHmetru
pHmetr (4) se kalibruje při teplotě 20 ± 1 °C za použití tlumivých roztoků (3.1), (3.2) nebo (3.3). V průběhu zkoušky proudí na povrch roztoku pomalý proud dusíku.
5.2. Stanovení
Na 10 ± 0,01 g vzorku v kádince o objemu 250 ml se nalije 100,0 ml vody. Nerozpustné látky se odstraní filtrací, dekantací nebo odstředěním kapaliny. Hodnota pH čirého roztoku při 20 ± 1 °C se měří stejným postupem jako při kalibraci pHmetru.
6. Vyjádření výsledků
Výsledky se vyjadřují v pH s přesností na 0,1 a uvede se použitá teplota.
Metoda 5
Stanovení velikosti částic
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro prosévání vzorku jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
2. Podstata metody
Zkušební vzorek se prosévá sadou tří sít, buď ručně nebo mechanicky. Zaznamená se hmotnost podílu zadrženého na každém ze sít a v procentech se vypočte podíl materiálu, který prošel požadovanými síty.
3. Přístroje a pomůcky
3.1. |
Standardní zkušební síta o průměru 200 mm z drátěného pletiva s velikostí ok 2,0 mm, 1,0 mm a 0,5 mm. Sada sít s jedním víkem a jednou miskou. |
3.2. |
Váhy s přesností vážení na 0,1 g. |
3.3. |
Mechanická třepačka sít (jeli k dispozici), která je schopna pohybovat se zkušebním vzorkem svisle a vodorovně. |
4. Pracovní postup
4.1. |
Vzorek se rozdělí na reprezentativní díly o hmotnosti přibližně 100 g. |
4.2. |
Každý z těchto dílů se zváží s přesností na 0,1 g. |
4.3. |
Sada sít se uspořádá ve vzestupném pořadí: miska, 0,5 mm, 1 mm, 2 mm a na horní síto se umístí zvážený díl. Na horní síto sady se nasadí víko. |
4.4. |
Třepe se ručně nebo třepačkou, vodorovně i svisle. Při ručním třepání se občas poklepe rukou. Tento proces se provádí 10 min. nebo tak dlouho, dokud není množství, které projde každým ze sít za jednu minutu, menší než 0,1 g. |
4.5. |
Sada sít se rozebere a zadržený materiál se shromáždí. V případě potřeby se opačná strana síta jemně setře měkkým štětcem. |
4.6. |
Materiál zadržený na každém ze sít a v misce se zváží s přesností na 0,1 g. |
5. Vyhodnocení výsledků
5.1. |
Hmotnost jednotlivých podílů se přepočítá na procenta celkové hmotnosti podílů (nikoliv původní navážky). Vypočítá se procentuální podíl v misce (tj. < 0,5 mm): A % Vypočítá se procentuální podíl zachycený na 0,5 mm sítě: B % Vypočítá se procentuální podíl prošlý 1,0 mm sítě, tj. (A + B) % Součet hmotnostních podílů by se neměl lišit od počáteční hmotnosti o více než 2 %. |
5.2. |
Měly by být provedeny alespoň dvě analýzy a jednotlivé výsledky pro A by se neměly lišit o více než ± 1,0 % a výsledky pro B o více než ± 1,5 %. Neníli tomu tak, zkouška se opakuje. |
6. Vyjádření výsledků
Uvede se střední hodnota obou výsledků pro A a pro A + B.
Metoda 6
Stanovení obsahu chloru (jako chloridového iontu)
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení obsahu chloru (jako chloridového iontu) v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
2. Podstata metody
Chloridové ionty rozpuštěné ve vodě se stanoví potenciometrickou titrací dusičnanem stříbrným v kyselém prostředí.
3. Chemikálie
Destilovaná nebo demineralizovaná voda, bez chloridových iontů.
3.1. |
Aceton AR |
3.2. |
Koncentrovaná kyselina dusičná (hustota při 20 °C = 1,40 g/ml). |
3.3. |
Standardní roztok dusičnanu stříbrného o koncentraci 0,1 mol/l. Tento roztok se uchovává v hnědé skleněné láhvi. |
3.4. |
Standardní roztok dusičnanu stříbrného o koncentraci 0,004 mol/l – tento roztok se připravuje těsně před použitím. |
3.5. |
Standardní referenční roztok chloridu draselného o koncentraci 0,1 mol/l. S přesností na 0,1 mg se naváží 3,7276 g chloridu draselného p.a., který se předtím jednu hodinu sušil v sušárně při 130 °C a poté se nechal vychladnout v exsikátoru na teplotu okolí. Rozpustí se v malém množství vody, roztok se beze ztrát převede do odměrné baňky o objemu 500 ml, doplní po značku a promíchá. |
3.6. |
Standardní referenční roztok chloridu draselného o koncentraci 0,004 mol/l; tento roztok se připravuje těsně před použitím. |
4. Přístroje a pomůcky
4.1. |
Potenciometr s měřicí stříbrnou elektrodou a referenční kalomelovou elektrodou, citlivost 2 mV, rozsah od 500 do + 500 mV. |
4.2. |
Můstek obsahující nasycený roztok dusičnanu draselného, spojený s kalomelovou elektrodou (4.1), opatřený na koncích porézními zátkami. |
4.3. |
Magnetická míchačka s míchadlem potaženým teflonem. |
4.4. |
Mikrobyreta s jemně vytaženou špičkou, dělená po 0,01 ml. |
5. Pracovní postup
5.1. Standardizace roztoku dusičnanu stříbrného
Odebere se 5,00 ml a 10,00 ml standardního referenčního roztoku chloridu draselného (3.6) a umístí se do dvou širokých kádinek vhodného objemu (například 250 ml). Provede se následující titrace obsahu všech kádinek.
Přidá se 5 ml roztoku kyseliny dusičné (3.2), 120 ml acetonu (3.1) a dostatečné množství vody tak, aby celkový objem činil asi 150 ml. Do kádinky se vloží míchadlo magnetické míchačky (4.3) a míchačka se uvede do chodu. Do roztoku se ponoří stříbrná elektroda (4.1) a volný konec můstku (4.2). Elektrody se připojí k potenciometru (4.1) a po ověření nulového bodu přístroje se zaznamená hodnota výchozího potenciálu.
Titruje se za použití mikrobyrety (4.4). Nejprve se přidá podle použitého standardního referenčního roztoku chloridu draselného 4 nebo 9 ml roztoku dusičnanu stříbrného. Pokračuje se v přidávání po 0,1 ml u roztoků o koncentraci 0,004 mol/l a po 0,05 ml u roztoků o koncentraci 0,1 mol/l. Po každém přídavku se počká, až se potenciál ustálí.
Do prvních dvou sloupců tabulky se zaznamenají přidané objemy a odpovídající hodnoty potenciálu.
Do třetího sloupce tabulky se zaznamenají postupné přírůstky (Δ1 E) potenciálu E. Do čtvrtého sloupce se zaznamenají kladné nebo záporné rozdíly (Δ2 E) mezi přírůstky potenciálů (Δ1 E). Konec titrace odpovídá přídavku 0,1 nebo 0,05 ml roztoku dusičnanu stříbrného (V 1), který dá maximální hodnotu Δ1 E.
Pro výpočet přesného objemu (V eq) roztoku dusičnanu stříbrného odpovídajícímu konci reakce se použije vzorec:
kde:
5.2. Slepý pokus
Provede se slepý pokus, který se bere v úvahu při výpočtu konečného výsledku.
Výsledek V 4 slepého pokusu s činidly (ml) je dán vzorcem:
kde:
5.3. Kontrolní zkouška
Slepý pokus může zároveň sloužit k ověření, zda zařízení správně funguje a zda je přesně dodržován postup zkoušení.
5.4. Stanovení
Odebere se část vzorku v rozmezí 10 až 20 g a zváží se s přesností na 0,01 g. Převede se kvantitativně do kádinky na 250 ml. Přidá se 20 ml vody, 5 ml roztoku kyseliny dusičné (3.2), 120 ml acetonu (3.1) a dostatečné množství vody tak, aby celkový objem činil asi 150 ml.
Do kádinky se vloží míchadlo magnetické míchačky (4.3), kádinka se umístí na míchačku a míchačka se uvede do chodu. Do roztoku se ponoří se stříbrná elektroda (4.1) a volný konec můstku (4.2). Elektrody se připojí k potenciometru (4.1) a po ověření nulového bodu přístroje se zaznamená hodnota výchozího potenciálu.
Titruje se roztokem dusičnanu stříbrného přidávaného z mikrobyrety (4.4) po 0,1 ml. Po každém přídavku se počká, až se potenciál ustálí.
V titraci se pokračuje způsobem uvedeným v bodě 5.1, počínaje čtvrtým odstavcem: „Do prvních dvou sloupců tabulky se zaznamenají přidané objemy a odpovídající hodnoty potenciálu…“.
6. Vyjádření výsledků
Výsledky analýzy se vyjádří jako procentuální obsah chloru v původním vzorku odebraném k analýze. Procento chloru (Cl) se vypočítá ze vzorce:
kde:
Tabulka 1: Příklad
Objem roztoku dusičnanu stříbrného V (ml) |
Potenciál E (mV) |
Δ1 E |
Δ2 E |
4,80 |
176 |
|
|
4,90 |
211 |
35 |
+ 37 |
5,00 |
283 |
72 |
49 |
5,10 |
306 |
23 |
10 |
5,20 |
319 |
13 |
|
|
Metoda 7
Stanovení mědi
1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení obsahu mědi v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku.
2. Podstata metody
Vzorek se rozpustí ve zředěné kyselině chlorovodíkové a měď se stanoví atomovou absorpční spektrofotometrií.
3. Chemikálie
3.1. |
Kyselina chlorovodíková (hustota při 20 °C = 1,18 g/ml). |
3.2. |
Roztok kyseliny chlorovodíkové, 6 mol/l. |
3.3. |
Roztok kyseliny chlorovodíkové, 0,5 mol/l. |
3.4. |
Dusičnan amonný. |
3.5. |
Peroxid vodíku, 30 % m/V. |
3.6. |
Roztok mědi ( 5 ) (zásobní): s přesností na 0,001 g se naváží 1 g čisté mědi a rozpustí se v 25 ml roztoku HCl o koncentraci 6 mol/l (3.2), po částech se přidá 5 ml peroxidu vodíku (3.5) a zředí se na 1 litr vodou. 1 ml tohoto roztoku obsahuje 1 000 μg mědi (Cu).
|
4. Přístroje a pomůcky
Atomový absorpční spektrofotometr s Cu lampou (324,8 nm).
5. Pracovní postup
5.1. Příprava roztoku pro analýzu
Do kádinky o objemu 400 ml se s přesností na 0,001 g odváží 25 g vzorku a opatrně se přidá 20 ml kyseliny chlorovodíkové (3.1) (vzhledem ke vzniku oxidu uhličitého může dojít k bouřlivé reakci). V případě potřeby se přidá více kyseliny chlorovodíkové. Po ukončení šumění se na parní lázni za občasného míchání skleněnou tyčinkou odpaří do sucha. Přidá se 15 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 6 mol/l (3.2) a 120 ml vody. Míchá se skleněnou tyčinkou, která by měla zůstat v kádince, a kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem. Roztok se mírně vaří až do úplného rozpuštění a poté se ochladí.
Roztok se kvantitativně převede do odměrné baňky o objemu 250 ml tak, že se kádinka vymyje 5 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 6 mol/l (3.2) a dvakrát 5 ml vroucí vody; doplní se po značku kyselinou chlorovodíkovou o koncentraci 0,5 mol/l (3.3) a pečlivě se promíchá.
Filtruje se filtračním papírem ( 6 ) neobsahujícím měď, a prvních 50 ml se odstraní.
5.2. Roztok pro slepý pokus
Připraví se roztok pro slepý pokus, v němž je vynechán pouze vzorek. Slepý vzorek se bere v úvahu při výpočtu konečných výsledků.
5.3. Stanovení
5.3.1. Příprava roztoku vzorku a roztoku pro slepý pokus
Roztok vzorku (5.1) a roztok slepého vzorku (5.2) se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (3.3) na koncentraci mědi ležící v optimálním měřicím rozsahu spektrofotometru. Obvykle není ředění potřebné.
5.3.2. Příprava kalibračních roztoků
Ředěním standardního roztoku (3.6.1) roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,5 mol/l (3.3) se připraví nejméně pět standardních roztoků odpovídajících optimálnímu měřícímu rozsahu spektrofotometru (0 až 5,0 mg Cu na l). Před doplněním po značku se do každého roztoku přidá dusičnan amonný (3.4) tak, aby konečná koncentrace činila 100 mg/ml.
5.4. Spektrofotometrická měření
Spektrofotometr (4) se nastaví na vlnovou délku 324,8 nm. Použije se plamen vzduchacetylen. Třikrát za sebou se nastříknou kalibrační roztoky (5.3.2), roztok vzorku a slepý vzorek (5.3.1). Mezi jednotlivým rozprašováním se přístroj dokonale propláchne destilovanou vodou. Vynesením průměrné hodnoty absorbancí všech standardních roztoků na svislou osu a odpovídajících koncentrací mědi v μg/ml na vodorovnou osu se sestrojí kalibrační křivka.
Z kalibrační křivky se určí koncentrace mědi v konečném vzorku a ve slepém vzorku.
6. Vyjádření výsledků
Při výpočtu obsahu mědi ve vzorku se bere v úvahu hmotnost analytického vzorku, ředění prováděné v průběhu analýzy a hodnota slepého vzorku. Výsledek se vyjádří v mg Cu na kg.
4. Zkouška odolnosti vůči výbuchu
4.1. Předmět a oblast použití
V tomto dokumentu je určen postup pro stanovení odolnosti hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku vůči výbuchu.
4.2. Podstata metody
Zkušební vzorek se uzavře do ocelové trubky a podrobí se detonačnímu rázu z výbušné náplně rozbušky. Šíření detonace se stanoví ze stupně stlačení olověných válečků, na kterých trubka v průběhu zkoušky leží ve vodorovné poloze.
4.3. Materiály
4.3.1. Plastická výbušnina obsahující 83 až 86 % pentritu
Hustota : 1 500 až 1 600 kg/m3
Rychlost detonace : 7 300 až 7 700 m/s
Hmotnost : 500 ± 1 g.
4.3.2. Sedm kusů ohebné zápalné šňůry s nekovovou návlačkou
Hmotnost náplně : 11 až 13 g/m
Délka každého kusu : 400 ± 2 mm.
4.3.3. Lisované tablety sekundární výbušniny s vybráním pro rozbušku
Výbušnina : hexogen/vosk 95/5 nebo tetryl nebo podobná sekundární výbušnina, s přidaným grafitem nebo bez něj.
Hustota : 1 500 až 1 600 kg/m3
Průměr : 19 až 21 mm
Výška : 19 až 23 mm
Středové vybrání pro rozbušku : průměr 7 až 7,3 mm, hloubka 12 mm.
4.3.4. Bezešvá ocelová trubka odpovídající specifikacím podle ISO 65 – 1981, Heavy Series o jmenovitých rozměrech DN 100 (4)
Vnější průměr : 113,1 až 115,0 mm
Tloušťka stěny : 5,0 až 6,5 mm
Délka : 1 005 ± 2 mm.
4.3.5. Spodní podložka
Materiál |
: |
ocel s dobrou svařovatelností |
Rozměry |
: |
160 × 160 mm |
Tloušťka |
: |
5 až 6 mm |
4.3.6. Šest olověných válečků
Průměr |
: |
50 ± 1 mm |
Výška |
: |
100 až 101 mm |
Materiály |
: |
měkké olovo, o čistotě minimálně 99,5 %. |
4.3.7. Ocelový blok
Délka : minimálně 1 000 mm
Šířka : minimálně 150 mm
Výška : minimálně 150 mm
Hmotnost : minimálně 300 kg, pokud není pro ocelový blok žádný pevný základ.
4.3.8. Plastový nebo lepenkový válec pro náplň rozbušky
Tloušťka stěny : 1,5 až 2,5 mm
Průměr : 92 až 96 mm
Výška : 64 až 67 mm
4.3.9. |
Rozbuška (elektrická nebo neelektrická) s iniciační silou 8 až 10 |
4.3.10. |
Dřevěný kotouč Průměr : 92 až 96 mm. Průměr má odpovídat vnitřnímu průměru plastového nebo lepenkového válce (4.3.8) Tloušťka : 20 mm |
4.3.11. |
Dřevěná tyčinka stejných rozměrů jako rozbuška (4.3.9) |
4.3.12. |
Krejčovské špendlíky (maximální délka 20 mm) |
4.4. Pracovní postup
4.4.1. Příprava náplně rozbušky pro vložení do ocelové trubky
V závislosti na dostupnosti zařízení existují dvě metody iniciace výbušniny v náplni rozbušky.
4.4.1.1. Sedmibodová simultánní iniciace
Náplň rozbušky připravená k použití je znázorněna na obrázku 1.
4.4.1.1.1. |
Do dřevěného kotouče (4.3.10) se paralelně s jeho osou vyvrtají otvory, jeden uprostřed a šest symetricky rozmístěných kolem středu v soustředné kružnici o průměru 55 mm. Průměr otvorů musí být 6 až 7 mm (viz část AB obrázku 1), podle průměru použité zápalné šňůry (4.3.2). |
4.4.1.1.2. |
Odřízne se sedm kusů ohebné zápalné šňůry (4.3.2), každý v délce 400 mm tak, aby se zamezilo jakýmkoli ztrátám výbušniny na koncích; za tímto účelem se provede ostrý řez a konec se ihned oblepí lepicí páskou. Každý ze sedmi kusů se protáhne jedním ze sedmi otvorů v dřevěném kotouči (4.3.10), dokud jejich konce nevyčnívají několik cm na druhé straně kotouče. Poté se do textilní vrstvy kusů zápalných šňůr kolmo napíchají malé krejčovské špendlíky (4.3.12) 5 až 6 mm od konce a vnější strana kusů zápalných šňůr se kolem špendlíků v pruhu širokém 2 cm oblepí lepicí páskou. Nakonec se zatáhne za delší konec každé zápalné šňůry tak, aby se špendlíky dotýkaly dřevěného kotouče. |
4.4.1.1.3. |
Plastická výbušnina (4.3.1) se vytvaruje do tvaru válce o průměru 92 až 96 mm podle průměru válce (4.3.8). Tento válec se postaví zpříma na rovnou plochu a do něj se vloží vytvarovaná výbušnina. Poté se dřevěný kotouč ( 7 ), kterým vede sedm kusů zápalné šňůry, vloží do horní části válce a zatlačí se dolů na výbušninu. Výška válce (64 až 67 mm) se upraví tak, aby jeho horní hrana nepřesahovala přes plochu dřeva. Nakonec se válec připevní po celém obvodu k dřevěnému kotouči, například pomocí sešívacích svorek nebo malých hřebíčků. |
4.4.1.1.4. |
Volné konce sedmi kusů zápalné šňůry se spojí okolo obvodu dřevěné tyčinky (4.3.11) tak, aby jejich konce byly v jedné rovině kolmé k tyčince. Kolem tyčinky se zajistí lepicí páskou ( 8 ). |
4.4.1.2. Centrální iniciace lisovanou tabletou
Náplň rozbušky připravená k použití je znázorněna na obrázku 2.
4.4.1.2.1. Příprava lisované tablety
Při dodržení nezbytných bezpečnostních opatření se do formy o vnitřním průměru 19 až 21 mm umístí 10 g sekundární výbušniny (4.3.3) a slisuje se tak, aby měla správný tvar a hustotu.
(Poměr průměru k výšce musí být přibližně 1:1)
Uprostřed dna formy je kolík 12 mm vysoký, o průměru 7,0 až 7,3 mm (v závislosti na průměru použité rozbušky), který ve slisované tabletě vytvoří válcové vybrání pro následné vložení rozbušky.
4.4.1.2.2. Příprava náplně rozbušky
Výbušnina (4.3.1) se umístí do válce (4.3.8) stojícího zpříma na rovné ploše, poté se stlačí dolů dřevěnou raznicí tak, aby dostala válcový tvar se středovým vybráním. Do tohoto vybrání se vloží vylisovaná tableta. Výbušnina válcového tvaru, která obsahuje vylisovanou tabletu, se přikryje dřevěným kotoučem (4.3.10) se středovým otvorem o průměru 7,0 až 7,3 mm pro vložení rozbušky. Dřevěný kotouč se k válci připevní křížem nalepenou lepicí páskou. Vložením dřevěné tyčinky (4.3.11) se zajistí souosost vyvrtaného otvoru v kotouči a vybrání ve vylisované tabletě.
4.4.2. Příprava ocelových trubek pro zkoušky výbušnosti
Na jednom konci ocelové trubky (4.3.4) se vyvrtají dva protilehlé otvory o průměru 4 mm, kolmo skrz stěnu, ve vzdálenosti 4 mm od okraje.
Spodní podložka (4.3.5) se čelně navaří k opačnému konci trubky tak, aby pravý úhel mezi spodní podložkou a stěnou trubky byl kolem celého obvodu trubky zcela zaplněn svařovacím kovem.
4.4.3. Plnění a nabíjení ocelové trubky
Viz obrázky 1 a 2.
4.4.3.1. |
Zkušební vzorek, ocelová trubka a náplň rozbušky musí být vytemperovány na teplotu 20 ± 5 °C. Pro dvě zkoušky výbušnosti je zapotřebí 16 až 18 kg zkušebního vzorku. |
4.4.3.2. |
Trubka se postaví zpříma spodní čtvercovou podložkou na pevnou rovnou plochu, nejlépe beton. Trubka se naplní zkušebním vzorkem asi do jedné třetiny výšky a pětkrát se z výšky 10 cm upustí kolmo na podlahu, aby se zrnitý materiál v trubce co nejvíce upěchoval. Pro urychlení upěchování se trubka mezi jednotlivými pády celkem desetkrát uvede do vibrace uhozením kladivem o hmotnosti 750 až 1 000 g na boční stěnu. Tato metoda nabíjení se opakuje s další dávkou zkušebního vzorku. Nakonec se další dávka přidá tak, aby po upěchování desetinásobným zvednutím a upuštěním trubky a celkem dvacetinásobným periodickým poklepáním kladivem vyplňovala náplň trubku do výšky 70 mm od ústí trubky. Výška náplně vzorku v ocelové trubce musí být upravena tak, aby náplň rozbušky (4.4.1.1 nebo 4.4.1.2), která se vkládá později, byla po celé ploše v těsném kontaktu se vzorkem. |
4.4.3.3. |
Do trubky se vloží náplň rozbušky tak, aby byla v kontaktu se vzorkem; horní plocha dřevěného kotouče musí být 6 mm pod koncem trubky. Přidáním nebo odebráním malého množství vzorku se zajistí nezbytný těsný styk mezi výbušninou a zkušebním vzorkem. Jak je znázorněno na obrázcích 1 a 2, do otvorů u otevřeného konce trubky by se měly vložit závlačky a konce závlaček by se měly rozevřít naplocho k trubce. |
4.4.4. Umístění ocelové trubky a olověných válečků (viz obrázek 3)
4.4.4.1. |
Základny olověných válečků (4.3.6) se očíslují 1 až 6. Na střední linii ocelového bloku (4.3.7) ležícího na horizontální základně se udělá šest značek vzdálených od sebe 150 mm; první značka musí být nejméně 75 mm od hrany bloku. Olověné válečky se postaví zpříma na každou z těchto značek tak, aby značka byla ve středu základny. |
4.4.4.2. |
Ocelová trubka připravená podle 4.4.3. se položí vodorovně na olověné válečky tak, aby osa trubky byla rovnoběžná se středovou linií ocelového bloku a aby navařený konec trubky přesahoval 50 mm za olověný váleček číslo 6. S cílem zabránit otáčení trubky se mezi horní části olověných válečků a stěnu trubky vloží malé dřevěné klíny (jeden na každou stranu), nebo se mezi trubku a ocelový blok umístí dřevěný kříž. Poznámka: Je třeba dbát na to, aby se trubka dotýkala všech šesti olověných válečků; mírné zakřivení povrchu trubky lze kompenzovat otáčením trubky kolem její podélné osy; jeli některý z olověných válečků příliš vysoký (100 mm), poklepe se dotyčný váleček opatrně kladivem, dokud nezíská požadovanou výšku. |
4.4.5. Příprava k provedení výbuchu
4.4.5.1. |
Zařízení sestavené podle bodu 4.4.4 se umístí v bunkru nebo v podzemních prostorách k tomuto účelu upravených (např. v dole nebo tunelu). Je nezbytné, aby teplota ocelové trubky byla před výbuchem udržována na 20 ± 5 °C. Poznámka: Pokud takové odpalovací místo není k dispozici, může být zkouška případně provedena ve vybetonované jámě přikryté dřevěnými trámy. Výbuch může způsobit, že dojde k vystřelení ocelových úlomků o velké kinetické energii, a proto se odpálení musí provádět v dostatečné vzdálenosti od obydlí nebo komunikací. |
4.4.5.2. |
Použijeli se náplň rozbušky se sedmibodovou iniciací, je nutné dbát na to, aby zápalné šňůry byly napnuty tak, jak je uvedeno v poznámce k 4.4.1.1.4, a aby byly uspořádány vodorovně v maximální možné míře. |
4.4.5.3. |
Nakonec se vyjme dřevěná tyčinka a nahradí se rozbuškou. Odpálení se neprovádí, dokud není evakuována nebezpečná zóna a dokud se neuchýlí do úkrytu pracovníci provádějící zkoušku. |
4.4.5.4. |
Výbušnina se odpálí. |
4.4.6. |
Počká se tak dlouho, dokud se nerozptýlí dýmy (plynné a někdy toxické rozkladné produkty, jako jsou nitrosní plyny), poté se posbírají olověné válečky a změří se jejich výška posuvným měřítkem s noniem. Pro každý označený olověný váleček se zaznamená stupeň stlačení vyjádřený v procentech původní výšky 100 mm. Jsou-li válečky stlačeny šikmo, zaznamená se nejvyšší a nejmenší hodnota a vypočítá se průměr. |
4.4.7. |
Lze použít snímač pro kontinuální měření rychlosti detonace; tento snímač by měl být umístěn podélně s osou trubky nebo podél její boční stěny. |
4.4.8. |
U jednoho vzorku se provádějí dvě detonační zkoušky. |
4.5. Protokol o zkoušce
V protokolu o zkoušce je nutno pro každou detonační zkoušku uvést hodnoty následujících parametrů:
4.5.1. Vyhodnocení výsledků zkoušky
Jestliže při každém výbuchu nepřesáhne stlačení alespoň jednoho olověného válečku 5 %, považuje se zkouška za průkaznou, a vzorek tak splňuje požadavky stanovené přílohy III.2.
Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
PŘÍLOHA IV
METODY ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZY
A. METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO KONTROLU HNOJIV
ÚVOD
Správný odběr vzorků je obtížná operace, která vyžaduje nejvyšší pečlivost. Nelze proto nikdy dostatečně zdůraznit, jak je důležité připravit pro úřední kontrolu hnojiv dostatečně reprezentativní vzorek.
Postup odběru vzorků, který je zde popsán, je nutno přesně dodržovat a musí jej provádět odborníci, kteří mají zkušenosti s běžným odběrem vzorků.
1. Účel a oblast použití
Vzorky hnojiv určené pro úřední kontrolu jakosti a složení se odebírají podle níže popsaných metod. Takto odebrané vzorky se považují za reprezentativní pro vzorkované partie.
2. Pracovníci oprávnění k odběru vzorků
Odběr vzorků provádějí odborní pracovníci pověření k tomuto účelu členskými státy.
3. Definice
Vzorkovaná partie : Množství hnojiva tvořící jednotku, o které se předpokládá, že má jednotné znaky.
Dílčí vzorek : Množství odebrané na jednom místě vzorkované partie.
Souhrnný vzorek : Souhrn dílčích vzorků odebraných ze stejné partie.
Redukovaný souhrnný vzorek : Reprezentativní část souhrnného vzorku, která se získá zmenšením jeho množství.
Konečný vzorek : Reprezentativní část redukovaného souhrnného vzorku.
4. Přístroje a pomůcky
4.1. |
Přístroje a pomůcky pro odběr vzorků musí být vyrobeny z materiálů, které nemohou ovlivnit vlastnosti vzorkovaného výrobku. Tyto přístroje a pomůcky mohou být úředně schváleny členskými státy. |
4.2. |
Pomůcky doporučené pro odběr vzorků tuhých hnojiv 4.2.1. Ruční odběr vzorků 4.2.1.1. Lopatky s rovným dnem a okraji zdviženými do pravého úhlu. 4.2.1.2. Vzorkovače s dlouhou štěrbinou nebo komorové vzorkovače. Rozměry vzorkovače musí být přiměřené znakům vzorkované partie (hloubce nádoby, rozměrům pytle apod.) a velikosti částic hnojiva. 4.2.2. Mechanický odběr vzorků Pro odběr vzorků hnojiv v pohybu lze použít schválená mechanická zařízení. 4.2.3. Dělič Při odběru dílčích vzorků a pro přípravu redukovaných souhrnných a konečných vzorků může být použito zařízení k dělení vzorku na stejné části. |
4.3. |
Přístroje a pomůcky doporučené pro odběr vzorků kapalných hnojiv 4.3.1. Ruční odběr vzorků Otevřená trubice, vzorkovací pumpa, láhev nebo jiné vhodné zařízení umožňující odebírat náhodné vzorky ze vzorkované partie. 4.3.2. Mechanický odběr vzorků Pro odběr vzorků z kapalných hnojiv v pohybu může být použito schválené mechanické zařízení. |
5. Požadavky na množství
5.1. Vzorkovaná partie
Velikost vzorkované partie musí být taková, aby bylo možné odebrat vzorky ze všech jejích částí.
5.2. Dílčí vzorky
5.2.1. Volně ložená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách o obsahu větším než 100 kg
5.2.1.1. Vzorkované partie do 2,5 tuny:
Minimální počet dílčích vzorků: sedm
5.2.1.2. Vzorkované partie od 2,5 tuny do 80 tun:
Minimální počet dílčích vzorků:
(
9
)
5.2.1.3. Vzorkované partie nad 80 tun:
Minimální počet dílčích vzorků: 40
5.2.2. Balená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách (= baleních, jejichž jednotlivá hmotnost nepřesahuje 100 kg)
5.2.2.1. Balení s obsahem větším než 1 kg
Vzorkované partie méně než 5 balení:
Minimální počet balení, z nichž mají být odebrány vzorky ( 10 ): všechna balení.
Vzorkované partie 5 až 16 balení:
Minimální počet balení, z nichž mají být odebrány vzorky (10) : 4.
Vzorkované partie více než 400 balení:
Minimální počet balení, z nichž mají být odebrány vzorky (10) : 20.
5.2.2.2. Balení s obsahem do 1 kg:
Minimální počet balení, z nichž mají být odebrány vzorky (10) : 4.
5.3. Souhrnný vzorek
Požaduje se jeden souhrnný vzorek na vzorkovanou partii. Celková hmotnost dílčích vzorků tvořících souhrnný vzorek nesmí být menší než následující množství:
Volně ložená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách o obsahu větším než 100 kg: 4 kg.
Balená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách (= baleních), jejichž jednotlivá hmotnost nepřesahuje 100 kg.
Balení s obsahem větším než 1 kg: 4 kg
Balení s obsahem do 1 kg: hmotnost obsahu čtyř původních balení.
Vzorek dusičnanu amonného (pro použití jako hnojivo) pro zkoušky podle přílohy III.2: 75 kg
5.4. Konečné vzorky
Konečný vzorek se získá ze souhrnného vzorku po případné redukci. Požaduje se analýza alespoň jednoho konečného vzorku. Hmotnost vzorku pro analýzu nesmí být menší než 500 g.
5.4.1. |
Tuhá a kapalná hnojiva |
5.4.2. |
Vzorek dusičnanu amonného (pro použití jako hnojivo) pro zkoušky Konečný vzorek pro zkoušky se získá ze souhrnného vzorku po případné redukci.
|
6. Pokyny pro odběr, přípravu a balení vzorků
6.1. Obecné
Vzorky musí být odebírány a připravovány co nejrychleji a zároveň je třeba dbát na to, aby vzorky zůstaly pro vzorkované hnojivo reprezentativní. Pomůcky, pracovní plochy a nádoby určené pro odběr vzorků musí být čisté a suché.
V případě kapalných hnojiv by měla být vzorkovaná partie před odběrem vzorku pokud možno promíchána.
6.2. Dílčí vzorky
Dílčí vzorky musí být odebírány náhodně z celé vzorkované partie a musí být přibližně stejně velké.
6.2.1. Volně ložená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách o obsahu větším než 100 kg
Vzorkovaná partie se symbolicky rozdělí na přibližně stejné díly. Počet dílů se zvolí náhodně tak, aby odpovídal počtu dílčích vzorků stanovených v bodu 5.2., a z každého z těchto dílů se odebere nejméně jeden vzorek. Pokud není možné při odběru vzorků volně ložených hnojiv nebo kapalných hnojiv v nádobách o obsahu větším než 100 kg splnit požadavky uvedené v 5.1., měl by být odběr vzorků proveden, když je partie v pohybu (při nakládce nebo vykládce). V tomto případě musí být náhodně odebírány vzorky z pomyslně vytvářených dílů v pohybu, jak jsou definovány výše.
6.2.2. Balená tuhá nebo kapalná hnojiva v nádobách (= baleních), jejichž jednotlivá hmotnost nepřesahuje 100 kg
Po výběru požadovaného počtu balení k provedení odběru vzorků podle bodu 5.2. se odebere část obsahu každého balení. V případě potřeby se vzorky odeberou poté, co byly obaly odděleně vyprázdněny.
6.3. Příprava souhrnného vzorku
Dílčí vzorky se smíchají, aby vytvořily jeden souhrnný vzorek.
6.4. Příprava konečného vzorku
Souhrnný vzorek se pečlivě promísí ( 11 ).
Pokud je to nezbytné, měl by být souhrnný vzorek nejdříve zmenšen na hmotnost 2 kg mechanickým děličem nebo kvartací (redukovaný souhrnný vzorek).
Poté se připraví nejméně tři konečné vzorky o přibližně stejné velikosti, které odpovídají požadavkům na množství podle 5.4. Každý se vloží do vhodné vzduchotěsné nádoby. Je třeba učinit veškerá nezbytná opatření, aby nedošlo ke změně znaků vzorku.
Pro účely zkoušek podle přílohy III oddílů 1 a 2 se konečné vzorky uchovávají při teplotě od 0 do 25 °C.
7. Balení konečných vzorků
Nádoby nebo balení se zapečetí a označí (etiketa musí být spojena s pečetí) tak, aby nebylo možné je otevřít bez poškození pečeti.
8. Protokol o odběru vzorku
O každém odběru vzorku se vyhotoví protokol umožňující jednoznačnou identifikaci vzorkované partie.
9. Místo určení vzorků
Z každé vzorkované partie se co nejrychleji odešle nejméně jeden konečný vzorek s údaji nezbytnými pro analýzu nebo zkoušku do schválené analytické laboratoře nebo zkušebny.
B. METODY PRO ANALÝZU HNOJIV
(Viz obsah na straně 2)
Obecné poznámky
Laboratorní vybavení
Běžné laboratorní vybavení není v popisech metod přesně stanoveno. Uvedeny jsou pouze objemy baněk a pipet. Laboratorní přístroje a pomůcky musí být vždy dobře vyčištěné, zejména pokud se mají stanovit malá množství prvků.
Kontrolní zkoušky
Před provedením analýzy je nezbytné zkontrolovat, zda přístroje a pomůcky dobře fungují a zda jsou analytické postupy prováděny správně; za tímto účelem se použijí chemické sloučeniny známého složení (např. síran amonný, dihydrogenfosforečnan draselný atd.). Pokud není analytický postup přísně dodržován, mohou analyzovaná hnojiva vykazovat nesprávné chemické složení. Některá stanovení jsou však čistě empirická a týkají se výrobků ze složitých chemických sloučenin. Doporučuje se, aby laboratoře pokud možno používaly standardní referenční hnojiva s dobře známým složením.
Obecná ustanovení týkající se metod analýzy hnojiv
1. Chemikálie
Nestanoví-li metoda analýzy jinak, musí mít chemikálie čistotu p.a. V případě analýzy stopových živin se musí čistota chemikálií zkontrolovat slepým pokusem. Výsledky pokusu ukáží, zda je nezbytné provést další čištění.
2. Voda
Není-li v metodách analýzy přesně stanoven druh rozpouštědla nebo ředidla, která se mají použít k rozpouštění, ředění, oplachování nebo promývání, použije se voda. Obvykle je nutné použít vodu demineralizovanou nebo destilovanou. Ve zvláštních případech uvedených v dané metodě analýzy musí být voda stanoveným způsobem přečištěna.
3. Laboratorní vybavení
Vzhledem k tomu, že kontrolní laboratoře mají běžné vybavení, metody analýzy popisují pouze speciální přístroje a pomůcky nebo přístroje, které musí vyhovovat zvláštním požadavkům. Toto vybavení musí být naprosto čisté, zejména při stanovení malých množství. Porovnáním s příslušnými metrologickými normami musí laboratoř ověřit přesnost veškerého používaného kalibrovaného skla.
Metody 1
Příprava vzorků a odběr vzorků
Metoda 1.1
Odběr vzorků k analýze
EN 1482-1: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 1: Vzorkování
Metoda 1.2
Příprava vzorků k analýze
EN 1482-2: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 2: Příprava vzorku
Metoda 1.3
Odběr vzorků ze statických hromad k analýze
EN 1482-3: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 3: Vzorkování statických hromad
Metody 2
Dusík
Metoda 2.1
Stanovení amonného dusíku
EN 15475: Hnojiva – Stanovení amonného dusíku.
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 2.2
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku
Metoda 2.2.1
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche
EN 15558: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 2.2.2
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda
EN 15559: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 2.2.3
Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy
EN 15476: Hnojiva – Stanovení dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 2.3
Stanovení celkového dusíku
Metoda 2.3.1
Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu bez dusičnanů
EN 15560: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v kyanamidu vápenatém bez obsahu dusičnanů
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 2.3.2
Stanovení celkového dusíku v dusíkatém vápnu obsahujícím dusičnany
EN 15561: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v kyanamidu vápenatém s obsahem dusičnanů
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 2.3.3
Stanovení celkového dusíku v močovině
EN 15478: Hnojiva – Stanovení celkového dusíku v močovině
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 2.4
Stanovení kyanamidového dusíku
EN 15562: Hnojiva – Stanovení kyanamidového dusíku
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 2.5
Spektrofotometrické stanovení biuretu v močovině
EN 15479: Hnojiva – Stanovení biuretu v močovině spektrofotometricky
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 2.6
Stanovení různých forem dusíku přítomných vedle sebe
Metoda 2.6.1
Stanovení různých forem dusíku přítomných vedle sebe v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné, močovinové a kyanamidové
EN 15604: Hnojiva – Stanovení různých forem dusíku ve vzorku obsahujícím dusičnanový, amonný, močovinový a kyanamidový dusík
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Stanovení celkového dusíku přítomného v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné a močovinové prostřednictvím dvou různých metod
EN 15750: Hnojiva a materiály k vápnění půd. Stanovení celkového dusíku přítomného v hnojivech obsahujících dusík ve formě dusičnanové, amonné a močovinové prostřednictvím dvou různých metod
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Stanovení močovinových kondenzátů pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC) – Isobutylidenediurea a crotonylidenediurea (metoda A) a oligomery methylenové močoviny (metoda B)
EN 15705: Hnojiva. Stanovení močovinových kondenzátů pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie HPLC. Isobutylidenediurea a crotonylidenediurea (metoda A) a oligomery methylenové močoviny (metoda B)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 3
Fosfor
Metody 3.1
Vyluhování
Metoda 3.1.1
Extrakce fosforu rozpustného v anorganických kyselinách
EN 15956: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného v anorganických kyselinách
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.2
Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině mravenčí
EN 15919: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině mravenčí
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.3
Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině citronové
EN 15920: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného ve 2% kyselině citronové
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.4
Extrakce fosforu rozpustného v neutrálním citranu amonném
EN 15957: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného v neutrálním citranu amonném
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 3.1.5
Vyluhování alkalickým citronanem amonným
Metoda 3.1.5.1
Extrakce rozpustného fosforu podle Petermanna při 65 °C
EN 15921: Hnojiva – Extrakce fosforu podle Petermanna při 65 °C
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.5.2
Extrakce rozpustného fosforu podle Petermanna při teplotě okolí
EN 15922: Hnojiva – Extrakce fosforu podle Petermanna při teplotě okolí
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.5.3
Extrakce fosforu rozpustného v Jouliově alkalickém citranu amonném
EN 15923: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného v Jouliově alkalickém citranu amonném
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 3.1.6
Extrakce fosforu rozpustného ve vodě
EN 15958: Hnojiva – Extrakce fosforu rozpustného ve vodě
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 3.2
Stanovení vyextrahovaného fosforu
EN 15959: Hnojiva – Stanovení vyextrahovaného fosforu
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 4
Draslík
Metoda 4.1
Stanovení obsahu vodorozpustného draslíku
EN 15477: Hnojiva – Stanovení obsahu vodorozpustného draslíku
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 5
Oxid uhličitý
Stanovení oxidu uhličitého – Část I: metoda pro pevná hnojiva
EN 14397-1: Hnojiva a materiály k vápnění půd. Stanovení oxidu uhličitého. Část I: metoda pro pevná hnojiva
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 6
Chlor
Stanovení chloridů za nepřítomnosti organického materiálu
EN 16195: Hnojiva – Stanovení chloridů za nepřítomnosti organického materiálu
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 7
Jemnost mletí
Metoda 7.1
Stanovení jemnosti mletí (suchý postup)
EN 15928: Hnojiva – Stanovení jemnosti mletí (suchý postup)
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 7.2
Stanovení jemnosti mletí měkkých přírodních fosfátů
EN 15924: Hnojiva – Stanovení jemnosti mletí měkkých přírodních fosfátů
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metody 8
Druhotné živiny
Metoda 8.1
Extrakce celkového vápníku, hořčíku, sodíku a síry ve formě síranů
EN 15960: Hnojiva – Extrakce celkového vápníku, hořčíku, sodíku a síry ve formě síranů
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 8.2
Extrakce celkové síry přítomné v různých formách
EN 15925: Hnojiva – Extrakce celkové síry přítomné v různých formách
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 8.3
Extrakce ve vodě rozpustného vápníku, hořčíku, sodíku a síry (ve formě síranů)
EN 15961: Hnojiva – Extrakce ve vodě rozpustného vápníku, hořčíku, sodíku a síry (ve formě síranů)
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 8.4
Extrakce vodorozpustné síry, kde je síra v různých formách
EN 15926: Hnojiva – Extrakce vodorozpustné síry, kde je síra v různých formách
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 8.5
Extrakce a stanovení elementární síry
EN 16032: Hnojiva – Extrakce a stanovení elementární síry
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Manganometrické stanovení vyextrahovaného vápníku po vysrážení ve formě oxalátu
EN 16196: Hnojiva – Manganometrické stanovení vyextrahovaného vápníku po vysrážení ve formě oxalátu
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Stanovení hořčíku metodou atomové absorpční spektrometrie
EN 16197: Hnojiva – Stanovení hořčíku metodou atomové absorpční spektrometrie
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Komplexometrické stanovení hořčíku
EN 16198: Hnojiva – Komplexometrické stanovení hořčíku
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Stanovení obsahu síranů použitím tří různých metod
EN 15749: Hnojiva a materiály k vápnění půd. Stanovení obsahu síranů použitím tří různých metod
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Stanovení vyextrahovaného sodíku metodou plamenové emisní spektrometrie
EN 16199: Hnojiva – Stanovení vyextrahovaného sodíku metodou plamenové emisní spektrometrie
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 8.11
Stanovení vápníku a mravenčanu v mravenčanu vápenatém
EN 15909: Hnojiva – Stanovení vápníku a mravenčanu ve vápenatých listových hnojivech
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 9
Stopové živiny o koncentraci nejvýše 10 %
Metoda 9.1
Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou
EN 16964: Hnojiva – Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 9.2
Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv
EN 16962: Hnojiva – Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 9.3
Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)
EN 16965: Hnojiva – Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 9.4
Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES
EN 16963: Hnojiva – Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 9.5
Stanovení boru s využitím spektrometrie s azomethinem-H
EN 17041: Hnojiva – Stanovení boru v koncentracích ≤ 10 % s využitím spektrometrie s azomethinem-H
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 9.6
Stanovení molybdenu s využitím spektrometrie v komplexu s thiokyanátem amonným
EN 17043: Hnojiva – Stanovení molybdenu v koncentracích ≤ 10 % s využitím spektrometrie v komplexu s thiokyanátem amonným
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 10
Stopové živiny o koncentraci větší než 10 %
Metoda 10.1
Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou
EN 16964: Hnojiva – Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 10.2
Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv
EN 16962: Hnojiva – Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 10.3
Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)
EN 16965: Hnojiva – Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 10.4
Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES
EN 16963: Hnojiva – Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 10.5
Stanovení boru s využitím acidimetrické titrace
EN 17042: Hnojiva – Stanovení boru v koncentracích > 10 % s využitím acidimetrické titrace
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metoda 10.6
Stanovení molybdenu gravimetricky s 8-hydroxychinolinem
CEN/TS 17060: Hnojiva – Stanovení molybdenu v koncentracích > 10 % gravimetricky s 8-hydroxychinolinem
Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.
Metody 11
Chelátotvorná a komplexotvorná činidla
Metoda 11.1
Stanovení obsahu chelátových stopových živin a chelátové frakce stopových živin
EN 13366: Hnojiva – Použití iontoměničové pryskyřice pro stanovení obsahu chelátových mikroživin a chelátové frakce mikroživin
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.2
Stanovení EDTA, HEDTA a DTPA
EN 13368-1: Hnojiva - Stanovení chelátových látek v hnojivech iontovou chromatografií – Část 1: EDTA, HEDTA a DTPA
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.3
Stanovení železa chelatovaného o,o-EDDHA, o,o-EDDHMA a HBED
EN 13368-2: Hnojiva – Chromatografické stanovení chelatačních činidel v hnojivech – Část 2: Stanovení železa chelatovaného o,o-EDDHA, o,o-EDDHMA a HBED iontovou párovou chromatografií
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.4
Stanovení železa chelatovaného EDDHSA
EN 15451: Hnojiva - Stanovení chelatačních činidel – Stanovení železa chelatovaného EDDHSA iontovou párovou chromatografií
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.5
Stanovení železa chelatovaného o,p-EDDHA
EN 15452: Hnojiva - Stanovení chelatačních činidel – Stanovení železa chelatovaného o,p-EDDHA reverzní fázovou HPLC
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.6
Stanovení IDHA
EN 15950: Hnojiva – Stanovení kyseliny N-(1,2-dikarboxyethyl)-D,L-aspartamové (kyselina iminodibutandiová (IDHA)) metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.7
Stanovení lignosulfonátů
EN 16109: Hnojiva – Stanovení iontů stopových živin v komplexu v hnojivech – Identifikace lignosulfonátů
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.8
Stanovení obsahu stopových živin v komplexu a komplexně vázané frakce stopových živin
EN 15962: Hnojiva – Stanovení obsahu stopových živin v komplexu a komplexně vázané frakce stopových živin
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.9
Stanovení [S,S]-EDDS
EN 13368-3 část 3: Hnojiva – Chromatografické stanovení chelátotvorných činidel v hnojivech – Stanovení [S,S]-EDDS iontovou párovou chromatografií
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 11.10
Stanovení HGA
EN 16847: Hnojiva – Stanovení komplexotvorných činidel v hnojivech – Chromatografická identifikace heptaglukonové kyseliny
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 12
Inhibitory nitrifikace a ureázy
Metoda 12.1
Stanovení dikyandiamidu
EN 15360: Hnojiva – Stanovení dikyandiamidu - Metoda vysokoúčinné plynové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.2
Stanovení NBPT
EN 15688: Hnojiva – Stanovení inhibitoru ureázy N-(n-butyl)thiofosforečnan triamidu (NBPT) metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.3
Stanovení 3-methylpyrazolu
EN 15905: Hnojiva – Stanovení 3-methylpyrazolu (MP) metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.4
Stanovení TZ
EN 16024: Hnojiva – Stanovení 1H,1,2,4-triazolu v močovině a hnojivech obsahujících močovinu – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.5
Stanovení 2-NPT
EN 16075: Hnojiva – Stanovení triamidu kyseliny N-(2-nitrofenyl)fosforečné (2-NPT) v močovině a hnojivech obsahujících močovinu – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.6
Stanovení DMPP
EN 16328: Hnojiva – Stanovení 3,4-dimethyl-1H-pyrazol fosfátu (DMPP) – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.7
Stanovení NBPT/NPPT
EN 16651: Hnojiva – Stanovení N-(n-butyl)thiofosforečnan triamidu (NBPT) a N-(n-propyl)thiofosforečnan triamidu (NPPT) – Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 12.8
Stanovení DMPSA
EN 17090: Hnojiva – Stanovení inhibitoru nitrifikace DMPSA v hnojivech – Metoda s využitím vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 13
Těžké kovy
Metoda 13.1
Stanovení obsahu kadmia
EN 14888: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu kadmia
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metody 14
Materiály k vápnění půd
Metoda 14.1
Stanovení velikostního rozdělení materiálů k vápnění půd proséváním za sucha a za mokra
EN 12948: Materiály k vápnění půd – Stanovení velikostního rozdělení proséváním za sucha a za mokra
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.2
Stanovení reaktivity uhličitanových a křemičitanových materiálů k vápnění půd kyselinou chlorovodíkovou
EN 13971: Uhličitanové a křemičitanové materiály k vápnění půd – Stanovení reaktivity – Potenciometrická titrace kyselinou chlorovodíkovou
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.3
Stanovení reaktivity automatickou titrací kyselinou citronovou
EN 16357: Uhličitanové materiály k vápnění půd – Stanovení reaktivity – Automatická titrace kyselinou citronovou
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.4
Stanovení neutralizační hodnoty materiálů k vápnění půd
EN 12945: Materiály k vápnění půd – Stanovení neutralizační hodnoty – Titrační metody
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.5
Stanovení vápníku v materiálech k vápnění půd oxalátovou metodou
EN 13475: Materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu vápníku – Oxalátová metoda
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.6
Stanovení vápníku a hořčíku v materiálech k vápnění půd komplexometrickou metodou
EN 12946: Materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu vápníku a hořčíku – Komplexometrická metoda
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.7
Stanovení hořčíku v materiálech k vápnění půd metodou atomové absorpční spektrometrie
EN 12947: Materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu hořčíku – Metoda atomové absorpční spektrometrie
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.8
Stanovení obsahu vody
EN 12048: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Stanovení obsahu vody – Gravimetrická metoda po sušení při (105 + – 2) °C
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.9
Stanovení rozpadu granulí
EN 15704: Vápenaté materiály – Stanovení vlivu vody na rozpad granulovaného uhličitanu vápenatého (vápence) a uhličitanu vápenatohořečnatého (dolomitu)
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
Metoda 14.10
Stanovení vlivu výrobku půdní inkubační metodou
EN 14984: Materiály k vápnění půd – Stanovení vlivu výrobku na půdní reakci (pH) – Půdní inkubační metoda
Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.
PŘÍLOHA V
A. SEZNAM DOKUMENTŮ, KE KTERÝM BY MĚLI VÝROBCI NEBO JEJICH ZÁSTUPCI PŘIHLÉDNOUT PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ TECHNICKÉ DOKUMENTACE PRO ZAŘAZENÍ NOVÉHO TYPU HNOJIVA DO PŘÍLOHY I TOHOTO NAŘÍZENÍ
1. |
Pokyny pro vypracování technické dokumentace k žádosti o označení hnojiva jako „hnojiva ES“. Úřední věstník Evropských společenství C 138 ze dne 20.5.1994, s. 4. |
2. |
Směrnice Komise 91/155/EHS ze dne 5. března 1991, kterou se k provedení článku 10 směrnice 88/379/EHS vymezují a stanoví podrobná opatření k systému specifických informací pro nebezpečné přípravky. Úřední věstník Evropských společenství L 76/35 ze dne 22.3.1991, s. 35. |
3. |
Směrnice Komise 93/112/ES ze dne 10. prosince 1993, kterou se mění směrnice Komise 91/155/EHS, kterou se k provedení článku 10 směrnice 88/379/EHS vymezují a stanoví podrobná opatření k systému specifických informací pro nebezpečné přípravky. Úřední věstník Evropských společenství L 314 ze dne 16.12.1993, s. 38. |
B. POŽADAVKY PRO SCHVÁLENÍ LABORATOŘÍ ZPŮSOBILÝCH POSKYTOVAT NEZBYTNÉ SLUŽBY PRO KONTROLU DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ TOHOTO NAŘÍZENÍ A JEHO PŘÍLOH U HNOJIV ES
1. Normy použitelné na úrovni laboratoří:
2. Normy použitelné na úrovni akreditačních orgánů:
EN ISO/IEC 17011: Posuzování shody – Všeobecné požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzující shodu.
( 1 ) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.
( 2 ) Názvy a kvantitativní vyjádření chelátotvorných činidel mají odpovídat evropským normám, které se na zmíněná chelátotvorná činidla vztahují.
( 3 ) Názvy komplexotvorných činidel mají odpovídat evropským normám, které se na zmíněná komplexotvorná činidla vztahují.
( 4 ) Reakční doba jedna a půl hodiny je pro většinu organických látek v přítomnosti katalyzátoru dusičnanu stříbrného dostatečná.
( 5 ) Lze použít komerčně dostupný standardní roztok mědi.
( 6 ) Whatman 541 nebo ekvivalentní.
( 7 ) Průměr kotouče musí vždy odpovídat vnitřnímu průměru válce.
(
8
)
Poznámka:
Když je po sestavení šest obvodových kusů zápalné šňůry napnutých, musí středová zápalná šňůra zůstat mírně uvolněná.
( 9 ) Where the number obtained is a fraction, it should be rounded up to the next whole number.
( 10 ) V případě balení s obsahem do 1 kg je dílčím vzorkem obsah jednoho původního balení.
( 11 ) Hroudy musí být rozdrceny (v případě potřeby se rozdrtí odděleně a následně se vrátí zpět do vzorku).