(ES) č. 1531/2002Nařízení Rady (ES) č. 1531/2002 ze dne 14. srpna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu barevných televizních přijímačů pocházejících z Čínské lidové republiky, Korejské republiky, Malajsie a Thajska a o zastavení řízení týkajícího se dovozu barevných televizních přijímačů pocházejících ze Singapuru

(1)

V dubnu 1990 Rada nařízením (EHS) č. 1048/90 ( 2 ) uložila konečná antidumpingová cla z dovozu barevných televizních přijímačů s malou obrazovkou, tj. těch, jež mají úhlopříčku větší než 15,5 cm ale nejvýše 42 cm (dále jen „SBTV“), pocházejících z Korejské republiky (Koreje).

(2)

Následně v červenci 1991 Rada nařízením (EHS) č. 2093/91 ( 3 ) uložila konečná antidumpingová cla na dovozy SBTV pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(3)

V dubnu 1995 Komise rozhodnutím 95/92/ES ( 4 ) zastavila antidumpingové řízení ohledně dovozů (BTV) pocházejících Turecka, které bylo vyvoláno v listopadu 1992. Rada současně nařízením (ES) č. 710/95 ( 5 ) uložila konečná antidumpingová cla na dovozy BTV s úhlopříčkou větší než 15,5 cm, pocházejících Malajsie, Číny, Koreje, Singapuru a Thajska. Ačkoliv toto řízení stanovilo, že již neexistují žádné důvody pro rozlišování barevných televizních přijímačů podle velikosti obrazovky, jelikož antidumpingová opatření již byla v platnosti pro SBTV pocházející z Číny a Koreje, rozsah šetření a konečná antidumpingová cla, uložená nařízením (ES) č. 710/95 a vztahující se na Čínu a Koreu, byla omezena na barevné televizní přijímače s úhlopříčkou větší než 42 cm, tj. na BTV s velkou obrazovkou.

(4)

V listopadu 1998 Rada nařízením (ES) č. 2584/98 ( 6 ) pozměnila nařízení (ES) č. 710/95, pokud jde o cla použitelná pro BTV pocházející z Číny a Koreje, aby se vzala v úvahu zjištění v nařízení (ES) č. 710/95, že neexistují žádné důvody pro rozlišování televizorů podle velikosti obrazovky.

(5)

Po zveřejnění oznámení o hrozící vypršení platnosti ( 7 ) antidumpingových opatření, platných pro dovozy BTV původem z Číny, Koreje, Malajsie, Singapuru a Thajska, organizace „Výrobci evropských televizí ve spolupráci“ (Poetic) požadovala přezkum vypršení platnosti těchto platných opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (základního nařízení).

(6)

Tento požadavek byl založen na tom, že by vypršení platnosti těchto opatření pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dovozů za dumpingové ceny a poškozování výrobního odvětví Společenství. Požadavek také obsahoval informace, které ukazovaly, že různé zapojené trhy a sám výrobek prodělaly za posledních několik let významné změny. Tyto informace, společně s tvrzeními o dumpingu a poškozování, vedly Komisi k závěru, že je také třeba provést prozatímní přezkum, a to jak dovozů za dumpingové ceny, tak poškozování, podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(7)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu vypršení platnosti a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení, Komise zveřejnila oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropských Společenství ( 8 ) a zahájila šetření.

(8)

Dne 15. července 2000 Komise ohlásila oznámením (oznámením o zahájení), zveřejněným v Úředním věstníku Evropských Společenství ( 9 ), zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozů BTV původem nebo vyvážených z Turecka.

(9)

Toto řízení bylo zahájeno jako výsledek stížnosti, kterou v červnu 2000 vznesla organizace Poetic, jednající v zastoupení výrobců Společenství, která představuje větší podíl, v tomto případě více něž 30 % celkové výroby BTV Společenství. Stížnost obsahovala důkaz dumpingu a z něho vyplývajícího značného poškozování, dostatečný k odůvodnění zahájení antidumpingového řízení.

(10)

Při složitosti zvláštních pravidel o původu, použitelných pro dovozy BTV nemohlo být vyšetření původu BTV, vyvážených z Turecka, dokončeno ve lhůtě stanovené v článku 7 základního nařízení. Z toho důvodu nemohly být aspekty dumpingu, poškozování a zájmu Společenství tohoto případu patřičně vyšetřeny a následkem toho nebylo možné uvažovat o žádných prozatímních antidumpingových opatřeních.

(11)

V šetření se tedy pokračovalo, aby byla dosažena konečná zjištění. S úmyslem získat globální pohled na dopad dovozů ze všech dotyčných zemí na výrobní odvětví Společenství, byly údaje, shromážděné při šetření ohledně Turecka, zkoumány ve spojitosti s údaji získanými v rámci přezkumu vypršení platnosti a prozatímních přezkumů opatření proti Číně, Koreji, Malajsii, Singapuru a Thajsku. Avšak na základě zjištění o původu, která se připomínají v bodech 40 až 44 tohoto výčtu, Komise ukončila řízení, pokud se týkalo BTV původem z Turecka, rozhodnutím 2001/725/ES. ( 10 )

(12)

Komise úředně informovala výrobce ze Společenství, kteří si stěžovali, jiné známé výrobce ze Společenství, vyvážející výrobce, dovozce a jejich sdružení, Evropský úřad spotřebitelů (BEUC) a zástupce vyvážejících zemí o zahájení šetření. Dotčeným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit své názory písemně a požadovat slyšení v rámci časového limitu stanoveného v oznámeních o zahájení.

(13)

Určitý počet vyvážejících výrobců v dotyčných zemích i výrobci ze Společenství vyjádřili své názory písemně. Všem stranám, které o to požádaly v rámci shora uvedených časových limitů, a které doložily, že existují zvláštní důvody, proč by měly být vyslyšeny, byla poskytnuta příležitost k ústnímu vyjádření.

(14)

Kvůli zjevně velkému počtu výrobců, vyvážejících dotyčné výrobky, v zemích podléhajících reviznímu šetření, známých z požadavku a z předchozích šetření, v odrážkách 5 a) a b) oznámení o zahájení se předpokládalo, že se pro šetření dumpingu použijí techniky vzorkování.

(15)

Přihlásil se však jen omezený počet vyvážejících výrobců z Koreje, Singapuru, Číny a Thajska, kteří poskytli informace, požadované v oznámení o zahájení. Proto nebylo použití technik vzorkování pro žádnou z dotyčných zemí považováno za nezbytné.

(16)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se na věci podílejí a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. Odpovědi byly získány od pěti výrobců ze Společenství, od tří nespřízněných dovozců ve Společenství, od jednoho výrobce vyvážejícího z Thajska a jeho spřízněných dovozců ve Společenství a od osmi čínských společností. Avšak žádný korejský, malajsijský či singapurský vyvážející výrobce neposkytl smysluplnou odpověď na dotazník, a proto všechny společnosti, známé z provedeného vzorkování v těchto zemích, byly považovány za nespolupracující. Komise je o důsledcích tohoto nedostatku spolupráce informovala.

(17)

Komise vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení dumpingu, poškozování a zájmu Společenství i pro stanovení, zda existuje pravděpodobnost pokračování nebo obnovení dumpingu a poškozování, a zda by zachovávání opatření nebylo proti zájmům Společenství. V objektech následujících společností byly provedeny ověřovací návštěvy:

(18)

Šetření dumpingu v revizních šetřeních zachytilo období od 1. ledna 1999 do 31. prosince 1999 (revidované OV). Šetření dumpingu zachytilo období od 1. července 1999 do 30. června 2000 (OV), pokud jde o antidumpingové řízení proti Turecku. Zkoumání trendů v souvislosti s analýzou poškozování pro obě šetření zachytilo období od r. 1995 do 30. června 2000 (uvažované období), aby se vzala v úvahu existence dvou rozdílných období šetření pro dumping.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, jedna čínská společnost, Xiamen Overseas Chinese Electronic Co., Ltd (žadatelská společnost), požádala o MET a individuální jednání a byla požádána, aby vyplnila formulář požadavku, uvádějící podrobně všechny potřebné významné informace. Po konzultaci s poradním výborem bylo rozhodnuto neposkytnout žadatelské společnosti MET, protože žadatelská společnost nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

Po přijetí tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že žadatelská společnost ve skutečnosti do Společenství během revidovaného OV nevyvezla žádné BTV. Původně společnost ve svém formuláři požadavku a odpovědi na dotazník uvedla některé vývozy BTV do Společenství. Avšak v následující fázi šetření bylo zjištěno, že tyto BTV nebyly nikdy uvolněny do volného oběhu ve Společenství a že jejich konečným místem určení byla třetí země. Z toho důvodu, že během revidovaného OV neexistovaly žádné vývozy BTV do Společenství, byl požadavek žadatelské společnosti na individuální jednání irelevantní.

(21)

Dotyčný výrobek je BTV s úhlopříčkou větší než 15,5 cm, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo hodinami. Tento výrobek je v současnosti zařazován pod kódy KN ex852812 52, 8528 12 54, 8528 12 56, 8528 12 58, ex85 28 12 a 8528 12 66.

(22)

Nařízení (ES) č. 710/95 vyloučilo z definice dotyčného výrobku přístroje D2MAC a televizní soustavy s vysokou definicí obrazu (HDTV), jelikož tyto výrobky, které zavedly kvalitativní technické změny, byly v oné době dosud ve stadiu vývoje a nebyly veřejnosti k dispozici, s výjimkou velmi omezených okolností. Nařízení (ES) č. 2584/98 potvrdilo, že není třeba tyto výrobky začleňovat do rozsahu definice výrobku, protože šetření neodhalilo žádný skutečný důkaz, který by jejich začlenění odůvodňoval. Totéž platí v současném šetření, v němž nebyly předloženy žádné nové důkazy, odůvodňující jejich začlenění. Dochází se tudíž k závěru, že se současné šetření na přístroje D2MAC a televizní soustavy s vysokou definicí obrazu nevztahuje.

(23)

Jeden dovozce požadoval, výjimku z rozsahu šetření pro tak zvané internetové BTV, které mají integrován internetový modem a počítačový operační systém, jenž umožňuje přístup k internetu přes televizní obrazovku a ovládá se jednotkou dálkového ovládání obsahující úplnou klávesnici. V internetovém BTV jsou veškeré nezbytné modemové obvody vestavěny do těla televizního přijímače namísto toho, že by sestava měla samostatnou nástavbovou skřínku.

(24)

Tento dovozce argumentoval tím, že výjimka je oprávněná kvůli rozdílům základních fyzikálních a technických vlastností mezí BTV a internetovým BTV a vzhledem k tomu, že oba výrobky vnímají spotřebitelé různě.

(25)

Rozdíly v základních fyzikálních vlastnostech internetových BTV spočívá v dalších internetových součástkách v BTV, které představují asi 60 % celkových nákladů internetového BTV a v klávesnici integrované do dálkového ovládání.

(26)

Pokud jde o základní technické vlastnosti, bylo namítáno, že internetový BTV vysílá a přijímá data nikoli pomocí rozhlasové/televizní techniky, ale telefonním systémem pomocí modemu. Dále se používá technika, která je odlišná od základní techniky BTV; obsahuje systém pro bezpečný přístup na internet, zabezpečenou hladinu zásuvek, techniku rychlého prohledávání pro zobrazování internetové grafiky na televizoru se standardním rozlišením a modem, který mění digitální signály na analogové, které se mohou šířit standardní telefonní linkou.

(27)

Předpokládalo se, že rozdílné vnímání výrobku spotřebitelem v porovnání se standardním BTV bylo prokázáno tím, že je internetový BTV prodáván na maloobchodní úrovni za více než dvojnásobek ceny BTV. Dalším argumentem bylo, že integrované prvky internetových obvodů dodávají standardnímu BTV zřetelný prvek další kvality. Pro podporu toho se cituje případ kazetových videorekordérů z Japonska a Koreje (VCR), u nichž se došlo k závěru, že v případech, kdy je VCR spojen s BTV v jedné skříni, musí být tato kombinace považována za odlišný výrobek.

(28)

Žadatel tvrdil, že takováto výjimka není oprávněná. Zpochybňoval předpoklad, že internetové BTV mají odlišné základní fyzikální a technické vlastnosti a namítal, že internetová část je porovnatelná s teletextem v BTV. Internet je třeba považovat za modernější formu teletextu a tudíž spíše za další vlastnost BTV než za nový výrobek bez základních vlastnostíBTV. Jelikož se na BTV s teletextem šetření vztahuje, BTV s internetovou přípojkou je třeba také do šetření zahrnout.

(29)

Žadatel také zpochybnil závěry, k nimž došel dovozce ohledně odlišného vnímání spotřebitelem, s tím, že internetové BTV byly uvedeny na trh teprve nedávno. Dále dokládal, že vysoký procentní podíl na nákladech, představovaný internetem, je způsoben nedávným uvedením internetových BTV na trh. Poskytl důkaz, který ukazuje, že v době zavádění možnosti teletextu na BTV byly ceny teletextu podstatně vyšší než v současnosti.

(30)

Napadl příklad VCR s tím, že v kombinaci VCR/BTV má VCR nezávislou funkci, kdežto internetová funkce nefunguje bez BTV, ale je spíše přídavkem k BTV.

(31)

Šetření ukázalo, že internetový BTV je výrobek, který v téže skříni spojuje dvě technologie, které dodávají dvě dostatečně odlišná koncová použití: na jedné straně dovoluje odesílání a příjem elektronické pošty a přístup na celosvětovou síť, kdežto na druhé straně umožňuje sledování televizních programů. Při této dodatkové funkci BTV neurčuje nutně charakter celého výrobku, ale je to spíše internetová funkce, která nad BTV převládá. Skutečně, taková kombinace obsahuje konkrétní prvek, který dodává internetovému BTV další funkci a umožňuje, aby byl pro účely tohoto antidumpingového šetření považován za odlišný.

(32)

Shora uvedených závěrů bylo dosaženo na základě informací shromážděných v průběhu šetřování a týkajících se OV. Vzhledem k časné fázi vývoje tohoto výrobku a skutečnosti, že jsou k dispozici pro veřejnost jen v malých množstvích, nelze vyloučit, že závěry, dosažené v současném šetření, bude potřebné přezkoumat ve světle dalšího vývoje tohoto výrobku v budoucnosti. Tedy, jestliže by mělo být v budoucnosti proveden přezkum dnešních opatření, aby se zjistilo, zda takováto výjimka je stále odůvodněná, musela by být přezkoumána situace těchto výrobků na základě informací získaných v takovém šetření.

(33)

Kromě toho bylo zjištěno, že přes rozdíly v rozměrech obrazovky, akustickém systému, vysílacím systému, druhu a formátu obrazovky a frekvenci obrazu, mají všechny BTV stejné fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, a tvoří tedy jeden výrobek.

(34)

V průběhu šetření bylo stanoveno, že BTV původem nebo dovážené z dotyčných zemí a určené pro Společenství, sdílejí stejné fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití jako BTV vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Bylo také zjištěno, že neexistují žádné rozdíly mezi BTV vyráběnými a prodávanými v dotyčných zemích, včetně Turecka, které bylo použito jako analogická země, a těmi, které jsou dováženy do Společenství, které jsou obojí identické s BTV, vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Tyto výrobky jsou tudíž podobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

BTV často obsahují komponenty a díly původem z jiných zemí, než je země výroby nebo montáže hotového výrobku s tím výsledkem, že BTV mohou být považovány za původem z jiné země, než je země jejich výroby nebo montáže. Tedy, v souladu s důslednou praxí Společenství a podle čl. 1 odst. 3 základního nařízení, byl přezkum původu BTV, vyvážených z dotyčných zemí, součástí antidumpingových šetření.

(36)

Otázka původu byla již dříve podrobně zkoumána v nařízení rady (ES) č. 710/95, kde používání pravidel o původu vedlo k znovurozdělení objemů dovozu BTV mezi různými zeměmi, aby se v něm odrazil původ, zjištěný šetřením.

(37)

Pro účely antidumpingové legislativy se původ dotyčných výrobků určuje podle nepreferenčních pravidel původu stanovených v článku 22 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kód Společenství ( 11 ). To je také případ Turecka, v němž rozhodnutí Asociační rady ES – Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné fáze Celní unie ( 12 ) nestanovilo v tomto směru žádnou odchylku.

(38)

V souladu s článkem 39 a přílohou 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kód Společenství ( 13 ), platí pro BTV zvláštní nepreferenční pravidla původu. Podle těchto pravidel má BTV původ v zemi, kde přidaná hodnota montážních operací a, pokud to lze uplatnit, začlenění dílů původem ze země montáže, představuje nejméně 45 % ceny BTV ze závodu. jestliže není splněno pravidlo 45 %, má BTV původ v zemi původu dílů, jejichž cena ze závodu představuje více než 35 % ceny BTV ze závodu.

(39)

Je třeba zdůraznit, že níže uvedená zjištění byla získána pouze pro účely současného antidumpingového šetření a zvláště pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení škodlivého dumpingu.

(40)

Připomíná se, že Komise ukončila řízení o BTV původem z Turecka rozhodnutím 2001/725/oES ( 14 ). Tato zjištění v rámci uvedeného řízení ukazují, že všechny BTV, vyvezené z Turecka do Společenství během OV, byly deklarovány jako tureckého původu. (Byly doprovázeny Jednotným správním dokladem, uvádějícím, že BTV je původem z Turecka). Byly rovněž doprovázeny osvědčením ATR, uvádějícím, že jsou ve volném oběhu v Turecku. Během šetření však všechny turecké společnosti prohlásily, že jejich BTV nejsou původem z Turecka.

(41)

Při uplatňování zvláštních nepreferenčních pravidel původu bylo určeno, že původ všech BTV, vyvezených z Turecka do společenství v průběhu OV byl jiný než turecký. Bylo zejména zjištěno, že u vývozů vyšetřovaných společností, které odpovídají veškerým vývozům BTV z Turecka do Společenství během OV, nebylo splněno pravidlo 45 % přidané hodnoty.

(42)

Protože nebylo splněno pravidlo 45 % přidané hodnoty, původ musel být určen na základě pravidla 35 % hodnoty nepůvodních dílů/materiálů. Za těchto okolností byl původ BTV určován v podstatě původem barevné obrazovky (BO), protože cena BO ze závodu téměř ve všech případech představovala nejméně 35 % CVT ze závodu. Je třeba si povšimnout, že v Turecku neexistuje žádná výroba BO a že tedy byly všechny BO dovezeny.

(43)

Na základě pravidla 35 % hodnoty nepůvodních dílů/materiálů bylo zjištěno, že vývozy do Společenství mají svůj původ v některých vyvážejících zemích, podrobených revizním šetřením, ve Společenství nebo dalších třetích zemích, které žádnému šetření podrobeny nejsou.

(44)

Stejně jako u BTV vyvážených z Turecka a původem ze zemí, pro něž platná antidumpingová opatření jsou předmětem současného přezkumu (tj. Čína, Korea a Malajsie), byla množství vyvážená do Společenství z Turecka považována za množství původem z těchto zemí.

(45)

Šetření ukázalo, že u žádných vývozů, provedených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem z Thajska do Společenství nebylo, v průběhu revizního OV, splněno pravidlo 45 % přidané hodnoty. Z toho důvodu musel být původ stanoven na základě pravidla 35 % hodnoty nepůvodních dílů/materiálů. V tomto ohledu bylo také zjištěno, že původ BTV je zpravidla v zásadě určen původem BO, který – kromě jednoho případu – vždy představoval nejméně 35 % ceny BTV ze závodu. Spolupracující vyvážející výrobce nepoužíval BO thajského původu, ale původu z Koreje nebo Malajsie. Kromě toho společnost dovážela významná množství jiných materiálových vstupů do výroby CVT. Ve shodě s tím byl učiněn závěr, že BTV, které z Thajska do Společenství v průběhu revizního OV vyvezl spolupracující vývozce, nebyly původem z Thajska, ale bylo zjištěno, že mají původ buď v Koreji nebo v Malajsii.

(46)

Na základě informací, dostupných z Eurostatu, bylo stanoveno, že všechny vývozy BTV z Thajska do Společenství byly provedeny jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v této zemi. Z hlediska shora uvedených zjištění o původu bylo se všemi BTV, vyvezenými z Thajska do Společenství, pro účely revizních šetření nakládáno tak, jako že mají původ v Koreji nebo v Malajsii.

(47)

Je třeba připomenout, že nebyla získána žádná spolupráce od žádného z vyvážejících výrobců z Koreje, Malajsie ani Singapuru. Mimo to, žádná z čínských společností neohlásila žádný vývoz BTV do Společenství v průběhu revizního OV. Mělo se tudíž zato, že BTV s původem z těchto čtyř zemí jsou ty BTV, které jsou uvedeny ve statistice dovozů Eurostatu a ty, které byly vyvezeny z Turecka a Thajska a o nichž bylo zjištěno, že jsou korejského, malajsijkého nebo čínského původu.

(48)

V průběhu revizního OV na šetření nespolupracoval žádný čínský výrobce, který vyváží BTV do Společenství. Bylo však zjištěno, že jedna spolupracující turecká společnost, Vestel Elektronik Sanayi ve Ticaret AS vyvážela významná množství BTV čínského původu. Bylo tudíž považováno za vhodné vypočítat pro tuto společnost individuální dumpingové rozpětí.

(49)

Protože Čína není zemí s tržní ekonomikou, musí být pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení vybrána analogická třetí země s tržní ekonomikou. Pro tento účel oznámení o zahájení navrhlo Singapur, což byl také návrh, uvedený v požadavku na přezkum. V rámci časového limitu stanoveného v příslušném oznámení o zahájení, některé čínské společnosti protestovaly proti tomuto přístupu a požadovaly, aby byla použita nejnižší běžná hodnota, zjištěná v ostatních zemích podrobených šetření. Jedna čínská společnost navrhla použít Malajsii, Thajsko nebo Koreu.

(50)

Výrobci z Koreje, Singapuru a Malajsii však s šetřením nespolupracovali. Pokud jde o Thajsko, jediná společnost, která s šetřením spolupracovala, neměla žádné vnitrostátní prodeje BTV, a proto pro tuto zemi nebylo možné běžnou hodnotu stanovit. Následkem toho bylo zjišťováno, zda lze pro stanovení běžné hodnoty jako analogickou zemi použít Turecko. V požadavku na revizi bylo Turecko také navrhováno jako alternativní možnost k Singapuru.

(51)

Turecko bylo považováno za rozumnou volbu analogické země, protože to je konkurenční trh a má významnou výrobu a vnitrostátní spotřebu. Existuje tam několik domácích výrobců, což vede k silné vnitřní soutěži a turecké prodeje dotyčného výrobku jsou významné. Tři turečtí výrobci, kteří spolupracovali v rámci šetření proti Turecku, poskytli podrobnosti ohledně svých vnitrostátních prodejů a výrobních nákladů.

(52)

Za těchto okolností se Komise rozhodla jako analogickou zemi použít Turecko. Protože se OV šetření proti dovozům dotyčného výrobku tureckého původu překrývalo s revizním OV o šest měsíců, byla běžná hodnota stanovena pouze pro toto společné období obou šetření, tj. od 1. července 1999 do 31. prosince 1999 (druhou polovinu revizního OV) a výpočty dumpingu byly provedeny pro toto období.

(53)

Kvůli vysoké míře inflace v Turecku během druhé poloviny revizního OV, pro vyloučení vlivu inflace byla běžná hodnota stanovena pro nejkratší možné významné období, tj. na měsíčním základě.

(54)

Vnitrostátní prodeje byly považovány za dostatečně reprezentativní v porovnání s vývozními prodeji. Služby Komise kromě toho zkoumaly, zda je možné považovat vnitrostátní prodeje prováděné každou společností za obvyklý obchod podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(55)

To bylo zjišťováno stanovením podílu vnitrostátních prodejů každého z modelů vyváženého výrobku nezávislým zákazníkům na vnitrostátním trhu cestou obvyklého prodeje v průběhu druhé poloviny revizního OV. Pro ty modely výrobku, u nichž bylo více než 80 % objemu prodáno na vnitrostátním trhu se ziskem a kde vážená průměrná prodejní cena byla rovna nebo vyšší než vážené průměrné výrobní náklady, byla pro jednotlivé modely výrobku vypočtena běžná hodnota jako vážený průměr všech vnitrostátních prodejních cen dotyčného typu. U těch modelů výrobku, kde nejméně 10 %, ale ne více než 80 % objemu bylo prodáno na vnitrostátním trhu se ziskem, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze z cen ziskových vnitrostátních prodejů dotyčného modelu.

(56)

Přitom, když bylo zjištěno, že během první poloviny OV turečtí výrobci prodali obdobný výrobek na vnitřním trhu v dostatečném množství a cestou obvyklého obchodu, běžná hodnota byla založena na skutečných cenách, jaké zaplatili nebo mohli platit nezávislí zákazníci za odpovídající model výrobku v Turecku během druhé poloviny revizního OV.

(57)

Šetření ukázalo, že vývozy BTV čínského původu dotyčnou tureckou společností prostřednictvím jejích spřízněných vývozců v Turecku, byly prováděny jak pro spřízněné, tak pro nespřízněné zákazníky ve Společenství.

(58)

Proto byla pro prodeje nespřízněným zákazníkům ve Společenství vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, na základě vývozních cen, které byly skutečně zaplaceny, nebo mohly být placeny.

(59)

Pro prodeje prováděné prostřednictvím spřízněných dovozců byla vývozní cena sestavena na základě maloobchodních cen při prodeji nezávislým zákazníkům. Byly provedeny opravy na všechny náklady, způsobené tomuto dovozci mezi dovozem a maloobchodním prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů (SG&A), a na ziskové rozpětí, o kterém šetření zjistilo, že je dosahují nespříznění dovozci dotyčného výrobku, v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(60)

Pro účely spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla provedena patřičná srážka ve formě oprav na rozdíly, kterých bylo prohlašováno a doloženo, že ovlivňují porovnatelnost cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na tomto základě byly provedeny opravy tam, kde to bylo na místě, s ohledem na dovozní daně, nepřímé daně, slevy, náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, vedlejší náklady, poprodejní náklady, provize a úvěr.

(61)

Byly vzneseny požadavky na několik úprav pro rozdíly v jiných faktorech, jako jsou náklady na nedobytné pohledávky, finanční náklady způsobené rozdíly na úrovni skladových zásob, finanční náklady dovozních daní a nepřímých daní, příplatek na hodnotu značky, náklady na reklamu a SG&A spřízněných vnitrostátních distributorů. Tyto požadavky však nebyly přijaty, jelikož nebylo doloženo, že ovlivnily porovnatelnost cen.

(62)

Byly požadovány úpravy související s DPH, jako je podíl DPH na dovozech, určených pro vnitrostátní výrobu a financování DPH vnitrostátních prodejů. V tomto ohledu mají společnosti povinnost vybrat daň v zastoupení státu a proplatit mu splatnou částku. Převody DPH neovlivňují finanční výsledky (zisky ani ztráty) společností. Namísto toho převody DPH ovlivňují buď krátkodobá aktiva anebo krátkodobá pasiva, jak jsou uvedena v jejich účtech. Mimo to, a ve vztahu ke všem finančním nákladům spojeným s převody DPH, v důsledku jejich pohyblivé povahy, existuje stálý tok převodů DPH oběma směry (dluhů i pohledávek), které se v každém daném období vzájemně kompenzují. Jakékoli značné finanční náklady, související s převody DPH, by za obvyklých okolností vznikaly pouze v ranných fázích existence podniku, kdy jeho potřeby nákupu jsou mnohem vyšší než jeho prodejní činnost. Požadavky, týkající se finančních nákladů na DPH, pokud existují, je třeba považovat za obvyklou provozní režii a ohledně těchto nákladů nemají být prováděny žádné úpravy, protože neovlivňují porovnatelnost cen.

(63)

Byl také vnesen nárok na hypotetické množstevní slevy s tím, že kdyby vnitrostátní zákazníci zakoupili stejné množství, jako zákazníci na vývozním trhu, potom by měli všichni vnitrostátní zákazníci nárok na maximální slevu, poskytovanou na vnitřním trhu. Tento požadavek nemohl být akceptován, protože podle čl. 2 odst. 10 písm. c) základního nařízení lze o opravě na množstevní slevy uvažovat pouze tehdy, jsou-li skutečně poskytovány za rozdíly v množství a nikoli na základě hypotetických předpokladů.

(64)

Byla požadována také určitá úroveň obchodních úprav pro prodeje původního výrobce zařízení (OEM). Bylo však zjištěno, že ceny na vnitrostátním trhu stejných modelů značkových BTV a BTV OEM nejeví odlišnou strukturu. Tento požadavek nemohl být tedy akceptován, protože žádný takový rozdíl neovlivňuje porovnatelnost cen.

(65)

Porovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(66)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl měsíční vážený průměr běžné hodnoty jednotlivých modelů výrobku porovnáván s měsíčním váženým průměrem exportní ceny jednotlivých modelů výrobku. Dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF (náklady, pojištění, přepravné) na úrovni hranice Společenství, neprocleno, pro Vestel Elektronik Sanayi ve Ticaret AS, Turecko, činí 69,2 %.

(67)

Na základě dostupných skutečností byla stanovena úroveň dumpingu v průběhu revizního OV pro nespolupracující čínské vyvážející výrobce a pro čínské výrobce bez vývozu.

(68)

V tomto ohledu byla běžná hodnota stanovena na základě celkových průměrných vnitrostátních prodejních cen pro všechny modely BTV všech tří spolupracujících tureckých výrobců během první poloviny OV. S ohledem na vývozní cenu, byla stanovena na základě skutečností dostupných s odvoláním na Eurostat, tj. vážené průměrné hodnoty CIF dovozů z Číny, opravené na oceánské přepravné a pojištění, pro všechny modely BTV během druhé poloviny revizního OV. Porovnání této běžné hodnoty a vývozní ceny ukázalo, že vývozy z Číny do Společenství byly během toho období prodávány značně pod výrobní cenou. Ve skutečnosti bylo zjištěné rozpětí dumpingu větší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření, tj. 44,6 %.

(69)

Mimo to, organizace Poetic ve své žádosti o přezkum poskytla evidentní důkaz, že, pokud jde o dovozy původem z Číny, dochází k významnému dumpingu. Ve skutečnosti byla dumpingová rozpětí, udávaná v požadavku na přezkum, také větší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření.

(70)

Za těchto okolností neexistoval žádný důvod se domnívat, že by dumpingové rozpětí pro Čínu bylo menší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření. Podle článku 18 základního nařízení bylo tedy všem výrobcům v Číně přiřazeno dumpingové rozpětí 44,6 %.

(71)

Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval, Komise, aby stanovila úroveň dumpingu pro Koreu, prozkoumala skutečnosti, které k tomu měla k dispozici.

(72)

V tomto ohledu byla běžná hodnota stanovena na základě informací, poskytnutých korejskými výrobci pro vzorkování, tj. vážené průměrné hodnoty dotyčného výrobku, prodávaného na vnitrostátním trhu během revizního OV. Pokud jde o vývozní cenu, byla stanovena na základě skutečností, dostupných s odvoláním na Eurostat, tj. vážené průměrné hodnoty CIF dovozů z Koreje, opravené na oceánské přepravné a pojištění, pro všechny modely BTV během druhé poloviny revizního OV. Porovnání této běžné hodnoty a vývozní ceny ukázalo, že vývozy z Koreje do Společenství byly během revizního OV prodávány značně pod výrobní cenou. Zjištěné rozpětí dumpingu bylo zejména větší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření, tj. 21,2 %.

(73)

Mimo to, organizace Poetic ve své žádosti o přezkum poskytla evidentní důkaz, že, pokud jde o dovozy původem z Koreje, dochází k významnému dumpingu. Ve skutečnosti byla dumpingová rozpětí, udávaná v požadavku na přezkum, také větší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření.

(74)

Za těchto okolností neexistoval žádný důvod se domnívat, že by dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující společnosti bylo menší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření. Podle článku 18 základního nařízení bylo tedy všem nespolupracujícím výrobcům v Koreji přiřazeno dumpingové rozpětí 21,2 %.

(75)

Ze stejných důvodů bylo stejné dumpingové rozpětí 21,2 % přiřazeno firmám Thomson Television Thailand z Thajska a Beko Elektronik AS z Turecka, o nichž bylo zjištěno, že vyvážely během tohoto OV BTV korejského původu. Porovnání celkové průměrné vývozní ceny těchto BTV s celkovou běžnou hodnotou, stanovenou na základě informací o vnitrostátních cenách podobných typů BTV prodávaných v Koreji, odvozené z požadavku na přezkum, potvrdilo, že docházelo k významnému dumpingu, který odpovídal shora uvedeným rozpětím.

(76)

Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval, Komise, aby stanovila úroveň dumpingu pro Malajsii, prozkoumala skutečnosti, které k tomu měla k dispozici.

(77)

V tomto ohledu a proto, že žádný malajsijký vyvážející výrobce neposkytl informace pro vzorkování, považovalo se za patřičné použít informace týkající se Koreje pro stanovení běžné hodnoty pro Malajsii. V tomto ohledu byla běžná hodnota stanovena na základě informací poskytnutých korejskými výrobci pro vzorkování, tj. vážené průměrné hodnoty dotyčného výrobku, prodávaného na vnitrostátním trhu během revizního OV. Pokud jde o vývozní cenu, byla stanovena na základě skutečností, dostupných s odvoláním na Eurostat, tj. vážené průměrné hodnoty CIF dovozů z Koreje, opravené na oceánské přepravné a pojištění, pro všechny modely BTV během druhé poloviny revizního OV. Porovnání této běžné hodnoty a vývozní ceny ukázalo, že vývozy z Malajsie do Společenství byly během revizního OV prodávány značně pod výrobní cenou. Ve skutečnosti bylo zjištěné rozpětí dumpingu ještě větší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření, tj. 25,1 %.

(78)

Za těchto okolností neexistoval žádný důvod domnívat se, že by dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující společnosti bylo menší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření. Podle článku 18 základního nařízení bylo tedy všem nespolupracujícím výrobcům v Malajsii přiřazeno dumpingové rozpětí 25,1 %.

(79)

Ze stejných důvodů bylo stejné dumpingové rozpětí 25,1 % přiřazeno firmám Thomson Television Thailand z Thajska a Beko Elektronik AS z Turecka, o nichž bylo zjištěno, že vyvážely během tohoto OV BTV malajsijského původu. Porovnání celkové průměrné vývozní ceny těchto BTV s celkovou běžnou hodnotou, stanovenou na základě informací o vnitrostátních cenách podobných typů BTV prodávaných v Malajsii, odvozené z požadavku na přezkum, potvrdilo, že docházelo k významnému dumpingu, který odpovídal shora uvedeným rozpětím.

(80)

Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců při šetření nespolupracoval, Komise, aby stanovila úroveň dumpingu pro Singapur, prozkoumala skutečnosti, které k tomu měla k dispozici. Připomíná se, že objem vývozů do Společenství, jak vyplývá ze statistických dat Eurostatu, byl velmi nízký.

(81)

Běžná hodnota a vývozní cena byly stanoveny na základě informací o vnitrostátních prodejích a vývozních prodejích do Společenství, které poskytl jeden singapurský výrobce pro vzorkování. Porovnání celkové běžné hodnoty a takto získané celkové průměrné vývozní ceny ukázalo významný dumping.

(82)

Za těchto okolností neexistoval žádný důvod se domnívat, že by dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující společnosti bylo menší než zbytkové dumpingové rozpětí stanovené při předchozím šetření. Podle článku 18 základního nařízení bylo tedy všem nespolupracujícím výrobcům v Singapuru přiřazeno dumpingové rozpětí 24,6 %.

(83)

V Thajsku v řízení spolupracovala pouze jediná společnost, Thomson Television Thailand. Bylo však zjištěno, že vývozy této společnosti nejsou thajského původu a pokud jde o úroveň dumpingu, jsou pojednány v bodech 71 až 75 a 76 až 79 tohoto výčtu. Podle dostupných informací, tj. Eurostatu, nespolupracující výrobci během revizního OV nevyváželi do společenství BTV thajského původu. Pro stanovení nové úrovně dumpingu nebyly proto k dispozici žádné údaje.

(84)

Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení se provádělo šetření, zda by vypršení platných opatření nevedlo pravděpodobně k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(85)

Za účelem zjištění, zda existuje pravděpodobnost pokračování v dumpingu, Komise vyšetřovala existenci současného dumpingu při vývozech z dotyčných zemí z toho důvodu, že pokud dumping existoval, pak je při nedostatku jakýchkoli opačných informací rozumné počítat s tím, že bude v budoucnosti pravděpodobně pokračovat.

(86)

Pokud jde o zkoumání pravděpodobného obnovení dumpingu, tj. pravděpodobnosti zvýšených vývozů za dumpingové ceny, jestliže by byla platná opatření zrušena, což je nezbytné, když jsou objemy z dotyčných zemí relativně nízké, Komise šetřila, zda je budoucí dumping pravděpodobný a zda by k jakémukoli takovému dumpingu docházelo ve významných množstvích.

(87)

Jak již bylo zmíněno, žádná z čínských spolupracujících společností v průběhu revizního OV nevyvážela BTV do Společenství. Avšak podle informací z Eurostatu byly BTV během revizního OV z této země vyváženy. Podle dostupných informací, jak je uvedeno v bodu 70 tohoto výčtu, potvrdilo se, že úroveň dumpingu u BTV původem a vyvážených z této země byla nadále významná.

(88)

Kromě toto, šetření ukázalo, že významný objem BTV, vyvážených do Společenství z Turecka, má původ v Číně. Bylo zjištěno, že tyto BTV byly z Turecka vyváženy za ceny významně nižší než výrobní.

(89)

Dále porovnání běžné hodnoty stanovené v analogické zemi, Turecku, s cenami čínských vývozů do třetích zemí ukázalo, že tyto vývozy byly prováděny za ceny značně nižší než výrobní.

(90)

Podle informaci poskytnutých spolupracujícími čínskými společnostmi, výrobní kapacita pro BTV v Číně od roku 1998 roste, zatímco domácí spotřeba není schopna tuto výrobu absorbovat. Podle těchto informací v Číně existují významné volné výrobní kapacity pro BTV pro vývoz, jelikož téměř polovina stávající kapacity, která představuje asi 50 % trhu Společenství, je nevyužita. Považuje se proto za nejpravděpodobnější, že by po zrušení opatření dumpingové vývozy čínských televizorů do Společenství významně vzrostly.

(91)

Proto neexistuje žádný důvod se domnívat, že dumping nebude pokračovat, budou-li platná opatření zrušena.

(92)

Jak již bylo zmíněno, žádný z korejských výrobců nespolupracoval při šetření. Navíc podle informací z Eurostatu byly BTV během revizního OV z této země vyváženy v poměrně velkých množstvích. Podle dostupných informací, jak je uvedeno v bodech 74 a 75 tohoto výčtu, Komise potvrdila, že úroveň dumpingu u BTV vyvážených z této země byla nadále významná.

(93)

Kromě toto, podle informací, získaných spolupracujícími výrobci v Turecku (Beko Elektronik AS) a Thajsku (Thomson Television Thailand), šetření ukázalo, že významné prodeje BTV korejského původu, vyvážených ze shora uvedených zemí, byly prováděny za dumpingové ceny.

(94)

Podle dostupných informací, tj. požadavku na přezkum, existují v Koreji velké výrobní kapacity pro BTV a vnitrostátní spotřeba absorbuje méně než 15 % výroby, což ponechává významný prostor pro zvýšené vývozy. Mimo to, i když tato kapacita v letech 1996 až 1999 zůstávala stabilní, domácí spotřeba v témž období poklesla o 23 %. I když existují předpoklady, že tržní poptávka v Koreji mírně poroste, v Koreji stále zůstanou významné volné kapacity pro výrobu BTV. Protože pro stanovení původu BTV je často rozhodující původ BO, byly v Koreji zkoumány výrobní kapacity barevných obrazovek a bylo zjištěno, že jsou rovněž významné.

(95)

Z toho plyne závěr, že dostupné skutečnosti ukazují na existenci významných kapacit, které by mohly být nasměrovány do Společenství, pokud by byla současná opatření zrušena. Za těchto okolností neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zrušení opatření nevedlo k pokračování dumpingu z Koreje ve významných množstvích.

(96)

Jak již bylo zmíněno, žádný malajsijský výrobce nespolupracoval při šetření. Navíc Eurostat ukazuje, že byla během revizního OV z této země vyvezena určitá množství BTV. Podle dostupných informací, jak je uvedeno v bodech 76 až 79 tohoto výčtu, Komise potvrdila, že úroveň dumpingu u BTV vyvážených z této země, byla stále významná.

(97)

Kromě toto podle informací, získaných spolupracujícími výrobci v Turecku (Beko Elektronik AS) a Thajsku (Thomson Television Thailand), šetření ukázalo, že významné prodeje BTV malajsijského původu, vyvážených ze shora uvedených zemí, byly prováděny za dumpingové ceny.

(98)

Podle dostupných informací, zejména požadavku na přezkum, existují v Malajsii velké výrobní kapacity pro BTV. Protože pro stanovení původu BTV je často rozhodující původ BO, byly v Malajsii zkoumány výrobní kapacity barevných obrazovek a bylo zjištěno, že jsou rovněž významné.

(99)

Z toho plyne závěr, že neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zrušení opatření nevedlo k pokračování dumpingu z Malajsie ve významných množstvích.

(100)

Při velmi malém objemu dumpingových vývozů během revizního OV se považovalo za vhodné prozkoumat pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(101)

Od uvalení antidumpingových opatření v roce 1995 klesly vývozy BTV singapurského původu z asi 36 000 televizorů asi na 2 000 televizorů a podíl na trhu Společenství klesl z 0,1 % téměř na 0 %. Tento pokles objemu dovozů je třeba vidět pod tím úhlem, že dva vyvážející výrobci měli antidumpingové clo 0 %. Kromě toho byly vývozy singapurských BTV na jiné hlavní trhy s BTV, jako jsou Spojené státy americké, také na velmi nízkých úrovních (35 000 televizorů v r. 1999). Je proto logické dojít k závěru, že pokles objemu vývozů ze Singapuru není způsoben uvalením antidumpingových opatření na tuto zemi, ale spíše zaměřením domácí výroby na místní trhy.

(102)

Informace poskytnuté žadatelem v požadavku na přezkum ukazují, že výroba v Singapuru podstatně klesla z odhadovaných 4,5 miliónu přístrojů v roce 1995 na odhadované 1,3 miliónu televizorů v roce 1999. Kapacita se také snížila kvůli tomu, že několik singapurských výrobců zastavilo výrobu.

(103)

Pokud jde o shora uvedené, neočekává se, že by zrušení platných antidumpingových opatření vedlo k obnovení dumpingu ze Singapuru v nějakém významném množství.

(104)

Ačkoliv v Thajsku existuje několik výrobců BTV, jen jeden, který během revizního OV vyvážel barevné televizní přijímače do Společenství, spolupracoval při šetření. Jak je však uvedeno shora, bylo zjištěno, že BTV vyvážené tímto výrobcem do Společenství jsou prodávány za dumpingové ceny, jsou ale korejského a malajsijského původu. Podle dostupných informací, tj. požadavku na přezkum, existují v Thajsku velké výrobní kapacity pro BTV a vnitrostátní spotřeba absorbuje méně než 16 % výroby, což ponechává významný prostor pro zvýšené vývozy. Mimo to zatímco tato kapacita v letech 1996 až 2000 vzrostla o 17 %, domácí spotřeba v témž období poklesla o 30 %, což zanechalo v Thajsku významné volné kapacity pro výrobu BTV.

(105)

Protože pro stanovení původu BTV je často rozhodující původ BO, byly v Thajsku zkoumány výrobní kapacity barevných obrazovek a bylo zjištěno, že jsou rovněž významné.

(106)

Existují proto řádné důvody se domnívat, že by zrušení opatření vedlo k obnovení dumpingu z Thajska ve významných množstvích. Pokud jde o úroveň dumpingu, neexistují důvody se domnívat, že by byla nižší než zbytkové ziskové rozpětí stanovené pro nespolupracující vyvážející výrobce (tj. 33,6 %) a 14,7 % pro Thomson Television Thailand, jak bylo zjištěno ve spojitosti s předchozím antidumpingovým šetřením.

(107)

Ve Společenství vyrábějí BTV tyto ekonomické subjekty:

(108)

Posuzovalo se, zda shora jmenované společnosti lze považovat za součásti tvořící výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(109)

Bylo zjištěno, že jeden výrobce ze Společenství, který nepodal stížnost, je spřízněn s jedním z dotyčných vývozců a sám dováží BTV původem z dvou dotyčných zemí. V souladu s článkem 4 základního nařízení bylo prozkoumáno, zda tento výrobce pouze doplňuje svou výrobu ve Společenství další aktivitou založenou na dovozu, nebo je spíše dovozcem s poměrně omezenou další výrobou ve Společenství.

(110)

Bylo zjištěno, že jádro činnosti této společnosti (tj. výrobny, ústředí a výzkum a vývoj) se nacházejí ve Společenství, a proto tato společnost nemá být vyloučena z definice výroby Společenství. Pokud jde o ostatní výrobce Společenství, kteří se neúčastnili na šetření ani neposkytli jakékoli informace, neexistují žádné příznaky, vedoucí k závěru, že by kterýkoli z těchto výrobců nepatřil do výroby Společenství.

(111)

Jeden turecký vývozce tvrdil, že jeden stěžující si výrobce Společenství by měl být vyloučený z výroby Společenství, protože přestěhoval podstatnou část své výroby barevných televizních přijímačů mimo Společenství, t. j. do závodů v Polsku a Maďarsku. Zaprvé je nutné poznamenat, že základní nařízení umožňuje vyloučit pouze ty výrobce Společenství, kteří jsou spříznění s uvedenými vývozci, nebo jsou sami dovozci výrobku za údajně dumpingovou cenu. V každém případě se toto netýká předloženého případu, protože stěžující si výrobce Společenství vyrábí daný výrobok ve Společenství a ještě stále se hlavní část jeho aktivit nachází ve Společenství (t. j. spotřební elektronika, výrobní místa, sídlo a výzkum a vývoj), a proto by se neměl vyloučit z definice výroby Společenství.

(112)

Má se tudíž zato, že všechny shora uvedené ekonomické subjekty jsou výrobci Společenství a tvoří tedy výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(113)

Všech pět spolupracujících výrobců Společenství, tj. Industrie Formenti, Grundig, Philips Electronic Consumers, Seleco Formenti a Technimagen, splňuje požadavky čl. 5 odst. 4 základního nařízení, protože představují 30 % celkové výroby BTV Společenství. Má se tedy zato, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a budou uváděni jako „výrobní odvětví Společenství“.

(114)

Je třeba připomenout, že nad společností Seleco Formenti byl vyhlášen bankrot v dubnu 1997 a že ji v březnu 1998 koupila společnost Industrie Formenti. Tato nová právnická osoba znovu zahájila výrobu BTV v říjnu 1998. Kvůli porovnatelnosti trendů příslušných situaci výrobního odvětví Společenství byly údaje, poskytnuté Seleco Formenti, vyloučeny z celkových údajů pro výrobní odvětví Společenství.

(115)

Jak je již uvedeno v bodu 18 tohoto výčtu, analýza trendů, významných pro posouzení poškození, zachytila období od roku 1995 do 30. června 2000 (uvažované období). V tomto ohledu stojí za zmínku, že revizní OV odpovídá roku 1999.

(116)

Zjevná spotřeba byla založena na spojeném objemu prodejů na trhu Společenství, uskutečněných výrobním odvětvím Společenství a dalšími spolupracujícími výrobci Společenství, jak jsou uvedeny v jejich odpovědích na dotazník, objemu prodejů, zajišťovaném některými jinými výrobci Společenství, odhadovaném objemu prodejů, uskutečněných dalšími nespolupracujícími výrobci Společenství, jak se uvádějí v požadavku na přezkum, a informacích o celkovém objemu dovozů, uváděných Eurostatem, zkontrolovaném, kde to bylo možné, pohledem na informace, poskytnuté spolupracujícími vývozci.

(117)

Spotřeba BTV je ovlivňována důležitými sportovními událostmi, jako jsou mistrovství světa a Evropy v kopané a olympijské hry, kdy prodej BTV obecně roste.

(118)

V průběhu uvažovaného období rostla spotřeba BTV ve Společenství o 31 % z 24,7 miliónu v roce 1995 na 24,5 miliónu v r. 1996, 27,7 miliónu v r. 1997, 31 miliónů vc r. 1998, 30,7 miliónu v r. 1999 až na 32,4 miliónu v OV.

(119)

Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním o původu, zejména neexistenci dovozů BTV původem z Thajska, posouzení dovozů z dotyčných zemí se omezí na dovozy z Číny, Koreje, Malajsie a Singapuru.

(120)

Objem dovozů v průběhu OV s původem v dotyčných zemích zahrnuje také ty BTV, o kterých bylo zjištěno, že mají původ v jiné z dotyčných zemí, než je země jejich vývozu, jak se vysvětluje shora. Aby byly získány porovnatelné trendy, v případě BTV, jež mají původ v dotyčných zemích, ale jsou vyváženy z jiných zemí, byl poměr BTV s původem v dotyčných zemích, zjištěných pro OV, použit pro předcházející roky.

(121)

Celkové dovozy, o něž se jedná, vzrostly o 73 % z 1,4 miliónu v r. 1995, přes 1,2 miliónu v r. 1996, 1,3 miliónu v r. 1997, 1,8 miliónu v r. 1998 až na 2 milióny v r. 1999 a 2,5 miliónu v OV.

(122)

Podíl dotyčných dovozů na trhu Společenství se vyvíjel z 5,6 % v r. 1995, přes 4,8 % v r. 1996, 4,6 % v r. 1997, 5,7 % v r. 1998, 6,6 % v r. 1999 až na 7,5 % během OV.

(123)

Podle údajů, dodaných Eurostatem a spolupracujícími vývozci, vážené průměrné jednotkové dovozní ceny (neprocleně) v OV činily 101 EUR v případě dovozů původem z Číny, 123 EUR v případě dovozů původem z Ćíny, ale vyvážených z Turecka, 180 EUR v případě dovozů původem z Koreje, 115 EUR v případě dovozů původem z Malajsie, 82 EUR pro dovozy původem z Malajsie, ale vyvážené z Thajska a 170 EUR pro dovozy původem ze Singapuru.

(124)

Tyto ceny jsou výsledkem pro úhrnný sortiment všech modelů a velikostí obrazovky. jestliže se uvažuje pouze segment obrazovek malých rozměrů (14 palců), který představuje asi 50 % všech dovozů do Společenství, vážené průměrné jednotkové dovozní ceny v OV činily 90 EUR pro Čínu, 86 EUR pro dovozy původem z Číny a vyvážené z Turecka, 151 EUR pro Koreu, 93 EUR pro Malajsii, 82 EUR pro dovozy původem z Malajsie a vyvážené z Thajska a 147 EUR pro Singapur.

(125)

Za účelem zkoumání cenového chování čínských dovozů na trh Společenství byly ceny dotyčných dovozů porovnávány s cenami prodejů, prováděných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, beze všech rabatů a slev, na stejné obchodní úrovní. V případě BTV vyvážených z Turecka, ale původem z Číny, Koreje nebo Malajsie bylo toto zkoumání prováděno na základě údajů, příslušných šestiměsíčnímu období, protože, jak je uvedeno shora, období šetření obou řízení se překrývala pouze od 1. července 1999 do 31. prosince 1999. Dovozní ceny byly na úrovni CIF s dodáním na hranici Společenství a byly patřičně opraveny na zaplacená cla a antidumpingová cla a náklady po dovozu. Ceny výrobního odvětví Společenství byly ceny pro prvního nespřízněného zákazníka a byly to ceny ze závodu.

(126)

Kvůli velkému počtu modelů byly BTV, prodávané na trhu Společenství, roztříděny podle těch vlastností, o nichž se má zato, že mají největší dopad na cenu BTV, totiž velikosti obrazovky, formátu obrazovky, typu obrazovky, obrazové frekvence, zvuku, teletextu a televizního systému. Pro ty země, odkud nebyla získána žádná spolupráce vyvážejících výrobců, byla cenová porovnání prováděna na základě dostupných informací, tj. údajů získaných z Eurostatu, s přihlédnutím k velikosti obrazovky.

(127)

Rozdíl v cenách, vyjádřený jako procentní podíl cen výrobního odvětví Společenství, ukázal rozpětí cenového podbízení v rozsahu od 1,9 % do 34,3 % pro všechny dotyčné země s výjimkou Singapuru, kde žádné cenové podbízení nebylo zjištěno.

(128)

Na situaci ve výrobním odvětví Společenství je třeba pohlížet pod tím úhlem, že v roce 1997 největší výrobce uzavřel některé závody na výrobu BTV a přemístil je do Polska, což je samo o sobě důsledkem kritické situace výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(129)

Výroba výrobního odvětví Společenství se vyvíjela od 6,5 miliónu v r. 1995 přes 6,6 miliónu v r. 1996, 6 miliónů v r. 1997, 6,1 miliónu v r. 1998 a 5,9 miliónu v r. 1999 na 6 miliónů v průběhu OV, tj. došlo k celkovému poklesu o sedm procentních bodů.

(130)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství se vyvíjela od 7,5 miliónu v r. 1995 přes 7,7 miliónu v r. 1996, 7,3 miliónu v r. 1997 a 7 miliónů v r. 1998 na 7,1 miliónu v r. 1999 a v průběhu OV, tj. za celé období došlo k celkovému poklesu o čtyři procentní body.

(131)

Využití kapacity Společenství zůstávalo stálé, s vývojem od 87 % v r. 1995, 85 % v r. 1996, 82 % v r. 1997, 86 % v r. 1998 a 83 % v r. 1999 na 85 % v průběhu OV.

(132)

Úroveň zásob výrobního odvětví Společenství se pohybovala ze zhruba 500 000 v roce 1995 asi na 400 000 v letech 1996 a 1997, dále na přibližně 500 000 v roce 1998 a pak na zhruba 400 000 v roce 1999. Po sledované období, s výjimkou roku 1998, zůstával objem zásob poměrně stálý jak pokud jde o procentní podíl jak z objemu výroby (7 %), tak z objemu prodejů (8 %).

(133)

Objem prodejů výrobního odvětví Společenství nespřízněným zákazníkům ve Společenství se vyvíjel z 5,9 miliónu v letech 1995 a 1996 přes 5,4 miliónu v letech 1997 a 1998 na 5,3 miliónu v roce 1999 a 5,5 miliónu během OV.

(134)

V období mezi rokem 1995 a OV poklesly prodeje o 7 %. V letech 1995 a 1996 zůstávaly poměrně stálé a klesly o 8 % mezi lety 1996 a 1997. V období mezi rokem 1997 a OV prodeje vzrostly o 3 %.

(135)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se snížil z 24 % v roce 1995 na 17 % v průběhu OV, což odpovídá poklesu o sedm procentních bodů.

(136)

Zatímco spotřeba Společenství v uvažovaném období stoupla asi o 30 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství klesl asi o 7 % a objem dotyčných vývozů vzrostl o 73 %. Přes růst spotřeby výrobní odvětví Společenství nezvětšilo svůj podíl na trhu Společenství, který klesl z 24 % z roku 1995 na 17 % v OV. Výrobní odvětví Společenství neumělo tedy plně využít růstu trhu.

(137)

BTV se postupně stávají vyzrálým výrobkem, jehož ceny se pravidelně snižují. Tato eroze cen je zřetelnější u televizorů s malou obrazovkou a omezeným počtem vlastností, obvykle používaných jako druhý či třetí přístroj v domácnosti.

(138)

Hlavním nákladovým prvkem BTV je cena BO, která často představuje něco mezi 40 a 60 % ceny BTV. V tomto ohledu někteří výrobci Společenství naznačovali existenci nedostatku BO na trhu Společenství v uvažovaném období, zvláště v roce 1999 a během OV. Kromě toho několik výrobců Společenství také uvádělo, že přitom, když je část BO, vestavovaných do BTV vyráběných ve Společenství, nakupováno za americké dolary, průměrné náklady na BO pro výrobce Společenství v roce 1999 a během OV vzrostly v důsledku vývoje směnných kurzů.

(139)

Vážené průměrné jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství pro nespřízněné zákazníky prošly tímto vývojem: z 300 EUR v roce 1995 na 302 EUR v r. 1996, 306 EUR v r. 1997, 320 EUR v r. 1998, 309 EUR v roce 1999 a na 319 EUR během OV. Na průměrných prodejních cenách se eroze cen neprojevila, protože jsou výsledkem pro prodávaný sortiment typů výrobků.

(140)

Tato eroze cen je zřejmá, jakmile se zkoumají průměrné ceny prodejů podle velikosti obrazovky. Například vážená průměrná cena prodeje BTV s čtrnáctipalcovou obrazovkou, prodávaného výrobním odvětvím Společenství, poklesla během OV ze 105 EUR v roce 1999 na 102 EUR. Ceny BTV s 21 palcovou obrazovkou klesly ze 172 EUR na 168 EUR, kdežto ceny BTV s osmadvacetipalcovou obrazovkou klesly z 380 na 350 EUR.

(141)

Z toho vyplývá závěr, že vzrůst vážených průměrných prodejních cen při prodejích výrobním odvětvím Společenství je výsledkem změny výrobkového sortimentu směrem k modelům s vyšší přidanou hodnotou.

(142)

Během zkoumaného období klesla zaměstnanost ve Společenství o 20 %, při vývoji z 6 500 v roce 1995 na 6 000 zaměstnanců v r. 1996, 5 600 zaměstnanců v r. 1997, 5 000 zaměstnanců v r. 1998 a 5 100 zaměstnanců v roce 1999 na 5 200 zaměstnanců v průběhu OV.

(143)

Produktivita výrobního odvětví Společenství vzrostla z 1 000 jednotek na zaměstnance v roce 1995 na 1 100 v letech 1996 a 1997, 1 200 v roce 1998 a 1 150 v roce 1999 a během OV, při celkovém růstu o 16 %.

(144)

Mzdy výrobního odvětví Společenství na zaměstnance zůstávaly stabilní v letech 1995 a 1996 a potom rostly – v roce 1997 o 2 %, v roce 1998 o 1 % a v roce 1999 o dalších 7 %.

(145)

Investice výrobního odvětví Společenství, týkající se BTV, vzrostly ze 48 miliónů EUR v roce 1995 na 52 miliónů v průběhu OV, tj. o 10 %. Investice představovaly asi 2 % obratu. S výjimkou let 1996 a 1997, v průběhu sledovaného období zůstávala úroveň investic, prováděných výrobním odvětvím Společenství, poměrně stálá. Investice, provedené výrobním odvětvím Společenství v OV, představovaly většinou zřízení automatických skladovacích zařízení.

(146)

Výnos čistých prodejů, provedených výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, před zdaněním, se vyvíjel z –2,7 % v roce 1995 na + 1,3 % v průběhu OV. Po restrukturalizaci bylo dosaženo rovnosti nákladů a výnosů v roce 1996. Výnosnost výrobního odvětví Společenství se zlepšila v roce 1997, v časové shodě s další restrukturalizací, prostřednictvím přemístění části výroby hlavního výrobce Společenství do Polska. V roce 1998 zůstala výnosnost na stejné úrovni v důsledku zvýšení prodejních cen, které se časově shodovalo s důležitými sportovními událostmi, jako bylo mistrovství světa v kopané. Mezi léty 1998 a 1999 se výnosnost zhoršila kvůli poklesu prodejních cen. Výnosnost se pak zlepšila mezi rokem 1999 a OV, protože se následkem změny výrobkového sortimentu zvýšily prodejní ceny, i když zůstávaly stále na nízké úrovni.

(147)

Hotovostní tok výrobního odvětví Společenství, vypočtený jako zisk před zdaněním včetně jiných než hotovostních, položek, po zotavení v roce 1997 postupně klesal až do OV.

(148)

Pokud jde o návrat investic v roce 1995 činil kolem 15 %, v roce 1996 byl záporný, naopak v letech 1997 a 1998 byl zřetelně kladný; mírně kladný byl v roce 1999 a v období šetření.

(149)

Žádná ze společností tvořících výrobní odvětví Společenství neuvedla jakékoli zvláštní obtíže s opatřováním kapitálu.

(150)

Pokud jde o dopad skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Společenství, při objemu a cenách dovozů z dotyčných zemí nelze tento dopad považovat za zanedbatelný. Situace výrobního odvětví Společenství se ve sledovaném období zlepšila. Dosud se však z minulého dumpingu plně nezotavil a je stále slabý.

(151)

Po uvalení opatření v roce 1995 se situace výrobního odvětví Společenství zlepšila a od roku 1997, v němž byla provedena významná restrukturalizace, jeho výnosnost dosáhla uspokojivé úrovně.

(152)

Avšak po roce 1998 se situace výrobního odvětví Společenství zhoršovala, zejména s ohledem na výnosnost, která v OV klesla na 1,3 %. Špatná výnosnost v roce 1999 byla způsobena poklesem prodejních cen, které nepostačovaly na krytí rostoucích nákladů výrobního odvětví Společenství. V OV, přes vzrůst cen, náklady vzrostly nad ceny, většinou kvůli vzestupu cen BO, což je hlavní vstup do výroby BTV, a pro tlak, vyvíjený na ceny dovozem. Tyto faktory zabránily, aby se výnosnost výrobního odvětví Společenství zlepšila na úrovně z let 1997 a 1998.

(153)

Dále, přes vzrůst spotřeby Společenství (o 31 % za sledované období), výrobní odvětví Společenství z tohoto růstu trhu nevytěžilo žádný prospěch a ztratilo podíl na trhu, který klesl ze 24 % z roku 1995 na 17 % v OV.

(154)

Ze shora uvedeného vyplývá závěr, že situace výrobního odvětví Společenství se od roku 1995 zlepšila, avšak je stále slabá.

(155)

Šetření ukazuje, že přes existenci antidumpingových opatření dovozy z dotyčných zemí za sledované období vzrostly o 73 %, kdežto spotřeba stoupla jen o 31 %. K největšímu vzrůstu došlo mezi léty 1997 a 1998, kdy dovozy stouply o 42 %, současně s nejprudším vzrůstem spotřeby (+ 12 %). Podíl na trhu Společenství, zaujímaný dotyčnými dovozy, vzrostl z 5,7 % v roce 1995 na 7,5 % v OV.

(156)

Výkonnost vývozu dotyčných zemí byla různá. Dovozy původem ze Singapuru během sledovaného období poklesly, když během OV držely podíl na trhu Společenství blízký 0 %. Dovozy původem z Číny podstatně rostly, přičemž tento vzrůst bylo možno přičíst dovozům BTV čínského původu, vyvážených z Turecka. Podíl Číny na trhu rostl z 1,2 % v roce 1995 na 3,9 % během OV. Dovozy původem z Koreje rostly významně mezi léty 1998 a 1999 a jejich podíl na trhu stoupl z 0,4 % v roce 1995 na 2 % během OV. Dovozy z Malajsie poklesly. Jejich podíl na trhu klesl z 3,9 % na 1,6 %.

(157)

Pokud jde o ceny dotyčných dovozů, s výjimkou dovozů původem ze Singapuru, podbízely během OV ceny výrobního odvětví Společenství. Kromě toho vyvíjely dotyčné dovozy tlak na ceny výrobního odvětví Společenství, což bránilo tomu, aby tyto ceny odrážely zvýšené náklady výrobního odvětví Společenství, zvláště v roce 1999 a v období šetření. Cenový tlak ze strany dotyčných zemí tedy přispíval ke zhoršování výnosnosti výrobního odvětví Společenství.

(158)

Dovozy z jiných třetích zemí byly stanoveny na základě údajů Eurostatu a patří k nim také BTV, vyvážené z Turecka, které však mají, podle zjištění původu pro OV, původ v kterékoli s těchto třetích zemí. Je třeba připomenout, že čísla z Eurostatu, což byly jediné dostupné informace, nemusejí odrážet skutečný původ BTV, dovážených do Společenství z jiných třetích zemí.

(159)

Objem dovozů BTV z jiných třetích zemí vzrostl v průběhu sledovaného období o více než 800 %, z 1 miliónu jednotek v roce 1995 na 8,9 miliónu jednotek v OV. Hlavní vývozy byly původem z Polska (ze 401 000 v r. 1995 na 5,5 miliónu během OV), Maďarska (ze 115 000 na 1,6 miliónu), Lotyšska (ze 114 000 na 920 000) a České republiky (ze 2 000 na 660 000).

(160)

Pokud jde o jejich podíl na trhu Společenství, vzrostl ze 4,2 % v roce 1995 na 27,3 % v OV, z čehož Polsko drží 16,4 %, Maďarsko 4,8 %, Lotyšsko 2,8 %, Česká republika 2 % a ostatní vývozci 1,3 %.

(161)

Ohledně cen těchto dovozů, ty původem z Polska a Lotyšska jsou nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a v souladu s cenami některých dotyčných zemí. nelze proto vyloučit, že tyto ceny také přispěly ke stagnaci prodejů a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství a k poklesu cen a snížení výnosnosti v OV.

(162)

Závěrem se uvádí, že dovozy z jiných třetích zemí během sledovaného období významně vzrostly, značně výše, než stoupla zjevná spotřeba, a výše než stoupl objem dovozů z dotyčných zemí.

(163)

Při zkoumání pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení poškozování byly vzaty v úvahu BTV původem z Číny, ať jsou vyváženy z Číny nebo jiných zemí, jako je Turecko.

(164)

Dovozy BTV čínského původu do Společenství vzrostly za sledované období o 413 %. Vývozy z Číny mezi léty 1995 a 1996 klesly a v letech mezi r. 1996 a OV zůstávaly téměř na stejné úrovni. Vývozy z Turecka neustále rostly z asi 190 000 přístrojů v r. 1995 až na asi 1,2 miliónu přístrojů v OV. V období šetření přes 95 % dovozů původem z Číny odpovídalo televizorům s malou (čtrnáctipalcovou) obrazovkou.

(165)

Informace poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum ukazují, že v Číně existuje velká výrobní kapacita, asi na 40 miliónů přijímačů. Navíc byly poskytnuty informace, které ukazují, že výroba činila asi 31 miliónů přijímačů a domácí spotřeba (jen) asi 23 miliónů přijímačů, takže k dispozici pro vývoz zůstala značná množství BTV.

(166)

Čínští vyvážející výrobci dále tvrdili, že i když výroba a kapacita aktuálně převyšují poptávku, vnitrostátní poptávka v Číně v blízké budoucnosti pravděpodobně stoupne a pro vývoz pak nebude k dispozici žádná výrobní kapacita. Pro podporu tohoto tvrzení však nebyly předloženy žádné důkazy.

(167)

Šetření ukázalo, že čínská domácí spotřeba stále rostla, a to z odhadovaných 17 miliónů přijímačů v roce 1996 na odhadovaných 23 miliónů přijímačů v roce 2000. Ve stejném období však výroba rostla také, přičemž její úroveň přesahovala domácí spotřebu o množství, pohybující se mezi 7 a 10 milióny přístrojů.

(168)

Bylo také zjištěno, že vývozy čínských BTV do USA, podle statistik Eurostatu, podstatně vzrostly ze zhruba 220 000 kusů v roce 1996 asi na 900 000 přístrojů v roce 2000, přičemž jejich ceny byly podstatně nižší než ceny čínských vývozů do Společenství. Vývozy čínských BTV do Japonska stouply z asi 1,3 miliónu přístrojů v roce 1996 na přibližně 2,3 miliónu přístrojů v roce 2000. Informace poskytnuté žadatelem o přezkum ukazují, že to byly BTV, vyrobené dceřinými společnostmi japonských výrobců v Číně a prodávané v Japonsku přes jejich vlastní distribuční síť.

(169)

Na základě shora uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že přes vzestup domácí spotřeby v Číně existuje značná přebytečná výroba a kapacita pro export. Podle shora uvedeného je pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření by objem vývozů čínských BTV do Společenství vzrostl.

(170)

Porovnání cen čínských BTV, jak je uvádí Eurostat a spolupracující turecký vývozce, s cenami výrobního odvětví Společenství v OV ukazuje, že ceny BTV čínského původu značně podbízejí ceny výrobního odvětví Společenství, v rozsahu od 18,9 % do 34,3 %. Informace poskytnuté dotčenými stranami ukazují, že převážná většina čínských vývozů do Společenství jsou BTV s malou obrazovkou (14 palců) obecně s méně vlastnostmi, u nichž je rozsah cenových rozdílů mezi různými modely menší. Má se tudíž zato, že výpočet cenového podbízení na tomto základě patřičně odráží cenový rozdíl mezi BTV z Číny a ze Společenství.

(171)

Vážené průměrné ceny čínských vývozů do Spojených států amerických, bez rozlišení podle velikosti obrazovky, přepočtené na odvozené ceny CIF s dodáním na hranice Společenství byly také významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(172)

Ze shora uvedeného lze uzavřít, že ceny vývozů z Číny na trh Společenství by pravděpodobně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství, jestliže by se opatření ponechala vypršet. Lze tedy dojít k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení poškozování.

(173)

V roce 1998 bylo nařízení o BTV pozměněno ohledně dovozů, jež mají, mimo jiné, původ v Koreji. Rozpětí dumpingu, zjištěné pro dva korejské vyvážející výrobce, LG Electronics a Samsung Electronics, bylo minimální, a proto na tyto dva vyvážející výrobce nebylo uvaleno žádné antidumpingové clo.

(174)

Při zkoumání pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení poškozování, byly vzaty do úvahy BTV korejského původu, vyvážené z Koreje a také z dotyčných zemí, jako je Thajsko a Turecko.

(165)

Vývozy BTV korejského původu klesly mezi léty 1995 a 1997 klesly ze zhruba 98 000 přístrojů na přibližně 80 000. V roce 1998 objem dovozů stoupl asi na 200 000 přístrojů. Dovozy pak stále rostly až na 500 000 televizorů v roce 1999 a 650 000 kusů v OV. Největší vzestup objemu dovozů nastal u přístrojů se střední a velkou obrazovkou. Podíl, zaujímaný dovozy z Koreje na trhu Společenství, dosáhl v OV hodnoty 2 %.

(176)

Dovozy korejských BTV do Spojených států amerických podléhaly antidumpingovým opatřením od roku 1984. Avšak v listopadu 1998 Spojené státy americké nechaly antidumpingová opatření vypršet v důsledku toho, že domácí průmysl USA nereagoval na oznámení o zahájení přezkumu vypršení. Objemy dovozů korejských BTV do Spojených států amerických – podle statistických dat Eurostatu – trvale rostly z asi 150 000 přijímačů v roce 1996 na něco kolem 600 000 přijímačů v letech 1999 a 2000. Tento významný vzestup objemu vývozů do Spojených států amerických v roce 1999 se časově shodoval se zrušením platných antidumpingových cel, uvalených ve Spojených státech amerických na dovozy původem z Koreje.

(177)

Vývozy korejských BTV do Japonska klesly z přibližného miliónu přijímačů v roce 1996 asi na 700 000 přijímačů v roce 1999 a i potom významně poklesly na hodnotu asi 380 000 v roce 2000.

(178)

Informace, které má Komise k dispozici, ukazují, že v Koreji existuje velká výrobní kapacita a že domácí spotřeba absorbuje méně než 15 % domácí výroby, což ponechává velký prostor pro zvýšené vývozy. V Koreji existují také významné výrobní kapacity pro BO.

(179)

Podle shora uvedeného existuje pravděpodobnost, že se objem dovozů bude neustále zvětšovat v případě, že by se antidumpingová opatření nechala vypršet.

(180)

Porovnání cen korejských BTV, jak je uvádí Eurostat a spolupracující turečtí a thajští vyvážející výrobci, s cenami výrobního odvětví Společenství v revizním OV podle velikosti obrazovky, ukazuje, že ceny BTV korejského původu značně podbízejí ceny výrobního odvětví Společenství, v rozsahu od 11 % do 36 %.

(181)

Vážené průměrné ceny korejských vývozů do Spojených států amerických v průběhu OV bez rozlišení podle velikosti obrazovky, přepočtené na odvozené ceny CIF s dodáním na hranice Společenství byly také nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(182)

Ze shora uvedeného lze uzavřít, že ceny vývozů z Koreje na trh Společenství by pravděpodobně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství, jestliže by se opatření ponechala vypršet. Lze tedy dojít k závěru, že tu existuje pravděpodobnost obnovení poškozování

(183)

Při zkoumání pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení poškozování, byly vzaty do úvahy BTV malajsijského původu, ať byly vyvážené z Malajsie nebo z jiných zemí, jako jsou Thajsko a Turecko.

(184)

Vývozy BTV malajsijského původu klesly ze zhruba 970 000 přístrojů v roce 1995 na přibližně 530 000 v OV a jejich podíl na trhu Společenství klesl z 3,9 % roku 1995 na 1,6 % v OV. Asi 90 % těchto vývozů přicházelo z Thajska.

(185)

Objem dovozů malajsijských BTV do Spojených států amerických – podle statistických dat Eurostatu – vzrostly z asi 3 miliónů přijímačů v roce 1996 a 1997 na 3,6 miliónu přijímačů v roce 1998, 5,4 miliónu přijímačů v roce 1999 a ba 7 miliónu přijímačů v roce 2000.

(186)

Objem dovozů malajsijských BTV do Japonska vzrostl z 2,5 miliónu přijímačů mezi roky 1996 a 1998 na 3 milióny přijímačů v roce 1999 a pak na 4 milióny přístrojů v roce 2000.

(187)

Informace, které poskytla žadatel v žádosti o přezkum, ukazují, že malajsijští výrobci plně využívají své kapacity a jen asi 5 % domácí výroby je určeno pro domácí trh, přičemž zbytek je určen v zásadě pro Japonsko, Spojené státy americké a trh Společenství.

(188)

Z toho plyne závěr, že by mohlo dojít k určitému růstu objemu malajsijských dovozů BTV, jestliže by byla antidumpingová opatření zrušena.

(189)

Porovnání cen malajsijských BTV, jak je uvádí Eurostat a spolupracující turečtí a thajští vyvážející výrobci, s cenami výrobního odvětví Společenství v revizním OV podle velikosti obrazovky, ukazuje, že ceny BTV původem z Malajsie podbízejí ceny výrobního odvětví Společenství, v rozsahu mezi 17 % a 21 %.

(190)

Vážené průměrné ceny malajsijských vývozů do Spojených států amerických v průběhu OV bez rozlišení podle velikosti obrazovky, přepočtené na odvozené ceny CIF s dodáním na hranice Společenství byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Při úrovni stanovení cen, praktikované malajsijskými vývozci do Spojených států amerických, velkého trhu třetí země, nelze vyloučit, že v případě zrušení antidumpingových opatření by mohla být do Společenství dovážena významná množství BTV původem z Malajsie za dumpingové ceny, poškozující výrobní odvětví Společenství.

(191)

Ze shora uvedeného lze uzavřít, že ceny vývozů z Malajsie na trh Společenství by pravděpodobně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství, jestliže by se opatření ponechala vypršet. Existuje tu tedy pravděpodobnost obnovení poškozování.

(192)

Protože nebyl získán ke spolupráci žádný z vyvážejících výrobců z této země, byla analýza pravděpodobnosti pokračování či obnovení poškozování založena na dostupných informacích, podle článku 18 základního nařízení.

(193)

Jak je uvedeno již v bodu 103 tohoto výčtu, není pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření povede k vzestupu singapurských vývozů do Společenství. K tomuto závěru se dospělo vzhledem ke skutečnosti, že výrobní kapacity v Singapuru se snížily, když několik místních výrobců ukončilo výrobu, skutečnosti, že objem dovozů během sledovaného období nevzrostl přes nulové antidumpingové clo, používané pro dva vyvážející výrobce a malý objem vývozů singapurských BTV do jiných třetích zemí.

(194)

Porovnání cen BTV vyvážených ze Singapuru s cenami výrobního odvětví Společenství v revizním OV ukazuje, že ceny BTV původem ze Singapuru nepodbízely ceny výrobního odvětví Společenství.

(195)

Průměrné ceny vývozů ze Singapuru do USA bez rozlišení podle velikosti obrazovky byly vyšší než ceny vývozů do společenství v letech 1997, 1998 a 2000, s výjimkou roku 1999.

(196)

Podle shora uvedeného není pravděpodobné, že při neexistenci antidumpingových opatření by byly takové dovozy prováděny za ceny, které by mohly přispívat ke zhoršování situace výrobního odvětví Společenství. Dochází se tedy k závěru, že obnovení poškozování, způsobovaného dovozy původem ze Singapuru, není pravděpodobné.

(197)

Podle informací, uvedených v požadavku na přezkum, v Thajsku existuje více výrobců BTV, ačkoliv při šetření spolupracoval jen jeden. Bylo však zjištěno, že tento vyvážející výrobce vyváží do Společenství BTV, které mají původ v jiných dotyčných zemích než v Thajsku. Vzhledem ke shora uvedené skutečnosti, bylo zkoumání pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení škodlivého dumpingu prováděno na základě dostupných informací.

(198)

Podle informace poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum v Thajsku existuje velká výrobní kapacita, která vzrostla z asi 4,5 miliónu přijímačů v roce 1994 asi na 5,3 miliónu přijímačů v roce 2000.

(199)

Jak bylo zjištěno, během stejného období domácí spotřeba v Thajsku klesla z asi 1,2 miliónu přístrojů v roce 1996 asi na 840 000 v roce 2000, takže zbývají velká množství, která jsou k dispozici pro vývoz.

(200)

Bylo také zjištěno, podle statistik Eurostatu, že vývozy thajských BTV do Japonska poklesly z asi 1,5 miliónu přístrojů v roce 1996 na přibližně 1,3 miliónu přístrojů v roce 2000. Naproti tomu objem vývozů thajských BTV do USA vzrostl ze zhruba 1,2 miliónu kusů v roce 1996 na 4,7 miliónu přístrojů v roce 2000. Z toho tedy plyne závěr, že domácí spotřeba, která se během sledovaného období snížila, je schopna absorbovat jen okrajovou část celkové thajské výroby BTV.

(201)

Dále, podle informací, které mají k dispozici služby Komise, existuje v Thajsku velká kapacita pro výrobu BO, která zatím vzrostla z asi 6,6 miliónu kusů v r. 1997 asi na 7,7 miliónu kusů v roce 2000.

(202)

Na základě shora uvedených skutečností se dojít k závěru, že v případě zrušení antidumpingových opatření by objem vývozů thajských BTV do Společenství vzrostl.

(203)

Vážené průměrné ceny thajských vývozů do Spojených států amerických a Japonska v OV, bez rozlišení podle velikosti obrazovky, přepočtené na odvozené ceny CIF s dodáním na hranice Společenství byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a odpovídají cenám BTV původem z Malajsie, pro které už byl učiněn závěr, že u nich existuje pravděpodobnost obnovení škodlivého dumpingu.

(204)

Při úrovni stanovení cen, praktikované thajskými vývozci v jiných větších třetích zemích, hlavně Spojených státech amerických (4,7 miliónu přijímačů) a Japonsku (1,4 miliónu přijímačů) v roce 2000, nelze vyloučit, že v případě, že se nechají vypršet antidumpingová opatření by mohla být do Společenství dovážena významná množství thajských BTV za dumpingové ceny, poškozující výrobní odvětví Společenství.

(205)

Lze tedy dojít k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení škodlivého dumpingu, který by byl výsledkem dovozů BTV původem z Thajska, jestliže by byla zrušena současná antidumpingová opatření.

(206)

Na základě shora uvedených skutečností je pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření, platných pro dovozy BTV původem z Číny, Koreje, Malajsie a Thajska by měly za výsledek zvýšení objemu dovozů, majících původ v těchto zemích, do Společenství a tedy narušování podílu na trhu Společenství, který drží výrobní odvětví Společenství.

(207)

Při zjištěních ohledně cenového chování těchto dovozů do Společenství a, pokud byla dostupná, do jiných třetích zemí, je pravděpodobné, že zvětšení objemu dovozů za nízké ceny stlačí ceny výrobního odvětví Společenství. To by dále vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Dochází se tedy k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení poškozování, působeného dumpingovými dovozy, které mají původ v dotyčných zemích.

(208)

Na druhé straně, podle zjištění ohledně dovozů BTV původem ze Singapuru, není pravděpodobné, že tyto dovozy přispějí ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Z toho důvodu se nemá zato, že by v případě zrušení opatření proti dovozům ze Singapuru existovala pravděpodobnost obnovení poškozování.

(209)

Podle článku 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování antidumpingových opatření bylo v celkovém zájmu Společenství.

(210)

Připomíná se, že antidumpingová opatření jsou platná pro dovozy BTV původem z Koreje od roku 1990, z Číny od roku 1991 a z Malajsie, Singapuru a Thajska od roku 1995.

(211)

V současném šetření je výrobní odvětví Společenství složeno z pěti výrobců, z nichž jedním je velká nadnárodní společnost, která mezi jiným vyvíjí činnost na celosvětovém trhu s BTV, jedním je společnost střední velikosti s dvěma místy výroby ve Společenství a zbývající tři jsou malé společnosti vyrábějící v Itálii a Španělsku.

(212)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství má z existujících anti-dumpingových opatření prospěch. V posledních letech vyvíjel velké úsilí při restrukturalizaci a zlepšování produktivity racionalizací. Od uvalení počátečních antidumpingových opatření v roce 1990 někteří výrobci Společenství uzavřeli svá výrobní zařízení, jiní značně restrukturalizovali soustředěním do hlavních míst výroby a jiní přesunuli část svých výrobních kapacit do dalších třetích zemí. Především, od uvalení antidumpingových opatření v roce 1995 největší výrobce Společenství přesunul část svých výrobních zařízení do Polska.

(213)

Ačkoliv se během sledovaného období situace výrobního odvětví Společenství zlepšovala, některé ekonomické ukazatele jeví klesající trend. Pokles výroby, tržeb a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v období mezi léty 1995 a 1997 se vysvětluje hlavně uzavřením některých výrobních zařízení v Evropské unii, provedené největším výrobcem BTV ve Společenství. Mezi rokem 1997 a OV výrobní odvětví Společenství znovu získalo na výrobě a tržbách, ale jeho podíl na trhu Společenství poklesl, protože růst spotřeby v tomto období šel pouze ve prospěch dovážených BTV.

(214)

Pokud jde o výnosnost, výnos prodejů, dosahovaný výrobním odvětvím Společenství, se významně zlepšil z –2,7 % v roce 1995 na 5,3 % v roce 1998, ale v roce 1999 se zhoršil na 0,8 % a potom dosáhl 1,3 % v OV. Toto prudké zhoršení výnosnosti v roce 1999 lze přisoudit poklesu prodejních cen výrobního odvětví Společenství pod tlakem nízkých cen dovozů, spojenému s růstem jeho nákladů. Mírné zlepšení výnosnosti výrobního odvětví Společenství v OV bylo způsobeno nevelkým zvýšením jeho cen.

(215)

Přes celkové zlepšení situace výrobního odvětví Společenství za uvažované období, jeho situace se stále zdá obtížná, zejména pokud jde o výnosnost. V této souvislosti může každá změna v komerčním prostředí dotyčného výrobku mít významný nepříznivý účinek na situaci výrobního odvětví BTV.

(216)

Z hlediska uvedených skutečností se má zato, že pokračování opatření by umožnilo výrobního odvětví Společenství jak udržet si svůj podíl na trhu společenství, tak obnovit svou výnosnost. Pokračování opatření by tedy bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(217)

Jestliže se umožní vypršení antidumpingových opatření, očekává se, že objem dovozů z dotyčných zemí poroste a naruší podíl výrobního odvětví Společenství na trhu. Kromě toho budou ceny těchto dovozů pravděpodobně vyvíjet tlak na snižování cen výrobního odvětví Společenství, který bude mít za výsledek zhoršení jeho výnosnosti.

(218)

Na začátku šetření byly dotazníky rozeslány 33 dovozcům a obchodníkům. Pokud jde o revizní šetření opatření, platných pro dovozy původem z Číny, Koreje, Malajsie, Singapuru a Thajska, nebyla získána žádná odpověď. Byly však získány odpovědi od tří dovozců a obchodníků v šetření, týkajícím se dovozů z Turecka, které představují asi 9 % dovozů do Společenství s původem z dotyčných zemí a dalších třetích zemí, v průběhu OV.

(219)

Argumenty, vznášené těmito dovozci, se týkaly většinou omezené dostupnosti BTV s malou obrazovkou a omezeným počtem vlastností ve Společenství. namítalo se, že většina výroby Společenství se realizuje ve značkových BTV s vysokým počtem vlastností, jež si vynucují vyšší ceny, kdežto neznačkové BTV s omezenými vlastnostmi jsou převážně dováženy z třetích zemí. Bylo tedy namítáno, že pokračování opatření by omezovalo přístup dovozců a také spotřebitelů k těmto BTV.

(220)

Šetření odhalilo, že ačkoliv značkové BTV s vysokým počtem vlastností představují velkou část výroby Společenství, byla zjištěna určitá výroba neznačkových BTV, prováděná jak výrobním odvětvím Společenství, tak dalšími výrobci Společenství. Mimo to na podstatnou část dovozů BTV do Společenství, včetně neznačkových, se antidumpingová opatření nepoužívají, a proto by pokračování opatření platných pro dovozy BTV s původem z dotyčných zemí nijak významně neomezovalo dostupnost neznačkových BTV s omezeným počtem vlastností. Konečně, i mezi samotnými výrobci Společenství existuje značná cenová soutěž.

(221)

S ohledem na shora uvedené nelze tvrdit že by pokračování existujících antidumpingových opatření významně omezilo přístup dovozců a obchodníků Společenství k některým typům BTV.

(222)

Na začátku šetření služby Komise informovaly Evropskou organizaci spotřebitelů (BEUC) o zahájení šetření a vyzvaly ji, aby poskytla připomínky k pravděpodobným účinkům pokračování nebo zrušení existujících antidumpingových opatření. Nedošla žádná odpověď od BEUC, ani od žádné jiné spotřebitelské organizace. Proto bylo zkoumání zájmů spotřebitelů při tomto šetření uskutečněno na základě dosažitelných údajů.

(223)

V průběhu předcházejících šetření ohledně BTV bylo zjištěno, že dopad existence antidumpingových na spotřebitele byl omezený přitom, když existující antidumpingová opatření neomezovala rozsah výrobků, dostupných pro spotřebitele, když byl na trhu Společenství přítomen velký počet účastníků s širokým sortimentem výrobků, které nabízeli. Bylo také zjištěno, že tento velký počet účastníků zajišťoval vysokou úroveň cenové soutěže mezi značkami.

(224)

Toto šetření nevyneslo na světlo žádné nové skutečnosti či důvody, které by zrušily platnost shora uvedených zjištění. Na trhu s BTV je skutečně stále aktivní velký počet účastníků, a proto je pro spotřebitele dostupný velmi rozsáhlý sortiment výrobků. Kromě toho existuje velká cenová soutěž mezi značkami. Tato cenová soutěž je zřetelně vidět v odbourávání cen, kterým trpí nejjednodušší modely BTV (s čtrnáctipalcovou obrazovkou), kde je konkurence nejostřejší.

(225)

Z toho vyplývá závěr, že pokračování existujících antidumpingových opatření není v rozporu se zájmy spotřebitelů.

(226)

Ze shora uvedených skutečností vyplývá závěr, že pokud jde o zájmy Společenství, neexistují žádné přesvědčivé důvody proti pokračování antidumpingových opatření.

(227)

Z hlediska zjištění, uvedených v bodech 192 až 196 tohoto výčtu, existující antidumpingová opatření ohledně dovozů původem ze Singapuru je třeba nechat vypršet.

(228)

Z hlediska shora popsaných zjištění a proto, aby byly patřičně zachyceny zejména změny v chování vývozců při stanovení cen, považuje se za vhodné udržet stejnou úroveň antidumpingových cel pro Čínu a Thajsko a upravit úroveň použitelných antidumpingových cel pro Koreu a Malajsii.

(229)

Pro účely stanovení úrovně pro vyloučení poškozování se považuje za vhodné založit ji na částce, dostatečné pro vyloučení zjištěného poškozování. V nařízení (ES) č. 710/95 bylo clo založeno na cenovém podbízení s tím, že se vzala v úvahu skutečnost, že k poškozování výrobního odvětví Společenství zjevně přispívají jiné činitele než dumpingové dovozy, a za druhé, že toto výrobní odvětví již po řadu let dosahovalo nulových nebo extrémně nízkých zisků v celosvětovém měřítku.

(230)

Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že vyloučení zjištěného podbízení je nedostatečné pro plné obnovení dobré situace výrobního odvětví Společenství a k tomu, aby mu umožnilo zavádět nové výrobky. Požadoval, aby byla pro výpočet úrovně vyloučení poškozování použita minimální míra zisku 10 %, v souladu s úrovní, jaká byla použita v nařízení (ES) č. 2584/98.

(231)

Je třeba připomenout, že ziskové rozpětí, které je nutno použít při výpočtu úrovně vyloučení poškozování má být takové jakého by výrobní odvětví Společenství mohlo logicky dosahovat, kdyby dumping neexistoval. Použití ziskového rozpětí, kterého by výrobní odvětví Společenství nemohlo dosáhnout, jestliže by dumping neexistoval, tedy není ve shodě s praxí institucí Společenství. Toto zkoumání je třeba založit na informacích, které se týkají příslušného období šetření a může být tedy jiné, než jaké bylo používáno v nějakém dřívějším řízení, které se zabývalo stejným výrobkem, ale týkalo se jiného období šetření, jako tomu je v případě nařízení (ES) č. 2584/98.

(232)

Informace, které má Komise k dispozici a týkají se OV, ukazují řadu faktorů, které vedly k závěru, že v souvislosti se současným šetřením je na místě založit odstranění poškozování na úrovni cenového podbízení. Za prvé, jak uvádí bod 137 tohoto výčtu, BTV jsou vyzrálým výrobkem, jehož ceny podléhají pravidelně erozi, což vede k poměrně nízkým úrovním výnosnosti. Za druhé, jak uvádí bod 161, v průběhu OV podstatně vzrostly dovozy z jiných třetích zemí, jimž nelze přisoudit žádný dumping, a to za ceny, které mohly také přispět k nízké úrovni výnosnosti výrobního odvětví Společenství. Konečně, úrovně výnosnosti jiných výrobců BTV na celém světě jsou v souladu s úrovněmi výrobního odvětví Společenství.

(233)

S ohledem na shora uvedené skutečnosti se považuje za patřičné i nadále zakládat úroveň vyloučení poškozování na částce, dostatečné pro vyloučení podbízení cen. V případě společnosti Thomson Television Thailand, přitom, když do Společenství nevyvážela během OV barevné televizní přijímače thajského původu, se považuje za patřičné uchovat sazbu antidumpingového cla, uloženou nařízením (ES) č. 710/95. Sazba těchto cel, založená na rozpětí dumpingu nebo na rozpětí podbízení, kde bylo zjištěno, že druhé z obou je nižší než rozpětí dumpingu, by měla být takováto:

(234)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti, uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Proto odrážejí situaci, zjištěnou během šetření vzhledem k těmto společnostem. Tyto celní sazby (v protikladu k clům pro celou zemi, použitelným pro „všechny ostatní společnosti“) jsou tedy použitelné výlučně na dovozy výrobků původem s dotyčné země a vyrobené těmito společnostmi a tudíž konkrétními uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky, vyrobené každou jinou společností, která není konkrétně uvedena názvem a adresou v tomto nařízení, včetně právnických osob spřízněných s konkrétně uvedenými, nemůže těžit z těchto sazeb a vztahuje se na ni celní sazba použitelná pro „všechny ostatní společnosti“.

(235)

Každý nárok, požadující použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo odbytových ekonomických subjektů) je třeba neprodleně zaslat Komisi ( 15 ) spolu se všemi významnými informacemi, zejména o každé změně činnosti společnosti spojené s výrobou, vnitrostátními a vývozními prodeji, které souvisejí např. s touto změnou názvu nebo touto změnou ve výrobních a odbytových ekonomických subjektech. Pokud to je vhodné, Komise po konzultaci s poradním výborem pozmění v souladu s tím nařízení tak, že aktualizuje seznam společností, které mohou těžit z individuálních celních sazeb.

(236)

Sedm čínských společností nabídlo společný závazek ve spojení s Čínskou obchodní komorou pro vývoz a dovoz strojírenských a elektronických výrobků (CCCME) ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Nabídka závazku byla podpořena čínskými úřady. Vyloučení škodlivého účinku dumpingu se dosahuje dvěma způsoby: jednak cenovým závazkem, který se vztahuje na dovozy až do dohodnutého mezního objemu a jednak clem podle hodnoty, ukládaným na dovozy přesahující a vyšší než tento mezní objem. CCCME bude také Komisi poskytovat pravidelné a podrobné informace o vývozech do Společenství prováděných společnostmi, které předkládají společný závazek. To znamená, že tento závazek může Komise účinně sledovat. Mimo to, podpora, poskytovaná čínskými úřady je taková, že riziko obcházení závazku je sníženo na minimum.

(237)

Vzhledem k tomu je nabízený společný závazek považován za přijatelný a dotyčné společnosti a CCCME byly informovány o zásadních skutečnostech, úvahách a povinnostech, na kterých je jeho přijetí založeno.

(238)

Aby bylo Komisi dále umožněno účinně sledovat shodu společností s jejich společným závazkem, když je příslušnému celnímu úřadu předložen požadavek na propuštění do volného oběhu, osvobození od antidumpingového cla musí být podmíněno předložením obchodní faktury, obsahující přinejmenším informace, uvedené v příloze I a osvědčení, vydaného Čínskou obchodní komorou pro vývoz a dovoz strojírenských a elektronických výrobků (CCCME), obsahujícího informace podle přílohy II. Tato úroveň informací je nezbytná také k tomu, aby umožňovala celním úřadům zjistit dostatečně přesně, že zásilky odpovídají obchodním dokumentům. Tam, kde takováto faktura předložena není, nebo neodpovídá výrobkům předvedeným celnímu úřadu, bude namísto toho splatné clo s příslušnou antidumpingovou sazbou.

(239)

Je třeba poznamenat, že porušení nebo odstoupení od závazku nebo podezření na porušení ze strany kterékoli z dotyčných společností nebo CCCME se považuje za porušení závazku všemi signatáři, takže může být ukládáno antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení.

(240)

Pro zajištění účinného výběru cla a s uvážením skutečnosti, zjištěné šetřením, že ve většině případů je původ BTV shodný s původem obrazovky, je třeba na dovozcích požadovat prohlášení o původu obrazovky. Jestliže obrazovka má původ z Malajsie, Thajska, Čínské lidové republiky nebo Korejské republiky a BTV je původem z jiné země, než je země původu obrazovky, musí se na dovozci požadovat, aby předložil samostatné prohlášení o původu, vydané konečným výrobcem.

(241)

Dovozci musí být informováni o následcích nespolupráce nebo nepředložení správných informací, když celní úřady stanoví původ BTV, tj. o použití nejlepších dostupných skutečností s tím následkem, že výsledek může být méně příznivý, než kdyby spolupracovali. Dovozci musí být informování v případě, že předložené informace nebyly přijaty, a musí dostat příležitost podat další vysvětlení.