2367/2002/ESRozhodnutí Evropského parlamentu aRady č. 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007Text s významem pro EHP.

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ARADY č. 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 787/2004/ES ze dne 21. dubna 2004,	L 138	12	30.4.2004

---

▼B

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ARADY č. 2367/2002/ES

ze dne 16. prosince 2002

o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Zavedení statistického programu

Zavádí se statistický program Společenství na období 2003 až 2007 (dále jen „program“). Program je obsažen v příloze.

Příloha I vymezuje zásady, hlavní oblasti a cíle činností plánovaných na toto období a obsahuje také shrnutí statistických požadavků z hlediska potřeb politik Evropské unie. Tyto potřeby jsou rozděleny podle hlav Smlouvy.

Příloha II shrnuje pracovní témata Eurostatu.

Článek 2

Cíle a priority politik

S ohledem na dostupné zdroje vnitrostátních orgánů a Komise se tento program řídí hlavními prioritami politik Společenství v oblasti

Program také zajistí pokračování stávající statistické podpory při rozhodování v nynějších politických oblastech a splnění dalších požadavků vyplývajících z nových politických iniciativ Společenství. Program vezme v úvahu potřebu průběžného přezkoumávání statistických priorit a potřebnosti vypracovávaných statistik s ohledem na nejlepší využívání dostupných zdrojů a minimalizaci zpravodajského zatížení.

Kromě toho Komise zajistí srovnatelné a vysoce kvalitní statistiky.

Článek 3

Financování

▼M1

Finanční rámec pro provádění tohoto programu v období 2003 až 2007 se stanoví na 220,6 milionů eur, z toho 170,83 milionů eur na období do 31. prosince 2006.

Pro období začínající 1. lednem 2007 se navrhovaná částka považuje za potvrzenou, bude-li pro danou fázi v souladu s finančním výhledem platným pro období začínající 1. lednem 2007.

▼B

Roční položky rozpočtu povoluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 4

Zprávy

Během třetího roku provádění programu Komise připraví předběžnou situační zprávu a předloží ji Výboru pro statistické programy.

Na konci období, na nějž se program vztahuje, předloží Komise po konzultaci s Výborem pro statistické programy náležitou hodnotící zprávu o provádění programu, v níž zohlední názory nezávislých odborníků. Tato zpráva bude dokončena do konce roku 2008 a následně předložena Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 6

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

PŘÍLOHA I

PĚTILETÝ STATISTICKÝ PROGRAM: ZÁSADY

ÚVOD

1.   Potřeba statistických informací pro politiky EU

Orgány EU a její občané by měli mít možnost stanovit na základě faktů potřebu politických opatření na evropské úrovni a vyhodnotit výsledek jejich provádění. Vysoce kvalitní statistické informace mají pro splnění tohoto požadavku zásadní význam. V rámci podpory nynějších a budoucích politik EU je hlavní úlohou Eurostatu (Statistického úřadu Evropských společenství) poskytovat takové statistické informace napříč širokým spektrem sociálních, hospodářských a environmentálních témat. V rozvíjející se elektronické Evropě musejí být statistické informace dodávány náležitou formou a v čase, v němž je uživatel potřebuje. Proto během tohoto programu bude třeba dále usilovat o to, aby občané měli přístup k rostoucímu množství základních informací o hospodářském, sociálním a environmentálním vývoji v EU. Musí se dále rozvíjet struktura a strategie ESS (Evropský statistický systém), aby si systém jako celek zachovával a dále zvyšoval potřebnou kvalitu a účinnost, aby uspokojoval všechny potřeby uživatelů.

Skladba přílohy

Tato příloha se zaměřuje na určující politické faktory pracovního programu a poskytuje přehled evropských statistických potřeb z hlediska politických potřeb EU. Tyto potřeby jsou rozděleny podle hlav Smlouvy o založení Evropského společenství.

Pro každou z těchto hlav jednotlivých politik tato příloha uvádí:

2.   Prováděcí strategie

a)   Cíle

Cíle uvedené v plánu činnosti Eurostatu budou rozhodující při provádění pracovního programu, jenž bude prováděn s ohledem na zásadu efektivnosti nákladů stanovenou v článku 10 nařízení (ES) č. 322/97. Jedná se o tyto cíle:

b)   Vypracování statistik

Eurostat ve spolupráci s partnery v ESS zavede postupy vypracování statistik, které zabezpečí, aby evropské statistiky dosahovaly úrovně kvality požadované pro účely řízení politik EU. Mimořádný důraz se bude klást na statistiky týkající se požadavků eurozóny.

Eurostat a partneři ESS budou provádět trvalou kontrolu statistik vypracovaných na úrovni EU a členských států s cílem zabezpečit, aby skutečně splňovaly požadavky jak politik EU, tak vnitrostátních politik, a aby tyto dvě hlediska byly plně integrované.

c)   Účinnost provádění

Komise bude nadále hodnotit své postupy práce s cílem zabezpečit co nejúčinnější využívání zdrojů. Některé úkoly v oblasti statistiky je možné označit za vhodné pro provádění a sledování výkonným orgánem. Zřízení takového výkonného orgánu by předcházela úplná analýza v souladu s předpisy Rady a Komise o takových subjektech. Partneři v rámci ESS budou konzultováni Výborem pro statistické programy, jenž je bude o postupu průběžně informovat.

d)   Provádění programu z rozpočtového hlediska

Rozpočtové zdroje, které jsou k dispozici pro statistické informace na základě tohoto programu, jsou předmětem ročního rozpočtového procesu, aniž jsou dotčeny rozpočtové zdroje poskynuté na základě jiných právních aktů. Tyto zdroje se budou používat na:

3.   Priority

Priority statistické činnosti jsou řízeny pomocí čtyř různých kategorií činnosti.

a)   Požadavky politik Společenství

Statistické dopady na hlavní oblasti politik Společenství jsou průběžně identifikovány Společenstvím a je možné je shrnout do těchto bodů:

b)   Hlavní projekty

Toto se vztahuje na primární oblasti činností potřebných pro zabezpečení fungování systému. Tyto oblasti budou předmětem formálního přístupu řízení projektu tímto způsobem:

c)   Statistická podpora pokračujících politik

Toto se vztahuje na pokračování ve statistických činnostech, které podporují stávající politiky Společenství, jako jsou zemědělství, regionální politika a zahraniční obchod.

d)   Ostatní oblasti

Ostatní oblasti sběru statistických údajů neuvedené výše, které se však také vyžadují pro účely politik.

Pro činnosti v tomto rámci priorit vypracoval Eurostat spolu s členskými státy v rámci VSP a Výboru pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance (CMFB) podrobný soupis a rozsah shromažďovaných údajů. Toto vyplývá z pravidel definovaných v nařízení Rady o statistice Společenství a v souladu se schválenými zásadami pro taková rozhodnutí týkající se řízení pracovní činnosti.

4.   Subsidiarita

Právním rámcem subsidiarity je:

Eurostat odpovídá za zabezpečení statistik Společenství pro účely politik EU. Eurostat může splnit tuto svou úlohu pouze ve spojení se statistickými orgány v jednotlivých členských státech. Tyto činnosti jsou tedy vždy založeny na základní zásadě subsidiarity. Patří sem široké spektrum partnerských organizací, ale především národní statistické úřady členských států EU.

5.   Rovnováha potřeb a zdrojů

ESS musí pečlivě sledovat rovnováhu mezi potřebami informací pro účely politik Společenství a zdroji požadovanými pro poskytování takových informací na evropské, státní a regionální úrovni. Zabezpečování přiměřených zdrojů na státní úrovni je mimořádně důležité pro uspokojování požadavků na statistické informace z hlediska politických rozhodnutí EU. Je také důležité zachovat dostatečnou pružnost a umožnit vnitrostátním orgánům uspokojovat potřeby Společenství, pokud se jedná o statistické informace, co nejúčinnějším způsobem, pokud jde o efektivnost nákladů.

Na podporu strategie založené na vyváženém stanovení priorit by součástí procesu vypracovávání ročních programů měla být trvalé přezkoumávání potřeby stávajících statistik Společenství, s označením těch, které je možno omezit nebo přerušit. Toto se musí provést v úzké spolupráci hlavními uživateli statistik, což představuje důležitý aspekt zavádění nových statistických iniciativ.

Tato příloha uvádí soubor statistických požadavků potřebných z hlediska podpory politik Společenství. V rámci komplexního řízení zdrojů je stanovení priorit pro různé složky statistické činnosti definováno v souladu s výše uvedeným rámcem.

PĚTILETÝ STATISTICKÝ PROGRAM: CÍLE A ČINNOSTI

ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE

Statistické dopady

Očekává se, že přístupová jednání budou ukončena smlouvou o přistoupení určitého počtu kandidátských zemí v průběhu doby platnosti programu na roky 2003 až 2007. Na sledování a případné dokončení těchto jednání musí být Komise schopna vypracovat úplný soubor spolehlivých statistik, metodologicky srovnatelných se statistikami zemí Evropské unie. Unie bude potom čelit dvěma poměrně odlišným výzvám:

V obou případech není možné podcenit vysoké požadavky kladené na vypracovávání statistik ze strany kandidátských zemí, které se musí ověřovat a oznamovat prostřednictvím Eurostatu. Základní ekonomické statistické údaje jsou samozřejmě nepostradatelné, včetně sektorového a regionálního rozdělení tvorby HDP, obyvatelstva a zaměstnanosti. Dalšími klíčovými oblastmi jsou ty, kterými se měří zavádění jednotného trhu, tj. činnosti s přeshraničním účinkem, jako je obchod se zbožím, obchod se službami a svoboda usazování, platební bilance, kapitálové toky, mobilita fyzických osob (migrující pracovníci, migrace, žadatelé o azyl atd.), průmyslová výroba a struktura z hlediska kapacity atd. Obecně řečeno musí vypracovávání statistik podporovat příslušnou politiku EU, včetně požadavků souvisejících s měnovou unií. Navíc existují požadavky na statistiky v sektorech, které jsou citlivé pro přístupová jednání a podporují primární politiky EU, jako je zemědělství, doprava, regionální politika a životní prostředí.

Shrnutí

V průběhu tohoto pětiletého období se pracovní činnost bude zaměřovat na:

HLAVA I

Volný pohyb zboží

Vstup jednotného trhu v platnost v roce 1993 vedl k zavedení systému statistického měření obchodu se zbožím mezi členskými státy (Intrastat), ke snížení zatížení poskytovatelů informací, a tím i k přiměřenější reakci na potřeby hospodářské a měnové unie. Avšak snížení zatížení zpravodajských jednotek bylo omezené vzhledem na přání vnitrostátních orgánů a početných profesních sdružení zachovat systém podrobných statistik obchodu v rámci Společenství slučitelných se statistikami vypracovanými mimo Společenství.

V souladu se strategickým programem, který Eurostat a členské státy schválily v roce 1999, se nové úpravy systémy budou před každou reformou právního systému, přezkoumávat a přezkušovat. Nový systém by se měl na základě uvedeného důvodu zaměřit na poskytování výsledků, které vyhovují potřebám Společenství v souladu s přísnými kvalitativními požadavky, pokud jde o pokrytí, spolehlivost a dostupnost. Obsah výsledků by se měl definovat tak, aby se zjednodušily současné požadavky, berouce přitom zároveň v úvahu vývoj potřeb v souvislosti s postupující evropskou integrací. Také se podniknou kroky zaměřené na zlepšení spolehlivosti statistik dovozních a vývozních cen s cílem umožnit účinněji měřit vnitřní konkurenceschopnost produktů Unie.

Současně se provedou analýzy možných důsledků přechodu na společný systém DPH formou vyhodnocování zdrojů administrativních a statistických informací, které bude možné využít jako odkaz, přičemž priorita musí být přiznána zachování propojení mezi systémem DPH a používáním obecného registru hospodářských subjektů.

Na konci pětiletého programu bude mít Komise k dispozici upravené a zdokonalené systémy statistického měření obchodu se zbožím mezi členskými státy a se třetími zeměmi, berouce v úvahu vývoj informačních požadavků a hospodářského a správního prostředí.

HLAVA II

Zemědělství

Společná zemědělská politika (SZP) pohlcuje téměř polovinu rozpočtu Společenství. Komise má tudíž v souvislosti se SZP důležitý úkol, v jehož rámci plní svou obvyklou úlohu, tj. formuluje, sleduje, vyhodnocuje a přizpůsobuje politiky. Komise má rozsáhlou přenesenou pravomoc týkající se běžného řízení. Hlavní snahou v pětiletém období 2003 až 2007 bude, stejně jako v programu na léta 1998 až 2002, vypracovat tyto rozsáhlé sestavy statistik a aktualizovat je. Mimořádnou pozornost bude třeba nadále věnovat environmentálním aspektům vypracováváním statistik potřebných pro analyzování vzájemného propojení mezi zemědělstvím a životním prostředí, včetně zlepšování statistik o používání hnojiv a pesticidů, o organickém pěstování hospodářských plodin a obdělávání půdy, a o činnosti zaměřené na zachování biologické rozmanitosti a venkovského prostředí.

Řídící rámec technického akčního plánu na zlepšení zemědělské statistiky (TAPAS) nabízí společný transparentní postup pro optimální využívání zdrojů členských států a Společenství, které jsou k dispozici pro vypracovávání zemědělských statistik. Vypracované statistiky budou využívány v širším měřítku (např. sestavování modelů, přímý přístup pro členské státy a evropské instituce).

S ohledem na budoucnost by se měly plnit dva úkoly. Zemědělské statistiky se budou formulovat tak, aby v nadcházejících sedmi až deseti letech vyhovovaly potřebám SZP, berouce přitom v úvahu případné změny SZP na základě reforem vyplývajících z „Agendy 2000“. Dále se budou vyvíjet práce spojené se získáváním agroenvironmentálních údajů; toto platí zejména pro práce na ukazatelích integrace problematiky životního prostředí do SZP a na operativních krajinných ukazatelích. Pozornost se bude věnovat také rostoucí potřebě informací o spotřebitelských a sociálních aspektech SZP, jakož i statistické podpoře oblastí SZP, týkajících se rozvoje venkova. Závěry plynoucí z nezávislé komplexní revize současného systému se použijí na úpravu zemědělské statistiky Společenství, která by měla být schopna plnit nové nebo změněné potřeby. Druhou úlohou je vytvoření pravidelného toku srovnatelných údajů z úředních zdrojů všech kandidátských zemí, které usilují o vstup do EU.

V této oblasti musí být věnována zvláštní pozornost udržování a zlepšení spolupráce s mezinárodními organizacemi, především pokud jde o vytvoření lesnických statistik s vyšší kvalitou, včetně specifických kritérií a ukazatelů požadovaných z hlediska řízení životního prostředí a udržitelného lesního hospodářství. Současně se musí rozvíjet také informace o udržitelném dřevozpracujícím průmyslu. Při rozvíjení této pracovní činnosti se budou muset brát v úvahu důsledky bonnských ujednání v kontextu s Kjótským protokolem.

Budoucí vývoj společné rybářské politiky (SRP) se zaměří na integraci různých složek, od biologie až po zdroje, zlepšeným sledováním činností rybářských lodí. Je nepravděpodobné, že by taková opatření měla za následek další požadavky na údaje, a hlavní úsilí se v příštích letech musí zaměřit na konsolidaci a zlepšení toku údajů (úplnost, aktuálnost, konzistentnost, srovnatelnost a přístupnost) na základě stávajících právních předpisů.

Sociálně-ekonomické dopady omezení činnosti rybářských lodí a snížení velikosti rybářské flotily EU vytvářejí rostoucí poptávku po údajích o parametrech, které slouží hodnocení sociální a hospodářské situace. Tento vývoj bude pravděpodobně představovat důležitý prvek při dalším projednávání SRP v roce 2002. Eurostat bude tato jednání pečlivě sledovat cílem zabezpečit, aby jeho program statistik rybolovu i nadále zohledňoval informační potřeby SRP.

Po dobu trvání programu se Komise bude snažit:

HLAVA III

Volný pohyb osob, služeb a kapitálu

Statistiky platební bilance EU poskytují poměrně podrobné informace o obchodu se službami a přímých investicích. V současné době se připravují statistiky o obchodování zahraničních poboček. Přestože se všechny tyto statistiky vypracovávají na základě Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), a z tohoto důvodu poskytují informace o transakcích se třetími zeměmi, členské státy považují za důležité i nadále sestavovat své platební bilance (proto jsou zahrnuty toky v rámci EU), a to i v rámci hospodářské a měnové unie. V současné době statistiky zahrnují jak obchod mimo EU, tak obchod uvnitř EU, a tím vyhovují potřebám jednotného trhu. Avšak pokud jde o tyto informace, existuje riziko nejistoty. Systémy sběru údajů o platební bilanci se v současnosti také restrukturalizují (viz hlavu VII). Potřeby Komisie v této oblasti se musí z tohoto důvodu přehodnotit a znovu definovat.

Zavede se systém ukazatelů globalizace. Jako pilíře rozvoje v této oblasti budou sloužit nové statistické nástroje založené na výměně údajů mezi národními statistickými úřady a na sběru informací na evropské úrovni.

Identifikace a sledování zahraničních poboček (FATS) umožní měřit europeizaci a internacionalizaci výrobních systémů.

Statistiky budou stále více zaměřené na analyzování udržitelného cestovního ruchu spolu s udržitelným rozvojem vytvářením satelitních účtů.

Bude se muset provádět rozhodnutí Rady o audiovizuálních statistikách. Eurostat bude tímto způsobem pokračovat v konsolidaci činností vykonaných již od roku 1999 s cílem vytvořit infrastrukturu statistických informací Společenství v oblasti audiovizuálního průmyslu a trhu a v souvisejících odvětvích. Navíc se bude muset vytvořit právní base pro telekomunikační statistiky.

Postupně se bude vytvářet pružný a přizpůsobivý systém sběru informací o ukazatelech informační společnosti na základě stávajících nebo nových zjišťování v souladu s prioritami stanovenými Radou.

Po dobu tohoto pětiletého období se Komise bude snažit:

HLAVA IV

Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob

Působnost Společenství v oblasti přistěhovalectví a azylové politiky byla zavedena vstupem v platnost Amsterodamské smlouvy dne 1. května 1999. Na žádost Evropské rady Komise předložila v listopadu 2000 dvě sdělení s cílem zahájit diskusi v rámci Společenství o dlouhodobých aspektech společné politiky EU. Obě sdělení se týkaly problematiky statistiky z tohoto hlediska. Sdělení o přistěhovalecké politice Společenství ( 10 ) klade důraz na to, že je potřebné mít víc informací o migračních proudech a charakteristických rysech migrace osob do EU a z EU. Ve sdělení o azylové politice ( 11 ) se konstatuje, že vytvoření a zavedení společného evropského azylového systému si vyžaduje hloubkovou analýzu rozsahu migračních proudů, jejich původu, jakož i analýzu charakteristik žádostí o poskytnutí ochrany a odpovědí na ně. Rozšiřování Unie a rozvoj spolupráce se zeměmi v oblasti Středozemního moře ještě dále prohloubí potřebu statistických informací v těchto oblastech.

Po dobu pěti let trvání programu Komise bude:

HLAVA V

Doprava

Dopravní statistiky Společenství jsou nezbytné kvůli podpoře společné dopravní politiky (články 70 až 80) a dopravní složky transevropských sítí (články 154 až 156).

Doprava je také důležitou součástí regionální politiky Společenství a politiky Společenství v oblasti životního prostředí (viz hlavy XVII a XIX) a zvláštní pozornost bude muset být věnována ukazatelům udržitelného rozvoje.

Statistiky Společenství by měly vytvořit komplexní dopravní informační systém, včetně údajů o tocích zboží a cestujících, jakož i o infrastruktuře, vybavení, dopravních tocích, mobilitě osob, bezpečnosti, spotřebě energie, dopadu na životní prostředí, a také o přepravních nákladech a cenách a o dopravních společnostech. Hlavním cílem bude změnit poměr mezi jednotlivými obory dopravy, přičemž se upřednostňuje železniční doprava a lodní přeprava na krátké vzdálenosti před silniční dopravou, a tím odstraňovat stávající souvislost mezi hospodářským růstem a rostoucí silniční dopravou. Bude nezbytné poskytovat lepší statistiky, pokud jde o členění jednotlivých oborů dopravy, a to jak u osobní, tak i nákladní dopravy, přičemž se vezmou v úvahu všechny obory dopravy a zlepší se včasné poskytování údajů.

Otevření dopravních trhů konkurenci si vyžádá objektivní statistické údaje za účelem sledování vývoje na těchto trzích a vyhodnocování dopadu tohoto vývoje na zaměstnanost a pracovní podmínky v dopravních podnicích a na jejich hospodářskou životaschopnost. Také to posílí poptávku po statistických ukazatelích vztahujících se k bezpečnosti a kvality služeb. Vývoj na trhu si vyžádá zjišťování statistických údajů o nákladné dopravě méně zaměřené na jednotlivé obory dopravy, avšak poskytující informace o komplexním intermodálním dopravním řetězci a o přepravě zboží z hlediska trhu.

Sledování vztahu mezi dopravou a životním prostředím bude ústředním faktorem, na jehož základě se bude provádět daleko rozsáhlejší a kvalitnější zjišťování ve všech oblastech dopravní statistiky. V důsledku toho vzniknou některé specifické požadavky na doplňkové údaje, například o mobilitě osob a dopravním vybavení. Bude zapotřebí reagovat na rostoucí poptávku po dopravních údajích vyjádřených v km na vozidlo ve všech oborech dopravy, s ohledem na jejich důležitost při sledování dopravního přetížení a emisí škodlivých výfukových plynů.

Pokračující vysoká úroveň investování do evropské dopravní infrastruktury, a zejména do transevropských sítí, vytvoří specifickou potřebu statistik o infrastruktuře a vývoji na trhu. Transevropské sítě spolu s regionální politikou Společenství budou dále vytvářet poptávku po údajích o dopravních sítích a tocích podrobněji prostorově členěných, které budou považovány za nedílnou součást celého dopravního informačního systému.

Během pětiletého období se bude Komise snažit:

HLAVA VI

Společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů

Není požadován žádný přímý statistický program. Statistické informace pro tuto oblast se podle potřeby odvozují z údajů a ukazatelů vytvořených v rámci jiných hlav tohoto programu.

HLAVA VII

Hospodářská a měnová politika

Zavádění hospodářské a měnové unie vyžaduje velmi přesné statistické sledování za účelem podpory koordinace makroekonomické a měnové politiky Evropského systému centrálních bank. Pakt o stabilitě a růstu s sebou přináší nové statistické potřeby. Velkého významu nabývá dále vyhodnocení stupně hospodářské konvergence dosaženého jednotlivými členskými státy.

Aby bylo možné vypracovat statistiky splňující požadavky na rozsah, srovnatelnost, aktuálnost a četnost za účelem podpory koordinace makroekonomické politiky a měnové politiky Evropského systému centrálních bank, budou pokračovat práce na krátkodobých ukazatelích poptávky, produkce, trhu práce, cen a nákladů. Použijí se nové postupy (např. bleskové odhady, nowcasting atd.), zlepšující poskytování služeb konjunkturálním analytikům. Tato činnost bude doprovázet další rozvoj měnových a finančních ukazatelů.

V rámci akčního plánu statistických požadavků hospodářské a měnové unie je nezbytné průběžně zlepšovat aktuálnost a míru pokrytí údajů. Výpočet agregátů pro eurozónu v nejkratším možném termínu bude vyžadovat včasnou tvorbu čtvrtletních národních účtů a zavádění bleskových odhadů. Navíc bude třeba provádět důležité činnosti v oblasti čtvrtletních nefinančních a finančních účtů za institucionální sektor, které budou v plné shodě s ročními účty a s krátkodobou statistikou veřejných financí. Důležitým nástrojem pro analýzu měnové politiky jsou údaje o partnerských sektorech získávané v rámci finančních účtů a poskytující informace o vztazích mezi sektory (od koho a komu). Tyto informace by měly být zjišťovány postupně v průběhu tohoto pětiletého programu.

Nejdůležitějším specifickým tématem v době trvání tohoto programu (2003 až 2007) bude předběžně rozšíření EU z 15 na 20 nebo více členů. To s sebou přinese související práce v oblasti předávání dat novými členskými státy a jejich ověřování prostřednictvím Eurostatu. V zájmu plné podpory politiky rozšíření bude kandidátským zemím ve zvýšené míře poskytována podpora, aby byla zabezpečena odpovídající dostupnost, kvalita, aktuálnost a srovnatelnost údajů.

U všech členských států se bude věnovat zvýšená pozornost kvalitě údajů jak ve stálých, tak v běžných cenách. Vlastní zdroje založené na hrubém národním důchodu budou představovat 60 % rozpočtu EU. Významnou částí tohoto úkolu bude úsilí o harmonizaci statistik týkajících se konvergenčních kritérií. Udržení cenové stability (článek 105 Smlouvy) a poskytování informací pro měnovou politiku eurozóny podléhající ECB vyžaduje, aby podle nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen ( 12 ) byla nadále udržována a zlepšována kvalita harmonizovaných indexů spotřebních cen (HISC). Metodika indexů HISC by měla být dokončena a konsolidována v rámci uvedeného nařízení Rady o HISC.

Sledování vývoje rozpočtové situace a výše veřejného zadlužení (článek 104 Smlouvy a pakt o stabilitě a růstu dohodnutý v Dublinu) bude vycházet z účtů vládních institucí vypracovaných na základě metodologie ESA 1995 schválené nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství ( 13 ). Harmonizace a srovnatelnost budou přezkoumávány, aby mohly být institucionálním činitelům s rozhodovacími pravomocemi poskytnuty vysoce kvalitní a srovnatelné statistické nástroje a nedocházelo ke zkreslení v posuzování rozpočtové situace v jednotlivých členských státech.

Sledování hospodářského vývoje v členských státech uvedené v článku 99 Smlouvy si vyžaduje úplné zavedení stávajícího programu přenosu údajů o národních účtech podle nařízení ESA z roku 1995, zejména pokud se jedná o aktuálnost a míru pokrytí, a jeho postupné rozšiřování na nové oblasti na základě přezkoumání a rozšíření platných právních předpisů.

Dále budou pokračovat práce na vypracovávání hlavních agregátů účtů, pokud jde o paritu kupní síly. Přezkoumání metodologie v oblasti parity kupní síly, jež bylo zahájeno v předchozím pětiletém programu a jehož cílem je získání spolehlivějších výsledků pro srovnávací analýzy, by mělo být zakončeno přijetím nařízení Rady o paritě kupní síly.

Vytvoření hospodářské a měnové unie má značný dopad na statistiku platební bilance. Mimořádně důležité jsou v tomto směru prahové hodnoty, které pokud se podle stávajícího plánu změní, si vyžádají řadu zlepšení, aby mohla být zachována kvalita těchto údajů. Řada členských států (zejména těch, kde jsou bankovní výkazy hlavním zdrojem informací pro sestavovatele platebních bilancí) v současné době přehodnocuje své systémy sběru údajů o platební bilanci, aby se přizpůsobila novým podmínkám. V nadcházejících letech bude tato činnost pokračovat, aby se zabezpečilo, že členské státy budou poskytovat i nadále vysoce kvalitní a významné údaje orgánům EU a ECP, zejména o obchodu službami a přímých zahraničních investicích, jakož i statistiky obchodu zahraničních poboček. K prioritám bude patřit také sběr (a analýza) údajů z kandidátských zemí. Tyto údaje požaduje několik útvarů Komise, zejména ty, jež se zabývají hospodářským sledováním, obchodní politikou a vnějšími vztahy.

V tomto pětiletém období bude cílem Komise:

HLAVA VIII

Zaměstnanost

Rozvoj statistiky pracovních sil Unie se zaměří na tyto politické procesy: rozšíření EU, evropskou strategii zaměstnanosti, hospodářskou a měnovou unií a srovnávání vnitrostátních politik (b enchmarking) (strukturální ukazatele budou Evropské radě předkládány každoročně na jaře).

Statistika pracovních sil se do značné míry řídí nařízeními EU. Díky tomu kandidátské země provedou řadu kroků ke splnění požadavků EU již před rokem 2003. Požadavky období 2003 až 2007 jsou dosažení úplného souladu, pravidelné předávání dat a přizpůsobení se novému vývoji.

Tím, že stanovila nové cíle v oblasti míry zaměstnanosti, jichž má být dosaženo v letech 2005 až 2010, Evropská rada posílila potřebu sledovat zavádění evropské strategie zaměstnanosti a zejména roční provádění obecných směrů zaměstnanosti. V rámci tohoto sledování bude třeba zaznamenávat provádění průběžného zjišťování pracovních sil a přizpůsobování souboru proměnných. Sledování si vyžádá četnější a úplnější statistické údaje, aby bylo možné měřit rozdíl mezi pohlavími (zejména mzdový rozdíl ve všech ekonomických činnostech) a rozdíl mezi dovednostmi. K tomu náleží také strukturální statistiky příjmů a studie o novém zjišťování Společenstvích o volných pracovních místech.

V zóně tak velké, jako je hospodářská a měnová unie, představuje trend růstu nákladů práce hlavní potenciální inflační tlak, a proto musí být sledován pomocí vysoce kvalitních a aktuálních konjunkturálních statistik. Provádění nařízení o indexu nákladů práce a průběžné zlepšování krátkodobých statistik nákladů práce je mimořádně důležité, stejně tak jako zlepšení měření produktivity práce (zavedením dokonalejšího pravidelného sledování objemu práce).

HLAVA IX

Společná obchodní politika

Článek 133 Smlouvy pověřuje Evropskou komisi vedením jednání o obchodních dohodách se třetími zeměmi. Toto zahrnuje i všeobecné dohody o obchodu službami (GATS). Pro tento účel jsou kvalitní údaje nepostradatelné.

V příštích letech se bude činnost soustřeďovat na to, aby se zabezpečilo, že údaje o přeshraničním obchodě se službami (rozdělení podle zeměpisných oblastí i detailní rozdělení podle kategorií), o přímých zahraničních investicích a o obchodu zahraničních poboček si zachovají odpovídající standardy kvality, úroveň podrobnosti členění a stupeň harmonizace podle požadavků útvarů Komise, které jsou pověřené prováděním obchodní politiky.

Na základě dauháského kola jednání, zahájeného v listopadu 2001, bude udržitelný rozvoj a dopad společné obchodní politiky na rozvojové země patřit ke klíčovým záležitostem. Bude třeba zkoordinovat práce při sběru globálních údajů.

V příštích letech bude patřit k prioritám také sběr a analýza údajů z kandidátských zemí. Vynaloží se také úsilí v oblastí další koordinace diskuse o metodologii vedené členskými státy bez ohledu na skutečnost, že v této oblasti již bylo dosaženo vysoké míry harmonizace. Pro získání komplexních údajů o platební bilanci v EU je také nezbytné vypracování statistiky platební bilance ve Společenství.

V rámci metodologie bude pokračovat harmonizace statistických pravidel, aby více odpovídala mezinárodním doporučením, která v nedávno přijala Organizace spojených národů. Ke zdokonalení statistických informací dojde i účinnějším využíváním obsahu celních prohlášení, přičemž se vezmou v úvahu i potřeby vyplývající ze změn v obchodování v Evropské unii a v mezinárodním obchodě (rozšíření, globalizace, liberalizace obchodu). Budou též podniknuty kroky ke zvýšení spolehlivosti statistik dovozních a vývozních cen, na jejichž základě bude možné lépe měřit vnější konkurenceschopnost produktů Evropské unie.

V průběhu pětiletého programu Komise:

HLAVA X

Spolupráce v celních věcech

Není požadován žádný přímý statistický program. Statistické informace pro tuto oblast se podle potřeby odvozují z údajů a ukazatelů vytvořených v rámci jiných hlav tohoto programu.

HLAVA XI

Sociální politika, všeobecné a odborné vzdělávání a mládež

V době trvání tohoto programu bude v souladu s opatřeními provedenými v rámci hlavy VIII vytvořena ucelená strategie, jejímž cílem bude zajistit přístup ke úplnému souboru ukazatelů, které by pokrývaly všechny sociální oblasti. Kvalita stávajících informací se zlepší a budou představeny nové ukazatele zaměřené na oblasti označené jako prioritní, jako jsou například sociální vyloučení a celoživotní učení. Na základě „zprávy o konkrétních cílech systémů všeobecného a odborného vzdělávání“ ratifikované Evropskou radou ve Stockholmu bude nutno pokračovat v úzké spolupráci mezi Generálním ředitelstvím pro výchovu a kulturu a Eurostatem. Kromě pokračování statistické práce zaměřené na tři priority definované pro rok 2002 (základní dovednosti, informační a komunikační technologie, matematické vědy a technologie) bude uskutečňování ostatních cílů vyžadovat další činnost. S ohledem na plnění stanovených cílů bude třeba rozvíjet ukazatele, pro něž neexistují potřebné údaje nebo které nesplňují nezbytná kvalitativní kritéria.

Z hlediska zeměpisného bude nutné rozšířit sociální statistiky, aby zahrnovaly i všechny kandidátské země a také oblasti ležící za hranicemi Evropy, např. země MEDSTAT (Evropské-středomořský program statistické spolupráce). Srovnávacím standardem pro tento rozvoj budou demografické údaje; protože údaje ze sčítání lidu v roce 2001 byly zpracovány a zveřejněny, tento proces se sloučí s programem pravidelné aktualizace a přípravy pro další kolo sčítání a bude prosazovat harmonizovaný přístup v rámci celého rozšířeného zeměpisného území popsaného výše. Odhady počtu obyvatel pro celou tuto oblast budou potřebné také na vnitrostátní úrovni.

V důsledku mezinárodní mobility ve vyšším školství a výzkumu bude v době trvání tohoto programu mimořádně důležité zdokonalení sběru a zpracování údajů. Prvním úkolem je harmonizace základních definic a nejdůležitějších ukazatelů.

Téma „celoživotního vzdělávání“ bude mít po celou tuto dobu zásadní význam, neboť hospodářské změny si vyžádají nepřetržitou aktualizaci pracovních a sociálních dovedností. Pro politiku zaměstnanosti a pro hospodářskou a vzdělávací politiku bude nezbytný ucelený systém statistik „vzdělávání“ a zvláštní pozornost bude věnována veřejným a soukromým investicím do vzdělávání. Současný rozsah informací o vzdělávání a odborné přípravě bude muset být rozšířen o další údaje o vzdělávání dospělých.

Sdělení Komise o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti z roku 2002 vyžaduje úplného uskutečnění poslední fáze evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW) a první fáze evropské statistiky nemocí z povolání (EODS). Bude třeba též dále rozvíjet ukazatele kvality práce, zdravotních problémů z povolání a sociálně-ekonomických nákladů na ochranu zdraví a bezpečnost práce.

Ve smyslu článku 13 Smlouvy a opatření k boji proti diskriminaci bude vytvořena metodologie, která umožní získávat pravidelné statistické údaje o integraci zdravotně postižených osob do společnosti.

Očekává se, že významné společenské změny, z nichž většina je již rozpoznatelná, budou probíhat i v tomto programovém období (například v populační pyramidě, struktuře domácností, migračních trendech, pracovních modelech, vzdělávacích systémech apod.) a kromě nástrojů popsaných výše bude třeba vytvořit i nový typ nástrojů. Statistiky příjmů a životních podmínek EU (EU-SILC) budou při provádění dalších vln zjišťování Evropského společenství, která proběhnou v domácnostech, vycházet ze širokého výběru zdrojů a stavět na zkušenostech získaných v devadesátých letech 20. století. Tento průzkum bude zaveden s cílem poskytnout soubor informací o životních podmínkách evropských občanů v tomto pětiletém období i mimo něj.

V pětiletém období provádění programu Komise:

HLAVA XII

Kultura

Činnost Společenství v oblasti kultury vychází z článku 151 Smlouvy. K hlavním úkolům v pravomoci Společenství patří zlepšování znalosti a šíření informací o klíčových kulturních aspektech Evropanů. Zároveň bylo jasně stanoveno, že Společenství musí brát zřetel na kulturní aspekty také při definování a provádění svých politik jako celku.

V rámci statistického programu Společenství na období 2003 až 2007 bude v rámci kulturních statistik prioritou konsolidace pilotní činnosti o zaměstnanosti v oblasti kultury, zapojení do kulturní činnosti a statistiky výdajů v kultuře. Současně bude statistický program v úzké spolupráci s členskými státy a příslušnými mezinárodními organizacemi podporovat metodologickou práci a rozvoj statistik souvisejících s návratností investic v kultuře. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji mezinárodních metod, které umožní provádět statistické měření a analýzu dopadu, jenž má zapojení do kulturních činností na plnění sociálních cílů, jako je například zvyšování úrovně vzdělání a míry zaměstnanosti, snižování trestné činnosti a stírání rozdílů ve zdravotní oblasti.

V pětiletém období provádění programu Komise:

HLAVA XIII

Veřejné zdraví

Podle článku 152 Smlouvy činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví zahrnuje zdravotnické informace. Základní rámec statistik veřejného zdraví, které zahrnují zdravotní status, zdravotní determinanty a zdravotnické zdroje, byl vytvořen jako součást Evropského statistického systému na podporu akčních plánů Společenství v oblasti veřejného zdraví. V rámci schválení nového akčního programu Společenství o veřejném zdraví ( 14 ) budou v kontextu statistického programu Společenství dále rozvíjeny zdravotnické informace využívané pro statistické účely, včetně potřebné detailní klasifikace shromážděných dat podle pohlaví, věku, zeměpisného umístění a podle míry příjmů, jsou-li tyto informace k dispozici. V letech 2003 až 2007 se bude dále rozvíjet soubor statistik zdraví s cílem uspokojit požadavky, jež vyplývají z nového akčního programu o veřejném zdraví. Především bude nutné se zaměřit na ukazatele udržitelného rozvoje.

Obecný důraz bude kladen na posílení infrastruktury pro základní systém statistik veřejného zdraví (na úrovni členských států a EU) a na harmonizaci a zdokonalení srovnatelnosti dostupných dat ve spolupráci s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti veřejného zdraví (WHO a OECD).

S ohledem na provázanost a doplňkovost se činnost v rámci tohoto programu bude dále zaměřovat na využívání základních pojmů, definicí a klasifikací v celé oblasti zdravotnických informací.

V souladu se souvisejícími smlouvami uzavřenými s danými státy bude rozsah statistik veřejného zdraví rozšířen i na kandidátské země.

V pětiletém období provádění programu Komise:

HLAVA XIV

Ochrana spotřebitele

V posledních letech věnují instituce ES spotřebitelské politice podstatně větší pozornost (článek 153 Smlouvy).

Komise vypracovala akční plán spotřebitelské politiky na období 1999 až 2001, po kterém bude následovat činnost ve prospěch spotřebitelů. Současný akční plán, stejně jako plány předchozí, je znevýhodněn omezenou dostupností údajů potřebných k vytvoření kvalifikovaného posudku. V současné době se připravuje akční plán pro spotřebitelskou politiku na léta 2002 až 2005. Zdůrazní potřebu vyvinutí systematičtějšího a komplexnějšího úsilí nezbytného k vytvoření udržitelné „základny vědomostí“ jako nástroje potřebného pro rozvoj tohoto politického směru.

Smyslem činnosti Eurostatu v této oblasti je poskytnout statistické údaje, které by zajímaly širokou veřejnost a které by osvětlily problematiku spotřeby a spotřebitelů na evropské, státní a regionální úrovni.

V pětiletém období provádění programu bude Komise:

HLAVA XV

Transevropské sítě Statistické dopady

Není požadován žádný přímý statistický program. Statistické informace pro tuto oblast se podle potřeby odvozují z údajů a ukazatelů vytvořených v rámci jiných hlav tohoto programu.

HLAVA XVI

Průmysl

Statistická činnost v oblasti průmyslu v nejširším smyslu slova (včetně zejména stavebnictví, služeb, energetického a zemědělsko-potravinářského sektoru) se soustředí na podporu politiky přijaté na základě Amsterodamské smlouvy a několika následných vrcholných schůzek (zejména vrcholné schůzky v Lisabonu v březnu 2000). Tento vývoj je plánován zejména v oblasti globalizace, vnitřní a vnější organizace podniků (nebo obecněji řečeno produkčního systému), podnikatelského přístupu a řízení podniků a poptávky, jakož i zaměstnanosti a lidských zdrojů.

První prioritou je provádění různých nařízení o statistikách podnikání. Mimořádný důraz bude kladen na kvalitu výsledků.

V závislosti na strukturálních změnách v průmyslu bude program pro tvorbu statistiky podnikání prováděn v úzké spolupráci s vnitrostátními statistickými systémy. Tento rozvoj bude zahrnovat úpravu současných nařízení, ale také podporu hlavních evropských politik, zejména jednotného trhu, rozšíření, hospodářské a měnové politiky, informační společnosti, zaměstnanosti a rovněž podporu strukturálních ukazatelů, jež jsou podkladem pro výroční zprávy Evropské unie.

Eurostat bude spolu s členskými státy studovat možnosti maximální racionalizace vnitrostátních metod statistického zjišťování a jejich koordinaci, aby se co nejvíce omezilo zatížení podniků. Zvláštní úsilí bude věnováno zlepšení analýzy jednotného trhu s použitím stávajících statistických nástrojů, nebo nástrojů, které budou v budoucnosti vytvořeny, zejména číselníku PRODCOM (a analogických nástrojů v sektoru služeb).

V oblasti energetických statistik se činnost zaměří především na zvýšení kvality energetických bilancí, zejména v oblasti spotřeby, aby se lépe uspokojily požadavky vyplývající z mechanismu sledování emisí skleníkových plynů. Současný systém bude rozšířen tak, aby lépe zohlednil problematiku udržitelného rozvoje (energetické úspory, kogenerace, obnovitelné energetické zdroje), a dále se bude sledovat účinnost hospodářské soutěže na liberalizovaných trzích a její dopad na spotřebitele a energetický průmysl.

V pětiletém období trvání programu bude činnost pokračovat v těchto oblastech:

HLAVA XVII

Hospodářská a sociální soudržnost

Jedním z klíčových článků budování Evropské unie je vyrovnání sociálních a regionálních rozdílů. Toto je ve skutečnosti prvořadým cílem strukturálních fondů. Po jejich reformě v roce 1988 Komise zavedla ucelenou politiku sociální a hospodářské soudržnosti, v rámci níž hrají důležitou úlohu v procesu provádění rozhodnutí regionální statistiky: způsobilost zón, jichž se týkají regionální cíle, je definována na základě sociálně-ekonomických kritérií s ohledem na určité prahové hodnoty; přidělování finančních prostředků členským státům podléhá objektivnímu rozhodování na základě statistických ukazatelů. Vyhodnocení dopadu politiky Společenství na regionální úrovni a kvantifikaci regionálních rozdílů lze navíc provádět pouze tehdy, budou-li k dispozici rozsáhlé regionální statistiky.

Pravidelné hodnotící zprávy vypracovávané Komisí („Zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti“ ( 15 ) o sociálně-ekonomickém vývoji v regionech si vyžadují značné množství statistických informací. Mimořádnou pozornost si zasluhuje městská problematika, neboť političtí činitelé s rozhodovacími pravomocemi v rostoucí míře vyžadují hodnocení kvality života v evropských městech. Jako základ pro svou budoucí činnost potřebují srovnatelné údaje o všech městech a velkoměstech v EU. Sdělení vydaná Komisí v roce 1997 („Cesty rozvoje měst v Evropské unii“) a 1998 („Udržitelný rozvoj měst v Evropské unii: akční rámec“) zdůrazňovala především tuto potřebu srovnatelnějších informací.

Činnost, jež má být prováděna v rámci statistického programu na období 2003 až 2007, bude proto do značné míry ovlivněna podobou regionální politiky Společenství v rozšířené Evropské unii a příchodem nového programového období strukturálních fondů. Třetí zpráva o soudržnosti má být Komisí přijata začátkem roku 2004, zatímco její závěry mají být provedeny (jako návrh nařízení) v průběhu zbývající části téhož roku. Požadované informace budou na regionální úrovni zahrnovat také předběžné odhady počtu obyvatel a údaje o regionální demografii.

Řada útvarů Komise využívá systémy zeměpisných informací pro vytváření, provádění a hodnocení politik, za něž nesou odpovědnost. Tento trend se bude stále důrazněji prosazovat v příštích letech díky technickému pokroku a širší dostupnosti dat. Iniciativy týkající se infrastruktury evropských prostorových dat s sebou přinesou nové úkoly v této oblasti. Eurostat musí jako správce referenční databáze Komise tyto úkoly splnit.

V průběhu pěti let provádění programu budou pokračovat práce v těchto oblastech:

HLAVA XVIII

Výzkum a technologický rozvoj

Obecným cílem politiky výzkumu a technologického rozvoje Společenství je posílit vědecký a technický základ evropského hospodářství a zlepšit konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Na vrcholné schůzce v Lisabonu konané v roce 2000 Evropská rada stanovila jasný strategický cíl pro Evropu na příští desetiletí. Jak je zřejmé z diskuse o evropském výzkumu, zůstane měření harmonizovaných vstupů, výstupů a sociálně-ekonomických dopadů hospodářství založeného na vědomostech i nadále důležitou prioritou v programu evropského výzkumu.

Pro všechny stávající politiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou potřebné aktuální a harmonizované údaje, jejichž shromažďování musí být dohodnuto s členskými státy a koordinováno prostřednictvím Eurostatu. Roční aktualizace ukazatelů v rámci obou iniciativ bude vyžadovat častější průzkumy v členských státech a zároveň zlepšení kvality. Je třeba umožnit tvorbu statistik lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky a rozdělení podle pohlaví, aby tvůrci politiky měli k dispozici údaje nezbytné k vyhodnocení účinnosti dotyčných politik Společenství.

V průběhu pěti let provádění programu se hlavní úsilí zaměří na:

V rámci politiky výzkumu a vývoje Společenství podporuje výzkumné aktivity, jež prosazují jeho vlastní politiku. V různých rámcových programech (včetně návrhů dokumentů pro šestý rámcový program) byly úřední statistiky definovány jako oblast, v níž budou na úrovni Společenství zahájeny výzkumné a vývojové aktivity.

Zvýšené využívání statistik pro politické rozhodování na konci devadesátých let 20. století vedlo k poptávce po přesnějších a srovnatelnějších statistických údajích, zejména u konjunkturálních ukazatelů, aby bylo možné sledovat vývoj jednotného evropského trhu a měnové unie. Plánované rozšíření Evropské unie dále zvyšuje potřebu rychlého přístupu k takovým informacím.

Souběžně s tím nabízí technologie nové možnosti sběru dat a šíření statistik. Zpravodajské jednotky (podniky a jednotlivci) si současně stěžují na své zatížení a požadují jeho snížení prostřednictvím další automatizace a lepšího využívání dostupných informací. Na evropské úrovni plní výzkum a vývoj ve statistice důležitou úlohu, neboť tvorba statistik je svou povahou mezinárodní a jen malý počet členských států by si mohl dovolit je tvořit samostatně. Spolu se zvýšeným důrazem na analýzu nákladů a výnosů vytvářených statistik to přináší nové požadavky na tvorbu evropských statistik. Evropští úřední statistikové proto musí přehodnotit v současnosti používané postupy pro sběr a sestavování statistik o stále větším množství různých jevů.

Tyto požadavky podtrhují význam využívání stávajících dostupných zdrojů dat pro tvorbu statistiky za účelem hlubší statistické analýzy. Z toho vyplývá, že by měly být vytvořeny metody a nástroje, které podporují kombinované využívání dat (například správní údaje a údaje z výběrových statistických šetření, nebo krátkodobé statistiky do jednoho roku a strukturální statistiky).

V průběhu příštích pěti let se úsilí zaměří na:

HLAVA XIX

Životní prostředí

Hlavním cílem environmentální statistiky je sloužit jako účinný nástroj pro provádění a hodnocení politiky životního prostředí Evropské unie. Hlavní priority v oblasti životního prostředí jsou zahrnuty do šestého akčního programu pro životní prostředí, strategie udržitelného rozvoje a Cardiffské strategie integrace problematiky životního prostředí do dalších politických oblastí.

Návrh Evropské komise, který se týká šestého akčního programu pro životní prostředí „Životní prostředí v roce 2010: budoucnost máme ve svých rukou“, vymezuje prioritní oblasti environmentální statistiky. Tento nový program definuje čtyři hlavní strategické oblasti: změna podnebí, příroda a biologická rozmanitost, životní prostředí a zdraví a kvalita života, přírodní zdroje a odpady. Zdůrazňuje potřebu pokračovat v procesu začlenění problematiky životního prostředí do všech odpovídajících politik a zajistit lepší a přístupnější informace o životním prostředí pro občany. Také by měl být vytvořen ekologicky uvědomělý přístup k využívání půdy.

Evropská rada na zasedání v Göteborgu v červnu 2001 schválila strategii udržitelného rozvoje EU. Strategie je založena na čtyřech tématech (změna podnebí, doprava, zdraví a přírodní zdroje) a bude každoročně sledována. Strategie do značné míry ovlivní potřebu statistik souvisejících s životním prostředím, avšak aspekt udržitelnosti bude mít dopady také na sociálně-ekonomické statistiky. Aby bylo možné měřit pokrok, bude udržitelný rozvoj zařazen do seznamu strukturálních ukazatelů pro komplexní zprávu, která bude každoročně předkládána na jarním zasedání Evropské rady počínaje rokem 2002.

Na zasedání Rady v Göteborgu byl vznesen také požadavek na vytvoření strategie, jež by se týkala vnějších aspektů udržitelného rozvoje, a s ohledem na světové vrcholné setkání OSN o udržitelném rozvoji se očekává přijetí obecné agendy.

Z akčního plánu a strategie udržitelného rozvoje vyplývá, že by statistický program měl ve své environmentální části nadále pokračovat v dosavadních oblastech činnosti, jež je však třeba rozšířit a upravit. Hlavní orientace statistického programu se bude i nadále zaměřovat na statistiky úzce spjaté se sociálně-ekonomickými statistikami, jako např. údaje o negativním vlivu na životní prostředí v důsledku lidské činnosti a o reakcích společenských činitelů. Schopnost statistik popsat interakci mezi sociálním, hospodářským a environmentálním vývojem bude vyžadovat další práci. Program byl navržen tak, aby spolu s informacemi poskytovanými Evropskou agenturou pro životní prostředí uspokojil potřeby statistických údajů, a jednotlivé pracovní oblasti budou i nadále komplementární.

Klíčovým faktorem udržitelného rozvoje je integrace environmentálních aspektů do dalších politik, nicméně podstatného pokroku bylo dosaženo pouze ve třech z devíti odvětví (doprava, zemědělství a energetika). Bude pokračovat činnost v oblasti úplné harmonizace environmentální části statistik Společenství s odpovídajícími sociálně-ekonomickými statistikami, čímž vznikne nástroj, jenž bude moci být následně využíván pro tyto propojené politiky. Významný pokrok byl v současné době zaznamenán v sestavování některých důležitých statistik. Stejné kroky bude třeba podniknout i v jiných oblastech politiky. Hlavní důraz by měl být kladen na ukazatele biologické rozmanitosti, využívání/intenzity zdrojů a toxických chemických látek a jejich dopadu na lidské zdraví. Na základě statistik týkajících se krajiny dochází ke zlepšování statistik využití půdy. Důležité budou statistiky rybolovu, jež umožní sledování vývoje těchto omezených zdrojů (viz hlava II). Agregované ukazatele využívající výrobní a obchodní statistiky a další zdroje mohou přispět k vyjádření závislosti společnosti na chemických látkách. Také sociální statistiky musejí být rozšířeny o environmentální aspekt, aby bylo možné sledovat modely spotřeby a případné důsledky pro zdraví vyplývající ze znečištění a z používání chemických látek.

Významným úkolem bude provádění nařízení o statistice odpadů. Nové politiky, spojující nakládání s odpady s využíváním zdrojů, si také vyžádají statická opatření za účelem popsání materiálových toků, využívání zdrojů, odpadu, recyklace a ekologické účinnosti. Provádění rámcové směrnice o vodě si vyžádá statistickou podporu a lepší harmonizaci vodních statistik. Je zapotřebí vytvořit lepší právní základ pro tyto statistiky. Statistická podpora při provádění směrnice IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění) bude důležitá pro zajištění srovnatelnosti se statistikami podnikání. Důležitým úkolem bude také přezkoumání ohlašovacích povinností a koordinace mezi předkládáním statistických zpráv a zpráv o dodržování předpisů.

Byly též vytvořeny environmentální účty propojené s národními účty. Tyto účty tvoří důležitý základ pro environmentální analýzu a vytvoření komplexnějších modelů vzájemných vztahů mezi hospodářstvím a životním prostředím. Účty budou dále upravovány a rozšiřovány a poslouží jako základní statistický nástroj pro analýzy udržitelného rozvoje.

V průběhu pěti let trvání programu půjde především o:

HLAVA XX

Rozvojová spolupráce (a jiné vnější vztahy)

Obecným cílem je podporovat vnější politické vztahy EU prostřednictvím poskytování odpovídající cílené statistické technické pomoci za účelem posílení statistické kapacity v zemích dostávajících podporu EU. Budoucí strategii však uznává nutnost změny s ohledem na měnící se kontext politiky EU.

Politika EU v kontextu statistické spolupráce

Nejvýznamnější změnou v politice je výslovné zaměření rozvojové politiky ES na snížení chudoby, zejména v zemích AKT. V důsledku toho se statistická spolupráce ještě více zaměří na intenzivnější měření a sledování chudoby; to bude zahrnovat rozšíření aktivit zejména v oblasti sociální statistiky. Podobně bude poskytováno technické poradenství a podpora v oblasti měření dopadu chudoby na rozvojové programy ES GŘ pro rozvoj, GŘ pro vnější vztahy a programu Europeaid.

Program se bude i nadále soustřeďovat na regionální integraci, odrážející zvýšený pohyb mezi zeměmi za účelem posílení regionální struktury. Podpora bude poskytována mimo jiné v těchto oblastech – mnohostranný dohled, zdokonalení národních účtů, cenová statistika, zemědělská statistika, zahraniční obchod, statistika podnikání a statistická odborná příprava.

Nejdůležitějším cílem při spolupráci s 12 partnerskými středomořskými zeměmi bude institucionální a interinstitucionální posílení vnitrostátních statistických systémů. Bude podporována harmonizace a vypracovávání statistik, jakož i lepší přístup k údajům pro uživatele, aby se vytvořil pevný základ pro politické rozhodování a řádnou správu věcí veřejných. Kromě sociálně-ekonomických statistik patří k prioritním oblastem migrace, cestovní ruch a životní prostředí.

Statistická spolupráce mezi EU a novými nezávislými státy bývalého Sovětského svazu se soustřeďuje na podporu a sledování hospodářské spolupráce a procesu reformy a také na podporu tržního hospodářství. Požadovány jsou především statistiky hospodářství a zahraničního obchodu.

Eurostat bude i nadále zesilovat své úsilí, aby zlepšil koordinaci v rámci společenství dárců (bilaterálních a multilaterálních dárců). Proto bude Eurostat podporovat činnost, zejména v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)/DAC (Výbor pro rozvojovou pomoc), OSN a Světové banky, zaměřenou na vyhodnocení dopadu spolupráce v oblasti rozvoje na plnění „rozvojových cílů tisíciletí“ přijatých na vrcholné schůzce OSN k tisíciletí v roce 2000. V tomto smyslu převezme Eurostat aktivní roli v iniciativě PARIS 21 a na Balkáně. Zejména činnosti v oblasti technické spolupráce zvýší význam orientace na uživatele a důležitost víceletého programového plánování.

Inovační práce se zaměří na vyvíjení přístupů a metod pro měření a sledování lidských práv a řádné správy věcí veřejných.

V průběhu pěti let trvání programu půjde především o:

---

PŘÍLOHA II

---

( 1 ) Úř. věst. C 75 E, 26.3.2002, s. 274.

( 2 ) Úř. věst. C 125, 27.5.2002, s. 17.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 30. září 2002 (Úř. věst. C 275 E, 12.11.2002, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 4 ) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

( 6 ) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 59, 6.3.1991, s. 21. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 97/255/ES (Úř. věst. L 102, 19.4.1997, s. 32).

( 8 ) Úř. věst. L 59, 6.3.1991, s. 19. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 96/174/ES (Úř. věst. L 51, 1.3.1996, s. 48).

( 9 ) Úř. věst. L 112, 29.4.1997, s. 56.

( 10 ) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o přistěhovalecké politice Společenství ze dne 22. listopadu 2000 (KOM(2000) 757 v konečném znění).

( 11 ) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Směrem ke společnému azylovému řízení a k jednotnému postavení osob, kterým byl přiznán azyl, platnému na území Společenství“ ze dne 22. listopadu 2000 (KOM(2000) 755 v konečném znění).

( 12 ) Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1.

( 13 ) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 359/2002 (Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1).

( 14 ) Sdělení Společenství o strategii zdraví Evropského společenství a návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2001 až 2006) – KOM(2000) 285 v konečném znění ze dne 16. května 2000.

( 15 ) Viz „Jednota Evropy, solidarita národů, rozmanitost regionů“: druhá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti, Evropská komise, leden 2001.