(ES) č. 2042/2000Nařízení Rady (ES) č. 2042/2000 ze dne 26. září 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska

(1)

V dubnu 1994 po antidumpingovém šetření zahájeném v březnu 1993 (dále jen „původní šetření“) uvalila Rada prostřednictvím nařízení (ES) č. 1015/94 ( 2 ) (dále jen „konečné nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovozy systémů televizních kamer pocházejících z Japonska. Původní šetření pokrývalo období od 1. července 1991 do 31. prosince 1992.

(2)

V říjnu 1997 po šetření (dále jen „šetření o úplných nákladech“) podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen „základní nařízení“) zvýšila Rada prostřednictvím nařízení (ES) č. 1952/97 ( 3 ) sazbu konečného antidumpingového cla pro dvě dotyčné společnosti, jmenovitě pro Sony Corporation (dále jen „Sony“) a Ikegami Tsushinki & Co Ltd na 108,3 % a 200,3 % v tomto pořadí.

(3)

V červnu 1998 Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 1178/98 ( 4 ) zahájila šetření podle článku 13 základního nařízení týkající se údajného obcházení platných antidumpingových opatření formou montáže částí a modulů systémů televizních kamer ve Společenství (dále jen „šetření proti obcházení“). Průmysl Společenství, který si stěžoval, následně svou stížnost stáhl a řízení bylo v únoru 1999 zastaveno. Na základě důkazů získaných během tohoto šetření zahájila Komise řízení podle článku 5 základního nařízení týkající se dovozů některých částí systémů televizních kamer pocházejících z Japonska ( 5 ) (dále jen „šetření o dovozu částí“).

(4)

Navíc bylo v lednu 1999 zahájeno antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení týkající se dovozů systémů televizních kamer pocházejících ze Spojených států amerických (USA) ( 6 ) (dále jen „šetření o amerických dovozech“). Toto šetření bylo ukončeno dne 1. února 2000, aniž by byla zavedena jakákoli opatření po uzavření výrobních jednotek jediného vyvážejícího výrobce systémů televizních kamer v USA, což je společnost, která je spřízněna s hlavním japonským vyvážejícím výrobcem systémů televizních kamer.

(5)

Po zveřejnění oznámení o blížícím se pozbytí účinnosti ( 7 ) platných antidumpingových opatření týkajících se dovozů systémů televizních kamer pocházejících z Japonska obdržela Komise požadavek na přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Požadavek byl podán dne 28. ledna 1999 společnostmi Philips Digital Video Systems a Thomson Broadcast Systems (dále jen „žádající výrobci Společenství“ nebo „průmysl Společenství“), jejichž společná výroba systémů televizních kamer představuje 100 % výroby Společenství tohoto výrobku podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(7)

Požadavek byl založen na tom, že pozbytí účinnosti opatření by pravděpodobně vyústilo v pokračování nebo opakování dumpingu a v újmě průmyslu Společenství.

(8)

Poté, co Komise rozhodla po konzultaci s Poradním výborem, že existuje dostatek důkazů pro zahájení přezkumu pozbytí účinnosti, zahájila současné šetření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství dne 30. dubna 1999 ( 8 ).

(9)

Komise oficiálně informovala žádající výrobce Společenství, vyvážející výrobce v Japonsku a zástupce vlády vyvážející země o zahájení přezkumu. Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a těm, kteří o sobě dali vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Komise rovněž dala přímo zainteresovaným stranám možnost písemně zveřejnit jejich stanoviska a žádat slyšení.

(10)

Žádající výrobci Společenství na dotazník odpověděli. Na dotazník odpověděl pouze jeden japonský vyvážející výrobce a neodpověděl žádný nespřízněný dovozce. Patnáct uživatelů odpovědělo na dotazník, avšak někteří z nich pouze částečně, a některé údaje poskytlo sdružení uživatelů.

(11)

Komise vyhledala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti pokračování či opakování dumpingu a újmy a zhodnocení zájmu Společenství. Za účelem ověření byly navštíveny provozovny následujících společností:

(12)

Šetření týkající se pravděpodobnosti pokračování a/nebo opakování dumpingu pokrývalo období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 1998 („období šetření“). Hodnocení příslušných trendů za účelem odhadu rizika pokračování a/nebo opakování újmy pokrylo období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1998 (dále jen „období šetření újmy“).

(13)

Dotyčným výrobkem jsou systémy televizních kamer v současné době kódů KN ex852530 90, ex853710 91, ex853710 99, ex852990 81, ex852990 88, ex854389 95, ex852821 14, ex852821 16 a ex852821 90 pocházející z Japonska.

(14)

Jak bylo stanoveno v konečném nařízení, systémy televizních kamer se mohou skládat z následujících částí dovážených buďto dohromady, nebo odděleně:

(15)

Výrobky nespadající pod výše uvedenou definici jsou:

(16)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že s účinností od roku 1997 byl vyvinut nový model systému televizních kamer, a sice hlava kamery pro vysílání, která je spojena s videorekordérem („camcorder“). Šetření ukázalo, že průmysl Společenství i vyvážející výrobci nabízejí své hlavy televizních kamer většinou v různých sestavách, buďto připojené k triax-adaptéru nebo k nahrávací jednotce. Jak bylo naznačeno výše, videorekordéry a hlavy kamer s nahrávací jednotkou ve stejném pouzdře nespadají do škály výrobků současného řízení. Camcordery se však také mohou skládat z hlav kamer spojených s videorekordérem, aniž by byly oba ve stejném pouzdře. Na tomto základě se došlo k závěru, že takový typ hlavy kamery spadá pod definici dotyčného výrobku uvedenou v konečném nařízení. Dále bylo stanoveno, že samotná nahrávací jednotka pod výše uvedenou definici dotyčného výrobku nespadá.

(17)

Šetření rovněž ukázalo, že obdobné systémy televizních kamer pro vysílání byly postupně nahrazovány novým typem systémů televizních kamer, digitálními systémy televizních kamer pro vysílání, které byly uvedeny na trh Společenství s účinností od roku 1997. Tyto digitální systémy televizních kamer spadají pod definici dotyčného výrobku v konečném nařízení.

(18)

Bylo zjištěno, že neexistovaly žádné podstatné rozdíly ve fyzických a technických vlastnostech a v použití systémů televizních kamer vyráběných japonskými vyvážejícími výrobci a prodávaných ve Společenství a výrobku vyráběného a prodávaného na domácím trhu vyvážející země.

(19)

Dotyčný výrobek vyráběný japonskými vyvážejícími výrobci a prodávaný ve Společenství a výrobek vyráběný a prodávaný žádajícími výrobci Společenství na trhu Společenství navíc používají stejnou základní technologii a oba odpovídají platným světovým průmyslovým normám. Tyto výrobky mají rovněž stejné funkce a použití, dále mají podobné fyzické a technické vlastnosti, jsou zaměnitelné a navzájem si konkurují. Jak žádající výrobci Společenství, tak i japonští vyvážející výrobci navíc vyrábějí digitální výrobky a camcordery, které představují nejnovější technologický pokrok týkající se dotyčného výrobku vzhledem k původnímu šetření. Systémy televizních kamer vyráběné japonskými vyvážejícími výrobci a prodávané ve Společenství a systémy televizních kamer vyráběné a prodávané průmyslem Společenství, který podal stížnost, na trhu Společenství jsou proto rovnocenné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení je cílem tohoto typu přezkumu s ohledem na aspekty dumpingu určit, zda by pozbytí účinnosti opatření vedlo k pokračování a/nebo opakování dumpingu či nikoli.

(21)

V porovnání s předchozími šetřeními byla úroveň spolupráce japonských vyvážejících výrobců v současném šetření obzvláště nízká. Pouze jeden z menších výrobců systémů televizních kamer, který do Společenství vyvážel jen malé množství dotyčného výrobku, spolupracoval. Zbývající tři společnosti, které o sobě daly vědět v původním šetření, odmítly poskytnout jakoukoli spolupráci, i když je všeobecně známo, že mají své centrály a hlavní závody pro výrobu a výzkum a vývoj v Japonsku a že minimálně v případě dvou z nich byly ve Společenství prodávány systémy televizních kamer s jejich značkou ve značném množství během období šetření.

(22)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce a ke skutečnosti, že statistické údaje poskytnuté Eurostatem nebyly v tomto ohledu považovány za věrohodné (kódy KN zahrnují rovněž výrobky neuvedené v tomto šetření), nebylo možné s jistotou určit, zda byly z Japonska dováženy hlavy televizních kamer jako takové. Avšak je vhodné připomenout, že během období šetření byly do Společenství dovezeny důležité části systémů televizních kamer. Navíc bylo zjištěno, že systémy televizních kamer vyrobené v USA dceřinou společností Sony byly ve značném množství dovezeny do Společenství. Celkově bylo proto uznáno za vhodné dojít k závěru, že současné množství dovozů systémů televizních kamer pocházejících z Japonska je nízké v porovnání s množstvím vývozů během původního období šetření. Proto nebyl učiněn žádný závěr týkající se pravděpodobnosti pokračování dumpingu.

(23)

V důsledku nespolupráce hlavních japonských vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 18 základního nařízení bylo nutno dojít k závěrům na základě dostupných informací. Vzhledem k neexistenci jakýchkoli jiných důvěryhodných zdrojů byla proto analýza týkající se pravděpodobnosti opakování dumpingu, pokud by bylo umožněno pozbytí účinnosti opatření, založena na údajích uvedených v požadavku na přezkum a také na údajích obdržených v průběhu šetření od průmyslu Společenství a uživatelů systémů televizních kamer.

(24)

V požadavku je uvedeno, že výše dumpingu je u samotných hlav kamer 30,6 %. Odpovídající výpočet obsahuje několik střízlivých odhadů. Pro účely výše uvedeného výpočtu nebyly například vzaty do úvahy jiné části systémů televizních kamer, i když jsou někdy dodávány zdarma. To naznačuje, že skutečná výše dumpingu by v případě zrušení cla byla nejspíše vyšší než 30,6 %.

(25)

Požadavek rovněž ukazuje, že dumpingová rozpětí by dosáhla minimálně té výše, která byla zjištěna v původním šetření, pokud by byla opatření zrušena.

(26)

Na tomto základě a v důsledku nedostatku jakýchkoli vhodnějších údajů se došlo k závěru, že dumpingová rozpětí by zůstala na vysoké úrovni, pokud by byla opatření zrušena.

(27)

Co se týče pravděpodobné budoucí výše vývozů systémů televizních kamer do Společenství, bylo zjištěno, že podle dostupných údajů zůstala výrobní kapacita systémů televizních kamer v Japonsku minimálně na stejné úrovni, jaká byla zjištěna v původním šetření, a je dosti velká na to, aby umožnila opětovné zahájení vývozu do Společenství na vysoké úrovni, pokud by mělo antidumpingové clo pozbýt účinnosti. To potvrzuje skutečnost, že prodej systémů televizních kamer montovaných ve Společenství a ve třetích zemích, které většinou obsahují hodnotné a významné části systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, naznačuje, že výrobní kapacita se v podstatě nezměnila.

(28)

Navíc vzhledem k pohyblivé povaze výroby může být výrobní kapacita těchto výrobků rozšířena během několika měsíců, pokud je to nutné. Skutečnost, že výrobní zařízení jednoho z japonských vyvážejících výrobců bylo přemístěno z USA do Společenství během období několika měsíců jasně ukazuje, že výrobní kapacitu dotyčného výrobku lze skutečně vytvořit/rozšířit nebo snížit během krátkého časového období. Pokud by antidumpingová opatření pozbyla účinnosti, výrobní činnosti týkající se systémů televizních kamer ve Společenství by mohly být převedeny do Japonska a výrobní kapacita v Japonsku by mohla být snadno rozšířena za účelem udržení vývozů do Společenství.

(29)

Během období šetření újmy vyráběli všichni japonští vyvážející výrobci s výjimkou Sony své systémy televizních kamer určené pro trhy USA a Latinské Ameriky v Japonsku. Navíc bylo na základě dostupných údajů zjištěno, že systémy televizních kamer určené pro japonské a asijské trhy byly vyráběny všemi vyvážejícími výrobci v Japonsku. Výzkumné a vývojové aktivity spojené s těmito výrobky se navíc rovněž odehrávaly v Japonsku, protože z výrazné části těchto aktivit těží nejen systémy televizních kamer, ale také profesionální kamery a také jiné výrobky. Japonští vyvážející výrobci byli schopni přizpůsobit se měnící se poptávce zvýšením své výroby v Japonsku, když trh rostl. To vedlo k závěru, že v Japonsku zbývá volná výrobní kapacita, která byla využita, když spotřeba rostla jak ve Společenství, tak celosvětově. Proto je pravděpodobné zvýšení výroby japonských vyvážejících výrobců, pokud by antidumpingová opatření pozbyla účinnosti.

(30)

Došlo se k závěru, že stávající výrobní kapacita, stejně jako možnost ji zvýšit, pokud by to bylo nezbytné, představují potenciál japonských vyvážejících výrobců zvýšit svou výrobu a vyvážené množství do Společenství v případě, že by antidumpingová opatření vypršela. Vzhledem k tomu, že jejich zařízení pro výzkum a vývoj a také výrobní zařízení pro převážnou část součástek systémů televizních kamer byla umístěna v Japonsku, by toto zvýšení výroby způsobilo zvýšení úspor z rozsahu japonských vyvážejících výrobců.

(31)

Je třeba rovněž poznamenat, že dva japonští vyvážející výrobci, kteří zřídili montážní linky pro systémy televizních kamer ve Společenství, zachovali v Japonsku výrobu výrobků, které nepodléhají antidumpingovému clu, pro vývoz do Společenství, tj. videorekordéry, hlavy kamer s nahrávací jednotkou ve stejném, neoddělitelném pouzdře, a profesionální kamery, které nelze využívat pro účely vysílání. Ačkoli tyto výrobky nejsou předmětem současného šetření, jak bylo uvedeno výše, výrobní linky a související kapacity, které jsou k jejich výrobě potřebné, jsou rovněž vhodné pro výrobu systémů televizních kamer. Na tomto základě a v důsledku nedostatku jakýchkoli dalších údajů, vyplývajícího z nedostatku spolupráce dotyčných vyvážejících výrobců, se došlo k závěru, že ačkoli uvalení antidumpingových cel vedlo ke změně organizace výroby systémů televizních kamer dotyčných vyvážejících výrobců, pozbytí účinnosti opatření antidumpingových opatření by pravděpodobně tento stav zvrátilo.

(32)

Z výše uvedeného vyplývá, že japonští vyvážející výrobci mají potenciál zvýšit svou výrobu v Japonsku a jejich velikost vývozu systémů televizních kamer do Společenství za výrazně dumpingové ceny.

(33)

Šetření neodhalilo žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že situace týkající se běžné hodnoty, vývozních cen a následně dumpingových rozpětí stanovených v původním šetření, šetření o převzetí práv k dopravě a šetření proti obcházení se nějak výrazně změnila. Proto se došlo k závěru, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, dumping by se pravděpodobně opakoval.

(34)

Šetření potvrdilo, že společná výroba dvou žádajících výrobců Společenství představuje 100 % výroby Společenství systémů televizních kamer. Tito dva výrobci proto tvoří průmysl Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(35)

Co se týče dalších hospodářských subjektů trhu ve Společenství, kteří jsou spřízněni s japonskými vyvážejícími výrobci, vzhledem k nízké úrovni spolupráce nemohla být povaha jejich aktivit v rámci Společenství podrobně prozkoumána, tj. nebylo jasné, zda představují tyto aktivity jednoduché montážní operace, nebo zda představují nějakou přidanou hodnotu ve Společenství. Proto nemohlo být určeno, zda tyto montážní operace postačují, aby bylo možné zmíněné subjekty trhu označit za společnosti vyrábějící dotyčný výrobek ve Společenství. Navíc vzhledem k jejich vztahu k japonským vyvážejícím výrobcům se má za to, že by neměli být považováni za průmysl Společenství v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(36)

Jak bylo popsáno výše, výrobek hodnocený v současném řízení je systém televizní kamery, který se skládá z hlavy kamery se třemi nebo více senzory, hledáčku, základní stanice nebo ovládací jednotky kamery (CCU), provozního ovládacího panelu (OCP) a hlavního ovládacího panelu (MCP) nebo hlavní jednotky seřízení (MSU). V praxi mohou být tyto části prodávány a proto také dováženy dohromady nebo odděleně.

(37)

Šetření prokázalo, že i když systémy televizních kamer vždy neobsahují všechny výše uvedené části, všechny povinně obsahují hlavu kamery. Proto bylo v souladu s přístupem použitým v původním šetření rozhodnuto vyjádřit hospodářské ukazatele, které se týkají postavení průmyslu Společenství a situace na trhu Společenství, na základě počtu hlav televizních kamer.

(38)

Jak bylo uvedeno výše, pouze jeden japonský vyvážející výrobce v současném šetření spolupracoval. Proto co se týče ostatních japonských vyvážejících výrobců, kteří nespolupracovali a o kterých bylo v šetření zjištěno, že stále provozují svou činnost na trhu Společenství, Komise využila nejvhodnějších dostupných informací v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(39)

Proto byla viditelná spotřeba Společenství hlav televizních kamer zhodnocena na základě:

(40)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce a ke skutečnosti, že statistické údaje poskytnuté Eurostatem nebyly v tomto ohledu považovány za věrohodné, nebylo možné zjistit, jestli byly z Japonska dováženy hlavy televizních kamer jako takové. Avšak tyto hlavy televizních kamer byly bez ohledu na jejich původ aktivně prodávány pod příslušnou značkou na trhu Společenství, a proto je nutné začlenit je do spotřeby Společenství, co se tohoto výrobku týče.

(41)

Na tomto základě šetření ukázalo, že zatímco v letech 1995 a 1996 byla spotřeba stabilní, v roce 1997 došlo k celkovému zvýšení, které pokračovalo během období šetření. To bylo kromě jiných důvodů způsobeno prodejem hlav televizních kamer pro vysílání fotbalového mistrovství světa, které se konalo ve Francii v roce 1998, a uvedením na trh nového typu hlav televizních kamer, tj. camcorderů, které začalo v roce 1997. Celkově se spotřeba Společenství od roku 1995 do období šetření zvýšila o 54 % a během období šetření dosáhla přibližně 1 500 jednotek.

(42)

Po uvalení konečného antidumpingového cla na dovozy hlav televizních kamer pocházejících z Japonska v roce 1994, se tyto dovozy v každém případě výrazně snížily. Jak potvrdila výše uvedená šetření proti obcházení, o dovozu částí a o amerických dovozech, tyto dovozy byly nahrazeny dovozy některých částí systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, které jsou následně montovány ve Společenství některými japonskými vyvážejícími výrobci a v případě jednoho japonského vyvážejícího výrobce dováženy z USA s neúplnými hlavami televizních kamer. Současné šetření skutečně ukázalo, že japonští vyvážející výrobci pokračovali v prodeji hlav televizních kamer na trhu Společenství pod svými značkami.

(43)

Proto je třeba vidět snížení dovozů hlav televizních kamer pocházejících z Japonska jako důsledek antidumpingového cla, které je účinné od roku 1994. Skutečnost, že byly tyto dovozy nahrazeny prodejem hlav televizních kamer, které se montují ve Společenství a které obsahují části pocházející z Japonska, již ukazuje, jak je vysvětleno níže, že existuje pravděpodobnost, že dovozy z dotyčné země by dosáhly stejné úrovně jako v původním šetření v případě, že by nebyla zachována antidumpingová opatření.

(44)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly přezkoumány všechny odpovídající ekonomické faktory a ukazatele, které mají vliv na stav průmyslu Společenství.

(45)

Ekonomické ukazatele, které se týkají postavení průmyslu Společenství, je nutné posuzovat s ohledem na předchozí šetření týkající se systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, tj. původní šetření v roce 1994 a následné šetření o převzetí práv k dopravě, které vedlo ke zvýšení sazeb zmíněného antidumpingového cla. Současné šetření ukázalo, že toto zvýšení mělo pozitivní vliv na postavení průmyslu Společenství. Dva další faktory spojené s technologickým pokrokem navíc měly rovněž vliv na některé z níže uvedených ukazatelů, a sice výše zmíněné uvedení camcorderů, nového typu hlav televizních kamer, na trh s účinností od roku 1997 a vývoj nové generace digitálních hlav televizních kamer, který byl rovněž zahájen v roce 1997.

(46)

Celková výroba hlav televizních kamer průmyslu Společenství se výrazně snížila mezi roky 1995 a 1996, konkrétně o 32 %, a poté znovu stabilně rostla mezi rokem 1997 a obdobím šetření, aniž by ovšem dosáhla úrovní z roku 1995. V tomto ohledu výroba kopírovala vývoj trhu Společenství od roku 1997.

(47)

Výrobní kapacita průmyslu Společenství zůstala během období šetření újmy stabilní. Využití kapacity hlav televizních kamer se mezi roky 1995 a 1996 snížilo, konkrétně o 32 %, a znovu zvýšilo před obdobím šetření. Tento vývoj rovněž odráží výše uvedené zvýšení velikosti výroby s účinností od roku 1997.

(48)

Prodej průmyslu Společenství se snížil mezi roky 1995 a 1996 o 10 % a poté se zvyšoval do roku 1997 a období šetření, tj. celkově se zvýšil o 21 % mezi rokem 1995 a obdobím šetření a dosáhl přibližně 850 jednotek, aniž by se však vyrovnal zvýšení spotřeby Společenství, která se podstatně zvýšila během stejného časového období, konkrétně o 54 %.

(49)

Stabilní pokles tržního podílu průmyslu Společenství mezi rokem 1995 a obdobím šetření o více než 16 procentních bodů, který během období šetření dosáhl přibližně 60 %, ukazuje, že průmysl Společenství netěžil ze zvýšení spotřeby Společenství či z příznivých tržních podmínek od roku 1997, které byly důsledkem uzavření šetření o převzetí práv k dopravě.

(50)

Zaměstnanost zůstala stabilní od roku 1996, kdy se zvýšila o 20 % v důsledku zavedení camcorderů a nové generace digitálních systémů televizních kamer.

(51)

Investice se podstatně snížily mezi roky 1995 a 1996, konkrétně o 21 %, po negativním vývoji výroby a prodeje průmyslu Společenství. Poté se v roce 1997 podstatně zvýšily, zhruba o 100 %, kromě jiných důvodů díky investicím do výzkumu a vývoje spojeným s vývojem nové generace digitálních systémů televizních kamer, avšak během období šetření znovu ostře poklesly.

(52)

V roce 1995 a obzvláště v roce 1996 utrpěl průmysl Společenství výrazné ztráty, které byly zmírněny až od roku 1997, v době, kdy byla kromě jiného zvýšena sazba antidumpingového cla uvaleného na systémy televizních kamer pocházející z Japonska a na trh byly úspěšně uvedeny camcordery. Během tohoto období však zůstal prodej průmyslu Společenství ztrátový. Tyto ztráty byly stále na úrovni přibližně –10 % z čistého prodeje během období šetření.

(53)

Šetření ukázalo, že antidumpingová cla byla během období šetření újmy zaplacena jen velmi zřídka. S účinností od uvalení antidumpingového cla na dovozy hlav televizních kamer pocházejících z Japonska, byly tyto hlavy skutečně nahrazeny dovozy částí hlav televizních kamer pocházejících z Japonska, které byly předmětem šetření proti obcházení a antidumpingového šetření s účinností od roku 1998. Avšak vývoj trhu po zavedení opatření ukazuje, že japonští vyvážející výrobci pokračovali v prodeji hlav televizních kamer na trhu Společenství.

(54)

Co se týče chování cen japonských vyvážejících výrobců, šetření o úplných nákladech, které bylo uzavřeno v roce 1997, ukázalo, že vývozní ceny japonských vyvážejících výrobců se snížily pod úroveň z roku 1994.

(55)

Po zavedení antidumpingových opatření v roce 1994 a během celého období šetření újmy se postavení průmyslu Společenství zlepšovalo, co se týče některých zkoumaných ekonomických ukazatelů. Pokračovaly snahy o racionalizaci výrobního procesu a byly realizovány nové investice, což svědčí o průmyslu, který je stále životaschopný. Celkové zhodnocení ekonomických ukazatelů během období šetření újmy však tento příznivý vývoj nepotvrzuje. Během období šetření újmy velikost prodeje průmyslu Společenství skutečně neodpovídala rostoucímu trendu trhu a zvýšila se pouze o 21 %, zatímco spotřeba Společenství se zvýšila o 54 %. Tyto opačné trendy způsobily snížení tržního podílu průmyslu Společenství o 16 procentních bodů. Navíc, i když se ztráty průmyslu Společenství během období šetření újmy snížily, během období šetření byla jeho ztráta stále přibližně -10 %, zatímco v takovém odvětví je nutné předpokládat výše zisku 15 %, která je nezbytná k financování investic, které jsou potřebné pro udržení kroku s technologickým vývojem.

(56)

Na základě výše uvedeného se proto došlo k závěru, že přes platná opatření zůstal průmysl Společenství v důsledku pokračujícího cenového tlaku japonských vyvážejících výrobců v obtížném ekonomickém postavení. Tento cenový tlak neumožnil průmyslu Společenství plně se vzpamatovat z dopadů předchozích a nynějších dumpingových praktik.

(57)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu pozbytí účinnosti platných opatření a se zřetelem ke skutečnosti, že průmysl Společenství je stále v obtížném postavení, byly kromě výše uvedených skutečností zváženy následující aspekty.

(58)

Současné šetření ukázalo, že japonští vyvážející výrobci pokračovali v prodeji hlav televizních kamer na trhu Společenství pod svými značkami ( 10 ).

(59)

Prodej hlav televizních kamer japonských vyvážejících výrobců ve Společenství se skutečně výrazně zvýšil, co se týče množství mezi rokem 1995 a obdobím šetření, konkrétně o 157 %, a během období šetření dosáhl přibližně 600 jednotek.

(60)

S ohledem na vývoj tržního podílu ukazuje celkový trend stálý a výrazný nárůst mezi rokem 1995 a obdobím šetření, konkrétně o více než 16 procentních bodů, který během období šetření dosáhl úrovně zhruba 40 %.

(61)

Co se týče prodejních cen hlav televizních kamer japonských vyvážejících výrobců prodávaných na trhu Společenství, šetření ukázalo, že byly výrazně nižší než prodejní ceny průmyslu Společenství.

(62)

Japonští vyvážející výrobci neposkytli žádné údaje týkající se prodejních cen. Bylo však zjištěno, že prodej prostřednictvím veřejných soutěží jak průmyslu Společenství, tak japonských vyvážejících výrobců představoval důležitou část celkového prodeje hlav televizních kamer během období šetření (okolo 40 %). Na základě veřejných soutěží, u kterých byly k dispozici údaje od průmyslu Společenství a uživatelů, byly ceny nabízené vyvážejícími výrobci obecně nižší než ceny nabízené průmyslem Společenství u veřejných soutěží jak pro úplné výrobky ( 11 ), tak pro samotné hlavy televizních kamer. U jedné hodnocené veřejné soutěže byla celková cena nabízená japonským vyvážejícím výrobcem o 37 % nižší, než cena nabízená výrobcem Společenství. V této veřejné soutěži musel výrobce Společenství poskytnout dodatečnou slevu více než 40 %, aby ji vyhrál. Další veřejná soutěž v jiném členském státě ukázala, že přesto, že výrobce Společenství nabídl mezi prvním a druhým kolem výrazné slevy, byla ve druhém kole jednání konečná nabídka japonského vyvážejícího výrobce stále přibližně o 20 % nižší než nabídka výrobce Společenství, který se veřejné soutěže účastnil. Za těchto okolností výrobce Společenství prohrál veřejnou soutěž.

(63)

Podobně bylo zjištěno, že nízké ceny nabízené během veřejné soutěže nutně ovlivňují všechny ceny sjednané v následných transakcích a v dalších veřejných soutěžích konaných ve stejném členském státě. Z toho vyplývá, že chování cen ve veřejných soutěžích ve skutečnosti ovlivnilo výrazně vyšší podíl trhu Společenství než 40 %, které přímo regulovaly veřejné soutěže. Proto analýza veřejných soutěží neukázala pouze rozsah, ve kterém byly ceny nabízené průmyslem Společenství podbízeny cenami nabízenými vyvážejícími výrobci během veřejných soutěží (až 37 %), ale také skličující dopad dumpingových dovozů na prodejní ceny průmyslu Společenství.

(64)

Tyto cenové rozdíly by měly být posuzovány v souvislosti se zjištěním, že trh systémů televizních kamer je citlivý na vývoj cen a je transparentní, s malým počtem subjektů, a že průmysl Společenství utrpěl ztráty přibližně 10 %, zatímco u tohoto typu technologicky náročného průmyslu je třeba považovat za přiměřený zisk 15 %, aby mohl průmysl udržet krok s tempem technologického vývoje.

(65)

Na tomto základě lze očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, japonští vyvážející výrobci by znovu vyráběli úplné systémy televizních kamer v Japonsku, kde je k dispozici výrobní kapacita, jak bylo uvedeno výše, kde jsou umístěny jejich divize pro výzkum a vývoj a kde by mohli těžit z úspor z rozsahu. Navíc se má za to, že vyvážející výrobci by pravděpodobně pokračovali v prodeji svých výrobků na trhu Společenství za výrazně nižší ceny než ceny průmyslu Společenství, čímž by přispěli k zachování škodlivého postavení průmyslu Společenství.

(66)

Co se týče chování cen japonských vyvážejících výrobců ve třetích zemích, na základě údajů poskytnutých průmyslem Společenství bylo porovnáno chování japonských vyvážejících výrobců v USA a ve Společenství. Na obou trzích byly japonské ceny obecně nižší než ceny průmyslu Společenství, a to během celého období šetření újmy, avšak především v roce 1998.

(67)

Při analýze dostupných údajů o veřejných soutěžích na severoamerických trzích bylo konkrétněji zjištěno, že japonští vyvážející výrobci poskytovali slevy ze svých ceníků až do výše 70 % a že jimi nabízené ceny byly v důsledku toho až o 50 % nižší, než ceny nabízené průmyslem Společenství. Některé části systémů televizních kamer nebo dokonce jiného zařízení prodávané spolu se systémy televizních kamer v jedné veřejné soutěži byly někdy navíc nabízeny zdarma nebo s velkou slevou, jako například již zmíněných 70 %.

(68)

Na základě dostupných údajů o veřejných soutěžích v Latinské Americe byly navíc ceny nabízené japonskými vyvážejícími výrobci rovněž nižší než ceny průmyslu Společenství v podobných poměrech a vyskytlo se stejné chování týkající se slev a výrobků nabízených zdarma.

(69)

U výše uvedeného bylo vyvozeno, že při neexistenci opatření by ceny japonských vyvážejících výrobců mohly přinejmenším zůstat na současných úrovních, které byly zjištěny na trhu Společenství a které jsou výrazně nižší než cenové úrovně průmyslu Společenství, a mohly by dokonce potencionálně poklesnout na úrovně, které jsou srovnatelné s cenami dovozů pocházejících z Japonska na trhy USA, Kanady a Latinské Ameriky, nebo na cenové úrovně zjištěné v původním šetření.

(70)

S ohledem na výše uvedené, zejména na následující faktory:

(71)

Podle článku 21 základního nařízení Komise přezkoumala, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na ocenění všech různých relevantních zájmů.

(72)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu pokračování nebo nepokračování opatření si Komise vyžádala údaje od průmyslu Společenství a od uživatelů systémů televizních kamer. Komise zaslala dotazníky více než šedesáti uživatelům dotyčného výrobku. Bylo obdrženo patnáct odpovědí, ačkoli v mnoha případech byly poskytnuté údaje neúplné.

(73)

Mělo by být připomenuto, že v předchozím šetření nebylo přijetí opatření považováno za protichůdné zájmu Společenství. Navíc je třeba uvést, že současné šetření je přezkum, který analyzuje situaci, kdy jsou antidumpingová opatření již zavedena. Současné šetření by proto mělo umožnit zhodnocení jakéhokoli nevhodného a negativního dopadu, který mohla v minulosti antidumpingová opatření mít na dotyčné strany.

(74)

Na tomto základě bylo přezkoumáno, zda navzdory závěrům o pravděpodobném pokračování a/nebo opakování škodlivého dumpingu existují závažné důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství zachovat v tomto konkrétním případě opatření.

(75)

Má se za to, že pokud nebudou zachována antidumpingová opatření stanovená v předchozím šetření, škodlivý dumping bude pravděpodobně pokračovat nebo se bude opakovat a postavení průmyslu Společenství, které je stále nejisté, se dále zhorší.

(76)

Jak bylo ukázáno výše, průmysl Společenství byl ovlivněn prodejem hlav televizních kamer za nízké ceny japonskými vyvážejícími výrobci ve Společenství během období šetření újmy. Proto se má za to, že cíl antidumpingových opatření podrobených přezkumu, tj. znovuzavedení spravedlivé soutěže na trhu Společenství mezi výrobci Společenství a jejich vyvážejícími protějšky ze třetích zemí, nebyl beze zbytku splněn.

(77)

Průmysl Společenství prokázal, že je strukturálně životaschopným a úspěšným průmyslem, který je schopný přizpůsobit svou škálu výrobků měnícím se soutěžním podmínkám na trhu a dokonce získat částečný technologický náskok ve vývoji digitální technologie, což potvrzují zejména jeho investice během období šetření újmy.

(78)

Nelze ovšem vyloučit, že by tento průmysl omezil u dotyčného výrobku své výrobní činnosti ve Společenství, pokud by nebyla zachována antidumpingová opatření. Tento závěr je oprávněný s ohledem na délku trvání situace s negativní ziskovostí (během období šetření utrpěl průmysl Společenství ztráty okolo 10 %). Jak bylo uvedeno výše, dovozy hlav televizních kamer pocházejících z Japonska by byly bez antidumpingových opatření pravděpodobně znovu zahájeny a jejich dopad na pokles cen by nadále mařil všechny snahy průmyslu Společenství o opětovné získání uspokojivé ziskové marže, která je obzvláště nezbytná pro udržení kroku s tempem technologického vývoje v tomto odvětví průmyslu. Navíc vzhledem k tomu, že některé činnosti týkající se výroby hlav televizních kamer jsou náročné na práci, je dost možné, že by byly přemístěny do zemí s nízkými pracovními náklady, aby byly tyto náklady sníženy.

(79)

Pokud by zhoršené ekonomické postavení průmyslu Společenství pokračovalo, mohl by být tento průmysl skutečně donucen omezit své výrobní činnosti ve Společenství a přibližně 250 pracovních míst přímo spojených s dotyčným výrobkem by bylo ohroženo. Pokud by však byla antidumpingová opatření zachována, bude tento průmysl schopen udržet a dále rozvinout své činnosti ve Společenství. Rovněž by bylo zabezpečeno další množství pracovních míst, která jsou nepřímo spojena s výrobou systémů televizních kamer, zejména ve výzkumu a vývoji. Tím by byla zabezpečena celková zaměstnanost ve Společenství ve vztahu k systémům televizních kamer a dalo by se dokonce očekávat, že by vzrůstala, pokud by byla antidumpingová opatření zachována.

(80)

Co se týče pokroku v oblasti výzkumu a vývoje, výroba systémů televizních kamer má vedlejší účinky, které se týkají zejména vývoje části hlav televizních kamer, konkrétně bloku CCD, jelikož jeho součásti mají využití i v jiných oborech, jako jsou např. bezpečnostní systémy, lékařství, průmysl a telekomunikace. Existence průmyslu Společenství, který vyrábí systémy televizních kamer, má navíc dopad na celé televizní odvětví, tj. od vývoje a výroby zařízení pro vysílání až po výrobu televizorů a nahrávacích zařízení, avšak může mít vliv i na normy, které budou stanoveny pro televizní odvětví Společenství v blízké budoucnosti.

(81)

Vzhledem k výše uvedenému se došlo k závěru, že bylo nezbytné prodloužit stávající opatření, aby byly odvráceny nepříznivé účinky dumpingových dovozů, které by mohly ohrozit existenci průmyslu Společenství a následně i množství pracovních míst. Je nutno rovněž zvážit, že pokud tento technologicky náročný průmysl zanikne, bude to mít negativní dopad na televizní odvětví obecně.

(82)

Co se týče hospodářských subjektů ve Společenství spřízněných s japonskými vyvážejícími výrobci, je pravděpodobné, že rozhodnutí zachovat antidumpingová opatření bude mít pozitivní účinky týkající se výroby a zaměstnanosti ve Společenství, jelikož některé z výrobních činností týkajících se systémů televizních kamer, které se odehrávaly ve Společenství, by dokonce získaly na důležitosti, jak bylo prokázáno po zahájení šetření o amerických dovozech, a nebyly by převedeny do Japonska.

(83)

Uživateli systémů televizních kamer byly především společnosti s licencí na vysílání, které vysílají své vlastní programy s využitím vlastního zařízení. Avšak byly to také společnosti s licencí na vysílání, které nevysílaly své vlastní programy, a také společnosti s příslušenstvím, které dodávají svým zákazníkům zařízení včetně kamerových systémů a zajišťují také personál, a konečně nájemní společnosti, které zajišťují kamery a další zařízení různým zákazníkům. Všichni tito uživatelé systémů televizních kamer obvykle nakupovali přímo od výrobců systémů televizních kamer.

(84)

Pouze patnáct uživatelů z šedesáti, kterým Komise zaslala dotazník, odpovědělo a částečně spolupracovalo. Nízká úroveň a kvalita spolupráce je sama o sobě známkou, že ekonomické postavení tohoto odvětví neutrpělo žádný podstatný negativní zásah v důsledku antidumpingových opatření.

(85)

Tento závěr se shodoval se závěry předešlých řízení, kde bylo zjištěno, že systémy televizních kamer nebyly pro uživatele významnou nákladovou položkou, protože ve vztahu k jejich výrobě vysílaných programů představovaly pouze malou část jejich celkových nákladů. Pokud se upře pozornost pouze k nákladům na zařízení uživatelů, náklady systémů televizních kamer skutečně představovaly zhruba 10 % ve studiu a dosahovaly nejvýše 20 % v malém přenosovém voze. Avšak pokud se upře pozornost k celkovým nákladům společnosti, která má licenci na vysílání, a nikoli pouze k nákladům na zařízení, procento se snížilo, protože existovaly další důležitější náklady, jako např. výroba programů, osobní náklady, režijní náklady, atd., které byly mnohem vyšší než čisté náklady na systémy televizních kamer. Průměrná životnost systémů televizních kamer byla navíc odhadnuta spolupracujícími uživateli na přibližně osm let, ve výjimečných případech na více než patnáct let, což znamená, že systémy televizních kamer nebyly pro uživatele zdaleka často se vyskytující nákladovou položkou.

(86)

Obdobně byly dopady na všechny kategorie uživatelů obecně poměrně malé ve srovnání s velikostí celkového obratu společností, které mají licenci na vysílání, a dalších společností, které se zabývají systémy televizních kamer, tj. nákup systémů televizních kamer představuje okolo 0,1 % celkového obratu společností, které mají licenci na vysílání, a okolo 1 % obratu výrobních a nájemních společností.

(87)

Šetření rovněž ukázalo, jak bylo uvedeno výše, že ceny systémů televizních kamer se ve Společenství nijak výrazně nezvýšily po uvalení antidumpingového cla na dovozy systémů televizních kamer pocházejících z Japonska. Někteří uživatelé skutečně nadále, nebo dokonce poprvé, nakupovali systémy televizních kamer vyráběné japonskými vyvážejícími výrobci navzdory platným opatřením. Tato opatření proto nepředstavovala zastrašovací prostředek, který by uživatele systémů televizních kamer donutil změnit své dodavatele. Jakékoli zvýšení dovozní ceny proto očividně nemělo podobu, která by představovala nějakou výraznou překážku.

(88)

Na základě výše uvedeného lze vyloučit, že by antidumpingová opatření měla jakýkoli výrazný negativní vliv na nákladové postavení a na ziskovost uživatelů dotyčného výrobku. Výsledkem platných antidumpingových opatření proto nebylo uzavření trhu Společenství před systémy televizních kamer vyráběných japonskými vyvážejícími výrobci, ale spíše zabránění nekalým obchodním praktikám a do jisté míry napravení rušivých účinků dumpingových dovozů.

(89)

Protože byla antidumpingová opatření po určitou dobu zavedena a budou zachována na stejné úrovni, lze dojít k závěru, že to nebude znamenat žádné zhoršení postavení uživatelů.

(90)

S ohledem na dopady na soutěž ve Společenství některé zainteresované strany tvrdily, že pokud by byla antidumpingová cla zachována, vedlo by to ke stažení dotyčných vyvážejících výrobců z trhu Společenství, což by výrazně oslabilo soutěž a zvýšilo ceny systémů televizních kamer.

(91)

Zdá se však pravděpodobnější, že japonští vyvážející výrobci budou pokračovat v prodeji systémů televizních kamer, i když za ceny, které nezpůsobí újmu, protože mají dobrý technologický základ, silné postavení na trhu a výrobní zařízení ve Společenství. Tento závěr potvrzuje vývoj po uvalení antidumpingového cla v roce 1994 a po zvýšení jeho sazby v roce 1997, který nevedl k žádným škodlivým dopadům na soutěž na trhu Společenství.

(92)

Vzhledem k rychlému technologickému vývoji v tomto odvětví bude soutěž po prodloužení platnosti antidumpingových opatření nepochybně nadále ostrá. Dále vzhledem ke skutečnosti, že množství subjektů na trhu se systémy televizních kamer zřídilo v současné době ve Společenství výrobní závody pro tyto výrobky, budou tyto subjekty schopny uspokojit poptávku uživatelů a nabídnout širokou paletu modelů. Pokračování platných antidumpingových opatření proto neomezí výběr uživatelů ani neoslabí soutěž.

(93)

Na základě výše uvedeného se došlo k závěru, že neexistují žádné závažné důvody týkající se zájmu Společenství proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření.

(94)

Všem dotyčným stranám byly sděleny důležité skutečnosti a úvahy, na jejichž základě mělo být doporučeno, aby bylo stávající antidumpingové clo, týkající se dovozů systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, zachováno. Byla jim poskytnuta lhůta na předložení stanovisek ke sděleným informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by svou povahou měnily výše uvedené závěry.

(95)

Z výše uvedeného vyplývá, jak bylo stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, že v současnosti platné antidumpingové clo, které se týká dovozů systémů televizních kamer pocházejících z Japonska a které bylo uvaleno nařízením Rady (ES) č. 1015/94 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1952/97, by mělo být zachováno,